M as ar yko v a u ni ve rz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika
ZÁKLADNÍ REGISTRY V ZAHRANIČÍ A V ČR Basic registers in foreign countries and in the Czech Republic Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. David Špaček, Ph.D.
Iveta TŮMOVÁ
Brno, 2011
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
T Ů M O V Á Iveta
Obor:
Veřejná ekonomika
Název tématu:
ZÁKLADNÍ REGISTRY V ZAHRANIČÍ A V ČR Basic registers in foreign countries and in the Czech republic
Zásady pro vypracování Problémová oblast: E-government je velmi aktuální tématikou reforem veřejné správy. S modernizací a informatizací veřejné správy přichází nové problémy. Problémy v procesu elektronizace veřejné správy souvisí například s multiplicitou a neaktuálností klíčových databází. Tyto potíže by měly vyřešit základní registry. Problémovou oblastí bakalářské práce budou základní registry v zahraničí a v ČR. Cíl práce: V první části bakalářská práce vymezí nezbytnou terminologii z oblasti elektronické veřejné správy a základních registrů. V druhé části budou shrnuty charakteristiky praxe základních registrů ve vybraných zahraničních zemích a diskutován vývoj základních registrů v ČR a současné problémy jejich české praxe. Postup práce a použité metody: 1. Vymezení cíle práce 2. Sběr informací 3. Analýza získaných informací a poznatků 4. Zhodnocení a závěry vyplývající z analýzy
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
35 – 45 stran
Seznam odborné literatury: OECD e-Government Studies. Belgium. Paris : OECD Publications Service, 2008. ISBN 97892-64-04786-0. Council of Europe. Computerised registers in the public sector : in Civil, Penal and Administrative Law. : Council of Europe Publishing, 1998. 289 s. ISBN 92-871-3596-7. Mates, Pavel - Smejkal, Vladimír. E-government v českém právu. Praha : Linde, 2006. 244 s. ISBN 80-7201-614-8. OECD e-Government Studies. Finland. Paris : OECD Publications Service, 2003. ISBN 92-6410259-0. Toth, Petr. Informační systémy státní správy a územní samosprávy. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993. 100 s. ISBN 80-7079-855-6. Špaček, David - Špalek, Jiří. Informační systémy ve veřejném sektoru. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2004. 120 s. ISBN 80-210-3503-X. Smejkal, Vladimír. Informační systémy veřejné správy ČR. Vyd. 1. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003. 121 s. ISBN 80-245-0533-9. Smejkal, Vladimír. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha : C.H. Beck, 2004. xxx, 770 s. ISBN 80-7179-765-0. OECD e-Government Studies. Rethinking e-Government Services: User-centred Approaches. Paris : OECD Publishing, 2009. 239 s. ISBN 978-92-64-05941-2. Základní registry veřejné správy. Egovernment. 2008. Vedoucí bakalářské práce:
Ing. David Špaček, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
22. 11. 2010
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
……………………………………
…………………………………………
vedoucí katedry
děkan
V Brně dne 22. 11. 2010
J m é n o a p ří j m e ní a u to r a :
Iveta Tůmová
N á z e v di p l om o v é p rác e :
Základní registry v zahraničí a v ČR
N á z e v p r ác e v a n g l i č t i n ě : republic
Basic registers in foreign countries and in the Czech
Katedra:
veřejné ekonomie
V e d ou c í d i pl om o v é pr á c e :
Ing. David Špaček, Ph.D.
Rok obhajoby:
2011
Anotace Předmětem bakalářské práce „Základní registry v zahraničí a v ČR“ je popis stávajícího stavu v oblasti základních registrů jak v zahraničí, tak v ČR. První část je zaměřena na úvod do problematiky modernizace a elektronizace veřejné správy a vysvětlení pojmu egovernment. Druhá část se již týká praxe základních registrů v jednotlivých zahraničních státech, které jsou v této oblasti daleko vyspělejší než Česká republika. Nakonec je věnován prostor již výhradně situaci v ČR, která podmínila vznik základních registrů, je zde popsáno základní fungování registrů a stávající stav jejich implementace. Annotation The goal of the thesis “Basic registers in foreign countries and in the Czech Republic” is to describe current situation in the area of basic registers in foreign countries and in the Czech Republic. The first part is focused on the introduction into the issue of modernization and computerization of public administration and describes the term egovernment. The second part discusses best practices and lessons learned from implementing basic registers in particular foreign countries that are more developed in this area than the Czech Republic. The last chapter concerns the situation in the Czech Republic, that motivated the creation of basic registers, there is described the functioning of basic registers and current situation of their implementation. Klíčová slova veřejná správa, e-government, eGON, informační systém, základní registr Keywords public administration, e-government, eGON, information system, basic register
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Základní registry v zahraničí a v ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Davida Špačka, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 10. května 2011 v l a s t n o r uč n í p od p i s a u t o r a
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Davidu Špačkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................................................... 11 1
2
Pojem e-government ............................................................................................................................... 12 1.1
Jednotlivé přístupy ......................................................................................................................... 12
1.2
Iniciativy eEurope ........................................................................................................................... 13
1.3
Přísup one-stop-shop, one-stop-government ..................................................................... 16
1.4
Hodnocení e-governmentu.......................................................................................................... 17
1.5
Měření e-governmentu ................................................................................................................. 19
Zahraniční praxe základních registrů............................................................................................... 22 2.1
Rakousko ............................................................................................................................................ 22
2.1.1
Centrální registr rezidentů ................................................................................................ 24
2.1.2
Centrální registr adres......................................................................................................... 25
2.1.3
Centrální registr společností............................................................................................. 25
2.1.4
Pomocný registr ..................................................................................................................... 25
2.2
Dánsko ................................................................................................................................................. 25
2.2.1
Centrální registr osob .......................................................................................................... 26
2.2.2
Centrální obchodní registr ................................................................................................. 26
2.2.3
Registr vlastnických práv půdy a majetku .................................................................. 26
2.3
Finsko ................................................................................................................................................... 26
2.3.1 2.4 3
Národní registr obyvatel..................................................................................................... 26
Nizozemí ............................................................................................................................................. 27
Vývoj informačních systémů a základní registry v ČR............................................................... 29 3.1
Koncepce budování informačních systémů veřejné správy .......................................... 30
3.2
Ministerstvo informatiky ............................................................................................................. 31
3.3
Strategie Smart Administration ................................................................................................ 31
3.4
Strategii rozvoje služeb pro informační společnost a Strategie implementace
eGovernmentu v území ............................................................................................................................... 32 3.5
Digitální Česko .................................................................................................................................. 33
3.6
eGON a Klaudie, symboly českého e-governmentu........................................................... 33
3.7
Fungující registry a rejstříky ...................................................................................................... 35
3.7.1
Problémy stávajících registrů........................................................................................... 36
3.8
Základní registry v ČR ....................................................................................................................36
3.9
Vymezení základních pojmů .......................................................................................................37
3.9.1
Referenční údaj .......................................................................................................................37
3.9.2
Agendový informační systém............................................................................................38
3.9.3
ORG ..............................................................................................................................................38
3.9.4
ISZR ..............................................................................................................................................40
3.9.5
Editor ..........................................................................................................................................40
3.10
Jednotlivé základní registry ........................................................................................................41
3.10.1
Registr obyvatel ROB ............................................................................................................41
3.10.2
Registr osob ROS ....................................................................................................................42
3.10.3
Registr územní identifikace adres a nemovitostí RUIAN ......................................42
3.10.4
Registr práv a povinností ....................................................................................................43
3.11
Vznik nového údaje v ZR...............................................................................................................44
3.12
Aktuální stav provozu základních registrů ...........................................................................44
3.12.1
Harmonogram naplnění základních registrů údaji ..................................................44
3.12.2
Elektronický občanský průkaz .........................................................................................45
3.13
Veřejné zakázky na provoz základních registrů .................................................................45
3.14
Konference Internet ve státní správě a samosprávě 2011 .............................................47
3.15
Srovnání praxe základních registrů v České republice a v zahraničí .........................48
ZÁVĚR ........................................................................................................................................................................49 Seznam použité literatury ...............................................................................................................................51 Knižní publikace ..............................................................................................................................................51 Časopisecké zdroje ..........................................................................................................................................52 Internetové zdroje...........................................................................................................................................52 Právní předpisy ................................................................................................................................................59 Seznam obrázků ..................................................................................................................................................60 Seznam tabulek ....................................................................................................................................................60 Seznam zkratek ....................................................................................................................................................61
ÚVOD Pojem e-government znamená modernizaci veřejné správy, prostřednictvím využití informačních a komunikačních technologií. Vede ke zjednodušení komunikace občana s orgány veřejné správy a zároveň ke zlepšení komunikace uvnitř veřejné správy. Problematika základních registrů, spadající do oblasti e-governmentu, zaměstnává politiky a odbornou veřejnost již mnoho let, jak v zahraničí, tak v České republice. Základní registry patří mezi nástroje e-governmentu, sloužící ke zlepšení, zefektivnění a zlevnění služeb veřejné správy. Činnost veřejné správy vyžaduje mimo jiné komunikaci s občany, proto je nutností o nich uchovávat určité osobní údaje. V zemích, kde neexistují centralizované a elektronizované registry údajů, orgány veřejné správy musí od občanů stále žádat aktuální údaje, kvůli tomu není komunikace dostatečně efektivní. Údaje uložené u různých orgánů veřejné správy mohou být špatné kvality, duplicitní a neidentické. Zavedení centralizovaného systému umožní orgánům veřejné správy poskytnout občanům lepší služby. Některé státy už tuto nepřehlednou situaci dokázaly vyřešit. Všechny orgány veřejné správy musejí používat aktuální údaje, které jsou uloženy v registrech a nesmí tyto údaje od občanů znovu vyžadovat. Situace bez možnosti získat potřebné údaje o občanovi spolehlivě z centrálního místa ale stále přetrvává v České republice. To by se mělo změnit se zavedením čtyř základních registrů – registru obyvatel, registru osob, registru práv a povinností a registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Tyto registry budou obsahovat platné a aktuální údaje. Orgány veřejné správy budou povinny tyto údaje využívat a nežádat je od občanů. Ke spuštění provozu systému základních registrů má dojít 1. července 2012. Bakalářská práce je rozdělena do tří kapitol, v první kapitole je vymezena problematika egovernmentu. Další dvě kapitoly se již týkají jednoho z nástrojů e-governmentu základních registrů. Ve druhé kapitole je přiblížena fungující praxe registrů v několika zahraničních zemích, které jsou v této oblasti daleko před Českou republikou. V poslední kapitole je popsán vývoj a aplikace myšlenky základních registrů v českém prostředí. V České republice byla potřeba zavedení základních registrů, obsahující platné údaje, chápana jako důležitý úkol již mnoho let. Implementace základních registrů, ale pokročila až se schválením zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Základní registry se nyní nachází ve fázi hodnocení nabídek na implementaci jednotlivých registrů. Cílem práce je přiblížit fungování základní registrů jak v zahraničí, tak především v ČR. Ukázat jednotlivé podobnosti a rozdíly ve fungování základních registrů v zahraničí a v ČR a poukázat na problematické zavádění základních registrů v ČR. Bakalářská práce obsahuje údaje dostupné ke konci měsíce dubna 2011.
11
1 Pojem e-government E-government is more about government than about “e”.1
E-government je v moderní informační společnosti často používaným pojmem.2 Má tu zvláštnost, že je používán v nejrůznějších národních jazycích a nepřekládá se. Podle Matese a Smejkala3 se tento výraz začlenil do moderní společnosti tak, že se k němu nehledá překlad v žádném jazyce. O to více se klade důraz na obsahové vymezení tohoto pojmu. Jedná se o „různé úkoly, které se zabývají elektronizací výkonu činnosti veřejné správy nebo v širším pojetí orgánů veřejné moci vůbec.“4
1.1 Jednotlivé přístupy Ministerstvo informatiky5 definuje e-government takto: „e-government představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií (dále ICT) s cílem optimalizovat interní procesy. Jejím cílem je pak rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu ke svým uživatelům.“6 Cílem egovernmentu podle Ministerstva informatiky je zefektivnit státní správu a zjednodušit její úkony, ale i vymezit procesně-správní charakter činností správních úřadů a jejich odraz ve funkcích informačních systémů. Podle OECD je pro e-government klíčové použití informací a komunikačních technologií a zvláště internetu, jako nástroje ke zlepšení vlády.7 Definice e-governmentu Evropské unie zdůrazňuje skutečnost, že se jedná o aplikaci ICT do procesů veřejné správy, při současném zavedení organizačních změn. Je tedy nutné nabýt a začít používat nové znalosti a dovednosti, za účelem zkvalitnění veřejných služeb.8 Podle přístupu OSN e-government vždy znamenal elektronickou veřejnou správu a výměnu informací a služeb s občany, podniky a orgány veřejné správy. V poslední době byl e-government považován jako synonymum k používání informačních technologií na zlepšení účinnosti a transparentnosti veřejné správy. Je ale důležité pod pojmem egovernment chápat také využívání ICT ke zlepšení komunikace s občany i podniky.
OECD. The e-Government Imperative, 2003. Používá ho ve svých dokumentech např. Evropská Unie i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). 3 MATES, Pavel; SMEJKAL Vladimír. E-government v českém právu. 4 MATES, Pavel; SMEJKAL Vladimír. E-government v českém právu, s. 9. 5 Definici po zrušení Ministerstva informatiky převzalo i Ministerstvo vnitra. 6 Ministerstvo vnitra. E-Government, 2008. 7 “the use of information and communications technologies and particularly the Internet, as a tool to achieve better government” OECD. The e-Government Imperative, 2003, s. 11. 8 Ec.Europa.eu. The Role of eGovernment for Europe´s Future, 2003, s. 4. 1 2
12
Definice e-governmentu podle OSN zní: „využívání informačních a komunikačních technologií a jeho aplikací, vládou pro poskytování informací a veřejných služeb lidem.“9 E-government pomáhá budovat důvěru mezi vládou a občany, což je jeden z nejzákladnějších prvků dobré vlády. Vnějšími překážkami pro zavádění e-governmentu mohou být například legislativa, finanční zdroje a technologická zaostalost. Vnitřní překážky zahrnují především spolupráci a také informační gramotnost všech zainteresovaných. Nejprve je potřeba se zaměřit na překážky vnější a po jejich vyřešení je teprve možné vzdělávat občany a úředníky a snažit se o spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Výhody e-governmentu jsou jasné – úspory času a peněz. Lidé nemusejí kvůli všem záležitostem na úřady, mohou si stáhnout formulář a následně jej i odeslat. Úředníci mohou řešit rutinní záležitosti pomocí standardizovaného dokumentu. Celkově se zlepšuje komunikace na všech úrovních státního aparátu, na úrovni horizontální i vertikální, odpadají náklady na poštovné, archivaci atd. Občané mají lepší přístup k informacím, mohou lépe kontrolovat činnost orgánů veřejné správy, to snižuje riziko korupce, nehospodárnost s veřejnými prostředky, protekci. Zájem občanů o veřejné záležitosti stoupá a s ním i ochota se angažovat.10 E-government nelze uvést do praxe jedním rozhodnutím, jedním zákonem. E-government je kontinuální proces a cílový stav není definován. Zavádění e-governmentu do praxe tvoří dlouhodobý proces spolupráce mezi státem a jeho občany, je tedy nutný postupný vývoj a změna v celé společnosti. Vývoj technologií a legislativy související s e-governmentem jsou důležitým a neustále se měnícím faktorem. Proto jsou potřeba i změny v celé společnosti týkající se především informační gramotnosti a důvěry ve veřejnou správu.
1.2 Iniciativy eEurope Pomocí iniciativ eEurope si Evropská unie klade cíle v oblasti informačních politik jednotlivých států. Pro Českou republiku se stala klíčovou iniciativa kandidátských států do Evropské unie s názvem eEurope+ 2003 z roku 2001,11 která vznikla jako reakce na akční plán členských států EU eEurope 2002 z roku 2000.12 V pořadí další iniciativy byly eEurope 2005 a i2010. Jejich cíle a zlepšení vidíme v tabulce 1. Tabulka 1: Iniciativy Evropské unie iniciativa
eEurope 2002
eEurope+
eEurope 2005
i2010
2003 cíle
- evropská
- levnější,
- do roku 2005,
- dobudovat jednotný evropský
mládež
rychlejší a
Evropa by měla
informační prostor
v digitálním věku
bezpečný
mít: online
United Nations Public Administration Network. UNDD Framework. MATES, Pavel; SMEJKAL Vladimír. E-government v českém právu, s. 10-11. 11 Epractice.e.u eEurope2003. 12 Epractice.eu. eEurope2002. 9
10
13
(tzn. mimo jiné internet do škol) - levnější internetové
- investice do lidí a znalostí
moderní veřejné služby (e-government, e-learning, e-
- posílit inovace a investice do výzkumu v oblasti ICT, rozvoj podnikání v ICT a reorganizaci podnikatelských procesů s
- podpora
health),
využívání
dynamické
Internetu
prostředí pro
- informační společnost podporující
pro výzkumné
elektronický
růst a vytváření nových pracovních
pracovníky a
obchod,
míst
studenty
bezpečnou
- veřejná správa
informační
online
infrastrukturu
připojení - rychlý internet
zlepšení
Internet
využitím ICT
- připojení
- zlepšení
- zlepšení
- zvýšil se počet Evropanů,
k internetu
v přístupu
dostupnosti
používajících internet téměř denně
v domácnostech
k online
vysokorychlost
ze 43 % (2005) na 56 % v (2008)
se zdvojnásobilo
službám
ního připojení
veřejné správy
a služeb
- snížily se ceny připojení
- počet
k internetu
uživatelů
- více služeb veřejné správy je online
v oblasti egovernmentu
- 50 % evropských domácností a 80 % podniků mají trvalé připojení - nabídka plně dostupných veřejných služeb online pro občany
internetu
stoupla na 50 % (2007) vůči 27 %
výrazně stoupl
(2004) a pro podniky vzrostla až na
- ve školách
70 % oproti 58 % (2004),
došlo ke
- jedna třetina občanů a 70 %
zlepšení
podniků využívá služeb e-
využívání
governmentu
internetového připojení a ICT
Pramen: Koncepční dokumenty k iniciativám eEurope 2002, eEurope+, eEurope 2005, i2010. Následníkem i2010 je Digital Agenda for Europe 2020, která je jednou ze sedmi částí strategie The Europe 2020.13 Jsou jimi mimo jiné: -
inovace v Unii – zlepšení podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací,
-
mládež v pohybu – usnadnění vzdělání a vstupu mladých lidí na pracovní trh,
-
digitální program pro Evropu – urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky.14
Europe 2020 – A strategy for smart, sustainable and inklusive growth (Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podorující začlenění) 14 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Strategie Europe 2020. 13
14
Digitální agenda rozpracovává strategii Evropa 2020 v oblasti ICT. Obecným cílem je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlém internetu. Aktuální situaci za rok 2010 v oblasti e-governmentu vidíme na obrázcích 1 a 2. Obrázky znázorňují využívání internetu jedinci ke komunikaci s veřejnou správou respektive k podávání vyplněných formulářů veřejné správy. V obou ukazatelích vévodí Dánsko a následují ho další severské země, Nizozemí a například Irsko. Česká republika se nachází až na posledních místech. Obrázek 1: Jedinci, používající internet ke komunikaci s veřejnou správou v roce 2010 Jedinci, používající internet ke komunikaci s veřejnou správou v roce 2010 80 70 60 50 40 30 Procenta jedinců (16-74 let)
20 10 Dánsko Norsko Irsko Švédsko Nizozemí Finsko Lucembursko Estonsko Slovinsko UK Rakousko Francie Slovensko Belgie Španělsko ČR Itálie Řecko
0
Pramen: Eurostat
15
Obrázek 2: Jedinci, používající internet k podávání vyplněných formulářů veřejné správy v roce 2010 Jedinci, používající internet k podávání vyplněných formulářů veřejné správy v roce 2010 60 50 40 30 20 Procenta jedinců (16-74 let)
10
Dánsko Estonsko Nizozemí Norsko Švédsko Finsko Francie Portugalsko Lucembursko Irsko Belgie Španělsko Rakousko Slovensko Slovinsko Itálie ČR Řecko
0
Pramen: Eurostat
1.3 Přísup one-stop-shop, one-stop-government One-stop-government je jedním z velmi slibných konceptů moderní veřejné správy v oblasti poskytování služeb. Ve velkém množství zemí je tento koncept velmi důležitou součástí e-governmentu. Koncept vychází z obecnějšího pojmu one-stop-shop, který se používá ve smyslu umístění více služeb na jednom místě, jednoduše přístupných pro zákazníka. V případě one-stop-government se jedná přímo o komunikaci veřejné správy a občanů, při které si občané mohou vyřídit všichny potřebné záležitosti na jednom místě 24 hodin denně 7 dní v týdnu. V posledních letech je tento pojem chápán ještě úžeji ve smyslu jednoho virtuálního místa, webového portálu. Koncepce one-stop-government přináší lepší kvalitu ve formě levnějších a rychlejších služeb a tedy i výhodu jak pro občany a podniky, tak i samotnou veřejnou správu.15 Mnohé členské státy EU zřídily koncepci one-stop-government. Jedná se například o Slovensko, Irsko, Island. Španělsko, Spojené království a Švýcarsko.16 V případě České republiky může být zmíněn projekt Czech POINT. Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy tak, aby obíhala data a ne občan. Občané si na takovýchto
Montenegro : NISPAcee. One-stop-government : Critical analysis of the concept and its implementation in the selected countries, s. 1-3. 16 Europe´s Digital Competitiveness Report : Main achievements of the i2010 strategy 2005-2009. Luxembourg : Publications Office of the European Union, 2009. 203 s. ISBN 978-92-79-12823-3. s. 92. 15
16
místech mohou vyřídit např. výpis z Katastru nemovitostí, z Obchodního rejstříku, z Živnostenského rejstříku, z Rejstříku trestů atd.17
1.4 Hodnocení e-governmentu Hodnocením e-governmentu se zabývá například Evropská unie nebo OSN, v následujícím textu bude popsán přístup Evropské unie. Evropská unie provádí studie benchmark známé jako EU eGovernment Benchmark (EUeGovBe). Při tomto hodnocení používá 20 základních služeb a pět úrovní vyspělosti modelu. Hodnocení úrovně sofistikovanosti neboli úplné elektronizace v případě elektronických služeb se v roce 2009 zúčastnilo 27 členských států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Turecko (tedy EU 27+). Sofistikovanost je hlavním indikátorem používaným k ohodnocení dvaceti základních služeb a pěti úrovní vyspělosti modelu. 1. úroveň informační – poskytování informací, jako jsou úřední hodiny, kontakty na veřejně přístupné internetové stránce, 2. úroveň jednosměrně interaktivní – z veřejně přístupné stránky si uživatel může stáhnout úřední dokumenty a formuláře, 3. úroveň obousměrně interaktivní – uživatel může dokumenty odeslat zpět, 4. úroveň transakční – možnost elektronicky využít příslušnou elektronickou službu (přijetí rozhodnutí a uskutečnění finanční transakce), 5. úroveň automatizovaná (personalizovaná) – elektronické služby jsou plně automatizované bez přímého podnětu uživatele služeb.18 Jednotlivé úrovně vidíme na obrázku 3 a základní služby v tabulce 2.
17
Český úřad zeměměřičský a katastrální. Výroční zpráva ČÚZK, s. 25.
18
Informatizacia.sk.. Správa o pokroku v oblasti informatizácie spoločnosti za rok 2009 .
17
Obrázek 3: Sofistikovanost v EU 27+ v roce 2009
Pramen: ŠUSTA, Antonín. ÚOOÚ a jeho nové kompetence v roce 2010 : Informační systém ORG. Tabulka 2: Dvacet základních služeb Veřejné služby pro občany
Veřejné služby pro podnikatele
1. daně z příjmu
13. sociální přídavky pro zaměstnance
2. služby hledání zaměstnání
14. daně společností
3. výhody sociálního zabezpečení
15. DPH
4. osobní dokumenty (pasy / řidičské
16. registrace nové společnosti
průkazy) 5. registrace vozidel 6. žádost o stavební povolení 7. oznámení pro policii
17. odevzdání dat pro statistické úřady 18. celní deklarace 19. povolení týkající se životního prostředí 20. veřejné zprostředkování
8. veřejné knihovny 9. certifikáty 10. zápis do vyššího vzdělání 11. oznámení o stěhování 12. zdravotnické služby Pramen: ŠUSTA, Antonín. ÚOOÚ a jeho nové kompetence v roce 2010 : Informační systém ORG. 18
Obrázek 4: Pořadí EU 27+ dle sofistikovanosti služeb 2007-2009
Pramen: Ec.europa.eu. Smarter, Faster, Better eGovernment s. 5. Česká republika obsadila v sofistikovanosti služeb 20. místo. V roce 2009 nedosáhla ani na průměr EU 27+. V čele stojí Malta, následovaná Portugalskem, Švédskem a například Rakouskem.
1.5 Měření e-governmentu Existuje několik přístupů k měření e-governmentu, ale neexistuje jeden, který by byl všeobecně uznávaný. Mezi společné ukazatele patří hospodářská vyspělost, technologický rozvoj a úroveň vzdělání. Dva z těchto tří faktorů - technologický rozvoj a úroveň vzdělání používá OSN k hodnocení online služeb prostřednictvím indexu rozvoje e-governmentu.19 Index rozvoje e-governmentu je široce uznávaná metoda měření kapacity veřejného sektoru na poskytování služeb elektronických a mobilních. Je to jedna z metod, která byla vytvořena za spolupráce soukromého a veřejného sektoru a obsahuje tak potřeby a pohledy obou sektorů na rozvoj e-governmentu. Maximální hodnota indexu je jedna, minimální nula. Index je vypočítán pomocí váženého průměru tří nejdůležitějších faktorů rozměru elektronické veřejné správy: rozsah a kvalita online služeb, telekomunikační připojení a lidské zdroje.20
19 20
E-government developement index - EGDI United Nations Public Administration Network. United Nations E-Government Survey 2010, s. 93-109.
19
Tabulka 3: Hodnota indexu rozvoje e-governmentu – Nejlépe hodnocené země Evropy Hodnota indexu rozvoje místo
e-governmentu
země
Pořadí ve světě
2010
2008
2010
2008
1
Spojené království
0,8147
0,7872
4
10
2
Nizozemí
0,8097
0,8631
5
5
3
Norsko
0,8020
0,8921
6
3
4
Dánsko
0,7872
0,9134
7
2
5
Španělsko
0,7516
0,7228
9
20
6
Francie
0,7510
0,8038
10
9
7
Švédsko
0,7474
0,9157
12
1
8
Německo
0,7309
0,7136
15
22
9
Belgie
0,7225
0,6779
16
24
10
Švýcarsko
0,7136
0,7626
18
12
Světový průměr
0,4406
0,4514
Pramen: United Nations Public Administration Network. United Nations E-Government Survey 2010, s. 71. Státy Evropy mají index rozvoje e-governmentu nad světovým průměrem. Tabulka 3 ukazuje nového lídra v této oblasti – Spojené království. V deseti nejúspěšnějších státech Evropy je pět zemí západní Evropy, ze severní Evropy čtyři státy a jeden z jižní. V tabulce 4 vidíme země východní Evropy, kde je zahrnuta i Česká republika, a jejich pořadí podle tohoto indexu. Tabulka 4: Hodnota indexu rozvoje e-governmentu – Hodnocení zemí východní Evropy Hodnota indexu rozvoje země
Pořadí ve světě
e-governmentu 2010
2008
2010
2008
Maďarsko
0,6315
0,6494
27
30
Česká republika
0,6060
0,6696
33
25
Slovensko
0,5639
0,5889
43
38
Bulharsko
0,5590
0,5719
44
43
Polsko
0,5582
0,6134
45
33
20
Rumunsko
0,5479
0,5383
47
51
Ukrajina
0,5181
0,5728
54
41
Rusko
0,5136
0,5120
59
60
Bělorusko
0,4900
0,5213
64
56
Pramen: United Nations Public Administration Network. United Nations E-Government Survey 2010, s. 72.
21
2 Zahraniční praxe základních registrů V Evropě základní registry fungují v některých zemích již delší dobu a to například ve státech severských – Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko, dále v Estonsku, Nizozemí, Belgii a v Rakousku.21 Například v Dánsku byl centrální registr osob zaveden již v roce 1967. V této kapitole bude věnován prostor e-governmentu a registrům v Rakousku, protože fungování základních registrů v Rakousku bývá vyzdvihováno jako vzor pro českou praxi. Dále bude představena praxe registrů v Dánsku, Nizozemí a registru obyvatel ve Finsku. Nejvíce prostoru však bude věnováno Rakousku a poté Dánsku, další dva státy – Nizozemí a Finsko, jsou zde uvedeny jako doplňkové příklady států, kde základní registry také fungují. Srovnání praxe základních registrů v zahraničí a v ČR bude uvedeno až ke konci další kapitoly, poté co bude vysvětleno, jak budou fungovat základní registry v České republice.
2.1
Rakousko
Česká praxe e-governmentu bývá často porovnávána s rakouským modelem, který je od roku 2004, podle studie benchmark, prováděnou pod záštitou Evropské Komise, jedním z nejvyspělejších v Evropě. Snahy implementovat služby e-governmentu v Rakousku začaly v 90. letech. V roce 1997 byla spuštěna pilotní verze webu HELP.22 Tato internetová stránka je vytvořena pro občany, jako opora při komunikaci s veřejnou správou. Dalším velmi důležitým krokem k rozvoji e-governmentu byla dohoda o spolupráci v oblasti IT mezi federálními autoritami a regiony z roku 1998. V roce 2000 rakouská vláda schválila iniciativu e-Austria jako součást iniciativ eEurope. Rakouská vláda si nastavila cíl – do roku 2005 poskytovat všechny administrativní postupy elektronicky.23 Od roku 2001 byla politika rozvoje e-governmentu v centru zájmu vlády. V březnu roku 2002 byl spuštěn centrální registr rezidentů.24 V roce 2004 vstoupil v platnost zákon o egovernmentu. Tento zákon vytváří právní základy pro vývoj e-governmentu a podle něho orgány veřejné správy musejí poskytovat plně elektronické služby.25 V roce 2006 se Rakousko poprvé umístilo na prvním místě v benchmarkingu e-governmentu prováděný Evropskou Komisí. Tabulka 5: Vývoj rakouského e-governmentu Datum
Vývoj e-governmentu
1997
pilotní verze webu HELP http://www.help.gv.at/
2002
Centrální registr rezidentů
2003
Citizen Card
CHÝLEK, Jaroslav. Datové schránky a základní registry v roce 2010, s. 20. http://www.help.gv.at/ 23 Zencl.nl. E-government in Austria, s. 4. 24 Zentrales Melderegister, ZMR 25 Zencl.nl. E-government in Austria, s. 4. 21 22
22
leden 2004
plně elektronická tvorba právních předpisů
březen 2004
e-Government Act
červen 2005
Registr adres
listopad 2005
eCard (elektronická karta zdravotního pojištění)
2008
elektronický podpis
leden 2009
nová verze webu HELP www.myhelp.gv.at
listopad 2009
plná online dostupnost podle evropského benchmarkingu eGovernmentu
leden 2010
spuštění portálu one-stop-shop pro podnikatele26
Pramen: Epractice.eu. EGovernment Factsheet - Austria – History. Dokument Administration on the Net – An ABC Guide to E-Government in Austria,27 vytvořený pro osvětu občanů v oblasti e-governmentu, popisuje použití služeb egovernmentu při komunikaci s veřejnou správou ne jako nutnost a způsob nahrazující klasickou osobní komunikaci s úřady, ale jako alternativu k tomuto původnímu přístupu. Tradiční komunikace s úřady zůstává použitelná pro ty, kteří preferují osobní kontakt nebo jen nejsou seznámeni s výhodami a možnostmi e-governmentu. Rakousko se ztotožňuje s definicí Evropské unie, podle níž je e-government definován jako: „Použití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě v kombinaci s organizačními změnami a novými dovednostmi s cílem zlepšit veřejné služby a demokratické procesy a posílit podporu veřejných politik.“28 Rakouská zkušenost ukazuje, jak důležité je zapojení na všech úrovních veřejné správy a také, jak důležité je zapojení všech úrovní společnosti tak, aby všichni byli součástí rozvoje a využívání služeb a zároveň byli dostatečně informováni o celé problematice.29 Cílem registrů je zabezpečení fungování mechanismů e-governmentu. Vznikem Centrálního registru rezidentů byla vytvořena infrastruktura elektronické identifikace občanů. Díky tomuto registru mohou být informace uloženy elektronicky. To znamená, že jednotlivé orgány veřejné správy si nemusí zřizovat své vlastní registry.30 V Rakousku je zákonem zakázáno, aby záznamy o osobách v různých registrech byly spojitelné společným identifikátorem. Pro úspěch v oblasti e-governmentu je obecně důležité mít jasné, srozumitelné a fungující přístupy k identifikaci a autentizaci osob,31 a platí to i pro využití registrů. Každý občan je tedy veden v registru rezidentů pod číslem ZMR, pod tzv. bezvýznamovým identifikátorem, toto číslo má každý občan přiděleno a uloženo ve svém elektronickém průkazu občana. Osoba, ale pod tímto číslem v databázi není vedena, pro https://www.usp.gv.at/Portal.Node/usp/public Digital Austria. Administration on the Net : An ABC Guide to E-Government in Austria, s. 10. 28 Digital Austria. Administration on the Net : An ABC Guide to E-Government in Austria, s. 10. 29 POLÁK, Jiří; MARČAN, Miloslav. Rakouská zkušenost? Zajímavá a inspirativní! s. 44-47. 30 Austria. Administration on the Net : An ABC Guide to E-Government in Austria, s. 106-109. 31 Identifikace – zjištění o koho jde, autentizace – ověření správnosti 26 27
23
tento účel se vytváří tzv. zdrojový kód (Source PIN). Fyzickým osobám nezapsaným v registru rezidentů je přidělen zdrojový kód z tzv. doplňkového registru. Každá osoba je vedena v databázi daného sektoru pod jiným identifikátorem sektorovým PINem (ssPIN – sector specific Personal Indentifier
Number). Tento sektorový PIN je odvozen ze
zdrojového čísla a kódu daného sektoru.32 Identifikace osob v Rakousku probíhá tak, že rozhraní centrálních registrů jednocestnou33 funkcí vygeneruje ze ZMR čísla tzv. zdrojový PIN, ten se nikde neukládá. Zdrojový PIN se využije jako vstup do jednocestné funkce, která z hodnoty zdrojového PINu a kódu sektoru vygeneruje tzv. sektorový PIN, ten pak slouží jako jednoznačný identifikátor osoby v daném sektoru. Jeden určitý člověk potom má v informačních systémech různých resortů různé identifikátory. Bez účasti rozhraní a příslušného registru rezidentů nelze propojit údaje jednoho jedince ze dvou a více databází různých resortů. Tím vzniká transparentnost a ochrana osobních dat.34 Rakouský systém používá elektronickou kartu občana. Karta občana je nosičem zdrojového čísla a obsahuje nástroje pro prokázání identity, tedy autentizaci a to pomocí elektronického podpisu. Technická realizace elektronické karty může být různá – čipová karta, SIM karta mobilního telefonu atd.35 Pokud osoba nemá u sebe občanskou kartu, je možné zdrojové číslo získat ze zvláštního registru zdrojových čísel. V Rakousku je Správa Registru zdrojových údajů svěřena Komisi pro ochranu dat.36 Zdrojový PIN není používán pouze fyzickými osobami, které ho mají uložen na elektronické kartě občana, ale i právnickými osobami pro vstup do Centrálního registru společností. Existuje i registr zdrojových PINů (PIN Source Register), který je pouze virtuálním registrem, který generuje zdrojové PINy a kódy sektoru a hned poté je maže.37
2.1.1 Centrální registr rezidentů38 Právní základy pro tento registr byly položeny zákonem z roku 2001 – Registration Act39. Spolkové ministerstvo pro vnitřní záležitosti provozuje a poskytuje služby v této oblasti. Orgány odpovědné za ochranu osobních údajů jsou orgány odpovědné za registraci. Údaje uložené v registru rezidentů se skládají z: -
údajů o totožnosti (jména, pohlaví, datum narození, národnost), pokud jde o osobu bez rakouské národnosti, pak jsou zde uvedeny údaje o cestovním dokladu),
KMENT, Vojtěch. Měli bychom převzít rakouský e-government? Jednocestnost – ze zdrojovéhp PINu nelze zpět odvodit původní číslo. 34 KMENT, Vojtěch. Měli bychom převzít rakouský e-government? 35 KOFRÁNEK, Jiří. Pro informatiku vnitro není řešení, pouze nebezpečí. 36 obdoba českého Úřadu pro ochranu osobních údajů 37 NEUWIRT, Karel. Elektronická identifikace občana v systémech eGovernment, s. 48. 38 Zentrales Melderegister 39 Meldegesetz 32 33
24
-
údajů o bydlišti (ulice, číslo domu, číslo budovy, směrovací číslo, jméno vlastníka).40
Fyzické osoby jsou zde identifikovány na základě sektorového osobního identifikátoru (PINu), který je generován ze zdrojového PINu a ten je odvozen od čísla ZMR, toto unikátní číslo mají všechny osoby registrované v registru rezidentů. Data uchovávaná v tomto registru musí být aktuální, veškeré změny národnosti, jména atd. musí být oznámeny.
2.1.2 Centrální registr adres41 Registr vznikl v roce 2005, základy pro založení registru adres byly položeny zákonem o budovách a domech a zeměměřičským zákonem. Tyto zákony umožnily vytvoření databáze geografických adres celého Rakouska. Tento registr je udržován spolkovým úřadem pro metrologii a zeměměřičství a obsahuje geokódované adresy objektů. Jednotlivé adresy obsahují množství informací (okres, obce, ulice, katastry okresů). Každému pozemku je přidělen kód a každé budově číslo.42
2.1.3 Centrální registr společností43 Tento registr hraje důležitou roli v celém e-governmentu a staví na zákoně Associations Act44 z roku 2002. Stejně jako Centrální registr residentů i registr společností obsahuje identifikační číslo (tzv. ZVR číslo). Tento registr je veden Federálním Ministerstvem pro vnitřní záležitosti. Data vedená místními registry společností jsou převáděna do Centrálního registru společností.45
2.1.4 Pomocný registr V Rakousku se dále používá tzv. Pomocný registr, ten je pro občany, kteří nejsou rezidenti (např. Rakušané bydlící v zahraničí) nebo pro nefyzické osoby (jako např. církve).46
2.2 Dánsko Dánsko spolu s Rakouskem patří na přední příčky v elektronizaci veřejné správy. Orgány veřejné správy v Dánsku jsou povinny používat údaje ze základních registrů. Na ochranu proti zneužívání informací vedených v základních registrech mohou občané zkontrolovat, jaká data jsou o nich vedena a ve většině případů také, kdo údaje o nich použil nebo nahlížel do jejich osobních údajů.47 Občané mají přehled o tom, kdo má k jeho údajům přístup a může tak zároveň zjistit, kdo údaje o něm zjišťoval.48
Digital Austria. Administration on the Net : An ABC Guide to E-Government in Austria, s. 111. Adressregister 42 Digital Austria. Administration on the Net : An ABC Guide to E-Government in Austria, s. 109. 43 Zentrales Vereinsregister 44 Vereinsgesetz 45 Digital Austria. Administration on the Net : An ABC Guide to E-Government in Austria, s. 111-112. 46 Digital Austria. Administration on the Net : An ABC Guide to E-Government in Austria, s. 108. 47 Devoteam.dk. Experiences from a Scandinavian perspective 48 JUNGOVÁ, Ivana. Website story : Nahlašovat, nahlašovat a ještě jednou nahlašovat, s. 24. 40 41
25
Všichni občané mají jedinečné identifikační číslo CIR, kterým se přihlašují do registrů. Pokud se občan přestěhuje, nový údaj zadá pouze do registru osob a nová informace je poskytnuta dalším subjektům.
2.2.1 Centrální registr osob49 Od roku 1924 jména, adresy, rodinný stav, místo narození atd. byly systematicky registrovány pro každou osobu s trvalým pobytem v Dánsku, tyto registry byly ale pouze na obecní úrovni. V roce 1968 vznikl systém civilní registrace, spojením ručně vedených registrů o dánských občanech. Každému občanu bylo přiděleno identifikační číslo. Registr osob nyní spadá do působnosti ministerstva vnitra a sociálních věcí.50 V registru osob jsou vedeni občané Dánska a další dánští rezidenti. Jsou zde uloženy tyto údaje: jméno, datum a místo narození, adresa, rodiče, děti, rodinný stav, číslo sociálního pojištění. Jako identifikátor slouží číslo CIR vygenerované z Centrálního registru osob, pod kterým se občané přihlašují. Toto číslo se skládá z deseti cifer, z nichž prvních šest je občanovo datum narození. Z CIR čísla je možno rozlišit, jestli se jedná o muže či ženu. V Dánsku občané vlastní osobní identifikační kartu, ID-card.
2.2.2 Centrální obchodní registr51 Registr společností vznikl v roce 1975. Obsahuje informace o jakýchkoli osobách samostatně výdělečně činných a zaměstnavatelích, kteří jsou oprávněni nebo povinni se zaregistrovat. Zaměstnavatelé jsou identifikováni číslem CVR. Registr obsahuje např. údaje: o vlastníku, klasifikaci podnikání, výročních zprávách, IČO atd.
2.2.3 Registr vlastnických práv půdy a majetku Vznikl v roce 1977. Jako identifikátor zde slouží majetkové číslo a adresa nemovitosti. Uloženy popisy jednotek nemovitostí, oblast, kde se nemovitost nachází, nebo i záznamy o instalacích.52
2.3 Finsko 2.3.1 Národní registr obyvatel Finský informační systém obyvatelstva je založen na spojení dvou zdrojů informací a to na základě historického vývoje – zdrojů světských a náboženských. Toto propojení funguje již od 16. století, kdy švédský král Gustav Vasa zahájil správní reformy a snažil se zvýšit efektivitu výběru daní. Pro tyto účely byl vytvořen registr půdy. Registr obyvatel fungoval ve Finsku od roku 1634, původně to byl registr obyvatel, platících daň z hlavy. Později se stal administrativním nástrojem na usnadnění určení místa bydliště, pro účely vojenských
Det Centrale Personregister Det Centrale Personregister. Det Centrale Personregister. 51 Centrale Virksomhedsregister 52 BABKOVÁ, Teresa. Dánské zkušenosti, s. 26. 49 50
26
náborů apod. Do roku 1652 vedení údajů o obyvatelstvu bylo úkolem duchovenstva, ale následně se stalo úkolem úředníků.53 Velké změny proběhly v 50. a 60. letech 20. století, kdy bylo potřeba začít řešit problémy týkající se duplicitních údajů. Proto proběhla legislativní reforma registru obyvatel a jako cíl bylo stanoveno zavedení elektronického centrálního registru. V roce 1969 bylo založeno Centrum registru obyvatel a v roce 1971 byl představen elektronický registr. Centrum registru obyvatel v současné době vede informační systém obyvatel ve spolupráci s místními úřady. Finský informační systém obyvatel slouží k různým funkcím – volební opatření, výběr daní, soudní správa, výzkum a sestavování statistik. Základní údaje pro informační systém obyvatelstva byly shromážděny prostřednictvím sčítání lidu a domů. Od 1. listopadu 1980 jsou informace o stavebních projektech podléhající povolení získávány přímo od obcí, proto jsou údaje o stavbách postavených po roce 1980 více rozsáhlé. Základní informace pro informační systém obyvatel týkající se nemovitostí a jejich vlastníků byly převzaty z katastru nemovitostí.54 Informační systém obyvatel obsahuje základní informace o finských občanech a cizincích, žijících dlouhodobě ve Finsku. Podle informačního zákona obyvatel 661/2009 jsou osobní data uchovávána pro účely identifikace osob, ověření jejich situace týkající se osobního a rodinného stavu. Základní osobní údaje obsahují: jméno, identifikační kód, adresu, státní občanství, rodinný stav, datum narození a další údaje, které nemusí být zveřejněny jako omezení způsobilosti k právním úkonům, mateřský jazyk, povolání.55 Osobní identifikační kód byl představen poprvé v 60. letech 20. století. Toto číslo identifikuje osobu lépe než jméno. Identifikační kód je přidělen finským občanům i těm žijícím mimo Finsko, dále potom cizincům, žijícím ve Finsku více než jeden rok. Centrum registru obyvatel vytváří elektronickou identitu pro občany, tím že jim přiděluje osobní identifikační kód. Tento elektronický identifikátor, který je vytvořen po obdržení identifikační karty, je využíván na elektronickou identifikaci a bezpečné vyřizování.56
2.4 Nizozemí Rozvoj základních registrů v Nizozemí si klade za cíl to, o co se Napoleonův papírový registrační systém snažil již před dvěma stoletími, tedy utvořit průhledný systém dat, s dobrou dostupností a vysokou mírou aktuálnosti dat. Cíle nizozemské vlády v oblasti základních registrů jsou: nezjišťovat dvakrát stejnou informaci, být orientován na zákazníka (občana), řádná organizace, spolehlivá a digitální data. Mezi hlavní charakteristiky základních registrů patří: právní regulace, povinnost využívání, hlášení chyb.57 Vrk.fi. Cooperation and core duties. Vrk.fi. Cooperation and core duties. 55 Vrk.fi. Cooperation and core duties. 56 Vrk.fi. Cooperation and core duties. 57 Ministry of Housing. Napoleon’s registration principles in present times: The Dutch System of Key Registers, s. 1-2. 53 54
27
V Nizozemí funguje např. Registr osob nebo Registr adres a budov. Každý registr je použitelný zvlášť, ale využívání registrů dohromady tvoří velmi silnou informační infrastrukturu. Například Registr osob sám o sobě neobsahuje informace o adresách, ale pomocí propojení s Registrem adres a budov, jsou tyto informace zjistitelné.
28
3 Vývoj informačních systémů a základní registry v ČR Do poloviny devadesátých let v České republice neexistovala ucelená koncepce státní politiky v oblasti informačních systémů. Do roku 1990 státní správa vedla velké množství informačních systémů, avšak většinou ve formě papírových kartoték a evidencí. Výsledkem je dnes existence stovek neprovázaných rejstříků, seznamů a databází, které obsahují duplicitní údaje. S nástupem právního demokratického státu je možno vykonávat veřejnou moc pouze v mezích a způsoby stanovenými zákony, proto i každý informační systém může fungovat jen na základě zákona. Proto bylo nutností začít nepřehlednou situaci postupně měnit. V roce 1991 vznikla Komise pro státní informační systémy a v roce 1996 Úřad pro státní informační systém (dále ÚSIS), který byl ustaven zákonem č. 272/1996 Sb., a převzal kompetence v oblasti budování státního informačního systému od bývalého Ministerstva hospodářství ČR. Tyto orgány neměly vymezeny konkrétní kompetence a pravomoci a tedy tuto situaci nijak nevyřešily.58 Podle usnesení vlády č. 78 z roku 1992 měl být do 31. 1. 1993 předložen návrh globální architektury informační soustavy České republiky, který by byl založen na projektech základních registrů a základních koncepcích rezortních informačních systémů. Tento úkol však splněn nebyl. Vláda pokročila v budování státního informačního systému až v roce 1995, kdy souhlasila s materiálem Výstavba státního informačního systému České republiky s využitím komunikační sítě Ministerstva financí ostatními rezorty. Tento materiál předpokládal, že součástí státního informačního systému bude registr nemovitostí, registr obyvatel a registr ekonomických subjektů.59 V roce 1999 bylo schváleno hned několik zákonů, které přispěli k vývoji e-governmentu, byl to například zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. V roce 1999 ÚSIS vypracoval dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti.60 Tento dokument popisuje cíle a snahy vlády na cestě za informační společností. Vláda si zde určila osm prioritních oblastí státní informační politiky, kterými jsou mimo jiné informační gramotnost, rozvoj informačních systémů veřejné správy, komunikační infrastruktura, důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat, stabilní a bezpečná informační společnost. Tento dokument uvedl důležitost schválení zákona týkajícího se základních registrů.61
MATES, Pavel ; SMEJKAL, Vladimír . E-government v českém právu, s. 24-26. MATES, Pavel ; SMEJKAL, Vladimír . E-government v českém právu, s. 25-29. 60 Epractice.eu. Státní informační politika – cesta k informační společnosti. 61 Epractice.eu. Státní informační politika – cesta k informační společnosti, s. 55. 58 59
29
3.1 Koncepce budování informačních systémů veřejné správy Dalším důležitým dokumentem v pořadí, navazujícím na dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti se stala Koncepce budování informačních systémů veřejné správy (dále jen Koncepce), která vznikla v roce 1999. Koncepce byla vytvořena v době velkého rozmachu ICT, řada veřejných institucí ICT zaváděla, chyběla však koordinace. Úřady chápaly ICT jako prostředek k uchovávání dat, ale nikoli jako prostředek služby občanům. Dalším z problémů byla absence závazných pravidel pro spolupráci mezi jednotlivými subjekty ve sdílení a výměně dat.62 Koncepce63 zmiňuje několik nejdůležitějších problémů způsobující nedobrý stav informačních systémů veřejné správy (dále ISVS): -
realizace rozhodovacích a kontrolních procesů bez dostatečných relevantních aktuálních informací a bez využití moderních prostředků,
-
nedostatečné legislativní zázemí pro využívání nových technologií,
-
nízká úroveň horizontální i vertikální komunikace a spolupráce uvnitř subjektů veřejné správy, jak mezi sebou navzájem tak i ve vztahu k okolí,
-
nedostatečná informovanost veřejnosti o činnosti a hospodaření veřejné správy a z toho plynoucí nedostatečná veřejná kontrola,
-
nesystematické vzdělávání pracovníků veřejné správy zaměřené na využití nových technologií a postupů.64
Cílů ISVS je podle Koncepce hned několik, patří mezi ně zvýšení efektivity a autority veřejné správy, posílení důvěry občanů a také zvýšení transparentnosti. Také problematice základních registrů je v Koncepci věnován dostatek prostoru. Za základní registry byly v té době považovány: registr obyvatel, registr ekonomických subjektů, registr nemovitostí a registr územní identifikace. Základní registry by měly být podle Koncepce vytvořeny jako centrální a celoúzemní síť kontaktních míst veřejné správy. Informace by měly být vedeny pouze na jednom místě a měly by mít právní závaznost. Obsah základních registrů by měl být zdrojem dat pro ostatní registry, přičemž základní registry si budou vzájemně poskytovat informace. Cílem základních registrů je nahradit neúplné a nepřesné informace nacházejících se na mnoha místech zároveň. To by vedlo ke zkvalitnění přístupu k informacím a zefektivnění činnosti veřejné správy. Je zde myšleno i na konfrontaci zahraničních zkušeností. Zahraniční zkušenosti by měly být využity při zavádění základních registrů v České republice.65 Složitá a nepřehledná situace se posunula dobrým směrem zákonem č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. ÚSIS byl zrušen a podle tohoto zákona byla působnost svěřena Úřadu pro veřejné informační systémy, ten byl v roce 2003 nahrazen Ministerstvem informatiky. Isvs.cz. E-government - Strategické dokumenty. Isvs.cz. Koncepce budování informačních systémů veřejné správy. 64 Isvs.cz. Koncepce budování informačních systémů veřejné správy, s. 3. 65 Isvs.cz. Koncepce budování informačních systémů veřejné správy, s. 7-9. 62 63
30
3.2 Ministerstvo informatiky Důležitým orgánem působící v oblasti elektronizace veřejné správy se na několik let stalo Ministerstvo informatiky. To vzniklo 1. 1. 2003 na základě zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony. Ministerstvo informatiky stihlo za dobu své existence řadu projektů a zákonů, a to zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, Portál veřejné správy, zákon č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti, Státní informační a komunikační politiku – eČesko 2006. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se vláda rozhodla předložit novou strategii ISVS, jedná se o koncepční dokument, připravený v roce 2003 ministerstvem informatiky, schválený usnesením vlády ČR č. 265 ze dne 24. března 2004. Byla pojmenována Státní informační politika eČesko 2006.66 Vláda se jím rozhodla formulovat své cíle v oblasti a nové strategie v oblasti ICT s výhledem do roku 2006. Podobně jako Koncepce z roku 1999, tento dokument zdůrazňoval potřebu sjednotit postup v budování státního informačního systému. Druhým důležitým bodem bylo vytvořit systém schopný evropské konkurence. Dokument eČesko navazuje na akční plán eEurope 2005 a zohledňuje záměry a požadavky v národních podmínkách. Prioritními oblastmi jsou dostupné a bezpečné komunikační služby, informační vzdělanost, moderní veřejné služby online a dynamické prostředí pro elektronické podnikání. Hlavními úkoly e-governmentu do roku 2005 jsou – legislativní úprava pravidel pro výměnu dat mezi orgány veřejné správy a postavení základních registrů, umožnit přístup k autorizovaným výpisům z registrů a rejstříků veřejné správy z kontaktních míst veřejné správy a z poboček České pošty a další. Znovu se tedy i v dokumentu eČesko objevuje potřeba zavedení základních registrů, které budou obsahovat aktuální referenční údaje.67 Ministerstvu informatiky se naopak nepodařilo prosadit návrh zákona o základních registrech. Definitivně zaniklo zákonem č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů. Jeho agendy si rozebrala jiná resortní ministerstva. Tím došlo k oddělení některých oblastí, které byly dříve pod Ministerstvem informatiky propojeny. Ministerstvo vnitra dostalo na starost problematiku egovernmentu a Ministerstvo průmyslu a obchodu zase elektronické komunikace, broadband atd. Argumentem pro zrušení ministerstva bylo podle Jiřího Peterky68 tvrzení, že samostatný resort informatiky je slabý a nemá dostatečnou sílu na to, aby prosazoval své úkoly, mnohdy dotýkající se dalších resortů.
3.3 Strategie Smart Administration Dalším důležitým dokumentem se stala Strategie Smart Administration. Pojem Smart administration označuje strategii Vlády ČR „Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné Isvs.cz. Státní informační a komunikační politika eČesko, s. 15. Isvs.cz. Státní informační a komunikační politika eČesko. 68 PETERKA, Jiří. Ohlédnutí za zanikajícím ministerstvem informatiky. 66 67
31
služby. Strategie realizace Smart Administration 2007 – 2015“69 (usnesení vlády ze dne 11. července 2007, č. 757). Cílem strategie Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby je zajistit zlepšování služeb veřejné správy s využitím prostředků ze strukturálních fondů Evropská unie v programovém období 2007-2013. Strategie upozorňuje, že změny ve fungování veřejné správy je nutné provádět komplexně a systematicky. Ne jako tomu bylo dříve
- izolovaně. Pro tuto
příležitost definuje hexagon veřejné správy, který vidíme na obrázku. Všechny vrcholy jsou jak je vidět navzájem provázány. Kvalitní legislativa je základem veřejné správy. Měla by být co nejjednodušší a nejsrozumitelnější, aby nezpůsobovala byrokratickou zátěž. Organizace výkonu veřejné správy by měla být rovnováhou mezi přiblížením veřejné správy občanovi a efektivním vynakládáním Využívání
veřejných moderních
prostředků. technologií
pomůže zjednodušit komunikaci občana s veřejnou správou. Občan, jako klient veřejné správy, je velmi důležitým prvkem, proto je potřeba veřejnou správu co nejvíce zprůhlednit a umožnit občanům participovat na rozhodování a zároveň na kontrole. Úředník, základní stavební kámen veřejné správy, má být vysoce kvalifikovaný. Posledním pojmem je financování, zde důležité je provázání rozpočtů se strategickými prioritami, ať už například vlády nebo ministerstev. Globální cíl do roku 2015 je zefektivnění fungování veřejné správy a služeb a tím podpořit socioekonomický růst ČR a zvýšit kvalitu života občanů. Mezi strategické cíle, navazující na cíl globální patří mimo jiné zkvalitnění tvorby a implementace politik, zlepšení a zjednodušení regulatorního prostředí a vytvoření atraktivního prostředí pro podnikatele, domácí a zahraniční investory, zefektivnit činnost úřadů, přiblížit veřejné služby občanovi. Do posledních dvou cílů se řadí nutnost vybudování základních registrů, jako způsobu komunikace s orgány veřejné správy.
3.4 Strategii rozvoje služeb pro informační společnost a Strategie implementace eGovernmentu v území Rada vlády pro informační společnost70 na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (dále ISSS) 2008 projednala a schválila novou svou Strategii rozvoje služeb pro „informační společnost“. Podle této strategie mezi prioritní cíle patří vybudování
69 70
Ministerstvo vnitra. Strategie realizace smart administration 2007-2015. dnes Rada vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost
32
základních registrů, které zabrání duplicitě dat a zachovají požadované standardy bezpečnosti.71 Na tyto dokumenty dále navazuje Strategie implementace eGovernmentu v území. Ministerstvo vnitra v něm sestavilo jednotlivé kroky k implementaci eGovernmentu v území, které jsou postaveny zejména na spolupráci s kraji a obcemi rozšířenou působností. V souvislosti se základními registry je zde zmíněna nutnost legislativní úprav této oblasti.72
3.5 Digitální Česko Posledním důležitým dokumentem se stalo Digitální Česko. Vláda ČR 19. 1. 2011. usnesením č. 50 schválila Státní politiku v elektronických komunikacích – Digitální Česko73 a navazuje tak na eČesko vypracované Ministerstvem informatiky s výhledem do roku 2006. Cílem je redukce „digitální propasti“ v přístupu k vysokorychlostnímu internetu mezi venkovskými sídly a městy. Dokument byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu, hodnotí současný stav dostupnosti elektronické komunikace a navrhuje nástroje ke splnění cílů. Pro dosažení cíle je nutno: -
zajistit do roku 2013 dostupnost služby přístupu k vysokorychlostnímu internetu ve všech obydlených lokalitách ČR,74
-
zajistit do roku 2015 dostupnost služby přístupu k vysokorychlostnímu internetu ve venkovských sídlech přenosovou rychlostí, která bude alespoň na úrovni 50% průměrné rychlosti dosahované ve městech.75+76
V tomto dokumentu nenalezneme informace o základních registrech, Je to dokument, který se věnuje jiné oblasti e-governmentu, kterou má na starosti Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je zřejmé, že zde chybí nějaká ucelená politika e-governmentu. A tak velmi důležitou stále zůstává především Smart Administration.
3.6 eGON a Klaudie, symboly českého e-governmentu Projekt eGON byl zahájen na konci roku 2006 jako projekt elektronizace veřejné správy s cílem usnadnit život občanům a zvýšit efektivitu veřejné správy.77 Postava eGONa, symbolu e-governmentu, představuje živý organismus, jehož jednotlivé části jsou propojeny, a jsou na sobě závislé. Jedině pokud fungují správně všechny části, funguje i celý organismus.
Smart administration. Strategii rozvoje služeb pro „informační společnost“. Ministerstvo vnitra. Strategie implementace eGovernmentu v území, s. 3. 73 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko. 74 s minimální přenosovou rychlostí alespoň 2 Mbit/s (download) a ve městech alespoň 10 Mbit/s 75 Přitom 30% domácností a firem ve městech by mělo mít dostupnost k přípojkám s přenosovou rychlostí alespoň 30 Mbit/s. 76 PETERKA, Jiří. Digitální Česko dostalo zelenou. 77 Ministerstvo vnitra. EGON jako symbol egovernmentu – moderního, přátelského a efektivního úřad. 71 72
33
Životní funkce zajišťují: -
prsty – Czech POINTy78 představují komunikaci
s úřady z jednoho místa, -
oběhová soustava – Komunikační infrastruktura
veřejné správy (KIVS), zajišťuje bezpečný přenos dat, vytváří
jednotnou
komunikační
infrastrukturu
pro
elektronické úřadování, je základním kamenem pro fungování e-governmentu, -
srdce – Zákon o eGovernmentu – zavádí datové
schránky, elektronické úložiště, které je určeno ke komunikaci s orgány veřejné moci, -
mozek – Základní registry veřejné správy jsou
pamětí eGONa, obsahují aktuální referenční údaje. V rámci eGONa bylo již spuštěno několik projektů. V roce 2007 byl zahájen pilotní provoz projektu Czech POINT. Jeho hlavním úkolem je zjednodušit komunikaci občanů s veřejnou správou.79 Cílem je vytvoření služby v podobě univerzálního místa, kde by bylo možné ověřit data z informačních systémů, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak. V roce 2008 byl přijat zákon č. 300/2008 Sb., o autorizované konverzi dokumentů, někdy též nazývaný jako Zákon o eGovernmentu, jež je zásadní normou pro zavádění datových schránek, které byly spuštěny v roce 2009 a jehož provozovatelem je stanoven držitel poštovní licence – Česká pošta. Datové schránky představují klíčový institut pro provádění elektronických úkonů. Další součástí eGONa a důležitým nástrojem elektronické veřejné správy je Komunikační infrastruktura veřejné správy, ta představuje bezpečný tok dat a sjednocuje datové linky do jedné datové sítě. Hlavní výhodou je zefektivnění služeb a výrazné úspory. Zajišťuje propojení mezi orgány a informačním systémem veřejné správy např. registry a Czech POINTy. Budování začalo v roce 2007, základem KIVS je Centrální místo služeb, které zajišťuje bezpečné propojení subjektů veřejné správy. Poslední součástí eGONa jsou základní registry, projekt, upravený zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech80 má být spuštěn k 1. 7. 2012.81 Druhým oficiálním symbolem českého e-governmentu se stala Klaudie, která přináší do českého e-governmentu fenomén cloud computing. Nový symbol byl představen Ministerstvem vnitra na 14. ročníku konference ISSS, která se konala 4. a 5. dubna 2011 v Hradci Králové. EGON má na starosti důležité projekty jako Czech POINTy nebo datové schránky, Klaudie symbolizuje prostředky cloud computingu a má tak zajistit, aby projekty
České Podací Ověřovací a Informační Národní Terminály Heslo Czech POINTů je „obíhat mají data ne občan.“ 80 dále zákonem č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, zákonem č. 100/2010 Sb. ze 17. 3. 2010, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, Zákon č. 101/2010 Sb. ze 17. 3. 2010, kterým se mění zákon č.227/2000 Sb. o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů a zákon č.227/2009 Sb. a existuje již další návrh legislativních změn, souvisejících se základními registry 81 Ministerstvo vnitra. EGON jako symbol egovernmentu – moderního, přátelského a efektivního úřadu. 78 79
34
ICT mohly být efektivnější a levnější, dojde ke změně aktuálního
systému
„správy
majetku“
v model
poskytování a odebírání služeb.82 V plánu je vybudování společného datového centra. Podle Jaroslava Mráze, vrchního ředitele sekce pro informatiku, je zbytečné, aby mělo každé ministerstvo své datové a výpočetní centrum.83 Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila v březnu
2011
kompletní
rámec
strategie
konkurenceschopnosti ČR. Dokument přináší mnoho návrhů opatření, které by mohly zlepšit jednotlivé oblasti konkurenceschopnosti.
Kapitola
šest
se
zabývá
technologickou připraveností, jedním z návrhů zvýšení konkurenceschopnosti je i bezpodmínečné dokončení základních registrů s minimálním zpožděním oproti plánu 1. 7. 2012.84
3.7 Fungující registry a rejstříky Nutnost komunikace občana s veřejnou správou si v průběhu let vyžádala vznik mnohých registrů a rejstříků veřejné správy, které jsou spravovány jednotlivými úřady. Úřady navzájem data efektivně nesdílí, proto jsou data od občanů žádány opakovaně. Z toho také plyne celková nesourodost a neaktuálnost dat. Mezi nejdůležitější registry a rejstříky patří například Rejstřík trestů, Insolvenční rejstřík, Katastr nemovitostí, Evidence obyvatel, Obchodní rejstřík, Živnostenský rejstřík, Územně identifikační registr adres ČR, Registr ekonomických subjektů. Tabulka 6: Fungující registry veřejné správy Název
Údaje
Správce
Rejstřík trestů
- evidence osob pravomocně
MS
odsouzených soudy v trestním řízení a dále evidence jiných významných skutečností pro trestní řízení - pro potřeby trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti85 Evidence obyvatel
- údaje o státních občanech České
MV
republiky, o osobách, které pozbyly
Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra představilo Klaudii, nový symbol eGovernmentu. KOČIČKA, Pavel; DOLEJŠ, Radan. Vláda chce vybudovat jednotné datové centrum. 84 Vláda České republiky. NERV: Rámec strategie konkurenceschopnosti. 85 § 2 odst. 1 zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů 82 83
35
státní občanství České republiky, o cizincích, kteří jsou matkou, otcem, manželem, registrovaným partnerem nebo dítětem občana Živnostenský rejstřík
- informace o fyzických a právnických
Živnostenský úřad
osobách, které provozují živnost na základě živnostenského oprávnění Územně identifikační
- registr adres všech stavebních
registr adres ČR
objektů, které mají domovní číslo
MPSV
- využíván pro potřeby státní sociální podpory a úřadů práce Registr ekonomických
- veřejný seznam, má pouze evidenční
subjektů
význam, údaje o ekonomických
ČSÚ
subjektech Insolvenční rejstřík
- publicita insolvenčních řízeních a
MS
sledování jejich průběhu Katastr nemovitostí
- soubor údajů o nemovitostech v ČR,
ČÚZK
zahrnující jejich popis, soupis a geometrické a polohové určení - k účelům daňovým, statistickým a technickým Pramen: autor
3.7.1 Problémy stávajících registrů Na všech úrovních veřejné správy je o občanech vedeno mnoho registrů a rejstříků, ať už jde přímo o osobní údaje nebo např. údaje o nemovitostech. Tyto údaje nejsou nijak propojovány a aktualizovány, proto mohou být údaje o tomtéž občanovi v různých registrech odlišné. Tento stav neodpovídá potřebám moderním veřejné správy. Proto postupně vznikla potřeba zavést základních registry, které by obsahovaly platné údaje, které úřady mají používat a občané, tak tyto údaje již nemusí dokládat.
3.8 Základní registry v ČR Provoz základních registrů by měl být spuštěn k 1. červenci 2012. Základní registry by měly zabránit hned několika problémům, které se postupně objevily ve fungování úřadů veřejné správy. Těmi jsou roztříštěnost a nejednotnost dat a s tím související multiplicita. Data jsou na několika místech zároveň, jsou neúplná nebo dokonce zastaralá, na údaje se nedá spolehnout a občan musí při jednání s veřejnou správou opakovaně dokládat stále stejné údaje. Právní ukotvení a vybudování čtyř základních registrů má zajistit referenční 36
údaje, které budou správné, aktuální, úplné a závazné. Takto vznikne transparentní systém, kde bude probíhat pravidelná aktualizace a kontrola.86 Díky vzniku základních registrů odpadne občanům povinnost hlásit a dokládat úřadům údaje, které jsou již v registrech vedeny. Každé podání tedy nebude muset obsahovat přílohy jako je například výpis z obchodního rejstříku, výpis z katastru nemovitostí atd. Aby data v registrech byla kvalitní, musí údaje shromažďovat úřady, které je využívají a na které se občané obrací se svými záležitostmi. Nemyslitelná je myšlenka, že bude existovat úřad, kde by občané museli jít nahlásit data do registru a pak na jiný úřad vyřídit danou záležitost. Důležité je, aby data do registrů zapisovaly různé úřady, ale pouze ty, které dané údaje sami zjišťují.87 Podle přednášky Ondřeje Felixe, hlavního architekta eGovermentu Ministerstva vnitra, jsou základní registry „minimální, sdílená, operativní paměť veřejné správy.“V základních registrech není vedena historie, pouze aktuální údaje, které jsou nejčastěji používané.88 Hlavním cílem základních registrů je tedy vytvoření jednotného, vzájemně provázaného systému referenčních, sdílených registrů. To umožní bezpečné sdílení a využívání dat orgány veřejné správy. Data zde budou aktualizována autorizovaně a bezpečně a tím dojde ke zvýšení efektivnosti a finančním úsporám. Od 1. 1. 2010 funguje v České republice nový úřad – Správa základních registrů,89 která je samostatnou organizační složkou státu a spadá do rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra. Správa základních registrů byla zřízena zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech a je správcem informačního systému základních registrů, zajišťuje provoz a bezpečnost. Také zpřístupňuje referenční údaje podle oprávnění, které je definováno v registru práv a povinností. V čele úřadu stojí ředitel, jmenovaný ministrem vnitra.90
3.9 Vymezení základních pojmů Pro správné pochopení problematiky základních registrů je potřeba nejdříve vysvětlit základní pojmy, které jsou v této oblasti klíčové.
3.9.1 Referenční údaj Základním a velmi důležitým pojmem v systému základních registrů je tzv. referenční údaj. Je to údaj vedený v základním registru, který bude sdílen ze systému základních registrů a v příslušných agendách využíván jako údaj v daný okamžik aktuální, platný a jednotný. Pokud jej ze zákona oprávněný editor nezmění nebo pokud nebude prokázán opak. Používání základních registrů respektive používání referenčních dat, je pro příslušné úřady stanoveno zákonem jako povinnost.91
Ministerstvo vnitra. Základní registry veřejné správy. BROKEŠ, Ivo. Základní registry - mozek e-governmentu nebo hračka úředníků, s. 18-19. 88 FELIX, Ondřej. Záznam přednášky k představení principů základních registrů. 89 http://www.szrcr.cz/ 90 Správa základních registrů. Správa základních registrů. 91 BUREŠ, Pavel. Základní registry veřejné správy, s. 78. 86 87
37
3.9.2 Agendový informační systém Agendový informační systém je podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech informačním systémem veřejné správy, který slouží k výkonu agendy. Základní registry budou uchovávat pouze aktuální tedy referenční údaje. Vedle základních registrů budou existovat agendové informační systémy,92 které budou obsahovat historii údajů.
3.9.3 ORG ORG, neboli specifický informační systém základních registrů tzv. převodník identifikátorů fyzických osob, jeho správcem a editorem je Úřad pro ochranu osobních údajů. Tento informační systém zajišťuje ochranu osobních referenčních údajů. Neobsahuje tedy osobní data. Přiděluje základní identifikátor fyzické osoby (ZIFO), generuje agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO) pro cílové agendy, zajišťuje převody agendových identifikátorů fyzických osob v systému základních registrů, tzn., převádí AIFO jedné agendy na AIFO druhé agendy a tento převod dokáže jako jediný. Fyzická osoba tak bude vedena v každé agendě pod jiným a jedinečným identifikátorem AIFO.93 Bezpečnost osobních údajů je v systému základních registrů zajištěna zdrojovým identifikátorem fyzické osoby a agendovými identifikátory fyzických osob, tyto identifikátory jsou neveřejné. AIFO je odvozen z kódu agendy a ze ZIFO, ale ZIFO z něj nelze zpětně odvodit. Každá fyzická osoba bude vedená v agendách pod jiným jedinečným a bezvýznamovým identifikátorem.94 Obrázek 5: Princip přiřazení AIFO dané agendě
Pramen: ŠUSTA, Antonín. ÚOOÚ a jeho nové kompetence v roce 2010 : Informační systém ORG. původně nazývány jako informační systémy veřejné správy Správa základních registrů. ORG – převodník. 94 FELIX, Ondřej. Rozjezd projektu základních registrů. 92 93
38
Na obrázku 5 vidíme systém přiřazení čísla AIFO k dané agendě např. evidence řidičů. Komunikace probíhá přes informační systém základních registrů (ISZR), který komunikuje se základními registry, agendovými informačními systémy a ORGem. ORG je zde velmi důležitý – generuje čísla AIFO a zároveň převádí čísla AIFO mezi agendami: 1) požadavek na ROB 2) zjištění identity občana v ROBu 3) ROB pošle vlastní AIFO přes ISZR do ORG 4) ORG přetransformuje AIFO ROBu na AIFO příslušné agendy a poté zašle nové AIFO ISZR 5) ISZR AIFO pošle příslušné agendě Obrázek 6: Komunikace agendy, ISZR a registrů
Pramen: Ministerstvo vnitra. EGONův mozek – základní registry, s. 3. Na obrázku 6 je přiblížena komunikace agendy, ISZR a jednotlivých registrů: 1) Občan přichází do styku s agendou. 2) Pracovník spravující agendu (řidičských průkazů) načte AIFO z elektronického občanského průkazu. 3) Agenda ŘP požádá o údaje o občanovi s AIFO eOP 123 (občanovo AIFO je tedy 123). 4) ISZR se dotáže registru práv a povinností zdali smí tato agenda údaje dostat. 5) RPP odpovídá ANO. 6) Dále ISZR žádá ORG o číslo AIFO, který má občan v registru obyvatel a v agendě ŘP. 39
7) ORG sdělí potřebné informace tedy, že AIFO registru obyvatel je 456 a AIFO agendy ŘP je 789. 8) Dále se ISZR dotáže registru obyvatel na údaje (zde jsou to údaje x, y, z) o člověku, který má číslo AIFO v registru obyvatel 456. 9) Registr obyvatel poskytne údaje x, y, z. 10) Nakonec ISZR dodá údaje (x, y, z – jméno, příjmení, datum narození) agendě ŘP.
3.9.4 ISZR Informační systém základních registrů (IZSR) je definován jako referenční rozhraní pro přístup k základním registrům, tzn., tvoří prostředí pro komunikaci mezi základními registry a agendovými informačními systémy a jako jediný komunikuje s ORG. Správcem informačního systému základních registrů je Správa základních registrů.95 Systém fungování základních registrů a interakci s informačním systémem základních registrů vidíme na obrázku 7. Obrázek 7: Systém základních registrů
Pramen: Správa základních registrů. Správa základních registrů.
3.9.5 Editor Každý subjekt, o němž jsou vedeny údaje má zákonem určeného editora. Editor dat registru je osoba oprávněná provádět zápis dat do registru. Provádí editační služby referenčních údajů a má na starosti jejich přípravu. V systému jsou používány pouze platné údaje. Zápis dat do registru je prováděn pouze editorem, může se jednat o nový údaj (zápis narozeného občana), změna stávajícího údaje (změna rodinného stavu občana apod.), smazání stávajícího údaje, to ale není úplné, jedná se změnu stávajícího údaje (např. úmrtí).96
95 96
Správa základních registrů. Informační systém základních registrů. ZAJÍČEK, Zdeněk. Registry dat veřejné správy.
40
3.10 Jednotlivé základní registry Za základní registry se považuje registr obyvatel (ROB), registr osob (ROS), registr práv a povinností (RPP) a registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN). Občan má právo na výpis údajů, které jsou o něm vedeny v registru, dále na výpis osob, oprávněných číst v jeho registru a také osob, které tak učinily, dále i na výpis záznamu o referenčních vazbách do jiných registrů.97 Obrázek 8: Základní registry a jejich obsah
Pramen: Český úřad zeměměřičský a katastrální. Výroční zpráva ČÚZK s. 25.
3.10.1 Registr obyvatel ROB Registr je v gesci Ministerstva vnitra, referenčními údaji jsou identifikační, vztahující se k fyzickým osobám. Údaj o adrese trvalého pobytu nebude součástí tohoto registru, ale registru územní identifikace adres a nemovitostí (dále RUIAN). Registr osob bude tak jediným registrem obsahující osobní údaje a musí tak být nejdůkladněji zabezpečen.98 Základní registr obyvatel bude obsahovat referenční údaje: -
o všech občanech ČR (zdrojem bude stávající informační systém evidence obyvatel Ministerstva vnitra),
-
o cizincích s povolením k pobytu v ČR (vedených v tzv. cizineckém informačním systému),
97 98
ZAJÍČEK, Zdeněk. Registry dat veřejné správy. BUREŠ, Pavel. Základní registry veřejné správy, s. 79.
41
-
o cizincích, kterým byl na území ČR udělen azyl nebo doplňková ochrana,
-
o jiných fyzických osobách, o nichž jiný právní předpis stanoví, že budou vedeny v registru obyvatel.
Registr bude obsahovat příjmení a jméno, datum narození a úmrtí, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého a den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti; popřípadě stát narození a úmrtí, státní občanství. Údaje o místě pobytu budou získávány z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Registr bude obsahovat i referenční údaje, které jsou podpůrné pro další informační systémy a projekty realizované v oblasti e-governmentu a to čísla elektronických dokladů, údaj o tom, zda osoba má zpřístupněnu datovou schránku a popř. její identifikátor, pokud bude mít aktivní datovou schránku, bude každý orgán veřejné správy povinen doručovat mu veškerou korespondenci do jeho datové schránky.99 Primárními editory registru obyvatel, kteří mohou číst a zapisovat údaje, jsou: AIS evidence obyvatel, AIS informační systém cizinecké policie, AIS evidence jiných fyzických osob. Sekundární editoři, kteří mohou číst a zapisovat pouze vybrané údaje, jsou: AIS evidence občanských průkazů, AIS evidence cestovních dokladů, AIS datových schránek.100
3.10.2 Registr osob ROS Tento registr je v gesci Českého statistického úřadu (v úzké součinnosti s Ministerstvem vnitra).
Základní registr osob bude obsahovat údaje o všech osobách – subjektech
podnikatelského i nepodnikatelského charakteru, tedy o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci např. o organizačních složkách státu (školy, nemocnice) a obcích, organizačních složkách zahraničních právnických osob a dalších subjektech např. o církvích, politických stranách, občanských sdruženích. Zdrojem dat zde bude obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, informační systémy Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a další agendové informační systémy, kterých je velké množství.101 Referenčními údaji budou identifikační a další základní údaje, které vztahují k těmto osobám, nebudou zde ale vedeny žádné osobní a adresní údaje. Osobní údaje budou získávány odkazem do ROB, adresní do RUIAN.
3.10.3 Registr územní identifikace adres a nemovitostí RUIAN Registr je v gesci Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního dále ČÚZK (v součinnosti s Ministerstvem vnitra). Bude obsahovat základní identifikační a lokalizační údaje. Veškeré osobní údaje budou získávány odkazem do ROB (např. vlastník nemovitosti). Zdrojem dat bude katastr nemovitostí, adresní systém Ministerstva práce a sociálních věcí, informační systém Českého statistického úřadu a adresní systém evidence obyvatel Ministerstva vnitra.102
Správa základních registrů. Registr obyvatel. Správa základních registrů. Globální architektura ROB, s. 5. 101 Správa základních registrů. Registr osob. 102 BUREŠ, Pavel. Základní registry veřejné správy, s. 80- 81. 99
100
42
Základní registr územní identifikace adres a nemovitostí bude obsahovat údaje o územních prvcích: území státu, katastr, parcela, nemovitost, kraje, obce, části obcí, ulice, číslo popisné, číslo orientační, region soudržnosti, vyšší územní samosprávní celek, kraj, správní obvod obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, území obce, vojenský újezd, správní obvod v hlavním městě Praze, městský obvod a městská část ve statutárních městech a v hlavním městě Praze, základní sídelní jednotka, katastrální území, stavební objekt, adresní místo, pozemek v podobě parcely.103 RUIAN bude mít několik editorů a to ČÚZK, ČSÚ, obce a Stavební úřady. Český statistický úřad bude zapisovat územní prvky, parcely, hranice budov, PSČ. Dále se Český statistický úřad bude starat o základní sídelní jednotky, obce například o ulice a veřejné prostranství a Stavební úřady budou zapisovat adresní místa nových stavebních objektů. Editace bude probíhat prostřednictvím dvou agendových informačních systémů ISKN (Informační systém katastru nemovitostí) a ISÚI (Informační systém územní identifikace), jejich správcem je ČÚZK.104 Při počátečním naplnění ISÚI a RUIAN se budou využívat data z následujících zdrojových agendových systémů: Územně identifikační registr adres, Informační systém katastru nemovitostí, Registr sčítacích obvodů, Informační systém evidence obyvatel – subsystém adres, Databáze dodacích míst ČP, Registr komunálních symbolů a Základní báze geografických dat.105
3.10.4 Registr práv a povinností Registr je v gesci Ministerstva vnitra a bude obsahovat informace o právech a povinnostech občanů, hospodářských subjektů a orgánů veřejné moci. Dále bude obsahovat referenční údaje o právech a povinnostech osob: údaje o rozhodnutích, na jejichž základě došlo ke změně referenčních údajů v základních registrech a údaje o dalších právech a povinnostech osob, pokud tak stanoví jiný právní předpis.106 Bude zajišťovat bezpečnou komunikaci jednotlivých agend veřejné správy, tedy to, aby data používal pouze ten, kdo je k tomu oprávněn a aby je používal k účelu, ze zákona stanovenému. Registr bude naplňován údaji o právech a povinnostech, které byly nejvíce využívány úřady, dále informacemi o tom, který úřad má jakou agendu na starosti.107 Registr práv a povinností bude naplňován referenčními údaji postupně. Na rozdíl od ostatních registrů nebude pouze přebírat existující data, ale bude naplňován daty, která vzniknou až v průběhu fungování tohoto registru. Bude naplněn odkazy na údaje ze všech registrů, týkající se jejich práv a povinností.108
Správa základních registrů. Registr územní identifikace adres a nemovitostí. ŠTENCEL, Karel. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí. 105 Ministerstvo vnitra. Globální architektura RUIAN. 106 Správa základních registrů. Registr práv a povinností. 107 BUREŠ, Pavel. Základní registry veřejné správy, s. 80-81. 108 Správa základních registrů. Globální architektura RPP, s. 40. 103 104
43
3.11 Vznik nového údaje v ZR Když se narodí nový občan ČR, registr obyvatel požádá ÚOOÚ o vytvoření nového ZIFO, ten ho vygeneruje, uloží a ještě vytvoří AIFO, které odešle do registru obyvatel. Registr obyvatel přiřadí AIFO ke jménu občana. Zároveň informační systém základních registrů informuje ostatní agendy o vytvoření nové položky. ÚOOÚ generuje ze ZIFO pro každou agendu speciální AIFO a odešle jim je. Občan je tak veden v každé agendě pod jiným číslem. Pokud dojde například ke změně jména občana, matriční úřad informuje registr obyvatel, tam dojde k aktualizování údajů – je zapsáno nové jméno. Tento údaj se stává referenčním údajem a není nutné jiné úřady informovat.109
3.12 Aktuální stav provozu základních registrů K bezproblémovému chodu a splnění cílů základních registrů, je potřeba zajistit tyto skutečnosti: -
data v základních registrech musí být kvalitní, neduplicitní,
-
kvalita dat by měla být trvale měřena,
-
konsolidace dat z různých datových zdrojů do centrálního úložiště vyžaduje kontrolu mezi těmito daty,
-
kvůli velkému rozsahu informací v základních registrech je potřeba zavést nejprve testovací pilotní verzi.110
3.12.1 Harmonogram naplnění základních registrů údaji Podle zákona č. 100/2010 Sb. ze 17. 3. 2010, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, určuje postup naplnění základních registrů referenčními údaji ve čtyřech etapách. První etapa se skládá z ověření správnosti a úplnosti údajů v editorských informačních systémech vůči sobě navzájem i vůči dalším významným informačním systémům veřejné správy. Např. pro registr obyvatel je třeba ověřit osobní údaje v evidenci obyvatel a informačním systému cizinců oproti informačnímu systému územní identifikace, registru pojištěnců zdravotního a sociálního pojištění. V druhé etapě ohraničené 31. březnem 2012 dojde k prvotnímu zápisu údajů do základních registrů. Vyčištěné editorské systémy se propojí s informačním systémem základních registrů a dojde k naplnění jednotlivých registrů. Ve třetí etapě ohraničené 30. dubnem 2012 dojde k připojení jednotlivých uživatelských agendových informačních systémů do základních registrů. Budou to nejvyužívanější evidence, vykazující vysokou míru validace pro ověření obsahu i technického zabezpečení.
109 110
JIRKOVSKÝ, Michal. Datové schránky, základní registry, s. 45-47. VÁCHA, Jiří. Kvalita dat a jejich čištění pro provoz základních registrů, s. 261-262.
44
Čtvrtá etapa je etapou připojení ostatních informačních systémů spravovaných orgány veřejné moci a bude ukončena samotným spuštěním projektu základních registrů k 1. červenci 2012.111
3.12.2 Elektronický občanský průkaz Se základními registry je spojena nutnost přístupu do informačních systémů občany. K tomu je potřeba odpovídající doklad, který by prokazoval totožnost při komunikaci s veřejnou správou. Tímto dokladem by měl být i v České republice elektronický občanský průkaz (e-OP). Tento doklad by měl být vydáván od 1. ledna 2012, oproti plánovanému termínu 1. července 2010, který byl změněn kvůli odkladu spuštění celého projektu základních registrů.112 Elektronický občanský průkaz bude obsahovat pouze identifikační údaje občana, bezpečnost bude zajištěna pomocí tzv. osobního kódu, který bude využíván k ověřování totožnosti a tím dojde k omezení zneužití. Do elektronického občanského průkazu nebude nadále zapisováno rodné číslo, trvalé bydliště, rodné příjmení a rodinný stav, pouze základní údaje k určení totožnosti a to jméno, příjmení, místo a datum narození a státní občanství. Díky zúžení informací, které bude elektronický občanský průkaz obsahovat, nebude potřeba si po každé změně (např. trvalého bydliště) průkaz vyměňovat.113
3.13 Veřejné zakázky na provoz základních registrů Výběrové řízení Úřadu pro ochranu osobních údajů na vytvoření informačního systému ORG zvítězila 10. března 2011 olomoucká společnost TESCO SW. Hlavním úkolem bude nahradit rodná čísla identifikátory bez osobních údajů. Zakázka o rozsahu 131 820 000 korun s DPH bude z části financovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj a měla by být dokončena v roce 2012. Součástí systému ORG bude matematický aparát, který zajistí, že nebude možné z dílčích agendových identifikátorů odvodit základní identifikátor fyzické osoby. Jedině v systému ORG budou uloženy matice identifikátorů fyzických osob.114 Smlouva na realizaci Informačního systému základních registrů byla podepsána 12. dubna 2011 se společností AutoCont CZ v hodnotě 320 000 000,- Kč bez DPH.115 Společnost Adastra vyhrála veřejnou zakázku na implementaci Základního registru osob a 13. dubna 2010 uzavřela smlouvu s Českým statistickým úřadem. Implementace registru je podle veřejné zakázky rozložena do 30. června 2011.116 Celková cena za provedení díla,
FELIX, Ondřej. Rozjezd projektu základních registrů, s. 37-39. EGov.cz. Vydávání e-občanek se možná opět odloží. 113 NĚMEC, Zdeněk. Elektronický občanský průkaz, s. 209. 114 EGov.cz. Vydávání e-občanek se možná opět odloží. 115 Český statistický úřad. Smlouva o dílo. 116 Adastra Czech. Adastra zvítězila v soutěži o veřejnou zakázku na implementaci ROS pro Český statistický úřad. 111 112
45
která zahrnuje veškeré náklady spojené s realizací předmětu veřejné zakázky, činí 445 800 000,- Kč s DPH.117 Veřejná zakázka na registr obyvatel byla ukončena v dubnu 2010, vítězem se stala firma Accenture. Do tendru se přihlásily společnosti - ICZ, Siemens, Společenství společností Gity a Gordic a společnost Accenture Central Europe.118 Firma ICZ podala odvolání k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 19. dubna 2010 rozhodl o zrušení výsledku veřejné zakázky. Účastníky byli zadavatel – Ministerstvo vnitra, navrhovatel – ICZ a.s., vybraný uchazeč – Accenture Central Europe B. V. „Zadavatel nesprávně posoudil a nevyřadil nabídku uchazeče Accenture, která nesplňovala požadavky zadavatele.“ 119 Zadavatel transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení – technické úrovně nabízeného řešení. Rozhodnutí nabylo právní moci 21. prosince 2010. Nyní probíhá nové hodnocení nabídek. Vítězem zakázky na Registr územní identifikace, adres a nemovitostí se stala společnost Ness. Projekt stojí 346 500 000,- Kč. Projekt Registru práv a povinností, původně vyhrála firma Accenture. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zrušil posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí zadavatele ze dne 16. března 2010. Nyní probíhá nové hodnocení nabídek. O zakázku Registru práv a povinnosti se ucházely čtyři společnosti, a to Accenture Central Europe, Společenství společností Gity a Gordig, Asseco Czech Republic a společnost Capgemini.120 Tabulka 7: Aktuální stav základních registrů Systém
Vítěz veřejné zakázky
Aktuální stav
TESCO SW
Byla zahájena implementace, pilotní
základních registrů ORG
provoz musí být zahájen současně s ISZR. ISZR
AutoCont CZ
Smlouva podepsána 12. dubna 2011 (320 mil. bez DPH), zahájení pilotního provozu k 30. září 2011.
ROS
Adastra
V implementaci, připravuje se pilotní provoz, probíhá čištění datového fondu.
Český statistický úřad. Smlouva o dílo. Moravské hospodářství. Rok 2012: Lidé již nebudou obíhat úřady. 119 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Rozhodnutí S132/2010/VZ-17758/2010/540/VKu. 120 Moravské hospodářství. Rok 2012: Lidé již nebudou obíhat úřady. 117 118
46
ROB
Neznámý, původní
Probíhá nové hodnocení nabídek.
veřejná zakázka Accenture
RUIAN
Ness
V implementaci, připravuje se pilotní provoz, probíhá čištění datového fondu a pořizování dat.
RPP
Neznámý, vítěz původní
Probíhá nové hodnocení nabídek.
veřejné zakázky Accenture
Pramen: autor
3.14 Konference Internet ve státní správě a samosprávě 2011 Konference ISSS se konají každoročně, v roce 2011 4. – 5. dubna proběhl již 14. ročník pod záštitou premiéra Petra Nečase, dnes již bývalého ministra vnitra Radka Johna a dalších. Konference se týkají vždy aktuálních témat z oblasti e-governmentu, pro letošní rok to byly např. témata – financování dalšího rozvoje e-governmentu, další vývoj Czech POINTů a také aktuální stav základních registrů. Za poslední rok projekt základních registrů o mnoho nepokročil, kvůli problémům s některými výběrovými řízeními. Na konferenci, ale nezazněly žádné pochybnosti ohledně spuštění základních registrů v nyní stanoveném termínu 1. července 2012. I podle informací získaných od Ing. Stanislava Palase z ČSÚ,121 stále platí posunutý termín spuštění základních registrů stanovený zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech ve znění pozdějších předpisů. V návrhu nařízení vlády o stanovení harmonogramu a technického způsobu provedení opatření podle § 64 až 68 zákona o základních registrech, která je v meziresortním připomínkovém řízení, je uvedeno například: -
Správce informačního systému evidence obyvatel ověří správnost a úplnost údajů nezbytných pro naplnění registru obyvatel vedených v informačním systému evidence obyvatel oproti údajům vedeným v informačním systému evidence občanských průkazů, informačním systému evidence cestovních dokladů atd. nejpozději ve lhůtě do 31. října 2011.
-
Úřad pro ochranu osobních údajů zajistí nezbytnou sadu služeb pro přidělování agendového identifikátoru fyzické osoby prostřednictvím informačního systému základních registrů agendovým informačním systémům ve lhůtě nejpozději do 30. září 2011.122
121 122
informace na základě e-mailové komunikace informace na základě e-mailové komunikace
47
3.15 Srovnání praxe základních registrů v České republice a v zahraničí V zavádění základních registrů v ČR, můžeme najít několik podobností např. s Rakouskem. Je možné říci, že české číslo ZIFO je obdobou rakouského kmenového čísla a číslo AIFO je podobné specifickému sektorovému identifikátoru. Podobnost spočívá především v myšlence, odlišení občana v každém registru, tak aby jeho údaje nebyly jednoduše spojitelné. Jedná se tedy především o podobnost spojenou s ochranou osobních údajů. Dále se inspirací pro Českou republiku stala rakouská identifikace osob.123 V Rakousku již fungují elektronické občanské průkazy, které obsahují jen minimum údajů. Rakousko zvolilo cestu bezvýznamového identifikátoru, který je u nás již v plánu prostřednictvím zavedení elektronického občanského průkazu. Podobnost realizace základních registrů u nás s již fungujícími registry v Dánsku, může být spatřována v možnosti občana zjistit, kdo a kdy o něm zjišťoval jaké informace. Reálné inspirace zahraničními státy není na příslušných stránkách o základních registrech v ČR zmíněna. Na přípravě projektů základních registrů spolupracovala společnost Devoteam. Podle Vojtěcha Sedláčka,124 eGovernment practice managera z této společnosti, se česká koncepce základních registrů významně neliší od již fungujících registrů v Dánsku a Rakousku. Je samozřejmostí, že detaily v koncepcích v základních registrech různých států jsou odlišné a to především kvůli historickým a kulturním rozdílům. Hlavním rozdílem je registr práv a povinností, který je jedinečný. Společnost Devoteam také zpracovala několik benchmark studií, aby zprostředkovala MV informace o některých státech EU týkající se mimo jiné i základních registrů a zprostředkovala také několik setkání MV s dánskými odborníky na tuto problematiku. Zjednodušeně se dá říci, že se tedy jedná o podobnosti, které jsou způsobeny spíše tím, že při zavedení základních registrů je nutné, aby informace z různých registrů o občanovi nebyly spojitelné, aby byl občan veden pod různými čísly a zároveň, aby mohl kontrolovat, kdo používal údaje o něm vedené. Také postupné budoucí rušení rodného čísla a následné zavedení bezvýznamového identifikátoru, je nutností. Idea základních registrů se rozvíjela také prostřednictvím projektu eStat.cz. EStat je nevládní organizace založená roku 2004, která se věnuje efektivitě veřejné správy, vedoucím projektu je europoslanec Edvard Kožušník. Některé ideje, týkající se základních registrů vznikly v think-tanku eStat.
123 124
ŠUSTA, Antonín. ÚOOÚ a jeho nové kompetence v roce 2010 : Informační systém ORG. informace na základě e-mailové komunikace
48
ZÁVĚR Aktuální stav veřejné správy, týkající se vedení údajů o občanech je znepokojivý. Tento stav neodpovídá požadavkům na moderní veřejnou správu. Nutnost změn je chápana již dlouho jako jeden z problémů v české veřejné správě. Od 90. let každá vláda považovala egovernment za důležitý prostředek, kterým lze dosáhnout větší efektivity při fungování veřejné správy, tím by mohlo dojít i ke snížení počtu úředníků a celkovému snížení byrokratické zátěže. Ani samostatné Ministerstvo informatiky nebylo schopné prosadit velké změny v oblasti základních registrů. A tak potřeba vybudovat základní registry se stala již opravdu nutnou. I nynější vláda Petra Nečase zahrnula potřebu zavedení základních registrů do svého programového prohlášení a koaliční smlouvy. Se spuštěním projektu základních registrů se mnoho změní. Vize je bezpečná, rychlá a jednoduchá komunikace s orgány veřejné správy. Pro občany tak dojde ke zjednodušení vyřizování záležitostí a k příjemnější komunikaci s veřejnou správou. Úřady začnou využívat referenčních údajů ze základních registrů a tak se veškerá komunikace stane snazší. Občané budou mít právo znát údaje, které jsou o nich vedeny, a bude možné tyto údaje v případě nesrovnalosti zpochybnit. Zároveň budou občané moci zjistit, kdo do údajů o nich nahlížel a kdy. Tento výpis bude možný přes Czech POINTy nebo datové schránky. Ochrana osobních údajů bude zajištěna na násobné digitální identitě, občané budou v každé agendě vedeni pod jiným číslem AIFO. Díky jednoduché ověřitelnosti identity pomocí průkazu totožnosti, bude možné uchovávat na tomto průkazu jen velmi málo osobních údajů, zbytek bude v základních registrech, kde budou bezpečně uloženy. Základním problémem v oblasti základních registrů byla chybějící legislativa. Zákon o základních registrech se podařilo schválit až v roce 2009, tím se zpomalila realizace základních registrů. Aktuálním problémem jsou výběrová řízení, která ještě nejsou uzavřena. Tím by mohlo dojít k dalším posunům spuštění projektu základních registrů. I přesto je datum spuštění provozu základních registrů 1. července 2012 stále aktuální. Cílem bakalářské práce bylo přiblížit fungování základní registrů v zahraničí a poté v ČR tak, aby bylo možné ukázat rozdíly a podobnosti mezi zeměmi. V případě ČR pak poukázat na problematičnost zavádění základních registrů. Praxe základních registrů v ČR je v některých ohledech125 podobna již zavedené praxi v zahraničí, v jiných je pak originální myšlenkou aplikovanou na její potřeby. Problémy spojené se zaváděním základních registrů v ČR jsou spojeny s velmi dlouhou snahou o schválení potřebné legislativy a s jednotlivými výběrovými řízeními na implementaci projektu. Bakalářská práce obnášela především práci s internetovými dokumenty a prezentacemi, dostupnými např. na Ministerstvu vnitra, na stránkách úřadu Správy základních registrů, stránkách konference Internet ve státní správě a samosprávě v jednotlivých letech a
125
viz. kapitola 3.15
49
stránkách příslušných zahraničních orgánů veřejné správy. Knihy o této problematice se týkají především historického vývoje potřeby zavést základních registry a popis jednotlivých strategických dokumentů v ČR, tedy problematiky základních registrů se přímo nedotýkají, to je dáno aktuálností tématu. Snaha o získání nejaktuálnějších informací prostřednictvím e-mailové komunikace s příslušnými odbory MV, nevedla k velkému úspěchu. Většina odpovědí odkazovala na stránky Správy základních registrů nebo poslední konferenci ISSS 2011. Odbor, který poskytl aktuální informace, byl odbor tisku a PR – prostřednictvím Bc. Jiřího Korbela. Dále bych chtěla poděkovat za vstřícný přístup a e-mailové konzultace Ivaně Jungové, redaktorce časopisu Veřejná správa a Vojtěchu Sedláčkovi, eGovernment practice managera ve společnosti Devoteam.
50
Seznam použité literatury Knižní publikace [1]
BUDIŠ, Petr; HŘEBÍKOVÁ, Iva. Datové schránky. Olomouc : ANAG, 2010. 287 s. ISBN 978-80-7263-617-4.
[2]
BUREŠ, Pavel. Základní registry veřejné správy. Internet ve státní správě a samosprávě[online] 2009 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z
. ISBN 978-80-2543941-8. s. 80-81.
[3]
Council of Europe. Computerised registers in the public sector : in Civil, Penal and Administrative Law. [s.l.] : Council of Europe Publishing, 1998. 289 s. ISBN 92-8713596-7.
[4]
Europe´s Digital Competitiveness Report : Main achievements of the i2010 strategy 2005-2009. Luxembourg : Publications Office of the European Union, 2009. 203 s. ISBN 978-92-79-12823-3.
[5]
LOUDA, Tomáš; GROSPIČ, Jiří; VOSTRÁ, Lenka. Modernizace veřejné správy v Evropě a České republice. Plzeň : Aleš Čeněk, 2006. 351 s. ISBN 80-7380-001-2.
[6]
MATES, Pavel ; SMEJKAL, Vladimír . E-government v českém právu. Praha : Linde Praha a.s., 2006. 244 s. ISBN 80-7201-614-8.
[7]
NĚMEC, Zdeněk. Elektronický občanský průkaz. Internet ve státní správě a samosprávě. [online]. 2009 [cit. 2011-03-25] Dostupné z . ISBN 978-80-2543941-8. s. 209.
[8]
OECD e-Government Studies. Belgium. Paris : OECD Publications Service, 2008. ISBN 978-92-64-04786-0.
[9]
OECD e-Government Studies. Finland. Paris : OECD Publications Service, 2003. ISBN 92-64-10259-0.
[10]
OECD e-Government Studies. Rethinking e-Government Services: User-centred Approaches. Paris : OECD Publishing, 2009. 239 s. ISBN 978-92-64-05941-2.
[11]
OECD e-Government Studies. The e-Government Imperative. Paris : OECD Publications Service, 2003. 203 s. ISBN 92-64-10117-9.
[12]
SMEJKAL, Vladimír. Informační systémy veřejné správy ČR. 1. vydání. Praha : Oeconomica, 2003. 122 s. ISBN 80-245-0533-9.
[13]
SMEJKAL, Vladimír. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2. aktualizované vydání a rozšířené vydání. Praha : C. H. Beck, 2004. 770 s. ISBN 807179-765-0. 51
[14]
ŠPAČEK, David; ŠPALEK, Jiří. Informační systémy ve veřejném sektoru. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2004. 138 s. ISBN 80-210-3503-X.
[15]
TOTH, Petr. Informační systémy státní správy a územní samosprávy. 1. vydání. Praha : VŠE, 1993. 100 s. ISBN 80-7079-855-6.
[16]
VÁCHA, Jiří. Kvalita dat a jejich čištění pro provoz základních registrů. Internet ve státní správě a samosprávě. [online]. 2009 [cit. 2011-04-17]. 280 s. Dostupné z . ISBN 978-80-2543941-8. s. 261-262.
Časopisecké zdroje [17]
BABKOVÁ, Teresa. Dánské zkušenosti. Veřejná správa. 2010, č. 12, s. 26. ISSN 12136581.
[18]
BROKEŠ, Ivo. Základní registry - mozek e-governmentu nebo hračka úředníků. Egovernment. 2008, č. 2, s. 18-19. ISSN 1801-9420.
[19]
JIRKOVSKÝ, Michal. Datové schránky, základní registry. Egovernment. 2008, č. 3 s. 45-47. ISSN 1801-9420.
[20]
JUNGOVÁ, Ivana. Website story : Nahlašovat, nahlašovat a ještě jednou nahlašovat. Veřejná správa. 2010, č. 23, s. 24. ISSN 1213-6581.
[21]
POLÁK, Jiří; MARČAN, Miloslav. Rakouská zkušenost? Zajímavá a inspirativní! Egovernment. 2007, č. 1, s. 44-47. ISSN 1801-9420.
Internetové zdroje [22]
Adastra Czech [online]. 2010 [cit. 2011-03-25]. Adastra zvítězila v soutěži o veřejnou zakázku na implementaci ROS pro Český statistický úřad. Dostupné z .
[23]
Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-03-25]. Smlouva o dílo. Dostupné z .
[24]
Český statistický úřad [online]. 2004 [cit. 2011-02-27]. Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001-2003). Dostupné z .
[25]
Český úřad zeměměřičský a katastrální. [online]. 2009 [cit. 2011-03-29]. Výroční zpráva ČÚZK. Dostupné z . str. 25
[26]
Czechpoint.cz [online]. [cit. 2011-04-21]. Co je Czech POINT. Dostupné z . 52
[27]
Det Centrale Personregister [online]. [cit. 2011-04-10]. Det Centrale Personregister. Dostupné z .
[28]
Det Centrale Personregister [online]. 2001 [cit. 2011-04-10]. The Civil Registration System in Denmark . Dostupné z .
[29]
Devoteam.dk. [online]. 2010 [cit. 2011-04-10] Experiences from a Scandinavian perspective. Dostupné z
[30]
Digital Austria [online]. 2007 [cit. 2011-04-12]. Administration on the Net : An ABC Guide to E-Government in Austria. Dostupné z .
[31]
Digital Austria [online]. [cit. 2011-02-27]. EGovernment structure. Dostupné z .
[32]
Ec.europa.eu [online]. 2004 [cit. 2011-02-24]. eEurope+ 2003 final progress report. Dostupné z .
[33]
Ec.europa.eu. [online]. [cit. 2011-01-18]. Smarter, Faster, Better eGovernment. Dostupné z .
[34]
Ec.europa.eu. [online]. 2003 [cit. 2011-04-12]. The Role of eGovernment for Europe's Future. Dostupné z .
[35]
EGov.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Vydávání e-občanek se možná opět odloží. Dostupné z .
[36]
Epractice.eu [online]. 2000 [cit. 2011-01-18] eEurope2002. Dostupné z . 53
[37]
Epractice.eu [online]. 2001 [cit. 2011-01-18] eEurope2003. Dostupné z .
[38]
Epractice.eu [online]. 2002 [cit. 2011-02-27]. eEurope 2005: An information society for all. Dostupné z .
[39]
Epractice.eu. [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. EGovernment Factsheet - Austria – History. Dostupné z .
[40]
Epractice.eu. [online]. 1999 [cit. 2011-01-07]. Státní informační politika – cesta k informační společnosti. Dostupné z .
[41]
Eur-lex.europa.eu [online]. 2003 [cit. 2011-02-27]. eEurope 2002 final report. Dostupné z .
[42]
Eur-lex.europa.eu [online]. 2005 [cit. 2011-02-27]. i2010 - A European Information Society for growth and employment. Dostupné z .
[43]
FELIX, Ondřej. Internet ve státní správě a samosprávě [online]. 2011 [cit. 2011-0417]. Rozjezd projektu základních registrů. Dostupné z . s. 37-39
[44]
FELIX, Ondřej. Správa základních registrů [online]. [cit. 2011-04-15]. Záznam přednášky k představení principů základních registrů. Dostupné z .
[45]
CHÝLEK, Jaroslav. Mvcr.cz [online]. 2010 [cit. 2011-04-18]. Datové schránky a základní registry v roce 2010. Dostupné z <www.mvcr.cz/soubor/datoveschranky-a-zakladni-registry-pdf.aspx>.
[46]
Informatizacia.sk. [online]. [cit. 2011-01-22]. Správa o pokroku v oblasti informatizácie spoločnosti za rok 2009. Dostupné z <www.informatizacia.sk/ext_dok-sprava-o-stave-pokroku-v...2009/7559c>.
[47]
Institute for quantitative social science [online]. 2009 [cit. 2011-04-13]. EU eGovernment Benchmarking 2010+. Dostupné z .
[48]
Isvs.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-17]. E-government - Strategické dokumenty (1. díl). Dostupné z . 54
[49]
Isvs.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-16]. EStat a týdeník Euro hodnotily český eGovernment „10 let poté“. Dostupné z .
[50]
Isvs.cz [online]. 1999 [cit. 2011-01-09]. Koncepce budování informačních systémů veřejné správy. Dostupné z .
[51]
Isvs.cz. [online]. 2006 [cit. 2011-01-22]. Státní informační a komunikační politika eČesko. Dostupné z .
[52]
KMENT, Vojtěch. Lupa.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-15]. Měli bychom převzít rakouský e-government?. Dostupné z .
[53]
KOČIČKA, Pavel; DOLEJŠ, Radan. Ekonom.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Vláda chce vybudovat jednotné datové centrum. Dostupné z .
[54]
KOFRÁNEK, Jiří. Britské listy [online]. 5. 9. 2006 [cit. 2011-02-27]. Pro informatiku vnitro není řešení, pouze nebezpečí. Dostupné z .
[55]
Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2011 [cit. 2011-03-20] Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko. Dostupné z .
[56]
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online]. [cit. 2011-01-17]. Strategie Europe 2020. Dostupné z .
[57]
Ministerstvo vnitra [online]. 2002 [cit. 2011-04-18]. EEurope+: Zpráva o pokroku 2002. Dostupné z .
[58]
Ministerstvo vnitra [online]. 2010 [cit. 2011-01-22]. EGON jako symbol egovernmentu – moderního, přátelského a efektivního úřadu. Dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/egon-jako-symbol-egovernmentu-modernihopratelskeho-a-efektivniho-uradu-252052.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d>.
[59]
Ministerstvo vnitra [online]. 2008 [cit. 2011-04-13]. EGONův mozek – základní registry; EGON News. Dostupné z . 55
[60]
Ministerstvo vnitra [online]. 2008 [cit. 2011-01-22]. E-Government. Dostupné z .
[61]
Ministerstvo vnitra [online]. [cit. 2011-04-11]. Globální architektura RUIAN. Dostupné z .
[62]
Ministerstvo vnitra [online]. [cit. 2011-01-22]. I2010 Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost. Dostupné z .
[63]
Ministerstvo vnitra [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Ministerstvo vnitra představilo Klaudii, nový symbol eGovernmentu. Dostupné z .
[64]
Ministerstvo vnitra [online]. 2010 [cit. 2011-01-22]. Publikace o eGovernmentu ke stažení. Dostupné z .
[65]
Ministerstvo vnitra[online]. 2008 [cit. 2011-05-06]. Strategie implementace eGovernmentu v území. Dostupné z .
[66]
Ministerstvo vnitra [online]. 2007 [cit. 2011-01-22]. Strategie realizace smart administration 2007-2015. Dostupné z .
[67]
Ministerstvo vnitra [online]. 2010 [cit. 2011-01-22]. Základní registry veřejné správy. Dostupné z .
[68]
Ministry of Housing. [online]. [cit. 2011-02-21]. Napoleon’s registration principles in present times: The Dutch System of Key Registers. Dostupné z .
[69]
Montenegro : NISPAcee [online]. 2009 [cit. 2011-04-13]. One-stop-government : Critical analysis of the concept and its implementation in the selected countries. Dostupné z 56
. [70]
Moravské hospodářství [online]. 14. 3. 2011 [cit. 2011-03-28]. Rok 2012: Lidé již nebudou obíhat úřady. Dostupné z .
[71]
MRÁZ, Jaroslav. Egovernment.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-16]. Aktuální stav vybraných projektů eGovernmentu. Dostupné z .
[72]
NEUWIRT, Karel. eStat.cz [online]. 2008 [cit. 2011-04-14]. Elektronická identifikace občana v systémech eGovernment. Dostupné z .
[73]
NOVÁK, Pavel. Ministerstvo vnitra[online]. 2011 [cit. 2011-04-28]. Projekty základních registrů jsou po technické stránce připravené. Dostupné z .
[74]
ODS; TOP09; VV. Koaliční smlouva. Vlada.cz [online]. 2010 [cit. 2011-05-06] Dostupné z .
[75]
PALAS, Stanislav. Aktuální stav implementace IS ROS. Internet ve státní správě a samosprávě [online]. 2011 [cit. 2011-04-11] Dostupné z .
[76]
PETERKA, Jiří. Earchiv.cz [online]. 2007 [cit. 2011-01-22]. Ohlédnutí za zanikajícím ministerstvem informatiky. Dostupné z.
[77]
PETERKA, Jiří. Earchiv.cz [online]. 2011 [cit. 2011-03-12]. Digitální Česko dostalo zelenou. Dostupné z .
[78]
PETERKA, Jiří. Lupa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. eGON se žení – kvůli penězům. Dostupné z < http://www.lupa.cz/clanky/egon-se-zeni-kvulipenezum/>.
[79]
Population Register Centre [online]. [cit. 2011-03-01]. History. Dostupné z .
[80]
Smart administration. [online]. 2008 [cit. 2011-04-15]. Strategii rozvoje služeb pro „informační společnost“. Dostupné z <www.smartadministration.cz/file/7_1_1/>.
[81]
Správa základních registrů. [online]. [cit. 2011-04-11]. Globální architektura ROB. Dostupné z . 57
[82]
Správa základních registrů. [online]. [cit. 2011-04-11]. Globální architektura RPP. Dostupné z < http://www.szrcr.cz/file/10_1_1/>.
[83]
Správa základních registrů. [online]. [cit. 2011-01-17]. Informační systém ORG. Dostupné z <www.szrcr.cz/file/13_1_1/>.
[84]
Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2011-04-09]. Informační systém základních registrů. Dostupné z .
[85]
Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2011-04-09]. ORG - převodník. Dostupné z .
[86]
Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2011-03-06]. Registr obyvatel. Dostupné z .
[87]
Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2011-03-06]. Registr osob. Dostupné z .
[88]
Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2011-03-06]. Registr práv a povinností. Dostupné z .
[89]
Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2011-03-06]. Registr územní identifikace adres a nemovitostí. Dostupné z .
[90]
Správa základních registrů [online]. 2010 [cit. 2011-03-25]. Správa základních registrů. Dostupné z .
[91]
ŠTENCEL, Karel. Internet ve státní správě a samosprávě. [online]. 2010 [cit. 201004-15]. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Dostupné z .
[92]
ŠUSTA, Antonín. Správa základních registrů. [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. ÚOOÚ a jeho nové kompetence v roce 2010 : Informační systém ORG. Dostupný z .
[93]
Tesco.sw [online]. 2011 [cit. 2011-03-25]. Rodná čísla končí, nahradí je identifikátory bez osobních údajů. Dostupné z .
[94]
United Nations Public Administration Network. [online]. [cit. 2011-01-28]. United Nations E-Government Survey 2010. Dostupné z
[95]
United Nations Public Administration Network. [online]. 2010 [cit. 2011-02-05]. UNDD Framework. UN Public Administration Programme Dostupné z . 58
[96]
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. 2010 [cit. 2011-03-25]. Rozhodnutí S132/2010/VZ-17758/2010/540/VKu. Dostupné z .
[97]
Vláda České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. NERV: Rámec strategie konkurenceschopnosti. Dostupné z .
[98]
Vláda České republiky. [online]. 2010 [cit. 2011-05-06]. Programové prohlášení. Dostupné z .
[99]
Vrk.fi [online]. [cit. 2011-02-09]. Cooperation and core duties. Dostupné z .
[100]
ZAJÍČEK, Zdeněk. eStat.cz. Registry dat veřejné správy [online]. [cit. 2011-03-29] dostupné z .
[101]
Zencl.nl. [online]. 2007 [cit. 2011-02-25]. E-government in Austria. Dostupné z .
Právní předpisy [102]
zákon č. 455/1991 Sb. Živnostenský zákon
[103]
zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů
[104]
zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
[105]
zákon č. 133/2000 Sb., o Evidenci obyvatel
[106]
zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
[107]
zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
[108]
zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích
[109]
zákon č. 300/2008 Sb., o autorizované konverzi dokumentů (Zákon o eGovernmentu)
[110]
zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech
59
Seznam obrázků Obrázek 1: Jedinci, používající internet ke komunikaci s veřejnou správou v roce 2010 Obrázek 2: Jedinci, používající internet k podávání vyplněných formulářů veřejné správy v roce 2010 Obrázek 3: Sofistikovanost v EU 27+ v roce 2009 Obrázek 4: Pořadí EU 27+ dle sofistikovanosti služeb 2007-2009 Obrázek 5: Princip přiřazení AIFO dané agendě Obrázek 6: Komunikace agendy, ISZR a registrů Obrázek 7: Systém základních registrů Obrázek 8: Základní registry a jejich obsah
Seznam tabulek Tabulka 1: Iniciativy Evropské unie Tabulka 2: Dvacet základních služeb Tabulka 3: Hodnota indexu rozvoje e-governmentu – Nejlépe hodnocené země Evropy Tabulka 4: Hodnota indexu rozvoje e-governmentu – Hodnocení zemí východní Evropy Tabulka 5: Vývoj rakouského e-governmentu Tabulka 6: Fungující registry veřejné správy Tabulka 7: Aktuální stav základních registrů
60
Seznam zkratek AIFO
Agendový identifikátor fyzické osoby
AIS
Agendový informační systém
CVR
Centrale Virksomhedsregister (Centrální obchodní registr)
ČSÚ
Český statistický úřad
ČÚZK
Český úřad zeměměřičský a katastrální
e-OP
elektronický občanský průkaz
ICT
Informační a komunikační technologie
ISKN
Informační systém katastru nemovitostí
ISSS
Internet ve státní správě a samosprávě
ISÚI
Informační systém územní identifikace
ISVZ
Informační systémy veřejné správy
ISZR
Informační systém základních registrů
KIVS
Komunikační infrastruktura veřejné správy
MI
Ministerstvo informatiky
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MS
Ministerstvo spravedlnosti
MV
Ministerstvo vnitra
NERV
Národní ekonomická rada vlády
ORG
Převodník, specifický informační systém základních registrů
ROB
Registr obyvatel
ROS
Registr osob
RUIAN
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí
RPP
Registr práv a povinností
ÚOOÚ
Úřad na ochranu osobních údajů
ÚSIS
Úřad pro státní informační systém
ÚVIS
Úřad pro veřejné informační systémy
ZIFO
Zdrojový identifikátor fyzické osoby
ZMR
Zentrales Melderegister (Centrální registr rezidentů)
61
