Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Trestněprávní úprava na úseku drog Bakalářská práce
Autor:
Miloslav Anderle Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Pavel Norek
Duben, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Ústí nad Labem dne 20. 4. 2012
Miloslav Anderle
Poděkování: Vedoucímu bakalářské práce Mgr. Pavlu Norkovi tímto děkuji za neskonalou trpělivost, fundovanou pomoc a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.
Anotace Cílem mé bakalářské práce je zorientovat se v současné drogové problematice se zaměřením na českou právní úpravu v oblasti drogových deliktů. Bakalářská práce se skládá z pěti kapitol, které na sebe výkladově navazují. V první kapitole definuji základní termíny související s uţíváním drog a rozděluji drogy z různých hledisek. V kapitole druhé se snaţím analyzovat současný trestní zákoník (č. 40/2009 Sb.) a porovnat ho s předchozím trestním zákonem (č. 140/1961 Sb. ), součástí této kapitoly jsou i doprovázející právní předpisy týkající se drogové trestné činnosti. Třetí kapitola se zaobírá mezinárodními úmluvami OSN o omamných a psychotropních látkách, které jsou součástí našeho právního řádu, a kterými je ČR vázána. Čtvrtá kapitola přináší ucelený přehled o protidrogové politice v České republice. V poslední kapitole popisuji stav současné drogové scény a její aktuální trendy. Klíčová slova: drogové delikty, drogy, trestní zákoník, trestní zákon
Annotation The aim of my Bachelor thesis is to understand the current drug problem, focusing on Czech legislation in the field of drug offenses. The thesis consists of five chapters that follow each other interpretation. The first chapter defines the basic terms related to drug use and divide drugs from different perspectives. In the second chapter, I try to analyze the current Penal Code (No. 40/2009 Coll.) and compare it with the previous Criminal Code (No. 140/1961 Coll.), this chapter also includes accompanying legislation on drug crime. The third chapter deals with the United Nations international conventions on narcotic and psychotropic substances, that are part of our legal system and which is the CR bound. The fourth chapter gives a comprehensive overview on drug policy in the Czech Republic. In the last chapter I describe the current state of the drug scene and its current trends. Key words: drug offenses, drugs, Penal Code, Criminal Code
ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1. Pojem a rozdělení drog ........................................................................................................ 8 1.1. Obecně termín droga .................................................................................................. 8 1.2. Drogová závislost ....................................................................................................... 8 1.2.1. Psychická závislost ............................................................................................. 9 1.2.2. Fyzická závislost (somatická)............................................................................. 9 1.2.3. Typová závislost ................................................................................................. 9 1.3. Segmentace drog ...................................................................................................... 11 1.3.1. Podle legality .......................................................................................................... 11 1.3.2. Podle rizika a škodlivosti........................................................................................ 11 1.3.3. Podle původu drog .................................................................................................. 12 1.3.4. Podle způsobu aplikace .......................................................................................... 13 1.3.5. Podle účinku na lidský organismus ........................................................................ 13 2. Právní úprava drogových trestných činů v českém právu ............................................. 24 2.1. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. ( dále jen „TZ“ ) .......................................................... 24 2.1.1. § 283 – nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy ................................................................................................................... 26 2.1.2. § 284 – přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu .................................. 32 2.1.3. § 285 – nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou a psychotropní látku .......................................................................................................................................... 33 2.1.4. § 286 – výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu ....................................................................................................................... 35 2.1.5. § 287 – šíření toxikománie ..................................................................................... 35 2.1.6. § 288 – výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem ...................... 36 2.1.7. § 289 – společné ustanovení ................................................................................... 37 2.2. Další právní předpisy na úseku drog ................................................................................. 37 2.2.1. Zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb. ........................................................ 37 2.2.2. Novela tohoto zákona z 22. dubna 2011 č. 106/2011 Sb. ...................................... 37 2.2.3. Nařízení vlády č. 454/2009 Sb. .............................................................................. 38 2.2.4. Nařízení vlády č. 455/2009 Sb. .............................................................................. 38 2.2.5. Nařízení vlády č. 467/2009 Sb. (větší neţ malé mnoţství ) ................................... 39 2.2.6. Přestupkový zákon č. 200/1990 Sb. ....................................................................... 39 2.2.7. Vyhláška č. 221/2004 Sb. ....................................................................................... 40 2.2.8. Vyhláška č. 151/2005 Sb. ....................................................................................... 40 3. Mezinárodněprávní úprava ............................................................................................... 41 3.1. Retrospektiva mezinárodněprávních smluv................................................................... 41 3.1.1. Mezinárodní opiová úmluva ( Haag 1912) ............................................................. 41 3.1.2. Mezinárodní opiová úmluva ( Ţeneva 1925 ) ........................................................ 41 3.1.3. Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ( Ţeneva 1931 ) .......................................................................................................................................... 42 3.1.4. Úmluva o kontrole kouření opia na Dálném východě ( Bangkok 1931 ) .............. 42 3.1.5. Úmluva o potlačování nedovoleného obchodu s omamnými látkami (Ţeneva 1936) .......................................................................................................................................... 42 3.1.6. Paříţský protokol ( 1948 ) ...................................................................................... 43 3.1.7. Opiový protokol ( New York 1953 ) ...................................................................... 43 3.1.8. Úmluva o psychotropních látkách ( Vídeň 1971)................................................... 43 3.1.9. Úmluva OSN proti nedovolenému obchodování s omamnými a psychotropními látkami ( Vídeň 1988) ...................................................................................................... 44 3.2. Nařízení Evropského parlamentu Rady (ES č. 273/2004)............................................. 44 4. Protidrogová politika ......................................................................................................... 47
4.1. Cíle protidrogové politiky ............................................................................................. 47 4.2. Protidrogová prevence ................................................................................................... 48 4.2.1. Primární prevence ................................................................................................... 48 4.2.2. Sekundární prevence .............................................................................................. 49 4.2.3. Terciální prevence .................................................................................................. 52 4.3. Akční plán EU pro rok 2009-2012 ................................................................................ 55 4.3.1. Hlavní body akčního plánu ..................................................................................... 55 4.4. Výdaje protidrogové politiky ........................................................................................ 56 4.5. Trestní represe ............................................................................................................... 56 5. Současná drogová scéna v Čechách .................................................................................. 57 5.1. Drogy po revoluci .......................................................................................................... 57 5.2. Uţivatelé drog ............................................................................................................... 58 5.3. Legalizace drog ............................................................................................................. 63 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 64 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 66 Seznam příloh ........................................................................................................................... 68
ÚVOD Téma mé bakalářské práce „Trestněprávní úprava na úseku drog“ jsem si vybral z důvodu, ţe drogová problematika je často diskutovaným problémem v médiích a chtěl jsem si udělat svůj hlubší náhled na toto téma z pohledu trestního práva i všeobecného. Drogy doprovázejí lidi uţ od pradávna, co se narodil první lidský tvor na této planetě, ať uţ to bylo nevědomé spolknutí kořínku, které způsobilo změny v chování a vnímání světa tohoto pračlovíčka. Od té doby uţ utekl pořádný proud vody a lidé v současné době povaţují drogy jako standardní součást jejich ţivota. Setkáváme se s nimi v přímé či nepřímé podobě, ať uţ je někdo z nás na straně zákona v podobě policisty, státního zástupce či soudce a bojuje proti nim nebo na straně druhé barikády jako závislý narkoman, víkendový uţivatel, dealer či výrobce. Uprostřed těchto protipólů se nacházíme my, obyčejní lidé, kteří se z někým z těchto skupin známe a získáváme prostřednictvím nich náhled na danou problematiku. Kdyţ nikoho neznáte, tak se Vám třeba přihodilo, ţe Vás někdo okradl, napadl, nebo Vám poškodil auto a právě tato činnost uţ můţe být následek uţívání drog . Kdyţ se Vám nic špatného nepřihodilo a nebudete zahleděni jen do sebe, tak kdyţ si vyrazíte do města potkáte spoustu konzumentů drog, aniţ byste to kolikrát tušili. Jenom se musíte seznámit blíţe s účinky drog a nebude to problém je rozpoznat. Tento jev spatřuji jako váţný společenský problém, který se v naší společnosti zakořenil a má vzrůstající tendenci. Mám spoustu zvídavých otázek, na které bych si chtěl na konci mé bakalářské práce umět odpovědět. Jaké drogy jsou u nás v současnosti nejpopulárnější? Jaký je trestní postih za drţení drog? Kolik je mnoţství „větší neţ malé“? Co dělá naše vláda, aby se sníţila drogová kriminalita a jak pomáhá uţ postiţeným drogovou závislostí? „Cílem mé bakalářské práce je zorientovat se v současné drogové problematice se zaměřením na trestné činy, porovnat současnou a předchozí legislativu a seznámit se současnými trendy na české drogové scéně.“ V úvodní kapitole chci vymezit všechny pojmy týkající se drog, abych byl vybaven termíny pro analýzu současného trestního zákoníku a mohl ho porovnat s jeho předchůdcem. Na konci své práce bych si chtěl odpovědět v čem je přínosný a kde je pro pachatele příznivější s ohledem na aplikaci těchto zákonů v současné praxi. Poslední kapitolu budu věnovat zmapování české drogové scény, kde chci zjistit jaké drogy jsou na vzestupu a které se nově objevují. Mám v plánu vycházet ze statistik Národní protidrogové centrály a mezinárodních organizací, zabývajících se monitorováním uţívání drog.
7
1. Pojem a rozdělení drog V úvodní části kapitoly si vysvětlíme základní pojmy související s drogovou problematikou, abychom si mohli udělat ucelený přehled o drogách. Nadefinujeme si nejdůleţitější termíny z této oblasti a rozdělíme drogy jak z pohledu adiktologa, tak z pohledu trestněprávního, který je pro tuto bakalářskou práci stěţejní. Záměrně zde nebudou uvedeny „legální“ drogy jako je alkohol a tabák, které nesouvisejí s daným tématem.
1.1.
Obecně termín droga
Drogy doprovázejí lidskou civilizaci od jejího samotného vzniku aţ doposud. První drogy se objevují v rostlinách či v jejich částech jako důsledek souţití fauny a flóry. „Drogou rozumíme, jak ji označoval Hippokrates tisíce let před námi, jako látku, jež namísto, aby byla tělem „přemožena“ a strávena jako běžný pokrm, je schopna tělo „přemoci“ a vyvolat i při nepatrném množství oproti běžným pokrmům značné organické a duševní změny. Zvláštní pozornost si zaslouží i řecké slovo označující drogu „pharmakon“, které přetrvalo i do současnosti jako farmaka – léčiva. V medicíně jsou drogou míněna léčiva užívaná pro předcházení či vyléčení nemocí nebo pro zvýšení fyzické či psychické kondice. Ve farmakologii jsou termínem drogy označováni chemičtí činitelé, kteří upravují biochemické či fyziologické procesy v našem lidském organismu.“1 Drogy jsou z obecného hlediska látky, které ovlivňují dočasně lidské vnímání, vědomí jedince, působí subjektivní změny v náladě a chování. Pod vlivem drog rozdílně interpretujeme a emočně vnímáme okolní realitu. Důleţitou vlastností těchto látek je jejich schopnost vyvolat návyk a závislost.
1.2.
Drogová závislost
O drogové závislosti můţeme mluvit v případě, kdy jedinec není schopen se svobodně rozhodnout, aby přestal uţívat drogu v nadměrných a opakovaných dávkách, stává se na droze
1
ESCOHOTADO, Antonio. Stručné dějiny drog. Překlad: JANDA, Luděk, 2003. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Volvox Globator.
ISBN 80-7207-512-8.
8
postupně závislým. I kdyţ povaţuje své jednání za nerozumné, uţívá drogu soustavně bez přerušení a nekontrolovaně. Jedná se o sníţení sebeovládací schopnosti vůči zneuţívané droze. Má tendence k navyšování aplikovaného mnoţství, zkracuje intervaly mezi poţitím, aby si přivodil záţitek stejné intenzity jako u předchozího poţití.
1.2.1. Psychická závislost Závislost jedince na droze se nejdříve vyvíjí v oblasti psychické, má nutkavou touhu po opětovných účincích drogy spojených s příjemným pocitem či po okolnostech, které tento stav doprovázely.
si navozuje častější aplikací či navyšováním mnoţství drogy. Tento
duševní stav vzniká konzumací drogy a projevuje se od pouhého přání po neodolatelnou touhu nadále drogu poţívat. Tato intenzita chtění se stupňuje a v návaznosti na to se mění i stupeň drogové závislosti.
1.2.2. Fyzická závislost (somatická) Vedle této psychické závislosti můţe postupem času dlouhodobějším uţíváním určité drogy vzniknout i závislost fyzická , která se projevuje tím, ţe některé tělesné funkce se při vysazení drogy zhorší. Dochází k poruchám krevního oběhu, krevního tlaku, centrálního nervového systému, trávícího ústrojí apod. Organismus se drogám přizpůsobil a zahrnul ji do svého metabolismu.
1.2.3. Typová závislost2 Závislost můţeme dále dělit podle typu uţívané drogy Morfinový typ – tento druh drogové závislosti je odvozen od morfinu (morfia), coţ je hlavní účinnou látkou většiny opiátů. Kokainový typ – zdrojem závislosti je polosyntetická droga kokain, vyráběný z listů koky pravé. Cannabisový typ – jeden z nejstarších a nejrozšířenějších druhů drogové závislosti na látkách získaných z rostliny konopí (Cannabisu) 2
Doc. MUDr. SKÁLA, Jaroslav a kolektiv. Závislost na alkoholu a jiných drogách. 1. vydání 1987. Vydalo Zdravotnické nakladatelství, n. p. ISNB 80-077-87
9
Psychostimulancia amfetamínového typu – závislost na látkách stimulujících organismus. Jde o látky ze skupiny budivých aminů – amfetaminy. Halucinogenní typ – je pojmenován podle látek vyvolávajících halucinace. Typickým představitelem je plně syntetická látka LSD (diethylamid kyseliny d-lysergové) Kathový typ – závislost dostala pojmenování podle keře nebo malého stromku kathy jedlé, která je hojně uţívaná v Africe a Arábii. Alkaloidy kathy mají povzbudivý účinek. Barbiturátový typ – jedná se o závislost na řadě syntetických léků ze skupiny látek se silně tlumícími účinky centrální nervové soustavy. Abstinenční syndrom – při vysazení drogy dochází k abstinenčnímu syndromu, lidově řečeno „absťáku“. Organismus drogově závislého jedince zahrne drogu do svého metabolismu a po vynechání drogové dávky reaguje tělo poruchou tzn. Abstinenčními ( odvykacími) příznaky. Tyto odvykací příznaky mohou být psychického charakteru ( př. deprese, apatie, agrese) nebo fyzického ( nevolnost, třes, změny tělesné teploty, návaly horka…) Tento odvykací syndrom obvykle vzniká aţ po delším a nadměrném uţívání drog. Abúsus – uţívání drog v nadměrném mnoţství či za nevhodných situací aplikované ( v těhotenství, v dětství, v zaměstnání) Toto „zneuţívání“ můţe nepříznivě ovlivnit další vývoj jedince. Při intenzivním uţívání či překračování poţívaného mnoţství se můţe jednat o abúsus s návykem, stav kdy se stává jedinec na droze závislý a nedokáţe si ji dobrovolně odepřít. Droga je nedílnou součástí jeho ţivota. Oproti tomu rozeznáváme abúsus bez návyku, stav kdy jedinec drogu zneuţívá, ale dokáţe se stále svobodně rozhodnout drogu neaplikovat. Úzus – uţívání drog v přijatelném mnoţství v souladu s opodstatněnými zájmy jedince i společnosti. Toto uţívání či uţití nenarušuje harmonické souţití jednotlivce v majoritní společnosti, nepůsobí mu ekonomické problémy, neovlivňuje negativně jeho chování , proces dospívání u něho bývá v pořádku. Drogová tolerance – termín tolerance obecně představuje „snášení něčeho nepříjemného“. V souvislosti s drogami se tolerancí míní schopnost lidského organismu přivykat si na účinnou látku drogy. Tato schopnost s uţitím určité drogy postupně graduje, takţe k dosaţení stejného efektu drogy je zapotřebí navýšení aplikovaného mnoţství účinné látky. Nejvíce se tato drogová tolerance projevuje u opiátových drog. 10
1.3.
Segmentace drog
Na drogy můţeme nahlíţet z různých hledisek a podle toho je dále členit:
1.3.1. Podle legality Asi nejzákladnější členění můţe být z pohledu legality a to zda-li je droga legální či ilegální. Toto rozdělení je hlavně uţíváno ve zdravotnictví, kde se drogy člení na legální, typickými zástupci jsou alkohol, káva, tabák a s tím spojené závislosti jako je alkoholismus, kofeinismus, tabakismus, které jsou předmětem léčby. Ilegální drogou jsou myšleny všechny omamné či psychotropní látky (dále jen „OPL“ ) ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách v platném znění, jejichţ drţba a neoprávněné disponování s nimi je v rámci našeho právního systému nezákonné. To znamená, ţe z trestněprávního hlediska jsou drogy vţdy nelegální, s výjimkou alkoholu. Samotné uţívání drog není v současné době v ČR kriminalizováno. Náš právní systém nezná termín „droga“ , ale je uţíván pojem návyková látka dle trestního zákoníku (podle § 130 TZ č. 40/2009 Sb.) Kdy se „návykovou látkou rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.“ Zvláštní zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb. taxativně ustanovuje, co je omamnou a psychotropní látkou či přípravkem obsahující OPL nebo prekurzorem.
1.3.2. Podle rizika a škodlivosti Dalším častým a diskutovaným aspektem při dělení drog je riziko jejich uţívání a následné poškozování jedince a společnosti podle kterého se člení na notoricky známé „měkké“ a „tvrdé“ drogy. Toto dělení rozlišuje i současný TZ č. 40/2009 v § 284, kdy v odstavci č. 1 vymezuje skutkovou podstatu pro drogy „měkké“ a v následujícím odstavci 2 pro drogy „tvrdé“. Mezi měkké drogy se řadí marihuana, kterou chce řada lidí a zájmových skupin zlegalizovat pro svou údajnou minimální škodlivost a nízké riziko s uţíváním, které je akceptovatelné. Na druhé straně stojí tvrdé drogy jako heroin, který vévodí ţebříčku škodlivosti a je označován za nejnebezpečnější drogu! Jeho riziko uţívání je neakceptovatelné. V některých státech mají dokonce i 3 stupně „tvrdosti“ podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti a někde se stane, ţe je vůbec nerozlišují. ( příloha č.1 ) 11
1.3.3. Podle původu drog3 Toto specifické rozdělení vychází z hlediska původu drog a jejich dalšího zpracování (výroby). Zohledňuje zda-li k vyrobení finálnímu výrobku – drogy je zapotřebí dalších chemikálií (prekurzorů a pomocných látek) nebo zůstane-li v originálním přírodním stavu. Přírodní drogy Do této skupiny řadíme všechny drogy nacházející se v naturální rostlinné podobě. K jejich dalšímu zpracování není nutno jiţ dalších chemických látek. Mezi zástupce této skupiny patří konopné drogy, různé druhy kaktusů a hub, listy koky či kathy. Je to nejstarší způsob zneuţívání drog. Tyto drogy se uţívají ţvýkáním , kouřením, pitím odvaru, konzumováním. Samozřejmě, ţe kdyţ začneme sušit konopí seté na půdě, uţ se bude jednat o další krok ve výrobním procesu a půjde z trestněprávního hlediska o nedovolenou výrobu OPL, ale nám jde v tomto členění o původ suroviny v přírodě. Konopí vyroste, sklidí se a následně se usuší před konzumací, ale pořád je to stejná rostlinka bez přidaných dalších látek. U koky a kathy je to jednodušší, protoţe ty se konzumují ţvýkáním v surovém stavu jako listy, nemusejí se dále zpracovávat v dalším výrobním procesu, s výjimkou výroby kokainu. Polosyntetické drogy Do této skupiny se řadí drogy, jejichţ elementární surovina k výrobě je v naturální formě a účinné látky jsou z tohoto přírodního materiálu vytaţeny k dalšímu chemickému zpracování. Jde zejména o listy koky, které se dále zpracovávají na kokain nebo heroin získávaný rafinováním sušeného opiového mléka z nezralých makovic. Drogy syntetické Tento druh drog je vyráběn čistě chemicky bez výchozích přírodních surovin v počátečním stavu výroby. K jejich výrobě se uţívají prekursory a jiné pomocné chemické látky. Chemické látky všeobecně mají svůj původ v přírodě, protoţe jejich základním stavebním kamenem jsou uhlík a vodík, nicméně nám se v tomto případě jedná o pojem chemikálie. Typickým zástupcem je stimulant amfetaminového typy – metamfetamin – u nás známý jako „pervitin“. Prekursorem se obecně rozumí substance, která je výchozí látkou chemického procesu z něhoţ vzniká následný produkt, který se běţně uţívá v chemickém nebo farmaceutickém 3
Doc. Ing. ŠTABLOVÁ, Renata, CSc., npor. Mgr. BREJCHA. Břetislav a kolektiv. Drogy: vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha : Vydavatelství PA ČR, 2005. 115 s. ISBN 80-7251-186-6.
12
odvětví. Je to obvykle legální chemikálie, která je díky svým specifickým vlastnostem dále zneuţívána v ilegálních laboratořích či „varnách“ k výrobě finální drogy. Prekursory jsou z trestněprávního hlediska látky uvedené v příloze č. 9 v zákoně č. 167/1998 Sb. o návykových látkách, jakoţ i roztoky či směsi v různém fyzickém skupenství obsahující minimálně jednu či více těchto látek z této přílohy, kromě výjimek uvedených v § 1 odst. 2 tohoto zákona.
1.3.4. Podle způsobu aplikace Drogy můţeme členit i z pohledu fyzického skupenství a s tím spojenou následnou aplikací. Pevné drogy (konopné drogy, kokain, heroin, extáze, kaktusy, houbičky, LSD…) Nejpestřejší aplikace se nabízí u drog pevných, kdy drogu aplikujeme perorálně, vdechování, kouřením, ţvýkáním, intravenózně, šňupáním, inhalováním… Kapalné drogy (morfium, alkohol, tekutý roztok kyseliny d-lysergové…) Kapalné drogy uţíváme perorálně nebo intravenózně. Plynné drogy ( toulen, éter a veškerá ředidla…) U drog plynných se pouze inhaluje či vdechuje, vychází to z fyzické povahy této drogy.
1.3.5. Podle účinku na lidský organismus Nejčastěji pouţívané dělení drog podle jejich působení či převládajícího účinku na lidský organismus. Tato segmentace zohledňuje účinek dané látky v nejtypičtějším pojetí běţně uţívané dávky. Kaţdá účinná látka má svůj specifický vliv na lidskou psychiku.
1.3.5.1. Tlumivé látky Tyto látky způsobují celkový útlum fyzické i psychické aktivity jedince, ale mohou mít i částečně euforizující efekt. Tyto drogy v malém mnoţství uklidňují, ve vyšší dávce přivodí spánek (útlum vědomí) a při nadměrném uţití narkotizují, uvedou jedince do hlubokého bezvědomí (koma). Z tohoto důvodu mají hlavně opiáty svůj význam i v medicíně. Při předávkování zpomalí ţivotně důleţité funkce jako jsou mozková činnost, krevní oběh a dýchání, které často vedou k úmrtí. Do skupiny tlumivých látek se řadí opiáty, psychofarmaka a s převaţujícím účinkem i organická rozpouštědla a další těkavé látky - „inhalanty“. 13
1.3.5.2. Opiáty Opiáty dostaly své pojmenování podle „opia“, přírodní surové směsi získávané z nezralých makovic. Hlavními účinnými látkami opia jsou alkaloidy morfinu, kodeinu, thebainu a papaverinu. Tyto účinné látky mají obrovský potenciál vytvářet si na sobě závislost, protoţe suplují v těle přirozené „hormony štěstí a blaţenosti“ jako jsou endorfiny, enkefaliny a dynorfiny, souhrnně nazvané opioidní peptidy. Opiáty jsou narkotická analgetika, kdy termín „narkotikum“ pochází z řečtiny a znamená „znecitlivění“ a slovo „analgetikum“ je překládáno jako „bezbolestný“ . Z těchto fyziologických důvodů jsou hojně vyuţívány v medicíně. Mezi nejzneuţívanější opiáty patří Opium, Heroin, Morfium, Kodein a substituční drogy Methadon nebo Subutex. Opium Opium je jedna z nejznámějších a na minulost nejbohatší drogou vůbec. Název tohoto opiátu pochází z perského výrazu „afium“. Tento přírodní opiát se získává ze ztuhlé mléčné šťávy zelených makovic máku setého (Papaver somniferum), která pomalu vytéká po jemném naříznutí, na vzduchu zasychá a hnědne. Tato šťáva obsahuje velké mnoţství opiátových alkaloidů, především morfinu. Opium má hořkou chuť a výraznou omamnou vůni, která vyvolává nutkání ke zvracení. V raném stádiu se vyskytuje ve formě šedozelené lepkavé pasty a ve zralejším se mění na tmavohnědou vytvrzenou hmotu, křehčí konzistence. Tradiční způsoby uţívání jsou kouření v dlouhých dýmkách, kvůli chladícímu efektu, nebo vaření opiových odvarů. Méně častější způsob uţívání je perorálně jako příměs potravin či součást drinků. Účinky abusu opia jsou podobné jako u morfia, více se odlišují od jeho syntetických derivátů, které jsou mnohem mocnější. V medicíně se přírodní opium uţívá málokdy, zde se preferují jeho syntetické deriváty (morfium). Heroin ( slang. „háčko“, „hero“, „herák“, „hnědka“, „čoko“, „král“…) Byl poprvé syntetizován ke konci 19. stol. A v roce 1898 jej začal distribuovat německý farmaceutický koncern Bayer pod originálním názvem „Heroisch“ v překladu „silný“. Byl vyvinut jako substituční droga pro boj se závislostí na morfinu (morfia), kdy měl mít nulové riziko vzniku. Později se paradoxně ukázalo, ţe nenávyková náhraţka je mnohem návykovější neţ morfin. V současné době patří k nejnávykovějším a nejškodlivějším drogám vůbec.
14
Heroin, chemicky diacetylmorfin, je polosyntetický derivát morfinu, který se po aplikaci do lidského organismu opět mění na morfin. Heroin se vyskytuje v nejčistší formě ja bílý prášek, mnohem častěji se prodává jako prášek zbarvený do odstínů hnědé barvy, coţ je způsobeno pouţitou látkou ke zředění směsi. Vzhledem k tomu, ţe narkomanovi není předem známa koncentrace účinné látky v heroinové směsi, která se můţe pohybovat v rozmezí 5 – 95 %, hrozí nebezpečí častého předávkování. V čisté formě je toxicita heroinu 5x vyšší neţ u morfinu a minimálně 10x vyšší neţ u přírodního opia. Heroin se můţe aplikovat intravenózně, coţ je nejrychlejší cesta k dosaţení maximálního efektu drogy. Méně častější způsob je šňupáním, protoţe bývá nahořklý od příměsí. Dále se inhaluje přes alobal či kouří přimíchaný do cigarety. Při uţívání heroinu a ostatních opiátů se rozvíjí tolerance, kdy k dosaţení stejného předchozího účinku se musí aplikovaná dávka navyšovat. Po aplikaci drogy se dostaví celkový útlum centrální nervové soustavy, destabilizace periferního nervového systému, tlumí se dýchání a dostavuje se euforie, způsobená aktivováním v těle obsaţeného endorfinu „hormonu štěstí“ a ostatních opioidních peptidů. Hlavní riziko spojené s uţíváním heroinu spočívá v poměrně rychlém vzniku psychické a fyzické závislosti s výrazným odvykacím syndromem. Morfium ( Morfin ) Morfin je vyráběn z přírodního opia, kde tvoří aţ 1/5 jeho celkové hmotnosti. Je hlavním a nejúčinnějším alkaloidem obsaţeným v naturální formě opia. Řadí se mezi opiody přirozeného původu, dnes jej však dokáţeme vyrobit i synteticky. Jeho název vychází z řeckého výrazu „Morpheus“ – bůh snů a spánku, které mu dal jeho objevitel na začátku 19 století, kdy byl poprvé separován od ostatních opiových alkaloidů. Největšího boomu se mu dostalo za první světové války, kdy začal být zneuţíván i zdravotním personálem a odstartoval éru hromadného zneuţívání morfinu. Morfium bývá nejčastěji dostupné ve formě bílého aţ ţlutavého krystalického prášku, bez zápachu, hořké chuti. Ještě se méně častěji vyskytuje v podobě solných roztoků či v pevné formě jako malé lisované kostičky. Aplikuje se především injekčně ( podkoţně či do svalu), kouřením, šňupáním a vzácně perorálně. Při intoxikaci dochází k silným analgetickým účinkům, doprovázených projevem euforie postupně upadající do letargie. Primárně se uţívá v lékařství jako silné opiátové analgetikum pro svoje účinky tišící bolest po úrazech a chirurgických operacích. Rozvíjí se u něho rychle drogová tolerance a po heroinu je to druhá nejnávykovější droga.
15
Kodein ( „káčko“) Kodein se řadí do skupiny opiových alkaloidů, kde se vyskytuje v malé koncentraci v surovém opiu, z kterého je následně extrahován, není v něm však obsaţen v takové míře jako jeho účinnější alkaloid morfin, který je mnohem toxičtější. Nicméně je nejvíce rozšířeným opiátem a lékem na světě. Z tohoto důvodu se musí získávat syntetickou cestou „metylací“ z morfinu a od toho je i odvozen jeho chemický název „methylmorfin“. Původně byl vyvinut po izolaci surového opia jako „antitusikum“ – lék na mírnění kašle. Stal se i součástí mnoha jiných léků. U nás byl hodně zneuţívaný lék v 80 letech minulého století např. „Alnagon“. Přeměna kodeinu na morfin je uskutečňována za pomoci enzymů v játrech, kde je metabolizován. Kodein má slabší analgetické účinky, proto není tolik návykovou látkou jako ostatní opiáty a odvykací příznaky jsou minimální. Je povaţován za prekurzor pro mnohem silnějšího bratříčka viz. „Braun“ Aplikuje se perorálně nebo injekční stříkačkou pod kůţi, nikoliv intravenózně, protoţe by hrozil otok plic a následné udušení. Braun ( slang. „béčko“) Dihydrocodein - „český ekvivalent heroinu“ je pokoutně vyráběný opiát z dostupných léků (antitusikum, anodynum), které obsahují účinnou látku kodein. Svůj název si zaslouţil pro něho typickou hnědou barvou, která v němčině „ braun“ či angličtině „brown“ znamená „hnědý“ Braun je specifická česká droga, která se vyrábí v domácích „varnách“ a výsledným produktem je tinktura hnědé barvy. Uţívá se intravenózně a má velký potenciál pro vznik závislostí jako u heroinu se silnými abstinenčními příznaky, ale o nepatrný stupínek niţší neţ u „krále“. Z tohoto důvodu začal být zřejmě i v polovině devadesátých let heroinem vytlačován z trhu. V dnešní době je uţívání této drogy velmi okrajová záleţitost. Fentanyl ( „úmělý heroin“) Fentanyl je syntetický opiát, který je vyuţíván hlavně v medicíně při léčbě na tlumení bolestí a pro chirurgickou anestezii. Aplikuje se intravenózně nebo je ve formě koţních náplastí. Při jeho stejné hmotnosti jako u heroinu získáte z fentanylu 40x účinnější látku. Tento koncentrát je velmi nebezpečný při záměně s heroinem a způsobil by smrtelné následky. Na černém trhu se nejčastěji vyskytuje ve formě papírků, napuštěných touto účinnou látka.
16
Methadon Methadon se řadí mezi syntetické opiáty, kdy byl poprvé syntetizován ke konci 30 let minulého století v Německu jako vhodnější analgetikum při chirurgických operacích s menším „návykovým“ potenciálem. V současné době se velmi často uţívá jako substituční droga při detoxifikaci heroinu, kde se osvědčil vzhledem k svému menšímu riziku a delší době působení. Substitucí je myšlena lékařsky kontrolovaná preskripce „náhraţky drogy“, kdy je původní droga nahrazena substitutem s podobnými vlastnostmi, avšak s niţší škodlivostí pro jedince neţ původní droga. Snahou je postupným sniţováním dávek dosáhnout absolutního odvyknutí na droze. Metadon je bílý prášek dobře rozpustný ve vodě s výrazně hořkou chutí. Aplikuje se nejčastěji perorálně nebo intravenózně. Subutex (buprenorfin) Subutex byl poprvé vyroben v roce 1960, kdy se začal pouţívat v 70 letech jako analgetikum. Je to polosyntetický derivát jednoho z dalších alkaloidů opia „thebainu“. Později se začal aplikovat při substituční léčbě na opiátových závislostech. Počátkem 21 století začal postupně vytlačovat mnohem silnější heroin a stal se velmi populární na české drogové scéně. Pravděpodobně to byla zapříčiněno špatnou kvalitou heroinových směsí. Subutex má stejné nebo obdobné účinky jako ostatní opiátové drogy. Závislost na subutexu je podstatně niţší neţ u heroinu a rozvíjí se pomaleji drogová tolerance. Tento „lék“ se aplikuje mnohem humánněji neţ většina opiátu, a to formou tablet, vstřebáním sliznicí pod jazykem, nebo vstřebáním pod kůţi přiloţenou náplastí.
1.3.5.3. Psychofarmaka Jsou to původem léky na léčení psychotických stavů, které se mohou stát předmětem zneuţívání a při dlouhodobějším uţívání i předmětem závislosti. Téměř celou skupinu těchto potenciálně návykových látek tvoří léčiva získané oficiální přípravou ve farmaceutickém průmyslu, který jich nabízí nepřeberné mnoţství. Podnětem pro výrobu těchto léků byla snaha najít a aplikovat látky působící proti poruchám spánku a nespavosti, na tlumení CNS, léčení depresí apod. Jde tedy o skupinu potenciálně návykových látek, které mají hypnosedativní účinky dosahované útlumem CNS. Vyskytují se nejčastěji ve formě tablet či ampulí. Aplikují se perorálně nebo méně častější je intravenózně. Závislost vyvolává dlouhodobé uţívání těchto látek v několikanásobně vyšších dávkách neţ jsou dávky předepsané. Mimořádně nebezpečné je jejich kombinování s alkoholem pro kumulování centrálního tlumivého účinku, 17
které můţe mít aţ smrtelný účinek. Typickými skupina těchto léků jsou hypnotika, barbituráty ( Barbital, Dormiphen, Soneryl, Pantobarbital ), nebarbiturátové s moţností návyku (Rohypnol, Dormogen, Noxyron ), anxiolitiká ( Radepur ), benzodiazepiny (Diazepam, nitrazepam, Lexilium ), analgetika - antipyretika
( Acylpyrin, Alnagon,
Neuralgen, Spasmoveralgin ). Rozvoj drogové tolerance následně nutí konzumenty zvyšovat dávky. V případě déle trvajícího perorální aplikace se jiţ v relativně krátkém čase můţe rozvinout psychická závislost. Chronický konzument se stává rychle rozpoznatelným pro své okolí viditelným tělesným chátráním a postupnou degradací osobnosti. Kombinace těchto farmak se často vyskytuje při sebevraţedných pokusech. Časté zneuţívání farmak vyţaduje omezující opatření ve smyslu kontrolované preskripce.
1.3.5.4. Organická rozpouštědla a další těkavé látky - „inhalanty“ Inhalanty patří společně s heroinem k nejnebezpečnější skupině drog a nenávratně poškozují zdraví jedince. Zneuţívání těkavých látek je doménou nejmladší generace do 15 let. Alarmující je fakt, ţe s inhalováním má zkušenosti 1/3 dětí do 15 let v ČR. Rekrutují se především z řad etnických minorit a z rodin sociálně slabých. Hlavním důvodem bývá z počátku nedostatek finančních prostředků na opatření si alkoholu a velmi snadná dostupnost. Jsou to chemické látky uţívané běţně v průmyslu a lékařství. Tyto látky jsou součástí většiny domácností a dají se snadno pořídit v kaţdé drogerii či supermarketu bez věkového omezení. Můţeme se s nimi setkat v podobě prostředků na čištění, barev, rozpouštědel, benzínů, ředidel, plynů do zapalovače a stovky dalších syntetických přípravků. Chemické výpary z těchto těkavých látek se inhalují přímo z otevřených nádob v igelitové sáčku nebo častěji se nalévají do kusu textilie či vaty a přikládají
k obličeji, kde se čichají. Vyznačují se
obdobnými účinky jako anestetika s počáteční euforií přecházející do celkového útlumu aţ k spánku s neuvěřitelnými sny. Dochází k snadnému předávkování v důsledku špatného odhadu a regulaci aplikovaného mnoţství. Nejznámější zneuţívanou látkou je toulen (methylbenzen) slang. „téčko“, coţ je bezbarvá kapalina uţívaná jako organické rozpouštědlo. Jeho obdobou je aceton. Dalšími uţívanými látkami majícími původ v medicíně jsou éter, chloroform a „rajský plyn“ ( oxid dusný), které se pouţívají jako anestetikum. V současné době jsou na klubové scéně trendy „poppers“4 řadící se chemicky mezi alkyl nitrity. Účinkují podobně jako nitráty (např. nitroglycerin) , v medicíně uţívané k léčení „angíny pectoris“, rozšiřují cévy a sniţují krevní tlak. Opojení trvá krátce a nastupuje ihned po inhalaci z malé lahvičky 4
http://www.chilliorg.cz/substance/poppers
18
přímo do nosu. Lidské tělo na tyto prudké změny můţe reagovat všelijak, od návalů horka přes bušení srdce aţ po závratě. Inhalanty jsou netoxičtějšími drogami vůbec a je neúměrné, jak dalece dokáţou otrávit lidský organismus za malou chvilku „blouznění“, kdy následky bývají nedozírné. Z tohoto důvodu jsou nejčastěji zneuţívány dětmi, které si tato rizika neuvědomují pro svou mentální nezralost.
1.3.6. Psychostimulancia – amfetaminové stimulanty Psychostimulancia jsou skupinou látek se silným budivým efektem na centrální nervovou soustavu. Psychostimulancia jsou zastoupena amfetaminy, jejichţ účinnou látkou jsou „budivé aminy“, u nás hlavně metamfetaminem „pervitinem“. Méně často se vyskytuje stimulant kokain nebo z něj vyráběný crack. Do této skupiny se řadí i extáze, která se díky svým účinkům řadí i mezi halucinogeny.
Kokain Kokain je nejdůleţitějším alkaloidem jihoamerického keře Koky pravé, z které je tato účinná látka extrahována. Patří mezi přírodní stimulanty. Čistý kokain je jemný, bílý prášek bez zápachu, trpce hořké chuti, dobře rozpustný ve vodě. Tradičním způsobem aplikace je ţvýkání kokových listů, které se v našich podmínkách nevyskytují. Nejčastěji se aplikuje kokain šňupáním. Vzhledem k dobré rozpustnosti kokainu ve vodě je moţné kokain aplikovat i intravenózně. Někdy se kombinuje s jinými drogami, nejčastěji s heroinem a tato kombinace se označuje výrazem „Speedball“. Tato kombinace je ale velmi riziková, jelikoţ není moţné odhadnout dopad jedné drogy na druhou. Kromě lokální anestetických účinků je kokain mohutný stimulant CNS. Po aplikaci se dostavuje pocit euforie, stupňování psychické a somatické výkonnosti, pocit nebývalého elánu, vymizí únava, výrazně stoupá druţnost, sebedůvěra, přichází sexuální vzrušivost. Mohou se vyskytnout halucinace, zejména zrakové, zvýšená je přecitlivělost na akustickou. Kokain nevyvolává závislost tělesnou, ale o to mocnější je na něm závislost psychická. Kokain je drogou dobře situovaných společenských vrstev, jinak nazývanou „drogou bohatých“. Cena jednoho gramu se pohybuje v rozmezí 1500 – 2500 Kč. Crack Crack je mimořádně nebezpečná droga na bázi kokainu, která se poprvé objevila v polovině osmdesátých let dvacátého století nejprve v USA a později dorazila i do Evropy. Crack 19
představuje směs čistého kokainu a jedlé sody, která se zahřívá aţ do odpaření hydrochloridové části. Po takové úpravě se vytvoří krystalky obsahující aţ 80% kokainu ve směsi. Crack je jemný bílý prášek, někdy nahnědlý, který je téměř nerozlišitelný od čistého kokainu. Bývá téţ lisovaný do malých kuliček. Crack je ve vodě nerozpustný, proto se nedá uspokojivě intravenózně aplikovat bez dalšího zpracování. Obvykle se kouří v malých skleněných fajfkách. Podle přání a chuti se můţe míchat s tabákem nebo marihuanou. Při kouření vydává praskavé zvuky, coţ byla pravděpodobná příčina jeho pojmenování „crack“. Crack má silné stimulační účinky na CNS (pocit sebevědomí, mentální, sexuální a fyzické síly, potlačení únavy a chuti k jídlu) a je nebezpečný zejména pro děti. Amfetamin Amfetamin byl vyroben uţ v roce 1877. Je to typický reprezentant psychostimulancií. Jeho podání vede k větší sdílnosti a urychlení řeči, ve vyšších dávkách ke stavu intenzivní emoční hyperforie. Aplikuje perorální (přidávání do nápoje), šňupáním, vtírání prstem do dásní (kazí zuby), v neposlední řadě intravenózně. Metamfetamin („pervitin“) Tato droga je s oblibou označována za český vynález a v okolních zemích se jí dokonce někdy říká "čeko". Pravda je taková, ţe pervitin pochází z Japonska a byl poprvé syntetizován jiţ v 19. století. Ve druhé světové válce byl pervitin podáván pilotům kamikadze při jejich posledním sebevraţedném letu. Samotné slovo "pervitin" je německého původu. V polovině sedmdesátých let jedna z postaviček praţského drogového podsvětí, přezdívaná „Freud,“ vyvinula poměrně jednoduchý algoritmus domácí výroby pervitinu za pouţití tehdy běţně dostupných látek. Hlavní surovina – efedrin – byla získávána z běţně dostupného léku proti kašli. Droga má formu bílého prášku nebo bílých krystalků. Pervitin (získaný redukcí efedrinu jodovodíkem za přítomnosti fosforu) .Dávka (100mg nebo i více) můţe být uţívána kouřením, šňupáním, nitroţilně a působí obvykle 3 aţ 12 hodin. Mezi účinky patří pocit zvýšení výkonnosti (jak fyzické, tak psychické), hovornost, potlačení pocitu únavy a chuti k jídlu, zvýšená bdělost, při vyšších dávkách potřeba překotné činnosti, neklid a nespavost. Předávkování se projevuje těţkou bolestí hrudníku a bezvědomím trvajícím 1–2 hodiny. Po odeznění účinků nastávají odvykací příznaky „dojezd, které se projevují skleslostí, depresemi, strachem a stavy úzkostí.
20
1.3.7. Halucinogeny Halucinogeny jsou drogy, které vyvolávají u uţivatelů halucinace. Dělí se na syntetické (LSD, MDMA) a přírodní (skupina cannabinoidů, meskalin, lysohlávky ). Po poţití se dostavují vidiny, slyší se zvuky a cítí doteky, které jsou zdánlivě velmi reálné, ale ve skutečnosti neexistují. Halucinogeny dost často přivodí rychlé a nepředvídatelné změny nálad.
Cannabinoidy Konopí obsahuje mnoho účinných látek, z hlediska halucinogenních účinků je nejzajímavější delta-9-tetrahydrokanabinol (THC), který je jejich nositelem. Ostatní cannabinoidní látky mají některé účinky také omamné, jiné mají sedativní, některé i antibakteriální. Účinné látky jsou obsaţeny nejvíce v pryskyřici cannabisu, která je produkována ţlázkami na listech a v samičích květenstvích jako ochrana proti slunečnímu záření. Mezi počáteční symptomy uţití cannabinoidů patří sevřenost a úzkost. Druhá fáze s sebou nese pocity euforie a blaţenosti, častý je bezdůvodný, neutišitelný smích. Někdy se prohlubují pocity z počáteční fáze a celá intoxikace má pak spíše úzkostný ráz. Marihuana Marihuana je termín pouţívaný k označení vysušených květů, semen a listů indického konopí. Marihuana je droga, která se vyrábí usušením květenství samičích rostlin konopí s obsahem nad 0,3 % THC. Nejpodstatnější chemickou sloţkou, která zajímá pěstitele marihuany nejsou alkaloidy, jako u jiných rostlin, ale kanabinoidy. Konopí je produkuje jako jediná rostlina na světě. Mnoţství a poměrné zastoupení kanabinoidů rozhoduje o tom, jaké bude mít marihuana vlastnosti z hlediska psychotropních účinků. THC je hlavní psychoaktivní látkou pryskyřic, přisuzuje se mu 75 - 100 % psychických účinků. Jeho mnoţství v rostlině kolísá takřka od nuly aţ po 95 % z obsaţených kanabinoidů. Marihuana připravená z velmi kvalitního konopí a velice pečlivě, např. sinsemilla = "bez semen" pěstovaná pod lampou hydroponicky, můţe mít kolem 12% THC v sušině. Obvykle se plní čistá nebo smíchaná s tabákem „joint“, dýmek, či vodních dýmek, které se pak kouří. Rovněţ se můţe jíst (přidává se do koláčků, bramboráčků).
21
Hašiš Hašiš je vlastní pryskyřice konopí extrahovaná s tuky ve vařící vodě a vykrystalizovaná, činné látky jsou cannabinoly, hlavně THC. Hašiš se nejčastěji kouří. Pouţívají se krásné vodní dýmky, do kterých se nasype i třetina gramu a na jeden mocný zátah (zpočátku pomalu, neţ se rozhoří, pak víc a víc) inhaluje. Téţ se často nadrobí do cigaretového tabáku. Příznaky se objeví ihned, rauš po minutách, nejvýše po patnácti. Hašiš působí 5x aţ 8x silněji neţ marihuana. Nebezpečné jsou vysoké dávky (nad 20 mg THC) a chronické zneuţívání. LSD V roce 1938 mladý chemik švýcarské firmy Sandoz Albert Hofmann syntetizoval v rámci své práce různé deriváty kyseliny lysergové, mezi nimi i její dietylamid, kterému dal jméno LSD25. LSD se v Evropě většinou uţívá perorálně ve formě malých papírových čtverečků nesoucích potisk, které jsou napuštěné roztokem obsahujícím LSD. Nazývají se „tripy“. Termín „trip“ se však také uţívá pro označení záţitku samotného, jenţ se často můţe zdát jako „výlet“ s jasným začátkem, prostředkem a koncem. Aplikuje se vloţením tripu pod jazyk (papírek napuštěný LSD, často ozdobený obrázkem). Je moţná i nitroţilní aplikace, ale nevyuţívá se. První příznaky změny myšlení nastanou u LSD do hodiny při intravenózní aplikaci po několika sekundách. Nejvyšší intenzity dosáhne trip mezi druhou a třetí hodinou po poţití. Účinky trvají 6 aţ 20 hodin. LSD-25 je jediná droga, u které bylo prokázáno, ţe má nulový potenciál fyzického i psychického návyku. MDMA ( extáze alias „koule“, „pilule“, „éčko“ ) Extáze je označována za „taneční drogu“ nebo „drogu lásky“ a patří do skupiny syntetických halucinogenů. Jedná se o synteticky vyráběnou drogu, jejíţ účinná látka MDMA byla syntetizována uţ v roce 1912 jako zázračný přípravek na hubnutí. Svůj „comeback“ zaznamenala v polovině osmdesátých let v Anglii a odtud se dále šířila do kontinentální Evropy. Nicméně účel uţití uţ byl jiný. Tato droga se vyskytuje ve formě pestrobarevných tablet o velikosti cca. 1 cm, kde na vrchu bývají vyraţeny různé obrázky ve tvaru mitsubishi, nike, znak dolaru, kde podle tohoto znaku uţivatel řídí jak silnou extázi uţívá. Zkratka MDMA je odvozena z chemického vzorce látky, z které se vyrábí. Extáze se aplikuje perorálně ve formě tablet a účinná látka proniká do organismu sliznicí v ţaludku, taktéţ není vyloučeno extázi nadrtit a vyšňupat či vykouřit v cigaretě. Po uţití pociťuje asi v rozmezí půl aţ hodiny konzument „extázi“- pocit štěstí a euforii s potřebou se dotýkat ostatních ,
22
intenzivněji vnímá rytmy hudby. Cena jedné extáze se pohybuje od 100 – 250 Kč a je odvislá od kupovaného mnoţství. Psylocibin ( lysohlávky ) Lysohlávky jsou prastaré posvátné houby, uznávané v mnoha kulturách světa. Klobouk je kávově zaţloutlý, později béţový, někdy i nazelenalý, případně skvrnitý, široký obvykle do 3 cm. Najdou se však i větší jedinci. Dříve se tvrdilo, ţe je velmi vzácná a objevily se dokonce argumenty, ţe by měla být zařazena mezi přísně chráněné. Dnes se naopak ukazuje, ţe se intenzivně šíří právě díky sběračům a v poslední době je hlášen její masový výskyt z mnoha míst naší republiky. Houby se jedí syrové, sušené nebo se rozemelou a z drtě se připraví nápoj. Hodně populární je i konzumace hub naloţených v medu. Aktivní látky jsou psilocybin a psilocin. Psilocin je nestabilní a během sušení se rozkládá. Mescalin Meskalin je přírodní halucinogen, kde hlavní účinnou látkou je alkaloid, který se vyskytuje v kaktusu Peyolt či San Pedro. Drogu začali zneuţívat při svých rituálech indiáni kmene Meskalero a po nich je droga pojmenovaná „meskalin“. Aplikuje se nejčastěji kouřením s tabákovými listy nebo s marihuanou. Svou schopností vyvolat změny ve sféře vnímání, halucinace a jiné závaţné psychické alternace je velmi nebezpečná. Halucinace vyvolané meskalinem patří mezi nejkomplexnější a nejrozmanitější ze všech halucinogenních drog. Jeho účinky nelze rozeznat od účinků LSD . Hlavní společenské rizika mají tedy podobný charakter jako uţívání LSD. Anabolika – steroidy Steroid obecně je název pro skupinu hormonů (ale i dalších látek), které mají všechny společnou typickou strukturu. Anabolický znamená, ţe dělají z jednodušších látek látky sloţitější (tedy z jednoduchých cukrů sloţité… a hlavně z aminokyselin bílkoviny). Steroidních hormonů anabolické povahy je několik, ale v souvislosti s uţíváním zakázaných látek máme na mysli syntetické příbuzné muţských pohlavních hormonů a mají s nimi tedy i shodné účinky. Mezi účinky, které od těchto anabolik ţádáme, patří, jak jinak, účinek anabolický, a to hlavně na svalovou hmotu. Toho se vyuţívá i jinde neţ ve sportu. Legálně se pouţívají například v lékařství u stavů, kde dochází k velkému úbytku hmotnosti.
23
2. Právní úprava drogových trestných činů v českém právu
2.1. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. ( dále jen „TZ“ ) Nabyl účinnosti k 1. 1. 2010 a nahradil tím předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb. ( dále jen „tr. zák. ) Nový trestní zákoník ( příloha č. 3 ) řadí stále drogové delikty do trestných činů obecně nebezpečných v hlavě VII. zvláštní části. V rámci mé bakalářské práce se budu zabývat pouze primární drogovou kriminalitou, která spočívá v neoprávněné dispozici OPL a v šíření jejich uţívání, nikoliv sekundární drogovou kriminalitou, která se páchá pod vlivem těchto drog. Sestává se z šesti drogových trestných činů, které jsou ustanoveny v těchto paragrafech: § 283 – nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy § 284 – přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu § 285 – nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou a psychotropní látku § 286 – výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu § 287 – šíření toxikománie § 288 – výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem Objevují se zde dva nové paragrafy, a to § 285 a § 288. Tato nová ustanovení obsaţená v § 283 - § 288 nahrazují dříve platná ustanovení řešící problematiku drogové trestné činnosti uvedených v § 187 , § 188 a § 188a tr. zák. Obsah § 89 , odst. 10 definujícího , co je „návyková látka“ dříve platného trestního zákona se přesouvá v úplně stejném znění do § 130 TZ. S příchodem nového TZ dochází k přechodu k formálnímu pojetí trestného činu. Dříve uplatňovaná materiální stránka trestného činu jakou byla společenská nebezpečnost je nyní 24
nahrazena formální stránkou trestnosti, kdy čin je povaţován za protiprávní při naplnění podmínek všech formálních znaků skutkových podstat trestného činu uvedeného zákonem. Tato trestní odpovědnost pro pachatele a z ní vycházející trestní důsledky jsou trochu korigovány v § 12 odst. 2 TZ, kde se přihlíţí opět k míře společenské škodlivosti činu. Předchozí ustanovení nemá v úmyslu negovat formální pojetí trestných činů, ale vytvořit prostor k zastavení stíhání pro bagatelní trestné činy, jak je tomu zvykem v demokratických společnostech. Uvedu vyuţití tohoto paragrafu na konkrétním případě, kdy si stařenka postiţená roztroušenou sklerózou pěstuje a následně zpracuje rostliny cannabisu, vytvoří si z něho přípravky, které budou slouţit výhradně jako druh léku alternativní medicíny. Tato skutková podstata naplní znaky § 283 odst. 1 TZ nedovolené výroby OPL, nicméně s přihlédnutím k § 12 odst. 2 TZ a za pouţití subsidiarity trestního práva bude trestní odpovědnost vyplývající z formálního pojetí u tohoto konkrétního trestného činu, i s ohledem na další okolnosti, prolomena. Hlavní rozdíly současného TZ oproti minulé právní úpravě spatřuji v těchto aspektech: Jsou stanoveny diferencované trestní sazby za neoprávněné přechovávání drogy pro vlastní potřebu, tzv. konzumní drţbu, v mnoţství větším neţ malém pro konopné drogy na jedné straně ( § 284 odst. 1 TZ ) a na druhé straně ostatní OPL ( § 284 odst. 2 TZ). Je patrné, ţe byl vyslyšen legislativní poţadavek na kategorizaci drog podle rizika spojeného s jejich uţíváním jak je tomu běţné v ostatních evropských zemích. Drogy byly nově rozděleny na „měkké“ a „tvrdé“, ačkoliv zákon tyto termíny nikde výslovně nezmiňuje. Jsou zavedeny nové skutkové podstaty, které spočívají v neoprávněném pěstování rostlin s obsahem OPL uvedených na seznamu zakázaných látek pro vlastní potřebu v mnoţství větším neţ malém. Trestní sazby jsou opět odstupňované podle toho jako zakázanou rostlinu pěstujete. Dělí se na rostliny konopí ( § 285 odst. 1 TZ) a ostatní rostliny obsahující OPL ( § 285 odst. 2 TZ) Je zřetelně vymezeno jaké je „mnoţství větší neţ malé“ u omamných, psychotropních látek a přípravků obsahujících OPL, které je učiněno vládním nařízením ( § 289 TZ ). Toto vymezení se téţ vztahuje na rostliny nebo houby, které jsou povaţovány za rostliny a houby obsahují OPL a určuje jaké je jejich „mnoţství větší neţ malé“. V předchozím trestním zákoně bylo toto mnoţství stanoveno pouze judikaturou vycházejíc z interních právních předpisů jednotlivých ministerstev jako byly pokyny obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně. Více k tomuto tématu uvádím v bodě 3.5. u nařízení vlády č. 467/2009 Sb. ( Větší neţ malé mnoţství ) 25
Nové rozsahy kvalifikovaných podstat trestných činů jako jsou „větší rozsah“, „značný rozsah“, „velký rozsah“ a dále „větší rozsah vůči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let“, které se pokusím osvětlit aţ u jednotlivých trestných činů později.
2.1.1. § 283 – nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy Objektem uvedeného drogového deliktu je zájem uchránit majoritní společnost před potenciálním ohroţením v rovině zdravotní, společenské a ekonomické, které hrozí nekontrolovatelným nakládáním s návykovými látkami uvedenými v přílohách č. 1 – 7 zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb. do této kategorie nepatří ve smyslu § 130 TZ alkohol. Tato trestná činnost je z pohledu protidrogové politiky nejklíčovější, protoţe trestně postihuje samotné výrobce, dovozce či dealery drog. Tento paragraf přebral základní skutkové podstaty trestných činů svého předchůdce § 187 tr. zák. Upravuje nedovolené disponování s OPL od výroby přes přechovávání se záměrem odbytu aţ po samotný prodej. Neoprávněně je povaţováno za znak , který výslovně vyjadřuje protiprávnost činu. Pachatel koná tuto činnost bez náleţitých povolení, není drţitelem licence pro výrobu a nakládání s OPL. Je třeba odlišit licencované výrobce léčiv od černého trhu s OPL. Výrobou se pro účely tohoto zákon rozumí fyzické zhotovení omamné a psychotropní látky, přípravku OPL, prekursoru či jedu neoprávněným subjektem s těmito látkami nakládat. Není podstatné jestli pachatel vyrábí OPL pro vlastní potřebu či pro někoho jiného, pořád toto konání bude trestné. Výrobou se pro účely tohoto paragrafu nerozumí samotné pěstování plodin cannabisu či jiných psychotropních rostlin , to je nově upraveno v samostatném ustanovení § 285 TZ. O výrobu by se jednalo v případě, ţe by se plodiny konopí dále zpracovávaly ve výrobním procesu třeba sušením na půdě. V případě velkokapacitních pěstíren bude tento trestný čin posuzován podle § 283 TZ, nedovolené výroby a jiného neoprávněného nakládání s OPL, ve stádiu pokusu či přípravy, coţ podrobněji zmiňuji ve vztahu k § 285 TZ. Jednání těchto pachatelů bude směřovat k nedovolené „výrobě“ marihuany se záměrem její další distribuce, tedy k „prodeji“, nikoliv pro vlastní potřebu. Zadrţené či pěstované mnoţství bude neodpovídající denní spotřebě tohoto uţivatele s ohledem na jeho stupeň závislosti a pachatel bude „přechovávat pro jiného“ mnoţství 26
výrazně vyšší neţ je obvyklé pro běţného konzumenta ve vztahu k § 284 TZ, kdy se uţ nebude jednat o tzv. „konzumní drţbu“. Přechovávání této látky bude bez záměru tuto látku v nejbližší době užít pro sebe.5 K problematice „velkokapacitních pěstíren“ se nejvyšší soud vyjadřuje třeba v posledních judikátech 3 Tdo 687/2006, 6 Tdo 228/2011, 8 Tdo 204/2010. Významným faktorem při posuzování, zda-li pachatelé pěstují marihuanu pro vlastní potřebu je i ekonomická stránka věci, v návaznosti na konfrontaci nových privilegovaných skutkových podstat přechovávání OPL pro vlastní potřebu v mnoţství větším neţ malém podle § 284 TZ a nedovoleného pěstování OPL pro vlastní potřebu dle § 285 TZ, kdy mne zaujalo toto konstatování soudu v judikátu 8 Tdo 204/2010: Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně „správným uzavřel, že se jednalo o pěstování rostlin konopí setého za účelem jeho pozdějšího užití jako drogy, a to ve větším rozsahu a nejen pro svou potřebu, když pouze v důsledku zásahu policejního orgánu nedošlo k provedení sklizně a vlastní výrobě marihuany s vysokým obsahem THC“. Z hlediska úmyslu je podle něj významné, že by jinak vysoce finančně a časově náročné zavlažování a osvětlování rostlin postrádalo smysl, poněvadž by se vyšší náklady v řádech desítek tisíc korun (pouze za odebrané množství elektřiny) nevrátily. Poukázal i na to, že obvinění P. D. a P. S. byli bez legálního pracovního poměru. Zmínil, že blízká souvislost věcí zajištěných v bodě II. s bodem I. také znamená, že nález rostlinného materiálu, jak je specifikován pod bodem II., nepřímo prokazuje, k čemu by poté sloužily sklizené rostliny. Pěstování pro vlastní potřebu „by sloužilo jak menší množství rostlin, tak jejich nepěstování tímto vysoce intenzivním způsobem“. Dovozem a vývozem se rozumí přesunutí z území České republiky do jiného státu a naopak. Provezení je chápáno jako tranzit přes území České republiky z jednoho státu do třetího, kdy naše území není cílovou destinací. Nabídne představuje jednání, kdy pachatel učiní návrh druhé osobě, která tuto nabídku nemusí akceptovat a postačí učiněná jednou, ale pachatel uţ bude za tato jednání trestně odpovědný. V dřívějším trestním zákoně bylo uvedeno slovo „nabízí“ a bylo nahrazeno slovem „nabídne“, aby se předešlo spekulacím o tom, zda-li se tato činnost musí opakovat. Došlo pouze k jazykovému zpřesnění a stačí pouze jediné nabídnutí, jak podle předchozího trestního zákona, tak i podle stávajícího TZ. Zprostředkováním se rozumí zajištění kontaktu mezi dealerem či výrobcem OPL a kupujícím.
5
Judikát NS ČR sp. zn. 7 Tdo 206/2001
27
Prodejem se rozumí jednání pachatele, který smění OPL za finanční prostředky dohodnuté nominální hodnoty, kdy k inkasu peněz nemusí dojít ihned po předání OPL, ale úhrada se můţe uskutečnit i v budoucnu. Nemusí jít o prodej konečnému konzumentovi, můţe se jednat o obchodní vztah výrobce OPL s dealerem. Opatření ( jinak jinému opatří ) lze charakterizovat jako darování OPL či výměnu za jiný předmět odpovídající peněţní hodnoty. Samotné opatřování pro vlastní potřebu není trestné, pokud se nejedná o přechovávání „mnoţství větší neţ malé“. Přechováváním pro jiného se rozumí jakýkoli způsob drţby OPL, přípravku OPL, prekursoru či jedu s úmyslem odbytu, nemusí je mít pachatel přímo u sebe, ale podmínkou je mít drogy ve své moci (v dispozici). Délka drţení, aby se jednalo o přechovávání není stanovena, předpokládá se alespoň pár hodin. V případě, ţe by pachatel přechovával drogy pro sebe ve větším neţ malém mnoţství uţ by se jednalo o „konzumní drţbu“ dle § 284 TZ. Ustanovení § 283 odst. 1 TZ se nedefinuje jaké mnoţství zakázané látky je spojeno s trestním postihem na rozdíl od dalších kvalifikovaných skutkových podstat uvedených v odst. 2. Jedná se tedy o základní skutkovou podstatu, která postihuje pachatele při jakémkoliv mnoţství OPL. Pachatel bude za tento trestný čin ( § 283 odst. 1 TZ ) potrestán odnětím svobody v trvání 1 aţ 5 let. Tato trestní sazba je v tomto ohledu shodná i s předchozím ustanovením § 187 tr. zák., ale nově se zde objevuje alternativní peněţitý trest. V odst. 2 zůstala zachována výše trestní sazby od 2 do 10 let, ale přibyla nová sankce v podobě propadnutí majetku. V odstavci 2 a) došlo k vypuštění znaku „nebo ve větším rozsahu“ a zůstal zde kvalifikační znak „jako člen organizované skupiny“, kde organizovaná skupina představuje tři a více trestně odpovědných osob, kteří si jednotlivé úkoly mezi sebou dělí s určitou plánovitostí a koordinovaností.6 Na rozdíl oproti zločinnému spolčení dle § 89/17 předešlého trestního zákona, uvedeného nyní v současném TZ pod §129 jako „organizovaná zločinecká skupina“, není zapotřebí u této organizované skupiny ( dle judikatury Rt 53/1976-II a Rt 45/1986 ) dlouhodobější spolupráce a můţe být zaloţena pouze k spáchání jednoho trestného činu, vyţaduje se však úmysl dle § 17, písm. b. TZ V odstavci 2 b) došlo k doplnění znaku „odsouzen nebo potrestán za takový čin (odst. 1) v posledních 3 letech“. Zákonodárcům šlo v tohle případě o přísnější trestání recidivy, protoţe v drtivé většině případů se pachatelé této drogové trestné činnosti dopouštějí opakovaně. Odsouzením rozumíme, ţe rozsudek
6
NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní zákoník 2010. Praha: Eurounion, 2010. ISBN 978-80-7317-084-4,
str. 582
28
nabyl právní moci, ale pachatel ještě není ve výkonu trestu (ve věznici ). Potrestáním je míněno, ţe si pachatel uţ svůj trest začal odpykávat ve věznici. V odstavci 2 c) d) poprvé naráţíme na nové kvalifikované znaky skutkových podstat „ve značném rozsahu“, dále „ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let“ nebo v jiných souvisejících ustanoveních jsou znaky jako „větší rozsah“ a „velký rozsah“. Současná právní úprava nikde nestanovuje kolik je toto limitní mnoţství drog nebo jaká veličina představuje „značný rozsah či velký rozsah.“ Z uvedeného vyplývá, ţe soudy budou muset při rozhodování vycházet z potřeby individualizace, zda byl naplněn znak skutkové podstaty v daném rozsahu a zohlednit další podpůrná kritéria za jakých okolností a v jakém rozsahu se trestný čin páchal. Půjde zejména o způsob jakým byl trestný čin spáchán, vůči komu byl spáchán, jakou dobu s látkami pachatel disponoval, s jakou omamnou látkou či jedem nakládal a v jakém mnoţství, při jaké koncentraci účinné látky, kolika lidem látku prodal, profit, který mu plynul z prodeje a kolik plánoval utrţit do budoucna, rozsah způsobených škod na zdraví ostatních, posoudit míru společenské škodlivosti. Kvalifikace rozsahu trestného činu by mezi sebou měla vyjadřovat určitou gradaci rozsahu mezi znaky „větší rozsah“, „značný rozsah“, „velký rozsah“, aby tím byla vyjádřena rozdílná míra závaţnosti trestného činu. Tento vzájemný odstup by měl být přiměřený, ale zároveň znatelný. Výchozím mnoţstvím, které by stanovilo pozici při určování výše rozsahů je „mnoţství větší neţ malé“, které je jasně definované vládním nařízením č. 467/2009 Sb. pro omamné a psychotropní látky, u přípravků je obsahujících a jedů či vládním nařízení č. 455/2009 Sb. pro konopí, houby a rostliny obsahující OPL. Myslím si, ţe tyto rozsahy jsou nedostatkem nové právní úpravy TZ, coţ ukázala i současná praxe viz. Judikáty NS ČR sp. zn. 7 Tdo 729/2010, 3 Tdo 187/2011, 7 Tdo 795/2011, 3 Tdo 631/2011, 8 Tdo 463/2010, 7 Tdo 1337/2010, kde jsou rozdílné výklady k rozsahům. Tyto jednotlivé rozsahy jako „větší“ a „značný“ jsou dnes nejasné, značně se lišící, kraj od kraje, okres od okresu, leckdy i soudce od soudce ve stejném případě. Kdy je otázkou v jakém vzájemném vztahu mezi sebou mají býti „větší rozsah“, „značný rozsah“ „velký rozsah“ a jaký násobek mezi nimi má být?a jaké kritérium zvolit? Na tuto otázku odpovídá judikát NS ČR sp. zn. 7 Tdo 1337/2010, kde je stanovena hranice „vetšího rozsahu“ dvacetinásobkem výchozího „mnoţství většího neţ malého“ a „značný rozsah“ je taktéţ dvacetinásobkem rozsahu „většího“! Tento vzájemný poměr rozsahů vyjadřující kvantitu s ohledem i na splnění podmínky kvality OPL mi přijde nepřiměřený. Koncentrací účinné látky u rozsahů se zabývá i judikát 7 Tdo 795/2011, který stanovuje, ţe droga musí v daném rozsahu splňovat i násobek účinné látky, aby mohla být povaţována za 29
kvalifikační znak trestného činu. Z mého pohledu, tento judikát značně komplikuje postih pachatelů kvalifikovaných trestných činů a je pro pachatele příznivější. Další rozdílná stanoviska soudů shledávám ve vztahu k dřívějšímu kvalifikačnímu znaku ve „větším rozsahu“ podle § 187 odst. 2 písm. a) TZ, ke kterému se dříve vyjadřovaly tyto judikáty 5 Tdo 280/2005, 6 Tdo 620/2003 a současnému ve „větším rozsahu“ dle § 283 odst. 2 písm. c) TZ, ke kterému se vyjadřuje NS nejprve v judikátu 7 Tdo 729/2010 a později v judikátu 3 Tdo 187/2011, kde se připouští, ţe tyto znaky nejsou totoţné.
Judikát NS ČR sp. zn. 8 Tdo 463/2010 Trestný čin podle § 283 TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010) dopadá na všechny omamné a psychotropní látky, které se od sebe mohou lišit co do povahy i účinků. Proto nelze pro všechny tyto látky stanovit jednotnou hranici či výši rozsahů, které jsou uvedeny v § 283 odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. c), resp. v odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. d), TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010), ale je nutné tyto rozsahy konkretizovat individuálně. Uvedené rozlišení přitom závisí na množství omamných a psychotropních látek ve smyslu nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Při stanovení jednotlivých typů rozsahů omamné nebo psychotropní látky je třeba vzít v úvahu zmíněné stupně rozsahu činu, který může být větší, značný či velký. Přitom lze posoudit jejich vzájemnou proporcionalitu a společenskou škodlivost, která je vyjádřena sazbami trestu odnětí svobody v kvalifikovaných skutkových podstatách. Existence určitého typu rozsahu nezávisí jen na konkrétním množství a kvalitě omamné nebo psychotropní látky, ale je ji třeba vyvodit i z dalších okolností (např. z toho, o jakou z uvedených látek se jednalo, jaká byla její kvalita, jaké bylo její množství, jaká byla intenzita újmy, jež hrozila nebo skutečně nastala apod.). Pokud jde o znak „ve větším rozsahu“ podle § 283 odst. 2 písm. d) TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010), je vždy vázán na další podmínku, kterou je podle citovaného ustanovení existence dítěte, vůči němuž pachatel jedná. Obdobně je naplnění znaku „ve větším rozsahu“ podle § 283 odst. 3 písm. d) TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010) ještě podmíněno naplněním znaku „vůči dítěti mladšímu patnácti let“, který je obsažen v označeném ustanovení. Z hlediska společenské škodlivosti je pak stejnou trestní sazbou vyjádřeno jednání, kterým pachatel naplnil znak „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 2 písm. c) 30
TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010) ve vztahu k dospělému konzumentovi drogy, a takové jednání, jehož se pachatel dopustil „ve větším rozsahu vůči dítěti“ podle § 283 odst. 2 písm. d) TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010). Obě zmiňované okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby je však nutné posuzovat v souhrnu všech okolností, přičemž závažnost činu bude v těchto případech menší, než je tomu u zvlášť přitěžujících okolností vyjádřených v § 283 odst. 3 písm. c) a d) TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010). Znak „ve větším rozsahu vůči dítěti“ [srov. § 283 odst. 2 písm. d) TZ, ve znění účinném od 1. 1. 2010] a znak „ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let“ [srov. § 283 odst. 3 písm. d) TZ, ve znění účinném od 1. 1. 2010], bude naplněn již při podstatně menším množství drogy než představují znaky „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 2 písm. c) TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010) a „ve velkém rozsahu“ podle § 283 odst. 3 písm. c) TZ (ve znění účinném od 1. 1. 2010). V návaznosti na tento Judikát Nejvyššího soudu k prodeji drog dětem a odstavec 2 písmene d) je logickým krokem zákonodárců, kteří vyslyšeli dosavadní soudní praxi, ţe trestný čin spáchaný vůči dítěti, tedy osobě mladší 18 let ( § 126 TZ ) je mírnější oproti předchozímu trestnímu zákoníku. U této skutkové podstaty je v současnosti zapotřebí naplnění znaku mnoţství „ve větším rozsahu“ a vůči dítěti mladšího patnácti let v mnoţství „větším neţ malém“. V předchozím trestním zákoníku nebylo spáchání trestného činu vůči osobě mladší 18 let podmiňováno mnoţstvím OPL, takţe stačilo jakékoli mnoţství, aby byl pachatel posuzován podle přísnější normy v druhém odstavci.
V praxi to znamenalo, ţe pokud
pachatel nabídl osobě mladší 18 let ke kolování „jointa“ v hospodě, bylo toto bagatelní jednání kvalifikováno v druhém odstavci § 187 písm. b) tr. zák. s trestní sazbou 2 aţ 10 let ! Zákonodárci se snaţili předejít těmto četným trestným činům, tím ţe nově zavedli znak kvalifikovaného mnoţství, aby se nemuselo pouţívat ustanovení § 88 odst. 1, dřívějšího trestního zákona, které v současné úpravě trestního zákoníku není. Lze tedy konstatovat, ţe současná právní úprava TZ je příznivější pro pachatele vůči osobám mladším 18 let. Obdobná situace je i v případě odst. 3 d) kde je nově ve „větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let“, nikde tato hranice zatím není jasně vymezena. Tato hranice se časem vymezí aţ s nově příchozí judikaturou. Odstavec 3 tohoto ustanovení je trestní sazba totoţná s předchozí právní úpravou v trvání 8 aţ 12 let, přibývá nová sankce „propadnutí majetku“. Odstavci 3 b) v úmyslu získá pro sebe nebo pro jiného „značný prospěch“, který je obsaţen § 138 odst. 1 TZ a jeho hranicí je částka ve výši 500 000 Kč. Odst. 4 je výrazně přísnější v případě trestní sazby, která postihne pachatele trestného činu odnětím svobody od 10 do 18 let s novou alternativou „ propadnutí majetku“ Je tam nově způsobí těţkou újmu na zdraví nejméně dvou osob ( § 31
122 odst. 2 TZ ), dříve bylo více osob, tento těţší následek v případě způsobení úmyslně nebo z nedbalosti posuzován stejně. Odstavci 4 b) v úmyslu získá pro sebe nebo jiného prospěch ve „ velkém rozsahu“, toto vymezení je stanoveno podle§ 138 odst. 1 TZ na 5 mil. Kč, je zde patrný odstup od hranice „značného prospěchu“ ve výši 10 násobku. Novinkou je poslední odstavec 5, který se objevuje poprvé „příprava je trestná“. Tuto přípravu upravuje současný TZ v § 20 odst. 1. „Příprava a pokus trestného činu“
2.1.2. § 284 – přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu
Významnou změnu nám přináší toto ustanovení oproti předešlému zákonu, který upravoval skutkovou podstatu přechovávání omamných a psychotropních látek a jedu v mnoţství větším neţ malém pro vlastní potřebu. Jedná se o tzv. konzumní drţbu. V tomto paragrafu dochází na základě poţadavku vlády k rozdělení omamných a psychotropních látek do dvou kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti na „měkké“ a „tvrdé“. První skutková podstata trestného činu obsaţená v odst. 1 postihuje pachatele, kteří si pro vlastní potřebu přechovávají konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku s obsahem tetrahydrokanabinolu ( THC ) v „mnoţství větším neţ malém“. Toto mnoţství je uvedeno ve vládním nařízení č. 467/2009 Sb., jehoţ podrobnějším zněním se zabývám později, avšak je třeba zmínit, ţe toto vládní nařízení poţaduje, aby OPL splňovala určité mnoţství látky ( kvantitu ) a současně i určitou kvalitu ( obsah účinné látky ). Z toho vyplývá, ţe pokud OPL bude obsahovat menší mnoţství účinné látky, nebude se jednat o trestný čin, ale o přestupek. V případě marihuany by se jednalo o více neţ 15 gramů sušiny v koncentraci účinné látky 1,5 g delta-9-THC. Trestní sazba je mnohem mírnější u tohoto odstavce s ohledem na rizika spojená s uţívání konopných drog. Pachatel, který bude přechovávat konopné drogy pro vlastní potřebu v mnoţství „větším neţ malém“ bude potrestán odnětím svobody aţ na 1 rok, zákazem činnosti, propadnutím věci nebo jiné hodnoty. Oproti minulému trestnímu zákoníku se sníţila trestní sazba z 2 let na 1 rok, byl vypuštěn peněţitý trest, který byl doplněn o nové sankce „zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty“. Zároveň byl nahrazen pojem „bez dovolení“ slovem „neoprávněně“. Druhou skutkovou podstatu trestného činu nalezneme v odst. 2 a postihuje pachatele, kteří neoprávněně pro vlastní potřebu přechovávají jiné OPL neţ konopné drogy, které byly součástí odst. 1, v „mnoţství větším neţ malém“. Trestní sazba v tomto případě kopíruje původní 2 leté odnětí svobody z předchozího trestního zákoníku, ostatní sankce jsou stejné jako u odst. 1. V novém odstavci 32
3 se objevuje původní znak „ve větším rozsahu“, který byl uvedený v předchozím trestním zákoníku pod odst. 2 s odlišnou trestní sazbou, kde začínala dolní hranice od 1 roku a nyní je 6 měsíců. V tomto rozsahu je tento odstavec mírnější oproti předchozímu tr. zák. S touto změnou přibyl i nový peněţitý trest. Nový odstavec 4 postihuje pachatele za přechovávání OPL ve „značném rozsahu“, kde s touto kvalifikovanou skutkovou podstatu koresponduje výše trestní sazby, která je nově výrazně přísnější a trestá pachatele odnětím svobody od 2 do 8 let. Pojmy jako „větší rozsah“ a „značný rozsah“ byly jiţ vysvětleny u předchozího paragrafu. V těchto dvou odstavcích se uţ nerozlišuje kategorie OPL, která je jednotná jak pro „měkké“ i „tvrdé“ drogy.
2.1.3. § 285 – nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou a psychotropní látku Toto ustanovení je zcela nové a zmírňuje postih pachatelů, kteří si neoprávněně pro vlastní potřebu pěstují rostliny konopí a další rostliny a houby obsahující OPL v „mnoţství větším neţ malém“. Toto mnoţství je zase jasně definováno ve vládním nařízení č. 455/2009 Sb. V případě pěstování rostliny konopí by se jednalo o 5 a více rostlin, které obsahují více než 0,3 % účinných látek THC z celkové hmotnosti rostliny. V případě obsahu menšího mnoţství účinné látky se bude jednat o tzv. „technické konopí“, které je povoleno pěstovat. U tohoto paragrafu se jedná o tzv. privilegovanou skutkovou podstatu, kde se stanoví mírnější trest ve vztahu k základní skutkové podstatě § 283 TZ, která postihuje nedovolenou výrobu OPL. Zavedením této nové skutkové podstaty pěstování konopných rostlin, hub a ostatních rostlin obsahujících OPL „ve větším mnoţství neţ malém“ byla snaha zákonodárců odlišit postih „samopěstitelů“ pro vlastní potřebu od pěstitelů velkokapacitních pěstíren, která byla v minulosti posuzována stejně podle § 187 předchozího trestního zákona. jako nedovolená výroba OPL, kde trestní hranice začínala na jednom roce odnětí svobody, kdeţto v současném ustanovení je horní hranice trestu pouze 6 měsíců nebo alternativní tresty jako je peněţitý trest či propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Skutkové podstaty jsou rozděleny do dvou odstavců, kdy odstavec 1 postihuje pachatele pěstující si pro vlastní potřebu „konopné drogy“ a odstavec 2 houby a ostatní rostliny obsahující OPL v „mnoţství větším neţ malém“. Je zde patrná potřeba diferenciace OPL. Zákon zase v tomto případě pěstování ve „větším rozsahu“ ( odst. 3 ) a ve „značném 33
rozsahu“ ( odst. 4 ) nerozlišuje opět jako u přechovávání pro vlastní potřebu § 284 TZ druh omamné a psychotropní látky a stanoví tresty u konopí i hub nebo rostlin obsahujících OPL stejnou trestní sazbou. U odst. 3 aţ na 3 léta, odst. 4 stanoví rozmezí trestu od 6 měsíců do 5 let. Tento paragraf je značně problematický, protoţe nedopadá na osoby, které by postihnout měl. Záměrem bylo trestně postihnout pěstitele těchto zakázaných rostlin a hub, kteří měli v úmyslu tyto rostliny vypěstovat pro sebe bez jeho dalšího prodeje a učinit si vlastní zásoby. Vzhledem k současné judikatuře
3 Tdo 687/2006, 3 Tdo 575/2007, Rt 18/2007, která řeší
problematiku samotného pěstování rostliny konopí, jeţ se nepovaţuje za výrobu OPL podle § 283 odst. 1 TZ (dříve § 187, odst. 1 tr. zák. ), ani podle judikátu NS 3Tdo 52/2008 za výrobu předmětu určeného k nedovolené výrobě OPL podle § 286 odst. 1 (dříve § 188 odst. 1 tr. zák. ), konopí již je samo o sobě na seznamu zakázaných OPL, ale mohlo by jít o dílčí proces směřující k výrobě a získání účinné látky THC z těchto rostlin. Prakticky to znamená, ţe pokud pachatel rostlinu sklidí pro vlastní potřebu v mnoţství větším neţ malém a začne jí sušit na půdě, tedy neoprávněně zpracovávat ve výrobním procesu, uţ se bude dopouštět onoho dalšího kroku ve výrobě. Tyto další fáze jiţ budou samotnou výrobou a budou posuzovány podle přísnější normy nedovolené výroby OPL dle § 283 odst. 1. TZ, protoţe rostlina konopí je na seznamu zakázaných látek dle zákona č. 167/1998 Sb. a dle § 24 písm. a) tohoto zákona, a pachatel se dopustil neoprávněného vypěstování zakázané návykové látky, čímţ naplní zákonné znaky základní skutkové podstaty nedovolené výroby a drţení OPL dle § 283 TZ odst. 1 TZ. V případě, ţe pachatel bude ve fázi pěstování konopí pro vlastní potřebu se záměrem marihuanu vykouřit či jinak uţít jako drogu, kde je evidentně dán úmysl dalšího výrobního procesu ( sklizení, sušení… ), tedy přeměny konopí na marihuanu, bude tento počin podle okolností posuzován jako pokus dle §21 odst. 1 TZ nebo případně jako příprava dle § 20 odst. 1 TZ trestného činu nedovolené výroby a drţení OPL dle § 283 TZ. Samozřejmě, ţe zákon pamatuje i na uţivatele marihuany, kteří si pěstují konopí výlučně pro účely alternativní medicíny, coţ se v trestním řízení prokáţe lékařským posudkem a jeho trestní zodpovědnost by byla korigována ustanovením § 12, odst. 2 TZ. Nejednalo by se o čin společensky škodlivý. V předešlém trestním zákoně se k této otázce pěstování vyjadřoval judikát Rt 52/2008, kde s ohledem na společenskou nebezpečnost nebyl naplněn materiální znak tohoto činu.
34
2.1.4. § 286 – výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu Toto ustanovení vychází z § 188 předešlého tr. zák. , kde označení zůstalo beze změn, dochází pouze k obsahovým změnám. „Trestného činu se dopustí ten, kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří, anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět k nedovolené výrobě OPL.“ V podstatě jde o přípravu k nedovolené výrobě OPL, ale v tomto ustanovení není pojem „neoprávněně“. V praxi by se to mohlo vztahovat na osoby, které mají oprávnění a mohli by s těmito prekursory disponovat jako třeba osoby ve zdravotnictví. Tím, ţe chybí v tomto ustanovení „neoprávněně“ mění to stav věci i v případě pachatelů, kteří k nám dováţejí ze sousedních zemí prekursory a jiné pomocné látky s obsahem OPL za účelem výroby metamfetaminu, který se z těchto přípravků vyrábí. Takový pachatel by nebyl posuzován podle ustanovení § 286 odst.1 TZ, ale byl trestně stíhán za primární skutkovou podstatu § 283 odst. 1 TZ „nedovolený“ dovoz OPL, kde spodní hranice trestu začíná na jednom roku oproti § 286 odst., kde spodní hranice základní skutkové podstaty není stanovena a trest by tím byl přísnější. Jedním z charakteristických rysů trestního práva je subsidiarita jeho pouţití. Toto ustavení je toho příkladem, kdy jde o trestný čin subsidiární ve vztahu k § 283 TZ nedovolené výroby a jiné nakládání s OPL. Jiným předmětem se v tomto ustanovení rozumí předmět, které mi poslouţí k následné výrobě nebo se z nich můţe vyrábět jako je mobilní laboratorní vybavení výrobě metamfetaminu či pomocná látka, kterou se čistí a tím je tulen nebo jiné chemické látky. V druhém odstavci se změnilo spáchání trestného činu ve „větším rozsahu“ na „značný rozsah“ a přibyla nová okolnost „spáchání jako člen organizované skupiny“ pro pouţití vyšší trestní sazby.Spáchání trestného činu vůči dítěti nově naplňuje znak „většího rozsahu“, v dřívějším ustanovení postačilo, kdyţ dítě bylo mladší osmnácti let bez rozsahu. Dřívější odst. 2 c) se přemístil do současného ustanovení v odst. 2 d) kde nově přibylo „značný prospěch pro sebe a pro jiného“. Trestní sazba zůstává v tomto odstavci stejná. Současný trestní zákoník je na pachatele mírnější.
2.1.5. § 287 – šíření toxikománie Toto ustanovení nahrazuje § 188a předchozího tr. zák. a postihuje pachatele, který svádí ostatní k abúzu návykových látek podle § 130 TZ rozumí OPL a za ostatní návykové látky, kterými mohou být běţné chemikálie doma ( toulen ) či ve zdravotnictví ( éter, rajský plyn ) nebo jakýmkoliv způsobem je navádí, ne ve smyslu § 24 odst. 1 b), podporuje, aby si látku vyzkoušeli. V základní skutkové podstatě se nic zásadního nemění, jenom odpadla 35
alternativní sankce peněţitého trestu, která se přesunula do odst. 2, trestní sazby zůstávají totoţné. V druhém odstavci se nově objevuje „jako člen organizované skupiny“.Dřívější odstavec 2 a) „vůči osobě mladší osmnácti let“ se přesouvá do nynějšího odst. 2 b) kde je uvedený pojem „ vůči dítěti“, coţ je výkladově stejné, pořád je to osoba mladší 18 let. Novela nám přinesla nový odst. 3, který výrazně zpřísňuje postih pachatele, který čin spáchal na osobě mladší 15 let a bude potrestán odnětím svobody na 2 léta aţ 8 let. Podle tohoto ustanovení by mohli být potrestání pachatelé, kteří na internetu do doby neţ vstoupila v platnost novela č. 106/2011 Sb., zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb. a postihuje uţ problematiku nových „smart drugs“, které byly přidány do seznamu zakázaných, ale kdyţ ještě na seznamu nebyly, tak s podmínkou prokázání, ţe dotyčný pachatel tyto návykové látky podle § 130 TZ prodává by to mohlo být posuzováno jako „šíření toxikománie“. Uváděl to i ve své zprávě šéf NPC. V tomto případě by se mohlo postupovat podle judikátu NS 3 Tdo 705/2005, který se vztahoval k prodeji „rajského plynu“ ( oxidu dusného ), který nebyl na seznamu zakázaných látek, ale jeho uţití vyvolávalo bezpochyby návykovost a ovlivňovalo psychiku jedince, čímţ by se dal zařadit pod termín „ostatní látky“ uvedený dříve pod § 89/10 tr. zák. , nyní § 130 TZ .
2.1.6. § 288 – výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem Toto nové ustanovení, které je reakcí na mezinárodní úmluvu proti dopingu ve sportu má svůj původ v předchozím trestním zákoně pod § 218a, s názvem podávání anabolických látek mládeţi. Objektem tohoto trestného činu je zájem společnosti na ochraně zdraví lidí (hlavně sportovců ) před negativním dopadem dopingu. Tento paragraf postihuje kaţdého, kdo neoprávněně disponuje „ve větším mnoţství“ s anabolickými látkami nebo jinou látkou s hormonálním účinkem s úmyslem jiným neţ léčebným. Toto „větší mnoţství“ je vymezeno vládním nařízením č. 454/2009 Sb. Dále postihuje pachatele, který „vůči jinému pouţije metodu ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem“. Tyto metody jsou taky popsány ve vládním nařízení a týká se to zejména krevního a genového dopingu. Shora uvedený znak „neoprávněně“ výslovně vyjadřuje protiprávnost takového počínání. Vymezení pojmu v praxi můţe být pokud budu u svého obvodního lékaře a ten mi předepíše hormonální léčbu, tak se lékař nedopustí přečinu podle tohoto ustanovení, protoţe bude mít příslušné povolení s těmito látkami nakládat a pouţije jich k léčebným účelům. V opačném případě, kdyţ mě osloví obsluha fitness centra a nabídne mi tyto látky, tak je velký předpoklad, ţe jsou pořízeny nelegálně bez licence a úmyslu mě léčit. V základní 36
skutkové podstatě v odst. 1 je uveden termín „podá“, kterým se rozumí bezprostřední přímá aplikace zakázané anabolické látky nebo jiné hormonální látky do těla podaná trenérem či sportovním lékařem. Trestní sazba pro tuto základní skutkovou podstatu je stanovena bez dolní hranice v trvání aţ jednoho roku bez alternativních trestů. Ostatní kvalifikované trestné činy jsou odstupňovány dle závaţnosti a s tím spojenou trestní sazbou aţ do výše 8 let. V odst. 3 se ještě objevuje pojem „ značný prospěch“, kdy nemusí pachatel dosáhnout hranice obohacení dle (§ 138 odst. 1 TZ) ve výši 500 000 Kč, ale postačí mu prokázání úmyslu, ţe toho chtěl docílit.
2.1.7. § 289 – společné ustanovení V tomto ustanovení vláda zmocňuje nařízením a vymezuje, co je pro potřeby § 283, 284 a 285 TZ mnoţství „větší neţ malé“ pro OPL a nově „konopné drogy“, houby a ostatní rostliny s obsahem OPL. Jsou to průlomová nařízení a konečně vláda vyslyšela poţadavky z praxe, kde byly rozdílné výklady tohoto mnoţství a sjednocuje na všech úrovních jak policistů, státních zástupci a nezávislých soudů.
2.2. Další právní předpisy na úseku drog 2.2.1. Zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb. Tento zákon je důleţitou mimotrestní normou vycházejících z mezinárodních úmluv OSN. Upravuje veškeré zacházení s omamnými a psychotropními látkami, přípravky, prekursory a jejich pomocnými látkami, které jsou uvedeny v 7 přílohách. Ustanovuje podmínky výroby, skladování, dovozu, vývozu, tranzitních operací s nimi a pěstování těchto látek. Definuje oprávněné legální disponování s těmito látkami na základě zvláštních předpisů.
2.2.2. Novela tohoto zákona z 22. dubna 2011 č. 106/2011 Sb.7 Do seznamu omamných a psychotropních látek dle Zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb. bylo novelizací zařazeno 33 nových syntetických drog, které představují závaţná zdravotní a společenská rizika. Tyto omamné a psychotropní látky nebyly v tomto zákoně uvedeny a docházelo od roku 2008 k rapidnímu nárůstu zneuţívání těchto látek nejen v České 77
http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/68/2800/Prodej-a-dalsi-nakladani-se-syntetickymi-drogami-je-odpatku-ilegalni
37
republice, kde chyběla potřebná legislativa, ale i v ostatních zemích EU, které postupně od roku 2009 začaly reagovat na tento nepříznivý trend přijatými legislativními opatřeními. V rámci mezinárodní spolupráce v této oblasti to bylo logickým krokem.
2.2.3. Nařízení vlády č. 454/2009 Sb. Vláda tímto nařízením ustanovuje, co se rozumí pod pojmem anabolické látky a jiné hormonální látky ve smyslu platného trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. podle § 289 odst. 4. TZ, kdy jmenný seznam je uveden v příloze č. 1, v které jsou tyto látky členěny do tří skupin podle jejich charakteru. Dále zde určuje, co je mnoţstvím větším ve smyslu § 288 tohoto TZ. Mnoţstvím větším se rozumí více neţ jeden bistr, injekční stříkačka či podobné nedělitelné balení těchto látek. V příloze č. 2 definuje, co se povaţuje dle zákona za dopingové metody. Tyto metody mohou být zaloţeny na zvyšovaní transferu kyslíku v krvi nebo se můţe jednat o genový doping. ( příloha č. 4 )
2.2.4. Nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Toto nařízení vlády stanoví, které rostliny nebo houby se řadí mezi rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a určuje jaké je mnoţství větší neţ malé ve smyslu trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. pro § 284 odst. 1 TZ a § 285 TZ. Taxativní výčet rostlin a hub je uveden v příloze č. 1 tohoto nařízení. Jedná se o tyto rostliny a houby: Rostliny Cannabisu (konopí) a všechny jeho odrůdy a druhy, které obsahují větší mnoţství účinných látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů neţ O,3 % celkové hmotnosti rostliny. Rostliny obsahující DMT, Rostliny obsahující 5-methoxy-DMT, Rostliny obsahující meskalin, Kokainovník pravý (Erythroxylum coca). Houby obsahující psylobin a psylocin V příloze č. 2 jsou hodnoty určující mnoţství větší neţ malé u rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku pro účely trestního zákoníku:
38
a) mnoţství u rostlin uvedených v příloze č. 1, kde se mnoţstvím větším neţ malým se rozumí více neţ 5 rostlin. b) Mnoţství u hub v mnoţství větším neţ malém je více neţ 40 hub ( příloha č. 5 a č. 6 )
2.2.5. Nařízení vlády č. 467/2009 Sb. (větší neţ malé mnoţství ) V tomto vládním nařízení se stanovuje pro účely platného trestního zákoníku mnoţství větší neţ malé u omamných a psychotropních látek, které jsou součástí zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách a současně určuje kolik musí nejméně tato směs obsahovat účinných látek, aby celková směs těchto látek mohla být povaţována za větší neţ menší mnoţství. Pokud pachatel tedy bude přechovávat 3 gramy heroinové směsi, coţ podle mnoţství uţ bude vykazovat naplnění trestného činu, ale a u této směsi bude následnými laboratorními zkouškami zjištěno, ţe mnoţství účinné látky je pouze 0,15 g . Nenaplní se všechny znaky skutkové podstaty trestného činu a bude toto přechovávání kvalifikováno pouze jako přestupek dle § 30, ost. 1, písm. j) přestupkového zákona č. 200/1990 Sb. Vymezení většího neţ malého mnoţství se do trestního zákona dostalo novelou č. 112/1998 Sb. jako jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu podle § 187a předchozího trestního zákona, které kriminalizovalo přechovávání omamné a psychotropní látky pro svoji vlastní potřebu. Neţ vstoupil v platnost současný trestní zákoník a s tím spojené toto nařízení vlády, které jasně určuje hranici většího neţ malého mnoţství, nebyl u nás obecně závazný právní předpis, který by toto limitní mnoţství vymezil. Byly stanoveny pouze interní právní předpisy, které si stanovilo policejní prezídium a státní zastupitelství. Jsou to závazné pokyny Policejního prezidenta č. 86/2006 a Pokyn obecné povahy nejvyšší státní zástupkyně č. 2/2006. Těmito závaznými pokyny nebyly vázány nezávislé soudy a mohlo docházet k nejednotnému postupu při interpretaci práva. Praxe byla taková, ţe soudy tyto nezávazné pokyny uţívaly jako orientační pomůcky při stanovení skutkové podstaty trestného činu. Soudy současně přihlíţely individuálně ke konkrétním případu a vyuţívaly rozsáhle judikatury z této oblasti.Výkladová stanoviska jednotlivých soudů ohledně vymezení většího mnoţství neţ malé mohla být diferencovaná. (viz příloha č. 7 a č. 8 )
2.2.6. Přestupkový zákon č. 200/1990 Sb. Pokud pachatel nenaplní jednání uvedené ve skutkové podstatě trestného činu jedná se o přestupek. Za přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi se povaţuje přechovávání omamné a psychotropní látky v malém mnoţství nebo pěstování 39
rostlin či hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku. Tyto přestupky upravuje zákon v ustanovení § 30, odst. 1, písm. j) přestupku se dopustí ten, kdo „neoprávněně přechovává v malém mnoţství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku“. Přechovávání těchto látek v rozsahu větším neţ malém je jiţ kvalifikováno jako trestný čin dle § 284 TZ. V ustanovení § 30, odst. 1, písm. k) se přestupku dopustí ten, kdo „neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém mnoţství rostlinu nebo houbu obsahující omamnou nebo psychotropní látku“. Pěstování těchto rostlin či hub v mnoţství větším neţ malém bude kvalifikováno jako trestný čin dle § 285 TZ. Za spáchání těchto přestupků hrozí pachateli peněţitá pokuta aţ do výše 15000 Kč, v lepším případě můţe být sankcionován pouze napomenutím. Moţnou alternativou je i propadnutí věci, kdy věcí je myšlená zabavená omamná nebo psychotropní látka ( droga).
2.2.7. Vyhláška č. 221/2004 Sb. Touto vyhláškou je omezen Toulen, který se smí uvádět na trh či do oběhu pouze v případě, ţe není určen k prodeji konečným spotřebitelům. Spotřebitelem je míněna nepodnikají fyzická osoba. Tento prodej je vymezen určitému okruhu subjektů s podmínkou splnění uvedených ve vyhlášce, kterou vydalo Ministerstvo ţivotního prostředí společně s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem zemědělství podle § 26 odst. 3 zákona o chemických látkách a chemických přípravcích č. 356/2003 Sb. Mezi podmínky prodeje patří prodej na dodací list s identifikačními údaji o podnikatelském subjektu s doprovázejícími dokumenty a chemické látky nesmí být v místě volně přístupné konečnému spotřebiteli.
2.2.8. Vyhláška č. 151/2005 Sb. Tato vyhláška ukládá ohlašovací povinnost pro osoby pěstující mák setý a konopí na ploše vetší neţ 100 m2. Tyto osoby jsou povinni tuto plochu nahlásit s přesnou specifikací výměry těchto plodin. Pět dní před sklizní nebo před zlikvidováním těchto plodin musí podat hlášení na formuláři k tomu určeném celnímu úřadu. Jednou ročně vyhotovují výkaz o celkové sklizni těchto plodin a odevzdávají ho ve čtyřech vyhotoveních. Tato povinnost vyplývá ze zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb. a jeho pozdějších novel.
40
3. Mezinárodněprávní úprava Drogová problematika v našem státě se netýká jen roviny územní, ale je řešena na úrovni mezinárodní. Mezi největší instituce současnosti patří INCB ( International Narcotics control Board) a OSN, která uţ od začátku stojí u základu mezinárodní spolupráce.. Nutno zmínit, ţe veškeré mezinárodně právní úmluvy byly od samého počátku právem smluvním. První úpravy kontroly drog se datují jiţ k začátku 20 století. Tyto mezinárodněprávní úmluvy jsou součástí právního řádu ČR.
3.1. Retrospektiva mezinárodněprávních smluv Počátkem 20. století se objevila nutnost zareagovat na zvyšující se počet uţivatelů opia a jeho nekontrolovaného exportu. Odpovědí na tento nepříznivý stav bylo v roce 1909 svolání první celosvětové konference v Šanghaji. Tato konference tzv. Opiová komise je povaţována za základní kámen pro vznik mezinárodněprávních úmluv. Na této konferenci se taktéţ řešilo nadměrné uţívání morfinu a volný prodej drog. Byla přijata první rezoluce proti kouření opia a vznesl se poţadavek na mezinárodní kontrolu pohybu drog.
3.1.1. Mezinárodní opiová úmluva ( Haag 1912) Zde bylo svoláno na 13 států, které chtěly omezit výrobu a obchod s opiáty. Objevil se nový fenomén kokain, který se měl omezit jen k lékařským účelům. Zásadní nařízení nebylo přijato ţádné, avšak strany se domluvily pouze na 9 rezolucích, které vedly k vytvoření základního principu budoucí mezinárodní kontroly drog, zejména na omezení obchodování s omamnými a psychotropními látkami. ( vyhlášena pod č. 159/1922 Sb.)
3.1.2. Mezinárodní opiová úmluva ( Ţeneva 1925 ) Tato úmluva úměrně navazovala na program úmluv z roku 1912 v Haagu s rozdílem, ţe tato úmluva byla vypracována poprvé pod záštitou Společnosti národů. Obsahem rozšířila body své působnosti na tři hlavní drogy: Opium, Koku a Cannabis. Rozšíření se týkalo také na deriváty heroinu, kokainu a hašiše. Dalším významným bodem konference bylo zavedení 41
certifikátů a vývozních povolení pro legální mezinárodní obchod s omamnými a psychotropními látkami jen pro lékařské a vědecké účely. ( vyhlášena pod č. 147/1925 Sb.)
3.1.3. Úmluva o omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek ( Ţeneva 1931 ) Reakce na stále se zvyšující počet výrobců drog a nárůst zneuţívání opiátů s kokainem vedl státy k opětovnému svolání konference. Usilovala o značné omezení celosvětové produkce omamných látek jen pro lékařské a vědecké účely. Smluvní státy jsou povinny předloţit kvantitativní údaje o předpokládané spotřebě těchto látek. Vznikl úřad pro omamné látky. Úmluva zavedla přísnější postihy pro země, které by tyto podmínky porušily. Poprvé bylo navrţeno embargo na dovoz či vývoz omamných látek. Cílem bylo omezení celosvětové výroby omamných látek. ( vyhlášena pod č. 173/1933 Sb. )
3.1.4. Úmluva o kontrole kouření opia na Dálném východě ( Bangkok 1931 ) Jiţ na počátku 18. století se tento fenomén objevuje v Číně. Zhruba 20 milionů lidí podlehlo kouření opia, coţ bylo později velmi přísně trestáno. Na coţ navazuje narůstající počet nelegálního obchodování s opiem a to zejména z Indie.
3.1.5. Úmluva o potlačování nedovoleného obchodu s omamnými látkami (Ţeneva 1936) Jde o první mezinárodní ujednání, které přesně stanovuje přísné tresty pachatelům za obchodování s omamnými látkami. Tím je povaţována tato úmluva za první smlouvu s tzv. Mezinárodně trestním právem. ( vyhlášena pod č. 29/1938 Sb.) Důleţitým rokem
pro boj s problematikou drog v mezinárodním měřítku byl rok 1947.
Kontrola omamných látek přešla do působnosti Organizace spojených národů. Zároveň vznikla Komise OSN, které se velkou měrou podílela a podílí na zamezení rozšiřování a zneuţívání drog. Mezi první úkoly této komise patřilo sepsání a vypracování protokolu z Lake Success ( 1946 ) o změnách předešlých úmluv týkajících se drog. 42
3.1.6. Paříţský protokol ( 1948 ) Hlavním obsahem tohoto protokolu bylo zavedení mezinárodní kontroly dosud neznámých syntetických návykových látek.
3.1.7. Opiový protokol ( New York 1953 ) Tento protokol byl důleţitým mezníkem z hlediska udělení povolení pro výrobu opia a vývoz. Toto povolení získalo pouze 7 zemí ( Bulharsko, Indie, Řecko, Irán, Jugoslávie, Turecko a SSSR). Období počátku šedesátých let bylo, co do poptávky nezákonných návykových látek, na vzestupu. Toto období bylo svázáno s hnutím „Hippies“, které hojně holdovalo drogám jako LSD, amfetaminy, barbituráty a hlavně cannabis.
S tím se úměrně zvyšovalo nelegální
obchodování s těmito produkty. Bylo tedy nutností upravit a hlavně posílit opatření přijatá v úmluvách let předešlých. Na tuto situaci reagovala Jednotná úmluva o omamných látkách ( New York 1961) Na této konferenci došlo ke kompletnímu sjednocení všech dosud platných mezinárodních úmluv. Z tohoto důvodu je povaţována na poli mezinárodně právních úmluv za klíčovou. Jako zcela nový dodatek bylo přijato ujednání o zvýšené kontrole pohybu drog na mezinárodní úrovni. Dodatek specifikoval na tyto body: kontrola a pěstování rostlin, které jsou základní surovinou pro výrobu drog ( koka a cannabis ) vytvoření podmínek pro suroviny, které slouţí k získávání omamných látek omezení výroby omamných látek (povoleno pouze mnoţství pro léčebné a vědecké účely). O tuto kontrolu se měla začít starat nově vzniklá organizace INCB. ( pod vyhláškou č. 47/1965 Sb. )
3.1.8. Úmluva o psychotropních látkách ( Vídeň 1971) Psychofarmaka se začala zneuţívat stále ve větším měřítku. Na základě údajů, které poskytla Světová zdravotnická organizace (WHO) a Komise OSN, bylo rozhodnuto vyzvat jednotlivé smluvní státy k přijetí nových přísnějších administrativně právních opatření. 43
( pod vyhláškou ministerstva zahraničních věcí č. 62/1989 Sb. ) Vídeňský Protokol z roku 1972 obměnil „Jednotnou úmluvu o omamných látkách“ z roku 1961 a doplnil nové psychotropní látky na seznam kontrolovaných látek, čímţ byla posílena role INCB. ( vyhlášeno sdělením č. 458/1991 Sb. Federálního ministerstva zahraničních věcí )
3.1.9. Úmluva OSN proti nedovolenému obchodování s omamnými a psychotropními látkami ( Vídeň 1988) Jako základní bod úmluvy je ustanovení stíhání za trestní čin obchodování s omamnými a psychotropními látkami. Poprvé bylo umoţněno majetkového postihu a to i bankovním institucím (zmrazení a konfiskace ) z výnosů prodeje a obchodu s OPL. Toto opatření směřovalo k omezení „praní špinavých peněz“. Tato úmluva je téţ jako první, které specifikuje nejen kontrolu OPL, ale téţ kontrolu látek, které jsou pouţívány pro nezákonnou výrobu omamných látek. Jedná se o prekurzory a chemikálie na výrobu OPL. S tímto související je navrhovaná i pomoc státům s upřesněním drţení drog uţivatelem: pachatel se podrobí léčbě, postpenitenciální péči, rehabilitaci, resocializaci jako alternativu stíhání či potrestání přijmout výchovu, rehabilitaci nebo resocializaci místo potrestání za trestnou činnost přijmout léčbu, výchovu, rehabilitaci, resocializaci či postpenitenciální péči. Vyhlášena byla sdělením Federálního Ministerstva zahraničních věcí pod č. 462/1991 Sb. Následně v roce 1998 vešel v platnost nový zákon č. 167/1998 Sb. o návykových látkách.
3.2. Nařízení Evropského parlamentu Rady (ES č. 273/2004) Toto nařízení stanovuje opatření pro kontrolu sledování látek, které se pouţívají jako výchozí látka při výrobě nedovolených omamných a psychotropních látek na území ES. Jsou určeny převáţně pro uvádění těchto látek na trh. Významným Nařízením Rady č. 111/2005 se stanovuje pravidlo, pro obchod s prekursory drog mezi Společenstvím států a třetími zeměmi. Vztahuje se hlavně na dovoz a zprostředkovatelskou činnost. Dále se přesně stanovují definice pro „uvedené látky“. Tyto jsou sepsány v příloze včetně všech směsí a přírodních produktů. Mezi neuvedené látky patří 44
substance, které nejsou uvedeny konkrétně v příloze uvedených látek, ale slouţí jako látka pouţita při nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek.
Látky , které jsou
vyváţeny či dováţeny podléhají přísné dokumentaci ( celní dokumenty, faktury, nákladové listy, doklady o dopravě, celní ověření ). Tuto administrativu je povinna vést osoba zodpovídající za nakládání s těmito látkami a to podle zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách. Nařízení Komise ES 1277/2005 (č. 273/2004 Sb. A 111/2005 Sb.), kterým se stanoví prováděcí pravidla o prekursorech drog a kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, jsou zde jasně stanoveny podmínky pro udělování licencí či registrování hospodářských subjektů a vydávání vývozního či dovozního povolení.
Toto nařízení se netýká pouze udělování licencí, ale zároveň
stanovuje i odebrání, pozastavení či zrušení udělené licence. Pro fungování kontroly je nutné, aby bylo umoţněno komisi provádět kontroly s nahlédnutím do dokumentace související s látkami spadajících do kategorie OPL. Látky podléhající Nařízení Rady jsou rozdělovány do kategorií. Nejpřísnější omezení se vztahuje na látky obsaţené v příloze č. 3 a 4 (např. heroin, THC, MDMA, LSD…). Povolení pro zacházení s těmito látkami má právo vydávat pouze Inspektorát omamných a psychotropních látek Ministerstva zdravotnictví. Valné shromáţdění OSN Z hlediska upravované problematiky se dokumenty OSN řadí do 3 kategorií: mezinárodní organizovaný zločin korupce problematika omamných a psychotropních látek, mezinárodní obchod s nimi a prekursory Mezinárodní organizovaný zločin je v posledních letech stále častěji v přímém propojení s nelegální výrobou, obchodem a prodejem drog. Rezoluce č. 45/146 z roku 1990. Jde o konvence OSN proti nedovolenému obchodu s narkotiky a psychotropními látkami. Rezoluce č. 45/147, ţádá smluvní státy o větší podporu při celkovém boji proti problematice drog. Jedná se o poskytování technického vybavení, lidských zdrojů či financí, které by těmto 45
zřízeným institucím vytvořili podmínky pro plnění úkolů týkajících se snahy sníţit výrobu, prodej či obchod s OPL. Rezoluce č. 45/149 Valného shromáţdění OSN přivítalo spolupráci s Mezinárodní skupinou expertů, která předloţila návrh programu o moţném budoucím dopadu nelegálního obchodu s drogami na populaci. Valné shromáţdění OSN se do roku 2003 věnovalo posílení státní legislativy států OSN proti obchodování a zneuţívání OPL látek. Do roku 2008 se usnesení Valného shromáţdění OSN snaţilo sníţit výrobu, obchod nejen s omamnými a psychotropními látkami, ale i s prekursory a látkami pomocnými . Pro docílení sníţení veškerých aktivit spojených s omamnými, psychotropními látkami, prekursory či látkami pomocnými nelze uplatňovat politiku jen na úrovni interní politiky jednotlivého státu, proto je důleţité do budoucna vytvářet nové úmluvy a nařízení na úrovni mezinárodního propojení všech států.
46
4. Protidrogová politika 4.1. Cíle protidrogové politiky Hlavní strategií protidrogové politiky je primárně sníţení poptávky po drogách a minimalizace následků škod spojených s jejich zneuţíváním (prevence) a sekundárně, co nejefektivněji kontrolovat a redukovat nabídku ilegálních drog. Protidrogová politika je v České republice uskutečňována na národní, krajské a místní úrovni. Působnost správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků při tvorbě a uskutečňování programů ochrany před škodami způsobenými uţíváním tabákových výrobků, alkoholu a jiných návykových látek upravuje zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Protidrogovou politiku na národní úrovni koordinuje Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). Rada projednává a předkládá vládě základní dokumenty protidrogové politiky: národní strategii protidrogové politiky akční plán realizace národní strategie protidrogové politiky Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky vznikla na základě usnesení vlády č. 643 ze dne 19. června 2002; zároveň bylo v sekretariátu RVKPP zřízeno Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, které je součástí mezinárodní sítě monitorovacích středisek Reitox.
Protidrogová politika v ČR má 4 základní cíle:8 snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog zejména mladými lidmi snížit míru problémového a intenzivního užívání drog snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jedince a společnost snížit dostupnost drog zejména pro mladé lidi 8
http://www.drogy-
info.cz/index.php/pomoc_a_podpora/protidrogova_politika/koordinace_protidrogove_politiky_hlavni_zdroje_inf ormaci
47
4.2. Protidrogová prevence910 „Pojem prevence vychází z latinského praeventus – zákrok předem“ Z právního hlediska je prevencí myšleno legislativní opatření,které má chránit společnost před neţádoucím konkrétním jednáním jednotlivců a skupin obyvatelstva. Prevence v uţším slova smyslu je chápána jako prevence jednotlivých negativních jevů – prevence kriminality, prevence závislostí... Součástí protidrogové politiky je prevence, kterou dělíme na tři vrstvy:
4.2.1. Primární prevence Jde o prevenci zaměřenou na počáteční aktivitu s cílem předejít budoucím problémům vzniklým s nezákonným uţíváním jakékoliv drogy. Primární prevence je nejdůleţitější částí v boji proti zneuţívání drog. Jedná se o informace, které přesně popisují důsledky zneuţívání drog. Tyto informace by měli slouţit jako odstrašující příklad pro mladistvé, kteří si neuvědomují důsledky s uţíváním drog a jejich budoucí problémy se zařazením do společnosti.
4.2.1.1. Prevence a utváření postojů v rodině: Základem primární prevence je především rodina. Rodiče se často ptají, kde udělali chybu ve výchově, jakmile zjistí, ţe jejich dítě uţívá drogy. Důleţité je vědět o činnostech svého dítěte v době, kdy s ním netrávíme čas. Jak a s kým ho tráví, jestli jsou obeznámeni s jeho přáteli. Jaký je jejich zájem o výsledky dítěte ve škole a jeho zájmových aktivit, a zda se zajímají o informace jeho školní docházky. Jakmile dítě přijde s ţádostí o pomoc, je důleţité, aby byla rodina schopna pomoci. Jakým způsobem je rodina schopna posilovat sebevědomí, jestli ho je schopna povzbudit i při jeho neúspěchu. Je moţné ,ţe chyba nemusela nastat v rodinném zázemí a proto nezbytnou součástí prevence v rodině je hledat příčinu neúspěchu a zároveň být schopni na dané téma s dítětem hovořit.
9
Doc. Ing. ŠTABLOVÁ, Renata, Csc. A kolektiv. Drogy, kriminalita a prevence. 2. rozšířené vydání. Praha: Policejní akademie České republiky, 1999. 205 s. ISBN 80-7251-0185-5. 10 MARÁOVÁ, Eva. Prevence závislosti. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s. 2006. ISBN 80-8699170-9
48
4.2.1.2. Prevence v institucích “škola“ „Na úrovni školy existuje řada významných ochranných, ale také rizikových vlivů“ Pedagogové si uvědomují nebezpečí zneuţívání drog a mnozí se jiţ setkali se ţáky, kteří zneuţívali drogy a v rodině nenalezli potřebnou důvěru. Z tohoto důvodu se obrací o pomoc právě na pedagogy. Pedagog by měl být alespoň proškolen a získat potřebné informace k řešení jak pomoci ţákům,aby jim poskytli profesionální pomoc.Ve škole mohou pedagogové vyuţít jednak preventivních učebních materiálů, videokazet nebo pracovat s tzv. peer aktivisty-vrstevníky, kteří jsou speciálně vyškoleni. V rámci prevence pomůţe i pestrá a zajímavá nabídka mimoškolních aktivit, jak vyuţít volného času dětí a mládeţe. Cílem je zajištění nedostupnosti šíření drog ve škole nebo alespoň toto riziko minimalizovat. Nezbytnou součástí cíle prevence je také snaha o komunikaci s rodinou. V současné době se tato prevence zavádí jiţ na základních školách.
4.2.2. Sekundární prevence Sekundární prevence nastupuju v té chvíli, kdy se jiţ člověk dostal do kontaktu s drogou, ať uţ formou experimentu či jí zneuţívá třeba jen "rekreačně". Často bývá problém ve včasném podchycení zneuţívání drogy u dětí a mladých lidí. Rodina většinou problémy spojené s uţíváním drog u dítěte odhalí aţ po několika měsících, jelikoţ uţ jsou změny viditelné a dítě uţ není schopno zvládnout své změny v chování ( únava, lhostejnost k různým aktivitám, změna přátel). Důleţité je včas zareagovat a obrátit se na širokou nabídku pomoci a co nejdříve zahájit léčbu, i přestoţe nové okolnosti nám při opakované abstinenci ubírají na silách. Celá léčba musí probíhat postupně, aby se neminula účinkem. Je třeba zmínit, ţe včasné zahájení léčby neznamená úplné vyléčení drogově závislých. Je nutná doţivotní kontrola a ochota rodiny pomáhat. Druhů nabízené profesionální pomoci je několik.
4.2.2.1. Bezplatné telefonické linka Linka bezpečí pomáhá dětem a dospívajícím řešit těţké ţivotní situace. Slouţí především těm, kteří si nevědí rady se svými problémy a potřebují pochopení, podporu a zároveň kvalifikovanou pomoc. Tyto linky jsou většinou bezplatné a většina z nich pracuje nepřetrţitě.
49
Činnost linek důvěry představuje jednu z účinných a finančně nejméně náročných forem prevence.
4.2.2.2. Ambulantní léčba „Ambulantní léčba probíhá bez vyčlenění klienta z původního prostředí“. Klient dochází do zařízení, kde se léčba poskytuje a doba trvání i frekvence se můţe lišit podle typu zařízení. Tato léčba je nejvíce vhodná pro klienty, kteří mají sociální a rodinné zázemí ve kterém cítí podporu. Měl by mít sebekontrolu nad okolím ve kterém se pohyboval před zahájením léčby. Z toho vyplývá, pokud tento klient uţívá drogu více jak deset let a nemá dobré zázemí, měl by začít uvaţovat o typu jiné léčby. Další obdobnou ambulantní léčbou je Denní stacionář, kam klient dochází kaţdodenně do léčebného programu, který se odehrává po celý den.V podstatě tráví ve stacionáři celý den, kde se účastní skupinové terapie a dalších individuálních pohovorů s terapeuty. Velice důleţitý je vztah mezi terapeutem a klientem. Musí být vybudován na důvěře.
4.2.2.3. Detoxifikace Jedná se o léčbu dělenou na dvě časová období, a to na krátkodobé a střednědobé. Léčba je změřena na vysazení drog. Z toho důvodu se skládá ze dvou sloţek a to medicínské a psychologické. Často se jedná o léčbu nedobrovolnou. „ Detoxifikace je proces odstraňování jedů/toxinů/z těla.“ Smyslem detoxikace je zbavit organismus škodlivé látky. Zbavení neboli vyčištění se od návykové látky můţe probíhat bez
podpory léků nebo za farmakologické podpory pro
překonání abstinenčních příznaků. Detoxifikace závislého na drogách je předchůdce pro následnou léčbu, kam nastoupí po absolvování “detoxu“. Detoxifikace se provádí ve speciálním lékařském zařízení při léčebnách drogově závislých nebo na oddělení psychiatrie. Pokud se pouţívá medikace, podává se obvykle látka, která má podobné účinky jako dříve uţívaná droga. Pouţívají se substituční látky metadonu či buprenorfin ( Subutex ), občas se podávají jen benzodiazepiny. Dávkování se určuje tak, aby byly ulehčeny abstinenční příznaky. Postupně se látky sniţují. Rozdíl mezi podáváním 50
substituční látky v rámce substituční léčby je doba. Detoxikace je většinou krátkodobá, rychlé sníţení a rychlé vysazení léků na rozdíl od substituční léčby, kde klientům je látka podávána dlouhodobě. Délka na detoxikačním oddělení závisí na délce detoxikace a klient se propuští aţ několik dní poté, co mu odezněly abstinenční příznaky a léky jsou vysazené. Pokud by se klient propustil dříve, léčba není ukončena a hrozí, ţe dojde ke kolapsu a klient znovu drogu poţije. Cílem detoxifikace: vyčistit tělo od jedů ( toxinů ) schopnost obstát v podmínkách běţného ţivota bez drogy a zvládal rizikové situace pomoci překonat abstinenční příznaky doporučit a přesvědčit klienta pro další léčbu
4.2.2.4. Substituce Substituce („nahrazení") je způsob léčby, kdy je uţívání původní drogy nahrazeno lékařsky předepsaným uţíváním látky s podobnými účinky a vlastnostmi s výrazně menšími riziky Heroin je nahrazen substituční drogou metadonem, kdy tato látka se podává jako nápoj s cílem minimalizovat aplikaci drogy intravenózně. Při kaţdé další návštěvě ve zdravotnickém zařízení projde klient přísnou kontrolou, zda do další návštěvy nepoţil nebo si neaplikoval jinou návykovou látku. Metadon se většinou podává jednou za den a to na místech určených. V průběhu substituční léčby dochází ke stabilizaci zdravotního stavu, klient postupně sniţuje dávky substituční látky aţ k úplnému vysazení. Doba substituční léčby je individuální. Substituční léčba sniţuje náklady na léčbu zdravotních potíţí, které by dalším uţíváním drog u klienta vedlo a k eliminaci kriminálních činů spojených se získáváním peněz na denní dávku drogy. Klienti touto léčbou mají moţnost pomalu se začlenit a obstát v podmínkách běţného ţivota. Další moţností substituční léčby ve spolupráci s lékařem je moţnost zahájit substituci buprenorfinem (Subutex či nově Suboxone). Lékař stanoví dávky a klient si tuto substituci platí sám, jelikoţ tato substituce není hrazena zdravotní pojišťovnou. „Substituční léčba neznamená v principu podporování uţívání drog ve společnosti, ale je jednou z moţností, jak zajistit bezpečnější alternativu pro klienta i pro společnost.“
51
4.2.2.5. Pobytová léčba Pobytová léčba neboli ústavní léčba je pro klienta bezpečné období v chráněném prostředí bez drog a dalších negativních vlivů jako je niţší dostupnost návykových látek a tím se ani nedostávají do krizové situace, kterou by nejspíše v běţném ţivotě vyuţil. Klient je neustále pod lékařskou kontrolou a v rámci ústavní léčby, vyuţívá skupinové a individuální psychoterapie, terapie práce a účastní se sportovních aktivit. Léčba můţe trvat krátkodobě,ale i dlouhodobě aţ výjimečně po dobu dvou let. Tento typ léčby je vhodný pro klienty,kteří nejsou schopni abstinovat v původním prostředí a je proto důleţité ho na nějakou dobu opustit. „Je dobré vědět, ţe léčbou, ať uţ jakkoli dlouhou, léčebný proces nekončí. Na klienta po léčbě čekají různá nebezpečenství, která se lépe zvládají s alespoň minimální podporou v rámci doléčování.“
4.2.2.6. Následná péče ( doléčování ) Doléčování je péče poskytovaná klientovi po odchodu z léčby, v širším pojetí se týká všech sluţeb, které klient po léčbě vyuţije, od pracovního poradenství přes chráněné bydlení aţ po psychoterapeutické programy. Vznikají doléčovací centra, která jsou nápomocna klientům po stránce sociální a vyuţívají obvykle strukturovaný program. Některá doléčovací centra poskytují klientům po absolvování léčby chráněné bydlení, ale jen po nezbytně nutnou dobu. Doléčovací program můţe zajistit bezpečný vstup klienta do ţivota bez návykových látek a návrat do společenského ţivota.
4.2.3. Terciální prevence „Terciální prevence se snaţí předcházet váţnému zdravotnímu a sociálnímu poškození z uţívání drog“ Poskytuje péči o závislé s širokou alternativní nabídkou, tak aby jim vyhovovala a mohli si vybrat tu, co jim pomáhá. Nabízí rehabilitaci klientům, kteří procházejí dobou abstinenční a jsou v programu substituce. Další skupinou jsou klienti, kteří aktuálně drogy uţívají a prozatím nemají v úmyslu drogy přestat uţívat. Terciální prevence je velmi nákládná především spadá do působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR. Nabízí velké spektrum center, kam se klient můţe obrátit, aniţ by musel vstoupit do zdravotního prostředí.
52
4.2.3.1. Sniţování rizik ( Harm reduction ) Pokud klient závislý na drogách není prozatím motivován ke změně se léčit, tak je nezbytné minimalizovat rizika nákazy infekčními chorobami a další sociální a zdravotní rizika související s uţíváním drog. Minimalizace rizika nákazy se netýká jenom klienta závislého na drogách, ale i společnosti. Sniţuje náklady na případnou léčbu somatických potíţí a onemocnění souvisejících s klientem, který drogy uţívá. Mezi programy Harm reduction patří zejména terénní programy, terapeutické komunity, které nabízejí sluţby zejména výměny injekčních stříkaček, zdravotní ošetření a poradenství. Cíle Harm reduction tvoří určitá pravidla: pracují s lidmi v terénu abstinence klienta není prvotní snaţí se minimalizovat rizika infekční nákazy klienta bez násilí vtahuje do terapeutických programů a aktivit s tím spojenými
4.2.3.2. Streetworkové aktivity Terénní práce je forma spíše sociální, která probíhá hlavně v terénu, kde se klienti zrovna nacházejí. Jedná se nejvíce o klienty, kteří odmítají léčbu a nechtějí navštívit jakékoliv zdravotní zařízení. Streetwork aktivista se snaţí vyhledat jednotlivce či skupiny v terénu a poskytuje jim informace o moţných rizikách nákáz a infekcí, které by je mohli potkat. Poskytuje klientovi konkrétní informace o drogách, které uţívá a s tím spojená rizika .Terénní pracovníci mají k dispozici materiály ve formě létáčků a časopisů, kde klientovi nabízejí například moţnost léčby. Dále nabízejí výměnu injekčních stříkaček za pouţité a snaţí se ho přimět k tomu, aby nesdílel své “nářadíčko“ s ostatními narkomany. Tento postup je zaloţený na principu: „kdyţ uţ bereš, tak ber tak, aby sis pokud moţno ublíţil co nejméně"
4.2.3.3. Centra Drop-in „Kontaktní centra nabízejí obvykle výměnný program, informace o „bezpečném" uţívání drog a základní zdravotní ošetření.“
53
Kontaktní centrum nabízí své sluţby klientům v „kontaktních místnostech“, kde můţe hovořit s pracovníky KC nebo si případně můţe dát čaj, malé občerstvení, vyuţít sociálního zařízení nebo si například vyprat prádlo. Většinou tyto sluţby jsou časově omezeny. Dostávají se mu informace o moţné léčbě a případném zprostředkování léčby. Někdy součástí sluţeb kontaktních center je poskytování pomoci a poradenství pro uţivatele drog v konfliktu se zákonem. Pracovníci jsou nadále v kontaktu s klientem, ať uţ písemně nebo je navštěvují ve věznicích, aby mohl být adekvátně informován o případné léčbě v rámci výkonu trestu. Kontaktní centra také obvykle poskytují informace a pomoc rodině uţivatelů drog. Na prevenci by se měli především podílet: školské a sociální orgány, jednotlivé školy + pracoviště, zabývající se výcvikem učňů, připravení vrstevníci, organizace, zabývající se pracovním, výchovným a rodinným poradenstvím, nevládní organizace působící v okruhu drog, alkoholu a AIDS, příslušná oddělení hygienických stanic, policie, rodina, masmédia, sdruţení dětí a mládeţe, zájmové a sportovní organizace, místní praktičtí lékaři pro děti a dorost Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky činnost těchto sloţek koordinuje, zastřešuje, podporuje finančně a protidrogovou politiku legislativně upravuje.
54
4.3. Akční plán EU pro rok 2009-201211 Akční plán byl projednán radou EU v dokumentu č. 16116/08. Mezi nejdůleţitější body plánu patří uplatňování vyváţeného přístupu k sníţení nabídky a poptávky po drogách a na úctě k lidských právům (svoboda, demokracie, rovnost...). Je zřejmé, ţe na základě zpráv Rady EU se situace v zemích EU má zlepšující se tendenci vzájemné spolupráci mezi zeměmi, ale stále zde není dostatečné mnoţství spolehlivých údajů a informací o nabídce a poptávce. Patrné je zlepšení vzájemné spolupráce mezi institucemi (úřady) a občanem v prevenci, léčbě a posuzování práv v oblasti problematiky drog.
4.3.1. Hlavní body akčního plánu Koordinace: účinně vytvářet provádění politik. Jde o zajištění a vytváření uceleného přístupu ze strany jednotlivých států EU a třetích zemí. Sestavení koordinační komise, která bude posuzovat protidrogovou politiku zemí a bude pravidelně organizovat různá zasedání, kde bude programově zařazena nejen další spolupráce, ale zejména sdělování nových poznatků v oblasti drog (nové drogy, způsoby nelegálního obchodování ). Předkládat stanoviska a cíle akčních plánů a umoţnit kontrolování a koordinaci ostatním členům komise EU. V neposlední řadě je kladen důraz na zapojení občanské veřejnosti na všech odpovídajících úrovních protidrogové politiky v souladu s vnitrostátními postupy. Sníţení poptávky: sníţení poptávky po drogách, zdravotní a společenské důsledky uţívání drog zlepšením všech druhů prevence (pokrytí, kvalita a účinné sluţby). Je nutné se zaměřit zvláště na rizikové skupiny uţivatelů drog (injekční). Zvyšovat účinnost léčebné péče a návrat těchto uţivatelů zpět do společnosti a jejich opětovné zařazení. Sníţení nabídky: měřitelné zlepšení účinnosti při vymáhání práva v oblasti drog na úrovni EU. Zlepšení kvality zpravodajských sluţeb, vzájemná spolupráce zemí (Europol, Eurojust), které zajišťují nové poznatky o nelegálním obchodování (nové trasy, způsoby přepravy) a posuzování hrozeb trestné činnosti.
11
http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/dokumenty/akcni-plan/protidrogovy-akcni-plan-eu-na-
obdobi-2009-2012-58927/
55
Mezinárodní spolupráce: zvýšit účinnost v boji proti drogám mezi EU a třetími zeměmi a mezi organizacemi prostřednictvím uţší spolupráce politik
4.4. Výdaje protidrogové politiky12 Výdaje protidrogové politiky jsou ve svém smyslu odrazem nárůstu problematiky spojené nejen s potíráním drogové kriminality, ale nemalé částky jsou jiţ vynakládány na prevenci, léčbu, resocializaci a za zmínku stojí i výdaje spojené s právní legislativou. Výdaj z veřejných rozpočtů v roce 2009 dosáhl cel. částky 607,5 mil. Kč. Z toho ze státního rozpočtu se jedná o částku 375,4 mil Kč. Zaznamenán byl pouze pokles výdajů na centrální úrovni u všech resortů kromě ministerstva spravedlnosti, práce a sociálních věcí a Národní protidrogové centrály Policie ČR. Výdaje v oblasti prevence, léčby a resocializace stoupají rok od roku. Nutno do těchto výdajů zahrnout i vězeňství, protidrogová centra a v nemalé míře i zdravotnictví. Jen záchytné stanice stojí ročně 177,2 mil Kč. Následná péče o uţivatele drog je obrovskou součástí sloţky výdajů, které jsou dle mého názoru, zbytečně vynakládány z hlediska návratnosti státu svou účelovostí. Tyto finanční prostředky by se mohly vyuţívat účelověji a to hlavně v prevenci primární, kde by se dalo dosáhnout větších úspěchů. ( příloha č.2 )
4.5. Trestní represe Je jedním z pilířů protidrogové politiky státu. Zaměřuje se na sniţování nabídky drog na nezákonném trhu (doprava, výroba, produkce,ochodu, šíření a drţení drog). Je uskutečňována především prostřednictvím Policií ČR, Generálním ředitelstvím cel a justicí. Represe je účinná pouze v případě, kdyţ je pachatel po právu potrestán. Represe je v současné době nutností vzhledem k současnému vývoji české drogové scény a enormního nárůstu mladistvých uţivatelů drog.
12
http://www.drogyinfo.cz/index.php/pomoc_a_podpora/protidrogova_politika/koordinace_protidrogove_politiky_hlavni_zdroje_inf ormaci
56
5. Současná drogová scéna v Čechách Sametová revoluce v roce 1989, rozšiřování EU a vstup ČR do struktur EU, zejména mezi státy schengenského prostoru přináší vedle pozitivních ekonomických a společenských zlepšení také rozšíření v oblasti drogové kriminality. Volný pohyb osob a zboţí v Schengenské zóně se odráţí i na volném pohybu osob páchajících trestnou činnost a zboţí pocházejícího z trestné činnosti. Dalším výrazným faktorem, který se podílí na prudkém rozmachu organizovaného zločinu v oblasti výroby a distribuce drog je rychle se zvyšující rozvoj a dostupnost nových moderních technologií výroby, technologický prostředků pro komunikaci a snadnější dopravní obsluţnosti velkého prostoru, mnohdy přesahujícího státní hranice. Oblast výroby, obchodu a konzumace drog je pro svou strukturu, finanční zisky a dynamiku rozvoje velmi nebezpečná v důsledcích pro konečné konzumenty z hlediska ohroţování jejich zdravotního stavu, ale i z hlediska páchání doprovodné kriminality. Výroba a obchod s drogami jsou povaţovány za závaţnou trestnou činnost a jejich konzumace za sociálně a zdravotně rizikový společenský jev.
5.1. Drogy po revoluci V roce 1989 skončilo v ČR období, kdy byli konzumenti omamných a psychotropních látek sdruţováni do skupin, které pro své členy zajišťovali výrobu i distribuci. V porevolučním období se drogová scéna začala rychle měnit. Zahraniční i domácí výrobci rychle reagují na vznik nové drogové scény, rychle se rozšiřuje nabídka i okruh uţivatelů. ČR reaguje vznikem Národní protidrogové centrály sluţby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky (NPC). NPC je celostátním policejním útvarem, jehoţ hlavním úkolem je vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat trestnou činnost na úseku nedovolené výroby a obchodu s omamnými a psychotropními látkami a jedy, zejména v jejích organizovaných a mezinárodních formách. U jejího zrodu stál JUDr. Jiří Komorous, který v podstatě na zelené louce bez předchozích zkušeností krok za krokem sestavil špičkový útvar Policie ČR. Tento útvar se v počátcích potýkal s nedostatečným finančním i personálním zázemím, špatnou podpůrnou právní legislativou. V prvopočátcích byla drogová kriminalita záleţitostí uzavřených skupin „toxíků“13, kteří si obstarávali drogy jen pro svou vlastní potřebu. Tyto skupiny lidí byli na okraji naší společnosti. Postupem času, jak jsme se začali otevírat šířeji světu a poznávali jej, začaly k nám pronikat cizinecké zločinecké skupiny dováţející drogy 13
KOMOROUS, Jiří. Lovci smrti – Historie protidrogové brigády očima jejího velitele Jiřího Komorouse, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Naše vojsko, 2009, ISBN 978-80-206-1008-9
57
jako kokain a heroin, který následně začaly „dealovat“ v rámci ČR. Drogová kriminalita se stávala masovější a hlavně organizovanější. Tato kriminalita se netýkala uţ jen pár skupinek drogově závislých jedinců, ale větších mas konzumentů, kteří si vykládali nový demokratický systém po svém a konzumaci drog pojali jako nový projev svobody. V počáteční euforii se z řad experimentátorů stávají drogově závislí narkomani a byznys z drogové mašinérie mohl být nastartován. Drogový trh nebyl dostatečně nasycen a skýtal příleţitost k rychlým a závratným ziskům , byť i s podstoupením rizika trestního stíhání . V tomto byznyse s drogami se začali angaţovat i bývalí „veksláci“, kterým po otevření hranic ubylo „obchodních příleţitostí“. Dokázali se rychle přeorientovat a sehnat si všeznalého „toxíka“, který jim drogu z domácích surovin začal vyrábět. Distribuce uţ byla pouze jejich doménou, však obchodní vlohy a kontakty jim zůstali z dob předchozích.
5.2. Uţivatelé drog Současná situace v oblasti uţívání návykových látek je zcela ovlivňována liberálním přístupen veřejnosti a to nejenom laické, ale z části i odborné, která není schopna racionálně domyslet příleţitostní uţívání drog a uţívání drog mládeţí. Ustupování tomuto problému de facto uţívání podporuje. Tento ústupný trend je patrný v současném trestním zákoníku, kde byly drogy rozčleněny do dvou skupin na „měkké“ a „tvrdé“. Podle těchto kategorií se k nim i přistupuje a následně sankcionuje. Česká mládeţ se postupně dostala na nejvyšší místa v ţebříku počtu uţivatelů marihuany, cca 35% patnácti aţ šestnáctiletých má zkušenost s marihuanou. Všeobecně nízké povědomí o zdravotních rizicích dlouhodobého uţívání marihuany a společenská tolerance, podpořená jakkoli opodstatněnou diskuzí o legalizaci konopných drog, vůči konzumentům má za následek, ţe část mládeţe kouření marihuany za uţívání drog nepovaţuje. Další rizikovou skupinou jsou takzvaní „rekreační uţivatelé drog“. Do této skupiny patří zejména uţivatelé taneční drogy extáze. Tito uţivatelé se převáţně rekrutují ze střední vrstvy obyvatelstva, mají dobré postavení v zaměstnání, takţe netrpí pocitem finanční nouze. Jejich drogová konzumace je jimi vnímána jako malé víkendové „rozptýleníčko“. Delší perioda v uţívání můţe vyvolat falešný pocit kontroly a jistoty, avšak s velmi váţnými negativními důsledky. Poslední skupinou jsou osoby pravidelně uţívající drogy. Spotřeba drogy a potřeby tohoto uţivatele se neustále zvyšuje v přímé úměrnosti k jeho drogové toleranci. Protiprávní jednání, kterého se dopouštějí v rámci drogové trestné činnosti je většinou doprovázeno jinou 58
kriminální činností. Tato kriminální činnost je páchána jak pod vlivem těchto drog, tak vede i ke kriminálním deliktům za účelem opatření si drogy pro závislé narkomany. Na těchto narkomanech zase vydělávají zločinecké struktury, které drogu dováţejí, vyrábějí a následně prodávají. Tyto zločinecké organizace k prodeji drog dost často vyuţívají závislých narkomanů, kteří znají místní poměry a prodejem si vydělávají na svoji denní dávku drogy a ţivobytí.
Konopné drogy Konopí proslavilo na celém světě především jako droga, která se z něho získává a která patří mezi nejčastěji uţívaná psychotropní činidla. Ve skutečnosti se uţívá ve větší míře neţ kterákoliv z ostatních drog, pomineme-li tabák a alkohol. Psychoaktivní látky získávané z konopí zahrnují hašiš a marihuanu. Nejčastějším profilovým uţivatelem konopných drog je muţ ve věku 18 – 35 let. Naší omladině ve věku 15 – 24 let patří v současné době pomyslné první místo v konzumaci marihuany z celé Evropské unie! Na základě průzkumu Eurobarometru pravidelně kouří marihuanu aţ 23 % mladých Čechů. Dalších 24 % mladých Čechů uţ má zkušenosti s touto drogou. V obou případech jsme na špici v rámci Evropské unie. Výroba konopí V oblasti výroby konopných drog je patrný odklon od domácích pěstíren na „indoorové“ pěstování takřka průmyslovým způsobem. Zde je patrný nárůst zapojování vietnamských zločineckých struktur, jenţ do této oblasti přesunuly své podnikání pro rychlou návratnost investic. Dalším významným faktorem rozvoje je snadná dostupnost a moţnost dovozu technologií pro tento způsob výroby zejména z Nizozemí a Velké Británie. Ačkoli je vietnamská komunita v podstatě uzavřenou společností, je moţno pozorovat určitou míru spolupráce s občany ČR. S nárůstem vyrobeného mnoţství se sniţuje cena pro konečného spotřebitele, která se pohybuje v rozmezí 150 – 250 Kč/gram, zatímco ceny pro pěstitele jsou asi 80 – 150 Kč. Podle některých odhadů se v ČR ročně spotřebuje aţ 10 tun marihuany. V tomto kontextu se jeví represivní snahy Policie ČR, která v roce 2010 zabavila cca 150 kg rostlin jako zcela nedostačující.
59
Syntetické drogy Můţeme konstatovat, ţe extáze je po „startovací droze“ – marihuaně dalším krokem k drogové závislosti v plném slova smyslu. Tato posloupnost podle studií není prokázaná a je popírána, ale z mého pohledu je to dalším logickým krokem konzumenta drog. Kdyţ začínající konzument odhodí morální zábrany a pod vlivem okolí začne koketovat s marihuanou, nabyde pocitu, ţe marihuana není tak škodlivá jak mu byla prezentována rodiči či ve škole a uchýlí se k dalšímu experimentu, a tím je extáze, která svou přijatelnou aplikací v podobě růţové tabletky s obrázkem vzbudí představu neškodlivosti a při počátečních sympatických pocitech spojených s první aplikací mu v recidivě nic nebrání. Záludností v případě konzumace extáze je, ţe je dost často účinná látka MDMA nahrazována běţným metamfetaminem nebo jinou látkou amfetaminového typu. Z tohoto důvodu lze potom nalézt na tanečních akcích, kde se předpokládá konzumace extází, dobrovolníky v rámci streetworkových aktivit, kteří testují ryzost extází. V opačném případě si konzument vytváří nevědomě závislost amfetaminového typu a s tím spojená rizika. Droga extáze je do ČR dopravována především ze zdrojových zemí, kterými jsou Nizozemí, Belgie, Polsko. Cena za jednu tabletu se pohybuje asi okolo 120 – 200 Kč. Profil uţivatele extaze se liší od uţivatele klasických drog. Většinou se jedná o osoby pocházející z běţného sociálního prostředí s průměrnou inteligencí, studenty, osoby pravidelně zaměstnané bez zjevných sklonů ke kriminálnímu jednání. Uţívání taneční drogy v souvislosti s hudbou často povaţují za svůj ţivotní styl. Tento profil značně ztěţuje kriminální vyšetřování. Taneční kluby jsou do jisté míry uzavřenými společnostmi kam i ve velkých městech dochází osoby, jeţ se mezi sebou znají. Distribuci často zajišťují majitelé klubů nebo ochranky, které chrání i dealera. Do obchodu jsou zapojeni obyvatelé ČR na všech úrovních organizování. V posledních období má cena drogy extáze klesající tendenci. Metamfetamin a efedrin Metamfetamin (pervitin) patří v ČR mezi nejvyhledávanější drogy. Na základě statistik úřadu OSN proti drogám a zločinu patří Česko mezi přední světové výrobce drog amfetaminového typu, hlavně díky „pervitinu“, jehoţ jsme zároveň největšími konzumenty v celé Evropské unii. Účinky legislativních omezeních zhoršujících přístup výrobců k prekurzorům uţívaným k výrobě jsou eliminovány začleněním ČR do schengenského prostoru států EU, zejména SRN a Polska. V roce 2010 byl zaznamenán pokus o dovoz prekurzorů z Vietnamu, coţ 60
ukazuje angaţovanost vietnamské menšiny i v této části výroby nelegálních drog. Výroba je organizována v malých varnách, které jsou do jisté míry mobilní a snadno přesunutelné. Za účelem výroby jsou pronajímány chaty, chalupy, někdy jen penziony, po ukončení výroby se celá varna přesouvá často aţ o desítky kilometrů. To velmi ztěţuje práci policie. Do výroby a následné distribuce jsou zapojeny zahraniční organizované skupiny zejména ze zemí bývalého SSSR a Jugoslávie. Výraznou měrou se zapojují asijské skupiny, zejména vietnamské národnosti, u kterých je distribuce zakrývána prodejem jiných komodit (textil, atd.) Další významné skupiny tvoří romské etnikum, kde se do této nelegální činnosti zapojují celé rodiny, které pak, v některých regionech (Ústecký region, střední Čechy) prakticky ovládají pouliční drogovou scénu. Metamfetamin je stále oblíben i sousedních státech, zejména SRN, na coţ reaguje zejména v severočeských pohraničních oblastech organizovaný zločin propojováním českých a německých zločineckých struktur. Stále častěji je zaznamenávána spotřeba těchto drog i v menších městech. Mefedron ( slang. „mňau-mňau“, „meph“, „mad cat“, „magic“ )14 V roce 2009 se v Čechách objevuje nový druh taneční drogy, která je svými účinky podobná extázi a kokainu. Tato nová droga je legální a prodává se přes internet, většinou ze zahraničí, jako bílý prášek určený k hnojení rostlin. Toto „hnojivo“ je v některých evropských zemích zakázáno pro svoji nebezpečnost vůči lidskému organismu. Tento zákaz se týká hlavně Izraele, Švédka, Norska, Dánska a v neposlední řadě Velké Británie, kde došlo uţ k četným úmrtím spojených s konzumací této nové drogy v kombinaci s alkoholem a marihuanou. Velká Británie musela na tento stav zareagovat umístěním této drogy na seznam kontrolovaných látek. Mefedron nebyl zakázán v Čechách aţ do 22. dubna letošního roku, kdy se dostal novelou č. 106/2011 Sb. na seznam zakázaných látek. Výrobci se v tomto případě inspirovali v přírodní účinné látce Kathy jedlé, kathinonu, z něhoţ vytvořili chemický derivát této účinné látky, aby nespadal do seznamu zakázaných látek mezi něţ katha patří. Jednoznačně účelem tohoto chemického bratříčka bylo obcházení zákona. Úsměvné je, ţe na kaţdém dodaném balíčku bývá napsáno: „ not for human comsuption“ není určeno pro konzumaci lidem. Ačkoliv mefedron nebyl zakázaný, mohlo být nakládání s ním za určitých okolností povaţováno za šíření toxikománie dle § 287 platného TZ, uvedl šéf NPC, Břetislav Brejcha. Tuto drogu vyzkoušelo jiţ 4 % mladých Čechů. 14
http://zpravy.idnes.cz/nova-droga-mnau-mnau-dobyva-cesko-oficialne-se-prodava-jako-hnojivo-1f0/krimi.aspx?c=A100430_141645_krimi_jba
61
Mefedron se uţívá jako prášek ke šňupání nebo se rozpouští v nápojích. Po aplikaci se dostaví stavy euforie bez halucinací, hovornost, pocity otevřenosti a nechutenství k jídlu. Fyzické pocity jsou obdobné jako u ostatních stimulantů: rozšířené zorničky, pocení, zvýšení krevního oběhu. Toto zdánlivé „štěstí“ můţete pořídit od 600 Kč/g. Heroin a kokain Jejich konzumace je závislá na importu ze zahraničí. To do jisté míry předpokládá angaţovanost cizích národnostních skupin, zejména z albánských a západoafrických zemí, které doplňují místní distributoři. Pro svou vysokou prodejní cenu cca 1 000 – 1500 kč/g, ačkoli v důsledku zvyšujícího se počtu přepravních kanálů v posledním období klesá, je spotřeba orientována na klientelu v hl. m. Praze. Většina heroinu a kokainu vyskytujícího se na území ČR je určena k tranzitu přes naše území do západoevropských zemí. ČR je pro svou polohu na tzv. balkánské trase, začíná v Turecku a pokračuje Bulharsko a bývalé státy Jugoslávie (Makedonie, Srbsko a Černá Hora), nebo Albánii do zemí schengenského prostoru. V závislosti na konkrétní trase jsou do tranzitu zapojeny jednotlivé místní zločinecké struktury (albánská, kosovská). Vnitřní distribuci v našem regionu často zajišťují osoby romského etnika, dochází i k propojování a arabskými a vietnamskými zločineckými organizacemi. Západoafrické trasa přepokládá vyuţívání kurýrní sluţeb západoafrických imigrantů. Smart drugs15 Nejčerstvější novinka na trhu. Tyto drogy se nazývají téţ „designer drugs“. Prodávají se v „Amsterdam shopech“ nebo po internetu jako syntetické látky původem z Asie v zatavených neprůhledných balíčcích. Obsahem tohoto balíčku je buď chemická náhraţka kokainu nebo travní drť, která by měla být plnohodnotným syntetickým ekvivalentem marihuany. Vyskytují se i jiné balíčky nahrazující „tradiční drogy“. Podivné balíčky jsou distribuovány jako údajné suvenýry s návodem jak si balíček zaloţit do alba či vystavit. Účinné látky jsou mnohdy silnější neţ originál. Gramáţ balíčku se pohybuje v rozmezí čtvrt aţ jeden gram při cenové relaci 40 – 400 Kč. S tímto „podnikatelským“ záměrem přišel jistý polský podnikatel ze společnosti Poland Corporation, který objevil mezeru v zákonech, kde tyto látky nebyly uvedeny na seznamu omamných a psychotropních látek podle Zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb. Naši zákonodárci museli na tento nepříznivý trend zareagovat novelizací č. 15
http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/jihomoravsky/clanek.phtml?id=703478
62
106/2011 Sb. tohoto zákona, která vstoupila v platnost 22. dubna 2011. Na základě této novelizace byl jednatel společnosti provozující „Amsterdam shopy“ vzat do vazby a byla proti němu vznesena příslušná obvinění.
5.3. Legalizace drog Obecně panuje názor, ţe drogy by se legalizovat neměly, teda alespoň ne celé spektrum drog. Předpokládá se, ţe i jen částečná legalizace nebo dokonce dekriminalizace by měly za následek prudký nárůst konzumentů drog. Valná většina obyvatelstva je proti úplné legalizaci drog, ale není proti částečné legalizaci „měkkých“ drog. I z vědeckých kruhů je pozorován stupňující se tlak na léčebné vyuţití konopných drog. Někteří odborníci zastávají názor na podporu legalizace drog, čímţ by došlo k ušetření obrovských finanční prostředků vynakládaných na boj s drogovou kriminalitou a finanční prostředky by se daly pouţít v oblasti prevence. Některé země jako Nizozemí a Švýcarsko se s určitými omezeními ubírají cestou částečné legalizace. Nizozemí je v současné době cílem drogové turistiky z ostatních Evropských zemí, kde jsou drogy stále ilegální. Tato částečná legalizace měla za následek ustálený počet konzumentů „měkkých“ drog v zemi, ale negativní dopad to mělo v oblasti „tvrdých“ drog, kde se navýšila nabídka těchto drog v souvislosti s drogovou turistikou, aby byla uspokojena poptávka všech přicestujících konzumentů. Ve Švýcarsku se svým způsobem pokoušeli okopírovat omezenější Nizozemský model, navíc s kontrolovanou preskripcí drog. Ani tento model se nezdařil a před dvěma lety byl v referendu zakázán.
63
ZÁVĚR Drogy nemají vliv jen na jedince, ale na celou lidskou společnost a jsou váţným společenským problémem současnosti, který se nám nepodaří vyřešit během krátké chvíle, je to běh na dlouhou trať s neznámým koncem. K potírání drogových trestných činů v naší společnosti je zapotřebí kvalitních zákonů, o které se mohou opřít naše nezávislé soudy a po právu potrestat pachatele těchto skutků. Pokud naši zákonodárci budou podléhat tlaku médií, lobbistů cílových skupin pro legalizaci drog či zástupcům farmaceutických koncernů, kteří významně profitují na obchodu s jejich léčivy obsahujících OPL, a veřejnosti, v které vidí své voliče a chtějí se zpopularizovat, následně vytvoří legislativu, která je mírnější vůči pachatelům drogových trestných činů, pozbyde trestní represe jako cíl protidrogové politiky na významu. Za stavu, kdy naše mládeţ je v současné Evropské unii na prvním místě v konzumaci marihuany a u nás jsou přijaty zákony, které to zohledňují a zmírňují trestní postih konopných drog je pro mě nepochopitelné, bohuţel z globálního hlediska v současnosti nevyhnutelné. Tyto přijaté zákony byly vnímány konzumenty z ostatních Evropských zemí jako částečná legalizace. V úvodu mé bakalářské práce jsem si stanovil za cíl zorientovat se v drogové problematice se za měřením na drogové trestné činy. V úvodní kapitole jsem se snaţil vytvořit ucelený přehled o drogách a jejich dělení, z kterého vychází i současný trestní zákoník. Toto vymezení pojmů bylo nutné z důvodu pochopení dalších souvislostí s daným tématem. V druhé kapitole jsem se snaţil analyzovat současný trestní zákoník a objevit hlavní odlišnosti oproti předchozímu. Tyto hlavní rozdíly spočívají v těchto aspektech. Bylo zřetelně vymezeno jaké je „mnoţství větší neţ malé“ u OPL, které je učiněno vládním nařízením ( § 289 ), coţ bylo přínosné. Přibyly nové kvalifikované znaky jako jsou „značný rozsah“, „ velký rozsah“, „ve větším rozsahu vůči dítěti“ a v „mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let“.
Tyto rozsahy hodnotím rozporuplně, poněvadţ zatím není obecně závazný právní
předpis, který by to přesně vymezoval jako je tomu v případě „větším neţ malém“, ale snad se to časem podá a bude dostatek judikatury řešící tento problém. Rozsahy vůči dítěti jsou pro pachatele příznivější v § 283 odst. 2d) a odst. 3d) oproti minulému trestnímu zákonu. Dochází ke zpřesnění skutkových podstat. Přibyla nová privilegovaná skutková podstata § 285, která se zaobírá pěstováním konopných látek, hub a ostatních rostlin obsahujících OPL pro vlastní potřebu ve „větším neţ malém mnoţství, kde zase dochází ke zmírnění trestu v návaznosti na ustanovení dřívějšího trestního zákona. Jsou stanoveny nové rozdílné trestní sazby za 64
neoprávněné přechovávání OPL pro vlastní potřebu v „mnoţství větším neţ malém“ v § 284 odst.1 a 2. Tímto rozdělením se zákonodárci snaţili rozlišit OPL na „měkké“ a „tvrdé“ drogy, coţ povaţuji za rozumné z hlediska integrace do Evropy, kde uţ tyto kategorie drog mají většinou ukotveny v legislativě. Přibylo zcela nové ustavení § 288 řešící problematiku anabolik a jiných hormonálních látek. Celkově moje analýza ukázala, ţe zákonodárci vyslyšeli legislativní poţadavky na selekci drog z pohledu rizika, které je dlouho diskutovaným tématem a trestají tyto přečiny za konopné drogy mírněji. V neposlední řadě bych se měl ještě zmínit o mém posledním cíly a tím je stav současné drogové scény v ČR. Šokovalo mě zjištění, ţe podle průzkumu naše mládeţ vévodí ţebříčku konzumace marihuany v EU, čímţ je nejdostupnější drogou v ČR. Roste objem konopí, kde tento nárůst souvisí doslova s jeho průmyslovým pěstováním. Druhou nejvíc zneuţívanou drogou je „pervitin“, který díky velkému počtu „domácích varen“ a přátelské ceně oproti kokainu je hodně ţádán konzumenty. V oblasti konzumace amfetaminových drog zase vévodíme Evropě. Objevily se na trhu nové syntetické drogy s úmyslem obejít zákon, které se nazývají „smart drugs“ a nebyly na seznamu zakázaných OPL, byly to na zakázku vytvořené chemické deriváty tradičních drog. Dále se zde objevily pokusy o zneuţívání mefedrinu alias „mňau-mňau“, syntetického bratříčka Kathy jedlé, který se objednává ze zahraničí přes internet a byl deklarován jako „hnojivo na rostliny“. Tyto problematiky uţ vyřešila novela č. 106/2011 Sb. zákona o návykových látkách č. 167/1998 Sb. Ve větších městech dochází k abúzu importovaných drog jako je heroin a kokain, zejména v Praze a v Ústeckém kraji. Zneuţívání drog ve společnosti je jako chronická senná rýma, která přichází a odchází, ale nadobro se jí nikdy nezbavíte.
65
Seznam pouţité literatury Tištěné monografie: 1)
Doc. Ing. ŠTABLOVÁ, Renata, CSc. A kolektiv. Drogy, kriminalita a prevence. 2.
rozšířené vydání. Praha: Policejní akademie České republiky, 1999. 205 s. ISBN 80-72510185-5. 2)
Doc. Ing. ŠTABLOVÁ, Renata, CSc., npor. Mgr. BREJCHA. Břetislav a kolektiv.
Drogy: vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha : Vydavatelství PA ČR, 2005. 115 s. ISBN 807251-186-6. 3)
Doc. Ing. ŠTABLOVÁ, Renata, CSc., npor. Mgr. BREJCHA, Břetislav a kolektiv.
Návykové látky a současnost. 1. vydání. Praha: Vydavatelství PA ČR, 2006. 302 s. ISBN 807251-224-2. 4)
NOVOTNÝ, František. RŮŢIČKA, Miroslav a kolektiv. Trestní kodexy, trestní
zákon, trestní řád a související předpisy (komentáře). 2. doplňkové vydání. 2 přepracované, 2002 (1. vydání 1998). Praha: Vydavatelství Eurounion. 2002. ISBN 80-7317-009-4 5)
NOVOTNÝ, František a kolektiv. Trestní zákoník 2010. Praha: Eurounion, 2010.
ISBN 978-80-7317-084-4 7)
KOMOROUS, Jiří. Lovci smrti – Historie protidrogové brigády očima jejího velitele
Jiřího Komorouse, 1. vydání. Praha: Nakladatelství Naše vojsko, 2009, ISBN 978-80-2061008-9 8)
MARÁOVÁ, Eva. Prevence závislosti. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí o.p.s.
2006. ISBN 80-86991-70-9 10)
Prof. MUDr. MEČÍŘ, Jan, DrSc. Zneuţívání alkoholu a nealkoholových drog u
mládeţe. 1. vydání 1990 (odborný poradce nakladatelství doc. MUDr. Lubomír Kuţela, CSc. ). Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství n. p., ISBN 80-005-90 11)
Doc., JUDr. CHMELÍK, Jan, PhD. Prof. JUDr. Ing. PORADA, Viktor, DrSc.,Dr.h.c.
JUDr. BRUNA, Eduard. PhD. JUDr. BRUNOVÁ Markéta, Rukověť trestního práva hmotného a procesního. 2007. ISBN 978-80-7201-662-4 12)
ESCOHOTADO, Antonio. Stručné dějiny drog. Překlad: JANDA, Luděk, 2003.
Praha: Nakladatelství a vydavatelství Volvox Globator. ISBN 80-7207-512-8. 13)
NEŠPOR, Karel. Středoškoláci o drogách, alkoholu a kouření a lepších věcech. 1.
vydání. Praha: Portál, 1995.-128 s. :il. ISBN 80-7178-086-3
66
14)
Doc. MUDr. SKÁLA, Jaroslav a kolektiv. Závislost na alkoholu a jiných drogách. 1.
vydání 1987. Vydalo Zdravotnické nakladatelství, n. p. ISNB 80-077-87 15)
VANTUCH, Pavel. Drogy a kriminalita. 1. vydání. Univerzita J. E. Turkyně v Brně –
právnická fakulta. 1990. ISBN 55-957-90. 16)
Prim. MUDr. NEŠPOR, Karel, CSc. PhDr. CSÉMY, Ladislav. Alkohol, drogy a vaše
děti, jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat a jak je zvládat. 4. vydání 1997. 17)
FENYK, Jaroslav. HÁJEK, Roman. STŘÍŢ, Igor. POLÁK, Přemysl. Trestní zákoník a
Trestní řád. Průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou. 1. díl – Trestní zákoník. 1. vydání. Praha: Linde Praha a.s., 2010 ISBN 978-80-7201-802-4 18)
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. 1. vydání. Praha 2001: Portál, s.r.o.. ISBN 80-7178-515-6.
Periodika: 1)
Výroční zprávy Národní protidrogové centrály 1995-2010
2)
Metodický návod k posuzování znaků „větší rozsah“, „větší rozsah vůči dítěti“, „větší
rozsah vůči dítěti mladšímu neţ patnáct let“, „značný rozsah“ a „velký rozsah“ u drogových trestných činů – Nejvyšší státní zastupitelství. 3) Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republiky 2000-2009 Právní předpisy: 1)
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004, o prekursorech drog
2)
Nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obcodu s
prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi. 3)
Nařízení Komise (ES) č. 1277/2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k (ES) č.
273/2004 a (ES) č. 111/2005 4)
Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon
5)
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon
6)
Nařízení vlády č. 454/2009 Sb.
7)
Nařízení vlády č. 455/2009 Sb.
8)
Nařízení vlády č. 467/2009 Sb.
9)
Novela zákona č. 106/2011 Sb.
10)
Zákon o návykových látkách č. 167/1998 Sb.
67
Elektronické monografie: 1. http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/68/2686/Judikat-Nejvyssiho-soudu-CR-kprodeji2. http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/jihomoravsky/clanek.phtml?id=703478 3. http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/68/2800/Prodej-a-dalsi-nakladani-sesyntetickymi-drogami-je-od-patku-ilegalni 4. www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/media/NMS_20091215_vlada-urcilavetsi-nez-male-mnozstvi-drog.pdf 5. http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/0/0C040C04B92B3E12C125784500 34AAC4?openDocument 6. http://www.drogyinfo.cz/index.php/pomoc_a_podpora/protidrogova_politika/koordinace_protidrogove_poli tiky_hlavni_zdroje_informaci 7. http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/dokumenty/akcni-plan/protidrogovyakcni-plan-eu-na-obdobi-2009-2012-58927/ 8. http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3zak5.html 9. http://www.adiktologie.cz/cz/articles/68/p-3/ 10. http://drogy.ezin.cz/pages/extaze.html 11. http://www.nsoud.cz/ 12. http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/69/395/Teorie-marihuany-jako-vstupni-drogy 13. http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/policie/npdc/r2004_policie.html 14. http://drogy.satelit.cz/euzak.htm 15. http://www.drogy.net/portal/hlavni_portal/legislativa/ 16. http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/navykove-latky-a-prekursorydrog_3078_1049_3.html 17. http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/legislativa-evropskych-spolecenstvi-v-oblastiprekursoru-a-pomocnych-latek_1969_1051_3.html 18. http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/narizeni-komise-eu-c_4787_1050_3.html 19. http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1vykov%C3%A1_l%C3%A1tka 20. http://www.legalizace.cz/ 21. http://www.osel.cz/index.php?clanek=5369 22. http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/60/994/ LSD, psychedelika - reality designer's homepage - Informace o LSD 68
23. http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/73-mekke-a-tvrde-drogy-rozdelil-samzivot.aspx 24. http://blog-haus.blbne.cz/14020-rozdeleni-a-ucinky-drog.html 25. http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tema/nedovolene-nakladani-s-drogami---novapravni-uprava-od-1--1--2010-66601/tmplid-560/ 26. www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2009/files/prispevky/novy_trest/Zeman_Petr__10 90_.pdf 27. http://www.epravo.cz/top/clanky/trestne-ciny-souvisejici-s-drogami-15570.html 28. http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/kriminalistika/2001/01_04/drogy.html 29. http://www.legalizace.cz/2011/03/6528/ 30. http://www.drogy.cz/ 31. http://www.trestni-rizeni.com/dokumenty/trestne-ciny-paragrafy/drogove-trestne-ciny 32. http://drugs.host.sk/book/2stimulanty.htmlhttp://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT =260&CT1=0 33. http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/zakon-c-sb_1965_1051_3.html 34. http://www.prevence-praha.cz/legislativa/54-4672009-sb 35. http://www.drogy.net/portal/ilegalni-drogy/ucinky-drog/zakladni-delenidrog_2010_04_28.html 36. http://www.skola22.webz.cz/drogy.html 37. http://koli-alex.blog.cz/0608/zakladni-deleni-drog 38. http://drogy.satelit.cz/ 39. http://www.ostrovzl.cz/prevence/uzivani-navykovych-latek/ 40. http://www.drogy.net/portal/ilegalni-drogy/zavislost/definice-zavislosti.html 41. http://www.drogovaporadna.cz/ 42. http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/nedovolene_nakladani_s_drogami_pravni_uprava_o d_1_1_2010 43. http://www.chilliorg.cz/substance/poppers 44. http://www.mvcr.cz/clanek/sbirka-zakonu-stejnopisy-sbirky-zakonu.aspx 45. http://www.substitucni-lecba.cz/dokumenty/souhrn_vz_20101110.pdf 46. http://www.ustavprava.cz/cz/sekce/casopis-pravo-archiv-casopisu-rok-2010-c2-2010princip-subsidiarity-trestni-represe-155 47. http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/protidrogova-politika-72746/
69
Seznam příloh Příloha č. 1
Přehled represivních opatření za drţení drog
Příloha č. 2
Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republiky 2000 - 2009 ( buletin )
Příloha č. 3
Plné znění a srovnání ustanovení zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon a zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
Příloha č. 4
Nařízení vlády č. 454/2009 Sb.
Příloha č. 5
Nařízení vlády č. 455/2009 Sb.
Příloha č. 6
Výňatek z nařízení vlády č. 455/2009 Sb.
Příloha č. 7
Nařízení vlády č. 467/2009 Sb.
Příloha č. 8
Výňatek z nařízení vlády č. 467/2009 Sb.
70
Příloha č. 1
Zdroj: www.drogy-info.cz MD: měkká droga, TD: tvrdá droga
71
Příloha č.2
Zdroj: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republiky 2000-2009 ( buletin )
72
Příloha č.3 PLN É Z N Ě N Í A S R O V N Á N Í U S TAN O V E N Í Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon (platný do 31. prosince 2009) ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ ČÁST HLAVA ČTVRTÁ TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ § 187, § 187a, § 188, § 188a X Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ ČÁST HLAVA SEDMÁ TRESTNÉ ČINY OBECNĚ NEBEZPEČNÉ § 283, § 284, § 285, § 286, § 287, § 288 Nedovolená výroba a drţení omamných a psychotropních látek a jedů § 187 (1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let. (2)
Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší neţ osmnáct let. (3)
Odnětím svobody na osm aţ dvanáct let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo c) způsobí-li takovým činem těţkou újmu na zdraví.
(4)
Odnětím svobody na deset aţ patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví více osob nebo
smrt, b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. § 283 Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy 73
(1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem. (2) Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) ač byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, c) ve značném rozsahu, nebo d) ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let. (3) Odnětím svobody na osm aţ dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, c) spáchá-li takový čin ve velkém rozsahu, nebo d) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let. (4) Odnětím svobody na deset aţ osmnáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. § 187a (1) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v mnoţství větším neţ malém, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta nebo peněţitým trestem. (2) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu. § 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v mnoţství větším neţ malém omamnou látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC), bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku neţ uvedenou v odstavci 1 nebo jed v mnoţství větším neţ malém, bude potrestán 74
odnětím svobody aţ na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu.
§ 285 Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (1) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém rostlinu konopí, bude potrestán odnětím svobody aţ na šest měsíců, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v mnoţství větším neţ malém houbu nebo jinou rostlinu neţ uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok, peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (3) Odnětím svobody aţ na tři léta nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve větším rozsahu. (4) Odnětím svobody na šest měsíců aţ pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve značném rozsahu. § 188 (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo zákazem činnosti nebo peněţitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (2)
Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší neţ osmnáct let, nebo c) získá-li takovým činem značný prospěch.
§ 286 Výroba a drţení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (1) Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody aţ na pět let, peněţitým trestem, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. 75
(2)
Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti, nebo d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch § 188a
Šíření toxikomanie (1) Kdo svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněţitým trestem. (2)
Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší neţ osmnáct let, nebo b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
§ 287 Šíření toxikomanie (1) Kdo svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let nebo peněţitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) vůči dítěti, nebo c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. (3) Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu patnácti let. § 288 Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem (1) Kdo neoprávněně ve větším mnoţství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným neţ léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému pouţije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným neţ léčebným účelem, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok. (2)
Odnětím svobody na jeden rok aţ tři léta bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo 76
b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v mnoţství větším neţ malém vůči dítěti mladšímu patnácti let. (3)
Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, c) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu vůči dítěti mladšímu patnácti let, d) spáchá-li takový čin jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba.
(4)
Odnětím svobody na pět let aţ dvanáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví nejméně dvou osob nebo smrt, b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
77
Příloha č. 4
NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 454/2009 Sb. ze dne 7. prosince 2009, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se povaţuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a jaké je jejich větší mnoţství, a co se pro účely trestního zákoníku povaţuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem Vláda nařizuje podle § 289 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: §1 Za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem ve smyslu § 288 trestního zákoníku se povaţují látky, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. §2 Větším mnoţstvím se u látek s anabolickým a jiným hormonálním účinkem ve smyslu § 288 trestního zákoníku rozumí více neţ jeden blistr, injekce nebo podobné obvykle nedělitelné balení léku obsahujícího tyto látky nebo obdobné mnoţství těchto látek ve speciálním dopingovém přípravku. §3 Za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a za jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu § 288 trestního zákoníku se povaţují metody, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. §4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc. v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Kovářová v. r.
Přílohy jsou k nahlédnutí zde: http://www.mvcr.cz/soubor/sb145-09-pdf.aspx Sbírka zákonů 2009, předpis č. 454/2009 Sb., str. 7445-7447, ISSN 1211-1244
78
Příloha č. 5 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 455/2009 Sb. ze dne 7. prosince 2009, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, které rostliny nebo houby se povaţují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich mnoţství větší neţ malé ve smyslu trestního zákoníku Vláda nařizuje podle § 289 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: §1 Za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku ve smyslu § 285 trestního zákoníku se povaţují rostliny a houby uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení. §2 Hodnoty určující mnoţství větší neţ malé rostlin a hub obsahujících omamnou nebo psychotropní látku ve smyslu § 285 trestního zákoníku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. §3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc. v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Kovářová v. r.
Přílohy jsou k nahlédnutí zde: http://www.mvcr.cz/soubor/sb145-09-pdf.aspx Sbírka zákonů 2009, předpis č. 455/2009 Sb., str. 7449 – 7450, ISSN 1211-1244
79
Příloha č. 6 Výňatek z nařízení vlády č. 455/2009 Sb. Hodnoty určující mnoţství vetší neţ Seznam rostlin a hub, které se pro účely malé u rostlin a hub trestního zákoníku povaţují za rostliny a obsahujících omamnou nebo houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku pro účely trestního psychotropní látku zákoníku (počet rostlin) Rostliny konopí (Cannabis sp.) - všechny druhy a odrůdy, které obsahují více neţ 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny
více neţ 5
Rostliny obsahující DMT
více neţ 5
Rostliny obsahující 5-methoxy-DMT
více neţ 5
Rostliny obsahující meskalin
více neţ 5
Kokainovník pravý (Erythroxylum coca)
více neţ 5
Houby obsahující psilocybin a psilocin
více neţ 40
80
Příloha č. 7 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 467/2009 Sb. ze dne 14. prosince 2009, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se povaţuje za jedy a jaké je mnoţství větší neţ malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů Vláda nařizuje podle § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník: §1 (1) Za jedy ve smyslu § 283, 284 a 286 trestního zákoníku se povaţují a) chemické látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení (dále jen „látky“), b) chemické směsi, které obsahují nejméně 7% látky. (2) U látek uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení se za mnoţství větší neţ malé pokládá takové mnoţství jedu, které na základě současných vědeckých poznatků můţe po jednorázovém nebo opakovaném podání způsobit poškození zdraví. §2 Hodnoty určující mnoţství větší neţ malé u omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. §3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Předseda vlády: Ing. Fischer, CSc. v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Kovářová v. r.
Přílohy jsou k nahlédnutí zde: http://www.mvcr.cz/soubor/sb148-09-pdf.aspx. Sbírka zákonů 2009, předpis č. 467/2009 Sb., str. 7551 – 7570, ISSN 1
81
Příloha č. 8 Výňatek z nařízení vlády č. 467/2009 Sb. Obecně vţitý název drogy/látky Mnoţství (směsi) (účinná látka)
drogy/látky
Mnoţství účinné látky 0,6 g báze
Pervitin více neţ 2 g (metamfetamin)
0,72 (hydrochlorid)
g
0,2 g báze
Heroin více neţ 1,5 g (diacetylmorfin) Kokain
0,22 (hydrochlorid
g
0,54 g báze více neţ 1 g
(benzoylekgoninmetzlester)
0,6 (hydrochlorid)
Subutex, Suboxone, další látky s obsahem buprenorfinu
52 mg báze nestanoveno
(buprenorfin)
56 mg (hydrochlorid)
500 mg báze Metadon nestanoveno (metadon)
560 mg (hydrochlorid)
0,34 g báze Extáze (MDMA, MDA, MDEA)
LSD
více neţ 4 tablety/kapsle nebo více neţ 0,4 0,40 práškové či krystalické (hydrochlorid) substance
5 papírků, tablet, ţelatinových kapslí nebo
82
g
(LSD-25, (+) Lysergid)
"krystalů" 0,000134 g báze impregnovaných účinnou látkou 0,000250 g (tartarát)
Marihuana více neţ 15 g sušiny
1,5 g delta-9-THC
více neţ 5 g
1 g delta-9-THC
(delta-9-THC) Hašiš (delta-9-THC)
0,05 g báze (psilocinu) nebo odpovídající
Lysohlávky
a další houby obsahující psilocin více neţ 40 plodnic houby mnoţství a/nebo psilocybin psilocybinu (psilocin, psilocybin)
(fosfátového esteru psilocinu)
Pro větší přehlednost byl seznam OPL z nařízení vlády zkrácen, zjednodušen a byly vybrány jen nejčastěji se u nás vyskytující OPL.
83
