Tutorial na výrobu luku Opracování dřeva: Předem chci upozornit, že toto není přesný návod na výrobu, spíše jen popis, jak to dělám já. Postupy se mohou různit a použité metody také. Proto uvítám, když sem přispějete i vy svými zkušenostmi. Začneme s nahrubo oříznutým tisovým kmínkem. Je celý zatřený lakem a sušen jen přes kůru. S tou začneme. Krok první je odstranit kůru až na první bělové léto tak, abychom jej nepoškodili.
Kůru odstraňuji cidlinou a v místech suků a boulí si pomáhám tupým příborovým nožem.
Vyčnívající suky opatrně zapilujeme....Dbáme na to,abychom nepoškodili běl.
U práce se náležitě hrbíme a necháme očumovat psa, co děláme....
Toto je velký problém. Zatržená větev při kácení. Postup opravy tohoto místa, bude upřesněn dále.
Další místo k zešílení
a další.....
Takto oškrabávám kůru.
Očištěný zatržený suk.
A jak to vypadá, když postupně škrábete kůru.
Po odstranění kůry jsem se rozhodnul, že oškrábu jednu vrstvu běli, kvůli nepěknému zabarvení. U tohoto kusu dřeva je běl jen 5mm silná a tak není potřeba ji zeslabit. Začneme tak, že si cidlinou opatrně oškrábneme malé místo napříč kmínkem.Lze, při větší tloušťce jednotlivých let použít mírně ztupený poříz.
Musíme postupovat velmi opatrně, abychom "nepřefikli" spodní vrstvu. Na přiložené fotografii je dobře vidět barevný kontrast, který nám pomáhá se ve vrstvách orientovat.
Po odstranění běli pokračujeme dál tak, že si na tyč lehce předkreslíme tvar luku a upneme ho tak, abychom nepoškodili běl. V mém případě je pod špalíkem kus gumy, omotané hadrem. Mějte na paměti, že běl je velice měkká!
Potom pokračujeme vlaštovkou, pořízem a rašplí. V lepším případě nám spoustu práce ušetří pásová pila, kterou ovšem nemám...
V místech suků pracujeme jen rašplí, protože vlaštovka se tam
zakusuje a vyštípává dřevo.
Dalším krokem je stažení vrstvy dřeva z břicha luku na požadovanou tloušťku ze které potom začneme zakulacovat. Při upínání stále myslete na to, že běl je náchylná na otlaky a podkládejte ji hadrem, nebo filcem.
Na prvních dvou fotkách je vidět tvar na hrubo opracovaného přířezu. V této fázi máte poslední možnost napravit rozměrové a tvarové chyby šířky luku.
Rozkreslil jsem si od středu po 10cm značky a udělal osu luku
podle kresby dřeva. Doměřil jsem šířky zúžení a označil. Nedávám sem záměrně hodnoty, protože ty jsou většinou odvyslé od hustoty dřeva a požadované síly luku. Jen dbejte na to, aby jste nenavrhli luk příliš široký, při tilerování by vám potom vycházel příliš plochý a ubírat při tileru na šířce je vždy dost velký problém. Já většinou měřím jen střed a všechno ostatní dělám od oka. Tento postup jsem zvolil pro lepší názornost a jako radu začínajícím. A také proto, že tisové dřevo je špatně dostupné a je škoda ho pokazit jen díky špatnému odhadu
Na těchto fotografiích vidíte asi ta "nejbolavější" místa. Je tam však pořád hodně materiálu a je možné, že dalším opracováním se toho nejhoršího zbavíte.
Pro představu: Tento tis má hustotu let cca 12-14/cm. Je to zatím nejhustější z kterého dělám. Bohužel jsem neudělal vzorek na změření SG, ale odhaduji ho na cca 0,7-0,8. Běl má léta tenší než papír a v podstatě se nedají bez lupy spočítat. V dnešní době je např. pacifický tis nabízený na netu ke koupi cca 20-25let na palec, což je dost bída. Na druhou stranu nemá ani zdaleka tolik vnitřních defektů. Tisový luk, který jsem udělal má 125# a léta široká i 3mm. Není to takový problém, jen musíte počítat, že z takového dřeva bude luk poměrně tlustý ( asi jako noha od stolu ) A ještě jedna zpráva, při práci s tisovým dřevem, které je již suché, se nemusíte bát nějaké otravy. Jedy v tisu vznikají při fotosyntéze a při sušení dřeva se rychle ztrácejí. To je pro dnešek všechno, pokračování nejspíš o víkendu.
V další fázi následuje zakulacení hran na backu. Uděláme si nejdříve tesařským způsobem značky.
Potom pilníkem a cidlinou stáhneme na 45°.
Potom hrany zakulatíme cidlinou a smirkovým papírem. Celou běl lehce jemným brusným papírem začistíme. Následující krok je ten, že si stejným způsobem označíme úkos na břichu luku.
Hrany opracujeme vlaštovkou. V místě suků rašplí a pilníkem.
Náselduje tvz. klínová metoda. To znamená, že si sednu na prdel, tyč si položím do klína a začnu rašploval břicho luku dokulata. V ruce si můžeme tyč neustále naklánět a proto je tato metoda lepší, než pevné uchycení do svěráku či svěrek. Je potřeba dávat pozor, aby se vám neomlátil volný konec tyče a nepoškodili jste běl.
Výsledkem je připravená tyč na které budeme v dalších krocích zakulacovat břicho a chystat "luk" na tiler.
----------------------- pát srp 28, 2009 8:58 pm --------------------V této fázi máme tyč připravenou na další postup. Zaoblené hrany backu, zakulacené belly. Připravíme si drážky na tilerovací tětivu. Uděláme je víc do kraje, aby šly později odstranit, až v těch místech budeme nasazovat rohovinové končíky.
Tady můžeme začít s tilerem. Pokud vám, stejně jako mně, nesedí tracking ( tětiva nejde středem luku), musíme luk srovnat. Připravíme si svěrky a horkovzdušnou pistoli.Upevníme a nahřejeme dostatečně ohýbané místo.
Nezapomeňte prohřát lehce i ze strany backu, ale opatrně, velice rychle mění barvu vlivem tepla. Utáhněte svěrky a nechte vychladnout. Nesnažte se dřevo ohýbat v místě suků a vad! Také dejte pozor, aby jste si při utahování svěrek luk neomačkali. Všechno důkladně podkládejte.
Po ujmutí taperů na špicích ( 20cm od konce luku na 11mm u končíku ) následuje zaoblení zúžených konců a osazení končíky. Na fotce jsou vidět nahrubo vybroušené končíky. Tvarově jsou zlehka inspirovány Boytonem.
Na druhé fotce jsou už končíky obroušené na jemno a vyleštěné.
Nahrubo stažená špička luku, pohled z belly.
Totéž, boční pohled. Nedělejte špičku v ose, jinak bude končík podsazený.
Při osazování špiček si pomáhám jednoduchou fintou....
Po osazení rohovinových špiček vypilujeme kulatým pilníkem drážky pro tětivu a luk do tilerujeme ( většinou to není potřeba, ale je dobré zkontrolovat, jestli se po ubrání na špicích něco nezměnilo....)
Osazování luku rohovinovými špičkami se provádí u luku nad 7080lb, kde hrozí zlomení ramene v místě zářezu pro tětivu! Pro slabší luky nemá význam tato rohovinová výstuž, v případě že máme správný profil zářezu, špičky a máme správně opracováno (začištěno) nemělo by dojít k roztržení v tomto místě. Luk je v této fázi již téměř hotový, doladíme povrch jemným smirkem, vyznačíme místo pro zakládání šípu a zvolíme adekvátní povrchovou úpravu. Nedávejte lesklé laky, vypadá to hnusně! Můžete použít včelí vosk, nebo lépe směs včelího vosku, palmového vosku a terpentýnu. Za tepla se důkladně promísí a luk se napustí. Pokud vám někde zatuhne větší vrstva, rozehřejte horkovzdušnou pistolí a doleštěte. Na tento luk jsem použil teak oil.
