Zákony k ochraně kulturních hodnot

Zákony k ochraně kulturních hodnot Zákon o archivnictví a spisové službě (zák. č. 499/2004 Sb.) Archiválie = záznam, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií; archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou, které byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrány a vzaty do evidence

Zákony k ochraně kulturních hodnot Zákon o archivnictví a spisové službě (zák. č. 499/2004 Sb.) Archiválie může být prohlášena za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní památku - které vzhledem k době vzniku, obsahu, formě, původci nebo vnějším znakům mají význam pro dějiny obecné, národní nebo regionální, pro dějiny vědy, techniky nebo kultury nebo vzhledem k jedinečnosti nebo původnosti anebo k případné další výjimečné vlastnosti mají mimořádný význam pro společnost; u souboru archiválií se přihlíží k jejich obsahové i věcné jednotě.

Zákony k ochraně kulturních hodnot Zákon o knihovnách (zák. č. 257/2001 Sb.) Historický fond = knihovní fond sestávající z knihovních dokumentů, které vznikly do roku 1860 nebo mají v daném oboru pro svou jedinečnost historickou hodnotu, popřípadě jiný knihovní fond mající zvláštní historickou a kulturní hodnotu, pokud byl takto vymezen ve statutu knihovny nebo v jiném právním předpisu

Zákony k ochraně kulturních hodnot Autorský zákon (zák. č. 121/2000 Sb.) Ústřední pojem: autorské dílo = dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

Zákony k ochraně kulturních hodnot Autorský zákon (zák. č. 121/2000 Sb.) Ústřední pojem: dílo = zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

Zákony k ochraně kulturních hodnot Autorský zákon (zák. č. 121/2000 Sb.) Památkový zákon x autorský zákon Odlišný předmět ochrany! Autorský zákon chrání právo autora Památkový zákon chrání přímo hmotný předmět Vlastník věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, není povinen tuto věc udržovat a chránit před zničením, není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu nebo z tohoto zákona jinak. Tzn.: autorský zákon odkazuje na památkový zákon

Související právní předpisy

• Správní řád (zák. č. 500/2004 Sb., ) - stanoví obecný postup správních orgánů (zahájení řízení, doručování, účastenství, rozhodnutí, důkazy,…)

• Stavební zákon (zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) - upravuje stavební činnost, příslušnost stavebního úřadu, postup při nálezu kulturní hodnoty během stavby

• Občanský zákoník (zák. č. 40/1964 Sb.) - věci movité, nemovité, součást věci, příslušenství věci, vlastnictví, právnické osoby, fyzické osoby

Související právní předpisy: Trestní zákon (140/1961 Sb.) - trestný čin zneužívání vlastnictví, trestný čin výtržnictví

O přestupcích (zák. č. 200/1990 Sb.) - ochrana předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty

Trestní zákon - § 202 Trestný čin výtržnictví (1) Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že napadne jiného, hanobí historickou nebo kulturní památku, hrob nebo jiné pietní místo anebo hrubým způsobem ruší přípravu nebo průběh organizovaného sportovního utkání, shromáždění nebo obřadu lidí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny.

Trestní zákon - § 258 Trestný čin zneužívání vlastnictví

Kdo poškodí důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Zákon o přestupcích - § 32 (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) poruší zvláštním právní předpis o ochraně předmětů nebo souborů předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty, b) poruší zvláštní právní předpis ve věcech ochrany církví a náboženských společností. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.

Zákon o státní památkové péče - členění 1. část – základní ustanovení 2. část – péče o kulturní památky (i restaurování) 3. část – archeologické výzkumy a nálezy 4. část – orgány a organizace st. památkové péče 5. část – opatření při porušení povinností 6. část – společná a závěrečná ustanovení

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Jednomyslně schválen Českou národní radou 30. března 1987 Účinný od 1.1. 1988 (tzv. legisvakance) Příprava trvala nejméně od roku 1979 Nahradil zákon o kulturních památkách z roku 1958 Problém se zaváděním do praxe: odborníci ho nechtěli Zásadní zlom: jiné vymezení kulturních památek Problémy s praxí dodnes, silné „zvykové právo“ (praxe mnohdy silnější než zákon) O rok později prováděcí vyhláška: další podrobnosti k zákonu

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Několikrát novelizován (restaurování, archeologie, vývoz předmětů kulturní hodnoty, reorganizace veřejné správy po zániku okresních úřadů) Nejdůležitější novelizace v poslední době: Zvýšení sankcí za porušení povinností Omezení doby k vydání písemného vyjádření NPÚ Předání pravomoci k rozhodnutí stavebním úředům Změna příslušnosti u movitých kulturních památek tvořící mobiliář ve státních objektech Zavedení plánů ochrany Zavedení plánů území s archeologickými nálezy

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Snahy o nový památkový zákon od Listopadu 1989 Památkáři: „chrání památky nedostatečně!“ Vlastníci památek: „příliš chrání památky!“ Několik návrhů na nový památkový zákon, žádný úspěšný ………………………………………………………….ZATÍM!

Zákon o státní památkové péči §1 Účel zákona (1) Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, zpřístupňování a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti.

Stát chrání kulturní památky

Kdo jedná jménem státu?

Vláda, ministerstva, policie, soudnictví Obce, kraje, komory, zájmové organizace

Veřejná správa

= státní správa

+ samospráva

STÁTNÍ památková péče Stát přímo (Ministerstvo kultury) Krajské/obecní úřady nepřímo: -provádějí výkon státní správy v přenesené působnosti

Zákon o státní památkové péči §1 Památková péče (2) Péče státu o kulturní památky (dále jen „státní památková péče“) zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

Zákon o státní památkové péči §1 Státní památková péče = péče státu o kulturní památky: Činnosti – vedení seznamu kulturních památek Opatření – k nezbytnému zabezpečení kulturní památky Rozhodnutí – o restaurování kulturní památky jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, zpřístupňování, vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Orgány státní památkové péče:MK, KÚ, OÚOsRP, dále Památková inspekce, celní orgány, obce

Orgány státní památkové péče MINISTERSTVO KULTURY

KRAJSKÉ ÚŘADY

OBECNÍ ÚŘADY OBCÍ s rozšířenou působností

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Národní památkový ústav • Zákon označuje NPÚ jako odbornou organizaci státní památkové péče (často chápáno jako protiklad ke správní složce – úřadům). • NPÚ je zřizováno ministerstvem kultury (MK vydává statut, závislost finanční, personální). • NPÚ je příspěvkovou organizací státu (právnická osoba, vlastní majetek). • NPÚ se skládá z ústředního pracoviště a z odborných územních pracovišť (každý kraj už má „svoje“). • NPÚ NENÍ správním orgánem, nemá rozhodovací pravomoc, odpovědnost odborná!

Národní památkový ústav Vznikl k 1. lednu 2003 jako příspěvková organizace s celostátní působností Předchůdce NPÚ byl Státní ústav památkové péče (1958 pod různými názvy, spolu s ochranou přírody) Dříve jednotlivá pracoviště samostatná Zvláštní případ pražského pracoviště

Předmět ochrany podle zákona o státní památkové péči

• • • •

Kulturní památky, národní kulturní památky Památkové rezervace Památkové zóny Archeologické nálezy

• Kromě toho: ochrana věcí před prohlášením za KP • A dále: ochrana prostředí kulturní památky

Kulturní památky • Věci movité nebo nemovité podle právní úpravy (ne pouze součást věci). • Vykazují některé z kulturně-historických hodnot. • Jsou prohlášeny za kulturní památku Ministerstvem kultury nebo • jsou zapsány do státních seznamů podle kulturních památek podle dřívějších předpisů (před rokem 1988). • V Monumnetu je 44 516 položek.

Legální definice kulturní památky § 2 odst. 1 zákona o státní památkové péči: „Za kulturní památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury nemovité a movité věci, popřípadě soubory, a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“ Odst. 2: Soubory věcí podle odst. 1 se prohlašují za kulturní památky, i když některé věci v nich nejsou kulturními památkami.“

Národní kulturní památky Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany. Ze zákona nevyplývá, že by kulturní památky byly památkami nižší kategorie. Rozdíly od kulturních památek: O prodeji, přemístění a vývozu do zahraničí rozhoduje odlišný orgán státní správy. Jinak stejné. Možné lépe dosáhnou na státní příspěvky. V Monumnetu je 208 položek.

PAMÁTKY MOVITÉ

NEMOVITÉ

Toto rozdělení nemá zásadní vliv na intenzitu památkové ochrany.

Rozdíly: Předkupní právo státu: všechny movité věci. Z nemovitých věcí pouze národní kulturní památky. Přístup k informacím v ÚSKP: přístup k movitým věcem omezen (kvůli ochraně vlastníků). Způsob nakládání: Možnost uložit povinnost svěřit bezplatně odborné organizaci.

Movité kulturní památky: Předkupní právo státu se týká kulturních památek i NKP. Právo nahlížet do ÚSKP má vlastník movité kulturní památky, osoby při výkonu státní správy (úředníci), pokud tyto údaje potřebují pro plnění svých úkolů, osoby pro studijní účely na základě písemného potvrzení příslušného školského zařízení nebo příslušné kulturní instituce (studenti) a osoby pro vědeckovýzkumné účely na základě písemného potvrzení zadavatele výzkumného úkolu (pracovníci památkového ústavu); ostatní osoby tak mohou činit pouze s písemným souhlasem vlastníka. Vyžaduje-li to důležitý společenský zájem, může krajský úřad uložit vlastníku povinnost určitým způsobem s ní nakládat, popřípadě mu uložit, aby ji bezplatně svěřil na nezbytně dlouhou dobu do úschovy odborné organizaci, kterou zároveň určí.

Památkové rezervace

• Městské, vesnické, archeologické • PR prohlašuje vláda nařízením. • Území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. • Celkem 102 rezervací • Vláda stanoví obecné podmínky k zabezpečení státní památkové péče (nestanovila).

Památkové zóny

Území sídelního útvaru nebo jeho časti s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazuji významné kulturní hodnoty. Městské, vesnické, archeologické PR prohlašuje MK a určuje podmínky jejich ochrany. Celkem 484 položek.

MINISTERSTVO KULTURY Odbor památkové péče oddělení: - ochrany kulturních památek - regenerace kulturních památek a památkově chráněných území - ekonomicko-právní Památková inspekce Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií

MINISTERSTVO KULTURY Rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí KÚ Rozhoduje o rozkladu proti rozhodnutí o odvolání. Prohlašuje věci za kulturní památky. Zřizuje Národní památkový ústav. Vytváří koncepce účinnější péče. Koordinuje vědeckovýzkumnou činnost v oboru. Zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oboru SPP.

Programy MK poskytující příspěvky na ochranu kulturního dědictví • Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, • Program záchrany architektonického dědictví, • Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny, • Program restaurování movitých kulturních památek, • Havarijní program, • Program podpory pro památky UNESCO (od r. 2008), • Program obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností (od r. 2008).

Krajské úřady Plní metodickou, dozorovou úlohu vůči úřadům obcí s rozšířenou působností. Vydávají rozhodnutí a závazná stanoviska o obnově národních kulturních památek. Rozhodují o odvolání proti rozhodnutím úřadů obcí s rozšířenou působností. Zpracovávají koncepce podpory SPP (v samostatné působnosti).

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností Vydávají závazná stanoviska a rozhodnutí k obnově kulturních památek a stavbám, stavebním úpravám a udržovacím pracím na nemovitostech v památkově chráněných územích. V Praze: Magistrát hlavního města Prahy vydává rozhodnutí a závazná stanoviska pro KP i pro NKP Odvolacím orgánem vůči magistrátu je ministerstvo kultury

Národní památkový ústav

• Poskytuje orgánům státní památkové péče odborná/písemná vyjádření. • Poskytuje odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek (konzultace, zpřístupnění průzkumů a dokumentace). • Spravuje většinu KP a NKP, které jsou ve vlastnictví státu (hrady, zámky). • Vede Ústřední seznam kulturních památek ČR.

Ústřední seznam kulturních památek ČR

• Evidence je jedním z nástrojů ochrany KP • Evidence zaručuje právní jistotu vlastníků kulturních památek. • Evidence je jedním z největších problémů památkové péče u nás. • ÚSKP zavedl zák. č. 20/1987 Sb.: vychází z údajů ze státních seznamů dřívějších. • ÚSKP vede ústřední pracoviště NPÚ. • Obsahuje stejnopis prohlášení věci za KP, rejstřík, evidenční listy a (foto)dokumentaci.

Ústřední seznam kulturních památek ČR II. • U kulturních památek, které byly zapsány do státních seznamů před r. 1988 nejsou k dispozici prohlašovací správní akty. Vychází se tedy z toho, že byly zapsány do státních seznamů. • Není určen termín, do kdy se KP ze státních seznamů mají převést do ÚSKP. Stále je možné najít zapomenuté KP. • Vymezení některých areálů hradů, zámků, klášterů je mnohdy nepřesné. • Praxe řeší problémy s rozsahem ochrany dotazem na ústřední pracoviště NPÚ o odborné vyjádření. • Evidovány jsou někdy části věci, ale podle právní úpravy lze zapsat pouze KP jako celek (celý dům, ne jen fasádu). • Pozemek je samostatnou nemovitou věcí: někdy zapsán pouze dům (správné je zapsat stavbu i pozemek).

Správní řízení - restaurování Žádost o vydání závazného stanoviska

Podává vlastník kulturní památky na úřad obce s rozšířenou působností

Žádost o vyjádření NPÚ

Úřad obce s RP požádá NPÚ

Vyjádření NPÚ

Pošle NPÚ úřadu obce s RP

Závazné stanovisko správního úřadu

Úřad obce s RP posoudí a pošle vlastníkovi závazné stanovisko, kde uvede, zda práce jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, přípustné za určitých podmínek, nepřípustné.

Restaurování Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést restaurování movité či nemovité kulturní památky, je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko. Vlastník může zmocnit jinou osobu (např. restaurátora). Za účelem zastupování mu udělí plnou moc. Vlastník si může zpracování žádosti o restaurování zajistit u NPÚ. Žádost o vydání závazného stanoviska podá u orgánu státní památkové péče (úřad obce s rozšířenou působností, odbor památkové péče, možné jsou i jiné názvy). Žádost musí obsahovat: a) název, umístění a popis kulturní památky, rejstříkové č. ÚSKP, b) popis současného stavu památky s uvedením závad a příčin porušení, c) navrhovaný způsob restaurátorského zásahu, d) investora, e) předpokládané celkové náklady a termín provedení, f) předpokládaný výsledek zásahu

Právní úprava restaurování • Restaurování je souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu. • Restaurování podléhají kulturní památky (gotická pieta) nebo ty jejich časti, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (portál, vitráž). • Podle zákona tedy nelze vyžadovat restaurování věcí, které nejsou kulturními památkami. • Co jsou to díla výtvarného umění? Co jsou to uměleckořemeslné práce? Zákon nedefinuje (naštěstí). • Řemeslná zručnost na ústupu. Přežije řemeslo jen na univerzitách?

Co musí obsahovat závěrečná restaurátorská zpráva? a)komplexní vyhodnocení průzkumných a výzkumných prací, b)dokumentaci provedeného restaurování, c) popis použitých technických a technologických postupů, d) popis použitých materiálů, e) nová zjištění o kulturní památce a pokyny pro další ochranný režim, f) fotodokumentaci jednotlivých fází restaurování a výsledného stavu, g) další dokumentaci podle povahy věci, h) předávací protokol a vyčíslení nákladů restaurování.

Restaurování Zákon o státní památkové péči: „Souhrn specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.“

Restaurování Zákon o státní památkové péči: Restaurování je jedním z druhů obnovy kulturní památky: § 14 odst. 1

Restaurování Zákon o státní památkové péči: „Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky“

Restaurování „Obnovu kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi (dále jen „restaurování“), mohou provádět fyzické osoby na základě povolení vydaného podle § 14a zákona o státní památkové péči.“