ZÁKLADY ZÁKONA O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE PRO PRAXI
Distanční text
Celkový obraz O modulu: zákon o státní sociální podpoře je, ačkoliv se to na první pohled nezdá, poměrně sloţitým právním předpisem. Důvodů by se našlo jistě více, nicméně praxe ukazuje zejména na to, ţe: 1) řízení o dávkách SSP je správním řízením, kdy ustanovení zvláštního zákona, v tomto případě zákona o SSP, mají přednost před správním řádem. Stále ovšem naráţíme na to, ţe některé momenty zvláštní zákon neupravuje a zároveň je velmi obtíţné aplikovat obecný předpis tj. správní řád. 2) zákon o SSP obsahuje cca 80 paragrafů, coţ je příjemné zjištění, ţe se nejedná o „tlusťocha“, ale skladbou dávek, které se podle tohoto zákona přiznávají a vyplácejí, se stejně dostaneme k odkazům na velké mnoţství jiných právních předpisů, které není bezpodmínečně nutné znát, nicméně je nezbytné se v těchto předpisech orientovat, abychom věděli, „kam sáhnout“. Jedná se např. o zákon o sociálně právní ochraně dětí, zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů, zákon o pobytu cizinců, zákon o daních z příjmů, občanský zákoník, zákon o ţivotním a existenčním minimu, „školské“ zákony, zákon o zaměstnanosti, zákon o nemocenském pojištění, zákon o pohřebnictví atd. atd…. Cílem modulu je seznámit nové zaměstnance Úřadu práce se základy zákona o SSP, aby co nejrychleji načerpali nezbytné znalosti a mohli v co nejkratší době začít samostatně pracovat. Protoţe se jedná o předání základních znalostí, není tento modul „obohacen“ o řízení, u kterých se postupuje podle Nařízení Evropské unie, a dále zde nejsou popisována sporná a sloţitá řízení, kontrolní činnosti a správní delikty.
Pomůcky a nástroje: účastník kurzu bude potřebovat zákon o státní sociální podpoře – č. 117/1995 Sb., v platném znění, případně zákon s komentářem, tiskopisy ţádostí o dávky SSP a potvrzení, které jsou distribuovány na kontaktní pracoviště. Samozřejmostí je přístup k počítači v potřebném rozsahu.
Pravidla a konvence: kurz je členěn na kapitoly, které představují nějaké ucelené téma. Některé kapitoly jsou členěny na jednotlivé podkapitoly. V rámci kurzu je potřeba plnit stanovené úkoly. V textu kurzu jsou proto na některých místech vsunuta slova Úkol. Tyto úkoly budou účastníci kurzu vypracovávat do pracovního sešitu, který jim je k dispozici spolu s učebním textem, a to vţdy v momentě, kdy po přečtení učebního textu „narazí“ na slovo Úkol.
Vysvětlivky: SSP – státní sociální podpora MŠMT – ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČNB – Česká národní banka ŢM – ţivotní minimum MPSV – ministerstvo práce a sociálních věcí OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná PPM – peněţitá pomoc v mateřství ČR – Česká republika ÚP – úřad práce ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení OSSZ – okresní správa sociálního zabezpečení
Obsah: 1. 1.1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 8.1. 8.2. 8.3. 8.4. 8.5. 8.6. 8.7.
Dávky SSP obecně Trvalý pobyt Dávky testované na příjem – nejdůleţitější společné termíny Okruh společně posuzovaných osob Nezaopatřené dítě Příjem Ţivotní minimum Přídavek na dítě Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Porodné Pohřebné Společná ustanovení o dávkách Řízení o dávkách SSP Zvláštnosti u ţádostí SSP Výsledek řízení Změny v dávkách Povinnosti Přeplatky Výplata dávek
1. Dávky SSP obecně Dávky SSP představují sociální systém, který je určen převáţně rodinám s nezaopatřenými dětmi. V praxi se v souvislosti s tímto systémem můţete setkat s pojmy jako nepojistný systém, mandatorní výdaje, obligatorní charakter atd. Co to znamená? Ţe se jedná o nepojistný systém, neznamená nic jiného, neţ ţe o dávky SSP můţete ţádat a mohou vám být přiznány bez toho, ţe byste si museli platit nějaké pojištění. Pojistný systém je praktikován např. u nemocenských nebo důchodových dávek, kdy napřed musíte do systému přispět případně v něm být pojištěn, aby vám mohla být nějaká dávka vyplacena. Ţe se jedná o mandatorní výdaje státu, znamená, ţe jsou to povinné výdaje státu, jinými slovy, stát garantuje, ţe na tyto dávky poskytuje a musí poskytovat peníze. Ţe mají dávky SSP obligatorní charakter, znamená, ţe to jsou dávky nárokové, tj. pokud splním podmínky zákona a poţádám o dávku, tato dávka mi musí být státem přiznána a vyplacena. V sociálním systému ČR existují i dávky fakultativního charakteru, tj. nenárokové, kdy posouzení, zda bude dávka přiznána a vyplácena, záleţí na orgánu – úřadu, který o dávkách rozhoduje. Stát se dávkami SSP pouze podílí na krytí nákladů spojených s potřebami rodin. Dodnes se ale budete v kaţdodenní praxi setkávat s lidmi, kteří jsou hluboce přesvědčeni, ţe stát musí zajistit veškeré jejich náklady a potřeby. Takové názory zřejmě vyplývají z dřívější paternalistické role státu. V tomto případě je někdy nutné otevřít před klientem zákon o SSP a nechat jej přečíst si § 1 odstavec 1, kde je to přímo napsáno. V tomto paragrafu se také dočtete, ţe náklady na SSP hradí stát, coţ znamená, ţe stát zaplatí ze státního rozpočtu veškeré výdaje na dávky (částky na samotné dávky určené příjemcům dávek, finanční prostředky na administraci dávek jako jsou např. platy zaměstnanců vykonávajících SSP, poštovné, nezbytnou technickou podporu atd.).
Od 1. 4. 2011 vykonává SSP Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Tyto úřady vykonávají SSP v tzv. prvním stupni. Ve druhém stupni, zejména jako odvolací a kontrolní orgán, vykonává SSP Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV). Státní sociální podporu tvoří od 1. 1. 2013 pět dávek. Protoţe některé z dávek jsou poskytovány v závislosti na výši příjmů v rodině, ujalo se jejich členění na dávky tzv. testované (na příjem): přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné a na dávky ostatní tzv. netestované: rodičovský příspěvek, pohřebné. 1.1. Trvalý pobyt Dávky SSP náleţí při splnění dalších podmínek zákona pouze fyzické osobě, jestliţe osoba, anebo i osoby s ní společně posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu. To, ţe dávku lze přiznat pouze fyzické osobě, znamená, ţe ji nelze v ţádném případě přiznat osobě právnické. Prakticky byste to poznali v okamţiku, kdybyste zadávali ţádost o dávku do počítačového programu. Ten vţdycky poţaduje relevantní údaje týkající se fyzické osoby (jméno, příjmení, rodné číslo popř. datum narození). Tato zásada platí pro všechny dávky SSP, tj. je nerozhodné, jestli se jedná o dávku testovanou na příjem či nikoliv. Trvalý pobyt u občanů ČR se posuzuje podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, konkrétně podle § 10 a 10a. Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, byt nebo zaměstnání. Občan ČR můţe mít jen jedno místo trvalého pobytu. Zároveň to musí být v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním (popř. orientačním), a který je určen k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. V praxi se občas setkáte s tím, ţe někteří občané budou mít v občanském průkazu vyznačenou jako místo trvalého pobytu adresu místní radnice (obecního úřadu). Jedná se o případy, kdy nelze zjistit místo trvalého pobytu občana, a tak se místem jeho trvalého pobytu rozumí sídlo ohlašovny v obvodu: a) kde se občan narodil, b) ve kterém mu byl úředně trvalý pobyt zrušen. Trvalý pobyt u cizince budete prakticky zjišťovat z jeho pasu nebo průkazu povolení k pobytu. Zde budete zkoumat zejména vyznačené lhůty, tj. od kdy do kdy byl trvalý pobyt udělen, v případě nejasností se budete obracet na Cizineckou Policii ČR. Pokud se jedná o azylanty, tak je potřeba mít na paměti, ţe azylant má trvalý pobyt na území ČR po dobu platnosti rozhodnutí o azylu (toto rozhodnutí vám předloţí). Ať uţ se jedná o občana ČR nebo cizince, od 1. 1. 2012 je v zákoně o SSP stanovena ještě jedna „pobytová“ podmínka, a to, ţe má na území České republiky bydliště. Co je to bydliště, najdete v § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Úkol č. 1 Dále zákon o SSP vyjmenovává v § 3 odst. 2 výjimky, tzn., ţe i kdyţ cizinec nemá na území ČR trvalý pobyt, ale spadá do jedné z kategorií uvedené pod písmenky a) aţ l), pohlíţí se na něj, jako by trvalý pobyt měl. Podrobnosti k písmenkům a aţ l byste našli v zákoně o azylu a zákoně o pobytu cizinců na území České republiky. Úkol č. 2 Nyní si „rozklíčujeme“ jednotlivé kategorie. Otevřete si, prosím, zákon o SSP na příslušném místě (§ 3 odst. 2), nejprve si vţdy přečtěte jednotlivé písmenko v zákoně a poté nahlédněte do textu kurzu. Písmenko a): jedná se o cizince, kteří ţádají o udělení mezinárodní ochrany. Jestliţe budou ubytovaní u fyzické nebo právnické osoby, je nutné, abyste napočítali 365 dnů (bez přetrţky) ode dne jejich přihlášení se k pobytu u této osoby. Aţ poté splňují podmínku trvalého pobytu pro státní sociální podporu. Jestliţe ale tito cizinci budou ubytovaní v pobytovém středisku
Ministerstva vnitra ČR, nevztahuje se na ně ţádných 365 dnů a tito cizinci nesplňují podmínku trvalého pobytu pro účely SSP. Písmenko b): jedná se v podstatě o děti do jednoho roku věku cizinců uvedených v písmenku a) s tím, ţe tyto děti musí být narozené na území ČR. I zde platí pravidlo, ţe pokud jsou ubytované v pobytovém středisku Ministerstva vnitra ČR, nesplňují podmínku trvalého pobytu pro účely SSP. Písmenko c): jedná se o nezletilé cizince, kteří byli rozhodnutím (soudu) na území České republiky svěřeni do péče nahrazující péči rodičů (nejčastěji adopce nebo pěstounská péče) nebo jde o nezletilé cizince, kteří byli rozhodnutím umístěni do ústavní péče (v praxi se nejčastěji můţete setkat s dětskými domovy popř. diagnostickými a výchovnými ústavy). Písmenko d): jedná se o cizince, kteří nejsou občany ţádné ze zemí Evropské unie, ale v některé z těchto zemí (kromě ČR samozřejmě) mají přiznaný statut dlouhodobě pobývajícího rezidenta. Pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, splňují pro účely SSP podmínky trvalého pobytu. Písmenko e): jedná se o rodinné příslušníky cizince uvedeného v písmenku d). Jediným rozdílem je, ţe tito rodinní příslušníci sami uţ nemusejí mít status rezidenta. Ostatní podmínky (uvedené v písmenku d) pro ně platí také. Písmenko f): jedná se o cizince, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem vědeckého výzkumu. Tito cizinci splňují pro účely SSP podmínku trvalého pobytu. Písmenko g): jedná se o cizince, kteří nesplňují důvody pro udělení azylu, ale v jejich případě jsou důvodné obavy, ţe pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehoţ je státním občanem, hrozilo by mu skutečné nebezpečí váţné újmy. Těmto cizincům se uděluje tzv. doplňková ochrana, a pro účely SSP splňují podmínku trvalého pobytu. Písmenko h): jedná se o cizince – drţitele modrých karet. Písmenka i) aţ k): jedná se o cizince s tzv. zaměstnaneckou kartou a jejich rodinné příslušníky, podrobnosti byste našli v § 42 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Písmenko l): jedná se o osoby, jejichţ nárok na dávky SSP vyplývá přímo z pouţitelných předpisů Evropské unie, dávky jsou tedy posuzovány podle Nařízení EU. U cizinců uvedených pod písmeny a) – k) musí být splněna podmínka, ţe mají na území ČR bydliště. U osob uvedených pod písmenem l) se tato podmínka nevyţaduje. V případě, ţe ţadatel o dávku SSP nebo některá ze společně posuzovaných osob nesplňují podmínku trvalého pobytu, je moţné vyuţít tzv. prominutí podmínky trvalého pobytu. Jde v podstatě o jedno ze dvou zmírnění tvrdosti zákona o SSP. O prominutí nerozhoduje Úřad práce sám, ale vţdy je to náš odvolací orgán tj. MPSV ČR. Ten můţe, ale nemusí, v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout. Vaším úkolem bude zkompletovat spisovou dokumentaci a některé náleţitosti ke kaţdému takovému konkrétnímu případu a předat ji k odeslání orgánu, který rozhodne. Co všechno musí obsahovat dokumentace k prominutí podmínky trvalého pobytu, má kaţdý úřad nějakým způsobem upraveno a v rámci republiky se mohou vyskytovat některé odlišnosti. V zásadě ale tato dokumentace obsahuje vţdy ţádost konkrétního člověka o prominutí, přičemţ tato ţádost můţe mít libovolnou formu, na rozdíl od ţádostí o dávky SSP, kdy tyto musí být ze zákona na formuláři předepsaném MPSV ČR. Dále je zpravidla poţadován doklad o tom, zda bylo klientem poţádáno o trvalý pobyt na území ČR popř. o státní občanství ČR, vyjádření Cizinecké Policie ČR, vyjádření, zda rodina je zabezpečována dávkami pomoci v hmotné nouzi. V průvodním dopise k této dokumentaci ţádají rozhodující orgány uvést zpravidla: 1) popis celé situace včetně vyjádření, zda v období, na které je poţadováno prominutí, plnili podmínku trvalého pobytu i společně posuzované osoby, 2) důvod, pro který má být podmínka trvalého pobytu prominuta popř. výslovné vyjádření, ţe prominutí podmínky trvalého pobytu nedoporučujeme. Pokud rozhodující orgán podmínku
trvalého pobytu promine, většinou na určité časové období, klient tímto vyhoví podmínce trvalého pobytu.
2. Dávky testované na příjem – nejdůležitější společné termíny Přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné jsou dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině. Proto si v následujících odstavcích vysvětlíme termíny, tj. co z pohledu SSP znamená zejména rodina, příjmy, a dále pojmy nezaopatřené dítě a ţivotní minimum. S těmito výrazy budete na SSP neustále pracovat. 2.1. Okruh společně posuzovaných osob Toto téma popisuje, co to je pro naši agendu rodina. Kdo se za rodinu povaţuje, upravuje §7. Protoţe dávky SSP jsou určeny především pro rodiny s dětmi, najdete téměř v kaţdém odstavci tohoto paragrafu pojmy děti, rodiče. Je to jeden ze stěţejních paragrafů zákona, který je aplikován dnes a denně v praxi, neboť jiţ při prvním setkání s klientem musí úředník SSP velmi rychle rozlišit, kdo a zda vůbec můţe o dávku poţádat a kolik přesně členů a jmenovitě, kteří členové jeho rodiny se budou v dávce posuzovat. Aţ potom bude vyţadovat případné další formuláře, potvrzení, podklady apod. Příklad: úplně jinak bude vypadat okruh společně posuzovaných osob pro přídavek na dítě, kdy se jedná o rodinu ve sloţení táta, máma, 2 děti, neţ okruh společně posuzovaných osob pro přídavek na dítě, kdy studentka s dítětem ţije u svých rodičů a tito ji i dítě ţiví, jinak zase bude vypadat okruh společně posuzovaných osob pro příspěvek na bydlení, kdy v bytě bydlí babička se svým vnukem atd. atd. Jen od momentu, kdy správně posoudíte, popř. zkontrolujete u klienta v ţádosti o dávku okruh společně posuzovaných osob, můţete postupovat dále. Naštěstí §7 poměrně velmi přesně vymezuje osoby, které do rodiny patří, popř. nepatří. Pro účely zákona o SSP se za rodinu povaţuje oprávněná osoba a s ní společně posuzované osoby. Můţe se stát, ţe ţádné společně posuzované osoby neexistují nebo k nim nemůţe být přihlédnuto, pak se za rodinu povaţuje sama (jedna) oprávněná osoba. Co to je oprávněná osoba? Úplně jednoduše to poznáte vţdy z první věty, která uvozuje v zákoně jednotlivou dávku, např. přídavek na dítě začíná větou: „Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě jestliţe…“, v tomto případě je oprávněnou osobou dítě. Pohřebné začíná větou: „Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb…“, v tomto případě je oprávněnou osobou tato osoba. Oprávněnou osobou je tedy osoba, jíţ je dávka určena (má na ni nárok) a zpravidla bývá ţadatelem o dávku. § 7 odst. 2 zákona o SSP vyjmenovává osoby, které jsou společně posuzovanými osobami, tj. nezaopatřené děti, jejich rodiče, manţelé, partneři, druhové a druţky. Vţdy musí jít o osoby, které s oprávněnou osobou trvale ţijí a zároveň společně uhrazují náklady na své potřeby. Protoţe se ale společné souţití a společné náklady prokazují v podstatě prohlášením (tj., které osoby ţadatel do ţádosti uvede), můţe docházet k situacím, ţe někteří lidé proto, aby získali dávky, prohlašují, ţe spolu neţijí ani neuhrazují náklady na své potřeby, a přitom realita je jiná. Z tohoto důvodu existuje v zákoně o SSP § 7 odst. 3, který výslovně stanoví, kdy se má vţdy za to, ţe jde o osoby, které spolu trvale ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Zjednodušeně řečeno; tyto osoby se vţdy (aţ na výjimky, které stanoví zákon) povaţují za společně posuzované.
a): jedná se o nezletilé nezaopatřené děti a jejich rodiče. Pojem nezaopatřené dítě si vysvětlíme v bodě 2.2. Za rodiče se kromě biologických rodičů povaţují i osoby, kterým bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu. O jaké rozhodnutí a jakého orgánu se musí jednat, najdete v § 7 odst. 10 (od 1. 1. 2014 jde vţdy o rozhodnutí soudu, do tohoto data se ve spisové dokumentaci, se kterou budete pracovat, můţete setkat i s rozhodnutími orgánu vykonávajícího sociálně právní ochranu dětí). Navíc se jedná o taxativní výčet, coţ znamená, ţe jiný druh rozhodnutí neţ ten, který je v zákoně uveden, nelze pouţít. Úkol č. 3 - rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby (před 1. 1. 2014 rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana neţ rodiče, které se opíralo o ustanovení § 45 zákona o rodině), které se opírá o ustanovení § 953 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V praxi často uslyšíte slovní spojení „svěření do výchovy a výţivy“. Podle tohoto ustanovení zákona o rodině má soud dávat přednost při svěření dítěte příbuzným dítěte. Z praktického pohledu SSP je potřeba si v takovém rozsudku vyhledat vymezení práv a povinností k dítěti, neboť tato povinnost soudu také vyplývá z ustanovení § 955 občanského zákoníku. Fakticky budete v rozsudku hledat (kromě jiného) označení osob, které jsou svěřovány a kterým je svěřováno, data nabytí právní moci rozsudku, formulaci, která vám umoţní povaţovat tyto osoby za rodiče. Některé soudy uvádějí přímo, ţe osoba je oprávněna - povinna zastupovat dítě v řízení o dávkách SSP, přijímat tyto dávky atd., některé soudy pouţívají obecnější formulace, např. uvádějí komplexně sociální dávky atd. - rozhodnutí soudu o osvojení dítěte (se před 1. 1. 2014 opíralo o ustanovení § 63 a § 74 zákona o rodině), nyní se jedná o § 796 občanského zákoníku (v praxi se běţně pouţívá slovo adopce). Pro SSP je z praktického hlediska důleţité, ţe osvojitelé jsou zapsáni do knihy narození na matrice, tzn., ţe vám přinesou nový rodný list dítěte. Pokud dítě jiţ v systému SSP existuje, musíte provést technické kroky vedoucí ke změně příjmení (jména) a rodného čísla. - rozhodnutí soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele vychází z ustanovení § 824 občanského zákoníku. Jedná se o to, ţe před rozhodnutím soudu o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením můţe být dítě jiţ u budoucího osvojitele (ať uţ se souhlasem nebo bez souhlasu rodičů). - rozhodnutí soudu o předání dítěte osvojiteli do péče před osvojením vychází z ustanovení § 826 občanského zákoníku. Tato péče musí trvat minimálně šest měsíců (na náklady osvojitele), jedná se o klasickou předadopční péči. - rozhodnutí soudu o jmenování fyzické osoby poručníkem dítěte se opírá o ustanovení § 928 občanského zákoníku, kdy soud stanoví dítěti poručníka, který bude nezletilé dítě vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů. Soud zpravidla ustanovuje poručníkem fyzickou osobu, ale v praxi se můţete setkat i s tím, ţe soud ustanoví poručníkem orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. veřejný poručník - § 930 občanského zákoníku). - rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče a do pěstounské péče na přechodnou dobu vychází z ustanovení § 958 občanského zákoníku. Podrobnosti o pěstounské péči (i na přechodnou dobu) byste našli v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. - rozhodnutí soudu o svěření dítěte do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči se opírá o ustanovení § 963 občanského zákoníku. Zde moţná vypozorujete určitou podobnost s osvojením a předadopční péčí. - rozhodnutí soudu o nařízení předběţného opatření o péči o dítě vychází z ustanovení § 74 – 77a občanského soudního řádu a z ustanovení § 452 – 465 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (smyslem předběţného opatření je rychle zasáhnout ve prospěch ohroţeného dítěte, tj., vţdy se jedná o situaci, kdy zájem dítěte vyţaduje okamţitý zásah). Další ustanovení, které se zabývá „náhradním“ rodičem, je ustanovení §7 odst. 11. V praxi se s takovými případy setkáte zřídka. Jedná se o případy, které nevyhovují taxativnímu výčtu
rozhodnutí, uvedeným v §7 odst. 10. Zde je potřeba mít na paměti, ţe se musí jednat o podání návrhu soudu na zahájení soudního řízení o ustanovení osoby poručníkem dítěte, tato osoba o dítě osobně pečuje a zároveň k němu nemá vyţivovací povinnost. Dále budeme pokračovat v kategorii rodičů a nezaopatřených dětí. Pokud jsou rodiče dítěte rozvedeni, coţ vám doloţí pravomocným rozsudkem soudu, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímţ dítě společně ţije. Pokud soud svěří dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů, posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů, tzn., ţe rodiče se musí dohodnout, se kterým z nich se bude dítě pro účely SSP posuzovat společně. V případě společné nebo střídavé péče je potřeba pamatovat také na to, ţe tuto dohodu mohou rodiče změnit vţdy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Toto ustanovení vychází z praxe, kdy při společné nebo střídavé péči můţe dítě pobývat u kaţdého z rodičů různě dlouho (třeba i jen několik dnů) a bylo by velmi komplikované a v některých případech i nemoţné stanovit nárok na dávku nebo ji vyplatit. b): Další kategorií osob, u kterých se předpokládá ze zákona, ţe spolu ţijí a uhrazují společně náklady na své potřeby, jsou zletilé nezaopatřené děti a jejich rodiče. Zde je na rozdíl od nezletilých dětí ještě navíc stanoveno, ţe rodiče a dítě jsou v témţe bytě hlášeni k trvalému pobytu. I zde platí, ţe pokud jsou rodiče dítěte rozvedeni, posuzují se s tím rodičem, se kterým společně ţijí. c): Poslední kategorií osob, u kterých se „natvrdo“ stanovuje, ţe spolu ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, jsou manţelé a partneři ţijící v registrovaném partnerství. Rodinu mohou tvořit ale i jiné osoby, které do okruhu společně posuzovaných osob patří, proto se vrátíme k ustanovení §7 odst. 2. 1) Nezaopatřené děti – jedná se o děti ţijící v jedné rodině, nejčastěji budete kontrolovat v ţádostech o přídavek na dítě, zda jsou uvedeni všichni sourozenci. 2) Nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí (všimnete si určitě, ţe podmínky pro tyto kategorie osob § 7 odst. 3 pouze zpřesňuje), dále je to manţel rodiče, partner rodiče nebo osoby, které bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu (to uţ víme, co je), u partnerů se rozumí registrované partnerství, vdovec nebo vdova po rodiči nebo osobě, které bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, druh (druţka) rodiče nebo osoby, které bylo nezaopatřené dítě svěřeno… Zde je třeba mít na paměti ustanovení §7 odst. 7, kdy ke druhovi (druţce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíţí, jen ţije-li s oprávněnou osobou nebo s osobou uvedenou v § 7 odst. 2 alespoň tři měsíce. Prakticky se musíte druha (druţky) zeptat, jak dlouho spolu ţijí, abyste věděli, odkdy mají být uvedeni v okruhu společně posuzovaných osob. 3) Manţelé, partneři nebo druh a druţka, nejde-li o rodiče posuzované podle bodu 2., prakticky můţete takové situace posuzovat zejména u příspěvku na bydlení, a také u přídavku na dítě, kdy dítětem bude zletilý student (ten můţe mít manţela, partnera, druha), a který sám nemá děti. 4) Nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí a rodiče těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou trvale ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ukázkovým příkladem vám můţe slouţit třígenerační rodina, kdy studentka má malé dítě, a protoţe by se sama při studiu s dítětem neuţivila, ţije ve společné domácnosti se svými rodiči. Je potřeba mít také na paměti, ţe tato studentka musí být osamělá, tzn., ţe podle ustanovení § 7 odst. 7 musí být svobodná, ovdovělá nebo rozvedená. Další ustanovení § 7, která se týkají okruhu společně posuzovaných osob, uvádějí výjimky a odchylky, se kterými je nutné se vypořádat: § 7 odst. 4 říká, ţe je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládeţ, povaţuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé
zaopatření se povaţuje zaopatření v ústavu, poskytuje-li tento ústav dětem stravování, ubytování a ošacení. V praxi se s tímto ustanovením budete setkávat nejčastěji v případech, kdy dítě bude umístěno v kojeneckém ústavu, dětském domově, v diagnostickém ústavu nebo výchovném ústavu. Toto zařízení vám zpravidla velmi rychle po umístění dítěte do jejich péče pošle ţádost o přídavek na dítě, který budete vyplácet tomuto ústavu. Jiné dávky neţ přídavek na dítě nepřipadají v případě ústavní péče do úvahy. § 7 odst. 5 říká, ţe jde-li o příspěvek na bydlení, povaţují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou dětí v ústavní péči, které jsou v témţe bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale ţily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se nevyţaduje. Z dané formulace tedy vyplývá, ţe okruh společně posuzovaných osob se v příspěvku na bydlení posuzuje zcela odlišně od jiných dávek. Nejdůleţitější je to, které osoby jsou v bytě přihlášeny k trvalému pobytu, nikoliv to, zda fakticky tvoří rodinu a jestli spolu vedou společnou domácnost. A opět do okruhu společně posuzovaných osob nepatří děti svěřené do ústavní péče. V praxi se běţně budete setkávat s případy, ţe u normálně fungující rodiny, které budete vyplácet přídavek na dítě a příspěvek na bydlení, budete mít jiný okruh společně posuzovaných osob u přídavku na dítě neţ okruh společně posuzovaných osob u příspěvku na bydlení prostě proto, ţe některý z členů rodiny nebude mít s ostatními členy rodiny společnou adresu trvalého pobytu (důvody nás v tomto případě nezajímají). Záměrně přeskočíme § 7 odst. 6, který si necháme na závěr tématu společně posuzovaných osob. O § 7 odst. 7 jiţ byla řeč, takţe pouze pro zopakování: za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona povaţuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud neţije s druhem. K druhovi (druţce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíţí, jen ţije-li s oprávněnou osobou (odst. 1) nebo s osobou uvedenou v odst. 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého rodiče se nepovaţuje rodič, který ţije v registrovaném partnerství. § 7 odst. 8 říká, ţe společně posuzovanými osobami podle odstavců 2,3 a 5 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních zdrţují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. Zde se jedná o velmi praktické upřesnění okruhu společně posuzovaných osob, neboť v praxi se budete setkávat s lidmi, kteří nebudou chtít do okruhu společně posuzovaných osob uvádět např. své dospělé nezaopatřené dítě, které studuje na druhém konci republiky a domů přijíţdí 2x, 3x za rok, nebo nebudou chtít uvádět člena rodiny, který je delší dobu v nemocničním ošetřování, nebo pracuje tzv. na montáţích apod. Zákon v tomto případě jasně stanoví, ţe studium, zdravotní nebo pracovní důvody, pokud se jedná o přechodná období, nejsou důvodem pro to, aby se taková osoba nezapočítávala do okruhu společně posuzovaných osob. § 7 odst. 9 říká, ţe osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, se nepovaţuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody nebo výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. Zjednodušeně řečeno, pokud je někdo ve vazbě nebo ve výkonu trestu nebo ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, nepatří po tuto dobu do okruhu společně posuzovaných osob. Nejdůleţitější je pro vás stanovit datum, od kterého v tomto okruhu osoba nebude. Všimněte si, prosím, slovního spojení kalendářní měsíc, který je v těchto případech určující, tzn., ţe musí uplynout celý kalendářní měsíc (ne běţný měsíc) vazby nebo výkonu trestu nebo detence. Příklad: osoba byla vzata do vazby 3. května, kalendářním měsícem, který uplyne, bude červen, takţe z okruhu společně posuzovaných osob ji můţete vyřadit aţ od 1. července.
A nyní se dostáváme k poměrně zapeklitému ustanovení § 7 odst. 6. Jestliţe prominutí podmínky trvalého pobytu můţeme povaţovat za jedno ze dvou zmírnění tvrdosti zákona, § 7 odst. 6 představuje to druhé ze dvou. Jedná se o to, ţe orgán SSP můţe při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odst. 3 písmeno a) aţ c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně neţijí, rozhodnout, ţe se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neuţívá, rozhodnout, ţe se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíţí, i kdyţ je v bytě hlášena k trvalému pobytu. Tímto ustanovením zákona je nám dána moţnost rozhodnout o výjimce ze zásady, kdy je výslovně stanoveno, ţe se jedná o osoby společně posuzované (§ 7 odst. 3). Problém tohoto ustanovení můţe spočívat v subjektivnosti posuzování, neboť jinak je systém SSP postaven na nárokovosti a plnění konkrétních podmínek. U § 7 odst. 6 ale nikde nenajdete, za jakých podmínek, a co všechno musí ţadatel doloţit, aby mu bylo vyhověno, resp. kdy mu nemůţe být vyhověno. Jediné, co je zde stanoveno, je doba tří měsíců, kdy spolu společně posuzované osoby neţijí, resp. u příspěvku na bydlení tři měsíce neuţívají byt. Záludnost spočívá ve slově prokazatelně, proto si musíte přímo na svém úřadu zjistit podmínky, za kterých vaše metodické vedení vylučuje osoby z okruhu společně posuzovaných osob. Praxe totiţ ukazuje, ţe některá pracoviště SSP posuzují „vyloučení či nevyloučení“ velmi striktně (přísně), některá postupují v tomto směru benevolentněji. Můţe se vám stát, ţe vaše pracoviště bude k ţádosti o neposuzování v okruhu společně posuzovaných osob vyţadovat jako důkazní materiál pouze pravomocné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče, vašemu kolegovi z jiného kraje bude stačit návrh na svěření dítěte do péče podaný na příslušný soud atd. Na některých pracovištích mají ustaveny pracovní komise, které o dané problematice rozhodují, jinde je tato pravomoc svěřena přímo úředníkům nebo vedoucím kontaktních pracovišť. Dále je potřeba mít na paměti, ţe dokud není rozhodnuto o „vyloučení“ nebo „nevyloučení“ osoby z okruhu společně posuzovaných osob, nemůţete rozhodovat o dávce samotné, neboť nevíte, s jakým okruhem máte pracovat. Dalším rozdílem je to, ţe ţádosti o dávky SSP se podávají na předepsaném formuláři MPSV ČR, ţádost o neposuzování (nepřihlíţení) nemá ze zákona o SSP předepsanou formu, tzn., ţe nebudete pouţívat tiskopisy, které jsou úřadům dováţeny z tiskárny (popř. jsou z webových stránek MPSV), pracoviště ÚP mají zpravidla k dispozici vlastní formulář vytvořený k tomuto účelu, nicméně občan můţe svoji ţádost formulovat zcela sám na svém vlastním papíru, jen s ohledem na poţadavky ţádosti uvedené v obecném právním předpisu, kterým je v tomto případě správní řád. Závěrem k tomuto ustanovení lze říci, ţe v rodinách mohou skutečně nastat tak různorodé situace, ţe je třeba rozhodnout o této výjimce. Na druhou stranu se můţete v praxi setkávat s vyloţeně účelově podanými ţádostmi o vyloučení z okruhu spol. posuzovaných osob, a budete frustrováni z toho, ţe tuto účelovost nemůţete prokázat. V kaţdém případě je nejlepší posuzovat kaţdou takovou situaci v rodině individuálně a velmi pečlivě.
2.2. Nezaopatřené dítě Dalším termínem, který se prolíná státní sociální podporou a který je potřeba si osvojit, je pojem nezaopatřené dítě. V zákoně o státní sociální podpoře naleznete tento termín zejména v § 11. 1) Za nezaopatřené dítě se povaţuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliţe splňuje zákonem dále stanovené podmínky. Znamená to tedy, ţe dítě je nezaopatřeným ode dne narození a poté stále aţ do skončení povinné školní docházky, přičemţ nezáleţí na dalších okolnostech, jako je například věk dítěte, jeho zdravotní stav apod. Vzhledem k tomu, ţe v ČR je devítiletá povinná školní docházka, nejčastěji budete řešit ukončení nezaopatřenosti nebo přechod na nezaopatřenost z jiného důvodu u dětí ve věku 15 - 16 let. U nezaopatřenosti z titulu povinné školní docházky nevyplývají zpravidla ţádné velké problémy, navíc informační systém SSP vás sám na věk dítěte upozorní, kdy pro školní rok, ve kterém dosáhne dítě 15 let, bude vyţadovat potvrzení o studiu. Do této doby se nezaopatřenost neprokazuje potvrzením. 2) V některých případech můţe dojít k tomu, ţe za povinnou školní docházku se povaţuje základní vzdělávání osob, které jsou starší 15 let (16 let). Podrobnosti najdete v §16 odst. 1 našeho zákona. 3) Po ukončení povinné školní docházky (a tuto povinnou školní docházku můţe dítě plnit i na víceletém gymnáziu) se dítě povaţuje za nezaopatřené, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Co je to příprava na budoucí povolání, najdete v §§ 12-16. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se povaţuje: a) studium na středních a vysokých školách v České republice, s výjimkou - studia za trvání sluţebního poměru, s touto situací se budete setkávat u studentů vojenských a policejních škol, proto je nanejvýš vhodné, aby vám tito studenti nějakým způsobem doloţili, zda jsou ve sluţebním poměru, pokud ano, nejsou povaţováni za nezaopatřené děti. - dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle §10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Zde je potřeba si všimnout, ţe daná omezení platí pouze pro studenty středních škol, u studentů vysokých škol nic takového nenajdete, tzn., ţe dvacetiletý středoškolák, který studuje večerně a je řádně zaměstnán, není povaţován za nezaopatřené dítě, zatímco dvacetiletý zaměstnaný vysokoškolák, který dálkově studuje vysokou školu, je povaţován za nezaopatřené dítě. Dále je potřeba si u této výjimky všimnout termínu výdělečná činnost. Častou chybou začátečníků je zaměňování pojmů výdělečná činnost a příjem. Proto si, prosím, dejte pozor na tyto dvě odlišné věci. Výdělečnou činností se podle §10 rozumí činnost: - v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (klasicky zaměstnání) - osoby samostatně výdělečně činné, přičemţ za OSVČ se pro účely SSP povaţuje osoba, která se za takovou povaţuje pro účely důchodového pojištění (to vám potvrdí Česká správa sociálního zabezpečení) - vykonávaná v zahraničí za účelem dosaţení příjmu (zde je prokazování většinou komplikovanější, pokud je příjem vyplácený v zahraniční měně, pouţije se přepočet na české koruny, který si vysvětlíme v další podkapitole - Příjem). Nezaopatřeným také není středoškolák, který studuje některou z výše uvedených forem studia, pokud je veden na úřadu práce a má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. V těchto případech si skutečně musíte ověřit, zda má nárok na výše uvedené dávky, neboť po ukončení nároku např. na podporu v nezaměstnanosti se můţe stát, ţe takové dítě se stane nezaopatřeným (bude ale v evidenci ÚP jako uchazeč o zaměstnání bez nároku na podporu, nezačne
vykonávat výdělečnou činnost podle §10 a bude např. večerně studovat střední školu). b) kromě středních a vysokých škol v ČR se můţe dítě připravovat na budoucí povolání také formou teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činností pro osoby se zdravotním postiţením podle předpisů o zaměstnanosti. S tímto způsobem přípravy na budoucí povolání se v praxi setkáte výjimečně, podrobnosti najdete v §§ 67, 71, 72, 73, 74 zákona o zaměstnanosti. c) na budoucí povolání je moţné se připravovat i studiem na střední nebo vysoké škole v cizině, u tohoto typu studia vám musí klient předloţit rozhodnutí Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy, ţe toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. 4) Po ukončení povinné školní docházky se dítě povaţuje za nezaopatřené také v případě, ţe se nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Skutečnost, ţe se dítě nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost, závisí na posouzení ošetřujícího lékaře, který ji zpravidla vyznačí do námi pouţívaných tiskopisů „Potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz.“ Mělo by se jednat o onemocnění nebo úraz, jejichţ léčení nebude dlouhodobé, lze předpokládat, ţe po vyléčení bude dítě zase schopno přípravy na budoucí povolání, případně bude moci být výdělečně činné. 5) Dalším důvodem, na základě kterého se dítě povaţuje za nezaopatřené, je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, pro který je dítě neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Tento stav nepotvrzují ošetřující lékaři, ale posudkoví lékaři okresních správ sociálního zabezpečení. V praxi se častěji budete setkávat se situacemi, ţe tyto děti (jejich rodiče) vám po dosaţení 18. roku věku dítěte předloţí rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve plného invalidního důchodu), nicméně můţe dojít i na toto ustanovení zákona. 6) Dalším důvodem, na základě kterého se dítě povaţuje za nezaopatřené, je jeho evidence na úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, který nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Přitom se musí jednat o dítě, které ukončilo povinnou školní docházku a za nezaopatřené je moţné jej povaţovat pouze do 18. roku věku. 7) Kromě studia na středních a vysokých školách se za přípravu na budoucí povolání povaţuje také studium, které je vykonáváno v České republice a je postaveno na roveň studia na středních a vysokých školách. Jedná se jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou pro osoby, které úspěšně vykonaly první maturitní zkoušku nebo absolutorium na konzervatoři ve stejném kalendářním roce. I tyto děti povaţujeme za nezaopatřené. 8) Dalším důvodem nezaopatřenosti můţe být studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů. Podrobnosti najdete v § 12 odst. 1 písm. e). 9) Také příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboţenské společnosti, která trvá nejméně 1 rok a nejvýše 2 roky, je povaţována za soustavnou přípravu na budoucí povolání a tím pádem je dítě v této době nezaopatřené. 10) Posledním důvodem nezaopatřenosti je vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů. K nezaopatřenosti dále zákon o SSP uvádí, ţe za nezaopatřené dítě nelze povaţovat dítě, které je poţivatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně. Do 31. 12. 2009 byl platný termín plný invalidní důchod. (Pozor! Pokud by dítě poţívalo invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně resp. do 31. 12.
2009 částečný invalidní důchod, za splnění ostatních podmínek jej za nezaopatřené povaţovat lze). Protoţe nejčastějším důvodem nezaopatřenosti je studium, podrobněji si vyloţíme soustavnou přípravu na budoucí povolání na středních a vysokých školách. Studiem na středních školách se rozumí studium: a) na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. O tom, co je to školský rejstřík, se můţete dočíst ve školském zákoně (z. č. 561/2004 Sb.) v § 141. Jedná se o veřejný seznam škol. Pro vaši práci je velmi uţitečně, ţe počítačový program OK centrum přímo obsahuje seznam škol, se kterým budete běţně pracovat. Číselník škol poskytuje MŠMT a obsahuje údaje o všech mateřských, základních, středních a vysokých školách a ostatních školských zařízeních. V tomto číselníku byste měli najít všechny školy v ČR. b) na středních školách zřizovaných ministerstvy obrany, vnitra a spravedlnosti, tyto školy můţete, ale nemusíte najít v seznamu škol, proto nejspíš nafasujete, nebo získáte na svém pracovišti informaci o tom, kde najdete seznamy těchto škol. c) na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení. Tyto školy byste měli najít v našem seznamu škol. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole – napřed si přečtěte v zákoně o SSP § 13. Ustanovení § 13 zákona o SSP řeší, kdy se jedná, popř. nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole a tím potaţmo o nezaopatřenost dítěte. Z hlediska četnosti budete v praxi nejčastěji řešit otázku studia na střední škole v měsíci září, kdy vám tuto skutečnost budou studenti popř. jejich rodiče dokládat potvrzením o studiu, a dále se budete touto otázkou zabývat poměrně často v měsících květnu a červnu, kdy nejčastěji dochází k ukončování studia ať uţ maturitou nebo vyučením. Dále je v tomto paragrafu řešeno období prázdnin, zde je vhodné si připomenout, ţe školní rok se dělí na období školního vyučování a školních prázdnin. Protoţe studenti popř. jejich rodiče často v tomto případě porušují osmidenní oznamovací povinnost (o tom, ţe ukončili studium, popř. co dále dělají), vzniká na dávkách SSP z tohoto důvodu větší mnoţství přeplatků. I proto bude tedy pro vás důleţité správně posoudit, zda se v kaţdém konkrétním případě jednalo či jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání či nikoliv. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole – napřed si přečtěte v zákoně o SSP § 14. Studiem na vysokých školách se pro účely SSP rozumí studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. Podrobnosti byste našli v zákoně o vysokých školách (z. č. 111/1998 Sb.). U tohoto typu studia zpravidla nenarazíte na větší problémy, jen pro pořádek tzv. univerzita třetího věku není soustavnou přípravou na budoucí povolání na vysoké škole. Ustanovení §14 řeší, kdy se jedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání a tím zase potaţmo o nezaopatřenost dítěte. Vzhledem k tomu, ţe to v tomto paragrafu nenajdete, vězte, ţe studentem vysoké školy se stává dítě dnem zápisu do studia. Den zápisu můţe připadnout teoreticky na kterýkoliv den v roce, prakticky to bývá od června do října. Studium na vysoké škole se ukončuje řádně, tj. absolvováním studia a vykonáním státní závěrečné zkoušky (populární státnice) nebo „neřádně“, tj. například zanecháním studia, vyloučením ze studia apod. Podrobnosti byste našli v §§ 55 a 56 zákona o vysokých školách.
Studium na vysoké škole dokládají studenti také potvrzením o studiu, o jeho ukončení vám musí předloţit doklad, ze kterého bude patrné datum vykonání státnic (u některých VŠ bývá i na diplomech). Vzhledem k tomu, ţe u studentů VŠ se v praxi můţete setkávat s přerušením studia, a náš zákon tuto situaci neřeší přímo, ale je potřeba se prokousat § 54 zákona o vysokých školách, pamatujte si, ţe doba přerušení studia není povaţována za přípravu na budoucí povolání a tím pádem nelze dítě, které přeruší studium, povaţovat za nezaopatřené. Jedinou výjimku tvoří doba přerušení studia na VŠ, po kterou by trvala mateřská nebo rodičovská dovolená.
Shrnutí: co všechno musíme brát v úvahu při posuzování nezaopatřenosti dítěte? -
Věk dítěte, pamatovat si, ţe nezaopatřenost končí 26-tými narozeninami dítěte, byť třeba ještě studuje. Jaký typ vzdělání absolvuje (povinná školní docházka, střední škola, vysoká škola, teoretická a praktická příprava pro zaměstnání atd…) Pokud nestuduje, tak vědět (zjistit), co je toho příčinou (zdravotní stav – pozor na invaliditu třetího stupně, evidenci na úřadu práce).
2.3. Příjem Státní sociální podpora je sociální systém, který, pokud je to nutné, zkoumá příjem v rodině, tzn., ţe zkoumá příjem jednotlivých společně posuzovaných osob a z celkových příjmů rodiny, přičemţ tyto příjmy mohou být velmi různorodé, kalkuluje pouze s těmi, které výslovně uvádí zákon o státní sociální podpoře. Příjem, který je důleţitý pro posouzení nároku na dávku, se označuje jako rozhodný příjem a vypočte se jako měsíční průměr příjmů rodiny za rozhodné období. Přesnou definici najdete v § 4 zákona o SSP. U přídavku na dítě je rozhodným obdobím kalendářní rok, u příspěvku na bydlení a porodného je to kalendářní čtvrtletí. Jaký přesně to je rok, a které je to čtvrtletí, se dozvíte v § 6 zákona o SSP, kde je stanoveno, ţe: 1) u přídavku na dítě je rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhoţ spadá období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němţ před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem. To znamená, ţe rozhodujícím příjmem pro nárok na přídavek na dítě pro období od 1. října 2014 do 30. září 2015 je příjem kalendářního roku 2013, rozhodujícím příjmem u této dávky pro období od 1. října 2013 do 30. září 2014 byl příjem kalendářního roku 2012 atd.. Úplně stejně se postupuje i v případech, kdy si lidé ţádají o přídavek na dítě od jiného data neţ je 1. 10., tzn., ţe tato dávka je přiznána jen po část období (mezi 1. 10. a 30. 9. následujícího kalendářního roku), byť třeba jen na jeden měsíc. Příklad: ţádost o přídavek na dítě je uplatněna od 1. 5. 2015, rozhodným příjmem, se kterým budete pracovat, je příjem za kalendářní rok 2013. S tímto příjmem budete pracovat u všech ţádostí o přídavek na dítě, dokud budete posuzovat rozhodné období od 1. 10. 2014 do 30. 9. 2015. Příklad: ţádost o přídavek na dítě je uplatněna od 1. 9. 2015, rozhodným příjmem, se kterým budete pracovat, je příjem roku 2013. Dávka přiznaná na základě tohoto příjmu, se poskytne pouze za měsíc září 2015, neboť vám 1. 10. 2015 začíná nové období a musíte tento přídavek na dítě posoudit znovu s příjmy za kalendářní rok 2014.
Toto posuzování rozhodného příjmu a rozhodného období „pěkně motá“ našim klientům hlavy. Určitě sami brzy zjistíte, jak je obtíţné jim vysvětlit, ţe vycházíte např. z rok a půl starého příjmu, nebo budete posuzovat přídavek na dítě s novým okruhem společně posuzovaných osob (paní s dětmi se uprostřed roku vdá), a budete vyţadovat příjem nově zařazené osoby do okruhu, přičemţ pro tuto osobu bude nepochopitelné, ţe po ní chcete příjem z roku, ve kterém třeba ještě ani nevěděla, ţe nějaká osoba, se kterou bude tvořit rodinu, existuje. Celé kouzlo spočívá právě v těchto termínech: rozhodné období, rozhodný příjem. 2) U příspěvku na bydlení je rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, vţdy kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, za které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popř. nárok na dávku uplatňuje. Uţ z tohoto ustanovení vyplývá, ţe tyto čtvrtletní dávky se uplatňují na kalendářní čtvrtletí (nebo i na kratší dobu, ale vţdy v rámci kalendářního čtvrtletí), přičemţ slovo kalendářní hraje zásadní roli. Proto se příspěvek na bydlení ve valné většině případů posuzuje vţdy od 1. 1., 1. 4., 1. 7., 1. 10. Ostatní případy (od jiného data) se posuzují „uvnitř“ kalendářních čtvrtletí 1. 1. – 31. 3., 1. 4. – 30. 6., 1. 7. – 30. 9., 1. 10. – 31. 12. Rozhodný příjem tedy budete zjišťovat vţdy o jedno kalendářní čtvrtletí pozadu (předcházející kalendářnímu čtvrtletí), tzn. u dávek od 1. 1. budete zpracovávat příjem za 4. čtvrtletí předcházejícího roku, u dávek od 1. 4. budete zpracovávat příjem za 1. čtvrtletí atd. Příklad: k ţádosti o příspěvek na bydlení uplatněné od 4. 6. 2015 budete od klienta poţadovat prokázání příjmů za 1. čtvrtletí roku 2015. Proč? Protoţe ţádost je uplatněná v rámci druhého čtvrtletí (1. 4. – 30. 6.), kalendářní čtvrtletí předcházející druhému čtvrtletí je 1. čtvrtletí 2015. Aţ k ţádostem uplatněným v období od 1. 7. 2015 budete vyţadovat prokázání příjmů za 2. čtvrtletí roku 2015. 3) U porodného je to rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Příklad: dítě se narodilo 16. března, od klienta budete vyţadovat prokázání příjmů za 4. čtvrtletí předcházejícího roku. Proč? Protoţe dítě se narodilo v 1. čtvrtletí, předcházející čtvrtletí je 4. čtvrtletí minulého roku. Tyhle lhůty jsou pro klienty lehce pochopitelné, při zpracování čtvrtletních dávek byste neměli mít větší problémy s objasněním, proč vyţadujeme příjmy právě za to a to čtvrtletí. Úkol č. 4 Tak uţ víme, co je to rozhodný příjem a rozhodné období, zbývá se prokousat tím, co jsou to započitatelné příjmy, tzn., které druhy příjmů se pro účely SSP vůbec za příjem povaţují. Veškerý výčet započitatelných příjmů najdete v § 5 zákona o SSP. Je to na první pohled poměrně dlouhý paragraf plný odkazů na zákon o daních z příjmů. I kdyţ zrovna teď na kurzu nemusíte mít po ruce tento zákon, pro praxi si jej určitě vytiskněte, stačí stránky, na kterých se naše započitatelné příjmy nacházejí. V odstavci 1 paragrafu 5 najdete taxativní výčet příjmů, tzn., ţe jiné neţ zde uvedené příjmy nelze do rozhodného příjmu započítat. V ostatních odstavcích § 5 je uvedeno, jakým způsobem se tyto příjmy započítávají. Protoţe s touto tematikou úzce souvisí, jak se vlastně příjmy mají prokázat, budeme k § 5 potřebovat i ustanovení § 68 odst. 2 a 3 našeho zákona o SSP. K ruce si vezměte Doklad o výši ročního (čtvrtletního) příjmu.
Samotné započitatelné příjmy jsou rozdělené do několika okruhů, kdyţ se podíváte do zákona, zjistíte, ţe i § 5 odst. 1 je rozdělen na čísla a písmenka. Prvním velkým okruhem jsou příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny (§ 5 odst. 1 písm. a zákona o SSP) 1. Příjmy ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů Nejčastěji se budete setkávat, zjednodušeně řečeno, se zaměstnaneckými příjmy, které nosí naši klienti potvrzené v dokladu o výši příjmu od svého zaměstnavatele, popř. jako přílohu k tomuto dokladu. U tohoto okruhu příjmů je potřeba mít na paměti, ţe příjem nezaopatřeného dítěte za měsíce červenec a srpen se do příjmů nezapočítává (nejčastěji to bývají letní brigády studentů), a dále není moţné započítat částku, která se povaţuje za příjem z důvodu bezplatného pouţívání motorového vozidla pro sluţební účely. Tady se jedná o to, ţe někteří zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům auto k pouţívání jak pro sluţební tak pro soukromé účely. Nyní si otevřete Doklad o výši ročního příjmu a Doklad o výši čtvrtletního příjmu. V obou těchto dokladech najdete nyní probíraný okruh příjmů na druhé straně pod písmenem D1, přičemţ samotný příjem ze závislé činnosti potvrzují zaměstnavatelé do kolonky a1, pokud nevydávají svým zaměstnancům vlastní potvrzení, potom je vhodné do kolonky a1 napsat viz příloha, ale to uţ je na kaţdém konkrétním úřadu, jakými zvyklostmi se řídí. Poměrně důleţitými „chlívečky“ jsou kolonky „od“ „do“, neboť zaměstnanec, který doklad našemu úřadu předkládá, mohl v dané firmě (instituci) pracovat pouze po část roku nebo po část čtvrtletí. Proto při přebírání dokladů od klientů je potřeba v případě zaměstnanců zkontrolovat, zda firma potvrdila celé rozhodné období. V opačném případě musíte od klienta zjistit, co dělal po zbytek rozhodného období, neboť i ve čtvrtletí můţe člověk mít potvrzený příjem ze zaměstnání např. od tří zaměstnavatelů (i pro případy více pracovních úvazků). Z výše uvedeného tedy vyplývá, ţe tento druh příjmů se prokazuje potvrzením. Zároveň platí, ţe zaměstnavatelé potvrzují tzv. čistý příjem a jedná se o příjem zaúčtovaný nikoliv vyplacený. Tento příjem budete ručně vkládat do počítačového potvrzení příjmů. Také se budete setkávat s případy, kdy u ročního příjmu vám „zaměstnanec“ nepředloţí částky potvrzené zaměstnavatelem, ale protoţe si podával daňové přiznání sám na finanční úřad, budete po zakliknutí příslušných kolonek v programu čekat, aţ se vám jeho zaměstnanecký příjem „sehraje“ elektronickou cestou. Zároveň vám musí takový zaměstnanec předloţit příjem, který je v dokladu o výši ročního příjmu označen kódem ap. Tento příjem je nutné zaměstnanci, který podával daňové přiznání, odečíst. Příjem ap jako důsledek superhrubé mzdy potvrzují zaměstnavatelé a jedná se o „odvody“, které zaměstnavatel „strhl“ zaměstnanci (tyto „odvody“ finanční úřad nezná).
2. Příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů Jedná se o druhý nejčastěji zpracovávaný příjem, coţ vyplývá ze skutečnosti, ţe nejčastěji se lidé v naší republice ţiví zaměstnáním nebo podnikáním. U tohoto druhu příjmů je velmi důleţité rozlišovat, zda se jedná o roční či čtvrtletní příjem, a dále zde nebudete mít vţdy k dispozici potvrzení, byť v případě těchto příjmů se jedná v 99 % případů o elektronické potvrzení finančního úřadu. Tyto příjmy nebudete do počítače vkládat ručně, ale o to pečlivěji musíte mít „vyklikané“ počítačové kolonky, kterých je poměrně dost, a na základě kterých bude naším programem OK centrum stanoven podnikatelův příjem. Pokud budete zpracovávat doklad o výši ročního příjmu, „podnikatelský“ příjem se v tomto případě prokazuje potvrzením. V naprosté většině případů se jedná o elektronické potvrzení příjmů cestou „sehrátí“ dat mezi databází SSP a finančními
úřady pomocí centrální databáze MPSV. Kdyţ se podíváte na formulář dokladu o výši ročního příjmu, k tomuto kroku je potřeba, aby klient zaškrtl (zakříţkoval) z moţností, které jsou zde uváděny na první stránce, moţnost, u které je natištěno „ výši příjmů si zjistěte na FÚ“. Tímto nám dává pravomoc k tomu, ţe si jeho příjem zjistíme sami a to pohodlně kliknutím v našem programu. Tím pohodlí končí a začínají nervy, za jak dlouho se příjmy objeví v naší databázi, coţ nejsme schopni ovlivnit, vše závisí na rychlosti zpracování daňových přiznání jednotlivými finančními úřady a jejich jednotlivými správci daně. Valná většina osob, které prokazují tento druh příjmu, volí výše uvedený způsob zjištění svých příjmů, neboť i pro ně je pohodlnější. Pokud byste hledali, který ţe je to příjem v našem papírovém dokladu o výši ročního příjmu, jedná se o příjem na druhé straně pod písmenem D2 označený kódem a2. Prakticky jej získáte elektronickou cestou a bude uloţený v databázi, takţe papírová kolonka zůstane zpravidla prázdná. Také u tohoto druhu příjmů se jedná o čistý příjem, v případě podnikatelů se lépe hodí formulace přímo z našeho zákona tzn. příjem po odpočtu výdajů vynaloţených na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. Dále je potřeba si uvědomit, ţe „sehráté“ příjmy mnohých podnikatelů by se rovnaly nule nebo by se jí blíţily (ať uţ z jakýchkoliv důvodů). Proto je pro účely stanovování příjmů v našem zákoně zabudované ustanovení, ţe se musí jednat nejméně o částku (měsíčně) odpovídající 50% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok, za který se rozhodný příjem zjišťuje. Tuto částku vyhlašuje MPSV Sdělením ve Sbírce zákonů, určitě se tento „papír“ nachází na kaţdém vašem pracovišti. Pro rok 2012 a 2013 byla jako částka odpovídající 50% … vyhlášena částka 12500,- Kč měsíčně. Tím pádem nejniţší moţný „podnikatelský“ příjem za rok 2012 (2013) = 150000,- Kč. Nemusíte mít strach z toho, ţe elektronická odpověď z finančního úřadu bude v niţší částce. Náš program vţdy v případech, kdy „sehrátý“ příjem je niţší, pracuje automaticky s „50%“. Ovšem kdyby neexistovaly výjimky, nebylo by to snad ani normální. Jednu výjimku tvoří osoby, které svoji samostatnou výdělečnou činnost vykonávají jako tzv. vedlejší. Skutečnost, ţe se jedná o vedlejší činnost, ověříte nejlépe na příslušné správě sociálního zabezpečení, neboť se vychází ze zákona o důchodovém pojištění. Právě proto musí klienti, kterých se to týká, zakříţkovat na první straně dokladu o výši ročního příjmu jednu ze dvou variant: hlavní nebo vedlejší. Na tyto osoby se našich „50%“ nevztahuje, ale bude jim do ročních příjmů započítaná přesně ta částka, která se „sehraje“ z finančního úřadu. Další výjimkou jsou nezaopatřené děti, kdy stejně jako u příjmů ze závislé činnosti není moţné jim do příjmů započítat částky za měsíce červenec a srpen. Pozor ale na rozdíl mezi těmito druhy příjmů. U studentů, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ), se tento prázdninový příjem můţe odečíst jen v případě, ţe tato činnost trvala po celý měsíc (celý červenec nebo srpen nebo oba celé měsíce). Z příjmů se jim odečte za kaţdý z těchto měsíců jedna dvanáctina ročního příjmu z podnikání za kalendářní rok, za který se zjišťuje rozhodný příjem. Co se týká čestných prohlášení, jde o to, ţe člověk měl za rok příjem menší neţ určitou částku, tudíţ nemusí podávat daňové přiznání a svému finančnímu úřadu pro tyto účely vyplnil a podal čestné prohlášení. V těchto případech je dobré vidět kopii tohoto čestného prohlášení, člověk si sám napíše částku na příslušné místo do našeho dokladu (D2, a2), neboť se vám nemá co „sehrát“, protoţe neexistuje daňové přiznání, které by finanční úřad zpracovával. Částku pak zadáte ručně. Poslední neprobranou kolonkou na první stránce dokladu je daň stanovená paušální částkou. Za léta, kdy funguje systém SSP, se většina zaměstnanců s tímto příjmem nesetkala, finanční úřady této moţnosti vyuţívají velmi zřídka, takţe kdyby něco, takový člověk vám musí předloţit papír, který se jmenuje Rozhodnutí, a v něm byste příslušnou částku, kterou pak zadáte ručně, našli.
V tuto chvíli máme za sebou roční „podnikatelské“ příjmy. U čtvrtletních příjmů je to malinko sloţitější, ale protoţe s nimi budete pracovat kaţdé čtvrtletí, nezbývá, neţ se jimi prokousat. Vezměte si k ruce doklad o výši čtvrtletního příjmu. První stránka je jednoduchá, pochoutka začíná na straně 3 od písmene I. Na začátek je potřeba si ujasnit, z jakého období budeme vycházet. Uţ víme, ţe pro čtvrtletní dávky (např. příspěvek na bydlení) máme vycházet z předcházejícího kalendářního čtvrtletí. U jiných příjmů je to jednoduché a lehce představitelné, např. u zaměstnance, který ţádá o příspěvek na bydlení od 1. 1. 2015, potvrdí mzdová účetní jeho příjem za 4. čtvrtletí 2014 a je „vymalováno“. Jak ale zjistit příjem OSVČ, která podává daňové přiznání jednou za rok? Zákon o SSP právě pro tyto případy obsahuje ustanovení § 5 odst. 5,6,7. Jedná se o příjem za rok, který předchází období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, na které se příspěvek na bydlení přiznává, a pak budeme tento příjem zpracovávat dál (na měsíce a čtvrtletí). Příklady: 1) k ţádosti o příspěvek na bydlení od 1. 1. 2015 budeme vycházet u podnikatele z příjmů, které ukrývá jeho daňové přiznání za rok 2013. Proč? Dávka spadá do období 1. 7. 2014 – 30. 6. 2015 (následující kalendářní rok), rok, který předchází tomuto období = rok 2013. 2) k ţádosti o příspěvek na bydlení od 1. 7. 2015 budeme vycházet u podnikatele z příjmů, které obsahuje jeho daňové přiznání za rok 2014. Proč? Dávka spadá do období 1. 7. 2015 – 30. 6. 2016, rok, který předchází tomuto období = rok 2014. U čtvrtletních příjmů OSVČ je důleţité, jestli OSVČ vykonávala v inkriminovaném čtvrtletí, ale i v roce, za který zkoumáme příjmy, své podnikání po celé čtvrtletí a po celý rok, který předchází období 1. 7. - 30. 6. následujícího kalendářního roku, nebo jen po část těchto období, a zda vykonávala své podnikání jako hlavní nebo vedlejší činnost. Protoţe můţe docházet k několika kombinacím, musí mít taková osoba dobře zakříţkované „chlívečky“ v písmenu I dokladu o výši čtvrtletního příjmu. Úkol č. 5 Jestliţe osoba v kalendářním čtvrtletí, za které zkoumáme příjem, vykonávala svoji samostatnou činnost, její příjem se stanoví jako měsíční průměr z příjmů OSVČ za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhoţ spadá počátek období od 1. 7. do 30. 6. následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává. Co to prakticky znamená? Nic jiného, neţ to, ţe abyste s pomocí počítače správně stanovili čtvrtletní „podnikatelský“ příjem, musíte znát příjem OSVČ za „správný předcházející rok“, ten se vám po zakliknutí dotazu na finanční úřad „sehraje“, a poté musíte správně spočítat zakříţkované měsíce roku, ve kterých OSVČ svoji činnost vykonávala. Počítač pak sám spočítá průměrný měsíční příjem z příslušného roku a ten poté vynásobí příslušným počtem měsíců kalendářního čtvrtletí, ve kterých byla činnost OSVČ vykonávána. Nejjednodušší a také nejhojnější variantou je v těchto případech příjem OSVČ, která podnikala po celé zkoumané kalendářní čtvrtletí a v předcházejícím roce, ze kterého při stanovení příjmů vycházíme, podnikala po celý rok. V těchto případech počítač čeká na odpověď z finančního úřadu ohledně ročních příjmů (anebo taky nečeká, protoţe tento příjem se sehrává jednou za rok, tak jako se daňové přiznání podává jednou za rok, takţe jakmile se jednou příjem načte do naší databáze, po zbytek roku jej máme k dispozici), tyto vydělí dvanácti, získá tak průměrný měsíční příjem a ten vynásobí třemi. Výsledek = čtvrtletní příjem OSVČ. I u čtvrtletních příjmů platí pravidlo, s výjimkou vedlejší samostatné výdělečné činnosti, ţe příjmy budou stanoveny nejméně ve výši 50% průměrné měsíční mzdy
v národním hospodářství, tzn. stejně jako u ročních příjmů – pokud se z finančního úřadu „sehraje“ menší částka, neţ je 50%, program bude příjem počítat právě z těchto „50%“. Jak ale stanovit příjem OSVČ v případě, ţe sice v předcházejícím kalendářním čtvrtletí podnikala, ale v roce, který předchází….., ještě ţádnou samostatnou činnost nevykonávala? Coţ je také poměrně častá varianta, která zpravidla neříká nic jiného, neţ ţe podnikatel začal vykonávat svoji SČ teprve nedávno, třeba před pár měsíci. Jak v tomto případě stanovit příjem, kdyţ není k dispozici daňové přiznání za příslušný předcházející rok, ze kterého bychom elektronicky načetli roční příjem? Odpovědí na tuto otázku je ustanovení § 5 odst. 6 našeho zákona o SSP. V těchto případech se započítá jako příjem částka, odpovídající 25% průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející období od 1. 7. do 30. 6. následujícího kalendářního roku, za který se rozhodný příjem zjišťuje. Tzn., ţe mechanismus funguje stejně jako u „50%“, ale u této skupiny OSVČ budeme počítat s „25%“. Pro úplnost je třeba uvést, ţe pokud někdo vykonává SČ dlouhodobě jako vedlejší činnost, započte se mu stejně jako u ročních příjmů pouze faktický příjem (50% nebo 25% nepřipadá v úvahu), a to tak, ţe pro účely čtvrtletí se tento příjem podělí dvanácti a vynásobí třemi. Pokud se vám z finančního úřadu „sehraje“ nula, takový příjem budete brát v úvahu.
3. Příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů Jedná se o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a také jde o příjmy z nájmu movitých věcí (kromě příleţitostného nájmu). V realitě SSP se s tímto příjmem nebudete setkávat příliš často, tyto příjmy nám klienti prokazují zpravidla u nájmu bytů a zemědělské půdy. U ročních příjmů se příjem z nájmu započítává v tom kalendářním roce, ve kterém byl předmětem daně z příjmů, přičemţ dokladem, kterým se prokazuje, se rozumí potvrzení (byť elektronicky načtené z finančního úřadu). U čtvrtletních příjmů se příjem z nájmu započítává v tom kalendářním čtvrtletí, ve kterém byl vyplacen, a prokazuje se prohlášením, tzn., ţe člověk si sám vepíše příslušnou částku do dokladu o výši příjmů. Nutno podotknout, ţe zejména u nájmu zemědělské půdy mají pronajímatelé (naši klienti) často v rukou potvrzení zemědělského druţstva s uvedenými částkami a daty vyplácení. Je tedy otázkou, jestli uvaţovat do příjmu vše, co je potvrzené v potvrzení. Zde je potřeba si uvědomit, ţe jako u ostatních příjmů, jsou tyto příjmy pro účely SSP započítávány po odpočtu výdajů vynaloţených na jejich dosaţení, zajištění a udrţení atd…, takţe pokud náš klient nemá tyto výdaje, je moţné, ţe částka, kterou si uvede do dokladu o výši příjmů, bude stejná jako částka na případném potvrzení. Jak v dokladu o výši ročního příjmu, tak v dokladu o výši čtvrtletního příjmu patří tento druh příjmů do oddílu D2 kód a4. V počítači budete u čtvrtletních příjmů tyto částky zadávat ručně (podle prohlášení klienta), u ročních příjmů to bude buď ručně podle potvrzení, nebo se vám příjem z nájmu „načte“ elektronicky z finančního úřadu, přičemţ ani nemusíte poznat, ţe se jedná o takový příjem, protoţe pokud měl klient i jiný druh příjmů, kvůli kterým podával daňové přiznání, „načte“ se vám jen jedna částka (suma) příjmů.
4. Ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů Tyto příjmy najdete v§ 10 zákona o daních z příjmů, přičemţ zákon o SSP přímo stanoví, které příjmy v rámci tohoto okruhu příjmů nelze započítat. Úkol č. 6 Druhým velkým okruhem započitatelných příjmů jsou některé příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů (§ 5 odst. 1 písm. b zákona o SSP). 1. Příjem přijatý v rámci plnění z vyţivovací povinnosti Jedná se o tzv. alimenty. Zde je potřeba myslet na to, abychom nezapočítali výţivné do příjmů osobě, která se společně posuzuje s osobou, která jí v rozhodném období toto výţivné poskytla. Příklad: otec, který s rodinou neţil, poskytoval výţivné na svoje nezaopatřené dítě. Dítěti byl tento příjem pravidelně započítáván při stanovování nároku na dávky. Od dubna však otec obnovil souţití s rodinou, stal se tedy společně posuzovanou osobou, tzn., ţe pro příspěvek na bydlení bude brán v úvahu jeho příjem za 1. čtvrtletí, ale dítěti uţ za první čtvrtletí nebude započítáno výţivné, byť jej obdrţelo. 2. Odchodné, výsluhový příspěvek, odbytné u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů Charakteristiku těchto příjmů byste našli v příslušných „sluţebních“ zákonech (221/1999Sb., a 361/2003 Sb.). 3. Příjmy z prodeje podílu v obchodní korporaci Výjimku u těchto příjmů tvoří prodej cenného papíru nabytého před více neţ pěti lety, tzn., ţe takový příjem bychom nezapočítali. 4. Příjmy plynoucí jako náhrada za sluţebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu Dříve (před rokem 2014) byl pouţíván termín „věcné břemeno“. 5. Náhrada mzdy (platu, odměny) nebo sníţeného platu (sníţené mzdy) od čtvrtého do čtrnáctého a v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti V dokladech o výši ročních i čtvrtletních příjmů si můţete všimnout příjmu označeného kódem ab. Jedná se o povinnost zaměstnavatelů podle zákoníku práce. 6. Příjmy z dávek a plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona o důchodovém spoření Jedná se o příjmy z tzv. druhého pilíře. 7. Odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu zvolenému na území ČR, zaopatření a náhrada výdajů z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manţelovi nebo manţelce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území ČR. 8. Příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR, plynoucí poplatníkům daně, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů se sídlem v zahraničí 9. Příjmy za práci ţáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy 10. Zvláštní příplatek nebo příplatek za sluţbu v zahraničí poskytovaný v cizí měně vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným mimo území ČR
Dalším okruhem započitatelných příjmů jsou dávky nemocenského a důchodového pojištění (§ 5 odst. 1 písm. c zákona o SSP). a) Nemocenské dávky potvrzují v ČR od 1. 1. 2009 zpravidla okresní správy sociálního zabezpečení, neboť počínaje tímto datem jsou kromě ozbrojených sloţek jedinými plátci těchto dávek. Jak v dokladu o výši ročního tak čtvrtletního příjmu je najdete pod kódem b. V případě, ţe v rozhodném období vyplácela OSSZ našemu klientovi nemocenské dávky, zůstane tato kolonka zpravidla prázdná, neboť tento příjem se nám „sehraje“ do naší databáze, tzn., ţe jej budeme mít v elektronické podobě. b) Důchody se vţdy prokazují potvrzením a ve většině případů to je zase elektronicky získaný příjem z centrální databáze, neboť většinu těchto dávek vyplácí v ČR Česká správa sociálního zabezpečení, se kterou elektronická komunikace funguje řadu let. Všechny dávky důchodového zabezpečení se jak pro účely ročního, tak pro účely čtvrtletního příjmu započítávají v tom období, ve kterém byly vyplaceny. Klient, který je poţivatelem některé z dávek důchodového zabezpečení, zakříţkuje v oddílech F, ţe „pobíral“ a musí také upřesnit, od koho. To je důleţité proto, ţe dávky důchodového zabezpečení vyplácí kromě ČSSZ také Vojenský úřad sociálního zabezpečení (VÚSZ) a svoje orgány sociálního zabezpečení, které vyplácejí důchody, mají i Ministerstvo vnitra ČR (např. důchody policistů a hasičů) a Ministerstvo spravedlnosti ČR (např. důchody příslušníků vězeňské sluţby). Kromě Ministerstva spravedlnosti ČR potvrzují důchody všichni ostatní plátci jiţ také elektronicky, jako je tomu u ČSSZ. Poţivatelé důchodu vypláceného ministerstvem spravedlnosti vám musí předloţit papírové potvrzení (ať uţ v dokladu o výši příjmů nebo na zvláštní příloze). Je pravděpodobné, ţe v budoucnu se nám budou „sehrávat“ důchody i z tohoto orgánu. V běţné praxi se vám tedy 99% důchodů pěkně „načte“ do databáze nebo důchod od ministerstva spravedlnosti zadáte ručně. Zbylé 1% tvoří částky důchodů, u kterých vy nebo přímo klienti, kterých se to týká, budete mít pochybnosti. V těchto případech vám nezbude nic jiného, neţ se písemně dotázat u příslušného plátce dávky. Předposledním okruhem jsou dávky od úřadu práce. Jedná se o podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci, mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a dále o naše vlastní dávky – přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Tyto příjmy se prokazují potvrzením, byť se v 99% případů jedná o elektronické potvrzení, které opět získáme dotazem do centrální databáze. Všechny tyto dávky se započítávají v tom období, ve kterém byly vyplaceny, ať uţ se jedná o kalendářní rok nebo čtvrtletí. V obou dokladech o výši příjmů najdete podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci pod písmenem G. Pokud osoba, která nám prokazuje příjmy, pobírala v námi zkoumaném období některou z těchto dávek, musí mít zakříţkovanou poslední variantu (pobíral, od ÚP). Částku nemusí dokládat, „načte“ se vám elektronicky. Co se týká „mzdových nároků“, výhodou je, ţe se také „sehrávají“ elektronicky. Častým problémem ovšem bývá, ţe naši klienti zpravidla nevěnují pozornost písmenu H v dokladech o výši příjmů a nezakříţkují správnou variantu. Na skutečnost, ţe jim byl tento příjem vyplacen, přijdete v momentě, kdy budete řešit tzv. konflikty v databázi. Jedná se o příjem, se kterým se nebudete setkávat často, ale pokud uţ k „nárazu“ dojde, musíte si dát pozor na to, abyste klientovi tento příjem nezapočetli
dvakrát (jednou jako zaúčtovanou mzdu, podruhé jako mzdový nárok). Kdyby něco, tak na úřadech práce nazýváme tuto agendu insolvencí. Co se týká dávek SSP, náš zákon stanoví, ţe kdyţ si někdo ţádá o přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení, jako příjem se mu započte i vyplacený rodičovský příspěvek. Pokud si někdo ţádá o příspěvek na bydlení, započte se mu jako příjem i vyplacený přídavek na dítě. Dávky SSP samozřejmě klient nikde nepotvrzuje, a ani na papírových dokladech o výši příjmů nenajdete příslušnou kolonku. Zřejmě proto občas uvidíte nějaké poznámky zaměstnanců SSP v kolonce Místo pro úřední záznamy na první straně dokladů o výši příjmů. Tyto příjmy náš program zná a „sehrají“ se vám elektronicky. V některých případech se třeba budete divit, ţe částky dávek SSP, které se vám do příjmů sehrají, budou niţší, neţ by měly teoreticky být. To je dáno tím, ţe pokud osoba uhrazuje přeplatek na dávce SSP z dávek, příjem se o částku úhrady sniţuje.
Posledním okruhem příjmů jsou příjmy ze zahraničí Kdyţ si prohlédnete naše doklady o výši příjmů, u všech okódovaných kolonek zpravidla úplně vpravo „visí“ kolonky příjem ze zahraničí, měna. Filosofie započítávání příjmů ve státní sociální podpoře totiţ pracuje s podmínkou, ţe pokud měla osoba, která nám prokazuje svoje příjmy, tyto příjmy ze zahraničí, tak pokud jsou to příjmy obdobné těm našim českým, jsou to pro nás započitatelné příjmy. V §5 odst. 9 zákona o SSP se dozvíte způsob jejich zápočtu, tzn., ţe pokud byl roční příjem předmětem daně z příjmů, započte se v tom kalendářním roce, ve kterém byl předmětem této daně. Ve všech ostatních případech se příjmy ze zahraničí započtou v tom období, ve kterém byly vyplaceny. Zároveň je potřeba říci, ţe pokud jsou tyto příjmy vypláceny v cizí měně, musíte provést přepočet na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou. Tento kurz zkoumáte vţdy k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje příjem, např. k ţádosti o příspěvek na bydlení od 1. 2. 2015 zkoumáte příjmy za 4. čtvrtletí 2014, pokud byste prováděli přepočet na naše koruny, musíte si vyhledat kurz ze dne 1. 10. 2014. Pokud byste se setkali s měnou, u které ČNB nevyhlašuje kurz, pouţijete kurz měny obvykle pouţívaný bankami v ČR a zase k prvnímu dni rozhodného období. Úkol č. 7
Shrnutí: Kapitola příjmy byla hodně „fuj“, ale uţ znáte další pojmy (rozhodné období, rozhodný příjem, započitatelný příjem atd.) a víte, nebo alespoň tušíte, co znamenají a jak se s nimi zhruba pracuje. Závěrem je potřeba ještě zdůraznit pár věcí, které sice znějí hodně teoreticky, ale s jejich praktickým vyuţitím se jistě setkáte. Teorii najdete v § 5 odst. 2 našeho zákona, který říká, ţe do rozhodného příjmu se započítává kaţdý z příjmů samostatně, a ţádný z nich nelze sníţit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níţ došlo za jiné období neţ za období, za něţ se rozhodný příjem zjišťuje. Praxe: určitě se setkáte s klienty, kteří budou velmi nespokojeni s tím, ţe jim do příjmů započítáte celý příjem, který jim například potvrdila jejich mzdová účetní, neboť z platu je jim strhávána půjčka, spoření na děti a jiné záleţitosti, a jim jako jejich „vyuţitelný“ příjem zůstává mnohem méně, neţ jak je potvrzeno v dokladu o výši příjmů. Také se setkáte např. s tím, ţe podnikatel nebude věřit svým očím, ţe z finančního úřadu se nám „sehrála“ do jeho příjmů částka např. 370000,- Kč, kdyţ podle jeho slov neměl téměř ţádný zisk. Tyhle situace, a mnohé
další, vychází právě z výše uvedené teorie (výjimku tvoří sníţení částky u dávek SSP, o kterých byla řeč v bodě 5 – dávky od úřadů práce). Dále se budete setkávat i s tím, ţe byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena nebo sníţena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem se o toto zvýšení sniţuje, popř. se o toto sníţení zvyšuje v tom kalendářním roce nebo v tom kalendářním čtvrtletí, v němţ došlo k takovému zaúčtování. Praxe: čas od času najdete v databázi podobné záleţitosti, neboť zpravidla po kontrole finančního úřadu provedené u poplatníka daně a poté po „sehrátí“ dat z finančních úřadů do našeho systému „přiskočí“ ke klientovým příjmům plusové popř. mínusové částky. Náš program tyto situace zná, takţe s praktickým přepočtem příjmů byste neměli mít větší problémy, situace se ale zpravidla zkomplikuje tím, ţe na dávkách SSP vznikají z těchto důvodů často přeplatky, které je potřeba následně řešit. Tak a to je všechno základní o příjmech.
2.4. Ţivotní minimum Protoţe zákon o SSP v mnoha směrech vyuţívá instituce ţivotního minima, je potřeba si ujasnit, co to vlastně je. V našem zákoně se nejvíce o ţivotním minimu píše v § 8. Samotné ţivotní minimum definuje zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, kde ţivotním minimem se rozumí minimální hranice peněţních příjmů fyzických osob k zajištění výţivy a ostatních základních osobních potřeb. Tento zákon i pro naši potřebu rozlišuje ţivotní minimum jednotlivce a ţivotní minimum společně posuzovaných osob, i kdyţ ustanovení, které se týká samotného okruhu spol. posuzovaných osob, není stejné jako ve SSP. Pro naše účely je důleţité vědět, ţe: 1) pokud se osoba posuzuje sama, vztahuje se na ni ustanovení § 2 zákona o ţivotním a existenčním minimu, coţ je ţivotní minimum jednotlivce a částka činí 3410,- Kč měsíčně, 2) pokud je v rodině více osob, tzn., ţe pracujeme s okruhem spol. posuzovaných osob, jsou částky ţivotního minima odstupňovány podle pořadí osob. Pořadí osob se stanoví tak, ţe se nejdříve posuzují osoby, které nejsou nezaopatřenými dětmi, a poté osoby, které jsou nezaopatřenými dětmi. V rámci kaţdé z těchto skupin posuzovaných osob, tj. ve skupině „dospělých“ a ve skupině „dětí“ se stanoví pořadí podle věku od nejstarší po nejmladší osobu. U osob seřazených podle těchto pravidel se pro první osobu pouţije částka 3140,- Kč (pozor – bez ohledu na její věk a nezaopatřenost). Částka ţivotního minima osoby, která je posuzována jako druhá nebo další v pořadí, činí u osoby od 15 let věku, která není nezaopatřeným dítětem 2830,- Kč (tzn. zpravidla kaţdý další dospělý). U nezaopatřených dětí jsou částky stanoveny: do věku 6 let 1740,- Kč měsíčně, od 6 do 15 let 2140,- Kč měsíčně, od 15 do 26 let 2450,- Kč měsíčně. Ţivotní minimum rodiny potom tvoří prostý součet jednotlivých částek ţivotního minima společně posuzovaných osob. Příklad: okruh společně posuzovaných osob tvoří matka, které je 42 let, otec, kterému je 45 let a dvě nezaopatřené děti ve věku 8 a 16 let. Ţivotní minimum takové rodiny bude činit 10560,- Kč. 3140,- Kč (první nejstarší zaopatřenou osobou je otec) 2830,- Kč (druhou zaopatřenou osobou je matka) 2450,- Kč (starší nezaopatřené dítě) 2140,- Kč (mladší nezaopatřené dítě) 10560,- Kč
Pro úplnost: částky ţivotního minima nemusí být po celou dobu vaší pracovní kariéry stejné, zákonem je stanoveno, ţe zvýšení těchto částek můţe provést pouze vláda svým nařízením (naposledy se tak stalo k 1. 1. 2012). Úkol č. 8
3. Přídavek na dítě Nyní se tedy dostáváme k jednotlivým dávkám. Dávka přídavek na dítě je nejrozšířenější dávkou, tzn., ţe počet vyplácených kusů přídavku na dítě je ze všech dávek SSP největší. Finančně to zpravidla bývá na našich úřadech druhá nejobjemnější dávka (první je zpravidla rodičovský příspěvek vzhledem k jeho výši). Samotný přídavek na dítě je upraven zejména v §§ 17 – 19 našeho zákona. Hned v první větě § 17 se dozvíte to nejpodstatnější, a to sice, ţe nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliţe rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky ţivotního minima rodiny a koeficientu 2,40. V § 18 se dozvíte, jak jsou přídavky na děti finančně ohodnoceny a § 19 vám řekne, komu se tato dávka vyplácí. Pamatujte si, ţe přídavek na dítě je vţdycky dávkou dítěte, tj. oprávněnou osobou u této dávky je vţdy dítě, byť za nezletilé děti ţádají o přídavek na dítě jejich zákonní zástupci. Pokud je splněna podmínka nároku (§17) na tuto dávku, tak nezaopatřenému dítěti ve věku do 6 let náleţí 500 Kč měsíčně, dítěti ve věku od 6 do 15 let náleţí 610 Kč měsíčně, a dítěti ve věku od 15 do 26 let náleţí 700 Kč měsíčně. Ještě neţ přejdeme k samotné výplatě dávky, pro pochopení je zde pro vás Úkol č. 9 Nyní přejdeme k § 19 – výplata přídavku na dítě. V případech, ţe se jedná o zletilé nezaopatřené dítě, tzn. dítě starší 18 let a splňující podmínku nezaopatřenosti, vyplácí se přídavek na dítě tomuto dítěti. Podmínka a její realizace v praxi poměrně jednoduchá, nicméně z pohledu rodičů často problematická. Určitě se budete setkávat s rodiči, kterým se dané ustanovení zákona nebude líbit, budou argumentovat tím, ţe dítě ţiví, šatí, platí za něj veškeré poplatky, dávají jim k dispozici svoje příjmy a my pak posíláme např. 700 Kč měsíčně tomuto dítěti. V případech, ţe se jedná o nezletilé nezaopatřené dítě, tzn. nezaopatřené dítě mladší 18 let věku, přídavek na dítě se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Přímým zaopatřením se rozumí osobní péče o dítě. Zpravidla se jedná o biologické rodiče dětí, ale můţe to být i osoba, kterou v podstatě jiţ známe z § 7 – okruh společně posuzovaných osob, a také z § 7 odst. 10 a 11, coţ je osoba, které bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím soudu. Pokud pečuje o dítě více osob, coţ je naprosto normální situace, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Běţně se taková dohoda v praxi realizuje tak, ţe rodiče se domluví, kdo z nich poţádá o přídavek na dítě a náš úřad jednoho z rodičů (ţadatele) povaţuje za „dohodnutou“ osobu. Občas se ale vyskytují situace, kdy se rodiče nedohodnou, dokonce jsou schopni se před vámi pohádat o to, kdo bude „brát“ přídavky na děti. I na tyto situace zákon pamatuje, kdyţ říká, ţe: nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka ÚP, která o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. Prakticky tato „nedohoda“ často vypadá tak, ţe např. oba rodiče podají ţádost o přídavek na dítě na totéţ dítě (děti) od stejného data atd. Naše rozhodnutí spočívá v tom, ţe zpravidla jednomu z rodičů dávku přiznáme (pokud jsou splněny podmínky nároku) a druhému z rodičů pošleme „zamítavé“ správní rozhodnutí.
Takţe teď víme, komu vyplácet přídavek na dítě, kdyţ si poţádá dospělé nezaopatřené dítě, nebo kdyţ se jedná o nezletilé nezaopatřené dítě. Co ale nastane v případě, kdy o dávku poţádá někdo z rodičů v době, kdy je dítě nezletilé, a ono dítě nám „zletí“, tzn., ţe dospěje do věku 18 let? Na to pamatuje zákon zhruba uprostřed odstavce 2 §19. V těchto případech se přídavek na dítě vyplatí rodiči do konce kalendářního měsíce, v němţ dítě dovršilo zletilosti a od následujícího kalendářního měsíce se bude vyplácet přímo tomuto dítěti. Příklad: dítěti bude 18 let 6. října 2015, za říjen 2015 se vyplatí přídavek na dítě jeho rodiči, od splátky, náleţející za listopad 2015 budeme vyplácet dávku přímo dítěti. Ve valné většině případů nebudete ukončovat původní ţádost o přídavek na dítě, kterou podal rodič dítěte, ale budete de facto v té původní ţádosti pokračovat. Jak to udělat v počítači, to zjistíte v praxi rychle (podle uţivatelské příručky, anebo častěji vám někdo z kolegů ukáţe, co máte „překliknout“). Abyste to ale mohli učinit, budete od zletivšího dítěte potřebovat souhlas podle § 50 našeho zákona, kde se říká, ţe „podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob s tím, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory výši příjmů těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu, údaje, které tvoří náleţitosti ţádosti… Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleţí mu výplata dávky po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první.“ Souhlasem se rozumí podpis osoby, která tímto podpisem stvrzuje, ţe souhlasí…… (se vším výše uvedeným). Obecně, kdyţ se podíváte na ţádost o přídavek na dítě (ale platí to pro všechny dávky), vidíte, ţe jak u ţadatele na poslední stránce, tak u společně posuzovaných osob „visí“ kolonka podpis. Tímto podpisem nám všechny osoby dávají souhlas podle § 50. A teď konkrétně k naší situaci, kdy dítě v průběhu vyplácení „zletí“. Takové dítě je uvedené na první stránce ţádosti bodu B (tam ho napsal jeho rodič při podávání ţádosti o přídavek na dítě), ale u těchto „chlívků“ ţádná kolonka podpis není, a ani být nemůţe, protoţe podpis nezletilého dítěte by nám byl k ničemu. Proto potřebujeme od zletivšího dítěte jeho souhlas (podpis). Jak se k němu dostat? V praxi to není nic sloţitého. Kaţdý měsíc totiţ náš informační systém „vyplivne“ kromě jiného tzv. předvolání. Hromádka vytištěných předvolání obsahuje děti, kterým je právě 18 let. Tato předvolání, ve kterých je uvedeno, co po dětech chceme, hlavně ţe baţíme po souhlasu podle § 50, jim zašlete (do vlastních rukou). Valná většina těchto dětí se vám na předvolání dostaví osobně, tak jak je od nich poţadováno v předvolání, no a v tu chvíli jim podstrčíte „souhlas“. Zpravidla má kaţdý úřad k tomuto účelu vytvořený předtištěný formulář. Posledním způsobem výplaty ve smyslu komu se bude vyplácet, je u přídavku na dítě ústav. Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu. Pokud si vzpomínáte, ústavní péči jsme zmiňovali v souvislosti s okruhem společně posuzovaných osob (§ 7 odst. 4), kdyţ tak jukněte do těchto míst. U ústavní péče se také stává, ţe dítě se během ní nachází po nějakou dobu mimo ústav, např. je u svého rodiče během prázdnin. Aby mohl být přídavek na dítě vyplacen osobě, která má po tuto dobu dítě v přímém zaopatření, neboť se jedná o dávku dítěte a ta má „jít za dítětem“, musí tato doba, kdy je dítě mimo ústav, trvat nejméně jeden celý kalendářní měsíc. V těchto případech pečující osobě vyplatí přídavek na dítě sám ústav (zařízení). Ústavu posílá přídavek na dítě po celou dobu umístění dítěte v ústavu náš úřad. Pro úplnost: vzhledem k tomu, ţe informační systém vám neumoţní zadat jako příjemce dávky samotný ústav, neboť dle našeho zákona náleţí dávky pouze fyzické osobě, jako
příjemce přídavků na děti v ústavní péči budete vkládat buď přímo statutárního zástupce ústavu, nebo jím pověřenou osobu, často to bývá sociální pracovnice daného ústavu. Existuje samozřejmě i moţnost, ţe o dávku poţádá zákonný zástupce dítěte a u způsobu výplaty přímo v ţádosti uvede číslo účtu dotyčného ústavu, na který bude náš úřad zasílat přídavek na dítě. Několik základních praktických rad k ţádosti o přídavek na dítě (mějte nyní ţádost před sebou): - kdyţ vizuálně kontrolujete ţádost, musíte v ní napočítat přesně tolik vepsaných lidí, kolik činí okruh společně posuzovaných osob, tzn., ţe např. pokud rodinu tvoří rodiče a čtyři děti, musíte v ţádosti napočítat šest osob (jednoho jako ţadatele, zbytek bude mezi nezaopatřenými nezletilými dětmi v písmenu B, ostatní budou v písmenu D) - všude, kde je kolonka podpis, musí být podpis správné osoby, jinak nemáte souhlas podle § 50 a v podstatě nemůţete ţádost dále zpracovávat - od všech osob, které v kolonce příjmy uvedly ano, musíte mít posbírané doklady o výši ročního příjmu - u všech osob od 15 let, u kterých je v kolonce nezaopatřenost uvedeno ano, musíte mít k dispozici potvrzení o nezaopatřenosti (nejčastěji potvrzení o studiu) - pokud bude za nezletilé nezaopatřené dítě ţádat někdo jiný neţ jeho rodič, musíte mít k dispozici rozhodnutí příslušného orgánu.
4. Příspěvek na bydlení Tato dávka je v našem zákoně obsaţena zejména v ustanoveních §§ 24 – 28. Nárok na příspěvek na bydlení má pouze vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliţe splňuje další základní podmínku: jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) a 2) součin rozhodného příjmu rodiny a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35) není vyšší neţ částka normativních nákladů na bydlení. Uţ tyhle věty dávají tušit, ţe příspěvek na bydlení není nejjednodušší a obvykle je mezi zaměstnanci SSP i nejméně oblíbený. Jednak jsou formulace v příslušných §§ dost sloţité a jednak se hemţí mnoţstvím pojmů, které v jiných dávkách nejsou vyuţitelné. Pouţijeme tedy metodu „krok za krokem“. a) Jestliţe se musí jednat o vlastníka nebo nájemce bytu, rozebereme si nejprve tyto termíny. Je jasné, ţe vlastník bytu vlastní byt, v zákoně je také stanoveno (v § 24 odst. 2), ţe za vlastníka bytu se povaţuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník uţívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Co je pro nás dokladem, který prokazuje vlastnictví bytu popř. nemovitosti? Jednoznačně výpis z katastru nemovitostí, ze kterého zjistíte, zda ţadatel je skutečně uveden jako vlastník, zda se vskutku jedná o objekt k bydlení, neboť nemovitost můţe, ale nemusí zahrnovat byt, mohou to být třeba pole, louky a hospodářské budovy, a zjistíte, od kdy je vlastníkem. To je v mnoha případech důleţité datum, od kterého můţete vůbec dávku přiznat. Jedná se o tzv. právní účinky vkladu, neboť vlastníkem bytu (nemovitosti) se stáváte aţ tzv. zavkladováním. Právní účinky vkladu vyznačují katastrální úřady většinou razítkem někde na výpisu. Výpis z katastru nemovitostí vám lidé sami předloţí, tzn., ţe předtím jej získali na příslušném katastrálním úřadu za poplatek, nebo, a to je mnohem častější varianta, si výpisy z katastrů vyţádáte sami tzv. pro úřední účely - bez poplatku. Úkol č. 10 Od 1. 1. 2015 se za vlastníka bytu povaţuje i manţel, který uţívá byt na základě práva bydlení odvozeného od vlastnického práva druhého manţela, pokud nárok na příspěvek na bydlení neuplatňuje manţel jako vlastník bytu. Dané ustanovení vychází z § 744 občanského zákoníku. Jedná se o případy, kdy vlastníkem bytu je jen jeden z manţelů, a
ten pokud si neţádá o dávku, můţe o ni poţádat druhý manţel, byť není vlastníkem bytu. Toto ustanovení můţe řešit někdy velmi svízelnou rodinnou situaci, ale také zabraňuje poţívání příspěvku na bydlení manţelům, kteří kvůli dávce mezi sebou uzavírali nájemní smlouvy zpravidla na částku s vysokým nájemným, aby ji mohli pobírat v co moţná nejvyšší výši z titulu nájemního bydlení. Od 1. 1. 2015 ale pro příspěvek na bydlení povaţujeme druhého z manţelů také za vlastníka (coţ jim vůbec nebrání v běţném ţivotě uzavírat mezi sebou nájemní smlouvy a platit si nájemné). Vzhledem k tomu, ţe v ČR je poměrně rozšířené nájemní bydlení, je velmi pravděpodobné, ţe zejména ve městech se budete setkávat s ţadateli – nájemci bytů. Jak poznáte nájemce bytu? Měl by vám předloţit platnou nájemní smlouvu. Z té mimo jiné zjistíte, zda se jedná o „běţný“ nájem, druţstevní nájem nebo nájem sluţebního bytu. Nájemní vztahy upravuje občanský zákoník, tuto problematiku byste našli od § 2237. Byť to občanský zákoník nevyţaduje, náš úřad poţaduje předloţení nájemní smlouvy v písemné podobě. U smluv na dobu určitou se zaměřte na data „ od kdy – do kdy“, to je důleţité kvůli tomu, abyste nechtěli přiznat příspěvek na bydlení před vznikem nebo po zániku nájemního vztahu. Nájem zaniká uplynutím doby určité, odstoupením od smlouvy, výpovědí. Zákon o SSP přímo specifikuje i některá období, která se povaţují za dobu trvání nájemního vztahu pro účely příspěvku na bydlení - § 24 odst. 2 věta čtvrtá zákona o SSP. Co se týká druţstevních bytů, nájemní smlouva je uzavírána mezi bytovým druţstvem a členem bytového druţstva. Protoţe je zpravidla uzavírána za podmínek upravených ve stanovách druţstva, v některých sporných případech nezbývá nic jiného, neţ prostudovat příslušné stanovy (kaţdé druţstvo má svoje vlastní). Nájem sluţebních bytů, dříve podnikových bytů, je vázán na výkon práce pro pronajímatele. Nájemní vztah vzniká pouze mezi pronajímatelem a nájemcem uvedeným v nájemní smlouvě. Nemůţe zde tedy vzniknout společný nájem bytu manţely a nedochází ani k zákonnému přechodu nájmu jako např. u běţných nájmů. Za nájemce bytu se povaţuje také nájemce bytu zvláštního určení – jedná se o bydlení osob se zdravotním postiţením, byty v domech s pečovatelskou sluţbou apod. Několik praktických rad k nájemcům a vlastníkům bytu: 1) Co je to byt, máme od 1. 1. 2015 napsané přímo v zákoně o SSP, v § 24 odst. 5. Tato definice vychází z vyhlášky č. 282/2009 Sb., o technických poţadavcích na stavbu. 2) Pokud se stal člověk nájemcem bytu před rokem 1995, nemusí vám za všech okolností doloţit nájemní smlouvu, protoţe ji prostě nemusí mít, ale určitě by měl mít nějaký doklad prokazující jeho nájemní vztah. Můţe se jednat např. o potvrzení pronajímatele bytu, rozhodnutí správního orgánu popř. soudu, doklady o placení nájemného, rozhodnutí o přidělení bytu a dohodu o odevzdání a převzetí bytu, osvědčení o přechodu nájmu bytu, rozhodnutí státního notářství o vypořádání dědiců, vzniklo-li právo uţívání druţstevního bytu děděním atd. atd. 3) Podnájemní vztah není nájemní vztah, a protoţe nárok na příspěvek na bydlení má pouze vlastník nebo nájemce bytu, není moţné přiznat tuto dávku podnájemníkům. 4) Osobu, která má zřízenou sluţebnost (dříve věcné břemeno) uţívání bytu, není moţné povaţovat za nájemce popř. vlastníka bytu, a proto jí nemůţe být přiznán příspěvek na bydlení. 5) Rodinný dům můţe mít několik bytových jednotek. Aby na kaţdý z těchto bytů (nebo na některý z nich) bylo moţné přiznat příspěvek na bydlení, musíte ověřit kromě vlastnického nebo nájemního vztahu také počet bytových jednotek. Ideálním dokladem je potvrzení příslušného stavebního úřadu, počet
bytových jednotek je moţné zjistit i ze „slušného“ kolaudačního rozhodnutí. Jaký doklad akceptuje, případně preferuje váš úřad, si zjistěte u svého metodika (ověřovatele). Úkol č. 11
b) Uţ víme, ţe oprávněnou osobou u příspěvku na bydlení je vlastník nebo nájemce bytu. Co kdyţ tuto podmínku splňuje v bytě několik osob např. manţel, sourozenec atd.? I zde funguje podobné pravidlo jako u přídavku na dítě, tj. dávka náleţí jen jednomu z nich na základě dohody. Pokud se nedohodnou, určí náš úřad, komu příspěvek na bydlení přizná. c) Vlastník nebo nájemce, ale pozor, i všechny společně posuzované osoby musí být v bytě hlášeni k trvalému pobytu. Zda tomu tak je, zjistíte z ISEO, coţ je informační systém evidence obyvatelstva a dotaz učiníte pomocí našeho programu OK centrum elektronicky (tyto dotazy budete pouţívat i pro ostatní dávky). Zákon pamatuje také na to, ţe některá osoba, ať uţ oprávněná nebo společně posuzovaná, změní v průběhu kalendářního měsíce trvalý pobyt. K takové změně se pro účely příspěvku na bydlení přihlíţí aţ od následujícího kalendářního měsíce. Stejně budete postupovat i v případech, kdy se z nájemce v jednom měsíci stane vlastník bytu nebo naopak. Důvodem je vyloučení nároku na dva příspěvky na bydlení v jednom kalendářním měsíci. d) Náklady na bydlení Abychom posoudili, zda náklady ţadatele o příspěvek na bydlení přesahují zákonem stanovenou mez (rozhodný příjem x 0,30), musíme tyto náklady znát. Zákon o SSP v § 25 vyjmenovává, co patří do nákladů, které naše úřady berou v potaz. Jedná se o nájemné, plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadů a vytápění. Zákon také stanoví, ţe nájemné se započítává jinak u nájemních bytů a jinak u druţstevních bytů, k druţstevním bytům jsou přiřazeny i byty vlastníků (kde se nájem neplatí). U nájemního bydlení se nájemné a náklady za plnění poskytované s uţíváním bytu započítávají tak, jak jsou stanoveny resp. uhrazovány. U druţstevního a vlastního bydlení se ze zákona započítávají tzv. srovnatelné náklady, a tyto náklady jsou napsané přímo jako pevné měsíční částky v našem zákoně pro počet osob v rodině. Srovnatelné náklady platí vţdy po celý kalendářní rok, přičemţ vláda stanovuje pro kaţdý rok svým Nařízením výši těchto srovnatelných nákladů. Na svých pracovištích zřejmě budete mít k dispozici příslušné Nařízení, prakticky se vám všechny částky, ostatně jako i jiná data, „nahrají“ do systému OK centrum. Ostatní náklady jsou započítávány stejně (bez ohledu na formy bydlení), kromě vytápění. Pokud někdo nemá centrální vytápění a topí pevnými palivy, tak i v tomto případě jsou přímo naším zákonem stanovené pevné měsíční částky podle počtu osob v rodině, tzn., ţe nemůţeme brát ohled například na předloţené faktury za uhlí, dřevo apod. Tyto částky stanovuje vláda svým Nařízením pro kaţdý kalendářní rok. Náklady na bydlení se stanovují podobně jako rozhodné příjmy, tzn. jako průměr za kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předchází kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na dávku uplatňuje. Příklad: k ţádosti o příspěvek na bydlení na období 1. 4. 2015 – 30. 6. 2015 se prokazují náklady na bydlení za 1. čtvrtletí 2015. U běţně hrazených nákladů např. formou měsíční zálohy není problém, moţná vás ale napadá otázka, co nastane při vyúčtování plynu nebo elektřiny, kdyţ se
vyúčtovává celý předcházející rok a ne jen čtvrtletí, a pak často vznikají doplatky nebo přeplatky u těchto energií. Na to pamatuje náš zákon v § 25 odst. 3, který (zjednodušeně) říká, ţe to prostě dáte do toho čtvrtletí, na které doplatek nebo přeplatek připadl, i kdyţ se jedná o delší období. Příklad: ţadatel o příspěvek na bydlení doloţil k ţádosti platné od 1. 1. 2015 do 31. 3. 2015 svoje náklady na bydlení za 4. čtvrtletí 2014, přičemţ také předloţil vyúčtování elektřiny za období 1. 11. 2013 – 31. 10. 2014. Elektrárenská společnost mu v listopadu 2014 vrátila na základě vyúčtování 2500,- Kč. Pro naše účely mu tedy ve 4. čtvrtletí 2014 fakticky sníţíme náklady na bydlení o tuto částku (protoţe listopad 2014 spadá do 4. čtvrtletí 2014). Samozřejmě, ţe v těchto případech se ţadatelé na nás zlobí, neboť často z důvodu vrácení peněz od některého z poskytovatelů sluţeb se příspěvek na bydlení oproti minulému období sniţuje nebo i nevzniká, popř. zaniká nárok na dávku. Výše popsaný mechanismus funguje i v opačných případech, tj. kdyţ ţadatel více či méně doplácí poskytovateli sluţeb (energií). Tím se jeho náklady na bydlení zvyšují a tím se často i dávka zvyšuje. To uţ se ţadatelé zpravidla na nás nezlobí, ţe? Co se týká samotného prokazování nákladů na bydlení, naprostým ideálem pro nás by byl vyplněný a potvrzený doklad o výši nákladů na bydlení, tj. všechny organizace, kterým oprávněná osoba platí vyjmenované náklady, by potvrdily příslušné částky pěkně do našeho potvrzeníčka. Praxe zpravidla ukazuje, ţe je tomu právě naopak. Proto se budete prohrabovat v ústřiţcích sloţenek, výpisech z účtů, inkasních lístcích, fakturách atd. atd. a určitě vám budou moc sympatičtí tzv. puntičkáři, kteří budou mít pěkně seřazené měsíc po měsíci veškeré svoje doklady o nákladech za bydlení. Jak přesně funguje mechanismus dokladování nákladů na bydlení na vašem pracovišti, si musíte zjistit přímo tam. Je moţné, ţe některé z dokladů budete kopírovat a uchovávat ve spise popř. v digitální podobě, u některých budete data pouze ověřovat a dělat o tom poznámku do našeho potvrzení. Dále je poměrně důleţité vyznat se při započítávání nákladů na bydlení v ustanovení § 25 odst. 2, které řeší, jakým způsobem (správně) náklady započíst. Úkol č. 12 Občas se samozřejmě můţete potýkat s otázkou, zda některé náklady na bydlení započíst nebo ne. Můţe se jednat o případy, kdy náklady neuhradila (nezaplatila) osoba uvedená jako ţadatel o dávku popř. společně posuzovaná osoba, nebo se vám některé předloţené doklady „nebudou zdát“ jako např. pronájem garáţe, sklepa apod. Proto, pokud nemáte k dispozici podrobný postup práce vašeho pracoviště (oddělení, referátu), příp. metodické materiály vydané MPSV, poraďte se se svým metodikem. e) Abychom posoudili, jestli součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (0,35) není vyšší neţ částka normativních nákladů na bydlení, je potřeba zmínit normativní náklady. V našem zákoně je najdete v § 26. Jedná se zase o pevně stanovené částky, které v sobě zahrnují nájem, ceny sluţeb a energií, a jsou opět vydávány formou Nařízení vlády pro jednotlivé kalendářní roky. Protoţe normativní náklady na bydlení jsou propočítávány i podle počtu osob v rodině a podle velikosti obce, § 26 vypadá jako tabulka, ze které zjistíte, jaké jsou například normativní náklady na bydlení tříčlenné rodiny ţijící ve městě, které má 60000 obyvatel. Protoţe samotné nájemné se posuzuje podle toho, zda se jedná o nájemní nebo jiný byt, tak i normativní náklady na bydlení jsou rozděleny podle toho, zda se jedná o byt uţívaný na základě nájemní smlouvy nebo jde o byty druţstevní a byty vlastníků. Pokud nahlédnete do těchto tabulek, zjistíte, ţe částky normativních nákladů u nájemních bytů jsou o něco vyšší neţ u druţstevních a vlastních bytů. Tato skutečnost je zde zmíněna proto, abyste nebyli překvapeni negativními reakcemi „druţstevníků“ a
vlastníků, kteří někdy velmi pobouřeně argumentují tím, ţe jejich náklady nejsou o nic niţší neţ náklady nájemníka. f) Výše příspěvku na bydlení (§ 27) Samotný výpočet zase provádí počítač, na vás je, abyste jej „dobře nakrmili“. Kromě správného okruhu společně posuzovaných osob, všech jejich potvrzení (o příjmu, nezaopatřenosti atd.) si dejte také dobrý pozor na správné zadání faktických nákladů na bydlení. Normativní náklady, počet obyvatel, srovnatelné náklady a částky za pevná paliva dodá náš počítač sám. Výše příspěvku na bydlení můţe být stanovena dvěma způsoby. Záleţí na tom, zda jsou faktické náklady na bydlení niţší neţ normativní náklady či nikoliv. Varianta č. 1: příspěvek na bydlení = normativní náklady – rozhodný příjem rodiny x 0,30 (0,35) Varianta č. 2: příspěvek na bydlení = faktické náklady – rozhodný příjem rodiny x 0,30 (0,35) Tuto variantu vybere počítač pro případy, kdy faktické náklady na bydlení u našeho klienta jsou niţší neţ normativní náklady na bydlení. Stejně jako i v jiných případech se za rozhodný příjem rodiny dosadí částka ţivotního minima rodiny, pokud faktický rozhodný příjem nedosahuje ţivotního minima rodiny.
Shrnutí a pár praktických rad: 1) V ţádosti o příspěvek na bydlení musí být tolik osob, kolik je jich v bytě hlášeno k trvalému pobytu, ţe to jsou třeba cizí lidé, nám vůbec nevadí. Rodina se u této dávky skládá přece podle jiného principu. 2) Ţadatel musí být nájemce nebo vlastník bytu, musíte mít na to doklad. Zároveň vám musí předloţit doklad o výši nákladů na bydlení. 3) Příspěvek na bydlení nelze přiznat z titulu podnájmu nebo sluţebnosti (věcného břemene). 4) Všude, kde je kolonka podpis, musí být podpis správné osoby. 5) Od všech osob, které v kolonce příjmy uvedly ano, musíte mít k dispozici doklady o výši čtvrtletního příjmu. 6) U všech osob od 15 let, u kterých je v kolonce nezaopatřenost uvedeno ano, musíte mít k dispozici potvrzení o nezaopatřenosti. Je velmi pravděpodobné, ale ne nezbytně nutné, ţe nezaopatřené osoby jiţ mají svoji nezaopatřenost doloţenu k jiným dávkám např. k přídavku na dítě. Stačí nám jedno potvrzení ke všem dávkám. 7) Je-li dítě v plném přímém zaopatření ústavu, nepatří do příspěvku na bydlení, i kdyţ má v bytě (např. u rodičů) stále trvalý pobyt (§ 7 odst. 4, 5).
5. Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je dávkou rodiče, který pečuje o malé dítě. Protoţe s dětmi zůstávají doma v naší republice zpravidla ţeny, klientky tuto dávku velmi často nazývají mateřskou, moţná také proto, ţe zpravidla nastupují na mateřskou dovolenou, po které následuje rodičovská dovolená. Tato dávka nepatří mezi dávky testované na příjem, i kdyţ určité okolnosti, které jsou spojené s příjmy osoby, nás zajímat budou. Rodičovský příspěvek je upraven v našem zákoně zejména v §§ 30 – 31. Na první pohled působí dosti „masivně“, ale nezoufejte, chce to jen čas, většinu věcí si budete do půl roku pamatovat nazpaměť. Naprosto základním, nosným, ustanovením rodičovského příspěvku je, ţe nárok má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, není-li dále stanoveno jinak. Osobní celodenní a řádnou péčí se rozumí běţná péče o dítě, která dostatečně zajišťuje duševní a fyzický vývoj dítěte. Vzhledem k tomu, ţe v rodině můţe být v jednom časovém období více malých dětí, je také stanoveno, ţe se musí jednat o nejmladší dítě v rodině. Dále se u této dávky od samého počátku uplatňuje princip: jeden rodičovský příspěvek do jedné rodiny. I zde se uplatňuje pravidlo, které jiţ známe, totiţ, pokud se rodiče mezi sebou nedohodnou, kdo z nich bude poţivatelem dávky, určí náš úřad, komu rodičovský příspěvek přizná. Od 1. 1. 2012 zákon upravuje nárok na rodičovský příspěvek zejména v tom smyslu, ţe rodič, který pečuje o nejmladší dítě v rodině, se můţe (aţ na výjimky) sám rozhodnout, v jaké měsíční výši bude dávku pobírat. Je limitován pouze celkovou částkou, kterou můţe na toto dítě vyčerpat, a tato částka činí 220.000,- Kč, a dále věkem dítěte, tj. nejdéle je moţné čerpat rodičovský příspěvek do čtyř let věku dítěte. Nejmenší částkou, kterou je moţno na dávce vyplatit, je 50,- Kč, naopak největší částkou je 11.500,- Kč měsíčně. Aby rodiči bylo vůbec umoţněno zvolit si měsíční výši rodičovského příspěvku, musel jemu, nebo druhému rodiči vzniknout nárok na jednu z nemocenských dávek, tj. buď na peněţitou pomoc v mateřství, nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem popř. převzetím dítěte. Podle toho, jak velký byl rodičův vyměřovací základ pro stanovení některé z těchto nemocenských dávek, jsou pak rodiči lidově řečeno nastaveny dva stropy pro zvolení měsíční výše rodičovského příspěvku: 11.500,- Kč a 7.600,- Kč. „Zastropování“ najdete v § 30 odst. 3 a 4. Úkol č. 13 Při plnění posledního úkolu jste si zřejmě všimli, ţe se mohou brát v úvahu denní vyměřovací základy obou rodičů. Ano, je to tak, a je potřeba vţdy vybrat ten vyměřovací základ, který je vyšší, přičemţ jeden z těchto vyměřovacích základů bude zpravidla fiktivní. Příklad: matka před tím, neţ poţádala o rodičovský příspěvek, pobírala peněţitou pomoc v mateřství, která byla vypočítána z denního vyměřovacího základu ve výši 359 Kč. Z toho vyplývá, ţe by mohla volit rodičovský příspěvek pouze do výše 7.600 Kč měsíčně. Protoţe je ale otci dítěte (jejímu partnerovi) také moţné stanovit (ke dni narození dítěte) denní vyměřovací základ, a to ve výši 641 Kč, budeme vycházet z tohoto vyměřovacího základu, tzn., ţe matka dítěte (ţadatelka o rodičovský příspěvek) můţe volit rodičovský příspěvek aţ do výše 11.500 Kč měsíčně. Otci dítěte je stanoven tento vyměřovací základ pouze jako výpočet (potvrzení pro naše účely), protoţe sám peněţitou pomoc v mateřství nečerpal, ale nárok na PPM by mu mohl vzniknout. Pro případ, ţe tedy druhý rodič fakticky nečerpal peněţitou pomoc, ale kdyby čerpal, tak by mu nárok vznikl, se docela ujalo pracovní označení „fiktivní PPM“, nebo „fiktivní peněţka“. Úkol č. 14
Nyní si ještě objasníme výjimku, o které byla zmínka o pár řádků výše. Rodič se nemůţe sám rozhodnout pro měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku v případě, ţe jemu ani druhému rodiči není ke dni narození dítěte moţné stanovit denní vyměřovací základ. Co to znamená? Neznamená to nic jiného, neţ ţe ani jednomu z rodičů nevznikl nárok na PPM nebo nemocenské v souvislosti s porodem popř. převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění, a je lhostejné, zda fakticky nebo fiktivně. Takový rodič automaticky „najede“ na čerpání rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 5, tj. do konce devátého měsíce věku dítěte mu budeme vyplácet 7.600 Kč měsíčně a od desátého měsíce věku dítěte to bude 3.800 Kč měsíčně. V průběhu pobírání rodičovského příspěvku se mohou změnit osoby, které jsou pro stanovení výše této dávky posuzovány jako rodiče (klasicky např. změna manţela). Tím můţe dojít i ke změně výše vyměřovacího základu. Pak se musíte řídit ustanovením § 30 odst. 6, tzn., ţe rodičovský příspěvek je potřeba stanovit podle nově nastalých podmínek, a to tak, ţe změnu je moţné provést od kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němţ ke změně podmínek došlo. Denní vyměřovací základ se v těchto případech zjišťuje ke dni narození popř. převzetí dítěte. Příklady (dva z mnoha, které mohou nastat): - Matka pobírající rodičovský příspěvek, u kterého mohla provést volbu do výše 7.600 Kč měsíčně, protoţe je posuzovaná sama s dítětem a její denní vyměřovací základ neumoţňuje provést volbu ve vyšší částce, se 20. dubna provdala. Jejímu manţelovi je moţné stanovit (fiktivně) ke dni narození dítěte denní vyměřovací základ, který umoţňuje provést volbu rodičovského příspěvku aţ do výše 11.500 Kč měsíčně. Od 1. května můţe tato matka pobírat rodičovský příspěvek ve vyšší částce, neţ je 7.600 Kč. - Otec ročního dítěte pobírající rodičovský příspěvek, jehoţ výše byla stanovena díky dennímu vyměřovacímu základu jeho manţelky v částce 11.500 Kč měsíčně, neboť jemu nebylo moţné stanovit vyměřovací základ, 30. června ovdověl. Od 1. července mu bude náleţet rodičovský příspěvek ve výši 3.800 Kč měsíčně. V § 30 odst. 7 se dozvíte, ţe volbu rodičovského příspěvku můţe provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Co to znamená? Neznamená to nic jiného, neţ ţe na ţádosti o rodičovský příspěvek a na ţádosti o volbu výše rodičovského příspěvku musíte mít jednu a tutéţ osobu. Není tedy moţné, aby např. ţádost o dávku podala matka a ţádost o volbu výše (po uplynutí tří měsíců, neboť jinak je volba výše obsaţena přímo v ţádosti o rodičovský příspěvek) otec dítěte. Dále se v tomto paragrafu dočtete, ţe volbu výše rodičovského příspěvku můţe rodič měnit, a to tak, ţe nejdříve po uplynutí tří celých kalendářních měsíců. Také je zde poměrně důleţitá věta o tom, ţe volbu výše není moţné provádět zpětně. § 30 odst. 8 je vcelku srozumitelný, přečtěte si jej a proveďte Úkol č. 15 § 30a odst. 1 vysvětluje náš postup v případě, ţe se v rodině stane nejmladším jiné dítě. Nejčastěji to bývá v případě, kdy v době pobírání rodičovského příspěvku se do rodiny narodí další dítě. V těchto případech rodičovský příspěvek na nyní starší dítě zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, který předchází měsíci, ve kterém se stalo nejmladším nové dítě. Příklad: matce, která pobírá rodičovský příspěvek z titulu péče o dvouleté dítě, se 15. května narodilo další dítě. Rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká 30. dubna. Děje se tak i za situace, ţe rodič si ještě nevyčerpal „svých“ 220.000 Kč. § 30b se týká osobní celodenní péče o dítě, jedná se zejména o výjimky přímo ze základní preambule rodičovského příspěvku, tj. z celodenní řádné a celoměsíční péče. § 30b odst. 1 taxativně vyjmenovává 6 případů, ve kterých se má za to, ţe péče o dítě trvala po celý kalendářní měsíc, i kdyţ fakticky tomu tak nebylo nebo ani nemohlo být. V jiných případech,
byť by rodič měl sebeváţnější důvody, pro které nemohl o dítě pečovat, nelze celoměsíční péči uznat. Úkol č. 16 Příklady k jednotlivým ustanovením (písmenka a – f) tj. situacím, které jste si vypsali Příklad a): rodičům dítěte nevznikl nárok na ţádnou z dávek nemocenského pojištění související s narozením dítěte, mohou tedy poţádat o rodičovský příspěvek ode dne narození dítěte, např. od 14. 11. Protoţe se děti nerodí jen prvního v měsíci, aby byla splněna celoměsíční péče, bude rodičovský příspěvek poskytnut tak, jako by celoměsíční péče trvala, v tomto případě od 14. 11. Příklad b): ţeně, které vznikl nárok na peněţitou pomoc v mateřství ve vyšší výměře, neţ je rodičovský příspěvek, byla tato PPM přiznána a vyplácena do 17. listopadu. Nárok na rodičovský příspěvek jí tedy vzniká od 18. listopadu tj. po ukončení nároku na PPM, coţ je zhruba v půli měsíce. I v těchto případech povaţujeme celoměsíční péči (po celý listopad) za splněnou. Příklad c): vzdálená příbuzná dítěte vám předloţí rozhodnutí soudu o svěření dítěte do její péče, neboť má zájem stát se jeho pěstounkou. Právní moci toto rozhodnutí nabývá 20. 10., ţeně můţe být rodičovský příspěvek přiznán za měsíc říjen. Příklad d): protoţe děti dosahují hraničního věku 4 let kdykoliv během měsíce, i v měsíci, ve kterém dosáhnou tohoto věku, se povaţuje celoměsíční péče za splněnou. Dítě bude mít čtvrté narozeniny 3. prosince, rodičovský příspěvek náleţí (při splnění všech ostatních podmínek zákona) za celý prosinec. Příklad e): dítě, na které pobíral rodič rodičovský příspěvek, zemřelo 2. 10., rodičovský příspěvek rodiči náleţí za celý říjen. I v případě úmrtí rodiče se podmínka celoměsíční péče povaţuje za splněnou. Příklad f): - nezletilá matka porodí dítě, které soud do doby její zletilosti svěří do péče babičky. Matka dítěte „zletí“ 10. 12., tzn., ţe po část měsíce pečovala babička a po část měsíce matka dítěte (i kdyţ fakticky třeba pečovaly obě). Matka dle této výjimky splňuje celoměsíční péči. - rodič převzal svoje dítě z dětského domova, kde bylo umístěno po dobu rodičova výkonu trestu odnětí svobody, 25. 7. Podmínka celoměsíční péče je splněna po celý červenec. - Rodič si 6. 9. přivezl dítě z nemocnice, kde bylo hospitalizováno pět měsíců (samo bez rodiče). Podmínka celoměsíční péče je splněna po celé září. U těchto případů si dejte pozor na to, ţe podmínka celoměsíční péče je splněna pouze pro dítě, které bylo ve zdravotnickém zařízení déle jak tři kalendářní měsíce. Opačně, tj. pro rodiče, který by se vrátil ze zdravotnického zařízení, to neplatí. Odstavec 2 popisuje situaci, kdy dítě nebo rodič pobývají ve zdravotnickém zařízení. Co to znamená? Jde o to, ţe zákon připouští výjimku z celoměsíční celodenní řádné péče, pokud je dítě nebo rodič ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení (nejčastěji v nemocnici), a to na 3 kalendářní měsíce, tzn., ţe po tuto dobu náleţí rodičovský příspěvek. Jakmile ale uplynou 3 kalendářní měsíce takového pobytu, a ústavní péče trvá, musí náš úřad výplatu rodičovského příspěvku zastavit. Příklady: - matka předčasně porodí 3. 10. dítě. Ona sama je po deseti dnech propuštěna z porodnice, ale miminko zůstává v inkubátoru v nemocnici. Protoţe jí nevznikl nárok na ţádnou z nemocenských dávek, poţádá si ode dne narození dítěte o rodičovský příspěvek a ten je jí přiznán a vyplácen. Protoţe je miminko v nemocnici nepřetrţitě aţ do dubna následujícího roku, rodičovský příspěvek musíme této mamince zastavit po uplynutí tří kalendářních měsíců, tj. po uplynutí listopadu, prosince, ledna. Od 1. 2. výplata rodičovského příspěvku nenáleţí. - rodič pečuje o nejmladší dítě v rodině a pobírá na něj rodičovský příspěvek. Dítě utrpí 5. 6. váţný úraz a je téměř celý rok hospitalizováno v nemocnici. Po uplynutí
července, srpna a září musíme výplatu rodičovského příspěvku zastavit. Od 1. 10. se dávka nebude vyplácet. Všimněte si, prosím, prostřední (druhé) věty tohoto ustanovení, která říká, ţe rodič můţe provádět volbu, tj. rodičovský příspěvek se mu nevyplácí, ale volbu výše dávky na toto dítě můţe uplatnit. Pozor na situace, kdy rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů ve zdravotnickém zařízení osobně celodenně a řádně pečuje. Prakticky se jedná o to, ţe rodič zpravidla ţije s dítětem v nemocnici, některá zařízení mají pro tyto účely vybudovaná i zázemí pro rodiče. V těchto případech rodičovský příspěvek náleţí po celou dobu hospitalizace, tj. tři kalendářní měsíce nezkoumáme. Tuhle výjimku najdete v § 30b odst. 2 v poslední větě. Odstavec 3 (§ 30b) má v sobě zahrnuté dva principy, a to sice, ţe dávky nemocenského pojištění mají přednost před dávkou státní sociální podpory a do rodiny není moţné poskytovat zároveň dávky SSP a dávky nemocenského pojištění, které jsou určeny ke stejnému účelu. Výjimka je moţná pouze v případě, ţe dávka nemocenského pojištění je niţší neţ rodičovský příspěvek. Pak náš úřad doplácí takového rodiče ve výši rozdílu mezi oběma dávkami. Stejně se postupuje i v případě „náhrady“. Příklad: - osamělá matka pobírá PPM ve výši 220,- Kč/den. Protoţe za měsíc tato PPM činí méně neţ 7600,- Kč rodičovského příspěvku, tak ji náš úřad bude doplácet do 7600,- Kč. V měsíci, který má 30 kalendářních dnů, to bude 7600 – (220 x 30) = 1000,- Kč, v měsíci, který má 31 kalendářních dnů, to bude 7600 – (220 x 31) = 780,- Kč. § 31 specifikuje rodinu a rodiče pro rodičovský příspěvek a další výjimky z celodenní péče. Jestliţe rodičovský příspěvek je poskytován na nejmladší dítě v rodině, je zde upřesněno, ţe rodinou se myslí náš starý známý okruh společně posuzovaných osob z § 7. Pokud budete posuzovat rodičovský příspěvek, je potřeba zkoumat bydliště a trvalý pobyt na území ČR nejen u oprávněné osoby, ale i u dítěte. Dále je zde i ustanovení o tom, ţe rodičem se rozumí i osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů (rozšířen pro případy, kdy rodič dítěte zemřel, to uţ známe). Také se občas stává, ţe rodičem je nezletilá osoba. Pokud pečuje o dítě a je jí více jak 16 let, náš zákon jí umoţňuje pobírat rodičovský příspěvek. V odstavci 3 tohoto paragrafu najdete výjimky z osobní celodenní péče. Úkol č. 17
Shrnutí a pár praktických rad: 1) Rodičovský příspěvek lze čerpat vţdy pouze na nejmladší dítě v rodině. 2) Provedenou volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, volba jde s dítětem ne s rodičem, má to ale svá pravidla. 3) Péče o dítě musí být osobní, celodenní, celoměsíční, řádná. Výjimky upravuje zákon. 4) Rodičovský příspěvek nezná deniny, tj. dávka se nerozpočítává a nevyplácí na dny. 5) Není moţný plný souběh rodič. příspěvku a dávek nemocenského pojištění z titulu péče o dítě v rodině. 6) Do rodiny je moţné poskytovat pouze jeden rodič. příspěvek, i kdyţ rodič pečuje o vícerčata, popř. pečují oba rodiče o jedno dítě.
6. Porodné Nárok na porodné můţe vzniknout ze dvou důvodů: 1) z důvodu porodu dítěte a 2) z důvodu převzetí dítěte do péče. Nejdříve si tedy osvětlíme „porodní“ důvody, ty jsou také nejčastější. Od 1. 1. 2015 má na porodné nárok ţena, která porodila své první nebo druhé ţivé dítě, pokud rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje 2,70 násobek ţivotního minima rodiny (do 31. 12. 2014 měla na porodné nárok ţena, která porodila své první ţivé dítě nebo první ţivá vícerčata, pokud rozhodný příjem v rodině nepřesáhl 2,40 násobek ţivotního minima rodiny). Zákon o SSP zároveň v § 44 odst. 2 upřesňuje, kdy tato ţena nárok na porodné nemá. Jedná se v podstatě o dvě kombinace, a to: 1) ţeně jiţ dříve vznikl dvakrát nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do 1 roku věku do trvalé péče nebo 2) ţeně jiţ dříve vznikl nárok na porodné z důvodu porodu i z důvodu převzetí dítěte do 1 roku věku, tzn. také dvakrát. Pokud ţena, která dítě (děti) porodila, zemřela, a ke dni porodu splňovala základní podmínky (stanovené v § 44 odst. 1 a 2) a porodné nebylo vyplaceno ani jí ani nikomu jinému, má na porodné nárok otec prvního nebo druhého ţivě narozeného dítěte (dětí). Nikým jiným je myšlena osoba, která převzala dítě do péče. I kdyţ smysl dávky spočívá ve finančním přispění státu sociálně slabšímu rodiči na nákup věcí potřebných pro první a druhé miminko, ţádné podmínky typu osobní řádné péče o dítě stanoveny nejsou, proto se můţete setkat i s tím, ţe porodné bude vyplaceno ţeně, která ponechá dítě v porodnici k adopci, nebo jí bude půlroční dítě odebráno např. kvůli týrání. Jak poznáte, ţe se jedná o první popř. druhé dítě? Na první pohled nijak, v podstatě tuto skutečnost matka dítěte prohlásí tím, ţe dítě vepíše do ţádosti o porodné. Několik kontrolních mechanismů má v sobě zabudovaný počítačový program určený ke zpracování dávek SSP, nicméně ani ten není „všemocný“. Proto, kdybyste někdy v budoucnu narazili na to, ţe porodné bylo vyplaceno neoprávněně právě z toho důvodu, ţe matka dítěte zatajila porod ţivého dítěte (dětí), které se narodilo někdy dříve, a na které bylo po 31. 12. 2010 vyplaceno porodné, jednalo by se o přeplatek na dávce (teprve od 1. 1. 2011 je porodné dávkou testovanou na příjem a zároveň se zkoumá počet narozených dětí. Do 31. 12. 2010 se porodné vyplácelo bez ohledu na příjmovou situaci rodiny a na kaţdé narozené dítě). Nyní se podíváme na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče. I osoba, která převzala první nebo druhé dítě do jednoho roku věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, má nárok na porodné. Péčí nahrazující péči rodičů se rozumí forma svěření dítěte uvedená v § 7 odst. 10 písm. a), b), d), našeho zákona tj. v úvahu připadá jen „výchova a výţiva“, předadopční péče a adopce. Za den převzetí dítěte do péče povaţujeme datum právní moci příslušného rozhodnutí soudu o této péči. Stejně jako u běţného porodného (z důvodu porodu) se zkoumá hranice příjmů rodiny. Pokud je dítě svěřeno rozhodnutím soudu do společné péče manţelům, funguje zde naše staré známé pravidlo dohody popř. „nedohody“. Samotná výše porodného, ať uţ je to z důvodu porodu nebo z důvodu převzetí, je stanovena na 13000 Kč na první ţivě narozené dítě a 10000 Kč na druhé dítě. Tato dávka je naším úřadem vyplacena jednorázově. Moţná vás v tuto chvíli napadlo: „a co dvojčata? Nebo více naráz narozených dětí?“ Odpověď na tuto otázku je moţné pouze dovodit ze znění zákona, tzn., ţe pokud můţe vzniknout nárok pouze na „celkem“ dvě děti (první a druhé ţivě narozené), je vcelku jedno kolik „vícerčat“ se narodí. Nárok vznikne v těchto případech (samozřejmě při splnění i ostatních podmínek zákona) ve výši 23000 Kč (13000 + 10000), přičemţ na kaţdé dítě je potřeba uplatnit jednu ţádost.
Několik základních praktických rad k ţádosti o porodné: - kdyţ vizuálně kontrolujete ţádost z důvodu porodu dítěte, musíte v ní napočítat minimálně 2 lidi. Proč? Kdyţ se bude jednat o první ţivě narozené dítě, rodinu zpravidla tvoří matka, otec a toto dítě nebo matka a dítě (v případě, ţe otec není uveden v rodném listě nebo napřed se rozhoduje o vyloučení otce z okruhu společně posuzovaných osob). Vzácnou výjimku tvoří rodina podle § 7odst. 2 písm. d, tj. vícegenerační uspořádání okruhu společně posuzovaných osob, o kterém jiţ byla řeč, ukázkovým příkladem této situace je nezaopatřená osamělá studentka, která ţije s rodiči, a které se narodí dítě - všude, kde je kolonka podpis, musí být podpis správné osoby, jinak nemáte souhlas podle § 50 - od osob, které v kolonce příjmy uvedly ano, musíte mít posbírané doklady o výši čtvrtletního příjmu - pokud budete zpracovávat ţádosti o porodné na vícerčata, musíte ověřit nejméně 2 rodné listy dětí, přičemţ se můţe stát, ţe děti nebudou narozené v jeden den (např. jedno dítě je narozené před půlnocí a druhé po půlnoci). Můţe nastat i situace, ţe jedno z vícerčat bude narozené v jednom čtvrtletí a druhé (další) v následujícím kalendářním čtvrtletí, např. 31. 3. a 1. 4.. V těchto případech budete mít ke dvěma ţádostem o porodné (pro první a druhé dítě) potvrzení o příjmech za dvě různá čtvrtletí. Úkol č. 18
7. Pohřebné Pohřebné je naší nejsmutnější dávkou, v podstatě ale dokládá jeden fakt, a to ten, ţe náš systém nějakým způsobem reaguje na ţivot člověka od jeho narození aţ po jeho smrt. Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb. Přitom ale musí být splněna některá z podmínek, a to sice, ţe to byl pohřeb nezaopatřeného dítěte nebo to byl pohřeb osoby, která ke dni smrti byla rodičem nezaopatřeného dítěte. Poslední podmínkou nároku na pohřebné je trvalý pobyt, který je v pohřebném upraven odlišně od ostatních netestovaných dávek. Náš zákon říká, ţe zemřelé nezaopatřené dítě nebo zemřelá osoba, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, musely mít trvalý pobyt na území České republiky. Trvalý pobyt ţadatele jako oprávněné osoby, která vypravila pohřeb, se vyţaduje automaticky. Od 1. 1. 2012 je v zákoně zakotvena výjimka uvedená v § 47 odst. 3, a to, ţe trvalý pobyt ani bydliště nezkoumáme u dítěte mrtvě narozeného. Nyní si podrobněji vysvětlíme některé pojmy. Vypravením pohřbu se rozumí zajištění pohřbení zemřelého. Pojem pohřbení najdete v zákoně o pohřebnictví a jedná se o uloţení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky nebo na veřejném pohřebišti, anebo o jejich zpopelnění v krematoriu. Kdo je vypravitelem pohřbu, a tudíţ můţe být ţadatelem o dávku, zjistíte nejlépe z faktury, která je vystavována pohřebními ústavy. Koneckonců tuto fakturu vám ţadatel musí k ţádosti o pohřebné doloţit. Vypravení pohřbu není v zákoně blíţe ničím podmiňováno, to znamená, ţe ani forma pohřbu ani částka, kterou vypravitel pohřbu zaplatí, není pro nás směrodatná. Pojem nezaopatřené dítě uţ velmi dobře známe. Pokud se jedná o pohřeb nezaopatřeného dítěte staršího 15 let, je potřeba mít k dispozici doklad prokazující nezaopatřenost. V případech, kdy zpravidla rodiče, kteří vyřizují pohřebné, nemají v ruce doklad o nezaopatřenosti, nejeví se příliš etické striktně jej po nich vyţadovat. Doklad o nezaopatřenosti můţeme získat i úřední cestou. V ideálních případech pobírají některou z našich dávek např. přídavek na dítě. Pak máme doklad o nezaopatřenosti přímo v naší databázi. Pokud takový doklad naše databáze neeviduje, je potřeba se rodičů zeptat, tj. zjistit konkrétní důvod nezaopatřenosti. Pokud to např. byl student, zeptáme se rodičů, kam chodil naposledy do školy a poté si můţeme vyţádat potvrzení školy. Vcelku výjimečně, ale můţete se setkat s případy, kdy rodiče k vám přijdou vyřizovat zároveň porodné a pohřebné na totéţ dítě. To bývá tehdy, kdy dítě, které se narodilo jako
jejich první nebo druhé ţivé, poměrně brzy po porodu zemřelo. Některé rodiny těmto miminkům vypravují pohřeb, z praxe vyplývá, ţe většina rodin ne. Ještě problematičtější situace mohou nastat v případech, kdy zemřelým je rodič nezaopatřeného dítěte. Protoţe náš zákon v tomto směru nestanovuje ţádné upřesňující podmínky (typu společné domácnosti s dítětem apod.), stává se někdy pro nás a nakonec i pro pozůstalé řízení o pohřebném detektivní záleţitostí. Proč? Zejména proto, ţe velké procento nezaopatřených dětí neţije se svými rodiči a vůbec není výjimkou, ţe např. nový partner rodiče nezaopatřeného dítěte neví, kde ţije jeho dítě (pokud vůbec ví, ţe dítě jejich zemřelý partner měl). Pro osoby, které vypravily pohřeb osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, je tedy velmi obtíţné získat informace o nezaopatřenosti dítěte. V těchto případech bývá většinou schůdnější pro úřad neţ pro vypravitele pohřbu získat doklad o nezaopatřenosti dítěte tzv. úřední cestou (i kdyţ to bývá sloţité a časově náročné). V případech, kdy zemřelý rodič nezaopatřeného dítěte ţil do své smrti společně s dítětem nebo alespoň širší rodina má s dítětem kontakt, nebývá sloţité pohřebné vyřídit. Částka pohřebného činí 5000,- Kč (jednorázově). Pokud by podmínky nároku na pohřebné splňovalo více osob, tj. bylo by více vypravitelů pohřbu, u pohřebného nefunguje zásada dohody nebo „nedohody“, jak ji známe z jiných dávek. Zákon přímo stanoví, ţe v těchto případech se přizná pohřebné tomu, kdo poţádal o pohřebné jako první.
8. Společná ustanovení o dávkách Úvod V tuto chvíli máme za sebou příjemnější část zákona o SSP, alespoň pro většinu zaměstnanců, neboť jsme probírali jednotlivé konkrétní dávky. Další část kurzu obsahuje nezbytné minimum k řízení o dávkách SSP. Společná ustanovení mají obecnější charakter a navíc v mnoha případech úzce souvisí se správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb.), coţ je obsáhlý a komplikovaný zákon. Proto, pokud nemáte vzdělání právnického směru, anebo jste se nikdy s tímto předpisem ve své předcházející praxi nesetkali, je nejlepší se co nejdříve přihlásit na některý z kurzů, který se správním řízením zabývá. Není na závadu, ţe kurz správního práva, který byste si vybrali, není na míru „ušit“ pro SSP. V těchto kurzech jsou pro nás důleţité právě všechny ty neznámé obecné pojmy a zásady. Pro ty, kteří o správním řízení zatím nemají ţádné ponětí, zjednodušeně: správní řád je obecná zákonná norma, která upravuje vzájemný styk úředníků s občany. Zákon o SSP, jakoţ i mnoho jiných zákonů, je speciální (zvláštní) zákon. Platí pravidlo, ţe ustanovení speciálního (zvláštního) zákona mají přednost před obecnou právní normou. Co to znamená v praxi? Pokud některé úkony, zásady apod. najdete upravené ve zvláštním zákoně (např. o SSP), budete postupovat podle nich, i kdyţ obecný předpis (správní řád) podobné situace řeší třeba úplně jinak. No a v případech, kdy zvláštní zákon (o SSP) danou situaci, úkon, zásadu apod. neupravuje, nezbývá nic jiného, neţ pouţít obecný předpis (v našem případě nejčastěji správní řád). Následující texty se vám mohou zdát nezáţivné a moţná i z vašeho pohledu nepříliš potřebné, ale vězte, ţe nejlepší zaměstnanci na SSP vědomě pouţívají i ustanovení za § 48, tj. společná ustanovení. 8.1. Řízení o dávkách SSP
Řízení o přiznání dávky SSP je ve valné většině případu proces, jehoţ výsledkem je buď přiznání a následné vyplácení dávky nebo je to nějaké negativní rozhodnutí ve směru ke klientovi, tzn., ţe dávka mu nenáleţí. Jaké osoby se tedy v řízení o dávku vyskytují? Kdo po nás můţe chtít dávky? Jsou to tzv. účastníci řízení. Účastník řízení je terminus technicus a zákonnou úpravu tohoto termínu najdete ve správním řádu, kde jsou účastníci řízení pojati poměrně široce co do moţností, kdo všechno je účastníkem řízení. Zákon o SSP má speciální úpravu, a to poměrně velmi zúţenou oproti správnímu řádu. Kdo je účastníkem řízení v dávkách SSP, najdete v § 68c. Běţně je to oprávněná osoba a příjemce dávky. Méně často je to pak osoba společně posuzovaná a fyzická nebo právnická, jde-li o řízení o přeplatku, a také zvláštní příjemce dávky. Kdo je oprávněná osoba, uţ víme. Pro úplnost si ještě vysvětlíme pojem příjemce dávky. Uţ z názvu vyplývá, ţe se jedná o osobu, která peníze přijímá. V klasických papírových ţádostech o dávky tento výraz nenajdete, ale informační systém OK centrum s ním pracuje naprosto povinně. Příjemce dávky specifikuje § 59 našeho zákona, který říká, ţe příjemcem dávky je oprávněná osoba (coţ je nejčastější varianta), nebo je to osoba, uvedená pod písmeny a) aţ d) § 59 odst. 1. Probereme si tedy jednotlivé moţnosti. Kromě oprávněné osoby, coby příjemce dávky, je další nejčastější variantou příjemce zákonný zástupce. Ukázkovým příkladem je přídavek na dítě pro nezletilé nezaopatřené dítě, kdy zákonným zástupcem je rodič. Zákonným zástupcem ale můţe být i osoba, která jedná za dospělou oprávněnou osobu, která není svéprávná. Samotná svéprávnost je upravena v občanském zákoníku a vzniká v plném rozsahu zletilostí (osmnáctými narozeninami) nebo dříve, a to uzavřením manţelství nebo přiznáním svéprávnosti soudem. Zákon o SSP má speciální výjimku pro rodiče od 16. roku věku, kterou najdete v § 67 odst. 4. Jedná se o to, ţe de facto můţe být taková osoba účastníkem řízení a příjemcem dávky v případě porodného a rodičovského příspěvku. Na základě tohoto ustanovení se pak méně komplikovaně řeší případy velmi mladých rodičů, zpravidla dívek, kteří neuzavřeli manţelství. Další varianty příjemce dávky v podstatě známe z první části kurzu, neboť příjemcem dávky můţe být osoba, které bylo nezletilé dítě svěřeno do náhradní rodinné péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo to také můţe být ústav. Existují pak ještě případy, kdy příjemcem dávky je tzv. zvláštní příjemce dávky. Zákonnou úpravu najdete v § 59 od odstavce 2. Jde o to, ţe v některých případech by peníze, které formou dávek posíláme klientovi, nebyly pouţity k účelu, ke kterému slouţí, nebo by dokonce byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyţivovat, anebo je na tom oprávněná osoba tak, ţe nemůţe výplatu dávky přijímat. Protoţe se s touto problematikou nebudete setkávat denně, představte si např. situace: 1) Rodina s dětmi, která si ţádá o dávky SSP, ţije poněkud „zajímavým“ způsobem, který zahrnuje i to, ţe rodiče uţ přestali platit dětem ve škole a školce obědy, protoţe všechny peníze utrácí za jiné věci (zpravidla za alkohol a cigarety). Protoţe děti mají věčně hlad a vedení školy popř. školní jídelny chce situaci nějakým způsobem řešit, zavolají vám, protoţe vy vyplácíte dávky na děti. 2) O „problémovou“ rodinu se stará i sociální pracovník obce, který vás navštíví s poţadavkem zvláštního příjemce, neboť matka, která pečuje o své děti, absolutně neumí hospodařit s penězi. 3) Otec, který sám pečuje o své nezletilé děti, váţně onemocněl a je upoután na lůţko (jeho mentální zdravotní stav je v pořádku). Po dobu jeho nemoci a následné rehabilitace se o jeho děti stará jejich teta (jeho švagrová). Protoţe rodina pobírá dávky SSP, navštíví vás na úřadě teta s dotazem, jak to udělat s dávkami do doby, neţ se její švagr uzdraví. 4) Navštíví vás majitel domu, který byty v tomto domě pronajímá. Jeden z nájemců mu na nájemném dluţí jiţ několik desítek tisíc korun a pronajímatel se dozvěděl, ţe z příspěvku na bydlení by to šlo nějak uhradit. V podobných případech se tedy ustanovuje zvláštní příjemce dávky, kterému posíláme peníze na místo původního příjemce. Tento zvláštní příjemce musí peníze vyuţít ve
prospěch oprávněných osob. Zvláštním příjemcem můţe být jak fyzická tak právnická osoba, která s tím, ţe bude zvláštním příjemcem, musí souhlasit (nejlépe písemně). Od oprávněné osoby se souhlas s tím, ţe bude ustanoven zvláštní příjemce jejích dávek, nevyţaduje. Existuje však jedna výjimka, a to v případě, ţe oprávněná osoba dávku nemůţe přijímat např. kvůli zdravotnímu stavu. V těchto případech musíte mít i souhlas oprávněné osoby s tím, ţe jí bude ustanoven zvláštní příjemce. Navíc musí v těchto případech příjemce pouţívat dávku podle pokynů oprávněné osoby. Pro představu: této situaci odpovídá náš příklad 3) – nemocný otec s dětmi. Zvláštním příjemcem se osoba stane tak, ţe je jí naším úřadem vystaveno za tímto účelem rozhodnutí („má na to od nás papír“). Pro vaši praxi je důleţité vědět, zda úřadování kolem zvláštního příjemce provádějí běţně všichni zaměstnanci, nebo zda je k tomu určen pouze některý. Pokud se u vás praktikuje druhá moţnost, máte to jednodušší, odvedete prostě klienta k příslušnému kolegovi.
Kdy začíná řízení o přiznání dávky? Vţdy v momentě, kdy ţadatel (oprávněná osoba) podá na příslušném úřadě SSP svoji ţádost o některou z dávek. Svoje podání můţe učinit mnoha způsoby: osobně nám předá ţádost, pošle nám ji poštou, pošle ji elektronicky, zanese ji na podatelnu našeho úřadu, vhodí do schránky, která je k tomuto účelu na úřadě nainstalovaná atd. Platí zde jedna důleţitá zásada, a to sice ta, ţe ţádost o dávku musí být podána na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Tyto tiskopisy se nacházejí na všech pracovištích SSP a jsou nám dodávány na základě objednávky přímo z tiskárny. Klienti mohou pouţít i elektronickou formu ţádostí, které jsou k dispozici na webových stránkách MPSV. Úkol č. 19 Samotná ţádost o dávku SSP musí obsahovat povinné náleţitosti, které klient do ţádosti sám vypisuje. Jedná se zejména o uvedení jména, příjmení, místa trvalého pobytu, rodného čísla a souhlasu podle § 50. V případě, ţe v ţádosti figurují i společně posuzované osoby, musí být tyto povinné údaje uvedené i u nich. Klient také musí uvést, jakým způsobem mu má být dávka vyplacena. V praxi budete jako úředníci při příjmu ţádostí, ale i ostatních dokladů, kontrolovat, zda jsou všechny povinné kolonky vyplněny a u některých kolonek budete ověřovat jejich správnost, např. zda je správně uvedeno rodné číslo dítěte, zjistíte z rodného listu nebo u osob starších 15 let z občanského průkazu. Na konci kaţdého tiskopisu ţádosti o dávku je vyznačeno „k ţádosti doloţte“, takţe většinou nebývají s ověřením údajů problémy, protoţe klient je tímto způsobem informován o základních listinách, které si má vzít s sebou (popř. poslat). Co je to souhlas podle § 50? Jestli si vzpomínáte, uţ o něm byla řeč v souvislosti se zletilostí dítěte u přídavku na dítě. Jde v podstatě o podpis. I kdyţ se vám to bude moţná zdát banální, věřte, ţe pokud nebudete mít ţádost o dávku podepsanou, nemůţete de facto provést řízení o dávce, protoţe nemáte od klienta souhlas s tím, ţe si ověříte potřebné údaje. Vzhledem k tomu, ţe obrovské mnoţství informací se ověřuje v našem informačním systému elektronicky (a v podstatě automaticky), porušili byste tím, ţe zpracováváte nepodepsanou ţádost, hned několik zákonů. Úřady mají kromě ţádostí o dávky k dispozici i ostatní tiskopisy, např. potvrzení, ale pamatujte si, ţe předepsanou formu musíme vyţadovat jen u ţádostí. Samozřejmě, ţe je pro nás a mnohdy i pro klienty pohodlnější pouţít i pro ostatní účely tiskopis, předtisk apod., ale nutit klienta nemůţeme. Všechny ostatní „papíry“ kromě ţádostí můţe předloţit téměř v libovolné formě. Abyste tedy mohli posoudit, zda má klient na dávku (a na její výplatu) nárok, musí vám předloţit kromě ţádosti také další potřebné dokumenty. Co všechno je potřeba „zdokladovat“, lze usoudit jiţ z první části kurzu (zákona), neboť podmínky nároku jsou
uvedeny u jednotlivých dávek. § 68 nám takovou práci usnadňuje tím, ţe vyjmenovává všechny standardní doklady a potřebná potvrzení. Kdyţ si nebudete jistí, zda nějaké potvrzení nebo doklad k dávce potřebujete, nahlédněte do § 68 našeho zákona. Dalším aspektem řízení o dávkách SSP je hojně vyuţívaný § 68 odst. 6, který říká, ţe pokud můţete poţadované skutečnosti ověřit z rozhodnutí jiných orgánů a z jiných dokladů, nebudete vyţadovat po klientovi potvrzení. Počítačový program (správně informační systém) OK centrum, který budete pouţívat, funguje v tomto směru velmi efektivně, coţ znamená, ţe obrovská mnoţství potvrzení od ostatních úřadů se vám „nahrají“ přímo ke konkrétní osobě. Standardně se proto nevyţadují od našich klientů např. potvrzení o nemocenských dávkách z OSSZ, o výši vyplaceného důchodu z ČSSZ, o výši vyplacené podpory v nezaměstnanosti z ÚP, o výši příjmů z finančního úřadu apod. Také klienta, který vám nějakou potřebnou skutečnost doloţí „jiným papírem“ neţ potvrzením, ale je z něj zřejmé to, co potřebujete k dávce vědět, zpravidla nepoţenete pro speciální potvrzení. V neposlední řadě můţe případné poţadované potvrzení nebo doklad uţ vaše databáze obsahovat (ať uţ v elektronické nebo papírové podobě).
8.2. Zvláštnosti u ţádostí SSP Moţná, ţe pouţíváte, nebo jste uţ někdy slyšeli: „ jsem vyřízený (á) jako ţádost.“ Kromě ostatních významů, které tento slogan má, je zde zachycen jeden obecný moment: ţádost se vyřizuje a pak je vyřízená. To v obecné rovině znamená, ţe o věci bylo rozhodnuto, proces byl ukončen. To ale zcela neplatí pro dávky SSP. U některých dávek postupujeme v souladu s obecným významem vyřizování ţádosti, tj. přijmeme, vyřídíme a proces je uzavřený. Takto postupujeme vţdy u jednorázových dávek, kterými jsou porodné a pohřebné. Dávka je pak jednou vyplacena a je vyřízeno. Zvláštní úpravu má přídavek na dítě a příspěvek na bydlení, tj. testované dávky, a to tak, ţe přídavek na dítě má jinou a čtvrtletní dávky mají také jinou úpravu. Toto specifikum najdete v § 51 našeho zákona, který je „na první čtení“ velmi těţce pochopitelný, ale vzhledem k tomu, ţe podle něj budete téměř denně postupovat, „uchopíte“ jej velmi brzy. O co jde? U přídavku na dítě jde o to, ţe klient podá ţádost o přídavek na dítě, a pokud sám nevyznačí datum, do kterého by chtěl dávku pobírat, nebo nenastanou skutečnosti, na základě kterých bychom museli dávku ukončit, ţádost není prakticky ukončená. Podle § 51 má klient pouze povinnost k této ţádosti kaţdý rok doloţit k otestování svoje rozhodné příjmy. Tyto příjmy musí předloţit vţdy do 30. září, neboť jak uţ víme z kapitoly o rozhodných obdobích a rozhodných příjmech, přídavek na dítě se posuzuje vţdy od 1. 10. do 30. 9. následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní ani do 31. 10., dávka 1. listopadu zaniká. Ţadatel, který kaţdý rok řádně předloţí příjmy všech společně posuzovaných osob a splňuje i další podmínky nároku na dávku, tak má v naší databázi jednu ţádost o přídavek na dítě po mnoho let, nejdéle však do věku 26 let nezaopatřeného dítěte. Jestliţe tedy uslyšíte od svých kolegů výrazy jako prodlouţit dávku, protáhnout dávku apod., tak to znamená, ţe „prodlouţíte ţivot“ některé ţádosti o dávku testovanou na příjem a zase se mohou „z této ţádosti“ nějaký čas vyplácet peníze. Úkol č. 20 Příspěvek na bydlení nemůţe mít „nekonečnou“ ţádost jako přídavek na dítě, ale zvláštnost spočívá v tom, ţe „z této ţádosti“ je moţné vyplácet peníze aţ jeden rok. Znamená to, ţe klient můţe uplatnit svoji ţádost a poté během roku k této ţádosti dokládat svoje čtvrtletní příjmy. Můţe tak učinit čtyřikrát za rok (4 kalendářní čtvrtletí), pokud svoji ţádost podá počínaje obdobím od 1. 7. Ţádosti o příspěvek na bydlení se podle § 51 mohou podávat na období od 1. 7. do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Prakticky to ţadatel provede tak, ţe v ţádosti vyznačí datum, od kterého uplatňuje svůj nárok na dávku, ale neuvede datum,
do kterého uplatňuje. Pokud se klient takto rozhodne, a i pro nás je to z hlediska počítačového zpracování praktičtější varianta, má povinnost vţdy po uplynutí kalendářního čtvrtletí doloţit do konce následujícího měsíce svoje čtvrtletní příjmy. Příklad: klientovi „běţí“ ţádost o příspěvek na bydlení od 1. 7. 2014. Pokud bude splňovat podmínky nároku, můţe tato ţádost „běţet“ aţ do 30. 6. 2015. Právě je datum 3. dubna 2015. Protoţe uţ víme, ţe čtvrtletní dávky se posuzují podle kalendářních čtvrtletí, 1. 4. 2015 nám právě jedno takové začíná. Aby klientovi mohla „běţet“ ţádost bez přerušení, musí nám svoje příjmy (za 1. čtvrtletí 2015) doloţit do konce dubna 2015. Co kdyţ to ale klient neudělá (zapomene, nestihne apod.)? U čtvrtletních dávek je lhůta k doloţení příjmů delší neţ u přídavku na dítě. Ţadatel můţe příjmy svojí rodiny doloţit aţ do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se mělo vyplácet. Pokud bychom uvaţovali posledně uvedený příklad, tak klient můţe příjmy doloţit do 30. 6. 2015. Samozřejmě, ţe pak mu vznikne ve výplatách dávek „přetrţka“, tj. dávka mu nebude vyplácena kontinuálně kaţdý měsíc. Pokud náš ţadatel doloţí příjmy později, ale v rámci přípustného čtvrtletí, třeba jako v našem příkladu do 30. 6. 2015, dávka mu poté bude doplacena tzn., ţe jednou výplatou mu půjde např. příspěvek na bydlení v částce za dva měsíce. Jestliţe klient nedoloţí svoje příjmy ani do konce výše uvedeného čtvrtletí, nárok na dávku zaniká, tj. původní ţádost uţ nemůţete „prodlouţit“ a nemůţe z ní být nic vyplaceno. Úkol č. 21
Shrnutí: - přídavek na dítě můţete vyplácet na základě jediné ţádosti mnoho let (nejdéle 26) - příspěvek na bydlení můţete vyplácet na základě jediné ţádosti jeden rok - klient v takových případech musí pravidelně předkládat příjmy rodiny, a to ve vymezeném časovém intervalu. Upřesnění: 1) Zákon i předcházející text vycházejí z toho, ţe se pravidelně předkládají příjmy. Protoţe ale musíte posoudit nárok na dávku, klienti zpravidla dokládají i jiná potvrzení a podklady (ke všem testovaným dávkám např. potvrzení o nezaopatřenosti – v září, k příspěvku na bydlení např. doklad o výši nákladů na bydlení – kaţdé čtvrtletí, atd. atd.) 2) Ne všichni klienti mají „běţící“ ţádosti. Jednak mohou sami v ţádosti vyznačit, na jaké období (od – do) o dávku ţádají, jednak mohou splňovat podmínky nároku jen po část období, např. ze čtyř čtvrtletí jim „vychází“ příspěvek na bydlení pouze ve dvou z nich. Proto například budete mít u některých ţadatelů jak v databázi, tak ve spise jednu ţádost o příspěvek na bydlení za rok a u některých dvě a více ţádostí o tuto dávku za rok. 3) Kdyţ klient nedoloţí svoje příjmy v termínech uvedených v § 51, dochází k zániku nároku na dávku. Zpravidla se ale jedná o zánik této konkrétní ţádosti, protoţe pokud klient uplatní novou ţádost v rámci prekluzivní doby, můţe mu být dávka opět přiznána a doplacena. Prekluzivní neboli propadné lhůty najdete v § 54 našeho zákona. V této lhůtě si člověk můţe uplatňovat svůj nárok na dávku nebo na výplatu dávky, a aţ po jejím uplynutí mu definitivně zaniká nárok. Díky těmto lhůtám je moţné o dávky ţádat zpětně. Příklad: ţadatel, který pobírá od našeho úřadu přídavek na dítě, doloţil rozhodné příjmy (za rok 2013) aţ 10. listopadu 2014. Podle § 51 mu nárok na dávku dnem 1. listopadu zanikl. Nic mu ale nebrání v tom, aby podal novou ţádost o přídavek na dítě, a to zpětně od 1. 10. 2014, neboť prekluzivní lhůta činí u této dávky 3 měsíce (podle § 54 odst. 2).
U „zpětného“ ţádání si také pamatujte, ţe prekluzivní lhůty se počítají v běţných měsících a rocích, tj. ne kalendářních, jak je u SSP nejobvyklejší. Příklad: ţadatel chce uplatnit svoji ţádost o přídavek na dítě, ale potřebuje se s Vámi poradit, od jakého data zpětně si můţe o dávku poţádat. Přijde k vám na úřad 16. února 2015. Protoţe přídavek na dítě má tříměsíční prekluzivní lhůtu, po odečtení tří běţných měsíců se dostanete k datu 16. listopadu 2014. Od tohoto data můţe klient uplatnit svoji ţádost, dávky za říjen 2014 a předcházející měsíce uţ jsou propadlé. Úkol č. 22 8.3. Výsledek řízení Pro naše klienty je samozřejmě nejpřijatelnějším výsledkem řízení přiznání dávky a její následné vyplacení popř. vyplácení. Tak tomu je i ve skutečnosti, neboť většina našich klientů splňuje podmínky nároku na dávky, o které si ţádají. Kdy a jak se ţadatel dozví, ţe má na dávku nárok a ţe mu bude vyplácena? V celé ČR je zaveden jednotný způsob (forma), jakým je klient seznámen s kladným výsledkem řízení. To, ţe dávku přiznáváte, oznamujete klientovi Oznámením o přiznání dávky (§ 70 odst. 1). Tento dokument vám po zpracování dávky v informačním systému „vyleze“ z tiskárny. Nejuţívanějším způsobem, jakým se ke klientovi oznámení dostane, je odeslání tohoto dopisu z našeho úřadu poštou „obyčejně“ (tj. ne na doručenku) nebo datovou schránkou. Vzhledem k tomu, ţe zákon o SSP nestanovuje lhůtu k vyřízení ţádosti, je potřeba se v tomto směru řídit správním řádem, který říká bezodkladně, nejpozději do 30 dnů. V praxi postupujeme tak, ţe zpravidla zpracováváme přijaté ţádosti o dávky systémem „od nejstarších po nejmladší“, tj. podle data podání ţádostí. V obvyklých případech, a těch je většina, se tedy klient nejpozději do měsíce od podání ţádosti dozví, ţe mu byla dávka přiznána a kolik peněz mu pošleme. Stejně postupujeme i v případě „prodluţovaných“ ţádostí (podle § 51) s tím rozdílem, ţe pokud se mění výše dávky během stanoveného období, výsledkem bude Oznámení o změně výše dávky. Pokud se výše dávky nemění, a i to se běţně stává (klient pobírá např. po celý rok příspěvek na bydlení v kaţdém kalendářním čtvrtletí ve stejné výši), bude k dispozici pouze první Oznámení o přiznání dávky. Pokud ţadatel z různých důvodů s oznámením o dávce nesouhlasí (nejčastěji to bývá z důvodu výše částky uvedené v oznámení, která se mu zdá malá), můţe podat proti tomuto oznámení námitky. Úpravu najdete v § 70 odst. 2 a 3. Námitky se podávají našemu úřadu a měly by nám být doručeny do 30 dnů od výplaty (první výplaty) dávky. Reakcí našeho úřadu na námitky musí být vţdy správní rozhodnutí o dávce. Zjednodušené schéma tedy vypadá: oznámení – námitky – rozhodnutí. I kdyţ ve valné většině vydáváme negativní rozhodnutí (téma následuje v dalším odstavci), rozhodnutí na námitky je zpravidla pozitivním rozhodnutím tj. ţe přiznáváme dávku v určité výši. Příklad: zpracujeme ţádost o příspěvek na bydlení, výsledkem je, ţe klientovi náleţí tato dávka ve výši 1200,- Kč měsíčně, zašleme mu příslušné oznámení o přiznání dávky. Klient proti tomuto postupu podá námitky a domáhá se částky 1900,- Kč, neboť 1200 mu nestačí. Náš úřad tedy na základě námitek prověří, zda dávka byla zpracována v souladu se zákonem a zda nedošlo k ţádné chybě, a poté vystaví rozhodnutí o přiznání dávky ve výši 1200,- Kč. Praxe je obvykle taková, ţe proti rozhodnutí pak klient podá odvolání, neboť na svém názoru trvá. Co budeme ale dělat se ţádostí v případě, ţe klientovi nevzniká nárok na dávku (nebo na výplatu dávky)?
Takový výsledek řízení se klientům zpravidla nelíbí a někteří z nich se proti němu ohrazují velmi nevybíravými způsoby. Obecně lze říci, ţe pokud náš úřad vydává nějaké negativní stanovisko, výsledkem je správní rozhodnutí. Kdy přesně se vydává rozhodnutí, najdete v § 69 našeho zákona. Jedná se o zvláštní úpravu oproti správnímu řádu. Rozhodnutí v agendě SSP na našich úřadech zpravidla nevydávají všichni zaměstnanci SSP, ale jen někteří pověření zaměstnanci. Pokud jste byli na agendu SSP přijati do pozice, která byla dříve označována jako dávkový specialista, brzy zjistíte, komu máte ţádosti a podklady k nim zanést k vytvoření rozhodnutí. Zaměstnanec pověřený vydáváním rozhodnutí pak vystavuje příslušná rozhodnutí v souladu se správním řádem, v tomto směru nemá zákon o SSP speciální úpravu. Pro ty, kteří nemají ţádné znalosti popř. zkušenosti ze správního řádu, je pro úplný začátek dobré vědět, ţe rozhodnutí vţdy obsahuje výrok (vrchní část), odůvodnění (uprostřed) a poučení o odvolání (na konci rozhodnutí). Rozhodnutí vydávaná na SSP mají aţ na výjimky standardizovaný (typizovaný) vzhled a jejich základní „kostra“ je součástí informačního systému OK centrum. Rozhodnutí je pak zasláno ţadateli do vlastních rukou (na modrou doručenku) a pokud se klient proti rozhodnutí do 15 dnů od oznámení rozhodnutí neodvolá, stává se rozhodnutí pravomocným a ve valné většině případů tím řízení o dávce končí. Co kdyţ se ale klient odvolá? V případě odvolání postupujeme podle správního řádu. Odvolacím orgánem, tj. tím, který o odvolání rozhodne, je od 1. 1. 2012 MPSV ČR. Naším úkolem je zkompletovat a zabalit spisovou dokumentaci k případu a doručit ji spolu s odvoláním odvolacímu orgánu, který rozhodne a poté nám svoje rozhodnutí spolu se spisovou dokumentací vrátí. Vzhledem k tomu, ţe tento kurz nemá za cíl vysvětlit sloţitá a sporná řízení, dále se problematice odvolacího řízení nebudeme věnovat. Ti z vás, kteří se budete v budoucnu zabývat spornými a sloţitými případy, si kromě jiného budete muset osvojit i znalosti kolem odvolacího řízení.
8.4. Změny v dávkách Během období, na které je dávka přiznaná, mohou samozřejmě nastat nějaké změny, ty s sebou přináší zpravidla sám ţivot. Jak s nimi máme pracovat, to nám určuje zejména § 52 a § 53 našeho zákona a pak také § 67 odst. 2. Zjednodušeně řečeno, pokud se změní cokoliv, co má na dávku vliv, je potřeba dávku nově posoudit, a to ke dni, ke kterému ke změně došlo. Příklady: -
-
Ţadatelka pobírá přídavek na dítě. Dne 10. listopadu se jí narodilo další dítě. Vzhledem k tomu, ţe pobírá dávku testovanou na příjem, musíme miminko do dávky zařadit jako další společně posuzovanou osobu, a to k datu 10. listopadu. Samozřejmě, ţe od 10. 11. si klientka můţe uplatnit i ţádost o přídavek na dítě na nově narozené dítě. Ţadatelka (samoţivitelka) pobírá přídavek na dítě. Dne 12. 8. se provdala. Protoţe přídavek na dítě je dávka testovaná, musíme manţela do něj zařadit jako společně posuzovanou osobu od 12. 8., a dávku k datu 12. 8. znovu posoudit (přepočítat). Rodina s jedním zletilým a jedním nezletilým dítětem pobírá přídavky na děti. K datu 10. 12. zletilý syn zanechal studia na vysoké škole a od tohoto data není nezaopatřeným dítětem. Zletilému dítěti v takovém případě jiţ přídavek na dítě nenáleţí, dávku musíme k datu 10. 12. ukončit (odejmout). Protoţe ale tento zletilý syn figuruje jako společně posuzovaná osoba v přídavku na dítě svého nezletilého sourozence, musíme znovu posoudit nárok na přídavek na dítě u nezletilého dítěte poté, co k datu 10. 12. vyřadíme z okruhu společně posuzovaných osob jeho zletilého
bratra. Můţe se stát, ţe i mladší dítě pak nebude mít nárok na přídavek na dítě, protoţe při přepočtu dávky (s méně společně posuzovanými osobami) rodina překročí 2,4 násobek ţivotního minima. Při novém posuzování nároku na dávku nebo její výši je potřeba mít na paměti tříměsíční prekluzivní lhůtu (§ 53 odst. 3), tzn., ţe přiznat, vyplatit nebo zvýšit dávku můţeme zpětně nejvýše tři měsíce ode dne, kdy zjistíme, ţe je třeba dávku nově posoudit, nebo kdyţ o to poţádá sama oprávněná osoba. Pokud bychom na základě nového posouzení museli dávku odejmout, zastavit výplatu nebo ji sníţit, je potřeba to udělat zase podle zákona (§ 53 odst. 3), a to ode dne, který následuje po dni, jimţ uplynulo období, za které jiţ byla dávka vyplacena. Příklad: při novém posouzení nároku na přídavek na dítě k datu 18. 10. z důvodu přiřazení manţela do okruhu společně posuzovaných osob bylo zjištěno, ţe dávka neměla být vyplácena. Protoţe ale změnu nahlásila klientka pozdě, dávka byla jiţ vyplacena i za listopad. Přídavek na dítě tedy odejmeme od 1. 12. (přeplatek na dávce za měsíc listopad nám nic nebrání vyčíslit a vymáhat po klientovi). Úkol č. 23 V praxi se občas můţete setkat také s tím, ţe zjistíte, ţe dávka byla klientovi neprávem přiznaná v niţší částce, neţ v jaké být měla, nebyla vyplácená vůbec nebo v niţší částce, neţ měla být, nebo byla přiznaná od pozdějšího data, neţ od jakého náleţela. Zpravidla, ale ne vţdy, se jedná o chybu nás jako zaměstnanců. V těchto případech (§ 53 odst. 1) je prekluzivní doba tříletá, tj. aţ tři roky nazpět je moţné chybu napravit a dávku doplatit. Zvláštní úpravu, co se týká změn, mají osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 54 odst. 4). Pamatujete? U tématu společně posuzovaných osob uţ o počítání lhůty, od kdy taková osoba nepatří do okruhu, byla řeč. Totéţ platí pro oprávněnou osobu, tj. po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu zaniká nárok na dávku (pokud by si taková osoba ţádala zpětně, tzn. za dobu „před vězením“, je potřeba si dát pozor na prekluzivní lhůty). Jediná výjimka, která připouští pobírání dávky „ve vězení“, se vztahuje na ţeny, které na základě povolení mohou mít u sebe dítě, o které pečují. Jedná se o rodičovský příspěvek, který můţeme takové ţeně přiznat a posílat. Zcela novou záleţitostí je od 1. 1. 2012 v zákoně o SSP § 54a, který řeší změny v dávce rodičovský příspěvek související s neplněním povinné školní docházky dítěte. Jedná se v podstatě o sankční opatření vůči rodičům, kteří „neposílají děti do školy“. Na závěr této podkapitoly je potřeba zmínit, ţe na rozdíl od zahájení řízení o přiznání dávky, které můţe proběhnout pouze formou podání ţádosti o dávku oprávněnou osobou, řízení o změně výše jiţ přiznané dávky nebo o jejím odnětí případně zastavení výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z moci úřední naším úřadem a striktně předepsanou formu nemá. Ve všech těchto případech (změn, odejmutí, zastavení výplaty) musíme tedy rozlišovat, zda návrh vzešel od oprávněné osoby nebo z našeho úřadu. Příklad – na návrh oprávněné osoby: Během září se k nám dostaví student, který nám sdělí a napíše, ţe jiţ přestal studovat a nechal se zaměstnat, a proto ţádá o ukončení přídavku na dítě.
Příklad – z moci úřední: V rámci naší kontrolní činnosti jsme zjistili, ţe dítě, na které pobírá jeho matka rodičovský příspěvek, navštěvuje mateřskou školu v nepřípustném rozsahu. Protoţe matka sama nic nenahlásila, zahájíme s ní správní řízení ve věci odejmutí dávky.
Pokud se jedná o správní řízení zahajovaná z moci úřední, musíte si na svém pracovišti zase zjistit, zda „zahajují“ všichni zaměstnanci nebo např. jen někteří. V těchto případech pak postupujeme podle § 46 správního řádu, neboť zvláštní úpravu náš zákon v tomto směru neobsahuje. Tato řízení probíhají pak zpravidla déle na rozdíl od řízení o ţádosti, o které se rozhoduje rovnou, protoţe nejdříve musíte řízení zahájit, musí proběhnout příslušné lhůty (k doručení, k vyjádření účastníka řízení) a aţ poté je moţné vydat samotné rozhodnutí o dávce. Nejčastějším výsledkem řízení v těchto případech bývá rozhodnutí o odejmutí dávky, neboť při novém posouzení nároku na dávku po nějaké nastalé změně se většinou zjistí, ţe na dávku jiţ není nárok. 8.5. Povinnosti Protoţe v předcházející podkapitole jsme se zabývali změnami v dávkách, a předtím otázkou řízení o dávkách SSP, moţná vás uţ napadla také otázka: „ a jak se to všechno dozvím?“ S tímto dotazem úzce souvisí tzv. povinnosti a odpovědnosti oprávněné osoby, příjemce dávky a osoby společně posuzované, které najdete zejména v §§ 61 a 62 našeho zákona. Zde je také zakotvena tzv. osmidenní oznamovací povinnost, tj. ţe příjemce dávky je povinen písemně našemu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu. S osmidenní oznamovací povinností jste se v ţivotě nejspíš uţ setkali při jiných příleţitostech, většina úřadů má stejnou nebo podobnou úpravu. Jediné, co je třeba zdůraznit, je to, ţe se musí skutečně jednat o písemné nahlášení, byť mailem (se zaručeným elektronickým podpisem). Není tedy moţné, abyste např. vyhověli klientovi, který vám zatelefonuje, ţe chce zrušit přídavky na děti, protoţe přestal studovat. Vţdy do telefonu poţádejte o písemnou formu nahlášení dané skutečnosti. Je také moţné a velmi pravděpodobné, ţe v rámci řízení o dávce budete od klienta potřebovat, aby některé skutečnosti, které uvedl (případně neuvedl a ony „vyplavaly“ na povrch) v ţádosti, doplnil, upřesnil apod. K tomuto účelu slouţí tzv. výzvy, coţ je v podstatě dopis, který klientovi zašlete do vlastních rukou, a ve kterém mu napíšete, „co po něm chcete“. Výzvy jsou součástí našeho informačního systému a jsou typizované, vy do nich budete vkládat zpravidla jen několik řádků textu svého poţadavku. § 61 odst. 2 říká, ţe pokud byl příjemce dávky naším úřadem vyzván k osvědčení skutečností, které mají vliv na nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to do osmi dnů ode dne doručení výzvy. Pokud tak neučiní, můţe mu být dávka odejmuta, nepřiznána nebo výplata dávky můţe být zastavena, jestliţe byl na tento následek neuposlechnutí výzvy prokazatelně upozorněn. Prokazatelně upozorněn je vţdy, kdyţ pouţijete standardní výzvu z našeho informačního systému, neboť toto upozornění se tiskne automaticky na kaţdé výzvě. Povinnosti vůči našemu úřadu nemá jen příjemce dávky, ale i společně posuzovaná osoba. S tou to ale v případě výzvy není tak jednoduché jako s příjemcem dávky. Musí zde proběhnout jakýsi „mezikrok“. O co jde? Náš úřad nemůţe vyzvat k osvědčení skutečností společně posuzovanou osobu přímo, ale toto musí učinit nejdříve oprávněná osoba, tzn., ţe oprávněná osoba poţádá o osvědčení skutečností společně posuzovanou osobu. Pokud tato společně posuzovaná osoba odmítne oprávněné osobě povinnost splnit, pak teprve můţe náš úřad vyzvat společně posuzovanou osobu k osvědčení skutečností. Povinnosti v řízení o dávkách SSP nemají jen příjemci dávek, oprávněné osoby popř. společně posuzované osoby. Povinnostmi jsou zavázáni zákonem i naše úřady a ostatní státní orgány, právnické i fyzické osoby. Co se týká státních orgánů, právnických a fyzických osob, tito jsou povinni na výzvu našeho úřadu, nebo na poţádání ţadatele o dávku a osoby společně posuzované, sdělit bezplatně údaje, které jsou podle zákona o SSP rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu. V praxi se pouţívají obě varianty, tj. o něco ţádáme my, a některé skutečnosti si vyţádá klient sám. Co se týká právnických a fyzických osob, příkladem vám můţe slouţit potvrzení o příjmech, kdy 99,9 % našich klientů si samo vyţádá od zaměstnavatele potvrzení o svých
rozhodných příjmech a nám je pak předloţí. Příkladem, kdy si naopak zpravidla vyţadujeme údaje sami, vám mohou slouţit vyţádané informace (většinou elektronicky) od ostatních státních orgánů, např. výše podpory v nezaměstnanosti, výše vyplaceného důchodu, výpis z katastru nemovitostí, údaje z ISEO Ministerstva vnitra ČR atd. atd. Můţe se stát, ţe klient nebude schopen vám např. na výzvu doloţit některé vámi poţadované skutečnosti proto, ţe osoba, instituce atd. mu nebude ochotna tyto údaje poskytnout. Pak si také můţete na základě tohoto ustanovení zákona (§ 63 odst. 1) vyţádat údaje sami (někdy neškodí tuto výzvu opepřit výhrůţkou pokuty). Nakonec si probereme povinnosti naše, tj. zaměstnanců SSP. Jednou z nejdůleţitějších povinností všech zaměstnanců, kteří nějakým způsobem vykonávají SSP, je povinnost mlčenlivosti. Zákonnou úpravu najdete v § 64 našeho zákona. Zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění SSP nebo v přímé souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení pracovně právního vztahu. Dané ustanovení se zdá být naprosto pochopitelné, nicméně pro jistotu pár příkladů: - je naprosto nepřípustné, abyste třeba při posezení s přáteli probírali ţivotní situaci vašeho souseda, o které víte nejvíce vy z pracovního spisu - nemůţete poskytnout informace o novém příteli naší klientky, které zajímají jejího bývalého manţela - není moţné do telefonu klientům předříkávat osobní údaje z našeho systému, kdyţ si zavolají, ţe potřebují něco ověřit atd. Povinnost mlčenlivosti je v určitých případech prolomena, tzn., ţe údaje z našeho systému je moţné poskytnout. Kdy je tak moţné učinit, taxativně stanoví náš zákon, a to zejména v § 64 odst. 3, 4, 6, 7 a § 64a. Vţdy kdyţ si nebudete jistí, zda můţete údaje poskytnout, nahlédněte do zákona a vyhledejte si příslušnou agendu nebo úřad, kterému sdělujeme údaje. Další povinností je pouţívání informačního systému SSP, který se jmenuje OK centrum. Jedná se o aplikaci, kterou zajišťuje MPSV, tento program pouţívají tím pádem všechny SSP v naší republice. Tímto způsobem je zajištěna jednotnost systému. Na vašich pracovištích se jistě nacházejí uţivatelské příručky k tomuto programu a dále tzv. nové vlastnosti, coţ je nový manuál vţdy, kdyţ se mění verze programu, nebo jen některé části. Program OK centrum je členěn na moduly, „dávkoví specialisté“ pouţívají zejména modul Kontakt s klientem SSP, další zaměstnanci zase modul Rozhodování o dávkách SSP atd. V praxi si svůj modul „osaháte“ velmi brzy, nejvíce vám nejspíš pomohou vaši kolegové a uţivatelská příručka. 8.6. Přeplatky Na dávkách SSP vznikají v některých případech přeplatky. Tyto přeplatky jsou většinou způsobeny právě nesplněním nebo porušením povinností stanovených zákonem. Ve valné většině případů se jedná o porušení povinností ze strany příjemce dávky, v některých případech poruší povinnosti právnické a fyzické osoby, někdy je to přeplatek, který zavinil zaměstnanec SSP. Kaţdý přeplatek, s ohledem na to, kdo jej způsobil, se pak řeší jinak. Vzhledem k tomu, ţe řízení spojená s přeplatky, jsou jiţ sloţitějšími řízeními, zde máte k dispozici pouze nejzákladnější informace, které uvaţují případy, kdy přeplatek zavinil klient: - přeplatky se řeší s ohledem na § 62 našeho zákona - příjemce dávky, který způsobil přeplatek na dávce, musí neprávem přijaté částky vrátit, „zavinění“ mu musíme prokázat - rodičovský příspěvek má výjimku, ať uţ způsobil přeplatek na dávce kdokoliv, příjemce této dávky musí neprávem vyplacené částky vţdycky vrátit („zavinění“ mu neprokazujeme) - povinnost vrátit přeplatek nevzniká, pokud částka nepřesahuje 100 Kč u jednoho druhu dávky (úřadování by bylo draţší neţ samotný přeplatek) - přeplatek můţeme vyčíslit pouze tři roky „pozadu“, i kdyţ byla dávka např. vyplácena v nesprávné výši pět let
-
řízení o přeplatku je samostatné správní řízení, výsledkem je rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce - pokud klient nevrátí (nesplatí) přeplatek na dávce v termínu stanoveném v rozhodnutí, přistupuje náš úřad k vymáhání této částky (pohledávky). Úkol č. 24 8.7. Výplata dávek Opakující se dávky se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleţely, tj. pozadu, stejně jako např. plat (mzda) v zaměstnání – v listopadu dostanete výplatu za říjen atd. Dávky musejí být vyplaceny do konce kalendářního měsíce, tj. v zákoně není stanovené přesné datum, např. do desátého v měsíci. Příklad: přídavek na dítě za měsíc srpen jsme povinni vyplatit do 30. září. Pokud je výše dávky malá, tj. nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se taková dávka po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které náleţela. Po dohodě s klientem je moţné takové dávky vyplácet i za delší období, období ale nesmí být delší neţ jeden rok. Jednorázové dávky musíme vyplatit do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němţ byla dávka přiznána. Příklad: porodné bylo matce dítěte přiznáno v průběhu měsíce září, výplata musí proběhnout nejpozději do 31.10. Výše našich dávek se vţdy zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Jakou formu má mít výplata dávek, uţ vlastně víte, protoţe pohledem do kterékoliv ţádosti o dávku jste zjistili, ţe klient musí uvést způsob, jakým mu má být dávka vyplacena. Zákon o SSP má tuto problematiku upravenou v § 58 odst. 3. Peníze tedy posíláme buď na bankovní účet příjemce dávky, nebo vyplácíme v hotovosti, přičemţ slovo hotovost v ţádostech o dávky nenajdete. Myslí se tím výplata dávek sloţenkou na poště. Jak to všechno probíhá organizačně, také brzy zjistíte. Průvodním jevem výplatního termínu bývá mnohdy nervozita „ověřovatelů dávek“, aby včas stihli „odsouhlasit“ tj. ověřit a potvrdit všechny dávky, které byly za uplynulé období zadány do informačního systému. Bez jejich elektronického „podpisu“ by totiţ kaţdá jednotlivá dávka nemohla být vyplacena (souvisí to se zákonem o finanční kontrole). Poté se sehrávají tzv. výplatní soubory a tyto jsou přes systém jednotného výplatního místa vypraveny do ČNB, která pak rozešle jednotlivé platby na účty našich klientů do příslušných bank. Pokud chce někdo vyplácet dávky sloţenkou, tento proces je malinko delší, neboť pošta musí natisknout jednotlivé sloţenky, které jsou pak klientům roznášeny do poštovních schránek. Klienti si pak peníze vyzvednou na poště, mají na to zhruba tři týdny.
TAK A MÁTE TO ZA SEBOU! Témata kurzu byla vyčerpána, zbývá Vám odpovědět na otázky závěrečného testíku, který se skrývá pod Úkolem č. 25 a pak kaţdý den obohacovat svoje znalosti ze státní sociální podpory o nové a další poznatky. HODNĚ ŠTĚSTÍ!
