Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Základní registry v České republice a návrh možností vedoucích ke snížení výdajů vynakládaných na jejich provoz Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Jan Hodač
Tomáš Martinák
Brno 2013
Na tomto místě bych rád poděkoval svému vedoucímu práce Mgr. Janu Hodačovi za poskytnutí cenných rad, věcných připomínek, podnětů k zamyšlení a také za jeho ochotu a vstřícný přístup při psaní této práce. Dále bych chtěl poděkovat pracovníkům olomouckého magistrátu pánům Ing. Jiřímu Fišerovi a Ing. Josefu Maleňákovi za jejich spolupráci a ochotné jednání.
Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracoval samostatně za pomoci zdrojů, které jsem uvedl v seznamu použité literatury. V Brně dne 1. května 2013
__________________
Abstract Martinák T. Basic registers in the Czech Republic and proposal of options to reduce expenditures spent for their operation. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2013. The thesis is focused on the recently created basic registers of public administration in the Czech Republic. The aim of the work is to introduce and then suggest ways to reduce costs by selected institution, which uses a system of basic registers. In the opening section there is described issues related to the basic registers and also basic registers themselves. The next section describes public procurement for basic registers, then the comparison with the Austrian model of basic registers and identification the possibility, where the Czech Republic could inspire in this model. In the practical part there are identified the strengths and weaknesses of basic registers and the opportunities and threats to their operation through the SWOT analysis. There are also quantified the economic costs related with their administration and operation. In the last part there are presented and then proposed ways to reduce the costs, which are expending for the connection and using of basic registers by selected institution. Keywords Basic registers, eGovernment, reference data, administrative information system, Austria, SWOT analysis, costs.
Abstrakt Martinák, T. Základní registry v České republice a návrh možností vedoucích ke snížení výdajů vynakládaných na jejich provoz. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Bakalářská práce je zaměřena na nově vzniklé základní registry veřejné správy v České republice. Cílem práce je představit a poté navrhnout možnosti snížení nákladů u vybrané instituce, která využívá systém základních registrů. V úvodní části je popsána problematika související se základními registry a také základní registry samotné. V dalších částech práce jsou popsány veřejné zakázky na jednotlivé základní registry, poté je provedena komparace s rakouským modelem základních registrů a představena možnost, kde by se Česká republika mohla v tomto modelu inspirovat. V praktické části jsou prostřednictvím SWOT analýzy identifikovány silné a slabé stránky základních registrů a také příležitosti a hrozby jejich provozu. Dále jsou kvantifikovány ekonomické náklady spojené s jejich správou a provozem. V poslední části práce jsou představeny a poté navrhnuty možnosti snížení nákladů vynakládaných na napojení a využívání základních registrů vybranou institucí. Klíčová slova Základní registry, eGovernment, referenční data, agendový informační systém, Rakousko, SWOT analýza, náklady.
Obsah
5
Obsah 1
2
3
4
Úvod a cíl práce
11
1.1
Úvod ............................................................................................................. 11
1.2
Cíl práce ........................................................................................................ 12
1.3
Metodika práce ............................................................................................. 12
Základní registry veřejné správy v České republice
13
2.1
Vývoj základních registrů .............................................................................. 15
2.2
Základní pojmy týkající se registrů ................................................................ 17
2.2.1
Registr................................................................................................... 17
2.2.2
Referenční údaje ................................................................................... 17
2.2.3
Agendový informační systém ................................................................ 19
2.2.4
Převodník identifikátorů ORG .............................................................. 19
2.2.5
Informační systém základních registrů ................................................. 21
2.2.6
Správa základních registrů ................................................................... 23
2.3
Základní registr osob .....................................................................................25
2.4
Základní registr obyvatel ...............................................................................27
2.5
Základní registr práv a povinností ................................................................ 29
2.6
Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí ............................ 30
Veřejné zakázky na základní registry
33
3.1
ROS .............................................................................................................. 33
3.2
ROB a RPP ................................................................................................... 36
3.3
RÚIAN ..........................................................................................................37
3.4
Přehled vítězných zakázek ............................................................................ 39
Zahraniční praxe - Rakousko 4.1
41
Registry veřejné správy ................................................................................ 43
4.1.1
Centrální registr obyvatel ..................................................................... 43
4.1.2
Centrální registr sdružení..................................................................... 46
4.1.3
Registr adres ........................................................................................ 46
4.2
Srovnání praxe registrů mezi ČR a Rakouskem .............................................47
6
Obsah
4.3 5
6
Inspirace v Rakousku ................................................................................... 48
SWOT analýza
50
5.1
Silné stránky.................................................................................................. 51
5.2
Příležitosti .................................................................................................... 52
5.3
Slabé stránky ................................................................................................ 54
5.4
Hrozby ......................................................................................................... 55
Nákladovost základních registrů 6.1
57
Možné snížení nákladů u vybrané instituce .................................................. 59
6.1.1
Současné náklady Magistrátu města Olomouce ................................... 59
6.1.2
Snížení nákladů Magistrátu města Olomouce .......................................61
7
Závěr
64
8
Literatura
66
8.1
Monografie.................................................................................................. 66
8.2
Elektronické zdroje .................................................................................... 66
8.3
Zákony......................................................................................................... 73
Seznam obrázků
7
Seznam obrázků Obr. 1 Princip přiřazení AIFO dané agendě
20
Obr. 2 Komunikace mezi registry veřejné správy
21
Obr. 3 Schéma fungování základních registrů
23
Obr. 4 Odkazování z ROB do RÚIAN při změně adresy
31
Obr. 5 Rakouská karta občana
49
Obr. 6 Nový občanský průkaz v ČR
49
8
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tab. 1 Správci systému základních registrů veřejné správy
14
Tab. 2 Počet OVM napojených na ISZR
24
Tab. 3 Počet zřízených datových schránek k 15. 3. 2013
28
Tab. 4 Přehled hlavních referenčních údajů obsažených v registrech
32
Tab. 5 Částky vynaložené na vybudování ROS
35
Tab. 6 Přehled vítězných zakázek dle data podpisu vč. ceny pořízení
39
Tab. 7 Umístění zemí podle Benchmark Measurament EU
42
Tab. 8 Vybrané ukazatele ZMR k roku 2012
44
Tab. 9 SWOT analýza základních registrů
50
Tab. 10 Počet AIS napojených na ISZR
53
Tab. 11 Výdaje vynakládané na základní registry 2013–2015
57
Tab. 12 Roční přehled výdajů vynakládaných na provoz RÚIAN
59
Tab. 13 Současné náklady spojené s vybudováním a napojením na ZR
60
Tab. 14 Uspoření nákladů spojených s využívání základních registrů
63
Seznam grafů
9
Seznam grafů Graf 1 Procentní zapojení OVM do ISZR
25
Graf 2 Žádost o výpisy ze základních registrů prostřednictvím Czech POINT (1. 7. 2012 – 15. 4. 2013)
28
Graf 3 Poměr financování při budování ROS
35
Graf 4 Poměr financování při budování ROB
37
Graf 5 Poměr financování při budování RPP
37
Graf 6 Poměr financování při budování RÚIAN
38
Graf 7 Rozdíl mezi očekávanou cenou a skutečnou cenou veřejných zakázek
39
Graf 8 Týdenní počet dotazů mezi OVM a ISZR
51
Graf 9 Růst nákladů na provoz základních registrů 2013–2015
58
10
Seznam použitých zkratek
Seznam použitých zkratek ADR AIFO AIS ČSÚ ČÚZK DFO GWR IČO IČP ISKN ISÚI ISZR KIVS MmO MV ČR ORG OVM RES ROB ROS RPP RSO RÚIAN source PIN ssPIN SZR TEA ÚOHS ÚOOÚ VPD ZIFO ZMR ZVR
Adressregister (Registr adres) Agendový identifikátor fyzických osob Agendový informační systém Český statistický úřad Český úřad zeměměřičský a katastrální Databáze fyzických osob Gebäude und Wohnungsregister (Registr budov a domů) Identifikační číslo Identifikační číslo provozovny Informační systém katastru nemovitostí Informační systém územní komunikace Informační systém základních registrů Komunikační infrastruktura veřejné správy Magistrát města Olomouce Ministerstvo vnitra České republiky Převodník identifikátorů fyzických osob Orgán veřejné moci Registr ekonomických subjektů Registr obyvatel Registr osob Registr práv a povinností Registr sčítacích obvodů a budov Registr územní identifikace, adres a nemovistostí Zdrojové identifikační číslo Sector-specific personal identifier (sektorové identifikační číslo) Správa základních registrů Technicko-ekonomické atributy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro ochranu osobních údajů Veřejný dálkový přístup Zdrojový identifikátor fyzických osob Zentrales Melderegister (Centrální registr obyvatel) Zentrales Vereinsregister (Centrální registr sdružení)
Úvod a cíl práce
11
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
V současné době, kdy ve společnosti dochází ke stále zvyšujícímu se nárůstu podílu moderních informačních a komunikačních technologií, je třeba zachytit tento vývoj nejen v soukromé sféře, ale i ve veřejném sektoru. Trend vývoje těchto modernizací velí ke snaze inovovat a přizpůsobovat se soudobým požadavkům a znalostem tak, aby byla zajištěna co nejjednodušší, nejpřehlednější a nejefektivnější součinnost mezi občanem, veřejným sektorem a mezi institucemi veřejné správy navzájem. Právě veřejný sektor je tu od toho, aby zajistil poskytování veřejných služeb a zabezpečil komunikaci na odpovídající úrovni spojenou s poskytováním relevantních informací. Problematika efektivnější spolupráce a komunikace mezi veřejným sektorem a občanem je řešena prostřednictvím elektronizace veřejné správy. Elektronizace veřejné správy je v současnosti velmi aktuálním tématem, neboť v 21. století se již ani tento sektor neobejde bez pokročilých komunikačních a informačních technologií, které je nutno vstřebávat a zapracovávat do svých struktur. Tato oblast řeší rostoucí požadavky na rychlejší, přehlednější a snazší poskytování informací jak občanům, tak i mezi orgány veřejné správy samotnými. V současné době, s rozvojem dalších nových IT technologií a s jejich pronikáním do každodenního života, dochází také ke snaze o co největší zakomponování elektronických prostředků do činnosti veřejné správy. Mezi jednu z pracovních náplní veřejné správy patří komunikace s občany, která je velmi důležitým faktorem při styku s nimi, a proto je usilováno o co nejúčelnější správu a manipulaci s jejich osobními údaji. Orgány veřejné správy jsou povinny si o každém občanu vést evidenci a při styku s ním mohou využít údajů, které mají k dispozici a ke kterým jsou oprávněni. Každý občan České republiky se musel až donedávna neustále prokazovat již evidovanými údaji, což vedlo k neefektivní komunikaci mezi úřadem a občanem. Neexistoval zde žádný propojený centralizovaný systém, který by sdružoval veškeré aktuální informace v jeden celek. Údaje, jež byly zaznamenávány u příslušných orgánů veřejné správy, mohly být neaktuální, neúplné či naopak zcela totožné a nemohly tak všechny být zcela zjistitelné z jednoho centrálního místa. Proto zavedením určitého centralizovaného informačního systému by mělo být dosaženo sjednocení těchto dat a jejich rozdělení dle potřebných kategorií. V České republice z tohoto důvodu začaly od 1. července 2012 fungovat 4 základní registry. Jedná se o registr obyvatel, registr osob, registr územní identifikace a registr práv a nemovitostí.
12
1.2
Úvod a cíl práce
Cíl práce
Cílem této práce je určit náklady pojící se s využíváním základních registrů u vybrané instituce – Magistrátu města Olomouce, a poté navrhnout možnosti vedoucí ke snížení těchto výdajů. Druhým záměrem je pomocí SWOT analýzy identifikovat silné a slabé stránky, respektive příležitosti a hrozby týkající se fungování základních registrů v České republice.
1.3
Metodika práce
Práce bude rozdělena na dvě části. V první, rešeršní části práce, bude vymezena potřebná terminologie týkající se základních registrů. Bude popsán vývoj základních registrů v České republice až po současnost, jeho nynější podoba a komparace s Rakouskem, jedním z lídrů v oblasti eGovernmentu. V druhé, praktické části práce, bude pomocí SWOT analýzy rozebrán současný stav základních registrů – klady na straně jedné, na straně druhé zápory a problémy s jejich fungováním. Dále budou kvantifikovány ekonomické náklady spojené se zaváděním a provozem základních registrů do praxe a poté navrhnuty možnosti jak u vybrané instituce náklady spojené s využíváním základních registrů snížit. Potřebné údaje budou získávány ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR, Správou základních registrů, Českým statistickým úřadem, Úřadem pro ochranu osobních údajů a Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, které mají na starosti provoz základních registrů. Při určování možného snížení nákladů u vybrané instituce budu spolupracovat s příslušnými pracovníky Magistrátu města Olomouce. Mezi další použité zdroje bude zahrnuta tematická literatura, aktuální česká legislativa, jež upravuje oblast elektronizace veřejné správy a základních registrů a v neposlední řadě bude využito statistických dokumentů sledující tuto problematiku.
Základní registry veřejné správy v České republice
13
2 Základní registry veřejné správy v České republice Základní registry veřejné správy můžeme řadit mezi nejdůležitější pilíře elektronizace veřejné správy v České republice. Hlavním cílem těchto registrů je zjednodušit komunikaci veřejné správy mezi jejími orgány a občany, podnikatelskými a dalšími subjekty. Toho je docíleno minimalizací počtu návštěv na jednotlivých úřadech díky využití moderních technologií, které jsou nedílnou součástí dnešní doby. Veřejná správa musí mezi sebou zajistit dobře fungující systém pro efektivní, transparentní a zcela bezpečnou výměnu aktuálních údajů.1 Macková tvrdí, že prostřednictvím zapojení registrů se ještě více naplní cíl celého eGovernmnetu, tedy rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb nejširší veřejnosti a zabezpečení větší otevřenosti jejím uživatelům.2 Podle Lidínského a kol., občan při kontaktu s orgány veřejné správy poskytuje úřadu své osobní údaje, které ovšem postupem času zastarávají a je nutno je aktualizovat. Za tento stav neviní veřejnou správu, nýbrž příčiny spatřuje v hektickém životním tempu a vysokém pracovním nasazení. To spočívá v tom, že v současné době dochází k velké migraci obyvatelstva, kdy měníme přechodná i trvalá bydliště, vdáváme se, rozvádíme se či měníme zaměstnavatele. Nejen tyto, ale i mnoho dalších změn bychom měli hlásit orgánům veřejné správy, ovšem dochází k tomu jen někdy a mnohdy se zpožděním. Podle něj je tedy důležité vytvořit jeden základní registr, do kterého by měly příslušné orgány přístup a mohly z něj získávat a také aktualizovat veškeré údaje. 3 Vytvoření těchto základních registrů by mělo vyřešit dosavadní problémy, které jsou spojeny s duplicitou, nejednotností a neaktuálností údajů, s nimiž je pracováno. Tyto registry jsou zapracovány do eGonova mozku4, tedy do jedné ze čtyř částí nejdůležitějších částí eGovernmentu, značí tudíž jejich velkou důležitost. Ani my, lidé, bychom se bez našeho mozku neobešli a nemohli bychom existovat, proto to stejné
Ministerstvo vnitra ČR. Základní registry. [online] MACKOVÁ, Alena et al. Vybrané právné a technické aspekty elektronizácie agend verejnej správy v Európskej únii, s. 10. 3 LIDÍNSKÝ, Vít et al. EGovernment bezpečně, s. 76. 4 eGON, symbol eGovernmentu, je v přeneseném významu živý organismus, ve kterém vše souvisí se vším a fungování jednotlivých částí se navzájem podmiňuje. Je tvořen čtyřmi částmi. Prsty (Czech POINT), což je soustava snadno dostupných kontaktních míst, Oběhová soustava (KIVS), zajišťující bezpečný přenos dat, Srdce (Zákon o eGovernmentu), což je zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi a Mozek (Základní registry), který představuje bezpečné a aktuální databáze dat o občanech a státních i nestátních subjektech. 1
2
14
Základní registry veřejné správy v České republice
platí také pro tyto registry, bez nichž by bylo fungování elektronické veřejné správy málo účelné.5 Ministerstvo vnitra ČR, které má tuto agendu na starosti, představilo čtyři základní registry. Jedná se o: Registr obyvatel (dále jen „ROB“), Registr osob (dále jen „ROS“), Registr územní identifikace adres a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“) a Registr práv a povinností (dále jen „RPP“). K těmto uvedeným čtyřem základním registrům se ještě řadí Informační systém základních registrů, který tvoří rozhraní pro komunikaci vnějšího prostředí s obsahem základních registrů a dále převodník identifikátorů ORG. Tímto je tvořen celý systém základních registrů. Tab. 1 Správci systému základních registrů veřejné správy Systém základních registrů Zkratka Správce registru Registr osob ROS Český statistický úřad Registr obyvatel ROB Ministerstvo vnitra ČR Registr práv a povinností RPP Ministerstvo vnitra ČR Registr územní identifikace, adres Český úřad zeměměřičský RÚIAN a nemovitostí a katastrální Informační systém základních ISZR Správa základních registrů registrů Převodník identifikátorů fyzických Úřad na ochranu osobních ORG osob údajů Zdroj: Správa základních registrů + upraveno autorem.
Zavedení těchto registrů bylo spojeno se změnami ve vývoji informačního systému veřejné správy, jež přinesl zákon č. 111/2009 Sb. o základních registrech. Tento zákon mimo jiné ustanovuje jednotlivé správce, formuluje obsah, způsob zápisu či poskytování údajů a s tím spojená práva a povinnosti všech účastníků.6 Registry nakonec byly zavedeny přes mnohé problémy do provozu 1. července 2012, což je považováno jako velice významný a důležitý krok, který jistě přispěje svou částí k ještě většímu zkvalitnění elektronizace veřejné správy. Veškeré informace, týkající se registrů, ať už od jejich vývoje až po současnou podobu nebo vymezení všech potřebných pojmů, jež jsou s touto problematikou spojeny, budou důkladněji představeny a popsány níže.
5 6
Ministerstvo vnitra ČR. Základní registry veřejné správy. [online] Zákon č. 111/2009 Sb. o základních registrech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
Základní registry veřejné správy v České republice
2.1
15
Vývoj základních registrů
Koncepce základních registrů sahá hluboko do minulosti. Základní registry jako zdroj informačních a komunikačních systémů veřejné správy se neúspěšně vyvíjel už od počátku osmdesátých let, kdy panovala snaha o vytvoření určitého propojeného systému v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů, uskutečněného v roce 1980. Ovšem tento pokus byl již od svého počátku velmi populistický, nejen proto, že v této době šlo o velmi náročný a téměř neproveditelný technický požadavek. Poté bylo na delší čas od těchto snah upuštěno, až do počátku devadesátých let, kdy po roce 1990 vznikaly četné agendové systémy, které obsahovaly určité části registrů, ovšem nikdy nedošlo k vybudování propojeného systému veřejné správy. Tyto snahy vždy narážely na neúplnou formulaci či omezení souvisejících prováděcích zákonů, které nedovolovaly vytvořit jakoukoliv propojenou infrastrukturu informačních systémů veřejné správy. Až na konci devadesátých let s pomocí Státní informační a komunikační politiky mohl vzniknout určitý ucelený rámec pro sjednocení konceptu základních registrů. Část této koncepce byla zapracována do nového zákona, konkrétně do zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Přípravu základních registrů poté dostalo do kompetence Ministerstvo informatiky ČR, kterému se podařilo zpracovat a představit návrh zákona o Registru územních identifikací, adres a nemovitostí, avšak tento zákon neprošel ani jednáním vlády a proto až na některé výjimky nebyl vůbec realizován a zůstal pouze v rámci příprav.7 Dle Štědroně problematiku sdílení dat mezi registry chtělo poté výše zmíněné Ministerstvo informatiky řešit v návrhu zákona o sdílení dat, kdy měly být utvořeny určité předpoklady k vybudování soustavy registrů, které by sloužily jako zdroj informací o subjektech vedených v těchto registrech. Veškeré informační systémy by pak měly přebírat potřebné údaje právě z těchto registrů. Ovšem stejně jako návrh zákona o Registru územních identifikací, adres a nemovitostí dopadla tato myšlenka stejně.8 Vaníček a kol. ve své knize uvádí, že tento neúspěch lze i částečně připisovat tomu, že Ministerstvo informatiky bylo svým relativně slabým postavením spíše než strůjcem, tak pouze kontrolorem a „marketingovým propagátorem“ eGovernmentu v České republice.9 Každopádně bylo třeba něco podobného vytvořit, neboť docházelo ke stále většímu prohlubování nekompatibility mezi informačními systémy, což vedlo k těžšímu propojování dalších agend a tím bylo bráněno dalšímu rozvoji elektronizace veřejné správy.
7
FELIX Ondřej. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Základní registry z pohledu architekta celého řešení, s. 2. [online] 8 ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce, s. 30-31. 9 VANÍČEK, Zdeněk et al. Právní aspekty eGovernmentu v ČR, s. 27.
16
Základní registry veřejné správy v České republice
Radikální vzestup zaznamenala koncepce základních registrů roku 2007 prostřednictvím Strategie Smart Administration10 pro období 2007–2015, ve které se předpokládalo vytvoření základních registrů.11 Společně s definicí a zapracováním projektů jako datové schránky a Czech POINT si politici a zejména pak také představitelé v oblasti elektronické veřejné správy uvědomili, jak důležité základní registry jsou, a že je třeba projekt registrů zabudovat do koncepce elektronizace veřejné správy, potažmo do budování eGovernmentu. Klíčový faktor pro vznik registrů představovala i skutečnost, že na práce podílející se na vzniku základních registrů mohlo být využito až 85% dotací z fondů Evropské unie, tedy přibližně 2,5 miliardy CZK.12 Poslanecká sněmovna ČR schválila návrh zákona o základních registrech v březnu 2009, téhož měsíce došlo ještě k podpisu tohoto zákona prezidentem. Tento zákon vyšel pod označením 111/2009 Sb. a byl zaměřen na jak obecná, tak i specifická ustanovení týkající se jednotlivých registrů. Tento zákon byl několikrát novelizován.13 Další novely týkající se problematiky základních registrů jsou následující: Novela č. č.100/2010 Sb., č. 424/2010 Sb., č. 263/2011 Sb. a 167/2012 Sb. a nařízení vlády č. 161/2011 Sb., obsahující harmonogram pro realizaci úkolů, které nejsou v uvedeném zákoně konkretizovány. V původním plánu se počítalo se spuštěním základních registrů již od 1. července 2010, kdy měly registry fungovat ve zkušebním provozu a o rok později, tedy 1. července 2011 měl tento systém přejít na ostrý provoz. Kvůli náročným technickým, technologickým a časovým nárokům a dalším různorodým problémům byl však provoz registrů o rok posunut. Konečným datem pro spuštění se tak stal 1. červenec 2012. Tímto datem byl spuštěn dlouhodobý a trvalý proces dalšího vývoje veřejné správy.14
Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby (Smart Administration) je vládní strategie. Jejím cílem je zajistit koordinovaný a efektivní způsob zlepšování veřejné správy a veřejných služeb. Základním cílem strategie je transformovat a zjednodušit postupy používané dnes ve veřejné správě i proto, aby mohly využívat moderních komunikačních a informačních technologií. 11 ŠPAČEK, David. eGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení, s. 89. 12 SLÍPKOVÁ, Lucie. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Co jsou základní registry a co je jejich cílem, s. 6-7. [online] 13 BUREŠ Pavel, HOLENDA Tomáš. Konference internet ve státní správě: Základní registry veřejné správy, s. 79. [online] 14 Informační systém veřejné správy. Registry: přípravy, stav i pochybnosti. [online] 10
Základní registry veřejné správy v České republice
17
2.2 Základní pojmy týkající se registrů Ve spojitosti se základními registry je nutné představit a vysvětlit několik důležitých pojmů, které budou používány v následujících částech práce, bez nichž bychom se neobešli. Jedná se o pojmy jako registr, referenční údaje, převodník identifikátorů ORG nebo systémy týkající se této problematiky, k nimž můžeme řadit Informační systém základních registrů či agendové informační systémy. Bude také popsán úřad, jež má oblast základních registrů na starosti. 2.2.1
Registr
Registr v širším smyslu můžeme definovat jako datovou databázi, která je spravována v rámci informačního systému veřejné správy na základě zákona. Registry lze členit na: Základní – vedou referenční údaje. Partnerské – využívají údaje ze základních registrů. Ostatní – jsou bez vazeb na referenční údaje vedené v základních registrech. Zvláštní – obsahují utajené informace využívané tajnou služnou či armádou.15 Veškeré informace, se kterými veřejná správa pracuje, se uchovávají právě v těchto registrech. Právě základní registry, které budou představeny níže, byly zbudovány za účelem uchování aktuálních dat na jednom místě a odstranění jejich duplicity. Na tyto základní registry jsou navázány ostatní registry, rejstříky či seznamy, které odvozují co největší počet svého obsahu právě z těchto základních registrů. K těmto registrům se řadí kupříkladu Centrální registr vozidel, Katastr nemovitostí, Registr sčítání obvodů a budov nebo známé rejstříky jako například Obchodní rejstřík, Živnostenský rejstřík či Rejstřík trestů. 2.2.2
Referenční údaje
V souvislosti se základními registry představuje referenční údaj velmi důležitý pojem. Jedná se o pravdivý a aktuální údaj, který je obsažen v patřičném registru. Orgány veřejné správy tento údaj využívají, aniž by musely kontrolovat jeho správnost.16 Tím je splněna jedna ze základních idejí zavedení základních registrů - obíhají jednotlivé údaje, ne občan a příp. další ekonomické subjekty. Těmto subjektům tedy odpadá nekonečné a stále opakované prokazování stejných údajů. Úřady si tyto údaje mohou vyžádat z příslušného registru, aniž by je znova po občanech požadovali. Tento proces získávání údajů z registrů musí být ovšem zcela bezpečný, aby nedošlo k jejich zneužití.
15 16
ZAJÍČEK, Zdeněk. eStat.cz: Registry dat veřejné správy, s. 5-6. [online] Správa základních registrů. Referenční údaj. [online]
18
Základní registry veřejné správy v České republice
Je nutné zdůraznit, že využívání referenčních údajů ze systému základních registrů dle zákona je pro úředníky ustanovena jako jejich povinnost. Nesmějí po občanovi chtít, aby doložil skutečnosti, které jsou již obsaženy v databázi systému základních registrů.17 Podle Felixe, jednoho z hlavních architektů základních registrů, jsou referenční údaje považovány za správné do té doby, dokud je editor, tedy orgán zmocněný zákonem k provedení změn v referenčních údajích, neoznačí za neaktuální, a to na základě iniciativy od příslušného správního orgánu, od samotného občana nebo pokud tuto skutečnost zjistí sám editor.18 Editor je tedy jediným orgánem, který je oprávněn zapisovat a měnit údaje v systému základních registrů. Tyto subjekty jsou také odpovědné za soulad mezi zapisovanými referenčními údaji s údaji uvedenými v dokumentech, na jejichž základě jsou tyto údaje do příslušného registru zaznamenány.19 Fyzické osobě, jejíž údaje jsou vedeny v systému základních registrů, je povolen přístup pro ověření totožnosti elektronicky čitelným dokladem20, který umožní osobu identifikovat.21 Tato osoba tedy musí využít tzv. autorizačního údaje, který umožňuje ověřit její identitu.22 Felix přidává, že přístup k referenčním údajům má občan prostřednictvím Czech POINTů, datových schránek anebo prostřednictvím registrovaných (majících certifikát a disponujících oprávněními dle registrované agendy) agendových informačních systémů.23 Mezi ostatní údaje, jež nejsou referenčními údaji, Lidínský a kol. řadí taková data, která nemusí být přebírána ze základních registrů a mohou být vedeny dle uvážení příslušného orgánu veřejné správy.24 Pro úplnost je třeba dodat, že k březnu 2013 je v základních registrech uloženo 120 nejdůležitějších, referenčních údajů, u kterých je garantována jejich aktuálnost a platnost.25
BUREŠ Pavel, HOLENDA Tomáš. Konference internet ve státní správě: Základní registry veřejné správy, s. 78. [online] 18 FELIX Ondřej. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Základní registry z pohledu architekta celého řešení, s. 2. [online] 19 § 4 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy 20 Elektronicky čitelným dokladem se rozumí občanský průkaz nebo pas, jež je opatřen elektronickým čipem. 21 § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy 22 Bulletin Munis č.2/2011. Příprava na základní registry veřejné správy, s. 2. [online] 23 FELIX, Ondřej. eGovernment: Základní registry, s. 6. [online] 24 LIDÍNSKÝ, Vít et al. EGovernment bezpečně, s. 77. 25 Toto číslo bylo zjištěno na základě elektronické komunikace s pracovníkem Správy základních registrů. 17
Základní registry veřejné správy v České republice
2.2.3
19
Agendový informační systém
Agendový informační systém (dále jen „AIS“) je Riegrem a Štenclem v jejich publikaci vysvětlován jako informačním systémem veřejné správy, který slouží k výkonu agendy. Samotnou agendou se rozumí souhrn činností spočívajících ve výkonu vymezeného okruhu vzájemně souvisejících činností v rámci působnosti orgánu veřejné moci.26 Tyto orgány veřejné moci budou právě prostřednictvím vlastních AIS pracovat s daty ze základních registrů. Prostřednictvím AIS jsou referenční údaje editory27 zapisovány do základních registrů. Orgány veřejné moci mohou jen jejich prostřednictvím získat údaje vedené v základních registrech nebo je do nich zapisovat.28 Správce AIS zajišťuje realizaci vazeb a komunikaci mezi AIS a Informačním systémem základních registrů. Správce AIS používá vlastní identifikátory fyzických osob a právnických osob. Za účelem komunikace s Informačním systémem základních registrů používá agendové identifikátory fyzických osob a identifikátory právnických osob vedené v ROS.29 2.2.4
Převodník identifikátorů ORG
Vrbová, ředitelka odboru základních identifikátorů na ÚOOÚ, uvádí, že každý občan České republiky disponuje svým vlastním, jedinečným osobním identifikačním údajem, kterým je jeho rodné číslo. Rodné číslo je využíváno jako univerzální identifikátor v mnoha administrativních databázích. Jisté nebezpečí spojené s manipulací s těmito rodnými čísly spočívá v možnosti jeho zneužití, tedy ve zneužití osobních dat, jež se dají podle tohoto čísla snadno dohledat. Proto byl v systému základních registrů vytvořen prvek, který již s rodnými čísly nepracuje. Používání rodného čísla jako univerzálního identifikátoru fyzické osoby bylo tedy nahrazeno systémem bezvýznamových identifikátorů.30 Dále Vrbová připojuje, že ve spojitosti s touto problematikou byl zaveden důležitý prvek systému základních registrů - převodník identifikátorů fyzických osob, tzv. ORG. Základním stavebním kamenem systému ORG, jež je pod patronací Úřadu pro ochranu osobních údajů, je zajistit především bezpečnost a ochranu uložených údajů v systému základních registrů. Dosavadní identifikace prostřednictvím rodných čísel, jako univerzálního identifikátoru, je zrušena a nahrazena právě identifikátory, jež jsou § 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy Editorem se rozumí orgán veřejné moci, který je oprávněn zapisovat referenční údaje do základního registru a provádět změny zapsaných referenčních údajů. 28 RIEGER, Pavel, ŠTENCL, Michael. The new system of public registers in the Czech Republic. Journal of Systems Integration, s. 26. [online] 29 § 8 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy 30 VRBOVÁ, Eva. Role ORG v systému základních registrů, s. 18. [online] 26 27
20
Základní registry veřejné správy v České republice
anonymní a předejde se tak k zamezení manipulace s osobními údaji. Veškeré tyto identifikátory jsou uloženy právě v systému ORG. Tyto identifikátory se pro jednotlivé agendy liší, proto není možné zjistit údaje o fyzických osobách, jelikož v jiné agendě je opět tento identifikátor pro danou osobu jiný. Navíc v tomto převodníku nejsou uloženy žádné další informace o fyzické osobě, tudíž nelze jen z identifikátorů zjistit, které jsou přiřazeny právě k té dané osobě.31 Obr. 1 Princip přiřazení AIFO dané agendě
Zdroj: Správa základních registrů.
ORG převodník pracuje na principu přidělení zdrojového identifikátoru fyzickým osobám, tzv. ZIFO a zároveň generuje agendové identifikátory fyzických osob pro cílové agendy, tzv. AIFO (dále jen touto zkratkou).32 Informační systém ORG generuje a přiděluje oba identifikátory a vede jejich evidenci. Zdrojový identifikátor fyzických osob (dále jen „ZIFO“) je generován jako náhodný řetězec čísel určité délky, z něhož zpětně nelze zrekonstruovat a tím pádem získat agendový identifikátor.33 Ze zdrojového identifikátoru nelze dovodit osobní ani jiné údaje o fyzické osobě, jíž byl přiřazen. AIFO je odvozen ze zdrojového identifikátoru a je užíván k jednoznačné
Tamtéž. Správa základních registrů. ORG převodník. [online] 33 VRBOVÁ, Eva. Správa základních registrů. ZIFO,AIFO a bezpečnost osobních údajů v systému ZR, s. 11. [online] 31
32
Základní registry veřejné správy v České republice
21
identifikaci osoby pro účely výkonu agendy, pro niž byl přidělen a nelze z něj také odvodit údaje o fyzické osobě, jíž byly přiděleny, jelikož data není možné bez znalosti vazeb mezi AIFO jedné osoby propojovat.34 Je také jediným systémem, který dokáže provázat AIFO jedné a téže fyzické osoby v různých agendách. Nemožnost zjistit osobní údaje osob řadí AIFO i ZIFO mezi neveřejné identifikátory.35 Informační systém ORG komunikuje výhradně a pouze jen s Informačním systémem základních registrů. Důležitosti činnosti ORG tedy odpovídá zejména jeho zabezpečení, jež je srovnatelné se špičkovou bankou.36 2.2.5
Informační systém základních registrů
Informační systém základních registrů (dále jen „ISZR“), jehož správcem byl pověřen nový státní úřad – Správa základních registrů, byl zaveden za účelem kontroly a správy celého systému základních registrů. Princip fungování ISZR spočívá v bezpečném zajištění přenosu dat mezi jednotlivými základními registry, tak i mezi základními registry a příslušnými agendovými systémy navzájem. Při práci s osobními údaji v ISZR musí být vždy dbáno na bezpečnost osobních údajů, proto tento systém využívá možností ORG k převodu těchto dat na agendové identifikátory.37 Obr. 2 Komunikace mezi registry veřejné správy
Zdroj: BUREŠ Pavel, Základní registry v praxi. § 10 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy VRBOVÁ, Eva. Správa základních registrů. ZIFO,AIFO a bezpečnost osobních údajů v systému ZR, s. 3. [online] 36 Ministerstvo vnitra ČR. Základní registry veřejné správy. [online] 37 BUREŠ Pavel, HOLENDA Tomáš. Konference internet ve státní správě: Základní registry veřejné správy, s. 80. [online] 34 35
22
Základní registry veřejné správy v České republice
Radosta, projektový manažer ISZR, definuje ISZR jako vstupní bránu mezi okolním světem a základními registry. Celý koncept je postaven na jediné myšlence, a to aby veškerá komunikace s vnějším světem, ale i mezi jednotlivými registry navzájem, probíhala výhradně prostřednictvím ISZR. ISZR je tedy určitou vstupní branou, která umožní každému uživateli, jež má patřičná oprávnění, získat a využívat data uložená v základních registrech. Tato brána, přes niž jako jedinou máme přístup k základním registrům, tvoří Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) a Czech POINT.38 Získávání údajů ze základních registrů prostřednictvím ISZR v zjednodušené formě lze podle Sekaniny popsat následovně: - orgán veřejné správy se prostřednictvím svého agendového informačního systému připojí k ISZR - následuje proces ověření požadavku prostřednictvím RPP, zdali je agendový informační systém řádně zaregistrován a zda má daný úředník oprávnění získat údaje z příslušného základního registru - pokud bude vše v pořádku, nic nebrání tomu, aby došlo ke zpracování dotazu v systému a aby úředník obdržel požadovanou odpověď.39 Sekanina dodává, že autentizace a autorizace úředníka je plně v gesci a odpovědnosti orgánu veřejné správy. ISZR předpokládá, že příslušný úřad provedl taková opatření, která jsou nařízena příslušnými zákony. ISZR tedy nemá v gesci to, co se děje v daném úřadě, jelikož plně důvěřuje jeho bezpečnostním opatřením stanovenými zákony.40 Bezpečnost údajů je v systému ISZR zajištěna tak, že nemá tu možnost přečíst zašifrovaná data a ani nezkoumá správnost těchto dat. Ověřuje pouze oprávnění pro přístup do základních registrů a veškeré dotazy ukládá ve formě logů pro případnou zpětnou kontrolu.41
RADOSTA, Roman. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: ISZR – spojení základních registrů s okolním světem, s. 7-8. [online] 39 SEKANINA, Pavel. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Jak nahlížet na ISZR, jak mu rozumět a umět využít, s. 8-9. [online] 40 Tamtéž. 41 Správa základních registrů. Globální architektura základních registrů – doplněk, s. 4. [online] 38
Základní registry veřejné správy v České republice
23
Obr. 3 Schéma fungování základních registrů
Zdroj: Munis.cz, Příprava na základní registry.
2.2.6
Správa základních registrů
Správa základních registrů (dále jen „SZR“) představuje nový státní úřad, který vznikl k 1. lednu 2010 na základně zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zřizovatelem tohoto úřadu se stalo Ministerstvo vnitra ČR, pod nějž také SZR spadá. V čele tohoto úřadu stojí ředitel.42 SZR má na starosti provoz ISZR a také jeho bezpečnost. SZR dále zajišťuje zpřístupnění referenčních údajů v rozsahu, ke kterému mají příslušné osoby oprávnění dle RPP. Prostřednictvím ISZR vede také záznamy o proběhnutých operacích a událostech souvisejících s provozem základních registrů a zajišťuje realizaci vazeb mezi základními registry a agendovými informačními systémy a jednotlivými agendovými informačními systémy navzájem.43 Naopak k čemu není tento úřad oprávněn, je přístup k obsahu referenčních údajů, jež jsou uloženy v základních registrech. Pokud SZR zjistí neoprávněný přístup
42 43
Ministerstvo vnitra ČR. Ministerstvo vnitra zřídilo Správu základních registrů. [online] Správa základních registrů. O správě základních registrů. [online]
24
Základní registry veřejné správy v České republice
a neoprávněné manipulování s osobními údaji ze strany orgánů veřejné moci, musí o tom neprodleně informovat Úřad pro ochranu osobních údajů.44 V SZR krom ISZR je obsažen též Registr osob, Registr obyvatel, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, Registr práv a povinností a ORG převodník.45 SZR je tedy výhradním místem, kde mohou probíhat aktivní zásahy do všech základních registrů. Ostatní orgány veřejné správy bez jejího svolení nemohou provádět jakékoliv operace s daty. Jedná se tedy o určitý centrální orgán, který má v dané problematice nezastupitelnou roli.46 Tab. 2 Počet OVM napojených na ISZR Typ OVM Ministerstva Organizace orgánů veřejné moci Hlavní město Praha Městské části – Statutární města Městské části - Obce Krajské úřady Statutární města Města Městys Obce Ostatní47 Celkem
Počet OVM v ISZR
Počet OVM
1. 7. 2012
27. 1. 2013
14
5
11
363
9
25
16
7
1
0
1
1
100
22
4
17
13
77
35 13 25 575 210 5437 660 7355
0 7 12 48 1 4 0 90
2 13 24 335 39 598 0 1065
2 6 12 287 38 594 0 937
6 100 96 58 19 11 0 15
% napojení 6 79
nárůst
Zdroj: PEŠEK Michal, Základní registry – Je čas rozpohybovat eGona+ upraveno autorem.
Tato tabulka nám podává celkový přehled o zapojení jednotlivých orgánů veřejné moci (dále jen „OVM“) do systému základních registrů od jejich počátku až do posledního souhrnného sledování, tj. do 27. ledna 2013. Z tabulky lze vypočíst procentuální zapojení všech OVM do ISZR. Nejvyšší úspěšnost v zapojení OVM mají Praha a krajské úřady (100%), a dále statutární města (96%). K 80% sahají ještě jednotlivá ministerstva (79%) a městské části statutárních měst (77%). Naopak malé či nulové zapojení lze sledovat u ostatních OVM (0%) a dále pak u městských částí (6%), FELIX Ondřej. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Základní registry z pohledu architekta celého řešení, s. 5. [online] 45 § 7 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy 46Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Přepis zákona č. 111/2009. Sb., o základních registrech. [online] 47 Exekutoři, notáři, hospodářská komora a další. 44
Základní registry veřejné správy v České republice
25
organizací orgánů veřejné moci (7%), obcí (11%) a městysů (19%). Celkově je tedy z 7 355 OVM připojeno k ISZR 1065, tedy 15% všech OVM, což je prozatím poměrně malé procento. Graf 1 Procentní zapojení OVM do ISZR
Zdroj: PEŠEK Michal, Základní registry – Je čas rozpohybovat eGona + upraveno autorem.
2.3 Základní registr osob Základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, zkráceně Registr osob (ROS), vede referenční údaje a spravuje referenční vazby o všech ekonomických subjektech v ČR, tj. o všech typech právnických osob a jejich organizačních složkách, podnikajících fyzických osobách, podnikajících zahraničních osobách, orgánech veřejné moci a dalších subjektech (kupříkladu církve nebo politické strany) a eviduje vazby mezi nimi.48 K dalším údajům, jež jsou obsaženy v tomto registru, řadíme základní identifikační údaje o osobách, jejich provozovnách, statutárních zástupcích, respektive veškeré provozní údaje. Tuto agendu má pod svou správou Český statistický úřad.49 Tento registr představuje zásadní posun v efektivnosti, rychlosti a kvalitě provádění administrativních prací, jež jsou spojeny s evidencí osob a prací s jejich osobními údaji. Po zavedení ROS totiž orgánům veřejné moci odpadly povinnosti individuálně zajišťovat hodnoty referenčních údajů. V praxi to vypadá tak, že občan či podnikatel sdělí své údaje či jejich změny jen jednou. Příslušné orgány veřejné správy 48 49
KONEČNÝ, František. eGovernment. Základní registr osob, s. 1. [online] Český statistický úřad. Základní registr osob od 1. července 2012, s. 2. [online]
26
Základní registry veřejné správy v České republice
si pak tyto referenční údaje právě prostřednictvím ROS vymění mezi sebou a dále je již nebudou od těchto subjektů vyžadovat. K dispozici jim budou tím pádem vždy aktuální údaje. Tím je odstraněna duplicita informací, kdy se zapsání či pozměnění údaje promítne do všech příslušných agend, aniž by tyto údaje musel někdo znova přepisovat.50 Každá osoba v ROS obdrží své identifikační číslo (IČO) nebo identifikační číslo provozovny (IČP), pod kterým bude v ROS vedena. Tato čísla jsou přímo přidělována při registraci prostřednictvím editora ROS. Dříve byla přidělována prostřednictvím ČSÚ. Pokud má osoba více identifikačních čísel, jsou sjednoceny pod jedno jediné v ROS, přestože je tato osoba vedena ve více agendách.51 Z důvodu větší bezpečnosti musí orgány veřejné správy využívat k identifikaci fyzické osoby AIFO, kdy každá agenda má pro její identifikaci vlastní identifikátor. Přidělování AIFO a jeho odvození ze zdrojového identifikátoru zabezpečuje informační systém ORG.52 ROS mohou využívat a využívají všechny orgány veřejné správy, které k tomu mají oprávnění dle RPP. Záznamy, jež jsou v tomto registru obsaženy, zapisují a mění editoři. ROS oproti zbylým třem registrům využívá nejvyšší množství editorů, kdy se jedná řádově o tisíce. Záznamy do ROS jsou prováděny příslušnými editorskými agendami53, jež mají povinnost osoby v současnosti registrovat. Jedná se především o obchodní rejstřík, rejstřík živnostenského podnikání, evidence nebo informační systémy ministerstev a ústředních orgánů veřejné správy, obcí, krajů, profesních komor nebo veterinární správy a dále informační systém datových schránek a insolvenční rejstřík.54 V ROS nejsou vedeny žádné osobní údaje. Tyto osobní údaje budou oprávněné osoby moci získat prostřednictvím odkazu do ROB. Nejsou zde také evidovány žádné adresní údaje, ty jsou získávány odkazem do RÚIAN.55 Čigaš, manažer projektu ROS, vysvětluje, že prostřednictvím kontaktních míst Czech POINT nebo datových schránek mohou podnikatelé, právnické subjekty a statutární zástupci zjistit, jaké referenční údaje jsou o nich vedeny, kdy a jak byly aktualizovány nebo kterými orgány veřejné správy byly tyto údaje využívány.56
50GÉBLOVÁ,
Alena. Český statistický úřad: Statistika a my. Registr osob? Všem ulehčí, s. 1-2. [online] 51 Český statistický úřad. Základní registr osob pomůže sjednotit data o podnikatelích. [online] 52 Český statistický úřad. Základní registr osob od 1. července 2012, s. 8. [online] 53 Jejich úplný seznam lze najít v §26 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 54 Český statistický úřad. O registru osob. [online] 55 BUREŠ Pavel, HOLENDA Tomáš. Konference internet ve státní správě: Základní registry veřejné správy, s. 79. [online] 56 ČIGAŠ, Michal. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Přínosy registru osob, s. 12-13. [online]
Základní registry veřejné správy v České republice
27
2.4 Základní registr obyvatel Registr obyvatel (ROB), jehož správcem se stalo Ministerstvo vnitra ČR, vede referenční údaje o fyzických osobách. K těmto fyzickým osobám, které jsou vedeny v ROB, řadíme: - všechny státní občany ČR, - cizince s povolením pobytu v ČR, - cizince, kterým byl udělen na území ČR azyl nebo doplňková ochrana, - jiné fyzické osoby, o nichž jiný právní předpis stanoví, že budou vedeny v ROB. V registru jsou zaznamenány referenční údaje o fyzických osobách, které zde hrají lokalizační a identifikační roli.57 ROB obsahuje základní údaje o fyzických osobách, tedy jméno a příjmení, státní občanství, datum narození a úmrtí, odkaz do RÚIAN na adresu trvalého bydliště (nebo případně na adresu pro doručování) a na místo a okres (popř. i stát) jejich narození a úmrtí, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti. Také je zde zaznamenán údaj o čísle elektronicky čitelného identifikačního dokladu, jímž fyzická osoba prokazuje svou totožnost. Může se jednat například o elektronický občanský průkaz58 nebo cestovní pas.59 Dalším údajem ROB je skutečnost, zdali osoba má či nemá zbudovanou datovou schránku. Jestli tomu tak je, musí příslušné orgány veřejné správy zasílat do této schránky veškerou korespondenci, kdy automaticky z ROB obdrží jedenkrát ročně bezplatný výpis. 60 61 Tato služba je zdarma jak pro občany, právnické osoby tak také pro veřejnou správu, jelikož od roku 2013 stát neplatí České poště, jakožto provozovateli datových schránek za konkrétní odeslanou správu, ale paušálně. Ročně se tedy uspoří 200 milionů korun. Pokud tomu tak není a osoba nemá datovou schránku, může požádat o listinný výpis na kterékoliv pobočce Czech POINTů.62
BUREŠ Pavel, HOLENDA Tomáš. Konference internet ve státní správě: Základní registry veřejné správy, s. 79. [online] 58 Elektronický občanský průkaz je novým typem občanského průkazu vydávaný od 1. ledna 2012. 59 Správa základních registrů. Registr obyvatel. [online] 60 Lupa.cz. Základní registry pod lupou: Jak zjistíte, kdo a proč si o vás něco zjišťoval? [online] 61 Dle Správy základních registrů by se mělo v březnu 2013 dostat do datových schránek přes půl milionu těchto výpisů. 62 Informační systém veřejné správy. Základní registry zvyšují transparentnost. [online] 57
28
Základní registry veřejné správy v České republice
Tab. 3 Počet zřízených datových schránek k 15. 3. 2013 Fyzické osoby 31 893 Podnikající fyzické osoby 37 764 Právnické osoby 433 073 Orgány veřejné moc 8 882 Celkem 511 612 Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR + upraveno autorem.
Jako jediný ze čtyř základních registrů ROB pracuje s osobními daty, musí být tedy značně dbáno na jeho bezpečnost a ochranu před únikem osobních údajů. Pro zajištění bezpečnosti dat je zde využíváno AIFO, které opět slouží pro přesnou identifikaci fyzické soby.63 Lze zde také zjistit provozní údaje, tedy informace o tom, kdo a kdy naše údaje vedené v ROB využíval. Můžeme přitom dát i souhlas k poskytnutí našich referenčních údajů třetím osobám64 a rovněž také dalším fyzickým osobám prostřednictvím Czech POINTů. 65 Graf 2 Žádost o výpisy ze základních registrů prostřednictvím Czech POINT (1. 7. 2012–15. 4. 2013)
Zdroj: Czech POINT. Aktuální statistiky + upraveno autorem.
§ 18 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy Může se kupříkladu jednat o banky, elektrárny či plynárny. 65 VAJSHAJPLOVÁ, Vanda. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Registr obyvatel, s. 11-12. 63
64
Základní registry veřejné správy v České republice
29
U občanů České republiky editorem ROB je Ministerstvo vnitra ČR, u cizích občanů se jedná zejména o Policii ČR, příp. již zmíněné Ministerstvo, které má ovšem v tomto případě omezenější agendu. Veškeré údaje jsou do registru zapisovány prostřednictvím ISZR.66 Tyto informace o fyzických osobách mohou být editory upravovány prostřednictvím AIS, jimiž disponují. Editory ROB lze rozdělit na primární, kteří disponují oprávněním ke čtení a zápisu referenčních údajů včetně správy identity, a sekundární, kteří jsou oprávněni jen ke čtení a zápisu pouze některých údajů. K primárním řadíme AIS evidence obyvatel, AIS cizinecké policie a AIS evidence jiných fyzických osob. Mezi sekundární patří AIS evidence občanských průkazů, AIS evidence cestovních dokladů a AIS datových schránek.67
2.5 Základní registr práv a povinností Registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, zkráceně Registr práv a povinností (RPP), jež je v gesci Ministerstva vnitra ČR, eviduje obecně práva a povinnosti jednotlivých občanů, ekonomických subjektů a OVM, jež je opravňují k přístupu k referenčním údajům, s nimiž mohou manipulovat.68 Dle Špačka RPP vychází z právních předpisů, podzákonných norem, samosprávných rozhodnutí, rozhodnutí orgánů veřejné moci a smluv, zakládajících určitá práva a povinnosti.69 Ve skutečnosti ovšem RPP kontroluje působnost správních orgánů, jelikož úřady z legislativního pohledu nedisponují právy a povinnostmi, nýbrž vykonávají působnost stanovenou právními předpisy. Úřady tedy mají přiděleny role, jež značí obor jejich působnosti vztahující se ke konkrétním agendám jednotlivých registrů či AIS, jež jsou úřady vykonávány dle RPP.70 RPP poskytuje údaje pro informační systémy jednotlivých základních registrů, pokud o ně požádá osoba, která má patřičná oprávnění k přístupu k údajům v jednotlivých registrech a AIS. Pokud tedy kdykoliv dojde k žádosti o přístup či pozměnění referenčních údajů, systém bude zkoumat, zdali uživatel má patřičná oprávnění k provedení těchto úkonů. Záznamy o všech těchto aktivitách budou uchovávány v podobě tzv. digitálních stop.71 Mezi údaje, které jsou evidovány v RPP, řadíme referenční údaje o agendách orgánů veřejné správy, jejich seznam názvů a číselných kódů a údaje o oprávněních přístupu k datům vedených v základních registrech. Jsou zde také vedena práva § 19 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy Správa základních registrů. Globální architektura ROB, s. 5. 68 BUREŠ Pavel, HOLENDA Tomáš. Konference internet ve státní správě: Základní registry veřejné správy, s. 80. [online] 69 ŠPAČEK, David. eGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení, s. 89. 70 eGovernment. Základní registr práv a povinností (RPP), s. 6. [online] 71 Správa základních registrů. Registr práv a povinností. [online] 66 67
30
Základní registry veřejné správy v České republice
a povinnosti fyzických a právnických osob vedených v základních registrech, včetně údajů o rozhodnutích orgánů veřejné moci k těmto osobám.72 RPP musí garantovat bezpečné čerpání dat ze základních registrů a navazujících AIS jen uživatelem, který má k jejich užívání a čerpání patřičné oprávnění a používá jej jen k účelu vymezeného zákonem. Je vytvořeno tedy takové prostředí, které je bezpečné pro správu a komunikaci jednotlivých agend se základními registry.73 RPP je rozdělen na dvě části. Jedná se o část řídící a část referenční. Cílem první, řídící části, je být nápomocen ISZR při řízení přístupu všech AIS a jejich uživatelů k eGon službám základních registrů prostřednictvím agendových rolí a to formou interaktivní práce s referenčními údaji. Cílem druhé, referenční části, je ukládat, uchovávat a poskytovat referenční údaje o právních předpisech, právech a povinnostech osob, působnosti a rozhodnutích orgánů veřejné moci.74 Podle Kleina, ředitele projektu RPP, všechny základní registry, vyjma právě RPP, vycházejí z již existujících informačních systémů. Naplňování těchto registrů proto nebylo až zas takovým problémem, jelikož se v podstatě jen kontrolovala, upřesňovala a převáděla data na referenční údaje do příslušných základních registrů. Naopak RPP tyto údaje nemohl odnikud čerpat, proto jsou některé údaje stále průběžně doplňovány a aktualizovány ještě dnes.75 Ve velké míře byl registr naplňován daty až po jeho vzniku a uvedení do provozu.76
2.6 Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí Posledním ze základních registrů je Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Gestorem a správcem tohoto registru je Český úřad zeměměřičský a katastrální (dále jen „ČÚZK“). Registr je veřejným seznamem, který obsahuje zejména údaje o územních prvcích, územních evidenčních jednotkách, údaje pro územní identifikaci a je jedinečným zdrojem adres pro celou Českou republiku.77 Referenčními údaji jsou tedy myšleny lokalizační a identifikační údaje, které se vztahují ke sledovaným prvkům v území a k územně-evidenčním jednotkám podle územního členění státu. Jednotlivé prvky RÚIAN lze zobrazit nad mapami státního mapového díla nebo nad digitální mapou veřejné správy.78 § 50 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy BUREŠ Pavel, HOLENDA Tomáš. Konference internet ve státní správě: Základní registry veřejné správy, s. 80. [online] 74 Správa základních registrů. Globální architektura RPP, s. 19. [online] 75 KLEIN, Jiří. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností, s. 16. [online] 76 Správa základních registrů. Globální architektura RPP, s. 40. [online] 77 Tamtéž. 78 ŠPAČEK, David. eGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení, s. 89. 72 73
Základní registry veřejné správy v České republice
31
V registru nejsou obsaženy žádné osobní údaje, z toho důvodu nemusí být jeho zabezpečení na tak vysoké úrovni, jako je tomu zejména u ROB. Jako jediný z registrů umožňuje prostřednictvím internetu libovolně prohlížet jeho data, bez jakýchkoliv poplatků či registrace. Do RÚIAN se dá dostat prostřednictvím informačních služeb ISZR nebo pomocí aplikace Veřejný dálkový přístup (dále jen „VPD“). Tato aplikace pracuje na podobném principu, na kterém již řadu let funguje „Nahlížení do katastru nemovitostí“ a to prostřednictvím stránek ČÚZK. Nejsou zde ovšem obsaženy údaje o vlastnictví nemovitostí, ty zůstávají výlučně v gesci katastru nemovitostí. VPD má pouze informativní charakter, jelikož neposkytuje referenční data veřejnosti, pouze je zprostředkuje k nahlédnutí a není možné tyto data editovat.79 Holenda, vedoucí oddělení a tvorby RÚIAN, upozorňuje, že v jako jediném registru jsou zde ze zákona vedeny i údaje, které nemají referenční charakter. Tyto údaje jsou označovány jako TEA neboli technicko-ekonomické atributy stavebních objektů. Jedná se například o počet bytů, počet podlaží, zastavěnou plochu, informace, zdali je stavba připojena k vodovodu, kanalizaci atp.80 Je také registrem, ke kterému ostatní základní registry pouze odkazují na jeho adresní místa.81 Obr. 4 Odkazování z ROB do RÚIAN při změně adresy
Zdroj: SLAVÍK Michal. Registry veřejné správy. FORMÁNEK, Jiří. Český úřad zeměměřičský a katastrální. Veřejný dálkový přístup, s 4, 7. [online] 80 HOLENDA, Tomáš. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, s. 14-15. [online] 81HOLENDA, Tomáš. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, s. 8. [online] 79
32
Základní registry veřejné správy v České republice
U většiny prvků RÚIAN je editorem jeho správce, tedy ČÚZK. Ten má pod svou správou editaci většiny územních prvků, parcely, hranice budov či PSČ. K dalším editorům řadíme obce a stavební úřady, které mají na starosti oblast adres a jejich vazby na stavební objekty, tedy na místa, kde tyto údaje vznikají. Obce editují jejich části, ulice, veřejná prostranství a adresy. Stavební úřady mají na starosti editaci adresní místa82 nových stavebních objektů a jejich technicko-ekonomické atributy. ČSÚ edituje základní sídelní jednotky.83 Editace dat probíhá v RÚIAN přes dva editační AIS, a sice Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) a Informační systém územní komunikace (ISÚI), jež jsou pod správou ČÚZK.84 Jako podklady při plnění registru sloužilo hned několik zdrojů, které lze rozdělit na primární zdroje (nezávislé na AIS) a sekundární (data přebíraná z jiných AIS). K primárním řadíme Územně identifikační registr adres, Informační systém katastru nemovitostí a Registr sčítání obvodů. Mezi sekundární zdroje zařazujeme Informační systém evidence obyvatel – subsystém adresy, Databáze dodacích míst České pošty, Registr komunálních symbolů a Základní báze geografických dat.85 Tab. 4 Přehled hlavních referenčních údajů obsažených v registrech ROS ROB RPP RÚIAN Referenční údaje Referenční údaje Referenční údaje Referenční údaje o právnických o právních o územní o občanech ČR osobách předpisech identifikaci Referenční údaje Referenční údaje Referenční údaje Referenční údaje o podnikajících o cizincích žijících o působnosti orgánů o nemovitostech fyzických osobách v ČR veřejné moci Referenční údaje Referenční údaje o jiných fyzických Referenční údaje Referenční údaje o orgánech osobách s právy o právech o adresách veřejné moci a povinnostmi a povinnostech osob v ČR Zdroj: Správa základních registrů + upraveno autorem.
Adresním místem se rozumí takové místo v terénu, kterému lze ve vztahu ke stavebnímu objektu jednoznačně přiřadit adresu. 83 Správa základních registrů. Projekt Vybudování Registru územní identifikace, adres a nemovitostí, s 19. [online] 84 FORMÁNEK, Jiří. Český úřad zeměměřičský a katastrální. RÚIAN - základní registr veřejné správy ČR, s. 5. [online] 85 Správa základních registrů. Globální architektura RÚIAN, s. 97-98. [online] 82
Veřejné zakázky na základní registry
33
3 Veřejné zakázky na základní registry Každý ze základních registrů byl budován jako samostatný informační systém, jež komunikuje prostřednictvím ISZR. Základní registry obsahují důležité informace, jež jsou klíčové pro správné fungování organizací, institucí a veřejné správy. Bylo tedy nutné zajistit, aby systém registrů fungoval s co nejvyšší přesností, spolehlivostí a dostupností. Všichni vítězové veřejných zakázek na základní registry se rozhodli vystavět svůj registr nad síťovou infrastrukturou společnosti Cisco Systems, jež je světovým lídrem v oblasti komunikace síťové a datové infrastruktury. Infrastruktura základních registrů je tedy provozována v zabezpečených, vysoce dostupných datových centrech. Jejich výhodou je, že těmto firmám, jež vyhrály veřejné zakázky, poskytuje nejmodernější systémy, čímž tyto firmy významně uspoří v nákladech na pořízení a správu jejich IT infrastruktury.86 Usnesením vlády České republiky č. 1019/2009 bylo rozhodnuto o uskutečnění projektu základních registrů včetně jeho financování. Díky spolupráci a snaze mezi Ministerstvem vnitra ČR, Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním, Českým statistickým úřadem a Úřadem pro ochranu osobních údajů na straně jedné a Ministerstvem financí ČR na straně druhé mohlo dojít k zajištění financování k vybudování a provozu základních registrů jak ze státního rozpočtu, tak z fondů EU, konkrétně z Integrovaného operačního programu strukturálních fondů.87 Je třeba doplnit, že určitou „motivací“ k budování základních registrů byl i fakt, že 85 % nákladů s tím spojených šlo z fondů EU, a zbývajících 15 procent kofinancováním z tuzemských prostředků, čili ze státního rozpočtu. Ceny, které budou prezentovány, představují pouze jednorázové ceny za realizaci samotných veřejných zakázek. Tyto ceny tedy nepokrývají zdaleka vše, co bylo potřebné kolem zřízení jednotlivých registrů udělat a tedy i zaplatit. Může se jednat kupříkladu o bezpečnostní audit, právní poradenství, administrativní řízení projektu či zajištění publicity. Také nemalé náklady musely být vynaloženy na provázání všech příslušných agend navázaných na základní registry prostřednictvím informačního systému veřejné správy. Další související částky, spojené se zřízením a vedením registrů budou ilustrovány u ROS.
3.1
ROS
ČŠÚ, jakožto představitel a správce ROS, vybral v soutěži na implementaci funkčního rozhraní ROS nabídku společnosti Adastra.88 Tato smlouva o dílo byla uzavřena Mimořádná příloha časopisu Veřejná správa. Základní registry, s. 10. [online] EGON News: Základní registry veřejné správy na začátku realizace, s. 2. [online] 88 Adastra.cz. [online] 86 87
34
Veřejné zakázky na základní registry
13. dubna 2010. Cena za poskytnutá plnění činila 371 500 000 CZK bez DPH. Tato smlouva zahrnuje vytvoření a následné ověření funkčnosti informačního systému tohoto registru, jakožto jednu ze součástí základních registrů, naplnění relevantními daty, ověření správnosti dat, pilotní provoz a následné uvedení do reálného provozu. Nyní uvedu související částky, které bylo nutné dále vynaložit. - Další smlouva o dílo, a to architektura ROS a zajištění dohledu nad projektem, zajištění administrace projektu ve vztahu ke Strukturálnímu fondu EU, provedla firma Ortex, která inkasovala bez DPH částku 26 328 000 CZK. - Smlouva o právní pomoci, která poskytovala právní podporu a právní poradenství v souvislosti s implementací návrhu architektury ROS, uzavřená mezi ČSÚ a firmou MT-Legal, byla uzavřena na částku 1 389 000 CZK bez DPH. - Objednávka na Pořízení kancelářského materiálu, která zahrnovala objednávku spotřebního materiálu pro PC a tiskárny a kancelářský materiál, realizovaná firmou Office Depot, představovala částku bez DPH 139 035 CZK. - Zajištění prezentace projektu vůči editorům a veřejnosti, propagační předměty, propagace odpovídající projektům spolufinancovaným ze Strukturálních fondů EU a komunikační a informační podpora kampaně byla uzavřena prostřednictvím Rámcové smlouvy o dílo na Publicitu projektu ROS. Smlouva byla uzavřena se společností Komunik na poskytnuté plnění bez DPH 1 284 620 CZK. - Provedení auditu celého projektu je odhadováno na 1 920 000 CZK bez DPH.89 90 91
Tyto částky ilustrují, kolik dalších finančních prostředků muselo být v souvislosti s budováním registru vynaloženo. Vybral jsem především takové služby, za které bylo zaplaceno nejvíce. Ty další, méně finančně náročná plnění, jsem již neuvažoval. Když si to shrneme, tak pořízení ROS vyšlo přibližně na 403 milionů korun. Samozřejmě tyto výdaje nejsou konečné, nemalé částky budou muset být investovány do provozu a správy registru a věcí s ním souvisejících.
Český statistický úřad. Podrobná specifikace předmětu veřejné zakázky ROS, s. 3. [online] Český statistický úřad. Smluvní vztahy ČSÚ zveřejňované v roce 2012. [online] 91 Na základě elektronické komunikace s pracovníkem ČSÚ bylo zjištěno, že již byly obeslány auditorské firmy s výzvou o podání nabídky, ale ve lhůtě pro podávání nabídek nebyla podána ani jedna. Proto musela být dle § 84 odst. 1 písm. a) zákona o VZ tato zakázka zrušena. Po konzultaci na Odboru strukturálních fondů MV bylo zjištěno, že to není povinnost. Proto se tato veřejná zakázka zatím znovu nevyhlásila. (stav k 25. 3. 2013) 89
90
Veřejné zakázky na základní registry
35
Tab. 5 Částky vynaložené na vybudování ROS Částka Služba v tisících CZK Vytvoření systému ROS 371 500 Architektura a zajištění dohledu 26 328 Audit 1 920 Právní podpora a poradenství 1 389 Propagace 1 284,620 Pořízení kancelářského materiálu 139,035 Cena celkem
Zhotovující firma Adastra spol. s. r. o. Ortex spol. s. r. o. -92 MT-Legal s. r. o. Komunik s. r. o. Office Depot s. r. o.
402 560,655
Zdroj: Český statistický úřad. Podrobná specifikace předmětu veřejné zakázky ROS + upraveno autorem.
Rozpočet na pořízení ROS představoval 583 756 000 CZK. Z toho 457 942 000 CZK bylo poskytnuto z fondů EU.93 94 Graf 3 Poměr financování při budování ROS
Zdroj: Integrovaný operační program - ROB + upraveno autorem.
Stále nebyla vybrána firma na zhotovení auditu. Integrovaný operační program - ROS. Úspěšné projekty IOP a OP LZZ v gesci MV ČR [online] 94 Tyto prostředky přitékaly z „Integrovaného operačního programu“ EU. Prioritní osa byla tvořena „Modernizací veřejné správy“ a oblastní tohoto programu byl „Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě“. Z tohoto Operačního programu byly čerpány částky na budování celého systému základních registrů. 92 93
36
Veřejné zakázky na základní registry
3.2 ROB a RPP Ministerstvo vnitra ČR, které má na starosti tyto dva registry, mělo s výběrem firem, které nakonec veřejné zakázky vyhrály, značné problémy. Původně totiž veřejnou soutěž na ROB i na RPP vyhrála v březnu 2010 společnost Accentrure. Náklady na zřízení ROB měly činit 170 milionů bez DPH, na RPP 274 milionů, taktéž bez DPH. Jenže neúspěšné firmy z výběrového řízení podaly námitky a toto rozhodnutí napadly u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), který jim dal za pravdu. Zadavatel totiž správně nevyhodnotil nabídku firmy Accenture, která nesplňovala jeho požadavky.95 V prosinci 2010 tedy bylo zrušeno rozhodnutí zadavatele na přijetí původní nabídky dodavatele jak u ROB tak i u RPP. Namísto původního vítěze, společnosti Accenture, byly vybrány právě ty dvě společnosti, které podaly návrh na správní řízení u ÚOHS. Těmi se staly u ROB společnost ICZ a u RPP firma Asseco Central Europe, s nimiž byly v červenci 2011 podepsány smlouvy o vykonání zakázky. Tímto ovšem došlo k rapidnímu nárůstu výsledných cen. Původní nabízená cena u ROB firmou Accenture, jež činila 170 milionů, byla u firmy ICZ mnohem vyšší, konkrétně se jednalo o 286 milionů bez DPH. To stejné platí také v případě RPP, jehož cena oproti původní částce 274 milionů narostla u realizující firmy Asseco Central Europe na 418 milionů bez DPH.96 Předmětem plnění veřejné zakázky u ROB bylo jeho vytvoření, naplnění relevantními daty, verifikace těchto dat, pilotní provoz a nasazení ROB do ostrého provozu, včetně změnového řízení.97 Stejný postup plnění zakázky byl vyžadován i u RPP.98 Rozpočet na vybudování ROB činil 485 000 000 CZK, z toho 412 250 000 CZK bylo čerpáno z Integrovaného operačního programu Evropské unie.99 Na RPP bylo vymezeno 570 425 000 CZK, kdy částka hrazená EU představovala 484 861 250 CZK.100
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Sbírky rozhodnutí. [online] PETERKA, Jiří. Lupa.cz. Kolik budou stát základní registry. [online] 97 Ministerstvo vnitra ČR. Zadávací dokumentace veřejné zakázky: Registr obyvatel, s. 3-4. [online] 98 Ministerstvo vnitra ČR. Zadávací dokumentace veřejné zakázky: Registr práv a povinností, s. 3-4. [online] 99 Integrovaný operační program - ROB. Úspěšné projekty IOP a OP LZZ v gesci MV ČR. [online] 100 Integrovaný operační program - RPP. Úspěšné projekty IOP a OP LZZ v gesci MV ČR. [online] 95
96
Veřejné zakázky na základní registry
37
Graf 4 Poměr financování při budování ROB
Zdroj: Integrovaný operační program - ROB + upraveno autorem.
Graf 5 Poměr financování při budování RPP
Zdroj: Integrovaný operační program - RPP + upraveno autorem.
3.3 RÚIAN Jako první ze zakázek na zbudování základních registrů byla podepsána smlouva na vybudování RÚIAN. Stalo se tak 10. prosince 2009. Kontrakt byl uzavřen mezi Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním dále jen („ČÚZK“), jakožto správcem tohoto registru, a firmou NESS Czech. Dohodnutá cena kontraktu činila 346 500 000 CZK bez DPH.101 Úkony, které tato suma obnášela, tvořilo zejména vybudování odpovídající infrastruktury (hardware a software), vytvoření tří nových aplikačních
101
Český úřad zeměměřičský a katastrální. Archiv - veřejné zakázky. [online]
38
Veřejné zakázky na základní registry
systémů – RÚIAN, Informační systém územní komunikace (ISÚK) a Veřejný dálkový přístup (VDP), a jedno upravení, konkrétně stávajícího Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Pro tyto systémy bylo dále nutné zabezpečit jejich analýzu, vývoj, implementaci a také roční zajištění pilotního provozu a následné uvedení do provozu ostrého.102 658 969 000 CZK, tolik činil rozpočet na vybudování RÚIAN a modernizaci Informačního systému katastru nemovitostí ČÚZK. EU přispěla obnosem 560 123 000 CZK.103 Graf 6 Poměr financování při budování RÚIAN
Zdroj: Integrovaný operační program - RÚIAN + upraveno autorem.
KAMARÝT, Michal. Geobusiness.cz. [online] Integrovaný operační program - RÚIAN. Úspěšné projekty IOP a OP LZZ v gesci MV ČR. [online] 102 103
Veřejné zakázky na základní registry
39
3.4 Přehled vítězných zakázek Tab. 6 Přehled vítězných zakázek dle data podpisu vč. ceny pořízení Předpokláda Skutečná Systém ná cena (bez cena (bez Datum Realizová zákl. Gesce DPH) DPH) podpisu no firmou registrů v zadání v mil. smlouvy v mil. CZK CZK RÚIAN ČÚZK 347,500 346,50 NESS Czech 10. 12. 2009 ROS ČSÚ 385,425 371,50 Adastra 13. 4. 2010 ORG ÚOOÚ 303,400 109,85 TESCO SW 9. 2. 2011 AutoCont ISZR MV ČR 450,000 320,00 12. 4. 2011 CZ Červenec ROB MV ČR 378,151 286,00 ICZ 2011 Asseco Červenec RPP MV ČR 443,697 418,00 Central 2011 Europe Celkem
2 308,173
1 851,85
Ušetřeno
456,323
Zdroj: PETERKA, Jiří. Kolik budou stát základní registry + upraveno autorem.
Graf 7 Rozdíl mezi očekávanou cenou a skutečnou cenou veřejných zakázek
Zdroj: PETERKA Jiří. Kolik budou stát základní registry + upraveno autorem.
40
Veřejné zakázky na základní registry
Z výše uvedené tabulky i grafu je patrné, že ceny, se kterými se kalkulovalo v zadání, nebyly překonány. Je to logické, neboť při předložení nabídek od firem se samozřejmě přihlíželo i k finanční náročnosti celého poskytnutého plnění. Nejmarkantnější rozdíl je vidět u Převodníku identifikátorů ORG. Zde vítězná firma předložila nabídku, jež se od předpokládané ceny lišila o 193 550 000 CZK, zastavila se tedy na 36% původně stanovené ceny a tím značně vybočuje z řady. Je to dáno tím, že po věcné stránce se jedná principielně o něco zcela jiného než realizace registru, kde jednotlivé postupy, metody či nástroje jsou známy a běžně k dispozici. Naopak dle Peterky se převodník ORG stává něčím novým, dostává se na místa, kde je nutné vyvíjet a vymýšlet nové věci a ne jen upravovat již stávající postupy a řešení. Jelikož se přesně nevědělo, co které součásti a postupy budou stát a propočty tak nemusely být přesné, byla proto předpokládaná cena v zadání oproti skutečné poměrně nadsazena.104 Naopak kupříkladu cena v zadání u RÚIAN byla „trefena“ skoro přesně, kdy rozdíl mezi předpokládanou a skutečnou cenou činil pouhý jeden milion korun.
104
PETERKA, Jiří. Lupa.cz. Kolik budou stát základní registry. [online]
Zahraniční praxe - Rakousko
41
4 Zahraniční praxe - Rakousko V některých evropských státech jsou již centrální registry a jejich podobné či odlišné funkční verze jistou dobu v provozu. Tyto registry byly zavedeny a fungují zejména v severských zemích, jako je Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko a Dánsko. Obzvláště tyto severské státy se staly průkopníky této části elektronizace veřejné správy ve svých státech a tím potažmo i v Evropě. Některé z nich bývají také vyzdvihovány v mnoha směrech jako vzor, dle kterého by se měly ostatní země řídit. V Evropě jsou centrální registry vybudovány ještě v zemích Beneluxu, a to konkrétně v Nizozemí a Belgii, a u našeho jižního souseda - Rakouska. Základní registry ve výše uvedených zemí představují v oblasti registrů technologickou a procesní vyspělost, neboť na jejich zrodu a fungování se začalo pracovat již mnohem dříve než na koncepci základních registrů u nás, v České republice. Dá se říci, že v této souvislosti jsou nejdále Rakousko a Dánsko, tedy jedni z předních představitelů eGovernmentu v Evropě, jež si v této oblasti drží pomyslné přední příčky. Jejich úrovní elektronizace veřejné správy se inspirovalo již mnoho států, jež si vzalo některé části jejich elektronizace jako vzor pro svůj další postup při modernizaci veřejné správy. Nám nejbližší - rakouský sytém, se dle studie benchmark105 neustále umisťuje v žebříčku eGovernmentu na předních příčkách106, a proto bývá vyzdvihován jako jeden z nejlepších současných modelů, podle něhož bychom se mohli v některých věcech ještě inspirovat. Je představován jako velmi dobrý příklad cesty, kterou by se měla Česká republika ubírat i nadále. Vysoká úroveň elektronizace veřejné správy v Rakousku a také určitým způsobem naše společná historie velí k tomu následovat tento model, ať už po jeho funkční stránce či jeho nynější organizaci a způsobu realizace tamějšího eGovernmentu. Fungování registrů v Rakousku je v mnohém příkladem, dle něhož se při realizaci a nynějším fungování základních registrů u nás postupovalo či postupuje. V následující tabulce je na základě každoročního srovnávání vybraných aspektů107 pojících se s eGovernmentem v jednotlivých zemích EU, a to konkrétně z poslední dostupné zprávy z roku 2009 nazvanou 8th eGovernment Benchmark Measurement, uvedeno prvních pět zemí, které se dle hodnocení dostupnosti a přínosnosti služeb eGovernmentu umístily v žebříčku nejvýše108.
Tato studie se každoročně sestavuje pod záštitou Evropské komise. Rakousko v této kategorii zvítězilo poprvé v roce 2006. 106 Digital Austria. History and Organisation. [online] 107 Jedná se kupříkladu o online dostupnost občanů, porovnávání propracovanosti služeb poskytovaných eGovernmentem občanům a soukromým subjektům či možnosti přístupu k samotnému eGovernmentu atp. 108 Údaje o umístění ČR v této oblasti nebyly uvedeny. 105
42
Zahraniční praxe - Rakousko
Tab. 7 Umístění zemí podle Benchmark Measurament EU dle dostupnosti a přínosnosti eGovernmentu (2009) Procentuální úspěšnost Pořadí Stát v plnění daného kritéria v % 1. místo Rakousko 100 2. místo Nizozemsko 100 3. místo Dánsko 97 4. místo Norsko 96 5. místo Německo 94 Zdroj: ePractice.eu. 8th eGovernment Benchmark Measurement.
Česká republika v oblasti budování eGovernmentu oproti Rakousku poměrně zaostala. Je to dáno časovým a také částečně finančním hlediskem, kdy konkrétně rozvoj nových moderních informačních technologií byl a je důležitým faktorem při vývoji elektronické veřejné správy. Rakouský eGovernment se začal tvořit kolem roku 1998. Česká republika dle Kožušníka, vedoucího projektu eStat109, byla v tomto roce na stejné úrovni, ovšem dnes rakouský model oproti našemu patří do absolutní špičky. Podle něj jedním z klíčových faktorů, který zabrzdil elektronický rozvoj veřejné správy, byla v té době nevole politiků situaci prozatím nějaký způsobem řešit.110 Rakouská zkušenost ukazuje, jak důležitým a úspěšným faktorem pro implementaci eGovernmentu je tzv. „high level commitment“ neboli v překladu „odhodlání a zapojení na nejvyšší úrovni“. To znamená zapojení i na těch nejvyšších stupních vlády, kdy se lídři země (premiér, ministři) budou o tuto problematiku aktivně zajímat a prosazovat oblast eGovernmentu a poskytnou mu tak určitou politickou záštitu. Další důležitou podmínkou je zapojení všech složek společnosti do tohoto procesu tak, aby nikomu nebyla odepřena možnost podílet se na tvorbě nových koncepcí, dalším vývoji a využívání služeb eGovernmentu. Zároveň musí být v této oblasti zajištěna dostatečná informovanost všech těchto složek.111 V práci se již dále nebude zabýváno vývojem, potažmo jednotlivými částmi eGovernmentu v Rakousku, práce bude zaměřena pouze na ten úsek, který je určitým způsobem spjat s tamními registry a pro ilustraci bude představeno fungování několika vybraných registrů, jež by se daly podle jejich funkcionality srovnat s těmi našimi.
109eStat,
neboli efektivní stát je nevládní organizací, která vznikla v roce 2004 jako první think-tank v České republice věnující se výhradně veřejné správě a její efektivitě. 110 KOŽUŠNÍK, Edvard. eGovernment. Rakouská inspirace. [online] 111 POLÁK, Jiří, MARČAN Miloslav. eGovernment. Rakouská zkušenost, s. 3. [online]
Zahraniční praxe - Rakousko
4.1
43
Registry veřejné správy
U těchto registrů, stejně tak jako později vzniklých českých, bylo při jejich budování a současném provozu prioritním cílem odstranění duplicity jednotlivých evidovaných údajů a také úspora času i finančních prostředků při komunikaci občana se státní správou. Tyto registry tedy také umožňují přístup k ověřeným údajům jen pověřeným osobám, aniž by docházelo k jejich zneužití. Současně tedy registry mají silné zabezpečení, aby nedocházelo ke zneužití dat v nich obsažených. Používané registry jsou dostupné všem, kdo mají oprávnění, na všech správních úrovních. Rakouský eGovernment má v současné době zapojených do provozu dvacet registrů.112 Veškeré registry jsou mezi sebou propojeny a je tak umožněno získávat z ostatních registrů potřebné informace, ke kterým mají registry oprávnění. Z praktických důvodů113 byly některé registry budovány jako virtuální v podobě nadstavby nad dalšími registry, rejstříky atp., aby až následně poté, po důkladné implementaci, mohly být zbudovány jako registry skutečné. Komunikace mezi veškerými registry, podobně jako u nás, je zajišťována prostřednictvím prostředníka v podobě jednotného komunikačního rozhraní.114 Cílem celého rakouského systému registrů je přispět svou částí k dosažení a optimalizaci jednotlivých stupňů využití mechanismů celého eGovernmentu v zemi.115 4.1.1
Centrální registr obyvatel
Jedním z ústředních nástrojů tamějšího eGovernmentu, fungující již od roku 2002116, se stal Centrální registr obyvatelstva (Zentrales Melderegister, dále jen „ZMR“), jež je pod správou Spolkového ministerstva vnitra.117 Lze se také setkat s pojmem Registr standardních dokumentů (Standarddokumentenregister). Zavedením tohoto registru byl položen základ pro vysoce kvalitní elektronickou identifikaci osob. Občan již tedy nemusí neustále předkládat dokumenty, které prokazují jeho totožnost, státní příslušnost či rodinný stav atp. Veškeré tyto údaje budou v elektronické podobě evidovány a následně získávány dle požadavku do ZMR. Touto cestou došlo
Digitales Österreich. Register. [online] Zejména kvůli minimalizaci nákladů a rychlosti implementace. 114 POLÁK, Jiří, MARČAN Miloslav. eGovernment. Rakouská zkušenost, s. 3-4. [online] 115 eStat. Právní základ, moduly, infrastruktura, spolupráce veřejné správy – Rakousko, s. 57. [online] 116 ePractice.eu. EGovernment in Austria, s. 8. [online] 117 Bundesministerium für inneres. Zentrales Melderegister – ZMR. [online] 112 113
44
Zahraniční praxe - Rakousko
k podstatnému urychlení a zjednodušení administrativních procesů mezi občanem a státním aparátem.118 Každý nový údaj je vkládám do ZMR prostřednictvím oprávněných místních registračních orgánů, které zároveň kontrolují správnost všech nově zanášených údajů dle předložených originálních dokumentů. Tento ověřovací proces je při vkládání nových či pozměněných údajů vždy povinný. K ověření standardních dokumentů je možno využívat všechna elektronicky přístupná data, jež jsou evidovány orgány veřejné správy.119 ZMR je veřejný, to znamená, že do něj mají za úplatu dle rozsahu požadavku přístup i občané, pokud se prokážou platným oprávněním pro přístup k požadovaným identifikačním údajům tohoto registru. Pro orgány veřejné správy je přístup k těmto údajům bezplatný.120 Tab. 8 Vybrané ukazatele ZMR k roku 2012 Vybrané ukazatele ZMR Současný počet vedených obyvatel Celkový historický počet vedených obyvatel (2002 – 2012) Současný počet vedených údajů o bydlišti Celkový historický počet vedených údajů o bydlišti (2002 – 2012) Celkový počet dotazů do ZMR Průměrný počet změn v údajích v ZMR za rok
Množství dat (zaokrouhleno na miliony) 8,4 25 9,8 52 100 2,8
Zdroj: Wisur.at. Zemtrales Melderegister + upraveno autorem.
V registru jsou obsaženy identifikační údaje o osobě, k nimž se řadí jméno, příjmení, pohlaví, datum narození, rodinný stav, státní občanství, bydliště a identifikační číslo ZMR.121 Dle Neuwirta, pracovníka eStat, je každá osoba v tomto registru vedena pod jedinečným číslem neboli pod tzv. bezvýznamovým identifikátorem. Každé osobě je přiděleno zdrojové číslo, tzv. source PIN, které je odvozeno právě z identifikačního čísla uloženého v ZMR. U právnických osob je jejich číslo stanoveno dle zápisu v obchodním rejstříku nebo Centrálním registru sdružení.
eStat. Právní základ, moduly, infrastruktura, spolupráce veřejné správy – Rakousko, s. 62. [online] 119 Tamtéž, s. 58. 120 Help.gv. Melderegister. [online] 121 Bundesministerium für inneres. E-Government – Vorteile für Bürgerinnen und Bürger. [online] 118
Zahraniční praxe - Rakousko
45
Toto zdrojové číslo není krom identifikační čipové karty občana122 nikde jinde evidováno a je zaručena tedy plná kontrola občana nad tímto číslem a lze tak zabránit jeho zneužití.123 Instituce tedy jednotlivé občany z důvodu bezpečnosti identifikují podle jiného čísla. Toto číslo představuje identifikátor, který se vztahuje jen vždy k příslušnému sektoru, odtud označení sector-specific personal identifier, neboli ssPIN (dále jen „ssPIN“). Tento identifikátor je tedy platný pouze pro ty orgány, pod které spadá činnost příslušného sektoru a slouží jako jednoznačný identifikátor osoby v daném sektoru.124 Jelikož ssPIN vychází ze source PIN, je tedy nutné při vytvoření ssPINu předložit identifikační kartu občana, kde je uloženo již zmiňované zdrojové číslo.125 Právě tímto je zajištěna bezpečná ochrana každého občana. Tato čísla tedy hrají v oblasti identifikace osob, jež jsou rezidenty v Rakousku, velmi důležitou roli.126 Veškeré tyto identifikátory osob má na starosti Registr zdrojových údajů (Stammzahlenregister). Správou jmenovaného registru je pověřena Komise pro ochranu dat, jež můžeme srovnat s naším Úřadem pro ochranu osobních údajů. Pod tento registr spadá Registr zdrojových PIN, který je pouze virtuálním registrem. Registr zdrojových PIN se využívá jen pro vytváření sektorových identifikátorů, které vycházejí ze zdrojových čísel, a proto ihned po jejich vytvoření dojde k jejich smazání.127 Aby osoby, které nemají trvalý pobyt v Rakousku a nejsou tak hlášeny k pobytu v zemi a tedy nejsou ani vedeny v ZMR, měly přístup k elektronické veřejné správě prostřednictvím identifikačního průkazu, je pro ně zbudován Doplňkový registr. Registrace probíhá na vlastní žádost, jen sporadicky na žádost správního orgánu. Jsou zde evidovány osoby, které nejsou uvedeny ani v ZMR, obchodním rejstříku ani v Centrálním registru sdružení. Správou a také výpočtem zdrojových PIN je pověřeno Spolkové ministerstvo vnitra. Pokud si osoba přeje jednat s rakouskými úřady, ale není registrována v žádném z jejich registrů, musí být pro ni pro účely identifikace vytvořena osobní, jedinečná identita. Tato osoba musí požádat příslušný orgán veřejné správy o přidělení 122
Čipová karta jako nosič zdrojového identifikátoru občana umožňuje bezpečný přístup k veřejným službám za použití nástrojů pro prokázání identity této osoby. Použité bezpečnostní a ochranné mechanismy dělají v Rakousku z čipové karty důvěryhodnou a bezpečnou součást infrastruktury elektronické komunikace a služeb. 123 NEUWIRTH, Karel. eStat. Elektronická identifikace občana v systémech eGovernment, s. 47. [online] 124 Digital Austria. Administration on the Net The ABC guide of eGovernment in Austria, s. 91-94. [online] 125Tamtéž, s. 88. 126 Osobám, které nejsou evidovány v tomto registru, je jejich zdrojové číslo generováno z Doplňkového registru. 127 NEUWIRTH, Karel. eStat. Elektronická identifikace občana v systémech eGovernment, s. 47. [online]
46
Zahraniční praxe - Rakousko
náhradního zdrojového PIN čísla, které se tvoří z jejích osobních údajů. Tohle identifikační číslo musí být vždy odlišeno od těch klasických a musí být u něj tedy uvedeno, že se jedná o náhradní zdrojové PIN číslo.128 4.1.2
Centrální registr sdružení
Na velice podobném principu jako ZMR je vybudován Centrální registr sdružení, v rakouském znění Zentrales Vereinsregister (dále jen „ZVR“). Registr spadá taktéž pod správu Spolkového ministerstva vnitra. Liší se v tom, že v tomto registru jsou evidovány ne fyzické, ale právnické osoby. Tyto právnické osoby neboli sdružení, jsou evidovány pod identifikačními čísly (ZVR čísly), pod kterými dochází k identifikaci a komunikaci mezi společnostmi a úřady. Toto číslo opět slouží k odvození zdrojového PIN čísla jednotlivých sdružení. Informace o společnostech lze tedy vyhledat pouze na základě jména sdružení či jeho ZVR čísla.129 Mezi údaje evidované v ZVR lze zařadit název sdružení, sídlo, rok založení, zákonné zástupce nebo například jejich ssPIN. Většina údajů je přístupna zdarma a může si je vyžádat kdokoliv oprávněný k provádění příslušných úkonů s těmito daty.130 4.1.3
Registr adres
Adressregister (dále jen „ADR“), v českém překladu Registr adres, tvoří geografickou databázi adres pro celou zemi. ADR vede Spolkový úřad pro míry, váhy a vyměřování. Údaje vedené v této databázi mohou být využívány ostatními administrativními registry, místními orgány i širokou veřejností. Mohou jej tedy využívat jak soukromé subjekty, tak také jsou ovšem důležité pro hasiče, pohotovostní složky atp., kdy jsou zpoplatněny pouze určité části pro přístup k požadovaným údajům.131 ADR obsahuje geograficky zakódované adresy pozemků, budov a nemovitostí, jež k nim byly přiděleny příslušnými úřady. Informace, které jsou uloženy v těchto adresách, představují okresy, města, ulice, katastrální území, čísla pozemků, směrovací čísla, čísla domů atp. Aby bylo zamezeno zneužití dat v registru, každý pozemek i budova dostanou svůj kód a číslo, pod kterým jsou vedeny.132 S tímto registrem je úzce propojen a v mnohém na něj navazuje Registr budov a domů, Gebäude und Wohnungsregister (dále jen „GWR“). GWR má především
Tamtéž, s. 56-60. eStat. Právní základ, moduly, infrastruktura, spolupráce veřejné správy – Rakousko, s. 63-64. [online] 130 Bundesministerium für inneres. Vereinswesen. [online] 131 Statistik Austira. Adressregister. [online] 132 eStat. Právní základ, moduly, infrastruktura, spolupráce veřejné správy – Rakousko, s. 61-62. [online] 128 129
Zahraniční praxe - Rakousko
47
statistické, plánovací a výzkumné účely. Registr má pod svou správou Spolkový statistický úřad. V GWR jsou zaneseny především údaje o stavbách a jejich adresní propozice jako adresy pozemků, budov a nemovitostí, vyměřovací a strukturální údaje. Správní orgány k němu mají bezplatný neomezený přístup. Například Centrální registr obyvatel má přístup pouze k adresám osob dle jejich bydliště.133 Ze statistického hlediska nahrazuje sčítání lidu, domů a bytů, slouží tedy jako registr pro sčítání lidu.134
4.2 Srovnání praxe registrů mezi ČR a Rakouskem Česká republika se při budování svých registrů zcela jistě inspirovala praxí v Rakousku. O této skutečnosti jsem se avšak nikde přímo nedočetl, vždy byly představovány ať už v periodikách nebo elektronických článcích posuzující tuto problematiku pouze určité náznaky, že bychom se u našich sousedů v některých směrech mohli či měli inspirovat. Je však pravdou, že každá koncepce budování a provozu základních registrů se v každé zemi určitým způsobem liší. Je to dáno ať už politickými zájmy, rozvinutostí eGovernmentu v zemi či možností získání zdrojů na jejich financování. V některých bodech tedy jistě lze nalézt určité paralely. Zřejmě největší podobnost spatřuji v identifikaci a odlišení jednotlivých osob či ekonomických subjektů. Je to dáno i tím, že registry musí být dobře zabezpečeny, aby ochránily osobní data občanů či subjektů v nich uložených. Každá osoba a její osobní údaje jsou v každém registru odlišné a nelze je tedy nijak spojit a tudíž ani dovodit, jelikož jsou chráněny prostřednictvím přidělení bezvýznamových identifikátorů. Zde se tedy dá nalézt zřejmě největší podobnost, kdy český zdrojový identifikátor, zkráceně číslo ZIFO, je velmi podobný rakouskému zdrojovému číslu (source PINu) a také agendový identifikátor (číslo AIFO) má velice blízko specifickému sektorovému identifikátoru (ssPINu). Jak české ZIFO tak také rakouský source PIN jsou čísla, čili bezvýznamové identifikátory, jež jsou přidělena jednotlivým osobám či subjektům za účelem vedení jejich údajů pod tímto číslem v jednotlivých registrech. Další dvě čísla, tedy české AIFO a taktéž rakouský ssPIN slouží úřadům k identifikaci jednotlivých osob a k účelům výkonu potřebné agendy. Tato poslední dvě zmíněná čísla jsou generovány vždy od svých „předchůdců“, na straně české z čísla ZIFO a na té rakouské ze source PINu a nelze je tedy bez znalosti těchto zdrojových čísel odvodit. Jsou také zárukou důvěrnosti a zabezpečení vedených dat, jelikož z nich nelze odvodit údaje o subjektech, jimž byly přiděleny. Rozdíl je ovšem v tom, že tyto identifikátory jsou vedeny a generovány v případě Rakouska v Registru zdrojových údajů, kdežto v České republice má tuto problematiku na starosti Převodník ORG.
133 134
Tamtéž. Statistik Austira . Gebäude- und Wohnungsregister. [online]
48
Zahraniční praxe - Rakousko
V případě výše prezentovaných rakouských registrů, které byly pro ilustraci vybrány záměrně, platí, že naše základní registry fungují na podobných principech jako ty jejich. V Rakousku ovšem registry fungují delší dobu, mají delší historii než u nás, a tento rozdíl je promítnut v celkově vyšší propracovanosti či bezpečnosti celého systému tamních registrů. Jako jeden z rozdílů mohu uvést dlouhodobě dobře fungující rakouskou kartu občana, která je nosičem zdrojového čísla source PIN a zaručeného elektronického podpisu, podle kterých lze bez problémů identifikovat danou osobu, aniž by na této kartě byly uvedeny jakékoliv osobní údaje a umožňuje tak prokázání identity u registrů, potažmo u dalších částí rakouského eGovernmentu. Rakousko je tedy se svým systémem identifikace v EU nejspíš nejdále. Tento systém je dostatečně jednoduchý na to, aby byl realizovatelný a přitom poskytl poměrně dobrou míru ochrany osobních údajů. Teprve až čas ukáže, jak na tom naše registry v porovnání s těmi zahraničními jsou a jak dobrým a přínosným krokem při modernizaci naší veřejné správy byly. Jelikož registry v mnoha zemích fungují již řadu let, je příliš brzy na to nyní dělat nějaké závěry či hodnocení funkčnosti systému našich základních registrů oproti těm zahraničním, neboť se jedná o mladou a ještě stále se vyvíjející oblast.
4.3 Inspirace v Rakousku V čem by se mohla Česká republika v souvislosti s bezpečností osobních údajů nejen v Rakousku, ale i například v dalším evropském státě Nizozemsku, inspirovat, je zavedení právě již zmíněných občanských čipových karet, které fungují v těchto zemích již řadu let135 a nahrazují tak rodná čísla jako identifikátory osob pro potřeby úřadů. Dle korespondence s pracovníkem eStat, měla být spíše tato karta přijata na úkor právě nově zavedených elektronických občanských průkazů. Zrušení občanských průkazů by totiž uvolnilo prostor pro využití bezpečnější a modernější formy prokazování identity a autentizace občana a umožnilo by tak uvedení těchto občanských karet do oběhu. Současné elektronické cestovní pasy by mohly být jakousi ekvivalencí pro nové občanské průkazy, jelikož i tyto pasy obsahují spolehlivé údaje pro identifikaci občana a celou řadu bezpečnostních prvků. Pokud tedy pas je využíván pro identifikaci osob i v mezinárodním měřítku, nic by tedy nemělo bránit tomu, aby jeho držitelé mohli prokazovat svou identitu jeho prostřednictvím. V řadě států již tato praxe funguje, kdy se upustilo od občanských průkazů136, kde je občan pouze povinen se prokázat věrohodným způsobem, pokud je o to požádán. Zavedení elektronických občanských průkazů je tedy prozatím zbytečným a nic neřešícím krokem, který nerozšiřuje
135 136
V Rakousku již od roku 2003, v Nizozemí od roku 2006. Jako příklad lze uvést Rakousko, Finsko, Francii nebo Švýcarsko.
Zahraniční praxe - Rakousko
49
možnosti identifikovat občana, jelikož i nadále na něm jsou uvedeny veškeré osobní údaje, podle nichž je osoba identifikována. Diskuze, zdali by podobný projekt byl v dohledné době uvažovaný a realizovatelný také u nás a případně kolik by na toto zavedení muselo být vydáno finančních prostředků, je dle elektronické komunikace s Odborem veřejné správy a eGovernmentu Ministerstva vnitra ČR v této době neaktuální. Obr. 5 Rakouská karta občana
Zdroj: Upload.wikipedia.org. Personalausweis Austria.
Obr. 6 Nový občanský průkaz v ČR
Zdroj: Zkoumani.cz. Nový občanský průkaz.
50
SWOT analýza
5 SWOT analýza Základní registry v České republice jsou v provozu prozatím krátce, od 1. července 2012. Jedná se zcela určitě o velmi přínosný krok v oblasti elektronizace veřejné správy, což bych chtěl demonstrovat na sestavené SWOT analýze. Na základě zprávy o průběžném hodnocení implementace základních registrů jako projektu českého eGovernmentu z konce roku 2012, na základě konzultací pracovníků pohybujících se v tomto odvětví a na základě statistických analýz, jsem sestavil SWOT analýzu mapující jejich současný stav, kdy byly představeny a rozebrány silné stránky a příležitosti základních registrů na straně jedné a na straně druhé jejich problematické části, čili slabé stránky a související hrozby. Tab. 9 SWOT analýza základních registrů Silné stránky Odstranění duplicity dat Efektivnější a rychlejší komunikace a přenos dat Zavedení referenčních údajů – konsolidace a zvýšení kvality dat Bezpečná identifikace občana Bezpečnost uložených údajů Vytyčení práv a povinností úředníků Kontrola občanem Informování třetích osob o změnách v uložených údajích Rozšíření funkcionality a dostupnosti služeb veřejné správy Příležitosti Lepší propojení se soukromou sférou Napojování dalších AIS Zvýšení počtu referenčních údajů Vybudování statistických registrů Vyšší informovanost občanů
Slabé stránky
Stále společné fungování rodných čísel a bezvýznamových identifikátorů Problémové zapojení soukromého sektoru Připojení obcí k základním registrům Napojování některých registrů na základní registry Nízké podvědomí občanů o základních registrech
Hrozby Snížení právní váhy dokumentů Problémy s ROS a neúplnost RPP Důsledné a včasné plnění povinností všech zúčastněných subjektů Absence ukládaných historických údajů
SWOT analýza
5.1
51
Silné stránky
Zcela určitě mezi velké přínosy zavedení základních registrů patří efektivnější a rychlejší komunikace mezi občany, ekonomickými subjekty a veřejnou správou a mezi orgány veřejné správy samotnými. Občanovi tak s dalšími nástroji elektronické veřejné správy jako jsou datové schránky nebo Czech POINT vesměs odpadá náročné běhání po úřadech, kdy si veškeré záležitosti bude moct vyřídit během pár okamžiků. Dle vyjádření bývalého náměstka ministra vnitra pro informační technologie a projektové řízení Radka Šmerdy, občan podle analýz průměrně stráví přípravou na jednání s úředníkem, samotným jednáním a také cestou na úřad 12 hodin ročně. Po zavedení základních registrů do provozu by mělo být uspořeno 60% tohoto času, tedy 7 hodin ročně. Dle údajů ČSÚ žije nyní v České republice 10 548 527 obyvatel. Pokud budeme vycházet z těchto čísel a z toho, že každý občan či jeho zákonný zástupce musí přicházet do styku s úřadem, uspoří se ročně 75 949 394 hodiny. Provoz základních registrů má mezi roky 2013 – 2015 stát zhruba 950 milionů, tedy ročně přesáhne částku 300 milionů. Tato vynaložená částka ovšem mnohonásobně překročí částku uspořenou díky zavedení systému základních registrů. Podle vypracovaných analýz Ministerstva vnitra ČR mají totiž základní registry uspořit až 9 miliard korun ročně. Pro ilustraci, jak v průběhu času docházelo ke zvyšování objemu transakcí mezi orgány veřejné moci (OVM) a Informačním systémem základních registrů (ISZR), tedy jak docházelo ke stále většímu využívání systému základních registrů a tím pádem ke snižování nutnosti ve větší míře komunikovat s úřady, je uvedeno v následující tabulce. Graf 8 Týdenní počet dotazů mezi OVM a ISZR
Zdroj: Správa základních registrů. Denní report provozu + upraveno autorem.
52
SWOT analýza
Z tabulky lze vyčíst, že v prvním týdnu bylo na ISZR odesláno 1 089 790 požadavků. V dalších týdnech a měsících s napojováním dalších agend docházelo ke stále se zvyšujícímu objemu transakcí mezi OVM a ISZR. V současné době se tento počet pohybuje okolo hranice 4 milionů dotazů týdně. Občan či ekonomický subjekt již nebude muset úřadům sdělovat žádný údaj, který je zákonem označen jako referenční, kdy je úředník povinen si tyto údaje dohledat v příslušném základním registru. Zavedením také došlo k odstranění duplicity, nejednotnosti a neaktuálnosti evidovaných dat, kdy jsou tato data uložena právě v základních registrech a jednotlivé agendy z nich získávají, mění či zanáší nové, aktuální údaje. V březnu 2013 bylo těchto zaručených neboli referenčních údajů v základních registrech obsaženo celkem 120. Jelikož se v registrech pracuje s osobními daty, musí být zajištěna jejich vysoká bezpečnost, ať už prostřednictvím ochranných systémů v registrech, pomocí bezvýznamových identifikátorů jako ZIFO a AIFO či stanovením pravomocí jednotlivým úředníků pro přístup jen k povoleným údajům. K dalším přínosům základních registrů jistě patří možnost kontroly občana prostřednictvím ročního výpisu do datové schránky či na požádání v listinné podobě na kterékoliv pobočce Czech POINTů. Tuto možnost požádat o výpis údajů prostřednictvím Czech POINT z ROB nebo ROS využilo k 15. dubnu 2013 celkem 5 235 subjektů. Prostřednictvím datových schránek bude jednou ročně jejich majitelům automaticky odeslán výpis o tom, kdo s jejich údaji pracoval nebo si jich vyžádal. Tato operace se uskutečnila 15. března 2013 a bylo odesláno ve srovnání s listinnou podobou o poznání více výpisů, konkrétně se jednalo o číslo 511 612. Je tomu poměrně krátce, kdy má občan také možnost požádat základní registry, když dojde k nějaké změně jeho údajů, aby o tom byly informovány ty subjekty, které si sám a dopředu určí. K těmto třetím osobám můžeme zařadit banky, pojišťovny či mobilní operátory, kdy tedy dochází k propojování se soukromou sférou, ale pouze prozatím ze strany občana. V neposlední řadě se zavedením základních registrů dochází k rozšíření funkcionality a dostupnosti služeb veřejné správy, kdy je vytvořen větší prostor pro rozvoj konzultačních činností pracovníků veřejné správy pro širokou veřejnost.
5.2 Příležitosti V tomto nově zbudovaném systému základních registrů se najdou určité věci, které lze zlepšovat, propracovávat a vyvíjet. Jednou z možností je vybudování lepšího propojení se soukromým sektorem. V současné době privátní subjekty, jako jsou banky, pojišťovny, operátoři, dodavatelé plynu a elektřiny atp. nemají přístup k žádným údajům ze základních registrů. Je pouze na občanovi, zdali bude tyto instituce o svých
SWOT analýza
53
změnách informovat a povolí jim tak jako třetím osobám přístup ke svým údajům v daném rozsahu.137 Problém je nyní v tom, že třetí osoba, které udělíme souhlas, se o nás dozví jen takové údaje, které se jí rozhodneme sdělit. Podle těchto informací nás však tato třetí osoba nemusí být schopná plně identifikovat a spojit si nás tedy s již naší vedenou osobou. Tuto problematiku jsem osobně konzultoval s jedním ze zástupců soukromého sektoru, a to s pracovníkem olomoucké pobočky Československé obchodní banky, a. s., kde mi bylo řečeno, že možnost automatického zasílání všech potřebných, ne jen některých informací o změnách v údajích svých klientů by přivítali, ovšem dodává, že praxe je prozatím taková, že většina obyvatel o změnách svých údajů informuje banku osobně. Tyto problémy s identifikací svých klientů se tak podle něj pohybují v řádu stovek. Tímto automatickým zasíláním všech potřebných údajů do datových schránek příslušných třetích osob by se vyřešila situace, kdy by občan nemusel oznamovat změny ve svých údajích ani těmto soukromým subjektům a ti by si tak nemuseli vést vlastní agendové systémy. Na základní registry ještě nejsou napojeny veškeré AIS, u kterých při jejich postupném napojování dojde ještě k větší ucelenosti systému základních registrů, kdy budou veškeré údaje dostupné z jednoho centrálního místa a zjednoduší se tím pádem fungování celé veřejné správy. Tab. 10 Počet AIS napojených na ISZR Typ OVM Ministerstva Organizace orgánů veřejné moci Hlavní město Praha Městské části -Statutární města Městské části - Obce Krajské úřady Statutární města Města Městys Obce Ostatní138 Celkem
Počet AIS připojených k ISZR 1. 7. 2012 27. 1. 2013 nárůst 17 38 21 12 32 20 0 4 4 7 36 29 0 8 8 10 33 23 44 121 77 71 733 662 1 53 52 4 637 633 0 0 0 166 1695 1529
Zdroj: Zdroj: PEŠEK Michal, Základní registry – Je čas rozpohybovat eGona + upraveno autorem.
Systém registrace a certifikace Správy základních registrů je nastaven pro přihlášení do systému pro přibližně 2 000 AIS. Ke konci ledna, jak můžeme vyčíst 137 138
Tato data jsou čerpána z Registru obyvatel. Exekutoři, notáři, hospodářská komora a další.
54
SWOT analýza
z tabulky, bylo již k ISZR připojeno 1 695 AIS, tedy přibližně 85% z celkově možných.139 Je tedy zejména na veřejné správě, jak a kdy bude dovršeno napojení veškerých agend do tohoto systému. S napojení zbývajících AIS na základní registry se počítá nejpozději do konce roku 2013. S tím je spojeno i zvětšení počtu referenčních údajů v registrech, kdy při připojování dalších agend bude potřeba vytvořit nové referenční údaje, jež by se staly zdrojovými údaji v registrech, a které by byly k dispozici jako právě aktuální údaje jednotlivým úřadům či ostatním subjektům a ulehčily by jim tak ještě více situaci se získáváním potřebných údajů. Z aktuálních 120 by toto číslo mohlo dle vyjádření SZR narůst na 150. Další příležitostí je vytvoření vzájemně provázané soustavy statistických registrů, navázaných na základní registry, a jejich následného užívání. Tento projekt ČSÚ, financovaný z Integrovaného operačního programu částkou 111 milionů CZK, má za úkol vytvořit soustavu statistických registrů, jež bude složena z Registru ekonomických subjektů (RES), Registru sčítacích obvodů a budov (RSO), Databáze fyzických osob (DFO), Registru ubytovacích zařízení a Zemědělského registru. Cílem bude tyto registry vzájemně propojit a následně odstranit duplicitu v již existujících datech. Propojení základních registrů se statistickými povede k vyšší kvalitě výstupů ze statistických analýz, kdy bude možné jednodušeji a s menším zatížením respondentů získávat potřebné údaje. Běžný občan o existenci a výhodách základních registrů není dostatečně informován. V tom spatřuji i možná částečný problém a zároveň příležitost pro občany zjistit, co mohou nového ve spojitosti se zavedením základních registrů po úřednících na úřadech požadovat a jaké povinnosti jim ve spojitosti se základními registry odpadají a jak jim mohou pomoci v každodenním životě. Ministerstvo vnitra ovšem žádnou kampaň zaměřenou na základní registry a občany v současné době nechystá.
5.3 Slabé stránky V některých agendách se k identifikaci občana ještě stále jako identifikačního čísla využívá jeho rodného číslo. To ve spojitosti s bezvýznamovými identifikátory využívanými základními registry může přinést do oblasti identifikace mnohé zmatky, kdy na jednom úřadě bude jako identifikátor sloužit rodné číslo a na jiném zrovna bezvýznamový identifikátor. Tato současná situace může vést až ke zneužití osobních údajů. Cílem by proto mělo být rodná čísla jako identifikační číslo zcela odstranit a nahradit jej právě bezvýznamovým identifikátorem, pod nímž nepoznáme, která osoba se pod tímto číslem skrývá a tudíž ani nelze dovodit její soukromé údaje. Jeden OVM může využívat více AIS současně, nebo také žádný. A jeden AIS může sloužit více OVM současně. Navíc ne každý informační systém, používaný v rámci OVM, je agendový a měl by být napojen na základní registry. 139
SWOT analýza
55
Mnoho obcí není ještě napojených na ISZR, nemají tedy vlastní AIS, kterým by přistupovaly k základním registrům. Ke konci ledna 2013 mělo zabudovaný svůj AIS 637 obcí. Ostatní obce přistupují k základním registrům přes Czech POINT a datové stránky, ovšem odtud nemají možnost data v registrech editovat. Ministerstvo vnitra ČR proto vyčlenilo 150 milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj těm obcím, které se ještě nepřipojily k základním registrům. V napojování dalších registrů na systém základních registrů může stále u některých dojít k výskytu chyb. Tyto problémy mohou vzniknout v průběhu napojování do systému nebo chyby se mohou vyskytovat právě v napojovaném registru a v tom případě připojená data nemusí být funkční či pravdivá. Jako příklad mohu uvést na konci roku 2012 napojování Centrálního registru vozidel, jež je pod správou Ministerstva dopravy. Agenda v prosinci, poté co byla napojena, kolabovala nebo fungovala jen s velkými obtížemi. Tyto problémy se projevovaly kupříkladu nemožností přihlášení do systému nebo do jeho určitých částí, malou rychlostí či nemožností tisknout potřebné dokumenty. Problémem však byla také technická stránka Registru vozidel, ve kterém byla a je celá řada chyb.140 Malé podvědomí obyčejných občanů o zavedení základních registrů a jeho výhodách zapříčiňuje jejich nadbytečné obcházení úřadů a tím potažmo zbytečně zatěžují byrokratický aparát.
5.4 Hrozby Každý nový projekt s sebou ze začátku přináší jisté problémy a u základních registrů tomu není jinak. Snahou by mělo být tyto nedostatky nejlépe odstranit nebo aspoň částečně eliminovat, popřípadě se na jejich následky připravit. Na základě zprávy o průběžném hodnocení implementace základních registrů jako projektu českého eGovernmentu z konce roku 2012, může jistou hrozbu představovat po novele zákona č. 167/2012 Sb., o elektronickém podpisu, skutečnost, že v budoucnu může být oslabena či snížena právní váha dokumentů, které byly vystaveny orgánem veřejné moci v elektronické podobě oproti dokumentům vystaveným těmito orgány v listinné podobě. Dle této zprávy by bylo vhodné, aby zákonodárci vrátili do českého právního řádu institut elektronické veřejné listiny, který z něj byl vyňat. Nedostatkem projektu základních registrů je taktéž na základě zprávy o průběžném hodnocení implementace základních registrů jako projektu českého eGovernmentu z konce roku 2012, skutečnost, že doteď neexistuje žádný právní předpis, podle něhož by byly do ROS zaneseny příspěvkové organizace zřízené územně
Jedná se o chyby jako barva vozidla, počet míst k sezení, hmotnost atp. Tyto chyby budou napravovány i několik let, jelikož se budou řešit průběžně, jak budou řidiči přicházet na úřad. 140
56
SWOT analýza
samosprávnými celky, tudíž nejsou v tomto registru obsaženy. Nelze tedy brát za relevantní referenční údaje o velké části zdravotnických zařízeních, školských zařízeních a dalších komunálních organizacích. Prozatím je nutné takové subjekty zadávat do registrů v textovém tvaru, což vede k hrozbě a vyššímu riziku způsobení chyby špatným zapsáním. Nekompletnost RPP, jež je prozatím naplněn referenčními údaji přibližně z jedné třetiny, vede k problémům s ujasněním práv a povinností, které samotné úředníky opravňují k přístupu k referenčním údajům, s nimiž mohou následně pracovat. Může se tedy stát, že se pracovník k požadovanému údaji nedostane a tento údaj pak musí být získáván složitějším způsobem, což zbytečně zatěžuje úřednický aparát. Základní registry pracují pouze s aktuálními referenčními údaji. Pokud tedy dojde k ohlášení změny údaje u příslušného úřadu, starý údaj se smaže a je nahrazen novým. Tato skutečnost může být určitou nevýhodou v případě, kdy je potřeba o osobě či ekonomickém subjektu dohledat dřívější údaje. Může se tak stát kupříkladu u třetí osoby (např. mobilního operátora), kdy obdrží pouze informace o tom, který údaj má být změněn, ale toto sdělení nebude obsahovat dostatek údajů k tomu, aby jej tento příjemce ztotožnil se svým konkrétním zákazníkem. Tento příjemce je tedy závislý na tom, co bude obsahovat ona informace. Pokud jej i přesto nebude moci identifikovat, jediným řešením bude, aby se zákazník identifikoval příjemci sám.
Nákladovost základních registrů
57
6 Nákladovost základních registrů Projekt základních registrů byl bezesporu jedním z průlomových počinů v rámci celé české elektronizace veřejné správy. Bylo tedy nutné vynaložit nemalé prostředky jak na jejich budování, tak i současný provoz a správu. Kolik stálo vybudování základních registrů a vše s tím spojené, tedy od sjednocování agend až po provozní náklady do konce roku 2012, bylo již řečeno v kapitole Veřejné zakázky základních registrů. Pro připomenutí se jednalo o sumu pohybující se kolem 2,5 miliardy korun. V následujícím textu budou představeny sumy celkových nákladů na zajištění financování a podpory provozu projektů základních registrů v období 2013–2015, které byly schváleny na základně Usnesení č. 661 vlády České republiky ze dne 12. září 2012. Na základě tohoto usnesení je financování provozu základních registrů zajištěno výhradně ze státního rozpočtu České republiky. Chod základních registrů v dalších třech letech, tj. od roku 2013 až do roku 2015 vyjde celkově na více než 950 milionů korun. V roce 2013 se bude jednat o necelých 309 milionů korun, v roce 2014 předběžně o 318 milionů a v roce 2015 se tato částka vyšplhala prozatím na 323,5 milionu korun. V následující tabulce je uvedeno navyšování jednotlivých výdajů kapitol na léta 2013–2015. Tab. 11 Výdaje vynakládané na základní registry 2013–2015 Obsažené 2013 2014 Číslo Kapitola registry (v tis. (v tis. kapitoly v kapitole CZK) CZK) ROB 37 489 37 489 Ministerstvo 314 RPP 72 068 72 068 vnitra ČR 141 ISZR 60 644 60 644 Úřad pro Převodník 343 ochranu fyzických 52 941 52 941 osobních údajů osob ORG Český 345 ROS 37 771 46 980 statistický úřad Český úřad 346 zeměměřičský RÚIAN 48 058 48 058 a katastrální Celkem
308 971
318 180
2015 (v tis. CZK) 37 489 72 068 60 644 57 941 47 210 48 058
323 410
Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 661 o zajištění podpory provozu ZR v období 2013–2015 + upraveno.
Informační systém základních registrů je nadále v gesci Správy základních registrů, ovšem finanční krytí je zajištěno z kapitoly 314 Ministerstva vnitra ČR. 141
58
Nákladovost základních registrů
Dle Ministerstva vnitra ČR je nutné tyto výdaje v jednotlivých142 kapitolách během let navyšovat, aby byla zajištěna udržitelnost, tedy nutný provoz, rozvoj a celková správa základních registrů. Důvodem jsou stále vyšší požadavky na rozvoj samotných registrů, aktualizace aplikačních softwarů a správu hardwarů, a také dalšího navyšování počtu AIS a orgánů veřejné moci napojovaných do ISZR, což si vyžádá větší zátěž pro celý systém základních registrů. Graf 9 Růst nákladů na provoz základních registrů 2013–2015
Zdroj: Usnesení vlády ČR č. 661 o zajištění podpory provozu ZR v období 2013–2015 + upraveno autorem.
Na příkladu Registru územní identifikace, adres a nemovitostí uvedu, z jakých jednotlivých částek je celková suma 48 058 000 CZK vynakládaná za rok na udržitelnost tohoto registru, složena. Tyto položky výdajů jsou velmi podobné či stejné i u ostatních základních registrů. Jednotlivé výdaje na RÚIAN jsou uvedeny v následující tabulce.
Posílení kapitol 314, 343 a 346 na potřebnou úroveň, nezbytnou k zajištění provozu a rozvoje jednotlivých registrů, bude předmětem jednání až v průběhu roku 2013, kdy poté dojde k jejich navýšení. V současné době jsou tedy konečné částky na roky 2013–2015 stanoveny u ROS, jež je pod správou Českého statistického úřadu. 142
Nákladovost základních registrů
59
Tab. 12 Roční přehled výdajů vynakládaných na provoz RÚIAN Jednotlivé výdaje na RÚIAN Celková částka (v tisících CZK) Celková aplikační podpora softwarové části 21 000 Podpora hardwarové části 5 000 143 Podpora licencí základního softwaru 14 000 Zajištění síťové konektivity 1 000 Zajištění housingového centra 2 000 Rozvoj aplikační softwarové části 5 000 Zdroj: Český úřad zeměměřičský a katastrální + upraveno autorem.
6.1
Možné snížení nákladů u vybrané instituce
Pro možnost nalezení příležitostí, kde by se v souvislosti s využíváním systému základních registrů mohlo ať již nyní či v budoucnu ušetřit, jsem si pro svou práci vybral Magistrát města Olomouce. Magistrát, jakožto orgán statutárního města Olomouc, je již v současné době napojen prostřednictvím svého agendového informačního systému na ISZR a tím je mu umožněn přístup k základním registrům. 6.1.1
Současné náklady Magistrátu města Olomouce
Olomoucký magistrát, v rámci budování připojení k systému základních registrů, byl nucen vynaložit především jednorázové náklady spojené s vybudováním připojení k základním registrům. Tyto výdaje144 byly potřebné na vybudování přístupového modulu, bez kterého by nebylo možné se k ISZR připojit. Tento modul, nazvaný Hledáček od firmy Marbes Consulting, s. r. o., může prostřednictvím centrálního místa, zvaném Proxio XR, komunikovat se základními registry. Částka vynaložená na pořízení tohoto přístupového modulu činila 80 000 CZK a byla celá hrazena z rozpočtu města. Jednalo se o nejvýhodnější variantu, neboť konkurenční firma, AutoCont CZ, a. s., nabízela zbudování tohoto modulu, zvaného Kukátko, za částku 100 000 CZK. V rámci pořizování tohoto softwaru bylo ušetřeno tedy 20 000 CZK. Nákup potřebných licencí opravňujících držitele k provádění potřebných operací v systému základních registrů činila 180 000 CZK. Služby s tím spojené, čili obnova a aktualizace certifikátů a licencí, se pohybují kolem částky 150 000 CZK. Dalším nákladem, který je spojen s napojením na základní registry, je platové ohodnocení pracovníků, kteří jsou zaměstnáni na plný úvazek a věnují se pouze právě provozu, správě a zajištění bezproblémového napojení na systém základních registrů. Na Odboru informatiky olomouckého magistrátu jsou zaměstnáni dva pracovníci
Např. licence operačního systému či licence databázového systému včetně následné podpory. 144 Veškeré výdaje na vybudování a napojení na systém základních registrů byly či jsou hrazeny z prostředků městského rozpočtu. 143
60
Nákladovost základních registrů
řešící tuto problematiku. Roční náklad na jednoho pracovníka činí v průměru 400 000 CZK ročně. Celkově se tedy jedná o náklad 800 000 CZK za rok. Dále jsou zde samozřejmě zaměstnáni pracovníci, kteří přistupují k základním registrům a jejich údajům, ale jelikož se jedná pouze o jednu z mnoha částí jejich práce, tyto náklady na ostatní pracovníky nebudou uvažovány. Částky spojené s vynakládáním na odborné konzultace a pomoc při nemožnosti vyřešit daný problémem s připojením či zaškolování při zavedení nových funkcí do přístupového modulu, jež jsou zajišťovány externí firmou VITA software, s. r. o., jsou ohodnoceny částkou 1 300 CZK za 1 hodinu jejich práce. Takto bylo prozatím konzultováno přibližně 60 hodin od zbudování tohoto softwaru. Tyto náklady lze tedy prozatím vyčíslit na 78 000 CZK. Samotné školení, které seznamovalo příslušné úředníky s prací v nově pořízeném přístupovém modulu, probíhalo celkově 20 hodin a byla na něj tedy vynaložena částka 26 000 CZK. Určité náklady tvoří servisní služby, zejména tedy spisová služba, jež je stanovena paušální částkou. Tato aplikace řeší elektronickou evidenci dokumentů, jež zčásti také souvisí se základními registry a řeší taktéž manipulaci s těmito elektronickými dokumenty. Služba je poskytována externí organizací, která si účtuje roční paušální poplatek 20 000 CZK. Tab. 13 Současné náklady spojené s vybudováním a napojením na ZR Prozatímní náklady spojené s vybudováním Částka (v CZK) a využíváním základních registrů Přístupový modul k základním registrům 80 000 Nákup licencí 180 000 Aktualizace programů 150 000 Platové ohodnocení úředníků spravujících základní 800 000 registry Školení úředníků 26 000 Odborné konzultace 78 000 Paušální servisní služby 20 000 Celková částka za pořízení a napojení na základní registry
1 334 000
Zdroj: Magistrát města Olomouce + upraveno autorem.
Celková suma nákladů přesahuje tedy 1,3 milionu korun. Velkou část z tohoto celku tvoří platové ohodnocení úředníků, kdy se jedná ročně o výdaj 800 000 CZK. Dále jsou to jednorázové náklady, které musely být vynaloženy na vybudování přístupu k základním registrům. Tyto jednorázové částky jsou tvořeny přístupovým modulem za 80 000 CZK a nákupem licencí a služeb s tím spojených za 330 000 CZK. Je třeba
Nákladovost základních registrů
61
dodat, že tyto jednorázové náklady na zbudování napojení k základním registrům již v nejbližších letech nebudou zasahovat do výdajů spojených s jejich správou. Zbývající částka je tvořena paušálními službami jako odborné konzultace, služby nestandardních žádostí či servisní služby, tvořící dohromady částku 124 000 CZK. 6.1.2
Snížení nákladů Magistrátu města Olomouce
V této části budou navrhnuty možné oblasti, které se pojí s využíváním základních registrů Magistrátem města Olomouce (dále jen „MmO“), a dalo by se v těchto oblastech ušetřit. Jak již bylo řečeno výše, provoz základních registrů je teprve ve svých počátcích a je nutné tedy celkové výdaje spojené s jejich provozem a vývojem v dalších letech navyšovat. Nelze proto hledat nějaké velké úspory v provozu ani u institucí využívající základních registrů. Ve většině případů se tedy spíše jedná o tzv. skryté náklady, které sice jsou spojeny s napojením na základní registry, ovšem na první pohled je nelze přímo identifikovat. Tato problematika byla diskutována s pracovníky Odboru informatiky olomouckého magistrátu a také s vedoucím pracovníkem Odboru informačních technologií Krajského úřadu Olomouckého kraje. Nejvyšší současný náklad spojený se správou systému napojeného na základní registry, je plat úředníků, kteří se o tuto problematiku starají. Tento náklad je v současné době 800 000 CZK za rok, náklad na jednoho pracovníka je tedy 400 000 CZK. Po diskuzi s vedoucím Odboru informatiky MmO jsme došli k závěru, že by bylo možné jejich klasický pracovní poměr změnit na poloviční pracovní úvazek, jelikož v některých pracovních dnech není jejich služeb natolik využíváno. Druhým návrhem by bylo, aby jeden pracovník byl propuštěn a druhý by zůstal v této funkci. Lepší by se ovšem jevila varianta polovičních pracovních úvazků, kdy by se tedy ročně ušetřilo kolem 400 000 CZK. Služby nadstandardních žádostí, tedy kdy dochází k problémům, kdy nejsou daný problém schopni vyřešit pracovníci magistrátu a je tedy nutno povolat externí poradce, nyní zajišťuje firma VITA software, s. r. o. za hodinovou sazbu 1 300 CZK. Firma GORDIC, spol. s. r. o., tyto odborné služby poskytuje za hodinovou paušální částku 1 150 CZK. Prozatím bylo žádáno od firmy VITA software přibližně 60 hodin odborných konzultací, kdy se tedy částka vyšplhala na 78 000 CZK. Využíváním stejných poradenských služeb od firmy GORDIC by prozatím vyšlo na 69 000 CZK. Velký rozdíl mezi těmito částkami momentálně není, ovšem v budoucnu, kdy bude jistě potřeba další odborné pomoci, by se tyto dvě částky mohly lišit až v řádu desetitisíců či statisíců. Spisová služba, spojená s elektronickou evidencí dokumentů a s manipulací s dokumenty je nyní řešena ve spolupráci s externím systémem, za který je paušálně ročně placeno 20 000 CZK. Vybudování vlastního systému, který by zajišťoval správu veškerých dokumentů, tedy i těch, u nichž jsou potřebné údaje ze základních registrů, by stálo přibližně 200 000 CZK. Tato investice by se tedy po jednoduchém výpočtu
62
Nákladovost základních registrů
vrátila přibližně za deset let. Je tedy na úvaze příslušných lidí, zdali by nebylo lepší vybudovat vlastní systém, jelikož se dá předpokládat, že se v nejbližších letech budou zvyšovat nároky na elektronickou správu a archivaci takovýchto dokumentů. Další možné snížení nákladů nebude lehké kvantifikovat, jelikož se nejedná o přímo zjistitelné náklady spojené s napojením a provozem na základní registry, které jsou do jisté míry závislé na rychlosti plnění145 a vývoji systému základních registrů a k nim přidružených oblastí. Mezi tyto problémy, které v současné době více zatěžují rozpočet města, je stále nekompletní naplnění RPP. Od jeho počátku naplňování, tj. od listopadu 2011 až do současnosti, je dle vyjádření pracovníka Odboru informatiky MmO tento registr naplněn pouze z jedné třetiny. Na RPP by mělo být napojeno 250–500 agend, kdy město bude mít činnost v cca 250 z nich. V současné době má činnost ve 110, tedy zhruba v polovině možných. Problémem je tedy ujasnění práv a povinností, které samotné úředníky opravňují k přístupu k referenčním údajům, s nimiž mohou následně manipulovat. Často se tedy stává, že úředník nemá k nějakému údaji povolen přístup. Musí tedy dojít k opakovanému ověřování jedné věci, kdy měsíční náklady na takovéto ověřování činí přibližně 40 000 CZK za měsíc, v průměru tedy 480 000 CZK za jeden rok. V současných ROB a příp. ROS se ještě stále mohou vyskytovat v menším množství duplicitní údaje. Magistrátu při komunikaci s osobami prostřednictvím dopisů vedených přes Českou poštu, je za rok vráceno přibližně 200 nedoručených dopisů. Tato skutečnost souvisí právě s občasným výskytem špatných údajů v registrech, které je nutno opravit. Náklad spojený s opětovným odesláním, při současné ceně doporučené zásilky 34 korun, činí při 200 opětovných odesláních 6 800 CZK za rok.
145
Zejména na rychlosti naplňování Registru práv a povinností.
Nákladovost základních registrů
63
Tab. 14 Uspoření nákladů spojených s využívání základních registrů Možné uspoření výdajů spojených Uspořená částka s využíváním základních registrů Poloviční pracovní úvazek zaměstnanců spravujících 400 000 CZK / 1 rok146 základní registry Odborné konzultace a služby nadstandardních 150 CZK / 1 hodina147 žádostí Za cca 10 let odpadnutí Paušální servisní služby (spisová služba) – ročních nákladů spojených vybudování vlastního systému za 200 000 CZK s paušálními platbami148. Zbývající naplnění RPP a ujasnění práv a povinností – odstranění nákladů na opakované ověřování 480 000 CZK / 1 rok úředníků Odstranění zbývajících duplicitních údajů – 6 800 CZK / 1 rok odpadnutí opětovného zasílání poštovních zásilek Celkem ročně přibližně uspořeno149
955 800 CZK
Zdroj: Magistrát města Olomouce + upraveno autorem.
Olomoucký kraj, jakožto instituce OVM, je prostřednictvím optického propojení taktéž připojen k systému základních registrů. Je v podstatě hlavní, zastřešující institucí v oblasti základních registrů v kraji. V současné době každá obec v kraji150, která je nějakým způsobem napojena a využívá systém základních registrů, přistupuje k tomuto systému na vlastní náklady. Dle debaty s vedoucím pracovníkem Odboru informačních technologií Olomouckého kraje by v budoucnu mohlo dojít k tomu, že obce využívající základních registrů, by se namísto současného napojení připojily k technologickému centru Olomouckého kraje, kudy by chodily veškeré požadavky týkající se využívání informací ze základních registrů. Obcím by tak odpadly náklady spojené s budování vlastních agendových systémů, jejich správa a certifikace těchto systémů. Úředníci z obcí by tak zasílali pouze své požadavky do tohoto technologického centra, jehož prostřednictvím by byly čerpány údaje ze základních registrů. Zcela jistě by se tímto propojením ušetřily desítky milionů korun, ovšem je otázkou, zdali a případně kdy by k takovéto realizaci mohlo dojít. Namísto 800 000 CZK / 1 rok. Z původní hodinové částky 1 300 CZK snížení na 1 150 CZK. 148 20 000 CZK / 1 rok. 149 Částka, kde není zahrnuto vybudování vlastního systému spisové služby, dále s odhadnutou roční průměrnou sumou hodinových odborných konzultací oceněných částkou 1 150 CZK, a dále po konečném naplnění RPP a odstranění veškerých duplicitních dat. 150 Tzn. i Magistrát města Olomouce. 146 147
64
Závěr
7 Závěr Tato práce byla zaměřena na základní registry, jakožto novou část elektronizace veřejné správy v České republice. Tyto registry se ihned od svého počátku zařadily po bok Czech POINTu, komunikační infrastruktury veřejné správy a zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi, jakožto nejdůležitější součást eGona, potažmo elektronické veřejné správy. K hlavním cílům práce patřilo představit a poté navrhnout možné snížení nákladů u vybrané instituce, která využívá systému základních registrů. Dalším cílem bylo sestavení SWOT analýzy, podle které byly identifikovány současné silné a slabé stránky provozu základních registrů. Byly taktéž uvedeny příležitosti, tedy oblasti, ve kterých by se mohly základní registry rozvíjet, a hrozby, u kterých by měla být naopak snaha je minimalizovat. V úvodní části byl popsán vývoj základních registrů až po jejich finální uvedení do ostrého provozu 1. července 2012. S tím bylo spojeno představení základních pojmů, pojících se s touto problematikou. V další části byly postupně popsány všechny čtyři nově vzniklé základní registry, kdy se tedy jednalo o registr obyvatel, registr osob, registr práv a povinností a v neposlední řadě také registr územní identifikace, adres a nemovitostí. U každého registru bylo popsáno, k čemu slouží, který státní úřad jej spravuje či jaké referenční údaje jsou v něm obsaženy. V části věnované veřejným zakázkám, jež byly na vybudování základních registrů vypsány, byly představeny jednotlivé firmy, které zvítězily ve veřejné soutěži a jednotlivé částky, za které tyto firmy přidělený projekt realizovaly. Taktéž byly uvedeny a srovnány ceny mezi státem předpokládanými a skutečně vynaloženými cenami. Základní registry, fungující v České republice, byly v další části práce konfrontovány s podobným modelem u našich jižních sousedů v Rakousku. Byl popsán princip fungování tamního systému, kdy byla představena a popsána oblast registrů, dle které se Česká republika zčásti nechala inspirovat. V práci bylo srovnáno současné fungování rakouského modelu a konfrontováno s tím českým, kdy byly nalezeny určité paralely, zejména v oblasti systému identifikace osob. Taktéž byla uvedena možnost, kde by se Česká republika mohla nechat v rakouském modelu inspirovat. Tato myšlenka spočívá v zavedení rakouské, dobře fungující, elektronické kartě občana. Pomocí SWOT analýzy byla zanalyzována současná situace kolem základních registrů, kdy byly určeny jednotlivé čtyři části této analýzy, tedy silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Při sestavování této SWOT analýzy jsem vycházel ze zprávy o průběžném hodnocení implementace základních registrů jako projektu českého
Závěr
65
eGovernmentu z konce roku 2012, z konferencí věnovaných této problematice, z poskytnutých rozhovorů od pracovníků pohybujících se v tomto odvětví a taktéž ze statistických analýz věnujících se této problematice. V části věnované nákladovosti základních registrů byly představeny současné a budoucí výdaje vynakládané na provoz a správu systému základních registrů. Z uvedených výdajů přitom vyplývá, že v dalších letech je nutné vynakládat vyšší finanční prostředky na jejich provoz a správu. Veškeré podklady byly získávány ve spolupráci se správci jednotlivých rozpočtových kapitol, tedy s Ministerstvem vnitra ČR, Správou základních registrů, Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním a Úřadem pro ochranu osobních údajů. Poté již byly určeny náklady pojící se s využíváním základních registrů u vybrané instituce, a to konkrétně u Magistrátu města Olomouce, jakožto orgánu veřejné moci. Poté byly najity a navrhnuty možnosti, kde by tento Magistrát mohl snížit své výdaje spojené s napojením na systém základních registrů. Veškerá tato problematika byla konzultována s příslušnými odborníky tohoto Magistrátu. Lze konstatovat, že oba stanovené cíle práce byly splněny, přičemž v sestavené SWOT analýze byly identifikovány její náležitosti, tj. silné a slabé stránky provozu základních registrů, a taktéž příležitosti rozvoje a hrozby, které mohou provoz a správu těchto registrů ohrožovat. V oblasti výdajů vynakládaných na využívání systému základních registrů Magistrátem města Olomouce byly identifikovány a poté finančně vyčísleny možnosti, u kterých by bylo možné snížit výdaje na jejich současný provoz. Tyto úspory by ročně, avšak při splnění všech předpokladů, ušetřily na provozu Magistrátu přibližně 955 800 CZK. Závěrem lze dodat, že Česká republika tímto krokem, čili zavedením základních registrů, jistě učinila další velký posun v elektronizaci své veřejné správy a bude se tak v budoucnu snad moci zařadit po bok nejvíce vyspělých zemí v oblasti eGovernmentu.
66
Literatura
8 Literatura 8.1 Monografie LIDÍNSKÝ, Vít et al. EGovernment bezpečně. Praha: Grada Publishibg, 2008, 160 s. ISBN 978-80-247-6355-2. MACKOVÁ, Alena et al. Vybrané právné a technické aspekty elektronizácie agend verejnej správy v Európskej únii. 1. vyd. Bratislava: Magnet press Slovakia, 2008, 118 s. ISBN 978-8089169-15-3. RIEGER, Pavel, ŠTENCL, Michael. The new system of public registers in the Czech Republic. Journal of Systems Integration, 2010. ISSN 1804-2724. Dostupné na http://www.si-journal.org/index.php/JSI/article/view/50/29, [cit. 2013-03-12] SLAVÍK, Michal. Registry veřejné správy. Jindřichův Hradec, 2012. Dostupné z: http://isis.vse.cz/lide/clovek.pl?id=56959;zalozka=13;studium=106830. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. ŠPAČEK, David. eGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení. Praha: C.H. Beck, 2012, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-261-8. ŠTĚDROŇ, Bohumír, Úvod do eGovernmentu v České republice:právní a technický průvodce. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007. 172 s. ISBN 978-80-8704125. VANÍČEK, Zdeněk et al. Právní aspekty eGovernmentu v ČR. Praha: Lindie, 2011. 200 s. ISBN 978-80-7201-855-0.
8.2 Elektronické zdroje 8th eGovernment Benchmark Measurement. EPractice.eu [online]. 2009 [cit. 2013-0402]. Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/Smarter,%20Faster,%20Better%20eGovernment%20%208th%20Benchmark%20Measurement.pdf Adastra zvítězila v soutěži o veřejnou zakázku na implementaci ROS pro Český statistický úřad. Adastra [online]. 2010 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.adastra.cz/965_adastra-zvitezila-v-soutezi-o-verejnou-zakazku-naimplementaci-ros-pro-cesky-statisticky-urad.aspx Administration on the Net The ABC guide of eGovernment in Austria. Digital Austria [online]. 2008 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://oesterreich.gv.at/DocView.axd?CobId=19394
Literatura
67
Adressregister. Statistik Austira [online]. 2010 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.statistik.at/web_de/services/adress_gwr_online/allgemeines/adressregist er/index.html Aktuální statistiky Czech POINT. Czech POINT [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488 Archiv - veřejné zakázky. Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. 2009 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=10&MENUID=10314&AKCE=DO C:10-ZAKAZKY3#2009 BUREŠ, Pavel a Tomáš HOLENDA. Konference Internet ve státní správě a samosprávě: Základní registry veřejné správy. [online]. 2009[cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.isss.cz/archiv/2009/download/isss2009.pdf BUREŠ, Pavel. Základní registry v praxi. Smart Administration [online]. 2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: www.smartadministration.cz/soubor/bures-mvcr-ppt.aspx ČIGAŠ, Michal. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Přínosy registru osob [online]. 2012[cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf Denní report provozu. Správa základních registrů [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/denni-report-provozu E-Government – Vorteile für Bürgerinnen und Bürger. Bundesministerium für inneres [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.bmi.gv.at/cms/BMI_ZMR/buerger/ueberblick/start.aspx EGovernment in Austria. EPractice.eu [online]. 2011 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/eGovernmentAustria.pdf FELIX, Ondřej. Základní registry. Egovernment [online]. 2012 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/cesta/3.pdf FELIX, Ondřej. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Základní registry z pohledu architekta celého řešení [online]. 2012[cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf FORMÁNEK, Jiří. RÚIAN - základní registr veřejné správy ČR. Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=10-P4 FORMÁNEK, Jiří. Veřejný dálkový přístup. Český úřad katastrální [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=10-P5
zeměměřičský Dostupné
a z:
Gebäude- und Wohnungsregister. Statistik Austira [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z:
68
Literatura
http://www.statistik.at/web_de/services/adress_gwr_online/allgemeines/gebaeude_ und_wohnungsregister/index.html GÉBLOVÁ, Alena. Český statistický úřad: Statistika a my. Registr osob? Všem ulehčí! [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/c5cfebca9de6e905c125723a004180a6/b7069efdf df70a21c1257a00002edb67/$FILE/Statistika_a_my_5_2012_clanek.pdf Globální architektura ROB. Správa základních registrů [online]. 2012 [cit. 2013-0320]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/file/8_1_1/download/ Globální architektura RPP. Správa základních registrů [online]. 2012 [cit. 2013-0322]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/file/10_1_1/download/ Globální architektura RÚIAN. Správa základních registrů [online]. 2012 [cit. 2013-0323]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/file/9_1_1/download/ Globální architektura základních registrů - doplněk. Správa základních registrů [online]. 2009 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/file/5_1_1/download/ History and Organisation. Digital Austria [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/6507/default.aspx HOLENDA, Tomáš. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí. REGIONSERVIS [online]. 2011 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.regionservis.cz/document/filename/3347/Registr__zemn__identifikace_ adres_a_nemovitost___Ing._Tom___Holenda.pdf HOLENDA, Tomáš. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [online]. 2012[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf Informační systém ORG. Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: www.szrcr.cz/file/49_1_1/ Integrovaný operační program - ROB. Úspěšné projekty IOP a OP LZZ v gesci Ministerstva vnitra ČR [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://projekty.osf-mvcr.cz/cz/35/default.aspx Integrovaný operační program - ROS. Úspěšné projekty IOP a OP LZZ v gesci Ministerstva vnitra ČR [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://projekty.osf-mvcr.cz/cz/38/default.aspx Integrovaný operační program - RPP. Úspěšné projekty IOP a OP LZZ v gesci Ministerstva vnitra ČR [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://projekty.osf-mvcr.cz/cz/37/default.aspx
Literatura
69
Integrovaný operační program - RÚIAN. Úspěšné projekty IOP a OP LZZ v gesci Ministerstva vnitra ČR [online]. 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://projekty.osf-mvcr.cz/cz/36/default.aspx KAMARÝT, Michal. Je pár věcí, které mne stále překvapují. Geobusiness.cz [online]. 2010 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.geobusiness.cz/2010/12/romankamaryt-je-par-veci-ktere-mne-stale-prekvapuji/ KLEIN, Jiří. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností [online]. 2012[cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf KONEČNÝ, František. Základní registr osob. EGovernment [online]. 2010 [cit. 201303-18]. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-11/9.pdf KOŽUŠNÍK, Edvard. Rakouská inspirace? Zajímavá, ale nepřenosná!. Egovernment [online]. 2007, č. 1 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%201-07/rak4.pdf Melderegister. Help.gv [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: https://www.help.gv.at/Portal.Node/hlpd/public/content/99/Seite.991207.html Ministerstvo vnitra zřídilo Správu základních registrů. Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2010 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zpravodajstviministerstvo-vnitra-zridilo-spravu-zakladnich-registru.aspx NEUWIRTH, Karel. Elektronická identifikace občana vsystémech eGovernment. eStat [online]. 2008 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.bmi.gv.at/cms/BMI_ZMR/buerger/ueberblick/start.aspx NOVÁK, Pavel. Základní registry dále zvyšují transparentnost veřejné správy. Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zakladni-registry-dale-zvysuji-transparentnost-verejnespravy.aspx O Smart Administration. Smart Administration [online]. 2012 [cit. 2013-03-04]. Dostupné z: http://www.smartadministration.cz/clanek/o-smart-administrationsmart-administration.aspx O registru osob. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/o_registru_ros O Správě základních registrů. Správa základních registrů [online]. 2013 [cit. 2013-0316]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/sprava-zakladnich-registru Občanský průkaz ČR. Zkoumani.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.zkoumani.cz/wp-content/uploads/2012/02/Obcansky_prukaz_20121.jpg ORG - převodník. Správa základních registrů [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/org-prevodnik
70
Literatura
Personalausweis Republik Österreich. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/10/Personalausweis_Austria.jpg PEŠEK, Michal. Základní registry - Je čas rozpohybovat eGona. Egovernment [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/jihlava/pdf/3.pdf PETERKA, Jiří. Kolik budou stát základní registry. Lupa.cz [online]. 2011 [cit. 2013-0326]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/kolik-budou-stat-zakladni-registry/ PETERKA, Jiří. Základní registry pod lupou: Hlášení změn vašich údajů třetím osobám? Zmatek a chaos. Lupa.cz [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/zakladni-registry-pod-lupou-hlaseni-zmen-vasich-udajutretim-osobam-zmatek-a-chaos/ Podrobná specifikace předmětu veřejné zakázky ROS. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/audit_ros_podrobna_specifikace/$File/audit_r os_pril_1_podrobna_specifikace.pdf POLÁK, Jiří a Miloslav MARČAN. Rakouská zkušenost? Zajímavá a inspirativní!. Egovernment [online]. 2007, č. 1 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%201-07/rak4.pdf Právní základ, moduly, infrastruktura, spolupráce veřejné správy Rakousko. eStat [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.estat.cz/share/estat.cz/docs/pravni_zaklad_moduly_infrastruktura_spol uprace_ver_spravy_austria_05-1225.pdf Projekt Vybudování Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/file/101 Přepis zákona č. 111/2009. Sb., o základních registrech. In: Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni [online]. 2010 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://fpr.zcu.cz/ksr/aktuality-dokumenty/sylab_111-09.pdf Příprava na základní registry veřejné správy. Bulletin Munis č.2/2011 [online]. 2011 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: http://www.munis.cz/file/ega/ega201102.pdf RADOSTA, Roman. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: ISZR – spojení základních registrů s okolním světem [online]. 2012[cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf Referenční údaj. Správa základních registrů [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/referencni-udaj Register. Digitales Österreich [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. http://www.digitales.oesterreich.gv.at/site/6761/default.aspx#a52
Dostupné
z:
Literatura
71
Registr obyvatel. Správa základních registrů [online]. 2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/registr-obyvatel Registr práv a povinností. Správa základních registrů [online]. 2012 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/registr-prav-a-povinnosti Registry: přípravy, stav i pochybnosti. Informační systém veřejné správy [online]. 2012 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.isvs.cz/registry-pripravy-stavpochybnosti/ RIEGER, Pavel a Elena HARAMULOVÁ. Co (ne)bude dál?: Průběžné hodnocení implementace dvou vybraných projektů českého e-Governmentu [online]. 2013[cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.isss.cz/archiv/2013/download/isss2013.pdf Sbírky rozhodnutí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. 2010 [cit. 201303-26]. Dostupné z: http://www.uohs.cz/download/sbirky_rozhodnuti/VZ/2010_S132.pdf SEKANINA, Pavel. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Jak nahlížet na ISZR, jak mu rozumět a umět využít [online]. 2012[cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf SLÍPKOVÁ, Lucie. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Co jsou základní registry a co je jejich cílem [online]. 2012[cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf Smluvní vztahy ČSÚ zveřejňované v roce 2012. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/smlouvy_uzavrene_v_roce_2012_od_1_mil_k c_resp_od_500_tis_kc_vcetne_textu_smluv/$File/smlouvy_2012.pdf ŠMERDA, Radek. Občané si základní registry zaslouží. Informační systémy veřejné správy [online]. 2012 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.isvs.cz/obcane-sizakladni-registry-zaslouzi/ VAJSHAJPLOVÁ, Vanda. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Registr obyvatel [online]. 2012[cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf Vereinswesen. Bundesministerium für inneres [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.bmi.gv.at/cms/BMI_Vereinswesen/zmr/start.aspx VRBOVÁ, Eva. ZIFO,AIFO a bezpečnost osobních údajů v systému ZR. Správa základních registrů [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/uploads/prezentace/ISSS_2012/vrbova_mvcr.pdf VRBOVÁ, Eva. Informační bulletin Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže: Role ORG v systému základních registrů [online]. 2012[cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://uoou.cz/files/zpravodaj/bulletin_2012_01.pdf
72
Literatura
Zadávací dokumentace veřejné zakázky: Registr obyvatel. Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/registrobyvatel-implementace-informacniho-systemu.aspx Zadávací dokumentace veřejné zakázky: Registr práv a povinností. Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2009 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/registrprav-a-povinnosti-implementace-informacniho-systemu.aspx ZAJÍČEK, Zdeněk. Registry dat veřejné správy. In: EStat.cz [online]. 2009 [cit. 201303-06]. Dostupné z: http://www.estat.cz/data/zajicek_registry_dat_vs_1.pdf Základní registr osob od 1. července 2012. Praha.eu - Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.praha.eu/public/16/e7/40/1359423_239056_CSU_2012_kveten_prezent ace_ROS.pdf Základní registr osob pomůže sjednotit data o podnikatelích. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/zakladni_registr_osob_pomuze_sjednotit_data_o_p odnikatelich20120420 Základní registr práv a povinností (RPP). Egovernment [online]. 2009 [cit. 2013-0322]. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%203-08/11.pdf Základní registry pod lupou: Jak zjistíte, kdo a proč si o vás něco zjišťoval?. Lupa.cz [online]. 2012 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/zakladni-registry-pod-lupou-jak-zjistite-kdo-a-proc-si-ovas-neco-zjistoval/ Základní registry veřejné správy na začátku realizace. In: EGON News [online]. 2009 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/soubor/egon-news-special-k-3in2009.aspx Základní registry veřejné správy. Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2012 [cit. 2013-0305]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zakladni-registry-zakladni-registryverejne-spravy.aspx Základní registry veřejné správy. Ministerstvo vnitra ČR [online]. 2012 [cit. 2013-0305]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zakladni-registry-verejne-spravy.aspx Základní registry zvyšují transparentnost. Informační systém veřejné správy [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.isvs.cz/zakladni-registry-zvysujitransparentnost/ Základní registry. Mimořádná příloha časopisu Veřejná správa. 2011, č. 20. Dostupné z: http://www.szrcr.cz/uploads/priloha_Zakladni_registry_lowres_4_.pdf Zentrales Melderegister - ZMR. Bundesministerium für inneres [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.bmi.gv.at/cms/BMI_ZMR/behoerden/start.aspx
Literatura
73
Zentrales Melderegister. Wisur.at [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.wisur.at/zmr/ Změny českého eGovernmentu nekončí – na základní registry navazují další projekty. Odbor strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR [online]. 2013 [cit. 201304-05]. Dostupné z: http://www.osf-mvcr.cz/zmeny-ceskeho-egovernmentu-nekoncina-zakladni-registry?highlightWords=statistick%C3%A9+registry
8.3 Zákony Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení Vlády České republiky č. 661 ze dne 12. září 2012, o zajištění financování a podpory provozu projektů základních registrů v období 2013 až 2015.