ZÁMEK VE ZLÍNĚ. Stavebně historický průzkum

ZÁMEK VE ZLÍNĚ Stavebně historický průzkum

NPÚ ÚOP v Kroměříži (stavební část – Radim Vrla, spolupráce Ing. Nelly Komendová), Mgr. Dalibor Janiš, Ph.D. (historická a archivní část) Mgr. Zoja Matulíková (statigrafie omítek) Ing. Tomáš Kyncl (dendrochronologie)

Leden 2014

SHP zámek Zlín 2014

Obsah 1. Titulní list............................................................................................... 3 2. Anotace................................................................................................. 4 3. Dějiny objektu........................................................................................ 5 4. Ikonografie a plány................................................................................ 17 5. Prameny a literatura.............................................................................. 19 6. Rozbor objektu...................................................................................... 21 7. Stavební vývoj........................................................................................ 74 8. Hodnocení objektu z pohledu umělecko-historického............................ 90 9. Hodnotné konstrukce, hodnotné detaily a jejich soubory....................... 91 10. Závady.................................................................................................. 93 11. Náměty................................................................................................. 95 12. Seznam příloh....................................................................................... 96 13 Seznam fotodokumentace…………………………………………………. 98

2


1. Titulní list Standardní stavebně historický průzkum zámku ve Zlíně (město Zlín, okres Zlín) Adresa: Soudní č.1, 760 01, Zlín Rejstříkové č. KP v ÚSKP: Investor: Magistrát města Zlína Zpracovávatelé: NPÚ ÚOP v Kroměříži (Radim Vrla) – stavební část, Mgr. Dalibor Janiš, Ph.D. (historická a archivní část), odborné expertízy: Mgr. Zoja Matulíková (statigrafický průzkum omítek), Ing. Tomáš Kyncl (dendrochronologická analýza) Typ SHP: Standardní, rozšířený o hloubkovou sondáž a statigrafickou a dendrochronologickou analýzu vybraných částí a prvků. Doba zpracování: do konce ledna 2014

3


2. Anotace Předkládaný materiál se zabývá stavební historií zlínského zámku. Objektu byla v minulosti věnována pouze malá pozornost z hlediska poznání jeho stavebních dějin. Základní informace přinesl dílčí archeologický výzkum, provedený zde J. Kohoutkem v letech 2004–2005, doplněný stavebním průzkumem R. Vrly. Toto SHP přináší zásadní, nové a v rámci možností komplexní poznatky o stavebních dějinách objektu. Mimo jiného přináší kompletní popis a fotodokumentaci stávajícího stavu zámku; do této kapitoly jsou zařazeny i fotografie, popisy a vyhodnocení sond, prováděných zde pracovníky NPÚ ÚOP v Kroměříži, R. Vrlou a Ing. Nelly Komendovou, v listopadu 2013–lednu 2014. V rámci zpracování SHP bylo použito zaměření zámku, poskytnuté zpracovateli vlastníkem – Magistrátem města Zlína. Standardní SHP nenahrazuje závazná vyjádření příslušných památkových orgánů a organizací ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. Práce je duševním vlastnictvím autorů.

4


3. Dějiny objektu A. Stav poznání a výpověď dochovaných písemných pramenů Zámek ve Zlíně představuje jednu z nejvýznamnějších dominant historického jádra města, které je jinak proslulé svojí moderní architekturou a urbanismem. Dějinám zámecké budovy jako sídla zlínské vrchnosti byla ve starší literatuře věnována jen malá pozornost. Různá topografická a vlastivědná díla obsahují zpravidla jen dílčí, často nepřesné či dokonce chybami zatížené údaje (F. J. Schwoy, G. Wolný). Také starší práce k dějinám Zlína si panského sídla – tvrze a pozdějšího zámku – všímají jen okrajově, zpravidla v kontextu širšího výkladu zlínských dějin (K. Stloukal, J. Polišenský, L. Hosák).1 Stručné dějiny objektu obsahují například kompendia Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku z roku 1981 či stručné Hrady a zámky na Moravě z roku 1987.2 První odborné a podrobnější zpracování dějin zlínského zámku, nezatížené chybami, publikoval v roce 1979 zlínský archivář a historik Zdeněk Pokluda, který v roce 1987 zařadil kratší pojednání o zlínské tvrzi do přehledu zlínských dějin.3 V roce 1998 (2. vyd. 2005) na toto téma vydal také drobnou publikaci s názvem Zámek Zlín určenou zejména široké veřejnosti. Tato práce představuje zlínský zámek, jeho historii a stavební vývoj především optikou písemných pramenů.4 K stavebně historickému vývoji zámku na základě částečného průzkumu objektu a výsledků archeologického průzkumu byla v roce 2004 publikována studie Jiřího Kohoutka a Radima Vrla,5 která mimo jiné nastínila základní etapy stavebního vývoje zámku. Její výsledky byly zohledněny také ve druhém vydání Pokludovy monografie (2005). Stavební podobě zámku se stručně věnuje také kompendium 1

Bibliografie starších prací viz VLACH, Jaroslav: Bibliografie okresu Gottwaldov. Brno – Gottwaldov 1987, s. 103–104. 2

HOSÁK, Ladislav – ZEMEK, Metoděj a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. Jižní Morava. Praha 1981, s. 98–99; MUSIL, František a kol.: Hrady a zámky na Moravě. Praha 1987, s. 67. 3

POKLUDA, Zdeněk: Kapitoly z dějin Zlína (I–VIII). In: Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 9, 1987, s. 95–102.

4

POKLUDA, Zdeněk: Z dějin gottwaldovského zámku. In: Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 1, 1979, s. 131–139; TÝŽ: Zámek Zlín. Zlín 1998; TÝŽ: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005; z dalších prací také TÝŽ: Bauerova modernizace zlínského zámku. Prostor Zlín 11, 2004, č. 3, s. 32–35.

5

KOHOUTEK, Jiří – VRLA, Radim: Proměny feudálního sídla ve Zlíně. Slovácko 46, 2004, s. 143–160.

5

SHP zámek Zlín 2014 panských sídel na území Moravy a Slezska (1996, 2001) od Miroslava Plačka, které ve svých dodatcích zohledňuje také výsledky výše zmiňovaného výzkumu z roku 2004.6 Řada údajů k dějinám zlínského zámku (zejména jeho majitelům) se objevuje také v různých novějších zpracováních dějin města Zlína a zlínského regionu.7 Dochované písemné prameny z období 15.–20. století, uložené zejména ve fondech Moravského zemského archivu v Brně (centrální fondy, fondy Státního okresního archivu Zlín), dokumentují zejména změny majitelů zlínského panství a tedy i zlínského zámku. K samotné stavební historii tohoto panského sídla chybí (s výjimkou 20. století) prameny, které by detailněji objasňovaly jednotlivé stavební etapy a okolnosti výstavby. Dílčí informace o stavební podobě zámku poskytuje několik dochovaných (pozůstalostních) inventářů a účetních pramenů. Starší podobu panského sídla ve Zlíně dokládají i dochované veduty (viz blíže v příslušné kapitole). Pro období 19. a 20. století poskytují důležité informace ikonografické prameny (veduty, fotografie) a také technická (plánová) dokumentace.8

B. Sídelní struktura a počátky panského sídla ve Zlíně Problematika vzniku nejstarší fáze dnešního zlínského zámku v podobě předpokládané tvrze byla ve starší literatuře řešena s ohledem na výpověď písemných pramenů poněkud rozporuplně a počátky tvrze byly kladeny do 13.–15. století. Novější studium tyto rozdílné pohledy poněkud zkorigovalo. Vznik a vývoj panského sídla ve Zlíně je tak nutno řešit mimo jiné v návaznosti na formování sídelní struktury středověkého Zlína. Určitým rozhodným datem k dějinám středověkého Zlína je rok 1322. V tomto roce prodali bratři Vilém a Fricek z Egerberka královně-vdově Elišce Rejčce svá panství, které drželi na Moravě. Kromě Hustopeč a několika vsí ležících na jižní Moravě šlo o městečko Zlín (in Slyn opido). K těmto statkům měly náležet další nejmenované založené či pusté vesnice.9 Podle názorů novější literatury získal statky na území Podřevnicka pravděpodobný děd obou bratří Vilém z Hustopečí, jehož rod držel statky v západních Čechách a psal se podle Chýš. V roce 1249 se Vilém psal

6

PLAČEK, Miroslav: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996, s. 377; TÝŽ: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2001, s. 722–723; TÝŽ: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Dodatky. Praha 2007, s.103– 104.

7

POKLUDA, Zdeněk: Sedm století zlínských dějin. 2. vyd. Zlín 2006, passim; TÝŽ: Historický vývoj. In: Kol., Zlínsko. Vlastivěda moravská. Brno – Zlín 1995, s. 157–197.

8

Jednotlivé písemnosti jsou podrobně citovány dále v textu.

9

CHLUMECKY, Paul – CHYTIL, Josef (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae (dále CDM). VI. Brünn 1854, s. 152–153, č. 202; s. 162, č. 220.

6

SHP zámek Zlín 2014 podle moravských Hustopeč a patrně o něco později získal také statky na Břeclavsku a Podřevnicku. V polovině 50. let 13. století se společně s dalšími osobami z pověření krále podílel na založení města Uherského Hradiště.10 Državy Viléma z Hustopečí na Dřevnicku dokládá základací listina vizovického kláštera cisterciáků, kterou v roce 1261 (správně patrně 1260) vydal brumovský purkrabí Smil ze Střílek se svojí manželkou Bohuvlastou.11 Podle jejího znění Vilém daroval klášteru blíže neurčený díl Zádveřic, Lípu a Želechovice, přičemž v případě posledně uvedené vesnice šlo jen o její východní polovinu.12 Vilém se naposledy připomíná v roce 1271, po jeho smrti majetky zdědil pravděpodobně jeho syn Odolen z Hustopečí, který se naposledy připomíná v roce 1292. Poté jeho statky přešly pravděpodobně na jeho syny, výše zmiňovaného Viléma a Fricka, kteří se psali podle hradu Egerberka v západních Čechách.13 V listinách, které dosvědčují citovaný prodej v roce 1322, je Zlín označen výrazem oppidum, který byl v českých zemích v této době používán pro označení menších, zpravidla poddanských měst (termín bývá někdy překládán jako městečko, což je ale nepřesné).14 Již ve starší literatuře (K. Stloukal) byl vysloven předpoklad, že město Zlín vzniklo kolem poloviny 13. století. K této variantě se přiklonil i Z. Pokluda, který shrnul problematiku spojenou s kolonizačními aktivitami na Podřevnicku ve 13. a 14. století. Vedle původní zlínské osady u kostela vzniklo, pravděpodobně ještě v době Viléma z Hustopečí, tedy v třetí čtvrtině 13. století, městské centrum vázané na pravidelně vyměřené náměstí (tedy prostor dnešního zlínského centrálního náměstí Míru) a město Zlín se stal centrem dominia pánů z Hustopečí-Egerberka.15 Naproti tomu J. Kohoutek na základě archeologických zjištění předpokládá, že nejstarší osídlení se vázalo k tzv. horní osadě u kostela, která vznikla někdy na konci první poloviny 13. století (osou byla komunikace – dnešní ulice Osvoboditelů a Hradská), ke které se vázalo osídlení podél dnešní Dlouhé ulice. Osídlení kolem dnešního náměstí vzniklo až později a teprve za Tetourů z Tetova se v poslední čtvrtině 15. století sídlištní celek uzavřel.16 Otázka

10

ŠEBÁNEK, Jindřich – DUŠKOVÁ, Sáša (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae (dále CDB). IV-1. Pragae 1972, s. 258–259, č. 157; POKLUDA, Zdeněk: Zlín a zlínské panství v období kolonizace. In: Zprávy Oblastního muzea v Gottwaldově 1975, č. 1– 2, s. 13–14; TÝŽ: K nejstarším dějinám Gottwaldova. Vlastivědný věstník moravský 27, 1975, s. 284–285; JAN, Libor – NEZHODOVÁ, Soňa a kol.: Hustopeče. Město uprostřed jihomoravských vinic. Hustopeče 2010, s. 89 an. 11

CDB V-1, s. 431–436, č. 290; k dataci BOROVSKÝ, Tomáš: Listina Smila ze Střílek a založení vizovického kláštera. Východní Morava 1, 2011, s. 11–26.

12

K tomu POKLUDA, Z.: Zlín a zlínské panství, s. 14, 17, pozn. 31.

13

CDM IV, s. 387–388, č. 304; POKLUDA, Z.: Zlín a zlínské panství, s. 14.

14

KEJŘ, Jiří: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha 1998, s. 40–41, 81–86. Srov. POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 107–108.

15

POKLUDA, Z.: Zlín a zlínské panství, s. 15; TÝŽ: K nejstarším dějinám, s. 287–288; TÝŽ: Sedm století, s. 6–8.

7

SHP zámek Zlín 2014 utváření středověkého Zlína tak v budoucnu bude muset být podrobena dalšímu studiu.17 Za pozornost v této souvislosti stojí také významné privilegium Zdeňka ze Šternberka a Lukova z roku 1397, kterým byla posílena hospodářská pozice středověkého Zlína.18 Osudy zlínského dominia v době, kdy jej držela královna Eliška Rejčka, nejsou jasné. V roce 1323 věnovala statky, které získala od bratrů z Egerberka, starobrněnskému klášteru cisterciaček.19 V roce 1349 držel Zlín Herbord ze Zlína, který byl současně vlastníkem Velkých Bílovic.20 Důvody a okolnosti, za jakých Herbord panství získal, nejsou jasné – Herbord, resp. jeho syn Hanuš měl určité vazby na starobrněnský klášter.21 Herbord se však potýkal s dluhy a v roce 1358 zadlužený Zlín získali (patrně od herbordových synů Hanuše a Kuneše) bratři Albrecht a Zdeněk ze Šternberka.22 Zdeněk zemřel asi v roce 1359 a patrně hned záhy Albrecht zlínské panství převedl (neznámo jakým způsobem) na své příbuzné Alšíka a Viléma ze Šternberka. V roce 1360 byl do moravských zemských desek zapsán spolek mezi Ojířem z Landštejna a jeho synovci Alšíkem a Vilémem ze Šternberka. Institut spolku měl vyloučit královskou odúmrť v případě bezdětného úmrtí obou bratří. Ze zápisu vyplývá, že oběma bratrům náležely Čejkovice s tvrzí a příslušenstvím, hrad Zlín s městem (in Slina castrum et opidum) a příslušnými vesnicemi a konečně hrad (Starý) Světlov s příslušným panstvím (vesnicemi).23 Kromě těchto statků oba Šternberkové drželi v zástavě také zeměpanský statek Uherský Ostroh.24 Zemskodeskový zápis z roku 1360 je nejstarší zmínkou o existenci panského sídla ve Zlíně, dokonce je označeno termínem castrum, tedy hrad. V pozdějších zprávách počínaje rokem 1397 je toto sídlo označováno jako municio či českým ekvivalentem tvrz.25 Oba termíny, castrum a municio, byly v některých případech 16

KOHOUTEK, Jiří: Problematika vzniku a vývoje středověkého Zlína. Vlastivědný věstník moravský 44, 1992, s. 16–17.

17

Srov. také POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 102–108.

18

POKLUDA, Z.: Sedm století, s. 13; srov. KRAJČA, Milan: Městská právní fundace a statutární postavení středověkého Zlína. Slovácko 40, 1998, s. 143–160.

19

POKLUDA, Z.: Zlín a zlínské panství, s. 15.

20

CHLUMECKY, P[etr] – CHYTIL, J[osef] – DEMUTH, K[arel] – W OLFSKRON, A[dolf] R. (edd.): Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren (1348–1466). 1. Olmützer Cuda (dále ZDO I). Brünn 1856, s. 6, č. 144; s. 7, č. 161.

21

POKLUDA, Z.: Sedm století, s. 9; TÝŽ: Kapitoly, s. 73–74.

22

ZDO I, s. 26, č. 531; POKLUDA, Z.: Zlín a zlínské panství, s. 15–16.

23

ZDO I, s. 36, č. 715.

24

POKLUDA, Zdeněk: Moravští Šternberkové. Panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha 2012, s. 113.

8

SHP zámek Zlín 2014 zaměňovány, zvláště pokud se jednalo o nějaké méně rozsáhlé opevněné objekty. Starší literatura spojovala tyto zmínky o opevněném sídle ve Zlíně s tvrzí, která byla předchůdcem dnešního zlínského zámku, který je předmětem tohoto SHP. Novější bádání však vcelku bezpečně dovodilo, že všechny zmínky o zlínském hradu/tvrzi až do závěru třetí čtvrtiny 15. století se vázaly k lokalitě Hradisko, ležící asi 1,8 km jižně od zlínského náměstí. Na této lokalitě proběhl ve 30. a 40. letech 20. století i dílčí archeologický výzkum, jehož výsledky nejsou zcela jasné (i vinou ztráty dokumentace a většiny nálezů). Podle revizní studie J. Kohoutka opevněné sídlo vzniklo pravděpodobně kolem poloviny 13. století v souvislosti s aktivitami Viléma z Hustopečí. Jeho stavební podoba je nejasná, vedle zděných konstrukcí měly patrně velký podíl dřevohlinité konstrukce. Vzhledem k tomu, že sídlo s ohledem na dataci nalezené keramiky, existovalo minimálně do závěru 15. století, kdy jeho funkci převzala tvrz zbudovaná na místě dnešního zámku, lze předpokládat, že hrad/tvrz na Hradisku prošla nějakým stavebním vývojem – ten je ale bez nového archeologického výzkumu zatím neznámý (lze snad uvažovat o třech základních fázích jeho vývoje). Nálezy keramiky naznačují, že existence obou panských sídel se mohla po určitou dobu překrývat. J. Kohoutek dokonce vznesl hypotézu, že lokalita Hradisko mohla zaniknout až v průběhu druhé poloviny 16. století. V této souvislosti upozornil na text městského privilegia z roku 1571, které patrně odráželo starší praxi a zmiňovalo, že sirotci nebudou bráni „ani na tvrz, ani na zámek“.26 Podle závěru Z. Pokludy si oba bratři Ze Šternberka nejpozději na počátku 70. let 14. století statky rozdělili s tím, že Alšík (Albrecht) získal Světlov, Vilém potom Zlín a Čejkovice.27 V roce 1371 uzavřeli oba bratři spolek, který umožňoval vzájemné dědění pokud by neměli dědice.28 Bratři se v průběhu 60. a ještě i nějakou dobu po rozdělení v první polovině 70. let titulovali podle Zlína i Světlova (de Zlyn, de Swyetlow).29 Alšík ze Šternberka a Světlova zemřel koncem roku 1383 a zanechal po sobě dceru Elišku. Na základě dědických ujednání (spolek) statek přešel na jeho bratra Viléma, který se následujícího roku také po Světlovu tituloval.30 Z. Pokluda podle Vilémem užívané titulatury soudí, že využíval více zlínský hrad než Světlov, pravdou je, že titulatura v tomto směru nemusí být zcela určující.31 25

ZDO I, s. 216, č. 704; další zmínky viz dále v textu.

26

KOHOUTEK, J.: Problematika vzniku, s. 14–20; TÝŽ: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín 1995, s. 116–117. Tezi o Hradisku jako původním sídle nastínil již ve stručném příspěvku KOHOUTEK, Jiří: Otázky kolem zlínského hradu a počátků města. Naše pravda, 43, 3. 4. 1987, s. 6. Odtud tezi cituje POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 99. Ke zprávě z městského privilegia srov. POLIŠENSKÝ, Josef: Třicetiletá válka a evropské krize 17. století. Praha 1970, s. 65–66.

27

POKLUDA, Zdeněk: Starý a Nový Světlov v době předbělohorské. Zlínsko od minulosti k současnosti 17, 2000, s. 7.

28

ZDO I, s. 60, č. 11.

29

CDM IX, s. 239–240, č. 319; ZDO I, s. 42, č. 854, 855; s. 47, č. 954; další doklady cituje POKLUDA, Z.: Starý a Nový Světlov, s. 7. 30

ZDO I, s. 141, č. 344; POKLUDA, Z.: Sedm století, s. 11–12.

9


Vilém zemřel někdy po roce 1389 a jeho statky přešly (přes žaloby lukovských příbuzných, se kterými dříve uzavřel spolek) na jeho syna Albrechta, který v roce 1392 vyhotovil listinu, kterou v případě své smrti odkázal hrad Světlov s panstvím příbuznému ze zábřežské větve šternberského rodu Štěpánovi.32 Po Albrechtově smrti světlovské panství skutečně přešlo na zmiňovaného Štěpána, zatímco ostatní statky Zlín a Čejkovice připadly velmi pravděpodobně odúmrtním právem zeměpánovi, tedy markraběti Joštovi (získal je někdy kolem roku 1394). Již v roce 1397 (a možná i o něco dříve) Zlín (i Čejkovice) získal koupí Zdeněk ze Šternberka a Lukova. Příslušný zápis v zemských deskách objasňuje rozsah línského panství: tvořilo jej město a tvrz (municio) Zlín, dále ves Březnice, polovina Želechovic, Trnava, Klečůvka, Čepkov, Mladcová, Zbožná, Prštné a Bonětice.33 Z doby Viléma ze Šternberka také pochází údaj o purkrabím na zlínském hradě, Václavovi, který patrně určitou dobu působil na šternberském Starém Světlově.34 Po Zdeňkově smrti v roce 1405 zdědil jeho statky syn Albrecht ze Šternberka, který měl spory se svým strýcem Ješkem. Tituloval se často podle Zlína, což svědčí o častějším využívání zlínské tvrze (ta je zmíněna i ve sporech – „z té tvrze ze Zlína...“).35 Albrecht zemřel patrně na počátku roku 1413 a jeho statky převzali jeho nezletilí synové Jiřík a Lacek. jejich zlínský statek byl poškozen za husitských tažení ve 20. letech 15. století a oba zadlužení bratři Zlín prodali v roce 1437 Petru Romanovi z Vítovic. Příslušný deskový zápis zmiňuje jako součást panství také zlínskou tvrz (municio).36 Petr Roman, který se často připomíná jako vojenský hejtman v Uhrách, držel zlínské panství do začátku 70. let 15. století, kdy zemřel (naposledy se uvádí v roce 1472). V roce 1464 se připomíná v souvislosti se sporem mezi Janem ze Zákřan a Petrem Romanem zlínská tvrz, která je označena termínem zámek; v 15. a 16. století byl tento výraz často používán jako ekvivalent termínů hrad i tvrz.37 Statek jako odúmrť připadl zeměpánovi – českému a uherskému králi Matyáši Korvínovi, který zlínské panství předal (daroval) někdy před rokem 1478 svému vojenskému hejtmanovi Vilému Tetourovi z Tetova.38

31

POKLUDA, Z.: Starý a Nový Světlov, s. 7; POKLUDA, Z.: Moravští Šternberkové, s. 120–122.

32

CDM XII, s. 79–80, č. 94.

33

ZDO I, s. 216, č. 704; s. 218, č. 723; POKLUDA, Z.: Sedm století, s. 12; TÝŽ: Moravští Šternberkové, s. 124.

34

POKLUDA, Z.: Starý a Nový Světlov, s. 9.

35

POKLUDA, Z.: Sedm století, s. 12; TÝŽ: Moravští Šternberkové, s. 146–147.

36

ZDO I, s. 373, č. 227; POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 86–89.

37

BRANDL, Vincenc (ed.): Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové. Tomus IV-2. Brunae 1882, s. 336–337, č. 44.

38

POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 112.

10


C. Zlínská tvrz – zámek a majitelé panství v 16.–20. století Zisk zlínského panství Vilémem Tetourem bylo právně pojištěno listinou krále Matyáše Korvína s datem 25. července 1485 (do zemských desek byla vložena až v roce 1490). Podle jejího znění přešlo na Viléma „všecko právo naše na tvrzi a městečku Zlínu a vsech, zejména Březnici, Přeluky, Žilochovice, Pršné, Mlacov a Zbožné“.39 Vilém Tetour postupně získal také další statky, mimo jiné sousední panství Malenovice s hradem (od roku 1484).40 Vilém zemřel koncem roku 1496 a jeho statky zdědili jeho synové Václav, Jiřík a Jan. Posledně jmenovaný byl nejstarší a jako plnoletý od roku 1507 panství spravoval. V roce 1510 si bratři statky rozdělili a Zlín, Malenovice a Březolupy připadly Jiříkovi a Václavovi, kteří je společně spravovali. Podle Z. Pokludy zlínskou tvrz využíval hlavně Václav, zatímco Jiřík sídlil na Malenovicích. Po rozdělení v roce 1521 získal zlínské panství Jiřík (v roce 1535 si bratři rozdělili palné zbraně a střelný prach a Jiřík si toto vybavení převezl z malenovického hradu na zlínskou tvrz). Jiřík zemřel patrně v roce 1541 a Zlín připadl jeho synům Janovi († 1568) a Vilémovi († 1545).41 Po smrti zadluženého Jana Tetoura statky spravovali jeho věřitelé a v roce 1569 zadlužené statky včetně Zlína koupil Janův bratranec Kunc Kašpar Tetour. Po jeho brzké smrti v roce 1571 prodali jeho bratři, tísnění dluhy, Zlín Janu Kropáčovi z Nevědomí.42 Dochované písemné prameny nijak nedokládají, že stavebníkem zlínské tvrze v poloze dnešního zámku byl Vilém Tetour z Tetova. Jednotlivé zprávy o panském sídle ve Zlíně splývají v 15. a 16. století do pomyslné jednotné řady, takže přiřčení stavby Vilému Tetourovi vyplývá především ze závěrů vzešlých z rozboru dochovaných konstrukcí samotného objektu (viz v příslušné kapitole). Předpokládaná souběžná existence obou zlínských tvrzí na počátku 16. století však není žádnými prameny reflektována. Dědičnost statku v tetourovském rodě vylučovala zápisy o převodech do zemských desek a dochované zápisy o věnech (např. 1531) tvrz ani tvrze nezmiňují.43 Několik zpráv pouze dokládá určité využívání zlínské tvrze. Matka posledního Tetoura ze zlínské větve Ludmila Meziříčská z Lomnice († asi 1559) na konci svého života na tvrzi bydlela a „ve sklepě na Zlíně“ měla uložené bečky s

39

MATĚJEK, František (ed.): Moravské zemské desky 1480–1566. II. Kraj olomoucký (dále ZDO II). Brno 1948, s. 44, č. 11.

40

Ke kariéře a majetkovým državám Viléma Tetoura podrobně srov. POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 112–115.

41

POKLUDA, Z.: Zámek Zlín (2005), s. 4–5; TÝŽ: Kapitoly, s. 117–120.

42

POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 121–124.

43

ZDO II, s. 265–266, č. 25.

11

SHP zámek Zlín 2014 vínem. Podobně švagr Jana Tetoura Zdeněk Říčanský Kavka z Říčan měl na počátku 60. let k dispozici na zlínské tvrzi vlastní pokoj.44 Přesnější údaje o rozsahu a podobě zlínského panství přináší až zemskodeskový zápis z roku 1571, který se týká prodeje statku Janu Kropáčovi z Nevědomí.45 Předmětem prodeje bylo panství „totiž tvrz Zlín s jeho se vším příslušenstvím, s městem Zlínem a mlejnem moučnejm, dědičnejm na řece Dřevnici, s dvorem tam u tvrzi Zlína ležícím od starodávna k tej tvrzi náležejícím, ...“. Zápis tak výslovně dokládá současnou polohu tvrze ve vazbě na hospodářský dvůr v poloze západně od města. Důležitým architektonickým článkem týkajícím se zlínské tvrze je dodnes na východním průčelí zámeku dochovaná kamenná deska s erby Jana Kropáče z Nevědomí a jeho manželky Veroniky z Leskovce. Deska nese nápisy se jmény obou manželů (Panie Janu Kropaczu – Pani Weronyky z Leskowce) a letopočet 1571. Ve starší literatuře byla deska považována za doklad ukončení renesanční výstavby zámku Janem Kropáčem (stavba by tak musela být zakončena již za Tetourů). Problematická je při tomto výkladu skutečnost, že Veronika z Leskovce zemřela již na začátku roku 1569. Je proto pravděpodobné, že na zlínské tvrzi (bez ohledu na nějakou stavební aktivitu) byla osazena kamenná deska, která byla zhotovena již před rokem 156946 a byla dodatečně doplněna letopočtem – datem koupě zlínského panství. Oba nápisy, navíc v druhé pádě, však dle názoru M. Pavlů naznačují, že deska s erby mohla vzniknout později a byla součástí rozsáhlejší heraldické výzdoby zámku – šlo by tak o vývod Anny Kropáčové.47 Jan Kropáč z Nevědomí zemřel již v roce 1572 a jeho statky zdědila jeho dcera Anna († 1585), která byla provdaná za Jana z Kunovic. Ten nechal v roce 1578 z uherskobrodského panství povolat zedníka Jáchyma, aby na zlínské tvrzi „pokoje zdělal“. Jáchym na tvrzi pracoval znovu v roce 1580. Tato ojedinělá zpráva, dokládající poměrně rozsáhlou stavební činnost, se dochovala díky sporu o zaplacení těchto prací.48 V průběhu 16. a počátku 17. století bylo zlínské vrchnostenské sídlo střídavě označováno jako tvrz a zámek, od poloviny 17. století pak převládlo označení zámek.49 Druhým manželem Anny Kropáčové byl od roku 1580 Jan ml. ze Žerotína,50 po jehož smrti v roce 1584 zlínské panství zdědila jeho sestra Bohunka ze Žerotína, 44


45

MATĚJEK, František (ed.): Moravské zemské desky 1567–1642. III. Kraj olomoucký (dále ZDB III). Brno 1953, s. 36–37, č. 78.

46

Jan Kropáč renesančně přestavěl hrad v Hranicích, které byly jeho hlavním sídlem – PLAČEK, M.: Ilustrovaná encyklopedie, s. 252–253.

47

PAVLŮ, Miroslav: Erby Jana Kropáče z Nevědomí a Veroniky z Leskovce na zámku ve Zlíně a jejich pendant v urbáři hranického a drahotušského panství. Zpravodaj Klbu genealogů a heraldiků Ostrava 39–40, 1990, s. 18–21.

48

POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 102.

49

POKLUDA, Z.: Zámek Zlín (2005), s. 7.

12

SHP zámek Zlín 2014 která panství v roce 1589 prodala Janovi Cedlarovi z Hofu.51 K zápisu do zemských desek došlo až po vyrovnání pohledávek Bohunčiným synem z prvního manželství Zdeňkem Žampachem z Potnštejna v roce 1596 – v zápise jsou uvedeny kromě dalších součástí panství „tvrz a město Zlín“.52 Jan Cedlar podle zjištění Z. Pokludy disponoval značným kapitálem, který investoval do koupi dalších panství (Velký Ořechov) a patrně i do možných stavebních úprav zlínského zámku, který byl jeho hlavním sídlem.53 Zemřel někdy v letech 1604–1605 a panství Zlín zdědil jeho syn Kryštof. V roce 1605 vpadli do Zlína uherští povstalci – bočkajovci, kteří ve Zlíně vyplenili a vypálili řado domů, vpadli dokonce do zlínského zámku, kde zajali patrně samotného Kryštofa Cedlara (či jeho bratra Petra) a vrchnostenského úředníka.54 Zlínské sídlo – zámek Kryštofa Cedlara byl dle dochovaného inventáře jeho věcí poměrně luxusně vybaven včetně obrazů a knih.55 Zlín zdědila někdy v letech 1619–1620 Kryštofova sestra Anna, která ale pobývala na domě v Olomouci nebo na zámku v Hranicích, který patřil jejímu ženichovi.56 Zlín byl v letech 1620–1621 výrazně postižen válečnými událostmi (vpády císařského vojska a valašských povstalců). Po Anině smrti byl vyhotoven inventář, který dokládá, že zlínská tvrz byla vypálená a vydrancovaná, stejně jako hospodářský dvůr a pivovar. Část věcí Anna zachránila, neboť se v roce 1622 nacházely v jejím olomouckém domě.57 Předlužený statek byl předán věřitelům a spravovala jej od roku 1625 zvláštní komise. Jeden z jejích členů, Kryštof Karel Podstatský z Prusinovic, získal okolo roku 1630 zlínské panství do svého vlastnictví.58 Zlínské sídlo nechal opravit (o rozsahu prací však nejsme zpraveni) a když v roce 1644 zemřel, jeho synové a dědicové prodali Zlín v roce 1655 Gabrielovi Serenymu.59 Byl vlastníkem řady panství a po jeho smrti v roce 1664 získal panství Zlín jeho syn František Gabriel. Serényiové však o své zlínské sídlo nejevili mnoho zájmu (sídlili jinde) a inventář vyhotovený po

50

Srov. ZDO III, s. 51, č. 2b („tvrz a město Zlín“).

51


52

ZDO III, s. 303, č. 19.

53


54

POLIŠENSKÝ, Josef (ed.): Kniha o bolesti a smutku. Výbor z moravských kronik XVII. století. Praha 1948, s. 28.

55


56

POLIŠENSKÝ, J.: Třicetiletá válka, s. 123.

57

Tamtéž, s. 124; POKLUDA, Z.: Kapitoly, s. 138–139.

58

POKLUDA, Z.: Zámek Zlín (2005), s. 9.

59

Tamtéž, s. 9. K rodu Serényiů nověji MŽYKOVÁ, Marie: Cesty Serényiů. Z obrazárny šlechtického rodu. Praha 2010.

13

SHP zámek Zlín 2014 smrti Františka Gabriela (1677) popisuje zámek jako sešlý a nezpůsobilý k obývání.60 Zdá se, že budova tvrze – zámku poškozená na začátku třicetileté války byla opravena jen nedostatečně a nezájem Serényiů degradaci objektu jen prohloubil. V roce 1712 koupil zlínské panství Jan Leopold Rottal, který nechal zlínský zámek upravit tak, aby byl obyvatelný a při převodu na příbuzného Jáchyma Adama Rottala bylo sídlo předáno včetně vnitřního vybavení a mobiliáře.61 I tento šlechtic však pobýval na jiných svých sídlech (Kvasice, Napajedla) a v roce 1763 připadl Zlín jeho nejmladší dceři Marii Therezii provdané Khevenhüllerové, která zahájila poměrně rozsáhlou přestavbu zámku (ta byla dána nepochybně i nutností – jeho špatným stavem s ohledem na předchozí období spojené s nezájmem jeho majitelů). Podobu zámku před přestavbou poskytuje dochovaná veduta z roku 1746 (viz v příslušné kapitole). Marie Therezie zemřela v roce 1777, kdy byly hlavní stavební práce patrně již skončeny – zpráva z roku 1779 dokládá, že některé stavební práce ještě pokračovaly.62 Dochovaný inventář vyhotovený po smrti Marie Therezie poskytuje alespoň hrubou představu o nové podobě zámeckého sídla a jeho vnitřním vybavení. Z inventáře, který příliš nepřibližuje stavební podobu zámku, vyplývá, že v prvním patře bylo celkem sedm místností, dobře vybavených nábytkem, obrazy a dalším zařízením, ve druhém patře pak bylo celkem osm pokojů, určených především k bydlení. S ohledem na pozdější rozsah zámku, tak jak jej dokumentují inventáře 19. století, je zřejmé, že přestavba zámku nebyla ještě dokončena a některé prostory nebyly zatím využívány (k tomu také viz níže).63 František Antonín Khevenhüller patrně v přestavbě zlínského zámku pokračoval a po jeho smrti v roce 1797 panství zdědil jeho syn Jan Josef, který je v roce 1804 prodal Klaudiu baronu Brettonovi. Z jeho doby pochází důležité údaje ke stavební podobě zámku. Ten se, jak ukazují i dochované veduty, skládal ze čtyř dvoupatrových křídel. Tři byla určena k obývání a sloužila především vrchnosti, čtvrté křídlo bylo využíváno vrchnostenskými úřady, jeho horní patra ale ještě nebyla dokončena. Zámecká střecha byla kryta šindelem. Na nádvoří se nacházela studna.64 Ve 30. letech 19. století zlínští měšťané (obec) žádali vrchnost, aby byli zproštěni starobylé povinnosti nočního hlídání zámku.65 V roce 1849 zlínské panství převzal Brettonův nejstarší syn Klaudius Vilém, který pokračoval ve stavebních úpravách. Dispozici zámku (jeho jednotlivých podlaží) objasňuje jeho popis z roku 1851, které doprovázejí také schématické půdorysy (viz

60

POKLUDA, Z.: Zámek Zlín (2005), s. 9–10.

61

POKLUDA, Z.: Z dějin gottwaldovského zámku, s. 135.

62

Tamtéž, s. 135–136.

63

Moravský zemský archiv Brno, C 2 – Tribunál, sg. 158 K, kart. 91.

64

Moravský zemský archiv Brno, C 14 – Odhady moravských panství, i.č. 113.

65

Moravský zemský archiv Brno, F 213 – Velkostatek Zlín, i.č. 150, sg. XXIV/21, kart. 14.

14

SHP zámek Zlín 2014 ikonografie). Zámek byl podle popisu postaven z dobrého materiálu, ale v poněkud „těžkopádném“ stavebním slohu. Suterén tvořily zejména vinné sklepy, v přízemí zámku se nacházely úřední a hospodářské prostory, mimo jiné kuchyně (č. 14, viz ikonografie), v prvním patře se nacházely reprezentativní místnosti (jídelna – č. 12, pokoj s biliárem – č. 11, knihovna – č. 9, kaple – č. 5, obytné pokoje – č. 13–15) a ve druhém patře se nacházely různé obytné místnosti.66 V roce 1857 zlínské panství znovu změnilo majitele, kterým se stal brněnský podnikatel Jan Bergl a hned následně Bernard hrabě Stolberg. V roce 1860 získal zámek Leopold Haupt. Z téhož roku je dochován inventář bohatého zámeckého vybavení a zařízení, o stavební podobě ale mnoho nevypovídá.67 Z Hauptovy doby (1867) je zachován také návrh na přístavbu balkónu k zámku.68 Po Hauptově smrti v roce 1904 jeho syn a dědic Štěpán přistoupil k rozsáhlé modernizaci celé zámecké budovy. Projekt zpracoval později proslulý architekt Leopold Haupt a stavební práce proběhly poměrně rychle hned v letech 1904–1905 (viz blíže v kapitole o stavebním vývoji).69 Štěpán Haupt i jeho stejnojmenný syn byli nuceni od velkostatku odprodávat části majetku, mj. městu Zlínu. Další složitá jednání vedená ze strany města (starostou byl T. Baťa) vedla nakonec k uzavření kupní smlouvy ze dne 25. června 1929 a zlínský zámek s několika dalšími objekty se stal majetkem města Zlína (pozemky v téže době koupil Baťův podpůrný fond).70 V roce 1930 město pronajalo zámek Baťovu podpůrnému fondu a zámek byl veřejně využíván (Lidový dům). Od roku 1935 byl využíván hlavně k úředním účelům a stal se sídlem Okresního úřadu. Ve 40. letech bylo na zámku zřízeno německé kasino, po roce 1945 byl zámek využíván pro vojenské účely. Některé stavební úpravy ze 30. a 40. let 20. století (1937 – schodiště, 1941–1942 – skladiště) jsou zachyceny v aktovém materiálu a plánové dokumentaci ve fondu Baťa a. s.71 V roce 1949 předal Podpůrný fond n. p. Svitu jako nájemce zámek zpět městu, následně však byl řešen spor (1950) týkající se špatného stavu celého objektu zámku.72

66

Moravský zemský archiv Brno, C 14 – Odhady moravských panství, i.č. 331.

67

Moravský zemský archiv Brno, F 213 – Velkostatek Zlín, i.č. 318, kart. 22.

68

Moravský zemský archiv Brno, F 213 – Velkostatek Zlín, i.č. 365–366, ev. č. 19-20.

69

POKLUDA, Z.: Zámek Zlín (2005), s. 21–22; TÝŽ: Bauerova modernizace zlínského zámku. Prostor Zlín 11, 2004, č. 3, s. 32–35.

70

Moravský zemský archiv, Státní okresní archiv Zlín, Archiv města Zlína, i.č. 1761, ev. č. 1183; i.č. 1082, sg. 84, ev. č. 568.

71

Moravský zemský archiv, Státní okresní archiv Zlín, Baťa a.s., Zlín, sg. XV, i.č. 25, kart. 1677. Část dokumentace je uložena také ve stavebních spisech na Magistrátu města Zlína, viz níže. 72

Moravský zemský archiv, Státní okresní archiv Zlín, Baťa a.s., Zlín, sg. I/7, i.č. 257, kart. 536.

15

SHP zámek Zlín 2014 V roce 1958 se zámek po určitých úpravách stal sídlem zlínského muzea a byly zde také prostory galerie.73 Dílčí úpravy objektu zámku a jeho nejbližšího okolí od 50. let až do roku 2008 dokládají spisy v rámci agendy Magistrátu města Zlína.74

73

POKLUDA, Z.: Zámek Zlín (2005), s. 26–27.

74

Magistrát města Zlína, Odbor stavebních a dopravních řízení. Oddělení spisovny a administrativy. Spis zámek Zlín.

16


4. Ikonografie a plány Podobu zlínského zámku před jeho dvěma zásadními přestavbami na konci 18. a na začátku 20. století dokládají poměrně četné ikonografické prameny – kreslené, resp. malované veduty a později také fotografie. 1. Veduta města Zlína asi ze 17.–18. století. Zachycuje nejstarší známou podobu zámku, která pravděpodobně odpovídá výsledkům renesanční přestavby z konce 16. století. Státní okresní archiv Zlín. Sbírka fotografií, orig. neurčen. 2. Veduta města Zlína z roku 1746. Zachycuje podobu zámku od severovýchodu, stav z doby před přestavbou na konci 18. století. Orig. Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín. 3. Veduta města Zlína z roku 1846. Zachycuje podobu zámku od severovýchodu. Orig. Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín. 4. Vyobrazení zlínského zámku na malovaném talíři z roku 1891. Pohled od východu. Orig. Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín. 5. Vyobrazení zlínského zámku na kreslené pohlednici z konce 19. století. Převzato z POKLUDA, Zdeněk: Z dějin gottwaldovského zámku. In: Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 1, 1979, příloha. 6. Plán města Zlína, asi z let 1780–1790. Detail půdorysu zámku a hospodářského dvora. Převzato z POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005, s. 12. 7. Zlínský zámek a jeho okolí. Výřez z mapy stabilního katastru z roku 1829. Převzato z archivnimapy.cuzk.cz. 8. Zlínský zámek a jeho okolí. Výřez z mapy stabilního katastru (indikační skica) z roku 1877. Orig. Moravský zemský archiv Brno. Převzato z www.mza.cz. 9. Schématický půdorys zlínského zámku z roku 1851; přízemí. Orig. Moravský zemský archiv Brno, C 14 – Odhady moravských panství, i.č. 331. 10. Schématický půdorys zlínského zámku z roku 1851; 1. patro. Orig. Moravský zemský archiv Brno, C 14 – Odhady moravských panství, i.č. 331. 11. Schématický půdorys zlínského zámku z roku 1851; 2. patro. Orig. Moravský zemský archiv Brno, C 14 – Odhady moravských panství, i.č. 331. 12. Půdorys prvního patra zlínského zámku. Adaptace architektem Leopoldem Bauerem (1904–1905). Převzato z POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005, s. 20.

17

SHP zámek Zlín 2014 13. Zlínský zámek před přestavbou, pohled od jihozápadu (1888). Převzato z POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005, s. 18. 14. Zlínský zámek před přestavbou, pohled od východu (konec 19. století). Převzato z POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005, s. 21. 15. Zlínský zámek před přestavbou, pohled od jihovýchodu (konec 19. století). Převzato z KOHOUTEK, Jiří – VRLA, Radim: Proměny feudálního sídla ve Zlíně. Slovácko 46, 2004, s. 153. 16. Nádvoří zámku po Bauerově přestavbě. Převzato z POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005, s. 21. 17. Interiér zlínského zámku po Bauerově přestavbě – hala a jídelna. Převzato z POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005, s. 23. 18. Interiér zlínského zámku po Bauerově přestavbě – hala. Převzato z POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005, s. 22. 19. Plán vodovodu do zámku a pivovaru, 1899. Moravský zemský archiv, Státní okresní archiv Zlín, Archiv města Zlína, i.č. 836, ev. č. 510. 20.–23. Fotografie zámku a jeho interiérů po úpravách ve 40. letech 20. století, kdy sloužil jako německé kasino. Moravský zemský archiv, Státní okresní archiv Zlín, Baťa a.s., Zlín, sg. II/6, i.č. 334, kart. 1295.

18


5. Prameny a literatura PRAMENY BOČEK, Antonín (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. IV. Olomucii 1845. BRANDL, Vincenc (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. IX. Brünn 1875. BRANDL, Vincenc (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. XII. Brünn 1890. BRANDL, Vincenc – BRETHOLZ, Bertold (edd.): Libri citationum et sententiarum seu Knihy půhonné a nálezové. Tomus I–VII. Brunae 1872–1911. CHLUMECKY, Paul – CHYTIL, Josef (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae. VI. Brünn 1854. CHLUMECKY, P[etr] – CHYTIL, J[osef] – DEMUTH, K[arel] – W OLFSKRON, A[dolf] R. (edd.): Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren (1348–1466). 1. Olmützer Cuda, 2. Brünner Cuda. Brünn 1856. MATĚJEK, František (ed.): Moravské zemské desky 1480–1566. II. Kraj olomoucký. Brno 1948. MATĚJEK, František (ed.): Moravské zemské desky 1567–1642. III. Kraj olomoucký. Brno 1953. POLIŠENSKÝ, Josef (ed.): Kniha o bolesti a smutku. Výbor z moravských kronik XVII. století. Praha 1948. ŠEBÁNEK, Jindřich – DUŠKOVÁ, Sáša (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. IV-1. Pragae 1972. ŠEBÁNEK, Jindřich – DUŠKOVÁ, Sáša (edd.): Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae. V-1. Pragae 1974.

LITERATURA BOROVSKÝ, Tomáš: Listina Smila ze Střílek a založení vizovického kláštera. Východní Morava 1, 2011, s. 11–26. HOSÁK, Ladislav – ZEMEK, Metoděj a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. I. Jižní Morava. Praha 1981. JAN, Libor – NEZHODOVÁ, Soňa a kol.: Hustopeče. Město uprostřed jihomoravských vinic. Hustopeče 2010. KEJŘ, Jiří: Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha 1998. KOHOUTEK, Jiří: Hrady jihovýchodní Moravy. Zlín 1995. KOHOUTEK, Jiří: Otázky kolem zlínského hradu a počátků města. Naše pravda, 43, 3. 4. 1987, s. 6. KOHOUTEK, Jiří: Problematika vzniku a vývoje středověkého Zlína. Vlastivědný věstník moravský 44, 1992, s. 12–22. KOHOUTEK, Jiří – VRLA, Radim: Proměny feudálního sídla ve Zlíně. Slovácko 46, 2004, s. 143–160. KOL.: Zlínsko. Vlastivěda moravská. Brno – Zlín 1995. KRAJČA, Milan: Městská právní fundace a statutární postavení středověkého Zlína. Slovácko 40, 1998, s. 143–160. MUSIL, František a kol.: Hrady a zámky na Moravě. Praha 1987. MŽYKOVÁ, Marie: Cesty Serényiů. Z obrazárny šlechtického rodu. Praha 2010.

19

SHP zámek Zlín 2014 PAVLŮ, Miroslav: Erby Jana Kropáče z Nevědomí a Veroniky z Leskovce na zámku ve Zlíně a jejich pendant v urbáři hranického a drahotušského panství. Zpravodaj Klbu genealogů a heraldiků Ostrava 39–40, 1990, s. 18–21. PLAČEK, Miroslav: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996. PLAČEK, Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha 2001. PLAČEK, Miroslav: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Dodatky. Praha 2007. POKLUDA, Zdeněk: Bauerova modernizace zlínského zámku. Prostor Zlín 11, 2004, č. 3, s. 32–35. POKLUDA, Zdeněk: K nejstarším dějinám Gottwaldova. Vlastivědný věstník moravský 27, 1975, s. 283–290. POKLUDA, Zdeněk: Kapitoly z dějin Zlína (I–VIII). In: Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 9, 1987, s. 63–188. POKLUDA, Zdeněk: Moravští Šternberkové. Panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha 2012. POKLUDA, Zdeněk: Sedm století zlínských dějin. 2. vyd. Zlín 2006. POKLUDA, Zdeněk: Starý a Nový Světlov v době předbělohorské. Zlínsko od minulosti k současnosti 17, 2000, s. 5–31. POKLUDA, Zdeněk: Z dějin gottwaldovského zámku. In: Gottwaldovsko od minulosti k současnosti 1, 1979, s. 131–139. POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. Zlín 1998. POKLUDA, Zdeněk: Zámek Zlín. 2. vyd. Zlín 2005. POKLUDA, Zdeněk: Zlín a zlínské panství v období kolonizace. In: Zprávy Oblastního muzea v Gottwaldově 1975, č. 1–2, s. 11–19. POLIŠENSKÝ, Josef: Třicetiletá válka a evropské krize 17. století. Praha 1970. VLACH, Jaroslav: Bibliografie okresu Gottwaldov. Brno – Gottwaldov 1987.

20


6. Rozbor objektu

1) EXTERIÉRY Zlínský zámek je situován na západní straně historického jádra města, od kterého byl a je oddělen plochou zámeckého parku. Stavba samotná je situována na okraji strmého svahu, provázejícího objekt na S straně. Jedná se o trojpodlažní, zčásti podsklepený objekt přibližně čtvercového půdorysu; jeho 4 křídla jsou seskupena kolem vnitřního nádvoří; střechy jsou jednotné, mansardové, se zaatikovými žlaby.

I) VNĚJŠÍ FASÁDY a) Východní fasáda Východní fasáda zámku je dvanáctiosá, její střední partie (dvě okenní osy) je půdorysně zasunuta za fasády krajních partií. Přízemí je v pravé části (3 okenní osy) členěno vodorovnými, omítkovými pásy, nad nízkým, omítaným, mírně předstupujícím soklem; v soklu je drobné, zamřížované, sklepní okénko. 3 okna v přízemí jsou rámována plochými paspartami se subtilní lištou po obvodu. Nalevo odsud jsou situována další, 3 okna se stejnými paspartami v hladkých fasádách, nasedajících na zvýšený, předstupující, omítaný sokl. Nalevo odsud je rozměrný výřez vstupu do průjezdu (č. 116), zaklenutý půlkruhovým záklenkem, vybavený v kameni sekaným ostěním (viz u č. 116). Levá část přízemí je bez otvorů, s hladkou omítkou, ve které je vsazena kamenná deska s dvojicí plastických erbů, situovaným v kruhových věncích. Jedná se o znak Jana Kropáče z Nevědomí a jeho manželky Veroniky z Leskovce. Ve spodní části je pod oběma znaky podložena stuha s letopočtem 1571. Pod touto deskou jsou do fasády vsazena jednotlivá, kovová písmena nápisu „MUZEUM“. Sokl této části fasády je vysoký stejně, jako v popsané části střední. Před střední část průčelí je předsazený vzdušný balkon, podpíraný na vnějším okraji pěti dvojitými sloupy kruhového průřezu; sloupy spočívají na hranolových, omítaných soklech Profilovaná patka spočívá na nízké, čtvercové, podkladní desce. Dříky s entasí jsou završeny obdobně utvářenými hlavicemi. Povrch sloupů tvoří

21

SHP zámek Zlín 2014 umělý kámen. Podhled balkonu je tvořen 4 obdélnými, vpadlými poli, rámovanými ustupujícími, průběžnými ploškami. Pole jsou od sebe oddělena vodorovnými průvlaky, nasedajícími u zdi zámku na hranolové pilíře; spodní hrany průvlaků a V čela pilířů jsou členěny třemi protáhlými, vpadlými poli obdobného utváření jako vpadlé plochy podhledů (krajní prvek (směrem od osy balkonu) je vždy mělce předsazen. Sloupy vynášejí průběžné kladí, jehož člení plocha je členěna vodorovnými, směrem dolů ustupujícími plochami; plocha kladí je završena předstupující, subtilní římsou; obvod balkonu je z horní části vymezen zábradlím, tvořeným masivními pilířky v nárožích a nad dvojitými sloupy, drobnějšími, hranolovými pilířky, situovanými uprostřed, mezi pilíři zmíněnými a řadou subtilních kuželek kruhového průřezu se subtilní patkou a prstencovou hlavicí. Ploché madlo je na bočních hranách profilováno ustupujícími ploškami. I toto zábradlí má povrch z umělého kamene. Boční strany přízemí (mimo balkon) jsou završeny plastickou římsou, podloženou hladkým, omítaným páskem. Na tuto římsu nasedají téměř nednotně utvářené fasády 1. a 2. patra, které jsou členěny mírně vpadlými, hladkými, svislými plochami, oddělenými od sebe prostými, mělkými pilastry, jejichž plocha je v ose pročleněna úzkým výžlabkem. Pilastry dole vyrůstají z hladké, omítkové plochy, nahoře jsou členěny jednoduchými hlavicemi s plochou profilací. Hlavice nesou mohutné kladí s vyloženou, bohatě členěnou římsou.. Na ni shora nasedá čelo měděného žlabu. V plochách mezi pilastry jsou ne zcela pravidelně situována okna obou pater, jejich provedení je většinou shodné s popsanými okny v přízemí, výjimky tvoří dvojice rozměrných, obdélných, převýšených oken nad průjezdem a J okno v 1.patře S předstupující části – ta nejsou vybavena paspartami. Oba otvory v 1.patře centrální, ustupující části jsou vstupy na balkon a rovněž postrádají pasparty. Nad střední, ustupující partií fasády jsou ve střeše situovány 2 oválná okna v bohatě členěných paspartách.

b) Severní fasáda Severní fasáda je oproti východní, utvářena téměř pravidelně. Je devítiosá, Přízemí je (nad nízkým, mírně předstupujícím soklem, členěno vodorovnými omítkovými pásy, oddělenými drobnými nutami. Takto členěná fasáda je prolomena pravidelně rozmístěnými, obdélnými, okenními otvory, které jsou rámovány plochými paspartami se subtilní lištou po obvodu. Fasáda přízemí je završena plastickou římsou, podloženou hladkým, omítaným páskem. Nad římsou jsou jednotně utvářené fasády 1. a 2. patra; ty jsou opět členěny mírně vpadlými, hladkými, svislými plochami, oddělenými od sebe prostými, mělkými pilastry, jejichž plocha je v ose pročleněna úzkým výžlabkem. Pilastry dole vyrůstají z hladké, omítkové plochy, nahoře jsou členěny jednoduchými hlavicemi s plochou profilací. Mezi hlavicemi a spodní hranou kladí prochází průběžný, vpadlý pás omítky. Na zmíněné, mohutné kladí s vyloženou, bohatě členěnou římsou shora nasedá čelo měděného žlabu. V plochách mezi pilastry jsou zcela pravidelně rozmístěna obdélná okna obou pater, stejného provedení, jako u oken v přízemí. V okenní osa je zaslepena, okna jsou přiznána ve formě výklenků s paspartou.

22


c) Západní fasáda Západní fasáda je členěna obdobně, jako fasáda S, pouze plocha fasády přízemí není opatřena vodorovnými pásy, ale skrze mezipatrovou římsu zde pronikají mělké pilastry z fasády 1.a 2. patra. J okraj fasády přízemí má skarpovitý průběh. Fasáda je osmiosá a v její ose v přízemí před ni vystupuje podklenutý balkon (v šířce 2 okenních os). Pasparty oken jsou zde provedeny poměrně rozmanitě. Zatímco okna v přízemí jsou tvořena pouze prostými, obdélnými výřezy, v patře je situace složitější. Prostřední 2 otvory jsou rovněž prosté, bez paspart – jedná se o vstupy na terasu balkonu). Okna po jejich bocích jsou opatřena paspartami s ušima v horních rozích; plocha paspart je členěna ustupujícími, průběžnými ploškami, respektujícími vnější tvar pasparty; popsaný útvar je podložen plastickou římsou. Ostění obou dvojic krajních oken 1.patra jsou vybaveny nejbohatěji utvářenými paspartami; Na obdobně utvářenou paspartu, jako u popsaných oken (vnější okraj paspart stojek se směrem dolů mírně rozšiřuje). Nahoře na horních okrajích uší spočívá obdélné kladí, pročleněné čtyřmi vpadlými, obdélnými kazetami, které tvoří podnož trojúhelníkovému frontou, završujícímu architekturu. Členění okenních paspart 2. patra je opět jednodušší; dvojice krajních oken je vsazena v obíhavých, plastických paspartách s ušima ve všech rozích (plocha paspart je opět členěna ustupujícími, průběžnými ploškami, respektujícími vnější tvar pasparty), 4 mezilehlá okna obíhají pouze prosté, hladké pasparty s lištou na vnějším obvodu, v horní části pasparty zdvojenou. Podnož zmíněného balonu je v přízemí tvořena zdmi, prolomenými širokými otvory s polokruhovými záklenky, ve kterých jsou osazeny členěné, prosklené výplně (viz u č.134). Před Z fasádu jsou zde předsazeny zdvojené sloupy (viz u V fasády), nesoucí kladí a subtilní, vysunutou římsu; tomuto průčelí je předloženo široké schodiště. Zábradlí balkonu je obdobné, jako u balkonu při V fasádě.

c) Jižní fasáda I sedmioká, Z fasáda je členěna obdobně, jako fasáda S, pouze plocha fasády přízemí je pokryta hladkou omítkou, Převážná část fasády přízemí má skarpovitý průběh fasády a je prolomena 4 okenními, segmentem sklenutými, hlubokými nikami. Fasáda 1. a 2. patra je rovněž rozčleněna svislými pilastry, provedenými stejně, jako u zbylých fasád. Výjimkou zde je, že třetí pole od Z je širší a obsahuje dvě okenní osy. Pasparty oken v 1. patře mají bohaté členění; jsou opatřena paspartami s ušima v horních rozích; plocha paspart je členěna ustupujícími, průběžnými ploškami, respektujícími vnější tvar pasparty. Plocha stojek se směrem dolů mírně rozšiřuje; popsaný útvar je podložen plastickou římsou. Nahoře na horních okrajích uší spočívá obdélné kladí, pročleněné čtyřmi vpadlými, obdélnými kazetami, které tvoří podnož trojúhelníkovému frontou. Okna 2. patra jsou vsazena v obíhavých, plastických paspartách s ušima ve všech rozích (plocha paspart je opět členěna ustupujícími, průběžnými ploškami, respektujícími vnější tvar pasparty).

23


II) NÁDVORNÍ FASÁDY a) Východní fasáda Východní fasáda nádvoří zámku je jediná, kterou netvoří arkádové chodby. Její hladké fasády jsou pročleněny pouze subtilní římsou v úrovni stropů mezi přízemím a patrem a mohutnější římsou korunní. V S části vystupuje z fasády obdélný rizalit, opatřený v přízemí rozměrným vstupem s půlkruhově utvářeným záklenkem. V 1. patře fasáda obsahuje dvojici prostých, obdélných okenních otvorů, 2. patro je prolomeno jediným, širokým oknem s půlkruhovým záklenkem. Střední část fasády je v přízemí prolomena dvojicí obdélných vstupů. V 1. patře se nachází rozměrnější, okenní otvor se segmentovým záklenkem a 2. patro je osvětleno dvojicí prostých, obdélných okenních otvorů. J část V fasády je v přízemí otevřena půlkruhově zaklenutým vyústěním průjezdu s dvoukřídlými, dřevěnými vraty. Výše je tato část fasády tvořena vysunutým útvarem točitého schodiště ve tvaru půlválce.Plášť je prolomen trojicí úzkých, obdélných oken nestejné výšky, spodní plocha útvaru je členěna mělce vpadlým zrcadlem. Pod korunní římsou se nachází kruhový větrací otvor s kovovými žaluziemi.

b) Severní fasáda Severní fasáda je tvořena, podobně jako fasády Z a J, arkádovými chodbami. V přízemí se zde nachází trojice shodných, půlkruhově sklenutých otvorů. Plocha dělících sloupů, vyrůstajících z rozšířených, hranolových patek, završených oblou římsou, je ze strany nádvoří zvýrazněna předstupujícími, plochými pilastry. Ty probíhají nepřerušeně až je korunní římse, kterou svými plochými, vzhůru se rozšiřujícími hlavicemi, pronikají. Plochy mezi pilastry jsou v 1. a 2. patře prolomeny rozměrnými okny s půlkruhovými záklenky, jejichž parapety jsou členěny vpadlými zrcadly s odsazenými, zaoblenými rohy. Okna v 1. patře jsou vyšší. Parapety dole nasedají na subtilní, mezipodlažní římsy. Arkádová chodba v přízemí je zaklenuta plackovými klenbami do příčných, oblých pasů. V oblouk arkády má z vnitřní strany paty záklenku zvýrazněny plochými, omítkovými pásy.

c) Západní fasáda Severní fasáda je tvořena, podobně jako fasáda S. Arkáda je zde však pětiosá a krajní pole jsou půdorysně zalomena směrem do nádvoří. Střední pole v přízemí je zaslepeno prosklenou, dřevěnou výplní (boky prostoru jsou zazděny). Klenby jsou zde stejné, jako v přízemí S křídla arkády.

24


d) Jižní fasáda Jižní fasáda je tvořena, podobně jako fasáda S a Z. Arkáda je zde opět trojosá. Klenba chodby v přízemí je budována jinak; jedná se o odsazenou, valenou klenbu, pročleněnou styčnými výsečemi.

2) INTERIÉRY I) SKLEPY 001 1) popis Výrazně novodobě upravený schodišťový prostor s rovným stropem J části, odkud je vstup do novodobých prostor pod nádvořím. V S části na místnost navazuje schodišťová, segmentem sklenutá chodbička, ústící novodobě upraveným vstupem do č. 033, ležící mimo plochu zástavby zámku. Na Z a V jsou situovány vstupy do sousedních místností (002, 003), vybavené novodobými výplněmi. Železobetonové schodiště je vybaveno trubkovým zábradlím, podlahu tvoří keramická dlažba.

002 1) popis Rozměrná místnost složitějšího, půdorysného utváření; její V část je pravděpodobně ubourána. Vstup je možný od V novodobými dveřmi v příčce, oddělující místnost od sousední č. 001. J část prostoru je zaklenuta mohutným, půlkruhově utvářeným pasem. Z J stěny zde vyrůstá mohutný, hranolový pilíř, na kterém spočívá železobetonový průvlak. Ten je na protější, S straně uložen opět na hranolovém pilíři. Po jeho pravé straně se nachází subtilní příčka s průhledem, kryjící drobné, větrací okénko se svažujícím se parapetem. Po levé straně pilíře je S stěna místnosti posunuta dále k S a je v ní situován obdélný výklenek. Podstatná část stropu je v místnosti tvořena novodobým podhledem z vlnitého plechu.V místnosti se nachází složité zařízení kotelny, podlaha je tvořena betonovou mazaninou.

25


003 1) popis Malá místnost, přebudovaná na zázemí kuchyně; má novodobý, rovný strop (jeho konstrukce je rovněž tvořena vlnitými plechy, ze spodní části kryta omítaným podhledem). V Z stěně je situován vstup z č. 001 se složitě utvářenými špaletami. Do popisované místnosti se otevírá nikou, sklenutou nepravidelným segmentem; asi uprostřed šířky špalet je situováno ostění, sestavené z 5 druhotně požitých, kamenným bloků. Na dlouhých stojkách jsou jako hlavice osazeny dva prvky kvádrových tvarů, na nich pak spočívá překlad; ten je zdoben zčásti poškozenou profilací. Ostění je evidentně sestaveno druhotně. V stěna je tvořena širší, J.partií a subtilní příčkou na S, kde se nachází novodobý vstup do č. 004. Podlaha i převážná část plochy stěn je pokryta novodobým, keramickým obkladem. 2) interpretace Místnost je evidentně součástí původně většího prostoru (spolu s 004, možná i s místnostmi na S straně)

004 1) popis Místnost přibližně obdélného půdorysu, zaklenutá částí křížové klenby bez žeber (Z část klenby je stržena v ploše místnosti č. 003); V JZ koutě je vložena hmota novodobého přístavku s výlevkou. V stěna je prolomena obdélným výřezem vstupu do č.009, opatřeným v kameni sekaným ostěním prostého utváření, bez profilace (v levé stojce jsou dochovány 2 železné čepy po pantech, uprostřed překladu je železné oko pro zástrčku. S stěna je prolomena 2 novodobými vstupy na sociální zařízení, nad nimi probíhá horizontální hmota zesilujícího průvlaku bez přímého osvětlení. Je zaklenuta plackovou klenbou se štukovým obrazcem, okraje klenby jsou provázeny štukovým rámem. V SZ koutě je vsazena hmota novodobého sociálního zařízení (č. 110). J stěna je projmuta rozměrným, téměř půlkruhově sklenutým výklenkem, procházejícím zdivem až k podlaze. V něm vstup do 112 (viz tam). Ve V stěně rovněž rozměrný výklenek s odsazeným, stlačeným záklenkem. V Z stěně se rýsuje zazděný, rozměrný otvor obdélného tvaru (zřejmě odpovídá zaslepenému otvoru ve V stěně č. 159.

005, 006, 007, 008 1) popis Soubor místnůstek, novodobě rozdělených z jediného prostoru, obdélného půdorysu. Jak je patrno, místnost byla zaklenuta valenou klenbou, jejíž vrcholnice prochází ve

26

SHP zámek Zlín 2014 směru S – J. Pata klenby leží pravděpodobně až v úrovni podlahy místnosti – na V straně je tento detail překryt zazdívkou, naproti je patrný v místnůstce č. 008. Není jasné, jak byla tato místnost oddělena od č.003/004.

009 A 1) popis Obdélná místnost, do jejíž V stěny jsou zahloubeny 3 niky; v prostřední z nich je situován vstup do 009 B. Místnost je klenutá a je příčně rozdělena dvojicí mohutných, valeně sklenutých pasů; krajní pole jsou klenuty valenými klenbičkami, střední má vpodstatě charakter klenby křížové bez žeber. Obě krajní niky jsou rovněž valeně zaklenuty. Zdivo místnosti je zbaveno omítek. Je budováno ve spodní části z kamene, výše pak převážně z cihel (rozměry cihel převážně 30x15x6cm). S stěna místnosti je budována převážně z kamene – výjimkou jsou cihelné špalety a segmentový záklenek drobného okénka, v jehož vyústění je novodobě umístěna dřevěná výplň. Z stěna je prolomena segmentem zaklenutou nikou vstupu z č.004. Ve špaletách vstupu je druhotně použita řada v kameni sekaných bloků bez viditelné profilace – zřejmě se jedná o nárožní kvádry(?). V protější stěně je situována valeně sklenutá nika vstupu do č. 009B; na V konci niky jsou dochovány jizvy po dřevěné zárubni. J stěna má rozšířenou, kamennou podnož, jejíž koruna je novodobě zarovnána do roviny a obložena dřevem. Horní část J stěny je smíšené, v pravé horní části se ve zdivu rýsuje nějaká zazdívka, v levé části je patrný svislý pás cihelného zdiva s větracím otvorem nahoře. Nalevo odsud je zdivo čistě cihelné.

009 B 1) popis Valeně klenutá místnost s lunetou nad vstupem z č. 009A. Klenba je převážně kamenná, zmíněná luneta je budována převážně z cihel. Vstupní nika v Z stěně je zaklenuta segmentovou, valenou klenbičkou, ve špaletách jsou opět druhotně použity kvádry. Další kvádry jsou použity v jinak cihelné lunetě; mezi nimi se zde rýsuje cihlami zaslepený, drobný cihelný otvor obdélného tvaru. V protější, V stěně je proražen vstup do 009/C. Jedná se o přímý tunel, zaklenutý segmentovou klenbičkou – průchod je do stěny i klenby proražen evidentně dodatečně. S stěna je pozoruhodná svým skarpovitý průběhem a anomálií (amorfním zdivem v pravé části, vedle okénka situovaného na okraji klenebního čela (jeho levá špaleta je nově vyzděna z cihel. V J stěně, která je převážně kamenná, nás zaujme část dvojitého, cihelného pasu, jehož pravá pata a část průběhu jsou patrny v levé části zdiva (levá část útvaru je překryta hmotou klenby.

27


009 C 1) popis Obdélná, půdorysně nepravidelně utvářená místnost, přístupná „tunelem“ z č. 009/B. Je zaklenuta valenými klenbami s výsečemi nad otvory, nalevo od vstupu z 009B je klenba zesílena širokým, mělkým pasem. Klenby jsou cihelné (cihly 30x15x6cm), zdivo převážně také, vyjma spodních partií (viz níže).V S stěně se nachází široká, zaslepená nika sklepního okénka, zaklenutá segmentovou klenbičkou. Svažující se parapet má poškozený líc, S stěna je prolomena třemi otvory. Severní z nich je situován v horní partii niky, jejíž zadní stěna je budována ze smíšeného zdiva a má skarpovitý průběh. Nika nedosahuje až k podlaze a zde, v rozšířené části smíš.zdiva je patrný vrchol záklenku oblého pasu. Napravo odsud je situována rozměrná nika s výsečí v klenbě, její zadní stěna je plná, cihelná. Jižní z otvorů je drobnější, jeho nika rovněž nedosahuje až k podlaze. Parapet se dovnitř svažuje, samotný průduch okénka míří SV směrem. V Z stěně, nalevo od vstupu z 009B jsou vybudovány čtyři subtilní, novodobé, cihelné zídky s poličkami na ukládání vinných lahví. V J zúžené části místnosti je situován novodobý průraz chodby 010. Z stěna této části místnosti je poměrně do velké výšky budována z kamene.

010 1) popis Jedná se o chodbu s rovným stropem, jejíž půdorysný průběh se v J části zalamuje k JZ. Stěny i strop jsou omítány.

011 1) popis Rozměrná, valeně klenutá místnost mírně obdélného půdorysu. Valená klenba je budována z cihel (27x13x7cm), na V straně je situován drobný, větrací průduch; jeho vnitřní vyústění má čtvercový tvar (cca 30x30cm), horní část a levá špaleta nesou stopy po úpravách (zúžení?). V interiéru otvoru jsou patrny cihly, použité jako překlady – na jedné z nich jsou iniciály „HZ“. Spodní partie klenby na V straně doléhá až k podlaze a je budována z kamene. Na Z straně je pata klenby ukryta za cihelnou přizdívkou (cihly mají rozměry 29x15x7cm, spodní partie přizdívky jsou rovněž kamenné). V této stěně je situováno vyústění schodiště č.012, nad jehož vyústěním je v klenbě mělká výseč. Ve špaletách je patrný průběh klenby za hmotou přizdívky. S stěna je omítána a nachází se v ní prostý, obdélný výřez vyústění chodby č. 010. Protější, J stěna je plná a je budována převážně z kamene (část její plochy je zakryta skříňkami a není ji možno prohlédnout).

28


012 1) popis Schodiště, propojující č. 011 s prostorem nádvoří.V (spodní) část schodiště je na Z straně ukončena v kameni sekaným ostěním portálu s polokruhovým záklenkem. Ostění sestává ze sedmi bloků (po dvou tvoří stojky, tři záklenek), vnitřní hrana z čelní strany (ze Z) je profilována okosením, na které navazuje esovité prožlabení. Tato profilace se na trnožích pravoúhle zalamuje k výřezu vstupu. Stěny schodiště i jeho segmentová klenba jsou budovány z cihel stejného formátu – 26x13x7cm. Z část schodiště je mladší. Stěny i segmentová klenbička jsou rovněž budovány z cihel (28x15x7cm), spodní část stěn je smíšená. V S stěně je hluboká, segmentem sklenutá nika. Jejíž zadní stěna je tvořena dvěmi rozdílnými zdivy, oddělenými svislou spárou; levá partie je smíšená s příměsí cihel, pravá je převážně kamenná. Ta je pravděpodobně starší.

29


II) PŘÍZEMÍ 101 1) popis Část průběžného, dvouramenného, železobetonového schodiště; vnější bok horního ramene je vynášen zdí, uzavírající ze Z strany místnost č. 158, spodní rameno je oboustranně vetknuto do bočních zdí. Povrch stupňů (i volné boky) jsou ze šedého, broušeného teracca (v povrchu jsou na několika místech i kovové prvky – snad přečnívající, zbroušená výztuž?). Na bocích horního ramene je patrno, že stupně jsou skládány z prefabrikátů (dělící spáry). Povrch mezipodesty je rovněž z broušeného teracca, na J okraji s ním souvisí povrch dvou obdélných prefabrikátů, propojených ozubem. Tentýž detail je patrný na podlaze podesty (ta je však dnes pokryta technickým kobercem. Na volném okraji horního ramene schodiště je instalováno zábradlí z trubkových profilů; madlo je vytvořeno nejširším profilem, sloupky a dvojice prvků, rovnoběžných s madlem jsou subtilnější Ve styku se tyto prvky protínají. Půdorysná zalomení prvků jsou vedena v elegantních, oblých křivkách. Vetknutí do stupnic je kryto kuželovými patkami, spoje sloupků a madel jsou posíleny přišroubovanými úhelníky. Zábradlí je opatřeno bílým nátěrem, na povrchu madla je v místech porušeného nátěru patrno, že podklad je mosazný (!). U dolního ramene pak madlo zábradlí probíhá samostatně až dolů. Madlo je uchyceno železnými vzpěrami kotvenými do zdi (je zde patrna kruhová krytka), s oblým, pravoúhlým prohnutím, madlo je k nim upevněno šrouby do krátké, mírně zaoblené pásoviny. Obdobné, samostatné madlo je situováno i v protější stěně dolního ramene schodiště. V dolní části je prostor uzavřen výplní obdélného vstupu do zámeckého nádvoří. Výplň je novodobá, dřevěná, z větší části prosklená, dvoukřídlá, s novodobým kováním

103 1) popis Klenutá chodbička, navazující na severní arkádovou chodbu; v Z části je zaklenuta plackou (odpovídá způsobu zaklenutí zmíněné arkádové chodby), dále je zužující se prostor zaklenut valenou klenbou, odsazenou od zmíněné klenby plackové. V část je prostora nejnižší a je završena rovným stropem. Z stěna chodby je prolomena 4 vstupy s novodobými výplněmi (2. od Z je novodobý vstup do výtahu), na protější straně jsou takovéto vstupy 2, ve V části je zde navíc situován drobný, obdélný

30

SHP zámek Zlín 2014 výklenek. Na Z straně je chodba přístupná z nádvoří vstupem obdélného tvaru s novodobými, dřevěnými, prosklenými dveřmi s mříží v dřevěné zárubni. Na protější straně jsou situovány novodobé dveře v ocelové zárubni, zpřístupňující č. 108. Podlahu tvoří litá hmota (Zlínolit?)

104 1) popis Místnost, nacházející se pod železobetonovým schodištěm; S stěnu prolamuje spodní část okenní niky, probíhající až k podlaze; okenní výplň je novodobá, dřevěná kastlová. Parapet je krytý starší, dřevěnou deskou se zbytky nátěrů na povrchu. Na omítané, Z. stěně se rýsuje obrys zazděného dveřního otvoru. V stěna je prolomena vstupním otvorem ze 105; jedná se o prostý, obdélný otvor, v jehož levé špaletě je situována ocelová trubka, vynášející železnou traverzu (zřejmě podpírá V okraj podesty schodiště). Nika vstupního otvoru je historická, její špalety se rozšiřují do č. 105 (š. vyústění je rovněž 160 cm, výška původních špalet je 210 cm) a je zaklenuta segmentovou klenbičkou. Vyústění otvoru je na obou stranách změněno novodobými přizdívkami, J špaleta i záklenek jsou v interiéru niky patrny. Podlaha je z velké části opatřena šamotovými dlaždicemi okrové barvy s tmavě červenými rohy a obíhajícím rámovým dekorem; podlaha okenní niky je dlážděna monochromními, okrovými dlaždicemi. Ze situace vyplývá, že podlaha je starší, než druhotně vložené schodiště.

105 1) popis Rozměrná místnost přibližně čtvercového půdorysu, její JZ kout je zkosen. Místnost je zaklenuta plackovou klenbou s plastickým, štukovým dekorem. Okraj klenby obíhá plastický rám, v jehož koutech jsou přidána diagonální žebra, navazující na tvar půdorysného zkosení JZ koutu. Centrální část plochy klenby je členěna vystupující plochou s vykrajovanými okraji, kterou vně obíhá obdobně utvářený, plastický rám. S stěna je prolomena dvojicí průběžných, okenních nik s přímými záklenky; okenní výplně jsou novodobé, dřevěné, kastlové. Mezi křídly jsou osazeny železné, zámečnicky zpracované, bezpečnostní mříže. V stěna je plná, pouze v S části je v ní obdélný výřez vstupu do č. 106; vstup je vybaven novodobými, rámovými, dřevěnými dveřmi v obloukové zárubni. J.stěna je prolomena vstupem z chodby č. 103; nika vstupu je historická, má dovnitř se rozšiřující špalety a segmentový záklenek a novodobou výplň. Z stěna má půdorysně zalomenou linii, v S části je prostý, obdélný výřez vstupu do č. 104 s novodobou výplní (nika vstupu je ale stará – viz u č. 104). Podlaha je tvořena novodobými vlysky, v jejich ploše je druhotně vyříznut instalační kanál, překrytý dřevotřískou. 3) interpretace Všechny 3 vstupní niky jsou historické, je zde dochováno barokní (?) komunikační schéma.

31


106 1) popis S část původního obdélného prostoru (spolu s č. 107), situovaného v SV nároží zámku. Prostor zaklenut částí plackové klenby s plastickým rámem po okraji (mimo J stěnu). Podle stop v omítce klenby byla její střední část pravděpodobně rovněž zdobena plastickým rámem. Vstup v Z stěně je historický, špalety se rozšiřují do interiéru místnosti, záklenek je segmentový, výplň, orientovaná do č. 105 novodobá. V S stěně se v omítce rýsuje obrys okenní niky, široký 180 cm, situovaný mimo osu stěny (je posunut k Z, od SZ koutu místnosti je jeho levá špaleta vzdálena 40 cm); horní linie obrysu je přímá – odpovídá rozměrům vnitřního vyústění okenních nik v č. 105 i rozměrům okenní niky ve V stěně této místnosti (viz dále). V stěna je prolomena průběžnou, okenní nikou, shodných rozměrů i provedení, jako v č. 105. J stěna náleží subtilní, novodobé příčce bez otvorů. Podlaha je tvořena lepenými čtverci různobarevného linolea. 3) interpretace Místnost tvořila jeden celek s č. 107, v S stěně byla situována okenní nika.

107 1) popis J část původně velké místnosti (spolu s č. 106 – viz tam). Je zaklenuta částí plackové klenby s plastickým rámem po obvodu (mimo S stěnu). Vstup je situován v J stěně, jedná se o historickou niku s dovnitř se rozšiřujícími špaletami a segmentovým záklenkem a novodobou výplní. Ve V stěně je situována okenní nika, shodného provedení jako v č. 105 (viz tam). Z a S stěny bez otvorů. Podlaha je tvořena lepenými čtverci různobarevného linolea. 3) interpretace Evidentně se jedná o J část větší místnosti (spolu s č. 106), linoleová podlaha je starší než dělící příčka.

108 1) popis Místnost obdélného půdorysu, zaklenutá plackovou klenbou s plastickým rámem po obvodu a složitěji utvářeným, rovněž plastickým rámem v ploše líce klenby. Místnost je přístupná vstupem, situovaným v prostém obdélném výřezu v S části Z stěny;

32

SHP zámek Zlín 2014 výplň je novodobá. Nalevo od vstupu je stěna projmuta rozměrným, až k podlaze sahajícím výklenkem, završeným odsazenou, stlačenou klenbou (tentýž tvar jako v č. 111). Další, prosté vstupy s novodobými výplněmi jsou situovány v S a J stěně, V stěna je prolomena dvojicí okenních nik, utvářených obdobně, jako v místnosti č. 105 (viz tam). Podlaha je zakryta technickým kobercem. 3) interpretace Je jasné, že místnosti č. 111 a 106 byly propojeny širokým otvorem, sklenutým stlačeným pasem.

109 1) popis Drobná místnůstka obdélného půdorysu, zaklenutá segmentovou klenbou; V Z části J stěny je situována nika se zazděným vstupem do č. 113. Nika má půdorysně šikmý průběh, její Z špaleta je situována až za JZ koutem místnosti a je zaklenuta rovněž segmentovou klenbičkou. V J části niky je zazdívka, v horní části z ní vystupuje vodorovný, omítaný překlad. Místnost je přístupná od S, z č. 108 obdélnou dveřní nikou s novodobou výplní.Podlaha litá. 2) Sondáž 109/A – sonda v omítce překladu nad zazděným vstupem v J části zazděné vstupní niky do č. 113; zjištěno, že „překlad“ sestává z cihel (?x?x7cm), kladených na kant (1), obnažené cihly mají černý povrch; nalevo je zdivo z úlomků cihel (2) 109/B – sonda ve V stěně zazděné vstupní niky; v levé části sondy zachyceno kompaktní cihelné zdivo (cihly ?x?x7-8cm), v pravé části opět zdivo z úlomků cihel 109/C – sonda při vyústění V špalety zazděné niky; zjištěno kompaktní, cihelné zdivo (cihly 30x?x7cm), nároží (napravo) je opět vyzděno z cihelných úlomků. 109/D – sonda ve V stěně místnosti, v JV koutě. Pod pozdější vrstvou omítky s ličkami obnažena vrstva staré, pevné omítky s upraveným povrchem.V horní části je patrna omítka okrové barvy s hrubším povrchem (1), v levém, horním rohu sondy je nepříliš jasně patrný úsek s hladkým povrchem (2), snad se stopami červeného nátěru (?), a s vodorovnou linkou, vyrytou do povrchu (3). Dole je patrný vodorovný pás omítky s hladkým povrchem (4), ohraničený nahoře i dole vodorovnými, rytými linkami. Povrch tohoto pásu je členěn chaoticky uspořádanými vrypy. Sonda přetažena i na V stěnu, zde zjištěno cihelné zdivo (výška cihel 8cm), přiložené na spáru k J zdi s historickými omítkami. 3) interpretace Špalety zazděné niky jsou asi zřízeny druhotně, unikátně dochovaná exteriérová omítka při nároží věže (?) se stopami architektonického členění (renesance?)

33


110 1) popis Novodobá místnůstka sociálního zařízení, vklíněná v SZ koutě místnosti č. 111, přístupná z chodby č. 103 novodobými dveřmi, situovanými v hluboké nice s přímými špaletami i nadpražím 3) interpretace Zcela novodobá záležitost

111 1) popis Místnost obdélného půdorysu, bez přímého osvětlení. Je zaklenuta plackovou klenbou se štukovým obrazcem, okraje klenby jsou provázeny štukovým rámem. V SZ koutě je vsazena hmota novodobého sociálního zařízení (č. 110). J stěna je projmuta rozměrným, téměř půlkruhově sklenutým výklenkem, procházejícím zdivem až k podlaze. V něm vstup do 112 (viz tam). Ve V stěně rovněž rozměrný výklenek s odsazeným, stlačeným záklenkem. V Z stěně se rýsuje zazděný, rozměrný otvor obdélného tvaru (zřejmě odpovídá zaslepenému otvoru ve V stěně č. 159. 2) Sondáž V místnosti provedeny 2 drobné sondy, které ověřily následující situace: 111/A – sonda v koutě mezi boční a zadní stěnou výklenku v J stěně – zjištěno vzájemně provázané, cihlové zdivo 111/B – sonda v koutě mezi boční a zadní stěnou výklenku ve V stěně – zjištěno cihelné zdivo boční stěny, budované ze starých cihel; zadní stěna budována z novodobých cihel. 3) interpretace Sondáž prokazuje, že výklenek v J stěně je současný s okolním zdivem, naopak výklenek ve V stěně je dílem novodobých úprav, které rozdělily místnosti 108 a 111.

34


112 1) popis Plochostropá chodbička, spojující č. 113 a 111. na obou stranách je ukončena obdélnými otvory s ocelovými zárubněmi v subtilních příčkách, které jsou nahoře rozšířeny.

113 1) popis Plochostropá místnost obdélného půdorysu. Z V strany je osvětlena dvojicí oken v hlubokých nikách, zaklenutých segmentem. Výplně okenních otvorů jsou dřevěné, kastlové, trojkřídlé, osmitabulkové a novodobé. Mezi vnějšími a vnitřními křídly jsou instalovány bezpečnostní, zámečnicky zpracované mříže. S stěna proražena pouze obdélným otvorem s ocelovými zárubněmi. Z stěna je plná, v JZ koutě nahoře vybíhá blok širšího zdiva s nepravidelně zaoblenou boční hranou, který se zanořuje do plochého stropu místnosti. J stěna je pročleněna dvojicí vstupů do chodbiček č. 114 a 115 (viz tam). Plochý strop je po okrajích opatřen fabionem. 2) Sondáž 113/A – sonda v J stěně mezi dveřmi; cihelné zdivo, cihly oranžově-červeného odstínu, spodní řady jsou opatřeny asfaltovým nátěrem (cihly ?x15x7cm); zřejmě zde zastižena složitější situace, v pravé části sondy jsou cihly kladené na kant. 113/B – Sonda v S části V stěny (v SV koutě místnosti), přesahující mírně i na S stěnu; Na V stěně cihelné zdivo pravidelné vazby (vrstva běhounů střídaná vrstvou vazáků, cihly 29x14,5x7cm). Na povrchu zdiva dochována stará, soudržná, vápenná omítka se strhávaným povrchem světlé barvy (1) – ta je dochována u koutu, napravo na ni navazuje pravděpodobně mladší, méně soudržná omítka tmavšího odstínu (2); obě vrstvy naléhají přímo na cihelné zdivo – to probíhá nepřerušeně. Zdivo i starší omítky jsou pokryty poměrně širokou vrstvou mladší omítky s ličkami na povrchu (3). V koutě je zachycena zajímavá situace; popsané cihelné zdivo zde tvoří vevázaný kout, na S stěně však pokračuje pouze cca 5cm, kde končí svislou spárou (zdivo zde není odsekáno, tento „ozub“ je pravděpodobně původním řešením - 4). Spárou probíhá výše zmíněná mladší omítka s ličkami – ty jsou dochovány i ve spáře. Zdivo Z od spáry je z novodobých cihel (5) a zní dutě (subtilní zazdívka?) 113/C – Sonda ve V stěně, mezi okny; cihelné zdivo, skladba cihel jako v sondě 113/B, cihly 29x14,5x7cm 113/D – sonda u levé špalety J okenní niky; je patrno, že zdivo pokračuje plynule ze sondy 113/C a že špaleta okna je se zdivem současná.

35

SHP zámek Zlín 2014 113/E – sonda v S stěně; v sondě obnaženo cihelné zdivo (obdobné, jako v sondách V stěny místnosti, cihly: 29x15x8cm), v pravé straně je patrná novodobá zazdívka (1) s montážní pěnou a drátěným pletivem pod omítkou. Spára zde není tak zřejmá, jako v sondě 113/B. 113/F – v sondě zjištěno cihelné zdivo; v levé části cihly 29-30x15x7-8cm, dole cihla s asfalt. nátěrem; v pravé části nepravidelná spára a napravo od ní je patrno odlišně utvářené, cihelné zdivo (2), související snad se zdivem ze sondy č. 113/E; toto zdivo má jinou výškovou úroveň vodorovných spar a půdorysně mírně předstupuje před zdivo v levé části sondy. 113/G – sonda v Z stěně; pod omítkou zjištěna 2 cihelná zdiva, oddělená svislou spárou (spára je vzdálena cca 80 cm od SZ koutu místnosti). Cihly v levé části jsou tmavší o rozměrech 29-30x13x7cm; v pravé části mají světlejší odstín, rozměry 30x15,5x8cm.

114 1) popis Plochostropá chodbička, ústící do č.113; probíhá poněkud šikmo k průjezdu č.116, její tušené vyústění je však zaslepeno tenkou příčkou. Do místnosti č. 113 se otevírá hladkými dveřmi v dřevěné zárubni s mosaznou, oválnou úchytkou kování. V bočních stěnách chodbičky provedena drobná sondáž. 2) Sondáž 115/A – sonda ve V stěně chodbičky – zjištěno zde čistě cihelné, pečlivě kladené zdivo (vrstva vazáků střídaná vrstvou běhounů (cihly: 30x15x6,5cm) 115/B – sonda v Z stěně chodbičky – rovněž cihelné zdivo, použito vyšších cihel než v sondě 115/A (cihly ?x?x7,5cm)

115 1) popis Plochostropá chodbička, propojující průjezd (116) s č. 113. Ze strany průjezdu je vstup do chodbičky situován v mělkém, oblém výklenku, dveře dřevěné, prosklené, v dřevěných zárubních. Na severní straně chodbička rovněž ukončena dveřmi (obdobné, střídměji členěné, s bezpečnostní mříží. Z průjezdu vedou ke vstupu dva stupně, tvořící podlahu zmíněného výklenku. Strop chodbičky je situován níž než u č. 114.

36


116 1) popis Průjezd, probíhající celou šířkou Z zámeckého křídla, tvořící hlavní vstup do zámku. V vyústění je rámováno širokým ostěním s půlkruhovým záklenkem. Ostění je z kamenných bloků, jeho čelní stěna je členěna trojnásobně ustupujícími, průběžnými ploškami. V portálu jsou zevnitř osazena dvoukřídlá, dřevěná vrata, členěná protáhlými, vpadlými kazetami, rámovanými ustupujícími ploškami. Vrata jsou opatřena mosazným kováním (velký, obdélný štítek, oble tvarovaná klika). Z část průjezdu je plochostropá, předělená, příčným průvlakem; strop i spodní hrana průvlaku jsou opatřeny štukovými zrcadly, rámovanými ustupujícími ploškami. Z část je zaklenuta valenou klenbou, jejíž líc je rovněž zdoben obdobně, jako ve V části. V patě klenby probíhá plochá, mělká pásová římsa. Obě partie průjezdu od sebe odděluje dřevěná, prosklená výplň s otevírací dolní partií (dvoukřídlá výplň, každé křídlo je děleno na 2 pohyblivé části) a pevným nadsvětlíkem. Do nádvoří se průjezd otevírá prostým otvorem s půlkruhovým záklenkem. Otvor je opatřen dvoukřídlovými, dřevěnými vraty. Jejich horní části jsou proskleny svislými pásy, oddělenými dřevěnými plochami. Spodní části jsou členěny dvěma řadami vpadlých, obdélných kazet, rámovaných ustupujícími ploškami. Kování je železné, kované. S stěna je ve V části prolomena oble završenou nikou s dvojicí stupňů ve spodní části, zpřístupňujících vstup do č. 115 (viz tam). Naproti se nachází rozměrný, obdélný výřez vstupu do č. 120 (viz tam). Dále k Z jsou v obou stěnách situovány symetricky rozmístěné, obdélné niky, ve kterých jsou instalovány prosklené vitríny.V klenuté části je S stěna prolomena obdélným výřezem vstupu do č. 117 (viz tam). Podlaha je opatřena čtvercovými, pískovcovými dlaždicemi.

117 1) popis Místnost složitějšího půdorysu, sestávající ze 3 částí. J část je tvořena průchodem ze vstupní chodby č. 116. Do této chodby ústí obdélným výřezem vstupu, ve kterém je osazena dřevěná, novodobá výplň v dřevěné zárubni. Strop této části je rovný, boční stěny jsou rovné. Z stěna je na S straně ukončena ozubem, na který navazuje Z stěna střední části prostoru. Za ní se nachází novodobá šachta výtahu., oddělená od prostoru plnou zdí (č. 116). Střední část je pozůstatkem valeně klenuté chodbičky, ústící na zámeckém nádvoří; na V straně končí u příčné zdi s obdélným výřezem vstupu do V části prostoru. Nadpraží otvoru je ze Z strany tvořeno kamenným překladem s poškozenou profilací spodní hrany (profilace odpovídá portálu na schodišti do sklepení č. 012). Z V strany je k tomuto kamennému překladu přiložen překlad dřevěný; jedná se o hraněný trám se dvěma zádlaby po okrajích (do nich byly čepovány stojky zárubní, které jsou dnes již odstraněny. Ve vstupu je dnes osazena novodobá, zámečnicky zpracovaná, jednoduchá mříž.

37

SHP zámek Zlín 2014 Poslední, V část prostoru je úzká chodbička, zaklenutá stlačenou, valenou klenbou, na V straně zaslepená zazdívkou. Cca 0.5m před touto zazdívkou probíhá přes klenbu příčná prasklina. 3) interpretace Jedná se o pozůstatek přístupové chodbičky do č. 113; vstup z nádvoří byl zaslepen novodobou výtahovou šachtou č. 118 – pozůstatkem je klenutá chodbička ve střední části. Je možné, že vstup s kamenným překladem je pozůstatkem původního (renesančního?) vstupu do věže.

118 1) popis Novodobá šachta nákladního výtahu, situovaná v prostoru bývalého vstupu do č. 117, přístupná z nádvoří vstupem, situovaném v prostém, obdélném výřezu; výplň je dvoukřídlá, dřevěná, novodobá. Plochy křídel jsou členěny čtvercovými kazetami.

119 1) popis Viz u č. 012.

120 Viz u č. 217

121 Viz u č. 217

122 Viz u č. 217

123 1) popis Plochostropá místnost obdélného půdorysu, přístupná od Z z prostoru J arkádové chodby a od J z č. 129; vstupy jsou tvořeny prostými, obdélnými nikami

38

SHP zámek Zlín 2014 s novodobými, dřevěnými, prosklenými výplněmi. Podlaha je opatřena keramickými dlaždicemi

124, 125, 126, 127 1) popis 4 malé místnůstky novodobého sociálního zařízení, přístupné 2 vstupy z č. 128 (viz tam). Místnost č.124 je zaklenuta vysokou, segmentovou klenbičkou, zbylé místnosti (č. 125, 126 a 127) jsou zaklenuty segmentovými klenbičkami níže situovanými. Podlaha je tvořena keramickými dlaždicemi.

128 1) popis Místnost obdélného půdorysu. Přístupná je vstupem, situovaným v S části Z stěny; vstupní nika je prostá, obdélná, vyplněná novodobou, dřevěnou výplní, členěnou kazetami, v horní části prosklenou. Výplň je osazena v dřevěné, obložkové zárubni. V J stěně se nachází jediné okno a to ve V části. Okenní nika je prostá, obdélná, s přímým, dovnitř se mírně svažujícím překladem. Výplň je kastlová, trojkřídlová (2 svislé, nahoře jedno vodorovné, výklopné křídlo), osmitabulkové, dřevěná. Parapet je kryt dřevěným obkladem (ze strany interiéru je předsazeno topení, kryté skleněnou deskou). Z část spodní partie steny kryje novodobá, větrací přizdívka se skarpovitě se svažujícím lícem. V stěna je plná, spodní část rovněž kryje novodobá, větrací přizdívka se skarpovitě se svažujícím lícem. S stěna je prolomena dvojicí prostých, obdélných vstupních nik s novodobými výplněmi (obdobné, jako v Z stěně). Místnost je klenuta krátkou, valenou klenbou, jejíž vrcholnice probíhá ve směru V-Z, na podlaze je novodobý lepený koberec.

129 1) popis Místnost obdélného půdorysu. Přístupná je vstupem, situovaným v S části Z stěny; vstupní nika je prostá, obdélná, vyplněná novodobou, dřevěnou výplní, členěnou kazetami, v horní části prosklenou. V J stěně se nachází jediné okno, situované v průběžné okenní nice. Ta je segmentově zaklenutá, půdorysný průběh špalet je kolmý ke stěně, v J části jsou zúženy průběžnými, symetrickými výstupky (výplň viz u č. 128). Spodní část stěny i špalet opět kryje novodobá, větrací přizdívka se skarpovitě se svažujícím lícem. Ve V stěně je situován prostý, obdélný vstup do 128 (viz tam), v SV koutě se nachází komínové těleso. V S stěně je v obdélné nice situován vstup do č. 123 (viz tam), nalevo od něj je ve spodní části stěny opět větrací přizdívka (viz u J stěny). V Z stěně se nachází obdélná nika vstupu do č. 130 (výplň

39

SHP zámek Zlín 2014 stejná, jako v Z stěně č. 128). Nalevo je pak ve spodní části stěny vyhlouben nízký, dlouhý výklenek s překladem, stoupajícím k interiéru místnosti (novodobá nika pro umístění topení). Místnost má plochý strop, provázený po okrajích odsazeným fabionem, na podlaze je novodobý, lepený koberec.

130 1) popis Velká místnost obdélného půdorysu. Přístupná je vstupem, situovaným v ose Z stěny; vstupní nika je prostá, obdélná, vyplněná novodobou, dřevěnou, dvoukřídlovou výplní, členěnou kazetami, kromě spodních polí prosklenou. Napravo od vstupu se nachází obdélný, vysoký výklenek, sahající až po podlahu, má přímý překlad a dovnitř se rozšiřující špalety. Nalevo od vstupu je ve zdivu vyhlouben další výklenek, rovněž sahající k podlaze, tentokrát však nízký s dovnitř stoupajícím, přímým překladem (novodobá nika pro topení). V J stěně se nachází jediné okno, situované v průběžné okenní nice. Ta je segmentově zaklenutá, půdorysný průběh špalet je kolmý ke stěně, v J části jsou zúženy průběžnými, symetrickými výstupky. (výplň viz u č. 128). Spodní část stěny i špalet opět kryje novodobá, větrací přizdívka se skarpovitě se svažujícím lícem. V S části V stěny je situován rozměrný, obdélný výklenek, sahající až k podlaze; v jeho zadní stěně je umístěn vstup do č.129 (viz tam). S stěna je prolomena vstupní nikou se segmentovým záklenkem, s dovnitř se rozšiřujícími špaletami. Při jejím S vyústění je v obložkových zárubních vsazena dvoukřídlová, dřevěná výplň, členěná prosklenými obdélnými kazetami a nahoře doplněná nadsvětlíkem. Místnost má plochý strop, provázený po okrajích odsazeným fabionem, na podlaze je novodobý, lepený koberec.

131 1) popis Velká místnost obdélného půdorysu. Přístupná je vstupem, situovaným v Z části S stěny; vstup tvoří prostý, obdélný výřez, bez výplně. Nalevo od něj je v dolní části opět větrací přizdívka. V směrem od vstupu je okno, situované v průběžné okenní nice. Ta je segmentově zaklenutá (přechází v klenební výseč), špalety se směrem dovnitř rozšiřují, jejich vyústění je odsazeno od hmoty klenební přizdívky. Zcela vpravo se nachází slepá klenební luneta. Ve V stěně se nachází v mělké nice vstup do 129 (viz tam), nalevo je opět větrací přizdívka, kryjící trnož stěny. V J stěně je situována průběžná, okenní nika, segmentově sklenutá. Levá špaleta se stupňovitě dovnitř rozšiřuje, pravá je hladká, rovněž se dovnitř rozšiřuje. Nika je rámována klenební přizdívkou, vrcholící lunetou. Na Z straně probíhá půdorysný ústupek (okraj klenební přizdívka a za ním plná stěna; spodní část je rovněž kryta větrací

40

SHP zámek Zlín 2014 přizdívkou. V Z stěně jsou situovány dvě průběžné, okenní niky. S dovnitř se rozšiřujícími se špaletami (výplně viz u č. 128). Místnost je zaklenuta složitějším, klenebním systémem. Z, větší část místnosti je zaklenuta valenou klenbou se třemi výsečemi; na Z straně je klenba ukončena přímou linií. Mezi vrcholem tohoto ukončení klenby a Z stěnou místnosti je vzepřen oblý pas, po jehož bocích se nacházejí dvě pole plackové klenby. Na podlaze je novodobý, lepený koberec.

132 1) popis Prostorově menší místnost, mírně lichoběžníkového půdorysu. Přístupná je vstupem, situovaným v S stěně; vstup tvoří prostý, obdélný výřez, bez výplně. Z stěna je prolomena jedinou průběžnou okenní nikou stejného provedení, jako mají niky v Z stěně v č. 131. Spodní část je opět kryta novodobou větrací přizdívkou se skarpovitě se svažujícím lícem. J stěna je členěna vstupem do č. 131 (viz tam). V stěna je v S části opatřena prostým, obdélným výřezem okenního otvoru s výplní, obdobnou oknu v č. 128. Tato část zdi je poměrně velmi tenká. V S části stěny je obdélný výklenek, probíhající až k podlaze (v jeho spodní části je instalováno topení, kryté skleněnou plotnou). Na V straně vstupů v S a J stěně probíhají svislé praskliny. Místnost je klenuta valenou klenbou (vrcholnice probíhá ve směru V-Z) se styčnými výsečemi. Na podlaze je novodobý, lepený koberec.

133 1) popis Místnost, obdélného půdorysu. Přístupná je vstupem, situovaným v ose Z stěny; vstup tvoří nika se segmentovým záklenkem a dovnitř se rozšiřujícími špaletami; vnější, Z vyústění je tvořeno prostým, omítaným ostěním obdélníkového výřezu. Po bocích vstupu jsou při podlaze situovány nízké, obdélné výklenky s dovnitř stoupajícími, přímými překlady (novodobé niky pro topení). S stěna je prolomena 2 prostými, obdélnými výřezy vstupů do č. 135 a 136, V stěna je členěna jedinou, stejně utvářenou nikou, při jejímž V okraji je situována dřevěná zárubeň s jednodílnou, dřevěnou výplní. Je novodobá, členěná kazetami, v horní části prosklenými, nahoře je výplň doplněna nadsvětlíkem. J.stěna je prolomena vstupem do č. 132 (viz tam). Na V straně vstupů v S a J stěně probíhají svislé praskliny (jako v č. 132). Místnost je klenuta valenou klenbou (vrcholnice probíhá ve směru S-J) s dvojicí výsečí. Na podlaze je novodobý, lepený koberec.

41


134 1) popis Velká, obdélná místnost, tvořící předsíň vstupu do bývalé zámecké restaurace. S, Z a J stěny jsou prolomeny rozměrnými otvory s polokruhovými záklenky s dřevěnými, kastlovými, členěnými výplněmi. Výplně jsou až na nízké, dolní partie, proskleny. V Z stěně jsou 2 takovéto otvory, v jejichž výplních jsou i prosklená dveřní křídla. Ve V stěně nalezneme 2 symetricky situované obdélné výřezy vstupů do č. 133 a 135 (viz tam). Po vnějších krajích vstupů jsou při podlaze situovány nízké, obdélné výklenky s dovnitř stoupajícími, přímými překlady (novodobé niky pro topení). Místnost je zaklenuta dvojicí plackových kleneb, oddělených pasem z oblým průběhem. Na podlaze je novodobý, lepený koberec, sokl stěn je obložen nízkými, kamennými deskami.

135 1) popis Malá místnost, obdélného půdorysu. Přístupná je vstupem, situovaným v ose J stěnY, tvořeným prostým, obdélným výřezem; další vstup je situován v nice, prolamující Z stěnu. Ta má segmentový záklenek a dovnitř se rozšiřující špalety; vnější, Z vyústění je tvořeno prostým, omítaným ostěním obdélníkového výřezu(viz u č.133). Po bocích tohoto vstupu jsou při podlaze situovány obdélné, různě tvarované výklenky; J je nízký s dovnitř stoupajícím, přímým překladem (novodobá nika pro topení), S je vyšší, prázdný, s přímým překladem.. V stěna je plná. Místnost je klenuta valenou klenbou (vrcholnice probíhá ve směru S-J) s dvojicí výsečí. Na podlaze je novodobý, lepený koberec.

136, 137, 138 1) popis Novodobě upravená, technická místnost, zabírající i část plochy arkádové chodby s dvojicí výtahových šachet (137, 138). Strop je plochý, podlaha je dlážděna keramickou dlažbou.

139 1) popis Místnost obdélného půdorysu. Přístupná je vstupem, situovaným v j stěně, tvořeným prostým, obdélným výřezem bez výplně; JV kout místnosti je půdorysně zkosený. V Z stěně je situována průběžná okenní nika, utvářená stejně, jako v č. 132. Spodní části stěny jsou zakryty větrací přizdívkou se skarpovitý lícem. V S stěně (v její V části) je situována prostá, obdélná, vstupní nika, při jejímž S okraji je situována

42

SHP zámek Zlín 2014 novodobá, dřevěná, jednokřídlová výplň. Ta je členěna kazetami, částečně prosklená, situovaná v dřevěné zárubni. Ve V stěně je situována obdélná, průběžná okenní nika s přímým překladem. Výplň je novodobá, dřevěná, kastlová (osmitabulková). Místnost je klenuta valenou klenbou (vrcholnice probíhá ve směru S-J) se styčnými výsečemi. Na podlaze je novodobý, lepený koberec.

140 1) popis Úzká, obdélná chodba. Na V je ukončena novodobou, rozměrnou, prosklenou výplní se zabudovanými jednokřídlovými dveřmi. Výplň je dřevěná, jednoduchá, prosklená a odděluje chodbu od prostoru otevřené arkády. J stěna je prolomena vstupem z č. 139 (viz tam). Z stěna je prolomena obdélným vstupem do č. 141 (novodobá, jednokřídlová výplň členěná kazetami, zčásti prosklená). Obdobné dveře jsou situovány v Z partii S stěny (vedou do č. 143). Dále k V se nacházejí dva prosté, obdélné výřezy vstupů do č. 142. Místnost je klenuta dvojicí plackových kleneb do krátkého, příčného pasu. Podlaha je opatřena novodobou, keramickou dlažbou.

141 1) popis Drobná místnůstka, přístupná od V z č. 140 (viz tam), dnes sociální zařízení; místnost je zaklenuta drobnou, segmentovou klenbičkou (nesouvisí se zaklenutím chodby č.140. Podlaha i část stěn jsou pokryty keramickým obkladem.

142 1) popis Úzký, chodbový prostor, přístupný dvojicí vstupů z č. 140 (viz tam). Z stěna je plná, V S stěně se nacházejí dva obdélné vstupy do č. 144 a 147 (výplně jsou shodné, jako v č. 141). V SV koutě se nachází mělký, komínový (?) rizalit). V stěna prolomena obdélnou, vstupní nikou, výplň je shodná jako v č.141. Místnost je příčně rozdělena širokou zdí, prolomenou velkým, obdélným průrazem. Místnost je plochostropá, podlaha je opatřena novodobou, keramickou dlažbou.

43


143, 144, 145, 146 1) popis Původně jediný, velký prostor (jeho součástí byla i Z část č. 142), předělený novodobými příčkami, které většinou nedosahují až ke stropu. V stěna je pročleněna 2 okenními otvory. S z nich je úzké, nika je prostá, obdélná, výplň je novodobá, dřevěná, kastlová (čtyřtabulková). S okno je situováno v průběžné, obdélné nice s přímým překladem, výplň je novodobá, dřevěná, kastlová, osmitabulková. Další okno je situováno v S stěně a je provedeno stejně, jako S okno v Z stěně. Místnost je zaklenuta plackovou klenbou, podlaha je opatřena novodobou, keramickou dlažbou.

147, 148 1) popis Původně jediný, velký prostor (jeho součástí byla i V část č. 142), předělený novodobými příčkami, které nedosahují až ke stropu. V S stěně je situována segmentově sklenutá nika okenního otvoru s parapetem v šířce zdi. Výplň obdobná, jako v č. 146. Uprostřed původní místnosti probíhá příčně situovaný, odsazený pas půlkruhového tvaru, ke kterému z boků přiléhají 2 plackové klenby. J část J z nich je zničena novodobým stropem č. 142. Podlaha je opatřena novodobou, keramickou dlažbou.

149 1) popis Z část místnosti náležela původně jedinému, velkému prostoru (spolu s č. 150-152), jedná se o chodbičku, která je na V straně zúžena obdélným průrazem v příčné zdi, dále k V pokračuje až ke vstupu do č. 157 (novodobé dveře v ocelové zárubni); J stěna je prolomena 2 obdélnými, průběžnými okenními nikami s novodobými, dřevěnými, kastlovými, osmitabulkovými výplněmi. S stěna je pročleněna dvojicí novodobých vstupů (viz V stěna místnosti), mezi kterými je až ke stropu otevřená schodišťová chodbička, ve které je situováno novodobé schodiště, zpřístupňující sklepení. Strop je tvořen částí plackové klenby (Z část) a plochým stropem (V část a strop schodiště). Podlaha je opatřena novodobou, keramickou dlažbou.

44


150, 151, 152 Původně jediný, velký prostor (jeho součástí byla i V část č. 149), předělený novodobými příčkami, které nedosahují až ke stropu. V S stěně je situována segmentově sklenutá, průběžná nika okenního otvoru s výplní obdobnou, jako v č. 146. Místnost je zaklenuta rozměrnou, plackovou klenbou (kromě prostoru schodiště – součást č. 149), podlaha je opatřena novodobou, keramickou dlažbou.

153, 154, 155, 156 Původně jediný, velký prostor (jeho součástí byla i místnost č. 157), předělený novodobými příčkami, které nedosahují až ke stropu. V S stěně jsou situovány 2 okenní niky; Z z nich je obdélná, se špaletami, směřujícími půdorysně k JV. V nika je průběžná, segmentově sklenutá, její špalety se rozšiřují dovnitř. Výplně otvorů jsou obdobné, jako v č. 146. S část původní místnosti je zaklenuta plackovou klenbou, opřenou do příčného, oblého pasu; jeho průběh nasvědčuje pro pozdější podezdění. Strop v č. 153 je novodobý, plochý. Podlaha je opatřena novodobou, keramickou dlažbou.

157 Původně součást jediného, velkého prostoru (spolu s č. 153, 154, 155 a 156). Přístupná je od Z vstupem z č. 149 (viz tam); J stěna je prolomena průběžnou, obdélnou okenní nikou s novodobou, dřevěnou, kastlovou, osmitabulkovou výplní. Špalety jsou půdorysně odsazeny. V stěna je ve své J části projmuta segmentovým záklenkem sklenutým výklenkem, jehož boční stěny směřují půdorysně k JV. S stěna je v horní části členěna V úsekem pasu, patrného v č. 153. Místnost je plochostropá, v JV partii je dochován pozůstatek náběhu klenby. Podlaha je op novodobým, lepeným kobercem.

158 1) popis Místnost pod ramenem schodiště (jeho rub tvoří strop místnosti), přístupná z chodby č. 103 novodobými dveřmi.

45


159 1) popis Velká místnost obdélného půdorysu s novodobým, železobetonovým, trámovým stropem. Přístupná je od S (z chodby č. 103) vstupem s novodobou výplní v obdélné nice. Ta je situována v užší zazdívce, která vyplňuje oblouk primární arkádové chodby. Ten, včetně architektonického členění, odpovídajícího situaci v nádvoří, zaujímá zbylou plochu stěny místnosti. V stěna je prolomena rozměrným, obdélným otvorem, jehož nadpraží je tvořeno železnými traverzami (obrys tohoto otvoru se rýsuje v Z stěně místnosti č. 111 (viz tam).J stěna je plná, v omítce se však projevují praskliny, indikující zazděné otvory, či jiné situace – v pravém, horním koutě je patrný průběh oblého záklenku (?). V této stěně položeny sondy (viz níže). Z stěna je prolomena rozměrným, půlkruhově završeným otvorem s novodobou, dřevěnou výplní. Záklenek niky otvoru je utvářen segmentově, šikmé plošky pod jeho patkami pravděpodobně nasvědčují tomu, že segmentový pas byl zřejmě vyšší (jeho spodní partie byly později odstraněny). 2) Sondáž 159/A – sonda v Z části J stěny místnosti; zachycena zde nepravidelná, svislá spára, oddělující cihlové zdivo v pravé části (cihly 29x16x7cm - 1) od smíšeného zdiva nalevo (2); cihelné zdivo zde ozubem proniká do smíšeného (3) – jedná se pravděpodobně o šmorcování. Nad zjištěnou spárou provedena ještě jedna, drobná sonda, ve které zjištěno cihelné zdivo. 159/B – sonda ve V části J stěny místnosti; i zde je zachycena svislá linie, oddělující 2 různá zdiva; nalevo smíšené, zřejmě s vyspravovaným povrchem, napravo cihelné (cihly vysoké až 8cm). Neoznačená sonda byla položena v ploše patky Z pilíře zazděné arkády; profilace poškozena, plastická část koruny patky vyzděna z cihel, dřík patky z kamenného kvádru.

46


III) 1.PATRO 201 1) popis Část průběžného, dvouramenného, železobetonového schodiště s úzkým, otevřeným zrcadlem; vnější boky ramen jsou vetknuty do zdiva. Povrch stupňů (i volné boky) jsou ze šedého, broušeného teracca (v povrchu jsou na několika místech i kovové prvky – snad přečnívající, zbroušená výztuž ?). Na bocích je patrno, že stupně jsou skládány z prefabrikátů (dělící spáry), ze spodní strany je okraj ramene vynášen železobetonovým trámem, vetknutým do příčného prvku, vynášejícího okraj podesty a mezipodesty. Povrch mezipodesty je rovněž z broušeného teracca, na J okraji s ním souvisí povrch dvou obdélných prefabrikátů, propojených ozubem. Tentýž detail je patrný na podlaze podesty – její průběžná část je však pokryta linem. Na volných okrajích ramen schodiště je instalováno zábradlí z trubkových profilů; madlo je vytvořeno nejširším profilem, sloupky a dvojice prvků, rovnoběžných s madlem jsou subtilnější Ve styku se tyto prvky protínají. Půdorysná zalomení prvků jsou vedena v elegantních, oblých křivkách. Vetknutí do stupnic je kryto kuželovými patkami, spoje sloupků a madel jsou posíleny přišroubovanými úhelníky. Zábradlí je opatřeno bílým nátěrem, na povrchu madla je v místech porušeného nátěru patrno, že podklad je mosazný (!). Na vnějších stěnách je schodiště opatřeno samostatnými madly kruhového průřezu; tato jsou uchycena železnými vzpěrami kotvenými do zdi (je zde patrna kruhová krytka), s oblým, pravoúhlým prohnutím, madlo je k nim upevněno šrouby do krátké, mírně zaoblené pásoviny. Z část chodby je ukončena mříží, oddělující ji od pokračování (č. 229 – viz tam). V J stěně chodby je ve V části rozměrný výklenek s elektroinstalační skříní a nalevo od něj obdélný vstup s novodobou, dřevěnou, jednokřídlovou výplní, ústící do novodobého WC (č. 207213); na povrchu stěny se zde rýsuje obrys zazděného otvoru arkády. V Z partii stěny je pak velké, půlkruhově sklenuté okno (stejně utvářené jako okna v J stěně č. 229). V S stěně chodby je prostý, obdélný vstup do šachty novodobého, technického výtahu (č.202). Výplň tvoří novodobé, technické, ocelové dveře. Chodbová část je zaklenuta 2 poli plackové klenby do oblých pasů – hmota klenby je na straně schodiště „podříznuta“ vodorovnou linií.

202 1) popis Novodobá šachta technického výtahu, přístupná od J z č. 201 (viz tam).

47


203 1) popis Obdélná místnost, prosvětlená 2 okny od S, JZ a JV kouty zkoseny, přímé úseky Z a v stěn probrány nikami; v Z z nich je zabudována novodobá skříň. V J čele místnosti jsou na osu situované, dvojkřídlé dveře s historickými, obložkovými zárubněmi a kazetovými křídly, další vstup je situován v ose niky V stěny; je vybaven novodobými dveřmi v obložkové zárubni s polstrováním ze strany místnosti č. 204. Okenní otvory obdélného výřezu s novodobou, dřevěnou, šestitabulkovou výplní. Strop místnosti je plochý, po okrajích drobné fabiony. Na podlaze se nachází lepený, technický koberec. 2) Sondáž Pouze drobná sondáž při SV koutu – bez nálezů.

204 1) popis Místnost obdélného půdorysu, situovaná v SV nároží zámku. Od V je osvětlena dvojicí obdélných, okenních nik, probíhajících až k podlaze, s novodobou, dřevěnou, šestitabulkovou výplní. V ose J stěny vstup ze sousední místnosti (č.205), jeho špalety jsou obloženy kazetovými, dřevěnými obklady, obklad vyústění otvoru do místnosti 204 je odtržen. Ze strany místnosti č.205 je osazena novodobá, dvoukřídlá dřevěná výplň s kovanými závěsy. V Z stěně vstup do č.203 (viz tam). Místnost zastropena rovným, omítaným stropem s fabiony. Na podlaze novodobé parkety. 2) sondáž 204/A,B – pod jednovrstvou omítkou cihelné zdivo s vápenným pačokem, cihelná špaleta je součástí zdiva, příčka mezi místnostmi 204 a 205 je do zdi vevázaná. 204/C,D – tatáž situace, špaleta rovněž současná se zdivem. 204/E – pod jednovrstvou omítkou s několika barevnými ličkami je zachyceno v pravé části cihelné zdivo, pokryté vápenným pačokem (I), v levé pak mladší cihelná přizdívka (II) – obě cihelná zdiva jsou do sebe vevázána. 204/F – tatáž situace, jako v sondě 204/E – pouze stranově obráceně. 204/G – drobná sonda v SZ koutě místnosti, je v ní zachyceno cihelné zdivo s vápenným pačokem na povrchu (viz 204/E/I) – vevázání příčky nemohlo být zkoumáno kvůli elektroinstalaci.

48


204/H - Sonda zachytila levou špaletu zazděného otvoru, či spíše niky; I-zazdívka niky z cihel na kant, II – omítaná a líčená špaleta niky, vlevo porušená novodobou elektroinstalací, III – cihelné zdivo, související se špaletou. 204/I – sonda je umístěna nad 204/H, zachycuje styk špalety a překladu niky(?); I – cihelné zdivo s vápenným pačokem na povrchu, II – cihly ložené na kant, nad nimi beton (cihly snad použity jako bednění překladu ze strany místnosti(?), III – omítka špalety a překladu s ličkami. 204/J – svislá spára (indikovaná trhlinou v omítce) v cihelném zdivu; pravá partie je špaleta vysokého otvoru, nahoře zakončená náběhem cihelného záklenku. 3) Interpretace Stěny místnosti budovány původně z cihelného zdiva, jehož povrch byl opatřen vápenným pačokem, součástí původní stavby jsou obě okna a snad i poloha dveří do místnosti č. 205, příp. pravá špaleta dveří do č. 203 a snad i později upravovaná nika nalevo od ní. V S stěně zastiženy neupravené špalety otvoru (snad nerealizovaný okenné otvor, popřípadě technický otvor, související s prováděním stavby ?).

205 1) popis Velká místnost přibližně obdélného půdorysu; z V strany je osvětlena trojicí obdélných, okenních nik, probíhajících až k podlaze, s novodobými, dřevěnými, šestitabulkovými výplněmi. J stěna je plná, z její jinak hladké plochy vystupuje ostění rozměrného, obdélného průchodu, dnes zaslepeného. V pravé části, jinak hladké Z stěny je prolomen dveřní otvor s obloukovou zárubní a novodobými, dřevěnými dvoukřídlými dveřmi s kovanými panty a klikou, obdobné dveře prolamují pravou stranu S stěny místnosti. Strop je plochý, omítaný, opatřený fabiony. 2) sondáž 205/A – I-stará a velmi pevná omítka s mírně zvlněným povrchem se zbytky vápenné ličky (V), část povrchu pekována; omítka na cihelném zdivu (cihly 6,5x13,5x?). IIsvislá linie, nalevo od ní je povrch cihelného zdiva osekán (kvůli dosažení přímosti stěny) III cihelné zdivo s odsekaným povrchem (totéž, jako v situaci I) IV – špaleta nového otvoru, vyrovnáno úlomky cihel, nasazených těsně k okraji staré omítky – (snad tam byla starší špaleta??). 205/B – I – špaleta ona, cihly, II – cihelné zdivo s osekaným povrchem (dtto 205/A/III) – v něm vysekán i roh okenní špalety V stěny. III – totéž, ustupující část, IV – zbytek novodobých, zelených liček, V – spára mezi starším zdivem s osekaným povrchem (II, III) a novější částí špalety I.

49

SHP zámek Zlín 2014 205/C – sonda ležící nad 205/A; I –stará omítka (viz 205/A/I), II – cihlové zdivo s odsekaným povrchem (viz 205/A/III). 205/D – I – dtto předchozí sonda, II –na starší omítce (I) nanesena vrstvička malty a na ní bílá lička, na které je pak lička modrá. Na povrchu vrstvy jsou stopy pekování. 205/E – dtto předchozí sonda, v situaci I je sonda, prokazující cihelné zdivo pod starou omítkou. 205/F – I – zdivo s kameny, II – na tomto zdivu (I) je omítka s modrou ličkou (barva odpovídá 205/D/II), pod ní ale chybí stará, pevná omítka. 205/G1 – I – beton, II-ličky (viz 205/F/III). 205/G2 – I – cihelné zdivo (cihly 15x7,5x?), II – modrá lička, na ní zelená a olivová, III – na betonu chybí modrá lička. 205/G/3 – I – kamenné zdivo, II – modrá lička na jednovrstvé omítce, III – v dolní části vrstva staré malty, současná s kamenným zdivem (vyrovnává líc zdiva). 205/G/4 – I – beton, II - cihelné zdivo, přiložené na spáru ke kamennému (nahoře něco jako šmorc?), III – modrá lička, na nesvětlá. 205/H – I-ličky (zelená, olivová, nahoře světlá), II – cihelné zdivo (dtto 205/G4/II). 205/I cihelné zdivo(dtto 205/H/II), napravo vyrovnávka špalety stávajících dveří. 205/J – I – cihelné zdivo, pokryté vápenným pačokem, II – cihelná zazdívka, spára vyklínovaná úlomky opuky(?) a břidlice. 205/K I – pod stávající ličkou je modrá, II – pod ní olivově zelená a okrová lička, III – vrstva omítky s barevnou malbou (vegetabilní motivy?) – tato vrstva je pouze nalevo od spáry. 205/L – I – cihelný záklenek (cihly 28x14,5x7cm), jeho horní hrana přiléhá k hornímu zdivu (III) jakoby na spáru, na horní hraně spáry snad saze(?), II – cihelná zazdívka, III - cihelné zdivo s vápenným pačokem na povrchu. 205/M – dtto 205/L. 205/N – dtto 205/L, cihly 27x14x7cm. 205/O – dtto 205/L. 205/P- I – viz 205/L/III, II – cihelná vyrovnávka špalety stávajících dveří. 3) Interpretace J stěna místnosti je bezpochyby někdejším S průčelím věže, je zajímavé, že na Z straně je zastiženo kamenné zdivo (není to pozůstatek ještě starší stavby, či

50

SHP zámek Zlín 2014 fáze?), na V pak čistě cihelné; je dochována i pevná, exteriérová omítka věže; partie u někdejšího SV nároží věže má sesekaný líc, kvůli pozdějšímu formálnímu vyrovnání stěny místnosti; ve špaletě okna je dokonce zastiženo poškozené nároží věže (205/B/V). Je možné, že levá špaleta velkého, zaslepeného otvoru se kryje se zbytkem špalety otvoru staršího (menšího!). Z cihelná stěna místnosti je dodatečně přiložena k věži (na líci není váp. pačok!). Velký, zazděný otvor v S stěně, lemovaný malbami, snad souvisí s topeništěm (či kamnová nika?)

206 1) popis Jedná se o úzkou, vysokou chodbu, zaklenutou segmentovou klenbičkou, na S straně se pravoúhle zalamuje k Z, kde ústí do chodbové arkády. Na Z straně do prostoru ústí obdélné dveře s novodobou, dřevěnou, dvoukřídlou výplní, dále sem vedou zde dveře z místností 203, 205, jejichž špalety jsou vybaveny kazetovým, dřevěným obložením, obdobně jsou pojednány i obě křídla dveří do č. 203. Dveře do 205 jsou hladké, novodobé. Posledním otvorem jsou dveře, ústící do místnosti č. 214; ty jsou opět obdélné s dvoukřídlými, kazetovými výplněmi (horní pole jsou prosklena). V SZ části přímé partie chodby je v patě klenbičky proražen kruhový otvor. Podlaha je kryta linoleem. 2) sondáž 206/A – sonda položena na svislé prasklině; pod stávající omítkou obnažena tvrdá omítka novodobá, situovaná napravo od spáry, nalevo se nachází měkčí, starší omítka, nanesená zřejmě na smíšené zdivo; nahoře je spára ukončena novodobou cihlou. 206/B – svislá spára (neodpovídá poloze spáry zachycené v sondě 206/A), nalevo je cihelné zdivo, napravo cihelné zdivo s vápenným pačokem na povrchu. 206/C – cihelné zdivo s vápenným pačokem na povrchu – spára ze sondy 206/B zde není. 206/D – cihelné zdivo s vápenným pačokem na povrchu. 206/E – sonda položena v pravé špaletě obdélného útvary, rýsujícího se ve zdivu; zde zjištěno, že se jedná zřejmě o niku s dřevěnými stěnami, čelní hrana desky je kryta omítkou na rákos, zazdívka je cihelná. 206/F – sonda v pravé špaletě drobného, čtvercového útvaru, rýsujícího se v omítce; opět zřejmě drobná nika s dřevěnými stěnami, její vyústění bylo zřejmě kryto odstraněným rámem, zazdívka cihelná. 206/G – sonda na nároží chodby – cihelná špaleta zřejmě upravována, či dodatečně zřízena ve starším zdivu, kryto hnědavou, měkkou omítkou.

51

SHP zámek Zlín 2014 206/H – sonda nade dveřmi do místnosti č. 214; zjištěn zde cihelný záklenek, jehož pata je zřejmě v ose dnešních dveří, které zrušily jeho špaletu 3) interpretace J stěna prostoru patří objektu věže, zde zastižen fragment staršího otvoru, než je Z stěna chodby (okno, dveře?). Z stěna zřejmě budována z cihelného zdiva s pačokem na povrchu, v ní snad druhotně vyhloubeny niky s dřevěnými stěnami.

207, 209, 210, 211 1) popis Obdélná místnost, přístupná z č. 201 (viz tam); dodatečně je předělena příčkami (WC), osvětlená ze Z strany 2 okenními otvory v obdélných nikách, s novodobými, jednoduchými, šestitabulkovými výplněmi.

215 1) popis Obdélná místnost, přístupná z č. 216 (viz tam); V stěna členěna 2 vysokými nikami s přímými překlady novodobými, prosklenými, členěnými výplněmi s dveřmi na terasu č. 231. Spodní část špalet je kryta původním, dřevěným obkladem. Jeho rozsah dochování není jasný, spodní část stěn celé místnosti opět zakrývá, předsazená, novodobá stěna. S stěna obsahuje široký, obdélný výřez, jehož špalety i podhled jsou obloženy tmavými, dýhovanými plotnami. Ze S strany jsou zde dochovány 4 křídlé výplně skládacích dveří; křídla jsou prosklená (v polovině výšky dělená subtilní, horizontální příčkou) s neúplně dochovaným původním kováním (bez kliky). Vstup v Z stěně je zakryt zmíněnou, předsazenou stěnou. Místnost je klenuta valenou klenbou s trojicí výsečí nad otvory. Podlaha místnosti je tvořena novodobými vlysky.

216 1) popis Monumentální sál, zabírající 2 podlaží; ve V stěně jsou situovány 2 vysoké, průběžné, okenní niky s přímými překlady a s novodobými, dřevěnými výplněmi. Špalety i překlad jsou opatřeny dřevěnými obložkami, zdobenými kazetami, s druhotným, bílým nátěrem. Na tyto prvky navazuje dřevěný obklad spodní části stěn, ukrytý dnes pod subtilní, předsazenou stěnou. S stěna je ve V části prolomena prostým, širokým, obdélným výřezem vstupu do č. 215. Spodní hrana překladu

52

SHP zámek Zlín 2014 otvoru je obložena tmavý, dýhovaným prvkem, na jehož J okraji jsou kovové prvky s kruhovými otvory pro zajištění dveřních křídel (obdobný prvek je zachován, včetně kompletních výplní, v S stěně č. 215). Spodní část stěny je zakryta novodobou, předsazenou, subtilní stěnou. Z stěna je prolomena 2 symetricky situovanými, oble završenými otvory, nad kterými se klene část neckové klenby, ukončená na V straně svislou plochou nadlehlého zdiva. Výše je pak plochý strop projmutého útvaru vyložené pavlače, zdobený širokým, štukovým zrcadlem. J z obou zmíněných otvorů je vybaven dvoukřídlovými, prosklenými dveřmi (popis u č. 229, J část), tympanon je plný, omítaný. S otvor je volný a ústní do oblého prostoru s vřetenovým schodištěm. Spodní partie vnější stěny schodiště je opatřena dřevěným obkladem, sestaveným ze svisle kladených desek se sejmutými svislými hranami, nahoře završeným profilovanou římsičkou. Tak je obložena i stěna schodišťového zrcadla – zde jsou zabudována drobná dvířka s novodobým zámkem a původní, mosaznou úchytkou, kryjící v době průzkumu nepřístupný prostor. Nalevo od nástupu na schodiště, je v obkladu dochován původní el. vypínač (mosazná, čtvercová deska s kruhovým výřezem uprostřed, v něm bakelitový přepínač). Zábradlí kolem schodišťového zrcadla je dole vynášeno mohutnou, profilovanou nohou, na které spočívá volutovité ukončení širokého madla. Madlo plynule probíhá nahoru, kopírujíc křivku zakřiveného ramene, podpíráno hranolovými sloupky. Mezi nimi jsou hustě vsazeny subtilní sloupky kruhového průřezu (od poloviny výšky se vzhůru i dolů plynule zužující), horizontálně členěné pěticí talířových kroužků. Madlo je z horní strany členěno pěticí rovnoběžných výžlabků. Schodiště ústí na zmíněnou pavlač (zde je vyústění schodiště provázeno stejně utvářeným zábradlím i z druhé strany (půdorysně sleduje zakřivený průběh „vnitřního“ zábradlí) a je rovněž vybaveno tentokrát drobnějším, volutovým zakončením, spočívajícím na hranolovém sloupku. Stupnice i podstupnice schodiště jsou budovány z masivu. Pavlač je z V strany ukončena dřevěným zábradlím, projmutými kuželkami, situovanými v jakémsi deskovém „rámu“ tvořícím nahoře madlo. Zábradlí je opatřeno bílým nátěrem, je vyhotoveno ze dřeva a z vnitřní strany je uzavřeno deštěnou příčkou. Z stranu schodiště tvoří oble vedené zdivo s obdélnými, převýšenými výřezy 4 oken, jejichž překlady leží ve stejné výšce, vodorovné parapety pak sledují výškovou úroveň schodiště.Kastlové, vícetabulkové výplně jsou, včetně kování, současné se schodištěm. Z stěna pavlače (v J části) je tvořena zdivem, projmutým průběžnou nikou, ponechávající na pravé straně poměrně úzký pilastr. V JZ koutě je situováno novodobé, montované železné schodiště, vedoucí do půdního prostoru. Na S.straně je zaslepená nika vstupu. Podlaha pavlače je tvořena novodobými vlysky. Strop nad schodištěm je plochý, nad pavlačí je rozepjatý polokruhový pas, na který na V navazuje klenba sálu. Zpět do hlavního sálu: Jeho J stěna je ve své spodní části rovněž zakryta novodobou, představěnou stěnou, zakrývající pravděpodobně pozůstatky původního, dřevěného obložení. Ve V části je prolomena obdélným výřezem vstupu s dvoukřídlovou výplní z masivního dubu; ta je členěna kazetami, rámovanými ustupujícími ploškami – s původním kováním (viz č.220), v obložkových zárubních. Podlaha místnosti je tvořena novodobými vlysky, strop tvoří vysoká, valená klenba s hladkým lícem; cca 5,7m od V stěny místnosti probíhá klenbou ve směru SJ prasklina.

53


217 1) popis Jedná se o rozměrnou, schodišťovou halu, zajímající výšku dvou podlaží. Vstup do haly je ve spodní části S stěny. Vstup je zřízen v širokém, obdélném výřezu ve zdivu; v něm je osazena rozměrná, čtyřkřídlá, prosklená výplň; prosklení je obdélné, na výšku orientované, dělené svislým prvkem. Vodorovně je plocha členěna třemi prvky; střední je průběžný, horní a dolní přepažují střídavě levou a pravou část zasklení. Kování je dochováno kování (mohutný, obdélný štítek, projmutá klika, oválná krytka klíčové dírky, vše v mosazi). Z vnitřní strany je vstup situován v ústupkových špaletách, na spodní hranu překladu zde navazuje krátký úsek plochého stropu, členěného štukovým zrcadlem, rámovaným úzkými, ustupujícími paspartami. Po bocích vstupu jsou v bočních zdech symetricky situovány průběžné niky půlkruhového půdorysu. Dále k J je situován další, výše umístěný, krátký úsek rovného stropu s obdobně zdobeným podhledem. Za ním se prostor otevírá v plné výši a při jeho V, J a Z stěnách je vedeno trojramenné schodiště. Jeho V a Z ramena jsou půdorysně zaoblena dle průběhu sten místnosti.Ty jsou ve spodní části hladké, povrch je opatřen povrchem z umělého mramoru. Tato partie je završena průběžnou, plochou římsou s odsazenou, vyžlabenou spodní hranou.. Výše situované fasády jsou členěny hladkými plochami s oválným zrcadlem v horní části, oddělených mělkými pilastry, sestavenými z trojice svislých, projmutých prvků. Ve V a J stěně jsou ve zmíněných hladkých plochách situovány 4 okenní otvory, ohraničené průběžnou, ustupující paspartou; jejich výplň je novodobá, dřevěná, jednoduchá; členění sestává ze tří svislých (střední je širší) a jednoho, v polovině výšky situovaného prvku vodorovného. Strop místnosti je hladký, v jehož středu je zavěšen novodobý lustr. Schodiště má stupnice z mramorových desek s oblými předními a bočními (ze strany zrcadla) hranami. Ze stejného materiálu je budována i podstupnice. Boky schodišťových ramen jsou opatřeny umělým mramorem, na straně stěn ke stupňům přiléhá shora sokl z mramorových desek (ty jsou připasovány ke stupňům); na straně stěny je tento obklad provázen horní hranou omítkového soklu. Ze strany schodišťového zrcadla je na okrajích stupňů upevněno dřevěné schodiště, sestávající ze sloupků okrouhlého průřezu a průběžného, širokého madla. Sloupky mají útlou patku z mosazného plechu, završenou prstencem černé barvy. Vzhůru se sloupek zužuje až k hlavici, tvořené trojici plastických prstenců. Ploché madlo má projmuté, boční hrany, dole je zakončeno mohutnou volutou, spočívající na spodním sloupku, který je mohutnější. Madlo probíhá plynule až na horní podestu, na které je situován vstup do č. 216 (popis viz tam); v levé špaletě vstupu je dochován původní, elektrický vypínač (mosazná, čtvercová deska s kruhovým výřezem uprostřed, v něm bakelitový přepínač). Podlaha je tvořena mramorovými dlaždicemi. V přízemní části místnosti se navíc nacházejí drobné prostory; jeden z nich je v Z stěně (č. 122) – jedná se o nízkou niku obdélného vyústění, která je v hloubi zdi vyšší a sklenutá segmentovou klenbičkou; další prostor (121) nalezneme pod schodištěm, při J stěně. Je přístupný prostým, obdélným výřezem v subtilním zdivu.

54


218 1) popis Místnost obdélného půdorysu, přístupná vstupem v Z stěně z č. 219 (viz tam); v SZ koutě nika pro kamna, obdobně utvářená, jako v č.219. V J stěně je okenní nika (situovaná mimo osu stěny), obdobně utvářená jako v č. 219. V stěna je prolomena dvojicí zaslepených okenních nik obdobného tvaru, jako nika v J stěně. Místnost je zaklenuta valenou klenbou, projmutou třemi výsečemi (nad otvory v Z a V stěně). Na podlaze jsou novodobé vlysky.

219 1) popis Místnost obdélného půdorysu, přístupná od S obdélným vstupem; jeho výplň je obdobná, jako u vstupu do č. 221 (V vstup v S stěně). Výplň je opatřena bílým nátěrem, v poškozeních je patrno přírodní, mořené dřevo. Je zde dochováno původní kování (mohutný, obdélný štítek, projmutá klika, oválná krytka klíčové dírky, vše v mosazi). Z stěna obsahuje provizorně zaslepený vstup, J je prolomena okenní nikou se segmentovým záklenkem a dovnitř se rozšiřujícími špaletami; výplně jsou novodobé, jednoduché, dřevěné, šestitabulkové. Ve V stěně je vstup do č. 218, vybavený obdobnou výplní, jako vstup ve stěně S, není natíraný, má přírodní, mořený povrch. V SV koutě je dochována poměrně subtilní konstrukce kamnové niky; ta je tvořena tenkou „skořápkou“ zdiva, pasparta kolem niky je profilována 3 x ustupujícími, průběžnými ploškami, vycházejícími z plných patek útvaru. Místnost je završena valenou klenbou se styčnými výsečemi s hřebínky. Na podlaze jsou novodobé vlysky.

2) sondáž 219/A – sonda při Z špaletě okenní niky; V ploše sondy odkryto kompaktní, cihelné zdivo (1), cihly o rozměrech 7x15x?cm. Na jeho levém okraji jsou použity úlomky týchž cihel, vytvářející zde svislou linii (2). Ve spodní části sondy tato partie působí dojmem šmorce, zahloubeného do popsaného zdiva. Nalevo od této partie se nachází úzký, cihelný „sloupek“ zdiva (3), přiloženého k popsanému zdivu (výška cihel cca 6cm). Nalevo, na hraně špalety je zazděn plochý úštěpek cihly (7). Na něm (v ploše špalety) ve dochován zbytek pevné, staré omítky s vápennými ličkami a pekovaným povrchem (6). Na ní je v ploše špalety i na ploše zdiva vrstva omítky s ličkami (snad: bílá, okrová, na ní zelená) s pekovaným povrchem (4). Na ní je, pouze v ploše špalety, tenká vrstva omítky s modrou ličkou na povrchu (5). Na ní je vrstva podkladní omítky (8) pod omítkou stávající. 219/B – mělká sondáž do pravé pasparty kamnové niky. Prokázáno, že profilace prvku není zjednodušena (pouze pozměněna vrstvou barevných liček). Pod

55

SHP zámek Zlín 2014 stávajícím povrchem s ličkami je tenká štuk.vrstva. Ta nasedá na souvrství starších liček různých barev (od nejmladší: modrá, okr, světle zelená, tmavě zelená). 3) interpretace 219/A - Nejstarší je zdivo (1), do kterého byla vyhloubena okenní (?) nika. K ní náleží úlomky cihel (2) a snad i šmorce s nimi související a především tenká přizdívka (3). Úštěpek cihly (7) může svědčit o dalších úpravách špalety do dnešního stavu. S touto úpravou je spojena nejstarší dochovaná omítka (6). Tato omítka byla odstraněna z plochy zdiva S stěny a byla pořízena nová omítka (4), vytvářející zkosené nároží špalety. Do této vrstvy je zasekáno el. vedení. To překrývá stávající omítka s podkladní vrstvou (8).

220 1) popis Místnost čtvercového půdorysu, SZ kout je zkosen (pod omítkou se zřejmě nachází kamnová nika, podobná, jako v č. 221). Přístupná je obdélným výřezem vstupu v S stěně; jeho výplň je obdobná, jako u vstupu do č. 221 (V vstup v S stěně). Výplň je opatřena bílým nátěrem, v poškozeních je patrno přírodní, mořené dřevo. Zárubně z vnitřní strany jsou ponechány přírodní. Je zde dochováno původní kování (mohutný, obdélný štítek, projmutá klika, oválná krytka klíčové dírky, vše v mosazi). V Z a V stěně jsou vstupy, které jsou provizorně zaslepeny. J stěna je prolomena 2 průběžnými okenními nikami se segmentovými záklenky a dovnitř se rozšiřujícími špaletami; výplně jsou novodobé, jednoduché, dřevěné, šestitabulkové. Strop místnosti je plochý s mohutnými fabiony po obvodu. Na podlaze jsou novodobé vlysky.

221 1) popis Poměrně velká místnost obdélného půdorysu, přístupná od S dvojicí vstupů. V z nich je dodnes funkční; v obložkové zárubni, členěné kazetami, lemovanými ustupujícími ploškami.Z vstup ústí z č. 222 a je patrný pouze zčásti a to z interiéru č. 221. Jedná se rovněž o dvoukřídlovou výplň v obložkových zárubních; výplně jsou členěny kazetami v členitěji profilovaných rámech, zárubně jsou ze strany č. 221 zdobeny průběžným, oblým prvkem. Zevnitř jsou tyto dveře blokovány provizorním stupněm, zřízeným v souvislosti s využitím místnosti jako hudební zkušebny. Z stěna je prolomena 2 průběžnými okenními nikami s dovnitř se rozšiřujícími špaletami; S nika má přímý, J segmentový záklenek. J stěna je rovněž prolomena dvěma okenními nikami obdobných tvarů – ovšem se segmentovými záklenky. Ve V stěně je situován obdélný výřez vstupu do č. 220, jehož dvoukřídlová výplň je provedena stejně, jako u vstupu z chodby č. 229. SV kout je zkosený a v tomto zkosení je situována oblá nika pro kamna s hladkými stěnami, završená konchou.

56


Na podlaze jsou vlysky, na kterých je položen celoplošný koberec. Strop místnosti je plochý s mohutnými fabiony po obvodu.

222 1) popis Poměrně velká místnost obdélného půdorysu, přístupná od V dvojicí vstupů. S z nich je dodnes funkční; v obložkové zárubni, členěné jednoduchými kazetami, je osazena dvoukřídlá, obdobně členěná výplň. Další vstup, situovaný více na J je z interiéru místnosti zaslepen; nika je využita jako vestavěná skříň, přístupná z chodby č. 229. Obložková zárubeň i dvoukřídlová výplň jsou členěny bohatěji, než sousední vstup (zaoblené, bohatší profilové prvky), závěsy zdobené. V SV koutě se nachází oblá nika pro kamna, završená konchou. J.stěna je ve spodní části kryta skříněmi (není vidět vstup do č. 221), Z stěna je prolomena dvojicí okenních nik. Pravá z nich je využita dveřmi, zpřístupňujícími předsazenou terasu (popis viz u č. 223), levá je průběžná s přímým překladem a dovnitř se rozšiřujícími špaletami. Výplň je dřevěná, jednoduchá, novodobá, šestitabulková. S stěna je prolomena vstupem do č. 223. Otvor je vybaven obložkovou, profilovanou zárubní, v ní jsou osazeny dvoukřídlové výplně, členěné plastickými kazetami s oblou profilací ustupujících prvků a s pozůstatkem mosazného kování (štítek). Strop místnosti je plochý s mohutnými fabiony po obvodu. Na podlaze jsou novodobé vlysky.

223 1) popis Místnost přibližně čtvercového půdorysu, se vstupy v S a J stěně; S vstup – viz u č. 224, J vstup dtto. Po jeho levé straně je omítka narušena. V SV koutě místnosti je situována vysoká nika pro kamna – její zadní stěna má oblý půdorys, je završena konchou. V stěna je plná. Protější, Z je prolomena dveřním otvorem s rovným překladem a dovnitř se rozšiřujícími špaletami. Výplň je prosklená, dřevěná, novodobá, zevnitř je opatřená bezpečnostní mříží; dveře vedou na terasu balkonu nad vstupem v Z fasádě zámku. Strop místnosti je plochý s mohutnými fabiony po obvodu. Na podlaze jsou novodobé vlysky.

57


224 1) popis Místnost přístupná od V vstupem ze Z části chodby 229 (viz tam), spodní část stěn je zakryta představěnou, lehkou stěnou. V JV koutě je situována vysoká nika pro kamna – její zadní stěna má oblý půdorys, je završena konchou. S stěna nevykazuje žádné anomálie (vstup do 225 je zakryt zmíněnou stěnou). Z stěna je prolomena okenním otvorem, situovaným v průběžné nice se segmentovým záklenkem a s dovnitř se rozšiřujícími špaletami, výplň je dřevěná, jednoduchá, novodobá, šestitabulková. J stěnu prolamuje vstup do č. 223. Obložková, profilovaná zárubeň, v ní osazeny dvoukřídlové výplně, členěné plastickými kazetami s historickým kováním (dtto u vstupu do č. 219). Výplně jsou pravděpodobně jiného původu, než zárubně. Strop místnosti je plochý s mohutnými fabiony po obvodu. Na podlaze jsou novodobé vlysky.

226 1) popis Místnost přístupná od V vstupem z č. 227 (viz tam); napravo od něj je plocha novodobé omítky s drobným, kruhovým otvorem. S stěna je prolomena okenním otvorem, situovaným v průběžné nice se segmentovým záklenkem a s dovnitř se rozšiřujícími špaletami, výplň stejná jako v č. 227. Stejné okno situováno i v Z stěně. J stěnu tvoří novodobá, lehká příčka. Strop plochý s mohutnými fabiony při Z, S a V okraji. Pod fabiony je patrný vodorovný, cca 10 cm široký pás hrubší omítky – drobná sonda prokázala, že se jedná o novodobý zásek pro el.vedení. 3) interpretace Místnost původně tvořila jeden celek s č. 225.

227 1) popis Rozměrná místnost obdélného půdorysu, bývalý přednáškový sál. Přístupný je vstupem od J, situovaným v ose J stěny. Vstup má novodobé, obložkové zárubně (dýhované, hladké), výplň dvoukřídlová, kazetová – výplně kazet jsou členěny oblými výlysky. V stěna je zčásti zakryta novodobou, zasunovací přepážkou, kryjící promítací plátno. Stěna je omítaná, plná, nalevo od promítacího plátna je patrná svislá trhlina (70cm od SV koutu, vysoká je od podlahy 250 cm, ve výšce 210 cm v ní začíná vodorovná prasklina, směřující doprava – sonda 227/B). S stěna je prolomena 4 okenními otvory, umístěnými v průběžných nikách s přímými překlady a dovnitř se

58

SHP zámek Zlín 2014 rozšiřujícími špaletami; výplně jsou novodobé, jednoduché, šestitabulkové, Z stěna je ve své S části prolomena obdélným vstupem se stejnou výplní jako vstup v J stěně. Strop místnosti je plochý, po okrajích provázený mohutnými fabiony, na podlaze jsou položeny novodobé vlysky, na níž je nalepený technický koberec; ve V části je podlaha zvýšena dodatečným stupněm (souvisí s funkcí přednáškového sálu). 2) sondáž 227/A – drobná sonda v narušení omítky; je situována v pravé špaletě Z okna; v ní je zjištěno následující: Zdivo (1) cihelné, kryté pevnou, maltovou vrstvou (podkladní omítka?), špaleta je budována jinak, její hrana je tvořena plochým úštěpkem cihly (2) a její povrch není pokryt zmíněnou podkladní (?) omítkou. 227/B – sonda položena v místě svislé praskliny ve V stěně; nalevo obnaženo kompaktní, cihelné zdivo, pokryté pačokem (A), napravo je cihelná zazdívka, přesahující půdorysnou úroveň zdiva nalevo (B). 3) interpretace 227/A – je pravděpodobné, že současná špaleta je dodatečně zahloubena do zdiva. 227/B – jedná se zřejmě o S špaletu dveřního otvoru, zazděného při zřízení schodiště č. 201.

229 1) popis Jedná se o chodbový trakt, otevřený zasklenými oblouky arkád do nádvoří. S část: S stěna prolomena vstupem do č.227 (viz tam), její spodní část je zakryta předsazenou, lehkou stěnou. V Z stěně vstup s novodobou výplní, nad ní se v omítce rýsuje oblý obrys zazděného otvoru (osvětlovací okénko?). J stěna prolomena 3 půlkruhově završenými otvory arkád; Z je prázdný (je vstupem do Z části chodby; dnes je v něm vsazena prosklená, plastová výplň), záklenek je odsazen. Zbylé 3 mají ustupující parapet a dřevěnou, jednoduchou, členěnou výplň. Na V je tato část chodby uzavřena novodobou, zdobenou mříží. Klenba je tvořena plackami, oddělenými odsazenými pasy, na podlaze jsou novodobé vlysky. Z část: Z stěna je prolomena 2 vstupy, vybavenými historickými výplněmi (obložkové, profilované zárubně, výplně dvoukřídlové, členěné kazetami). Na J je tato část chodby ukončena půlkruhem završeným výřezem ve zdi, zpřístupňujícím J část chodby. V stěna prolomena 5 obloukově sklenutými otvory arkád (viz u S části). Klenba je tvořena plackami, oddělenými odsazenými pasy, na podlaze jsou novodobé vlysky.

59

SHP zámek Zlín 2014 J část: Z stěna je prolomena vstupem do č. 222; obložkové, profilované zárubně s dvoukřídlovou výplní, zdobené vpadlými kazetami. Obdobně budovaný ý dveřní otvor je situován i Z části J stěny (ústí do č. 221). Další 2 ve V části mají výplně situovány směrem k místnostem č. 219 a 220 a jejich členění je odlišné od výše popsaných dveří (jednodušší členění, založené pouze na vrstvení ustupujících ploch), je dochováno masivní, mosazné kování s projmutou klikou. Ve V stěně se nacházejí rozměrný vstupní otvor s obložkovými zárubněmi a dvoukřídlými, prosklenými výplněmi, jejichž členění tvarově odpovídá výše popsaným vstupům do č. 219 a 220. Povrch však není natírán, jedná se o tmavě mořený dub, čtyřdílná prosklení jsou vyplněna strukturovaným sklem, kování je stejné, jako u vstupu do č. 219 a 220 (viz výše). V pravé špaletě jsou zabudována dvířka, kryjící drobný prostor. S stěna této části chodby je členěna třemi obloukově sklenutými otvory arkád (viz u S části). Klenba je zde, narozdíl od předchozích částí chodby, valená, odsazená, se styčnými výsečemi, s hranami, opatřenými hřebínky. Na podlaze jsou novodobé vlysky. 2) sondáž 3) interpretace Je evidentní, že J část chodby je nejstarší; dveřní výplně do č. 216, 219, 220 a 221 pocházejí z poč. 20. století, zbylé jsou zřejmě starší (i podle závěsů).

60


III) 2.PATRO 301 1) popis Horní část průběžného, dvouramenného, železobetonového schodiště, ústícího do prostoru půdy. Tam se otevírá ocelovými, dvoukřídlými, novodobými dveřmi. Horní rameno sbíhá z úzké podesty, jeho povrch je opatřen linoleem, na jeho volných okrajích je instalováno ocelové zábradlí z trubkových profilů; madlo je vytvořeno nejširším profilem, sloupky a dvojice prvků, rovnoběžných s madlem jsou subtilnější. Půdorysná zalomení prvků jsou vedena oble. Horní část V stěny prostoru je předsunuta před průběh dolní části stěny (zábradlí zde končí v ploše výstupku). Podesta je přiložena k vyústění okenní niky, situované v S stěně. Pod ní se zeď úzkým ústupkem rozšiřuje (v úrovni podlahy). Z rameno schodiště je kotveno do Z stěny, kde je provázeno soklíkem z keramických obkladaček. Na úrovni podlahy 2. patra rameno končí v obdélné ploše z leštěného teracca (při dotyku se spodní částí ramene je patrná vyspravená jizva), na které pak na J navazuje šestiboká, keramická dlažba chodby. Ta navazuje na č. 337 a na V straně ústí dveřmi do č. 303 (viz tam). V J stěně chodby je ve V části rozměrný výklenek s elektroinstalační skříní, v Z partii pak velké, půlkruhově sklenuté okno (stejně utvářené jako okna v J stěně č. 337). Z stěna je prolomena vstupem do J části chodby č. 337 (viz tam). V S stěně chodby je prostý, obdélný vstup do novodobého, technického výtahu. Nad schodištěm je plochý strop, chodba je sklenuta segmentovou klenbou.

303, 314 1) popis Místnost obdélného půdorysu, předělená novodobou příčkou na 2 části (S část je 303, J 314). Přístup vede ze Z, z chodby č. 301 historickými, dvoukřídlými dveřmi (s kazetovými výplněmi) v obložkové zárubni a s novodobým kováním, obdobné dveře jsou situovány v S stěně místnosti (vedou do 304) i v Z stěně (do č. 313) , ve V stěně jsou pak situovány dveře obdobného provedení (do č. 310). Obě části chodby rozděluje novodobá, dřevěná, prosklená příčka s šestidílným nadsvětlíkem (dveřní křídla jsou odstraněna). V 307 jsou spodní části stěn obloženy novodobým, dřevěným obložením, strop je zakrytý novodobým podhledem. V J stěně se nachází průchod do 317, vybavený obložkovými zárubněmi, kryjícími celou šířku dělící zdi, plocha špalet je členěna kazetami. Křídlo je dřevěné, rámové, novodobé. Ke dveřím vedou od S 3 schodišťové stupně. Ve V stěně je vstup do 315 – je vybavený ocelovou zárubní, obloženou novodobým, dřevěným obkladem, přecházejícím do interiéru 315. Výplň

61

SHP zámek Zlín 2014 chybí. Podlaha v místnosti 303 a 307 je pokryta linem, strop je rovný, na okrajích je zdoben fabionem.

304, 305, 306 1) popis Rozměrná místnost nepravidelného půdorysu, novodobě rozdělená lehkými příčkami s dveřmi. Č. 304 má půdorys lichoběžníka a je zaklenuta částí neckové klenby se zaoblenými hranami. V J stěně je průchod, vybavený dvoukřídlými dveřmi s hladkým povrchem (dveře vedou z č.303 – vnější křídla dveří – viz tam). 305 a 306 jsou zaklenuty plackovou klenbou, jejich Z a V stěny jsou projmuty rozměrnými, oblými výklenky (ve V z nich je situován vstup z 307 – viz tam), Obdobný výklenek je vybrán i ve vnější, S stěně – v jeho ploše jsou situovány 2 prosté, obdélné okenní niky s novodobými, dřevěnými, šestidílnými výplněmi. Podlahy jsou z novodobých vlysků, překrytých linem, či koberci.

307, 308 1) popis Místnost obdélného půdorysu, situovaná v SV nároží zámecké budovy, jedná se o jediný prostor, rozdělený lehkou, novodobou příčkou s rozměrným průchodem. V stěnu 307 i 308 prosvětlují okenní niky, které jsou utvářením i výplněmi shodné s oknem v č. 310 (viz tam). V S stěně 307 se nachází obdélný výklenek s přímým překladem – jedná se o zazděné okno – nika rozměry odpovídá oknům ve V stěně. V Z stěně č. 307 je situován dveřní otvor s obložkovou zárubní a dřevěnou, rámovou, jednokřídlovou výplní s původním kováním (období po polovině 20.století ?); dveře ústí do č. 306.

309 1) popis Malá místnůstka, přístupná vstupem z 310, je situována za zkoseným JV koutem místnosti, rozdělené dnes v č.304, 305 a 306. Má půdorys pravoúhlého lichoběžníka a je zaklenut segmentovou klenbičkou. V J stěně je situován vstup z č. 310. V jeho špaletách je na J straně situována příčka s dveřmi; nad nimi je situován mělký, nepravidelně segmentový záklenek, výše prostor nad vstupem přetíná instalační trubka.

62


310, 311, 312 1) popis Místnosti, které byly součástí jednoho prostoru (spolu s 315 a 316 – viz tam). Místnosti jsou rozděleny novodobými, lehkými příčkami s prosklenou, horní částí, komunikace je zajištěna novodobými dveřmi v těchto příčkách. 310 je přístupná od Z historickými, dvoukřídlými dveřmi (viz u č. 303); v S stěně se nacházejí 2 dveřní otvory; Z z nich má menší rozměry, novodobá výplň s průzorem je v železných zárubních, dveře vedou do č. 309. V vstup je rozměrný, obdélného tvaru. Obložková zárubeň kryje celou šířku špalet i nadpraží, její povrch je členěn obdélnými kazetami. Ze strany č. 308, kam dveře vedou, je osazena dvoukřídlá výplň, rovněž členěna kazetami.V stěna místnosti je prolomena obdélnou, průběžnou okenní nikou s přímým překladem, jehož vnější partie se stupňovitě snižuje. Špalety se směrem dovnitř mírně rozšiřují. Okenní výplň je šestidílná, dřevěná – novodobá. Č. 311 je z V osvětleno oknem, obdobně utvářeno, jako u 310, J stěna je plná, č. 312 je z J a Z strany uzavřena plnými, omítanými stěnami. Strop místností je rovný s drobnými fabiony na obvodu, podlahu tvoří lino.

313 1) popis Místnost obdélného půdorysu, plochý strop s drobnými fabionem po obvodu. Vstup z V strany dvoukřídlými, historickými dveřmi s obložkovými zárubněmi (obložky pokrývají celou šířku špalet a jejich povrch je členěn obdélnými kazetami (jinak viz popis u č. 303). S stěna je projmuta oble sklenutou nikou; její záklenek má vlevo hranolovou patku, nalevo je zakončen esovitě. Jedná se o otvor zaslepené nádvorní arkády. Z stěna je členěna velkým oknem s oblým, stlačeným záklenkem a ustupujícím parapetem, výplň je dřevěná, novodobá. J stěna je plná, v její Z části se rýsuje zaslepený, vysoký otvor(?) s polookrouhlým záklenkem; tam položeny sondy – viz níže. Na podlaze jsou novodobé vlysky. 2) sondáž 313/A – v sondě, pod omítkou s ličkami, zjištěno cihelné zdivo (cihly 28x15x7cm), napravo zachyceno vnitřní vyústění otvoru, či výklenku, na jehož špaletu zmíněná omítka přechází. Napravo je zazdívka, spára je překryta plastovou, podmítkovou síťkou. 204/B – drobná sonda, v ní zjištěna obdobná situace, jako v sondě A; špaleta je však napravo.

63


315, 316 1) popis Místnost obdélného půdorysu, bez přímého osvětlení; původně zřejmě součást velké místnosti (310, 311, 312, 315, 316). 315 je vytvořena vložením novodobé „komůrky“ se samostatným, sníženým stropem, v dělící příčce je situován průchod s vyvýšeným prahem Nad oběma místnostmi je situován rovný, omítaný strop s drobným fabionem na Z, V a J straně. Na podlaze je lino. 2) Sondáž 316/A – sonda položena v J stěně 316, u JV koutu. Ve V části sondy bylo pod stávající novodobou omítkou obnaženo torzo vnější omítky objektu s plastickou omítkovou bosáží (1). Tato omítka je velmi pevná a je nanesena na cihlové zdivo (5 nelze měřit rozměry cihel – musela by být odsekána omítka s bosami). Výška bos je 36cm (je obnažena jenom jedna), hloubka spáry je 3 cm, výška cca 5cm; spodní hrana bosy je vodorovná, horní je vně zešikmena (3). Na povrchu bos jsou stopy po pekování. Na levé straně (u bývalého nároží objektu) jsou bosy překryty zbytkem pozdější omítkové vrstvy (2) s hrubějším povrchem a s pozůstatkem nevýrazné, vodorovné, ryté (?) linky (6). Tato omítka překryla starší, bosované nároží. Napravo, od torza omítky s bosáží, se nachází cihelné zdivo (4), jehož líc předstupuje před líc bosáže (!) – cihly mají rozměry ?x15x6,5cm. 3) interpretace Primární je v sondě plastická bosáž nároží a zdivo nároží, následuje pak omítka, kryjící bosy. V dalším vývoji bylo ponechán pouze střep nároží se zbytky omítek – tato úprava jistě souvisí se začleněním objektu s nárožím do hmoty barokního (?) zámku.

317 1) popis Místnost přibližně čtvercového půdorysu, přístupná od S, vstupem z 314 (popis vstupu viz tam); Z stěna tvořena příčkou s prosklenou horní částí, dole vlevo vstup do č. 318. Dveře jsou v jednoduchých, obložkových zárubních, křídlo je členěno čtyřmi kazetami, obě větší, horní, jsou proskleny. V stěna je prolomena jednokřídlými dveřmi, vsazenými v obložkové zárubni, členěné obdélnými kazetami.Podobně je členěno dveřní křídlo. J stěna je tvořena subtilní příčkou se vstupem do č.319, rámovaným prostou, dřevěnou, obložkovou zárubní bez výplně. Strop místnosti je plochý s drobnými fabiony po okrajích, podlaha je pokryta linem.

64


318 1) popis Místnost přibližně čtvercového půdorysu, přístupná od V, vstupem z 317 (popis vstupu viz tam); v místnosti je novodobé, hygienické zařízení (umývadlo, sprchový kout, WC), Z stěna je prolomena průběžnou okenní nikou se segmentovým záklenkem a dovnitř se rozšiřujícími špaletami. Výplň je dřevěná, novodobá, šestidílná. Na podlaze je lino. Strop místnosti je plochý s drobnými fabiony po okrajích.

319 1) popis Místnost přibližně obdélného půdorysu s novodobým dřevěným obložením částí stěn i stropu (imitace trámového stropu), části stěn obloženy keramickými obklady; jedná se o bývalou novodobou kuchyni, v SZ koutě ještě zbyla část kuchyňské linky. Místnost nemá přímé osvětlení; S a Z stěny jsou tvořeny příčkami. V Z z nich je novodobými dveřmi přístupná místnost č. 320. V stěna je ve své J části prolomena vstupem do č. 322. Vstup má obdélný tvar, špalety i nadpraží jsou zakryty v celé ploše dřevěnými obložkami s povrchem členěným kazetami. Takto je členěno i dřevěné, dveřní křídlo. Podlaha je kryta linoleem.

320 1) popis Místnost přibližně obdélného půdorysu, přístupná dveřmi od V, z č. 319 (viz tam). Z stěna prolomena oknem shodného utváření, jako v č. 318. Ve v partii J stěny je široký, obdélný, zaslepený, dveřní otvor, vybavený obložkovými zárubněmi. V interiéru niky, oddělené od místnosti dvoukřídlými, hladkými křídly, se dnes nachází úložný prostor s policemi. Strop místnosti je rovný, po okrajích je zdoben fabiony, na podlaze je položeno linoleum.

321 1) popis Místnost přibližně obdélného půdorysu, přístupná dveřmi od Z z č. 317 (popis vstupu – viz tam) a osvětlená oknem od V. Okno je situováno v obdélné nice s přímým překladem a plným parapetem; špalety se směrem dovnitř rozšiřují, výplň okna je novodobá, dřevěná, šestidílná. S partii V stěny předstupuje celou výškou prostoru mělký výstupek. Podlaha je pokryta kobercem, pod kterým jsou novodobé vlysky, strop je plochý s drobnými fabiony po obvodu.

65

SHP zámek Zlín 2014 2) Sondáž 321/A – sonda položena v SV koutě místnosti; na S stěně obnaženo cihelné zdivo (cihly o rozměrech ?x15x5,5cm), přiložené na spáru ke zdivu V stěny. Zdivo V stěny, jak bylo zjištěno v sondě, je rovněž cihelné, cihly mají jiné rozměry (zjistitelná je pouze výška – 7,5cm) i odstín (do oranžova); líc zdiva je odsekán (!). 321/B – sonda v SZ koutě místnosti. Na S stěně zjištěno cihelné zdivo (výška cihel cca 5,5-6cm), jakoby probíhající za líc cihelného zdiva Z stěny. Zmíněné, cihelné zdivo v Z části je v koutové partii porušeno, ložné spáry neodpovídají S zdivu, barevný odstín cihel je více do oranžova. 3) interpretace V zdivo je starší, zřejmě odpovídá omítkové bosáži, zjištěné v č. 316. zřejmě celá S stěna je mladší; situace v SZ koutě může svědčit o tom, že S zeď je starší, než zeď Z.

322 1) popis Místnost přibližně obdélného půdorysu, přístupná dveřmi od Z z č. 319 (popis vstupu – viz tam) a osvětlená oknem od V. Okno je situováno v obdélné nice s přímým překladem a plným parapetem; špalety se směrem dovnitř rozšiřují, výplň okna je novodobá, dřevěná, šestidílná. J partii V stěny předstupuje celou výškou prostoru mělký výstupek. Podlaha je pokryta vlysky, strop je plochý s drobnými fabiony po obvodu. 2) Sondáž 322/A – sonda položena v JZ koutě místnosti; na J stěně obnaženo cihelné zdivo (cihly o rozměrech 29x15x7cm), přiložené na spáru ke zdivu Z stěny. Zdivo Z stěny, jak bylo zjištěno v sondě, je rovněž cihelné, cihly mají jiný barevný odstín (do oranžova). 3) interpretace Z zdivo je starší, zřejmě odpovídá staršímu zdivu v sondě č. 321/B.

324 1) popis Místnost obdélného půdorysu, přístupná od Z vstupem z č. 325 (viz tam). Zárubeň je z této místnosti členěná stejně, jako z č. 325. V J stěně se nachází obdélná, průběžná okenní nika s přímým překladem, jehož spodní hrana mírně stoupá dovnitř.

66

SHP zámek Zlín 2014 Špalety niky se směrem dovnitř rozšiřují, výplň otvoru je stejná, jako v č. 328. V stěna je prolomena okenní nikou stejného utváření, jako v J stěně. S stěna je plná. Strop místnosti je plochý s drobnými fabiony po okrajích, podlaha je pokryta vlysky.

325 1) popis Místnost obdélného půdorysu, přístupná od Z vstupem z č. 326 (viz tam). Zárubeň je z této místnosti hladká (viz dveře v Z stěně č. 326). V J stěně je situována okenní nika shodného utváření, jako v č. 328. V S části V stěny se nachází obdélný výřez vstupu do č. 324. Čelní plocha obložkové zárubně je bohatě členěna, špalety u nadpraží otvoru jsou obloženy dřevěným obkladem s kazetami s členěnou vnitřní výplní. Tentýž motiv je uplatněn na plochách dvoukřídlové výplně. Kování stejné, jako u protějších dveří. Nalevo od tohoto vstupu je v omítce patrný obrys další průběžné niky (zazděné okno). Je vysoká cca 300cm a její levá špaleta je od JV koutu místnosti vzdálena cca 260 cm (pravá špaleta není patrna). V S stěně jsou rovněž patrny praskliny, evokující přítomnost zazděného otvoru. Jeho šířka je cca 150 cm, výška cca 250 a vzdálenost od SV koutu místnosti cca 100 cm. Strop místnosti je plochý s drobnými fabiony po okrajích, podlaha je pokryta vlysky.

326 1) popis Místnost obdélného půdorysu, přístupná od S vstupem z J části chodby č. 337 (viz tam). Z stěna je členěna vstupní nikou se segmentovým záklenkem a dovnitř se rozšiřujícími se špaletami. Jednodílná výplň spočívá v hladké, obložkové zárubni. Její povrch je členěn čtyřmi, obdélnými kazetami, v jejichž ploše jsou vystouplé partie s projmutými rohy. Nade dveřní nikou jsou v omítce patrné šikmé praskliny (směřují zprava dolů).V J stěně je situována okenní nika shodného utváření, jako v č. 328. Ve V stěně se nachází obdélný výřez vstupu do č. 325. V obložkové zárubni s bohatě profilovanou čelní stěnou je vsazena jednokřídlá výplň, jejíž plochy jsou členěny čtveřicí vpadlých kazet, členěných obdobně jako u výplně v protějších dveřích. Kování mosazné s oblým štítkem. Strop místnosti je plochý s drobnými fabiony po okrajích, podlaha je pokryta vlysky.

67


327 1) popis Drobná výrazně obdélného půdorysu, původně součást větší prostory (dnes č. 328 a 327), přístupná dveřmi od Z z č. 328 (popis vstupu – viz tam). Ve V stěně je patrný zazděný vstup do č. 326. V omítce se zde rýsuje jeho obrys, v místech po odpadlé omítce je vidět část tesařské zárubně otvoru. Podlaha je pokryta vlysky, strop je plochý s drobnými fabiony po svém S, V a J obvodu.

328 1) popis Místnost obdélného půdorysu, původně součást větší prostory (dnes č. 328 a 327), přístupná dveřmi od S z č. 329 (popis vstupu – viz tam). V J stěně jsou 2 okenní niky obdobného utváření jako v č. 329 (viz tam – spodní hrany obou ozubů v záklencích jsou zde přímé). V stěnu tvoří novodobá, lehká příčka, ve které je situován obdélný výřez vstupu do č. 327. S stěna je hladká, stopy vstupu, patrného z J části chodby č. 337 (viz tam) nejsou patrny. Podlaha je pokryta vlysky, strop je plochý s drobnými fabiony po svém S, Z a J obvodu.

329 1) popis Velká místnost přibližně obdélného půdorysu, přístupná dveřmi od S z č. 330 (popis vstupu – viz tam). V Z stěně jsou 2 okenní niky obdobného utváření jako v č. 333 (viz tam). Další 2 průběžné okenní niky jsou situovány v J stěně, jejich špalety se dovnitř rozšiřují, záklenky jsou segmentové; na vnější straně se v záklenku nachází ozub, jehož spodní hrana je u V okna přímá a u Z segmentová. Ve V stěně je situován obdélný otvor vstupu do č. 328; jeho špalety se směrem do popisované místnosti rozšiřují, ve vnějším vyústění (ze strany č. 328) je situována dřevěná, hladká obložková zárubeň s novodobou, jednokřídlovou výplní.. Podlaha je pokryta vlysky, strop je plochý s drobnými fabiony po obvodu. V ploše stropu je patrná omítkou zacelená jizva, probíhající v jeho ose Z – V.

68


330 1) popis Průchozí místnost mírně obdélného půdorysu; z chodby č. 337 je přístupná vstupem ve V stěně (popis u č. 337). Jeho špalety se směrem do interiéru místnosti rozšiřují, překlad je přímý. V S stěně je obdélný vstup s hladkou, obložkovou zárubní; dvoukřídlová výplň je odstraněna. Z stěna je prolomena okenní nikou, obdobného utváření, jako v č.333 (viz tam). V J stěně je situován vstup do č. 329. Tvoří jej obdélný výřez v široké zdi s obložkovou zárubní Obklady špalet a nadpraží jsou profilovány vpadlými, úzkými, obdélnými kazetami. Výplně jsou odstraněny. Místnost je plochostropá, strop je po okrajích zdoben drobnými fabiony, na podlaze jsou položeny novodobé vlysky. 2) Sondáž 330/A – drobná sonda položena v JZ koutě místnosti; zjištěno, že obě zdiva jsou cihelná; Z zeď je k J přiložena na spáru, výšková úroveň vodorovných spar obou zdí se neshoduje. 3) interpretace Z zdivo je starší, odpovídá tomu i větší šířka J zdi.

331 1) popis Průchozí místnost téměř čtvercového půdorysu; v J stěně je vstup z č. 330 (popis – viz tam); V stěna je plná (u JV koutu je zaslepený, kruhový otvor do komína). V S stěně je situován obdélný výřez vstupu do č. 332 s obložkovou zárubní; špalety a nadpraří jsou členěny vpadlými zrcadly, čelní plochy jsou hladké, dvoukřídlová výplň je odstraněna. Z stěna je prolomena okenní nikou, obdobného utváření, jako v č. 333 (viz tam). Místnost je plochostropá, strop je po okrajích zdoben drobnými fabiony, na podlaze jsou položeny novodobé vlysky.

332 1) popis Průchozí místnost téměř čtvercového půdorysu; v J stěně je vstup z č. 331 (popis – viz tam); V stěna je plná (u SV koutu vystupuje komínové těleso). V S stěně je situován obdélný výřez vstupu do č. 331 (popis - viz tam. Z stěna je prolomena okenní nikou, obdobného utváření, jako v č. 333 (viz tam). Místnost je plochostropá,

69

SHP zámek Zlín 2014 strop je po okrajích zdoben drobnými fabiony, na podlaze jsou položeny novodobé vlysky.

333 1) popis Průchozí místnost téměř čtvercového půdorysu; v S stěně je situován vstup z č. 335 (popis viz tam), v Z stěně se nachází průběžná, okenní nika, která má ve vnější části rovné špalety a přímý překlad, z vnitřní strany se pak její špalety dovnitř rozšiřují a nahoře je situován segmentový záklenek; výplň otvoru je novodobá, dřevěná, jednoduchá, šestitabulková. V J stěně je situován dveřní otvor, stejného provedení, jako ve stěně protější (rovněž s odstraněnými výplněmi). V stěna je zakryta skříněmi, JV koutě vystupuje komínové těleso. Místnost je plochostropá, strop je po okrajích zdoben drobnými fabiony, na podlaze jsou položeny novodobé vlysky.

335 1) popis Místnost obdélného půdorysu, přístupná z V strany z místnosti č. 335 (popis vstupu viz u č. 336). Napravo od vstupu je v ploše stěny zaslepený, kruhový otvor do komína. S stěna je prolomena okenní nikou, utvářenou jako niky v č. 336. Obdobně jsou utvářeny i dvě okenní niky v Z stěně – pouze překlad se směrem vně jedním stupněm snižuje. V J stěně je obdélný vstupní otvor s odstraněnými výplněmi (obložky jsou tvarovány stejně, jako u vstupu ve V stěně. Místnost je plochostropá, strop je po okrajích zdoben drobnými fabiony, na podlaze jsou položeny novodobé vlysky.

336 1) popis Velká místnost obdélného půdorysu, přístupná z J strany vstupem ze S části chodby č. 337 (popis viz tam). V stěna je dnes zakryta řadou skříní, S je prolomena čtveřicí obdobných, průběžných okenních nik s přímými překlady, s dovnitř se rozšiřujícími špaletami. Podhled překladu se směrem dovnitř zvyšuje. Výplně otvorů jsou novodobé, dřevěné, jednoduché, šestitabulkové. V Z stěně je situován obdélný výřez vstupu do č. 335; Jeho překlad i špalety jsou obloženy dřevěnými prvky, zdobenými

70

SHP zámek Zlín 2014 plastickými, vpadlými zrcadly, dvoukřídlová výplň je odstraněna. Nalevo od vstupu je v hladké omítce stěny patrná stopa po plošné vysprávce. Místnost je plochostropá, strop je po okrajích zdoben drobnými fabiony, na podlaze jsou položeny novodobé vlysky.

337 Chodbový trakt, přiléhající z nádvorní strany k Z a velkým částem S a J zámeckého křídla 1) popis S část je přístupná od V rozměrnými, dvoukřídlými dveřmi s paprskovitě členěným, proskleným nadsvětlíkem. Výplně jsou prosklené; prosklení je zevnitř opatřeno subtilní, kovovou mříží a oboustranně kovovými madly se zaoblenými konci. S stěna je ve své V části prolomena obdélným výřezem vstupu s obložkovými zárubněmi a dvoukřídlovými výplněmi. Vnitřní plochy obložek i křídla jsou členěna vpadlými, obdélnými zrcadly, v jejichž ploše mělce vystupují menší, obdélné plochy se zaoblenými rohy. Zbylá část stěny je zakryta subtilní, montovanou stěnou. Z stěna je prolomena vstupem do malé místnůstky, zaklenuté valenou klenbičkou (vrcholnice prochází směrem S-J); vstup je opatřen obložkovou zárubní s členěnou čelní plochou; jednokřídlová výplň je členěna dvojicí zapuštěných kazet s vystupující vnitřní plochou. Kování je tvořeno mosaznou kličkou a separátní krytkou. Z vnitřní strany je na dveře nasazen železný, krabicový zámek s mosaznou klikou. Nadsvětlík eliptického tvaru je opatřen dřevěnou výplní s jedním, horizontálním, členícím prvkem. Podlaha je tvořena šestibokými dlaždicemi, chodba je zaklenuta segmentovou klenbou. J stěna je prolomena trojicí půlkruhově završených okenních nik s ustupujícími parapety, opatřených jednoduchými, dřevěnými, členěnými, novodobými výplněmi. Paty záklenků jsou zvýrazněny hladkými, plastickými pásy, které však vně nepokračují. Z oblouk je volný a zpřístupňuje Z část chodby, jeho Z pata je odsazena s prožlabením. Z stěna Z části chodby je celá zakryta subtilní, montovanou stěnou. V stěna je prolomena pěticí okenních otvorů s polokruhovým záklenkem (viz okna v S části). Segmentová klenba je zde zesílena příčně probíhajícími pasy, vybíhajícími z pilířů, oddělujících okna ve V stěně. Krajní pole V stěny jsou půdorysně zešikmeny. Podlaha je opatřena keramickými, šestihrannými dlaždicemi – novějšími, než v S a J traktu. J část chodby je rozdělena zbytkem subtilní, novodobé, dřevěné příčky. Z část J stěny je opět zakryta subtilní, montovanou stěnou. V část je prolomena dvojicí vstupních otvorů; Z z nich má jednodílnou výplň v obložkové zárubni; výplň je členěna dvojicí obdélných kazet s mírně vystupující vnitřní obdélnou plochou a novodobým kováním. Dveřní nika je dnes zaslepena a využívaná jako ukládací prostor. V vstup je tvořen prostým výřezem obdélné niky. V hloubce niky je v obložkové zárubni osazena jednokřídlová výplň, pročleněná 4 kazetami a novodobým kováním. V stěna je po celé šířce prolomena obdélnou vstupní nikou,

71

SHP zámek Zlín 2014 opatřenou dvojitou výplní v obložkové zárubni.. Přední z nich je dvoukřídlá, křídla jsou v horní části prosklena dvaceti čtvercovými tabulkami, oddělenými subtilními příčkami. Dolní, plná část je pročleněna dvojicí ustupujících zrcadel, rámovaných úzkými ploškami a s nepůvodním, historizujícím kováním (pod ním je otisk obdélného štítku). Obdobně jsou členěny plochy obkladu špalet mezi oběma částmi výplně. Zadní výplň je rovněž dvoukřídlá stejně členěná jako výplň přední. V prosklení jsou však použita i vitážová pole. S stěna je prolomena trojicí obloukem sklenutých oken (viz u S části chodby) a jedním prázdným obloukem, propojujícím Z a J části chodby. V Z stěně je mimo osu plochy situován vstup do č. 330; v obdélném výřezu je v obložkové zárubni osazena jednokřídlá výplň, pročleněná obdélnými kazetami s novodobým kováním. Podlaha je tvořena šestibokými dlaždicemi (obdobnými, jako v S části chodby. Segmentová klenba této části chodby je zde zesílena příčně probíhajícími pasy, vybíhajícími z pilířů, oddělujících okna v S stěně

72


IV) PODKROVÍ Velký prostor zámeckých půd je novodobě rozdělen v prostory půdní vestavby, která ponechala pouze několik málo prostor volných. Mohutný, jednotně budovaný hambálkový krov mansardové střechy, vybudovaný kompletně až na počátku 20. století, již využívá i ocelových, spojovacích prvků. Popis jednotlivých prostor je vzhledem k neúčelnosti vynechán. Zmiňujeme se zde pouze o souboru dveřních křídel, která byla vysazena ze zárubní a deponována právě zde, na půdě.

73


7. STAVEBNÍ VÝVOJ a) NEJSTARŠÍ FÁZE (závěr 15. století) 1) Vznik tvrze, její poloha Pro vznik šlechtického sídla ve Zlíně vznikly předpoklady zřejmě až v závěru 15. století, kdy se panství dostává na dlouhou dobu do rukou Tetourů z Tetova (1478– 1571). Do té doby sloužil majitelům panství hrad (tvrz), jehož poškozené zříceniny se nacházejí v místech zv. Hradisko (či Hradištěk), jižně od historického centra Zlína. Tento původní hrad zřejmě ještě existoval na počátku 16.století, jeho funkci však již postupně přebírala nová tvrz v místech dnešního zámku. Podle výsledků starších průzkumů je možno uvažovat o tom, že k výstavbě zlínské tvrze došlo již v závěru 15. století. Stavba tvrze byla situována západně od historického jádra města Zlína. Staveniště bylo vybráno na mírně k severu klesající plošině, ukončené výraznou terénní hranou s krátkým, ale prudkým svahem. Tato hrana tvořila těžko přístupnou bariéru, která značně zvyšovala obranyschopnost budoucího sídla. Méně výhodné terénní podmínky na zbylých stranách staveniště byly jistě kompenzovány hlubokým příkopem a valem, navršeným na jeho vnějším okraji. Je pravděpodobné, že vstup do sídla byl veden (jako ostatně dodnes) od východu, tedy přímo od Zlína. Na této straně bylo pravděpodobně situováno i hospodářské zázemí tvrze.

2) Palác v jižním křídle Za nejmarkantnější dochovanou součást původní zlínské tvrze můžeme zcela přesvědčivě považovat poměrně velké pozůstatky rozměrného paláce obdélného půdorysu, zabudované do jižního zámeckého křídla. Půdorysné rozměry této stavby jsou úctyhodné, na délku dosahoval téměř 29, na šířku něco přes 10m. Šířku obvodových zdí můžeme dnes stanovit poměrně obtížně. Severní zeď, která se obracela do nádvoří (viz níže) dosahovala cca 1,31,4m, západní, jižní a východní zdi byly pravděpodobně podstatně širší. Interiér paláce byl v přízemí rozdělen dvojicí příčně situovaných zdí, širokých cca 1m, na 3 místnosti. Obě krajní byly prostorově menší a jejich půdorys byl blízký čtverci. Vnitřní rozměry místností byly přibližně takovéto: západní cca 6,7x7m (zaujímala V část místnosti č.131), východní cca 6x7m (ta se nacházela v prostorách místnosti č. 128 a V části místnosti č. 129). Tyto krajní místnosti mezi sebou svíraly centrální, rozměrnější sál o půdorysných rozměrech cca 10x7m (dnes místnost č. 130 a Z část č. 129). Takovéto specifické půdorysné členění interiérů palácových staveb (tedy 2 čtvercové místnosti, situované po bocích většího, obdélného prostoru,

74

SHP zámek Zlín 2014 můžeme u středověkých šlechtických sídel zaznamenat poměrně často a v poměrně dlouhém časovém horizontu. Nejstarší doklad takovéhoto půdorysného řešení nalezneme v bližším okolí např. na hradě Buchlově. Zde byl při nedávných průzkumech rozpoznán obdobně řešený palác v severní části hradního jádra a jeho výstavbu lze položit již do druhé poloviny 13. století. Takovéto půdorysné schéma můžeme nalézt i u mladších staveb a to jak u hradů, tak i u tvrzí. Jak je možno usuzovat z výsledků drobných průzkumů, prováděných zde v době rekonstrukce zámecké restaurace v roce 2003/2004, svislé konstrukce paláce byly ve své přízemní části budovány převážně z kamene. Za současného stavu poznání nejsme schopni k tomuto starému zdivu přiřadit nějaký současný, fasádní otvor (snad zbytek okénka v S stěně č. 130?); lze samozřejmě důvodně předpokládat že v přízemí se fasádní otvory v této době nacházely pouze v severní zdi, obrácené do nádvoří. Můžeme předpokládat, že z této mohutné, palácové stavby se dochovaly výrazné pozůstatky zdiva i ve vyšších partiích, je možné, že se s nimi setkáme i v nejvyšším, 2. patře – tuto skutečnost by však mohl prokázat pouze rozsáhlý, hloubkový průzkum. Je možné rovněž uvažovat o tom, že nejvyšší partie této stavby byly budovány z lehčích (např. brázděných) konstrukcí, což bylo (podle četných ikonografických dokladů) pro středověké, palácové stavby poměrně typické. Je pravděpodobné, že interiéry paláce byly původně plochostropé. Nedovedeme se vyjádřit t tomu, byl-li palác podsklepen. Archeologický průzkum, provedený zde J. Kohoutkem v letech 2003/2004 existenci podzemních prostor neprokázal. Je možné, že k nádvornímu průčelí paláce přiléhaly pavlače (pravděpodobně dřevěné), umožňující vertikální i horizontální komunikaci mezi patry budovy.

3) Hradební zeď Popsaný palác uzavíral areál tvrze na jižní straně – jeho Z.J a V zdi suplovaly úlohu hradeb – okna, která by osvětlovala interiéry paláce z těchto osluněných stran můžeme předpokládat až ve vyšších patrech. Jak lze předpokládat z výsledků archeologického výzkumu z let 2003/2004, na dnes již odstraněnou Z zeď paláce plynule navazovala kamenná hradba, pokračující S směrem. Její průběh byl ve formě kamenné, suťové vrstvy zachycen přibližně v podélné ose dnešního Z křídla (o existenci odstraněné zdi svědčí dodnes i praskliny po V stranách průchodů mezi místnostmi č. 132 a 133). Tato hradba, probíhající k S se někde nad hranou výše zmíněného svahu lomila k V. Pozůstatky této její S části lze spojit s kamenným zdivem, dochovaným v J stěnách sklepních místností č. 009A a 009B. Někde v prostoru mezi místnostmi č. 009B a 009C se hradba pravděpodobně zase lomila, tentokrát ovšem k J – je možné, že směřovala přibližně k SV nároží paláce. Hradba tedy pravděpodobně vymezovala poměrně pravidelnou plochu obdélného půdorysu o rozměrech cca 20x30m; tato plocha pravděpodobně směrem k S mírně klesala; palác tedy stál na nejvyšším místě staveniště,

75


4) Další zástavba v nádvoří Zmíněný archeologický průzkum prokázal existenci poměrně velké, srubové stavby v JZ koutě dnešního nádvoří (Kohoutek – Vrla 2004, s. 147). Její zahloubený suterén byl oproti dnešnímu nádvoří zahlouben cca o 4 m(!). Nebylo možno zkoumat jeho celou půdorysnou plochu, jednalo se však o poměrně velký objekt (jenom zkoumatelná plocha měla půdorys o rozměrech 5x3m). V SV části nádvoří byla dále objevena studna, kterou lze zřejmě považovat rovněž za původní součást vybavení tvrze. 5) Otázka věže ve východním čele tvrze S od paláce v J frontě tvrze se nacházejí pozůstatky věžové stavby, v jejímž zdivu jsou dochovány renesanční architektonické detaily (viz níže). Situace této stavby a celého jejího okolí je dnes nesmírně složitá; je poznamenána četnými, vzájemně se překrývajícími stavebními zásahy a přesnější orientace v tomto „labyrintu“ dnes není možná. Přesto je ale možno, na základě dílčích poznatků, jako je absence předbarokního zdiva ve V stěně místnosti č. 113, či existence náběhu pasu, či oblouku v horní části JZ koutu téže místnosti vyslovit pracovní hypotézu, podle které může být tato věž starší, než renesanční. Věž mohla být už součástí původní výstavby z konce 15. století a v jejím přízemí se mohl nacházet průjezd (tedy branská věž). V stěna místnosti č. 113 by tak byla součástí mladší zazdívky vnějšího portálu, výše zmíněný zbytek oblouku by mohl pocházet ze záklenku vnitřního vyústění průjezdu. Tuto teorii ale není možno za současného stavu ověřit; uvádíme ji tu jako jednu z tezí pro případný další průzkum. 6) Podoba zlínské tvrze v závěru 15. století Jak je výše uvedeno, je velmi pravděpodobné, že tvrz ve Zlíně náležela rozměrově a stavení výbavou k nadstandardním šlechtickým sídlům své doby. Její stavba zaujímala plochu cca 30x30m, byla vybavena rozměrným palácem a pevnými hradbami a je možné, že v J partii obvodu se nacházela rozměrná, hranolová věž, jejímž přízemím probíhal vstup do nádvoří. Znovu zde zmiňujeme téměř jistou existenci vnějšího příkopu a valu, které tvrz obklopovaly na V, J a Z straně (na S straně, kde se nacházel prudký svah toto opevnění mohlo chybět. Uveďme pouze, že podoba a rozměry tvrze si nijak nezadaly s hradními stavbami v okolí.

76


b) RENESANČNÍ PŘESTAVBY (16. století) 1) Situace v 16.století Zlínská tvrz setrvala dlouhodobě (téměř 100 let) v rukou Tetourů z Tetova, pozoruhodného a na Moravě záhy zdomácnělého a zámožného rodu. Jak je známo z průzkumů jiných Tetourovských sídel v okolí (především hrady Malenovice a Nový Světlov), docházelo zde za Tetourů k rozsáhlým stavebním akcím. Je velmi pravděpodobné, že podobně i zde na zlínské tvrzi byla situace obdobná. Na Tetourovské přestavby navázal pravděpodobně i Jan Kropáč z Nevědomí (na Zlíně 1571-1572), jehož znak (spolu se znakem jeho ženy Veroniky z Leskovce) je na kamenné reliéfní desce dodnes na zámku dochován. Stavební práce jsou zde přímo písemnými prameny doloženy v roce 1578 za Jana z Kunovic, který zde „pokoje zdělal“ (Pokluda 2005, s. 7). Podobně, jako i na jiných panských sídlech, které byly v 16. století ještě využívány, bylo zřejmě i pro zlínskou tvrz toto období dobou dlouhodobých a rozsáhlých stavebních úprav, zaměřujících se především na zvýšení obytného standardu, ale i zlepšení vzhledu sídla, jehož výraz reprezentoval důležitost a postavení majitele. Na základě dnešní situace nejsme schopní rozlišit přesný rozsah a návaznost těchto úprav – pokusme se o to alespoň rámcově. 2) Úpravy paláce K úpravám, navazujícím na původní výstavbu a zvyšující kvalitu obytných prostor můžeme pravděpodobně přiřadit druhotné vložení kleneb do původně snad plochostropých prostor v přízemí paláce (místnosti č. 128 a 131). Teoreticky můžeme uvažovat o tom, že v průběhu 16. století došlo k náhradě předpokládaných lehčích konstrukcí nejvyššího patra paláce zděnými (?). Stejně tak mohlo dojít k náhradě předpokládaných dřevěných pavlačí na severním průčelí paláce zděnými. 3) Věž Zde se musíme opět vrátit k již dříve zmíněné věži, která je situována v dnešním V traktu zámku. Rekonstruovat půdorys této stavby je dnes velmi obtížné – pokusit se o to můžeme v přízemí (místnost č. 113 a okolí) , kde je dochován půdorys SV nároží věže, její vnitřní, J stěna a v linii vstupu do sklepa (č. 012 – V část za portálem) a zaniklého portálu v č. 117 (jedná se o jednu půdorysnou linii!). S velkou pravděpodobností tak můžeme konstatovat, že vnější, půdorysné rozměry věže dosahovaly poměrně překvapivě velkých rozměrů – cca 9x9m (!), přičemž šířka zdiva se pohybovala kolem 1,5 m. Neznáme původní výšku stavby, dodnes však jsou její zbytky dochovány téměř do výšky krovů – to je cca 13 m od stávajícího terénu. Pod zemí je dochováno valeně zaklenuté sklepení, přístupné z nádvoří šíjí, jejíž vnější vyústění je opatřeno půlkruhově završeným portálem s kamenným, profilovaným ostěním. Profilace spočívá v projmutí vnější plochy ostění oblounem, přecházejícím v plochý výžlabek, ukončený na vnitřní hraně drobným okosením. Profilace se v trnožích stojek vytrácí pravoúhlým zalomením k výřezu vstupu. Stejná profilace je dochována i na poškozeném překladu v místnosti č. 117. Sklep, portály (zbytek

77

SHP zámek Zlín 2014 portálu v přízemí může být použitý druhotně), zbytek Z průčelí, ve kterém jsou osazeny, to jsou nejmarkantnější pozůstatky věže v organismu dnešního zámku. Zde ovšem nesmíme zapomenout na výsledky sondáže, která odhalila pozůstatek exteriérové omítky SV nároží věže (místnost č. 109, sonda 109/D). Zde máme i doklad o tom, že fasády věže, příp. alespoň její nároží, byly výtvarně zdobeny – pravděpodobně se jednalo o iluzivní bosáž s barevně odlišenými plochami armovacích kvádrů (červená?) a zbylé plochy (okr?). Rozvrh iluzivní bosáže byl do neztuhlé omítky předem vyryt. Portál ve sklepení lze rámcově vročit do širšího období kolem poloviny 16.století; sem zřejmě náleží i přestavba (viz výše), či výstavba popsané, mohutné hranolové věže. Rozměrná, pravděpodobně vysoká věž, jejíž fasády byly výtvarně pojednány jistě nad jiné stavby hovořila o významném postavení vlastníka a dodávala sídlu jistou prestiž. S obdobnými, monumentálně pojatými věžemi se na hradech i tvrzích pozdního středověku setkáváme častěji. Uveďme např. (pro v období pokročilé druhé poloviny 15. století) české stavby jako je např. Blatná, Rožmitál pod Třemšínem, Tuchoraz, na Moravě pak především nádherně zdobená věž Formosa z roku 1492 v Tovačově, či v nedávné době zkoumanou, monumentální a s náročně výtvarně pojednanou fasádou věž kroměřížského zámku z doby kolem roku 1500. Z moravského prostředí ještě uveďme např. dnešní 2. bránu hradu Helfštýn, či tvrze Budkov, či vstupní věž hradu Nového Světlova, budovanou rovněž v době kolem poloviny 16. století. 4) Severní palácové křídlo Poměrně rozsáhlou stavební aktivitu přineslo 16. století do S části tvrze. Snaha po rozšíření obytných prostor vyústila v záměr vybudování nového paláce, půdorysnými rozměry srovnatelného s palácem původním. Jeho staveniště bylo vybráno vně severní hradby, aby nedošlo k výraznému zmenšení plochy nádvoří. Poměrně mohutně dimenzovaná stavba, založená v klesajícím S svahu zaujala celou délku této části hradby tvrze – tedy cca 30 m. Vnější zeď, byla založená ve svahu s odstupem cca 8 m od vnějšího líce hradby. Kratší čela paláce zřejmě lícovala s průběhem vnějších líců Z a V hradby. Interiér suterénu zaujaly 3, nebo 4 poměrně velké prostory, z nichž dvě Z byly klenuty valenými klenbami, jejichž vrcholnice probíhaly ve směru S-J (Z místnost zaujímala dnešní plochu č. 001 a 002, sousední pak č.003-008). Po razantních úpravách, provedených zde v letech 2003/2004 je však situace velmi nepřehledná. J průčelí paláce zřejmě tvořilo upravené zdivo původní hradby. Jak tento palác vypadal ve vyšších podlažích, nevíme. Zbytky jeho konstrukcí můžeme pouze tušit v dnešní mohutné S zdi traktu. J, nádvorní zeď zcela zanikla při dalších stavebních úpravách. Je ovšem možné, že tento trakt nebyl nikdy dostavěn ve své zamýšlené podobě, nebo že byla provedena pouze zmíněná spodní část a na realizaci horní partie bylo z neznámých důvodů rezignováno. 5) Západní křídlo Archeologický výzkum, provedený na zámku v letech 2003/2004 odhalil korunu neznámého, kamenného zdiva pod střední partií Z arkád. Zdivo nesouviselo se založením pilířů těchto arkád. Je velmi pravděpodobné, že se jedná o pozůstatek

78

SHP zámek Zlín 2014 zaniklého, užšího traktu, který se přimykal k vnitřnímu líci Z hradby. Jeho výstavbu můžeme rovněž spojit s obdobím 16. století. 6) Brána Nevíme, kde byla ve sledované době umístěna brána, umožňující vstup do zámku. Pokud existoval starší průjezd v přízemí věže, pak zřízení sklepa se vstupní šíjí jeho funkci ukončilo. Je možné, že brána se v této době nacházela v místech dnešního vstupu do zámku – tedy v hradbě mezi V čelem starého paláce a hranolovou věží. Je velmi pravděpodobné, že její součástí byl v 16. století rozměrný pískovcový portál, dochovaný dodnes v druhotné poloze ve V průčelí zámku. 7) Podoba sídla na počátku 17. století Do počátku 17. století, které přineslo kraji velké, válečné útrapy, vstoupilo zlínské panské sídlo ve značně pozměněné podobě. Nádvoří bylo již ze 3 stran obklopeno palácovými trakty (i když S z nich možná nebyl dostavěn), siluetu zámku ovládala věž s výtvarně pojednanými fasádami (výzdoba, se pravděpodobně neomezovala pouze na věž, výtvarně mohly být pojednány i fasády paláců). Sídlo však zůstávalo i nadále obklopeno mohutným valem a příkopem.

79


c) OBNOVA ZÁMKU PO TŘICETILETÉ VÁLCE A JEHO PŘESTAVBY DO 1. POLOVINY 18. STOLETÍ 1) Válečná poškození a situace v 17. a na počátku 18. století První válečné ohrožení zažila zlínská tvrz již roku 1605 za vpádu Bočkajovců, kteří vnikli do sídla a zajali zde majitele Kryštofa Cedlara z Hofu. Později, v letech 1620/1621 došlo v rámci bojů za valašského povstání k vypálení tvrze (1622 se prameny zmiňují o vypálené tvrzi). Po roku 1630, kdy se panství ocitá v rukou Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic, došlo sice zřejmě k opravě zničeného sídla, za dalších vlastníků, kterými byl významný uherský rod Serény, však práce nepokračovaly a objekt zřejmě nebyl ani náležitě udržován. V roce 1677 byl zlínský zámek zmíněn jako sešlý a nezpůsobilý k obývání. Obrat k lepšímu nastal až za Rottalů, kteří Zlín koupili roku 1712. Zámek se konečně dočkal větších stavebních úprav (roku 1717 je zmiňována zámecká kaple). 2) Náprava válečných škod Nevíme, jaké přesně bylo poškození zlínského sídla, pravděpodobně došlo k významnému poškození požárem. Je možné, že následkem válečných událostí došlo i k narušení statiky věže. Památkou na snaha o nápravu této situace může být mohutné zdivo při jejím SZ nároží, které snad můžeme interpretovat jako opěrný pilíř. Další statické opatření je možno dodnes vidět na J průčelí zámku – jedná se o skarpovitě utvářenou fasádu přízemí; tato úprava však může pocházet z pozdější fáze, kdy Rottalové významně zasáhli do organismu zámku. 3) Raně barokní přestavba v 1. polovině 17. století Ve výše uvedeném období dochází k další, významné přestavbě zlínského zámku. Ta se velmi citlivě dotkla starého paláce, především jeho Z části. Z čelo paláce bylo strženo a cca 2 m před jeho zaniklým, Z průčelím byla založeno průčelí nové a palác byl tak po celé své výšce protažen k Z. Zřejmě následně došlo ke zboření přilehlého úseku Z hradby a nová obvodová zeď byla založena rovněž cca 2 m před jejím zaniklým vnějším lícem. Tato zeď probíhala k S, kde se zalamovala v pravém úhlu k V, aby se napojila k V čelu renesančního S traktu. Tato zeď se stala Z zdí nového traktu, který uzavřel Z stranu nádvoří. Při odstranění Z čela starého paláce byla ponechána klenba v přízemí – její uvolněné čelo bylo do nového zdiva vzepřeno pasem s dvojicí plackových kleneb. S odsud bylo následně vystavěno nové, Z křídlo, v jehož přízemí byly vybudovány místnosti zaklenuté valenými klenbami s výsečemi (č. 132, 133, 135, 139). Před S průčelí starého paláce byl představěn obdobně klenutý arkádový trakt (minimálně patrový) a přestavby se nevyhnuly ani dalším částem starého paláce. Došlo zde ke zboření staré Z příčky a k výstavbě dvojice nových, dělících zdí (mezi místnostmi č. 128, 129 a 130, do dvojice místností v patře byly vloženy klenby (č. 218, 219).

80

SHP zámek Zlín 2014 Zcela radikálně bylo naloženo s věží, jejíž statika zřejmě nebyla pořádku ani po zřízení předpokládaného opěrného pilíře. Její přízemí bylo vyztuženo přizdívkou v Z části interiéru (podobná přizdívka vznikla i ve sklepě) a před jejím Z průčelí byla vybudována mohutná, cca 3,5 m široká přizdívka, kterou probíhala prodloužená vstupní šíje do sklepa (č. 119) a chodba vstupu do interiéru přízemí (117); na J straně na tento útvar navázal objekt, v jehož přízemí se nacházel vstup do zámku. Vyšší partie věže byly poté téměř zcela odstraněny (výjimkou mohou být pouze partie SV a JV nároží a části S a J zdí v patře) a na mohutnou, zpevněnou substrukci v přízemí byl nastavěn zcela nový objekt obdélného půdorysu, rozdělený příčnou zdí na 2 prostory. V 1.patře byly tyto místnosti vybaveny klenbami (č. 214 a 215), ve 2. patře byly plochostropé. Pravděpodobně v této době byla nároží tohoto objektu vyzdobena plastickou, omítkovou bosáží, objevenou v místnosti č. 316 (sonda č. 316/A). Takovýmto způsobem byla pravděpodobně zdobena i zbylá nároží zámecké budovy.

81


d) VELKOLEPÁ BAROKNÍ PŘESTABA ZÁMKU VE 2. POLOVINĚ 18. STOLETÍ Od roku 1763 patří Zlín manželům Františkovi Antonínovi a Marii Terezii Khevenhüllerovým, kteří zde v 70. letech 18. století zahájili další významnou přestavbu zámku. Jejich pozornost se především soustředila na starší, S trakt, který byl v této době vpodstatě zbořen až na substrukci sklepních konstrukcí a možná S vnější zeď. Trakt byl půdorysně rozšířen k Z, kde byl dorovnán úskok, dělící jej od Z křídla. Stejně tak byl trakt rozšířen i na stranu V, kde půdorysně mírně přesáhl linii V fasády bývalé věže. Zde, ve V části nového traktu byla nová část podsklepena a nový sklep propojen se staršími, sklepními prostory, které byly rovněž upraveny (pravděpodobně se jedná o klenbu v č. 009A). Nad touto substrukcí vznikla novostavba S zámeckého křídla.Prostory v přízemí byly zaklenuty plackovými klenbami, některé z nich byly zdobeny prostými, leč půvabnými štukovými obrazci (č. 105, snad 106–107 a dále č. 108 a 111). Místnosti byly propojeny vstupy, situovanými v jedné linii v S části dělících zdí. V patrech se půdorysné schéma z přízemí vpodstatě opakovalo, stropy zde však již byly ploché. Vertikální komunikaci zde zajišťovalo vřetenové schodiště, situované ve zkoseném koutě místnosti č. 105, sklepy byly přístupné schodištěm v místnosti, rozdělené dnes v č. 153–157. V rámci stavebních akcí bylo ve sklepě sestaveno ostění portálu průchodu mezi č. 001 a 003, pocházející ze staršího portálu (či portálů), pravděpodobně z doby 17. století. J fasáda tohoto nového traktu nerespektovala polohu původní nádvorní zdi (ta byla zároveň starší, S hradbou původní tvrze). Oproti staré zdi byla nová posunuta blíže k S, tedy již nad okraje kleneb starších sklepů. Objekt byl vystavěn jako dvoupatrový. Před nové, J průčelí paláce byly, podobně jako již dříve na protější straně nádvoří, představěny zděné, klenuté arkádové chodby, tentokrát však až do výše 2.patra. Současná podoba klenby chodby 2. patra pochází až z 19.století. Do výšky 2. patra bylo nejpozději v této době zvýšeno i Z křídlo. Objekt na V straně zámku, který vznikl přestavbou bývalé věže byl z obou stran, S i J obestavěn novými trakty a stal se tak součástí nové, vyrovnané hmoty zámecké budovy, která zaujímala přibližně čtvercový půdorys – s projmutým JV nárožím. Velkolepá přestavba, která dala rovněž vzniknout stávajícímu architektonickému pojednání vnějších fasád, se časově protáhla a ještě na konci 70. let 18. století nebyly všechny prostory dokončeny a ještě v roce 1815 nebyla horní 2 patra jednoho z křídel dohotovena k obývání. Jako střešní krytiny bylo použito šindele. Již v této době existovaly pavlače lehčí konstrukce, přiložené k fasádě Z traktu, propojující arkádové chodby při S a J paláci.

82

SHP zámek Zlín 2014 Zámek byl obklopen parkem, který postupně pohltil poslední zbytky okružního opevnění, chránícího sídlo již od 15. století.

83


e) ÚPRAVY ZÁMKU V 19. STOLETÍ Roku 1804 zlínský zámek zakoupil Klaudius Bretton, který se pravděpodobně věnoval dokončování přestavby, započaté v předchozím století. Rozsah těchto prací byl pravděpodobně větší. V období kolem poloviny 19. století v nich pokračoval i jeho syn Klaudius. Tyto práce lze však dnes poměrně obtížné rozeznat. Zřejmě z této doby bude i část stropních konstrukcí 2. patra. Nejvýraznějším dokladem úprav zámku v období 19. století však bylo zřízení čtyř střešních nástavců v nárožích budovy. Jejich elegantní tvary, vytvořené hmotou seseknutého jehlanu, završeného jehlanem dalším, nízkým a velmi mělkým, jehož spodní okraje vytvářely pohledově výraznou římsu, zcela změnily výraz poněkud stroze utvářené hmoty barokního zámku. Pohledové plochy těchto útvarů byly pročleněny okenními otvory s žaluziovými výplněmi, krytými shora segmentově vypjatou, pravděpodobně plechovou římsou. Nad místem původní věže, která po pozdějších úpravách zcela splynula s hmotou zámku, byla vztyčena štíhlá, polygonální vížka s kopulovou střechou (vížka byla pravděpodobně tvořena pouze dřevěnou, opláštěnou konstrukcí). Materiál střešní krytiny, kterým byla štípaná břidlice, vhodně doplňoval důstojný výraz zlínského zámku ve sledovaném období. Zlínský zámek, jak už jej známe z nejstarších fotografií, představoval ve 2. polovině 19. století půvabné panské sídlo, obklopené dobře udržovaným parkem s keři a stromy, protkaným sítí cestiček.

84


f) PŘESTAVBA ZÁMKU V LETECH 1904/1905 Od roku 1860 zlínský zámek vlastní Leopold Haupt, který zde zřejmě rovněž pokračoval ve stavebních úpravách (svědčí o tom především dochovaný soubor výplní dveřních otvorů, dochovaných na zámku z doby před výraznou přestavbou na poč. 20. století. Tu prováděl jeho syn Štěpán a ve svém důsledku značně pozměnila výraz zámecké stavby. Přestavbu projektoval architekt Leopold Bauer. 1) Jihovýchodní nároží zámku JV nároží bylo doposud tvořeno nárožím starého paláce z konce 15. století. V průčelí tohoto paláce bylo půdorysně zasunuto o cca 6 m za líc V průčelí bývalé věže. Do tohoto prostoru situoval Bauer hmotu nové, monumentální, plochostropé schodišťové haly, jejíž interiér zaujímá výšku přízemí a 1. patra (č. 120 a217). Kvalitní materiály (mramorové schodiště, umělý mramor na stěnách, pohledové dřevo a mosaz na zábradlí) i precizně provedené tvary a detaily zde vytvářejí prostředí velmi zajímavé, leč poněkud studené prostředí vstupu do reprezentativních místností sídla. Vlastní vstup do zámku zůstal situován v původním místě, pouze jeho klenutý „tunel“ byl prodloužen k V, až k předstupujícímu průčelí nové přístavby; ta vytvořila symetrický pandán k mírně předstupující S části V zámecké fasády. Ve vnějším vyústění vstupu byl druhotně instalován starý, renesanční portál, přenesený u jiného místa zámku (jeho cesta nebyla zřejmě dlouhá, pravděpodobně byl součástí brány, umístěné původně o cca 6 m hlouběji v organismu zámku Z směrem. Ve 2. patře nad schodišťovou halou byla zřízena prostá, plochostropá místnost, v jejíž Z stěně byl do vybourané niky bývalého okna přenesen odjinud obklad špalet s výplněmi z předchozí stavební epochy (č. 324). Přístavba samozřejmě znamenala zaslepení všech oken, kterými bylo prosvětleno V čelo starého paláce. J fasáda bývalé věže byla v přízemí překryto přízdívkou, ve které byl proražen nový vstup (č. 114). V patře nad průjezdem byly odstraněny starší konstrukce a vznikl zde vysoký, valeně klenutý sál, opatřený v Z části pavlačí s oble vedenou vnější hranou. A vřetenovým schodištěm, které svojí prostou, hmotou půlválcového tvaru vyráží z J partie V nádvorní fasády. Dílem této radikální přestavby je zřejmě i poměrně široká zeď mezi popisovaným sálem a místnostmi č. 214 a 319/320. Zmíněná pavlač byla přístupná dodnes dochovanými dveřmi s vitrážovými výplněmi z chodby č. 337. Se staršími místnostmi V křídla (č. 215, 205) byl sál propojen novými, prosklenými dveřmi. 2) Severovýchodní kout nádvoří Do výklenku, který byl v S části V fasády nádvoří vložil L. Bauer plochostropý rizalit, probíhající celou výškou fasády. V přízemí i 1. patře tohoto útvaru je jeho S stěna tvořena zazděným polem arkády, probíhající původně před celým nádvorním průčelím S traktu. Z průčelí rizalitu bylo v přízemí i 2. patře prolomeno dvojicí okenních otvorů, v 1. patře pak byl jediný okenní otvor větší šířky. Místnosti starého,

85

SHP zámek Zlín 2014 barokního křídla, přilehající k popisované novostavbě z V strany byly podélně rozděleny příčkou na úzký, Z chodbový trakt a zbylou plochu na V straně. 3) Arkádové trakty Do této doby můžeme předpokládat existenci zděných arkád při S a J traktu do výšky 1. patra. 2. patro a Z trakt mohly být přístupné pavlačemi lehčí konstrukce, po kterých dnes nenalezneme hmatatelný pozůstatek. L. Bauer doplnil zděné arkády i u Z taktu – jejich krajní pole byla symetricky v půdoryse zalomena. Zároveň byly zřízeny i arkády ve 2. patře a tak zámecké nádvoří získalo zcela jiný výraz, daný opakujícími se otvory arkád, obklopujících nyní jeho S, Z a J stranu. Zatímco v přízemí byla Bauerem zopakován barokní klenební systém S traktu (plackové klenby do pasů), v ostatních partiích nově zřizovaných arkád byly použity segmentové klenby. Vnější výraz arkád byl přizpůsoben starším konstrukcím. Jak napovídá historická fotodokumentace z doby po provedení této rekonstrukce, prosklené okenní výplně byly osazeny pouze do arkád v patře; arkády v přízemí a 2. patře zůstaly zpočátku volné. 4) Balkony Před V a Z fasádu byly představěny balkony, zakrývající části přízemí fasád. Rozměrnější balkon na V straně pomohl částečně rozbít monotónní hmotu nově vybudované fasády. 5) Střecha Radikální přestavba na počátku 20. století přinesla likvidaci všech starších krovů. Ty byly, včetně zmíněných nárožních nástaveb, kompletně odstraněny a nahrazeny novým, jednotně provedeným krovem mansardového tvaru. Jako střešní krytiny bylo použito pálené bobrovky. 6) Další úpravy v interiérech zámku Podle dochovaných artefaktů lze soudit, že v rámci Bauerovy přestavby došlo i k osazení některých nových dveřních výplní, jako např. v S stěnách místností č. 219, 220, 221, 222, ve V stěně místnosti č. 214 a jinde. V přízemí (místnost č.157), vedle schodiště, zpřístupňujícího sklepy (č. 153 a část č.149) byla, proražením velkého otvoru, zřízena garáž pro osobní automobil. Pozůstatky podlahy ze začátku století představuje dlažba, zčásti zachovaná pod pozdějším schodištěm v místnosti č. 104. V roce 1905 získal zlínský zámek další zajímavě utvářené interiéry, jeho vnější výraz však ztratil hodně z půvabu staletími utvářeného, v některých detailech bizarního objektu, neskrývajícího zcela svůj starobylý původ. Strohý, až „úřední“ výraz objektu jakoby předznamenal jeho další osudy.

86


g) OSUDY ZÁMKU PO ROKU 1905 Zlínský zámek se v období 1.republiky stal symbolem konzervativní alternativy k bouřlivě se rozvíjejícímu baťovskému Zlínu. Baron Haupt však nakonec rezignoval a v roce 1929 prodal zámek městu (starostou byl T. Baťa). Zámek byl nadále nazývám nějakou dobu klubovním domem. Od roku 1935 zde sídlí Okresní úřad. Po 2. světové válce je zámek využíván pro muzejní účely. 1) Baťovské úpravy V období 1. republiky, po převzetí zámku městem, došlo k dalším stavebním úpravám. Nejzávažnější z nich bylo vybudování moderního schodiště v S křídle zámku v roce 1935 (místnosti č. 101, 201, 301). Při jeho výstavbě došlo k likvidaci všech vodorovných konstrukcí starších prostor a i strop pod půdou byl v této době (v rozsahu prostoru, zajímajícího schodiště, byl vybudován nově). Starší dveřní otvory, propojující bývalé místnosti s okolními byly zazděny. V sousedství tohoto schodiště byl (v kruhové šachtě dřevěného, vřetenového schodiště, pocházejícího z druhé poloviny 18. století) instalován výtah. 2) 2. světová válka V období 2. světové války bylo v přízemí, v části Z křídla arkád vybudováno provizorní skladiště zazděním arkádových otvorů (zazdívky byly opět vybourány až v roce 1958). 3) Období 2. poloviny 20. století Velkým zásahem do interiérů Z části přízemí se stala přestavba interiérů na zámeckou restauraci. Práce byly započaty v roce 1958. V té době došlo, mimo jiného, k výměně historických oken vnějších fasád v přízemí Z, J a V traktu za nová, dřevěná, kastlová, která jsou dochována dodnes. V rámci adaptace zbylých prostor zámku došlo např. k odstranění všech kachlových kamen (jediná jsou dnes v místnosti č. 214). Při úpravách pro muzejní účely byly provedeny četné dispoziční úpravy, při kterých došlo k zaslepení některých vchodů, vybourání příček (tak např. vznikl přednáškový sál (č. 227), rozdělený do té doby příčnými zdmi ve 3 místnosti. Jiné místnosti byly naopak novými příčkami (většinou lehké konstrukce) nově rozděleny (např. č. 225, 226, dále 304-306, 307-308, prostor J od č. 310, 317-320 a 321-322. V roce 1961 byla provedena stavba podzemního, zásobovacího výtahu před V fasádou zámku; současně byl proveden dlouhý, komunikační průraz mezi sklepními místnostmi č. 010. Obdobný zásah měl být realizován i v přízemí – k němu naštěstí již nedošlo.

87

SHP zámek Zlín 2014 V přízemí byl proveden rozměrný průraz široké zdi mezi místnostmi č. 111 a 159, v jehož překladu je použito ocelových traverz. Vyústění otvoru do místnosti č. 111 bylo zaslepeno subtilní příčkou. Nádvorní průčelí přístavby v SV koutě nádvoří bylo otevřeno velkými, obloukem zaklenutými otvory a to v přízemí a ve 2. patře. Došlo rovněž k výměně výtahu ze 30. let, situovaného V od funkcionalistického schodiště. Výtahová šachta byla rozšířena – a protažena až do půdních prostor. Rovněž tak bylo zmíněné, funkcionalistické schodiště protaženo dvěma rameny až na půdu. Na zmíněné zámecké půdě byla v 70. letech zřízena vestavba z lehkých konstrukcí. Půda, přístupná do té doby zmíněným nadstavěným schodištěm a modernizovaným výtahem byla v 90. letech zpřístupněna ještě průrazem s ocelovým, točitým schodištěm z pavlače velkého sálu č. 323. V přízemí, v průjezdu byl zrušen stávající vstup po S straně (č. 114). Nový vstup byl proražen v nice polokruhového půdorysu, situované V směrem od vstupu původního. Dřevěná, prosklená dveřní výplň, včetně zárubní (pocházející z přestavby z roku 1905) byla ze zrušeného vstupu přenesena a osazena do vstupu nového. Rekonstrukcí prošlo prvorepublikové sociální zařízení v 1. patře (č. 207-213). V roce 1987 byla odstraněna bobrovková střešní krytina a nahrazena krytinou novou, z měděných šablon, došlo k rekonstrukci účelové půdní vestavby (sklady, depozitáře). Roku 1999 se udál stavební zásah v místnostech č. 324, 325 a 326, kde byly pod stropy namontovány traverzy, na kterých byly zavěšeny posuvné úchyty obrazového depozitáře. V 90. letech došlo rovněž k úpravě nádvoří, při kterých byla objevena studna s kamenným roubením. Z nádvoří byla odstraněna kamenná dlažba z počátku 20. století a nahrazena novodobou dlažbou betonovou, uprostřed pak byl ponechán květinový záhon s kamennou obrubou. Ve stejné době bylo provedena rekonstrukce zámeckých fasád ve stávajícím, dvoubarevném provedení.

4) Úpravy po roce 2000 V letech 2003/2003 byl na zámku proveden velmi razantní stavební zásah, jehož cílem bylo zřízení zámecké vinárny ve sklepních prostorách. Součástí úprav bylo i vybudování kuchyně pod zámeckým nádvořím – při tomto zásahu byly vpodstatě vytěženy cenné archeologické vrstvy v tomto prostoru. Téměř zcela byly zničeny obě klenuté sklepní místnosti v Z části S křídla (č. 001-002 a 003-008), včetně schodiště, zpřístupňujícího sklepy z nádvoří. Podobný osud potkal řadu místností nad těmito

88

SHP zámek Zlín 2014 sklepy v přízemí a jedné uprostřed Z traktu (č. 136) i s přilehlým polem arkádové chodby, kde byly instalovány výtahy z kuchyně. Vlastní prostory sklepů, kde byla umístěna vinárna (č. 009A-C, 010, 011 a 012) byly zbaveny omítek i vápenných nátěrů a dodnes jsou presentovány v režném zdivu. V závěrečné fázi úprav byla v roce 2005 na nádvoří instalována nová, kamenná dlažba se světlíkem uprostřed, který umožňuje nasvětlení interiéru kuchyně.

89


8. Hodnocení objektu z pohledu umělecko-historického V této části je souhrnně vyjádřena umělecko historická podstata a význam zámeckého objektu a důvody jeho ochrany. Zlínský zámek je pozoruhodným dokladem starobylého, šlechtického sídla, v jehož konstrukcích jsou dodnes dochovány rozsáhlé pozůstatky všech zásadních stavebních fází stavebního vývoje od závěru 15. století. Tato skutečnost jej řadí k nejzajímavějším objektům svého druhu ve Zlínském kraji. Jeho hmota je formována déle než 500 let trvající historií objektu, je velmi významnou součástí architektury a urbanismu krajského města. Jeho historické i historizující fasády jsou nejmarkantnějším dokladem staré, historické architektury „předbaťovského“ Zlína. Výjimečnost zámku, jeho architektury i historie je dodnes připomínána i jeho odstupem od okolní zástavby. Dodnes stojí v ploše bývalého parku na pomezí městské a tovární zástavby moderního města. Vzhledem k uvedeným faktům je nutno na zlínský zámek nahlížet jako na mimořádně hodnotnou architekturu, jejíž kvalita, zajímavost a přitažlivost vzrůstá i kontrastem s moderním průmyslovým městem.

90


9. Hodnotné konstrukce, hodnotné detaily a jejich soubory Mezi hodnotné konstrukce zámku je nutno zařadit veškeré svislé i vodorovné konstrukce (dřevěné, trámové stropy, klenby), vyjma některých novodobých úprav (viz barevné vyhodnocení). Zde je nutno vycházet ze skutečnosti, že i v nezkoumaných zdivech jsou dodnes ukryty cenné detaily z předchozích stavebních epoch (např. zazděná okna a dveře, kamenná ostění, historické, i velmi staré omítky (srov. nalezené exteriérové omítky věže!) Zásadní historickou hodnotu představuje kamenné ostění portálu ve sklepě pod věží (č. 011), které je dochováno kompletně a v původní poloze. Je součástí celku renesanční vstupní šíje a sklepení. Do tohoto kontextu náleží nadpraží, dochované v přízemí (č. 117) a další pozůstatky goticko - renesanční věže (zdivo ve všech podlažích - viz vyhodnocení stavebního vývoje, zbytky omítek s výtvarnou výzdobou – viz sondy v místnostech č. 106, 205, 316). Tento celek má mimořádnou hodnotu. Dalším významným celkem je zdivo a prostory nejstaršího paláce, tvořícího část J křídla zámku (místnosti č. 128, 129, 130, 131, 218, 219, 220, 221, 325, 326, 327, 328, 329). Zde je nutno mít zvláště na paměti možnost dochování nejstarších, tedy pozdněgotických architektonických detailů, dále významné renesanční i barokní detaily z pozdějších etap stavebního vývoje. Za mimořádně hodnotný celek, sestávající z autentických detailů, je nutno považovat vnější fasády zámku. Součástí tohoto celku jsou plasticky provedená omítková ostění oken (byť doplňovaná a obnovovaná), pilastry, omítkové pásy a pod. Vnější fasády zámku jsou velmi cenným celkem, kultivovaně presentujícím historické hodnoty objektu. Velmi hodnotným souborem je skupina čtyř místností v přízemí SV nároží stavby. Jedná se o č. 105, č. 106/107, 108 a 111. Hodnotou je zde dochovaná štuková výzdoba těchto místností, i jejich dochované (zčásti porušené) komunikační schéma. Soubor historických dveřních výplní, včetně zárubní i obložení špalet (v některých případech i kování) je podstatnou interiérovou hodnotou zlínského zámku. V utilitárně upravených místnostech jsou to často jediné hmatatelné doklady zámeckých interiérů. Součástí tohoto celku jsou i dveřní křídla, vysazená ze zárubní, deponovaná nyní na půdě zámku.

91

SHP zámek Zlín 2014 Velmi hodnotným souborem, obsahujícím řadu dochovaných detailů, je řada místností, budovaných či upravovaných Leopoldem Bauerem na počátku 20. století. Jedná se o oba balkónové rizality na Z a V straně zámku, dochované v původním materiálu i tvarosloví (kromě novějších dlažeb). V interiérech je to průjezd č. 116 včetně štukové výzdoby stropů i stěn, vrat na V a Z straně, včetně kování. Cenná je původní, prosklená výplň vstupu do schodišťové haly (včetně kování) i vstup v protější stěně průjezdu (do č. 115), přenesený sem ze zazděného průchodu Z odsud (č. 114). Dále schodišťová hala č. 120 (217) s podlahami, soklem, schodištěm, zábradlím, omítkami stěn, jejich členěním, Vstupem do č. 216 a jeho kompletní výplní, včetně kování a elektrického vypínače v dřevěném obkladu levé špalety. Dále sál č. 216 i s pavlačí č. 323. Zde jsou hodnotné omítky, zbytky dřevěných obkladů stěn i okenních špalet a překladů, kompletní výplně vstupů do č. 217, do 229, do 337 (s vitrážovými výplněmi), zbytky výbavy vstupu do č. 215 (obklady špalet a nadpraží, výplně jsou odebrány). Dále výtečně zachované točité schodiště v SZ koutě této místnosti, včetně obkladů stupňů, stěn (včetně zabudované skříňky s kováním a původního elektrického vypínače) v levé stěně, zábradlí. Dále schodišťová okna, včelně výplní i kování, zábradlí pavlače i původní parkety na podlaze. Dále se jedná o místnost č. 215 se zbytky dřevěných obkladů i špalet a překladů oken, kompletně dochovaný vstup (včetně obkladů špalet i překladu, výplní i kování) do č. 205. Do tohoto souboru patří i místnost č. 214 s dřevěným obkladem stěn, zabudovaným nábytkem, kompletním vybavením vstupu do č. 206, 216 (zaslepeno) a částečně do 215 (rovněž zaslepeno) i s kachlovými kamny. Součástí je i výbava vstupů v místnosti č. 205. Další dochované výbavy vstupních otvorů od Leopolda Bauera se nachází v místnostech č. 219 (S stěna), 220 (S a Z stěna), 221 (V a V dveře v S stěně), 222 (V stěna a S stěna). Sem je nutno zařadit i keramickou dlažbu v S a J křídle arkádové chodby 2.patra i niky po odstraněných kamnech (místnosti č. 218, 219, 220, 221, 222, 223 a 224). Pozoruhodný je i zbytek dlažby ze závěru 19. století v místnosti č.104. Hodnotu zde má i funkcionalistické schodiště v S křídle (101, 201, 301) s dochovanou konstrukcí i zábradlím, včetně detailů. Kvalitu mají všechny i všechny trámové stropy, pocházející nejpozději z 19. století. Jistou hodnotu nelze upřít i železobetonovému schodišti v S traktu (místnost č. 101, 201, 301), které tvoří pozoruhodný soubor prvků prvorepublikové architektury v zámeckém organismu.

92


10. Závady V následující stati jsou uvedena poškození nejen detailu, ale i narušení urbanistická, architektonická, funkční a jiná, která byla identifikována v rámci prováděného SHP. Tato poškození podle zpracovatelů SHP narušují jak památku samotnou, tak i objekt jako součást vyššího celku.

-

v letech 2004/5 téměř zcela zničené sklepní prostory (dnes č. 001-009), včetně renesančních kleneb, které byly z velké části zbořeny. Zanikla zde nenávratně velká část historických konstrukcí i jejich povrchů. Tyto velmi nevhodné zásahy přinesly i změnu historického, komunikačního schématu, budovaného v tomto místě zámku od 16. století.

-

podzemní kuchyně pod nádvořím – její budování přineslo téměř kompletní zničení archeologických vrstev a zbytků staveb (viz kapitola o nejstarší podobě tvrze) v ploše zámeckého nádvoří. Dále si vynutilo výstavbu nevhodných výtahů a s nimi souvisejících stavebních úprav v přízemí zámku.

-

Nevhodný je rovněž průraz č. 010 mezi renesančním sklepem a barokními sklepeními. Došlo zde k nevratnému vybourání historických zdiv a ke zbytečné změně komunikačního schématu (úprava byla využita při provozu pozdější vinárny – dnes rovněž nefunkční).

-

Za nevhodné k zámecké budově lze označit vložení železobetonového schodiště S traktu v roce 1935. Tento zásah sebou přinesl narušení komunikačního schématu barokního traktu; jeho funkcionalistický výraz ve vztahu k okolním prostorám působí rušivě. Vzhledem k jeho kompletnímu dochování včetně původního zábradlí však na něj lze nahlížet i jako zajímavý doklad úprav (byť nevhodných) z 1. poloviny 20. století, dokládající změnu užívání objektu.

-

Velmi nevhodné bylo zlikvidování barokního vřetenového schodiště v S traktu, nahrazeného již v 1. polovině 20. století výtahem, později modernizovaným a protaženým na půdu. Nenávratně zde byla zlikvidována cenná konstrukce, pocházející pravděpodobně ze 2. poloviny 18. století a tvořící důležitou součást historického, komunikačního schématu.

-

Nevhodné bylo zřízení ocelového, vřetenového schodiště na pavlači velkého sálu (č. 323), zpřístupňujícího prostor půdy.

-

Velmi rušivé je zaslepení některých průchodů v sálech, budovaných a upravovaných Leopoldem Bauerem na počátku 20. století. Jedná se o místnosti č. 205, 214, 215, 216 a dále 323 a 337. Některé výplně z těchto

93

SHP zámek Zlín 2014 otvorů byly vysazeny (např. průchod mezi č. 215/216). Bohužel zde došlo i k odstranění některých prvků obložení stěn (rozsah poškození nelze zjistit, stěny jsou zakryty novými konstrukcemi). -

Nevhodné bylo vyměnění původních oken v sálech, upravených L. Bauerem. Tato nová okna, bohužel nerespektovala původní členění výplní, ani detailní tvary prvků.

-

Závažným, nevhodným zásahem bylo vybourání velkého otvoru mezi místnostmi č. 159 a 111 v přízemí.

-

Nevhodné bylo odstranění štukového zrcadla v místnosti č. 106/107 v přízemí

-

Nevhodná je existence místnůstky s hygienickým zařízením č. 110 v přízemí. Touto úpravou, včetně dvou předešlých, došlo k poškození velmi hodnotného souboru pozdně barokních místností, situovaných v SV koutě zámecké budovy.

-

Za nevhodné lze označit vyměnění původní střešní krytiny (pálená taška – bobrovka) za měděné šablony. Tato úprava značně poškodila výrazové hodnoty objektu; ploše a nevýrazně působící střešní roviny jsou v rozporu s vyzněním historických fasád.

-

Zcela nevhodnou úpravou je utilitární osazení plastové, prosklené výplně mezi S a Z křídlem arkádové chodby v 1. patře zámku.

-

Nevhodné je odstranění historických dveřních křídel v některých místnostech; křídla jsou deponována na půdě (v její SV partii); historické dveře jsou významnou součástí hodnoty objektu. Tento stav je nevhodný, může dojít ke ztrátě či likvidaci vysazených prvků.

94


11. Náměty V úvodu zmíníme zásadní negativní zásah pod nádvořím a v SZ části sklepů i přízemí; tyto úpravy přinesly velmi hrubé poškození památkové hodnoty objektu; jejich náprava samozřejmě není v celém rozsahu možná; zde je ovšem nutno zásadně dbát na to, aby v případě stavebních úprav v budoucnosti bylo navazováno na historickou disposici a tvar konstrukcí z doby před r. 2004 (nosné zdi, klenby). Je nutno eliminovat výraz průrazu mezi č. 111 a 159 doplněním hmoty zdiva. Z hlediska celistvosti kvalitní místnosti č. 111 je žádoucí zrušit parazitní místnůstku č. 110 i s obvodovými zdmi. Z hlediska vnímání pozdněbarokních prostor v SV koutě přízemí zámku je žádoucí zrušení rušivých příček mezi č. 108 a 111 a mezi 106 a 107. V místnosti č. 106/107 je žádoucí obnovit štukové zrcadlo, v nedávné minulosti odsekané. V průjezdu č. 116 je vhodné obnovit původní vstup do č. 113 v nice 114, včetně původních dveří, umístěných nyní v č. 115; oblou niku u vstupu do č. 115 je vhodné doplnit do původní hmoty a tedy zazdít č. 115. Je žádoucí propojit opět sled Bauerových sálů v 1. patře (č. 205, 214, 215, 216), znovu otevřít vstup z č. 337 na pavlač 323; na pavlači je žádoucí odstranit ocelové schodiště. V místnostech se zachovaným dřevěným obkladem stěn, či okenních nik (214, 215, 216), je žádoucí obklady opravit a doplnit do celistvosti dle historických fotografií. Je vhodné vrátit zpět vysazená dveřní křídla, deponovaná nyní na půdě. Zabrání se tak jejich ztrátě, či zničení, navíc dojde k prostorové rehabilitaci zámecké dispozice. Na funkcionalistickém schodišti je žádoucí odstranit nevhodné nátěry ze zábradlí; dále je žádoucí odstranit železné konzoly v S stěně mezipodesty mezi přízemím a 1. patrem. Po dosloužení stávající, nevhodné měděné střešní krytiny je žádoucí, aby došlo k její náhradě za pálenou bobrovku, která se zde nacházela od doby Bauerovy přestavby.

95


12. Seznam příloh A. Tabulky TAB.1 – nákres situace zámku v parku, černě je vyznačena hmota stavby do počátku 20.století, červeně – mladší přístavby TAB.2 – zaměření ostění portálu, dochovaného v místnosti č.011, pohled od Z TAB.3 – zaměření profilace ostění renesančních portálů; a – portál v místnosti č. 011, b – nadpraží vstupu v místnosti č.117 TAB.4 – profilace ostění rozměrného portálu vstupu do zámku ve východní fasádě (průjezd č.116) TAB.5 – svislý profil omítkové bosáže, objevené v sondě č.316/A, ve 2.patře (místnost č.316) TAB.6 – zaměření portálu, druhotně sestaveného z bloků staršího ostění. Nachází se v západní stěně místnosti č.003, pohled od východu TAB.7 – profilace ostění v západní stěně místnosti č. 003 (jižní stojka) TAB.8 – zaměření situace v sondě, provedené v jižní stěně místnosti č.109 (nalevo od zazděného vstupu do č.113). Jedná se o rozšíření původní sondy č. 109/D; srov. nálezová zpráva statigrafického průzkumu omítek TAB.9 – legenda barevného označení stáří zdiv TAB.10 – půdorys sklepů s barevným označením stáří zdiv TAB.11 - půdorys přízemí s barevným označením stáří zdiv TAB.12 - půdorys 1.patra s barevným označením stáří zdiv TAB.13 - půdorys 2.patra s barevným označením stáří zdiv TAB.14 – zjednodušený půdorys podkroví barevným označením stáří ploch TAB.15 - legenda k barevnému hodnocení objektu TAB.16 – půdorys sklepů s barevným hodnocením objektu TAB.17 - půdorys přízemí s barevným hodnocením objektu TAB.18 - půdorys 1.patra s barevným hodnocením objektu

96

SHP zámek Zlín 2014 TAB.19 - půdorys 2.patra s barevným hodnocením objektu TAB.20 - půdorys podkroví s barevným hodnocením objektu

97


13 Seznam fotodokumentace Obr.1 – Z průčelí zámku, celkový pohled od Z Obr.2 – JZ nároží objektu, pohled od JZ Obr.3 – J fasáda zámku, pohled od J Obr.4 – JV nároží zámku, pohled od JV Obr.5 – V fasáda zámku, pohled od V Obr.6 – celkový pohled zámku od SV Obr.7 – S fasáda zámku, pohled od S Obr.8 – celkový pohled od SZ Obr.9 – Z fasáda, detail okenního ostění v 1.patře (po stranách vstupů na balkon) Obr.10 -Z fasáda, detail okenního ostění v 1.patře (dvojice oken na okrajích fasády) Obr.11 - Z fasáda, detail okenního ostění v 2.patře (na okrajích fasády) Obr.12 – Z fasáda, detail okenního ostění ve 2.patře (4 okna u středu fasády) Obr.13 – J fasáda detail okna v přízemí, pohled od J Obr.14 – V fasáda, detail vstupu do zámku, pohled od V Obr.15 – V fasáda, detail ostění vstupu do zámku, levá špaleta, pohled od SV Obr.16 – V fasáda, detail kování vrat vstupu do zámku, pohled od V Obr.17 – V fasáda, detail oken ve střeše nad střední částí fasády (pohled od V) Obr.18 – V fasáda, detail reliéfní erbovní desky v J části fasády, pohled od V Obr.19 – V fasáda, detail levé části reliéfní erbovní desky v J části fasády (od V) Obr.20 - V fasáda, detail pravé části reliéfní erbovní desky v J části fasády (od V) Obr.21 – nádvoří, S část V fasády, pohled od Z Obr.22 – nádvoří, J část V fasády, pohled od Z Obr.23 – nádvoří, S fasáda, pohled od J

98

SHP zámek Zlín 2014 Obr.24 – nádvoří, J fasáda, pohled od S Obr.25 – nádvoří, V fasáda, detail vstupu, pohled od SZ Obr.26 – nádvoří, V fasáda, detail vstupu, detail levého křídla vrat Obr.27 – nádvoří, V fasáda, detail vstupu, detail pravého křídla vrat Obr.28 – nádvoří, V fasáda, detail vstupu, detail kování pravého křídla vrat (vnitřní) Obr.29 – nádvoří, V fasáda, detail vstupu, detail kování pravého křídla vrat (vnější) Obr.30 – nádvoří, S arkádová chodba, pohled od V Obr.31 – nádvoří, S arkádová chodba, pohled od Z Obr.32 – nádvoří, J arkádová chodba, pohled od Z Obr.33 – nádvoří, J arkádová chodba, pohled od V Obr.34 – nádvoří, J arkádová chodba, pohled od V, detail Z části Obr.35 – nádvoří, Z fasáda, pohled od JV Obr.36 – nádvoří, J část arkádové chodby, pohled od J Obr.37 – nádvoří. S část arkádové chodby, pohled od S Obr.38 – sklepy, místnost č. 001, pohled od JV Obr.39 – sklepy, místnost č. 001, pohled od JV, detail vstupu do č.033 Obr.40 - sklepy, místnost č. 001, pohled od SZ Obr.41 - sklepy, místnost č. 001, vstup do č.013, pohled od JV Obr.42 – sklepy, místnost č. 002., pilíř v J stěně, pohled od S Obr.43 – sklepy, místnost č. 002, J stěna, zbytek klenby na V straně pilíře Obr.44 – sklepy, místnost č. 002, J stěna, zbytek klenby na Z straně pilíře Obr.45 – sklepy, místnost č. 002, detail větracího okénka v S stěně, pohled od S Obr.46 – sklepy, místnost č. 002, portál v Z stěně, pohled od V Obr.47 – sklepy, místnost č. 002, portál v Z stěně, detail levé, horní části Obr.48 – sklepy, místnost č. 002, portál v Z stěně, detail pravé části

99

SHP zámek Zlín 2014 Obr.49 – sklepy, místnost č. 002, portál v Z stěně, detail nadpraží Obr.50 - sklepy, místnost č. 002, V stěna, pohled od Z Obr.51 - sklepy, místnost č. 003, V stěna, pohled od Z Obr.52 – sklepy, místnost č. 003, JV kout místnosti Obr.53 – sklepy, místnost č. 003, SV kout místnosti Obr.54 – sklepy, místnost č. 003, S stěna místnosti, pohled od JV Obr.55 – sklepy, místnost č. 003. Z stěna místnosti, pohled od V Obr.56 – sklepy, místnost 005, pohled od JZ Obr.57 – sklepy, místnosti č. 007 (vlevo) a 008, pohled od JV Obr.58 – sklepy, místnost č.009A, detail vstupu z č.004, pohled od SZ Obr.59 – sklepy, místnost č.009A, vstup z č.004, J špaleta, pohled od S Obr.60 - sklepy, místnost č.009A, vstup z č.004, S špaleta, pohled od J Obr.61 - sklepy, místnost č.009A Z stěna, vstup do č. 009B, pohled od Z Obr.62 – sklepy, místnost č.009A, J stěna, pohled od S Obr.63 – sklepy, místnost č.009A, J stěna, detail, pohled od S Obr.64 – sklepy, místnost č.009A, JV kout, pohled od SZ Obr.65 – sklepy, místnost č.009A, V stěna, vstup do č. 009B, J špaleta, pohled od SZ Obr.66 – sklepy, místnost č.009A, V stěna, vstup do č.009B, pohled od JZ Obr.67 – sklepy, místnost č.009A, V stěna, vstup do č.009B, detail horní části (od Z) Obr.68 – sklepy, místnost č.009A, S stěna, pohled od J Obr.69 – sklepy, místnost č.009A, S stěna, detail, pohled od J Obr.70 - sklepy, místnost č.009A, V stěna, vstup do č.009B, pohled od Z Obr.71 - sklepy, místnost č.009B, Z stěna, vstup z č.009A. pohled od SV Obr.72 – sklepy, místnost č.009B, totéž, pohled od JV Obr.73 – sklepy, místnost č.009B, totéž, zazděný otvor nad záklenkem (od V)

100

SHP zámek Zlín 2014 Obr.74 – sklepy, místnost č.009B, J stěna místnosti, pohled od S Obr.75 – sklepy, místnost č.009B, S.stěna místnosti, pohled od J Obr.76 – sklepy, místnost č.009B, V stěna, vstup do 009C Obr.77 – sklepy, místnost č.009B, totéž, pohled od JZ Obr.78 – sklepy, místnost č.009B, totéž, pohled od SZ Obr.79 – sklepy, průchod mezi č.009C a 009B, pohled od V Obr.80 - sklepy, místnost č.009C, totéž, celek, pohled od V Obr.81 - sklepy, místnost č.009C, průhled vstupem z 009B k V Obr.82 – sklepy, místnost č.009C, S stěna místnosti, pohled od J Obr.83 – sklepy, místnost č.009C, V stěna, nika u SV kouta, pohled od JZ Obr.84 – sklepy, místnost č.009C, V stěna, nika se zazděným výtahem (od SZ) Obr.85 – sklepy, místnost č.009C, V stěna, J část, pohled od SZ Obr.86 – sklepy, místnost č.009C, V stěna, nika s okénkem v J části, pohled od JZ Obr.87 – sklepy, místnost č.009C, J stěna, pohled od S Obr.88 – sklepy, místnost č.009C, JZ část místnosti s kamenným zdivem (od SV) Obr.89 – sklepy, místnost č.010, pohled k ústí do č.011, pohled od S Obr.90 - sklepy, místnost č.011, J stěna, pohled na vyústění chodby č.009 (od J) Obr.91 - sklepy, místnost č.011, J stěna místnosti, pohled od S Obr.92 – sklepy, místnost č.011, V stěna místnosti, pohled od Z Obr.93 – sklepy, místnost č.011, V stěna místnosti, detail ústí větracího okénka Obr.94 – sklepy, místnost č.011, totéž, detail cihelných překladů otvoru (kolek „HZ“) Obr.95 – sklepy, místnost č.011, Z stěna místnosti s ústím šíjového schodiště (od JV) Obr.96 – sklepy, místnost č.011, Z stěna, S špaleta schodiště, pohled od JV Obr.97 – sklepy, místnost č.011, Z stěna, J špaleta schodiště, pohled od SV Obr.98 – sklepy, místnost č.011, Z stěna, pohled do prostoru schodiště (pohled od V)

101

SHP zámek Zlín 2014 Obr.99 – sklepy, místnost č.011, prostor schodiště s kamenným portálem (od Z) Obr.100 - sklepy, místnost č.011, prostor schodiště, detail kam. ostění portálu (od JZ) Obr.101 - sklepy, místnost č.011, schodiště, kamenný portál, pohled od SV Obr.102 – sklepy, místnost č.012, nika v S stěně s dělící spárou Obr.103 – sklepy, informativní foto z nové kuchyně (č.013-030) Obr.104 – sklepy, informativní foto z nové kuchyně (č.013-030) Obr.105 – přízemí, místnost č.101, vstupní dveře, pohled od J Obr.106 – přízemí, místnost č.101, vstupní dveře, pohled od S Obr.107 – přízemí, místnost č.101, Z rameno schodiště, pohled od S Obr.108 – přízemí, místnost č.101, V rameno schodiště, pohled od SZ Obr.109 – přízemí, místnost č.101, zrcadlo schodiště, pohled z podesty od JV Obr.110 – přízemí, místnost č.101, detail madla na V straně Z ramene Obr.111 – přízemí, místnost č.101, detail povrchu teracca schodiště s kov. prvkem Obr.112 – přízemí, místnost č.103, pohled k V Obr.113 – přízemí, místnost č.103, pohled k Z Obr.114 - přízemí, místnost č.103, SV část, vlevo vstup do č.105; pohled od JZ Obr.115 – přízemí, místnost č.103, JV část, vlevo vstup do č.108; pohled od SZ Obr.116 – přízemí, místnost č.103, JZ část, vlevo vstup do č.159; pohled od SV Obr.117 – přízemí, místnost č.103, Z část, detail klenby, pohled od V Obr.118 – přízemí, místnost č.104, vstup z č.105, pohled od V Obr.119 – přízemí, místnost č.104, totéž, J špaleta, pohled od SV Obr.120 – přízemí, místnost č.104, totéž, záklenek, pohled od SV Obr.121 – přízemí, místnost č.104, Z stěna, pohled od V Obr.122 – přízemí, místnost č.104, S stěna s oknem, pohled od JV Obr.123 – přízemí, místnost č.104, detail podlahy, pohled od V

102

SHP zámek Zlín 2014 Obr.124 - přízemí, místnost č.104, Z stěna s obrysem zazděného vstupu (od SV) Obr.125 – přízemí, místnost č.105, vstup v č.103, pohled od J Obr.126 – přízemí, místnost č.105, S stěna, pohled od J Obr.127 – přízemí, místnost č.105, V stěna, pohled od Z Obr.128 – přízemí, místnost č.105, J stěna, pohled od S Obr.129 – přízemí, místnost č.105, V stěna, pohled od Z Obr.130 – přízemí, místnost č.105, detail klenby, pohled od V Obr.131 – přízemí, místnost č.106, vstup z č.105, pohled od Z Obr.132 – přízemí, místnost č.106, V stěna s oknem, pohled od Z Obr.133 – přízemí, místnost č.106, S stěna se zazděným oknem, pohled od JV Obr.134 - přízemí, místnost č.106, Z stěna se vstupem do č-105, pohled odJV Obr.135 – přízemí, místnost č.106, J stěna, pohled od SV Obr.136 – přízemí, místnost č.107, vstup z č.108, pohled od J Obr.137 – přízemí, místnost č.107, V stěna s oknem, pohled od Z Obr.138 – přízemí, místnost č.107, Z stěna, pohled od V Obr.139 – přízemí, místnost č.107, J stěna se vstupem, pohled od SZ Obr.140 – přízemí, místnost č.108, vstup z č.103, pohled od Z Obr.141 – přízemí, místnost č.108, V stěna s okny, pohled od SZ Obr.142 – přízemí, místnost č.108, J stěna se vstupem do č.109, pohled od S Obr.143 – přízemí, místnost č.108, Z stěna, pohled od V Obr.144 - přízemí, místnost č.108, S stěna, pohled od J Obr.145 – přízemí, místnost č.108, detail klenby, pohled od S Obr.146 – přízemí, místnost č.108, Z stěna, detail S nasazení záklenku, pohled od V Obr.147 – přízemí, místnost č.109, Z část J stěny s polohou sond A,B,C ( od S)

Obr.148 – přízemí, místnost č.109, V část J stěny se sondami C a D, pohled od S

103

SHP zámek Zlín 2014 Obr.149 – přízemí, místnost č.109, detail sondy 149/A Obr.150 – přízemí, místnost č.109, detail sondy 149/C Obr.151 – přízemí, místnost č.109, sonda 149/D Obr.152 – přízemí, místnost č.109, sonda č. 149/D, detail horní části Obr.153 – přízemí, místnost č.109, sonda č. 149/D, detail dolní části Obr.154 – přízemí, místnost č.109, pohled na S stěnu s průchodem z č.108 (od JZ) Obr.155 – přízemí, místnost č.109, pohled na V stěnu, pohled od Z Obr.156 – přízemí, místnost č.111, J stěna s polohou sond 111/A, 111/B (od S) Obr.157 – přízemí, místnost č.111, V stěna se sondou 111/B, pohled od Z Obr.158 – přízemí, místnost č.111, S stěna s vestavěným č.110, pohled od J Obr.159 – přízemí, místnost č.111, Z stěna, pohled od V Obr.160 - přízemí, místnost č.111, detail stropu, pohled od J Obr.161 – přízemí, místnost č.112, pohled k J Obr.162 – přízemí, místnost č.112, pohled k S Obr.163 – přízemí, místnost č.113, J stěna se sondou 113/A, pohled od S Obr.164 – přízemí, místnost č.113, V stěna se sondami 113/B, 113/C, 113/D (od JZ) Obr.165 – přízemí, místnost č.113, S stěna se sondami 113/E, 113/F, pohled od J Obr.166 – přízemí, místnost č.113, Z stěna se sondou 113/G, pohled od V Obr.167 – přízemí, místnost č.113, sonda 113/A Obr.168 – přízemí, místnost č.113, sonda 113/B Obr.169 – přízemí, místnost č.113, sondy 113/c, 113/D Obr.170 - přízemí, místnost č.113, sondy 113/E, 113/F Obr.171 – přízemí, místnost č.113, sonda 113/G Obr.172 – přízemí, místnost č.113, detail JZ koutu s náběhem pasu (od SV) Obr.173 – přízemí, místnost č.113, dveře do č.114 (pohled od S)

104

SHP zámek Zlín 2014 Obr.174 – přízemí, místnost č.114, J stěna s polohou sond 114/A, 114/B (od S) Obr.175 – přízemí, místnost č.114, detail nadpraží vstupu z č.113, pohled od J Obr.176 – přízemí, místnost č.114, sonda 114/A Obr.177 – přízemí, místnost č.114, sonda 114/B Obr.178 – přízemí, místnost č.114, dveře do č.113, detail kování (ze strany č.113) Obr.179 – přízemí, místnost č.115, pohled na vstup z průjezdu (od JZ) Obr.180 - přízemí, místnost č.115, pohled od J Obr.181 – přízemí, místnost č.116, pohled od Z Obr.182 – přízemí, místnost č.116, S stěna, pohled od JZ Obr.183 – přízemí, místnost č.116, klenba Z části, pohled od Z Obr.184 – přízemí, místnost č.116, přepážka ve střední části, pohled od JZ Obr.185 – přízemí, místnost č.116, SV kout, pohled od JZ Obr.186 – přízemí, místnost č.116, JV kout, pohled od SZ Obr.187 – přízemí, místnost č.116, strop ve V části, pohled od V Obr.188 – přízemí, místnost č.117, vstup z průjezdu, pohled od J Obr.189 – přízemí, místnost č.117, průchod v interiéru, pohled od JZ Obr.190 - přízemí, místnost č.117, detail nadpraží, Z část s kamenným překladem Obr.191 – přízemí, místnost č.117, detail nadpraží, V část s dřevěným překladem Obr.192 – přízemí, místnost č.117, detail prahu průchodu, pohled od Z Obr.193 – přízemí, místnost č.117, V část, pohled od Z Obr.194 – přízemí, místnost č.117, pohled do Z části (od V) Obr.195 – přízemí, místnost č.123, vstup z č.129, pohled odSZ Obr.196 – přízemí, místnost č.123, vstup na nádvoří, pohled od Z Obr.197 – přízemí, místnost č.124, detail klenby, pohled od V Obr.198 – přízemí, místnost č.126, detail klenby, pohled od V

105

SHP zámek Zlín 2014 Obr.199 – přízemí, místnost č.128, V stěna, pohled od SZ Obr.200 - přízemí, místnost č.128, S stěna, pohled od J Obr.201 – přízemí, místnost č.128, Z stěna, pohled od JV Obr.202 – přízemí, místnost č.128, Z stěna, vstup do č.129, pohled od V Obr.203 – přízemí, místnost č.128, J stěna, pohled od S Obr.204 – přízemí, místnost č.129, V stěna, pohled od Z Obr.205 – přízemí, místnost č.129, J stěna, pohled od S Obr.206 – přízemí, místnost č.129, Z stěna, pohled od JV Obr.207 – přízemí, místnost č.129, S stěna, pohled od J Obr.208 – přízemí, místnost č.130, V stěna, pohled od Z Obr.209 – přízemí, místnost č.130, J stěna, pohled od S Obr.210 – přízemí, místnost č.130, Z stěna, pohled od V Obr.211 – přízemí, místnost č.130, J stěna, pohled od S Obr.212 – přízemí, místnost č.131, J stěna, pohled od SZ Obr.213 – přízemí, místnost č.131, J stěna, okenní nika, pohled od SZ Obr.214 – přízemí, místnost č.131, Z stěna, pohled od V Obr.215 – přízemí, místnost č.131, Z stěna, J okenní nika (od SV), S nika (od JV) Obr.216 - přízemí, místnost č.131, Z stěna, S okenní nika (od JV) Obr.217 – přízemí, místnost č.131, S stěna, pohled od J Obr.218 – přízemí, místnost č.131, S stěna, okenní nika, pohled od J Obr.219 - přízemí, místnost č.131, V stěna, pohled od Z Obr.220 - přízemí, místnost č.131, detail klenby, pohled od JZ Obr.221 – přízemí, místnost č.132, S stěna, pohled od J Obr.222 – přízemí, místnost č.132, V stěna, pohled od Z Obr.223 – přízemí, místnost č.132, J stěna, pohled od S

106

SHP zámek Zlín 2014 Obr.224 – přízemí, místnost č.132, Z stěna, pohled od V Obr.225 – přízemí, místnost č.132, detail klenby, pohled od S Obr.226 - přízemí, místnost č.133, V stěna, pohled od Z Obr.227 – přízemí, místnost č.133, J stěna, pohled od S Obr.228 – přízemí, místnost č.133, Z stěna, pohled od V Obr.229 - přízemí, místnost č.133, S stěna, pohled od J Obr.230 - přízemí, místnost č.133, detail klenby od Z Obr.231 – přízemí, místnost č.134, Z stěna, pohled od JV Obr.232 – přízemí, místnost č.134, Z stěna, pohled od SV Obr.233 – přízemí, místnost č.134, J stěna, pohled od S Obr.234 – přízemí, místnost č.134, S stěna, pohled od J Obr.235 – přízemí, místnost č.134, V stěna, pohled od SZ Obr.236 - přízemí, místnost č.135, V stěna, pohled od Z Obr.237 – přízemí, místnost č.135, S stěna, pohled od J Obr.238 – přízemí, místnost č.135, V stěna, pohled od JV Obr.239 - přízemí, místnost č.135, J stěna, pohled od S Obr.240 - přízemí, místnost č.136, pohled od J Obr.241 – přízemí, místnost č.136, část v arkádě, pohled do klenby Obr.242 – přízemí, místnost č.139, S stěna, pohled od J Obr.243 – přízemí, místnost č.139, V stěna, pohled od Z Obr.244 – přízemí, místnost č.139, J stěna, pohled od S Obr.245 – přízemí, místnost č.139, Z stěna, pohled od V Obr.246 - přízemí, místnost č.139, detail klenby, pohled od SV Obr.247 – přízemí, místnost č.140, pohled k V Obr.248 – přízemí, místnost č.140, pohled k Z

107

SHP zámek Zlín 2014 Obr.249 - přízemí, místnost č.140, detail klenbičky v Z části prostoru (od V) Obr.250 - přízemí, místnost č.141, pohled k V Obr.251 – přízemí, místnost č.141, pohled k Z Obr.252 – přízemí, místnost č.143, SZ kout s klenbou, pohled od JV Obr.253 – přízemí, místnost č.146, detail klenby při V stěně, pohled od Z Obr.254 – přízemí, místnost č.146, detail SZ kouta místnosti s náběhem klenby, pohled od JV Obr.255 – přízemí, místnost č.148, klenba nad místnostmi 148 a 147 (od S) Obr.256 - přízemí, místnost č.148, okno v S stěně, pohled od J Obr.257 – přízemí, místnost č.149, pohled k V Obr.258 – přízemí, místnost č.151 a 152, průhled k S stěně s oknem a klenbou (od J) Obr.259 - přízemí, místnost č.157, V stěna s výklenkem Obr.260 - přízemí, místnost č.157, S stěna, pohled od J Obr.261 – přízemí, místnost č.153, pohled k S Obr.262 – přízemí, místnost č.153, okno v S stěně, pohled od J Obr.263 – přízemí, místnost č.155, 156, detail klenby nad místnostmi, pohled od Z Obr.264 – přízemí, místnost č.158, pohled k S Obr.265 – přízemí, místnost č.158, pohled k J Obr.266 - přízemí, místnost č.159, J stěna, pohled od S Obr.267 – přízemí, místnost č.159, Z část J stěny s polohou sondy 159/A Obr.268 – přízemí, místnost č.159, detail sondy 159/A Obr.269 - přízemí, místnost č.159, V část J stěny s polohou sondy 159/B Obr.270 - přízemí, místnost č.159, detail sondy 159/B Obr.271 – přízemí, místnost č.159, Z stěna, pohled od SV Obr.272 – přízemí, místnost č.159, V stěna, pohled od SZ

108

SHP zámek Zlín 2014 Obr.273 – přízemí, místnost č.159, S stěna, pohled od J Obr.274 – přízemí, místnost č.159, S stěna, detail sondy v Z části – patka pilíře arkády Obr.275 – přízemí, místnost č.159, detail stropu, pohled od S Obr.276 – 1.patro, místnost č.201, pohled k J na podestu Obr.277 – 1.patro, místnost č.201, detail zábradlí s částí původního povrchu Obr.278 – 1.patro, místnost č.201, detail objímky u paty sloupku zábradlí Obr.279 - 1.patro, místnost č.201, detail zábradlí na mezipodestě Obr.280 - 1.patro, místnost č.201, detail uchycení sloupku a madla zábradlí Obr.281 - 1.patro, místnost č.201, chodba, pohled k V Obr.282 – 1.patro, místnost č.201, chodba, pohled k Z Obr.283 – 1.patro, místnost č.201, chodba, detail podchycení klenby nad schodištěm Obr.284 – 1.patro, místnost č.203, Z stěna, pohled od V Obr.285 – 1.patro, místnost č.203, J stěna, pohled od S Obr.286 – 1.patro, místnost č.203, V stěna, pohled od Z Obr.287 – 1.patro, místnost č.203, J stěna, detail dveří (od SZ) Obr.288 – 1.patro, místnost č.204, J stěna s polohou sondy č.204/A,B Obr.289 – 1.patro, místnost č.204, J stěna, detail sondy č.204/A,B Obr.290 - 1.patro, místnost č.204, S stěna se sondami 204 C-G Obr.291 - 1.patro, místnost č.204, S stěna, detail sondy 204 C, D Obr.292 – 1.patro, místnost č.204, S stěna, detail sondy 204 E Obr.293 – 1.patro, místnost č.204, S stěna, detail sondy 204 F, G Obr.294 – 1.patro, místnost č.204, Z stěna se sondami 204 H - I Obr.295 – 1.patro, místnost č.204, Z stěna, detail sondy 204/H Obr.296 – 1.patro, místnost č.204, Z stěna, detail sondy 204/I

109

SHP zámek Zlín 2014 Obr.297 – 1.patro, místnost č.204, Z stěna, detail sondy 204/J Obr.298 – 1.patro, místnost č.204, J stěna, detail dveří, pohled od SZ Obr.299 – 1.patro, místnost č.205, J stěna se sondami 205 A-G Obr.300 - 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/A Obr.301 – 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/B Obr.302 – 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/C Obr.303 – 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/D, E Obr.304 – 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/F Obr.305 – 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/G1 a G2 Obr.306 – 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/G3, G4 Obr.307 – 1.patro, místnost č.205, Z stěna se sondami 205/G-I Obr.308 – 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/H Obr.309 - 1.patro, místnost č.205, J stěna, sonda 205/I Obr.310 – 1.patro, místnost č.205, S stěna se sondami 205/J-P Obr.311 - 1.patro, místnost č.205, S stěna, sondy 205/J, K Obr.312 – 1.patro, místnost č.205, S stěna, sondy 205/L-N Obr.313 – 1.patro, místnost č.205, S stěna, sondy 205/N Obr.314 – 1.patro, místnost č.205, S stěna, sondy 205/O Obr.315 – 1.patro, místnost č.205, V stěna, pohled od SZ Obr.316 – 1.patro, místnost č.205, dveře v S stěně, pohled od J Obr.317 – 1.patro, místnost č.205, dveře v S stěně, detail kování Obr.318 – 1.patro, místnost č.206, J stěna Obr.319 – 1.patro, místnost č.206, JZ kout se sondami 206/A-C Obr.320 - 1.patro, místnost č.206, pohled k SZ se sondami 206/E-G Obr.321 – 1.patro, místnost č.206, sonda 206/E

110

SHP zámek Zlín 2014 Obr.322 - 1.patro, místnost č.206, sonda 206/F Obr.323 - 1.patro, místnost č.206, sonda 206/G Obr.324 – 1.patro, místnost č.214, JV kout místnosti Obr.325 – 1.patro, místnost č.214, detail kamen v JV koutě (od SZ) Obr.326 – 1.patro, místnost č.214, SV kout místnosti Obr.327 – 1.patro, místnost č.214, SZ kout místnosti Obr.328 – 1.patro, místnost č.214, JZ kout místnosti Obr.329 – 1.patro, místnost č.215, S stěna Obr.330 - 1.patro, místnost č.215, S stěna, detail dveřní výplně (pohled k SZ) Obr.331 - 1.patro, místnost č.215, totéž, pohled k SV Obr.332 – 1.patro, místnost č.215, S stěna, dveřní výplň, detail kování Obr.333 – 1.patro, místnost č.215, J stěna Obr.334 – 1.patro, místnost č.215, V stěna, pohled od SZ Obr.335 – 1.patro, místnost č.215, V stěna, detail špalety S otvoru Obr.336 – 1.patro, místnost č.215, V stěna, detail obkladu stěn u pravé špalety J otvoru Obr.337 – 1.patro, místnost č.215, Detail klenby, pohled k S Obr.338 – 1.patro, místnost č.216, V stěna Obr.339 – 1.patro, místnost č.216, V stěna, pohled vzhůru do J okenní niky se zbytky dřevěných obkladů Obr.340 - 1.patro, místnost č.216, V část S stěny, pohled od JZ Obr.341 - 1.patro, místnost č.216, S stěna, detail nadpraží vstupu do 215 Obr.342 – 1.patro, místnost č.216, Z stěna Obr.343 – 1.patro, místnost č.216, Z stěna , dveře v J části Obr.344 – 1.patro, místnost č.216, Z stěna, dveře, detail kování

111

SHP zámek Zlín 2014 Obr.345 – 1.patro, místnost č.216, pohled do JV koutu Obr.346 – 1.patro, místnost č.216, J stěna, dveře ve V části Obr.347 – 1.patro, místnost č.216, totéž, detail kování Obr.348 – 1.patro, místnost č.216, Z stěna, vstup na schodiště v S části Obr.349 – 1.patro, místnost č.216, schodiště, spodní sloupek zábradlí Obr.350 - 1.patro, místnost č.216, schodiště, pohled shora Obr.351 - 1.patro, místnost č.216, schodiště, detail zábradlí Obr.352 – 1.patro, místnost č.216, schodiště, elektrický vypínač v J části obkladu Obr.353 – 1.patro, místnost č.216, schodiště, kování dvířek v S části obkladu Obr.354 – 1.patro, místnost č.216, schodiště, průhled vzhůru na strop Obr.355 – 1.patro, místnost č.216, schodiště, detail původní okenní výplně Obr.356 – 1.patro, místnost č.216, schodiště, detail madla v horní části Obr.357 – 1.patro, místnost č.216, schodiště, vyústění na pavlač Obr.358 – 1.patro, místnost č.216, schodiště, horní, krajní sloupek zábradlí Obr.359 – 1.patro, místnost č.216, pavlač, detail železného schodiště v JZ části pavlače Obr.360 - 1.patro, místnost č.216, pavlač, detail zábradlí Obr.361 - 1.patro, místnost č.216, schodiště, sloupek zábradlí v S části pavlače Obr.362 - přízemí, místnost č.217, Vstup v S stěně Obr.363 - přízemí, místnost č.217, S stěna, kování vstupních dveří Obr.364 - přízemí, místnost č.217, V stěna, nika u vstupu (od Z) Obr.365 - přízemí, místnost č.217, pohled k JZ Obr.366 - přízemí, místnost č.217, pohled k JV Obr.367 - přízemí, místnost č.217, detail stropu nad vstupem, pohled od Z Obr.368 - přízemí, místnost č.217, schodiště, nástupní část od SV

112

SHP zámek Zlín 2014 Obr.369 - 1.patro, místnost č.217, J část stropu haly, pohled od S Obr.370 - 1.patro, místnost č.217, SZ část schodiště, pohled od JV Obr.371 - 1.patro, místnost č.217, S stěna haly, pohled od J Obr.372 - 1.patro, místnost č.217, SV kout haly, pohled od J Obr.373 - 1.patro, místnost č.217, detail dveří v S stěně patra Obr.374 - 1.patro, místnost č.217, totéž, detail kování Obr.375 - 1.patro, místnost č.217, J stěna haly z podesty schodiště Obr.376 - 1.patro, místnost č.217, detail boku Z ramene schodiště, pohled od V Obr.377 - 1.patro, místnost č.218, J stěna místnosti Obr.378 - 1.patro, místnost č.218, Z stěna místnosti, pohled od JV Obr.379 - 1.patro, místnost č.218, detail niky v SZ koutě Obr.380 - 1.patro, místnost č.218, detail dveří v Z stěně Obr.381 - 1.patro, místnost č.218, V stěna, detail S zaslepené okenní niky (od JZ) Obr.382 - 1.patro, místnost č.218, klenba místnosti od JV Obr.383 - 1.patro, místnost č.219, J stěna Obr.384 - 1.patro, místnost č.219, Z část J stěny se sondou 219/A Obr.385 - 1.patro, místnost č.219, detail sondy 219/A Obr.386 - 1.patro, místnost č.219, detail sondy 219/A Obr.387 - 1.patro, místnost č.219, JV kout místnosti Obr.388 - 1.patro, místnost č.219, V stěna, vstup do č.218 Obr.389 - 1.patro, místnost č.219, totéž, detail kování Obr.390 - 1.patro, místnost č.219, S stěna místnosti Obr.391 - 1.patro, místnost č.219, nika v SV koutě, pohled od JZ Obr.392 – 1. patro, místnost č.219, Z stěna se zaslepeným vstupem do č.220 Obr.393 - 1.patro, místnost č.220, J stěna s okny

113

SHP zámek Zlín 2014 Obr.394 - 1.patro, místnost č.220, Z stěna, vstup do č.221 (od JV) Obr.395 - 1.patro, místnost č.220, zazděná kamnová nika v SZ koutě místnosti Obr.396 - 1.patro, místnost č.220, S stěna, vstup v chodby Obr.397 - 1.patro, místnost č.221, vstup do místnosti z č.229, pohled od S Obr.398 - 1.patro, místnost č.221, S stěna Obr.399 - 1.patro, místnost č.221, V stěna Obr.400 - 1.patro, místnost č.221, V stěna, detail vstupu do č.220 Obr.401 - 1.patro, místnost č.221, S stěna, Z vstup (do 222), pohled od JV Obr.402 - 1.patro, místnost č.222, Z stěna s okny Obr.403 - 1.patro, místnost č.222, J stěna se zaslepeným vstupem do 221 Obr.404 - 1.patro, místnost č.222, V stěna, S část s kamnovou nikou a vstupem z místnosti č. 229 Obr.405 - 1.patro, místnost č.222, S stěna se vstupem do 223 Obr.406 - 1.patro, místnost č.222, totéž, detail kování dveří Obr.407 - 1.patro, místnost č.223, S stěna Obr.408 - 1.patro, místnost č.223, Z stěna s oknem Obr.409 - 1.patro, místnost č.223, J stěna Obr.410 - 1.patro, místnost č.223, Z stěna Obr.411 - 1.patro, místnost č.223, J stěna, pohled od SV Obr.412 - 1.patro, místnost č.223, totéž, detail dveřního kování Obr.413 - 1.patro, místnost č.223, V stěna Obr.414 - 1.patro, místnost č.226, vstup z č.227, pohled od V Obr.415 - 1.patro, místnost č.226, Z stěna s oknem Obr.416 - 1.patro, místnost č.226, S stěna s oknem Obr.417 - 1.patro, místnost č.227, vstup z 229, pohled od JV

114

SHP zámek Zlín 2014 Obr.418 - 1.patro, místnost č.227, S stěna, V část Obr.419 - 1.patro, místnost č.227, S stěna, Z část Obr.420 - 1.patro, místnost č.227, Z stěna Obr.421 - 1.patro, místnost č.227, Z stěna, S část se sondou 227/B Obr.422 - 1.patro, místnost č.227, totéž, detail sondy č. 227/B Obr.423 - 1.patro, místnost č.227, J stěna, pohled od SZ Obr.424 - 1.patro, místnost č.227, Z stěna Obr.425 - 1.patro, místnost č.229, S část, pohled k Z Obr.426 - 1.patro, místnost č.229, S část, pohled k Z Obr.427 - 1.patro, místnost č.229, totéž, detail Z stěny s obrysem zazděného otvoru Obr.428 - 1.patro, místnost č.229, S část, dělící příčka v JZ části Obr.429 - 1.patro, místnost č.229, Z část, pohled k S Obr.430 - 1.patro, místnost č.229, Z část, pohled k JV Obr.431 - 1.patro, místnost č.229, J část, pohled k V Obr.432 - 1.patro, místnost č.229, J stěna, vstup do č.216 Obr.433 - 1.patro, místnost č.229, totéž, detail levé špalety Obr.434 - 1.patro, místnost č.229, totéž, detail kování Obr.435 - 1.patro, místnost č.229, totéž, detail pravé špalety se skříňkou Obr.436 - 1.patro, místnost č.229, J stěna, vstup do č.219 Obr.437 - 1.patro, místnost č.229, totéž, detail kování Obr.438 - 1.patro, místnost č.229, J stěna, vstup do 220 Obr.439 - 1.patro, místnost č.229, JZ kout chodby Obr.440 – 2.patro, místnost č.301, pohled k J, nahoře vstup na půdu Obr.441– 2.patro, místnost č.301, V část chodby, pohled od Z Obr.442 – 2.patro, místnost č.301, Z část chodby, detail styku podlah

115

SHP zámek Zlín 2014 Obr.443 – 2.patro, místnost č.303, S část, pohled od J Obr.444 – 2.patro, místnost č.301, pohled k JZ (vpravo vstup do č.313) Obr.445 – 2.patro, místnost č.314, pohled k S (do 317) Obr.446 – 2.patro, místnost č.314, pohled k S, do č.303 Obr.447 – 2.patro, místnost č.304, vstup z 303, pohled od SV Obr.448 – 2.patro, místnost č.304, Z stěna místnosti Obr.449– 2.patro, místnost č.305, Z stěna, pohled od JV Obr.450– 2.patro, místnost č.305, SZ kout místnosti Obr.451– 2.patro, místnost č.306, S stěna, pohled od JV Obr.452 – 2.patro, místnost č.306, V stěna, pohled od SZ Obr.453 – 2.patro, místnost č.307, SV kout místnosti Obr.454 – 2.patro, místnost č.307, Z stěna se vstupem do 306 Obr.455 – 2.patro, místnost č.307, J stěna se vstupem do 308 Obr.456 – 2.patro, místnost č.308, J stěna, vstup do č.310 Obr.457 – 2.patro, místnost č.308, S stěna, vstup do 307 Obr.458 – 2.patro, místnost č.309, S stěna Obr.459– 2.patro, místnost č.309, J stěna, detail nadpraží vstupu Obr.460– 2.patro, místnost č.309, Vstup z 310, pohled od J Obr.461– 2.patro, místnost č.310, V stěna s oknem Obr.462 – 2.patro, místnost č.310, Z stěna se vstupem do 303 Obr.463 – 2.patro, místnost č.313, V stěna se vstupem (od JZ) Obr.464 – 2.patro, místnost č.313, SZ kout místnosti Obr.465 – 2.patro, místnost č.313, J stěna, Z část s vyznačením sond 313/A, B Obr.466 – 2.patro, místnost č.313, totéž, detail sondy 313/A Obr.467 – 2.patro, místnost č.313, totéž, detail

116

SHP zámek Zlín 2014 Obr.468 – 2.patro, místnost č.313, J stěna, detail sondy 313/B Obr.469 – 2.patro, místnost č.315, vstup z 314, pohled od SZ Obr.470 – 2.patro, místnost č.315, průhled do č.316, pohled od Z Obr.471 – 2.patro, místnost č.316, pohled k V s vyznačením polohy sondy č. 316/A Obr.472 - 2.patro, místnost č.316, detail sondy č. 316/A Obr.473 - 2.patro, místnost č.317, V stěna, vstup do č.321 Obr.474 - 2.patro, místnost č.317, Z stěna, vstup do 318 Obr.475 - 2.patro, místnost č.319, V stěna, pohled od SZ Obr.476 - 2.patro, místnost č.320, Z stěna s oknem Obr.477 - 2.patro, místnost č.320, JZ kout místnosti Obr.478 - 2.patro, místnost č.321, S stěna s vyznačením poloh sond Obr.479 - 2.patro, místnost č.321, detail sondy 321/A, S část Obr.480 - 2.patro, místnost č.321, detail sondy 321/A, V část Obr.481 - 2.patro, místnost č.321 detail sondy 321/B Obr.482 - 2.patro, místnost č.321, V stěna Obr.483 - 2.patro, místnost č.321, Z stěna Obr.484 - 2.patro, místnost č.322, JZ kout místnosti se sondou 322/A Obr.485 - 2.patro, místnost č.322, detail sondy 322/A, Z část Obr.486 - 2.patro, místnost č.322, detail sondy 322/A, J část Obr.487 - 2.patro, místnost č.322, V stěna Obr.488 - 2.patro, místnost č.324, Z stěna se vstupem do č.325 Obr.489- 2.patro, místnost č.324, Z stěna, vstup do č.325 Obr.490- 2.patro, místnost č.324, J stěna Obr.491- 2.patro, místnost č.325, Z stěna se vstupem Obr.492 - 2.patro, místnost č.325, J stěna

117

SHP zámek Zlín 2014 Obr.493 - 2.patro, místnost č.325, V stěna se vstupem do č.324 Obr.494 - 2.patro, místnost č.325, totéž, detail výzdoby dveřního křídla Obr.495 - 2.patro, místnost č.325, V stěna v místě zazděné okenní niky Obr.496 - 2.patro, místnost č.326, S stěna Obr.497 - 2.patro, místnost č.326, Z stěna Obr.498 - 2.patro, místnost č.325, J stěna Obr.499 - 2.patro, místnost č.325, V stěna Obr.500 - 2.patro, místnost č.327, V stěna s obrysem zazděného vstupu Obr.501 - 2.patro, místnost č.327, pohled k J Obr.502 - 2.patro, místnost č.328, J stěna Obr.503 - 2.patro, místnost č.328, Z stěna Obr.504 - 2.patro, místnost č.328, S stěna, Obr.505 - 2.patro, místnost č.328, V stěna Obr.506 - 2.patro, místnost č.329, J stěna Obr.507 - 2.patro, místnost č.329, V stěna se vstupem do č.328 Obr.508 - 2.patro, místnost č.325, S stěna se vstupem do 330 Obr.509- 2.patro, místnost č.330, Z stěna Obr.510- 2.patro, místnost č.330, V stěna Obr.511- 2.patro, místnost č.330, S stěna Obr.512- 2.patro, místnost č.330, JZ kout místnosti se sondou č.325/A Obr.513 - 2.patro, místnost č.331, S stěna Obr.514 - 2.patro, místnost č.331, Z stěna Obr.515 - 2.patro, místnost č.331, J stěna Obr.516 - 2.patro, místnost č.331, S stěna Obr.517 - 2.patro, místnost č.331, V stěna

118

SHP zámek Zlín 2014 Obr.518 - 2.patro, místnost č.333, J stěna Obr.519 - 2.patro, místnost č.333, S stěna Obr.520- 2.patro, místnost č.333, S stěna, detail zaslepeného průchodu Obr.521- 2.patro, místnost č.333, Z stěna, okno Obr.522 - 2.patro, místnost č.335, Z stěna Obr.523 - 2.patro, místnost č.335, J stěna Obr.524 - 2.patro, místnost č.335, V stěna, pohled od JZ Obr.525 - 2.patro, místnost č.336, S stěna Obr.526 - 2.patro, místnost č.336, Z stěna Obr.527 - 2.patro, místnost č.336, V stěna, detail vstupu Obr.528 - 2.patro, místnost č.336, V stěna, detail vstupu, J špaleta (od SV) Obr.529- 2.patro, místnost č.336, V stěna Obr.530- 2.patro, místnost č.336, J stěna, vstup do337, pohled od SV Obr.531- 2.patro, místnost č.327, S část, V část s dveřmi Obr.532- 2.patro, místnost č.327, S.část, pohled k Z Obr.533 - 2.patro, místnost č.327, S.část, S stěna, vstup do 336 (od JV) Obr.534 - 2.patro, místnost č.327, S.část, Z stěna, vstup do 334 Obr.535 - 2.patro, místnost č.327, S.část, totéž, kování vnější Obr.536 - 2.patro, místnost č.327, S.část, totéž, kování vnitřní Obr.537 - 2.patro, místnost č.327, S.část, pohled k V Obr.538 - 2.patro, místnost č.327, Z část, pohled k J Obr.539- 2.patro, místnost č.327, Z část, pohled k S Obr.540- 2.patro, místnost č.327, J část, pohled k V Obr.541- 2.patro, místnost č.327, J část, V stěna se vstupem do č.323 Obr.542 - 2.patro, místnost č.327, J.část, totéž, detail kování Z křídel

119

SHP zámek Zlín 2014 Obr.543 - 2.patro, místnost č.327, totéž, detail S špalety Obr.544 - 2.patro, místnost č.327, totéž V křídlo Obr.545 - 2.patro, místnost č.327, totéž, V křídlo, detail Obr.546- 2.patro, místnost č.327, totéž, V křídlo, detail vitrážové výplně Obr.547 - 2.patro, místnost č.327, totéž, V křídlo, detail kování Obr.548 - 2.patro, místnost č.327, J část, pohled k Z Obr.549- 2.patro, místnost č.327, J část, Z stěna, vstup do č.330

120

Seznam příloh TAB.1 – nákres situace zámku v parku, černě je vyznačena hmota stavby do počátku 20.století, červeně – mladší přístavby TAB.2 – zaměření ostění portálu, dochovaného v místnosti č.011, pohled od Z TAB.3 – zaměření profilace ostění renesančních portálů; a – portál v místnosti č. 011, b – nadpraží vstupu v místnosti č.117 TAB.4 – profilace ostění rozměrného portálu vstupu do zámku ve východní fasádě (průjezd č.116) TAB.5 – svislý profil omítkové bosáže, objevené v sondě č.316/A, ve 2.patře (místnost č.316) TAB.6 – zaměření portálu, druhotně sestaveného z bloků staršího ostění. Nachází se v západní stěně místnosti č.003, pohled od východu TAB.7 – profilace ostění v západní stěně místnosti č. 003 (jižní stojka) TAB.8 – zaměření situace v sondě, provedené v jižní stěně místnosti č.109 (nalevo od zazděného vstupu do č.113). Jedná se o rozšíření původní sondy č. 109/D; srov. nálezová zpráva statigrafického průzkumu omítek TAB.9 – legenda barevného označení stáří zdiv TAB.10 – půdorys sklepů s barevným označením stáří zdiv TAB.11 - půdorys přízemí s barevným označením stáří zdiv TAB.12 - půdorys 1.patra s barevným označením stáří zdiv TAB.13 - půdorys 2.patra s barevným označením stáří zdiv TAB.14 – zjednodušený půdorys podkroví barevným označením stáří ploch TAB.15 - legenda k barevnému hodnocení objektu TAB.16 – půdorys sklepů s barevným hodnocením objektu TAB.17 - půdorys přízemí s barevným hodnocením objektu TAB.18 - půdorys 1.patra s barevným hodnocením objektu TAB.19 - půdorys 2.patra s barevným hodnocením objektu TAB.20 - půdorys podkroví s barevným hodnocením objektu

ZÁMEK VE ZLÍNĚ. Stavebně historický průzkum

Recommend Documents