zákona o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení)

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 V. volební období ___________________________________________________________________________

…

návrh

poslanců ………….. …………….

na vydání

zákona o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení)

ZÁKON ze dne……….2009 o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ SOCIÁLNÍ BYDLENÍ

HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§1 Předmět úpravy

Tento zákon upravuje způsob a podmínky, za kterých stát pomáhá fyzickým osobám (dale jen “osoba”) v nezaviněné nouzi, které nemají dostatečné prostředky k zajištění přiměřeného bydlení.

§2 Sociální bydlení

(1) Sociálním bydlením se rozumí bydlení, které podporuje stát poskytováním příspěvku na sociální bydlení k dočasnému krytí části nákladů na bydlení osobám v nezaviněné nouzi, a to maximálně do výše průměrného místně obvyklého tržního nájemného při splnění dalších podmínek stanovených tímto zákonem. Příspěvek na sociální bydlení se poskytuje vždy jednomu členu posuzované domácnosti, k zajištění minimálního standardu bydlení společně posuzovaných osob, a to po dobu nezbytně nutnou. Každá osoba má právo uplatnit svůj nárok současně pouze jednou.

(2) Příspěvek na sociální bydlení stát neposkytne, pokud se osoba uvrhla do stavu nouze vlastní vinou. Osoby v zaviněné nouzi mohou požádat obec o zajištění dočasného přístřeší.

§3 Okruh oprávněných osob

(1) Příspěvek na sociální bydlení je poskytován pouze osobě , jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované

a) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu1), jde-li o státní občany České republiky, nebo b) mají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu2), jde-li o cizince.

(2) Příspěvek na sociální bydlení podle odstavce 1 náleží i v případě, kdy osoba nebo osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu2), pokud jsou a) cizinci hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu3), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení,

b) cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu3), s výjimkou žadatelů o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, do 1 roku jejich věku, 1

) § 10 a 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 68/2006 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb. 2 ) § 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. § 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. § 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb. 3

) § 77 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 350/2005 Sb. § 93 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb.

c) nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče,

d) cizinci, kteří jsou držiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu4), pokud mají na území České republiky bydliště,

e) rodinnými příslušníky cizince uvedeného v písmenu d), kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu4), pokud mají na území České republiky bydliště,

f) cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu5) , g) cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana6).

(3) Úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení může v odůvodněných případech prominout podmínku trvalého pobytu.

HLAVA II VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

§4 Stav nezaviněné a zaviněné nouze

(1) Stav nezaviněné nouze je stav, kdy osoba žádající příspěvek na sociální bydlení a současně s ní společně posuzované osoby nejsou schopny z důvodů, které nejsou na jejich

4

) § 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 161/2006 Sb. a zákona č. 379/2007 Sb.

5

) § 42f zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. ) § 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

6

straně, nejméně po dobu tří měsíců hradit ze svého příjmu či z výnosů svého majetku prokazatelné náklady spojené se zajišťováním minimálního standardu bydlení.

(2) Osoby, které mohou žádat příspěvek z důvodu nezaviněné nouze, jsou osoby a společně posuzované osoby, které

a) jsou v pracovním nebo obdobném vztahu trvajícím déle než 3 po sobě následující měsíce s minimálním pracovním úvazkem 80 hodin za měsíc, případně vykonávají samostatnou výdělečnou činnost déle než 3 po sobě následující měsíce,

b) pobírají invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

c) jsou v dočasné pracovní neschopnosti, kterou si úmyslně nepřivodily samy, ani jim pracovní neschopnost nevznikla zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užitím omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu,

d) pobírají peněžitou pomoc v mateřství,

e) pobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci

f) pobírají starobní důchod,

g) pobírají rodičovský příspěvek, nebo pečují o minimálně dvě děti před započetím povinné školní docházky,

h) ukončily pobyt v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo v ochranném léčení, kam byly umístěny z rozhodnutí soudu, a to nejdéle 6 měsíců od ukončení tohoto pobytu,

i) nezaopatřené děti, nebo

j) pečují o osobu s nárokem na příspěvek na péči ve IV. stupni.

(3) Pokud osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení, případně osoby společně posuzované, nesplňují žádné z kritérií uvedených v odstavci 2, má se za to, že se do stavu

nouze uvedly samy vlastní vinou. Tyto osoby ve stavu zaviněné nouze nemají na příspěvek na sociální bydlení nárok.

(4) Nárok na příspěvek na sociální bydlení nemá osoba, se kterou byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem7); to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu.

§5 Minimální bytový standard Minimální bytový standard činí pro jednu osobu 40 m2 podlahové plochy8), pro každou další společně posuzovanou osobu se tato výměra zvětšuje o 10 m2, nejvýše však do 80 m2.

§6 Průměrné nájemné

(1) Průměrné místně obvyklé tržní nájemné vyjadřuje pro účely tohoto zákona průměrné nájemné za které by bylo možno si v obci pronajmout na volném trhu nemovitost k bydlení standardní kvality9) bez záloh za služby spojené s bydlením. Průměrné místně obvyklé tržní nájemné zjišťuje a vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj vždy do 1. září pro následující kalendářní rok. Průměrné místně obvyklé tržní nájemné se stanoví pro obec v Kč za 1 m2 podlahové plochy za kalendářní měsíc. Ministerstvo do výpočtu zahrnuje jen výše nájemného sjednávaného v dané obci v průběhu posledních tří let mezi tržně se chovajícími subjekty na volném trhu, případně se vychází z výše nájemného zjištěného právnickými a fyzickými osobami, do jejichž předmětu činnosti patří zprostředkování nájmů bytů (realitní kanceláře) nebo jiné činnosti související s nájmy bytů a nájemným.V případě, že údaje pro 7

) § 55 odst. 1 písm. b) a § 52 písm. g) zákoníku práce.

8

) § 2 písm d) zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

9

) § 2 zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

výpočet místně obvyklého tržního nájemného pro konkrétní obec nejsou dostupné, vychází se pro jeho výpočet z údajů ze srovnatelné obce v okolí.

(2) Průměrné nájemné v ČR se pro účely tohoto zákona vypočte jako vážený průměr z hodnost zjištěného místně obvyklého tržního nájemného podle odst. 1.

§7 Společně posuzované osoby

(1) Společně posuzovanými osobami jsou osoby, které spolu bydlí a udržují společnou domácnost, s výjimkou podnájemců10). Společně posuzované osoby jsou osoby, které jsou současně v místě bydliště hlášeny k trvalému pobytu.11)

(2) Pro účely stanovení příspěvku se do společně posuzovaných osob započítají i osoby, které dočasně nebydlí v bydlišti z důvodu studia v prezenční formě na vysoké škole, případně v denním studiu na vyšší odborné, střední, základní či jazykové škole12) a dále osoby, které nejvýše jeden rok nebydlí v bydlišti z důvodů zdravotních, péče o osobu blízkou nebo z jiných vážných důvodů.

§8 Bydliště

(1) Příspěvek na sociální bydlení se žádá pro účely bydlení žadatele a společně posuzovaných osob v místě bydliště. .

(2) Bydliště se nachází v domě nebo bytě, ve kterém žadatel a společně posuzované osoby bydlí a mají podstatný zdroj své obživy.

10

) § 719 občanského zákoníku. ) § 10 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 12 ) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 11

(3) Příspěvek na sociální bydlení náleží žadateli též tehdy, jestliže došlo k zániku nájemního poměru13) k bytu rozhodnutím soudu, který přivolil k výpovědi nájmu z bytu z důvodů, které nájemce nezavinil, a na základě rozhodnutí soudu v bytě nadále bydlí, nebo jestliže služební byt, byt zvláštního určení nebo byt v domech zvláštního určení14) je po smrti nájemce, rozvodu jeho manželství nebo trvalém opuštění společné domácnosti dále užíván na základě § 713 občanského zákoníku.

Varianta I §9 Rozhodný příjem

Rozhodný příjem se stanoví jako měsíční průměr úhrnu všech příjmů osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení a osob společně posuzovaných připadající na rozhodné období (§ 11) , a to včetně výnosu z majetku (§ 10).

§ 10 Výnos z majetku

(1) Výnos z majetku se stanoví ze součtu hodnoty majetku, který má osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzované osoby v rozhodném období ve vlastnictví, pokud přesahuje hodnotu 500 000 Kč. Výnos z majetku se určí jako násobek hodnoty tohoto majetku a středního výnosového procenta dlouhodobých vkladů vyhlašovaného vládou pro dané rozhodné období. Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí jak nemovitý, tak movitý majetek. Z movitého a nemovitého majetku je vyloučen majetek, který žadatel a osoby společně posuzované nezbytně potřebují k uspokojování hmotných potřeb nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiné věci nepřipouštějící výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Pokud došlo k nabytí majetku, změně rozsahu vlastnictví nebo zániku vlastnictví v průběhu rozhodného období, upraví se hodnota majetku poměrně podle počtu kalendářních dní, v nichž vlastnictví v rozhodném období trvalo.

13 14

) § 710 občanského zákoníku. ) § 7 až 10 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník.

(2) Hodnota majetku se určuje podle prohlášení žadatele o příspěvek; žadatel o příspěvek je přitom povinen vycházet z ceny, za kterou by bylo možno majetek prodat, přičemž tato cena nesmí být nižší, než byla pořizovací cena nebo cena stanovená jako základ daně pro účely daňové při nabytí majetku. Byl-li po nabytí majetku vypracován znalecký posudek, z něhož vyplývá cena majetku, vychází se z tohoto posudku. Žadatel o příspěvek je povinen znalecký posudek nebo doklady o pořizovací ceně, popřípadě úředně ověřené kopie, v případech uvedených ve větě první a druhé, předložit orgánu rozhodujícímu o příspěvku. Orgán rozhodující o příspěvku může též na svůj náklad zadat vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění hodnoty (ceny) majetku; žadatel a společně posuzované osoby jsou povinni poskytnout k tomu potřebnou součinnost a v případě, že hodnota (cena) majetku uvedená v žádosti o příspěvek nedosahuje ani 50 % ceny uvedené v tomto znaleckém posudku, uhradit na základě rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku náklady na vyhotovení tohoto znaleckého posudku. Má-li žadatel nebo společně posuzovaná osoba příjem ze svého majetku, odpočítává se tento příjem z výnosu z majetku; došlo-li v rozhodném období k prodeji majetku, považuje se cena, za kterou byl majetek prodán, za výnos z majetku, a to po odpočtu zaplacené daně z jeho převodu; k této ceně a dani se přihlíží v tom kalendářním roce, ve kterém byly zaplaceny. Výnos z majetku nelze stanovit v záporné hodnotě.

Varianta II §9 Rozhodný příjem

Rozhodný příjem se stanoví jako měsíční průměr úhrnu započitatelných příjmů (§ 10) osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení a osob společně posuzovaných připadající na rozhodné období (§ 11).

§ 10

Započitatelný příjem

(1) Za započitatelný příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci a příjmy ze zahraniční obdobné těmto příjmům,

b) dávky státní sociální podpory s výjimkou porodného a pohřebného,15) c) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů,16) a to v rozsahu, ve kterém je zaměstnavatel zaměstnancům nezúčtoval, d) výnos z majetku.

(2) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) se pro účely tohoto zákona započítávají v rozsahu a za podmínek jako pro účely státní sociální podpory, a to způsobem stanoveným pro rozhodné období, kterým je podle zákona o státní sociální podpoře kalendářní rok.17)

(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) se započítávají v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny.

(4) Výnos z majetku se počítá ze součtu hodnoty majetku, který má osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzované osoby v rozhodném období ve vlastnictví či spoluvlastnictví, přesahující 500 000 Kč. Výnos z majetku se určí jako násobek hodnoty tohoto majetku a středního výnosového procenta dlouhodobých vkladů vyhlašovaného vládou pro dané rozhodné období. Majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí jak nemovitý, tak movitý majetek, Z movitého a nemovitého majetku je vyloučen majetek, který žadatel a osoby společně posuzované nezbytně potřebují k uspokojování hmotných potřeb nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiné věci nepřipouštějící výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Pokud došlo k nabytí majetku, změně rozsahu vlastnictví nebo zániku vlastnictví v průběhu rozhodného období, upraví se hodnota majetku poměrně podle počtu kalendářních dní, v nichž vlastnictví v rozhodném období trvalo; to platí obdobně v případě spoluvlastnictví. Je-li majetek ve spoluvlastnictví, stanoví se hodnota majetku podle spoluvlastnického podílu.

(5) Hodnota majetku se určuje podle prohlášení žadatele o příspěvek; žadatel o příspěvek je přitom povinen vycházet z ceny, za kterou by bylo možno majetek prodat, přičemž tato cena nesmí být nižší než byla pořizovací cena nebo cena stanovená jako základ daně 15

) § 2 písm. a) body 1a 2 a písm. b) body 1 až 3 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. ) Zákon č. 118/2000 Sb. 17 ) § 5 odst. 1 písm. a) až e) a h) a odst. 2, 3 a 8 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb. 16

pro účely daňové při nabytí majetku. Byl-li po nabytí majetku vypracován znalecký posudek, z něhož vyplývá cena majetku, vychází se z tohoto posudku. Žadatel o příspěvek je povinen znalecký posudek nebo doklady o pořizovací ceně, popřípadě úředně ověřené kopie, v případech uvedených ve větě první a druhé předložit orgánu rozhodujícímu o příspěvku. Orgán rozhodující o příspěvku může též na svůj náklad zadat vyhotovení znaleckého posudku za účelem zjištění hodnoty (ceny) majetku; žadatel a společně posuzované osoby jsou povinni poskytnout k tomu potřebnou součinnost a v případě, že hodnota (cena) majetku uvedená v žádosti o příspěvek nedosahuje ani 50 % ceny uvedené v tomto znaleckém posudku, uhradit na základě rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku náklady na vyhotovení tohoto znaleckého posudku. Má-li žadatel nebo společně posuzovaná osoba příjem ze svého majetku, odpočítává se tento příjem z výnosu z majetku; došlo-li v rozhodném období k prodeji majetku, považuje se cena, za kterou byl majetek prodán, za výnos z majetku, a to po odpočtu zaplacené daně z jeho převodu; k této ceně a dani se přihlíží v tom kalendářním roce, ve kterém byly zaplaceny. Výnos z majetku nelze stanovit v záporné hodnotě.

Varianta I § 11 Rozhodné období

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž je třeba prokázat rozhodný příjem.

Varianta II § 11 Rozhodné období

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba prokázat rozhodný příjem.

§ 12 Řádné placení nájemného

(1) Za řádné placení nájemného se pro účely tohoto zákona považuje včasná úhrada splatného nájemného a záloh na plnění poskytovaná s užíváním nemovitosti za rozhodné období (§ 11) a za následující kalendářní měsíce. Splnění podmínky řádného placení nájemného se posuzuje ke dni potvrzení této podmínky pronajímatelem bytu (dále jen “pronajímatel”), popřípadě ke dni podání žádosti o příspěvek v případech uvedených v § 25 odst. 3.

(2) Podmínka řádného placení nájemného se posuzuje ve vztahu k té nemovitosti, jejíž užívání zakládá nárok na příspěvek na sociální bydlení.

§ 13 Možnost jiného bydlení

Za možnost jiného bydlení se pro účely tohoto zákona považuje, svědčí-li osobě žádající o příspěvek na sociální bydlení nebo společně posuzované osobě právo užívat jinou nemovitost určenou k trvalému bydlení.

§ 14 Součinnost při ověřování potřebných údajů

Osoba žádající o příspěvek na sociální bydlení stejně jako osoby s ní posuzované jsou povinny poskytnout potřebnou součinnost při ověřování potřebných údajů úřadům příslušným k rozhodování o příspěvku. Součinnost při ověřování potřebných údajů zahrnuje dodání potřebných dokumentů, případně souhlas s tím, aby správní úřady a další právnické a fyzické osoby sdělily orgánu, který o poskytnutí příspěvku rozhoduje, výši rozhodného příjmu, údaje o dalších členech domácnosti, o přihlášení se k trvalému pobytu, údaje o majetku a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti o příspěvek nebo jsou potřebné k rozhodování o příspěvku, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o příspěvku, jeho výši a výplatě.

HLAVA III NÁROK NA PŘÍSPĚVEK NA SOCIÁLNÍ BYDLENÍ A JEHO POSKYTOVÁNÍ

§ 15 Podmínky nároku na příspěvek na sociální bydlení

(1) Nárok na příspěvek na sociální bydlení má za podmínek stanovených tímto zákonem fyzická osoba, která užívá nemovitost k bydlení a placené nájemné není současně splátkou na koupi užívané nemovitosti, je v nemovitosti, pro bydlení ve které o příspěvek žádá, hlášena k trvalému pobytu15), splňuje podmínku rozhodného příjmu pro stanovení příspěvku na sociální bydlení, řádně platí nájemné, neporušuje hrubě dobré mravy v domě, nemá možnost jiného bydlení a poskytla potřebné údaje i součinnost v případě jejich ověřování.

(2) Bydlí-li v bytě spolu s nájemcem osoby společně s ním posuzované podle § 7, je podmínkou nároku na příspěvek na sociální bydlení též podmínka hlášení k trvalému pobytu a obdobné poskytnutí potřebných údajů všemi těmito osobami.

(3) Obývá-li nemovitost více osob, náleží příspěvek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody všech osob užívajících nemovitost; to platí obdobně při společném užívání nemovitosti. Nedohodnou-li se osoby uvedené ve větě první, určí úřad příslušný k rozhodování o příspěvku, které z těchto osob se příspěvek přizná.

§ 16 Výpočet příspěvku na sociální bydlení

Pro výpočet výše příspěvku na sociální bydlení se nejprve sečte počet společně posuzovaných osob a podle tohoto počtu se stanoví minimální bytový standard (§ 5), ke kterému se bude výše příspěvku vztahovat. Součin metrů čtverečních připadajících na takto stanovený minimální bytový standard a skutečně placeného nájemného za m2, maximálně však průměrného místně obvyklého tržního nájemného (§ 6), tvoří základ pro výpočet příspěvku na sociální bydlení. Příspěvek na sociální bydlení se stanoví jako rozdíl mezi tímto základem a částkou ve výši 25 % rozhodného čistého příjmu žadatele a společně posuzovaných osob, kterou hradí žadatel.

Varianta I § 17 Období, na které se příspěvek na sociální bydlení přiznává

Příspěvek na sociální bydlení se přiznává na půl roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu.

Varianta II § 17 Období, na které se příspěvek na sociální bydlení přiznává

Příspěvek na sociální bydlení se přiznává na rok nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na příspěvek jen po tuto kratší dobu.

§ 18 Výplata příspěvku na sociální bydlení

(1) Příspěvek na sociální bydlení se vyplácí vždy za celý kalendářní měsíc předem v daném období (§ 17). Příspěvek na sociální bydlení lze vyplatit i zpětně, a to maximálně za tři kalendářní měsíce předcházející měsíci, ve kterém žadatel o příspěvek požádal.

(2) Příspěvek na sociální bydlení vyplácí úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení.

(3) Osoba, která o příspěvek na sociální bydlení žádá, jej obdrží ve formě šeku na pronajímatele, případně v hotovosti, pokud se tak žadatel s pronajímatelem dohodnou. Pokud je žadatel současně vlastníkem užívané nemovitosti, na kterou se výplata příspěvku na sociální bydlení žádá, vyplatí se příspěvek bezhotovostní převodem na jeho bankovní účet, případně v hotovosti.

(4) Dojde-li v období, na které je příspěvek na sociální bydlení přiznán, ke změně bydliště žadatele, zastaví úřad, který byl před touto změnou příslušný k výplatě tohoto příspěvku, jeho výplatu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po

měsíci, v němž byl o této změně informován, nebo k datu faktického ukončení pobytu v místě stávajícího bydliště. Pokud osoba v nouzi o příspěvek na sociální bydlení zažádá znovu v místě svého nového bydliště a splní podmínky pro přiznání příspěvku, příspěvek na sociální bydlení se vyplácí od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.

§ 19 Doba vyplácení příspěvku na sociální bydlení

(1) Příspěvek na sociální bydlení se poskytuje maximálně po dobu 5 let. Jednotlivé doby poskytování příspěvku na sociální bydlení se sčítají. To neplatí, jedná-li se o nezaopatřené dítě.

(2) Doba vyplácení příspěvku na sociální bydlení může být prodloužena ve zvlášť odůvodněných případech, o kterých rozhoduje úřad příslušný k rozhodování o příspěvku; vyplácení příspěvku může být prodlouženo nejvýše o 3 roky.

(3) Omezení doby pro vyplácení příspěvku na sociální bydlení se nevztahuje na osoby uvedené v § 4 odst. 2 písm. b), g), i), j) a písm. f), pokud důchodce dosáhl věku 70 let ; pokud při stanovování výše příspěvku na sociální bydlení v těchto případech přesáhne průměrné místně obvyklé tržní nájemné úroveň průměrného nájemného v ČR (§ 6), použije se pro výpočet podle § 16 a §6 odst. 2 pro tyto účely průměrné nájemné v ČR.

(4) Poskytování příspěvku na sociální bydlení osobám, které jsou majiteli nemovitostí, v nichž mají bydliště, případně členům bytových družstev bydlících v bytech odpovídajících jejich podílu na majetku družstva, není časově omezeno.

§ 20 Vznik nároku na příspěvek na sociální bydlení, změna podmínek a jiných skutečností

(1) Splní-li žádající osoba podmínky pro nárok na příspěvek na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, náleží příspěvek od následujícího kalendářního měsíce.

(2) Přestaly-li být v období uvedeném v § 17 splněny podmínky pro nárok na příspěvek na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, zaniká nárok na tento příspěvek posledním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu došlo k této skutečnosti.

(3) Změní-li se v období, na které byl příspěvek přiznán, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro výši příspěvku na sociální bydlení v průběhu kalendářního měsíce, posoudí se nově výše tohoto příspěvku od následujícího kalendářního měsíce.

(4) Zjistí-li se, že:

a) příspěvek na sociální bydlení byl přiznán nebo je vyplácen v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byl neprávem odepřen anebo byl přiznán od pozdějšího data, než od jakého náleží, příspěvek se zvýší nebo přizná, a to od kalendářního měsíce, od něhož příspěvek nebo jeho zvýšení náleží, nejvýše však 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na příspěvek,

b) příspěvek na sociální bydlení byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, příspěvek se sníží nebo odejme anebo se jeho výplata zastaví, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který již byl vyplacen,

c) se změnily skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na sociální bydlení nebo jeho výši, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b).

§ 21 Zvláštní ustanovení pro žadatele o příspěvek na sociální bydlení, kteří jsou současně vlastníky nemovitostí, příp. družstevníky

(1) V případě, že o příspěvek na sociální bydlení žádá osoba, která je vlastníkem nemovitosti, v níž má bydliště, případně se jedná o členy bytových družstev bydlících v bytech odpovídajících jejich podílu na majetku družstva, poskytuje se příspěvek na sociální bydlení s tím, že se tento příspěvek se vrací za podmínek uvedených v odstavci 3.

(2) Pro výpočet příspěvku na sociální bydlení se místo hodnoty průměrného nájemného (§ 6) použije hodnota ve výši 1,5 % z aktuální nákladové ceny stavby obývané nemovitosti 18) rozměrově odpovídající 1,5 násobku minimálního bytového standardu.

(3) Žadatel o příspěvek na sociální bydlení je povinen vrátit přijaté plnění, maximálně však ve výši hodnoty zástavy podle odst. 4, pokud přestane splňovat podmínky pro přiznání příspěvku na sociální bydlení. Je tak povinen učinit bezprostředně poté, jakmile mu to jeho majetkové poměry dovolí. V případě smrti žadatele se vracení přijatého plnění vypořádává v dědickém řízení.19)

(4) Poskytnutí příspěvku na sociální bydlení musí být zajištěno zástavou na nemovitosti, v němž má tato osoba bydliště, ve výši jejího vlastnického podílu v této nemovitosti nebo na jejím podílu v družstvu.

§ 22 Zvláštní ustanovení o právu osob v zaviněné nouzi

V případě, že osoba či osoby společně posuzované nesplňují podmínky na přiznání přídavku na sociální bydlení podle § 2 odst. 1, může tato osoba požádat obecní úřad v místě, kde je hlášena k trvalému pobytu, o zajištění ubytování po dobu, než bude schopna si zajistit bydlení sama, nebo než splní podmínky pro přiznání příspěvku na sociální bydlení. Obec zajišťuje toto sociální bydlení alespoň formou dočasného přístřeší podle § 2 odst. 2, a to pouze po dobu nezbytně nutnou v rámci svých možností nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi v zařízeních, které k tomuto účelu zřizuje a podporuje.

HLAVA IV ORGANIZACE A ŘÍZENÍ

§ 23

(1) Úřady příslušné k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení jsou úřady práce.

18

) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 19 ) § 470 občanský zákoník.

(2) Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem trvalého pobytu osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení a společně posuzovaných osob.

§ 24 Zahájení řízení

(1) Řízení o přiznání příspěvku na sociální bydlení se zahajuje na základě písemné žádosti žadatele podané příslušnému úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku na sociální bydlení nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh žadatele, pronajimatele nebo společně posuzované osoby anebo z podnětu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení.

§ 25 Žádost o příspěvek na sociální bydlení

(1) Žádost o příspěvek na sociální bydlení musí obsahovat:

a) jméno, příjmení, místo bydliště a rodné číslo žadatele a společně posuzovaných osob,

b) doklad o tom, že žadatel a společně posuzované osoby nemovitost legálně užívají; v případě, že se jedná o majitele nemovitosti, jako doklad o užívání postačí čestné prohlášení žadatele a výpis z katastru nemovitostí,

c) souhlas žadatele a společně posuzovaných osob podle § 14,

d) doklad o výši příjmu žadatele a společně posuzovaných osob v rozhodném období/započitatelného příjmu žadatele a společně posuzovaných osob v rozhodném období podle § 10 odst. 1 písm. a) až d),

e) prohlášení o majetku včetně jeho popisu a prohlášení o hodnotě majetku podle § 10 odst. 1 a 2/§ 10 odst. 4 a 5 včetně znaleckých posudků a jiných dokladů o ceně majetku,

f) potvrzení pronajímatele o výši placeného nájemného v Kč/m2/měsíc a o řádném placení nájemného podle § 12,

g) prohlášení, zda žadatel a společně posuzované osoby mají právo užívat ještě další nemovitost podle § 13,

h) určení, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen, a v případě společného užívání nemovitosti (§ 15 odst. 3) osobu určenou na základě dohody, popřípadě prohlášení, že dohody nebylo dosaženo.

(2) Potvrdí-li pronajímatel na žádosti, že nemovitost je užívána [odstavec 1 písm. b)] a že nájemné je řádně placeno [odstavec 1 písm. f)], není třeba o těchto skutečnostech předkládat jiný doklad.

(3) Pokud pronajímatel odmítl vydat nájemci doklad a potvrzení uvedené v odstavci 1 písm. b) a f) a v odstavci 2 nebo nelze-li tento doklad a toto potvrzení od pronajímatele obdržet, přiloží nájemce k žádosti o příspěvek čestné prohlášení o skutečnostech podle § 12 a o tom, že pronajímatel odmítl toto potvrzení vydat, popřípadě z jakých důvodů, a doklady o splnění těchto skutečností.

(4) Za doklad, kterým se prokazují příjmy podle odstavce 1 písm. d), se považují potvrzení a prohlášení používaná podle § 68 odst. 2 a 4 zákona o státní sociální podpoře.

§ 26 Účastníci řízení

V řízení ve věcech příspěvku na sociální bydlení je účastníkem řízení pouze žadatel.

§ 27 Odvolání

O odvolání proti rozhodnutí orgánu rozhodujícího o příspěvku na sociální bydlení rozhoduje krajský úřad. Včas podané odvolání nemá odkladný účinek.

§ 28 Povinnosti příjemců příspěvku, pronajímatelů a dalších fyzických a právnických osob

(1) Příjemce příspěvku na sociální bydlení je povinen písemně ohlásit úřadu příslušnému k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení všechny změny ve skutečnostech rozhodných pro přiznání nároku na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to do 14 dnů ode dne, kdy taková událost nastala. Na základě těchto informací provede příslušný úřad vyúčtování podle § 20 a § 18. Byl-li příjemce příspěvku vyzván příslušným úřadem, aby osvědčil skutečnosti uvedené ve větě první, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li tento úřad lhůtu delší.

(2) Pronajímatelé jsou povinni bezplatně:

a) vydat žadateli o příspěvek na základě jeho žádosti potvrzení uvedené v § 25 odst. 1 písm. b) a f),

b) sdělit Ministerstvu pro místní rozvoj na základě jeho žádosti potřebné údaje o pronajímaných bytech a obvyklé výši nájemného v Kč/m2/měsíc, s výjimkou údajů o jednotlivých osobách.

(3) Právnické a fyzické osoby uvedené v § 6 větě čtvrté jsou povinny sdělit Ministerstvu pro místní rozvoj na základě jeho žádosti údaje uvedené v odstavci 2 písm. b), a to za úhradu vzniklých a doložených nákladů.

§ 29 Přestupky

(1) Fyzická osoba, která žádá o příspěvek na sociální bydlení, se dopustí přestupku tím, že:

a) v žádosti podle § 25 uvede nepravdivé údaje,

b) neposkytne součinnost podle § 14,

c) nenahlásí v souladu s § 28 odst. 1 změny ve skutečnostech rozhodných pro přiznání nároku na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, nebo

d) na výzvu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku neosvědčí skutečnosti podle § 28 odst. 1, věta první.

(2) Společně posuzovaná osoba se dopustí přestupku tím, že:

a) neposkytne pravdivé údaje o svých poměrech potřebných pro přiznání příspěvku na sociální bydlení, bude-li to po ní požadováno,

b) neposkytne součinnost podle § 14, nebo

c) na výzvu úřadu příslušného k rozhodování o příspěvku neosvědčí skutečnosti podle § 28 odst. 1, věta první.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 úřad příslušný k rozhodování o příspěvku na sociální bydlení může:

a) uložit pokutu od 2000 Kč do 100 000 Kč; pokutu lze při opakovaném neplnění povinností uložit i opakovaně,

b) zastavit výplatu příspěvku na sociální bydlení,

c) odejmout příspěvek na sociální bydlení,

d) nepřiznat příspěvek na sociální bydlení,

e) požadovat vrácení neoprávněně vyplacených příspěvků na sociální bydlení.

HLAVA V SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 30

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se ve věcech příspěvku na sociální bydlení obdobně jako ve věcech státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře,20) jde-li o:

a) přechod nároku na příspěvek na sociální bydlení (§ 55 a 56 zákona o státní sociální podpoře),

b) výplatu příspěvku na sociální bydlení, jehož výše nedosahuje 100 Kč měsíčně (§ 57 odst. 1 věta druhá a třetí zákona o státní sociální podpoře),

c) způsob výplaty příspěvku a výplatu příspěvku na sociální bydlení do ciziny (§ 58 odst. 3 a § 60 zákona o státní sociální podpoře),

d) povinnosti a odpovědnost příjemce příspěvku na sociální bydlení a společně posuzovaných osob (§ 61 odst. 3 a 4 a § 62 zákona o státní sociální podpoře),

e) povinnosti státních orgánů a povinnosti a odpovědnost dalších fyzických nebo právnických osob (§ 63 odst. 1 a 2 a § 63a zákona o státní sociální podpoře),

f) vedení informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, poskytování údajů Ministerstvu práce a sociálních věcí Ministerstvem vnitra, zachovávání mlčenlivosti, uložení údajů a poskytování údajů a informací (§ 63 odst. 3 až 7 a § 64 zákona o státní sociální podpoře),

g) kontrolní činnost (§ 65 zákona o státní sociální podpoře),

h) předkládání písemných podání a listinných dokladů, ověřování skutečností z rozhodnutí příslušných orgánů nebo jiných dokladů, důkazní prostředky, podání a jiné úkony, vydávání rozhodnutí a písemného oznámení, podávání námitek a náklady řízení (§ 68 odst. 6 a 7, § 68a, 68b, 69, 70 a 72 zákona o státní sociální podpoře).

20

) Zákon č. 117/ 1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

(2) V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

HLAVA VI ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 31

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 6 tohoto zákona.

(2) Vláda vydá nařízení k provedení § 10 odst. 1/§ 10 odst. 4 tohoto zákona..

§ 32

Zrušují se: 1. zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 2. zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.

ČÁST DRUHÁ Změna zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č.

115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 367/2007 Sb.zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 449/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb. a zákona č. 362/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. a) se slova „3. příspěvek na bydlení,“ zrušují.

2. V § 6 písm. b) se slova „a příspěvku na bydlení“ zrušují.

3. V § 7 odst. 1 se část věty druhé za středníkem zrušuje.

4. V § 7 se odstavec 6 zrušuje. Ostatní odstavce se přečíslují.

5. V § 7 odst. 6 se slova „ , nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu“ zrušují.

6. Nadpis hlavy třetí a § 24 až 28 se včetně poznámek pod čarou č. 47a a 47b zrušují.

7. V § 30b odst. 1 písm. c) se slova „§ 7 odst. 11 a 12“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 10 a 11“.

8. V § 31 odst. 1 se slova „odst. 7 až 12“ nahrazují slovy „6 až 11“.

9. V § 37 odst. 4 se slova „§ 7 odst. 11“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 10“ a slova „§ 7 odst. 12“ se nahrazují slovy „7 odst. 11“.

10. V § 40b odst. 2 se slova „§ 7 odst. 11 a 12“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 10 a 11“.

11. V § 51 odst. 2 se slova „a příspěvek na bydlení se přiznávají“ nahrazují slovy „se přiznává“, slova „na tyto dávky“ se nahrazují slovy „na tuto dávku“, slova „Dávky náležející

podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí“ se nahrazují slovy „Dávka náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácí“, slova „nebo příspěvek na bydlení“ ve větě třetí se zrušují, slova „jejich výplata“ se nahrazují slovy „jeho výplata“, slova „a příspěvku na bydlení“ ve větě čtvrté se zrušují, slova „a příspěvek na bydlení“ ve větě páté a šesté se zrušují, věta sedmá se zrušuje, slova „a příspěvku na bydlení“ a „a příspěvek na bydlení“ ve větě poslední zrušují, slova „těchto dávek“ ve větě poslední se nahrazuje slovy „této dávky“ a slova „tyto dávky“ se nahrazují slovy „tuto dávku“.

12. V § 59 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

13. V § 68 odst. 1 se písm. g) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako g) až i).

14. V § 69 odst. 1 písm. e) se slova „§ 7 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 7 odst. 6“.

ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

§ 34

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., 382/2008 Sb., 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 se označení písmene a) zrušuje, v dosavadním písmenu a) se slova „, nebo“ na konci textu nahrazují tečkou a písmeno b) se zrušuje.

2. V § 4 odst. 1 se písmeno b) zrušuje Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

3. V § 5 odst. 1 se slova „a na doplatek na bydlení“ zrušují.

4. V § 8 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

5. V § 9 odst. 2 se slova „považují odůvodněné náklady na bydlení (§ 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob“ nahrazují slovy „považuje částka ve výši 25% rozhodného čistého příjmu žadatele a společně posuzovaných osob vypočtená podle zvláštního zákona16a), kterou žadatel o příspěvek na sociální bydlení hradí ze svých prostředků“. Poznámka pod čarou č. 16a) zní: „16a) § 16 zákona č. ........ Sb., o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení).“. 16a) Zákon

6. Nadpis hlavy II a § 33 až 35 včetně poznámek pod čarou č. 33, 33a a 34 se zrušují.

7. V § 38 odst. 1 se slova „a doplatek na bydlení“ zrušují.

8. V nadpise § 39 se slova „a doplatku na bydlení“ zrušují. V § 39 se slova „Nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení“ nahrazují slovy „Nedosahuje-li příspěvek na živobytí“.

9. V § 42 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako 3.

10. V § 43 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako 2 až 5.

11. V § 55 odst. 4 písm. d) se slova „nebo doplatek na bydlení“ zrušují.

12. V § 61 odst. 1 písm. a) se slova „a doplatku na bydlení“ zrušují.

13. V § 72 se odst. 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.

14. V § 79 odst. 1 se čárka za „živobytí“ zrušuje, vkládá se slovo „a“ a slova „ a doplatku na bydlení“ se zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

§ 35

V § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 206/2009 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se za slova "o státní sociální podpoře“ vkládají slova „o sociálním bydlení,“.

ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 242/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů

§ 36

V zákoně č. 242/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., se čl. IV a čl. V zrušují.

ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

§ 37

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení, ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb.,

zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č.305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 326/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: „(4) Občan obce má právo požádat o zajištění ubytování, které obec zajišťuje podle zvláštního právního předpisu 8a). ----------------------------------------8a) § 22 zákona č. ........ Sb., o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení).“.

2. V § 35 odst. 2 se na konci textu doplňuje věta, která zní: “Obec zajišťuje podle svých možností alespoň formou dočasného přístřeší ubytování osob v zaviněné nouzi podle zvláštního právního předpisu 8a).”.

ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST

§ 38

Tento zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2011.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

I. Obecná část

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Bydlení patří mezi základní životní potřeby každého člověka, je to důležitá součást životní úrovně a celkové kvality života jedince. Většina populace je schopna si na své bydlení v místě, kde nalezla zdroj obživy, vybavení a standardu podle své vlastní vůle vydělat vlastními silami a investovat vlastní prostředky k jeho zajištění a udržování. Nicméně existuje i určité procento těch, kteří se dostanou ne vlastní vinou do nesnází a kteří nemají možnost si svoje bydlení zajistit pouze z vlastních prostředků. Bydlení je základní životní potřebou, ale zároveň mimořádně nákladnou záležitostí a jsou okamžiky, kdy přesahuje aktuální možnosti jednotlivců i rodin. Rizika, která mohou z neuspokojivé situace v oblasti bydlení vyplývat a která mohou negativně ovlivňovat např. fungování trhu práce, proces sociálního začleňování, nebo zdravotní stav populace jsou četná. Stát a obce proto musí vytvářet podmínky pro usnadnění přístupu k bydlení všem potřebným.

Právo na přiměřenou životní úroveň, pod kterou se rozumí také bydlení, je součástí mnoha mezinárodních dokumentů, např. Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech nebo Evropské sociální charty. V těchto a dalších dokumentech je obsaženo obecně formulované právo občanů na přiměřené bydlení, za jehož naplňování jsou vlády jednotlivých zemí odpovědné. Konkrétně tak zakotvuje například Evropská sociální charta ve svém článku 31, kde se stanoví, že k uplatnění práva na bydlení se smluvní strany zavazují přijímat opatření podporující dostupnost bydlení přiměřené úrovně, přecházející a omezující bezdomovectví s cílem jeho postupného odstranění.

Stát není odpovědný za bydlení každého občana, neexistuje právní nárok na zajištění bytu. Listina základních práv a svobod nicméně ve svém čl. 26 odst. 2 stanoví, že „Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.“ Listina základních práv a svobod tedy garantuje občanům, kteří se bez své viny

ocitnou v hmotné nouzi, právo na přiměřenou pomoc od státu. Úloha státu v oblasti bydlení rozhodně nespočívá v přímém poskytování bydlení, nýbrž ve vytváření podmínek tak, aby si lidé buď sami, nebo s určitou finanční pomocí státu, mohli zajistit na svobodném trhu bydlení odpovídající bydlení. Pomoc od státu by měla být vykonávána na základě principu solidarity, kdy stát svými závazky pomůže občanům dočasně překlenout rozdíl mezi jejich možnostmi a prokazatelnými náklady, které potřebují na zajištění přiměřeného bydlení. Za tímto účelem se navrhuje zavést novou koncepci zajišťování sociálního bydlení státem, která bude spočívat v zavedení adresných příspěvků na sociální bydlení jako nové sociální dávky, která by měla osobám v nezaviněné nouzi pomoci překlenout dočasné finanční obtíže. Dále se navrhuje, v souladu s čl. 30 Listiny základních práv a svobod, způsob zajištění základních životních podmínek pro osoby, které jsou v hmotné nouzi, tzn. i ty osoby, které se v hmotné nouzi ocitly vlastní vinou. Tyto osoby budou moci požádat o bydlení obec, ve které mají trvalé bydliště, toto jim bude v rámci možnosti poskytované alespoň ve formě přístřeší.

V současné době je situace v oblasti bydlení řešená zbytečně vysokými státními dotacemi do zcela neefektivních a korupčně zneužitelných projektů a opatřeními, které jsou v rozporu s mezinárodními dokumenty. Hrozí dokonce, že stát bude nucen přistoupit k odškodnění těch, kteří jsou současnou situací poškozeni. Od roku 1995 je možné u bytů postavených bez účasti veřejných prostředků a u bytů, u nichž se sjednává smlouva s novým nájemcem, stanovit svobodné smluvní nájemné. Výše tohoto nájemného závisí pouze na dohodě smluvních stran a nepodléhá jinému než tržnímu konkurenčnímu omezení danému rovnováhou mezi nabídkou a koupěschopnou poptávkou. To ovšem neplatilo a neplatí pro další skupinu bytů, kde je výše nájmu státem regulována. Část bytového fondu tedy podléhá tzv. tržnímu nájemnému, nájemci těchto bytů jsou bez ohledu na jejich sociální situaci nuceni hradit obvykle vyšší částky než ti, často I sociálně nadprůměrní, kteří získali privilegium bydlet v bytech s tzv. regulovaným nájemným.

Navíc se na poli bytové politiky stále prosazuje potřeba státních dotací do výstavby bytů s deformovaným nižším nájemným, tzv. „sociální byty“. Výstavba a zajišťování dalšího provozu těchto bytů je lákavá pro poskytovatele zejména kvůli vysokým příjmům, ekonomické stabilitě opřené o nekončící státní subvence a vysokou obsazenost nových bytů, vzhledem k nekalé konkurenci nižších cen, pokud jsou tyto byty v dobrém stavu a v dobré lokalitě. Nicméně stát je v případě, že jsou tyto byty neobsazené či zdevastované, nucen platit ztráty. Obsazovaní takových bytů je přitom v rukou často jediného úředníka a bývá

kontrolováno pouze v okamžiku přidělení privilegia nájmu a umožňuje tak masově i levné bydlení bohatých nájemníků za cenu nedostupnosti finanční pomoci pro sociálně potřebné. Kvůli cenové výhodnosti jsou tyto byty obvykle hromadně stavěny v méně atraktivních lokalitách, nikoliv jen tam, kde je nejvíc sociálně potřebných, a jsou méně vybavené. V případě, že jsou v dobrém stavu i lokalitě, jsou obsazované často protekčními obyvateli (v Praze 1 z více než 50%) a jako jakékoliv zboží nabízené za nižší než tržní ceny je těchto bytů stálý nedostatek. Zájemci o ně musí stát ve frontě, přestože je jinak bytů na trhu dostatek, a to všech stupňů kvality. Budování cenově deformovaných tzv. „sociálních bytů“ vede neodvratně k omezení výstavby nájemních bytů soukromým kapitálem, a proto je jejich výstavba zcela kontraproduktivní pokud není cílem této výstavby zajistit stigmatizaci a segregaci sociálně slabších.

Zkušenosti vyspělých zemí Evropy ukazují, že k zajištění co nejširší dostupnosti kvalitního bydlení pro všechno obyvatelstvo je intervence státu do oblasti trhu s byty nepostradatelná. Jednotlivé zásahy však musí být pečlivě voleny a odůvodněny zejména z hlediska dosažení ekonomické výkonnosti, ale i z pohledu základních lidských práv a potřebné sociální spravedlnosti poskytující oprávněnou pomoc všem sociálně slabším či jinak znevýhodněným skupinám obyvatelstva.

Stát již v minulosti přispíval na nájemné. Osoby, které si nemohly ze svých příjmů dovolit pořídit vlastní nemovitost, případně platit nájemné a náklady s ním spojené, mohly žádat stát o příspěvek na bydlení. Ten byl v minulosti již dvakrát zaveden jako samostatná dávka: jednak v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a pak také v zákoně č. 132/1997 Sb., zákon o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb. Příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb. přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku je odvislé od příjmů rodiny počítané za kalendářní čtvrtletí. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, za splnění dalších, v zákoně uvedených podmínek. Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, příp. srovnatelné náklady, včetně nákladů za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Příspěvek na nájemné podle zákona č. 132/1997 Sb. byl konstruován jako dočasná dávka, jehož účelem bylo zmírnit důsledky zvýšení nájemného od července 1997 nejdéle do konce

roku 2000. Tento příspěvek není dávkou státní sociální podpory (ze systému státní sociální podpory se poskytuje příspěvek na bydlení, který je dávkou všeobecnou, na kterou mají nárok rodiny s nízkými příjmy, vychází se přitom z částek životního minima), nýbrž představuje samostatný účelově zaměřený systém. Tzn. tento příspěvek náležel vedle dávek státní sociální podpory, přičemž pokud se jednalo o řízení a poskytování příspěvku, odvolával se zákon č. 132/1997 Sb., na příslušná ustanovení zákona o státní sociální podpoře.

Zkušenosti v České republice nicméně ukazují, že dosavadní praxe v oblasti bytové politiky, výstavba tzv. „sociálních“ bytů s deformovaným nižším nájemným a poskytování příspěvku na bydlení je nesystematická, administrativně náročná a ve velké míře i nesolidární, neboť v bytech s nižším nájemným často nebydlí ti, jimž je určen. Zákony také nedefinují, jakou částkou ze svých příjmů musí žadatel přispět na cenu svého bydlení a na jaké bydlení bude žadatelům přispíváno (rozhodná je velikost v m2). Již ústavní soud deklaroval (nálezem IV.ÚS 524/03 ze dne 23.09.2004), že úprava regulace nájemného je protiústavní a trh s byty je kvůli tomu deformován. Výše nájmu musí dle Ústavního soudu odpovídat obvyklé výši nájemného v daném místě a čase. Za situace, kdy je v místních podmínkách obtížné či nemožné kalkulovat např. s bytovou náhradou za „regulované nájemné“, by totiž podle něj došlo k faktickému "vyprázdnění" pronajimatelova vlastnického práva (například dát nájemci výpověď). Při určování „v místě obvyklého nájemného“ je nutné z něho vyloučit všechny netržní a deformované ceny, kterými je právě regulované nájemné. Rovněž je nutné zcela jiným způsobem konstruovat dávku pro žadatele bydlící ve vlastní nemovitosti. Regulace nájemného, příp. poskytování příspěvku na bydlení neplní svoji sociální roli, stát by měl tuto situaci řešit ve světě běžným adresným příspěvkem na sociální bydlení, které bude jasně definované a dostupné pro všechny skutečně potřebné občany, kteří splní zákonné podmínky.

Sociální bydlení, které se nově definuje a zavádí tímto zákonem, je tedy vystavěno tak, aby vyhovovalo všem ústavním podmínkám a současně se chovalo solidárně a spravedlivě vůči všem skupinám obyvatel, které by o tyto adresné dávky měly a mohly žádat. Základními tezemi, na nichž je zbudována navrhovaná právní úprava, jsou:

a) Sociálním bydlením se rozumí bydlení, které podporuje stát poskytováním adresných dávek

Sociální dávka musí být adresná, většinou směrovaná pronajímateli či majiteli nemovitosti, a to z důvodu, aby se předešlo jejímu případnému zneužití. Příspěvek na sociální bydlení je sociální dávka, která se dotýká výhradně nákladů na nájemné, příp. s tím srovnatelných nákladů, a to tak, aby příspěvek na sociální bydlení byl adresně zacílen na sociálně nejpotřebnější občany. Okruh občanů, kteří mohou o dávku žádat, je konkrétně vymezen v zákoně. Tyto osoby, pokud splní další zákonné podmínky, mají na výplatu sociální dávky nárok.

b) Sociální bydlení kryje část nákladů na bydlení osobám v nezaviněné nouzi

V souladu s čl. 26 Listiny základních práv a svobod se pro účely poskytování příspěvku na sociální bydlení posuzuje, zda se osoba ocitla v sociálně tíživé situaci sama vlastní vinou, či nikoliv. Nárok na sociální dávku osobě vznikne pouze v případě, že okolnosti finanční tísně vznikly bez vlastního přičinění osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení či osob společně s ní posuzovaných. Jedná se o případy, kdy žádající osoba např. onemocní, ztratí práci, má nízký důchod apod.

c) Sociální bydlení se neposkytne osobám, které se v sociálně tíživé situaci ocitly vlastní vinou

Má se za to, že osoby, které jsou ve finanční tísni vlastní vinou, tj. například osoby, které byly opakovaně propuštěny z práce pro hrubé porušení pracovních povinností, či osoby odmítající zaměstnání nabízené úřadem práce, nemohou parazitovat na sociálním systému a na příspěvek na sociální bydlení proto nemají nárok. Systém poskytování příspěvku na sociální bydlení důsledně odděluje tyto osoby a osoby, které se v sociální tísni ocitly bez vlastního zavinění. Proto se snaží osobám dočasně se ocitnuvším v tíživé sociální situaci nezaviněně pomoci, aniž by taková osoba musela zpřetrhat všechny své dosavadní sociální vazby, stěhovat se apod. Nicméně v případě, že daná osoba nespolupracuje, nemá zájem zlepšit svoji finanční situaci, vydělávat si na přiměřenou životní úroveň vlastními silami, má taková osoba v souladu s čl. 30 Listiny základních práv a svobod nárok pouze právo žádat zajištění základních životních podmínek, tj. např. poskytnutí přístřeší (ubytovna apod.).

d) Sociální bydlení je příspěvek na přiměřené bydlení

Pravidlo, kterým se navrhovatelé zákona řídí, je to, že osoba má nárok pouze na přiměřené bydlení, tzn. stát jí bude přispívat pouze na bydlení do určité velikosti bytu, a to podle počtu členů domácnosti, které si společně o příspěvek na sociální bydlení budou žádat. Není tedy cílem osobám doplácet na bydlení jakékoliv velikosti a kvality. Účelem naopak je dávky rozdělovat spravedlivě v závislosti na počtu společně posuzovaných osob. V případě, že o dávku žádá jedna osoba, příspěvek se doměřuje pouze do úrovně minimálního bytového standardu, a to ve výši 40m2 podlahové plochy. S každou další osobou se počet m2 zvyšuje o 10m2, a to až do úrovně 80 m2.

e) Sociální bydlení se doměřuje maximálně do výše průměrného místně obvyklého tržního nájemného

Příspěvek na sociální bydlení zásadně vychází ze skutečně placeného, nebo maximálně průměrného místně obvyklého tržního nájemného za přiměřenou velikost nemovitosti. Přičemž se vždy zkoumá průměrné tržní nájemné v konkrétní obci, kde si daná osoba o příspěvek žádá. Má se za to, že nájmy mohou být velice odlišné podle lokality, nelze poskytovat stejný příspěvek například v hlavním městě Praze a menší obci v jiném kraji. Taková pomoc státu by mohla být v některých lokalitách nedostatečná a jinde nadbytečná. Zákonodárce tak ukládá tímto zákonem povinnost vypracovat přehled místně obvyklého tržního nájemného, který se bude každoročně vyhlašovat speciální vyhláškou. Tento přehled zjišťuje v konkrétním místě předpokládanou cenu, za kterou by bylo možno si v obci pronajmout byt standardní kvality. Do výpočtu se pro tyto účely zahrnuje jen výše nájemného sjednávaného v dané obci v průběhu posledních tří let mezi tržně se chovajícími subjekty na volném trhu, případně se vychází z výše nabídkového nájemného poskytnutého realitními kancelářemi.

f) Domácnost na přiměřené sociální bydlení přispívá

Základním pravidlem výplaty příspěvku na sociální bydlení je podmínka, že si domácnost na přiměřené sociální bydlení sama přispívá. Výše tohoto příspěvku je omezena, stanoví se ve výši 25% rozhodného čistého příjmu žadatele a společně posuzovaných osob. Cílem tohoto opatření je jednak nezatěžovat nad míru únosnou možnosti státního rozpočtu,

ale současně s tím má i motivační funkci, tj. upozorňuje žadatele, že státní pomoc nepřichází bez jejich vlastní kooperace a spolupodílení se na výsledku. Pokud by totiž žadatelé odmítali přispívat, neplnili by řádně své povinnosti, nárok na příspěvek na sociální bydlení by ztratili.

g) Příspěvek na sociální bydlení je časově limitován

Základem příspěvku na sociální bydlení je fakt, že se jedná pouze o dočasnou sociální dávku. Tzn. tato dávka se poskytuje osobám pouze po dobu nezbytně nutnou a je ohraničena i co do maximálního počtu let, kdy má občan na tuto dávku nárok. Základním účelem nově vytvářené sociální dávky má být její role tzv. „sociální trampolíny“. Tzn. má umožnit lidem, kteří se dočasně ocitnou v tíživé sociální situaci, odrazit se ode dna, dát jim druhou šanci k novému začátku. V případě, že by poskytování této dávky nebylo časově limitované, mohly by tyto osoby spoléhat na státní pomoc nepřiměřeně dlouho, nemotivovalo by je to k vlastnímu úsilí o finanční soběstačnost. Tím, že se počítá s omezením příspěvku na sociální bydlení v čase, se motivují osoby v nezaviněné finanční nouzi, aby se ve vlastním zájmu dostaly z nepříjemné sociální situace co nejdříve, aby měly samy zájem na tomto řešení a nad míru nespoléhaly na pomoc státu a zbytečně nezatěžovaly státní rozpočet.

h) Příspěvek na sociální bydlení se poskytuje i vlastníkům nemovitostí

Z důvodu, aby byl systém vyplácení státní pomoci na bydlení co nejspravedlivější, o příspěvek na sociální bydlení může žádat za podmínek stanovených zákonem i vlastník nemovitosti, pro bydlení ve které si o příspěvek žádá, příp. družstevník. Toto opatření má zamezit tomu, aby osoby bydlící například ve vlastním rodinném domě, musely tento na stáří prodávat, protože nebudou schopny samy ze svých prostředků hradit náklady spojené s jeho užíváním. V tomto případě se navrhuje využít systém, který by i těmto osobám umožnil dosáhnout na státní pomoc, nicméně nikoliv jako nevratné sociální dávky, ale jako určitou půjčku po dobu života, která se státu vrátí nejpozději po jejich smrti z vypořádávaného dědictví. Má se za to, že osoby bydlící ve vlastním, příp. družstevníci, mají podíl, nebo vlastní nemovitý majetek, který se dá zajistit zástavou a z předmětné zástavy se stát následně zhojí. Výhodou tohoto řešení je, že dávky mohou být výrazně nižší, než dávky na nájemního bydlení.

2. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky

…dle dohody doplní klient

3. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a umožňuje realizaci jednoho ze základních lidských práv podle Listiny základních práv a svobod.

Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami ani s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.

Předložený návrh není rovněž v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropských společenství nebo s judikaturou Evropského soudního dvora. Právní akty Evropských společenství se novelou upravované oblasti nedotýkají.

4. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a předpokládané dopady na životní prostředí

Platný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají vliv na rovné postavení mužů a žen. Navrhovaná úprava nebude mít dopady na životní prostředí.

II. Zvláštní část

K části první

K§1 V tomto úvodním ustanovení se vymezuje samotný účel zákona, tj. definují se základní principy zajišťování sociálního bydlení, a to tak, že se toto poskytuje osobám v nezaviněné nouzi, které nemají dostatečné prostředky k tomu, aby si přiměřené bydlení zajistily samy.

K§2 Zákon vymezuje, že příspěvek na sociální bydlení je dávka nároková a omezená v čase. Má sloužit k dočasnému překlenutí nepříznivé sociální situace, kterou si ovšem členové domácnosti nezpůsobili sami svojí vlastní vinou. Jasně se zde vymezuje, že každá osoba či společně posuzovaná osoba může uplatňovat svůj nárok na příspěvek na sociální bydlení současně pouze jedenkrát. Není tedy možné, aby např. studenti dočasně žijící ze studijních důvodů mimo domov svých rodičů, nárok uplatňovali jak v místě bydliště rodičů, tak v místě svého faktického bydliště. Odstavec druhý stanoví, že v případě, kdy si osoba stav nouze zavinila sama, se o tento příspěvek nemůže ucházet. V případě zaviněné nouze má tak osoba (příp. osoby ve společně posuzované domácnosti) pouze možnost požádat o přístřeší, tzn. dočasné ubytovaní v ubytovně či jiném sociálním zařízení poskytovaném příslušnou obcí, a to do doby, než si osoba (příp. společně posuzované osoby) začnou na své životní potřeby řádně vydělávat samy.

K§3 V tomto ustanovení se vymezuje okruh možných příjemců příspěvku na sociální bydlení. Skupina osob, které budou mít nárok na čerpání této speciální dávky, je vymezena záměrně široce i na osoby, které nejsou pouze občany České republiky, a to z důvodu, aby návrh vyhovoval požadavkům slučitelnosti s právem Evropských společenství. Aby se předešlo možnému rozporu s právem EU, návrh zákona nevylučuje příslušníky členských států Evropské unie (popř. členů jejich rodin) z možnosti čerpat příspěvek na sociální bydlení pokud, stejně jako čeští státní občané, splní podmínky tohoto zákona. § 3 rovněž stanoví, že podmínky pro poskytnutí dávky musí splnit jak osoba dávku pobírající, tak všechny další osoby posuzované společně s ní.

K§4 Toto ustanovení se snaží účelně odlišit, kvůli spravedlivější distribuci dávky, za jakých okolností se osoby žádající o příspěvek na sociální bydlení či osoby společně posuzované dostaly do stavu nouze. Ustanovení rozlišuje mezi zaviněnou a nezaviněnou nouzí, tzn. při přiznávání dávky se bude muset vždy znovu zkoumat, nakolik si žádající danou situaci zavinili sami vlastní vinou či nakolik se jednalo o situace na jejich aktivitách víceméně nezávislých. Ustanovení konkrétně vymezuje v odstavci 2 situace, ve kterých může osoba v sociální nouzi o příspěvek žádat, odstavce 3 a 4 zase popisují stav tzv. zaviněné nouze, kdy se má za to, že pokud si osoba způsobila nepříjemnou životní situaci sama, nemá na státní dávku nárok. V případě, že například osoba žádající ztratí práci ne proto, že by hrubě porušovala pracovní povinnosti, ale proto, že ji zaměstnavatel propustí z důvodu nadbytečnosti, má právo, po určitou dobu, na dorovnání určitého životního standardu, neboť tuto situaci nemohla ovlivnit. V případě, že ale tato osoba nebude aktivně hledat práci, řádně pracovat, spolupracovat s úřadem práce při hledání zaměstnání, nebude poskytovat dostatečnou součinnost, nárok na tuto dávku ji nevzniká, případně tento nárok pozbývá.

K§5 Výše příspěvku na sociální bydlení závisí na dvou kritériích, a to na velikosti přiměřeného bydlení vzhledem k počtu společně posuzovaných osob, a na výši placeného nájemného, nebo maximálně průměrného tržního nájemného v dané obci. Příspěvek na sociální bydlení by měl zcela nebo zčásti dorovnávat vynaložené náklady spojené se zajišťováním minimálního standardu bydlení. Z důvodu jasnosti a adresnosti právní normy musí být tento minimální standard jasně definován právní normou. Toto ustanovení proto stanoví, že minimální bytový standard pro jednu osobu činí 40 m2 podlahové plochy bytu, s každou další osobou se velikost posuzovaného bydlení zvyšuje o 10 m2. V případě, že domácnost společně obývá 5 a více osob, předmětná výměra se již dále nezvyšuje a zastavuje se na 80 m2. Co se rozumí podlahovou plochou je blíže vymezeno v zákoně č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

K§6 Toto ustanovení pracuje se dvěma pojmy: průměrné místně obvyklé tržní nájemné, které slouží pro výpočet příspěvku na sociální bydlení ve standardních situacích, a průměrné nájemné v ČR, se kterým se počítá ve výjimečných, zákonem jasně vymezených, situacích. Průměrné místně obvyklé nájemné dává vodítko, jakým způsobem vypočítávat maximální možný příspěvek na sociální bydlení. Vzhledem k tomu, že podmínky, za kterých lze bydlet, se v jednotlivých městech značně liší, snaží se toto ustanovení existující situaci maximálně reflektovat, a pro případy poskytnutí sociální dávky tuto spravedlivě vypočítat. Dávka má tak odrážet placené nájemné, nejvýše však průměrné tržní nájemné pro srovnatelné bytové jednotky v dané obci. Konkrétní vymezení míst a stanovení průměrného místně obvyklého nájemného zjišťuje a vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Zmocnění k vydání vyhlášky je uvedeno dále. V případě, že se údaje pro výpočet místně obvyklého tržního nájemného nedají v konkrétní obci zjistit, vychází se z údajů ze srovnatelné obce v okolí. Pro případy, kdy je možno poskytovat příspěvek na sociální bydlení dospělým osobám déle než je standardní zákonná lhůta (§ 19 odst. 3 zákona), se konstruuje hodnota průměrného nájemného v ČR. Tato se vypočte jako vážený průměr hodnot ze zjištěného místně obvyklého tržního nájemného podle odstavce 1 a aplikuje se do výpočtu v případě, že místně obvyklé tržní nájemné přesáhne úroveň průměrného nájemného v ČR.

K§7 Toto ustanovení má za cíl definovat okruh osob v rámci jedné domácnosti, na které se doměřuje příspěvek na sociální bydlení. Tzn. ustanovení se snaží konkretizovat osoby, které mohou společně žádat o sociální dávku. Společně posuzovanými osobami jsou podle tohoto ustanovení ty osoby, které spolu s osobou žádající o příspěvek skutečně bydlí a udržují společnou domácnost. Vymezení společně posuzovaných osob má význam pro zjišťování rozhodného příjmu. Rozhodující je tedy společné bydliště bez ohledu na příbuzenský vztah nebo rozsah, v jakém se osoby podílejí na úhradách za užívání domu nebo bytu. Z okruhu společně posuzovaných osob se vylučují podnájemci, neboť podnájem je zvláštní právní vztah (§ 719 občanského zákoníku) uzavíraný se souhlasem pronajímatele; o příjem z podnájmu se pak zvýší rozhodný/započitatelný příjem. Toto ustanovení dále žádá, že společně posuzované osoby musí být v místě bydliště také hlášeny k trvalému pobytu. Vyžaduje se tedy současně jak fakticita bydlení, tak fakt, že budou v místě, kde žijí, hlášeny k trvalému pobytu, a to z důvodu, že Úřady práce, které mají o příspěvku na sociální bydlení rozhodovat, řeší žádosti osob s trvalým pobytem v jejich správním obvodu.

Pro účely zákona se v odstavci 2 vymezují i výjimečné situace, kdy mohou i osoby, které momentálně dům nebo byt fakticky neobývají, žádat o příspěvek na sociální bydlení.

K§8 Ustanovení má za cíl definovat bydliště jako faktické, nikoli administrativní místo, kde se daná osoba zdržuje. Pro přiznání příspěvku na sociální bydlení rozhoduje, zda daná osoba v daném místě bydlí.. Bydliště může být v bytě nebo v domě, nachází se tam, kde žadatel a společně posuzované osoby mají podstatný zdroj své obživy. Osoby by měly být motivovány k mobilitě za prací: v případě, že si nebudou moci sehnat práci v místě, kde momentálně bydlí, přestěhují se do místa, kde si práci najdou a tam zažádají, bude-li potřeba, o příspěvek na sociální bydlení.

K§9 Varianta I Stanoví se zde, jakým způsobem se počítá příjem rozhodný pro dané období. Rozhodným příjmem se rozumí jakýkoliv příjem, a to včetně výnosů z majetku, který se pro osobu žádající jakožto i pro osoby společně posuzované počítá v rozhodném období.

Varianta II Stanoví se zde, jakým způsobem se počítá příjem rozhodný pro dané období. Rozhodným příjmem se rozumí příjem započitatelný, který je v zákoně přesně definovaný a který se pro osobu žádající jakožto i pro osoby společně posuzované počítá v rozhodném období.

K § 10 Varianta I Toto ustanovení definuje, jak se počítá výnos z majetku, který je důležitý pro stanovení rozhodného příjmu. Pro přiznání sociální dávky je nutno přihlédnout k majetku vysoké hodnoty, aby se zohlednilo hledisko spravedlnosti, proto se hodnota majetku osoby žádající či společně posuzovaných osob zvyšuje o hypotetický výnos z majetku přesahujícího 500 000 Kč na domácnost.

Varianta II Okruh započitatelných příjmů vychází z okruhu příjmů, ke kterým se přihlíží podle zákona o státní sociální podpoře a zvyšuje se o hypotetický výnos z majetku osoby žádající a společně

posuzovaných osob přesahující 500 000 Kč na domácnost. Pro přiznání sociální dávky je nutno přihlédnout k majetku vysoké hodnoty, aby se zohlednilo hledisko spravedlnosti. Jakým způsobem se zjišťuje výnos z majetku stanovují odstavce 4 a 5. Jedná se přitom o předpokládaný výnos ve vztahu k hodnotě majetku. Ke zjišťování majetku se volí administrativně co možná nejjednodušší způsob založený na prohlášení žadatele.

K § 11 Varianta I Rozhodným obdobím se stanoví kalendářní rok.

Varianta II Rozhodným obdobím se stanoví kalendářní rok, a to i s ohledem na fakt, jak je takové období definováno pro účely daňové (viz například zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

K § 12 Toto ustanovení vymezuje, co se rozumí řádným placením nájemného, což je jedna ze základních podmínek, při jejichž splnění je možné o příspěvek na sociální bydlení žádat. Pro poskytnutí této sociální dávky je proto nezbytné, aby žadatel plnil řádně a včas všechny své povinnosti vyplývající z nájemního či obdobného poměru, tzn. zejména včas platit nájemné a zálohy na služby.

K § 13 Zákon vymezuje co znamená, když má osoba možnost jiného bydlení. Tato možnost tvoří další ze souboru podmínek, které budou posuzovány při rozhodování o přiznání příspěvku na sociální bydlení.

K § 14 Osoba žádající je povinná poskytnout součinnost správním úřadům, které budou rozhodovat o příspěvku na sociální bydlení, případně o jeho vyplácení či kontrole, a to tak, aby bylo o příspěvku na sociální bydlení rozhodováno spravedlivě. Z důvodů ochrany osobních údajů je nutné, aby osoba poskytovala údaje nutné k poskytnutí příspěvku na sociální bydlení sama a dobrovolně, jinak by úřady nemohly dané informace shromažďovat a zpracovávat.

K § 15 Tímto ustanovením se vymezuje okruh podmínek, které musí být splněny k tomu, aby mohl být příspěvek na sociální bydlení vyplacen: je uzákoněno, že žadatel musí splňovat podmínku rozhodného příjmu, platit řádně a včas nájemné, tyto poplatky nesmí být určeny k budoucímu nabytí užívané nemovitosti. Stanoví se zde rovněž podmínka hlášení k trvalému pobytu osoby v místě bydliště. Ustanovení dále stanovuje podmínky, pokud nemovitost užívá více osob.

K § 16 Toto ustanovení slouží k přesnému stanovení výše příspěvku na sociální bydlení. Tento příspěvek je závislý na počtu společně posuzovaných osob a minimálním bytovém standardu. Po vynásobení metrů čtverečních takto stanoveného bytového standardu a skutečně placeného nájemného za m2, maximálně však místně obvyklého tržního nájemného, který v souladu s § 6 stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou, se dostaneme k tzv. základu pro výpočet sociální dávky. (Pamatuje se zde na stav, kdy je placené nájemné nižší, než místně obvyklé tržní nájemné. I v tomto případě lze samozřejmě o příspěvek na sociální bydlení žádat, nicméně není důvod vyplácet žadateli částku vyšší, než jakou v přepočtu na m2 žadatel skutečně zaplatí. Z tohoto důvodu se pro účely výpočtu příspěvku počítá nejprve s částkou skutečně placeného nájemného, nicméně tato nemůže přesáhnout částku stanovenou jako místně obvyklé tržní nájemné.) Z důvodu, aby žadatelé o dávku sami zodpovědně přistupovali k plnění svých povinností, jsou povinni na nájemném zaplatit 25% rozhodného čistého příjmu svého a společně posuzovaných osob. Zbytek do nájemného v bytovém standardu tvoří příspěvek na sociální bydlení. Je to tedy rozdíl mezi tzv. základem pro výpočet sociální dávky a čtvrtinou rozhodných příjmů určených podle § 9.

K § 17 Varianta I Zákon stanoví, že obdobím, na které se přiznává sociální dávka je 6 měsíců. Po této lhůtě musí být znovu podána žádost k přiznání příspěvku na sociální bydlení, a to z důvodu, aby mohly státní orgány efektivně kontrolovat skutečnou potřebnost vyplácení této sociální dávky. Půlroční kontroly údajů uvedených v žádosti povedou k větší transparentnosti systému vyplácení dávek, současně se ale jedná o časový interval, který nebude státní aparát příliš zatěžovat nadbytečnou administrativou.

Varianta II Zákon stanoví, že obdobím, na které se přiznává sociální dávky je jeden rok. Po této lhůtě musí být znovu podána žádost k přiznání příspěvku na sociální bydlení, a to z důvodu, aby mohly státní orgány efektivně kontrolovat skutečnou potřebnost vyplácení této sociální dávky. Roční kontroly údajů uvedených v žádosti povedou k transparentnosti systému vyplácení dávek, současně se ale jedná o časový interval, který nebude státní aparát příliš zatěžovat nadbytečnou administrativou.

K § 18 Toto ustanovení řeší, jakým způsobem se bude příspěvek na sociální bydlení vyplácet žadateli. Stanoví se zde, že výplata sociální dávky se provádí vždy předem na celý kalendářní měsíc. Žadatel může žádat o výplatu příspěvku na sociální bydlení i zpětně, ale maximálně za dobu 3 měsíců předcházejících měsíci, v němž žadatel o příspěvek požádal. Dále se zde stanoví způsob výplaty sociální dávky. Preferuje se zde vypsání šeku ve prospěch pronajímatele. Nicméně v případě dohody či v případech, kdy je osoba žádající sama vlastníkem posuzované nemovitosti, je dávka vyplacena přímo osobě žádající. Orgánem příslušným k výplatě dávky je orgán, který současně o přiznání dávky rozhoduje. Z důvodu, že výplatu sociální dávky provádí orgán, který je příslušný podle místa bydliště žadatele, tak v případě změny bydliště musí tuto skutečnost osoba v sociální nouzi nahlásit a orgán zastaví výplatu této dávky. Osoba v sociální nouzi si může o výplatu dávky znovu zažádat v místě svého nového bydliště, dávka jí může být nicméně přiznána nejdříve od měsíce, ve kterém výplata v místě starého bydliště skončila.

K § 19 Toto ustanovení se zabývá dobou vyplácení příspěvku na sociální bydlení. Obecně platí, že dospělým osobám žádajícím pomoc od státu, které nejsou vlastníky nemovitosti, kde bydlí a žádají o příspěvek na sociální bydlení, lze tento příspěvek poskytovat maximálně po dobu 5 let. Platí rovněž, že doby poskytování příspěvku se sčítají, tzn. pokud přesáhne doba vyplácení příspěvku u kterékoliv dospělé osoby 5 let, přestane být tato posuzována jako oprávněná a nebude moci ani žádat, ani být připočtena mezi společně posuzované osoby. Výjimkou z pravidla jsou nezaopatřené děti: tyto mohou být započítávány jako společně posuzované osoby, příp. žádat o příspěvek na sociální bydlení, po celou tuto dobu bez toho, aby se jim doba poskytování příspěvku započítávala do doby v rámci jejich produktivního a postproduktivního věku. Další výjimkou jsou starobní a invalidní důchodci a další osoby

konkrétně vymezené v tomto ustanovení. Tyto mohou žádat o příspěvek na sociální bydlení déle, než je ona stanovená pětiletá hranice. Po překročení této hranice se však výše příspěvku vypočítává jiným způsobem, použije se postup popsaný v § 16 nicméně pokud hodnota průměrného místně obvyklého tržního nájemného překročí hodnotu průměrného nájemného v ČR, použije se pro výpočet příspěvku na sociální bydlení namísto místně obvyklého tržního nájemného hodnota průměrného nájemného v ČR. Osoby žádající příspěvek na sociální bydlení, které bydlí tzv. ve svém, tzn. jsou vlastníky obývané nemovitosti, příp. družstevníky, mohou žádat o příspěvek od státu bez časového omezení.

K § 20 Nárok na příspěvek na sociální bydlení vzniká měsícem, který následuje po měsíci, v jehož průběhu byly splněny podmínky pro výplatu sociální dávky. Pokud přestanou být splněny podmínky rozhodné pro přiznání sociální dávky či v případě, že dojde ke změně okolností rozhodných pro výši vypláceného příspěvku, toto se zohlední opět v měsíci, který následuje po tomto zjištění.

K § 21 Tento paragraf stanoví zvláštní pravidla pro majitele nemovitostí a družstevníky. Tzn. možnost žádat o příspěvek na sociální bydlení mají rovněž osoby, které nebydlí v nájmu, byť fakt, že například vlastní nějakou nemovitost, většinou znamená, že nejsou v naprosté sociální nouzi. Toto ustanovení má pomoci žadatelům, kteří sice vlastní nemovitost, či podíl v bytovém družstvu, nicméně jejich ostatní příjmy ani výnosy z majetku nedosahují takové výše, aby tito mohli existovat bez nutnosti takovou nemovitost prodat a tím se dobrovolně uvrhnout do nejistoty. Tzn. tyto osoby nejsou schopny zajistit měsíční potřeby vztahující se k bydlení (opravy, údržbu apod.). V tomto případě, pokud osoby zažádají o příspěvek na sociální bydlení, bude jim tento poskytnut, nicméně za podmínek, že poskytnutá plnění, maximálně však do výše hodnoty zástavy, žadatel státu vrátí. Tato zákonná konstrukce se snaží neznevýhodnit majitele nemovitostí oproti těm, kteří majetek nevlastní. Poskytnutí příspěvku na sociální bydlení je v případě majitelů nemovitostí zajištěno zástavou na nemovitosti, v níž tato osoba, případně společně posuzované osoby bydlí (či na vlastnickém podílu žadatele), nebo na jejím podílu v družstvu. Touto zástavou žadatelé ručí za své závazky. Nájemcům je příspěvek na sociální bydlení poskytován bez toho, aby tito museli přijaté plnění vracet. Majitelé nemovitostí ovšem, protože mají určité prostředky (nemovitost), budou poskytnutá plnění vracet. Z důvodu větší spravedlnosti systému ovšem

pouze do výše hodnoty zástavy, tedy do částky, kterou by bylo možno získat např. prodejem zástavy. Dbá se zde na to, aby majitel nemovitosti, v případě, že mu bude poskytnuto vyšší plnění, než jakou hodnotu má zástava, nemusel státu peněžní rozdíl doplácet, příp. aby nebyli zatíženi jeho dědicové, neboť v případě smrti žadatele se podmínka vrácení poskytnutého plnění vypořádává v rámci dědického řízení. Pro účely určení výše dávky přiznávané podle tohoto ustanovení se nebude kalkulovat s místně obvyklým tržním nájemným, ale v úvahu bude vzata hodnota ve výši 1,5 % z aktuální nákladové ceny obývané nemovitosti rozměrově odpovídající 1,5 násobku minimálního bytového standardu. Platí, že skutečnosti, které nejsou řešeny speciálně tímto ustanovením, budou posuzovány v kontextu celého zákona, tzn. na vlastníky nemovitostí a družstevníky, jejich práva a povinnosti, způsoby žádání příspěvku atp. se vztahují obecná ustanovení zákona o sociálním bydlení, pokud není speciálně v tomto ustanovení stanoveno jinak.

K § 22 Toto ustanovení jasně vymezuje maximální možná práva v oblasti bydlení, které mají osoby, které se do stavu nouze uvedly samy vlastní vinou. Tyto osoby mají podle tohoto ustanovení právo žádat zajištění pouze dočasného přístřeší. Toto ustanovení navazuje na § 2 odst. 2 tohoto zákona, osoby, kterých se toto týká jsou specifikovány v § 4. O poskytnutí dočasného přístřeší si žádají osoby samy, a to v místě trvalého pobytu. Děje se tak z důvodu lepší evidence osob žádajících o tuto pomoc, kdy trvalý pobyt je garancí, že daná osoba má k obci určitý vztah a daná obec nebude zatížena závazkem zajišťování dočasného přístřeší nepřiměřeně.

K § 23 Navrhuje se, aby úřadem rozhodujícím o příspěvku na sociální bydlení, byly příslušné úřady práce, tedy ty subjekty, které jsou v současnosti příslušné k rozhodování o dávkách státní sociální podpory. Vzhledem k tomu, že příslušné úřady práce rozhodují i o dávkách státní sociální podpory, tak se má za to, že tyto budou k poskytování příspěvku na sociální bydlení vybaveny personálně, technicky i organizačně. Nevzniknou tak žádné zvýšené náklady na vznik nových úřadů.

K § 24 až 27 Zahájit řízení o přiznání příspěvku na sociální bydlení lze jen na žádost; řízení o změně nebo odnětí příspěvku lze zahájit též z podnětu úřadu, který o jeho přidělení rozhoduje. Zákon

stanoví náležitosti žádosti o příspěvek na sociální bydlení; údaje potvrzené pronajímatelem nebude třeba již dále dokládat. Zákon stanoví, že účastníkem řízení ve věcech příspěvku na sociální bydlení je pouze žadatel, neboť pouze o jeho právech a povinnostech se v řízení rozhoduje. To samozřejmě nevylučuje zapojení dalších osob v rámci dokazování. Řízení o příspěvek na sociální bydlení je dvoustupňové. Proti pravomocnému rozhodnutí orgánu ve druhém stupni je možné podat žalobu ke krajskému soudu podle soudního řádu správního.

K § 28 Toto ustanovení vymezuje povinnosti, které vznikají příjemcům příspěvku na sociální bydlení, pronajímatelům a dalším právnickým a fyzickým osobám. Jejich neplněním nastávají důsledky stanovené dále v tomto zákoně (§ 29), příp. také nastávají důsledky uvedené v zákoně o státní sociální podpoře v případě, že se postupuje podle § 30.

K § 29 Toto ustanovení má sankční povahu. Stanoví, že v případě, že žadatel případně společně posuzované osoby nebudou respektovat povinnosti jim ukládané, jako například neuvedou v žádosti o poskytnutí příspěvku na sociální bydlení pravdivé údaje, případně nenahlásí jejich změnu, dojde-li ke změně okolností apod., úřad rozhodující o příspěvku na sociální bydlení jim bude moci uložit sankci. Sankce, které lze uložit podle tohoto zákona jsou pokuta, případně může úřad také rozhodnout o odejmutí, zastavení či nepřiznání příspěvku na sociální bydlení, nebo může požadovat vrácení neoprávněně vyplacených příspěvků na sociální bydlení.

K § 30 V ustanovení se odkazuje na instituty, činnosti, povinnosti, odpovědnost a postup podle zákona o státní sociální podpoře, které se budou vztahovat obdobně na příspěvek na sociální bydlení.

K § 31 a 32 V § 31 se zmocňuje Ministerstvo pro místní rozvoj a vláda k vydání podzákonných právních předpisů, s pomocí kterých budou příspěvky na sociální bydlení vypočítávány.

V § 32 se zrušují překonané předpisy; příspěvky podle zrušovaných zákonů bylo možno přiznat nejpozději za období do konce roku 2000.

K části druhé až šesté

K § 33 až 37 V potřebném rozsahu se novelizují související zákony. V zákoně o státní sociální podpoře se ruší vyplácení příspěvku na bydlení, v zákoně o pomoci v hmotné nouzi se ruší doplatek na bydlení a nově se odkazuje pro účely přiměřených nákladů na bydlení na zákon o sociálním bydlení. Vychází se zde z předpokladu, že dávka vztahující se k bydlení by měla existovat pouze jedna, aby byl právní řád pokud možno co nejpřehlednější. V případě, že budou podmínky poskytování příspěvku na sociální bydlení nastaveny co nejefektivněji, lze jím bez problémů nahradit dosavadní sociální dávky v této oblasti poskytované. Tím, že se v zákoně o sociálním bydlení diferencují osoby, které se do stavu nouze dostaly buď bez vlastního přičinění, nebo naopak vlastní vinou, a podle toho jsou vypláceny příslušné příspěvky, dochází k progresivnější úpravě, která dané osoby motivuje. Dávky distribuované v této oblasti podle dosavadních předpisů toto nediferencovaly, v případě jejich ponechání v platnosti by byl motivační prvek, který je nově zaváděn zákonem o sociálním bydlení, zcela neefektivní. V zákoně o správních poplatcích se osvobozují od těchto poplatků též úkony ve věcech příspěvku na sociální bydlení. V zákoně o obcích se doplňuje povinnost obce zajistit podmínky pro ubytování některých svých občanů podle zákona o sociálním bydlení a současně právo těchto občanů si o ubytování podle tohoto zákona požádat.

K části sedmé

K § 38 Účinnost zákona se navrhuje od 1.ledna 2011. Legislativní lhůta je tedy dostatečně dlouhá, koreluje s ukončením deregulace nájemného v bytech v některých obcích.

ČÁSTI NOVELIZOVANÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM ZMĚN

Části zákona č. 117/1995 Sb., ve znění navrhovaných změn

§2

Druhy dávek

Dávky státní sociální podpory jsou: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu 1. přídavek na dítě, 2. sociální příplatek, 3. příspěvek na bydlení,

b) ostatní dávky 1. rodičovský příspěvek, 2. dávky pěstounské péče, 3. porodné, 4. pohřebné.

§6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je a) u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,

b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

§7

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo jako společně posuzovaná osoba současně ve více rodinách, jde-li o společně posuzované osoby pro účely přídavku na dítě, sociálního příplatku a rodičovského příspěvku; jestliže je některá z uvedených osob společně posuzována pro účely přídavku na dítě nebo sociálního příplatku, může být současně posuzována s jinými osobami jako společně posuzovaná pro příspěvek na bydlení podle odstavce 6, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a) nezaopatřené děti (§ 11),

b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner 31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c) manželé, partneři 31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),

d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. 7)

(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o

a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu, 7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič

určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,

b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu; 1) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,

c) manželé, partneři žijící v registrovaném partnerství.

(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3. Za stejných podmínek jako ve větě první se nepřihlíží, jde-li o sociální příplatek, k dítěti, které je v osobní péči osoby, která nemá k dítěti vyživovací povinnost, jestliže probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte (§ 43 odst. 3).

(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; 1a) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

(7) (6) Úřad práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců

prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.

(8) (7) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství 31a).

(9) (8) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

(10) (9) Osoba, která je ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání ochranného opatření zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

(11) (10) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje

a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče, 32)

b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte, 33)

c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení, 34)

d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem, 35)

e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, 36),

f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu 18) do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,

g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě. 37)

(12) (11) Stejně jako rozhodnutí příslušného orgánu podle odstavce 11 se pro nárok na dávky státní sociální podpory posuzuje, až do rozhodnutí soudu, podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje.

(13) (12) Stejně jako partner uvedený v odstavci 2 písm. b) a c), odstavci 3 písm. c) a § 31 odst. 1 se pro účely tohoto zákona posuzuje partner, se kterým občan členského státu Evropské unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

HLAVA TŘETÍ

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže

a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a

b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

(2) Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu 47a). Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu. 47b) Za dobu trvání nájemního vztahu se pro účely nároku na příspěvek na bydlení považuje i doba mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu podle 712a občanského zákoníku, doba od zániku členství v bytovém družstvu do zajištění bytové náhrady podle § 714 občanského zákoníku, a doba od smrti nájemce služebního bytu, od rozvodu jeho manželství nebo od jeho trvalého opuštění společné domácnosti do zajištění přiměřeného náhradního bytu oprávněným osobám podle § 713 občanského zákoníku.

(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí úřad práce, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

(4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

§ 25 Náklady na bydlení

(1) Náklady na bydlení tvoří

a) u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného,

b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc:

+------------------------------+--------------+

| Počet osob v rodině podle | § 7 odst. 6

|

Kč

|

|

|

+------------------------------+--------------+ | jedna

|

999

|

+------------------------------+--------------+ | dvě

|

1 367

|

+------------------------------+--------------+ | tři

|

1 788

|

+------------------------------+--------------+ | čtyři a více

|

2 156

|

+------------------------------+--------------+

c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc:

+------------------------------+--------------+ | Počet osob v rodině podle | § 7 odst. 6

|

Kč

|

|

|

+------------------------------+--------------+ | jedna

|

598

|

+------------------------------+--------------+ | dvě

|

818

|

+------------------------------+--------------+ | tři

|

1 070

|

+------------------------------+--------------+ | čtyři a více

|

1 322

|

+------------------------------+--------------+

(2) Náklady na bydlení se pro nárok a výši příspěvku na bydlení stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

(3) Pro zjištění nákladů na bydlení za kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky tvořící náklady na bydlení, které byly v tomto kalendářním čtvrtletí zaplaceny jako záloha nebo byly v tomto období doplaceny, a to i za období delší, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují. Byla-li v období kalendářního čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují, vrácena částka jako přeplatek na nákladech na bydlení, snižuje se částka nákladů na bydlení v tom kalendářním čtvrtletí, kdy k vrácení částky došlo, a to i v případě, že vrácená částka byla za dobu delší než toto kalendářní čtvrtletí.

§ 26 Normativní náklady na bydlení

(1) Normativní náklady na bydlení činí pro

a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ |

|

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

|

+--------------+--------------+--------------+--------------+--------------+

|

| Počet osob

|

|

|

| v rodině podle |

|

|

více než

|

|

|

50 000 -

|

10 000 -

|

49 999

|

| | § 7 odst. 6 999

|

Praha

|

100 000

|

99 999

|

do 9

|

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ | jedna

|

5 088

|

4 045

|

3 804

|

3 380

|

3 165

|

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ | dvě

|

7 380

|

5 952

|

5 622

|

5 042

|

4 747

|

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ | tři

|

10 140

|

8 274

|

7 842

|

7 083

|

6 698

|

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ | čtyři a více |

|

12 737

|

10 487

|

9 966

|

9 051

|

8 587

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+

b) byty v družstevních bytech a bytech vlastníků

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ |

|

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč

|

+--------------+--------------+--------------+--------------+--------------+

|

| Počet osob

|

|

|

| v rodině podle |

|

|

více než

|

|

|

50 000 -

|

10 000 -

|

49 999

|

| | § 7 odst. 6 999

|

Praha

|

100 000

|

99 999

|

do 9

|

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ | jedna

|

3 109

|

3 109

|

3 109

|

3 109

|

3 109

|

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ | dvě

|

4 719

|

4 719

|

4 719

|

4 719

|

4 719

|

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ | tři

|

6 654

|

6 654

|

6 654

|

6 654

|

6 654

|

+----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+ | čtyři a více

|

8 516

|

8 516

|

8 516

|

8 516

|

8 516

| +----------------+--------------+--------------+--------------+--------------+- ------------+

(2) Pro nárok na příspěvek na bydlení v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku je pro stanovení měsíčních nákladů na bydlení rozhodný počet obyvatel obce k 1. lednu kalendářního roku, do něhož spadá 1. červenec jako počátek uvedeného období.

(3) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení uvedené v odstavci 1 jsou platné pro období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008.

--------------------------------------------------47a) § 717 občanského zákoníku. 47b) § 703 občanského zákoníku.

nadpis vypuštěn

§ 27 Výše příspěvku na bydlení

(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

(2) Pokud jsou náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

(3) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení výše příspěvku na bydlení, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

nadpis vypuštěn

§ 28

Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši

a) nákladů srovnatelných s nájemným podle sdělení Českého statistického úřadu o imputovaném nájemném,

b) částek, které se započítávají za pevná paliva podle změny spotřebitelských indexů pevných paliv,

c) částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným a změny indexů spotřebitelských cen pro část nákladů na bydlení uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), popřípadě rozdělení obcí podle počtu obyvatel pro stanovení normativních nákladů na bydlení.

§ 29

Zrušen

§ 30b

(1) Podmínka osobní celodenní a řádné péče pro nárok na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle § 30 odst. 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž

a) se dítě narodilo,

b) rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,

c) osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (§ 7 odst. 11 a 12 § 7 odst.t 10 a 11),

d) dítě dosáhlo věku 2, 3, 4, 7, 10 nebo 15, do kterého náleží rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1,

e) dítě nebo rodič zemřeli,

f) rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu (zařízení), v němž bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření anebo převzal dítě z péče zdravotnického zařízení, které trvalo déle než 3 kalendářní měsíce,

g) bylo zjištěno, že jde o dítě uvedené v § 30 odst. 1 písm. e) bodu 1 nebo o zánik nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 2 nebo 3, anebo jde o vznik nároku na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 3.

(2) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže

a) dítě, které nedosáhlo 3 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti nejvýše 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci, není-li dále stanoveno jinak; návštěvou dítěte v jeslích, mateřské škole nebo v obdobném zařízení pro děti v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě v jeslích nebo jiném uvedeném zařízení pro děti pobývá, bez ohledu na délku tohoto pobytu,

b) dítě, které dosáhlo 3 let věku, navštěvuje v tomtéž kalendářním měsíci mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně nebo nejvýše 5 kalendářních dnů; pro návštěvu dítěte v mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu 5 kalendářních dnů platí písmeno a) část věty za středníkem obdobně,

c) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,

d) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, a dítě školního věku, které navštěvuje přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání,

e) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9).

(3) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata rodičovského příspěvku od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této ústavní péče. V této době však může rodič provést volbu podle § 30 odst. 1. Věta první neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečuje.

(4) Má-li v rodině jeden z rodičů v kalendářním měsíci nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, rodičovský příspěvek náleží, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Jako nárok na nemocenské podle věty první se posuzuje nárok na náhradu uvedenou v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 13 3i).

§ 31

(1) Rodinou se pro účely rodičovského příspěvku rozumí rodina podle § 7 odst. 1 až 4 a odst. 7 až 12 6 až 11. Podmínka hlášení k trvalému pobytu podle § 3 musí být splněna jen u oprávněné osoby.

(2) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera 31a).

(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30b odst. 2 v době, kdy je

a) výdělečně činný,

b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejdeli o studium za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.

§ 37

(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky životního minima dítěte a koeficientu 1,40; jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficient 2,30.

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě

a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 2,35,

b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,90,

c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 3,10.

(4) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11§ 7 odst. 10) nebo v péči osoby uvedené v § 7 odst. 12 § 7 odst. 11.

§ 40b

Podmínky nároku na odměnu pěstouna

(1) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních právních předpisů, 49a) odměna pěstouna podle § 40 a 40a nenáleží.

(2) Je-li dítě svěřené pěstounovi v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež (§ 7 odst. 4 věta druhá) nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 11 a 12 § 7 odst.

10 a 11), odměna pěstounovi za péči o tyto děti podle § 40 odst. 1 nenáleží a k těmto dětem se nepřihlíží při stanovení odměny podle § 40a.

§ 51

(1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě za září, náleží výplata této dávky za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.

(2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají se přiznává na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky na tuto dávku jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí Dávka náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní

čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 30. června. Jde-li o příspěvek na bydlení, ustanovení věty třetí až šesté se vztahuje také na prokazování nákladů na bydlení. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky tuto dávku podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté až sedmé.

(3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

(4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b), s výjimkou odměny pěstouna podle § 40a, jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc.

(5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 59

(1) Příjemcem dávky je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem dávky a) zákonný zástupce oprávněné osoby, pokud nejde o případy uvedené v písmenech b) až d),

b) jiná osoba, jíž byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud nejde o případy uvedené v písmenech c) a d),

c) osoba, která má nezletilou oprávněnou osobu v přímém zaopatření, jde-li o výplatu dávky podle § 19 odst. 2 nebo § 35, nejde-li o případ uvedený v písmenu d),

d) ústav (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření tohoto ústavu (zařízení).

(2) Úřad práce namísto příjemců dávky uvedených v odstavci 1 ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

(3) V případě, že příjemci dávky státní sociální podpory, nejde-li o jednorázové dávky, je podle sdělení orgánu pomoci v hmotné nouzi 48e) vyplácen prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek podle zvláštního právního předpisu 48f) také příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení 48g) alespoň po dobu 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je úřad práce povinen rozhodnout o ustanovení zvláštního příjemce pro přijímání dávek státní sociální podpory, jsou-li splněny podmínky, za nichž se ustavuje zvláštní příjemce podle odstavce 2. Pokud nebudou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 pro ustanovení zvláštního příjemce podle věty první, úřad práce o tom vydá usnesení, které pouze poznamená do spisu. Pro stanovení podmínky 6 kalendářních měsíců po sobě jdoucích se doby poskytování uvedených dávek hmotné nouze prostřednictvím zvláštního příjemce nebo formou poukázek sčítají.

(4) Osoby a ústav (zařízení) uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

(5) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

(6) (7)Úřad práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

§ 68

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

d) doklad o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

e) jde-li o rodičovský příspěvek, 1. doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství, peněžité pomoci nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o jejich výši, 2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek, a dítěte, které zakládá nebo by mohlo zakládat nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) bodu 3, 3. jméno, příjmení, rodné číslo a místo pobytu dalších osob tvořících rodinu podle § 31 odst. 1, 4. potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodu 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku anebo v přípravné třídě základní školy nebo ve škole poskytující základní nebo střední vzdělání uvedených v § 30b odst. 2, 5. volbu nároku na rodičovský příspěvek, pokud rodič tuto volbu provádí při podání žádosti o rodičovský příspěvek,

f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

h) g) doklad o době a výši poskytování náhrady uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) bodu 13 3i),

i) h) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36, nebo rozhodnutí o ustanovení poručníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem nebo návrh, který byl podán soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, jestliže tato osoba o dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, osobně pečuje, jde-li o nároky podle § 43,

j) i) výši poskytovaného výživného nebo obdobného plnění podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 2 a údaj o tom, která z osob společně posuzovaných výživné nebo obdobné plnění poskytovala.

§ 69

Vydávání rozhodnutí

(1) Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

b) dávka byla odejmuta,

c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2,

d) jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 5,

e) přichází v úvahu více oprávněných a úřad práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li úřad práce rozhodovat podle § 7 odst. 7 § 7 odst. 6 nebo o zvláštním příjemci podle § 59,

f) se rozhoduje o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3,

g) jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 a 30a.

(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 3 se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

(3) O změně péče o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4 rozhoduje úřad práce usnesením, které se poznamenává do spisu.

Části zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění navrhovaných změn

§2

Hmotná nouze

(1) Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu 2)

(2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob

a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí (§ 24), přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo, nebo.

b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1 písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (§ 34) a služby s bydlením bezprostředně spojené (dále jen "odůvodněné náklady na bydlení").

(3) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví.

(4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie.

(5) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky

a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo

b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte.

(6) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména

a) je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo

b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo

c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo

d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo

e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

§4

Dávky

(1) Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi jsou

a) příspěvek na živobytí,

b) doplatek na bydlení,

c) b) mimořádná okamžitá pomoc.

(2) Náklady na dávky hradí stát, a to z finančních prostředků získaných příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi formou dotace poskytované podle zvláštního právního předpisu 6).

§5

Okruh oprávněných osob

(1) Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok při splnění tímto zákonem stanovených podmínek

a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu 7) nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu 7a),

b) osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu 8),

c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva,

d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 9) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na

sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství 10),

e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie 11), pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu 9) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství 10),

f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 11a), a to pokud mají bydliště na území České republiky.

(2) Na mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 má nárok při splnění dále stanovených podmínek

a) osoba uvedená v odstavci 1,

b) osoba pobývající na území České republiky na základě zvláštního právního předpisu 9).

(3) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 4 a 5 lze poskytnout osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2.

(4) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 lze poskytnout i osobě, která není uvedena v odstavcích 1 a 2.

(5) Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobě uvedené v § 2 odst. 6, pokud je uvedena v odstavcích 1 a 2.

§8

Společně posuzované osoby

(1) Z okruhu společně posuzovaných osob jsou vyloučeny osoby uvedené v § 3 odst. 1 písm. g) až j).

(2) Pro účely doplatku na bydlení je okruh společně posuzovaných osob shodný jako u příspěvku na bydlení poskytovaného podle zvláštního právního předpisu 12) , s výjimkou situace uvedené v § 33 odst. 5.

3) (2) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v případech hodných zvláštního zřetele z okruhu společně posuzovaných osob vyloučit na žádost žadatele o dávku tu osobu, u které žadatel prokáže, že společně s ním neužívá byt a společně s ním se nepodílí na úhradě nákladů společných potřeb.

(4) (3) Orgán pomoci v hmotné nouzi určí v případě, že nastane situace, že osobu lze posuzovat v rámci dvou či více okruhů společně posuzovaných osob 13), do kterého okruhu osoba patří, a to podle skutečného soužití osob.

§9

Příjem

(1) Pro účely tohoto zákona se za příjem, není-li dále stanoveno jinak, považuje

a) 70 % příjmu ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů 14), a to po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů 3),

b) 80 % příjmu 1. z náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů 14a) a z dávky nemocenského pojištění 15) , 2. z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,

c) 100 % ostatních započitatelných příjmů podle zákona o životním a existenčním minimu 16), s výjimkou příspěvku na živobytí.

(2) Příjmem osoby nebo společně posuzovaných osob se pro účely příspěvku na živobytí rozumí příjem podle odstavce 1 snížený o přiměřené náklady na bydlení; za přiměřené náklady na bydlení se pro účely tohoto zákona považují odůvodněné náklady na bydlení (§ 34), nejvýše však do výše 30 %, a v hlavním městě Praze do výše 35 % příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob považuje částka ve výši 25% rozhodného čistého příjmu žadatele a společně posuzovaných osob vypočtená podle zvláštního zákona16a), kterou žadatel o příspěvek na sociální bydlení hradí ze svých prostředků.

(3) Za příjem pro určení přiměřených nákladů na bydlení se považuje příjem uvedený v odstavci 1, s výjimkou

a) sociálního příplatku a dávek pěstounské péče 17),

b) příjmu uvedeného v § 7 odst. 1 písm. d) zákona o životním a existenčním minimu a

c) příjmů uvedených v § 7 odst. 2 písm. k) zákona o životním a existenčním minimu.

____________________

3) § 25 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

14) § 6 odst. 1 a 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

14a) Například § 192 zákoníku práce.

15) Zákon o nemocenském pojištění.

16) § 7 a 8 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

16a) § 16 zákona č. ........ Sb., o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení).

17) § 20, 36 a násl. zákona č. 117/1995 Sb.

Hlava II

Doplatek na bydlení

§ 33 Podmínky nároku na doplatek na bydlení

(1) Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení byl

a) jeho příjem (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo

b) příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24).

(2) Za nájemce bytu se pro účely tohoto zákona považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu 33) .

(3) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení podle zvláštního právního předpisu 12). Doplatek na bydlení lze přiznat, s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům, také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby nebo společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby nebo společně posuzovaných osob. Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení, o které je povinna požádat obec, v níž má trvalý pobyt. Ustanovení věty třetí se nepoužije u osob starších 70 let a u osob obývajících byt zvláštního určení, byt v domech zvláštního určení a byt, na jehož úpravu byl poskytnut příspěvek podle zvláštního právního předpisu 33a), pokud je osobou nebo společně posuzovanou osobou, jíž

byl tento příspěvek poskytnut, obýván. Obec, v níž má osoba trvalý pobyt, je pro tento účel povinna příslušnému orgánu pomoci v hmotné nouzi na jeho vyzvání sdělit, zda ji osoba o přidělení méně nákladného přiměřeného bydlení požádala, zda osobě nabídka takového bydlení ze strany obce učiněna byla a zda tato nabídka byla osobou akceptována.

(4) Není-li příspěvek na živobytí poskytován, činí částka živobytí osoby její existenční minimum. V případě, že je osoba společně posuzována s dalšími osobami (§ 2 odst. 1), činí jejich živobytí součet existenčních minim osob, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a součet životních minim nezaopatřených dětí.

(5) V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. Ustanovení odstavce 3 věty první a třetí a odstavce 8 v tomto případě neplatí.

(6) Nárok na doplatek na bydlení má bez splnění podmínek uvedených v odstavcích 1, 3 a 8 nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení.

(7) Splňuje-li podmínky nároku na doplatek na bydlení více osob, náleží doplatek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí orgán pomoci v hmotné nouzi, které z těchto osob se doplatek na bydlení přizná.

(8) Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v obci, v níž je hlášena k pobytu podle zvláštních právních předpisů.

§ 34

(1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává a) nájemné až do výše cílového nájemného a pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou

formou bydlení; úhradou služeb bezprostředně spojených s užíváním bytu, případně obdobnou vlastnickou formou bydlení, se rozumí úhrada za ústřední (dálkové) vytápění a za dodávku teplé vody, za úklid společných prostor v domě, za užívání výtahu, za dodávku vody z vodovodů a vodáren, za odvádění odpadních vod kanalizacemi, za osvětlení společných prostor v domě, za odvoz tuhého komunálního odpadu, za vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, popřípadě další prokazatelné a nezbytné služby související s bydlením, a

b) úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energií; úhradou prokazatelné nezbytné spotřeby energií se rozumí úhrada dodávky a spotřeby elektrické energie, plynu, případně výdaje na další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá.

(2) Výše cílového nájemného se stanoví v období do 31. prosince 2010 jako součin cílové hodnoty měsíčního nájemného platné pro daný kalendářní rok, stanovené podle zvláštního právního předpisu 34) , a podlahové plochy bytu.

(3) Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad.

(4) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavců 2 a 3 až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc osoby a vyšší spotřeba z důvodu těžkého zdravotního postižení.

(5) Nárok na výplatu doplatku na bydlení nevznikne v kalendářním měsíci, pokud průměrný měsíční příjem osoby nebo společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) za 3 předcházející kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob.

§ 35 Výše doplatku na bydlení

Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení 12) náležející za předchozí kalendářní měsíc, a částkou, o kterou příjem

a) osoby (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí osoby, nebo

b) osoby a společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob.

____________________

33) § 717 občanského zákoníku.

33a) § 34 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 38

Nárok na dávku a její výplatu

(1) Nárok na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc vzniká dnem, kdy ji příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi přizná.

(3) Dávka, na kterou vzniká nárok splněním podmínek stanovených tímto zákonem (odstavec 1), náleží osobě ode dne, kdy splnila všechny podmínky nároku na dávku, nejdříve však od prvního dne měsíce, v němž bylo zahájeno řízení o přiznání dávky.

§ 39

Minimální výše příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení

Nedosahují-li příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení Nedosahuje-li příspěvek na živobytí za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

§ 42

Formy poskytování dávek

(1) Příspěvek na živobytí se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách.

(2) Ve věcné formě se příspěvek na živobytí poskytne, pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena. Pokud v průběhu poskytování peněžité formy dávky bude tato dávka používána k jinému účelu, než byla poskytnuta, postupuje se obdobně, a to i s využitím institutu zvláštního příjemce.

(3) Doplatek na bydlení se poskytuje v peněžní formě. Doplatek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje pronajimateli nebo poskytovateli služeb.

(4) (3) Mimořádná okamžitá pomoc se poskytuje v peněžní nebo věcné formě, popřípadě v obou těchto formách.

§ 43

Výplata dávek

(1) Příspěvek na živobytí se vyplácí v kalendářním měsíci, na který náleží, v pravidelných měsíčních lhůtách určených plátcem příspěvku. Je-li zřejmé, že příjemce

nedokáže s větší částkou finančních prostředků hospodařit, lze příspěvek na živobytí poskytovat týdně nebo denně.

(2) Doplatek na bydlení se vyplácí měsíčně po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží, nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Se souhlasem příjemce může být doplatek na bydlení, nepřesahuje-li jeho výše 100 Kč, vyplacen najednou po uplynutí delšího, nejdéle však ročního období.

(3) (2) Mimořádná okamžitá pomoc se vyplatí bezodkladně.

(4) (3) Dávka se vyplácí v české měně v hotovosti u plátce, poštovní poukázkou, převodem na účet určený žadatelem, formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku, nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána.

(5) (4) Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty

a) příspěvku na živobytí může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto ve formě poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku,

b) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 3 může určit plátce dávky tak, že nejméně 35 % a nejvýše 65 % přiznané dávky bude poskytnuto ve formě poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě,

c) mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určí plátce dávky jako způsob výplaty přímou úhradou výdaje nebo nákladu, který je důvodem přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo prostřednictvím poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě; hotovostní způsob výplaty může u mimořádné okamžité pomoci přiznané z důvodu uvedeného v § 2 odst. 5 určit plátce dávky pouze v případě, nelze-li využít těchto

způsobů výplaty, nebo pokud plátce dávky dospěje v odůvodněném případě k závěru, že je důvodné poskytnutí dávky hotovostním způsobem.

(6) (5) Dojde-li v době, ve které je vyplácen příspěvek na živobytí nebo mimořádná okamžitá pomoc, která není jednorázová, ke změně místa, kde je příjemce dávky hlášen k pobytu, zastaví plátce dávky, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně pobytu příjemce dozvěděl. Plátce dávky uvedený ve větě první předá orgánu pomoci v hmotné nouzi příslušnému podle místa pobytu příjemce kopie podkladů, na jejichž základě byla dávka přiznána. Plátce dávky vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

§ 55

Mlčenlivost

(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, zaměstnanci státu, zaměstnanci městské části hlavního města Prahy určené Statutem hlavního města Prahy zařazení do úřadu městské části, zaměstnanci krajů a zaměstnanci hlavního města Prahy zařazení do Magistrátu hlavního města Prahy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při rozhodování o dávkách nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se příjemců dávky, společně posuzovaných osob, státních orgánů nebo dalších fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní právní předpis 40); jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem příjemce dávky, společně posuzované osoby, státního orgánu nebo dalších fyzických nebo právnických osob.

(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat

a) orgánům sociálního zabezpečení 41) ,

b) obecním úřadům, krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí 42) ,

c) obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách,

d) správcům daně z příjmů 43) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

e) zdravotním pojišťovnám 44) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

f) úřadům práce 45),

g) orgánům činným v trestním řízení 46) údaje potřebné pro trestní řízení,

h) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro soudní řízení a správní řízení,

i) orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu 47)ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly,

j) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob.

(4) Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady jsou povinny

a) ministerstvu poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které orgán pomoci v hmotné nouzi získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1,

b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu 47) ke kontrole činnosti orgánů pomoci v hmotné nouzi informace potřebné k provádění této kontroly,

c) na žádost osoby, která je příjemcem dávky nebo společně s ním posuzovanou osobou, nebo zákonného zástupce této osoby, vydat pro účely stanovené zvláštním právním předpisem 48) potvrzení o tom, že daná osoba je příjemcem dávky nebo společně s ním posuzovanou osobou,

d) orgánům státní sociální podpory poskytovat pro účely ustanovení zvláštního příjemce informace o osobách, které pobírají (§ 3 odst. 5) příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení alespoň 6 po sobě jdoucích kalendářních měsíců formou poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě, nebo přímou úhradou výdaje nebo nákladu, který je důvodem přiznání mimořádné okamžité pomoci, nebo je jim příspěvek na živobytí poskytován prostřednictvím elektronického platebního prostředku, nebo je jim ustanoven pro pobírání těchto dávek zvláštní příjemce. Doby uvedené v předchozí větě se sčítají.

(5) Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou povinny poskytovat informace a údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) též příslušnému krajskému úřadu.

(6) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo a orgány pomoci v hmotné nouzi získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti nebo ministerstvem pro analytickou a koncepční činnost.

____________________ 40) Například § 128 občanského soudního řádu, § 8 trestního řádu. nebo tento zákon 41) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách 42) Zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 44) § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. 44) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 45) § 7 zákona č. 435/2004 Sb. údaje potřebné pro nároky vyplývající z právních předpisů o zaměstnanosti 46) § 12 trestního řádu. 47) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. 48) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném

§ 61

Pověřený obecní úřad

(1) Pověřený obecní úřad

a) rozhoduje o přiznání příspěvku na živobytí, mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení a o jejich výši a provádí jejich výplatu,

b) poskytuje osobám informace vedoucí k řešení hmotné nouze nebo k jejímu předcházení,

c) posuzuje, zda osoba uvedená v § 16 odst. 1 nestala neodůvodnitelnou zátěží systému,

d) písemně sděluje Policii České republiky 28) zjištění, že osoba uvedená v § 16 odst. 1 se stala neodůvodnitelnou zátěží systému,

e) zpracovává a na žádost písemně poskytuje informace o tom, zda a jak osoba vykonávala veřejnou službu,

f) písemně sděluje Policii České republiky 49a), že úhrnný měsíční příjem osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. f), a společně s ní posuzovaných osob, zjištěný při rozhodování o příspěvku na živobytí, nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob,

g) spolupracuje zejména s orgány sociálně-právní ochrany dětí, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti.

(2) Pověřený obecní úřad je oprávněn provést posouzení a oznámení podle odstavce 1 písm. c) a d) v odůvodněných případech též opětovně.

____________________ 9) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) § 15a zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

28) § 106 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 112/2006 Sb. 49a) § 106 odst. 4 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

§ 72

Náležitosti žádosti

(1) Žádost o dávku obsahuje

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo žadatele, rodinný stav a adresu místa trvalého pobytu žadatele,

b) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

c) souhlas žadatele podle § 41,

d) určení, jakým způsobem by měla být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena.

(2) Žádost o dávku dále obsahuje, posuzují-li se pro nárok na dávku spolu s žadatelem společně posuzované osoby,

a) údaje o tom, kdo je společně posuzovanou osobou,

b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodná čísla společně posuzovaných osob, rodinný stav a adresu místa jejich trvalého pobytu,

c) souhlas společně s ním posuzovaných osob podle § 41.

(3) K žádosti o příspěvek na živobytí musí být dále přiloženy tyto doklady:

a) doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob v rozhodném období,

b) doklad o výši nájemného a o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení,

c) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv,

d) doporučení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování,

e) prohlášení o plnění soudem stanovené vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti, případně o výši dluhu na výživném.

(4) K žádosti o doplatek na bydlení musí být dále přiloženy tyto doklady:

a) doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti a doklad o podlahové ploše bytu,

b) doklad o tom, že žadatel pobírá příspěvek na bydlení, popřípadě sdělení, že na příspěvek na bydlení nevzniká žadateli nárok (§ 33 odst. 2),

c) doklad o výši nájemného a o výši pravidelných úhrad za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popřípadě o výši obdobných nákladů spojených s vlastnickou formou bydlení,

d) doklad o výši úhrady za dodávku elektrické energie a plynu, případně dalších druhů paliv,

e) doklad prokazující zdravotní stav žadatele, jestliže je žádáno zvýšení podle § 34 odst. 4,

f) doklady prokazující osiřelost dítěte a skutečnost, že jde o dítě žijící v náhradní rodinné péči nebo v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, a doklad prokazující přechod nájmu bytu, jde-li o žádost osiřelého dítěte; ustanovení odstavce 1 písm. c) v tomto případě neplatí.

(5) (4) Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc dále obsahuje stručný popis vážné mimořádné události s uvedením účelu, ke kterému má být mimořádná okamžitá pomoc použita, jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 4, nebo stručný popis okamžité (aktuální) životní situace, jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 6.

(6) (5) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů 51) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

(7) (6) Je-li žadatelem nebo osobou společně posuzovanou osoba, které nebylo přiděleno rodné číslo, uvede tato osoba číslo dokladu opravňujícího osobu k pobytu na území České republiky.

§ 79

Náklady řízení

(1) Náklady řízení o příspěvku na živobytí, a mimořádné okamžité pomoci a doplatku na bydlení nese stát.

(2) Orgány pomoci v hmotné nouzi nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

Části zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění navrhovaných změn

§ 8 Osvobození od poplatku

(1) Od poplatků jsou osvobozeny

a) státní orgány a státní fondy,

b) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států a požívají-li výsady a imunity podle mezinárodního práva, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

c) územní samosprávné celky a jejich orgány, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,

d) právnické osoby, požadují-li provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny,

e) fyzické nebo právnické osoby, stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána.

(2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony

a) související s prováděním zvláštních právních předpisů o sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o příplatku k důchodu a o zvláštním příspěvku k důchodu, o veřejném zdravotním pojištění, o státní sociální podpoře, o sociálním bydlení, o nemocenském pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o sociálně-právní ochraně dětí, o sociálních službách, o sociální péči, pomoci v hmotné nouzi, ve věcech branné povinnosti občanů a ve věcech civilní služby, s výjimkou poplatku za vydání nebo výměnu průkazu mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany a s výjimkou poplatku za přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího zařízení a žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle právních předpisů o sociálních službách,

b) prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce, města, kraje, ulice, jiného veřejného prostranství, rodného čísla a úkony, prováděné v důsledku rozhodnutí z moci úřední,

c) pro orgány územního samosprávného celku, prováděné úřadem téhož územního samosprávného celku,

d) pro účely dědického řízení, prováděného notářem jako soudním komisařem,

e) pro účely exekučního řízení, prováděného soudním exekutorem, s výjimkou položky 1 bod 1 písmeno l),

f) pro účely využití volebního práva,

g) související s poskytováním dočasné ochrany cizincům,

h) stanoví-li tak mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána,

i) prováděné v důsledku živelní pohromy na území České republiky; za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice a rychlost větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.

(3) Na výsledku úkonu osvobozeného podle odstavce 2 písm. a) až i) vyznačí správní úřad účel, k němuž byl proveden.

(4) Od poplatků jsou osvobozeny i další osoby nebo úkony, a to v rozsahu stanoveném v sazebníku.

(5) V rozsahu stanoveném v sazebníku se správní úřad zmocňuje snížit nebo zvýšit poplatek anebo upustit od jeho vybrání.

Části zákona č. 242/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění navrhovaných změn

Čl.III

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se doplňuje takto:

V § 7 odst. 1 písm. g) se slovo "a" nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova, která včetně poznámky č. 12a) zní: "a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby 12a)

12a) § 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb.".

Čl.IV

Zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, se mění takto:

1. § 3 odst. 3 písm. a) zní:

"a) příjmy uvedené v § 5 odst. 1, 2, 4 až 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. (dále jen "zákon o státní sociální podpoře"), a".

2. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova "odst. 6" nahrazují slovy "odst. 7".

3. V § 14 odst. 2 písm. b) se vypouští slova "věty druhé".

4. V § 14 odst. 2 písm. c) se slova "odst. 4 a odst. 5" nahrazují slovy "odst. 3 a odst. 4".

5. V § 14 odst. 2 písm. g) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 3".

6. V § 14 odst. 2 písm. h) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 3, 4, 6 a 7 a § 68a".

Čl.V

Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., se mění takto:

1. § 3 odst. 3 písm. a) zní:

"a) příjmy uvedené v § 5 odst. 1, 2, 4 až 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. (dále jen "zákon o státní sociální podpoře"), a".

2. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova "odst. 6" nahrazují slovy "odst. 7".

3. V § 14 odst. 2 písm. b) se slova "odst. 4" nahrazují slovy "odst. 3".

4. V § 14 odst. 2 písm. f) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 3".

5. V § 14 odst. 2 písm. g) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 3, 4, 6 a 7 a § 68a".

Část zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění navrhovaných změn

§ 16

(1) Občanem obce je fyzická osoba, která a) je státním občanem České republiky, a

b) je v obci hlášena k trvalému pobytu. 6)

(2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo a) volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem, 7)

b) hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem, 8)

c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

d) vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,

e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,

g) podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

(3) Oprávnění uvedená v odstavci 2 písm. c) až g) má i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.

(4) Občan obce má právo na zajištění ubytování podle zvláštního právního předpisu8a). ----------------------------------------8a) § 22 zákona č. ........ Sb., o sociálním bydlení a o změně některých zákonů (zákon o sociálním bydlení).

§ 35

(1) Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.

(2) Do samostatné působnosti obce patří zejména záležitosti uvedené v § 84, 85 a 102, s výjimkou vydávání nařízení obce. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Obec zajišťuje podle svých možností alespoň formou dočasného přístřeší ubytování osob v zaviněné nouzi podle zvláštního právního předpisu 8a).

(3) Při výkonu samostatné působnosti se obec řídí a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,

b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.