Vliv konopných drog na kognitivní funkce Lenka Miovská Michal Miovský Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
Obsah prezentace n n n n n
Aktuální situace Mechanismus působení Výsledky výzkumů využívajících zobrazovacích metod mozku Výsledky studií zabývajících se zkoumáním kognitivních deficitů Metodologická omezení
Úvod Nejčastěji užívaná nelegální droga v ČR
§ Celoživotní prevalence v dospělé populaci je 21,1 %, v posledním roce 10,9 % (GENACIS 2002) § Celoživotní prevalence ve věku 15-16 let je 43,6 %, v posledním roce 35,7 % a v posledním měsíci 19,2 % (ESPAD 2003)
⇓ Již jen vzhledem k tomuto rozsahu užívání je nutné se zabývat možnými účinky konopných drog na mozek
Mechanismus působení § hlavní účinnou látkou obsaženou v konopných drogách je delta-9-tetrahydrocannabinol § aktivace CB1 a CB2 receptorů, ty se nacházejí v centrálním nervovém systému (CB1) a také na periferiích (CB2):
§ Frontální a parietální oblast mozkové kůry (vyšší kognitivní funkce) § Mozeček (koordinace pohybů) § Hippocampus (učení a paměť) § Nucleus acumbens (odměna a slast) § Bazální ganglia (kontrola pohybů) § Hypothalamus (základní tělesné funkce – regulace teploty těla, rovnováha soli a vody v těle) § Amygdala (emoce, strach) § Mícha (periferní vnímání, bolest) § Mozkový kmen (spánek, vzrušení, regulace teploty, kontrola motoriky)
Zobrazovací metody § Snaha o zobrazení funkcí nervové soustavy u uživatelů konopných drog § § § § § §
Elektroencefalografie (EEG) Magnetická rezonance (MRI) Funkční magnetická rezonance (fMRI) Jednofotonová počítačová emisní tomografie (SPECT) Pozitronová emisní tomografie (PET) Počítačová axiální tomografie (CAT)
Funkční magnetická rezonance § Zkoumání aktivace mozku, který je vystaven kognitivní stimulaci § Dlouhodobí uživatelé, kteří po 4-36 hodinové abstinenci
§ plnili úkoly testující jejich pozornost spojenou s motorickým reagováním, vykazovali oproti kontrolní skupině neuživatelů menší aktivitu v motorických korových oblastech (Pillay et al., 2004), § plnili úkoly zaměřené na prostorovou pracovní paměť, vykazovali zvýšenou aktivitu v prefrontální kůře a bazálních gangliích – mírné neurologické deficity kompenzují zvýšenou aktivitou, zapojením větší části mozku než kontrolní skupina (Kanayama et al., 2004)
Jednofotonová emisní počítačová tomografie § Pomocí radioaktivní látky vytváří dvou- a třírozměrné obrazy aktivních oblastí mozku § Zaznamenány změny průtoku krve mozkem
§ 90 min po požití drogy v komplexu amygdala-hippocampus až po hypothalamus x placebu (Crippa et al., 2004) § snížení celkového průtoku krve mozkem po požití drogy u neuživatelů a zvýšení průtoku krve mozkem jak po požití drogy, tak placeba u uživatelů (Mathew et al., 1989) § největší zvýšení průtoku krve bylo zaznamenáno ve frontálních lalocích a v pravé hemisféře uživatelů (Mathew et al., 1992, 1999, 2002)
§ Studie uživatelů s ADHD a kontrolní skupina neuživatelů s ADHD (Amen & Waugh, 1998)
§ skupina uživatelů vykazovala snížení aktivity v pravém a levém temporálním laloku § závažné změny byly nalezeny u těžkých uživatelů, ale ne nutně u dlouhodobých
Pozitronová emisní tomografie I. § Pomocí radioaktivní látky je zkoumána metabolická aktivita a průtok krve v jednotlivých oblastech mozku § Zkoumání v klidovém stavu:
§ zvýšení metabolismu glukózy v mozečku po injekční aplikaci THC, toto zvýšení významně korelovalo se subjektivně vnímanou mírou intoxikace a s koncentrací THC v plazmě (Volkow et al., 1991) § zvýšení metabolismu mozečku po užití drogy jak u uživatelů, tak u neuživatelů, ale pouze u uživatelů významné zvýšení v prefrontální, orbitofrontální kůře a v bazálních gangliích – snížený metabolismus mozečku před užitím THC může mít za následek deficity motorických funkcí popisované uživateli (Volkow et al., 1996)
Pozitronová emisní tomografie II. § Zkoumání při řešení kognitivních úloh:
§ úkoly zaměřené na sluchovou pozornost: zaznamenán zvýšený průtok krve v orbitálních a frontálních lalocích, inzule, spánkových pólech, gyru cinguli a v mozečku; snížený průtok krve ve sluchových oblastech temporálního laloku, zrakové kůře a v oblastech spojovaných s pozorností (temenní lalok, čelní lalok, talamus) (O´Leary et al., 2000; 2003) § úlohy testující některé složky paměti (zapamatování, bezprostřední vybavení a schopnost učit se): snížení krevního oběhu uživatelů v prefrontální kůře, zvýšení v oblastech mozečku významných pro paměťové funkce, snížení schopnosti zapamatovat si prezentované informace, častější využívání krátkodobé paměti oproti skupině neuživatelů (Block et al., 2002) § 25 dnů abstinující uživatelé vykazovali sníženou aktivitu v levé prefrontální kůře a hyperaktivitu v hippocampu oproti kontrolní skupině - tyto metabolické změny v mozku mohou být zodpovědné za narušení kognitivních funkcí (Eldreth et al., 2004)
Důsledky krátkodobého užívání § Experimentální studie s kontrolní skupinou neuživatelů podporují existenci krátkodobého vlivu užívání konopných drog na: § § § §
pozornost schopnost vykonávat psychomotorické úkoly krátkodobou paměť Pope et al., 1995; 1996; 1997; Fletcher et al., 1996; NIDA, 2002)
§ Poškození nejsou natolik závažná, aby negativně ovlivňovala kognitivní fungování v každodenním životě § Předpoklady vzniku kognitivních deficitů:
§ délka užívání se zdá být klíčovým faktorem ve vývoji poškození kognitivních funkcí (Solowij et al., 2002) a frekvence užívání § začátek užívání – potenciální ireverzibilní neurotoxické účinky u těch, kteří začnou užívat před 15. rokem (Pope et al., 2002)
Důsledky dlouhodobého užívání I. § Ireverzibilní dopad na kognitivní funkce nebyl doposud prokázán – neexistuje konsensus § Reverzibilní snížení přetrvává až 28 dní po zahájení abstinence (Bolla et al., 2002; Jentsch et al., 2002; Martin, 2000) § Možné kognitivní deficity: v koncentraci, selektivitě a oscilaci pozornosti v krátkodobé paměti, verbální paměti a pracovní paměti ve schopnosti učit se, udržet a vybavit si informace v zaznamenávání, organizování a používání nových informací § v percepčně motorickém tempu a reakčním čase § (Hall & Solowij, 1998; Solowij et al., 1995; 2002; Fletcher et al., 2002; Pope & Yuergelum-Todd, 1996) § § § §
Důsledky dlouhodobého užívání II. § Poškození jsou nejvíce zjevná při úkolech náročných na pozornost a vykonávaných rychle pod časovým tlakem § Všechny tyto kognitivní funkce se zhoršují s délkou a frekvencí užívání § Užívání nemá vliv na vybavování již naučeného materiálu § Dlouhodobé těžké užívání neprodukuje tak vážné zhoršení paměti, pozornosti a dalších kognitivních funkcí, jaké nacházíme u chronických uživatelů alkoholu, spíše produkuje jemná, slabá narušení (po abstinenci) ⇓ § Zůstává tedy nejasné, jak moc jsou tato narušení důležitá pro každodenní život
Metodologická omezení § Mnoho studií nerozlišuje mezi snížením kognitivních funkcí vlivem akutní intoxikace a vlivem reziduí kanabinoidů v CNS (testování již několik dnů po posledním užití drogy).
§ Získání dostatečného počtu účastníků studie, kteří intenzivně a dlouhodobě užívají téměř výhradně konopné drogy a současně jsou ochotni pro potřeby studie abstinovat a podrobit se výzkumu v kontrolovaných podmínkách (je téměř nemožné určit etiologickou příčinu zjištěných deficitů, mnohé z látek užívaných v kombinaci má prokazatelně výraznější vliv na vznik kognitivních deficitů).
§ Kvantifikace celkového množství užité drogy, což je minimalizováno u laboratorních studií. § Zkreslení dalšími vstupujícími proměnnými – nedostatečné sledování premorbidních či aktuálních psychických poruch.
Děkuji za pozornost J
Kontakt: Mgr. Lenka Miovská Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2
[email protected]
