MINISTERSTVO DOPRAVY UČEBNICE
Základy stavby zatímních železničních mostů z materiálu PIŽMO a ŽM Ing. Jan Englich, Ing. Josef Mazač
Praha 2008
Název učebnice
Základy stavby zatímních železničních mostů z materiálu PIŽMO a ŽM
Autor
Ing. Jan Englich, Ing. Josef Mazač
Vydavatel
Ministerstvo dopravy, odbor krizového řízení
Lektor
Ing. Radim Šturm, ministerský rada OKŘ MD
Určeno pro
Výcvik ve stavbě zatímních železničních mostů jako hospodářská příprava pro krizové stavy v železniční dopravě
Schválil
Ing. Michal Pešan, ředitel odboru krizového řízení Ministerstva dopravy
Do tisku
2008
Str./Obr./Tab./Foto
162/144/24/38
Náklad
150 výtisků
Vydání
Druhé
Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou. Na zpracování a vydání učebnice se podílela Stavební obnova železnic a.s. (SOŽ a.s.). Za odbornou a obsahovou náplň odpovídá ředitel a člen dozorčí rady SOŽ a.s. Ing. František Andrlík.
2
OBSAH Předmluva ……………………………………………………………………………..….…. 5 Seznam použitých zkratek ………………………………………………………......…….… 6 Úvod - Krizové situace většího rozsahu v železniční dopravě a jejich řešení v mostním stavitelství …………………………………………………………………..……….. 7 Díl I Mostní pilíř PIŽMO A
Textová část
I. Základní údaje 1. Všeobecný popis a použití ………………………………………………..………... 12 2. Součásti pilíře, jejich popis a použití ……………………………………..………... 12 3. Konstrukce pilíře ………………………………………………………..……….…. 22 4. Konstrukční údaje pro spojování a křížení součástí pilíře ……………..……….….. 25 5. Konstrukční údaje pro zakládání pilířů ……………………………………….…..... 25 6. Druhy montážních prostředků a jejich použití …………………………………..…. 28 7. Bezpečnostní pravidla ………………………………………………………..…….. 32 II. Montáž a demontáž 1. Přípravné práce …………………………………………………………..…….….... 32 2. Montáž všeobecně …………………………………………………..…………….... 34 3. Ruční montáž ……………………………………………………………………….. 40 4. Strojní montáž .……………………………………………………………………… 41 5. Zahloubený základ ………………………………………………………………….. 45 6. Demontáž …………………………………………………………………….……... 46 7. Základní normy pro montáž ………………………………………………….……... 47 III. Navrhování typizovaných pilířů 1. Všeobecné zásady …………………………………………………………….…...... 48 2. Použití předpisu ……………………………………………………………….…...... 49 IV. Skladování a přeprava materiálu 1. Zásobní jednotka PIŽMO …………………………………………………………... 50 2. Skladování, údržba a životnost materiálu …………………………………….…...... 52 3. Nakládání a přeprava materiálu …………………………………………………….. 53 B
Fotografie 1. Fotografie číslo 1 až 17 …………………………………………………...…....... 57-65
Díl II. Železniční most ŽM A
Textová část
I. Základní údaje o mostu ŽM-16 3
1. Všeobecný popis a použití ………………………………………………………….. 68 2. Popis a použití součástí mostu ……………………………………………………… 69 3. Statické a konstrukční údaje ………………………………………………………... 78 4. Montážní prostředky ………………………………………………………………... 84 5. Základní bezpečnostní pravidla …………………………………………………….. 87 II. Montáž a demontáž mostů ŽM-16 1. Přípravné práce ……………………………………………………………………... 88 2. Montáž mostů ………………………………………………………………………. 90 3. Dokončovací práce …………………………………………………………………. 93 4. Demontáž mostů ……………………………………………………………………. 95 III. Montážní oddíl a jeho organizace 1. Všeobecně …………………………………………………………………………... 96 2. Složení montážního oddílu a úkoly jednotlivých družstev …………………………. 96 3. Technologické postupy ………………………………………………………..…..... 98 4. Základní výkonové normy pro montáž vysouváním a letmo ……..……………….... 99 IV. Skladování a přeprava materiálu 1. Zásobní jednotky ŽM …………..…………………………………………………. 100 2. Skladování, údržba a životnost materiálu ……………………………………….... 106 3. Nakládání a přeprava materiálu ……………………………………………….…... 108 B
Obrázky 1. Seznam obrázků číslo 1 až 96 ……………………………….………………... 109-110 2. Obrázky ……………………………………………………………………….. 111-150
C
Fotografie 1. Fotografie číslo 1 až 21 ……………………………………………………….. 151-161
Prameny a literatura ……………………………………………………………………….. 161
4
PŘEDMLUVA Jedním z cílů Dopravní politiky ČR je zajištění náležité ochrany dopravní infrastruktury tak, aby objekty a zařízení, dopravní prostředky a informační systémy, které jsou životně důležité pro fungování základních funkcí dopravy, neselhaly za jakýchkoliv scénářů, rizik a hrozeb. Opatření, sloužící k ochraně dopravní infrastruktury, by měla být zaměřena na snížení možnosti selhání a na omezení důsledků těchto selhání. Ochrana z důvodů zranitelnosti dopravní infrastruktury před teroristickou nebo kriminální činností nebo z jiných příčin, například v důsledku přírodních katastrof je velmi významná pro schopnost státu, územních celků a provozovatele dopravy poskytovat nezbytné služby. „Strategie krizového řízení v dopravě do roku 2013“ doplňuje Dopravní politiku ČR a vytyčuje základní koncepční záměry a cíle Ministerstva dopravy v oblasti krizového řízení, zajištění obrany státu a mezinárodní spolupráce pro období let 2005 až 2013. Mezi priority příprav na krizové situace, v případě narušení železniční dopravní infrastruktury, patří i výcvik ve stavbě zatímních železničních mostů z materiálu PIŽMO a ŽM, který se provádí ve výcvikovém středisku Ministerstva dopravy v Kojetíně. V roce 2005 byl Stavební obnovou železnic a.s. uspořádán kurz ve stavbě zatímních železničních mostů z materiálu PIŽMO a ŽM. K tomu byla vydána také provizorní skripta, která se stala základem textu této učebnice. Učebnice nemůže nahradit vlastní výcvik a nepokrývá celou látku kurzu. Je určena jak pro instruktory odborného výcviku, tak posluchače kurzu. Pokud usnadní orientaci v dané problematice a zaujme další zájemce tím, že objeví „něco navíc“, pak učebnice splní svůj cíl. Návrh učebnice zpracovali zaměstnanci Stavební obnovy železnic a.s. Patří jim za to dík.
Ing. Michal Pešan Ředitel odboru krizového řízení Ministerstva dopravy
5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK p.č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46.
Zkratka 1p 2s AČR AD 160 AJ BOZP CVD ČD, a.s. ČSN DN DO EDK 1000 FMD GEK 80 GŘ ČD hm HYRA HYRA – M IK ŽM 16M IP KN KO KS MD MO MO 634 NZ OPSÚ PIŽMO PMS PS SKJ SOS SOŽ a.s. š TOŽ VF VŠDS VS VT VŽelV z ZJ ZOZ MD ČR ŽM-16 ŽM 16M žst.
Název zkratky Poznámka Jednopatrový most (číslice udává počet pater – 1 až 3) Dvoustěnný most(číslice udává počet stěn – 1 až 2) Armáda České republiky Automobilní jeřáb s nosností 16 tun Automobilní jeřáb Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Centrum vojenské dopravy České dráhy, akciová společnost Československá státní norma Dvoukomorový nosník Dočasná obnova Speciální kolejový jeřáb s nosností 100 tun Federální ministerstvo dopravy Speciální kolejový jeřáb s nosností 80 tun Generální ředitelství Českých drah Most s horní mostovkou Hydraulické zvedací zařízení Modernizované hydraulické zvedací zařízení Instrukční knížka ŽM 16M Nosník tvaru I Komorový nosník Krátkodobá obnova Krizový stav Ministerstvo dopravy Ministerstvo obrany Vlečný motorový člun Nouzové zatížení Operační příprava státního území Pilíř železniční mostní – ocelová rozebíratelná konstrukce Pontonová mostní souprava Pracovní soulodí na bázi PMS Samovztyčitelný kozový jeřáb Stav ohrožení státu Stavební obnova železnic akciová společnost Most se šikmým ukončením Technická ochrana železnic Vojenská fakulta vysoké školy dopravy a spojů Válečný stav Vyprošťovací tank Velitelství železničního vojska Most zesílený Zásobní jednotka Zvláštní obnovovací závody Ministerstva dopravy Provizorní železniční mostní konstrukce Modernizovaná provizorní železniční mostní konstrukce Železniční stanice
6
ÚVOD Krizové situace většího rozsahu v železniční dopravě a jejich řešení v oblasti mostního stavitelství Jak vyplývá z Bezpečnostní strategie České republiky a Vojenské strategie České republiky, nehrozí ve střednědobém horizontu České republice rozsáhlejší konvenční agrese. Přesto nelze ve smyslu uvedených dokumentů tuto možnost v dlouhodobé perspektivě zcela vyloučit. Tato skutečnost je dána působením mnoha faktorů, v jejichž důsledku se bezpečnostní situace na globální úrovni nezlepšila ani natolik, aby mohlo být vyloučeno použití zbraní hromadného ničení. Vezmeme-li v úvahu i reálnou hrozbu teroristických útoků proti železniční infrastruktuře, zvyšující se četnost stále obtížně předvídatelných ničivých účinků velkých přírodních mimořádných událostí a neopomenutelnou hrozbu rozsáhlých průmyslových havárií, způsobených selháním bezpečnostních opatření, případně lidského faktoru, je zřejmé, že problematice rychlé a kvalitní obnovy železniční infrastruktury je třeba věnovat odpovídající pozornost. Mezi nejcitlivější místa, z hlediska narušení provozu na železnici, ale také z důvodu náročnosti na obnovení provozu, patří železniční mosty. Volba způsobu obnovení provozuschopnosti na zničených/poškozených úsecích tratí a tedy i na mostech, spočívá v komplexním zhodnocení rozsahu vyřazení železniční sítě ve vazbě na nutnost realizovat v daném čase konkrétní přepravy, respektive na obnovení nezbytné dopravní obslužnosti příslušného místa (prostoru), kde byl provoz přerušen. Podle zvoleného způsobu rozeznáváme: opravu, rekonstrukci, novostavbu, provizorní obnovu, kterou dále dělíme na krátkodobou a dočasnou. V další části se budeme zabývat výhradně problematikou spojenou s provizorní obnovou. Její základní charakteristikou je použití provizorních konstrukcí, které zajišťují při optimálním nasazení sil a prostředků maximální rychlost provedení stavby. Základním druhem provizorní obnovy je, ve smyslu jediného platného předpisu ČD pro řešení krizových situací, vojenských i nevojenských, předpis O3 „Zásady pro obnovu rozrušené železniční sítě za válečného stavu“, dočasná obnova (DO). Technologické a stavební postupy při tomto druhu obnovy musí vyhovovat pro zabezpečení provozu na dobu 5 – 7 let, zatímco KO se provádí pouze v případě velkého rozsahu zničení k zabezpečení provozu na dobu maximálně jednoho měsíce a po jejím provedení musí následovat DO nebo rekonstrukce. Pro zabezpečení rychlé obnovy železnice za stavu ohrožení státu (SOS) a válečného stavu (VS) se zpracovává Plán technické ochrany železnic (TOŽ), který předpokládá provádění obnovy formou KO. K zatímní obnově mostů menších rozpětí (do 30 m) se používají zejména provozní mostní provizoria různých typů, která se obvykle vkládají do překážky vcelku, pomocí kolejových jeřábů. Pro obnovení provozu na velkých železničních mostech je předurčen, a z uvedeného důvodu i uložen ve státních hmotných rezervách, následující speciální mostní a pilířový materiál:
7
P. č.
Název konstrukce/materiálu
1.
Pilíř železniční PIŽMO
2.
Železniční most ŽM-16
3.
Železniční most ŽM 16M
4.
Montážní prostředky pro stavbu pilířů PIŽMO
5.
Montážní prostředky pro stavbu mostů ŽM
Ochraňující organizace SŽDC,s.o. - úložiště
SOŽ a.s. - střediska ZOZ MD ČR
Konstrukce uvedené v bodu 1 – 3 splňují ve všech ohledech požadavky kladené na DO. Například konstrukcí ŽM-16 byla řešena v roce 1976 oprava dvou železničních mostů přes Labe a Ploučnici v Děčíně. Most přes Labe je dosud v provozu. Nová, stálá konstrukce mostu přes Ploučnici byla osazena po téměř třicetiletém provozu v roce 2005. Tramvajový most přes Vltavu byl postaven v roce 1982 z materiálu ŽM-16 s podpěrami z materiálu PIŽMO a doposud je v plném provozu. Nejdelší železniční přemostění z materiálu ŽM-16M (238 m) ve Znojmě z roku 1992 bylo demontováno koncem roku 2008, po 16 letech provozu. Příprava na minimalizaci důsledků rozsáhlejšího vyřazení železniční sítě, ať již cíleného nebo nahodilého, není jednoduchou ani jednorázovou záležitostí. Nutnost provádět přípravu pro řešení krizových situací vyplývá mimo jiné i z rozsahu poškození železniční infrastruktury při povodních v roce 1997, kdy byla zasažena 1/3 území, zaplaveno 946 km železničních tratí, 13 železničních stanic, zničeno a poškozeno 26 mostů a propustků. Celkové škody na železniční infrastruktuře dosáhly výše cca 1,5 mld. Kč. Zprovoznění mostů a propustků bylo limitující pro obnovu provozu a probíhalo dvěma způsoby: a) formou obnovy s následným provedením definitivní stavby, b) přímo formou provedení definitivní stavby. Poškozené mostní objekty byly ze statického hlediska prosté nosníky a na dvoukolejných tratích se jednalo o samostatné nosné konstrukce. Délky jednotlivých překážek, které na železnici vznikly, v důsledku působení vodního živlu, nepřesahovaly, s výjimkou dvou případů, 30 metrů. Po složitých jednáních byla v prvním případě, z důvodu urychleného zprovoznění jedné koleje, použita konstrukce ŽM-16 o rozpětí 36 metrů a to i za cenu značných komplikací při následné obnově druhé koleje. První kolej tak byla zprovozněna za 13 dní po zničení objektu (vlastní obnovovací práce trvaly 9 dnů). Druhá kolej byla zprovozněna vložením dvou provizorií KN 21,5 až o 29 dní později. Na hlavních tratích mohla být, vzhledem k délkám překážek, použita technologie nejrychlejšího a nejjednoduššího zprovoznění alespoň jedné koleje vkládáním mostních provizorií typu KN a DN různých délek kolejovými jeřáby GEK 80 a EDK 1000. Tempo obnovy bylo snižováno skutečností, že v důsledku přerušení tratí na několika místech nebylo možno tato ucelená mostní provizoria a také kolejové jeřáby přepravit na místo obnovy dříve, než byl zprovozněn předchozí objekt. Přesto doba obnovy nepřesáhla 14 dní. Stavbu mezilehlých a pomocných pilířů z materiálu PIŽMO nebylo nutno provádět ve vodě. Stávající poškozené pilíře byly v některých případech sanovány využitím technologie tryskové injektáže, případně jinými betonážními metodami (podbetonování, mikropiloty). Zborcené krajní opěry byly obvykle odbourávány. Vymletý prostor zasypán a zhutněn. Před vložením mostního provizoria byly stavěny pražcové rovnaniny, nebo osazovány betonové prefabrikáty. K některým mostním objektům musela být budována provizorní přístupová komunikace (panelová). Při realizaci obnovovacích prací byl vytvářen na všechny zainteresované orgány a organizace nesmírný 8
tlak z hlediska rychlosti uvádění jednotlivých úseků do provozu, protože z důvodu nemožnosti odvozu výrobků a přísunu surovin po železnici vznikaly denně milionové ztráty. Také tlak místních orgánů byl značný, a proto došlo i ke změně původního záměru zprovoznit mostní objekt až později formou definitivní opravy. Objekt byl urychleně zprovozněn vložením mostního provizoria, přestože se jednalo o vedlejší trať. Důležitým poznatkem spojeným s praktickým řešením takto rozsáhlé obnovy mostů je zjištění, že bez předchozího vyjasnění kompetencí a průpravy řídících pracovníků v oblasti krizového řízení bylo potřeba poměrně dlouhého času (3 - 5 dnů) na konečné rozhodnutí o způsobu obnovy a zpracování projektové dokumentace. Rozhodovací proces se prodlužoval zejména u složitějších objektů, protože do něj vstupovala řada aspektů – skutečně ověřený stav poškození (zničení), posouzení nezbytnosti rychlé obnovy a její ekonomické výhodnosti, dlouhodobé záměry správce trati, rozdílné technologie používané jednotlivými organizacemi, dostupnost obnovovacího materiálu a další, které často směřovaly k protichůdným návrhům. Z uvedeného příkladu je zřejmé, že příprava na řešení krizových situací musí v sobě zahrnovat nejen technicko-technologickou schopnost stavbu realizovat, ale celý komplex následujících opatření: a.
plánování TOŽ s cílem provedení rychlé obnovy železnice za SOS a VS,
b.
plánování, přípravu a udržování materiálních zdrojů pro všechny KS,
c.
přípravu vedoucích pracovníků pro řízení obnovy,
d.
přípravu vedoucích pracovníků pro realizaci obnovy,
e.
rozvoj vědeckých přístupů k řešení krizových situací v železniční dopravě.
Jedním z důležitých prvků, nezbytných k úspěšnému řízení a realizaci provizorní obnovy železničních mostů, je systematické rozšiřování okruhu osob se základními znalostmi a odpovídajícími praktickými dovednostmi pro: způsob navrhování a volbu použití konstrukcí z materiálu PIŽMO a ŽM při krizových situacích, organizaci stavby s použitím materiálu PIŽMO a ŽM a volbu optimálních technologických postupů, realizaci stavby zatímních železničních mostů při plném (optimálním) obsazení montážních oddílů a nasazení vhodné techniky, péči o skladovaný provizorní pilířový a mostní materiál, operativnost a správnost jeho výdeje pro potřebu stavby. Následující text vychází zejména z původních předpisů bývalého Železničního vojska Žel-6-2/1, 2, 3 - Železniční most ŽM-16, Žel-6-4/1, 2 - Mostní pilíř PIŽMO ve znění podle posledních úprav provedených v roce 1986 a z Instrukční knížky ŽM 16M. Do učebnice nebyly, s ohledem na její předpokládané využití, zařazeny statické výpočty a tabulkové části předpisů pro návrhy konstrukcí. Pasáže, které byly technickým rozvojem překonány, jsou bez náhrady vyřazeny a text je doplněn o zkušenosti ze staveb prováděných Stavební obnovou železnic a.s. v letech 1994 – 2004. Pro zlepšení názornosti byly zařazeny fotografie zabudovaných konstrukcí PIŽMO a ŽM a z výcviku prováděného ve Výcvikové základně MD v Kojetíně. Výběr a popis
9
fotografií je zaměřen nejen na základní použití konstrukcí v souladu s předpisy, ale i na atypické možnosti použití uvedených konstrukcí. Tato učebnice podává základní ucelenou charakteristiku konstrukcí ŽM a PIŽMO, přehled o jejich možnostech, postupech při stavbě včetně organizace pracovních skupin, pravidlech BOZP a zásadách skladování a ošetřování tohoto materiálu. Učebnice se skládá ze dvou vnitřně členěných dílů: Díl I
Mostní pilíř PIŽMO A. Textová část B. Fotografie
Díl II.
Železniční most ŽM A. Textová část B. Obrázky C. Fotografie
Učebnice je určena pro pracovníky krizového managementu, stavebních organizací a pro pracovníky obhospodařující materiál PIŽMO a ŽM ve skladech a úložištích hmotných rezerv v rámci školení ve výcvikovém středisku MD v Kojetíně, případně jako doplňkový materiál pro studenty středních a vysokých škol dopravního směru, stavebního a provozního zaměření. Nenahrazuje vydané a doposud platné předpisy. Slouží pro doplnění přednášené problematiky v kurzu a umožňuje zkvalitnit a urychlit rozhodovací proces při řešení krizových situací.
10
D Í L I. Mostní pilíř PIŽMO A
Textová část
11
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.
Všeobecný popis a použití
Mostní pilíř PIŽMO je ocelová, příhradová, rozebíratelná konstrukce, kterou lze snadno přizpůsobit jak zatížení, tak výšce a únosnosti základové půdy. Jednotlivé součásti konstrukce je možno zaměňovat za součásti téhož druhu. Součásti se spojují šrouby. Pilíř PIŽMO lze zakládat jak na roštech, tak na nánožkách, které je možno ukládat na terén, nebo přímo na dno vodoteče, nebo ho lze založit na zahlubovacích nánožkách, které se zahlubují do dna vodoteče, aby se zamezilo podemílání. K zakládání pilíře v hluboké vodě slouží zvláštní plováky, pomocí nichž se konstrukce postupně spouští. Z materiálu PIŽMO se staví pilíře zatímních železničních mostů a pomocné podpěry při montáži železničních mostů na souši i ve vodě. Kromě toho lze materiál PIŽMO použít i pro stavbu jiných konstrukcí, jako například podpěr silničních mostů, lešení, skruží, montážních stožárů, jeřábů, nakládacích ramp a jiných pomocných konstrukcí. Typizované mostní pilíře (do celkové výšky 35,2 metrů), jejichž návrhy jsou zpracovány v předpisu „Mostní pilíř PIŽMO díl II – určovací tabulky a výkazy materiálu“, není nutno staticky posuzovat. Návrhy všech jiných pilířů nebo odlišných konstrukcí z materiálu PIŽMO je nutno vždy staticky posoudit. 2.
Součásti pilíře, jejich popis a použití
Všechny součásti pilíře PIŽMO jsou rozděleny do těchto konstrukčních skupin: sloupky, ztužidla, roštové nosníky, nánožky, spojovací šrouby M 20, zahloubený základ. Označení součástí se skládá z písmen (zpravidla počátečních) a číslice, která značí pořadové číslo v konstrukční skupině. Přehled součástí je uveden v tabulce č. 1 (váha součásti se podle technologie výroby může lišit o ± 5%). Sloupky S jsou základním nosným prvkem pilíře. Mají čtvercový průřez, vytvořený ze čtyř úhelníků 80 x 80 x 10 mm, s přivařenými pásky. Na obou koncích mají přivařenou desku s osmi otvory pro spojovací šrouby. Uprostřed desky je kruhový otvor ø 210 mm. Na stěnách mají sloupky v pravidelných roztečích čtyři otvory pro připojení ztužidel Z. Sloupek 3,2 m (S 1) tvoří zpravidla většinu sloupků v dříku pilíře (obr. 1). Vzhledem k velké hmotnosti se nepoužívá při ruční montáži pilíře.
12
Sloupek 1,6 m (S 2) se používá hlavně při ruční montáži pilíře. Lze ho použít při montáži v celém dříku, včetně zúžených částí pilíře a dále při montáži paty a pod hlavici pilíře (obr. 2).
Sloupky 1,0 m (S 3), 0,6 m (S 4), 0,4 m (S 5) se používají v patě pilíře při různých způsobech zakládání na nánožkách a roštech v rovném i v odstupňovaném terénu, aby bylo dosaženo odstupňování celkové výšky pilíře a také pod hlavicí pilíře (obr. 3 až 5). Sloupek 1,0 m ukončuje vždy krajní sloup dříku v patře, kde se pilíř podélně nebo příčně zužuje.
Ztužidla Z spojují navzájem sloupky. Jsou svařena z trubek ø 60 mm a mají v místech připojení ke sloupkům přivařeny (vodorovné i svislé) styčné desky se čtyřmi otvory pro 13
šrouby ke spojení se sloupky nebo mezi sebou. Příčné ztužidlo Z 5 má v každé styčné desce dva otvory. Vzpěra Z 6 má v malé styčné desce čtyři otvory a ve velké styčné desce, kterou se připojuje k přírubě sloupku, sedm otvorů pro šrouby. Čtvercové ztužidlo (Z 1) je nejpoužívanější ztužidlo, zejména v dříku. V patě se používá jen tehdy, když to vyhovuje odstupňování výšky (obr. 6).
Lichoběžníková a trojúhelníková ztužidla (Z 2 – obr. 7, Z 3 – obr. 8) a přímé ztužidlo (Z 4 – obr. 9) umožňují vzájemnou kombinací v patě a v nejvyšší vrstvě dříku pilíře odstupňovat výšku pilíře po 0,4 m a založení paty na nánožkách po 0,2 m.
14
Příčná ztužidla (Z 5 – obr. 10) ztužují pilíř ve vodorovném směru. Jedním příčným ztužidlem se dva sloupky úhlopříčně spojují mezi sebou.
15
Vzpěra (Z 6 – obr. 11) slouží k částečnému přenášení tlaků do krajních sloupů rozšířených částí dříku pilíře a k zvýšení jeho stability.
Roštové nosníky 6,5 m, 4,0 m, 2,7 m, 2,0 m (R 1, R 2, R 3, R 4) se používají ke zřízení roštového základu nebo hlavice pilíře. Mají truhlíkový průřez a jsou příčně vyztuženy žebry. Do základového roštu se kladou vždy v předem smontovaných dvojicích, spojených na obou koncích pomocí malé stykové desky R 5. Je-li třeba dvě dvojice čelně spojit, musí se před spojením obou čel jedna deska sejmout, ale druhá deska se ponechá na místě. Čela nosníků se pak spojí šesti krátkými šrouby T 1. Na jedné pásnici má každý roštový nosník (kromě nosníku R 1) otvory pro připojení sloupků. Protože jsou otvory pouze na jedné pásnici, musí se nosníky při montáži ukládat vždy tak, aby byly touto pásnicí obráceny k přírubám sloupků, tj. v patě pilíře otvory nahoru a v hlavici pilíře otvory dolů. Rozteč otvorů je stejná jako osová vzdálenost sloupků tj. 2000 mm. Křižování roštových nosníků v hlavici se zajišťuje stykovými příložkami (R 7 nebo R 8). Roštový nosník 6,5 m (R 1) se používá pouze v hlavici pilíře jako překlad (obr. 12). V pásnici nemá otvory a nelze ho tedy připojit šrouby ke sloupkům.
16
Roštový nosník 4,0 m (R 2) se používá jak v patě, tak i v hlavici pilíře (obr. 13).
Roštový nosník 2,7 m (R 3) se používá v hlavici pilíře (obr. 14). Výjimečně ho lze použít i v patě. Jako jediný má otvory po obou stranách pásnice.
Roštový nosník 2,0 m (R 4) se používá jak v patě, tak i v hlavici pilíře (obr. 15).
17
Malá styková deska (R 5) slouží ke spojení čel dvojice roštových nosníků (obr. 16).
Velká styková deska (R 6) se používá stejným způsobem jako malá styková deska, avšak ke spojení čel trojice roštových nosníků (obr. 17).
Krátká styková příložka (R 7 - obr. 18) se používá k zajišťování polohy roštových nosníků při vzájemném křížení vrstev v hlavici. Příložky se spojují dlouhými šrouby T 2.
Dlouhá styková příložka (R 8 - obr. 19) se používá stejným způsobem jako krátká styková příložka, ale pouze při vzájemném křížení čtyř nosníků vedle sebe.
18
Příklady způsobů montáže stykových příložek jsou na obr. 20 a 21.
19
Nánožky N (obr. 22) se používají k zakládání pilířů přímo na terénu nebo ve vodě. Navzájem se spojují trojúhelníkovými ztužidly. Šroub nánožkové nohy umožňuje regulovat výšku v rozmezí od 0 do 400 mm. Nánožková podložka (N 1) přenáší tlaky sloupů do základové spáry. S nánožkovou patkou se spojuje osmi šrouby, které se vkládají tak, aby jejich hlavy byly uvnitř nánožkové podložky. Nánožková patka (N 2) má lůžko se zajišťovacím šroubem pro kulový čep nánožkového šroubu a umožňuje jeho vychýlení od svislé osy, takže lze přizpůsobit polohu nánožkové patky (nánožkové podložky) sklonu terénu v základové spáře. Nánožková noha (N 3) je čtvercového průřezu, který tvoří čtyři úhelníky 80 x 80 x 10 mm s přivařenými pásky. Na stěnách nánožkové nohy jsou otvory pro šrouby k připojení ztužidel. Na jednom konci nánožkové nohy je příruba s kruhovým otvorem ø 210 mm a na druhém konci matice s lichoběžníkovým závitem, do níž je vešroubován nánožkový šroub. Nánožkový šroub má na jednom konci kulový čep, kterým se opírá o lůžko nánožkové patky, v němž je přidržován zajišťovacím šroubem M 20. Na konci nánožkového šroubu je vnitřní čtyřhran, do kterého se nasazuje otáčecí tyč ze soupravy pro vytáčení nánožek. Otáčením šroubu pomocí pák zasazených do hlavice lze měnit výšku sestavené nánožky, a tím vyrovnávat smontovaný pilíř. Je-li k nánožce přístup, je možno otáčet nánožkovým šroubem pomocí tyče zasazené do otvoru nad kulovým čepem.
Spojovací šrouby M 20 s maticí (obr 23) se používají ke spojování součástí PIŽMO. V matici je asi do 2/3 závit a na 1/3 zápich. Matice M 20 se nasazují zápichem na šroub, výjimečně obráceně např. při připojování příčného ztužidla Z 5. Šrouby jsou 61 a 88 mm dlouhé a označují se T 1 a T 2.
20
Šrouby jsou uloženy v bedně 650 x 360 x 325 mm. Jedna bedna obsahuje 230 šroubů T 1 s maticemi (hmotnost 79 kg) nebo 200 šroubů T 2 s maticemi (hmotnost 90 kg). Dlouhý šroub T 2 se používá jen ve spojitosti se stykovými příložkami R 7 nebo R 8 ve spojích při křižování roštových nosníků v hlavici. Ve všech ostatních spojích se používá krátký šroub T 1.
Zahloubený základ pilíře PIŽMO se používá k zakládání pilířů v proudící vodě, kde je nebezpečí podemletí. K jeho vytvoření se používají součásti pro zahloubený pilíř PIŽMO (tabulka č. 1) a dále sloupky S 2, ztužidla Z 1 a šrouby T 1. Přehled součástí pilíře tabulka č. 1 Konstrukční skupina a označení Sloupky S
Ztužidla Z
Roštové nosníky R
Označení Součásti S1 S2 S3 S4 S5 Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8
Název součásti Sloupek 3,2 m Sloupek 1,6 m Sloupek 1,0 m Sloupek 0,6 m Sloupek 0,4 m Ztužidlo čtvercové Ztužidlo lichoběžníkové Ztužidlo trojúhelníkové Ztužidlo přímé Ztužidlo příčné Vzpěra Nosník roštový 6,5 m Nosník roštový 4,0 m Nosník roštový 2,7 m Nosník roštový 2,0 m Deska styková malá Deska styková velká Příložka styková krátká Příložka styková dlouhá
21
Hmotnost 1 ks/kg 207,00 118,60 84,80 65,40 52,50 50,10 48,00 35,30 23,30 18,50 78,40 746,00 465,00 322,00 243,00 11,90 17,90 11,85 22,00
Konstrukční skupina a označení
Označení Součásti N1 Nánožka N2 N N3 T1 Spojovací šrouby M 20 T T2 ZZ 1 ZZ 2 ZZ 3 Zahloubený základ ZZ 4 ZZ ZZ 5 ZZ 6 ZZ 7
3.
Název součásti Podložka nánožková Patka nánožková Noha nánožková Šroub krátký 61 mm Šroub dlouhý 88 mm Zahlubovací patka Zahlubovací noha Zahlubovací nánožka Zahlubovací sloupek 1,6 m Zahlubovací sloupek 0,4 m Hlavice zahlubovacích sloupků Vyrovnávací zahlubovací sloupek Krátké ztužidlo
Hmotnost 1 ks/kg 146,00 123,40 199,7 0,30 0,40 379,50 196,20 81,60 27,20 14,10 130,00 6,15
Konstrukce pilíře Pilíř PIŽMO se skládá z hlavice, dříku a paty (obr. 24).
Hlavice pilíře je dvouvrstvý nebo vícevrstvý rošt z roštových nosníků. Roznáší tlaky z mostních ložisek na jednotlivé sloupy dříku. Poslední vrchní vrstva roštových nosníků v hlavici se ukládá vždy v podélné ose pilíře (příčné ose mostu). Typizované hlavice jsou navrženy jako dvouvrstvé (výška 0,8 m), čtyřvrstvé (výška 1,6 m), pětivrstvé (výška 2,0 m), šestivrstvé (výška 2,4 m) a sedmivrstvé (výška 2,8 m). Dřík pilíře tvoří konstrukce ze sloupků a ztužidel. Základním nosným prvkem jsou sloupy, které v půdorysu mají osovou vzdálenost 2,0 metru (ve směru podélné i příčné osy pilíře) a jsou navzájem spojeny ztužidly. Různé druhy sloupků a ztužidel umožňují odstupňování výšky pilíře po 0,4 metru. Dřík může být buď stálého průřezu, nebo se může směrem k patě postupně rozšiřovat, a to jak v podélném tak i příčném směru. Pro určení typu hlavice je výchozím údajem uspořádání půdorysu dříku v jeho nejhořejší (nejužší) části. Pata pilíře roznáší tlaky sloupů dříku do základové spáry. Patu pilíře tvoří: a) jednovrstvový rošt z roštových nosníků uložených u typizovaných pilířů vždy v podélné ose pilíře (příčné ose mostu) a vrstva sloupků S 3 a ztužidel Z 3, nebo b) soustava nánožek spojených ztužidly Z 3, nebo c) zahloubený základ pilíře sestavený ze zahlubovacích nánožek, hlavic zahlubovacích sloupků ZZ 5, vyrovnávacích zahlubovacích sloupků ZZ 6 a sloupků S 2 a S 4 spojených ztužidly Z 1 a krátkými ztužidly ZZ 7. U netypizovaných pilířů může projektant navrhovat patu také libovolnou kombinací sloupků a ztužidel podle místních podmínek, avšak vždy tak, aby jednotlivé součásti byly připojeny plným počtem šroubů, respektive staticky spolupůsobily s jinou součástkou, např. s roštovým nosníkem. V pilíři se pomocí ztužidel Z 5 vytváří vodorovné zavětrování (obr. 25). U typizovaných pilířů se podle jeho výšky může zřizovat v jedné, dvou nebo třech rovinách, které se odspodu označují v1, v2, v3. Roviny, v nichž se dřík pilíře rozšiřuje (mění se počet sloupů), se odspodu bočně, tj. ve směru podélné osy pilíře označují h1, h2, h3, h4 a čelně, tj. příčné osy pilíře u1 a u2. V půdorysu pilíře se přiřazuje každému sloupu písmeno a číslo souřadnicovým způsobem s počátkem v bližším levém rohu pilíře při pohledu ve směru staničení (od začátku ke konci) trati.
22
Sloup v počátku souřadnicového systému je označen a1 a další sloupy této řady zleva doprava a2, a3, ….. Obdobně se označují další řady sloupů, a to druhá řada b1, b2, b3, ……; třetí řada c1, c2, c3, ….. atd.
23
24
4.
Konstrukční údaje pro spojování a křížení součástí pilíře
Jednotlivé součásti pilíře se spojují různě dlouhými šrouby M 20. Při spojování roštů z roštových nosníků se používají kromě šroubů ještě stykové desky a stykové příložky. Šrouby se, kromě připojení sloupků k roštovému nosníku v patě pilíře, vkládají zásadně tak, aby při svislé poloze byly hlavami nahoru, a při vodorovné poloze tak, aby jejich matice byly přístupné při montáži a údržbě. Sloupky se navzájem mezi sebou spojují osmi krátkými šrouby T 1. Ztužidla mezi sebou a ztužidla se sloupky se spojují čtyřmi krátkými šrouby T 1. Příčné ztužidlo Z 5 se připojuje tak, že se jeho příruba uloží na přírubu ztužidla Z 3 (Z 2, Z 1) a spojí dvěma krátkými šrouby T 1. Krátké ztužidlo ZZ 7 se připojuje ke stykové desce sloupku jedním krátkým šroubem T 1 a k vodorovné stykové desce ztužidla Z 1 dvěma krátkými šrouby T 1. Stykové desky krátkého ztužidla ZZ 7 se na stykovou desku sloupku i ztužidla Z 1 pokládají shora. Roštové nosníky se připojují k sloupku šesti krátkými šrouby T 1. Jestliže se dvě dvojice roštových nosníků stýkají svými čely nad sloupkem, spojují se s ním čtyřmi krátkými šrouby T 1. Roštové nosníky se spojují ve dvojice (trojice) tak, že se na jejich čela šesti krátkými šrouby T 1 připojují malé (velké) stykové desky. Mezi čela dvou dvojic roštových nosníků se vkládá jen jedna styková deska. Je to nutné proto, aby se otvory na roštových nosnících kryly s otvory na přírubách sloupků. Při křížení jednoho až tří roštových nosníků se tyto spojují krátkými stykovými příložkami R 7, přiloženými k přírubám nosníků a vzájemně spojenými dlouhými šrouby T 2. Nánožka se sestavuje tak, že se k nánožkové podložce N 1 připojuje osmi svorníky nánožková patka N 2. Do jejího lůžka se vloží kulová hlava šroubu, který je vešroubován do nánožkové nohy N 3. Nánožková noha se v lůžku nánožkové patky zajišťuje zajišťovacím šroubem M 20 x 320 mm. U patek N 2 bez lůžka se zajištění provede dvěma svorníky. Zahlubovací nánožka se sestavuje tak, že se k zahlubovací patce ZZ 1 přišroubuje osmi krátkými šrouby T 1 zahlubovací noha ZZ 2. Na závit v horní části zahlubovací nohy se připojí nejdříve zahlubovací sloupek ZZ 4 a pak se už podle potřeby připojují další zahlubovací sloupky ZZ 3. 5.
Konstrukční údaje pro zakládání pilířů
Pilíře PIŽMO se zakládají na roštech z roštových nosníků nebo na nánožkách, popřípadě na zahlubovacích nánožkách. Základový rošt z roštových nosníků se používá tehdy, zakládají-li se pilíře přímo na únosném terénu (beton, asfalt) nebo na pilotovém roštu. Drobné nerovnosti se vyrovnávají dřevěnými podložkami nebo klíny. Při založení na terénu ve vodorovné základové spáře (obr. 26) se odstraňuje neúnosná vrstva zeminy, vytváří se štěrkový nebo škvárový polštář o tloušťce cca 30 cm, oboustranně přesahující šířku roštového základu minimálně o 60 cm se sklonem 45°. Podle místní situace se zřizuje v jednotlivých osách pilíře odvodnění. Na polštáři se vytváří jedno nebo dvouvrstvá pražcová rovnanina (horní vrstva pražců se ukládá v příčné ose pilíře) a na takto upravenou spáru se ukládají roštové nosníky zpravidla delší stranou v podélné ose pilíře (příčné ose mostu).
25
Při založení na terénu v odstupňované základové spáře (obr. 27) je navíc nutno vhodnou kombinací sloupků S 4 a S 5 a ztužidel vytvořit ve stanovené niveletě spáru mezi dříkem a patou pilíře. Podmínkou pro toto založení je provedení statického posouzení základu s tím, že únosnost podloží musí být všude pod pilířem stejná.
Při založení v neúnosné základové spáře (obr. 28) se ukládá pata z roštových nosníků na pilotové rošty, které jsou tvořeny pilotami ø 30 cm, beraněnými v osové vzdálenosti a v počtu stejném jako je počet sloupů v nejspodnější části dříku pilíře. Piloty se opatřují stativem z tvrdého dřeva 30 x 30 cm, které se ukládá zpravidla na piloty v příčné ose pilíře (podélné ose mostu), tak aby roštové nosníky mohly být uloženy v podélné ose pilíře (příčné ose mostu).
26
Paty pilířů z nánožek umožňují založení pilíře přímo na terénu bez jeho zvláštní úpravy, neboť terénní nerovnosti lze vyrovnat změnou výšky nánožky (vyšroubováním nebo zašroubováním šroubu nánožkové nohy). Kloubové uložení šroubu v nánožkové patce umožňuje přizpůsobit její sklon terénu. Proto se nánožek používá tam, kde by bylo obtížné upravit základovou spáru pro základový rošt, např. pro skalnatý a členitý povrch terénu, ve vodních tocích apod. Na skalnatém terénu lze použít nánožky i bez nánožkových podložek. Přitom je třeba dbát, aby podloží mělo odpovídající únosnost. Výšku nánožky lze měnit v rozmezí 400 mm (shodné s nejkratším sloupkem S 5). Při větším výškovém rozdílu terénu se pata pilíře zakládá v odstupňované spáře kombinováním nánožek se sloupky. Vhodnou kombinací sloupků a ztužidel lze odstupňovat výšku po 0,20 m. Nánožky musí být vždy spojeny ztužidly. Pata pilíře musí být v tomto případě staticky posouzena. Zahloubený základ pilíře PIŽMO se používá při zakládání pilířů v řekách, kde je nebezpečí podemílání nánožek. Zahlubovací nánožky umožňují v nesoudržných materiálech dna, se zrny o velikosti do 10 cm, zahloubení až 1,5 metru. Zahloubení jednotlivých zahlubovacích nánožek v jednom základu nemusí být stejné. Nestejné zahloubení se vyrovnává vhodnou polohou vyrovnávacího zahlubovacího sloupku ZZ 6. Mostní ložiska se ukládají na roštové nosníky hlavice pilíře buď přímo (proti posunutí se zajišťují přivařením krátkými koutovými svary), nebo je-li nutno dodatečně vyrovnat výšku jejich uložení, vkládají se pod ně dřevěné podklady. Jestliže se na pilíř ukládají konstrukce různé stavební výšky a k vyrovnání nestačí dřevěné podklady, je možno použít sloupků a ztužidel PIŽMO (obr. 29).
Pilíře šikmých mostů vyžadují zvláštní úpravu hlavic a statické posouzení. Pilíře mostu v oblouku se situují tak, aby podélná osa pilíře směřovala do středu oblouku. Hlavice se upraví podle polohy ložisek.
27
6.
Druhy montážních prostředků a jejich použití K montáži a demontáži pilířů PIŽMO se používají: automobilové nebo věžové jeřáby jiné prostředky pro strojní montáž (portálové jeřáby, vysokozdvižné vozíky, kladkostroje apod.) souprava nářadí a pomůcek PIŽMO plováková souprava souprava k vytáčení nánožek montážní prostředky zahloubeného základu pilíře PIŽMO.
Jaký montážní prostředek se použije, závisí na typu a rozměrech pilíře a na konkrétních podmínkách stavby. Montážní souprava PIŽMO byla původním montážním prostředkem, který se používal při stavbě extrémně vysokých pilířů (1962, Ždákov-90 m), kdy nebylo možno použít automobilní nebo věžové jeřáby. Souprava obsahovala výložník, zdvihací a stavěcí vrátek, kladky, závěsy, lance a další příslušenství. Její modernizace v roce 1992 nebyla dokončena a vzhledem k stáří, morální zastaralosti a tomu, že nesplňuje současné požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, je v současné době nepoužitelná. Automobilové nebo věžové jeřáby jsou nejvhodnějším prostředkem pro strojní montáž a demontáž pilířů PIŽMO jak na suchu, tak s využitím pracovního soulodí PS 50 na vodě. Běžnými automobilovými jeřáby lze montovat, obvykle blokovou montáží, prakticky všechny typizované pilíře. Jiné strojní prostředky se použijí pro montáž pilířů PIŽMO v atypických podmínkách, kde není použití automobilních jeřábů možné nebo vhodné. Souprava nářadí a pomůcek PIŽMO (obr. 30) je výbava montérů ručním nářadím. Je jí třeba při všech stavbách, ať se provádějí jakýmkoliv způsobem. Každý z montérů na pilíři musí být vybaven všemi druhy nářadí a pomůcek, kromě třecího klíče PIŽMO, kterým se vybavuje jen každý druhý montér. Pro montážní skupinu v síle 4 osoby je optimální potřeba pomůcek uvedena v tabulce č. 2. Obsah bedny s nářadím a pomůckami tabulka č. 2 p. č.
Název
Počet
1. Jednostranný otevřený klíč 31 mm 2. Třecí klíč PIŽMO 3. Ocelový trn ø 20 mm 4. Ocelová palice 2 kg 5. Kbelík na šrouby 6. Konopný vazák ø 12 mm, 7,5 m dlouhý s hákem Celková hmotnost nářadí a pomůcek v jedné bedně
Celková hmotnost jedné bedny je 53,4 kg.
28
4 2 4 4 4 4
Hmotnost v kg Jednotlivě Celkem 1,00 4,00 1,25 2,50 0,43 1,72 2,32 9,28 1,60 6,40 3,00 12,00 35,9
Obr. 30. Souprava nářadí a pomůcek PIŽMO 1 – jednostranný plochý klíč, 2 – třecí klíč PIŽMO, 3 – těsný trn, 4 – palička, 5 – kbelík na šrouby, 6 – vazák s karabinovým kroužkem
Obr. 31. Plovák PIŽMO 1- plováková skříň, 2 - víko, 3 - svodidlo, 4 - nástavec svodidla, 5 - stojan vratidla, 6 - kolo vratidla, 7 - šroub vratidla, 8 - plovákový nosník, 9 - pouzdro s výsuvným ramenem
29
Plováková souprava je sestavena z šesti plováků PIŽMO a z pomůcek a nářadí potřebných k montáži plováků, pokud nejsou obsaženy v soupravě nářadí a pomůcek PIŽMO. Plováky PIŽMO (obr. 31) jsou rozebíratelné a sestavují se z jednotlivých částí na místě použití. Při skladování a přepravě se ukládají plovákové skříně do sebe. Ostatní součásti se ukládají v bednách na paletách. Hmotnost sestaveného plováku je 890 kg. Minimální hloubka umožňující použití plováků je 1,8 m u pilířů na nánožkách a 2,3 m u pilířů na zahloubeném základu. Nosnost jednoho plováku je 4500 kg při ponoru 1,8 m. Plovák nesmí být trvale celý ponořen. Krátkodobé přelití vody přes víko není na závadu. Počet plováků, použitých při zakládání pilíře v hluboké vodě, se řídí rozměry pilíře a technologií stavby. Kromě rozebíratelných plováků PIŽMO je uložen ve státních hmotných rezervách (od roku 2006 v kategorii pohotovostních zásob) i původní typ plováku, který nemá rozebíratelnou skříň. Lze ho použít prakticky stejně. Nároky na jeho přepravu jsou vyšší. Složení plovákové soupravy tabulka č. 3 p.č.
Hmotnost v kg Označení Počet části kusů 1 kusu Celkem
Název
Plovák PIŽMO 1. Plováková skříň 2. Vnitřní výztuha 3. Svodidlo 4. Nástavec svodidla 5. Čep ø 20 mm (k připojení nástavce svodidla) 6. Víko 7. Pouzdro s výsuvným ramenem 8. stojan vratidla 9. kolo vratidla s maticí Plovákové 10. šroub vratidla vratidlo 11. plovákový nosník 12. čep ø 38 mm ( k připojení nosníku) 13. Krátký šroub CELKEM Pomůcky a nářadí 14. Závěs přepravního rámu 15. Závěs plováku 16. Gumová palice 17. Ocelová palice 2 kg 18. Uvolňovací páka 19. Montážní žebřík 20. Přepravní rám 21. Bedna CELKEM Záložní díly 22. Šroub vratidla 23. Čep ø 20 mm 24. Čep ø 38 mm 24. Závěsné ústrojí pro zavěšení plovákové skříně 26. Těsnění pod víko 27. Lepidlo na těsnění 28. Axiální ložisko (ČSN 02 4730) CELKEM
30
P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P 10 P 11 P 12 T1
6 24 48 48 48 6 12 6 6 6 6 6 170 1 1 2 2 2 2 1 2
P 10 P5 P 12
1 10 2 2 30 m 1 1
278,0 34,0 10,2 4,0 0,4 196,0 17,9 26,3 11,8 5,8 74,7 0,6 0,3
1668,0 816,0 489,6 192,0 19,2 1176,0 214,8 157,8 70,8 34,8 448,2 3,6 51,0 5341,8
109,4 32,6 2,0 2,5 1,3 16,0 1878,0 10,0
109,4 32,6 4,0 5,0 2,6 32,0 1878,0 20,0 2083,6
5,8 0,2 0,4 2,0
5,8 2,0 0,8 4,0 5,5 1,0 0,4 19,5
1,0 0,4
Souprava k vytáčení nánožek (obr. 32) se používá vždy při zakládání pilíře na nánožkách, zejména ve vodě. Složení soupravy (tabulka č. 4) je stanoveno tak, že stačí k současnému vytáčení 4 nánožek při hloubce vody do 4 m. Páky a tyče jsou svazkovány, hlavice jsou ukládány v bedně. Počet souprav se řídí podmínkami stavby, zejména hloubkou vody.
Složení soupravy k vytáčení nánožek tabulka č. 4 p. č.
Název
Počet kusů
1. Páka 1500 mm 8 2. Hlavice 4 3. Tyč otáčecí se spojkou 12 CELKEM
Hmotnost 1 kusu Celkem 8,00 64,0 6,25 25,0 11,00 132,0 221,0
Montážní prostředky zahloubeného základu pilíře PIŽMO se používají při montáži a demontáži zahloubeného základu pilíře PIŽMO. Jsou tvořeny z následujících skupin: čerpací stanice, montážní jeřábek, zařízení pro vytahování zahloubených nánožek, pomůcky a závěsy, nářadí. Materiál je uložen buď trvale na čerpadle čerpací stanice, nebo v sedmi bednách, případně volně. Celková hmotnost bez dvou čtvercových ztužidel Z 1, dvou trojúhelníkových ztužidel Z 3 a čtyř krátkých ztužidel ZZ 7, které jsou nezbytné k vytahování zahloubených
31
nánožek, ale nejsou součástí soupravy, činí 5255 kg (z toho hmotnost čerpací stanice 3556 kg a hmotnost všech beden 1320 kg).
7.
Bezpečnostní pravidla
Nemá-li být ohrožena bezpečnost pracujících a poškozován materiál, je třeba dodržovat na všech pracovištích přísnou organizovanost prací, vysokou kázeň a dbát pokynů řídících pracovníků. Před zahájením prací je vedoucí povinen poučit všechny pracovníky o zachovávání obecně platných zásad bezpečné práce a specifických podmínek montáže pilíře PIŽMO s důrazem na: dodržování předepsaných technologických postupů, udržování pořádku na pracovišti, používání pracovní obuvi a rukavic, ochranných pásů a přileb při práci, nad vodní hladinou i záchranných vest, používání předepsaných pomůcek a nářadí, nepřetěžování používaných mechanizačních prostředků a nepoužívání šikmého tahu lana, zřizování montážních a bezpečnostních podlah, používání pouze homologovaných závěsů s platnou revizí, zákaz pohybu pod zavěšeným břemenem, sledování zavěšených břemen při jejich volném pohybu, používání signálů vazače k navádění jeřábníka pouze stanovenými pracovníky, navádění všech dílů konstrukce pomocí vazaček a jejich osazování na konstrukci s využitím trnů nebo montážních klíčů (do otvorů pro šrouby se nesmí strkat prsty), ochranu montérů v konstrukci pilíře před dosednutím montované součásti nebo bloku na konstrukci tak, aby nad nimi byla alespoň polovina ztužidla Z 1, odvěšování zabudovaných dílů až po jejich bezpečném zajištění šrouby, zákaz práce na místě, nad nímž pracuje jiný montér, zákaz shazování materiálu při demontáži pilíře.
II. MONTÁŽ A DEMONTÁŽ
1.
Přípravné práce
Cílem přípravných prací je připravit staveniště, tj. vlastní základovou plochu, skládkové a předmontážní prostory, příjezdové a odsunové komunikace, pro hladký a rychlý přísun materiálu, jeho účelné rozložení na skládkách a snadnou dosažitelnost materiálu při vlastní montáži. Materiál se na skládky dopravuje podle podmínek staveniště, zpravidla na automobilech.
32
Vykládku materiálu je třeba co nejvíce mechanizovat použitím automobilních jeřábů. Materiál se vykládá ve svazcích až do využití maximální únosnosti jeřábu. Nejsou-li k dispozici mechanizační prostředky, je možno materiál, při dodržení bezpečnostních pravidel, skládat a nakládat ručně. Ke skládání sloupků se použije skluzů z fošen nebo trámců. Nelze-li skládku pro nevýhodný terén zřídit v těsné blízkosti montovaného pilíře, může se doprava materiálu zajišťovat až k patě pilíře, např. úzkorozchodnou dráhou. V tomto případě se na skládce zřizuje předmontáž, na které jsou připravovány podle stanovené technologie jednotlivé díly (bloky). Při montáži pilíře na vodě automobilním jeřábem z pracovního soulodí PS 50 se materiál dopravuje k patě pilíře na přepravním soulodí rovněž nejlépe v předmontovaných dílech (blocích). Staveniště je rozděleno na tyto části: základová plocha pilíře, skládkové plochy, plocha pro předmontáž, přísunové a odsunové komunikace. Základová plocha se upravuje provedením následujících činností: sejmutí vrstvy drnu nebo humusu, vyrovnání plochy do vodorovné roviny, úprava pro uložení dřevěných podkladů, rozložení pražcové podlahy. Oddrnování a odhumusování je nutno provést v každém případě, i při zakládání pilíře, který nebude zatěžován provozními břemeny. Tloušťka odebrané vrstvy je závislá na druhu základové půdy a na druhu pilíře a pohybuje se od 10 do 50 cm. Základová plocha pro pražcovou podlahu se upraví do vodorovné roviny proměřením vodovážnou latí nebo nivelací s přesností ± 3 cm. Pod pražcovou podlahu se nasype vrstva škváry, štěrku nebo šotoliny 5 až 10 cm tlustá a proměřením vodovážnou latí se vyrovná do vodorovné roviny s přesností ± 2 cm. Pražcová podlaha se zřídí v potřebném počtu vrstev podle statického výpočtu. Pražce se kladou podle statického posouzení základu buď vedle sebe nebo s mezerami tak, aby nebylo překročeno dovolené namáhání jak mezi roštovými nosníky základu a pražci, tak mezi pražci a úložnou plochou. Pražce se zapouštějí do terénu nebo se ukládají volně na upravený terén a skobují se. Horní plocha pražcové podlahy se proměřuje vodovážnou latí nebo nivelací a vyrovnává se do vodorovné roviny podsypáním pražců s přesností ± 0,5 cm. Je nutno dbát, aby pražce byly řádně uloženy a nekolébaly se. U pilíře zakládaného na nánožkách postačí oddrnování a odhumusování pod nánožkovou podložkou. Nánožková podložka se zapouští minimálně 5 cm do terénu. Skládkové plochy musí umožnit účelné uspořádání materiálu podle potřeb montáže. Musí být dostatečně veliké, aby materiál nemusel být ukládán v příliš vysokých rovnaninách, což by ztěžovalo odebírání součástí pro montáž. Skládkové plochy je třeba urovnat a předem označit pro příslušný druh ukládaného materiálu. Na skládkových plochách musí být dostatečný počet podkladového materiálu, aby součásti neležely přímo na zemi a jednotlivé vrstvy mohly být prokládány. Zásadně se materiál ukládá tak, aby nejtěžší součásti byly v dosahu montážního prostředku, kterým se montáž (předmontáž) provádí, respektive pokud je skládka v těsné blízkosti základové ploch pilíře tak, aby byly co nejblíže paty. Sloupky se ukládají podle délek vodorovně (S 4 a S 5 i svisle, ale jednotlivé vrstvy se musí prokládat dřevem) na sebe do rovnanin na podklady ze dvou pražců nebo hranolů. 33
Výška rovnanin obvykle nepřesahuje 2 m. Skládka sloupků se zřizuje zpravidla v sousedství plochy pro předmontáž. Ztužidla Z 1, Z 2 a Z 3 se ukládají podle druhu do rovnanin na sebe tak, aby vytvořená rovnanina byla stabilní. Výšky jednotlivých rovnanin obvykle nepřesahují 2 m. Ostatní ztužidla se ukládají vedle sebe. Roštové nosníky se ukládají na sebe na dřevěné podklady a rozloží se podle jednotlivých délek. Skládka se zřizuje zpravidla dodatečně až při dokončování montáže dříku. Na stejném místě se ukládají i ostatní součásti této konstrukční skupiny. Spojovací šrouby M 20 se ukládají v bednách podle typu šroubu v blízkosti plochy pro předmontáž a u paty pilíře pro montéry na pilíři. Plocha pro předmontáž musí být tak velká, aby umožnila smontování stěnového dílu, tj. minimálně 3 x 4 metry. Musí být v dosahu montážního prostředku a musí umožnit vztyčení stěnového dílu. Pro blokovou montáž je plocha obvykle větší v závislosti na velikosti největšího osazovaného bloku, která závisí na únosnosti a vyložení jeřábu. Plocha je vybavena pražci nebo hranoly, na kterých se provádí předmontáž. Přísunové a odsunové komunikace musí být dostatečně únosné pro plně naložená vozidla. Komunikace musí zabezpečovat plynulý přísun a odsun bez obtížného zajíždění vozidel na skládkové plochy. Pro stavbu větších pilířů je vhodné, z hlediska zajištění celkového tempa stavby, komunikace zpevnit, případně rozšířit (zřídit výhybny). 2.
Montáž všeobecně
Mostní pilíře PIŽMO se montují ručně (výjimečně tam, kde nelze použít jeřáby) nebo strojně. Strojní montáž se provádí pomocí automobilních, věžových a jiných jeřábů popřípadě i s využitím dalších mechanizačních prostředků (např. vysokozdvižné vozíky). Podle půdorysu pilíře a místních podmínek staveniště se určí celková dispozice, tj. počty, kapacita a umístění skládek, prostory pro předmontáž, počty, druhy a umístění montážních prostředků. V určených patrech se zřizují bezpečnostní podlahy z fošen nebo sítí, montážní podlahu si montéři průběžně přesouvají do vyšších pater. Bezpečnostní podlahy se zřizují v celé ploše vodorovného průřezu pilíře. Zabraňují pádu drobných součástí, nářadí a popřípadě i montérů a nesmějí být umístěny níže než 6,4 m od montážní podlahy. U vyšších pilířů (nad 10m) se pro bezpečný pohyb montérů zřizují také výstupní žebříky (obvykle dřevěné sbíjené). Montáž základu. V místě montáže se výrazně vyznačí (např. křídou, kolíky, pískem) podélná osa mostu a podélná osa pilíře. Osová vzdálenost sloupků v obou směrech je 200 cm. Roštové nosníky se zpravidla ukládají kolmo k podélné ose mostu. Na pražcové podlaze se označují jednak osy roštových nosníků, jednak obrysové rozměry, aby bylo umožněno přesné uložení nosníků podle viditelných značek. Roštové nosníky se ukládají ve dvojicích, s oboustranně připojenými stykovými deskami. Při čelním stykování dvou dvojic nosníků musí být jedna deska odebrána. Po položení základu z roštových nosníků je třeba provést kontrolu a úpravu výšky základu a vodorovného uložení nosníků. Vodorovné uložení se kontroluje vodovážnou latí. Roštové nosníky je třeba urovnat do vodorovné roviny s největší možnou přesností v mezích tolerance ± 0,2 cm. Po vyrovnání roštu se montuje základní vrstva sloupků 1,0 m (S 3) s trojúhelníkovými ztužidly (Z 3). Sloupky i ztužidla se připojují plným počtem šroubů, matice se dotahují pouze ručně. Předmontáž. Provádí se pouze při strojní montáži. Jedná se o sestavení montážních dílů z jednotlivých součástí na předmontážní ploše pro zrychlení tempa montáže dříku a plné
34
využití nosnosti používaného montážního prostředku. Předmontáž provádí skládkové družstvo na předmontážní ploše. Připravují se tyto základní montážní díly: stěnový díl – 2 x S 1 + 2 x Z 1 hmotnost 520 kg, křídlo – 1 x S 1 + 4 x Z 1 hmotnost 415 kg, stěnový díl metrový - 3 x S 3 + 2 x Z 3 hmotnost 330 kg, trojkřídlo – 3 x S 3 + 8 x Z 3 hmotnost 545 kg. Poslední dva díly se využívají pro nejvyšší patro dříku pilíře. Jednotlivé stěnové díly lze spojovat, kombinovat a vytvářet i atypické díly v závislosti na možnostech montážního prostředku (např. 2 x S1 + 6 x Z1 hmotnost 720 kg). Při blokové montáži se vytvářejí jednotlivé bloky, tj. konstrukční celky sestavené z jednotlivých součástí nebo stěnových dílů. Typizované bloky se vytvářejí s půdorysem dříku 2 krát 2 (označení bloku se zapisuje 2.2) až 3.4 sloupků s jejich různou délkou. Například blok 3.4 vytvořený z 12 x S 1 + 34 x Z 1 + 102 x T 1 má hmotnost 4290 kg a lze jej osadit, s použitím jeřábu AD 160 při pracovní poloze výložníku E a vyložení 4 m až do výšky 11,0 m, nebo při vyložení 7 m maximálně do výšky 9,8m. Montáž dříku. Montáží dříku se rozumí montáž pilíře nad základním patrem metrových sloupků včetně nejvyššího patra metrových sloupků. Činnost montérů spočívá v navedení a osazení montážních dílů nebo bloků pomocí montážních klíčů nebo trnů na otvory sloupků základu (posledního smontovaného patra), v doplňování šroubů a vyvěšování závěsu. Z hlediska bezpečnosti musí být dodržen minimální počet vložených šroubů před vyvěšením podle tabulky č. 5. Další doplnění šroubů provádějí montéři před osazením následujícího dílu (bloku) buď na plný počet nebo minimálně tak, aby sloupky byly v přírubách spojeny nejméně čtyřmi šrouby v rohových otvorech; ztužidla musí být připojena v každé stykové desce minimálně dvěma šrouby umístěnými v úhlopříčce. Matice šroubů se dotahují ručně. Šrouby v dříku se doplňují na plný počet s odstupem dvou pater a matice se dotahují klíčem, přičemž je zakázáno být pod stěnami (bloky) které se montují (osazují). Ve dvou horních patrech dříku se matice dotahují až po smontování první vrstvy roštových nosníků hlavice. Minimální počty šroubů tabulka č. 5 Montážní díl nebo blok Stěnový díl Křídlo Stěnový díl metrový Trojkřídlo Stěnový díl pro blokovou montáž Blok
minimální počet vložených šroubů před vyvěšením 4 2 6 6 2+2 4
Umístění šroubů Po dvou v úhlopříčkách obou sloupků V přírubě sloupku v úhlopříčce Po dvou v úhlopříčkách sloupků Po dvou v úhlopříčkách sloupků Po jednom do krajních sloupků a dvou ztužidel Po jednom v každém rohovém sloupku
Montáž hlavice. Provádí se podle předem vypracovaného technologického postupu v závislosti na mechanizačním prostředku buď osazováním jednotlivých nosníků nebo jejich dvojic, výjimečně i trojic. Spodní vrstva roštových nosníků hlavice se připojuje plným počtem šroubů. Nosníky se ukládají po vrstvách, v každé vrstvě vždy nejdříve nosníky nejvzdálenější od skládky.
35
Montáž pilíře ve vodě. Ve vodě se zakládá pilíř na nánožkách, jejich podložky se ukládají v mělké vodě na dno zbavené kamenů a urovnané, aby podložka nánožky spolehlivě dosedla. Uložení nánožek se provádí automobilním jeřábem. Základní patro se montuje ručně a zřizují se pomocné improvizované lávky pro montéry. Po smontování základního patra pokračuje stavba podle zásad pro montáž dříku. Proti podemílání je nutné zasypat nánožky ihned těžkým kamenným záhozem. V hluboké vodě se nánožky na dno spouštějí pomocí plováků PIŽMO. Konstrukce základu pilíře se během montáže zavěšuje na plováky PIŽMO (obr. 33) a postupně s namontováním dalších pater se spouští do vody. Zavěšení konstrukce PIŽMO umožňují výsuvná ramena na obou koncích plovákového nosníku. Výsuvná ramena se vysouvají pod vodorovné páskové výztuhy sloupků, popř. pod svislé stykové desky ztužidel. Plováky udržují horní část konstrukce základu pilíře nad vodou pro montáž dalšího patra.
Otáčením kola vratidla s maticí se šroub vratidla a s ním i plovákový nosník zdvihnou do horní polohy a výsuvná ramena plovákového nosníku se vysunou tak, aby se zaklesla pod páskové výztuhy sloupků. Dalším přizdvižením plovákového nosníku se uvolní výsuvná ramena v pouzdrech a zasunou se do pouzder. Otáčením kola vratidla s maticí se spouští plovákový nosník do dolní polohy. Tím se současně spouští konstrukce základu pilíře do vody. Před dosažením dolní polohy plovákového nosníku se vysunou výsuvná ramena z pouzder. Dalším spouštěním plovákového nosníku se o tato výsuvná ramena opřou páskové výztuhy sloupků, a tím se uvolní výsuvná ramena plovákového nosníku. Plovákový nosník je možno po zasunutí výsuvných ramen zdvihnout do horní polohy a postup se opakuje.
36
Plovák je při spouštění konstrukce základu veden mezi trubkami ztužidel svodidly a nástavci svodidel. Po spuštění konstrukce základu o výšku jednoho patra se spouštění přeruší a montuje se další patro. Dosedne-li v průběhu spouštění konstrukce základu na dno, přestane se zvětšovat její ponor a výsuvná ramena se uvolní ze zaklesnutí o páskové výztuhy sloupků. Konstrukce se zdvihá opačným postupem. Technologický postup montáže pilíře PIŽMO v hluboké vodě je znázorněn na obr. 34 až 39.
37
38
Po osazení potřebného množství základních prvků na vodu se plovoucí základní prvky spojí do žádaného půdorysu a vytvoří se základní vrstva pilíře. Základní prvky se spojují ztužidly Z 1 a Z 3. Montéři používají při spojování nafukovací čluny, loďky nebo pontony. Po dokončení montáže základní vrstvy je možno konstrukci spouštět a pokračovat v montáži dalších pater. Současně s montáží sloupků je nutno montovat otáčecí tyče k vytáčení nánožek. Splavení základu pilíře do vytyčené osy pilíře se provádí pomocí motorových člunů nebo vrátků zakotvených na břehu, popř. na soulodí.
39
Po spuštění na dno se základ vyrovná do vodorovné polohy tak, že se nánožkové šrouby vytočí o potřebnou výšku soupravou pro vytáčení nánožek. Po vyrovnání je nutno zkontrolovat, zda všechny nánožky dosedají na dno. Tam, kde hrozí nebezpečí podemílání, musí být ihned po dokončení montáže základu provedeno vhodné zajištění (kamenným záhozem, štětovou stěnou apod.). Technická data pro montáž základu pilíře PIŽMO ve vodě jsou uvedeny v tabulce č. 6. Potřebný počet plováků podle velikosti základu a hloubky vody udává tabulka č. 7. Technická data pro montáž základu pilíře PIŽMO ve vodě
Úkon
Počet mužů
Sestavení základního prvku na břehu a osazení na vodu (automobilovým jeřábem) Spojení dvou základních prvků na vodě Montáž jednoho patra sloupků S 2 ručně (základ 4.4 sloupky) Spuštění základu o jedno patro
tabulka č. 6 Doba (min)
6
30
6
20
6
20
2 u každého vratidla
5
Stanovení potřebného počtu plováků PIŽMO podle velikosti základu a hloubky vody
Počet pater 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 3.
Maximální hloubka vody v metrech 4,8 6,4 8,0 9,6 11,2 12,8 14,4 16,0 17,6 19,2 20,8 22,4
tabulka č. 7 Počet plováků pro typ základu (počet sloupků) 4.3 5.3 6.3 4.4 5.4 6.4 7.4 5.5 6.5 4 4 6 4 4 6 6 8 6 4 4 6 4 4 6 6 8 6 4 4 6 4 6 6 8 8 8 4 4 6 6 6 8 8 8 9 4 6 6 6 8 8 10 8 10 6 6 8 6 8 9 10 10 11 6 6 8 8 8 12 12 10 12 6 8 8 8 10 11 14 12 14 6 8 10 9 10 12 14 12 16 6 8 10 9 12 13 16 14 16 - 10 - 12 14 16 14 18 - 12 15 18 16 18
Ruční montáž
Ručně se montují pilíře výjimečně a to pouze pilíře do výšky 10 – 12 m. Ručně se montují pilíře výhradně ze sloupků S 2. V každém patře se zřizují z fošen montážní podlahy, po nichž se montéři pohybují. Na staveništi se nevytváří prostor pro předmontáž. Pilíře se montují po součástech, které se ze skládek dopravují a do pilíře osazují ručně. Roštové nosníky v základu pilíře se ukládají jednotlivě a po umístění se spojují stykovými
40
deskami. Počet mužů pro přenášení roštových nosníků udává tabulka č. 8. Hlavice pilíře musí být vždy montována strojně. Přenášení roštových nosníků tabulka č. 8 Roštový Hmotnost Přenáší Zatížení na nosník v kg počet mužů 1 muže v kg R2 465 12 40 R3 325 8 40 R4 245 8 30
4.
Strojní montáž
Strojní montáž se podle druhu použitých mechanizačních prostředků dělí na: montáž ze stěnových dílů a křídel automobilním nebo věžovým jeřábem, blokovou montáž automobilním nebo věžovým jeřábem, improvizovanou montáž. Montáž ze stěnových dílů a křídel je obvyklým druhem montáže. Použije se tehdy, pokud vzhledem k podmínkám nebo počtům pracovníků a jeřábů není možné nebo vhodné sestavovat celé bloky. Tímto způsobem lze namontovat libovolný pilíř. Bloková montáž automobilním jeřábem je základním druhem montáže a v závislosti na použitém jeřábu a místních podmínkách, lze tímto způsobem namontovat libovolný pilíř. Hmotnost bloků nesmí přesáhnout nosnost jeřábu při příslušném vyložení jeho ramene ani nosnost závěsu. Velikost bloků pak musí vyhovovat možnostem manipulace a přepravy v místních podmínkách. Bloky se sestavují na předmontážní ploše, která je buď přímo na staveništi nebo na vzdáleném pracovišti. V tomto případě se vytváří skupina pro dopravu na vlastní staveniště. Z důvodu efektivní dopravy na nákladních automobilech se mohou sestavovat pouze menší bloky (do půdorysného tvaru 2.3) nebo stěnové díly. Způsob umístění stěnových dílů pro blok 3.4 na nákladním automobilu je znázorněno na obr. 40. Pro práci na předmontážní základně lze s výhodou použít kozové jeřáby.
Z jednotlivých bloků lze sestavit patra pilíře jakéhokoliv půdorysného rozměru. K připevnění dalšího bloku na první, již osazený blok, je třeba tyto bloky již při jejich sestavování doplňovat postranními ztužidly. Zavěšení těchto bloků je třeba vzhledem k posunutému těžišti věnovat zvýšenou pozornost. Vzhledem k nosnosti a možnostem 41
vyložení jeřábu je nutno z hlediska rychlosti stavby volit nejvhodnější tvary bloků (ne vždy největší), případně jejich kombinaci se stěnovými díly a křídly. Pro vytvoření vodorovného zavětrování se ve stanovených rovinách do příslušných bloků zamontovávají příčná ztužidla Z5. Ve všech případech je třeba hmotnost přidaných součástí (dílů) přičíst k hmotnosti zvoleného typizovaného bloku a podle celkové hmotnosti pak určit možné vyložení jeřábu a zdvih bloku. Pro každou stavbu pilíře blokovou montáží je třeba v rámci přípravy zpracovat technologický postup včetně určení tvarů a sledu bloků v jednotlivých patrech dříku pilíře. Přitom je třeba uvažovat kromě hmotnosti bloků i možnosti použitého automobilového jeřábu. Bloky se zpravidla sestavují v blízkosti pilíře ze stěnových dílů. Podle jejich umístění v dříku se k nim přimontovávají ztužidla pro připojení k již vestavěným blokům, nebo k vytvoření vodorovného zavětrování. Šrouby se osazují v plném počtu. Při přípravě staveniště je třeba připravit prostory pro příslušné množství ztužidel. Možné uspořádání pracoviště je uvedeno na obr. 41.
Bloky se při manipulaci jeřábem přidržují dvěma lanci. Před vyvěšením se musí blok zajistit nejméně jedním spojovacím šroubem v každém rohovém sloupku bloku. Vestavují-li se do pilíře stěnové díly, je nutno je před vyvěšením zajistit tak, že se připojí nejméně čtyřmi spojovacími šrouby k již vestavěným blokům, a to tak, že se po jednom šroubu zasune do obou krajních sloupků a do stykových desek dvou ztužidel. Technologie stavby pilíře, především sled vestavování bloků je určující a ovlivňuje pracovní postupy všech ostatních činností, zejména předmontáže a dopravy. Hlavice se montuje podle stanoveného technologického postupu. Na bloky posledního patra se zpravidla, již při jejich předmontáží, osadí roštové nosníky první vrstvy hlavice. Bloky se pak osadí pomocí závěsu bloku s roštovými nosníky (obr. 42). Nelze-li zajistit, aby 42
se při zavěšení bloku s roštovými nosníky závěsná ústrojí opírala o sloupky tak, aby nedošlo k jejich sesmeknutí, pak se i nosníky první vrstvy hlavice musí osazovat do pilíře samostatně, pomocí závěsů roštových nosníků (obr. 43 a 44).
43
Obr. 43. Závěs roštového nosníku 1, 2 – ramena závěsu, 3 – čep, 4 – řetězové oko, 5 – závěsné oko, 6 – zajišťovací kolík, 7 – trubka na přenášení
Obr. 44. Závěs dvojice roštových nosníků 1, 2 - ramena závěsu, 3 - čep, 4 - řetězové oko, 5 - závěsné oko, 6 - zajišťovací kolík
Improvizovaná montáž je kombinací strojní a ruční montáže a v závislosti na strojním vybavení a typu montovaného pilíře se při ní mohou využívat i jiné zdvihací prostředky (kozové jeřáby, vysokozdvižné vozíky, montážní plošiny, kladkostroje apod.). Při improvizovaném způsobu montáže se dodržují všechny všeobecné zásady a navíc se při stanovení technologického postupu zohledňují možnosti (zejména vyložení a nosnost) všech použitých atypických mechanizačních prostředků, s důrazem na dodržení zásad bezpečnosti.
44
5.
Zahloubený základ
Zahloubený základ pilíře PIŽMO se používá při zakládání pilířů ve vodním toku, kde dno je tvořeno nesoudržným materiálem o velikosti zrn do průměru 10 cm a je nebezpečí podemílání. Principiálně je postup montáže obdobný jako při zakládání pilíře na nánožkách s použitím plováků PIŽMO. V průběhu montáže se používají montážní prostředky zahloubeného základu pilíře PIŽMO. Musí být dodržena minimální hloubka vody 2,3 m (nejmenší ponor základní vrstvy je 1,9 m). Závislost na rychlosti proudu je dána plavebními možnostmi motorových člunů používaných k zaplutí základní vrstvy do osy pilíře. Do rychlosti proudu 1,6 m/s lze plavbu základní vrstvy na plovácích PIŽMO provést čelním postrkem jedním nebo dvěma čluny (např. MO 634). Zvláštnosti při montáži: zahlubovací nohy ZZ 2 musí být orientovány tak, aby odváděcí otvory směřovaly na stejnou stranu (v konečné poloze základu musí všechny odváděcí otvory směřovat po proudu !), zahlubovací sloupky ZZ 3 se do sloupků S 2 vkládají tak, aby směřovaly vnitřním závitem dolů a jejich dolní konec byl 40 cm nad dolní stykovou deskou sloupku S 2 a v této poloze se zajistí upínkami, při nasazování sestaveného bloku na zahlubovací nohy se upínky povolí, zahlubovací sloupky ZZ 3 se našroubují na zahlubovací sloupky ZZ 4. Spoj musí být dotažen klíčem na zahlubovací základ s nástavcem, opětovnému dotahování upínek je nutno věnovat zvýšenou pozornost, protože na velikosti vyvozené svěrné síly závisí spolehlivost spojení zahlubovací nánožky se sloupkem S 2 (prodlužování dotahovací tyče je zakázáno), je třeba dodržet soustřednou polohu zahlubovacího sloupku ZZ 4 v kruhovém otvoru horní stykové desky sloupku S 2, potřebný počet plováků se stanoví podle tabulky č. 9, v závislosti na hmotnosti základu, v okamžiku jeho dosednutí na dno, montáž zahloubeného základu se zpravidla provádí pomocí automobilového jeřábu jako bloková montáž s tím, že se nedoporučuje, vzhledem k malé tvarové tuhosti montovaného základu, vkládat větší bloky než základní čtvercové bloky, (technologicky obtížné vkládání), po dokončení montáže celého patra se zkontrolují všechny styky sloupků a ztužidel, dotažení upínek v montovaném patře, vyjmutí upínek z předchozího patra a základ se spustí na plovácích o 1,6 m do vody, po dosednutí základu na dno se namontuje na zahlubovací sloupky ZZ 3 ještě jedno patro zahlubovacích sloupků ZZ 3, potom se celá konstrukce mírně na plovácích přizvedne, definitivně se umístí do požadované polohy a spustí se na dno, pokud při nerovnosti dna přesáhne vzdálenost zahlubovací patky ode dna 50 cm, je nutné na příslušný sloup namontovat ještě jeden zahlubovací sloupek ZZ 3, postupně se uvolní a vyjmou všechny upínky a tím se zruší spojení zahlubovacích nánožek s konstrukcí PIŽMO (nánožky dosednou na dno a odlehčená konstrukce PIŽMO nesená na plovácích se mírně vynoří z vody), soulodí s čerpací stanicí se umísťuje vedle základu tak, aby větve vodního potrubí směřovaly k základu a savice se umístí tak, aby sací koše byly mimo kal zvířený při zahlubování,
45
nánožky se zahlubují po dvojicích, na které se současně napojují obě větve vodního potrubí, zahlubování se ukončí, dosáhne-li pokles zahlubované nánožky 1,5 metru, nebo trvá-li dodávka tlakové vody (při tlaku minimálně 0,6 MPa) do zahlubovací nánožky již 5 minut a v posledních dvou minutách nebyl pokles nánožky větší než 2 cm, vzhledem k nestejnému zahloubení nánožek se po ukončení zahlubování montuje vyrovnávací patro vysoké 1,6 m, s využitím dvou sloupků S 4 a jednoho vyrovnávacího sloupku ZZ 6, v závislosti na přesahu zahlubovacího sloupku ZZ 3 se pro každý sloup určuje poloha vyrovnávacího sloupku ZZ 6 a tato se křídou vyznačí na sloupu, další podrobnosti jsou uvedeny v předpisu Žel – 6 – 4/1. Potřebný počet plováků Počet pater sloupků S 2 Celková výška konstrukce základu v m Maximální hloubka vody v m 4.3 5.3 6.3 4.4 5.4 6.4 7.4 Potřebný počet plováků PIŽMO pro zahloubený 8.4 základ velikosti 5.5 6.5 7.5 8.5 6.6 7.6 8.6 6.
1 3,55 3,2 4 4 4 4 6 6 6 8 6 8 8 10 9 10 12
2 5,15 4,8 4 6 6 5 6 7 8 9 8 10 10 12 11 12 14
tabulka č. 9 3 4 5 6,75 8,35 9,95 6,4 8,0 9,6 6 6 6 6 8 8 8 8 10 6 7 8 8 10 10 9 10 12 10 12 14 12 14 16 10 12 12 12 14 16 14 16 18 14 18 20 14 15 18 16 18 22 17 21 24
Demontáž
Pilíře PIŽMO se demontují v zásadě obráceným způsobem, než byl použit pro jejich montáž, a to zpravidla strojně. Ručně lze výjimečně demontovat pilíře, pokud byly použity v dříku sloupky S 2. V každém patře je nutno zřídit lávky pro pohyb montérů. Demontuje se nejprve hlavice, potom dřík, obvykle v dílech (blocích ), jak byly vestavovány při montáži. Demontované díly nebo bloky se ukládají podle místních poměrů na skládkové ploše roztříděně na předem určená místa. S ohledem na další plánované použití se demontují na součásti, nebo se ponechávají v dílech, které jsou vhodné pro přesun na další pracoviště. Pro demontáž pilířové části pod vodou se použijí plováky PIŽMO k postupnému vyzdvižení ponořených částí konstrukce. Zbytek pilíře na nánožkách se připlaví ke břehu (minimální hloubka vody 1,0 m) a demontuje se na jednotlivé díly, které se vyzdvihnou a přenesou na břeh pomocí automobilního jeřábu.
46
Při demontáži pilíře založeného na zahlubovacím základu PIŽMO je nutné, před demontáží patra vyrovnávacích zahlubovacích sloupků, do konstrukce základu vložit plováky PIŽMO. K vytažení nánožek zahloubených ve dně se použije buď jeřáb umístěný u pilíře, nebo zařízení pro vytahování zahloubených nánožek. Ve výjimečných případech, zejména po dlouhodobém zahloubení nánožek, může být jejich vytahování obtížné. Potom je možné kombinovat tah jeřábu nebo zdviháků zařízení pro vytahování zahloubených nánožek s dodávkou tlakové vody do vytahované nánožky. 7.
Základní normy pro montáž
V závislosti na použitém způsobu montáže a s ohledem na počet pracovníků a jejich vycvičenost lze při montáži pilíře uvažovat s následujícími výkonovými normami: Pro montáž ze stěnových dílů a křídel s montážním oddílem ve složení Mistr (předák) 1 Skupina předmontáže (jeřáb 8 tun) 1+6 Skupina montážní (jeřáb AD 020) 1+6 CELKEM 1 + 2 + 12 je možno dosahovat následující výkony: při montáži základu na nánožkách (3,95 Nh/t) 3,50 t/hod na roštech (2,65 Nh/t) 5,30 t/hod při montáži dříku (7,4 Nh/t) 1,90 t/hod při montáži hlavice (5,4 Nh/t) 2,60 t/hod Pro blokovou montáž s montážním oddílem ve složení Mistr (předák) 1 Skupina předmontáže (3 montážní stoly, jeřáb 8t) 1 + 15 Skupina sestavování bloků (2 montážní stoly, jeřáb 8t) 1 + 21 Skupina montážní (jeřáb AD 20 nebo těžší) 1 + 14 CELKEM 1 + 3 + 50 je možno dosahovat následující výkony: při stavbě pilíře o základu 5.4 a výšce 14, 8 m 5,65 t/hod při stavbě pilíře o základu 4.3 a výšce 10, 0 m 6,28 t/hod Montáž pilíře 6.4 N výšky 10, 0 m (bez hlavice) lze provést za cca 7,2 hodin. Montážní oddíl pro stavbu zahloubeného základu, který pracuje ve složení Mistr (předák) 1 Skupina montáže základních prvků 1+ 8 Skupina spojování základních prvků 1 + 10 Skupina zahlubování nánožek 1+ 5 Skupina vyrovnávacího patra 1 + 10 CELKEM 1 + 3 + 33 je schopen, při použití dvou jeřábů, tří motorových člunů a dvou soulodí (pracovní a přepravní), vybudovat za 16 hodin zahloubený základ půdorysu 6.4, při hloubce vody 3,6 m. Montáž šesti plováků PIŽMO provádí skupina ve složení mistr, 8 montérů, jeřábník (10 osob) za 70 minut.
47
III. NAVRHOVÁNÍ TYPIZOVANÝCH PILÍŘŮ 1.
Všeobecné zásady
Typizovanými pilíři PIŽMO se rozumějí pilíře zatímních železničních mostů s mostními konstrukcemi z IP nosníků, mostu ŽM 16 s dolní mostovkou a jejich kombinací. Jsou navrženy podle ČSN 73 6202 pro zatěžovací vlaky B, C a nouzové zatížení NZ. Nouzové zatížení NZ se liší od zatěžovacího vlaku C tím, že se: neuvažují dynamické účinky, neuvažují boční rázy, uvažují účinky tlaku větru 160 kg/m2 pro nezatížený most a 120 kg/m2 pro zatížený most, povoluje se rychlost na mostě nejvýše 10 km/hod. Typizované pilíře se označují písmeny velké abecedy a arabskými číslicemi. Označení se skládá ze tří částí. První písmeno vyjadřuje rozmezí výšky pilíře, druhá skupina čísel značí počet sloupků v podélné a příčné ose pilíře (jak v patě tak pod hlavicí pilíře) a třetí písmeno udává druh paty pilíře. Rozmezí výšky pilíře a jejich označení: A do 6, 40 m, B od 6,60 až 11,20m, C od 11,40 až 16,00 m, D od 16,20 až 20,80 m, E od 21,00 až 25,60 m F od 25,80 až 30,40 m, G od 30,60 až 35,20. Druhy pat pilíře a jejich označení: N pata na nánožkách, R pata na roštu z roštových nosníků, ZZ pata na zahlubovacích nánožkách. Z hlediska výškového uspořádání pilíře je celková výška pilíře Hc tvořena součtem výšky paty Hp + výšky dříku Hd + výšky hlavice Hh (viz obr. 24). Pro návrh pilíře je nutno znát tyto výchozí údaje: zatěžovací vlak nebo nouzové zatížení, způsob založení, celkovou výšku pilíře Hc (od povrchu terénu nebo od podkladové pražcové vrstvy k úložné ploše ložiska), únosnost základové plochy, druh a rozpětí mostních polí, hloubku vody. Na základě těchto údajů lze přistoupit, s využitím určovacích tabulek a výkazu materiálu (Žel – 6 – 4/2), k návrhu pilíře.
48
2.
Použití předpisu
Tabulky slouží pro rychlé navrhování typizovaného mostního pilíře PIŽMO, podle daných parametrů. S užitím tabulek je možno rychle stanovit typ pilíře a vyčíst jeho konstrukční údaje, počet jednotlivých součástí konstrukce a její celkovou hmotnost. S pomocí přílohy je možno rychle nakreslit jednoduché schéma pilíře v měřítku 1 : 100. Tabulek a výkazů je možno využít i při navrhování netypizovaného pilíře. Předpis uvádí celkem osm typů určovacích tabulek a výkazů materiálu: I. Tabulky k stanovení jednotlivých typů pilířů II. Tabulka konstrukčních údajů dříku pilíře III. Tabulka počtu a sledu sloupků a ztužidel IIIa. Tabulka počtu a sledu součástí v jednom sloupu zahloubeného základu IV. Tabulky k určení typu hlavice V. Tabulky schémat typizovaných hlavic s rozmístěním roštových nosníků VI. Tabulky počtu roštových nosníků v jednotlivých vrstvách, popř. polohách v hlavici VII. Výkazy materiálu jednotlivých typů pilířů VIIa. Doplňující tabulky k výkazům materiálu pro jednotlivé typy pilířů se zahloubeným základem VIIb. Výkazy materiálu zahloubených základů pro typizované a netypizované pilíře VIII. Výkazy materiálu jednotlivých typů hlavic V tabulkách I/1 až I/6 jsou uspořádány všechny typizované pilíře PIŽMO pro nouzové zatížení NZ a zatěžovací vlaky C a B při založení na roštových nosnících a na nánožkách. Tabulky slouží k vyhledání potřebného typu pilíře podle: celkové výšky pilířů Hc do 35,20 m, součtu přilehlých mostních polí do 223 m, únosnosti základové půdy 0,5, 1,0, 1,5, 2,0 a 4,0 kg/cm2. Před zahájením vyhledávání příslušného typu pilíře je nutno přibližnou výšku zaokrouhlit na nejblíže nižší násobek 0,40 m. (např. přibližná výška 13,1 m : 0,40 m = 32,75. Toto číslo se zaokrouhlí na nejblíže nižší celé číslo tj. 32, které se vynásobí 0,4 a získá se celková výška pilíře Hc = 12,8 m). V tabulce I/3 se najde skupina pilířů C a např. pro dovolené namáhání základové půdy 0,5 kg/cm2 ve sloupci příslušném pro součet rozpětí přilehlých mostních polí 40 m se nalezne 7.4 - 5.4. To znamená, že hledaný pilíř má v patě 7 sloupků v podélném směru a 4 sloupky v příčném směru pilíře a v hlavě 5 sloupků v podélném směru a 4 sloupky v příčném směru. Příslušný pilíř je tedy typu: C 7.4 – 5.4 R S takto získaným typem pilíře se pracuje v dalších tabulkách s tím, že v tabulce II lze z hlediska konstrukčního uspořádání pilíře zjistit jeho: zúžení ve směru podélné osy pilíře ve výškách h1, h2, h3, h4, ve směru podélné osy pilíře u1, u2, vodorovné zavětrování pilíře ve výškách (rovinách) v1, v2, v3. Výšky jsou měřeny od spáry mezi patou a dříkem (viz obr. 3). Tabulka III slouží k stanovení počtu a určení sledu sloupků a ztužidel v patě a dříku pilíře pro výšku odstupňovanou po 0,40 m pro založení na roštových nosnících nebo nánožkách a pro výšku zahloubeného základu odstupňovanou po 1,6 m od 3,55 m do 9,95 m. Určení počtu a sledu sloupků a ztužidel v dříku lze provést až po zjištění Hd, která se zjistí 49
tak, že od Hc se odečte Hp a Hh (viz tabulka IV). Pro příslušnou Hd se zjistí na boku tabulky počet sloupků S 1 a ztužidel Z 1 v jednotlivých patrech a v horní části tabulky počet a druh zakončujících sloupků (S2, S3, S4, S5) a ztužidel Z2, Z3 nebo Z4. V tabulce IV se zjistí, na základě již zjištěného půdorysu dříku pod hlavicí, druhu zatížení a typu přilehlých mostních konstrukcí v příslušné tabulce číslo IV/1 až IV/38, výška hlavice (dvouvrstvá 0,80 až pětivrstvá 2,0 m) a její typ (1 až 128). Součástí této tabulky je i odkaz na tabulku V, ve které je uvedeno pro všech 128 typů hlavic celkem 33 druhů schémat hlavic a v posledním sloupci odkaz na jednu z 26 tabulek VI, ve kterých jsou stanoveny počty roštových nosníků v jednotlivých vrstvách, popřípadě v polohách, vyznačených na schématech v tabulce V. Tabulky VII a VIII jsou výkazy materiálu pro jednotlivé typy pilířů. Obsahují přesné počty součástí materiálu PIŽMO, proto je třeba počty spojovacích šroubů zvýšit o zálohu pro krytí možných ztrát a znehodnocení (obvykle 3%). Celkový počet se zaokrouhluje na celé bedny. Při objednávce materiálu pro typizovaný pilíř se zásadně používá údajů tabulek VII a VIII, s uvedením základních údajů o konstrukci pilíře tj.: typ pilíře (A až G), počet sloupků v půdorysném řezu (např. 6.4 – 4.3), způsob založení pilíře (R, N, ZZ), požadované zatížení (NZ, C, B), označení konstrukce přilehlých mostních polí (P-P, P-ŽM, ŽM-ŽM) typ hlavice (1 až 128), výšku pilíře od základové spáry po spodní hranu hlavice (Hp + Hd). Při založení na zahlubovacím základu se použije tabulka VIIa., která stanoví kolik a které součásti zjištěné podle tabulky VII je nutno přičíst (odečíst) k celkové potřebě. Příklad objednávky: Žádám PIŽMO, F 7.5 – 4.3 N, NZ, P-ŽM, hlavice 7, výška 25,60. Při založení v hluboké vodě je třeba ještě vyžádat potřebný počet plováků PIŽMO a souprav k vytáčení nánožek. Montážní prostředky a doplňující stavební materiál (fošny, hranoly apod.) se vyžadují zvlášť, pokud je montážní jednotka nemá v potřebném množství k dispozici. Staví-li se netypizovaný pilíř, je třeba objednávat materiál s uvedením počtu všech potřebných součástí konstrukce, popřípadě dalšího stavebního materiálu, nikoliv uvedením typizovaného pilíře doplněného výčtem chybějících součástí.
IV. SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA MATERIÁLU
1.
Zásobní jednotka PIŽMO
Materiál pro stavbu pilíře PIŽMO je sestaven do zásobní jednotky (ZJ) a doplňku pro zahloubený základ. Složení ZJ a doplňku pro zahloubený základ PIŽMO je uvedeno v tabulce č. 10.
50
Složení zásobní jednotky a doplňku pro zahloubený základ PIŽMO tabulka č. 10 Součást S1 S2 S3 S4 S5 Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6 R1 R2 R3 R4 R5 R6 R7 R8 N1 N2 N3 T1 T2
ZZ 1 ZZ 2 ZZ 3 ZZ 4 ZZ 5 ZZ 6 ZZ 7 S4
Počet kusů
Název Sloupek 3,2 m Sloupek 1,6 m Sloupek 1,0 m Sloupek 0,6 m Sloupek 0,4 m Ztužidlo čtvercové Ztužidlo lichoběžníkové Ztužidlo trojúhelníkové Ztužidlo přímé Ztužidlo příčné Vzpěra Nosník roštový 6,5 m Nosník roštový 4,0 m Nosník roštový 2,7 m Nosník roštový 2,0 m Deska styková malá Deska styková velká Příložka styková krátká Příložka styková dlouhá Podložka nánožková Patka nánožková Noha nánožková Šroub krátký 61 mm Šroub dlouhý 88 mm Bedna na šrouby 650 x 360 x 235 mm Hmotnost 1 ZJ celkem Zahlubovací patka Zahlubovací noha Zahlubovací sloupek 1,6 m Zahlubovací sloupek 0,4 m Hlavice zahlubovacích sloupků Vyrovnávací zahlubovací sloupek Krátké ztužidlo Sloupek 0,6 m Hmotnost doplňku celkem Palety 1900 x 1100 x 750mm pro součásti ZZ 3, ZZ 4, ZZ 5
190 160 66 24 56 750 50 162 72 80 30 10 72 56 26 90 10 160 40 48 48 48 16 500 200 67 20 20 76 40 24 20 66 40 6
Hmotnost ZJ a doplňku celkem
Hmotnost Hmotnost 1 kusu celkem v kg vt 207,00 39,33 118,60 18,97 84,80 5,59 65,40 1,56 52,50 2,94 50,10 37,58 48,00 2,40 35,30 5,75 23,30 1,68 18,50 1,48 78,40 2,35 746,00 7,46 465,00 33,48 322,00 18,03 243,00 6,32 11,90 1,07 17,90 0,17 11,85 1,89 22,00 0,88 146,00 7,01 123,40 5,92 199,7 9,58 0,30 4,95 0,40 0,08 10,0 0,67 217,14 379,50 7,59 196,20 3,92 81,60 6,20 27,20 1,09 14,10 0,34 130,00 2,60 6,15 0,41 65,40 2,62 24,77 235,3
1,41
243,32
Z jedné ZJ lze postavit podle typu pilíře jejich různé počty. Možné využití ZJ je uvedeno v tabulce č. 11.
51
Možnosti využití ZJ tabulka č. 11 Počet pilířů, který Typ pilíře Výška v m lze postavit z 1 ZJ 5 A 3.2 R 6,0 5 A 3.2 N 6,0 3 A 3.2 R 6,0 1 B 6.5 N 10,8 3 A 3.2 N 6,0 2 C 4.3 R 15,6 1 A 3.2 R 6,0 2 A 3.2 N 6,0 1 B 4.2 R 10,8 1 C 4.3 R 15,6 1 B 4.2 R 10,8 2 B 4.2 N 10,8 1 B 6.5 N 10,8 1 C 4.3 R 15,6 1 D 5.4 R 20,4 1 G 8.5 N 34,8
Z doplňku pro zahloubený základ pilíře PIŽMO lze sestavit jeden základ 5.4 ve vodě hluboké 6,0 m. Kromě součástí doplňku jsou pro stavu třeba ještě sloupky S 2, ztužidla Z 1 a krátké šrouby T 1 ze ZJ PIŽMO. 2.
Skladování a údržba materiálu
Materiál ZJ se skladuje v současnosti obvykle v halách, výjimečně volně na terénu. Pouze v halách se skladují všechny montážní prostředky (obvykle v bednách nebo na paletách), plováky, čerpací stanice, zahlubovací nánožky a součástky opatřené závitem. Jednu ZJ lze přehledně uložit na ploše 55 x 4 m. Průměrná výška skládky na 25 metrech délky je 4 m, na zbývajících 30 metrech délky kolísá výška skládky mezi 1,2 až 3,5 m. Součásti doplňku pro zahloubený základ pilíře PIŽMO se pro skladování a dopravu ukládají do palet nebo se svazkují. Součásti ZZ 1 se spojují po dvou do svazků tak, že se přiloží stykovými deskami k sobě a spojí dvěma šrouby T 1. Součásti ZZ 2 se spojují do svazků po třech kusech závěsem zahlubovacích noh. Na součásti ZZ 3 se našroubují součásti ZZ 5 a společně se ukládají do palet. Součásti ZZ 4 se sešroubují po čtyřech kusech a uloží do palet. Součásti ZZ 6 se svazkují se sloupky S 4 tak, že mezi dva sloupky se umístí jeden zahlubovací sloupek a stykové desky se spojí vždy dvěma šrouby. Takto vzniklé trojice se spojí závěsem zahlubovacích noh do svazku. Součásti ZZ 7 se spojují do svazku po 11 kusech. Plováková souprava se pro skladování a dopravu ukládá na přepravní rám (obr. 45) tak, že všechny plovákové skříně jsou zasunuty v sobě a horní skříň je uzavřena víkem. Podrobnosti o způsobu uložení a upevnění všech součástí soupravy jsou uvedeny v předpisu Žel – 6 – 4/1. Běžná údržba spočívá v očištění součástí a dílů montážních souprav, po skončení pracovního použití, od hrubých nečistot. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat ošetření plováků PIŽMO. Vyrovnají se drobné deformace jednotlivých částí, zejména plovákových skříní a okrajů vík. Opraví se těsnění pod víky.
52
Ošetřování materiálu na skládce spočívá v očištění dosedacích ploch všech součástí a v očištění otvorů pro šrouby. Před dlouhodobým uložením se materiál konzervuje, případně se podle stanovených postupů obnovuje nátěr. Všechny součásti, opatřené závitem nebo čepem, se po očištění (např. otryskáváním, ocelovým kartáčem apod.) konzervují vazelínou, případně překrývají konzervačním papírem. Vazelínou se konzervují též pryžová těsnění pod víky plovákových skříní. Ke konzervaci se zásadně používají ekologicky vhodné přípravky! Životnost součástí pilířové konstrukce se udává 50 let, montážních prostředků 15 let.
Obr. 45. Schéma uložení plovákové soupravy na přepravním rámu 1 - přepravní rám, 2 - otočný čep sklopného rámu, 3 - místo pro uchycení horního konce sklopného rámu k přepravnímu rámu, 4 - místo pro připojení svazku plovákových skříní ke sklopnému rámu, 5 – táhlo pro spojení svazku plovákových skříní, 6 – místo pro uložení drobných částí v prostoru pod svazkem plovákových skříní, 7 – plovákové nosníky, 8 – žebříky, 9 – místo pro připevnění vík k přepravnímu rámu, 10 – svazek svodidel, 11 – svazek nástavců svodidel, 12 – svazky vratidel, 13 – bedny s drobnými součástkami, 14 – přípojný plech stojanů vratidel
3.
Nakládání a přeprava materiálu
Materiál mostního pilíře PIŽMO, včetně montážních souprav, lze přepravovat jak na nákladních automobilech, tak na železničních vagónech. Při nakládání a přepravě je třeba dbát na zajištění materiálu proti posunutí (např. vázacím drátem) a na označení přesahujících součástí, podle dopravních předpisů. Počet vozidel pro přepravu materiálu PIŽMO se vypočte ze vztahu: P = (Q . k) : U, kde Q = celková hmotnost přepravovaného materiálu v tunách, k = koeficient skladnosti materiálu, který činí 1,3 (sloupky) až 1,7 (nánožky), U = únosnost vozidla v tunách. Hrubá kalkulační norma: Jednu ZJ lze převést na 40 nákladních vozidlech o nosnosti 10 tun. Vypočítaný počet vozidel je bez zálohy. Pro předpokládanou jízdu v terénu je navíc nutno konstrukční údaj nosnosti vozidla snížit o 20 –30%. Hmotnost přepravovaných součástí se zjistí z tabulek VII a VIII (viz část III, odst. 2, str. 43 a 44).
53
Možné způsoby naložení součástí materiálu PIŽMO na nákladní automobily jsou schematicky znázorněny na obrázcích 46 až 48. Doplněk pro zahloubený základ lze naložit na dva nákladní automobily o nosnosti 10 tun a jeden přívěs o nosnosti 5 tun. Plováková souprava se přepravuje s využitím přepravního rámu na jednom nákladním vozidle o nosnosti 10 tun. Není-li přepravní rám k dispozici, je nutno rozložit materiál i na jednom přívěsu o nosnosti 5 tun.
54
55
56
B
Fotografie
hlavice
dřík
základ
Č. 1 Pilíř PIŽMO 3x3 výšky 7,0 m založený na roštových nosnících s dvouvrstvou hlavicí
Ztužidlo příčné Z5
Ztužidlo trojúhelníkové Z3 Č. 2 Předmontovaný blok dříku pilíře PIŽMO 3x3 ze sloupků S3
57
Č. 3 Dvouvrstvá hlavice pilíře PIŽMO se třemi dvojicemi roštových nosníků v první vrstvě a dvěma dvojicemi ve druhé vrstvě
Příložka styková krátká R7
Č. 4 Dvouvrstvá hlavice pilíře s osazenými příložkami pro zajištění polohy roštových nosníků ve druhé vrstvě
58
Stykové příložky krátké R7 Šrouby dlouhé T2
Č. 5 Detail zajištění polohy dvojice roštových nosníků v hlavici pilíře PIŽMO
Vzpěra Z6
Č. 6 Zúžení pilíře PIŽMO ve směru jeho podélné osy
59
Vypodložení roštových nosníků do nivelety dřevěnými klíny nebo podložkami
Č. 7 Detail základu pilíře na roštových nosnících deska
Pouze v základu pilíře se vkládají šrouby ve vertikálním směru dříkem nahoru Deska styková malá R5
Č. 8 Připojení sloupku v základu pilíře k roštovým nosníkům
60
Sloupky S3
Čtvercové ztužidlo Z1
Sloupky S5
Příčné ztužidlo Z5
Přímé ztužidlo Z4
Č. 9 Atypický základ pilíře PIŽMO na roštových nosnících zapuštěných do betonu Na základě statických výpočtů nebylo nutné v základu provádět v příčné ose pilíře ztužení mezi řadami sloupů přímým ztužidlem, postačuje příčné ztužidlo
Č. 10 Zapuštěním roštových nosníků do betonového základu se omezuje pokles pilíře a prodlužuje se životnost stavby
61
Původní betonový pilíř
Č. 11 Rozšíření původního betonového pilíře jeho obestavením pilířem z materiálu PIŽMO
Nástavec PIŽMO 3x4 s třívrstvou hlavicí
Trvalé bezpečnostní zábradlí
Původní pilíř
Č. 12 Nastavení původního pilíře materiálem PIŽMO
62
Nánožková noha N3
Nánožková patka N2
Nánožková podložka N1 Č. 13 Založení pilíře PIŽMO 2x3 na nánožkách na nerovném terénu
Montážní podlaha
Niveleta paty
Hp 1
Hp 2
Nánožkové šrouby
Č. 14 Pilíř PIŽMO 2x3 výšky 5,4 m Stejné nivelety paty pilíře se dosahuje rozdílným vytočením nánožkového šroubu nánožkové nohy pod jednotlivými sloupy pilíře.
63
Plovákové vratidlo
Plováková skříň
Maximálně vytočené nánožkové nohy
Č. 15 Vkládání plováku PIŽMO do čtveřice nánožek spojených ztužidly Z3 Plovákový nosník P3
Výsuvné rameno plovákové skříně
Č. 16 – Plovák vložený do čtveřice nánožek
64
Č. 17 Vkládání základního prvku automobilním jeřábem do hluboké vody, kde se spojuje s dalšími prvky do požadovaného půdorysu pilíře
65
66
D Í L II. Železniční most ŽM A
Textová část
67
I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MOSTU ŽM-16 1.
Všeobecný popis 1.1.
Popis mostu
Železniční most ŽM-16 je ocelová, příhradová, rozebíratelná konstrukce. Sestavuje se z přesně vyrobených součástí, které lze u stejného druhu vzájemně zaměňovat. Součásti se spojují v železniční (výjimečně silniční) mosty šrouby. Mosty jsou stavěny zásadně jako prosté nosníky. Podle rozpětí a zatížení, které má most bezpečně nést, se staví mosty jednopatrové jednostěnné až třípatrové dvoustěnné s pásy nezesílenými nebo zesílenými a s mostovkou dolní nebo horní. Jednotlivé typy mostů ŽM-16 jsou uvedeny na obr. č. 1 - 6. V roce 1983 byly některé součásti modernizovány a označují se jako ŽM 16M. V této učebnici jsou uvedeny pouze ty modernizované součásti, které jsou uloženy v úložištích Českých drah, nebo jsou zabudovány v mostech u žst. Znojmo a žst. Havlíčkův Brod. 1.2.
Konstrukce a uspořádání hlavních nosníků
Příhradové přímopásové hlavní nosníky jsou základním nosným prvkem mostu a sestávají v podstatě z elementů a pásů. Elementy mají tvar kosočtverce, jehož delší úhlopříčka tvoří svislici a strany tvoří příčky. Elementy mají výšku 3 300 mm a délku 3 000 mm, jíž je dána i délka příhrady hlavního nosníku. Elementy se řadí po délce za sebou, na výšku nad sebou (1-3 patra) a u dvoustěnných mostů vedle sebe. Z horní i dolní strany se k elementům připojují pásy teoretické délky 6 000 mm. U všech druhů mostů je délka celé příhrady 3 000 mm a rozpětí je násobkem této hodnoty. Všechny druhy mostních konstrukcí lze ukončit též poloviční příhradou a rozpětí je pak násobkem celých příhrad zvětšeným o půl příhrady (1 500 mm). Mosty ŽM-16 mohou být stavěny s ukončením kolmým nebo šikmým. 1.3.
Označování druhů mostů
Označování druhů mostů se provádí těmito zkratkami: 1p1s-36
jednopatrový jednostěnný o rozpětí 36 m s dolní mostovkou a kolmým ukončením,
2p1s-51-hm
dvoupatrový jednostěnný o rozpětí 51 m s horní mostovkou a kolmým ukončením,
3p2sz-105
třípatrový dvoustěnný zesílený o rozpětí 105 m s dolní mostovkou a kolmým ukončením,
1p1s-34,5-š 4,5 jednopatrový jednostěnný o rozpětí 34,5 m s dolní mostovkou a šikmým ukončením o 1,5 příhrady (tj. o 4 500 mm). Dolní mostovka, poloviční příhrada a kolmé ukončení mostu se ve zkratce neuvádějí. Pokud se do konstrukce zabudují modernizované součásti, uvádí se zkratka ŽM 16M.
68
2.
Popis a použití součástí mostu ŽM-16 2.1.
Mostovka a příčné ztužení
Podélníková mostovka je klasickým typem mostovky s upevněním koleje na dřevěných mostnicích nebo pražcích, připevněných agrafami k podélníkům. Může být montována ve dvou základních polohách: a)
s podélníky umístěnými na příčnících (obr. č. 7A),
b)
s podélníky umístěnými mezi příčníky (obr. č. 7B).
Příčníky tvoří příčné spojení a ztužení obou hlavních nosníků a přenášejí do nich svislé a vodorovné reakce podélníků. U dvoupatrových a třípatrových mostů tvoří příčníky horní příčli portálu a montují se v obrácené poloze. U vnitřních příhrad se montuje pouze plnostěnné vylehčené ztužidlo a pro montáž mostů s horní mostovkou se používají vzpěry a botka vzpěr. Podélníky jsou tvarem válcovaný I nosník h = 360 mm (č. 36) s otvory pro jejich připevnění k příčníkům. Podélník č.1 (dl. 2973 mm, hmotnost 223 kg, obr. č. 8) má na obou koncích na jedné straně odříznuté příruby tak, aby mohlo být nad příčníkem vmontováno podélníkové ztužidlo (poloha mostovky a) nebo těsně dolehl k svislým přírubám příčníku (poloha b). Uprostřed svislice jsou 2 otvory pro připojení mezilehlého podélníkového ztužidla č.4. Koncový podélník č.2 (dl. 3 487 mm, hmotnost 260 kg, obr. č. 9) je na jedné straně upraven stejně jako podélník č.1, na druhé straně je 500 mm od konce výřez pro ztužidlo a vytváří tak konzolu pro pražce koleje na začátku a konci mostního pole pro polohu mostovky a). Podélníkové ztužidlo č.3 (dl. 1 686 mm, hmotnost 60 kg, obr. č. 10) - základním tvarem je válcovaný I nosník h = 180 mm (č. 18) s patkami přivařenými na koncích. Otvory ve vodorovné přírubě patky slouží k připojení ztužidla k příčníku, ve svislé přírubě k připojení podélníku nebo koncového podélníku. Mezilehlé podélníkové ztužidlo č.4 (dl. 1 686 mm, hmotnost 46 kg, obr. č. 11) základním tvarem je válcovaný I nosník č. 18 s patkami z úhelníku na koncích. Otvory ve svislé přírubě patky slouží k připojení podélníku nebo koncového podélníku a tím zajišťují jejich vzájemnou polohu uprostřed příhrady. Příčník č.5 (hmotnost 655 kg, obr. č. 12) je tvarem svařovaný I nosník h = 880 mm, vyztužený proti vybočení svislými výztuhami. Horní pásnice příčníku jsou v místech uložení podélníků vyztuženy přivařenou deskou a otvory v ní slouží k připevnění vodorovných přírub patek podélníkového ztužidla (poloha a). Otvory ve vnitřních výztuhách slouží k připojení podélníků nebo závěrných konzol (poloha b). Příčník je na obou stranách opatřen styčníkovými deskami, přivařenými k horní části příčníku tak, že přesahují nad jeho horní pás. V každé styčníkové desce je 12 otvorů pro připevnění příčníku k elementům hlavních nosníků. Otvory v dolní pásnici příčníku a uprostřed svislice slouží k připevnění plechů příčného ztužení a větrového nosníku. Příčník 5M je stejný, ale v dolní pásnici má vyvrtané další otvory pro připevnění krátkých větrových příček u polí zakončených ½ příhradou. Přípojný plech č.6 (hmotnost 4,7 kg, obr. č. 13) - plech se 4 otvory, který se 2 šrouby připojuje k pásu a 2 šrouby k příčníkům nebo ztužidlům (u 2p mostů). Ztužidlo plnostěnné vylehčené č.7 (h = 782 mm, hmotnost 386 kg, obr. č. 14) - průřez tvaru I tvoří horní příčné ztužení u dvoupatrových mostů s dolní mostovkou nebo dolní příčné ztužení a opěru vzpěry pro mosty s horní mostovkou. 69
Ztužidlo příhradové č.7 (h = 880 mm, hmotnost 364 kg, obr. č. 15) - pásy příhradového ztužidla průřezu T jsou svařované, příčky ztužidla tvoří úhelníky. Použití je stejné jako u vylehčeného ztužidla, které ho z důvodu technologicky jednodušší výroby později nahradilo. Vzpěra č.8 (dl. 3070 mm, hmotnost 58 kg, obr. č. 16) průřez tvaru T, uprostřed otvory pro zavěšení, na koncích otvory pro připevnění k příčníku nebo ztužidlu. Botka vzpěr č.9 (hmotnost 23 kg, obr. č. 17) - je vytvořena svařením dvou plechů, přičemž svislý plech je ztužen koutovými výztuhami a má otvory pro připevnění vzpěr a ve vodorovném plechu jsou otvory pro její připevnění k příčníku, ztužidlu nebo ztužidlu pro mosty s horní mostovkou. Modernizovaný most ŽM-16M umožňuje montáž panelové mostovky, kterou tvoří: Příčník panelové mostovky (hmotnost 760 kg, obr. č. 78) - obdoba příčníku č.5, který je zesílen a upraven pro připevnění panelů mostovky. Panel (dl. 2 990 mm, hmotnost 1 810 kg, obr. č. 79) - nahrazuje 2 podélníky č.1 s podélníkovými ztužidly č.3 a č.4. Má uzavřený tvar s vykrojením v horní části, ve které jsou podkladnice pro přímé upevnění koleje (obr. č. 80). Koncový panel (dl. 3 490 mm, hmotnost, 2 100 kg, obr. č. 81 ) - nahrazuje 2 koncové podélníky č.2 s podélníkovými ztužidly č.3 a č.4. Používá se místo panelu v koncových příhradách mostu. Úložná deska L + P (hmotnost 8,7 kg, obr. č. 82) – umožňuje uložení a připevnění panelu a koncového panelu s příslušnými druhy podložek k příčníku panelové mostovky. Podložky (tl. 12, 16, 20, 32 mm /ocelové/ a tl. 2 mm /pružná/ obr. č. 83) - slouží k vytvoření potřebného nadvýšení koleje na mostě. 2.2.
Hlavní nosník
Hlavní nosníky jsou základním nosným prvkem mostu a přenášejí svislé a podélné vodorovné síly od zatížení mostního pole do ložisek. Sestávají z pásů a elementů. Všechny pásy ŽM-16 jsou vyrobeny ze dvou válcovaných U nosníků 400, postavených stěnami k sobě s mezerou 160 mm a vyztužených přinýtovanými svislými i vodorovnými přepážkami. Výsledný průřezový modul pásu je 400 x 400 mm. Pásy ŽM-16 rozdělujeme zásadně na koncové a střední. Střední pás č.10 (dl. 6 000 mm, hmotnost 1 110 kg, obr. č. 18) má na jedné straně zámek s čelistí vložnou a na druhé straně s čelistí otevřenou. Povrchové části zámkových čelistí jsou přesně opracovány a proti korozi chráněny chromováním a vazelínou. Proti rozevření musí být zámky zajištěny dvěma šrouby 40E, vloženými do otvorů v ose zámků. Koncové pásy jsou na jedné straně opatřeny zámkovou čelistí (otevřenou nebo vložnou), druhá strana bez čelisti je zesílena, vyztužena a ve svislicích i přírubách jsou otvory pro připevnění stykových desek č.52 a 53 a úzkého elementu č.51 pro spojení polí při jejich výsunu nebo pro připevnění dalšího koncového pásu jako vysouvacího nástavce (se vzpěrou). U mostu ŽM 16M se používá zesílený pás (dl. 6 000 mm, hmotnost 1350 kg), kde zesílení bylo provedeno pásnicemi vevařenými nahoře i dole mezi U nosníky 400 tak, že s nimi tvoří uzavřený truhlíkový průřez. U zesílených mostů se zesílený pás montuje místo pásu č.10 s pásovým zesílením č.29 u dolních pásů.
70
Koncový pás s čelistí otevřenou č.11 (dl. 6 450 mm, hmotnost 1 174 kg, obr. č. 19) se montuje pouze na začátku mostu v dolním pásu. Uprostřed pásu je každá příruba opatřena 8 otvory, které slouží k připevnění elementu a přípojného plechu. Koncový poloviční pás s čelistí otevřenou č.12 (dl. 3 450 mm, hmotnost 689 kg, obr. č. 20) se montuje pouze na začátku mostu v horním pásu. Protože horní pás začíná koncovým pásem polovičním a dolní pás koncovým pásem celým, nejsou zámky pásů na horním a dolním pásu nad sebou, ale jsou o 3 000 mm posunuté, což zlepšuje statické vlastnosti konstrukce. Koncový pás s čelistí vložnou č.13 (dl. 6 550 mm, hmotnost 1 231 kg, obr. č. 21) se montuje pouze na konci mostu v horním (lichý počet celých příhrad) nebo dolním pásu (sudý počet příhrad). Koncový poloviční pás s čelistí vložnou č.14 (dl. 3 550 mm, hmotnost 746 kg, obr. č. 22) se montuje pouze na konci mostu v horním nebo dolním pásu (obráceně než pás č.13). Spojení zámků pásů ŽM-16 se ještě překrývá plechy: Stykový plech pásů pro jednostěnné mosty č.15 (400 x 470 mm, 8 otvorů, hmotnost 14,3 kg, obr. č. 23) překrývá zámkový styk a k přírubám pásů se připevňuje plným počtem svorníků (na dolním pásu se plechy montují až po vysunutí). Stykový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.16 (470 x 901 mm, 16 otvorů, hmotnost 32,5 kg, obr. č. 24) překrývá zámkový styk u 2s mostů. Koncový styčníkový plech pásů pro jednostěnné mosty č.17 (410 x 630 mm, 11 otvorů, hmotnost 18 kg, obr. č. 25). Umístění otvorů umožňuje jeho připojení ke koncovým pásům, příčníku nebo ztužidlu pro mosty s horní mostovkou a ke koncovému větrovému plechu č.26. V místech ložisek se na plech připevňuje šrouby 40B vahadlo ložiska. Koncový styčníkový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.18 (410 x 1 131 mm, 17 otvorů, hmotnost 34 kg, obr. č. 26) umožňuje stejné připojení jako plech č. 17 u 2s mostů. Elementy č.19 (hmotnost 540 kg, obr. č. 27) mají tvar kosočtverce s výškou 3 300 mm a délkou 3 000 mm, jehož delší úhlopříčka tvoří svislici a strany tvoří příčky. Tvoří stěnovou výplň hlavních nosníků. Vodorovné stykové desky s 10 otvory slouží k připojení elementů k pásům nebo jejich vzájemnému spojení nad sebou u 2s a 3s mostů. Svislé desky s 10 otvory slouží pro jejich spojení mezi sebou nebo pro připojení ke koncovému elementu č.20 nebo koncové svislici č.35. Svislice elementu jsou při montáži orientovány tak, aby rozšířená část s otvory pro připojení příčníku byla u dolního pásu a směřovala dovnitř mostu (u 2p mostů se v horním patře montují obráceně). Zesílený element (ŽM 16M, 735 hmotnost kg, obr. č. 84) - obdoba elementu č.19, je zesílený a s větším počtem otvorů (16) ve svislé stykové desce. Koncový element č.20 (hmotnost 650 kg, obr. č. 28) má tvar trojúhelníku s výškou 3 300 mm a délkou 1 500 mm a používá se pouze na začátku nebo konci mostního pole. Zesílený koncový element (ŽM 16M, 740 kg, hmotnost obr. č. 85) - obdoba koncového elementu č.20, je zesílený a s větším počtem otvorů (16) ve svislé stykové desce). Stykový plech svislic č. 21 (150 x 340 mm, 4 otvory, hmotnost 5 kg, obr. č. 29) překrývá oboustranně u 2p a 3p mostů vodorovné styky elementů vnitřních svislic. Koncový stykový plech svislic č. 22 (220 x 580 mm, 8 otvorů, hmotnost 14,5 kg, obr. č. 30) překrývá oboustranně u 2p a 3p mostů vodorovné styky koncových elementů nebo koncových svislic č.35. 71
2.3.
Větrový nosník
Větrový nosník zabezpečuje spolu s příčným ztužením prostorovou tuhost mostního pole a bezpečné přenesení vodorovných příčných sil do ložisek. Základními součástmi větrového nosníku v normální poloze jsou: Větrová příčka č.23 (dl. 3 254 mm, hmotnost 82 kg, obr. č. 31) má průřez tvaru T, uprostřed s otvory pro zavěšení, opatřený na obou koncích přivařenými styčnými deskami se 3 otvory pro připevnění k větrovým plechům. Větrový plech č.24 (325 x 980 mm, 18 otvorů, hmotnost 26,7 kg, obr. č. 32) obdélníkového tvaru se skosenými rohy. Je mírně ohnut podle sklonu přírub pásů. Pro připevnění k pásu slouží 8 otvorů podél delší strany plechu, 4 střední otvory jsou pro připevnění plechu k příčníkům nebo ztužidlům a ve dvou rozích jsou 3 otvory k připevnění větrových příček. Křižný větrový plech č.25 (520 x 620 mm,17 otvorů, hmotnost 29 kg, obr. č. 33) je obdélníkového tvaru se zkosenými rohy. Pro připevnění plechu k příčníku nebo ztužidlům slouží 5 otvorů vrtaných střídavě podél kratší osy plechu. Ve všech rozích jsou vyvrtány 3 otvory pro připevnění větrových příček. Koncový větrový plech č.26L-levý a č.26P-pravý (325 x 390 mm s výřezem, 11 otvorů, hmotnost 20,7kg, obr. č. 34). Tvoří ho 2 plechy, jeden větší s výřezem a zkosenou delší stranou a druhý menší, se zkoseným rohem. K většímu plechu je menší přivařen svrchu (pravý) nebo zespoda (levý). Pět otvorů ve dvojité části plechu slouží pro připevnění k příčníku a styčníkových plechů pro 1s nebo 2s mosty. Podél strany se třemi otvory, pro připevnění ke koncovým pásům, je plech mírně ohnut podle sklonu příruby pásu nahoru (levý) nebo dolů (pravý plech). Zbývající 3 otvory slouží pro připojení větrové příčky. 2.4.
Spojení stěn dvoustěnných mostů
Spojka stěn č.27 (100 x 160 x 623 mm, 10 otvorů, 22,9 kg, obr. č. 35) je svařovaného průřezu I, ztužená žebry přivařenými mezi přírubami. Slouží ke spojení stěn 2s mostů a zajišťuje jejich spolupůsobení. Připojuje se ve všech vnitřních příhradách ke svislicím elementu šrouby 40D. Koncová spojka stěn č.28 (90 x 200 x 690 mm, 12 otvorů, 40,5 kg, obr. č. 36) je svařovaného průřezu I, ztužená žebry přivařenými mezi přírubami. Připojuje se ke svislicím koncových elementům nebo koncovým svislicím šrouby 40D. 2.5.
Zesílení pásů
Pásové zesílení č.29 (32 otvorů, hmotnost 568 kg, obr. č. 37) je tvarem válcovaný nosník U 400, na jehož obou koncích jsou přivařeny zámkové čelisti. Jedna je opatřena vyfrézovanou drážkou lichoběžníkového průřezu, druhá ozubem téhož průřezu. Čelisti při vzájemném spojení dvou pásových zesílení do sebe zapadají a tvoří rozebíratelné spojení, obdobné zámkům pásů. Správné spolupůsobení obou čelistí zajišťují 4 šrouby 40C. Ke stěně nosníku jsou v místech otvorů přivařeny čtvercové a obdélníkové podložky tl. 12 mm, jimiž pásové zesílení přiléhá k přírubám pásů. V podélné ose jsou vyvrtány 4 odvodňovací otvory. Příruby nosníku jsou opatřeny po obou koncích 2 otvory k připojení spojky pásového zesílení pro 2s mosty a uprostřed je každá příruba opatřena montážním otvorem. Pásové zesílení se připevňuje v určeném rozsahu ke spodním i horním pásům hlavních nosníků zesílených
72
mostů. U konstrukcí ŽM 16M se montuje pouze v horním pásu a u dolních pásů se montuje zesílený pás. Spojka pásového zesílení pro dvoustěnné mosty č.30 (98 x 100 x 920 mm, 8 otvorů, hmotnost 23,4 kg, obr. č. 38) má tvar svařovaného průřezu U, ztuženého žebry přivařenými mezi přírubami. Slouží ke spojení pásových zesílení u 2s zesílených mostů šrouby 40D. 2.6.
Ukončení mostů poloviční příhradou
Pomocí následujících součástí lze délku jednotlivých polí mostu ŽM-16 odstupňovat o 1,5 m: Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí vložnou č.31 (dl. 5 050 mm, hmotnost 990 kg, obr. č. 39) je obdobou koncového pásu č.13 a liší se jen délkou. Montuje se na konci mostu ukončeného poloviční příhradou v horním (lichý počet celých příhrad) nebo dolním pásu (sudý počet celých příhrad). Koncový čtvrtinový pás s čelistí vložnou č.32 (dl. 2 050 mm, hmotnost 514 kg, obr. č. 40) je obdobou koncového polovičního pásu č.14 a liší se jen délkou. Montuje se na konci mostu ukončeného poloviční příhradou v horním nebo dolním pásu (obráceně jako pás č.31). Koncový poloviční podélník č.33 (dl.2 000 mm, hmotnost 145 kg, obr. č. 41) je uspořádán obdobně jako koncový podélník č.2 a liší se jen délkou. Montuje se pouze na konci mostu ukončeného poloviční příhradou při mostovce s podélníky na příčnících. Krátká větrová příčka č.34 (dl.1 456 mm, hmotnost 38 kg, obr. č. 42) je obdobou větrové příčky č.23, liší se jen délkou. Je součástí větrového nosníku mostů ukončených poloviční příhradou, ve které se namontují vždy 4 ks krátkých příček (obr. č. 71, poloha C). Koncová svislice č. 35 (h= 3 300 mm, hmotnost 495 kg, obr. č. 43) základním tvarem je svařovaný nosník průřezu I s vyztuženou stěnou. Montuje se u mostů ukončených poloviční příhradou a v zesíleném portálu 3p1s zesílených mostů. Ke koncovému ¼ nebo ¾ pásu se připojuje 6 šrouby, k elementům 8 šrouby. 2.7.
Ložiska
Mostní ložiska přenášejí svislé a vodorovné reakce mostních polí do opěr nebo pilířů. Pevná ložiska přenášejí svislé a vodorovné reakce v podélném i příčném směru. Pohyblivá ložiska přenášejí svislé a vodorovné reakce v příčném směru, v podélném směru pak umožňují dilataci mostního pole vlivem teploty a průhybu. Nízká ložiska 1s mostů mají pro uložení na ocel a beton výšku 380 mm, pro uložení na dřevě 580 mm, u ložisek 2s mostů 410 mm a 640 mm pro uložení na dřevě a dilatační posuv +/- 66 mm. Vysoká ložiska 1s mostů mají pro uložení na ocel a beton výšku 490 mm, pro uložení na dřevě 690 mm, u ložisek 2s mostů 520 mm a 750 mm pro uložení na dřevě a dilatační posuv +/- 103 mm. Typ ložiska pro konkrétní druh a rozpětí mostního pole je uveden v předpisu Žel 6-2/2 Materiál. Součásti ložisek se označují malými písmeny latinské abecedy a) až k). Ložisko nízké pevné pro jednostěnné mosty č.36A (438 kg, obr. č. 44) a) vahadlo (hmotnost 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních koncových pásů pod krajní svislicí, 73
f) pevná stolice (hmotnost 174 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá výřez vahadla, h) malý rošt (hmotnost 208 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě. Ložisko nízké pohyblivé pro jednostěnné mosty č.36B (hmotnost 579 kg, obr. č. 45) a) vahadlo (hmotnost 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních koncových pásů pod krajní svislicí, b) valnice (hmotnost 85 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá výřez vahadla a v dolní části vyfrézované žlábky pro horní dosedací plochy nízkých válečků, c) nízké válečky (hmotnost 108 kg) - nakláněním umožňují vlastní dilataci mostu o +/- 66 mm, d) deska pod válečky (hmotnost 122 kg) - v horní části má vyfrézované žlábky pro dolní dosedací plochy nízkých válečků, h) malý rošt (hmotnost 208 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě. Ložisko vysoké pevné pro jednostěnné mosty č.37A (hmotnost 567 kg, obr. č. 46) a) vahadlo (hmotnost 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních koncových pásů pod krajní svislicí, f) pevná stolice (hmotnost 174 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá výřez vahadla, g) dutá deska (hmotnost 129 kg) - osazuje se pod pevnou stolici a má 4 zarážky pro zamezení jejího posunutí, h) malý rošt (hmotnost 208 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě. Ložisko vysoké pohyblivé pro jednostěnné mosty č.37B (628 kg, obr. č. 47) a) vahadlo (hmotnost 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních koncových pásů pod krajní svislicí, b) valnice (hmotnost 85 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá výřez vahadla a v dolní části vyfrézované žlábky pro horní dosedací plochy vysokých válečků, e) vysoké válečky (hmotnost 157 kg) - nakláněním umožňují vlastní dilataci mostu o +/- 103 mm, d) deska pod válečky (hmotnost 122 kg) - v horní části má vyfrézované žlábky pro dolní dosedací plochy válečků, h) malý rošt (hmotnost 208 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě. Ložisko nízké pevné pro dvoustěnné mosty č.38A (hmotnost 1093 kg, obr. č. 48) a) vahadlo 2 ks (hmotnost 2 x 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních koncových pásů pod krajní svislicí, f) pevná stolice 2 ks (hmotnost 2 x 174 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá výřez vahadla, k) deska pod 2 ložiska (hmotnost 173 kg) - má 8 zarážek k zamezení posunu pevných stolic, používá se pouze při uložení na oceli nebo betonu,
74
j) velký rošt (hmotnost 460 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě Ložisko nízké pohyblivé pro dvoustěnné mosty č.38B (hmotnost 579 kg, obr. č. 49) a) vahadlo 2 ks (hmotnost 2 x 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních koncových pásů pod krajní svislicí, b) valnice 2 ks (hmotnost 2 x 85 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá výřez vahadla a v dolní části vyfrézované žlábky pro horní dosedací plochy nízkých válečků, c) nízké válečky 2 ks (hmotnost 2 x 108 kg) - nakláněním umožňují vlastní dilataci mostu o +/- 66 mm, d) deska pod válečky 2 ks (hmotnost 2 x 122 kg) - v horní části má vyfrézované žlábky pro dolní dosedací plochy válečků, k) deska pod 2 ložiska (hmotnost 173 kg) - má 8 zarážek k zamezení posunu pevných stolic, používá se pouze při uložení na oceli nebo betonu, j) velký rošt (hmotnost 460 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě. Ložisko vysoké pevné pro dvoustěnné mosty č.39A (hmotnost 1 351 kg, obr. č. 50) a) vahadlo 2 ks (hmotnost 2 x 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních koncových pásů pod krajní svislicí, f) pevná stolice 2 ks (hmotnost 174 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá výřez vahadla, g) dutá deska 2 ks (hmotnost 2 x 129 kg) - osazuje se pod pevnou stolici a má 4 zarážky pro zamezení jejího posunutí, j) velký rošt (hmotnost 460 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě. Ložisko vysoké pohyblivé pro dvoustěnné mosty č.39B (hmotnost 1 473 kg, obr. 51) a) vahadlo 2 ks (hmotnost 2 x 56 kg) - připojuje se 4 šrouby 40B ke spodní hraně dolních koncových pásů pod krajní svislicí, b) valnice 2 ks (hmotnost 2 x 85 kg) - v horní části má úložnou plochu, na kterou doléhá výřez vahadla a v dolní části vyfrézované žlábky pro horní dosedací plochy vysokých válečků, e) vysoké válečky 2 ks (hmotnost 2 x 157 kg) - nakláněním umožňují vlastní dilataci mostu o +/- 103 mm, d) deska pod válečky 2ks (hmotnost 2 x 122 kg) - v horní části má vyfrézované žlábky pro dolní dosedací plochy válečků, k) deska pod 2 ložiska (hmotnost 173 kg) - má 8 zarážek k zamezení posunu pevných stolic, používá se pouze při uložení na oceli nebo betonu, j) velký rošt (hmotnost 460 kg) - použije se pouze při uložení ložiska na dřevě. 2.8.
Spojovací šrouby M 30, pojistné matice a pražcové upevňovadlo (označují se číslem a písmenem)
Spojují součásti konstrukce v jeden celek schopný přenášet účinky zatížení svou pevností a tuhostí. Pro ulehčení montáže mají šrouby zvlášť upravený tvar - silnější dřík jednotného průměru a odstupňované délky, přecházející oblým zúžením do závitové části 75
s kuželovým ukončením. Matice mají závitovou část prodlouženou přesahem s vnitřním válcovým vybráním, jehož průměr odpovídá průměru dříku, s potřebnou vůlí. Proti uvolnění během provozu se matice zajišťují lisovanými pojistnými maticemi. K připevnění pražců se používají pražcová upevňovadla. Druhy šroubů (obr. č. 52): Šroub 40 A (délka 134 mm, hmotnost 1,08 kg, svěrná délka 22 - 44 mm). V konstrukci je jich nejvíce, všeobecně se používají pro spojení plechů do tloušťky 44 mm. Šroub 40 B (délka 154 mm, hmotnost 1,2 kg, svěrná délka 45 - 67 mm). Používají se pro připevnění pásového zesílení, vahadla ložiska k pásu, dvojice přípojných úhelníků k příčníkům a připojením některých větrových a styčníkových plechů. Šroub 40 C (délka 190 mm, hmotnost 1,38 kg, svěrná délka 78 - 100 mm). Používají se pouze pro montáž zámků pásového zesílení. Šroub 40 D (délka 220 mm, hmotnost 1,65 kg, svěrná délka 108 – 130 mm). Používají se pouze při montáži 2s mostů (spojky a koncové spojky stěn a spojky pásového zesílení). Šroub 40 E (délka 282 mm, hmotnost 1,88 kg, svěrná délka 170 – 192 mm). Používají se pouze pro zajištění zámků pásů - vždy 2 ks v jednom spoji. Pojistná matice 40 F (hmotnost 0,023 kg). Zamezují samovolnému povolení matic šroubů, je vhodné je montovat až po určité době provozu. Pražcové upevňovadlo 40 G (hmotnost 1,8 kg). Sestává ze svorníku ø = 20 mm a délky 300 mm se čtvercovou hlavou, upínky, pérové podložky a matice. Používá se k připevnění pražců k podélníkům (2 ks na jeden pražec). 2.9. a)
Doplňující součásti ŽM-16 Pro spojení jednotlivých polí (při montáži a výsunu více mostních polí)
Úzký element č.51 (hmotnost 224 kg, obr. č. 53) - je tvaru kosočtverce s úhlopříčkou, připojuje se vodorovnými horními a dolními deskami s 8 otvory ke koncovým pásům a svislými deskami se 4 otvory ke koncovým elementům nebo koncovým svislicím. Svislá styková deska č.52 (352 x 652 mm, hmotnost 23,5 kg, 24 otvorů, obr. č. 54) spojuje stěny koncových pásů sousedních polí (v jednom styku jsou 4 desky a 2 x 24 šroubů 40A). Vodorovná styková deska č.53 (522 x 400 mm, hmotnost 16 kg, 8 otvorů, obr. č. 55) - spojuje příruby koncových pásů sousedních polí, připevňuje se 8 šrouby pouze v horním styku (POZOR – bývá zaměňována se stykovým plechem 1s mostů č. 15, který se liší délkou a roztečí otvorů). b)
Pro mostovku s příčníky mezi podélníky (obr. č. 7, poloha B)
Závěrná konzola č.54 (hmotnost 27,5 kg, obr. č. 56) - je základním tvarem válcovaný I nosník č.36, jehož příruby jsou na jedné straně odříznuty, aby konzola mohla přilehnout těsně ke svislým přírubám příčníku, ke kterému se připojuje 4 šrouby. Na druhé straně jsou k oběma přírubám přivařeny obdélníkové plechy, které slouží jako zarážka krajních pražců. Poloviční podélník č.55 (dl. 1 473 mm, hmotnost 109 kg, obr. č. 57) má na obou koncích na jedné straně odříznuté příruby tak, aby těsně dolehl k svislým přírubám příčníku. Používá se pouze u mostů zakončených poloviční příhradou.
76
c)
Pro zapuštěný větrový nosník (obr. č. 58)
Větrový nosník se montuje v zapuštěné poloze vždy v případě montáže vysouváním a do definitivní polohy se u určených typů mostů přemontovává až po osazení na ložiska. Plech zapuštěného větrového nosníku č.56L-levý a č.56P-pravý (263 x 450 mm, hmotnost 11,8 kg, 7 otvorů, obr. č. 59). Tvoří ho plech se zkosenými rohy, po delší straně mírně ohnutý podle sklonu příruby pásů, ke kterým se připevňuje 4 šrouby. Jeden otvor slouží pro připojení pechu k příčníku a zbývající 2 v druhém rohu pro připevnění větrové příčky. Pravý a levý plech se liší pouze směrem ohnutí delší strany. Koncový plech zapuštěného větrového nosníku č.57L-levý a č.57P-pravý (263 x 465 mm, hmotnost 10,5 kg, 6 otvorů,obr. č. 60). Tvoří ho plech se zkosenými rohy s výřezem, po delší straně mírně ohnutý podle sklonu příruby pásů, ke kterým se připevňuje 3 šrouby. Jeden otvor slouží pro připojení k příčníku a zbývající 2 v druhém rohu pro připevnění větrové příčky. Pravý a levý plech se liší pouze směrem ohnutí. Přípojný úhelník č.58 (hmotnost 15,5 kg, obr. č. 61) – jeho základním tvarem je nerovnoměrný úhelník ztužený koutovými žebry. Rohy přírub jsou zkoseny, delší rameno má 2 x 2 otvory pro připevnění větrových příček, kratší rameno 3 otvory pro připevnění úhelníku k příčníku v ose mostu. Přípojný úhelník se běžně montuje oboustranně příčníku, jednostranně pouze v případě nutnosti změny směru větrových příček přibližně uprostřed rozpětí. d)
Pro mosty s horní mostovkou
Ztužidlo pro mosty s horní mostovkou č.59 a č. 59M (hmotnost 395 kg, obr. č. 62) – má tvar svařovaného I nosníku h = 746 mm, vyztuženého proti vybočení svislými výztuhami. Horní i dolní pásnice příčníku jsou uprostřed opatřeny 5 otvory pro připevnění botky vzpěr nebo křižného větrového plechu. Spodní pás má na obou koncích 4 otvory pro připevnění větrových plechů nebo přípojného plechu. Na obou koncích je ztužidlo opatřeno svislými stykovými deskami s 10 otvory pro připojení k elementům nebo koncovým svislicím. Ke každému ztužidlu pro mosty s horní mostovku přísluší 2 krátké a 2 dlouhé vložky, které se vkládají mezi nezesílenou část svislic elementu a svislou desku ztužidla. Tyto vložky jsou připojeny v době přepravy nebo skladování 3 svorníky ke stěně ztužidla. Ztužidlo 59M je stejné, ale v dolní pásnici má vyvrtané další otvory pro připevnění krátkých větrových příček a používá se pouze u polí zakončených poloviční příhradou. e)
Pro pomocný příčník
Konzola pro pomocný příčník č.60 (hmotnost 41,3 kg, obr. č. 63) – má tvar nerovnoměrného úhelníku, vyztuženého koutovým plechem. Svislý plech je opatřen 8 otvory pro připevnění k příčníku, vodorovný plech má 4 otvory pro připevnění k horním přírubám koncových pásů. Slouží jako spojovací součást mezi pomocným příčníkem a koncovým pásem, kde nahrazuje příslušnou část svislice elementu. Krátký podélník č.61 (hmotnost 22,2 kg, obr. č. 64) – má tvar válcovaného I nosníku č.36. Příruby nosíku jsou jednostranně na koncích odříznuty, aby mohly těsně přilehnout ke svislým přírubám příčníku, ke kterým se podélník připevňuje 4 šrouby. Jako nosníky, přímo podporující kolej, se vkládají mezi příčník portálu a pomocný příčník. f)
Pro šikmé ukončení mostů
Příčník šikmých mostů č.62 (hmotnost 520 kg, obr. č. 65) – jeho základním tvarem je svařovaný I nosík h = 800 mm délky 3 245 mm. Oproti příčníku č.5 je zkrácen a ukončen plechem. Příčník šikmých mostů podporuje podélníky v předsunutých příhradách šikmých
77
mostů. Na jedné straně je standardně přichycen ke stěně hlavního nosníku, na druhé straně je prostě podepřen. Větrová příčka šikmých mostů č.63 (dl. 2 333 mm, hmotnost 52 kg, obr. č. 66) je obdobou větrové příčky č.23, liší se jen délkou. Je součástí větrového nosníku šikmých mostů a montuje se pouze v krajní příhradě mostu se šikmostí 1 500 a 4 500 mm. Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.64 (dl. 4 950 mm, 937 kg, obr. č. 67) je obdobou koncového pásu č.11 a liší se jen délkou. Ukončuje pásy hlavních nosníků na začátku mostu při šikmém ukončení mostů 1 500 a 4 500 mm. Koncový čtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.65 (dl. 1 950 mm, hmotnost 465 kg, obr. č. 68) je obdobou koncového polovičního pásu č.12 a liší se jen délkou. Ukončuje pásy hlavních nosníků při šikmém ukončení mostů 1 500 a 4 500 mm a to na začátku mostu. Větrový plech šikmých mostů č.66L-levý a č.66P-pravý (325 x 980 mm, 15 otvorů, hmotnost 29,5 kg, obr. č. 69) – jeho základním tvarem je obdélníkový zesílený plech se zkosenými rohy a výřezem. Plech je podél delší strany mírně ohnutý podle sklonu příruby pásů, ke kterým se připevňuje 5 svorníky. Pro připojení k příčníku má plech 4 otvory vrtané oboustranně podél osy souměrnosti plechu a pro připojení větrových příček je v obou rozích po 3 otvorech. Druhý plech je k většímu plechu přivařen buď svrchu (pravý) nebo zespodu (levý) a vyplňuje mezeru ke styčníkovému plechu č.17 nebo č.18. Plech se montuje pouze u mostů se šikmostí 4 500 a 6 000 mm při rozvětvení větrových příček nad ložiskem u odsunutého hlavního nosníku. Pravý a levý plech se liší pouze směrem ohnutí. g)
Pro zesílení portálu
Hranol č.67 (hmotnost 197 kg, obr. č. 70) – jeho základním tvarem je nosník vyrobený ze dvou válcovaných U nosníků. Otvory v přírubách slouží k připojení koncové svislice, koncového styčníkového plechu pro 2s mosty a vahadla ložiska. Hranol nahrazuje část pásu pod vnější svislicí i nad ní při zdvojení svislic zesíleného portálu u 3 patrových zesílených mostů. 3.
Statické a konstrukční údaje 3.1.
Základní údaje pro statický výpočet
Mosty ŽM-16 byly původně navrženy pro zatěžovací vlak G a dodatečně byly upraveny pro zatěžovací vlaky C a B. Součásti mostovky jsou navrženy pro zatížení vlakem B. Výkazy materiálu pro jednotlivé typy mostů a uvedená zatížení jsou obsaženy v předpise Žel-6-2/2 – Materiál. Dynamický součinitel δ byl stanoven pro jednotlivá zatížení, druhy a rozpětí mostů s přihlédnutím k výsledkům dynamických zkoušek takto: Druh mostu δ
1p1s 1,4
1p2s 1,3
2p1s 1,3
2p2s 1,2
3p1s 1,3
3p2s 1,2
Odstředivé a brzdné síly nejsou ve výpočtu uvažovány, boční rázy jsou uvažovány podle ČSN 736202. Tlak větru na 1m2 plochy vystavené větru je stanoven takto: -
u mostů nezatížených hodnotou 160 kp/m2,
-
u mostů zatížených hodnotou 120 kp/m2.
78
Plochy vystavené větru, tlak větru a jeho působiště jsou pro jednotlivé druhy mostu uvedeny v tabulce čl. 94 předpisu Žel-6-2/1. Dilatační zařízení se vkládá u mostů s rozpětím 60 m a větším na předmostí u pohyblivého ložiska, u mostů s více poli se dilatační zařízení vkládá do první příhrady. Dovolená namáhání pro materiál ŽM-16 v kp/cm2: Součásti
Druh namáhání
Z oceli 10523 Z oceli 10373
tah, tlak tah, tlak Smyk Šroubové svorníky Otlačení (ocel 12050) Tah ohyb, tah, tlak Ložiska (ocelolitina 4227) soustředěný tlak Smyk Nýty (ocel 10451) Otlačení Tah Tah Svary tupé Tlak Smyk Svary koutové Smyk 3.2.
Zatížení
Poznámka hlavní Celkové 2 350 2 700 hlavní nosné součásti 1 530 1 800 méně důležité součásti 1 750 2 000 3 850 4 400 1 350 1 500 2 070 2 300 9 800 11 300 1 650 1 900 4 000 4 600 880 1 000 1 900 2 200 2 300 2 600 1 400 1 600 1 500 1 750
Největší přípustná rozpětí a hmotnost mostů ŽM-16
Mosty ŽM-16 nemají charakter trvalých železničních mostů a používají se jako dlouhodobá provizoria s dobou zabudování až 30 let. Svislý teoretický průhyb nemá přestoupit hodnotu L/700 a při dodržení této hodnoty lze mosty pojíždět rychlostí do 60 km/hod. Při průhybu větším než L/500 je rychlost vlaků max. 20 km/hod. Druh mostu
Označení mostu
Jednopatrový jednostěnný Jednopatrový dvoustěnný Jednopatrový dvoustěnný zesílený Dvoupatrový jednostěnný Dvoupatrový jednostěnný zesílený Dvoupatrový dvoustěnný Dvoupatrový dvoustěnný zesílený Třípatrový jednostěnný Třípatrový jednostěnný zesílený Třípatrový dvoustěnný Třípatrový dvoustěnný zesílený
1p1s 1p2s 1p2sz 2p1s 2p1sz 2p2s 2p2sz 3p1s 3p1sz 3p2s 3p2sz
Max. rozpětí Hmotnost mostu (t/m) (m) s mostovkou G C B dolní horní 36 36 33 1,85 1,92 51 48 45 2,99 3,18 60 54 51 3,52 3,72 57 51 48 2,36 2,45 72 63 60 2,56 2,69 81 72 69 3,92 4,06 99 87 84 4,43 4,58 66 60 57 2,82 84 75 72 3,17 3,41 93 84 81 4,87 5,10 114 105 102 5,32 5,55
Hmotnost mostní konstrukce nezahrnuje hmotnost železničního svršku, podlahy a zábradlí, která souhrnně činí 500 kg/bm.
79
3.3.
Osové vzdálenosti, účinné a celkové výšky
Osové vzdálenosti hlavních nosníků činí: - u jednostěnných mostů …………………………….. 4 800 mm - u dvoustěnných mostů ….………………………….. 5 800 mm Účinnou výškou se rozumí vzdálenost těžištních os horního a dolního pásu téhož hlavního nosníku, celková výška se měří mezi vnějšími hranami pásů (pásových zesílení) hlavních nosníků. Hlavní nosník Jednopatrový Jednopatrový zesílený Dvoupatrový Dvoupatrový zesílený Třípatrový Třípatrový zesílený 3.4.
Účinná výška (mm) 3 700 3 964 7 000 7 264 10 300 10 564
Výšky uložení podélníků podle druhů mostů v mm Druhy mostů
Dolní Poloha mostovka podélníků
na příčnících mezi příčníky
jednopatrové Horní mostovka
dvoupatrové třípatrové
3.5.
Celková výška (mm) 4 100 4 364 7 400 7 664 10 700 10 964
1s 2s 1s 2s 1s 2s 1s 2s 1s 2s
Ložiska nízká Ložiska vysoká uložená na dřevě na oceli na dřevě na oceli 1 855 1 655 1 965 1 765 1 915 1 685 2 025 1 795 1 405 1 205 1 515 1 315 1 465 1 235 1 575 1 345 5 021 4 821 5 081 4 851 8 431 8 231 8 381 8 151 8 491 8 261 11 731 11 531 11 791 11 561
Průjezdný průřez a poloha koleje na mostě
Šířka průjezdného průřezu mostu činí 4 336 mm. Výška průjezdného průřezu u 2p mostů s dolní mostovkou při uložení na pražcích: - u mostů s podélníky na příčnících …...……………………………. 4 900 mm - u mostů s podélníky mezi příčníky …...………………………...…. 5 350 mm Osa koleje na mostě může být: -
totožná s osou mostu
-
rovnoběžná s osou mostu
-
křížit osu mostu
-
zakřivená
Výchylka osy koleje od osy mostu větší než 100 mm není přípustná.
80
3.6.
Montážní spojitost a největší délky převislých konců mostů při montáži vysouváním
Při montáži mostů o více polích vysouváním nebo letmo se spojují sousední pole spojovací příhradou, přičemž osová vzdálenost koncových svislic sousedních polí je 1 000 mm. Spojovací příhrada se vytvoří vložením úzkého elementu č.51 mezi přečnívající části koncových pásů a jeho připojením ke svislicím koncových elementů a pásům obou polí. Koncové pásy se stykují stykovými deskami č.52 a č.53. (obr. č. 72). Po dokončení výsunu mostu je nutno montážní spojitost sousedních polí zrušit. Při montáži vysouváním jsou možné tyto největší délky převislých konců ŽM-16 (m): Způsob montáže stolice
Konstrukce plně montovaná 2-osá bez podélníků plně montovaná 4-osá ---------aaaaa bez podélníků Prodloužení při použití vysouvací vzpěry o
1s 36 39 40,5 45
1p 2s 42 43 45 48
2sz 39 -42
4,7
5,5
5,6
1s 27 30 39 42
Druh mostu 2p 1sz 2s 2sz 1s 25 31,5 28,5 21,5 -33 -23 36 43,5 40,5 34,5 -45 -- 37,5
1sz 20 -33 --
2s 24,5 25,5 39 40
2sz 23 -36 --
5,2
5,4
5,6
5,9
6,0
5,8
5,8
5,5
3p
Prodloužení převislého konce použitím koncového pásu a vysouvací vzpěry je zřejmé z obr. č. 73. Absolutně nejdelší délky převislého konce 53,5 metru lze dosáhnout při montáži mostu 1p2s bez podélníků (odlehčení konstrukce) na 4-osých stolicích. Průhyby převislých konců při montáži jsou uvedeny v tab. čl. 127 předpisu Žel 6-2/1 (pro nejběžnější druh mostu 1p1s činí průhyb převislého konce dl. 36 m celkem 14 cm včetně popuštění ve spojích a zámcích). S průhybem je nutno kalkulovat při stanovení nivelety vysouvací dráhy mostu pro jeho osazení na vysouvací stolice umístěné na podpěře. 3.7.
Uspořádání mostovky a příčného ztužení
Mostovka - poloha podélníků může být buď na příčnících nebo mezi příčníky (obr. č. 7). Při použití polohy mezi příčníky se zmenší výška uložení podélníků (a tím i mostu) o 450 mm. U mostů s horní mostovkou není poloha podélníků mezi příčníky možná! Příčné ztužení a) u mostů s dolní mostovkou u 2p mostů se ztužidla montují pouze při horním pásu (obr. č. 3), u 3p mostů se ztužidla montují ve druhém a třetím patře se vzpěrami (obr. č. 5). b) u mostů s horní mostovkou u 1p mostů se montují při dolním pásu ztužidla pro mosty s horní mostovkou (č.59) se vzpěrami ve vzdálenosti po 6 metrech, s výjimkou krajní příhrady a s výjimkou vystřídání polohy příček. Vzpěry jsou připojeny na příčník přímo, na ztužidlo č.59 prostřednictvím botky vzpěr (obr. č. 2), u 2p mostů se montují při dolním pásu ztužidla č.7 v obrácené poloze, a u horního pásu ztužidla č.59 i v portálu.V obou případech se ztužidla montují ve vzdálenosti po 6 metrech, s výjimkou krajní příhrady a s výjimkou vystřídání polohy příček. Vzpěry
81
se připojují oboustranně ke ztužidlu č.59 prostřednictvím botky vzpěr a volnými konci nahoře k příčníku a dole ke ztužidlu (obr. č. 5), u 3p mostů je uspořádání příčného ztužení v obou dolních patrech stejné jako u 2p mostů. V horním patře se montují ztužidla č.7 v normální poloze se vzpěrami ve vzdálenosti po 3 metrech. Vzpěry jsou připojeny volnými konci k příčníku mostovky přímo a ke ztužidlu prostřednictvím botky vzpěr (obr. č. 6). V portálu vícepatrových mostů s dolní i horní mostovkou jsou vždy místo ztužidel použity příčníky a vzpěry jsou zdvojeny. U mostů 3p1sz se od určitého rozpětí (např. pro vlak C od 64,5 m) v portálech zdvojuje koncová svislice pomocí koncových spojek stěn. Přidaná koncová svislice musí být rovněž podepřena ložiskem prostřednictvím hranolu č.67. 3.8.
Uspořádání větrového nosníku
a) u mostů s dolní mostovkou U všech druhů mostů musí být větrové příčky v krajních příhradách připojeny ve styčníku nad ložisky. U mostů ukončených celou příhradou, jejichž rozpětí není násobkem 6, se provede normální změna polohy příček poblíž středu pole (obr. č. 71). V každé příhradě se montují dvě větrové příčky, u 1p mostů při dolním pásu, u vícepatrových mostů též při horním pásu tak, aby geometrický tvar obou větrových nosníků byl stejný. U mostů ukončených poloviční příhradou a lichým počtem celých příhrad se v první celé příhradě za poloviční příhradou připevňují větrové příčky ke středu příčníku 5M pomocí křižného větrového plechu č.25, proto není nutno měnit polohu větrových příček uprostřed mostu. U zesílených mostů většího rozpětí je nutné ve 2 – 7 příhradách dolního větrového nosníku větrové příčky zdvojit, přičemž krátké větrové příčky se nezdvojují. U mostů, jejichž montáž se provádí vysouváním, se montuje dolní větrový nosník vždy v poloze zapuštěné (obr. č. 58). U mostů delších než 60 m a mostů ukončených poloviční příhradou se musí dolní větrový nosník vždy přemontovat do polohy normální. Protože krátké větrové příčky nelze montovat v zapuštěné poloze, namontují se až po vysunutí nad překážku. b) u mostů s horní mostovkou Platí stejné zásady o uspořádání větrových příček v krajních příhradách a o změně sledu větrových příček, jako u mostů s dolní mostovkou. Větrové příčky v horním větrovém nosníku je nutno připojovat k plechům excentricky, tj. přikládat příčky k plechům zespodu a svislou přírubou dolů. U mostů zesílených větších rozpětí se horní větrový nosník zesiluje vložením pomocného větrového nosníku v zapuštěné poloze s jednoduchými nebo zdvojenými větrovými příčkami. 3.9.
Uspořádání hlavního nosníku
Uspořádání pásů a elementů je pro oba hlavní nosníky u mostů s kolmým ukončením stejné, u mostů se šikmým ukončením může být odlišné. U 2s mostů jsou elementy ve vnitřní stěně osazeny zesílenou svislicí dovnitř mostu, ve vnější stěně vně mostu. Stykové plechy
82
svislic u vícepatrových mostů kryjí styky elementů tam, kde není namontováno ztužidlo. Spojky stěn se montují u všech svislic při dolním i horním pásu, u vícepatrových mostů též v mezipatrech, kde kryjí zároveň vodorovné styky elementů. Spojování prvků hlavních nosníků se provádí takto: a)
spojky stěn
u 1p mostů se připojují spojky stěn ke svislici elementu při dolním pásu 10 šrouby, při horním pásu pouze 2 šrouby, u 2p mostů při dolním a horním pásu 10 šrouby, v prvém patře 4 šrouby, u 3p mostů při dolním pásu, horním pásu a ve 2. patře 10 šrouby a v prvním patře 4 šrouby. b) koncové spojky stěn u 1p mostů se připojují spojky stěn ke svislici elementu při dolním pásu 9 šrouby, při horním pásu pouze 4 šrouby, u 2p mostů při dolním a horním pásu 9 šrouby, v prvém patře 8 šrouby, u 3p mostů při dolním pásu, horním pásu a ve 2. patře 9 šrouby a v prvním patře 8 šrouby. c) elementy u 1s mostů se připojují svislé stykové desky elementů v prvé a druhé příhradě 10 šrouby, v dalších čtyřech příhradách 8 šrouby a ve zbývajících středních příhradách 6 šrouby. Vodorovné stykové desky u vícepatrových mostů se v prvních 3 příhradách připojují 10 šrouby a ve zbývajících příhradách 8 šrouby. u 2s mostů se připojují svislé stykové desky elementů v prvé příhradě 10 šrouby, v dalších 3 příhradách 8 šrouby,v dalších 4 příhradách 6 šrouby a ve zbývajících pouze 4 šrouby. Vodorovné stykové desky u vícepatrových mostů se v prvních 3 příhradách připojují 10 šrouby, v dalších 3 příhradách 8 šrouby a ve zbývajících příhradách 6 šrouby. Připojení elementů k pásům se provádí vždy plným možným počtem šroubů. 3.10.
Zesílení hlavních nosníků
Zesíleným mostem se rozumí most se zesílenými horními a dolními pásy obou hlavních nosníků. U zesílených mostů delších rozpětí musí být pásové zesílení dlouhé nejméně 0,614 L. Počet pásových zesílení je uveden ve výkazech materiálu jednotlivých druhů mostů v předpise Žel 6-2/2. 3.11.
Šikmé ukončení mostů
Používá se pouze výjimečně, pokud nelze obnovu provést mostem s kolmým ukončením. Šikmé ukončení se dociluje vzájemným posunutím hlavních nosníků o 1 500 mm a jeho násobky až do 6 m u mostů jednopatrových a do 3 m u mostů vícepatrových.
83
4.
Montážní prostředky
Montážní prostředky jsou veškeré montážní pomůcky, kterých se používá ke stavbě mostu ŽM-16. Rozdělují se do těchto skupin: Jeřáby
I.skupina
portálové jeřáby únosnosti 5 - 10 tun Pro montáž jednopatrových mostů lze použít samovztyčitelné portálové jeřáby se zdvihem minimálně 6,5 m, pro dvoupatrové mosty nutno použít portálové jeřáby se zdvihem minimálně 10 m. jízdní dráha portálových jeřábů Jízdní dráha se obvykle staví z polovičních pražců (dřevěných nebo betonových typu RS) a kolejnic tvaru A nebo S 49. Kolejnice nutno vzájemně vodivě propojit a celou dráhu uzemnit pomocí zemnících tyčí. automobilové jeřáby únosnosti 7 - 120 tun Pro montáž 1p mostů lze použít běžné jeřáby únosnosti 7 tun. Pro 2p případně 3p mosty je nutno použít výkonnější jeřáby, obvykle s únosností 16 – 120 tun podle technologie stavby a místních podmínek, přičemž orientačně je možno uvažovat s maximální hmotností předmontovaných dílů 3,5 tuny. věžové jeřáby různého typu a výšky Jejich použití je výhodné pro montáž vícepatrových mostů nebo při montáži mostu na plošině v určité výšce nad terénem. II.skupina
Ostatní montážní prostředky závěsy
K zavěšování dílů při manipulaci, montáži a demontáži mostu se používají speciální závěsy: Název
Obr.č.
Šroubový závěs
87
Lanový závěs
88
Závěs podélníkového rámu
89
Závěs pásu
90
Kotvový závěs
91
Hákový závěs
92
Závěs dvojice elementů Závěs koncového elementu
93
Patkový závěs
95
Rámečkový závěs
96
94
Použití Pro všechny součásti, které mají v blízkosti těžiště otvor pro svorník Pro součásti, které lze zavěsit ve dvou bodech (např.příčníky) Pro všechny druhy podélníkových rámů Pro všechny druhy pásů zdvihaných nebo osazovaných samostatně Pro stěnové díly 1p mostů nebo horní díly 2p mostů bez pásového zesílení Pro jednotlivé elementy nebo jejich svazky naležato Pro osazování dvojic elementů Pro koncové elementy nebo jejich svazky osazované naležato Pro různé díly spodního patra (bez horních pásů) Pro stěnové díly horního patra s pásovým zesílením
84
Nosnost v kg 4 000 3 500 1 000 1 500 3 750 3 000 1 500 3 500 3 000 4 000
Lze využít i jiné závěsy (např. textilní se zajišťovací karabinkou), přičemž všechny závěsy musí mít platnou revizi a před použitím musí být prohlédnuty, zda nedošlo k jejich poškození. nářadí a pomůcky K montáži nebo demontáži mostů se používá toto nářadí a pomůcky: Palička ocelová do 2 kg - při vkládání nebo vyjímání šroubů. Pouze pro lehké poklepy tak, aby nedošlo k poškození závitu nebo odštěpení kousků kovu! Klíč otevřený nebo třecí č. 41 - slouží k dotahování šroubů. Pro dotažení obtížně přístupných šroubů se použije nástavec. V případě, je-li stanoven utahovací moment, použije se momentový klíč. Kbelík na svorníky - ocelový nebo plastový, slouží k roznášení a přenášení šroubů. Vazačka s hákem - nejlépe délky 6 – 10 m, slouží ke kotvení a řízení polohy zavěšených dílů nebo součástí a k vytahování plechů nebo šroubů na horní pásy. Těsný trn krátký - slouží k přesnému nastavení příslušných otvorů spojovaných součástek mostu (mimo zámky pásů a pásových zesílení, případně spojek stěn) tak, aby se usnadnilo nenásilné vložení svorníků 40A a 40B. Těsný trn dlouhý - používá se ke stejnému účelu u zámků pásů, pásových zesílení a spojek stěn, tedy pro vložení šroubů 40C, 40D a 40E. Ocelový klín - slouží ke snazšímu osazování součástek a jejich uvolňování při montáži. Dřevěný klín z tvrdého dřeva – používá se (4 ks) při zahájení stavby mostu pro výškovou úpravu polohy prvního příčníku. Konzola pro montáž pásového zesílení - slouží k dodatečné montáži pásového zesílení dolních pásů, kterou je možné provést až po výsunu nad překážku. Záchytný postroj - slouží k zajištění montérů ve výškách bez pevné podlahy proti pádu do hloubky (náhrada dříve používaného ochranného pásu). Při přípravě montážní základny se, kromě výše uvedeného, používají: Nivelační přístroj s latí - pro osazení vysouvacích stolic do stanovené nivelety. Pila oblouková nebo motorová - pro upravení délky dřevěných podložek (prkna, fošny, hranoly, pražce) rovnanin pod vysouvací stolice. Měřičské pásmo 20 – 50 m - pro rozměření polohy vysouvacích stolic. Další vhodné nářadí a pomůcky - vytyčky, křída mastná, ocelové kartáče, úhlová bruska, vrtačka s vrtáky do dřeva i železa, ochranné brýle, fošny na pracovní podlahy, hřebíky, textilie na čištění svorníků od vazelíny, špachtle, sochory a ocelové páky, řetězové a hřebenové zdviháky, theodolit pro vytýčení osy mostu, palice ocelová 10 kg apod. vysouvací prostředky Tvoří je vysouvací stolice, vysouvací vzpěra a zařízení pro vyvození vysouvací síly. Vysouvací stolice - slouží pro podélné vysunutí konstrukce nad překážku. Mohou být jednoosé (únosnost 30 t, obr. č. 74), dvouosé (únosnost 60 tun, obr. č. 75) nebo čtyřosé (únosnost 120 tun, obr. č. 76) a sestavují se z těchto součástí: dvoukolí (hmotnost 44 kg) - skládá se z osky, zasazené do lůžka nebo vahadla stolice a dvojice koleček s omezovacím nákolkem, které se na ní otáčejí,
85
lůžko jednoosé stolice (hmotnost 65 kg) - svařená krabice nahoře s lůžkem pro osazení jednoho dvojkolí, malé vahadlo (hmotnost 60 kg) - žebrová konstrukce nahoře se 2 lůžky pro osazení dvoukolí a dole s dosedací plochou pro osazení na úložnou desku (2 osá stolice) nebo velké vahadlo (4 osá stolice), úložná deska (hmotnost 132 kg) - masivní deska s uchem pro nošení, nahoře s 1 lůžkem pro osazení malého nebo velkého vahadla, velké vahadlo (hmotnost 310 kg) - uzavřená žebrová konstrukce nahoře se 2 lůžky pro osazení malých vahadel a dole s dosedací plochou pro osazení na úložnou desku. U modernizovaného mostu ŽM-16M byly uvedené součásti upraveny tak, že jednotlivé stolice jsou vyšší (o 8, 14 a 16 cm) a mají vyšší únosnost (40, 80 a 160 tun). Vysouvací vzpěra (174 kg, obr. č. 77) slouží k prodloužení převislého konce mostu o 6,5 m a montuje se mezi koncový pás, který se pomocí desek č.52 a č.53 připojí zepředu k čelu prvního pole a ke krajní svislici levého i pravého hlavního nosníku. U modernizovaného mostu ŽM 16M jsou dvě vzpěry nahrazeny vysouvacím nástavcem, kde jsou vzpěry připevněny až na konec předsunutého koncového pásu a pomocí svislice, diagonály a větrových příček se vytváří prostorová, tuhá a plně únosná konstrukce (obr. č. 86). Zařízení pro vyvození vysouvací síly - jako prostředky pro podélné vysunutí konstrukce ŽM-16 nad překážku se běžně používají: -
tažné zařízení soupravy HYRA-M,
-
vyprošťovací tanky (např. VT 55),
-
automobily vyprošťovací (např. AV-15),
-
vrátky ruční nebo elektrické s kladkostroji,
-
u lehčích konstrukcí navijáky nákladních terénních automobilů (např. T 815).
U lehčích konstrukcí lze použít i posun zezadu pomocí nákladního automobilu, případně lokomotivy, pokud se montáž provádí přímo v koleji za mostem. (použito např. SOŽ a.s. v roce 1997 v Suchdole nad Odrou). III.skupina
Dopravní prostředky
slouží k přepravě předmontovaných stěnových dílů a dalších součástí mostu ŽM-16 z montážní základny (skládky materiálu) do čela montáže. Mohou to být: -
nákladní terénní automobily (např. T 148 nebo T 815),
-
železniční vagóny (nízkostěnné pro díly naležato, vysokostěnné pro díly nastojato),
-
člun a dopravní soulodí (např. MO 634 a soulodí PMS) v případě montáže na vodě.
Dříve používaná úzkorozchodná drážka 600 mm (včetně výhybek a točnic), s vozíky oplenovými a vozíky s podélnými prahy, již není ve skladech k dispozici.
86
5.
Základní bezpečnostní pravidla
Vedoucí montážního oddílu (stavbyvedoucí) odpovídá za dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci všemi pracovníky, kteří se montáže zúčastňují. Všichni pracovníci musí být před zahájením montáže a v nutném rozsahu i před každou směnou prokazatelně proškoleni (seznámeni) se zásadami bezpečnosti práce. Vstupní školení zajišťuje obvykle bezpečnostní technik, denní školení a upřesnění denního úkolu provádí mistr nebo stavbyvedoucí. Základem bezpečné práce při montáži ŽM-16 je organizovanost a provádění všech činností předepsaným způsobem nebo postupem a na základě povelů a pokynů mistrů (předáků). Každý člen předmontážní, montážní nebo dopravní skupiny provádí úkony, pro které je určen a zacvičen v co nejkratším čase tak, aby přitom nebyla ohrožena jeho bezpečnost nebo bezpečnost ostatních. Při ohrožení bezpečnosti nebo nedodržování zásad BOZP je každý povinen toto oznámit svému nejbližšímu nadřízenému. Při práci musí být dodržovány zejména tyto hlavní zásady: -
všichni pracovníci musí být řádně ustrojeni a musí používat předepsané ochranné pomůcky (přilba ochranná, rukavice pracovní, pevná obuv, ochranné brýle apod.),
-
montéři, kteří při práci vystupují na konstrukci, musí být vystrojení bezpečnostním postrojem a při práci ve výšce připoutáni,
-
je zakázáno vstupovat do prostoru pod zavěšeným břemenem nebo se v něm zdržovat,
-
k zavěšování jednotlivých součástí nebo předmontovaných dílů se musí používat předepsané nebo jiné vhodné druhy závěsů a zavěšení musí být provedeno bezpečným způsobem, který nutno vyzkoušet a pokud nevyhovuje, břemeno převěsit,
-
k usměrňování zavěšených dílů zvedaných nad úroveň dosahu rukou zásadně používat vazačky,
-
nesmějí se používat závěsy, u kterých nebyla provedena revize a zatěžovací zkouška, dále závěsy, u nichž došlo během používání k poškození, zejména ty, které vykazují trvalou deformaci, trhliny nebo poškození lan korozí a přelomením jednotlivých drátů,
-
vyvěšení součástí nebo předmontovaného dílu mostu se provádí na pokyn vedoucího skupiny nebo vazače až po bezpečném připojení ke konstrukci (obvykle 1-2 šrouby), nebo uložení na podklady takovým způsobem, aby nemohlo dojít po vyvěšení k jejich překlopení nebo sesunutí,
-
jeřáby, elektrocentrály, tažné prostředky a další stroje a mechanizmy mohou obsluhovat jen osoby s platným oprávněním, které musí dodržovat předpisy a bezpečnostní pravidla, uvedená v příslušných instrukcích (návodech) pro obsluhu těchto zařízení,
-
při zatloukání trnů nebo šroubů do otvorů musí být použity paličky, které nemají uvolněnou násadu a poškozenou údernou plochu, pracovník musí mít rukavice a ochranné brýle,
-
při navádění součástí do správné polohy a zajišťování vstřícnosti otvorů musí být používány trny nebo rukojeti klíčů, do otvorů se nesmí strkat prsty,
87
-
drobné součásti a šrouby nesmějí být volně položeny na konstrukci tam, kde hrozí jejich spadnutí na pracovníky pohybující se pod tímto místem,
-
pomocné pracovní podlahy z fošen musí být uloženy a zajištěny tak, aby nemohlo dojít k překlopení při vstupu na volný konec,
-
při dešti, námraze nebo silném větru je nutno dbát při práci zvláštní opatrnosti a případně montáž přerušit do doby, než se podmínky zlepší. Při výsunu nutno provádět měření rychlosti větru, přičemž při rychlosti vyšší 14 m/s (u vícepatrových mostů 11 m/s) je výsun zakázán.
Uvedené zásady nevyčerpávají všechny možnosti bezpečné práce. Vedoucí montážního oddílu, mistři (předáci) a vedoucí skupin musí vyžadovat od všech pracovníků pracovní disciplínu, zachovávání pořádku na pracovišti a preventivně předcházet situacím, při kterých by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce.
II. MONTÁŽ A DEMONTÁŽ MOSTŮ ŽM-16 1.
Přípravné práce 1.1.
Všeobecně
Stavba mostu musí být provedena plánovitě, organizovaně, rychle a plynule. K tomu je nutno důkladně a uvážlivě připravit staveniště, skládky materiálu a všechna montážní zařízení. Příprava staveniště zahrnuje zejména: -
případné odstranění trosek,
-
vytyčovací a měřičské práce,
-
vymezení montážních a skládkových ploch, jejich urovnání a případné zpevnění,
-
přípravu zdrojů energie včetně rozvodů a zřízení osvětlení pracovišť,
-
rozměření a úprava základů pro vysouvací stolice (panely nebo dřevěné rovnaniny) a jejich osazení na ně do stanovené nivelety,
-
přípravu a zpohotovení montážních prostředků a pomůcek na skládce i v čele stavby,
-
provedení úprav příjezdových komunikací,
-
další případné práce související se stavbou mostu (stálé nebo pomocné podpěry, lešení, přístaviště, sestavení soulodí apod.).
Přípravné práce musí být provedeny a dokončeny před zahájením montáže. 1.2.
Staveniště a jeho rozdělení
Staveniště zahrnuje prostor vlastní stavby mostu a přilehlé prostory, sloužící k ukládání a přípravě materiálu, předmontážním, montážním a dokončovacím pracím.
88
Staveniště je členěno na tyto hlavní pracoviště: -
skládka a předmontáž,
-
čelo stavby.
Obě pracoviště jsou zpravidla místně oddělena a komunikačně spojena zpevněnou cestou pro nákladní automobily, případně kolejí pro přepravu součástí a dílů na vagónech (např. stavba mostu ŽM 16M ve Znojmě v roce 1992 nebo ŽM-16 v Suchdole nad Odrou 1997). Uspořádání a rozmístění pracovišť pro skládku, předmontáž a montáž v čele stavby je rozdílné podle místních podmínek, optimální technologie stavby a potřebě dodržení zásad BOZP. Skládka musí být umístěna na místě dobře dostupném pro dopravní prostředky a spojovací komunikace musí umožňovat průjezd vozidel s ložnou šířkou min. 4,5 m (šířka stěnového dílu max. 4,1 m + mezera). Ve výjimečných případech, kdy je na předmostí dostatek místa a vhodný terén, je možno skládku a předmontáž umístit v bezprostřední blízkosti čela stavby tak, aby předmontované díly byly osazovány jeřábem v čele stavby s minimálními pojezdy. 1.3.
Manipulace s materiálem a jeho uspořádání na skládce
Při manipulaci s materiálem ŽM-16 je nutno používat odpovídající závěsy a předepsaný způsob zavěšení součástí nebo dílů. Je zakázáno shazovat jednotlivé součásti (i plechy a šrouby) z dopravních prostředků nebo konstrukce na zem. Součásti, svazky součástí nebo předmontované díly musí být ukládány na dřevěné hranoly nebo ocelové rošty takovým způsobem, aby byla před vyvěšením zajištěna jejich stabilita a bylo možno je znovu bezpečně zavěsit. Jednotlivé součásti musí být na skládce (orientačně je potřeba na 1t materiálu 1m2 plochy) rozloženy tak, aby umístění odpovídalo pořadí jejich postupného odebírání při minimálních pojezdech montážních a dopravních prostředků a nebylo nutno je při montáži přerovnávat. Při předmontáži pomocí portálového jeřábu typu SKJ (Samovztyčitelný Kozový Jeřáb), pohybujícího se na předem vybudované kolejnicové drážce, je obvyklé toto pořadí uložení součástí směrem od čela stavby: a)
pásové zesílení a samostatně pásy,
b)
elementy, koncové elementy a koncové svislice,
c)
příčníky a samostatně ztužidla,
d)
podélníky a ztužidla podélníků,
e)
vzpěry a botky vzpěr,
f)
větrové příčky, větrové a jiné plechy,
g)
ostatní materiál.
Šrouby se rozmístí podle jejich potřeby po celé skládce a průběžně se doplňují. Nastojato se na dřevěné podklady ukládají příčníky, ztužidla a podélníky. Naležato se zpravidla ukládají pásy (zámek s čelistí vložnou dopředu), elementy, koncové elementy. 89
Plochy součástí a) až b) se obvykle označují jako velká skládka. Optimální je její obsluha dvěma kozovými jeřáby typu SKJ, nebo jinými vhodnými portálovými jeřáby. Plochy součástí c) až g) se obvykle označují jako malá skládka. Pro její obsluhu stačí jeden jeřáb SKJ. 2.
Montáž mostů 2.1.
Předmontáž dílů
Předmontáží jednotlivých součástí do větších celků lze dosáhnout vysoké tempo montáže v čele stavby, nasadit optimální počet pracovníků a omezit rozsah montážních prací přímo v čele stavby. Při předmontáži se obvykle sestavují (automobilovým jeřábem nebo SKJ-5) tyto díly: -
stěnové díly z elementů a pásů,
-
podélníkové rámy (u mostovky s podélníky na příčnících),
-
rámy příčného ztužení (ze ztužidel, příčníků a vzpěr s botkami vzpěr),
-
díly zapuštěného větrového nosníku,
-
díly horního ztužení 2p mostů (ztužidlo, větrový plech č. 25 a 4 větrové příčky).
Předmontáž stěnových dílů z elementů a pásů se provádí ve vodorovné poloze zpravidla na roštech z dřevěných pražců. Na ně se osadí dva elementy č.19 (případně č.19 a koncový č.20) a šrouby 40A se spojí jejich svislé stykové desky. K tomuto prvku (dvojice elementů) se připojí příslušné pásy - u 1p mostů oboustranně a u vícepatrových mostů jednostranně, přičemž do středního patra 3p mostů se osazují pouze dvojice elementů. Je nutno dbát na dodržení správné polohy součástí, zejména výztuhy svislice elementu (rozdíl mezi pravou a levou stěnou), polohy zámku pásů a směr šroubů, neboť pozdější provádění oprav je obtížné a způsobuje vždy značné časové zdržení stavby. Stěnové díly se dělí na počáteční (P1 – P4), střední (S1 – S4) a koncové (K1 – K12) a jejich sestava je uvedena v čl. 186 předpisu Žel 6-2/1. Předmontáž podélníkových rámů se provádí nastojato zpravidla na roštu z dřevěných pražců. Dva podélníky nebo koncové podélníky se spojí podélníkovými ztužidly a takto sestavený prvek se zavěšuje speciálním závěsem podélníkového rámu. Pro mostovku s podélníky mezi příčníky se rámy nesestavují! Dvojice podélníků se zavěsí v požadované poloze na lanový závěs a po jednom se připojí k příčníkům. Podélníkové rámy se dělí na počáteční (P), střední (S) a koncové (K1 – K2) a jejich sestava je uvedena v čl. 196 předpisu Žel 6-2/1. Předmontáž zapuštěného větrového nosníku u dolních pásů se provádí připojením přípojných úhelníků č.58 a přípojných plechů č.6 (pouze jedním šroubem) k příčníku č.5 a volným přiložením větrových příček č.23 a plechů zapuštěného větrového nosníku č. 56L a č.56P. Předmontáž rámů příčného ztužení se provádí naležato zpravidla na roštu z dřevěných pražců. Ztužidla (č.7 nebo 59) nebo příčníky č.5 se vystrojí botkami č.9 a spojí vzpěrami č.8 s dalším ztužidlem nebo příčníkem. Pokud jsou v dané příhradě 3, respektive 4 ks ztužidel a příčníků, montuje se v horních patrech příčník nebo ztužidlo samostatně jen s botkou vzpěr.
90
Rámy příčného ztužení se dělí na počáteční a koncové (PK1 - PK4) a střední (S1 - S4) a jejich sestava je uvedena v čl. 198 předpisu Žel 6-2/1. Předmontáž dílů horního ztužení 2p mostů se provádí nastojato zpravidla na roštu z dřevěných pražců. Ztužidla č.7, č.59 nebo příčníky č.5 se vystrojí křižným větrovým plechem č.25 a čtyřmi větrovými příčkami č.23, připojenými k plechu jedním šroubem tak, aby je bylo možno po osazení pootočit do správné polohy. Větrové příčky se na obou stranách před osazením zajistí vazačkami. Příčníky č.5 mostů s dolní mostovkou se osazují samostatně, ale na skládce se vystrojí přípojným úhelníkem č.58 větrového nosníku v zapuštěné poloze. Ostatní plechy (č.6, č.56 L+P apod.) se k příčníku připevní jedním šroubem a montér při jejich zabudování je pouze přemístí na místo. Osazování šroubů a) Svislé šrouby se osazují vždy hlavami nahoru a maticemi dolů. b) Vodorovné šrouby podél osy mostu se vkládají jedním směrem, obvykle hlavou směrem k překážce (směr výsunu) a maticí ve směru montáže konstrukce. c) Vodorovné šrouby příčně k ose mostu se osazují vždy hlavou k ose mostu, s výjimkou šroubů stykových plechů svislic č.21 a č.22 na vnější straně hlavního nosníku, které se montují hlavami vně mostu. Doprava předmontovaných dílů do čela stavby Vzhledem k tomu, že již prakticky nelze uvažovat s dopravou předmontovaných dílů do čela stavby na vozících úzkorozchodné dráhy 600 mm, provede se doprava naležato na nákladních automobilech nebo nízkostěnných vagónech, případně nastojato na vysokostěnných vagónech. Počet dopravních prostředků musí být takový, aby v závislosti na délce přepravy byly montážní prostředky v čele stavby využity a neměly prostoje. 2.2.
Montáž v čele stavby
Součásti mostů ŽM-16 se spojují počtem šroubů, uvedených v bodu 3.9. (u ŽM 16M vždy plným počtem svorníků). Hlavním způsobem montáže mostů ŽM-16 je montáž vysouváním. Pomocnými druhy montáže, které se však používají pouze ojediněle, pokud výsun není možný, jsou: -
montáž letmo,
-
montáž na lešení,
-
montáž kombinovaná.
Při montáži vysouváním se konstrukce montuje na předmostí směrem od překážky, dolní pásy se ukládají na stolice vysouvací dráhy a konstrukce se postupně vysouvá nad překážku. Pokud vyvažovací nosník ani prodloužení délky konstrukce o 6,5 m vysouvací vzpěrou nebo vysouvacím nástavcem nepostačuje, je nutno montovat pomocné vysouvací podpěry nejlépe z materiálu PIŽMO, které se po dosunutí demontují. Základním montážním prostředkem pro montáž mostů ŽM-16 je portálový jeřáb SKJ 5. Pro mosty 1p možno použít SKJ-5 nízký, pro 2p mosty jsou nejvhodnější v čele montáže dva SKJ, přičemž jeden nízký se používá pro montáž prvního patra a mostovky, druhý vysoký pro montáž druhého patra, horního větrového nosníku a příčného ztužení.
91
K montáži v čele stavby lze použít též automobilové jeřáby, nejlépe AD 16 - AD 28. Zvláštnost montáže automobilovým jeřábem spočívá v tom, že je třeba vytvořit dostatečný manipulační prostor, popř. upravit pořadí vkládaných dílů a postup vysouvání tak, aby pojezdy jeřábu byly minimální. Automobilní a portálové jeřáby lze vzájemně kombinovat, např. ve Znojmě jeřáb AD 28 vykládal díly z vagónů a montoval spodní patro a vysoký SKJ-5 současně montoval horní patro o 12 m dále směrem k překážce. Zahájení montáže čela 1p mostu s dolní mostovkou -
Montážní stolice se osadí do nivelety, obvykle na rovnaniny z polovičních pražců. Osová vzdálenost stolic pro 1s mosty je 4,8 m. Jejich počet závisí na délce montážní základny (obvykle 20 – 30 metrů). Minimální počet stolic na montážní základně je 6 kusů.
-
Mezi určené stolice se do výšky horní hrany soukolí vybuduje rovnanina ukončená dvěma dvojicemi proti sobě postavenými dřevěnými klíny (maximálně 1 m od stolic) a na ni se osadí příčník (součást č.5), který se proti překlopení zajistí oboustranně dřevěnými vzpěrami.
-
K příčníku se připojí první počáteční díl hlavního nosníku, přičemž případná výšková diference mezi otvory příčníku a svislice se vyrovná pomocí dřevěných klínů (počáteční díl sestává z horního ½ koncového pásu č.12, koncového elementu č.20, elementu č.19 a dolního koncového pásu č.11). Stěnový díl se opět provizorně zajistí proti překlopení dřevěnými vzpěrami.
-
Druhý počáteční díl se k příčníku připojí z druhé strany, přičemž k vyrovnání rozdílů mezi otvory se opět použijí dřevěné klíny. Z hlediska bezpečnosti je možno klíny i provizorní vzpěry odstranit až po sestavení čela mostu. Z hlediska technologického je nutno klíny a provizorní vzpěry odstranit před prvním podélným posunem konstrukce. Pokud se krajní díly sestavují přímo ze součástí, postupuje se v pořadí – 1) dolní pásy, 2) příčník, 3) koncové elementy, 4) element, 5) horní ½ pás - vždy střídavě pro pravý a levý hlavní nosník, přičemž není nutno příčník podpírat rovnaninami a klíny.
-
Montáž čela mostu se ukončí vložením dalšího příčníku a větrového nosníku v první příhradě.
-
Pořadí montáže dalších stěnových dílů, příčného ztužení, mostovky a větrového nosníku vyplývá z technologického postupu, který si zpracuje vedoucí montážního oddílu pro konkrétní most, na základě vzorů v předpisu Žel-6-2/1 (str. 74 – 79). Obdobný postup je u montáže vícepatrových mostů, kde se horní patra montují o 12 m posunutě směrem k překážce.
-
Při montáži čela mostu pomocí SKJ nezáleží na pořadí prvního a druhého stěnového dílu (levá nebo pravá stěna). Při použití automobilního jeřábu je rozhodující poloha jeřábu a montáž se zahajuje vždy stavbou stěny vzdálenější od jeřábu tak, aby se předmontované díly nemusely zdvihat přes již vybudovanou stěnu.
92
2.3.
Vysouvání mostních polí ŽM-16
Vysouvání mostní konstrukce nad překážku se provádí na etapy, podle délky vysouvací dráhy, zpravidla po dokončení montáže určité části mostního pole. V konečné fázi každého výsunu musí být s dostatečnou bezpečností (minimálně 1,25) zajištěna stabilita konstrukce proti překlopení odpovídajícím momentem vyvažovacího nosníku. Ke zvýšení stability se konstrukce zpravidla opatřuje vysouvací vzpěrou (u ŽM 16M vysouvacím nástavcem) délky 6,5 m. Při najetí nad vysouvací stolice se obvykle používá tento postup: stolice se bočně vysunou mimo obrys mostu, zvedáky HYRA nebo HYRA-M se odstraní průhyb konstrukce, stolice se zasunou pod spodní pásy a konstrukce se na ně spustí. Potřebná vysouvací síla S v megapondech činí: S = 0,05 Q ± (Q x sklon dráhy v ‰)/1000, kde Q je hmotnost mostu v tunách. Jako zdroj vysouvací síly je nejvhodnější použít navijáky vyprošťovacího tanku nebo automobilu, umístěného v ose konstrukce. Připojení tažného lana musí být provedeno v blízkosti styčníků tak, aby nedošlo k deformaci mostních částí. Před každým posunem musí být zkontrolována správná poloha všech vysouvacích stolic (nákolky stolic musí být v drážce pásu), odstraněny všechny zajišťovací klíny a zarážky a odstraněny omylem vložené šrouby na spodní hraně pojížděných pásů. Při vysouvání nejsou montéři na konstrukci, ale jsou rozmístěni ke stolicím, sledují, zda nákolky stolic nevyjíždějí z drážky a vkládají nebo odstraňují zajišťovací dřevěné klínky. Pokud nákolek stolice vyjede z drážky pásu, výsun se ihned zastaví a po přizvednutí hydraulickým zvedákem se stolice příčně posune do správné polohy. 3.
Dokončovací práce 3.1.
Uložení konstrukce na ložiska
Po vysunutí mostních polí ŽM-16 se zdemontuje vysouvací nástavec a případně spojovací příhrady u mostů s více poli. Úzké elementy se pomocí řetězových zvedáků po vyjmutí uloží na mostovku. Rozsunutí polí o 50 mm a jejich spuštění na ložiska se provede zpravidla pomocí saní a zvedáků ze soupravy HYRA nebo HYRA-M. Mostní pole se nejprve srovná do vodorovné polohy a pak se střídavě spouští na obou stranách tak, že jeden konec mostu je pevně podepřen (příruby pístu leží na roznášecích hranolech). Při spouštění musí být oba hlavní nosníky mostního pole ve stejné úrovni, aby nedošlo ke zkřížení konstrukce. Před dosednutím na ložiska se na saních HYRA nebo HYRA-M provede směrová úprava (max. se povoluje odchylka 1 cm od osy) a válečky pohyblivých ložisek se nastaví do polohy, odpovídající teplotě vzduchu. 3.2.
Montáž železničního svršku a příslušenství mostu
U mostů s podélníkovou mostovkou se po osazení do konečné polohy položí kolej s pojistnými úhelníky, osadí se dilatační zařízení a zřídí se dřevěná podlaha se zábradlím a ochranná zařízení.
93
Kolejnice, pražce, úhelníky a dilatační zařízení Na mostě se zpravidla klade svršek stejného typu, jako na předmostí. Dřevěné pražce (výjimečně mostnice) s osovou vzdáleností max. 60 cm se agrafami připevní k podélníkům. Kolejnice se k pražcům připevňují prostřednictvím plochých žebrových podkladnic a příslušných upevňovadel. Kolejnice na mostě se zpravidla svařují, styk koleje musí být min. 2 m za závěrnou zídkou. Na všech mostech delších než 20 m se osazují pojistné úhelníky, jejichž horní hrany musí být alespoň ve stejné úrovni jako temeno kolejnice a nesmí ho převyšovat více než 30 mm. Pojistné úhelníky musí být prodlouženy min. 10 m za závěrnou zídku, odkud se sbíhají do osy koleje, kde se spojí klínem z tvrdého dřeva. Dilatační zařízení se vkládá na předmostí u pohyblivého ložiska pouze u mostů 60 m a delších, u kratších polí postačí styk kolejnic s prodlouženou dilatační volností (oválné otvory ve spojkách). Podlaha na mostě Podlaha na mostě ŽM-16 se zřizuje zpravidla na obou stranách koleje z fošen tl. 5 – 8 cm podélně uspořádaných případně z prken uložených příčně a připevněných k podélným dřevěným hranolům (10x10 nebo 10x15 cm), položeným na příčníky. Fošny se kladou s mezerami 0,5 cm pro volný odtok srážkové vody. S výhodou je možno podélné fošny stejné délky spojovat v podlahové díly. Mezi kolejnicemi se obvykle zřídí podlaha z žebrového plechu nebo prken, která se připevní k pražcům. Zábradlí Průběžné zábradlí výšky 1 100 mm se zřizuje pouze u mostů s horní mostovkou. Osová vzdálenost sloupků v podélném ose mostu je 2 000 – 4 000 mm. Prvky zábradlí (sloupky a madla) nesmí zasahovat do průjezdného průřezu mostu, vzdálenost musí být minimálně 4 400 mm. U mostů s dolní mostovkou se obvykle zábradlí nahrazuje drátěným pletivem. Ochranná zařízení U mostů s horní mostovkou se světlou šířkou zábradlí do 5 000 mm se ve vzdálenosti max. 50 m zřizují ochranné výstupky hluboké min. 50 cm a široké min. 75 cm. Protipožární prostředky (obvykle přenosné hasicí přístroje) postačí u mostů do 50 m umístit pouze na jednom předmostí, u mostů nad 50 m do 100 m na obou předmostích a u mostů delších než 100 m se umístí taktéž uprostřed přemostění. 3.3.
Povolení k užívání mostu
Každý most se předává do provozu na základě povolení k užívání, které se udělí komisionálně, po příznivém výsledku první hlavní prohlídky a zatěžovací zkoušky. Pro první hlavní prohlídku se připraví projektová dokumentace, podle které byla stavba provedena, včetně zaznamenání případných změn, zápisy o geologickém posudku, zápisy o provedených zkouškách únosnosti základových spár, pilotovací protokoly a zápisy o převzetí již zakrytých částí stavby. Z mostní konstrukce se odstraní veškerá pomocná montážní zařízení a hrubé nečistoty, zvlášť pečlivě je nutno očistit ložiska. Pro zajištění přístupu ke všem částem mostu se zajistí pomocná zařízení, např. žebříky, lávky, hydraulické plošiny apod.
94
První hlavní prohlídka spočívá v: -
porovnání provedení stavby se schválenou projektovou dokumentací a ustanoveními předpisu Žel 6-2/1,
-
posouzení jakosti stavebních hmot netypizovaných částí přemostění (opěry, podlaha apod.),
-
posouzení odborného smontování konstrukce ŽM-16 (v jednotlivostech i vcelku),
-
důsledném a pečlivém posouzení všech částí mostu (hlavní nosníky, příčné a větrové ztužení, mostovka, kolej, ložiska, podlahy, zábradlí) - zjištěné závady (např. chybně vložené, nebo povolené šrouby) je nutno odstranit před provedením zatěžovací zkoušky.
Zatěžovací zkoušku může provádět, stanoveným zatěžovacím břemenem, pouze firma k tomu certifikovaná (např. TAZUS). Zkouška se provede nejprve klidným zatížením, kdy je zatěžovací souprava v klidu. Údaje se získávají měřením ihned po zatížení a dále v pěti minutových intervalech. Obvykle se toto provede 2 x a pak následuje dynamická zkouška projetím zatěžovací soupravy pomalou jízdou a následně max. povolenou rychlostí (5 – 60 km/hod). Pozor – před zatěžovací zkouškou nesmí být konstrukce pojížděna! 3.4.
Udržování mostu ŽM-16
Most ŽM-16 vyžaduje soustavnou údržbu a dotahování matic uvolněných šroubů. Zvláštní pozornost nutno věnovat kontrole šroubů mostovky. Periodicky se kontroluje i funkce ložisek a jejich uložení, stav opěr a podpěr mostu a geometrická poloha koleje na mostě. Občas je nutno vyčistit odvodňovací otvory a kouty styčných desek elementů. Periodická hlavní prohlídka se provede po 6 letech provozu, mimořádná hlavní prohlídka pak po živelné pohromě nebo při zjištění chvění konstrukce nebo zdvihání ložisek při jízdě vlaků. 4.
Demontáž mostů
Demontáž mostů ŽM-16 se provádí obdobným způsobem jako montáž, ale obráceným postupem. Před vlastní demontáží se zpravidla zdemontuje podlaha a železniční svršek, v případě potřeby se ještě provede odlehčení posledního pole demontáží podélníků. Konstrukce se zvedne z ložisek a osadí na vysouvací stolice potřebné únosnosti. Pokud se provádí demontáž více polí, je nutno před zahájením výsunu obnovit jejich spojitost (vložení úzkých elementů č.51 a montáž desek č.52 a č.53). S postupným výsunem se v čele stavby konstrukce rozebírá na díly, které se po dopravení na skládku rozeberou do jednotlivých součástí, které se očistí a pečlivě prohlédnou. Poškozené se označí a uloží samostatně k zajištění jejich opravy. Zvláštní pozornost nutno věnovat očištění a následné konzervaci zámků pásů, ložisek a závitů šroubů. Součásti (elementy, příčníky, ztužidla, podélníky apod.) se svazkují, naloží na vagóny a odešlou do stanoveného úložiště. Demontáž mostů o více polích lze ve výjimečných případech provést i letmo, kdy je možno využít i delší povolené převislé konce. Zbylé krajní pole se obvykle vysune a demontuje na břehu.
95
III MONTÁŽNÍ ODDÍL A JEHO ORGANIZACE 1.
Všeobecně Montáž mostů ŽM-16 provádí montážní oddíl, jehož složení je ovlivněno:
2.
-
druhem mostu,
-
způsobem montáže,
-
vzdáleností, uspořádáním a vybavením skládky materiálu,
-
způsobem dopravy materiálu ze skládky do čela mostu,
-
druhem použitých montážních prostředků.
Složení montážního oddílu a úkoly skupin
Montážní oddíl řídí vedoucí montážního oddílu (stavbyvedoucí), který organizuje celý postup stavby mostu, řídí přípravné práce, montáž, vysouvání a spouštění mostu. Řídí a kontroluje činnost obou pracovních čet a odpovídá za dodržování zásad BOZP všemi pracovníky. Je mu podřízen pracovník logistiky pro materiálně-technické zabezpečení stavby, který zajišťuje úplnost a provozuschopnost montážních prostředků a doplňování skládky mostním, pomocným a spotřebním materiálem. Ten má obvykle k dispozici údržbáře elektrických strojů a rozvodné sítě na pracovišti. Montážní oddíl pro stavbu mostu se dělí na dvě pracovní čety: a)
skládková četa - pracuje na skládce a zajišťuje dopravu předmontovaných dílů do čela stavby,
b)
montážní četa - pracuje v čele stavby mostu.
Vedoucí (mistři) obou čet a vedoucí skupin (předáci) řídí a kontrolují činnost jednotlivých skupin, přebírají přidělené nářadí a montážní pomůcky, odpovídají za jejich správné používání a ukládání, za dodržování BOZP, za kvalitu práce a přesné dodržování sledu prací podle technologického postupu montáže. Vedoucí montážní čety, kromě těchto povinností, odpovídá za správné smontování, směrové a výškové uložení mostní konstrukce a vysouvání. Skládková četa se dělí na tyto skupiny: a)
skupina malé skládky - provádí předmontáž podélníkových rámů, rámů příčného ztužení, dílů horního ztužení 2p mostů a vystrojování příčníků. Předmontované díly a jednotlivé součásti nakládá (portálovým nebo automobilním jeřábem) na dopravní prostředky k přepravě dalším skupinám nebo přímo do čela stavby,
b)
skupina skládky elementů - provádí (SKJ nebo AJ) spojení dvou elementů případně elementu a svislice a jejich naložení na dopravní prostředek,
c)
skupina skládky pásů - ke dvojicím elementů připojuje pásy,
d)
skupina dopravní - zajišťuje dopravu dílů a součástí do čela stavby. Tvoří ji buď řidiči nákladních automobilů nebo vlaková četa při dopravě po kolejích
96
(dříve při použití úzkorozchodné drážky s vozíky to byli pracovníci, kteří zajišťovali jejich ruční posun). Montážní četa se dělí na tyto skupiny: a)
skupina montážních prostředků - obsluha SKJ nebo automobilních jeřábů s vazači, kteří zavěšují díly a součásti před jejich vložením do mostu,
b)
skupina montérů levé strany mostu,
c)
skupina montérů pravé strany mostu - spojují šrouby předmontované díly a součásti, dle technologického postupu, do prostorové konstrukce,
d)
skupina pomocná - zajišťuje údržbu drážek SKJ a doplňování svorníků.
Pro výsun mostu se obvykle sestavuje samostatná pracovní skupina, která provádí zakotvení vysouvacího prostředku, připevnění lan a kladkostrojů ke konstrukci, rozmístění vysouvacích stolic na opěrách a vlastní výsun konstrukce. Počty pracovníků v jednotlivých skupinách jsou závislé na druhu použitých montážních prostředků (SKJ s pojezdem, SKJ bez pojezdu nebo AJ) a druhu mostu (1p1s - 3p2s). Pro nejběžnější druh mostu 1p1s, při použití 4 ks SKJ-5 s pojezdem, jsou optimální tyto počty pracovníků v jednotlivých skupinách: Skládková četa
celkem 1 + 4 + 22
skupina malé skládky
1 + 4 (předák, obsluha SKJ, vazač, 2 montéři)
skupina skládky elementů
1 + 4 (předák, obsluha SKJ, vazač, 2 montéři)
skupina skládky pásů
1 + 8 (předák, obsluha SKJ, vazač, 6 montérů)
skupina dopravní
1 + 6 (předák, 6 řidičů)
Montážní četa
celkem 1 + 4 + 25
skupina SKJ-5
1 + 3 (předák, obsluha SKJ, 2 vazači)
skupina montérů levé strany
1 + 10 (předák, montér horního pásu, montér mezi pásmové výplně, montér dolního pásu, 2 montéři mostovky, montér větrového nosníku, 3 dotahovači šroubů, 1 nosič šroubů)
skupina montérů pravé strany
1 + 10 dtto
skupina pomocná
1 + 2 (předák, 2 pracovníci pro doplňování šroubů)
Montážní oddíl 1p1s mostu
celkem 4 + 8 + 48
Pro nejběžnější druh mostu 2p1s, při použití 5 ks SKJ-5 s pojezdem, jsou optimální tyto počty pracovníků v jednotlivých skupinách: Skládková četa
celkem 1 + 4 + 20
skupina malé skládky
1 + 4 (předák, obsluha SKJ, vazač, 2 montéři)
skupina skládky elementů
1 + 4 (předák, obsluha SKJ, vazač, 2 montéři)
skupina skládky pásů
1 + 6 (předák, obsluha SKJ, vazač, 4 montéři)
skupina dopravní
1 + 6 (předák, 6 řidičů)
Montážní četa
celkem 1 + 4 + 40 97
skupina 2 ks SKJ-5
1 + 6 (předák, 2 obsluha SKJ, 4 vazači)
skupina montérů levé strany
1 + 16 (předák, montér horního pásu, 2 mezipásmové výplně, montér dolního pásu, 2 mostovky, montér dolního větrového nosníku, 2 horního větrového nosníku, 2 montéři příčného 4 dotahovači šroubů, 1 nosič šroubů)
skupina montérů pravé strany
1 + 16 dtto
skupina pomocná
1 + 2 (předák, 2 pracovníci pro doplňování šroubů)
Montážní oddíl 2p1s mostu
celkem 4 + 8 + 61
montéři montéři montéři ztužení,
Orientační počty nářadí, závěsů a ochranných pomůcek pro stavbu mostů jednotlivých druhů mostů s dolní mostovkou jsou uvedeny na str. 70 – 72 předpisu Žel 6-2/1 a v tabulce číslo 18 instrukční knížky ŽM 16M. Počty je nutno vždy upravit dle skutečného počtu pracovníků v závislosti na použitých montážních prostředcích! 3.
Technologické postupy
Technologický postup stavby mostu je vlastně pořadím dopravy jednotlivých předmontovaných dílů a součástí ze skládky do čela mostu. Běžně se používá označení “vozík“, i když je přeprava materiálu prováděna jinými prostředky (automobily, železniční vozy apod.) a montážní četa následně provádí v tomto pořadí vlastní sestavení (montáž) konstrukce. Pro každou stavbu mostu ŽM-16 se zpracuje, v závislosti na způsobu montáže a použitých dopravních a montážních prostředcích, samostatný technologický postup. Může mít formu textovou (tabulka s pořadím jednotlivých „vozíků“ s číselným označením součástí a typů stěnových dílů) nebo grafickou, kde jsou navíc i předmontované stěnové díly schématicky vykresleny. Druhý způsob je vhodný pro nevycvičený montážní oddíl, který stavbu provádí poprvé. Vzory technologických postupů pro jednotlivé druhy mostů textovou formou jsou uvedeny v předpisu Žel-6-2/1 str. 74 a v instrukční knížce ŽM 16M v tabulce č. 19 a č. 20. Vzor technologického postupu montáže mostu ŽM-16 1p1s dl. 24 m vysouváním:
Vozík pořadí
označení
1
A
2
B
3
C
4
D
5
E
Druh loženého materiálu včetně čísel součástí Příčník č.5, koncové plechy zapuštěného větrového nosníku č.57L a č.57P Počáteční stěnový díl P1 levý (koncový ½ pás s čel.otevřenou č.12, koncový element č.20, element č.19, koncový pás č.11) Počáteční stěnový díl P1 pravý (koncový ½ pás s čel.otevřenou č.12, koncový element č.20, element č.19, koncový pás č.11) Příčník č.5, 2 přípojné úhelníky č.58, 2 přípojné plechy č.6 2 větrové příčky č.23 Počáteční podélníkový rám P (2 koncové podélníky č.2, 1 podélníkové ztužidlo č.3, 1 mezilehlé podélníkové ztužidlo č.4)
98
Vozík pořadí 6 10
F
7 11
G
8 12 16
H
9 13 17
I
14
J
15
K
4.
Druh loženého materiálu včetně čísel součástí
označení
18 19 20
L M N
21
O
22
P
Střední stěnový díl S1 levý (2 pásy č.10, 2 elementy č.19, stykový plech 1s mostů č.15) Střední stěnový díl S1 pravý (2 pásy č.10, 2 elementy č.19, stykový plech 1s mostů č.15) 2 příčníky č.5, 4 přípojné plechy č.6, 2 přípojné úhelníky č.58 4 plechy zapuštěného větrového nosníku č.56 (2L + 2P), 4 větr. příčky č.23 Dva střední podélníkové rámy S (4 podélníky č.1, 2 pod.ztužidla č.3, 2 mezilehlá podélníková ztužidla č.4) Koncový stěnový díl K1 levý (pás č.10, 2 elementy č.19, koncový pás č.13, stykový plech 1s mostů č.15) Koncový stěnový díl K1 pravý (pás č.10, 2 elementy č.19, koncový pás č.13, stykový plech 1s mostů č.15) 2 koncové elementy č.20 2 koncové ½ pásy s čelistí vložnou č.14, 2 stykové plechy č.15 Příčník č.5, koncové plechy č.57 L a 57P, 2 větrové příčky č.23 Koncový podélníkový rám K1 (2 koncové podélníky č.2, 2 podélníková ztužidla č.3, mezilehlé ztužidlo č.4) Zbývající plechy (všechny se montují až po výsunu) 6 stykových plechů pásů 1s mostů č.15, 4 koncové styčníkové plechy č.17, 4 koncové větrové plechy (2 č. 26L, 2 č.26P)
Základní výkonové normy pro montáž vysouváním a letmo Výkonové normy pro montáž mostu vysouváním
Jsou uvedeny v předpise Žel-16-1 „Výkonové normy pro stavbu a obnovu železničních mostů“, tabulka 4100: Druh mostu 1p1s 1p2s 1p2sz 2p1s 2p1sz 2p2s 2p2sz 3p1s 3p1sz 3p2s 3p2sz
Počet pracovníků 4 + 7 + 57 4 + 7 + 61 4 + 7 + 61 4 + 8 + 71 4 + 8 + 71 4 + 9 + 77 4 + 9 + 77 4 + 9 + 79 4 + 9 + 79 4 + 9 + 83 4 + 9 + 83
Nh/tunu 3,06 4,03 5,12 8,75 9,85 11,5 12,6 10,9 12,0 13,2 14,3
V normě je obsažena předmontáž, doprava dílů do čela stavby a montáž ŽM-16, včetně zřizování pomocných podlah. Samostatně se oceňují přípravné práce, vlastní výsun, montáž svršku, zřízení podlahy a zábradlí. Koeficient pro demontáž …………………………. 0,9 Pro plně obsazený montážní oddíl představují uvedené normy orientačně toto tempo: 1p1s - 12 bm /hod
2p1s - 4 bm/hod 99
3p1s - 3 bm/hod
Skutečné tempo montáže je závislé na počtu montážních prostředků, počtu a vycvičenosti nasazených pracovníků. Výkonové normy pro montáž mostu letmo Jsou uvedeny v předpise Žel-16-1 „Výkonové normy pro stavbu a obnovu železničních mostů“, tab. 4101: Druh mostu 1p1s 1p1sz 2p1s 2p2z 3p1s 3p1sz 3p2s 3p2sz
Počet pracovníků 4 + 8 + 71 4 + 8 + 71 4 + 9 + 77 4 + 9+ 77 4 + 9 + 79 4 + 9 + 79 4 + 9 + 83 4 + 9 + 83
Nh/tunu 17,30 18,40 23,00 24,10 21,95 23,05 24,60 25,70
V normě je obsažena montáž ŽM-16 včetně dopravy materiálu, zřizování a odstranění drážek na nosné konstrukci, manipulace s konstrukcí při montáži letmo a pracovní podlahy. Samostatně se oceňují přípravné práce, montáž svršku, zřízení podlahy a zábradlí. Pro plně obsazený montážní oddíl představují uvedené normy orientačně tempo: 1p1s - 3 bm /hod
2p1s - 0,6 bm/hod
3p1s - 0,7 bm/hod
Skutečné tempo montáže je závislé na počtu montážních prostředků, počtu a vycvičenosti nasazených pracovníků.
IV. SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA MATERIÁLU 1. Zásobní jednotky ŽM Pro základní přehled o množství a možnostech materiálu konstrukcí ŽM se používá tak zvaná zásobní jednotka (ZJ), což je optimálně stanovené množství jednotlivých součástí, které umožňuje postavit z každé ZJ, podle potřeby, 1 – 3 mosty, až do konkrétní délky (viz 1.3.). 1.1. Ozn. součásti
1 2 3 4 5 5M 6
Složení zásobní jednotky ŽM-16 Název položky
Hmotnost 1 ks (kg)
Mostovka a příčné ztužení Podélník Koncový podélník Podélníkové ztužidlo Mezilehlé podélníkové ztužidlo Příčník Příčník 5M Přípojný plech příčníku
223,0 260,0 60,0 46,0 655,0 672,2 4,7
100
Celkem ks v 1 ZJ
76 8 40 38 40 4 108
Hmotnost (t) celkem
16,948 2,080 2,400 1,748 26,200 2,689 0,508
Ozn. součásti
Název položky
Hmotnost 1 ks (kg)
7 8 9
Ztužidlo plnostěnné vylehčené Vzpěra Botka vzpěr Hlavní nosník 10 Pás 11 Koncový pás s čelistí otevřenou 12 Koncový pás 1/2 s čelistí otevřenou 13 Koncový pás s čelistí vložnou 14 Koncový pás 1/2 s čelistí vložnou 15 Stykový plech pásů pro 1s mosty 16 Stykový plech pásů pro 2s mosty 17 Koncový styčníkový plech pro 1s mosty 18 Koncový styčníkový plech pro 2s mosty 19 Element 20 Koncový element 21 Stykový plech svislic 22 Koncový stykový plech svislic Větrový nosník 23 Větrová příčka 24 Větrový plech 25 Křižný větrový plech 26P Koncový větrový plech pravý 26L Koncový větrový plech levý Spojení stěn 2s mostů 27 Spojka stěn 28 Koncová spojka stěn Zesílení pásů 29 Pásové zesílení 30 Spojka pásového zesílení pro 2s mosty 31 Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí vložnou 32 Koncový čtvrtinový pás s čelistí vložnou 33 Koncový poloviční podélník 34 Krátká větrová příčka 35 Koncová svislice Součásti ložisek a Vahadlo b Valnice c Nízké válečky d Deska pod válečky e Vysoké válečky f Pevná stolice g Dutá deska h Malý rošt j Velký rošt k Deska pod 2 ložiska 101
Celkem ks v 1 ZJ
Hmotnost (t) celkem
386,0 58,0 23,0
26 32 16
10,036 1,856 0,368
1110,0 1174,0 689,0 1 231,0 746,0 14,3 32,5 18,0 34,0 540,0 650,0 5,0 14,5
64 6 6 6 6 72 36 12 4 152 16 150 16
71,040 7,044 4,134 7,386 4,476 1,030 1,170 0,216 0,136 82,080 10,400 0,750 0,232
82,0 26,7 29,0 20,7 20,7
152 72 40 8 8
12,464 1,922 1,160 0,166 0,166
22,9 40,5
78 16
1,786 0,648
568,0 23,4 990,0 514,0 145,0 38,0 495,0
34 16 2 2 2 8 4
19,312 0,374 1,980 1,028 0,290 0,304 1,980
56,0 85,0 108,0 122,0 157,0 174,0 129,0 208,0 460,0 173,0
12 6 6 6 4 6 4 12 4 4
0,672 0,510 0,648 0,732 0,628 1,044 0,516 2,496 1,840 0,692
Ozn. součásti
40A 40B 40C 40D 40E 40F 40G 51 52 53
54 55 56L 56P 57L 57P 58
59 59M 60 61 62 63 64 65 66L 66P 67
Název položky
Hmotnost 1 ks (kg)
Šroubové svorníky Svorník 134 mm Svorník 157 mm Svorník 190 mm Svorník 220 mm Svorník 282 mm Pojistná matice Pražcové upevňovadlo se šroubem Doplňující součásti pro styk sousedních konstr. Úzký element Svislá styková deska Vodorovná styková deska Doplňující součásti pro mostovku s podélníky mezi příčníky Závěrná konzola Poloviční podélník Doplňující souč. pro zapuštěný větrový nosník Plech zapuštěného větrového nosníku levý Plech zapuštěného větrového nosníku pravý Koncový plech zapuštěného větrového nosníku levý Koncový plech zapuštěného větrového nosníku pravý Přípojný úhelník Doplňující součásti pro mosty s horní mostovkou Ztužidlo pro mosty s hm se 4 vložkami Ztužidlo pro mosty s hm 59M se 4 vložkami Doplňující součásti pro pomocný příčník Konzola pro pomocný příčník Krátký podélník Doplňující součásti pro šikmé ukončení mostů Příčník šikmých mostů Větrová příčka šikmých mostů Koncový tříčtvrtinový pás s čel.otevřenou Koncový čtvrtinový pás s čel.otevřenou Větrový plech šikmých mostů levý Větrový plech šikmých mostů pravý Doplňující součásti pro zesílení portálu Hranol Bedny na šroubové svorníky Hrubá hmotnost ZJ včetně beden
102
1,080 1,200 1,380 1,550 1,880 0,023 1,800
Celkem ks v 1 ZJ
Hmotnost (t) celkem
8 100 550 280 810 180 9 906 360
8,748 0,660 0,386 1,256 0,338 0,228 0,648
224,000 23,500 16,000
4 32 16
0,896 0,752 0,256
27,500 109,000
12 2
0,330 0,218
11,8 11,8
36 36
0,425 0,425
10,5
6
0,063
10,5 15,5
6 38
0,063 0,589
405,000 416,400
10 2
4,050 0,833
41,300 22,200
2 2
0,083 0,044
520,0 52,0 937,0 465,0 29,5 29,5
2 2 2 2 2 2
1,040 0,104 1,874 0,930 0,059 0,059
197,000 10,000
8 207
1,576 2,070 337,287
Složení zásobních jednotek ŽM 16M
1.2.
1.2.1. Zásobní jednotka 1p mostů s podélníkovou mostovkou (2 pole po 48 m) Ozn. součásti
1 2 3 4 5 5M 6 10 10M 11 12 13 14 15 17 19 19M 20M 23 26P 26L 29 a b c d e f g h 40A 40B 40C 40D 40E 40F
Název položky
Hmotnost 1 ks (kg)
Mostovka a příčné ztužení Podélník Koncový podélník Podélníkové ztužidlo Mezilehlé podélníkové ztužidlo Příčník Příčník 5M Přípojný plech příčníku Hlavní nosník Pás Zesílený pás Koncový pás s čelistí otevřenou Koncový pás 1/2 s čelistí otevřenou Koncový pás s čelistí vložnou Koncový pás 1/2 s čelistí vložnou Stykový plech pásů pro 1s mosty Koncový styčníkový plech pro 1s mosty Element Zesílený element Zesílený koncový element Větrový nosník Větrová příčka Koncový větrový plech pravý Koncový větrový plech levý Zesílení pásů Pásové zesílení Součásti ložisek Vahadlo Valnice Nízké válečky Deska pod válečky Vysoké válečky Pevná stolice Dutá deska Malý rošt Šroubové svorníky Svorník 134 mm Svorník 157 mm Svorník 190 mm Svorník 220 mm Svorník 282 mm Pojistná matice 103
Celkem ks v 1 ZJ
Hmotnost (t) Celkem
223,0 260,0 60,0 46,0 655,0 672,2 4,7
64 8 34 32 30 4 60 + 4
14,272 2,080 2,040 1,472 19,650 2,689 0,301
1110,0 1350,0 1174,0 689,0 1 231,0 746,0 14,3 18,0 540,0 735,0 740,0
28 24 4+1 4+1 4+1 4+1 44 8+2 36 24 8+2
31,080 32,400 5,870 3,445 6,155 3,730 0,629 0,180 19,440 17,640 7,400
82,0 20,7 20,7
64 4+1 4+1
5,248 0,1035 0,1035
568,0
20
11,360
56,0 85,0 108,0 122,0 157,0 174,0 129,0 173,0
8+1 4+1 4+1 4+1 4+1 4+1 4+1 8+1
0,504 0,425 0,540 0,610 0,785 0,870 0,645 1,872
1,080 4888 + 152 1,200 312 + 128 1,380 64 + 76 1,550 0 1,880 120 + 60 0,023 2016 + 1032
5,433 0,528 0,193 0 0,338 0,070
Ozn. součásti
Název položky
Hmotnost 1 ks (kg)
40G Pražcové upevňovadlo se šroubem Doplňující součásti pro styk sousedních konstrukcí (zařazeny navíc oproti IK ŽM-16M) 51 Úzký element 52 Svislá styková deska 53 Vodorovná styková deska Doplňující součásti pro mostovku s podélníky mezi příčníky 54 Závěrná konzola Doplňující součásti pro zapuštěný větrový nosník 56L Plech zapuštěného větrového nosníku levý 56P Plech zapuštěného větrového nosníku pravý Koncový plech zapuštěného větrového 57L nosníku levý Koncový plech zapuštěného větrového 57P nosníku pravý 58 Přípojný úhelník Hmotnost ZJ pro 1p mosty
Celkem ks v 1 ZJ
Hmotnost (t) Celkem
1,800 328 + 32
0,648
224,0 23,5 16,0
2 32 16
0,448 0,752 0,256
27,500
8
0,220
11,8 11,8
28 + 2 28 + 2
0,354 0,354
10,5
4+2
0,063
10,5 15,5
4+2 32 + 2
0,063 0,527 203,797
1.2.2. Zásobní jednotka 2p mostů s podélníkovou mostovkou (2 pole po 66 m) Ozn. součásti
Název položky
Hmotnost 1 ks (kg)
Mostovka a příčné ztužení Podélník Koncový podélník Podélníkové ztužidlo Mezilehlé podélníkové ztužidlo Příčník Příčník 5M Přípojný plech příčníku Ztužidlo Hlavní nosník 10 Pás 10M Zesílený pás 11 Koncový pás s čelistí otevřenou 12 Koncový pás 1/2 s čelistí otevřenou 13 Koncový pás s čelistí vložnou 14 Koncový pás 1/2 s čelistí vložnou 15 Stykový plech pásů pro 1s mosty 17 Koncový styčníkový plech pro 1s mosty 19 Element 20 Koncový element 21 Stykový plech svislic 1 2 3 4 5 5M 6 7
104
Celkem ks v 1 ZJ
Hmotnost (t) Celkem
223,0 260,0 60,0 46,0 655,0 672,2 4,7 306,0
88 8 46 44 46 4 128 + 4 22
19,624 2,080 2,760 2,024 30,130 2,689 0,620 8,492
1110,0 1350,0 1174,0 689,0 1 231,0 746,0 14,3 18,0 540,0 650,0 5,0
44 36 4+1 4+1 4+1 4+1 68 16 + 2 168 16 + 2 80
48,840 48,600 5,870 3,445 6,155 3,730 0,972 0,324 90,720 11,700 0,400
Ozn. součásti
Název položky
Hmotnost 1 ks (kg)
Koncový stykový plech svislic 14,5 Větrový nosník 23 Větrová příčka 82,0 24 Větrový plech 26,7 25 Křižný větrový plech 29,0 26P Koncový větrový plech pravý 20,7 26L Koncový větrový plech levý 20,7 Zesílení pásů 29 Pásové zesílení 568,0 Součásti ložisek a Vahadlo 56,0 b Valnice 85,0 c Nízké válečky 108,0 d Deska pod válečky 122,0 e Vysoké válečky 157,0 f Pevná stolice 174,0 g Dutá deska 129,0 h Malý rošt 173,0 Šroubové svorníky 40A Svorník 134 mm 1,080 40B Svorník 157 mm 1,200 40C Svorník 190 mm 1,380 40D Svorník 220 mm 1,550 40E Svorník 282 mm 1,880 40F Pojistná matice 0,023 40G Pražcové upevňovadlo se šroubem 1,800 Doplňující součásti pro styk sousedních konstrukcí (zařazeny navíc oproti IK ŽM-16M) 51 Úzký element 224,0 52 Svislá styková deska 23,5 53 Vodorovná styková deska 16,0 Doplňující součásti pro mostovku s podélníky mezi příčníky 54 Závěrná konzola 27,500 Doplňující součásti pro zapuštěný větrový nosník 56L Plech zapuštěného větrového nosníku levý 11,8 56P Plech zapuštěného větrového nosníku pravý 11,8 Koncový plech zapuštěného větrového 57L nosníku levý 10,5 Koncový plech zapuštěného větrového 57P nosníku pravý 10,5 58 Přípojný úhelník 15,5 Hmotnost ZJ pro 2p mosty Počty součástí uvedených jako součet jsou včetně zálohy. 22
105
Celkem ks v 1 ZJ
Hmotnost (t) Celkem
16 + 2
0,261
176 40 + 2 22 + 2 8+2 8+2
14,432 1,121 0,696 0,207 0,207
32
18,176
8+1 4+1 0 4+1 4+1 4+1 4+1 8+1
0,504 0,425 0 0,610 0,785 0,870 0,645 1,872
9784 + 296 674 + 96 112 + 28 0 168 + 72 2730 + 318 448 + 92
10,886 0,924 0,193 0 0,451 0,070 0,972
4 32 16
0,896 0,752 0,256
8
0,220
40 + 2 40 + 2
0,496 0,496
4+2
0,063
4+2 44 + 2
0,063 0,713 347,438
V zásobách SSHR jsou uloženy zásobní jednotky ŽM 16M bez panelové mostovky. V roce 2008 bylo z demontovaného mostu ve Znojmě získáno cca 220 bm panelové mostovky, která bude po repasi do zásob SSHR doplněna. Složení doplňků ZJ ŽM 16M (pro poloviční příhradu, pro šikmé ukončení, 3p mosty, horní mostovku, 2s mosty nebo větrový nosník), uvedené v instrukční knížce ŽM 16M, jsou pouze orientační a pro každý konkrétní případ je nutno zpracovat samostatný požadavek na doplnění materiálu (navíc oproti ZJ) a proto nejsou v učebnici uvedeny. 1.3.
Možnosti zásobních jednotek ŽM-16 a ŽM 16M
Ze zásobní jednotky ŽM-16 lze postavit: a) 3 mosty 1p1s do 36 metrů nebo b) 2 mosty 2p1s do 57 metrů nebo c) 1 most 1p2s do 51 metrů nebo d) 1 most 2p1sz do 69 metrů. Mosty 3p se obvykle nestaví (ze ZJ by bylo možno postavit most 3p1sz do 78 metrů). Z jedné zásobní jednotky ŽM 16M lze postavit vždy až 2 mosty maximálního rozpětí (1p-48 m a 2p-66m) s podélníkovou mostovkou. Součástí zásobních jednotek nejsou následující montážní a vysouvací prostředky: závěsy ŽM-16 (šroubový, lanový, rámu, pásu, kotvový, hákový, dvojice elementů, koncového elementu, patkový a rámečkový), vysouvací stolice (jednoosé, dvouosé a čtyřosé) vysouvací vzpěra (ŽM-16) a vysouvací nástavec (ŽM 16M), spojovací příhrada (ŽM 16M) pro spojení polí při výsunu, podružné svislice (ŽM 16M) pro dosažení delšího převislého konce. Montážní a vysouvací prostředky ŽM-16 jsou ve státních hmotných rezervách SHR v omezeném počtu na úložištích ČD, a.s. a také u SOŽ a.s. Pro stavbu konkrétního mostu je nutno tyto prostředky vyžadovat v souladu s projektem samostatně. Bez vysouvacích prostředků lze mostní konstrukci smontovat, pouze kombinovaným způsobem na lešení nebo letmo, což podstatně snižuje tempo montáže. 2.
Skladování, ošetřování a životnost materiálu 2.1. Zásady skladování materiálu ŽM-16
Na skládky se smí ukládat pouze očištěný, nakonzervovaný materiál na dřevěné podklady, uložené na dostatečně únosné (zhutněné) zemině, zajištěné proti sedání. Součásti je dovoleno ukládat na sebe, pokud to dovoluje jejich tvar a pevnost, jednotlivé vrstvy se prokládají dřevěnými prokladky. V úložištích a skladech se k dlouhodobému skladování ukládají součásti buď odděleně po zásobních jednotkách vnitřně roztříděných podle konstrukčních skupin, doplňků a souprav, nebo po jednotlivých druzích součástí. Oba způsoby uložení musí zabezpečit rychlý vývoz materiálu (vhodné příjezdové a odjezdové komunikace pro použití různých mechanizačních prostředků, svazkování součástí apod.). U každé konstrukční skupiny je možné ukládat i odpovídající množství šroubů. Soukolí vysouvacích stolic, šrouby, plechy a ložiska se ukládají zásadně do hal (pod
106
přístřešky), uložení ostatních součástí v halách je výhodnější z hlediska prodloužení životnosti materiálu. Svazkováním a paletizací se zvýší využití ložného prostoru při přepravě, zmenší se skládková plocha a urychlí se nakládání a vykládání materiálu. Počet svazkovaných součástí činí 3 (pásy ) – 5 (elementy) kusů. Šrouby se ukládají v bednách na dřevěné palety, ostatní drobné součástí do palet SPEPA (ocelové bedny se zvýšenými rohy s otvory pro zavěšení, které lze ukládat nad sebe). Na montážních skládkách se materiál ukládá roztříděný a nesesvazkovaný podle technologie předmontáže portálovými nebo automobilními jeřáby. Pásy ŽM-16 se ukládají naležato tak, aby otevřené čelisti byly ve směru montáže, koncové pásy je vhodné uložit samostatně. Elementy se ukládají naležato, příčníky, ztužidla a podélníky nastojato na dřevěné podklady. Pro uložení jedné zásobní jednotky ŽM-16 (cca 337 tun) se kalkuluje plocha 350 m2. 2.2.
Ošetřování materiálu ŽM-16
Materiál ŽM-16 je chráněn proti korozi předepsanými nátěry. Nenatřené plochy zámků pásů jsou pochromovány a opatřeny konzervační vazelínou. Šrouby jsou uloženy v bednách a při dlouhodobém skladování se chrání namáčením do horké vazelíny (před montáží je nutno vazelínu odstranit). Běžné ošetřování materiálu ŽM-16 spočívá v očištění od nečistot, které se provádí mechanicky nebo tlakovou vodou. Poškozené závity šroubů se protáčejí závitovým očkem. V případě místní koroze se provede řádné očištění od rzi a mastnoty a provede se oprava nátěru, přičemž musí být zachováno původní značení součástí. Obnova nátěru se předpokládá po 15 letech a součásti se před tím očistí pískováním, přičemž se zkontroluje tloušťka nosných prvků. V úložištích SŽDC je ošetřování materiálu ŽM-16 na dobré úrovni. Materiál odprodaný různým stavebním firmám není prakticky ošetřován, což výrazně snižuje jeho životnost. 2.3.
Životnost materiálu ŽM-16
Doba životnosti skladovaného materiálu je při řádné údržbě povrchové ochrany 50 let. Tato doba životnosti se snižuje, dojde-li ke zkorodování, mechanickému poškození nebo únavě materiálu, při jeho použití v provozu. Koroze způsobuje oslabení součástí, na nichž se vytváří vruby a snižuje se tím jejich únosnost. K mechanickému poškození dochází zpravidla při nesprávné manipulaci nebo při přetížení součástí při práci (ohnuté příruby pásů v místech zvedání, ojetí nákolků stolic atd.). Trvale deformované součásti se nesmějí používat. Únava materiálu je dána počtem zatěžovacích cyklů konstrukcí použitých v provozu. Vzhledem k tomu, že součásti ŽM-16 nemají evidenční čísla, nelze zjistit, kdy byly vyrobeny a v jakém rozsahu již byly dříve zabudovány. Při uvedení mostu ŽM-16 do provozu v mírových podmínkách nelze doložit certifikát kvality výrobku, který se nahrazuje odkazem na shodu s předpisem Žel 6-2/1. U součástí ŽM 16 M je již označení součástí, číslo součásti, znak výrobce a datum výroby vyznačeno, ale protože se vždy používají i součásti ŽM-16 (koncové pásy), nelze certifikaci prakticky provést. Životnost portálových jeřábů typu SKJ a speciálních závěsů ŽM-16 se předpokládá 18 let a o jejich vyřazení rozhodují revizní prohlídky.
107
3.
Nakládání a přeprava materiálu
Základní součásti materiálu ŽM-16 (pásy, elementy, příčníky a ztužidla) se, z důvodu rychlosti nakládky a plného vytížení vozidla, přepravují obvykle ve svazcích, část materiálu na různých typech palet (ložiska, šroubové svorníky, plechy). Pro naložení na železniční vozy nebo nákladní automobily, které se provede obvykle automobilovými jeřáby, nejsou v předpise Žel 6-2/1 uvedeny podrobnější údaje, ale je nutno dodržet tyto všeobecné zásady: -
jednotlivé součásti podkládat a prokládat dřevěnými podklady, materiál ukládat tak, aby byly rovnoměrně zatíženy nápravy vozidla nebo vagónu, nad bočnice mohou vyčnívat pouze součásti, u nichž nehrozí sesutí (např. elementy nastojato), součásti zajistit proti posunutí vlivem otřesů při přepravě (rádlovací drát, upínací popruhy ap.), po naložení vždy zajistit bočnice a provést jejich sepnutí řetězy.
Pro každé naložení nebo vyložení materiálu ŽM-16 automobilním jeřábem se kalkuluje potřeba 0,6 Nh/t při optimálním složení pracovní skupiny 1 jeřábník, 2 vazači na skládce a 2 vazači na vozidle (vagónu).
108
B
Obrázky
Seznam obrázků č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 č. 7 č. 8 č. 9 č. 10 č. 11 č. 12 č. 13 č. 14 č. 15 č. 16 č. 17 č. 18 č. 19 č. 20 č. 21 č. 22 č. 23 č. 24 č. 25 č. 26 č. 27 č. 28 č. 29 č. 30 č. 31 č. 32 č. 33 č. 34 č. 35 č. 36 č. 37 č. 38 č. 39 č. 40 č. 41 č. 42 č. 43 č. 44 č. 45 č. 46
Jednopatrové mosty s dolní mostovkou s celou a poloviční příhradou ………….. 111 Jednopatrový jednostěnný most s horní mostovkou ……………………………... 111 Dvoupatrové mosty s dolní mostovkou (2p1s, 2p2s) ……………………………. 112 Dvoupatrový jednostěnný most s horní mostovkou ……………………………... 112 Třípatrové mosty s dolní mostovkou (3p1s, 3p2s) ………………………………. 113 Třípatrový dvoustěnný most s horní mostovkou ………………………………… 113 Uspořádání mostovky ……………………………………………………………. 114 Podélník č.1 ……………………………………………………………………… 114 Koncový podélník č.2 ……………………………………………………………. 114 Podélníkové ztužidlo č.3 …………………………………………………………. 114 Mezilehlé podélníkové ztužidlo č.4 ……………………………………………… 115 Příčník č.5 a č.5M ………………………………………………………………... 115 Přípojný plech č.6 ………………………………………………………………... 115 Ztužidlo plnostěnné vylehčené č.7 ………………………………………………. 116 Ztužidlo příhradové č.7 …………………………………………………………... 116 Vzpěra č.8 ………………………………………………………………………... 116 Botka vzpěr č.9 …………………………………………………………………... 116 Pás č.10 …………………………………………………………………………... 117 Koncový pás s čelistí otevřenou č.11 ……………………………………………. 117 Koncový poloviční pás s čelistí otevřenou č.12 …………………………………. 117 Koncový pás s čelistí vložnou č.13 ……………………………………………… 117 Koncový poloviční pás s čelistí vložnou č.14 …………………………………… 118 Stykový plech pásů pro jednostěnné mosty č.15 ………………………………… 118 Stykový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.16 …………………………………. 118 Koncový styčníkový plech pásů pro jednostěnné mosty č.17 …………………… 118 Koncový styčníkový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.18 ……………………. 118 Element č.19 ……………………………………………………………………... 119 Koncový element č.20 …………………………………………………………… 119 Stykový plech svislic č.21 ……………………………………………………….. 120 Koncový stykový plech svislic č.22 ……………………………………………... 120 Větrová příčka č.23 ………………………………………………………………. 120 Větrový plech č.24 ……………………………………………………………….. 120 Křižný větrový plech č.25 ………………………………………………………...121 Koncový větrový plech č.26L-levý a č.26P-pravý ………………………………. 121 Spojka stěn č.27 ………………………………………………………………….. 121 Koncová spojka stěn č.28 ………………………………………………………... 122 Pásové zesílení č. 29 ……………………………………………………………... 122 Spojka pásového zesílení pro dvoustěnné mosty č.30 …………………………… 122 Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí vložnou č.31 …………………………………123 Koncový čtvrtinový pás s čelistí vložnou č.32 …………………………………... 123 Koncový poloviční podélník č.33 ………………………………………………... 123 Krátká větrová příčka č.34 ……………………………………………………….. 123 Koncová svislice č.35 ……………………………………………………………. 124 Ložisko nízké pevné pro jednostěnné mosty 36A ……………………………….. 124 Ložisko nízké pohyblivé pro jednostěnné mosty 36B …………………………… 125 Ložisko vysoké pevné pro jednostěnné mosty 37A ……………………………... 126 109
č. 47 č. 48 č. 49 č. 50 č. 51 č. 52 č. 53 č. 54 č. 55 č. 56 č. 57 č. 58 č. 59 č. 60 č. 61 č. 62 č. 63 č. 64 č. 65 č. 66 č. 67 č. 68 č. 69 č. 70 č. 71 č. 72 č. 73 č. 74 č. 75 č. 76 č. 77 č. 78 č. 79 č. 80 č. 81 č. 82 č. 83 č. 84 č. 85 č. 86 č. 87 č. 88 č. 89 č. 90 č. 91 č. 92 č. 93 č. 94 č. 95 č. 96
Ložisko vysoké pohyblivé pro jednostěnné mosty 37B …………………………. 127 Ložisko nízké pevné pro dvoustěnné mosty 38A ………………………………... 128 Ložisko nízké pohyblivé pro dvoustěnné mosty 38B ……………………………. 129 Ložisko vysoké pevné pro dvoustěnné mosty 39A ……………………………… 130 Ložisko vysoké pohyblivé pro dvoustěnné mosty 39B ………………………….. 131 Spojovací součásti 40A – 40G …………………………………………………… 132 Úzký element č.51 ……………………………………………………………….. 133 Svislá styková deska č.52 ………………………………………………………... 133 Vodorovná styková deska č.53 …………………………………………………... 134 Závěrná konzola č.54 …………………………………………………………….. 134 Poloviční podélník č.55 ………………………………………………………….. 134 Dolní zapuštěný větrový nosník …………………………………………………. 135 Plech zapuštěného větrového nosníku č.56L a č.56P ……………………………. 135 Koncový plech zapuštěného větrového nosníku č. 57L a č.57P ………………… 135 Přípojný úhelník č.58 …………………………………………………………….. 136 Ztužidlo pro mosty s horní mostovkou č. 59 a č.59M …………………………… 136 Konzola pro pomocný příčník č.60 ……………………………………………… 136 Krátký podélník č.61 …………………………………………………………….. 137 Příčník šikmých mostů č.62 ……………………………………………………… 137 Větrová příčka šikmých mostů č.63 ……………………………………………... 137 Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.64 ……………………………… 138 Koncový čtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.65 ………………………………… 138 Větrový plech šikmých mostů č.66L a č.66P ……………………………………. 138 Hranol č.67 ………………………………………………………………………. 139 Dolní větrový nosník …………………………………………………………….. 139 Montážní spojitost dvou dvoupatrových konstrukcí ŽM-16 …………………….. 139 Použití koncového pásu a vysouvací vzpěry …………………………………….. 139 Vysouvací stolice jednoosá ……………………………………………………… 140 Vysouvací stolice dvouosá ………………………………………………………. 140 Vysouvací stolice čtyřosá ………………………………………………………... 140 Vysouvací vzpěra ………………………………………………………………... 141 Příčník panelové mostovky č.11 (ŽM 16M) …………………………………….. 141 Panel č.12 (ŽM 16M) ……………………………………………………………. 142 Upevnění podkladnic na panelech č.12 a č.13 (ŽM 16M) ………………………. 142 Koncový panel č.13 (ŽM 16M) ………………………………………………….. 143 Úložná deska č.14 levá (ŽM 16M) ………………………………………………. 143 Podložky č. 15 až č.19 (ŽM 16M) ………………………………………………. 143 Zesílený element č.30 (ŽM 16M) ……………………………………………….. 144 Zesílený koncový element č.32 (ŽM 16M) ……………………………………… 144 Vysouvací nástavec (ŽM 16M) ………………………………………………….. 145 Šroubový závěs …………………………………………………………………... 146 Lanový závěs …………………………………………………………………….. 146 Závěs podélníkového rámu ………………………………………………………. 147 Závěs pásu ……………………………………………………………………….. 147 Kotvový závěs …………………………………………………………………… 148 Hákový závěs …………………………………………………………………….. 148 Závěs dvojice elementů ………………………………………………………….. 149 Závěs koncového elementu ……………………………………………………… 149 Patkový závěs ……………………………………………………………………. 150 Rámečkový závěs ………………………………………………………………... 150
110
111
112
113
Obr. 8 Podélník č.1
Obr. 9 Koncový podélník č.2
Obr. 10 Podélníkové ztužidlo č.3
114
115
Obr. 14 Ztužidlo plnostěnné vylehčené č.7
Obr. 15 Ztužidlo příhradové č.7
Obr. 16 Vzpěra č.8
Obr. 17 Botka vzpěr č.9
116
Obr. 18 Pás č.10
Obr. 19 Koncový pás s čelistí otevřenou č.11
Obr. 20 Koncový poloviční pás s čelistí otevřenou č.12
Obr. 21 Koncový pás s čelistí vložnou č.13
117
Obr. 22 Koncový poloviční pás s čelistí vložnou č.14
Obr. 23 Stykový plech pásů pro jednostěnné mosty č.15
Obr. 24 Stykový plech pásů pro dvoustěnné mosty č. 16
Obr. 25 Koncový styčníkový plech pásů pro jednostěnné mosty č.17
Obr. 26 Koncový styčníkový plech pásů pro dvoustěnné mosty č.18
118
119
Obr. 30 Koncový stykový plech svislic č.22
Obr. 31 Větrová příčka č.23
Obr. 32 Větrový plech č.24
120
Obr. 33 Křižný větrový plech č.25
Obr. 34 Koncový větrový plech č.26L – levý a č.26P - pravý
Obr. 35 Spojka stěn č.27
121
Obr. 36 Koncová spojka stěn č.28
Obr. 37 Pásové zesílení č.29
Obr. 38 Spojka pásového zesílení pro dvoustěnné mosty č.30
122
Obr. 39 Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí vložnou č.31
Obr. 40 Koncový čtvrtinový pás s čelistí vložnou č.32
Obr. 41 Koncový poloviční podélník č.33
Obr. 42 Krátká větrová příčka č.34
123
Obr. 43 Koncová svislice č.35
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
Obr. 55 Vodorovná styková deska č.53
Obr. 56 Závěrná konzola č.54
134
Obr. 58 Dolní zapuštěný větrový nosník
56L – levý (ohyb nahoru)
56P – pravý (ohyb dolů)
Obr. 59 Plech zapuštěného větrového nosníku č.59L a č.59P
57L – levý (ohyb nahoru)
57P – pravý (ohyb dolů)
Obr. 60 Koncový plech zapuštěného větrového nosníku č.57L a č.57P
135
Obr. 61 Přípojný úhelník č.61
Obr. 62 Ztužidlo pro mosty s horní mostovkou č.59 a č.59M
Obr. 63 Konzola pro pomocný příčník č.60
136
Obr. 64 Krátký podélník č.61
Obr. 66 Větrová příčka šikmých mostů č.63
137
Obr. 67 Koncový tříčtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.64
Obr. 68 Koncový čtvrtinový pás s čelistí otevřenou č.65
66L – levý (ohyb nahoru)
66P – pravý (ohyb dolů)
Obr. 69 Větrový plech šikmých mostů č.66L a č.66P
138
Obr. 70 Hranol č.67
A – ukončený v celé příhradě
B – vystřídání větrových příček
C – ukončený v poloviční příhradě
Obr. 71 Dolní větrový nosník
Obr. 72 montážní spojitost dvou konstrukcí ŽM 16
Jmenovité prodloužení převislého konce délky x o 6,5 metru, připojením koncového pásu b se vzpěrou a, se redukuje účinkem hmotnosti připojených součástí q o 1,8 metru.
Obr. 73 Prodloužení převislého konce použitím koncového pásu a vysouvací vzpěry
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
C
Fotografie
3. Osazení příčníku č. 5 na pomocné pražcové rovnaniny, po vyvěšení se příčník oboustranně zajišťuje proti překlopení
2. Zřízení pomocných pražcových rovnanin oboustranně ukončených dvojicí dřevěných klínů
Jednoosá vysouvací stolice
1. Zřízení vysouvací dráhy v niveletě výsunu mostu osazením vysouvacích stolic na podklady Koncový plech zapuštěného větrového nosníku č. 57 P
Č. 1 Postup při zahájení montáže čela jednostěnného mostu z předmontovaných dílů Standardní postup zahájení montáže čela mostu při plně obsazeném montážním oddílu (předmontáž, doprava a čelo montáže) s použitím kozových jeřábů. Dřevěné klíny slouží k rektifikaci výšky příčníku pro připojení krajních stěnových dílů P 1. Koncový element č. 20 Koncový ½ pás s čelistí otevřenou
Element č. 19
Koncový pás celý s čelistí otevřenou č. 11
Č. 2 Montáž čela mostu z předmontovaných dílů Stav po připojení levého počátečního stěnového dílu P 1 (součástky č. 11, 12, 19 a 20 jsou spojovány na pracovišti předmontáže) k prvnímu příčníku. Montéři horního pásu a mezipásové výplně se připravují k připojení 1. středního stěnového dílu.
151
3. Osazení koncového elementu č. 20
2. Připojení příčníku ke koncovým pásům koncovým plechem zapuštěného větrového nosníku
Koncové pásy se u vysouvacích stolic zajišťují proti podélnému posunu dřevěnými klíny 1. Po zřízení vysouvací dráhy se osazují koncové pásy na vysouvací stolice
Č. 3 Postup při zahájení montáže čela jednostěnného mostu z jednotlivých součástí Výhoda této varianty postupu při zahájení čela montáže, spočívající v eliminaci méně stabilní pozice příčníku, se negativně projevuje v nemožnosti použít předmontované koncové stěnové díly P 1, což prodlužuje dobu montáže. Kotvový závěs Pás č.10
Zámek pásu s čelistí vložnou
Element č.19
Č. 4 Montáž mostu ŽM-16 vysouváním Připojování levého středního stěnového dílu k čelu mostu
152
Koncové podélníky č. 2
Podélníková ztužidla č. 3
Mezilehlé podélníkové ztužidlo č. 4
Č. 5 Koncový podélníkový rám K1 mostovky s podélníky na příčnících. Předmontáž podélníkových rámů se provádí na podkladech, obvykle z dřevěných pražců
Přes příruby závěrných konzol se ukládá první pražec
Závěrná konzola č.54
Č. 6 Ukončení mostního pole mostu ŽM-16 s mostovkou s podélníky mezi příčníky
153
Panel mostovky Příčník panelové mostovky
Konstrukce panelu mostovky umožňuje okamžité vložení a připevnění kolejnic Č. 7 Panelová mostovka mostu ŽM 16M
Větrové příčky č. 23
Přípojný úhelník č.58
Větrový plech č.56L Podélníky mezi příčníky
Větrový plech č.56P
Č. 8 Tramvajový most Praha-Troja Větrový nosník ŽM-16 v zapuštěné poloze a mostovka s podélníky mezi příčníky
154
Směr výsunu
3
2
Připojení mezilehlého podélníkového ztužidla č.4 mezi podélníky č.1
1
Připojení podélníku č.1 k příčníku č.5
Č. 9 Mostovka mostu ŽM-16 s podélníky mezi příčníky Šipky ukazují způsob osazování šroubů do konstrukce 1 - ve vertikálním směru dříkem dolů, 2- ve vodorovném směru v podélné ose mostu jedním směrem (zde dříkem proti směru výsunu), 3 ve vodorovném směru kolmo k podélné ose dříkem ven z konstrukce.
Přípojný plech č.6
Doposud nedemontovaný přípojný úhelník č.58
Křižný větrový plech č.25
Větrové příčky č.23
Č. 10 Detail větrového nosníku v normální poloze V době vysouvání konstrukce jsou větrové příčky v zapuštěné poloze připojeny k příčníku pomocí přípojného úhelníku. Po výsunu konstrukce se doplňuje křižný větrový plech, větrové příčky se přemontovávají do definitivní polohy a přípojný úhelník se demontuje.
155
Podélníkové ztužidlo č.3
Koncový podélník č.2
Č. 11 Ukončení mostovky pole mostu ŽM-16 s podélníky na příčnících
Krajní spojka stěn č.28 Koncové elementy č.20
Č. 12 Detailní pohled na uspořádání dvoustěnného jednopatrového mostu
156
Diagonály VN 3
Větrová příčka střední VN 5
Větrová příčka krátká VN 4
3 2
Svislice VN 2 1
Vzpěra VN 1
Vzpěra VN 1
Větrová příčka dlouhá VN 7
Koncové pásy se k mostní konstrukci připojují zesílenými svislými stykovými deskami SP 2
Koncové pásy celé č. 11 nebo č. 13
Č. 13 Smontovaný vysouvací nástavec Na obrázku není vidět větrová příčka dlouhá VN 6, která se montuje na úrovni horní hrany koncového pásu ve směru od svislice VN 2 na pravé stěně mostu ke konci koncového pásu levé stěny. Zesílené stykové desky se umisťují oboustranně každého koncového pásu v celkovém počtu čtyři. Pořadí montáže č. 11 L, VN 2L, VN 3L, VN 1L, č. 11 P, VN 2P, VN 3P, VN 1P, VN 7, VN 4-1, VN 5, VN 4-2,VN 6, VN 4-3.
1080 520
40
520
Č. 14 Pohled na portál tramvajového mostu Praha-Troja Celková šířka dvou konstrukcí ŽM-16 vybudovaných vedle sebe neumožňuje obnovu železniční dvoukolejné trati v původních osách.
157
L
L/2
Ukončení pravého mostního pole poloviční příhradou
Zkrácené koncové pásy
850 Pevné ložisko Pohyblivé ložisko
Č 15 Tramvajový most Praha-Troja Z prostorových důvodů byly zkráceny koncové pásy sousedních polí ŽM-16. Původní osová vzdálenost ložisek 1 050 mm byla zmenšena o 200 mm.
Č. 16 Silniční přemostění zhlaví žst. Praha Holešovice z materiálu ŽM-16 Dva mosty 1p1s - 39 vedle sebe, asfaltová vozovka umožňuje kvalitní provoz vozidel (stavba byla realizována v roce 1980)
158
Oboustranné zábradlí s výplní z drátěného pletiva
Dřevěná výplň mezipražcových prostorů Oboustranný dřevěný chodník
Č. 17 Tramvajový most Praha-Troja Konstrukce ŽM umožňuje provést vystrojení mostu na úrovni trvalých staveb. Při obnově v krizových situacích se tyto úpravy neprovádějí v plném rozsahu.
Č. 18 Tramvajový most Praha-Troja Atypické podepření krajního pole mostu ŽM-16 pilířem PIŽMO, konstrukce působí jako spojitý nosník.
159
1.
2.
3.
4.
Č. 19 Železniční most v km 99,297 trati státní hranice - Šatov - Kolín u Znojma přes údolí Dyje Celkový pohled na most ŽM 16M 2p1sz o čtyřech polích se stejným rozpětím 58,5 metru a celkové délce nosné konstrukce 238 metrů (zatímní most byl demontován v roce 2008 a nahrazen trvalou ocelovou konstrukcí).
V první a poslední příhradě každého mostního pole se u horního pásu montuje příčník č.5 V ostatních příhradách se montuje ztužidlo příhradové č.7
Pole je ukončeno 1/2 příhradou s příčníkem č.5M a krátkými větrovými příčkami č.34
V ostatních příhradách se montují větrové příčky č.23
Oboustranný chodník se zábradlím
Kolejnice přímo upevněné k panelům mostovky Č. 20 Železniční most ŽM 16M přes údolí Dyje Pohled na znojemský portál dvoupatrového mostu s panelovou mostovkou a vystrojením pro předpokládané dlouhodobé provozování (stavba byla realizována v roce 1992).
160
Dvě řady trubek přivařených vně konstrukce tvoří zábradlí
Niveleta koleje
Niveleta ložiska Bezpečnostní výklenky Č. 21 Boční pohled na dvoupatrový železniční most přes Dyji Konstrukci ŽM lze po drobných úpravách využít v běžném provozu jako stálou stavbu s předpokládanou dobou životnosti až 30 let. Z obrázku je patrný poměr mezi celkovou výškou konstrukce (7400 mm) a úložnou výškou mostu (1649 mm) tj. svislou vzdáleností spodní úložné plochy ložiska a horní úložné plochy pražců.
PRAMENY A LITERATURA 1. Mostní pilíř PIŽMO díl I text a obrázky (Žel-6-4/1), MD VŽelV, Praha 1964 2. Mostní pilíř PIŽMO díl II určovací tabulky a výkazy materiálu (Žel-6-4/2), MD VŽelV, Praha 1964 3. Železniční most ŽM–16, díl I text (Žel-6-2/1), MD VŽelV, Praha 1959 4. Železniční most ŽM–16, díl II materiál (Žel-6-2/2), MD VŽelV, Praha 1959 5. Železniční most ŽM–16, díl III obrázky (Žel-6-2/3), MD VŽelV, Praha 1959 6. Modernizovaný železniční most ŽM 16M, instrukční knížka, FMD VŽelV, Praha 1983 7. Navrhování obnovy železničních mostů s použitím rozebíratelných konstrukcí, VF VŠDS Žilina, 1967 8. Výkonové normy pro stavbu a obnovu železničních mostů (Žel-16-1), MD VŽelV, Praha 1982 9. Předpis pro technickou ochranu železnic za branné pohotovosti státu, ČD O4, Praha 1998 10. Zásady pro obnovu rozrušené železniční sítě za válečného stavu, ČD O3, Praha 2002 11. J. Englich, R. Soušek, J. Strbačka, Problematika TOŽ jako nedílné součásti OPSÚ a její perspektivy, Vojenské rozhledy 2005/4 12. M. Čermák, V. John, M. Teichman, M. Teršel, Léto 1997: Mosty pod vodou, ČD, Praha 1998 13. J. Englich, J. Mazač, R. Soušek, Zkušenosti z výcviku ve stavbě provizorních železničních mostních konstrukcí a jeho perspektivy, Sborník mezinárodní konference Krizové stavy doprava, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Pardubice 2005 14. M. Benda, E. Dračka, J. Englich, F. Hrubeš – fotografie 161
162
