A
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
a
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ
V r. 1995 byly vypracovány průzkumy a rozbory k US (urbanistické studii) obce, jako první fáze zpracování ÚPD (územně plánovací dokumentace).V zadání pro zpracování US byl uplatněn požadavek na úpravu a rozsah dokumentace odpovídající konceptu řešení ÚPD. Návrh US obce byl vypracován v srpnu 1996. Z důvodu značného časového odstupu a přerušení procesu pořizování ÚPD bylo přikročeno v r. 2004 k vypracování aktualizace návrhu US obce. Dle § 4 vyhl. č. 135/2001 Sb. je dokumentace US obce využita jako koncept řešení ÚPO (územního plánu obce), viz. § 21, odst. 6 stavebního zákona v platném znění. Návrh ÚPO je vypracován dle souborného stanoviska k „aktualizované US obce Kunratice“.
a 1.
Obecné cíle řešení
Cílem vypracování dokumentace je vytvořit základní nástroj pro regulaci funkčního a prostorového uspořádání území obce, zajistit územně plánovací dokumentaci v obsahu a v návrhu řešení, aby mohla být schválena. Územní plán stanovuje urbanistickou koncepci, přípustné a nepřípustné funkční využití ploch s vymezením ploch v zastavěném území a zastavitelných, ploch v nezastavěném území a s určením základní regulace rozvoje území. Obsah územního plánu - koncepce uspořádání a rozvoje území a ochrana jeho hodnot - stanovení funkčního využití ploch a stanovení zásad pro jejich využití, plošné a prostorové uspořádání - vymezení ploch v zastavěném území a zastavitelných, vymezení ploch v nezastavěném území - vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, veřejné infrastruktury – návrh koncepce dopravní, občanské a technické infrastruktury, ploch opatření ve veřejném zájmu (ÚSES) a ploch asanačních úprav - řešení požadavků, vyplývajících ze zvláštních předpisů (CO)
a 2.
Konkrétní cíle řešení
Návrh dokumentace vychází z konkrétních údajů a problémů o území i záměrů k jeho dalšímu vývoji. Stanovení koncepce je určeno požadavky na zastavitelné plochy, potřebu řešení nevyužitých objektů a pozemků, potřebou řešení technické infrastruktury. Návrh dokumentace zahrnuje požadavky na zapracování údajů dle platné legislativy, požadavků dotčených správních úřadů. Návrh územního plánu - vymezení ploch v zastavěném území a zastavitelných s členěním: bytové domy, rodinné domy, zemědělská výroba, rekreace a sport, občanská vybavenost, plochy smíšené, dopravní a technická infrastruktura, plochy zeleně - vymezení ploch nezastavěných s členěním:
-
plochy zemědělské a lesní produkce, přírodní plochy, plochy s rekreačním využitím, těžby nerostů, vodní plochy, plochy zeleně vymezení limitů využití území vyplývajících z právních předpisů a správních rozhodnutí návrh koncepce dopravy a technického vybavení, nakládání s odpady územní systém ekologické stability vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav návrh řešení požadavků civilní ochrany přírodní podmínky, životní prostředí, ochrana přírody a krajiny, ZPF, PUPFL
b
ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD
Pro území obce nebyl dosud v minulosti vypracován územní plán ve smyslu požadavků stavebního zákona. Nadřazenou dokumentací je ÚPN VÚC LSRA (schválenou 11.4.1984) a 1. změna a doplněk 12/1998 (nebylo schváleno). V současné době je vypracován koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje (únor 2003). Pro území obce vyplývá z nadřazené dokumentace zapracování nadregionálního biocentra BC1 Poustecká obora a nadregionálního biokoridoru č. 1/40 a 1/41. Z pohledu dokumentace VÚC je významné vedení silnice III/03511 Frýdlant – Kunratice – státní hranice. Dokumentace VÚC stanovuje uspořádání a limity území, vymezuje významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, nadmístní ÚSES. Pro území vyplývají limity využití území - záplavové území řeky Smědé - nadregionální ÚSES Jako nový údaj dosud nezahrnutý do řešení dokumentace VÚC se do území zahrnuje evropsky významná lokalita (EVL) „Smědá“.
c
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA
Návrh ÚPO Kunratice byl vypracován v souladu s pokyny souborného stanoviska, zpracovaného MÚ Frýdlant, odboru stavebního úřadu a ŽP, odd. územního plánu a region. rozvoje. Souborné stanovisko k „aktualizované US obce Kunratice“, nahrazující koncept ÚPO obsahuje návrh pokynů pro zpracování návrhu ÚPO týkající se pokynů ke grafické části, k textové části dokumentace a k úpravě regulativů.
d d 1.
VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Cíle územního plánování
Cíle územního plánování (dle znění § 1 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění):
Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Požadavky na zpracování územně plánovací dokumentace jsou směrovány na využití ploch v zastavěném území, zastavitelných, mimo zastavěné území s vazbou na ochranu hodnot území, řešení dopravní a technické infrastruktury, s prioritou ve využití ploch pro stavební činnost s omezením limitů využití dílčích území.
d 2.
Řešení územního plánu
Navrhované funkční využití ploch vytváří předpoklad k zabezpečení regulace rozvoje území s vazbou na pokračování urbanizace území podél Kunratického potoka a silnice III/0353 s vazbou na současně zastavěná území. Podél silnice III/03511 Frýdlant – státní hranice se navrhují plochy občanského vybavení. Při řešení jsou zohledněny širší vazby obce v poloze státní hranice (návrh zastavitelných ploch podél silnice III/03511). Hlavními plochami výroby jsou zemědělský areál společnosti Agrofanda s.r.o. Převážné výměry ploch jsou navrhovány pro bydlení v rodinných a bytových domech. Dnes nevyužité pozemky „marmeládka“, statku č.p.14 v dolní části sídla nebo prostoru zámečku a okolí v centru sídla jsou navrhována jako přestavbová území s využitím jako smíšené plochy. Plochy dopravy jsou stabilizovány, na plochách bydlení bytových domů se navrhují odstavná stání a parkoviště, v území se vyznačují silnice, místní a účelové komunikace a cyklotrasy. Technická infrastruktura zahrnuje návrh splaškové kanalizace a ČOV s umístěním v dolní části sídla, nové trafostanice se navrhují v místech navrhovaných zastavitelných území. Z pohledu přírodních hodnot se v dokumentaci vyznačuje ÚSES, do řešení územního plánu se zapracovává chráněná lokalita Evropsky významná lokalita „Smědá“.
b ŘEŠENÍ URBANISTICKÉ STUDIE a a 1.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Struktura osídlení, širší vztahy
Řešené území je shodné s katastrálním územím i současně se správním územím. Území obce zahrnuje jediné katastrální území k.ú. Kunratice i současně jedinou část obce. Obec je nestřediskovým sídlem, subregionální význam a středisko osídlení obvodního významu plní Frýdlant. Blízkost polohy Kunratic od Frýdlantu, autobusová doprava ovlivňuje velmi dobrou dostupnost dojíždění za prací a občanskou vybaveností.
Území obce Kunratice sousedí s obcemi na severu s Višňovou, východně s Frýdlantem, na jihu s Dětřichovem a s Heřmanicemi. Tab. č. 1 katastrální území
Struktura ploch orná půda
zahrady
TTP
ZPF lesní celkem pozemky
vodní plochy
zastav. ostatní území plochy
k.ú. celkem
9,88
1242,95
677418 Kunratice u Frýdlantu
471,56 12,08
200,98 684,62 466,05 15,08
67,32
Výpis údajů z katastru nemovitostí, KÚ Frýdlant, 27.10.2004.
a 2.
Vymezení obce a příslušnost k úřadům
Údaje KÚ pro Liberecký kraj, KP Frýdlant k 1.9.2004 Obec Kunratice Katastrální území k.ú. Kunratice u Frýdlantu Počet částí obce Tab. č. 2 Pověřený obecní úřad Matrika Stavební úřad Úřad práce Obvodní oddělení policie Finanční úřad Školský úřad Státní zastupitelství Krajský úřad
78 530 433 677 418 1 Příslušnost k úřadům
místo Frýdlant „ „ „ „ „ Liberec „ „
vzdálenost v km 4,4 km
28,0km
Poloha území obce mi o hladní urbanizované prostory, v letech 1850 – 1950 okres Frýdlant v Č., 1961 – 2002 okres Liberec, v současné době Liberecký kraj. Širší území mikroregionu Frýdlantsko, oblast cestovního ruchu – Frýdlantsko.
b b 1.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ Rozbor vývoje
Založení obce pravděpodobně koncem 12. a počátkem 13. století přivandrovalými německými osídlenci. První osídlenec Kunera - podle něho odvozen název obce Kunnersdorf. Druhá domněnka - název obce přenesen osídlenci z názvu původního místa jejich osídlení. První záznam o obci před rokem 1900 zaznamenal učitel Riedel.
Před vznikem osídlení průběh obchodních stezek mezi Čechy, Lužicí a Slezskem. V prostoru Kunratic původní cesta probíhala při SV okraji území, kde se dnes zachovalo torzo kaple a sledovala dále na sever dnešní tok Smědé. Ve Frýdlantském výběžku byla dříve osídlována níže položená oblast Frýdlantska, v polovině 13. stol. byl založen Frýdlantský hrad. V centrální části výstavba kostela s hřbitovem a kaplí, v sousedství škola, hospoda, areál hospodářství „zámeček“. V r. 1884 založena cihelna (r. 1916 – zboření Simonovy cihelny), 25.8.1900 otevřen provoz trati Frýdlant – Heřmanice, provoz ukončen v r. 1976, trať zrušena v r. 1984. V r. 1920 v provozu“marmeládka“ vinná lisovna ovoce a jahod - 6 dělníků. V areálu umístěn objekt s vinárnou a sálem, kde byly pořádány zábavy, dále 2 byty a hospodářství. 1.11.1920 uvedeno do provozu veřejné světlení. 23.12.1928 založení knihovny v obci. 19.9.1928 uvedena do provozu mlékárna (denně 700 litrů mléka zpracované z obce), sýrárna - Karel Kullmann čp. 157, zpracování sýrů. V r. 1930 založen na pozemku ppč. 14, v severní části území obce čedičový lom, zaměstnáno 15 pracovníků. V r. 1945 zahájení činnosti oddělení finanční stáže a stanice SNB s přílivem českého obyvatelstva, uvedení činnosti místní kampeličky. V r. 1946 založení Sokola, zahájení provozu mateřské školy v obecní škole. V r. 1949 provedena likvidace marmeládky, v r. 1950 založeno JZD v r. 1959 zahájena výstavba mateřské školy (v r. 1977 dokončena přístavba o objekt družiny), dále realizace prodejny smíšeného zboží, v r. 1969 realizace regulace potoka a 3 protipožárních nádrží, rozšířeno hřiště s úpravou kabin, zahájena výstavba finských domů, v r. 1972 zahájena stavba víceúčelové nádrže. V průběhu 70. let realizace zemědělského areálu.
b 2.
Obyvatelstvo, zaměstnanost, bytový fond
Souhrn informací je důležitý pro další vývoj. Rozhodující pro vývoj jsou faktory: - zaměstnanost – pracovní příležitosti v místě i v širším okolí, možnost vyjížďky za prací mimo obec - stabilizace trvalých i rekreačních obyvatel v území – výstavba nových rodinných a rekreačních domů s ekonomicky zvýhodněnými pozemky, využití stávajících domů pro rekreační bydlení - atraktivita území – životní prostředí a venkovský prostor, ekonomická úroveň obyvatel - dopravní spojení – autobusové spojení - technické vybavení – vodovod, kanalizace, elektrorozvody b 2.1.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel byl ovlivněn důsledky obou světových válek a příchodem nového obyvatelstva v poválečných letech. Nárůst obyvatel v 60. letech v souvislosti s bytovou výstavbou (v r. 1970 446 obyvatel). Úbytek domů a bytů vyvolaný demolicemi částečně vyrovnán novou výstavbou.
Tab. č. 1 rok počet
Vývoj počtu obyvatel (údaje SLDB) 1930 642
1950 416
1970 446
1980 420
1991 390
2001 396
Z pohledu školního vzdělání vykazuje území nižší úroveň stupně vzdělání s převahou základního a učňovského vzdělání bez maturity. Z pohledu národnostního složení je v území zastoupena větším podílem národnost slovenská, částečně romská. V území obce se navrhuje počet obyvatel v rozmezí 380 – 420 obyvatel, při mírném nárůstu počtu ostatních uživatelů území (rekreace v objektech individuelní rekreace a vliv cestovního ruchu cca 100 – 150 osob), celkem 480 – 570 uživatelů území. b 2.3.
Zaměstnanost
Tab. č. 2
Vývoj věkového složení obyvatelstva (údaje SLDB)
počet obyvatel ekonomicky aktivní
1991
2001
390 119
396 120
V r. 2001 pracujících v obci celkem 170, z toho muži 100. Vývoj míry nezaměstnanosti r. 1995 12,6 %, r. 2001 17,9 % signalizuje negativní stav území Frýdlantského výběžku. b 2.2.
Bytový fond
V období let 1970 - 1991 došlo k poklesu trvale obydlených domů i bytů v rodinných domech. Nárůst počtu bytů při sčítání v r. 1980 byl ovlivněn novou bytovou výstavbou. Přesto vývoj bytového a domovního fondu nebyl v území příznivý s trendy poklesu počtu trvale obydlených bytů a domů. Tab. č. 3 rok 1970 1980 1991 2001
Vývoj domovního a bytového fondu domy 98 99 86 84
byty 113 135 119 117
z toho RD 105 102 82 82
Z pohledu území bývalého okresu Liberec Kunratice patří mezi obce s nejstarším bytovým a domovním fondem v okrese (62,2 %), s nízkou úrovní technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plyn) ale s poměrně velkými byty (54,7 m2 OP/byt), s vyšším počtem obytných místností (3,08) a vysokým zabydlením bytu (3,2 osob/byt), ale také s nízkým počtem objektů k rekreaci.
b 3.
Občanské vybavení
Lokalizace, druhová skladba a kapacita zařízení občanského vybavení ovlivňují uspokojování potřeb obyvatelstva. Pro území obce je důležitá vazba na město obvodního významu Frýdlant. Území obce spáduje do Frýdlantu. Za specifickou vybaveností dojíždějí obyvatelé do Liberce. Zastoupení zařízení vybavenosti na území obce odpovídá současnému postavení obce. *
Charakteristika sídla
-
Kunratice je obec se spádem do Frýdlantu ve výhledu s cca 480 - 570 uživateli území, která je v převažující míře vybavena základní občanskou vybaveností (absence zdravotnických služeb). Jednoznačná vazba na vybavenost sousedního významného střediska spádového obvodu Frýdlant.
-
V sídle nejsou zastoupena zařízení nadmístního významu. Atraktivní je areál okolí požární nádrže, rybník v centru sídla s chovem ryb s vazbou na zeleň. Tržnice při silnici s obsluhou pasantů průjezdné dopravy po otevření hraničního přechodu vykazuje formu netrvalých staveb.
-
V sociální sféře bude vhodné hledat možnosti kooperace s okolními obcemi při zajištění bydlení pro seniory ve vztahu na změnu věkové struktury obyvatelstva, provedena realizace objektu v Dětřichově.
V principu se jedná o složitější problematiku druhovosti, skladby a využití těchto zařízení, vyplývající z vhodnosti polohy, obsluhovaného území a vlastní atraktivity zařízení. V území sídla je čitelné, že převážná část objektů občanského vybavení je soustředěna v centru s dominantním postavením kostela. Centrum se navrhuje jako těžiště atraktivity sídla, pojímá se jako širší území včetně prostoru stávajícího rybníka. Navrhuje se soustředit pozornost na nabídku vybavenosti do prostoru podél hlavní silnice Frýdlant - státní hranice. Vedle dočasných staveb stávající tržnice se navrhují zastavitelné plochy ve větším kontaktu s Kunraticemi jako plochy smíšené s využitím občanské vybavenosti a bydlení, viz. kap. d. Míra postupné realizace těchto zařízení bude záviset na četnosti přeshraničního provozu. Zařízení občanské vybavenosti v obci -
pohostinství, sál sokolovny - sálový prostor, zázemí restauračního zařízení včetně sociálních zařízení prodejna se smíšeným zbožím - tradiční koncepce účelového objektu tržnice – areál obchodů v oplocení při silnici III. tř. Z od Kunratic, jako dočasné stavby (v územním plánu ne jako současně zastavěné území) mateřská škola s družinou - kapacitní zařízení ve 2 objektech v centru se zázemím pozemků v oplocení základní škola - kvalitní objekt s umístěním při komunikaci v sousedství kostela, ZŠ 1. - 5. ročník hřiště na kopanou - hřiště se zázemím kabin a tribuny pro diváky víceúčelová nádrž - koupaliště se zázemím šaten a objektu pro občerstvení
-
-
požární zbrojnice - v centru obce knihovna služby - kadeřnictví, mandl - s časově omezeným provozem autodoprava truhlářství klempíř elektro další aktivity
návrh nových objektů čekáren autobusu, zahájená úprava prostoru za objektem obecního úřadu, návrh na úpravy prostranství v centru Problematika dalšího vývoje Hlavním problémem je řešení devastovaných území tj. úprav a využití areálu objektu čp.1 (zámečku) včetně teletníku, areálu marmeládky a objektu statku č.p. 14. Chaotické uspořádání zástavby i určitá nahodilost ve funkčním využití dílčích území a zejména špatné stavební stavy objektů zasluhuje hlavní pozornost obnovy a přestavby v komplexnějším pojetí s cílem zlepšení vzhledu a atraktivity prostor. S ohledem na vliv cestovního ruchu a dopravy podporovat záměry s cílem realizace zařízení obchodu, stravování a ubytování. Na rozvoj obce vlivy společnosti Agrofanda s.r.o. Nabídka pozemků marmeládky a objektu statku č.p. 14 pro výrobní činnost podporující atraktivitu obce. Vývoj bytové výstavby s výhodnými cenami pozemků. Z pohledu obecního úřadu je zásadní udržet ve vlastnictví obce nebo jiného subjektu v dobrém stavebním a provozním stavu objekty nekomerční povahy, které by měly být vždy základním vybavením (škola, mateřská škola, kostel, obecní úřad, sportoviště). Občanská vybavenost musí vedle uspokojování různých potřeb ekonomicky a efektivně sloužit jejich provozovatelům i k obživě a seberealizaci. Efektivnost jednotlivých druhů této vybavenosti je vázána na určitý počet potencionálních zákazníků, proto je velmi obtížné rozvíjet v drobných obcích své podnikatelské aktivity.
b 4.
Výroba
b 4.1.
Průmysl, výrobní služby
V urbanizovaném území podél Kunratického potoka vzniklo převážně zemědělské osídlení. Doplňující k zemědělské výrobě v minulosti lisovna ovoce a jahod (marmeládka), mlékárna a sýrárna. Z nezemědělské činnosti původně zde situována cihelna, čedičový lom a malé pískovny. Z územních hledisek s vazbou na dopravní obslužnost při hlavní silnici jsou vhodné pozemky bývalé marmeládky i pro využití průmyslu a výrobních služeb, v územním plánu návrh plochy smíšené (průmyslová a zemědělská výroba). Území se nachází v samostatné poloze oddělené od obytné zástavby s vhodným dopravním napojením pro širší zájmové území Frýdlantu. Podnikatelská sféra na úrovni živnostenského podnikání je v území obce zastoupena v minimálním rozsahu, bez větších nároků na objekty a pozemky.
obchod, stravování - obchod smíšené zboží - večerka - pohostinství - sklep u Petra služby - květiny - pojišťovnictví - ekonomické služby - elektrikář - elektrikář - klempíř - truhlář - autodoprava b 4.2.
p. Farská p. Gőtzová p. Bílek p. Lamač p. Maglenová p. Křížová p. ing. Kříž p. Vojáček p. Franc p. Liška p. Vojta p. Matoušek
Zemědělství
Území obce zaujímá plochu 1 243 ha. Výměra zemědělské půdy činí 685 ha, z toho půdy orné 472 ha, procento zornění 69 %. Lesní porosty se rozkládají v západní a v severovýchodní části k.ú. Půdy jsou zde střední a lehké, mírně podzolované. Klimatické poměry příznivé. Území obce se řadí do výrobního typu bramborářského s podtypem bramborářsko ječným (50 %) a bramborářsko žitným (50 %). Území obce Kunratice je vhodné pro pěstování obilovin, ozimé řepky, brambor a pícnin. Dále pro chov skotu, výkrm prasat a chov ovcí. Příznivě ve prospěch zemědělství působí blízkost města Frýdlantu, kde je soustředěn zpracovatelský průmysl a podniky poskytující zemědělcům služby. Do r. 1990 hospodařil v území obce Státní statek, s.p. Frýdlant. Výroba byla zaměřena na pěstování obilovin, ozimé řepky, brambor a pícnin. Živočišná výroba na chov skotu s produkcí mléka a výkrm prasat. V 70. a v 80. letech byl postaven specializovaný závod na chov dojnic o kapacitě 720 kusů krav v územně vhodné poloze mimo obytnou zástavbu. Realizaci této výstavby se hospodářství Kunratice stalo specializovaným závodem pro chov dojnic uvnitř Státního statku, s.p. Frýdlant (výroba mléka). Po r. 1990 dochází v zemědělství Frýdlantského výběžku ke změnám. Zaniká Státní statek, s.p. Frýdlant a nově byla založena společnost Agrogalas, a.s. ve Frýdlantě. Následují restituce, pronájmy a privatizace. V Kunraticích byla založena společnost Agrofanda s.r.o. Pozemky má společnost pronajaté od PF ČR a od vlastníků pozemků. V území obce hospodaří dále celkem čtyři významnější soukromě hospodařící zemědělci. Pan J. Machatý, č.p. 10; paní J. Maglenová, č.p. 15; pan K. Lukáš, č.p. 18; a pan F. Vrátný, č.p. 28. Dále jsou zde chovatelé drobného hospodářského zvířectva. Agrofanda, s.r.o. Kunratice Agrofanda, s.r.o. Kunratice obhospodařuje celkem 900 ha zemědělské půdy, z toho 400 ha půdy orné v k.ú. obcí Kunratice, Heřmanice, Kristiánov, Dětřichov a Frýdlant. Živočišná výroba, je zaměřena na chov skotu s produkcí mléka a masa (brakace). V současné době je ve stavu 630 kusů skotu, z toho 330 kusů krav, je uplatňován
uzavřený obrat stáda skotu. Z hlediska plemene tvoří ve stádu převahu holštýnskofríský skot černé barvy. Dojnice jsou ustájeny ve velkokapacitním kravíně K - 720 (produkční hala č.2 + porodna krav), telata ve starším adaptovaném objektu u č.p.1 v Kunraticích a mladý skot (jalovičky a býčci) ve velkokapacitním kravíně K - 720 (produkční hala č.1). Mechanizační a dopravní prostředky jsou soustředěny v areálu velkokapacitního kravína K – 720 s možností provádění oprav i většího rozsahu (pomocné provozy). Machatý, Kunratice č.p. 10 (soukromý zemědělec): Obhospodařování celkem 54 ha zemědělské půdy, z toho 5 ha půdy orné v k.ú. Kunratice, Víska a Karlínky. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilí a objemné píce. Živočišná výroba na chov skotu (chov krav bez tržní produkce mléka). V současné době má ve stavu 22 kusů skotu, z toho 12 krav. Plánuje zvýšení stavu skotu na 32 kusů, dle možností ustájení. Areál hospodářství tvoří obytné stavení, stáj, sklad sena a steliva o kapacitě cca 10 vagónů, opravárenská dílna + sklad strojů o ploše 120 m2 a objekt sloužící k chovu drobného domácího zvířectva. Maglenová, Kunratice č.p. 15 (soukromý zemědělec a podnikatel): Obhospodařování celkem 15,4 ha zemědělské půdy, z toho 2 ha půdy orné. Rostlinná výroba je zaměřena na výrobu objemné píce, pěstování květin (polní květinářství) a konifer. Živočišná výroba je zaměřena na chov ovcí masného plemene. V současné době ve stavu 70 kusů ovcí s předpokladem i pro výhled. Pěstování květin a konifer ve dvou sklenících o celkové zasklené ploše cca 300 m2. Ustájení ovcí ve dvou stájích. Obytné stavení navazuje na stáj pro cca 40 kusů ovcí, sklad sena a steliva, prostor pro uskladnění zemědělské techniky, opravárenská dílna a stáj pro ovce o kapacitě cca 30 kusů. Lukáš, Kunratice č.p. 18 (soukromý zemědělec): Obhospodařování celkem 9,5 ha zemědělské půdy, z toho 7 ha půdy orné. Rostlinná výroba je zaměřena na výrobu objemné píce, živočišná výroba na výkrm skotu. V současné době ve stavu 2 kusy skotu. Výhledově 10 – 12 kusů. Plánuje realizovat pastevní výkrm skotu. Na obytnou část navazuje chlév pro cca 8 – 10 kusů skotu, další chlév pro cca 4 kusy skotu v objektu s opravárenskou dílnou (80 m2). Součástí hospodářství je kolna, kde lze uskladnit seno a stelivo a uložit zemědělskou techniku. Vrátný, Kunratice č.p. 28 (soukromý zemědělec): Obhospodařování celkem 40 ha zemědělské půdy, z toho 6,5 ha půdy orné. Rostlinná výroba je zaměřena na výrobu obilovin a pícnin. Živočišná výroba na chov skotu (chov krav bez tržní produkce mléka) a chov ovcí masného plemene. V sou- časné době ve stavu 20 kusů skotu, z toho 12 krav a 20 kusů ovcí masného plemene. Výhledově plánuje stavy skotu zvýšit nejméně na 30 kusů. K dispozici stáj pro cca 30 kusů skotu, 20 – 30 kusů ovcí, seník, dílna a přístřešek pro stroje.
Obec Kunratice má pro podnikání v zemědělství dobré podmínky. Dokumentují to půdní a klimatické podmínky i disponibilní fondy rozhodujících zemědělských objektů v obci. U firmy Agrofanda, s.r.o. Kunratice je nutné, aby se postupně ekonomicky stabilizovala a plnila pozitivní úlohu v obci (zaměstnanost, údržba krajiny, služby pro obyvatelstvo a další). U menších zemědělských usedlostí převážná část bude i výhledově sloužit pro jejich osobních potřeby (bytové jednotky, zařízení pro chov drobného hospodářského zvířectva, sklady, garáže, dílny apod.). *
Ochranná pásma chovu hospodářských zvířat
V území obce jsou provozovány chovy hospodářských zvířat. Dominantním negativním faktorem zde jsou pachové látky. V územním plánu jsou uvedena ochranná pásma (OP) dle kapacit zemědělských zařízení. OP nejsou územním rozhodnutím u žádných zemědělských zařízení vyhlášena. OP zařízení uvedených v územním plánu jsou definována poloměrem a kružnicí. Ochranná pásma chovu hospodářských zvířat dle metodického návodu resortu hygieny „Acta hygienica" č. 8/1999, postup pro posuzování ochranného pásma chovu zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek. zemědělský areál Agrofanda, s.r.o. velkokapacitní kravín K – 720 kapacita 647 kusů skot, z toho cca 350 krav (ekvivalent 570 kusů; c = 0,005) ochranné pásmo rOP = 227 m zemědělský provoz p. Machatý 32 kusů skot, z toho 15 krav (ekvivalent 26 kusů; c = 0,005) ochranné pásmo rOP = 39 m zemědělský provoz p. Maglenová 70 kusů ovcí, (ekvivalent 70 kusů; c = 0,0015) ochranné pásmo rOP = 35 m zemědělský provoz p. Lukáš 12 kusů skot výkrm, (ekvivalent 9 kusů; c = 0,005) ochranné pásmo rOP = 22 m zemědělský provoz p. Vrátný 30 kusů skot, z toho 15 krav (ekvivalent 25 kusů; c = 0,005) 30 kusů ovcí (ekvivalent 30 kusů; c = 0,0015) ochranné pásmo rOP = 46 m
b 5.
Objekty památkově chráněné a místně hodnotné
Památková ochrana spočívá v ochraně jednotlivých objektů. V území se nenacházejí památkově chráněné soubory (rezervace, zóny). Z pohledu urbanistické struktury dílčích území je důležité uspořádání zástavby dané dlouhodobým vývojem jako důležité hledisko při začleňování nových objektů do území.
b 5.1.
Objekty památkově chráněné
Objekty památkově chráněné na úrovni státu, zapsané v ústředním seznamu kulturních památek dle rejstříkových čísel a názvů. Tab. č. 1 Číslo Ústředního seznamu KPČR 19677/5-4371
Název památky
15866/5-4372
kostel Všech svatých
železný kříž
Kulturní nemovité památky Poznámka Prohlášení – rozhodnutí ŠKK ONV ze dne 26.11.1964 Prohlášení – rozhodnutí ŠKK ONV ze dne 26.11.1964
Železný kříž před kostelem. Kostel původně gotický, postaven r. 1346, přestavěn včetně stavby věže v r. 1785 a obnoven r. 1879, kostel jednolodní obdélného půdorysu se zákristií v ose, valbová střecha, věž na čtvercovém základě hranolová kryta oplechovanou helmicí zakončenou makovicí a křížem. Objekt je dominantou okolní zástavby. K zapsání památky se doporučuje hrázděný dům čp.12 v dolní části sídla. b 5.2.
Objekty místně hodnotné
V území se dále nacházejí objekty místně významné pro vývoj obce. Zejména se jedná o hrázděné domy, typologicky zařaditelné mezi hornolužickou architekturu. Tyto objekty se navrhuje místně chránit. Zachování a kultivace z minulosti určité kontinuity vývoje sídla spočívá v širší kvalitě celé urbanistické struktury sídla. Určující je stavební a architektonická kvalita objektů a příslušných pozemků. V sídle se nacházejí objekty drobné architektury kříž u čp. 5 p.p.č. 1546/1 kříž u čp. 12 p.p.č. 233 kříž u čp. 151 p.p.č. 417/3 kříž u čp. 110 památník p.p.č. 1593/1139 pomník p.p.č. 744/1 „Červená brána“ (hranice s Polskem) Objekty význačné pro vývoj obce k místní ochraně dům čp. 1 bývalý zámeček dům čp. 134 škola domy čp. 56, 95, 109 dům čp. 18 zemědělská usedlost
b 6. -
Programy rozvoje území
Program rozvoje Libereckého kraje (2004 – 2006), schválený 15.6.2004 č. 146/04/ZK. Frýdlantsko je začleněno do hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje. 3.D Životní prostředí
-
cíle opatření – postupné snižování znečištění podzemních i povrchových vod – čištění odpadních vod C Infrastruktura C 2.1. - vybudování kanalizace s centrálním čištěním splaškových vod
Při poskytování služeb a správních výkonů vytváří svůj atrakční prostor širší zájmové území střediska obvodního významu město Frýdlant. Hiearchie Frýdlantu v širším území vychází z dosavadního vývoje sídelní struktury celého Frýdlantského výběžku. Z pohledu vztahů obce k širšímu území jsou podmiňující velikost a postavení obce v širší urbanistické struktuře, poloha v prostoru včetně vazeb na Polskou republiku. Důležité pro další vývoj jsou vztahy obce k Mikroregionu Frýdlantsko. Podklady a údaje, týkající se rozvoje území v obsahu příslušném pro zpracování dokumentace územního plánu: - SWOT analýza současného stavu obce Pozitiva ... atraktivita sídla s vazbou na dopravní polohu s hraničním přechodem, umístění při silničním tahu, šance na využití cestovního ruchu, sféra služeb, využití stavebních fondů pro výrobu (zemědělský areál), využití areálu marmeládky Negativa ... malá obec s nízkou ekonomickou stabilitou, nízké aktivity výrobní sféry mimo zemědělství, stárnutí populace, chybějící technická infrastruktura (kanalizaceČOV) -
strategické cíle, priority a opatření v území
Vyvážený rozvoj cestovního ruchu, využití obchodu a služeb, doplnění technického vybavení o kanalizaci, bytová výstavba, rekreační bydlení, vodní plocha požární nádrže a veřejné sportoviště s vazbou na rybník, využití zámečku v centru obce, využití pozemku marmeládky a objektu č.p. 14. Využití průběhu cyklistických tras s cílem zajištění propustnosti území pro cyklistickou dopravu. Prostorové vazby na Polskou republiku, vazby Kunratic a průjezdné dopravy. Návrh vybavenosti podél hlavní silnice. Revitalizace venkova F 4.1. ... sdružení a aktivity obce ve větším územním celku, koordinace rozvoje většího území; mikroregion Frýdlantska, (Frýdlantský výběžek). Dokumenty plánování s vazbou na finanční podporu programů.
c c 1.
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Urbanistická koncepce
Urbanistická koncepce spočívá na návrhu funkčních ploch a zastavitelných území za předpokladu trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Kvalita prostředí je závislá na určité identitě ve vztahu k vývoji příslušného území. Všeobecně začleňovat stavby do území je nutno na základě širších urbanistických hledisek, lokálních i dálkových pohledů. Cílem je péče o celkovou kultivaci prostorového a funkčního uspořádání zástavby a krajiny.
Obytná zástavba Stávající obytná zástavba se skládá ze zemědělských usedlostí, původních chalup, rodinných a nájemných domů. Navrhovaná zástavba rodinných domů venkovského typu (charakteru místně tradičních objektů – půdorys tvaru obdélníku, T nebo L, sedlové, případně polovalbové střechy). Navrhovaná zástavba bytových domů v centrální poloze sídla s vazbou na stávající bytové domy. Občanské vybavení Základní občanské vybavení, výčet zařízení viz. kap. b 3. Zastavitelné plochy pro využití občanského vybavení se navrhují s vazbou na prostor podél silnice Frýdlant – státní hranice. Výroba a skladování, zemědělská výroba V území je stabilizován areál zemědělské výroby při západním okraji sídla. Jako smíšené plochy jsou navrhovány areál zámečku (býkárny) a teletníků, marmeládky a hospodářská usedlost č.p. 14. S ohledem na stavební stavy objektů a prostranství kromě objektu domu č.p. 1 zámečku lze provádět plošnou asanaci těchto území s demolicemi objektů. Technická infrastruktura Rozhodující je návrh splaškové kanalizace s centrální ČOV pod sídlem, s ohledem na souvislejší strukturu zástavby se nedoporučuje realizace dílčích MČOV (místních ČOV). Dle požadavku obce se navrhuje v území obce umístění větrných elektráren. Z pohledu krajinného rázu území se navrhuje jejich vzdálenější poloha od zastavěného území ve směru k výsypkám v Polsku.
c 2.
Zásady prostorového uspořádání území a objektů
Využití pozemků a umísťování staveb Podmiňující přípustnost využití jednotlivých funkčních ploch je stanovena v regulativech. V navazujícím územním řízení se jedná o vymezení stavebních pozemků a začleňování staveb na nich, napojení objektů na technické vybavení. Způsob zástavby v navrhovaných zastavitelných územích jednotlivých objektů nebo s návrhem zastavovacích schémat u navrhovaných lokalit zástavby u více objektů s určením: -
dělení nebo scelování pozemků s určením stavebních pozemků umísťování staveb na pozemcích, návrhu tvarů a objemů staveb návrhu dopravního napojení objektů a napojení na technické vybavení
Ve volných dosud nezastavěných územích, kde nelze odvodit prostorové souvislosti okolní zástavby, se požaduje ve smyslu stavebního zákona určit zastavovací koncepci (vymezení jednotlivých stavebních pozemků a umístění staveb) v regulačním plánu (v regulační studii, skice). Urbanistické a architektonické zásady
Kompozice území je určena zástavbou, konfigurací terénu, přítomností zeleně. Důležité pro vnímání je vedle objemů domů, fasád a oplocení uspořádání komunikační sítě, kvalita uspořádání zeleně. Regulace způsobu uspořádání zástavby v příslušné lokalitě -
způsob zástavby jednotlivých objektů ve vztahu k sousedním objektům a k širší situaci území (prostorová kompozice zástavby s regulací objemů a tvarů objektů i jejich začleňování do území, spočívající na citlivém řešení a umístění staveb do terénu, z hledisek lokálních i dálkových pohledů)
-
umísťování doplňujících staveb (drobných staveb, garáží...) na místech nejméně pohledově exponovaných z veřejných prostranství, bez znehodnocení architektonické a urbanistické kvality prostředí, budování staveb v míře a objemu nezbytně nutném pro základní funkci domů, nedoporučují se pultové a ploché střechy u těchto objektů
-
u rodinných domů návrh objektů s 1, výjimečně s 2 nadzemními podlažími s obytným podkrovím s možností podsklepení (vazba na objemy tradičních venkovských objektů, obdélný půdorys přízemních objektů se sedlovou střechou), nejsou povoleny asymetrické sedlové střechy, pultové a ploché střechy
Návrh na vymezení stavebních pozemků pro jednotlivé objekty - vymezování stavebních pozemků bez vzniku zbytkových ploch s omezováním 2 plošné výměry (doporučení do 1200 m mimo odůvodněné výjimky), ve vazbě na současně zastavěné území, terénní podmínky, přístupové komunikace a technické vybavení - vymezení stavebních pozemků (obecně vzniklých dělením a scelováním pozemků) neprovádět automaticky dle hranic katastrální mapy - vazby na potřebné profily komunikací a realizace oplocení a příkopů, regulace ploch navazujících stavebních pozemků -
provádění oplocení a úpravy terénu regulovat při umísťování objektů ve vazbě na oplocené plochy náležející k objektu (přídomovní zahrady hospodářského charakteru, okrasné zahrady), neprovádět změny reliéfu terénu vedoucí k odlišení od terénu okolí, odvoz přebytečného odvalu zeminy
Technické zásady Požadavky na řešení dopravy -
průjezdné profily komunikací (šířkové uspořádání komunikací ve vazbě na realizace odvodňovacích příkopů a hranice okolních pozemků) Požadavky na technické vybavení
-
řešení technického vybavení, směrové a výškové uspořádání komunikací s vede ním splaškové a dešťové kanalizace, vodovodu, elektrovodu NN, zařízení spojů, a veřejného osvětlení (koordinace prostorového uspořádání sítí technického vybavení ve smyslu ČSN 73 6005)
d
NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A POD-
MÍNKY JEJICH VYUŽITÍ d 1. Návrh členění funkčních ploch Funkční plochy s vazbou na využití území vytváření předpoklady pro udržitelný rozvoj území, účelem je hospodárnost s vazbami na prostorové souvislosti a zájmy v území. Územní plán navrhuje členění území obce na funkční plochy, které vycházejí z konkrétních podmínek a vlastností řešeného území. Funkční využití území určuje pro jakou činnost a jakým způsobem je území využito. Dle urbanistické koncepce, využití a uspořádání ploch s vazbou na uspořádání dopravy, občanského a technického vybavení se vymezují plochy v zastavěném území a plochy zastavitelné a dále se vymezují plochy nezastavěné. d 1.1.
Plochy v zastavěném území a zastavitelné
Funkční plochy současně zastavěného území (SZÚO) obce jsou vymezeny hranicí. Jsou odvozeny z katastrálních map a tvoří stavební parcely (zastavěné plochy) a pozemkové parcely, které s nimi sousedí a jsou vyznačeny v hlavním výkresu plnou barvou jako stávající plochy, funkční využití není navrhováno ke změně. V tomto území je možno stavět jednotlivé objekty, pokud funkce nového objektu odpovídá funkčnímu využití plochy a pokud lze tento objekt umístit v tomto území z prostorových hledisek. Dále se jedná o parcely zemědělských pozemků, obklopených předchozími parcelami. Funkční plochy zastavitelné se navrhují jako navrhované zastavitelné plochy vhodné k zástavbě. Budoucí stavební pozemky jsou situovány s přímou vazbou na urbanizovaná území do sousedství komunikací. Vylučuje se umísťování staveb ve volném prostoru krajiny. Plochy se vyznačují šrafou s obrysem hranic. Tab. č. 1
Plochy v zastavěném území a zastavitelné
PLOCHY BYDLENÍ a) BYTOVÉ DOMY b) RODINNÉ DOMY PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ c) ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA PLOCHY REKREACE A SPORTU d) REKREACE A SPORT PLOCHY OBČANSKÉ INFRASTRUKTURY e) OBČANSKÁ VABAVENOST f) PLOCHY SMÍŠENÉ f1) BYDLENÍ, VÝROBA A SLUŽBY centrum f2) PRUMYSLOVÁ A ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA marmeládka, dolní statek f3) OBČANSKÁ VYBAVENOST, BYDLENÍ u silnice
g) PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY SILNIČNÍ DOPRAVA SILNICE, MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ODSTAVNÉ A PARKOVACÍ PLOCHY GARÁŽE DRÁŽNÍ DOPRAVA ŽELEZNICE h) PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD ENERGETIKA A SPOJE TRAFOSTANICE i) PLOCHY ZELENĚ i1) ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ i2) HŘITOV i3) ZAHRADY i4) ZAHRÁDKY
d 1.2.
Plochy v nezastavěném území
Plochy v nezastavěném území tvoří nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. Jedná se o monofunkční plochy zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), plochy zeleně a ostatní plochy v nezastavěném území. Plochy mimolesní zeleně zahrnují plochy zeleně mimo PUPFL. Samostatně jsou zobrazeny plochy rozptýlené mimolesní zeleně, t.j.doprovodné zeleně vodotečí, stromořadí podél komunikací a soliterní zeleně. Plochy katastru jsou vyznačeny dle údajů Katastrálního úřadu Frýdlant. Mimo grafickou část dokumentace se vymezují plantáže rychle rostoucích dřevin s vymezením v terénu dle podmínek ve vyhlášce o závazných částech ÚPO, viz. svazek 2 regulativy. Tab. č. 2 a) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE ORNÁ PUDA TRAVNÍ PROSTY ODVODNĚNÉ POZEMKY MELIORAČNÍ ZAŘÍZENÍ b) PLOCHY LESNÍ PRODUKCE PUPFL c) PŘÍRODNÍ PLOCHY EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA „SMĚDÁ“ d) PLOCHY S REKRAČNÍM VYUŽITÍM CYKLOTRASY e) PLOCHY TĚŽBY NEROSTU CHLÚ (CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ) LOŽISKA VÝHRADNÍ PROGNÓZNÍ ZDROJE PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ
Plochy v nezastavěném území
f)
VODNÍ PLOCHY NÁDRŽE, VODNÍ PLOCHY g) PLOCHY ZELENĚ MIMOLESNÍ ZELEŇ DOPROVODNÁ ZELEŇ STROMY, STROMOŘADÍ VÝZNAMNÉ STROMY
d 2.
Podmínky využití funkčních ploch
Územní plán reguluje přípustné a nepřípustné funkční využití ploch. V dílčích funkčních plochách se uvádějí charakteristiky území a vymezují podmínky přípustného a nepřípustného využití území, t.j. určuje se čemu území slouží a jaké využití je v území přípustné. Způsob využití území je závazným regulativem pro územní a stavební řízení, případně pro jiná správní řízení a rozhodnutí o území. Podmínky využití funkčních ploch v plochách v zastavěném území a zastavitelných a v plochách v nezastavěném území jsou uvedeny ve vyhlášce o závazných částech ÚPO.
e
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Vstupní limity využití území vyplývají z příslušných právních předpisů a správních rozhodnutí. * Ochrana technické infrastruktury volný manipulační pruh podél vodních toků (§ 49 zák. č. 254/2001 Sb.) u významného vodního toku (Smědá) 8m u drobného vodního toku (Kunratický potok) 6m ochranné pásmo ČOV 50 m ochranné pásmo vedení VN zařízení před 1.1.1995 vedení VN 22 kV 10 m v lesních průsecích 7m stožárové trafostanice VN 10 m zařízení od 1.1.1995 vedení VN 22 kV 7m v lesních průsecích 7m stožárové trafostanice VN 7m
*
Ochrana dopravní infrastruktury
ochranná pásma silnic III. tř. od osy vozovky kategorie silnic III. tř. mimo zastavěné území v zastavěném území ochranná pásma dráhy od osy krajní koleje *
15 m S 9,5/70, S 7,5/60 MS 9,5/50, MS 8,50 60 m
Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek ochranná pásma chovu hospodářských zvířat zemědělský areál Agrofanda, s.r.o. rOP = 227 m zemědělský provoz p. Machatý rOP = 39 m
zemědělský provoz p. Maglenová zemědělský provoz p. Lukáš
rOP = 35 m rOP = 22 m
zemědělský provoz p. Vrátný rOP = 46 m radon – nízké, střední a vysoké riziko * Ochrana přírody a krajiny územní systém ekologické stability (ÚSES) - nadregionální biocentrum Poustecká obora - nadregionální biokoridor při východním okraji území obce - lokální biocentra a biokoridory - Evropsky významná lokalita „Smědá“ * Ochrana památek - železný kříž - kostel Všech svatých * Ložiska nerostů - chráněné ložiskové území (CHLÚ) lignitu Frýdlant – Višňová - ložisko výhradní - prognózní zdroje - poddolované území plošné - Višňová * Hranice, další podmínky - hranice území obce - hranice současně zastavěného území - hranice souvisle zastavěného území - ochranné pásmo PUPFL 50 m Výstupní limity využití území vyplývající z projekce dokumentace, které jsou předmětem schválení jsou uvedeny v regulativech.
f
PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ
f 1. *
Základní údaje
Výběr ploch k zástavbě
Plochy jsou navrhovány za předpokladu zajištění dopravní přístupnosti pozemků, zajištění podmiňujících investic technického vybavení. Plochy zastavitelného území jsou navrženy ve vazbě na podmínky území - limity využití území, vztahu k širší urbanistické struktuře a vhodnosti funkčního využití území na daném místě. Zastavitelné plochy jsou navrženy s ohledem na stávající zastavěná území, splňující obecné požadavky na přiměřenou kvalitu příslušných dílčích území, vycházejí z konkrétních požadavků nebo jsou nabídkou zastavitelnosti ploch. * Zastavitelné plochy Územní plán obce stanovuje funkční využití ploch, ploch v zastavěném území a ploch zastavitelných, viz. údaje kap. d 1. Návrh zastavitelných ploch je uveden v hlavním výkresu, očíslování lokalit ve výkresu č. 7 a v tabelární části záboru zemědělské půdy.
V území obce se nepředpokládá soustředěnější výstavba s realizací v kratším časovém období.
f 2.
Přehled a charakteristika ploch
Přehled vybraných ploch zastavitelného území odpovídá návrhu členění území obce na funkční plochy, viz. kap. d 1.1. Členění funkčních ploch dále odpovídá uspořádání legendy hlavního výkresu a uspořádání ploch v regulativech. Tab. č. 1
Členění ploch zastavitelných území
členění ploch
lokality
BD
BYTOVÉ DOMY
1-3
RD
RODINNÉ DOMY
RS
REKREACE A SPORT
15
OV
OBČANSKÁ VYBAVENOST
16
S
PLOCHY SMÍŠENÉ
Z
ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
D
DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA
21, 22, 24, 25
T
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
26-28, 30
4-10, 12, 13
17, 18 20
Očíslování lokalit odpovídá údajům vyhodnocení ZPF. Přehled ploch odpovídá uspořádání legendy hlavního výkresu ÚPO. BD – BYTOVÉ DOMY Plocha bydlení s příznivým mikroklimatem, osluněním, bez rušivých vlivů, s předpo-kladem zajištění kvality obytného prostředí. Návrh lokalizace těchto ploch s pokračováním zástavby v okolí stávajících bytových domů a při výjezdu z centra k zemědělskému areálu. RD – RODINNÉ DOMY Návrh zastavitelných ploch s vazbou na současně zastavěná území s předpokladem zajištění kvality obytného prostředí. Návrh lokalizace těchto ploch v prolukách a v sousedství zastavěných území stávajících rodinných domů. Pokračování zástavby s vazbou na stávající komunikace. U všech lokalit rovinatější konfigurace terénu bez strmějších svahů. Návrh objektů rodinných domů s možností umístění rekreačních domů. OV – OBČANSKÁ VYBAVENOST Návrh lokalizace ploch v kontaktu na silnici III/03511 státní hranice – Frýdlant s vazbou na vlastní urbanizované území Kunratic pro občanskou vybavenost s vazbou na veřejné stravování a maloobchod. S – PLOCHY SMÍŠENÉ Návrh lokalizace ploch s vazbou na silnici III/03511 státní hranice – Frýdlant pro smíšené využití občanské vybavenosti a bydlení.
RS – REKREACE A SPORT Návrh využití plochy u rybníka v centru sídla jako veřejná plocha pro rekreaci a sport s vazbou na přírodní prostředí okolí rybníka. Z – ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Návrh klidového prostoru mezi kaplí a objektem obecního úřadu, zpevněné plochy pěších komunikací a pro sezení v parteru parkového uspořádání. D – DOPRAVA parkovací plochy parkoviště v centru u pohostinství formou zmenšení plochy parčíku parkoviště na sídlišti bytových domů parkoviště před velkokapacitním kravínem řadové garáže řadové garáže v prostoru sídliště T – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Návrh centrální ČOV pod sídlem. Návrh trafostanic TN 1 a TN 2 v dolní části sídla.
g
NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
g 1.
Doprava
g 1.1.
Komplexní pohled na dopravu
Území obce leží při západní části Frýdlantského výběžku. Vedení dopravní sítě odpovídá historickému vývoji komunikací a širším dopravním vztahům. V území obce probíhají silnice III. tř., v jižní části území probíhá silnice III/03511 státní hranice – Frýdlant, silnice III/0353 probíhá zastavěným územím Kunratic a dále na sever podél Smědé ke státní hranici ve Vsi, silnice III/03512 tvoří spojku Kunratic ze silnice státní hranice – Frýdlant a silnice III/03514 prodlužuje S - J dopravní trasu ve směru do Dětřichova. Dále je území obce dopravně obsluhováno místními komunikacemi a účelovými komunikacemi. Dopravní prostory komunikací Dopravní prostory průjezdních úseků silnic III. tř. s 2 jízdními pruhy š=3 m s bezpečnostním odstupem od okraje prostoru 2 x 0,75 m. Současně zastavěné území se vymezuje k datu schválení územního plánu. g 1.2.
Silniční doprava
Tab. č. 1 číslo silnice III/03511
Silnice a jejich kategorie kategorie trasa silnice mimo zastavěné území v zastavěném území S 9,5/70 MS 9/50 Frýdlant – Kunratice – státní hranice funkční třída B2
III/03512
S 7,5/60
III/03514
S 7,5/60
III/0353
S 7,5/60
MS 8/50 funkční třída B2 „ „
spojnice silnice III/03511 a III/0353 Kunratice – Dětřichov Kunratice - Višňová
Dle kategorizace silniční sítě KÚ Libereckého kraje návrh přeřazení silnice III/03511 na II/291 jako součást silničního tahu do Nového Města p. S. g 1.3. *
Místní dopravní síť
Místní komunikace
Místní komunikace zahrnují komunikace zpřístupňující více jednotlivých nemovitostí, ve smyslu zákona o pozemních komunikacích slouží převážně místní dopravně na území obce, předpokladem je vlastnictví obce těchto komunikací. Tab. č. 2
Místní komunikace
MK nejdůležitější z hlediska dopravního významu vymezení komunikací v zastavěném území a v nezastavěném území
vymezení komunikací v navrhovaném zastavitelném území a jejich napojení na silnici
Návrh doplňujících místních komunikací, viz. kap. j - místní komunikace u finských domů *
Účelové komunikace
Slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi a dále z obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Tab. č. 3
Účelové komunikace
ÚK nejdůležitější z hlediska dopravního významu - komunikace k zemědělskému areálu 2 napojení z Kunratic, 1 napojení od tržnice - komunikace do Dětřichova propojení kolem majáku Návrh účelových komunikací s cílem zajištění dopravní propustnosti území, viz. kap. j - účelová komunikace u bývalé skládky - účelová komunikace podél zemědělské farmy - účelová komunikace Matouškovo - účelová komunikace Kutílkovo - účelová komunikace k jezu g 1.4.
Pěší a cyklistická doprava
*
Pěší chodník
Navrhuje se oddělení pěšího a automobilového provozu v prostoru hlavní silnice III/0353 formou jednostranného chodníku, procházející zastavěným územím obce, (zejména v jeho centrální části). *
Cyklistická doprava
Do dokumentace se zapracovává úsek cyklotrasy č. 3039 (Hrádek n.N. - Horní Vítkov - Heřmanice - Kunratice - Višňová) a úsek cyklotrasy č. 3059 (státní hranice Kunratice - Frýdlant - D. a H. Řasnice - Srbská ). Tab. č. 4 číslo cyklotrasy 3039 3059
Cyklotrasy v území obce trasa Hrádek n.N. – Horní Vítkov – Heřmanice – Kunratice – Višňová státní hranice (Bogatynia) – Frýdlant – D. a H. Řasnice - Srbská
V území obce probíhá cyklotrasa č. 3039 mimo silnice III. tř. z Heřmanic kolem zemědělského areálu, bytovek a na silnici III. tř. do Višňové. Cyklotrasa č. 3059 probíhá po silnici III. tř. ve směru státní hranice – Frýdlant. g 1.5.
Veřejná doprava a doprava v klidu
Na železniční trati Frýdlant – Heřmanice byl ukončen provoz r. 1976 a v r. 1984 byla trať zrušena, těleso trati je zarostlé náletovou zelení, v trase probíhá funkční biokoridor. V území obce probíhá autobusová doprava. Doprava v klidu zahrnuje parkování a garážování vozidel. *
Autobusová doprava
Autobusové linky jsou vedeny v dopravním směru do Frýdlantu s vazbou na silnici III. tř. státní hranice – Frýdlant s kombinací dopravy do Dětřichova a Heřmanic. Autobusové zastávky se nacházejí v dolní části Kunratic na křižovatce silnic, u kostela, u koupaliště a v horní části Kunratic u marmeládky, poloha zastávek vyhovuje docházkové vzdálenosti (800 m, 10 min. chůze; v případě Kunratic vzdálenost zastávek od osídlení do 400 m). Z hlediska dopravní obslužnosti je důležitá četnost spojů. *
Doprava v klidu
Odstavné a parkovací plochy parkoviště v centru u pohostinství formou zmenšení plochy parčíku parkoviště na sídlišti bytových domů parkoviště před velkokapacitním kravínem Parkovací plochy se navrhuje upravit, stání pro parkování vozidel se navrhuje vyznačit. Garáže Největší potřeba garážování vozidel je v prostoru sídliště. V bytových domech se nenacházejí vestavěné garáže. Volné prostory kolem bytových domů umožňují řešení
řadových garáží ve skupině. S vazbou na stávající i navrhované bytové domy se navrhují řadové garáže v poloze mimo kontakt s obytnými průčelími domů, plochy se nevyznačují a jsou součástí ploch bytových domů. V prostoru sídliště se navrhují 2 lokality řadových garáží.
g 2.
Vodní hospodářství
g 2.1.
Hydrografie území
*
Údaje o povodí
Území obce leží v úmoří Baltského moře ve Frýdlantském výběžku. Území náleží do povodí Odry. Z hydrologického hlediska se nachází území obce v oblasti se střední hustotou říční sítě s průměrnou hodnotou povrchového odtoku. Roční srážky dosahují kolem 800 - 840 mm, odtok do 300 mm. Odtokový součinitel hodnoty 0,35, specifický odtok cca 9,0 l/s.km². Území se považuje za stabilizované. Organizace povodí dle SVP Horní a střední Labe: základní povodí 2 - 04 - 10 Smědá hlavní recipient území Řasnice, zasahuje Lomnice a Arnoltický potok správa povodí: Povodí Labe Hradec Králové závod Jablonec nad Nisou středisko Liberec * Vodní toky a plochy a) Vodní toky Tab. č. 1
Vodní toky v území obce
číslo toku
jméno toku
správce toku
2 – 04 – 10 – 021 /07 /07/1 /07/3 /07/4
Smědá od Ptačího vrchu bezejmenný bezejmenný bezejmenný
PL LČR ZVHS ZVHS LČR
Kunratický potok bezejmenný bezejmenný od Kunratic od Odpočinku od Bučiny
LČR ZVHS LČR ZVHS ZVHS ZVHS
/08 /08/1 /08/2 /09 /10 /11 Pozn.:
Potok 07/1 s průběhem toku do vodní nádrže při západním okraji Frýdlantu mimo území obce. Pravobřežní přítoky Smědé 03, 04, 05 za hranicí obce při SV okraji.
Správa toku PL – Povodí Labe Hradec Králové, ZVHS – zemědělská vodohospodářská správa Liberec, LČR – Lesy České republiky
Smědá Tok III. řádu, pravostranný přítok Lužické Nisy, pramení poblíž chaty Smědavy soutokem tří pramenných toků (Bílá, Černá a Hnědá Smědá), plocha povodí ke státní hranici 273,8 km2. Nad jezem Harta je Smědá vodou pstruhovou, pod ním vodou mimopstruhovou. V popisovaném území je Smědá sjízdná pro sportovní lodě. Smědá tvoří pouze severní hranici území obce Kunratice. Koryto Smědé je většinou neupravené, zde řeka protéká hlubokým průlomovým údolím v tzv. Hartském meandru, řečiště je často skalnaté s množstvím prahů a peřejí. Na toku jsou jezy v ř. km 20,6 (Hartská elektrárna) a 17,4 (vysoký jez s náhonem na elektrárnu ve Vísce). přítoky Smědé V tabelárním přehledu jsou uvedeny přítoky Smědé v území obce. Největším přítokem je Kunratický potok. Kunratický potok Tok IV. řádu, pramení jižně od Kunratic, při silnici do Dětřichova a ústí do Smědé v jihozápadním cípu Hartského meandru. Potok je dlouhý asi 2,6 km. Potok téměř celou svojí délkou protéká v obci, je většinou upraven. Nejhořejší tok proudí upraveným korytem v polích, dolní trať probíhá v neupraveném korytě v lese. přítoky Olešky Bezejmenný potok protékající v údolí jižně od Pískového vrchu. Na našem území je dlouhý asi 0,6 km. Pramení poblíž silnice III/03511 (Frýdlant – státní hranice) a odtéká do Polska.
*
Vodohospodářsky významné toky
Vodohospodářský významným tokem je Smědá. Chráněné vodohospodářské oblasti v území nejsou. b) Vodní plochy Ve střední části obce se nachází rybník s vazbou na lužní les, v místě návrh biocentra BC 38 U Kunratic, viz. kap. i). V sousedství návrh veřejné plochy pro sport a rekreaci. V horní části obce se nachází oplocený areál vodní nádrže s doplňujícím vybavením. Další rybník je umístěn při silnici u Marmeládky. Při východním okraji za hranicemi území obce s vazbou na výrobní území Frýdlantu se nachází rybník s průběhem nadregionálního biokoridoru. Dle ÚR MÚ Frýdlant č.j. 723,1332 z 14.10.2004 v rohové části lesního komplexu SZ od areálu zemědělské farmy návrh retenční nádrže a mokřadu. Obnova retenční nádrže Kunratice novostavba a rekonstrukce účel stavby retenční – zadržení vody v krajině krajinotvorný – podpora a rozvoj bioty
stavebník Lesy ČR s.r. Hradec Králové základní údaje nádrže typ průtočná plocha při max. hladině 0,739 ha užitkový objem při H prov. 8 418 m3 celková délka hráze 168,0 m (čelní 65,00, boční hráze 103,00) hloubka retenčního prostoru 2,40 m základní údaje mokřadu celková plocha mokřadu 0,18 ha (max. vodní plocha 0,18 ha) vodní plocha při provoz. hladině 720 m2 objem retenčního prostoru 191 m3 Účel: - obnova zaniklého retenčního prostoru spočívá na zvětšení původní plochy nádrže včetně podstatného zvýšení objemu vody ve zdrži -
návrh nové zemní hráze, odtěžení sedimentů z rybniční zdrže, zřízení požeráku s výpustným zařízením, boční bezpečnostní přeliv a zemní hrázka mokřadu s přepadovým objektem
*
Záplavová území
Záplavové území Smědé a Višňovského potoka bylo na návrh správce toku Povodí Labe a.s. Hradec Králové stanoveno OkÚ RŽP Liberec s platností od 1.11.1998 pod č.j. RŽP/2/1722/98/Hd pro území obcí Černousy, Višňová a Kunratice. Jako podklad pro stanovení záplavového území slouží „studie odtokových poměrů Smědé“. Zákres hladiny Q100 je uveden v hlavním výkresu dokumentace. Vodohospodářská koncepce Koncepce „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje“ z r. 2004. Majitel a provozovatel vodovodů „Frýdlantské vodárenské sdružení a.s.“, Frýdlant. g 2.2. *
Zásobování pitnou vodou
Stávající stav
Obec je zásobena ze skupinového vodovodu (SK – 123.3.0 – DET) Dětřichov. Zdrojem vody je vrtaná studna umístěna v Dětřichově, odkud je voda čerpána do VDJ Dětřichov 100+250 m3 (402,30/399,00 m n.m.). Z vodojemu je vede zásobní řad přes redukční komoru do obce. Na vodovod je napojeno cca 57 % obyvatel. Celková délka vodovodních řadů (PE) v obci je přibližně 2 900 m, z toho je většina (cca 95 %) průměru DN 100, zbytek DN 80 mm. Zemědělská farma společnosti Agrofanda s.r.o. má vlastní zdroj vody s věžovým vodojemem. *
Návrh
Nové vodovody se navrhuje realizovat v místech navrhovaných zastavitelných ploch a v jižní části území obce.
Bilance potřeb pitné vody obyvatelstvo (trvalé a rekreační) 400 obyvatel x 150 l/os.den = 60 000 l/d 150 obyvatel x 30 l/os.den = 4 500 l/d občanská vybavenost 400 obyvatel x 20 l/os.den = 8 000 l/den zemědělství odhad 20 000 l/den celkem 92 500 l/den (92,5 m3/den) V systému zásobování vodou se navrhuje v širších vztazích propojení stávajícího VDJ Dětřichov s vodovodem Frýdlant přes nový VDJ Dětřichov a ČS Větrov současně s návrhem vodovodu ve Větrově. V systému zásobování vodou se navrhuje v širších vztazích propojení stávajícího VDJ Dětřichov s vodovodem Frýdlant přes nový VDJ Dětřichov a ČS Větrov současně s návrhem vodovodu ve Větrově. g 2.3.
Odkanalizování a likvidace odpadních vod
* Stávající stav V obci není vybudována splašková kanalizace. Odkanalizování jednotlivých objektů je řešeno nevyhovujícím způsobem s důsledky znečišťování vod, podzemní vody vykazují značný obsah dusičnanů, bakteriální znečištění. Evidováno je odkanalizování žumpami, septiky s podmoky, se zemními filtry, přepady do potoka. S ohledem na účinnost čištění u zařízení septiků cca 20 % to znamená z celkového pohledu území obce, že čištění odpadních vod není prakticky prováděno vůbec. *
Návrh
Návrh centrální ČOV podél Kunratického potoka pod obcí nad vyústěním do Smědé, dopravní přístup k ČOV se navrhuje po stávající účelové komunikaci. Typ ČOV a způsob čištění odpadních vod bude určen vodoprávním řízením. Zvýšené zájmy ochrany přírody jsou vymezeny průběhem hranice nadregionálního biocentra a tokem řeky Smědé s vymezením Evropsky významné lokality „Smědá“. Kanalizace se navrhuje oddílná. Srážkové vody z území budou odváděny jako doposud povrchovým odvodněním (včetně sporadické dešťové kanalizace) do Kunratického potoka. Splaškové vody v rozsahu současně zastavěného a navrhovaného zastavitelného území budou odvedeny novou splaškovou kanalizací z trub DN 250 mm v délce cca 2,7 km do centrální čistírny odpadních vod. Trasa hlavní stoky se navrhuje při okraji silnice v poloze, kde je vhodnější realizace výkopu a s vazbou na další vedení technické infrastruktury dle lokálních podmínek. Trasa hlavní stoky je doplněna místními odbočkami, které umožní odkanalizování stávající a navrhované zástavby ve vzdálenější poloze od hlavní silnice.
Orientační hydrotechnický výpočet odpadní vody od obyvatelstva počet obyvatel - trvale bydlící - ostatní uživatelé území
400 150
Q = 400 x 150 l/os.den + 150 x 30 l/os.den = 64,5m3/den (z toho vody Qd splaškové 80% = 52m3/d) Qd max. = 52 x 1,4 = 73m3/den počet EO ..... 400 + 1/2 x 150 = 475 EO BSK5 na vtoku do ČOV ..... 475 x 60 BSK5/den
g 3.
Energetika a spoje
g 3.1.
Komplexní pohled na energetiku
*
Využití jednotlivých druhů energií
Z důvodu, že se území obce nachází mimo předpokládanou plynofikaci, není zde k dispozici komplexní energetická struktura. Energetická zařízení slouží v území obce pro místní potřeby, trasy elektrických vedení VN probíhají s vazbou na širší území sousedních obcí. V území neprobíhají dálkové nadřazené distribuční soustavy. Spotřebu paliv a energií ovlivňuje vývoj cen a realizace nákladů za jednotlivé druhy energií. Územím obce ve směru ke státní hranici prochází telefonní kabel MTS (místní telefonní sítě). *
Jednotlivé druhy energií
Elektrická energie - technologická spotřeba, ohřev TUV a vytápění, rozvoj vytápění dle cenových hledisek, různé systémy vytápění elektrokotel, konvektory, AKU kamna, elektrické vytápění v kombinaci se spalováním dřeva Pevná paliva - postupný útlum jejich využití, nutné je spalování kvalitnějšího uhlí s preferencí spalování koksu, v úvahu připadá užití ekologizovaných kotlů a produkce aditivovaného uhlí vylučujícího méně oxidů síry Zkapalněný plyn, LTO - rozvoj užití tohoto media podle cenových relací, možností odběratelů, zkapalněný plyn vyžaduje instalaci zásobníků, užití lehkých topných olejů je méně atraktivní pro jeho větší náklady Obnovitelné druhy energií - převažuje spalování odpadového dřeva, u dalších druhů různé využití (větrná, solární a vodní energie), využití geotermální energie *
Doporučená energetická koncepce v území obce
-
ve vazbě na podmínky životního prostředí strategie útlumu spalování hnědého uhlí a rozvoj ušlechtilých energií, především užití elektrické energie a spalování odpadového dřeva
-
z důvodu absence plynofikace za rozhodující zdroj považovat elektrickou energii
-
jako doplňující užití dřeva, zkapalněného plynu, topných olejů, větrné a solární energie
-
s ohledem na převažující rozptýlenost zástavby a odběratelské vztahy decentrální systém zásobování energiemi jednotlivých objektů
Předmět zájmu energetického řešení jsou ekologické dopady, ekonomika investičních a provozních nákladů a technická dostupnost jednotlivých druhů energie. Více než 75% potřeb energií se týká vytápění objektů. Vytápění
Zásobování teplem je složitou technickou a ekonomickou záležitostí, jejich komplikovanost spočívá v tom, že je řešitelná mnoha způsoby, jež vykazují rozdílné ekonomické výsledky a projevují se rozdílným vlivem na životní prostředí. V území zejména využití elektrické energie a spalování dřeva. Dále se předpokládá užití LPG, LTO dle cenové dostupnosti, využití sluneční energie a geotermální energie dle návratnosti investic. Snižování spotřeby na vytápění dle dispozic objektů s vazbou na opatření s nároky na zateplení objektů, kvalitu energetických zařízení, měřící a regulační techniky. g 3.2. *
Elektrická energie
Současný stav
Území obce, stejně jako území celého frýdlantského výběžku je zásobeno elektřinou z venkovního vedení napěťové soustavy 22 kV, napájené z rozvodny 110/22 kV Větrov.
Tab. č. 1
Přehled trafostanic
číslo trafostanice
lokalita
výkon (kVA)
druh odběru
provedení
1. 2. 3. 4. 5.
T 409 T 410 T 564 T 569 T 572
mateřská škola marmeládka Agrofanda u školy bramborárna
400 160 2 x 400 400 160
D D VO D D
stožárová stožárová stožárová stožárová stožárová
*
Návrh
Dvě nové trafostanice TN 1 a TN 2 s vazbou na navrhovaná zastavitelná území pro rodinné domy se navrhují v dolní části sídla. *
Ochranná pásma
Ochranná pásma pro zařízení a vedení elektrické energie, která je nutno v území respektovat (viz. kap. e Limity využití území). Zařízení před 1.1.1995 - podle zák. č. 222/1994 Sb. ve znění zák. č. 458/2000 Sb., § 45 Ochranné pásmo elektrického venkovního vedení vymezené svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu: vedení VN 22 kV v lesních průsecích
10 m 7m
Ochranné pásmo elektrické stanice stožárové trafostanice VN
10 m
Zařízení od 1.1.1995 - podle zák. č. 458/2001 Sb., § 46 Ochranné pásmo venkovního vedení vymezené svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení, od krajního vodiče vedení na každou stranu: vedení VN 22 kV 7m v lesních průsecích 7m Ochranné pásmo elektrické stanice stožárové trafostanice VN g 3.3.
7m
Spoje
Dynamický vývoj probíhá v souvislosti s rozšiřováním telefonizace mobilními telefony a všeobecně s rozšiřováním služeb internetu, služeb pro přenos dat, faxů, vyzvedávání zpráv a hlasové pošty, rozšiřování informační služby ve vazbě na možné uskutečňování elektronických obchodů apod. Ke změnám dochází i bude docházet ve vysílání televize a rozhlasu. *
Telekomunikace
Kunratice jsou obcí, jako telefonizovaného místa veřejné pevné telefonní sítě ČR Českého Telecomu, nachází se ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Frýdlant, s územním členěním do telefonního obvodu (TO), totožného se správním územím Libereckého kraje. S vazbou na Frýdlant je územím obce veden místní kabel s trasou po severním okraji silnice III. tř. z Frýdlantu k hraničnímu přechodu Kunratice na státní hranici, v Kunraticích je tento kabel veden s odbočkou od silnice III. tř. do centra obce. Průběh trasy místního kabelu je zakreslen v grafické části dokumentace. V území obce není situován dálkový kabel. *
Radiokomunikace
Program televize Televizní vysílání z televizního vysílače Ještěd pracujícím na 31. kanálu pro ČT1, 43. kanálu pro ČT 2, 8. kanálu pro NOVA a 60. kanálu pro PRIMA. TV příjem je realizován z rekonstruovaného anténního systému formou televizních převaděčů, umístěných na Frýdlantsku. V území obce Kunratice je potřeba zlepšení kvality televizního signálu do budoucna cestou realizace televizního převaděče. Možnosti satelitním příjmem, kabelizací ap. pro hromadný TV příjem nejsou v současné době předmětem řešení. S ohledem na vhodnost terénní konfigurace se navrhuje realizace televizního převaděče s umístěním na kopci Hájky společně na území sousedního Dětřichova, i pro sousední obce Dětřichov a Heřmanice. Návrh řešení je uveden v ÚPO Dětřichov. Nové skutečnosti a vlivy na TV příjem vznikají s vazbou na umístění větrných elektráren v Albrechticíh u Frýdlantu na Lysém vrchu. Tab. č. 2
Televizní vysílač Ještěd
Liberec - Ještěd
31. kanál pro ČT 1 42. kanál pro ČT 2 60. kanál pro PRIMA 8. kanál pro NOVA
V r. 1997 byla zrealizována na Ještědu výměna laminátového nástavce s anténami s cílem provedení rekonstrukce anténního systému. Původní převaděče byly přebudovány na vysílače. Oproti minulosti, kdy byl stav vysílače stabilizován cca 25 let probíhá další vývoj ve směru zavedení digitální televize. Program rozhlasu Z pohledu rozhlasového vysílání pokrytí státními rozhlasovými programy v pásmu SV, DV, VKV je vyhovující. Územím obce neprochází žádná radioreleová trasa. Vysílání rozhlasu je realizováno v širší nabídce pro území vysílači umístěnými na radiokomunikačních střediscích RKS. Tab. č. 3
Radiokomunikační střediska a rozhlasové programy
Radiokomunikační střediska RKS Liberec – Ještěd RKS Liblice RKS Mělník RKS Mnichovo Hradiště Rozhlasové programy Radiožurnál Praha Vltava Regionální studio Ústí n. L.
g 4.
Svobodná Evropa RCL Euro K Liberec Triangl
Nakládání s odpady
Způsob nakládání s odpady v obci je určen obecní vyhláškou a spočívá na centrálním svozu a likvidaci odpadů dle zák. č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění. g 4.1.
Základní charakteristika
Území obce zahrnuje 1 část obce a k.ú. Kunratice. Je situováno západně od Frýdlantu ve vzdálenosti 4,4 km s výhodnou možností svozu odpadů. V obci dle údajů SLDB 2001 bylo sečteno trvale obydlených 149 domů, 396 obyvatel. Dle údajů SLDB 1999 5 objektů individuelní rekreace. Stará zátěž skládky komunálních odpadů „U marmeládky“ se navrhuje k zalesnění. Dle vyjádření MÚ Frýdlant z 6.9. 2005 není vhodné zatravnění lokality z důvodu, že nelze využívat travní hmotu pro zemědělskou výrobu. Lokalita navazuje na stávající lesní pozemek.
g 4.2.
Produkce a nakládání s odpady
Jednotlivé odvozy odpadů trvalého a rekreačního obyvatelstva jsou prováděny dle prohlášení a plateb ze strany obecního úřadu. Ze strany podnikatelské sféry jsou jednotlivé odvozy prováděny dle individuelně uzavíraných smluv. Shromažďování odpadů je v obci prováděno do přesypných nádob (popelnic) 110 l v počtu 80 – 100 ks. Odvoz odpadů je prováděn přesypovými vozy smluvní organizací. Nebezpečný odpad je likvidován formou organizovaného svozu. Tuto povinnost za obec dle zákona o odpadech (shromažďování, svoz a zneškodnění nebezpečných odpadů v obci) zajišťuje smluvní organizace. Likvidace odpadních vod ze septiků a žump se provádí na ČOV do Frýdlantu. Podle hodnocení je uvedený způsob nakládání s komunálním odpadem vyhovující a bude průběžně rozšiřován o sběr druhotných surovin péčí OÚ zaváděním recyklace odpadů v domácnostech. V území obce jsou vyhražena „hnízda“ pro separovaný sběr odpadů (papír, sklo, PET lahve) ve 3 místech u bytovek, na návsi a naproti zastávce u koupaliště. Na území obce se nenachází lokalita s legálním využíváním jako skládka odpadů. Černé skládky se odstraňují ve spolupráci s obcí úklidem a odvozem s uvedením míst do původního stavu. K sanaci a rekultivaci se zatravněním plochy se navrhuje ukončená skládka u marmeládky (původní skládka pro Frýdlant). Dle požadavku obce se navrhuje sběrný dvůr pro ukládání odpadů s umístěním velkoobjemového kontejneru, buňky a oploceného prostoru (cca 6 x 4 m) v blízkosti centrální části obce.
h
VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTU
h 1.
Ložiska nerostů
Česká geologická služba - Geofond ČR z pověření MŽP ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Mapy ložiskové ochrany, poddolovaná a sesuvná území jsou zobrazena v mapových podkladech v M 1 : 50 000. Aktuelní podklady byly převzaty z Ministerstva životního prostředí, odboru výkonu státní správy V se sídlem v Liberci. Z rešerže ložisek a souvisejících DP (dobývacích prostor) a CHLÚ (chráněných ložiskových území Geofondu ĆR vyplývá, že do nejsevernější části k.ú. Kunratice zasahuje výhradní ložisko nerostů B3 a chráněné ložiskové území CHLÚ Frýdlant – Višňová se surovinou lignitu a současně i poddolované území. V území obce se neevidují sesuvná území. V území obce se dále vymezují dvě prognózní ložiska nerostů – štěrkopísky jako nevýhradní ložiska nerostů.
h 2. *
Výhradní ložiska
Výhradní ložiska a CHLÚ
Výhradní ložisko a CHLÚ lignitu zasahuje do území obce v jeho nejsevernější části, jedná se o rozsáhlé území v mezilehlé poloze Frýdlant – Víska – Višňová – Filipovka.
Tab. č. 1
Výhradní ložisko nerostů a CHLÚ
ložiska plocha chráněná ložisková území (ha) B3 148 600 Frýdlant – Višňová 286,86 CHLÚ 148 60000 Višňová
h 3. *
organizace Geofond ČR, Praha
způsob těžby dřívější povrchová
suroviny lignit
491,04
Nevýhradní ložiska
Prognózní zdroje
V území obce se vymezují prognózní ložiska nerostů (štěrkopísky) v územním rozsahu jihozápadně od zemědělské farmy ke státní hranici dle zákresu konceptu VÚC Libereckého kraje a v území při státní silnici ve směru do Frýdlantu. Tab. č. 2
Prognózní zdroje
ložiska
plocha (ha) organizace
způsob těžby
suroviny
R9 035900 Frýdlant
26,95
MŽP Praha
dosud netěženo
štěrkopísky
R9 036000 Kunratice 2
197,18
MŽP Praha
Dosud netěženo štěrkopísky
h 4.
Poddolovaná území
Dle údajů Geofondu ČR, Praha je v mapě poddolovaných území registrováno plošné poddolované území po těžbě lignitu v území Víska – Višňová – Filipovka, toto území zasahuje nejsevernější část k.ú. Kunratice.
Tab. č. 3
charakteristika
Poddolované území
území
poddolované území - plošné 2686 Višňová
i
plocha (ha)
surovina
1019,00
paliva
ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY
i 1.
Základní údaje
* Projekce ÚSES Pro k.ú. Kunratice byl zpracován generel lokálního ÚSES v r. 1995, zpracovatel A. Friedrich. (k.ú. Kunratice, Víska, Poustka, Višňová). Hodnocení dokumentací ÚSES – II. etapa na území Lesů ČR s.p., LS Frýdlant v r. 1998. Zpřesnění ÚSES v okolí Frýdlantu a N. Města p. S. vně hranic CHKO JH v r. 2000, zpracovatel Mgr. Višňák.
i 2. *
Nadregionální ÚSES
Biocentrum nadregionálního významu
Nadregionální biocentrum zasahuje SV okraj území obce v poloze levého břehu Smědé.
Tab. č. 1
Biocentrum nadregionálního významu
poř. číslo název Poustecká obora
1
identifikace nadregionální biocentrum Frýdlantské pahorkatiny
BC1 – Poustecká obora (za hranicí území obce) Rozloha 1 000 ha, převážně lesní biocentrum zahrnující velmi rozsáhlý a členitý komplex lesů, reprezentativní nadregionální biocentrum Frýdlantské pahorkatiny severně od Frýdlantu. Návrh opatření: Postupná přeměna druhové skladby lesních porostů, na zemědělské půdě preference trvalých travních porostů. *
Biokoridor nadregionálního významu
Nadregionální biokoridor s průběhem trasy při JV okraji území obce v délce cca 120 m. Tab. č. 2
Biokoridor nadregionálního významu
poř. číslo název
identifikace
1/40
svahy Smědé, Smědá
tok Smědé s přilehlým příkrým svahem
40/41
nad rybníkem
mokřadní louky s remízy
1/40 – svahy Smědé, Smědá Celková délka 500 m, šířka místy 100 m, tok Smědé s přilehlým příkrým svahem nad levým břehem v části smíšený porost. Návrh opatření: Postupná úprava druhové skladby lesů, nezasahovat do vodního toku. 40/41 – Nad rybníkem Celková délka 900 m, nefunkční úsek cca 180 m mokřadní louky, plochy v předpolí bývalého lomu, do biokoridoru zasahují remízky. Návrh opatření: Výsadba vhodných dřevin, podpora přirozené druhové skladby, extenzívní využívání luk.
i 3.
Lokální ÚSES
Plochy lokálního ÚSES zahrnují lokální biocentra a biokoridory v území obce. *
Biocentra lokálního významu
Tab. č. 3 poř.číslo
Biocentra lokálního významu název
poř. číslo
název Vraní vrch 32 Pod bučinou 37 33 Nad odpočinkem 38 U Kunratic 34 Pod pahorkem 39 Háj u trati 35 Supí vrch 40 Pekelský mlýn, rybník Tongrund 36 Na pískách 41 Ptačí vrch Dle stanoviska MÚ Frýdlant z 6.9.2005 se ruší navrhované parkoviště v US obce v biocentru 38, plocha biocentra se zmenšuje o plochu současně zastavěného území rodinného domu 0,2 ha při silnici III/0353, (výsledná rozloha biocentra 3,3 ha). BC 32 – Pod bučinou Rozloha 8 ha, příkrý svah nad potokem v SZ části území oce, nadm. výška cca 275 – 324 m, lesní biocentrum. Návrh opatření: Preferovat dřeviny cílové skladby, vytvořit podmínky pro maloplošně podrostní popř. výběrné hospodaření. BC 33 – Nad odpočinkem Rozloha 4,5 ha, lesní biocentrum, při neovulkalickém vršku, kóta 327 m, s navazujícími mírnými svahy. Návrh opatření: Zahájit přeměnu porostů prosvětlovacími sečemi a podsadbami, staré buky nechat dožít. BC 34 – Pod pahorkem Rozloha 4 ha, lesní biocentrum, pramenná úžlabina Z od Kunratic, nadm. výška 293 – 304 m. Návrh opatření: V jádru mokřadu zcela bez zásahů, v navazujících porostech maloplošné hospodaření podrostním způsobem s dlouhodobou obnovní dobou. BC 35 – Supí vrch Rozloha 8,5 ha, lesní biocentrum, nevýrazný Supí vrch Z od Kunratic, nadm. výška 340 – 355 m. Návrh opatření: Zahájit přeměnu druhové skladby, vyloučit větší holosečské zásahy. BC 36 – Na pískách Rozloha 3,5 ha, lesní biocentrum, vrcholová poloha, kóta 338 m, v blízkosti státní hranice, na okraji menší bývalé pískovny. Návrh opatření: Při výchovných těžbách uvolňovat cílové listnané dřeviny, vyloučit větší holosečné zásahy. B 37 – Vraní vrch
Rozloha 5 ha, lesní biocentru, svahy Vraního vrchu, kóta 373 m. Návrh opatření: Postupná přeměna druhové skladby směrem k obnovnímu cíli, vyloučení holých sečí, podle možností využívat zmlazení. B 38 – U Kunratic Rozloha 3,3 ha (rozloha v US obce 3,5 ha, zmenšení rozlohy o současně zastavěné území RD), lužní les, plochá pramenná úžlabina s rybníkem a nivou Kunratického potoka, nadm. výška cca 294 – 304 m, lokalita je rozdělena na dvě rovnocenné části asfaltovou cestou. Návrh opatření: Porosty ponechat bez větších zásahů, provádět výběrné těžby, podpora jasanu oproti olši, šetrnými způsoby udržovat rybník. BC 39 – Háj u trati Rozloha 3,5 ha, převážně lesní biocentrum, svah nad obloukem zrušené úzkokolejné trati, úbočí bezejmenného vrchu, kóta 328 m, nadm. výška 338 – 358 m. Návrh opatření: Výchova, prosvětlování a podsadba cílových dřevin, vyloučit holosečné zásahy, louky podle možnosti kosit, nehnojit. BC 40 – Pekelský mlýn, rybník Tongrund Rozloha 12 ha, v území obce cca 0,7 ha, členité biocentrum při Z okraji Frýdlantu přetnuté tělesem zrušené úzkokolejky, nadm. výška 290 – 320 m. Návrh opatření: Postupná úprava dřevinné skladby podle stanovištních podmínek, nezbytná údržba rybníků. BC 41 – Ptačí vrch Rozloha 7,5 ha, v území obce cca 0,18 ha, dvě asymetrická návrší SV od Ptačího vrchu, nelesní plocha odděluje dva remízky, nadm. výška 368 – 406 m. Návrh opatření: Nenásilná úprava dřevinné skladby, vyloučit holosečské zásahy. *
Biokoridory lokálního významu
Tab. č. 4
Biokoridory lokálního významu
poř. číslo
název
poř. číslo
název
1/31 32/1/31 32/33 32/34 33/35 34/38
Smědá u Vísky
35/36 35/37 36/0 38/39/40 39/40 39/41/42
Na pískách K Supímu vrchu, Kodešův vrch U hranic U koupaliště Trať Frýdlant – Dětřichov (úzkokolejka) Trať Frýdlant – Dětřichov (úzkokolejka)
Pod bučinou K bučině Pod pahorkem K odpočinku beze jména
Dle stanoviska MÚ Frýdlant z 6.9.005 se oproti řešení US obce upravuje zákres biokoridorů 32/1/31 a 38/39/40 dle podkladů ÚSES Mgr. Višňák z r. 2000. 1/31 – Smědá u Vísky Délka 1700 m, v toku a v nivě Smědé, se souvislým pásem břehových porostů s navazujícími loukami. Návrh opatření: Udržovat a doplnit stromovou zeleň, louky kosit, likvidovat neofyty.
32/1/31 – Pod bučinou Délka 950 m, široká rokle s drobným přítokem Smědé, rozložení lesa a bezlesí, stromový porost je přerušován loukami. Návrh opatření: Postupná úprava druhové skladby v lesních porostech, vlhké úseky ponechat samovývoji, louky výše ve svazích případně kosit. 32/33 – K bučině Délka 1100 m, lesní biokoridor, SZ od Kunratic v blízkosti státní hranice. Návrh opatření: Postupná úprava druhové skladby směrem k přirozenému stavu, přechod na citlivější obnovní postupy. 32/34 – Pod pahorkem Délka 400 m, vlhká údolnice s drobným upraveným tokem a navazujícím pásem vlhkých luk. Návrh opatření: Výchova nárostů, případně jejich rozšíření na funkčně nezbytnou šířku 15 – 20 m, louku podél toku nehnojit, pravidelně kosit. 33/35 – K odpočinku Délka 1200 m, biokoridor v lesním komplexu Z od Kunratic, podél lesní cesty. Návrh opatření: Postupná úprava druhové skladby složením a strukturou bližší přirozenému stavu. 34/38 – beze jména Délka 1300 m, délka nefunkčních úseků 400 m, biokoridor střídavě po zemědělské, zejména orné půdě a po remízcích. Návrh opatření: Provést výsadby dřevin v nefunkčních úsecích biokoridoru, souvislý stromový pás v šířce 15 – 20 m. 35/36 – Na pískách Délka 600 m, lesní biokoridor jižně od Pískového vrchu JZ od Kunratic. Návrh opatření: Postupná úprava druhové skladby lesa směrem k přirozenému stavu, preferovat maloplošné obnovní postupy. 35/37 – K Supímu vrchu, Kodešův vrch
Délka 1400 m, převážně lesní biokoridor jižně od Supího vrchu. Návrh opatření: Postupná úprava druhové skladby lesa složením bližšímu přirozenému stavu, v nelesním úseku na jihu výsadba dřevin. 36/0 – U hranic Délka 120 m, lesní biokoridor, v příkrém svahu ke státní hranici. Návrh opatření: Podporovat a zavádět cílové listnaté dřeviny. 38/369/40 – U koupaliště Délka 700 m, vlhká travnatá úžlabina s doprovodem borovice a břízy, koupaliště, v mokřině mladý porost. Návrh opatření: Doplnit stromovou zeleň v celé délce biokoridoru, louky dle možnosti kosit. 39/40 – Trať Frýdlant – Dětřichov (úzkokolejka) Délka 2180 m, souvislý stromový pás na tělese zrušené úzkokolejné trati, funkčnost biokoridoru je vzhledem k jeho značné délce oslabena, pro vložení biocentra nejsou v území předpoklady. Návrh opatření: Doplnit stromové výsadby na požadovanou šířku 15 – 20 m v celé délce biokoridoru, nárosty prořezat a podsadit cílovými dřevinami. 39/41/42– Trať Frýdlant – Dětřichov (úzkokolejka) Délka 1550 m, nesouvislý porost stromů na tělese zrušené trati. Návrh opatření: Doplnit stromové výsadby na požadovanou šířku 15 – 20 m.
j
VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV
j 1.
Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb
Vymezení veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav definuje § 108 stavebního zákona č. 50/76 Sb. v platném znění. Z ustanovení vyhl. č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a dokumentaci vyplývá, že se jedná o závaznou část územního plánu obce, viz. regulativy. Tato povinnost vymezení veřejně prospěšných staveb je stanovena z důvodu možnosti vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim pro účely výstavby. I. I/1 II. II/1
OBČANSKÉ VYBAVENÍ (veřejně prospěšná občanská vybavenost) veřejná plocha pro rekreaci a sport DOPRAVA (plošné a liniové dopravní stavby) parkoviště na návsi
II/2
místní komunikace u finských domů
II/3
účelová komunikace u bývalé skládky
II/4
účelová komunikace podél zemědělské farmy
II/5
účelová komunikace Matouškovo
II/6
účelová komunikace Kutílkovo
II/7
účelová komunikace k jezu
III.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (vodní hospodářství)
III/1 retenční vodní nádrž a mokřad III/2 navrhované vodovody III/3 čistírna odpadních vod III/4 navrhovaná kanalizace (energetika) III/5 navrhovaná trafostanice TN 1 (vč. vedení VN) III/6 navrhovaná trafostanice TN 2 (vč. vedení VN) IV.
ZELEŇ, VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (veřejná zeleň)
IV. plocha za obecním úřadem
j 2.
Vymezení ploch asanačních úprav
Řešení asanačních úprav se navrhuje realizovat v rámci ozdravění a zlepšení hygienických poměrů a podmínek, z pohledu funkčně provozních poměrů, bezpečného užívání objektů a pozemků. Jedná se i o navazující nová využití pozemků navrhovaných jako smíšené plochy. A
PLOCHY ASANAČNÍCH ÚPRAV
Návrh ploch k asanaci A/1
asanace hospodářské usedlosti č.p. 14
A/2
asanace území zámečku, býkárny a teletníků
A/3
asanace území marmeládky
A/4
asanace území bývalé skládky a vážnice u marmeládky
Návrh využití ploch po asanačních úpravách A/1 – využití plochy v zastavěném území jako plochy smíšení pro využití průmyslová a zemědělská výroba A/2 – využití plochy v zastavěném území jako plochy smíšené pro využití bydlení, výroba a služby; přestavba a modernizace objektů, u objektu zámečku rekonstrukční úpravy
A/3 – využití plochy jako plochy smíšené pro využití průmyslová a zemědělská výroba A/4 – asanace plochy s využitím pro zalesnění
k
NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKU CIVILNÍ OCHRANY
Předmětem řešení územního plánování je dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění § 2 odst. l) vymezování území dotčených požadavky ochrany obyvatelstva. Komplexní požadavky záchranného systému jsou vymezeny zákonem č. 239/2000 Sb. v platném znění o integrovaném záchranném systému. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce jsou vymezeny v § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb.
k 1. -
-
Urbanistická koncepce osídlení a požadavky CO
Území obce se nachází mimo hlavní urbanizované prostory v pásu osídlení s vazbou na tok Smědé Z od Frýdlantu. V území obce se nenachází soustředěná průmyslová výroba, tradičně je zastoupena zemědělská výroba, prochází zde místní telefonní kabel na státní hranici, rozvodná distribuční síť vedení VN 22 kV. Další vývoj obce se předpokládá jako stabilizovaný s předpokladem počtu trvalého obyvatelstva cca 380 - 420 obyvatel a včetně rekreace a vlivu cestovního ruchu 480 – 570 uživatelů území.
k 2.
Požadavky civilní ochrany k ÚPO
a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. V povodí Smědé se nenacházejí vodní nádrže, v území obce proto není riziko zvláštní povodně. Do řešení ÚPO je zahrnuto stanovené záplavové území Smědé z r. 1998 formou údajů textu, viz. kap. g 2.2. Vodní toky a plochy a se zákresem ploch a hranic záplavového území v hlavním výkresu ÚPO. Záplavové území zahrnuje údolní nivu toku bez většího vybřežování povodňových vod mimo zástavbu, bez návrhu protipovodňových opatření. b) Zóny havarijního plánování. Z pohledu území obce a širších vztahů nejsou v Kunraticích zastoupeny druhy činností vyžadující potřeby vymezení zóny havarijního plánování. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události v území obce je dokladováno v Plánu ukrytí obyvatel. Plán soupisu objektů a vlastníků úkrytu včetně počtu ukývaných osob. Další vývoj obyvatelstva se předpokládá bez výrazných změn. Dle § 2 odst. e) zák. č. 239/2000 Sb. v platném znění o integrovaném záchranném systému se jedná o ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a opatření k zabezpečení života, zdraví a majetku. d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Vymezení evakuace obyvatelstva a jeho nouzového ubytování v objektech občanského vybavení v objektu školy a mateřské školy.
e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Vymezení skladovacích prostor v objektu obecního úřadu. V případě rozšíření požadavků na materiály a zásoby se navrhuje využití objektu školy. f) Vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. Objekty skladující nebo technologicky využívající nebezpečné látky se v území obce nevyskytují, není potřeba vymezení ohrožených ploch. Nebezpečný odpad je pravidelně odvážen smluvní firmou. g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. Využití objektů, zpevněných a nezpevněných ploch v areálu zemědělské výroby Agrofanda při západním okraji Kunratic s dobrou dopravní dostupností ze zpevněné místní komunikace. Vymezení plochy areálu je provedeno v hlavním výkresu ÚPO. h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. Nebezpečné látky nejsou v území obce skladovány, ani technologicky využívány. i)
Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Při mimořádné situaci nebo ohrožení vodního zdroje a vodovodů s vazbou na zásobování obyvatelstva vodou ze strany Frýdlantského vodárenského sdružení použití cisteren a dalších opatření v řízení a organizaci dle krizového plánu, pro případ mimořádných situací nebo ohrožení. Pro území obce dle dokumentu ČEZ a.s. Děčín nejsou pro území obce uplatňovány zvláštní požadavky. S ohledem na strukturu a velikost osídlení nejsou pro případ mimořádných situací situovány záložní zdroje elektrické energie.
l
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OCHRANA PŘÍRODY, ZPF, PUPFL
l 1.
Přírodní podmínky
l 1.1.
Klimatické poměry
*
Klimatické oblasti
Dle klimatické regionalizace (Quit E. – Klimatické oblasti Československa) leží území obce v 1 klimatické oblasti MT 9. MAPA KLIMATICKÉ REGIONALIZACE 8 cm
Popis klimatické jednotky: MT 9 - mírně teplá oblast - dlouhé, teplé, suché až mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tab. č. 1
Klimatické charakteristiky obce MT 9 40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -3 až -4 17 - 18 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150 40 - 50
počet dnů letních počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více počet dnů mrazových počet dnů ledových průměrná teplota v lednu v oC průměrná teplota v červenci v oC průměrná teplota v dubnu v oC průměrná teplota v říjnu v oC průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných Podklad - Quitt E.: Klimatické oblasti Československa
Bližší údaje o teplotách, srážkách a sněhových poměrech uvádí klimatická stanice Frýdlant (tabulková část – Atlas podnebí ČR). Průměrná teplota vzduchu (oC)
Tab. č. 2 I
období
II
-1,3 -0,6
o
C
III
IV
3,3
7,9 13,0 16,0 17,7 16,9 13,5
Tab. č. 3 období mm
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
IV-IX
8,3
3,7
0,4
8,2
14,2
Průměrná četnost větrů v % (odborný odhad ČHMÚ 2000)
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
rok
IV-IX X-XII
49
43
45
62
77
93
96
104
68
60
56
49
802
500
Tab. č. 4 období mm
V
302
Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou IX 0
X 0
XI 2,9
XII 12,8
I 13,6
II 11,5
III 5,6
IV 0,6
V 0
rok 47,0
Bližší údaje o teplotách, srážkách a sněhových poměrech uvádí klimatická stanice Frýdlant (tabulková část – Atlas podnebí ČR) l 1.2. *
Geomorfologie, geologie, hydrologie
Geomorfologie
Z hlediska geomorfologického členění území obce náleží do provincie Česká vysočina, soustavy IV. – Sudetská soustava, podsoustava A. – Západní Sudety, okrsku Frýdlantská pahorkatina. Širší území leží na rozhranní dvou orografických celků - severního okraje masivu Jizerských hor na jihu a Frýdlantské pahorkatiny na severu. Území obce leží v nižší, mírněji zvlněné oblasti Frýdlantské pahorkatiny, do něhož terén spadá severními svahy Lysého vrchu. Severojižní osu území tvoří tok Kunratického potoka. Nejníže položený bod je při severním okraji území obce. Výrazným geomorfologickým útvarem je kaňonovité údolí řeky Smědé. V pahorkovitém území se nachází řada kopců. Vraní vrch (373 m), viz. údaje grafické části dokumentace. *
Geologie
Geologická stavba krystalických hornin hrubozrnných žul, ortorul a granodioritů, ojedinělá tělesa vyvřelin trachyt – fonolitové řady. V povrchových útvarech sedimenty – hlíny, štěrkopísky a nivní uloženiny. V území se vyskytují ve větší míře -
žuly, jejichž zvětralina je nestejnorodě skeletovitá, hrubě písčitá, dobře propustná minerálně chudá a kyselá. Je pedologickým substrátem hnědých půd
-
čediče, jejichž zvětráváním vzniká vysoký podíl hlinité hnědozemě s relativně vysokým obsahem živin, na čediči se vyvinula hnědá půda
-
svahoviny jsou tvořeny zvětralinami, jež se posouvají do spodních částí svahů, tvoří mohutná souvrství, v zájmovém území jsou vlivem vyšší vlhkosti podsvahových poloh substrátem oglejených půd
-
glacifluviální štěrky vznikly jako usazeniny vodních toků v předpolí ledovců, jsou chudé živinami a značně propustné, vytvořily se na nich zpravidla hnědé půdy, místy značně výsušné
-
nivní uloženiny jsou nejmladší čtvrtohorní pokryvy v inundacích, v zájmovém území se jedná o nevápnité materiály, na nichž se vyvinula glejová půda
Základové poměry Normové namáhání. Podle ustanovení doporučené ČSN 731001 "základová půda pod plošnými základy" lze zájmové území hodnotit jako staveniště vhodné pro nenáročné stavby s hodnotou odvozeného normového namáhání při zakládání cca 1,5 m pod terénem: na zeminách skupiny
*
C třídy D třídy
17 zahliněné písky qo = 0,15MPa 19 zeminy soudržné s nízkou plasticitou tuhé až pevné qo = 0,15 až 0,25 Mpa
Hydrologie
Území obce spadá do úmoří Baltského moře a povodí 1. řádu Odry a 2. řádu Lužické Nisy. Malá část území v okolí Pískového vrchu leží v dílčím povodí Olešky. Hydrologickou osou území je Kunratický potok. Kunratický potok se vlévá do Smědé, přítoku Lužické Nisy. V severní části území obce protéká potok se zaústěním do Smědé při hranici s Vískou, v západní části
území obce se nachází potoky, které křižují těleso bývalé trati, se zaústěním do vodní nádrže umístěné na území Frýdlantu.
l 2.
Životní prostředí
l 2.1.
Ovzduší
*
Čistota ovzduší
Na území obce Kunratice se nevyskytuje koncentrace průmyslu. Zdroje jsou dle platné legislativy členěny na zvláště velké a velké, střední a malé. V území převládají stacionární bodové zdroje lokálních topenišť. *
Imisní situace
V širším území monitoruje čistotu ovzduší stanice ČHMÚ Albrechtice u Frýdlantu a Frýdlant – Údolí a stanice VÚRV Ludvíkov p.S. Monitorovány jsou koncentrace oxidu siřičitého SO2, oxidů dusíku NOx, NO2, NO, prašný aerosol. Od r. 1990 se zlepšuje imisní situace, imisní limity nejsou překračovány. Dle identifikace a statistiky místních větších zdrojů tepla v širším území (REZZO) vyplývá, že průměry denních koncentrací SO2 v širším území obce dosahují hodnot 5 – 25 µg. m-3 Tab. č. 1 orga- název nizace ČHMÚ Albrechtice u Frýdlantu VÚRV Ludvíkov p.S. ČHMÚ Frýdlant Údolí
Výsledky měření kvality ovzduší (údaje r. 2003, zdroj ČHMÚ) SO2 1h 52,5
52,5
SO2 rp 7,0
SO2 24 h 33,3
SO2 zp 9,2
SO2 NOx PM10 rpeko rpeko rp 7,0 12,5 21,5
17,3
26,0
19,8
17,3
6,8
33,7
8,9
6,8
11,0
25,4
PM10 24h 38,0
Cd rp 1,4
As rp 1,8
Pb rp 9,7
42,1
Pozn.: Údaje jsou převzaty – KÚLK – odbor životního prostředí a zemědělství V území obce je evidován KÚLK, odbor životního prostředí a zemědělství velký zdroj znečištění – provoz zemědělské výroby: - dojnice 312 ks/rok - ostatní 121 ks/rok - produkce 9,31 t amoniak/rok Střední zdroj znečištění není v území obce dle podkladů MÚ Frýdlant evidován. V území obce se nacházejí malé zdroje znečištění. Největším malým zdrojem je kotelna na uhlí v zemědělském areálu: - 0,185 MW, 2 kotle RK 100, AK 70 Území obce se nenavrhuje k plynofikaci. Důležitý pro obec bude další trend vytěsňování spalování uhlí, užití elektrické energie s doplňkovým spalováním dřeva, užití
obnovitelných zdrojů energií, užití dalších druhů ušlechtilých paliv (kapalný propanbutan). Koncepce řešení ÚPO z pohledu zák. č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění je v souladu s Krajským programem snižování emisí LK. Dokumentace „územně energetická koncepce LK a koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK (r. 2003). Nařízení LK č. 1/2004 z 13.7.2004 k vyhlášení „Krajského programu snižování emisí LK a programu ke zlepšení kvality ovzduší LK“. l 2.2.
Voda
Narušení vodního prostředí odpovídá hydrogeologické situaci území a nedostatečnému čištění odpadních vod. Pitná voda. Převážná část území sídla je napojena na skupinový vodovod z vodojemu Dětřichov na Ptačím vrchu. Je záměr na propojení vodojemu s vodojemem Větrov. Tímto je garantována kvalita i vyhovující stav pitné vody. Povrchové vody Podzemní voda mělkého horizontu je značně náchylná na mikrobiologické a bakteriální znečištění. Pro pitnou vodu je nevyhovující obsah dusičnanů, obsah železa, kyselost a agresivita na betonové a kovové konstrukce. Praktická a účinná ochrana lokálních zdrojů v zásadě je problematická a v podstatě nemožná. V území je rozhodující z hlediska čistoty vody zajištění čištění odpadních vod formou realizace kanalizace a čistírny odpadních vod s vyloučením bodových zdrojů znečištění. l 2.3.
Půda
Klimatické poměry a geologická stavba jsou faktory podílející se na půdních poměrech území. Na lesních pozemcích je zastoupena mozaika hnědých půd v různém stupni podzolizace. Na nelesních pozemcích jsou zastoupeny tři základní typy půd – převládající hnědé půdy, dále oglejené půdy a nivní půdy glejové a gleje. Vývoj půd v zájmovém území probíhal v závislosti na vlastnostech půdotvorného substrátu, hydrologických poměrech, reliéfu terénu a klimatických podmínkách. Typy půd: Hnědé půdy vznikly na substrátu glaciufluviálních štěrků a žul. Nízká biologická činnost je příčinou omezené humifikace a špatné kvality humusu. Půdy jsou zpravidla středně těžké, skeletovité, s příznivým vodním režimem, na glacifluviálních štěrcích silně výsušné. Jedná se o půdy hluboké až středně hluboké. Půdní reakce kyselá. Oglejené půdy vznikly v území zpravidla na nevápnitých svahovinách překrývajících žuly nebo čediče. Biologická činnost půd je snížena. Jedná se o půdy středně těžké, středně až velmi hluboké, půdní reakce kyselá. Nivní půdy glejové a gleje vznikly v okolí toků na nevápnitých uloženinách. Jedná se o velmi hluboké až hluboké půdy písčitohlinité, bezštěrkovité, kyselé půdné reakce. Půdní profil trvale zamokřen spodní vodou.
Z hlavních půdních jednotek jsou zastoupeny tyto typy půd: HPJ 14, 15, 21, 22, 28, 29, 34, 35, 37, 40, 41, 43, 44, 47, 50, 58, 71, 73, 77 l 2.4.
Radon
Dle plošných údajů mapy radonového rizika (GIS OkÚ Liberec, M 1:150 000, r. 2000) se nachází území obce v oblasti převážně středního radonového rizika, prostor údolní nivy řeky Smědé se nachází v oblasti vysokého radonového rizika, malá část území jižní části obce se nachází v oblasti nízkého radonového rizika. Míra ohrožení radonem je dána zejména způsobem založení staveb (pasy, základová deska, podsklepení). Plošné údaje pro každou stavbu musí být upřesněny měřením s určením příslušných protiradonových opatření v příslušné projektové dokumentaci. Znamená to při výstavbě nových domů rozhodovat způsob protiradonových opatření. U starých objektů lze provádět pasivní opatření formou dodatečných stavebních úprav, popř. aktivní rekupelace formou čištění vzduchu filtračními zařízeními.
Mapa
Habartice 124
11 cm
l 3.
Ochrana přírody a krajiny
V území obce vykonává státní správu na úseku ochrany přírody Obec Kunratice, Městský úřad Frýdlant a Krajský úřad Liberec, pravomoc dozorčí činnosti má Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), oblastní inspektorát Liberec.
Z pohledu přírodních hodnot je významné bezprostřední sousedství při SZ okraji území obce nadregionálního biocentra a průběh nadregionálního biokoridoru při Z okraji území obce. Údaje ÚSES viz. kap. i. l 3.1.
Významné krajinné prvky
Významné krajinné prvky (VKP) jsou definované v § 3 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Zahrnují lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy (nacházející se v území obce). Dále to jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Z pohledu zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění se doporučují k posouzení a k následné registraci významné krajinné prvky: -
jednostranná alej lip při silnici státní hranice Frýdlant
l 3.2.
Evropsky významná lokalita „Smědá“
Evropsky významnými lokalitami je soustava lokalit chránících nejohroženější druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště na území Evropské unie. Jedná se o lokalitu zařazenou do národního seznamu evropsky významných lokalit v kategorii „přírodní rezervace“, kód lokality CZ 0513256 Liberecký kraj. Do řešení územního plánu se zahrnuje vymezení hranice lokality řeky Smědé v břehových čarách včetně sousedních pozemků v úseku státní hranice Ves – Frýdlant, staničení toku 0 – 4 311 m, a vyhlášeného území v r. 1998 přírodní rezervace „Meandry Smědé“, zahrnující prostor Dubového rybníka. Území zahrnuje území obcí Černousy, Višňová, Kunratice a Frýdlant. Přirozený tok s meandry a s mrtvými rameny, přirozená lesní, nivní, mokřadní a vodní společenstva. Protéká loukami s břehovými porosty, dotýká se lesních porostů. Prosperuje zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů. Ve smyslu § 45a zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění je národní seznam evropsky významných lokalit vydán ve Sbírce zákonů jako nařízení vlády ČR pod č. 132/2005 ze dne 15.4.2005. Zařazením lokality do Evropsky významné lokality nedojde k omezení vlastnických práv, dohodnutých protipovodňových opatření, údržby břehů v intravilánech obcí nebo provozu stávajících malých vodních elektráren
l 4.
Zemědělský půdní fond
l 4.1.
Základní údaje
Údaje hranic, BPEJ a tříd ochrany ZP jsou uvedeny v grafické části dokumentace (výkres ZPF). Do dokumentace se zapracovávají údaje nových bonitací k.ú. Kunratice z podkladů Katastrálního úřadu Frýdlant. *
Charakteristika území
Kat. území Kunratice je řazeno do zemědělské přírodní oblasti hnědých půd pahorkatin (P 1), teplejší, srážkově vlhčí, s půdami hlinitými až písčitohlinitými, hlubokými.
Tomu odpovídá zemědělská výrobní oblast bramborářská dobrá s výrobním podtypem bramborářsko - ječným (B 1). Z agropedologického hlediska patří řešené území do oblasti hnědých půd, většinou kyselých, místy i oglejených (přírodní stanoviště P 4). Z celé plochy katastru 1243 ha pokrývá zemědělská půda 685 ha (55 %) a orná půda 472 ha (38 %). Tab. č. 1 Struktura ZPF v území obce (ha) druh pozemku území obce – k.ú. Kunratice - orná půda 471,56 - zahrady 12,08 - TTP 200,98 zemědělská půda celkem 684,62 Stav KÚ pro Liberecký kraj, KP Frýdlant k 27.10.2004. l 4.2.
Odvodněné pozemky
Základní údaje o odvodněných pozemcích jsou převzaty od organizace ZVHS (zemědělská vodohospodářská správa), pracoviště OP Labe v Liberci. V území obce Kunratice bylo zrealizováno plošné odvodnění pozemků prakticky ve všech souvislých územích ZPF. Tab. č. 2 číslo název stavby
0062
Kunratice
0065 0066 0073
Kunratice II Kunratice III Kunratice IV
0074
Kunratice V
0330
Kunratice VI
Odvodněné pozemky období realizace
umístění
-
1962
0,330 3,651 z toho 2,456 trubních 138,00 1,421 z toho 0,863 trubních 64,50 0,303 z toho 0,256 trubních
1976 1977 1981
v okolí kopce Pahorek západně od Kunratic v sousedství koupaliště východně od Kunratic nad úzkokolejkou
1984
severně od Kunratic
1911
k Heřmanicím
plošná výměra (ha) 15
HMZ délka (km)
95,40 136,30
Údaje ZVHS, pracoviště OP Labe v Liberci; okresní seznam MIV (meliorační investiční výstavba) podle staveb – registr 02 – odvodnění. Stavba č. 330 zasahuje do k.ú. Heřmanice. Součástí odvodněných pozemků jsou úpravy vodních toků a realizace hlavních melioračních zařízení. Vodní toky otevřené a zatrubněné a HMZ otevřené a zatrubněné jsou zakresleny ve výkresové části dokumentace. l 4.3.
Zábor zemědělské půdy
Návrh zastavitelných ploch odpovídá řešení návrhu US obce z r. 1996, řešení aktualizované US obce z r. 2004 a požadavku souborného stanoviska k vyloučení ploch 11 a 14 rodinné domy, plochy 19 občanská vybavenost s vazbou na plochu 23 parkoviště a plochy 29 větrné elektrárny . Ze strany obce byla požadována další plocha týkající se nového umístění ČOV, viz. změna údajů u lokality 26. Změny jsou zřejmé porovnáním dokumentací. Vyhodnocení záboru ZPF je provedeno podle jednotlivých lokalit navrhovaných zastavitelných ploch, oproti údajům z r. 1996 dle nových podkladů BPEJ v k.ú. Kunratice a tříd ochrany ZP v rozsahu I – V, (ve studii z r. 1996 v rozsahu I – VIII). Při hodnocení vycházel zpracovatel ze zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění, z převodních tabulek pro zařazení půd do stupňů přednosti v ochraně zemědělské půdy a dalších souvisejících podkladů. Grafická příloha je zpracována jako samostatný výkres. *
Základní údaje záboru zemědělské půdy
Z bilančních údajů vyplývá, že k odnětí ZP je navrženo celkem 10,26 ha půdy, z toho 9,37 ha půdy zemědělské (93 % záboru). V současně zastavěném území (Z) se nachází celkem 2,13 ha půdy, mimo současně zastavěné území (M) celkem 7,24 ha půdy. Plochy navrhovaných zastavitelných území jsou směrovány do proluk nebo na okraje současně zastavěných území do sousedství stávajících komunikací a s vazbou na technické vybavení. Zastoupení třídy ochrany II v navrženém záboru je způsobeno přítomností těchto pozemků u stávající zástavby. Tab. č. 3
Souhrn odnětí podle funkčních ploch (ha) celkem
celkem
BD – BYTOVÉ DOMY
1,40
1,31
0,48
0,80
0,03
RD – RODINNÉ DOMY
5,10
4,79
0,69
3,21
0,89
RS - REKREACE A SPORT
0,30
OV – OBČAN. VYBAVENÍ
0,26
0,26
S – PLOCHY SMÍŠENÉ
2,15
2,07
0,31
1,76
D – DOPRAVA
0,28
0,18
0,01
0,17
T - TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
0,70
0,69
0,01
0,67
Z – ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
0,07
0,07
zábory ZPF celkem
10,26
9,37
funkční členění
Tab. č. 4 třída ochrany
z toho orná travní zahraporosty dy
ostatní nezem. (ha)
0,09 0,31 0,30
0,26
0,01
0,08 0,10 0,01
6,87
1,00
0,48
0,83
1,55
3,24
0,26 2,07 0,03 0,15 0,69 0,07
0,07 1,50
umístění Z M
0,89
2,13
7,24
Zastoupení půd v navrženém záboru podle tříd ochrany II
III
IV
V
celkem
ha %
5,93 63,29
Tab. č. 5 lokalita
1,04 11,10
1,65 17,61
0,75 8,00
9,37 100,00
Zábor zemědělské půdy podle lokalit a funkce celk. zábor (ha)
čísl. funkce - umístění BD – BYTOVÉ DOMY 1 BD 0,31 2 BD 0,53 3 BD 0,56
z toho zábor ZP (ha) celk.
orná
travní
zahr.
ostat. umístění nezem. ZPF (ha) (ha) Z M
BPEJ
ZPF
porosty
0,26 0,27 1,31 0,48 0,80 z toho zábor ZP (ha)
0,03
čísl. funkce - umístění RD – RODINNÉ DOMY 4 RD 0,82 5 RD 1,01
celk.
zahr.
0,27 7.43.10 0,48 7.43.10 0,29 7.43.10 0,27 7.51.11 0,09 0,48 0,83 ostat. umístění BPEJ nezem. ZPF (ha) (ha) Z M
0,43
0,26
0,13
6 7 8 9 10
0,20 0,94 0,37 0,34 0,75
0,68 0,10 0,69 0,09
0,10 0,25 0,28
0,01 0,02 0,07
BD - celkem lokalita
RD RD RD RD RD
1,40 celk. zábor (ha)
0,21 0,96 0,44 0,34 0,83
12 RD 0,39 13 RD 0,10 RD - celkem 5,10 RS – REKREACE A SPORT 15 veř. sportoviště 0,30 RS - celkem 0,30 S – PLOCHY SMÍŠENÉ 17 občanská vyba- 1,09 venost, bydlení 18
1,06
0,27 0,48 0,56
0,27
0,04 0,05
0,48
orná
travní
0,03
tř. ochr .
II II II IV
0,69 7.43.10 0,02 7.43.10 0,99 7.43.10 7.43.10 0,69 7.43.10 0,34 7.47.10 7.44.10 0,17 7.44.00 7.47.10 0,32 7.44.00 0,02 7.43.10 3,24
II II II II II III II II III II II
0,19 0,74 0,08 0,51 0,55 2,07
7.22.10 7.21.12 7.40.77 7.43.10 7.21.12
II IV V II IV
0,26 7.46.10 0,26
III
7.43.10
II
tř. ochr ZPF
porosty
0,69 1,01
0,39 0,10 4,79
0,02 0,31
0,34
0,02 0,69
0,38 0,37 0,39 0,08 3,21
0,06 0,02
0,89
0,31
0,20 0,25 0,03 0,34 0,21 0,37 0,07 0,08 1,55
0,30 0,30 1,01 0,31 1,06
S - celkem 2,15 2,07 0,31 OV – OBČANSKÁ VYBAVENOST 16 OV u křižovatky 0,26 0,26 OV - celkem 0,26 0,26 Z – ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 20 VZ - parčík u 0,07 0,07 kaple VZ - celkem 0,07 0,07
0,19 0,43 0,08 0,51 0,55 1,76
0,08
0,08
0,26 0,26 0,07
0,07
0,07
0,07
D – DOPRAVA 21 D– parkoviště na návsi 22 D – parkoviště u silnice 24 D – komunikace finské domy 25 D – komunikace u skládky
0,02
0,02
0,09
0,09
0,01
0,11
0,03
0,03
0,06
0,06
0,04 0,02 0,17
D - celkem 0,28 0,18 0,01 T – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 26 ČOV 0,67 0,67 30 ČS čerp.stanice 0,01 27 TN1trafostanice 0,01 0,01 0,01 28 TN2trafostanice 0,01 0,01 T - celkem 0,70 0,69 0,01 zábory ZPF celkem 10,26 9,37 1,50
0,08
0,09 7.21.12
IV
0,08
0,03
7.47.10
III II II
0,10
0,04 7.22.10 0,02 7.43.10 0,03 0,15 0,67 7.29.44
V
0,01 7.43.00 0,01 7.47.10 0,69 2,13 7,24
II III
0,67 0,01
0,67 6,87
0,01 0,01 1,00
0,01 0,89
l 5.
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
l 5.1.
Organizační členění
Území obce zahrnuje k.ú. Kunratice. Lesnické hospodářství zajišťuje Lesní správa prostřednictvím převážně podnikatelských subjektů, je podřízena organizaci státního podniku Lesy ČR Hradec Králové a to jeho úsekům, odborům a Oblastnímu inspektorátu se sídlem v Liberci. Území obce Kunratice spadá pod správu LS Frýdlant. l 5.2. *
Základní údaje o lesních pozemcích
LHP (lesní hospodářský plán)
Pro území LS Frýdlant minulý lesní hospodářský plán (LHP) s platností 1.1.1992 – 31.12.2001 byl znovu zpracován pro další 10ti leté období s platností 1.1.2002 – 31.12.2011. *
Lesnatost území
Z celkové výměry katastru 1242,96 ha zahrnují lesní pozemky 465,58 ha, tj. 37,5 % (údaj Kat. úřadu Frýdlant z 24.10.2004). Dle údaje LHP výměra 466,0517 ha. Převážný rozsah lesů se nachází při Z okraji území podél hranice s Polskem, část lesů v sousedství Smědé a drobné remízy při JZ a J okraji území obce. *
Skladba podle kategorií
Převážná část lesů je zařazena do kategorie lesů hospodářských. Lesy zvláštního určení jsou zastoupeny ve svažitých polohách údolí Smědé se zvýšenou funkcí půdoochrannou (svažitost terénu) v oddělení a porostu 510 A, B, C, D. *
Dřevinná a věková skladba
V území převládají porosty smrku (cca 30 %) a borovice (cca 30 %). Z ostatních dřevin je zastoupena cca 11 % bříza, 10 % dub, 10 % buk, 6 % olše, vrba a topol a 3 % modřín. Rozložení jednotlivých stupňů odpovídá normálnímu stavu.
*
Vlastnictví k pozemkům
Dle LHP z celkové výměry lesů 466,0517 ha zahrnují lesy ve vlastnictví obce 38,9883 ha, soukromé lesy 12,4526 ha. l 5.3.
Zábor PUPFL
Řešení územního plánu vyvolává požadavky na zábor PUPFL u lokality vodní nádrže a mokřadu (vodní nádrž – plocha při max. vodní hladině 0,739 ha, mokřad – vodní plocha při provoz. hladině 0,072 ha), podrobnější údaje viz. kap. g 2.1. Ze strany podniku Lesy ČR s.p. Hradec Králové se navrhuje stavba retenční nádrže v rohové části lesního komplexu pod kopcem Pahorek, SZ od zemědělské farmy, zásahy do lesních pozemků dle projektu, na stavbu vydáno MÚ Frýdlant územní rozhodnutí ÚR č.j. 732,1332 z 14.10.2004. Základní údaje o území - oddělení, porost a skupina 504 F 10, 11 ha, věkové rozpětí 81 – 100 let, věk k současnému stavu 94 let, převážné zastoupení smrku (55%), podmáčené stanoviště, les hospodářský. Návrh vodních ploch současně zahrnuje lokalitu lokálního biocentra.
m
ULOŽENÍ DOKUMENTACE, NÁVRH AKTUALIZACE
*
Uložení dokumentace Dokumentace návrhu ÚPO (územního plánu obce) je uložena na Obecním úřadu v Kunraticích, na Odboru stavebního úřadu a ŽP ve Frýdlantu a na Krajském úřadu OÚPSŘ v Liberci.
*
Lhůty aktualizace ÚPO Kunratice platí do doby zpracování a schválení jeho změn nebo do doby zpracování a schválení nového územního plánu. Změny ve schválené dokumentaci schvaluje zastupitelstvo obce Kunratice po projednání podle stavebního zákona. V případě, že vlivem změn a úprav ztratí schválená ÚPD dostatečnou přehlednost, zajistí pořizovatel vyhotovení nového hlavního výkresu se zachycením přesného stavu k určitému datu. Lhůty aktualizace se stanovují na 4 roky, s vazbou na volební období obecního zastupitelstva.
n SCHEMATA A MAPOVÁ ZOBRAZENÍ, TABELÁRNÍ A PŘEHLEDNÉ ÚDAJE, FOTODOKUMENTACE Schemata a mapová zobrazení, tabelární a přehledné údaje a fotodokumentace jsou uvedeny v předchozích kapitolách průvodní zprávy (textové části dokumentace). Jednotlivé údaje včetně označení stran jsou přehlednou formou uvedeny v obsahu na začátku průvodní zprávy.
