Začlenění finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů základních škol

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Začlenění finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů základních škol

Vypracovala: Mgr. Kateřina Pekárková Vedoucí práce: RNDr. Vladimíra Petrášková, Ph.D. České Budějovice 2016

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 23. května 2016

Mgr. Kateřina Pekárková

Anotace PEKÁRKOVÁ, K. Začlenění finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů základních škol. České Budějovice 2016. Závěrečná práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra matematiky. Vedoucí práce Vladimíra Petrášková. Klíčová slova: Finanční gramotnost, svět financí, rámcový vzdělávací program, školní vzdělávací program, národní strategie finančního vzdělávání, člověk a jeho svět, výchova k občanství. Práce je zaměřena na začlenění finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů základních škol. Hlavním cílem této práce je ověřit, zda základní školy v jihočeském regionu realizovaly povinnost začlenění finanční gramotnosti do svých školních vzdělávacích programů. Dílčí cíle mají zjistit, zda je finanční gramotnost samostatným vyučovacím předmětem nebo pouze součástí jiných předmětů. Ve kterém ročníku a s jakou hodinou dotací je finanční gramotnost vyučována. Jsou-li pedagogové akreditovaně proškoleni, jaké publikace jsou pro výuku finanční gramotnosti využívány. Abstract The thesis is focused on ways to incorporate teaching financial literacy into elementary school educational programmes. The main task of this thesis is to verify if elementary schools in the region of South Bohemia have met the obligation and implemented teaching financial literacy into their educational programmes. Partial goals shall find out if the financial literacy is taught as a separate subject or if it is taught only as a topic within other subjects; in which grade it is taught, the amount of classes dedicated to the subject, if teachers have certified education in financial literacy and what literature is used for teaching this subject.

Key words: Financial literacy, world of finance, framework educational programme, school educational programme, national strategy of financial education, human and his world, citizenship education

Děkuji vedoucí závěrečné práce RNDr. Vladimíra Petrášková, Ph.D. za cenné rady a metodické vedení. Dále děkuji dotazovaným základním školám za projevenou ochotu spolupracovat.

Úvod ……………………….………….………………………………….……………………... 3 Seznam zkratek …..…………….…………………………………...……………..………. 4 1 Finanční gramotnost v českém školství …….………………………...………. 5 1.1 Definice a základní pojmy finanční gramotnosti ……………………..…………..……….… 5 1.2 Národní strategie finančního vzdělávání …..……………………..………………….……….… 7 1.3 Principy finančního vzdělávání ….……………………………..……..….……………….…….….. 9 1. 4 Standardy finanční gramotnosti ………………………………………….……………………….. 10 1.5 Informace z charakteristik vzdělávacích oblastí .……….…………..………………………. 12 1.6 Informace z cílových zaměření vzdělávacích oblastí ………………………..………….… 14 1.6.1 Člověk a jeho svět ………………………………………..…………………….……………………… 14 1.6.2 Výchova k občanství ..……………………………..…………...……………..………………………15 1.7 Finanční gramotnost – průvodce upraveným RVP základního vzdělávání ….... 18

2. Struktura finanční gramotnosti podle OECD ………….…………….……. 22 2.1. Kognitivní faktory finanční gramotnosti …………………………….…………….……………….. 22 2.2 Nekognitivní faktory finanční gramotnosti………………..…………………….…………………. 23

3. Testování a standard finanční gramotnosti ….………..……………….... 24 3.1 Výsledky finanční gramotnosti PISA 2012 ……………....…………….……………………… 24

4. Finanční vzdělávání – průzkum MF ČR ……...………..….………………… 25 4.1. Vybraná hlavní zjištění agentury STEM/MARK v roce 2007 .………………….….….. 25 4.2. Vybraná hlavní zjištění průzkumu STEM/MARK v roce 2010 ..…….….………….…. 27

5. Praktická část ..……………………………..……………………….……………….… 29 5.1 Výsledky dotazníku I. kategorie……………………..……………..………………..……………… 30 5.2 Výsledky dotazníku II. kategorie ………..…………………..…………………………….……….. 34 5.3 Výsledky dotazníku III. kategorie …………………………….…………………………………….. 38 5.4 Výsledky dotazníku IV. kategorie ………………………………………….……………….….…… 42 5.5 Výsledky dotazníku V. kategorie …………………...………….…..…….……………………….. 46 5.6 Celkové výsledky ………………………………………….………………………………….……….…… 50

Závěr ………………………………..…………………………………………………………… 55

1

Seznam literatury ………………………..……………………………………………… 57 Příloha 1 ………………………………….………………………………………………..… 59 Příloha 2………………..………………………………………………………..………….. 60

2

Úvod Orientovat se ve světě finančních nabídek a produktů je čím dál složitější. Bez této orientace ale nelze dobře spravovat osobní ani rodinné finance. Do škol se proto postupně zavádí finanční gramotnost jako velmi potřebný prvek ve výuce. Finanční gramotnost si v posledních letech získala pevné místo ve školách, a to nejen mezi žáky a učiteli. Výuka finanční gramotnosti se stala předmětem zájmu také rodičů. Jedná se o téma aktuální i atraktivní zároveň. Finanční gramotnost se od 1. 9. 2013 zároveň stává nově povinnou součástí základního vzdělávání. Očekávané výstupy vztahující se k finanční gramotnosti jsou v upraveném rámcovém vzdělávacím programu zařazeny do vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět na 1. stupni ZŠ a Výchova k občanství na 2. stupni ZŠ. Finanční gramotnost musí být tedy realizována na 1. i na 2. stupni ZŠ. Proto některé školy již zavedly výuku finanční gramotnosti formou samostatného předmětu, projektových dní nebo začleňují témata z této oblasti do ostatních vzdělávacích předmětů. Hlavním cílem práce je ověřit, zda základní školy v jihočeském regionu přijaly tuto povinnost začlenit finanční gramotnost do svých školních vzdělávacích programů. Dílčí cíle mají zjistit: zda je finanční gramotnost samostatným vyučovacím předmětem nebo pouze součástí jiných předmětů; ve kterém ročníku a s jakou hodinou dotací je finanční gramotnost vyučována; jsou-li pedagogové akreditovaně proškoleni; jaké publikace jsou pro výuku finanční gramotnosti využívány. Finanční vzdělávání nemá žáky vybavit pouhými informacemi, odbornými pojmy nebo matematickou dovedností k počítání peněz. Mělo by jít spíše o výchovu k finančně gramotnému chování, k zodpovědnému rozhodování o penězích současných i budoucích.

3

Seznam zkratek RVP ZV – Rámcový vzdělávací program základního vzdělávání MŠMT – Ministerstvo školství a tělovýchovy MF – Ministerstvo financí ČNB – Česká národní banka PIN – Osobní identifikační číslo (z anglického personal identification number) RPSN - Roční procentní sazba nákladů NSFV – Národní strategie finančního vzdělávání

4

1. Finanční gramotnost v českém školství Ve 21. století je takřka každé rozhodnutí člověka ovlivněno nebo spojeno s jeho finanční situací a financemi. Pokud se člověk má dobře orientovat v tomto světě, musí obsáhnout široký záběr znalostí a dovedností přímo i nepřímo navázaných na finance. Informace, které jsou pro rozhodování o financích podstatné, se přitom velice rychle mění. Díky prudkému rozvoji informačních technologií, které umožňují nové typy finančních procesů a transakcí, se děti pohybují v jiném světě finančních operací, než se v jejich věku pohybovali rodiče. Významnou úlohu při rozšiřování finanční gramotnosti proto hraje škola a formální vzdělávací proces.

1.1. Definice a základní pojmy finanční gramotnosti „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace“ (NSFV, 2010). Finanční

gramotnost

je

specializovanou

součástí

širší

ekonomické

gramotnosti, která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod. Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou také nezbytné makroekonomické aspekty a oblast daňová a to zejména vzhledem k tomu, že se významně podílí na finančních zdrojích jednotlivců i domácností a má tedy významný vliv na peněžní toky v soukromých financích. Finanční gramotnost jako součást ekonomické gramotnosti formuje znalosti, dovednosti a hodnotové postoje, které by měl občan mít, aby se dokázal uplatnit v současné společnosti (NSFV, 2010).

5

S finanční gramotností se dále pojí zvláště gramotnost numerická (z hlediska gramotnosti finanční se to týká především využití matematického aparátu k řešení numerických úloh se vztahem k financím), gramotnost informační (jako schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v kontextu) a gramotnost právní (jako orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a také možnostech, kam se obrátit o pomoc). Rozvoj těchto gramotností je současně prostředkem k vytváření a posilování ekonomického, právního a politického myšlení občanů. Definice finanční gramotnosti je strukturovaná.

Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.

o Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).

o Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.

o Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního nebo rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci (NSFV, 2010).

6

Obrázek 1. Složky finanční gramotnosti

Finanční gramotnost Peněžní gramotnost

Cenová gramotnost

Rozpočtová gramotnost

Rozpočtová gramotnost

1.3 Principy finančního vzdělávání Správa osobního/rodinného rozpočtu

Správa finančních aktiv Správa finančních závazků

Přincip obecnostdroj: (NUOV, 2007) Zdroj: NSFV, 2010

1.2 Národní strategie finančního vzdělávání Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou národní bankou zpracovalo

v

roce

2010

Národní

strategie

finančního

vzdělávání.

„Národní strategie finančního vzdělávání je uceleným systematickým přístupem k posílení finanční gramotnosti občanů České republiky. Cílem strategie je vytvoření systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR. Strategie vymezuje hlavní problémy a navazující prioritní úkoly v této oblasti, včetně specifických úloh klíčových aktérů s důrazem na roli subjektů veřejné správy. Finanční vzdělávání je nástrojem ke zvýšení úrovně finanční gramotnosti, umožňující

občanům

ČR

jako

spotřebitelům

adekvátně

pracovat

s informacemi na finančním trhu k zajištění svých potřeb a potřeb své rodiny s ohledem na měnící se životní situace“ (NSFV, 2010).

7

Problematika finančního vzdělávání je dále rozvedena v Bílé knize o politice finančních služeb 2005 – 2010. Také Evropská komise zahájila konkrétní kroky v rámci posilování finanční gramotnosti, kterou považuje za jeden ze základních prostředků umožňujících občanům Evropské unie čerpat přímé výhody jednotného trhu prostřednictvím výběru nejvhodnějších finančních produktů a služeb nabytých a využívaných na základě informovaných a zodpovědných rozhodnutí. Finanční gramotnost dává občanům možnost poznat a pochopit nezbytné základy osobních financí. Na zvyšování finanční gramotnosti spotřebitelů v rámci jednotného vnitřního trhu efektivně působí rozvoj a existence národních strategií jednotlivých členských států, představující výsledek vzájemné spolupráce mezi státními orgány, finančními institucemi, spotřebitelskými organizacemi, školami, zaměstnavateli apod. Tyto strategie by měly dle doporučení Evropské komise vznikat za koordinace příslušného státního orgánu. Z uvedených důvodů je i tato česká strategie předkládána Ministerstvem financí jako národní (NSFV, 2010). Tato strategie na národní úrovni konkretizuje koncepční přístup ministerstva financí, v rámci kterého je finanční vzdělávání jedním ze tří základních pilířů ochrany spotřebitele na finančním trhu. Text této strategie je aktualizovaným zněním původního materiálu Strategie finančního vzdělávání. Byl připraven ministerstvem financí ve spolupráci s ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, českou národní bankou a následně byl projednán Pracovní skupinou pro finanční vzdělávání. Odráží tak široký konsensus všech zainteresovaných účastníků – veřejných institucí, profesních sdružení finančních institucí a sdružení spotřebitelů. Vzájemná shoda a spolupráce jsou klíčovými podmínkami k dosažení pozitivního posunu v úrovni finanční gramotnosti české populace. Stejně jako původní materiál MF zohledňuje i tato strategie změny jak v šíři nabídky finančních produktů a služeb, tak i v chování občanů (např. rostoucí zadluženost), a dále reflektuje změny v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení a dalších očekávaných socioekonomických trendů.

8

Účelem této strategie není popis realizace konkrétních projektů a programů finančního vzdělávání, ale spíše jejich zastřešení v podobě určení společných cílů, obecných principů a prostředků k jejich dosažení. Realizace cílů by pak měla být specifikována v navazujících dokumentech. Pro oblast školního finančního vzdělávání byl již vytvořen dokument Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (NSFV, 2010).

1.3 Principy finančního vzdělávání Princip obecnosti Projekty finančního vzdělávání, mají-li být považovány obecně za součást systému finančního vzdělávání, mají svým charakterem rozvíjet a zvyšovat úroveň finanční gramotnosti ve smyslu základní orientace a přehledu o finančních produktech či službách, přičemž se nesmí týkat propagace konkrétních produktů a služeb.

Princip odbornosti Pro úspěšné a správné šíření finančního vzdělávání je nutné, aby byl jejich obsah korektní po odborné stránce a aby byla zajištěna také odborná úroveň vzdělavatelů. Tyto osoby by měly disponovat dostatečnými schopnostmi a

dovednostmi

jak

z

oblasti

vzdělávání,

tak

odborné

oblasti

financí.

Princip zacílení Konkrétní projekty či programy by měly jasně vymezit cílovou skupinu, pro kterou jsou určeny, a využívat vhodné informační kanály vzhledem ke zvolené cílové skupině tak, aby nedocházelo k chybné interpretaci. V oblasti počátečního vzdělávání je dána cílová skupina – žáci, přičemž současně musí být pokryty všechny složky finanční gramotnosti. Při přípravě vzdělávacího programu či projektu v rámci dalšího finančního vzdělávání je již možné zvolit více zacílený přístup, nicméně je třeba předem zvážit jeho zaměření tak, aby bylo dosaženo žádaného účinku,

9

a přitom nebyla na trhu opomenuta některá ze složek nebo se naopak zbytečně nepřekrývaly. Současně je nutné dodržet výše uvedené principy obecnosti a odbornosti (NSFV, 2010).

Proces finančního vzdělávání v České republice by měl zasáhnout celou populaci. Vzhledem k zásadním rozdílům v přístupu ke vzdělávání žáků a dospělých je již touto strategií vymezena dvoupilířová struktura finančního vzdělávání, vymezující vzdělávání počáteční a další. Finanční vzdělávání v počátečním vzdělávání zařazuje finanční gramotnost do RVZ pro základní a střední školy. Finanční vzdělávání občanů v dalším vzdělávání je zaměřeno na dospělou populaci, tedy spotřebitele (i potenciální) finančních produktů a služeb, a mělo by být především zajišťováno soukromým sektorem, zejména prostřednictvím profesních sdružení finančních institucí a sdružení spotřebitelů. Určitou roli v dalším finančním vzdělávání hrají také subjekty veřejné správy.

1. 4 Standardy finanční gramotnosti Nedílnou

součástí

finančního

vzdělávání

jsou

Standardy

finanční

gramotnosti, které stanovují cílovou úroveň finanční gramotnosti pro každý ze stupňů vzdělání. Stupeň finanční gramotnosti stanovený ve Standardech pro poslední ročník střední školy se zároveň považuje za stupeň finanční gramotnosti dospělého spotřebitele. Standardy

finanční

gramotnosti

byly

zapracovány

do

Rámcového

vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a do rámcových vzdělávacích programů všech oborů středního vzdělávání (gymnázia, ostatní střední školy). Od září 2013 tak má Česká republika finanční vzdělávání pro žáky a studenty základních a středních škol povinné (NSFV, 2010).

10

Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání Peníze 1. stupeň ZŠ

2. stupeň ZŠ

Obsah - hotovostní a bezhotovostní forma peněz

Obsah

- způsob placení - banka jako správce peněz

- tvorba ceny - inflace

Výsledky

Výsledky

- používá peníze v běžných situacích

- na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení

- odhadne a zkontroluje cenu

- na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH

- nakládání s penězi

- objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu e a její změny - popíše vliv inflace na hodnotu peněz

Hospodaření domácnosti 1. stupeň ZŠ Obsah

2. stupeň ZŠ Obsah - rozpočet domácnosti, typy rozpočtu, jejich odlišnosti - základní práva spotřebitelů

- příjmy a výdaje domácnosti - nárok na reklamaci Výsledky

Výsledky - sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy domácnosti, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů

- na příkladu ukáže, proč není možné realizovat všechny chtěné výdaje

- objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu - vysvětlí, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele

Finanční produkty 1. stupeň ZŠ Obsah - úspory

2. stupeň ZŠ Obsah - služby bank, aktivní a pasivní operace

11

- produkty finančního trhu pro investování a pro získání prostředků - pojištění - úročení

- půjčky

Výsledky

Výsledky

- vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy

- uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení - uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) - uvede a porovná nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) - vysvětlí význam úroku placeného a přijatého - uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je použít

Zdroj: NSFV, 2010

1.5 Informace z charakteristik vzdělávacích oblastí Finanční gramotnost se od 1. 9. 2013 stává nově povinnou součástí základního vzdělávání. Očekávané výstupy vztahující se k finanční gramotnosti jsou v upraveném RVP ZV zařazeny do vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět na 1. stupni ZŠ a výchova k občanství na 2. stupni ZŠ (finanční gramotnost musí být tedy realizována na 1. i na 2. stupni ZŠ). Do charakteristik těchto vzdělávacích oblastí je doplněno, že jsou žáci seznamováni se světem financí a že tyto oblasti přispívají k rozvoji finanční gramotnosti. Pokud se podobné vyjádření nevyskytuje ve ŠVP je doporučeno jeho doplnění do charakteristik vyučovacích předmětů, ve kterých bude finanční gramotnost ve škole realizována. Finanční gramotnost je potřeba realizovat v součinnosti se vzdělávacím oborem Matematika a její aplikace a Informační a komunikační technologie. Předpokládáme, že finanční gramotnost bude nejčastěji začleňována na 1. stupni ZŠ do vyučovacích předmětů vzniklých ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a na 2. stupni ZŠ do předmětů ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

12

Finanční gramotnost je také vhodné realizovat v předmětu ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace, Informační a komunikační technologie, Člověk a svět práce. Pokud je do těchto předmětů finanční gramotnost zařazena, je vhodné na toto upozornit také v charakteristikách těchto vyučovacích předmětů v ŠVP. Finanční gramotnost je vhodné integrovat do stávajících předmětů nebo je také možné vytvořit nový vyučovací předmět zaměřený přímo na finanční gramotnost. Pokud budou pro výuku finanční gramotnosti využity disponibilní hodiny z učebního plánu, je toto nutné doplnit do poznámek k učebnímu plánu.

Jak se uvádí na Metodickém portálu (inspirace a zkušenosti učitelů), nesmíme zapomínat, že - finanční gramotnost je nově povinnou součástí základního vzdělávání a nelze ji tedy realizovat pouze volitelnými předměty nebo jen v části třídy nebo ročníku . - výuku finanční gramotnosti je nutné realizovat na 1. i na 2. stupni ZŠ, protože pro oba stupně základního vzdělávání jsou v RVP ZV závazné očekávané výstupy. - finanční gramotnost je na 1. a na 2. stupni ZŠ uceleným systémem finančního vzdělávání,

a

proto

je

potřeba

zohledňovat

návaznost

mezi

1. a 2. stupněm základního vzdělávání. - finanční gramotnost je mezioborovou problematikou, a že je proto při výuce nezbytná spolupráce mezi pedagogy.1

1

Rámcový vzdělávací program: Digifolio. Http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6461 [online].

13

1.6 Informace z cílových zaměření vzdělávacích oblastí

To, že byl do cílového zaměření vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět a vzdělávací oblasti Člověk a společnost začleněn nový cíl, který je speciálně věnován finanční gramotnosti, znamená výrazné zdůraznění této problematiky. Doporučuje se tento důraz promítnout do charakteristik vyučovacích předmětů, ve kterých se bude finanční gramotnost realizovat. Pokud tomu tak není již ve stávajícím školním vzdělávacím programu.2

1.6.1 Člověk a jeho svět Žák se orientuje v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy.3 V očekávaném výstupu má žák prokazovat orientaci v problematice vlastnictví a peněz. V modelových situacích a na příkladech má žák prokazovat porozumění hospodaření domácnosti včetně praktických dovedností spojených s rozpočtem domácnosti. Nezbytné je propojovat finanční gramotnost s matematikou. Vhodné je také přirozeně využívat informační a komunikační technologie a podněcovat kooperaci žáků. Ve výuce doporučujeme řešit úlohy z běžného života žáků. Při výuce finanční gramotnosti je potřeba vyvarovat se propagace konkrétních produktů, služeb a institucí. Toto lze vyřešit představením více nabídek, které mohou být mezi sebou porovnávány. Při výuce finanční gramotnosti nedoporučujeme pracovat s finančními údaji žáků nebo jejich rodičů. Naopak doporučujeme vyučovat finanční gramotnost prostřednictvím inscenačních metod (hraní rolí, práce v modelových rodinách). 2


3


14

Nezapomínejte na to, že finanční záležitosti jsou citlivou oblastí, a proto je potřeba při finančním vzdělávání zajistit bezpečné prostředí pro žáky i jejich rodiče. Uveďme některé příklady dílčích výstupů: - žák pozná české mince a bankovky (1., 2. ročník) - žák uvede příklad využití platební karty (1., 2. ročník) - žák odhadne cenu základních potravin a celkovou cenu nákupu (1., 2. ročník) - žák zkontroluje, kolik peněz je vráceno při placení (3., 4. ročník) - žák vlastními slovy vyjádří, co znamená, že je banka správce peněz (3., 4. ročník) - žák porovná svá přání a potřeby se svými finančními možnostmi (4., 5. ročník) - žák sestaví jednoduchý osobní rozpočet (4., 5. ročník) - žák objasní, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší než výdaje (5. ročník) - žák objasní, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy menší než výdaje (5. ročník) - žák na příkladech objasní rizika půjčování peněz (5. ročník) - žák uvede příklady základních příjmů a výdajů domácnosti (4., 5. ročník) - žák na příkladu vysvětlí, jak reklamovat zboží (5. ročník)

1.6.2 Výchova k občanství Žák rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede příklady. Sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů v hospodaření domácnosti, objasní princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu domácnosti, dodržuje zásady hospodárnosti, a vyhýbá se rizikům při hospodařená s penězi. Na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení. Vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí, vysvětlí význam úroku placeného a přijatého, uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít. Uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu.

15

Na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu, objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny, na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH, popíše vliv inflace na hodnotu peněz. Rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané. Rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti. Přiměřeně uplatňuje svá práva včetně práv spotřebitele a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod, rozumí povinnostem občana při zajišťováni obrany státu. Na 2. stupni ZŠ jsou rozvíjeny a prohlubovány vědomosti a dovednosti, získané na 1. stupni ZŠ. Očekávané výstupy Výchovy k občanství navazují na očekávané výstupy vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. V očekávaných výstupech má žák prokazovat orientaci v problematice vlastnictví, peněz a placení. Dále má prokazovat porozumění hospodaření domácnosti včetně praktických dovedností spojených s rozpočtem domácnosti a zásadami hospodárnosti. Na příkladech má žák objasnit možnosti nakládání s volnými finančními prostředky a možnosti řešení nedostatku finančních prostředků. Žák tímto také prokazuje základní orientaci ve finančních produktech. Neopominutelnou složkou finanční gramotnosti je také problematika práv spotřebitele. Pro rozvíjení finanční gramotnosti žáků je nezbytná kooperace

mezi

vyučujícími

společenskovědních

předmětů

a

vyučujícími

matematiky. Vhodné je také přirozeně využívat informační a komunikační technologie a podněcovat kooperaci žáků. Ve výuce doporučujeme řešit úlohy z běžného života žáků. Při výuce finanční gramotnosti je potřeba vyvarovat se propagace konkrétních produktů, služeb a institucí. Toto lze vyřešit představením více nabídek, které mohou být mezi sebou porovnávány. Při výuce finanční gramotnosti nedoporučujeme pracovat s finančními údaji žáků nebo jejich rodičů. Naopak doporučujeme vyučovat finanční gramotnost prostřednictvím inscenačních metod (hraní rolí, práce v modelových rodinách). Nezapomínejte na to, že finanční záležitosti jsou citlivou oblastí, a proto je potřeba při finančním vzdělávání zajistit bezpečné prostředí pro žáky i jejich rodiče.

16

Uveďme opět některé příklady dílčích výstupů: - uvede příklady vlastnictví a objasní zásady jeho ochrany včetně ochrany duševního vlastnictví (6. ročník) - uvede příklady příjmů a výdajů domácnosti (6. ročník) - vysvětlí rozdíl mezi pravidelnými a jednorázovými příjmy a výdaji (6. ročník) - rozliší zbytné a nezbytné výdaje v konkrétní situaci (6. ročník) - sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti (6. ročník) - na příkladech vysvětlí rozdíl mezi vyrovnaným, schodkovým a přebytkovým rozpočtem (6. ročník) - navrhne, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší než výdaje (6. ročník) - navrhne, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy menší než výdaje (6. ročník) - vysvětlí zásady hospodárnosti na rozpočtu domácnosti (6. ročník) - vysvětlí, k čemu slouží bankovní účet (7. ročník) - uvede příklady různých způsobů hotovostního placení (7. ročník) - uvede příklady různých způsobů bezhotovostního placení (7. ročník) - posoudí výhody a rizika hotovostního a bezhotovostního placení v konkrétní situaci (7. ročník) - na příkladech objasní přednosti a rizika používání platebních karet (7. ročník) - na příkladech objasní rozdíly mezi debetní a kreditní platební kartou (7. ročník) - na příkladu vysvětlí rozdíl mezi úrokem placeným a přijatým (8. ročník) - na příkladech objasní možnosti úspor, investic či spotřeby při nakládání s volnými finančními prostředky (8. ročník) - porovná nabídku finančních produktů pro zhodnocení volných finančních prostředků (8., 9. ročník) - hledá možnosti, jak řešit deficit na straně příjmů a výdajů (8., 9. ročník) - uvede možnosti půjčení chybějících finančních prostředků (8., 9. ročník) - porovná nabídku finančních produktů pro půjčení chybějících finančních prostředků (8., 9. ročník) - uvede možnosti různých typů pojištění (8., 9. ročník) - na příkladu vysvětlí, jak nabídka a poptávka ovlivňuje cenu (8. ročník)

17

- na příkladu vysvětlí způsoby, jak se stanovuje cena (8. ročník) - na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH (8., 9. ročník) - vysvětlí, co je inflace a jaký je její vliv na reálnou hodnotu peněz (8., 9. ročník) - popíše postup při reklamaci výrobku nebo služby (9. ročník) - na příkladu objasní, jak se bránit v případě porušení práv spotřebitele (9. ročník)

Pokud současné dílčí výstupy (školní výstupy) obsahují vědomosti a dovednosti, které byly naznačeny v příkladech, pak by měla být finanční gramotnost očekávanými výstupy dostatečně pokryta a ŠVP není nutné upravovat. Pokud ne, je třeba zvažovat doplnění dílčích výstupů.4

1.7 Finanční gramotnost – průvodce upraveným RVP základního vzdělávání o V charakteristice Vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět - poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, se světem financí, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět - tato vzdělávací oblast přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, rozvíjí jejich orientaci ve světě financí. Přibližuje žákům úkoly důležitých politických institucí a orgánů, včetně činností armády, a ukazuje možné způsoby zapojení jednotlivců do občanského života.

4


18

o V cílovém zaměření Vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět - orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu. Vzdělávací oblasti Člověk a společnost - orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního (rodinného) rozpočtu s ohledem na měnící se životní situaci.

o V očekávaných výstupech Vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět - žák se orientuje v základních formách vlastnictví. Používá peníze v běžných situacích. Odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze. Na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů. Vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy. Vzdělávací oblasti Výchova k občanství - rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, včetně duševního vlastnictví, a způsoby jejich ochrany, uvede příklady. Sestaví jednoduchý rozpočet domácnosti, uvede hlavní příjmy a výdaje, rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, zváží nezbytnost jednotlivých výdajů v

hospodaření

domácnosti,

objasní

princip

vyrovnaného,

schodkového

a přebytkového rozpočtu domácnosti. Dodržuje zásady hospodárnosti a vyhýbá se rizikům při hospodařená s penězi. Na příkladech ukáže vhodné využití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení, uvede příklady použití debetní a kreditní platební karty, vysvětlí jejich omezení. Vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí. Vysvětlí význam úroku placeného a přijatého. Uvede nejčastější druhy pojištění a navrhne, kdy je využít. Uvede a porovná nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky a způsoby krytí deficitu. Na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu. Objasní vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny a její změny. Na příkladu ukáže tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a DPH. Popíše vliv inflace na hodnotu peněz.

19

Rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje. Uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané. Rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti. Přiměřeně uplatňuje svá práva včetně práv spotřebitele a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí. Posoudí význam ochrany lidských práv a svobod. Rozumí povinnostem občana při zajišťováni obrany státu.

o V učivu Vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět - právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání a korupce, právní ochrana občanů a majetku včetně nároku na reklamaci, soukromého vlastnictví, duševních hodnot. Vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti; hotovostní a bezhotovostní forma peněz, banka jako správce peněz, úspory, půjčky.

Vzdělávací oblasti Člověk a společnost - peníze – funkce a podoby peněz, formy placení; hospodaření – rozpočet domácnosti, úspory, investice, úvěry, splátkový prodej, leasing; rozpočet státu, typy rozpočtu a jejich odlišnosti; význam daní. Banky a jejich služby – aktivní a pasivní operace, úročení, pojištění, produkty finančního trhu pro investování a pro získávání prostředků. Služby – jejich funkce a návaznost. Principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh; tvorba ceny, inflace; podstata fungování trhu; nejčastější právní formy podnikání. Právo v každodenním životě – význam právních vztahů; důležité právní vztahy a závazky z nich vyplývající; základní práva spotřebitele; styk s úřady.5

5

Rámcový vzdělávací program: Digifolio. Http://digifolio.rvp.cz/view/artefact.php?artefact=61069&view=6461&block=36233 [online].

20

Proces finančního vzdělávání v České republice by měl zasáhnout celou populaci. Vzhledem k zásadním rozdílům v přístupu ke vzdělávání žáků a dospělých je již touto strategií vymezena dvoupilířová struktura finančního vzdělávání, vymezující vzdělávání počáteční a další. Finanční vzdělávání v počátečním vzdělávání zařazuje finanční gramotnost do RVZ pro základní a střední školy.

Finanční vzdělávání občanů v dalším vzdělávání je zaměřeno na dospělou populaci, tedy spotřebitele (i potenciální) finančních produktů a služeb, a mělo by být především zajišťováno soukromým sektorem, zejména prostřednictvím profesních sdružení finančních institucí a sdružení spotřebitelů. Určitou roli v dalším finančním vzdělávání hrají také subjekty veřejné správy.

21

2. Struktura finanční gramotnosti podle OECD

OECD iniciovalo aktivity v oblasti finančního vzdělávání již v roce 2003 a z těchto aktivit vzešla NSFV. Struktura finanční gramotnosti podle OECD obsahuje tři základní roviny: 

Na základní vrstvě se jedná o principy, ke kterým není třeba velkých matematických schopností.



V další úrovni finanční gramotnosti pak je člověk schopen základní principy správně aplikovat v souvislostech.



Nejvyšší úroveň finanční gramotnosti zahrnuje schopnost aplikovat principy v složitých souvislostech a konkrétních, odlišných životních situacích i s ohledem na svůj sociální (nejen finanční) život.

Všechny tyto kognitivní složky finanční gramotnosti se dají naučit ve škole. Ovšem finančně gramotné (tj. rozumné, zodpovědné) rozhodování ovlivňují také nekognitivními faktory, které formální vzdělávací proces už příliš ovlivnit nedokáže.

2.1. Kognitivní faktory finanční gramotnosti Kognitivní faktory jsou rozděleny do tří oblastí podle výše popsané složitosti pochopení: fakta (obsah) – práce s fakty (procesy) – situační posouzení (kontext). Obsah - kognitivní faktory z hlediska obsahu obsahují pojmy: peníze a transakce, plánování a správa rodinného rozpočtu, posouzení rizik a očekávaného zisku, širší finanční souvislosti. Procesy - kognitivní faktory z hlediska procesu obsahují pojmy: identifikace finanční informace, analýza finančních informací, posouzení rozhodnutí v širších finančních souvislostech.

22

Situační kontext -základní finanční gramotnost obyvatel by měla být posilována zejména ve čtyřech situačních oblastech. To znamená, že by si měli být vědomi typických rizikových i běžných situací, při kterých se rozhoduje o zadlužení, spoření nebo investicích. V českém finančním vzdělávání se tento okruh zatím v rámci finančního vzdělávání neprosazuje. Je otázkou času a propagace, kdy etika začne být také vnímána jako součást finanční gramotnosti také v ČR.

2.2 Nekognitivní faktory finanční gramotnosti Nekognitivní faktory se vzděláváním ve škole příliš ovlivnit nemohou. 1. Přístup k informacím a vzdělání – některé sociální prostředí poskytuje více informací, a tedy zjednodušuje orientaci ve světě financí. 2. Přístup k penězům a finančním produktům – o fakticky nedostupných finančních produktech člověk nemívá mnoho informací. 3. Osobní postoj k finančním otázkám a sebedůvěra při jejich řešení – tendence k impulzivnímu jednání, přehnanému riskování, apod. 4. Skutečné jednání, utrácení a ukládání peněz – finanční gramotnost praktická, skutečné rozhodování v reálných životních situacích vybavuje člověka dalšími zkušenostmi.6

6

Oecd: Pisa. Http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46962580.pdf [online].

23

3. Testování a standard finanční gramotnosti Od roku 2009 probíhá v České republice standardní školní soutěž pro žáky základních a středních škol na vzdělávání a měření finanční gramotnosti, kterou vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve věstníku v nejvyšší kategorii soutěží typu "A". Měření formou soutěže probíhá čtyřkolově (školní, okresní, krajská a celorepubliková kola) ve třech věkových kategoriích (I. stupeň ZŠ, II. stupeň ZŠ a SŠ). V dosavadních 7 ročnících soutěžilo (tj. měřilo úroveň znalostí žáků dle Standardů finanční gramotnosti) celkem 317.711 žáků (průměrná účast 742 školy v každém ročníku). V roce 2012 se zúčastnilo 297 škol v České republice (Česká škola, 2012) prvního srovnávacího mezinárodního výzkumu velkého rozsahu, který testoval finanční gramotnost mladých lidí v 18 zemích OECD (Pisa, 2012). Výsledky tohoto longitudiárního výzkumu PISA budou vzhledem ke svému rozsahu, vědeckému zázemí a kulturnímu přesahu také vodítkem pro další testování finanční gramotnosti dospělých v ČR. V českém prostředí totiž dosud neexistují standardizovaná měření finanční gramotnosti. Různé subjekty vytvářejí ad hoc testy, které jsou spíše marketingovým lákadlem než diagnostickým nástrojem pro posouzení finanční gramotnosti obyvatel.

3.1 Výsledky finanční gramotnosti PISA 2012 9. 7. 2014 byly zveřejněny výsledky finanční gramotnosti z mezinárodního šetření PISA, které se uskutečnilo v roce 2012. Šetření finanční gramotnosti probíhalo poprvé, zúčastnilo se ho 18 zemí. V České republice bylo do šetření zapojeno 297 škol a zhruba 1 200 žáků. Výsledky českých žáků jsou nadprůměrné, a ČR se zařadila mezi 7 nejúspěšnějších zemí7.

7

Oecd: Pisa. Http://www.oecd.org/pisa/pisaproducts/46962580.pdf [online].

24

4. Finanční vzdělávání – průzkum MF ČR MF ČR zadalo agentuře STEM/MARK v roce 2007 zpracování průzkumu na téma finančního vzdělávání. Cílem průzkumu bylo zejména zjistit postoje českých občanů k problematice finančního vzdělávání a míru jejich potřeby se v tomto směru dále vzdělávat. Svým pojetím navázal na obdobně zaměřené šetření, které na jaře roku 2006 nechala zpracovat Česká bankovní asociace (NSFV, 2010).

4.1. Vybraná hlavní zjištění agentury STEM/MARK v roce 2007 Podle definice finanční gramotnosti se největší část respondentů: o (35%) ohodnotila známkou 3 (na stupnici od 1 do 5 s možností volby odpovědi „nevím“), stejné hodnoty dosahuje i průměrná známka za všechny dotázané. Sebehodnocení závisí především na dosaženém stupni vzdělání. o

Lépe se známkují lidé s vysokoškolským vzděláním, s vyššími příjmy domácnosti, soukromí podnikatelé.

o Celkem 45 % populace deklaruje (spíše neurčitě) schopnost orientace v nabídce konkrétních produktů na finančním trhu. o Necelá třetina (29 %) přiznává, že úroveň znalostí jí brání ve využívání finančních produktů – nejčastěji jde o investiční, dále pak o úvěrové a spořící produkty. o Cca 3/4 dospělé populace považují jak znalost pojmů, tak přímo vzdělávání a získávání nových informací z finanční oblasti za důležité. o 9 z 10 dotázaných pokládá za užitečné vzdělávání dospělé populace v oblasti hospodaření s penězi. Pochopení pojmů a další vzdělávání vítají především lidé již informovaní, vzdělanější a mladší. o Většina (81 %) respondentů se shoduje v tom, že v průběhu školní docházky znalosti pro orientaci v oblasti financí a bank nezískala.

25

o Téměř všichni (93 %) souhlasí s možností objasnit základní pojmy z oblasti finančního světa na středních školách, necelá polovina by toto učivo směrovala již na základní školy. o Většina populace preferuje pasivní formu případného dalšího vzdělávání 3/4 mají zájem o čtení letáků, brožur, článků na internetu, 2/3 by četly odborné přílohy v tisku nebo sledovaly specializované pořady v TV. Specializované kurzy či semináře by přivítala třetina dotázaných. o Zájem účastnit se organizovaného finančního vzdělávání deklarují 3/4 dospělé populace, a to v případě, že by bylo zcela zdarma a bez propagace konkrétního poskytovatele. o Takové vzdělávání dospělých by měl zajišťovat stát (42 %) nebo finanční instituce (37 %). o Pouze čtvrtina domácností sestavuje pravidelně svůj rodinný či osobní rozpočet, další 2/5 toto činí v případě plánování větších výdajů. o Převážná většina se shoduje na potřebě vzdělávání celé populace (dětí, mládeže, dospělých i seniorů) v oblasti tvorby rodinného rozpočtu, investic a úvěrů. I v této oblasti jsou upřednostňovány informace z brožur, letáků, internetu, TV pořadů či odborných článků (NSFV, 2010).

Průzkum ukázal naléhavou potřebu systematického rozvoje finančního vzdělávání v České republice, a to i přesto, že byl zaměřen zejména na subjektivní hodnocení respondentů. Objektivní zhodnocení úrovně znalostí a chování občanů na finančním trhu mělo přinést měření finanční gramotnost, které se uskutečnilo v roce 2010.

26

4.2. Vybraná hlavní zjištění průzkumu STEM/MARK v roce 2010 Agentura STEM/MARK v roce 2010 na popud MF ČR realizovala další průzkum a na základě tohoto šetření bylo zjištěno následující:

Výstupy měření finanční gramotnosti – Domácí finance Finančně gramotný občan: - má alespoň hrubou představu o tom, kolik má aktuálně k dispozici vlastních penězích - sestavuje si rozpočet a sleduje jeho dodržování - plánuje své výdaje alespoň na měsíc dopředu - je připraven na situaci ztráty hlavního příjmu.

Finančně gramotný občan: - 92 % má alespoň hrubou představu o tom, kolik má aktuálně k dispozici vlastních peněz - 37% sestavuje rozpočet pravidelně, dalších 8% nepravidelně - 77% z těch, kteří rozpočet sestavují, vždy či většinou sleduje jeho dodržování - 77 % ví, jak dlouho by bylo schopno pokrýt životní náklady po ztrátě příjmu - 43% je zajištěno na dobu 3 měsíců a více, 63 % na alespoň 1 měsíc - naopak 14 % ani po dobu 1 měsíce; 23% respondentů nedokázalo odpovědět - 64%z těch, kteří sestavují rozpočet, plánuje své výdaje alespoň na 1 měsíc dopředu.

Výstupy měření finanční gramotnosti – Vytváření rezerv Finančně gramotný občan: - si vytváří rezervy – např. pravidelným odkládáním části příjmu - tyto rezervy mohou být jak obecného charakteru (tedy na „nepředvídatelný výdaj“), tak konkrétně zaměřené, např. ztráta příjmu či financování výdajů ve stáří - již přemýšlel o tom, z čeho bude žít ve stáří.

27

Finančně gramotný občan: - 60% pravidelně odkládá část příjmu jako rezervu (obecně, např. na nepředvídatelný výdaj) - 35% odkládá část příjmu jako rezervu pro případ ztráty příjmu - 60% odkládá část příjmu jako rezervu na stáří - 59% již přemýšlelo o tom, jak se zajistit na stáří.

Výstupy měření finanční gramotnosti – Finanční produkty Finančně gramotný občan: - při výběru finančního produktu zvažuje více nabídek a více zdrojů informací - zná základní finanční produkty, např. v oblasti platebních karet zná rozdíl mezi kartou debetní a kreditní, zejm. pokud např. kreditní kartu skutečně používá - je si vědom rizik spojených s některými finančními produkty – např. platebními kartami - ví, co dělat, když dojde k odcizení či ztrátě platební karty - ví, podle čeho si vybírat finanční produkty, např. spotřebitelský úvěr.

Finančně gramotný občan: - 33 až 50 % (dle typu produktu) zvažuje nabídky více poskytovatelů - více jak 90 % (dle typu produktu) vycházelo v minulosti alespoň ze 2 zdrojů informací při výběru finančního produktu

- 25 % skutečně zná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou (většina o debetní/kreditní kartě již slyšela, ovšem z nich jen 62 % si myslí, že zná rozdíl, ve skutečnosti správně odpovědělo jen 57 % z nich) - zhruba 87 % držitelů debetní karty si uvědomuje riziko spojení se zneužitím/ztrátou/krádeží karty/ztrátou PIN - 85 % držitelů debetních karet by reagovalo správně - kontaktovali by banku/nechali kartu zablokovat (prezentace MF, 2012).

28

5. Praktická část Hlavním cílem práce bylo ověření aplikace finančního vzdělávání do školních vzdělávacích programů. Za tímto účelem byly položeny následující otázky: 1. Je ve všech školách v jihočeském regionu vyučována finanční gramotnost? 2. Je finanční gramotnost samostatným předmětem? 3. Jestli ne, v rámci kterého předmětu je finanční gramotnost vyučována? 4. Ve kterém ročníku je finanční gramotnost vyučována? 5. Jaká je hodinová dotace finanční gramotnosti? 6. Jsou pedagogové základních škol akreditovaně proškoleni? 7. Jaké publikace se při výuce používají?

Pro zodpovězení výše uvedených výzkumných otázek bylo využito dotazníkové šetření. Dotazník obsahoval osm jednoduchých otázek (Příloha 1.), na dotazník odpovědělo 61 ředitelů základních škol, přičemž jihočeský region byl rozdělen do pěti kategorií podle počtu obyvatel:

I. kategorie – cca 100.000 obyvatel (České Budějovice) II. kategorie – cca 30.000 obyvatel (Tábor, Písek) III. kategorie – cca 20.000 obyvatel (Strakonice, Jindřichův Hradec) IV. kategorie – cca 10.000 obyvatel (Český Krumlov, Prachatice) V. kategorie – méně než 10.000 obyvatel (Milevsko, Třeboň, Soběslav, Sezimovo Ústí, Hluboká nad Vltavou, Planá nad Lužnicí) Podrobné rozdělení kategorií lze najít v Příloze 2

29

5.1 Výsledky dotazníku I. kategorie – České Budějovice

První kategorii tvořily základní školy města České Budějovice. Bylo vybráno celkem 10 škol. Výsledky dotazníkového šetření jsou shrnuty v tabulce 1.

Tabulka 1: výsledky dotazníkového šetření, kategorie I. Číslo otázky

Typ odpovědi/ Absolutní četnosti 1 Ano

Ne 10

2 Ano

0 Ne

8 2 3 Matematika Spol. vědy Matematika/ Prolíná se jinými Informatika předměty 10 10 1/1 5 4 8. ročník 9. ročník 1. – 6. ročník 6. – 9. ročník 3 4 5 1 hod/týden 4-8 hod/rok 20 hod/rok 2 6 Ano

1

2

7

NE

6 4 Výchova k občanství, Metodické materiály VÚP, Finanční 7 gramotnosti pro základní školy, Výuka ve spolupráci s Českou spořitelnou – desková hra Finanční svoboda, PC hra – Tajuplná cesta.

Zdroj: Vlastní

30

1

Nyní budou následovat grafy četností odpovědí na jednotlivé otázky.

Graf 1: absolutní četnosti odpovědí na otázku 1

1. Je ve Vaší škole vyučovaná finanční gramotnost? 10

0

ANO

NE

Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

31


3. Jestli NE, v rámci kterého předmětu je finannční gramotnostvyučována?

10

10 5

matematika

společenské vědy

1

1

pracovní činnosti

informatika

Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

32

prolíná se jinými předměty


Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

V první kategorii, která obsahovala základní školy ve městech s počtem cca 100.000 obyvatel (České Budějovice) dotazník zodpovědělo 10 škol. Ve všech školách je vyučována finanční gramotnost. V osmi z těchto škol je samostatným předmětem, ale i přes to jsou témata finančního vzdělávání přeneseny i do

33

ostatních předmětů, nejčastěji matematika a společenské vědy.

Nejčastěji je

vyučována v 9. ročníku, šest učitelů je akreditovaně proškoleno. Školy v této kategorii používají tyto učební materiály: Výchova k občanství, Metodické materiály VÚP, Finanční gramotnosti pro základní školy, Výuka ve spolupráci s Českou spořitelnou – desková hra Finanční svoboda, PC hra – Tajuplná cesta.

5.2 Výsledky dotazníku II. kategorie – Tábor, Písek Druhou kategorii tvořily základní školy města Tábor a Písek. Bylo vybráno celkem 10 škol. Výsledky dotazníkového šetření jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka 2: výsledky dotazníkového šetření, kategorie II. Číslo otázky


Ne 10

2 Ano

0 Ne

8 2 3 Matematika Spol. vědy Jiné 10 10 4 8. ročník 9. ročník 1. – 6. ročník

6 6. – 9. ročník

1

4 2 5 1 4-8 hod/rok FG se prolíná během hod/týden roku dle daných témat 5 1 4 6 Ano NE 5 5 7 Materiály finanční gramotnosti od MŠMT, běžné učebnice základů společenských věd, digitální učební materiály, školy si tvoří vlastní materiály.

Zdroj: Vlastní

34

3

Následují grafy četností odpovědí na jednotlivé otázky.



0 ANO

NE

Zdroj: Vlastní


2. Je finanční gramotnost samostatným předmětem? 8

2

ANO

NE

Zdroj: Vlastní

35


3. Je NE, v rámci kterého předmětu je finanční gramotnost vyučována?

10

10 6

matematika

společenské vědy

jiné

Zdroj: Vlastní


4. Ve kterém ročníku je vyučována finanční gramotnost? 4 3 2 1 8. ročník

9. ročník

1.-9. ročník

Zdroj: Vlastní

36

6.-9.ročník


5. Jaká je hodinová dotace výuky finanční gramotnosti? 5 4

1

1 hodina/týden

4-8 hodin/ rok

FG se prolíná během roku dle daných témat

Zdroj: Vlastní


6. Jsou pedagogové Vaší ZŠ akreditovaně proškoleni? 5

5

ano

ne

Zdroj: Vlastní

Ve druhé kategorii s počtem obyvatel cca 30.000 obyvatel (Tábor, Písek) dotazník zodpovědělo také 10 škol. Ve všech školách je vyučována finanční gramotnost. V osmi z těchto škol je samostatným předmětem, ale i přes to jsou témata finančního vzdělávání přeneseny i do ostatních předmětů, také nejčastěji matematika a společenské vědy. Nejčastěji je vyučována v 9. ročníku, akreditovaně je proškoleno pět učitelů.

37

Pro výuku finanční gramotnosti školy využívají: materiály finanční gramotnosti od MŠMT, běžné učebnice základů společenských věd, digitální učební materiály, školy si tvoří vlastní materiály.

5.3 Výsledky dotazníku III. kategorie – Strakonice, Jindřichův Hradec Třetí kategorii tvořily základní školy města Strakonice a Jindřichův Hradec. Bylo vybráno celkem 6 škol. Výsledky dotazníkového šetření jsou shrnuty v tabulce 3. Tabulka 3: výsledky dotazníkového šetření, kategorie III. Číslo otázky


Ne 6

2 Ano

0 Ne


1 6. – 9. ročník

1 1 3 1 5 1 hod/týden 4-8 hod/rok FG se prolíná během 20hod/rok roku dle daných témat 2 6 Ano

1

2

1

NE 5

1

Materiály od MŠMT, Matematika pro 9. ročník ZŠ, pracovní materiály 7 Rozumíme penězům, vlastní pracovní listy, učebnice matematiky, texty ze školení.

Zdroj: Vlastní


38



Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

39


Zdroj: Vlastní


4. Ve kterém ročníku je vyučována finanční gramotnost? 3

1

1

1

8. ročník

9. ročník

6.-9.ročník

Zdroj: Vlastní

40

1.-9. ročník


5. Jaká je hodinová dotace výuky finanční gramotnosti? 2

1 hodina/týden

2 1

1

12 hodin/ rok

20 hodin/ rok


Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

Ve třetí kategorii s počtem obyvatel cca 30.000 obyvatel (Strakonice, Jindřichův Hradec) na dotazník odpovědělo šest základních škol. Všechny mají ve svých školních vzdělávacích programech začleněné témata finanční gramotnosti. Žádná z těchto škol nemá finanční gramotnost jako samostatný vyučovací předmět, finanční gramotnost je aplikována do jiných vyučovacích předmětů.

41

Především matematika a společenské vědy. Pět pedagogů je akreditovaně proškoleno. Základní školy v této kategorii vyučují podle materiálů od MŠMT, Matematika pro 9. ročník ZŠ, pracovní materiály Rozumíme penězům, vlastní pracovní listy, učebnice matematiky, texty ze školení.

5.4 Výsledky dotazníku IV. kategorie – Český Krumlov, Prachatice Čtvrtou kategorii tvořily základní školy města Český Krumlov, Prachatice. Bylo vybráno celkem 16 škol. Výsledky dotazníkového šetření jsou shrnuty v tabulce 4. Tabulka 4: výsledky dotazníkového šetření, kategorie IV. Číslo otázky


Ne 16

2 Ano

0 Ne


2 6. – 9. ročník

2 2 8 5 1 hod/týden 4-8 hod/rok FG se prolíná během 20hod/rok roku dle daných témat 4 6 Ano

10

2

NE 4

7

0

4

12

Vybrané kapitoly z FG, Finanční a ekonomická gramotnost, Rozumíme penězům, vlastní materiály a pracovní listy, práce s PC.

Zdroj: Vlastní

42



Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

43


Zdroj: Vlastní


4. Ve kterém ročníku je vyučována finanční gramotnost? 8

4 2

2

8. ročník

9. ročník

6.-9.ročník

Zdroj: Vlastní

44

1.-9. ročník



3 2

1 hodina/týden

12 hodin/ rok

20 hodin/ rok


Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

Ve čtvrté kategorii s počtem cca 10.000 obyvatel (Český Krumlov, Prachatice) na dotazník odpovědělo šestnáct základních škol. Všechny mají ve svých školních vzdělávacích programech začleněné témata finanční gramotnosti.

45

Čtyři školy mají finanční gramotnost samostatným předmětem, ve dvanácti je aplikována do jiných vyučovacích předmětů. Především matematika a společenské vědy. Ze šestnácti škol jsou akreditovaně proškoleny čtyři školy. Základní školy vyučují podle následujících materiálů: Vybrané kapitoly z FG, Finanční a ekonomická gramotnost, Rozumíme penězům, vlastní materiály a pracovní listy, práce s PC.

5.5 Výsledky dotazníku V. kategorie – Milevsko, Třeboň, Sezimovo Ústí Soběslav, Hluboká nad Vltavou, Planá nad Lužnicí Pátou kategorii tvořily základní školy města Milevsko, Třeboň, Sezimovo Ústí, Soběslav, Hluboká nad Vltavou Planá nad Lužnicí. Bylo vybráno celkem 16 škol. Výsledky dotazníkového šetření jsou shrnuty v tabulce 5. Tabulka 5: výsledky dotazníkového šetření, kategorie V. Číslo otázky


Ne 19

2 Ano

0 Ne

6 13 3 Matematik Spol. vědy Jiné a 19 19 4 8. ročník 9. ročník 1. – 6. Ročník 3 5 1 hod/týden

3 4-8 hod/rok

6 6 Ano

5 6. – 9. ročník

4 FG se prolíná během 20hod/rok roku dle daných témat

1

10

6

2

NE 6

13

Finanční gramotnost, Jak ovládnout své peníze, Moje peníze, Finanční a ekonomická gramotnost, Finanční ekonomika, Finanční gramotnost pro druhý stupeň ZŠ, Rozumíme penězům, metodická spolupráce 7 s www.financnigramotnost.cz, pracovní materiály z projektu finanční gramotnost pro 8.-9.ročník, vytvořen vlastní výukový program a své učební materiály.

Zdroj: Vlastní 46



Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

47


Zdroj: Vlastní


Zdroj: Vlastní

48



2

1

1 hodina/týden

4-8 hodin/ rok

20 hodin/ rok

FG se prolíná během roku danými tématy

Zdroj: Vlastní Graf 30: absolutní četnosti odpovědí na otázku 6

Zdroj: Vlastní

V páté kategorii s počtem obyvatel méně než 10.000 obyvatel (Milevsko, Třeboň, Sezimovo Ústí, Soběslav, Hluboká nad Vltavou, Planá nad Lužnicí) na dotazník odpovědělo devatenáct základních škol. Všechny mají ve svých školních vzdělávacích programech začleněné témata finanční gramotnosti. V šesti z těchto škol je samostatným předmětem, ale i přes to jsou témata finančního vzdělávání přeneseny i do ostatních předmětů, také nejčastěji matematika a společenské vědy.

49

Nejčastěji je vyučována v 6. - 9. ročníku, akreditovaně je proškoleno šest škol. K výuce jsou využity tyto materiály: Finanční gramotnost, Jak ovládnout své peníze, Moje peníze, Finanční a ekonomická gramotnost, Finanční ekonomika, Finanční gramotnost pro druhý stupeň ZŠ, Rozumíme penězům, metodická spolupráce s www.financnigramotnost.cz, pracovní materiály z projektu finanční gramotnost pro 8. - 9.ročník, vytvořen vlastní výukový program a své učební materiály.

5.6 Celkové výsledky Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 61 základních škol v jihočeském kraji. Tabulka 6: výsledky dotazníkového šetření, celkové výsledky Číslo otázky


Ne 61

2 Ano

0 Ne

26 35 3 Matematika Spol. vědy Jiné 61 61 4 8. ročník 9. ročník 1. – 6. Ročník

19 6. – 9. Ročník

10 14 13 24 5 1 hod/týden 4-8 hod/rok FG se prolíná během 20hod/ro roku danými tématy k 19 6 Ano

3

15

24

NE 26

35

Výchova k občanství, Finanční gramotnost, Finanční gramotnost pro základní školy, Jak ovládnout své peníze, Moje peníze, Finanční a ekonomická gramotnost, Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy, Zlatý poklad, Finanční matematika, 7 Matematika pro 9. ročník základních škol, Ekonomická gramotnost, Vybrané kapitoly z finanční gramotnosti materiály získané spoluprací s Českou spořitelnou – Finanční svoboda (desková hra, PC hra), pracovní listy Rozumíme penězům, různé metodické materiály schválené MŠMT a VÚP.

Zdroj: Vlastní

50




0

ANO

NE

Zdroj: Vlastní


2. Je finanční gramotnost samostatným předmětem? 35 26

ANO

NE

Zdroj: Vlastní

51


3. Jestli NE, v rámci kterého předmětu je finannční gramotnostvyučována?

61

61 19

matematika

společenské vědy

jiné

Zdroj: Vlastní


4. Ve kterém ročníku je vyučována finanční gramotnost? 24 14

13

9. ročník

1.-9. ročník

10

8. ročník

Zdroj: Vlastní

52

6.-9.ročník


5. Jaká je hodinová dotace výuky finanční gramotnosti? 24 19 15 3 1 hodina/týden

4-8 hodin/ rok

20 hodin/ rok

nelze přesně určit

Zdroj: Vlastní

Graf 35 absolutní četnosti odpovědí na otázku 6

6. Jsou pedagogové Vaší ZŠ akreditovaně proškoleni? 35 26

ANO

NE

Zdroj: Vlastní

Celkem na dotazník odpovědělo 61 škol v jihočeském regionu. Všechny školy zapojily témata finanční gramotnosti do svých školních vzdělávacích programů. Ve 26 školách je finanční gramotnost samostatným vyučovacím předmětem a zároveň jsou tyto témata i součástí především matematiky a společenských věd.

53

Nejčastěji se žáci o finanční gramotnosti učí v 6. – 9. ročníku. Je-li finanční gramotnost jako samostatný předmět, bývá častá hodinová dotace jedna hodina za týden. Při aplikaci do jiných předmětů je často hodinová dotace dvacet hodin za rok. Ze 61 škol je akreditovaně proškolených 26. Velká část škol k výuce využívá následující publikace: Výchova k občanství, Finanční gramotnost, Finanční gramotnost pro základní školy, Jak ovládnout své peníze, Moje peníze, Finanční a ekonomická gramotnost, Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy, Zlatý poklad, Finanční matematika, Matematika pro 9. ročník základních škol, Ekonomická gramotnost, Vybrané kapitoly z finanční gramotnosti materiály získané spoluprací s Českou spořitelnou – Finanční svoboda (desková hra, PC hra), pracovní listy Rozumíme penězům, různé metodické materiály schválené MŠMT a VÚP.

54

Závěr Důležitým posláním škol je reagovat na aktuální změny a potřeby společnosti. Nutnost finanční gramotnosti pramení z mnoha společenských proměn uplynulých dvaceti let – např. narůstající signály konzumního způsobu života, virtuální podoba peněz a neosobní zacházení s nimi, lehká dostupnost zboží i půjček, obrovský vliv reklamy a módních trendů, naše nedostatečná odborná připravenost k využívání nabízených finančních produktů. Důsledkem tohoto všeho je značná zadluženost v českých domácnostech, početné exekuce, osobní i rodinné tragédie, které se nevyhýbají žádné věkové či sociální skupině. Finančně málo gramotné chování, které děti často ve svém okolí vnímají, se může navíc stát nežádoucím vzorcem jejich budoucího vztahu k penězům. Cílem finančního vzdělávání je vybavit žáky takovými vědomostmi a dovednostmi, aby v reálném životě uměli peníze používat ke svým potřebám i snům, aby se s nimi cítili bezpečně a odolali různým nástrahám. Realizaci Standardů finanční gramotnosti lze v systému Školního vzdělávacího programu organizovat různě. Hlavním cílem práce bylo ověření aplikace finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů. Záměrem dílčích cílů bylo zjistit, zda jsou témata finanční gramotnosti obsahem samostatného předmětu nebo součástí jiných vyučovaných předmětů, jaká je hodinová dotace, ve kterém ročníku je finanční gramotnost vyučována a zda jsou pedagogové akreditovaně proškoleni, a které materiály pedagogové využívají. Na základě dotazníkového šetření bylo přímo od ředitelů základních škol zjištěno, že všechny oslovené školy v jihočeském regionu finanční gramotnost zařadilo do svých školních vzdělávacích programů.

55

Z toho 26 škol organizuje projekty v samostatném předmětu Finanční gramotnost. 35 dotázaných škol začlenilo dílčí témata finanční gramotnosti do různých předmětů (nejčastěji matematika a společenské vědy). Každé z těchto řešení výuky finanční gramotnosti nabízí jiné možnosti a představuje i odlišnou míru náročnosti na přípravu pedagogů i na zásah do vzdělávacího programu školy. V jižních Čechách dle výsledků dotazníků jsou témata finanční gramotnosti vyučována nejčastěji v 6. - 9. ročníku. Celkem 25 pedagogů se 61 škol se zúčastnilo kurzu, který byl akreditován MŠMT. Oslovené základní školy k výuce finanční gramotnosti využívají následující publikace: Výchova k občanství, Finanční gramotnost, Finanční gramotnost pro základní školy, Jak ovládnout své peníze, Moje peníze, Finanční a ekonomická gramotnost, Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy, Zlatý poklad, Finanční matematika, Matematika pro 9. ročník základních škol, Ekonomická gramotnost, Vybrané kapitoly z finanční gramotnosti, materiály získané spoluprací s Českou spořitelnou. Dále Finanční svoboda (desková hra, PC hra), pracovní listy Rozumíme penězům, různé metodické materiály schválené MŠMT a VÚP. Finanční vzdělávání je možné prezentovat jako doklad toho jak škola vnímá aktuální potřeby společnosti a jak na ně reaguje. Může se stát konkrétní ukázkou propojení školy s praktickým životem, ukázkou promyšlené přípravy žáků na samostatný kvalitní život, příležitostí k osobnímu rozvoji pedagogů, příležitostí k profilaci školy.

56

Použitá literatura: Vybíhal, V.(2012). Slabikář finanční gramotnosti. Praha. Vrbková, L. (2009). Už nikdy dlužníkem. Praha.

Použité webové stránky: Česká škola. Jak probíhá šetření pisa. (2012). [online]. Dostupné z WWW: .

Národní strategie finančního vzdělávání. (2010). Praha: Ministerstvo financí ČR. [online]. Dostupné z WWW: .

Národní ústav odborného vzdělávání: Finanční gramotnost.(2010). [online]. Dostupné z WWW: .

Národní ústav pro vzdělávání. (2014). [online]. Dostupné z WWW: .

Oecd: Pisa.(2010). [online]. Dostupné z WWW: .

Pisa: Podrobný popis výzkumu. (2012). [online]. Dostupné z WWW: .

Rámcový vzdělávací program: Digifolio. [online]. Dostupné z WWW: .

57

Shrnutí hlavních výstupů z měření finanční gramotnosti obyvatel ČR 1-3. Prezentace MF. (2012). Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/odbornestudie-a-vyzkumy/2012/vyzkumy-k-financni-gramotnosti-9406> .

Wikipedia: finanční gramotnost. [online]. Dostupné z WWW: .

58

Příloha 1 - Dotazník pro vybrané základní školy v jihočeském kraji:

FINANČNÍ GRAMOTNOST 1. Je ve Vaší ZŠ vyučovaná finanční gramotnost? ANO

NE

2. Je finanční gramotnost samostatným předmětem? ANO NE

3. Jestli NE, v rámci kterého předmětu je finanční gramotnost vyučována? - matematika ANO NE - společenské vědy - ANO

NE

- jiné ………………………………………………….

4. Ve kterém ročníku je vyučována finanční gramotnost?

5. Jaká je hodinová dotace výuky finanční gramotnosti?

6. Jsou pedagogové Vaší ZŠ akreditovaně proškoleni? ANO

NE

7. Jestliže NE, měla by Vaše ZŠ zájem o odborné proškolení? ANO

NE

8. Jaké učebnice používáte k výuce finanční gramotnosti?

59

Příloha 2 – Rozdělení měst jižních Čech do pěti kategorií dle počtu obyvatel Počet obyvatel, platné k 1. 1. 2015:

1. kategorie – cca 100.000 obyvatel České Budějovice - 93 285 obyvatel

2. kategorie – cca 30.000 obyvatel Tábor – 34 716 obyvatel Písek – 29 824 obyvatel

3. kategorie – cca 20.000 obyvatel Strakonice – 23 020 obyvatel Jindřichův Hradec – 21 659 obyvatel

4. kategorie – cca 10.000 obyvatel Český Krumlov - 13 193 obyvatel Prachatice – 11 139 obyvatel

5. kategorie – méně než 10.000 obyvatel Milevsko – 8 649 obyvatel Třeboň – 8 391 obyvatel Sezimovo Ústí – 7 306 obyvatel Soběslav – 7 086 obyvatel Hluboká nad Vltavou – 5 310 obyvatel Planá nad Lužnicí – 3 918 obyvatel

60

Začlenění finanční gramotnosti do školních vzdělávacích programů základních škol

Recommend Documents