ZALOŽENÍ SÍDELNÍ ZELENĚ V OBYTNÉ ZÓNĚ V KVÍČOVICÍCH

Založení sídelní zeleně v obytné zóně v Kvíčovicích - PD pro VŘ

Projektová dokumentace pro výběrové řízení, příloha č. 2 zadávací dokumentace zakázky:

ZALOŽENÍ SÍDELNÍ ZELENĚ V OBYTNÉ ZÓNĚ V KVÍČOVICÍCH

Mgr. Vladimír Ledvina Komplexní služby pro zahradu, park a krajinu

Tyršova 359, 34101 Horažďovice Mobil: +420 774 499 570 Email: [email protected] Web: www.krajinotvorba.cz

1


A. Průvodní zpráva A.1. Identifikační údaje Název akce:

Založení sídelní zeleně v obytné zóně v Kvíčovicích

Stupeň:

Projektová dokumentace pro výběrové řízení a realizaci akce

Místo:

k. ú. Kvíčovice

Okres:

Domažlice, Obecní úřad s rozšířenou působností: Stod

Obec:

Kvíčovice

Obecní úřad: Kvíčovice Objednatel:

Zhotovitel:

Vypracoval:

Obec Kvíčovice

IČ: 00572357

Kvíčovice 19

tel: 379 491 707

345 62 Holýšov

email: [email protected]

Mgr. Vladimír Ledvina

IČ: 65575211

Tyršova 359

tel: +420 774 499 570

341 01 Horažďovice

email: [email protected]

Mgr. Vladimír Ledvina

Podpis za zhotovitele:

Datum:

Srpen 2015

2


A.2. Vymezení úkolu Předložená projektová dokumentace řeší komplexním způsobem návrh ozelenění nové obytné zóny na okraji obce Kvíčovice a navazuje na předešlý projekt (Revitalizace zeleně na veřejných prostranstvích v obci Kvíčovice), který řešil obnovu zeleně na stávajících veřejných prostranstvích uvnitř zastavěného území obce Kvíčovice. Obytná zóna soukromých rodinných domů navazuje na historickou rodinnou zástavbu a citlivým způsobem propojuje dvě části obce. Navrhované ozelenění nové obytné zóny propojí navazující stávající veřejná prostranství a plochy zeleně. Realizací tohoto projektu tak dojde k dokončení založení a obnovy uceleného systému zeleně v obci. Navrhovaná opatření by měla vyhovovat několika následujícím požadavkům:         

zvýšení biodiverzity a ekologicky-stabilizační funkce zelených ploch v obci zvýšení plochy a počtu přírodě blízkých prvků v zastavěném území obce zvýšení estetické hodnoty a atraktivnosti veřejných prostranství zlepšení propojenosti a návaznosti jednotlivých ploch zeleně v uceleném systému sídelní zeleně obce respektování tradic, kulturních hodnot a ekologických podmínek dané oblasti veřejná zeleň jako prostředek ekologického vzdělávání minimální nároky na údržbu zeleně zlepšení zdravotního stavu stávajících prvků zeleně funkčnost a užitek pro místní obyvatele i návštěvníky obce

Nezbytným předpokladem pro zpracování projektu byl terénní průzkum, který byl proveden v r. 2014 a 2015. Návrh jednotlivých opatření a výsadeb se opírá o studium odborné literatury (viz “Seznam literatury”) a místních ekologických podmínek (viz “Popis území”), stejně jako o zkušenosti z podobných projektů realizovaných v místním regionu. Lokality výsadeb se nachází v zastavěné části obce Kvíčovice. Dotčené pozemky jsou veřejně přístupné a ve vlastnictví obce Kvíčovice (viz příloha Seznam pozemků). Navrhovaná opatření spočívají v těchto operacích:   výsadby stromů a keřů odpovídající místním ekologickým podmínkám a současným potřebám obce   založení travnatých ploch a květnaté louky   výsadby trvalek a cibulovin v podrostech vysazovaných stromů a v místech, kde není vhodné vysazovat dřeviny z provozně technických nebo bezpečnostních důvodů V rámci tohoto projektu nebudou prováděny žádné stavební práce ani významné úpravy terénu.

A.3. Návaznost na další projekty a ÚSES – širší vztahy Projekt je v souladu s územně plánovací dokumentací obce Kvíčovice i s místním a regionálním plánem ÚSES. Dotčené plochy nejsou součástí skladebních prvků ÚSES biokoridorů a biocenter. . Opatření navržená v tomto projektu navazují na úpravy veřejné zeleně v okolních obcích, které byly provedené v minulých letech (Koloveč, Srbice, Hlohovčice, Všekary) a především na projekt právě dokončený, který se zabýval komplexní obnovou zeleně na stávajícíh veřejných prostranstvích v obci Kvíčovice - Revitalizace zeleně na veřejných prostranstvích v obci Kvíčovice (Ledvina, 2013).

3


Založení sídelní zeleně v obytné zóně v Kvíčovicích - vymezení zájmového území

Založení sídelní zeleně v obytné zóně v Kvíčovicích - návaznost a širší vztahy - Výřez z hlavního výkresu územního plánu obce Kvíčovice

4


A.4. Přínos pro biodiverzitu Navrhovaná opatření přinesou zvýšení biodiverzity v zastavěném území obce Kvíčovice v několika úrovních:   Vzhledem k tomu, že v současné době se na dotčených pozemcích vyskytuje pouze neupravený trávník nebo ruderální porost, přinese výsadba stromů, keřů a trvalek výrazné zvýšení biodiverzity v daném území. Na vhodná místa budou vysazeny nové stromy, keře a trvalky, převážně autochtonních druhů a jejich kultivarů.   Založením květnaté louky na části pozemků se také zvýší biodiverzita bylinného patra. Realizací těchto opatření se zvýší biologická rozmanitost nejen rostlinných (dlouhověkých i krátkověkých) taxonů, ale výrazně se zvýší i nabídka potravních zdrojů a podmínek k životu pro bezobratlé živočichy (včely, brouky,...), ptáky a malé savce.

Seznam dotčených pozemků Číslo pozemku

34/1 35/6 64/114 64/115 64/124 64/125 64/128 64/6 64/64 64/7 64/83 64/92 82/1 836/3 940/3 940/4

Návrh opatření výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek, založení trávníku a květnaté louky výsadba dřevin a trvalek, založení trávníku a květnaté louky výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek, založení trávníku výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek výsadba dřevin a trvalek, založení trávníku výsadba dřevin a trvalek, založení trávníku

Katastrální území Kvíčovice Kvíčovice

Vlastník obec Kvíčovice obec Kvíčovice

Kvíčovice

obec Kvíčovice

Kvíčovice

obec Kvíčovice

Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice

obec obec obec obec obec obec obec

Kvíčovice

obec Kvíčovice

Kvíčovice Kvíčovice

obec Kvíčovice obec Kvíčovice

Kvíčovice

obec Kvíčovice

Kvíčovice

obec Kvíčovice

Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice Kvíčovice

5


B. Technická zpráva B.1. Přírodní poměry B.1.1 Geomorfologie a geologie Z hlediska geomorfologického členění ČR leží řešené území v severní části okrsku Poleňská pahorkatina, náležející do následujících geomorfologických jednotek: provincie: Česká vysočina subprovincie: Poberounská soustava oblast: Plzeňská pahorkatina celek: Plaská pahorkatina podcelek: Stříbrská pahorkatina okrsek: Staňkovská pahorkatina Staňkovská pahorkatina se vyznačuje ploše zvlněným denudačním reliéfem širokých rozvodních hřbetů, se zbytky sníženého zarovnaného třetihorního povrchu na hluboce jílovitě zvětralých fylitech a karbonských horninách. Typická jsou zde široká rozevřená údolí s četnými erozními rýhami. Horninové podloží k. ú. Kvíčovice je tvořeno převážně slabě kontaktně metamorfovaným fylitem a fylitickou břidlicí. Místy se zde vyskytují sprašové hlíny s polohami svahovin. V údolí Srbického potoka jsou uloženy kvartérní sedimenty. Jedná se o fluviální a deluviofluviální hlinitopísčité a hlinitokamenité sedimenty. Zájmové území se nachází v zastavěné části obce Kvíčovice.

B.1.2 Klima Zájmové území leží na rozhraní dvou mírně teplých klimatických oblastí MT 10 a MT 11. Obě jsou charakteristické dlouhým, teplým a mírně suchým létem, poměrně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (50 – 60 dnů). Průměrná teplota v červenci zde dosahuje 17 až 18°C a v lednu -2 až -3 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 550 – 650 mm. Počet letních dnů (s maximální teplotou rovnou nebo vyšší než 25°C) je 40 – 50 a počet mrazových dnů (s minimální teplotou rovnou nebo nižší než - 0,1°C) je zde 110 – 130. Obrázek č. 3: Klima v okolí zájmového území (zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa - http://janpivec.wz.cz/pivec.htm)

B.1.3 Pedologie Geologické podloží, tvar povrchu a charakter klimatu jsou určujícími faktory pro typy a druhy půd, vyskytující se v daném území. V zájmovém území se vyskytují převážně modální hnědozemě. Většinou se jedná o půdy lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry. V zastavěné části obce se dnes z větší části vyskytují také antropogenně pozměněné půdy s dobrými vláhovými poměry. Při výsadbách je potřeba provést důkladnou 50% výměnu půdy ve výsadbových jamách. 6


B.1.4. Hydrologie Zájmové území je odvodňováno Neuměřským potokem, jenž se v Holýšově z levé strany vlévá do Radbůzy. Čistota vody je v tomto potoce hodnocena třídou II a III a je charakterizován jako mimopstruhová voda. Radbůza je přítokem Berounky, přítoku Vltavy, přítoku Labe. Oblast patří do pomoří Severního moře. B.1.5 Biogeografie Zájmové území náleží z biogeografického hlediska do Plzeňského bioregionu 1.28. V Plzeňském bioregionu jsou hlavními společenstvy potenciální přirozené vegetace v nižších polohách acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion) a acidofilní bučiny (svazu LuzuloFagetum). Místy se vyskytovaly teplomilné doubravy (svazu Potentillo albae - Quercetum) a bučiny (svazu Fagion)). Na skalách v údolí některých vodních toků doznívá směrem do Šumavy výskyt reliktních silikátových borů (Betulo carpaticae-Pinetum). Podél toků se rozvinula společenstva luhů (převážně Stellario-Alnetum glutinosae). Odlišná je vegetace krystalických vápenců. Na severních svazích jsou to převážně kalcifilní bučiny (Cephalanthero-Fagetum), na jižních snad teplomilné doubravy (snad svaz Quercion petraeae). V oblasti Sušicko-horažďovických vápenců zaujímají důležité místo vápencové bory (Erico-Pinion). Místy se zřejmě vyskytovaly i reliktní lískové křoviny (Anterico ramosi-Coryletum avellanae). Náhradní vegetaci představují louky a pastviny svazů Arrhenatherion, Alopecurion pratensis, Cynosurion, na podmáčených místech Molinion a Calthion. Flóra celého bioregionu je pestrá, zejména v oblasti vápenců, převažují hercynské druhy středních poloh. Mezní a exklávní prvky jsou vesměs mezi slabšími termofyty a suboceanickými druhy. Převažuje zde ochuzená lesní fauna hercynského původu, se západními a horskými vlivy. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, podhorské řeky (především Otava) do pásma lipanového. Převládá zde 4. bukový vegetační stupeň a půdy oligotrofní trofické řady A. Je zde zastoupen i 5. jedlobukový a ostrůvkovitě i 3. vegetační stupeň, stejně jako půdy mezotrofní řady B. Vhodnými druhy pro výsadbu rozptýlené zeleně v této oblasti jsou podle Neuhauslové a kol. (1998) javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tila cordata), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa canina), krušina olšová (Frangula alnus), líska obecná (Corylus avellana), třešeň ptačí (Prunus avium) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Dnes je značná část pozemků zájmového území zemědělsky využívána, převážně jako intenzivně a extenzivně obhospodařované louky, které jsou často poškozené odvodněním a přihnojováním. Svahy kopců a hřbetů jsou porostlé menšími či většími lesními komplexy, většinou smrkovými nebo borovými monokulturami s příměsí buku, jedle, modřínu, jeřábu a klenu. Stávající stromořadí v místním regionu jsou tvořena převážně z následujících druhů stromů: lípa srdčitá, lípa velkolistá, jeřáb obecný, třešeň, jabloň, slivoň, jasan ztepilý, jírovec maďal, trnovník akát, javor klen a javor mléč.

7


C. Specifikace opatření - Komponovaná úprava zeleně na veřejných prostranstvích C.1 Popis současného stavu Malé travnaté plochy a pásy doprovodné ruderální vegetace mezi místní komunikací a ploty soukromých zahrad. Jeden větší pozemek velikosti jedné až dvou rodinných zahrad uvnitř bloku soukromých pozemků rodinné zástavby

C.2 Návrh výsadeb Navrhovaná opatření spočívají ve výsadbě nových keřů, stromů a trvalek, resp. skupin keřů a stromů a to převážně listnatých a trvalkových záhonů s vyšším stupněm autoregulace, vhodných do místních podmínek. Kde to bylo možné, jsou navrženy taxony domácích druhů dřevin, které se běžně vyskytují v přírodních ekosystémech v daných geografických podmínkách, případně kultivary těchto domácích dřevin. V ostatních případech byly zvoleny druhy u nás běžné, druhy ze skupin u nás běžných rodů a kultivary těchto dřevin. Plný výčet všech zastoupených druhů a počet jednotlivých rostlin je v tabulce následujících po této kapitole. Do štěrkových trvalkových záhonů jsou navrženy taxony rostlin a jejich směsi, vyzkoušené v Dendrologické zahradě v Průhonicích a na jiných místech v ČR i v zahraničí v podobných typech záhonů a na podobných stanovištích. Trvalkové štěrkové záhony budou založeny v druhovém složení a dle osvědčené technologie záhonů typu "Silbersommer"neboli záhony s vyšším spupněm autoregulace. Výběr jednotlivých druhů byl také učiněn s ohledem na potřeby zpěvného ptactva, hmyzu a drobných savců, tzn., že založením uvedených výsadeb by mělo dojít k výraznému zvýšení druhové rozmanitosti nejen rostlinstva, ale také ostatních druhů živých organismů. Výběr druhů a typů nových rostlin také navazuje na předchozí provedená opatření na jiných veřejných prostranstvích v obci a zároveň musí respektovat možnosti daného prostoru a technická a provozní omezení - průběh sítí technického vybavení, bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a práva vlastníků sousedních pozemků. Výsadby se budou realizovat v ostrůvcích a pruzích volné půdy mezi komunikací a hranicemi pozemků soukromých zahrad a na jednom větším pozemku uvnitř bloku rodinných domů, kde vznikne malý parčík pro místní obyvatele. Všechny rostliny jsou v návrhu umístěny tak, aby nenarušovaly ráz obce, ale aby vhodně doplňovaly stávající stavby, případně aby zvýšili atraktivitu otevřených prostranství u těchto staveb a vytvářely příjemný prostor pro život v dané lokalitě. Úpravy stávající vegetace a rozmístění a druhová skladba nových rostlin byly navrženy tak, aby se zvýšila estetická hodnota a druhová rozmanitost daných veřejných prostranství, při minimálních nárocích na následnou údržbu výsadeb. Takto založené plochy by také měly získat na atraktivnosti a být hojněji využívány k běžné rekreaci místními obyvateli i návštěvníky obce. Jakékoli stavební a bourací práce, úpravy cest a pěšin, stejně jako náklady na instalaci a pořízení mobiliáře, a jiné větší terénní úpravy nejsou součástí tohoto projektu a pokud je bude obec na dotčených pozemcích realizovat, pak to bude mimo tento projekt. Umístění jednotlivých dřevin, stávajících i navrhovaných, je upřesněno v grafické části projektu. Na následujících stránkách jsou uvedeny počty rostlin navrhovaných k výsadbě, příp. vizualizace navrhovaných patření.

C.3 Výkaz výměr - indikátory Celkový počet vysazených dřevin Celková plocha zakládané zeleně

2258 ks 0,38ha 8


Seznam všech rostlin navrženžch k vžsadbě Latinskž název

Českž název

Počet (ks)

Listnaté alejové stromy s balem (obv. km. 12 – 14 cm) Acer campestre Acer ginala Acer platanoides Amelanchier laevis 'Ballerina' Crataegus ű lavallei 'Carrierei' Malus 'Rudolph' Prunus cerasifera 'Nigra' Sorbus aria Lutescens Tilia cordata

Javor babyka Javor amurský Javor mléč Muchovník hladký 'Ballerina' Hloh Lavallův 'Carrierei' Jabloň okrasná 'Rudolph' Slivoň myrobalán 'Nigra' Jeřáb muk Lípa srdčitá

Listnaté alejové stromy celkem Ovocné stromy, polokmeny prostokořenné Prunus avium Sorbus aucuparia 'Edulis'

Třešeň (tradiční odrůdy) Jeřáb obecný kv. sladkoplodý

8 3 2 3 4 3 3 7 5

38 3 3

Ovocné stromy celkem Jehličnaté stromy s balem (vžšky 100 – 120 cm)

6

Abies nordmaniana Picea omorika Pinus sylvestris Pinus sylvestris 'Fastigiata' Pinus nigra 'Pyramidata'

2 4 4 5 3

Jedle kavkazská Smrk omorika Borovice lesní Borovice lesní 'Fastigiata' Borovice černá 'Pyramidata'

Jehličnaté stromy celkem Jehličnaté keře kontejnerované Microbiota decussata

18 Microbiota křižmolistá

Jehličnaté keře kontejnerované celkem

43

43

9


Seznam všech rostlin navržených k výsadbě – pokračování Latinský název

Český název

Počet (ks)

Listnaté keře kontejnerované Kontejnerované keře listnaté vel. 60 – 80 cm Amelanchier ovalis Muchovník oválný Cornus alba 'Argenteomarginata' Svída bílá Cornus mas Dřín obecný Hydrangea macrophylla Hortenzie velkolistá (směs) Kolkwitzia amabilis Kolkvicie krásná Physocarpus opulifolius 'Diablo' Tavola kalinolistá 'Diablo' Prunus triloba Mandloň trojlaločná Rosa glauca Růže sivá Rosa hugonis Růže Hugova Viburnum 'Pragense' Kalina pražská Viburnum lantana Kalina tušalaj Weigela florida 'Minor Black' Vajgélie květnatá 'Minor Black' Weigela florida 'Purpurea' Vajgélie květnatá 'Purpurea' Kontejnerované keře listnaté vel. 25 – 40 cm Berberis thunbergii 'Atropurpurea Nana' Dřišťál Thunbergův 'Atropurpurea Nana' Berberis thunbergii 'Green Carpet' Dřišťál Thunbergův 'Green Carpet' Cotoneaster dammeri Skalník Dammerův Euonymus fortunei 'Emerald Gaiety' Brslen Fortuneův 'Emerald Gaiety' Euonymus fortunei 'EmeraldnGold' Brslen Fortuneův 'EmeraldnGold' Forsythia x intermedia 'Maluch' Zlatice prostřední 'Maluch' Lonicera pileata Zimolez klubkatý Potentilla fruticosa 'Abotswood' Mochna křovitá 'Abotswood' Potentilla fruticosa 'Goldteppich' Mochna křovitá 'Goldteppich' Rosa x 'Alberich' Růže 'Alberich' (polyantka – růžová) Rosa x 'Hannovers Weisse' Růže 'Hannovers Weisse' (PK - bílá) Rosa x 'Lavander Dream' Růže 'Lavander Dream' (PK-růžová) Spiraea x bumalda 'Anthony Waterer' Tavolník nízký 'Anthony Waterer' Spiraea x japonica 'Golden Princess' Tavolník japonský 'Golden Princess' Spiraea x japonica 'Little Princess' Tavolník japonský 'Little Princess' Stephanandra incisa 'Crispa' Korunatka klaná 'Crispa' Diervilla lonicera Zanice zimolezovitá

Listnaté keře celkem

10 3 3 12 3 15 9 21 5 3 9 35 7 31 29 394 137 101 35 65 24 121 59 147 170 35 238 131 270 31

2153

Trvalky Lavandula angustifolia Trvalky do smíšených štěrkových záhonů

Levandule úzkolistá

69 3305

Trvalky celkem Cibuloviny

3374

Směs do štěrkových záhonů

2000

Cibuloviny celkem

2000

Složení osiva travní směsi "parková směs": Složení: Kostřava červená dlouze výběžkatá 45% (´Bossanova´ 20%, ´Barsylvia´ 25%), Kostřava červená trsnatá 30% (Ćarioca´ 20%, ´Veverka´ 10%), Kostřava drsnolistá ´Mentor´ 15%, Lipnice luční ´Brooklawn´ 9%, Psineček tenký ´Vítek´ 1%, výsevek : 3kg/100 m2, nebo 300gk/ha původ: ČR

10


Seznam trvalek a cibulovin do smíšených záhonů s vyšším stupněm autoregulace: Trvalková směs „Stříbrné léto“, 106 m2, 8 ks/m2 … 860 ks Taxon Trvalky (min. Vel. Kontejneru K9) Eremurus Shelfort hybridy liliochvostec Festuca mairei kostřava Panicum virgatum proso prutnaté Eryngium amethystinum máčka sivá Echinacea purpurea Álba´ třapatkovka nachová Verbascum sp. divizna Lythrum salicaria kyprej vrbice Achillea ´Moonshine´ řebříček Anaphalis margaritacea Ńeuschnee´ plesnivka perlová Aster amellus ´Rudolf Goethe´ hvězdnice chlumní Aster linosyris hvězdnice zlatovlásek Euphorbia polychroma pryšec mnohobarvý Linum perenne len vytrvalý Filipendula vulgaris tužebník obecný Inula ensifolia Ćompacta´ oman mečolistý Knautia macedonica ´Mars Midget´ chrastavec makedonský Lychnis coronaria kohoutek věncový Sedum ´Matrona´ rozchodník Anemone sylvestris sasanka lesní Nasella tenuissima (syn. Stipa t.) kavyl Veronica teucrium ´Knallblau´ rozrazil ožankovitý Calamintha nepeta subsp. nepeta marulka lékařská Geranium dalmaticum kakost dalmatský Geranium sanguineum Álbum´ kakost krvavý Euphorbia cyparissias pryšec chvojka Thymus serpyllum mateřídouška úzkolistá Pseudolysimachion incanun rozrazil šedivý Lychnis viscaria subsp. atropurpurea smolnička obyčejná Prunella grandiflora černohlávek velkokvětý Artemisia schmidtiana Ńana´ pelyněk Trvalky celkem: Cibuloviny: Crocus tommasinianus ´Ruby Giant´ šafrán Tommasiniho Muscari latifolium modřenec Tulipa clusiana var. chrysantha tulipán Tulipa batalanii ´Bright Gem´ tulipán Allium sphaerocephalon česnek kulatohlavý Cibuloviny celkem:

Počet ks Funkce ve směsi 15 15 15 15 20 10 15 35 25 40 35 25 25 15 20 20 40 35 40 30 40 40 40 35 25 40 35 45 35 35 860 150 100 50 100 100 500

Solitérní rostliny

Skupinové rostliny

Pokryvné rostliny

Cibuloviny

11


Trvalková směs KVETOUCÍ VLNA, 61 m2, 9ks/m2 … 550 ks Taxon Trvalky (min. Vel. Kontejneru K9)

Počet ks Funkce ve směsi

Hel ictotrichon sempervirens ´Sa phisprudel´ (syn. Avena ca ndida )

ovsíř stálezelený Aster linosyris hvězdnice zlatovlásek Aster dumosus ´Terry´s Pride´ hvězdnice/ astra Echinacea angustifolia třapatkovka úzkolistá Iris (barbata-media) kosatec Platycodon grandiflorum ´Mariesii´ boubelík Veronica teucrium ´Knallblau´ rozrazil ožankovitý Leucanthemum vulgare kopretina bílá Aquilegia cv. orlíček Campanula glomerata ´Superba´ zvonek klubkatý Calamintha nepeta subsp. nepeta marulka lékařská Geranium renardii kakost Veronica porphyriana rozrazil Sedum spurium ´Fuldaglut´ rozchodník pochybný Trvalky celkem: Cibuloviny: Allium aflatunense ´Purple Sensation´ česnek Muscari armeniacum modřenec arménský Ornithogalum umbellatum snědek chocholičnatý Tulipa linifolia tulipán Cibuloviny celkem:

50 35 30 35 30 30 40 30 30 40 50 50 50 50 550 50 80 50 70 250


Skupinové rostliny

Pokryvné rostliny

Cibuloviny

Trvalková směs PESTRÁ SMĚS – 168 m2, 8ks/m2 … 1355 ks Taxon Trvalky (min. Vel. Kontejneru K9) Yucca filamentosa juka vláknitá Rudbeckia fulgida ´Goldsturm´ třapatka zářivá Eremurus Ćleopatra´ liliochvostec Agastache ´Blue Fortune´ agastache Panicum virgatum ´Rotstrahlbusch´ proso prutnaté Perovskia arbotanoides perovskie Aster novi-belgii ´Profesor Kippenberg´ hvězdnice/astra Aster dumosus´Blue Lagune´ hvězdnice/ astra Veronica teucrium ´True Blue´ rozrazil ožankovitý Echinacea purpurea Álba´ třapatkovka nachová Echinacea purpurea ´Rubinstern´ třapatkovka nachová Solidago caesia zlatobýl Inula ensifolia Ćompacta´ oman mečolistý Deschampsia caespitosa metlice trsnatá Lavandula angustifolia (přesev) levandule úzkolistá Calamintha nepeta subsp. nepeta marulka lékařská Anemone sylvestris sasanka lesní Geranium × cantabrigiense ´Karmina´ kakost Stachys byzantina ´Silver Carpet´ čistec vlnatý Origanum vulgare Ćompactum´ dobromysl obecná Nepeta × faassenii ´Kit Kat´ šanta Trvalky celkem: Cibuloviny: Allium aflatunense ´Purple Sensation´ česnek Allium jesdianum česnek Allium sphaerocephalon česnek kulatohlavý Allium caeruleum česnek Allium unifolium česnek Crocus ancyrensis šafrán Camassia quamash ladoník Tulipa clusiana var. chrysantha tulipán Cibuloviny celkem:

Počet ks Funkce ve směsi 20 30 30 30 35 20 80 70 80 80 80 70 70 80 80 85 85 85 85 85 75 1355 100 50 100 50 50 200 100 150 800


Skupinové rostliny

Pokryvné rostliny

Cibuloviny

12


Trvalková směs „Tanec trav“, 76 m2, 8ks/m2 … 540 ks Taxon Trvalky (min. Vel. Kontejneru K9) Calamagrostis × acutiflora ´Karl Foerster´ třtina Calamagrostis brachytricha třtina Panicum virgatum ´Rehbraun´ proso prutnaté Achillea Ćoronatoin Gold´ řebříček Eremurus stenophylus liliochvostec Phlomis russeliana sápa Russelova Sedum ´Matrona´ rozchodník Papaver orientale mák východní Iris (barbata - media ) kosatec Agastache ´Blue Fortune´ agastache Aster dumosus ´Victor´ hvězdnice/astra Geranium himalayense kakost himalájský Artemisia ludoviciana var. Albula ´Silver Queen´ pelyněk Coreopsis verticillata ´Grandiflora´ krásnoočko přeslenité Salvia officinalis ´Berggarten´ šalvěj lékařská Hemerocalis Élegant Candy´ denivka Penstemon ´Mystica´ dračík Centranthus ruber Ćoccineus´ mavuň červená Gaura lindheimerii gaura Lychnis coronaria kohoutek věncový Linum usitatissimum len setý Origanum vulgare Ćompactum´ dobromysl obecná Geranium sanquineum Ćambridge´ kakost krvavý Bergenia ´Baby Doll´ bergénie Anemone sylvestris sasanka lesní Trvalky celkem: Cibuloviny: Crocus tommasinianus šafrán Crocus tommasinianus ‘Ruby Giant‘ šafrán Tommasiniho Crocus chrysanthus ‘Dorothy‘ šafrán Allium sphaeroceaphalon česnek kulatohlavý Allium jesdianum ´Purple King´ česnek Tulipa praestans ´Füsilier´ tulipán Cibuloviny celkem:

Počet ks Funkce ve směsi 10 10 10 10 10 10 30 35 15 15 20 25 15 20 15 15 20 20 20 20 15 50 50 40 40 540 100 50 50 100 50 100 450


Skupinové rostliny

Vtroušené rostliny

Pokryvné rostliny

Cibuloviny

13


Složení osiva směsi květnaté louky: název: Česká květnice (mezofilní krajinářská květnatá louka) Je velmi přizpůsobivá nejrůznějším podmínkám stanoviště. Pro svou velkou pestrost je také vhodná k pěstování jako louka vhodná pro motýly. Stanoviště: slunce i mírné přistínění, střední, sušší i vlhčí vláhové poměry Vytrvalost: vytrvalá květnatá louka Doporučený výsev: - pro ruční setí …... 3g na 1m2 Složení: Luční květiny 80% , Traviny 20% (druh, procentuální podíl ve směsi) silenka dvoudomá (Silene dioica) 2 bukvice lékařská (Betonica officinalis) 1,5 silenka nadmutá (Silene vulagris) 2,5 černohlávek obecný (Prunella vugaris) 1 silenka nící (Silene nutans) 2 devaterník velkokvětý (Helianthemum grandiflorum) 0,3 sléz pižmový (Malva moschata) 2,5 divizna černá (Verbascum nigrum) 0,3 smolnička obecná (Lychnis viscaria) 0,8 dobromysl obecná (Origanum vulgare) 0,2 starček vodní (Senecio aquaticus) 0,2 hrachor luční (Lathyrus pratensis) 1 svízel bílý (Galium album) 1,5 hvozdík kartouzek ( Dianthus carthusianorum) 1,3 svízel syřišťový (Galium verum) 2 hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides) 1,5 svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii) 2 hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) 0,5 šalvěj luční (Salvia pratensis) 5 chrastavec rolní (Knautia arvensis) 5 štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) 1 chrpa čekánek (Centaurea scabiosa) 0,8 šťovík kyselý (Rumex acetosa) 0,6 chrpa luční (Centaurea jacea) 4 tužebník obecný (Filipendula vulgaris) 0,8 jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum) 0,2 úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) 1 jetel horský (Trifolium montanum) 2 vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) 4 jetel luční (Trifolium pratense) 1 violka psí (Viola canina) 0,05 jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) 0,5 zeměžluč okolíkatá (Cenataurium erythraea) 0,01 jitrocel prostřední (Plantago media) 0,1 zlatobýl obecný (Solidago virgaurea) 0,2 kmín kořenný (Carum carvi) 3 zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) 0,25 kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) 0,5 zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia) 0,2 kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 5 zvonek rozkladitý (Campanula patula) 0,03 kozí brada východní (Tragopogon orientalis) 1 zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides) 0,5 krvavec menší (Sanquisorba minor) 8 kyprej vrbice (Lythrum salicaria) 0,5 len vytrvalý ( Linum perenne) 2 lnice květel (Linaria vulgaris) 0,2 bojínek hliznatý (Phleum bertolonii) 1 lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata) 0,01 kostřava červená (Festuca rubra) 6 máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) 0,5 kostřava ovčí (Festuca ovina) 2,5 mochna skalní (Potentilla rupestris) 0,3 kostřava sivá (Festuca glauca) 0,5 mochna stříbrná (Potentilla argentea) 0,5 lipnice luční (Poa pratensis) 3 orlíček planý (Aquilegia vulgaris) 1 poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus) 2 pilát lékařský (Anchusa officinalis) 1,5 psineček obecný (Agrostis capillaris) 0,5 prvosenka jarní (Primula veris) 0,6 tomka vonná (Anthoxanthum odoratum) 1 rozchodník veliký (Hylotelephium maximum) 0,05 trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) 1 rozrazil ožankový (Veronica teucrium) 0,3 třeslice prostřední (Briza media) 2,5 řebříček bertrám (Achillea ptarmica) 0,4 řebříček obecný (Achillea millefolium) 0,8 řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) 3,5

14


C.4 Zásady realizace a údržby Před zahájením výsadeb je nutné zajistit vytýčení sítí technického vybavení. To zajistí dodavatelem v sočinnosti s obcí. Po dokončení těchto prací je možno přistoupit k založení nových výsadeb. Doporučený technologický postup je následující: 1) Vytýčení ploch pro skupiny keřů, trvalek a umístění stromů. 2) Chemické odplevelení ploch pro výsadby skupin keřů a trvalek totálním herbicidem vhodným pro tyto účely. Likviduje se i vytrvalý plevel. Postřik se musí nechat působit cca 14 dní a nesmí zanechat škodlivé reziduální látky v půdě. 3) Oddělení záhonů výsadeb keřů od trávníku obrytím do hloubky cca 20 cm (viz obr. 1) v místech, kde záhony keřů navazují přímo na travnaté plochy. 4) Obdělání ploch pro výsadby rotavátorem nebo rytím. Odvezení odpadu, urovnání terénu, jemná modelace hráběmi. 5) Výsadba alejových listnatých stromů s balem o velikosti sazenice s obvodem kmínku 12 - 14 cm (viz obr. 1). Velikost výsadbové jámy je 1 x 1 m s hloubkou 0,6 až 0,8 m. Stromy se sází do stejné hloubky tak, jak byly pěstovány ve školce. Na dno jámy se dosype a sešlape původní země promísená v poměru 1 : 0,5 se zahradnickým substrátem (pokud není dostatečně kvalitní stávající zemina) tak, abychom dostali potřebnou výsadbovou hloubku. Po usazení stromu v jámě bal obsypeme obdobným materiálem a v horní třetině balu přidáme 300g půdního kondicionéru nasákavého vodou a uvolňujícího vodu v době sucha. Na jaře provedeme povýsadbovou redukci koruny. Na kmen instalujeme rákosovou rohož proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2,5 m a průměru 6 cm s doplněním devíti dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou. Kůly budou zatlučeny vně kořenového balu, ale uvnitř výsadbové jámy. Okolo každého stromu bude z ornice vytvořena zálivková miska o průměru 1 m a o výšce okraje minimálně 10 cm nad okolním terénem. Výsadbová miska s okrajem bude zamulčována drcenou borkou ve vrstvě 7 - 10 cm s tím, že v těsném okolí kmene o průměru do 40 cm bude vrstva borky pouze 1 - 2 cm. Výsadba stromů bude provedena v souladu s oborovým standardem SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů (tematická řada A standardů péče o přírodu a krajinu, www.standardy.nature.cz). Během výsadby bude po výkopu výsadbové jámy a před výsadbou stromu provedena zálivka do prázdné jámy (50 l / strom) a ještě jednou bezprostředně po výsadbě stromu před finální úpravou povrchu v okolí stromu, také 50 l / strom. Ochrana všech stromů proti mechanickému poškození a okusu bude provedena lesnickým uzlovým pletivem o výšce 140 cm. Kůly a příčky u kůlů budou instalovány do výšky max. 15 cm pod nasazení koruny stromu. Kůly, příčky, rákosové rohože, pletivo a úvazkové pásky budou odstraněny nejpozději třetí rok po výsadbě! 6) Výsadba jehličnatých stromů s balem o výšce sazenice 100 - 120 cm. Postup je obdobný jako u listnatého stromu, jen se neprovádí řez nadzemní ani kořenové části stromu ani obalení kmene. K ukotvení stromu se použijí 3 kůly o délce 2 m a průměru 5 - 7 cm s odpovídajícími zpevňujícími příčkami (viz obr. 1). Strom bude ke kůlům přivázán úvazkovou páskou. Do jámy se přidá 100 g půdního kondicionéru. Výsadba stromů bude provedena v souladu s oborovým standardem SPPK A02 001:2013 Výsadba stromů (tematická řada A standardů péče o přírodu a krajinu, www.standardy.nature.cz). Během výsadby bude po výkopu výsadbové jámy a před výsadbou stromu provedena zálivka do prázdné jámy (50 l / strom) a ještě jednou bezprostředně po výsadbě stromu před finální úpravou povrchu v okolí stromu, také 50 l / strom. Kůly, příčky, pletivo a úvazkové pásky budou kontrolovány každý rok a odstraněny nejpozději třetí rok po výsadbě!

15


7) Výsadba ovocných prostokořenných stromů velikosti polokmen. Velikost výsadbové jámy je 0,7 x 0,7m s hloubkou 0,5 m. Před výsadbou se provede řez kořenů (odstranit zlomené a suché kořeny, konce seříznout do živého). Stromy se sází do takové hloubky, aby byly zakryty kořeny a nebylo zasypáno místo očkování. Na dno jámy se dosype a sešlape původní země promísená v poměru 1 : 1 se zahradnickým substrátem ( pokud není dostatečně kvalitní stávající zemina) tak, abychom dostali potřebnou výsadbovou hloubku. Přidržíme strom v jámě, kořeny obsypeme obdobným materiálem a přidáme 100g půdního kondicionéru nasákavého vodou a uvolňujícího vodu v době sucha. K ukotvení stromu obvykle postačí dva kůly délky 2 m a průměru 5 cm. Výchovný řez koruny provedeme na jaře. Místo roubu na kmeni musí být po výsadbě minimálně 15 cm nad zemí. Během výsadby bude po výkopu výsadbové jámy a před výsadbou stromu provedena zálivka do prázdné jámy (50 l / strom) a ještě jednou bezprostředně po výsadbě stromu před finální úpravou povrchu v okolí stromu, také 50 l / strom. Kůly, pletivo a úvazky kmene ke kůlům budou instalovány do výšky max. 15 cm pod nasazení koruny stromu a budou odstraněny po 3 letech od výsadby. 8) Výsadba listnatých a jehličnatých keřů kontejnerovaných (viz obr. 2). Jsou navrženy listnaté, příp. jehličnaté keře s balem o velikosti sazenic 20 – 40 cm (půdopokryvné a nízké keře) a 60 – 80 cm (ostatní). Průměr balů u větších keřů o výšce okolo 60 cm bývá 20–30 cm a u keřů velikosti 20 – 40 cm je průměr kontejneru 10 - 20 cm. Sázíme tak, že horní okraj balu je v úrovni okolního terénu. Plocha záhonu k výsadbě bude předem odplevelena, nakypřena do hloubky min. 10 cm, zbavena drnů, kamene a jiného odpadu a urovnána. Jamka na výsadbu bude velikostí odpovídat min. 1,5 násobku velikosti balu vysazované rostliny. U všech rostlin během výsadby důkladně ručně utužíme zeminu v jejich okolí. Ke všem vysazovaným keřům přidáme do jamky 5 l zahradnického substrátu, 2 tablety NPK hnojiva s pozvolným uvolňováním a 10 g hydrogelu. Rostliny vyžadující kyselou půdní reakci (pěnišníky, hortenzie, vřesy) se vysazují do rašeliny místo zahradnického substrátu promíchané s místní ornicí v poměru 2:1 (rašelina : ornice) a bez NPK hnojiva. Objemy jamek pro keře o průměru balu 20 - 30 cm budou 0,05-0,125 m3 a pro keře s průměrem balu do 20 cm budou objemy jamek do 0,05 m3. Výsadby budou prováděny s 50% výměnou zeminy v jamce (přidání substrátu či rašeliny, hnojiva a hydrogelu a náhrada za odstraněný drn, kameny a jílovitou zem). Výsadba keřů bude provedena v souladu s oborovým standardem SPPK A02 003:2014 Výsadba a řez keřů a lián (tematická řada A standardů péče o přírodu a krajinu, www.standardy.nature.cz). Keře budou bezprostředně po výsadbě minimálně jednou důkladně zalité vodou (20 l / keř). Záhony keřů budou zamulčovány položením netkané mulčovací textilie a drcenou borkou nebo štěrkem ve vrstvě o mocnosti 7 - 10 cm. Okraj záhonu, není li specifikováno jinak, bude od trávníku a ostatních ploch oddělen obrytím do hloubky min. 15 cm. 9) Výsadba trvalek probíhá velmi podobně jako výsadba keřů. Velikost kontejneru bude min. K9. Spon výsadby je 9 rostlin na 1 m2 v ucelených skupinách, pokud se nejedná o soliterní nebo roztroušené výsadby jednotlivých rostlin a malých skupin. Záhony trvalek budou kromě jednoho záhonu levandule zamulčovány štěrkem místo drcené borky a budou založeny dle technologie záhonů s vyšším stupněm autoregulace (tzv. Záhony Silbersommer) (viz obr. 3). Ke každé trvalce přidáme do výsadbové jamky jednu tabletu NPK hnojiva a 0,5 l zahradnického substrátu. Trvalky budou bezprostředně po výsadbě minimálně jednou důkladně zalité vodou (5 l / trvalku). Okraj záhonu, není li specifikováno jinak, bude od trávníku a ostatních ploch oddělen obrytím do hloubky min. 15 cm. 10) Založení květnaté louky - Odplevelený terén totálním herbicidem se naruší a nakypří rotavátorem. Poté se odstraní přebytečné drny, kameny a další odpad a terén se jemně domodeluje hráběmi. Do takto připravené plochy se do hloubky okolo 0,5 cm 16


zapraví osivo (2 - 3 g / 1 m2 vybrané směsi květnatá louka) a celý povrch se uválí. Nechá se vyklíčit a poté se seká 1x až 3x ročně, obvykle po odkvětu žádoucích květin. První rok po výsevu kvete velmi málo a seká se pouze jednou, v době, kdy porost vyroste do výšky okolo 20 cm. Výška seče / posekaného porostu nesmí být nižší než 5 cm. 11) Založení / obnovení trávníku. Na ploše, kde má být travnatá volná plocha, se založí nový trávník. Odplevelený terén se naruší a nakypří rotavátorem. Poté se odstraní přebytečné drny, kameny a další odpad a terén se jemně domodeluje hráběmi, příp. se dosype ornice a terén urovná. Do takto připravené plochy se zapraví osivo (3 kg / 100 m2 travní směsi "Parková směs") a pomalurozpustné trávníkové hnojivo a celý povrch se uválí. Po vyklíčení a mírném zahuštění nového trávníku se dle potřeby a možnosti údržby provádí pravidelné kosení. 12) Výsadba cibulovin (Narcis, Crocus, Lilium, ...) se provede v září až listopadu do přiměřené hloubky 5-10 cm, 15 – 20 cm ve sponu 100 ks/1m 2. . Pod každou cibuli vložíme 0,2 l zahradnického substrátu. Umístění jednotlivých rostlin je dáno grafickou částí projektu – osazovacím plánem v měřítku. Všechny sazenice a práce budou dodány v kvalitě odpovídající českým technickým normám: ČSN 46 4901 Osivo a sadba ČSN 46 4902 Výpěstky okrasných dřevin. Výsadbové práce budou prováděny v souladu s následujícími normami: ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou ČSN 83 9021 Technologie vegetačních úprav v krajině - Rostliny a jejich výsadba ČSN 839031 Technologie vegetačních úprav v krajině - Trávníky a jejich zakládání ČSN 839041 Technologie vegetačních úprav v krajině - Technicko-biologické způsoby stabilizace terénu. Agrotechnické lhůty Výsadby vzrotlých listnatých stromů s balem a prostokořenných dřevin se provádějí buď v jarním období před olistěním (III. až V. - v závislosti na průběhu zimy) nebo na podzim po opadu listí před zámrzem (X. až XII.). Kontejnerované keře a trvalky je možno sázet celoročně, pokud je zajištěna zálivka. Výsadba cibulovin se provádí v září až listopadu. Zakládání trávníků se provede v březnu až dubnu nebo v srpnu až říjnu. Následná péče - není součástí veřejné zakázky na realizaci akce

C.5 Škody na porostech - ochrana porostů Budou - li v blízkosti perspektivních stávajících stromů nebo v blízkosti nově vysázených stromů v průběhu realizace projektu nebo v budoucnosti prováděny jakékoli stavební či bourací práce a terénní úpravy, pak tyto stromy budou ochráněny před poškozením koruny, kmene a kořenového systému v souladu s českou technickou normou ČSN 83 9061 Sadovnictví a krajinářství – Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech. Pokud dojde v budoucnu k poškození nově založených výsadeb stromů, keřů a travnatých ploch lidskou činností a ne na základě přírodních a povětrnostních podmínek, pak celou vzniklou škodu na porostech v hodnotě odpovídající stavu v době poškození plně nahradí ten, kdo tuto škodu bezprostředně způsobil.

17


D. Obrazová příloha Obrázek č. 1 - výsadba alejového stromu s balem s ukotvením třemi kůly

18


Obrázek č. 2 - výsadba keřů

19


Obrázek č. 3 - Rozmístění trvalek v záhonu typu "Silbersommer":

20


E. Seznam literatury a použitých pramenů: Culek M. a kol., 1996, Biogeografické členění ČR, ENIGMA Praha Demek J a kol., 1987, Hory a nížiny – Zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Dostál J., 1989, Nová květena ČSSR, ACADEMIA Praha Hejný S., Slavík B. a kol., 1988, Květena ČSR, ACADEMIA Praha Chytrý M., Kučera T., Kočí M. a kol., 2001, Katalog biotopů ČR, AOPK ČR, Praha Neuhäuslová Z. a kol., 1998, Mapa potenciální přirozené vegetace ČR, ACADEMIA Praha Quitt E.,1971, Klimatické oblasti Československa, Stud.geogr.fasc.16,Geografický ústav ČSAV Brno Vejnar Z. a kol., 1987, Geologická mapa 1: 50 000 s vysvětlivkami, ÚÚG, ČÚGaK Praha Vlček V. a kol., 1984, Vodní toky a nádrže-Zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Interakční mapa dotčených k.ú. na www.nahlizenidokn.cuzk.cz

F. Grafická část 

Výkresy současného stavu



Výkresy návrhu výsadeb – celkový přehled a osazovací plány v měřítku

G. Tabulková část 

Položkový výkaz výměr

21

ZALOŽENÍ SÍDELNÍ ZELENĚ V OBYTNÉ ZÓNĚ V KVÍČOVICÍCH

Recommend Documents