Základy společenských věd
Česká filozofie Tomáš Garrigue Masaryk
Mgr. Jana Bláhová, Gymnázium a SOŠ Orlová 1
Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) 7.března 1850 narozen v Hodoníně 1872-1875 univerzita ve Vídni 1878 - doktorát filozofie - sňatek s Charlottou Garrigue - habilitační spis “Sebevražda jako sociální masový jev současnosti” 1882 odchod do Prahy na Karlovu univerzitu 1884-1890 šéfredaktor časopisu Atheneum 1886 spor o Rukopisy 1891 poslanecký mandát do říšského sněmu 1899 “hilsneriáda”
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš _Garrigue_Masaryk
1900 založení České strany lidové - pokrokové, později známé jako realistické
1914 odchod do exilu, odboj - spolupráce s Benešem a Štefánikem 1917 – Masarykův příjezd do Ruska, jednání o založení čs. Legií
1918 – USA, jednání s prezidentem Wilsonem, Washingtonská deklarace-vyhlásil jménem Prozatímní česko-slovenské vlády samostatný Česko-slovenský stat 21.12. 1918 – slib prezidenta republiky, opakovaně zvolen 1920, 1927, 1934 1935 – abdikace ze zdravotních důvodů 14.9. 1937 – úmrtí na zámku v Lánech
Dualismus pohledu na Masaryka Do r. 1918 zůstává osamělý, neuznáván, terč útoků Po r. 1918 se stává legendou “tatíček Masaryk” označení vzniká zřejmě v legiích
“prezident osvoboditel” součást mýtů kolem Masaryka, zvláště ke konci jeho života
Masaryk jako organizátor vědeckého života českou vědu vnímá jako příliš nacionalistickou a provinční, snaží se o prosazení striktně vědeckého přístupu představitel realistické metody ve vědě, vychází z Comtova pozitivismu a sociologie – klade důraz na objektivní zkoumání společnosti, na empirickou analýzu názorově má blízko k americké filozofii pragmatismu napsal mnoho studií i vědeckých statí, psal články do odborných časopisů (např. Naše doba, Čas), založil vědecký časopis Atheneum aktivně se podílel na vzniku Ottova slovníku naučného
Masaryk – sociolog spis “Sebevražda jako sociální masový jev současnosti”
příčiny sebevražednosti vidí v krizi moderního člověka, jejím důvodem je krize náboženství člověk bez víry nemá smysl života, jistotu a řád, důsledkem je nihilismus a skepse vliv na Emila Durkheima
Masaryk ve sporu o Rukopisy Spor o pravost Rukopisů (Rukopis královédvorský a zelenohorský) se stal takřka celonárodní aférou, využívanou i politicky.
V roce 1886 se Masaryk na stránkách vědeckého časopisu Atheneum postavil za vědecké prozkoumání jejich původu. Jako jediný také poskytl prostor Janu Gebauerovi, jehož jazykovědný rozbor pak prokázal nepravost těchto textů. Pro velkou část českých nacionalistů (např. Jan Neruda, spisovatelka Eliška Krásnohorská nebo básník Adolf Heyduk) stal Masaryk "vlastizrádcem", který podrývá víru ve velikost českých dějin.
Masaryk a “hilsneriáda” 1899 – zasazoval se o obnovení procesu s Leopoldem Hilsnerem, mladým židem, který byl odsouzen pouze na základě nepřímých důkazů za údajnou rituální vraždu mladé Češky Anežky Hrůzové. Masaryk byl přesvědčen, že rozsudek smrti je výsledkem antisemitské kampaně rozpoutané českým tiskem. Veřejně vystupuje proti nevědeckosti antisemitismu a je znovu vystaven ostré kritice české společnosti. Podařilo se mu v roce 1901 dosáhnout zmírnění Hilsnerova trestu na doživotí, omilostněn a propuštěn byl Hilsner v roce 1918.
Masaryk jako filozof nevytvořil filozofický systém, v teoretické rovině nepřináší nic nového dominuje u něj protestantský typ myšlení s důrazem na osobní víru a mravnost navazuje na Bernarda Bolzana (podobné požadavky – vědeckost, kritičnost) preferuje řešení praktických problémů, jeho hlavními tématy jsou smysl národních dějin, morálka, politika a náboženství ovlivnil všechny následující české filozofy, je určitou křižovatkou českého myšlení
Masarykovo pojetí evropských dějin vyvíjely se od středověké absolutistické teokracie k novověké humanitní demokracii katolicismus = teokracie, autoritářství, člověk jako objekt moci
demokracie = podíl člověka na moci, humanitní ideje (bratrství, spravedlnost, pravda a pracovitost) protestantismus umožňuje osvobození člověka od církevní autority, dává mu svobodu myšlení a mravní samostatnost, racionální teismus je zárukou pravé humanity odmítá marxistickou sociální revoluci, která vede k násilí, prosazuje tzv. revoluci hlav a srdcí
České dějiny pohledem T.G. Masaryka navazuje na pojetí F. Palackého v českých dějinách se uplatňoval střet dvou principů: reakční katolicismus (církev, habsburská monarchie) pokrokový protestantismus (husitství, osvícenci, obrození, Jednota bratrská) smysl českých dějin vidí v humanismu, zejména v ideálech inspirovaných myšlenkami českých bratří – život v pravdě, mravnosti a důstojnosti na tento Masarykův názor na historii kriticky reagovali přední čeští historici, zejména Josef Pekař, který mu vyčítal nehistorický přístup
Humanitní ideál, hlásaný Dobrovským a Kollárem, náš ideál obrodní má pro nás Čechy hluboký smysl národní a historický — humanitou, plně a opravdově pojatou, navážeme na nejlepší svou dobu v minulosti, humanitou překleneme duchovní a mravní spánek několika století, humanitou kráčet máme v hlavě lidského pokroku. Humanita znamená nám náš národní úkol vypracovaný a odkázaný nám naším Bratrstvím: humanitní ideál je všecek smysl našeho národního života. (Masaryk, Tomáš Garrigue: Česká otázka. 2. vyd. Praha : Pokrok, 1908.Text na Wikisource.)
Masarykova etika politiku chápe jako správu věcí veřejných a jako naplnění filozofických ideálů humanity v praxi, a za ty musí člověk bojovat Ne násilím ale smírně, ne mečem ale pluhem, ne krví ale prací, ne smrtí ale životem k životu — toť odpověď českého genia, toť smysl našich dějin a odkaz velikých předků. (Masaryk, Tomáš Garrigue: Česká otázka. 2. vyd. Praha : Pokrok, 1908.Text na Wikisource.)
Masarykovo dílo (výběr) Základové konkrétní logiky- vychází z pozitivistické filozofie obohacené o psychologii, logika jako nástroj uspořádání vědeckého poznání Česká otázka – (viz předchozí) Moderní člověk a náboženství – série článků v Naší době, pokus o analýzu krize moderního člověka pomocí rozboru literárních děl Otázka sociální – první soustavná kritika marxismu Ideály humanitní – populární příručka, vysvětlení etických názorů, především chápání pojmu humanita Rusko a Evropa – rozbor názorů ruských myslitelů od 18. století, především Dostojevského, zabývá se budoucností Ruska ovlivněného Evropou
Hovory s T.G.M. (K. Čapek) Původně třídílné, vznikaly v letech 1928 - 1935 na základě rozhovorů s T. G. Masarykem, Čapkovi se podařilo vytvořit ucelený obraz Masarykovy osobnosti Vypovídá o prezidentově životě od dětství po jeho vstup do vysoké politiky. V poslední části se seznámíme s jeho politickými, náboženskými a filosofickými názory. Masaryk knihu autorizoval, po první rukopisné verzi k ní dopsal mnoho svých vlastních poznámek a vysvětlení. Až poté byla vydána. Poznámka: Masaryk byl jedním z tzv. Pátečníků, což je označení pro skupinu kulturních a politických osobností první republiky z okruhu K. Čapka
Otázky na závěr Charakterizuj Masarykův pohled na české vědecké prostředí 19. století a jeho přínos pro rozvoj české vědy. Uveď příklady Masarykovy veřejné angažovanosti. Vysvětli Masarykovy sociologické názory, uveď jeho díla zabývající se touto problematikou. Vylož Masarykovy názory na smysl evropských a českých dějin. Uveď základní filozofické a etické názory T.G.Masaryka.
Použité zdroje (internet) Česká otázka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://cs.wikisource.org/wiki/Česká_otázka/Našeho_obrozen%C3%AD_ třet%C3%AD_doba:_doba_Palackého_a_Havl%C3%ADčkova Tomáš Garrigue Masaryk. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tomáš_Garrigue_Masaryk Česká otázka. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://cs.wikisource.org/wiki/Česká_otázka/Naše_obrozen%C3%AD_s mysl_národn%C3%AD_a_historický:_humanita Pátečníci. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-12-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pátečn%C3%ADcihttp:// Hovory s T.G. Masarykem. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 201212-06]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Hovory_s_T._G._Masarykem
Použité zdroje (knižní) MENCL, Vojtěch. Křižovatky 20. století: světlo na bílá místa v nejnovějších dějinách. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1990, 399 p. ISBN 80-206-0180-5.
ŠIL, Přemysl a Jana KAROLOVÁ. Člověk na cestě k moudrosti: filosofie a etika pro střední školy. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2008, 351 s. ISBN 978-807-1822-530. BENDL, Stanislav. Maturita ze společenských věd. Vyd. 1. Praha: Aleš Skřivan, 1997, 56 s. ISBN 80-902-2611-6. ČAPEK, Karel. Hovory s T.G.M. V nakl. Fragment 1. vyd. Praha: Fragment, 2009, 306 s. ISBN 978-80-253-0752-6.
