ZÁKLADNÍ PŘÍJEM V KONTEXTU ORGANIZACE SPOLEČNOSTI

ZÁKLADNÍ PŘÍJEM V KONTEXTU ORGANIZACE SPOLEČNOSTI EXPORT Z DOKUMENTU PROGRAMU IMPRESS (PREZENTACE)

PRO VYTVOŘENÍ SCHÉMATU A PŘÍPRAVU PŘEDNÁŠKY JSEM POUŽIL INFORMACE DOSTUPNÉ NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH SKUPIN ZAMĚŘENÝCH NA POPULARIZACI KONCEPTU ZÁKLADNÍHO PŘÍJMU:

www.initiative-grundeinkommen.ch www.grundeinkommen.de www.grundeinkommen.at www.basicincome.org www.zakladnyprijem.sk

JIŘÍ JAKUB MAŠEK, 2009/08/01

všechno co řeknu může být

hloupý žert, omyl, naprostá lež... Jiří Jakub Mašek

1

Tímto úvodem si chci vytvořit prostor pro nadsázku, případné nepřesnosti a taky doufám, že se mě budete snažit nachytat při lži, a proto budete pozornější než kdy jindy. Základní příjem znamená, že každý občan dostane dost peněz na uspokojení svých potřeb na standardní úrovni. Pokud máte v tuto chvíli pocit, že už víte o základním příjmu vše, a že je to kravina, tak nejspíš patříte mezi schopné a úspěšné profesionály, dobře integrované v současném systému. Tato přednáška by pro vás byla ztrátou času. Proto ještě chvíli počkám, abyste mohli odejít. Potom požádám pořadatele, aby zamkli dveře.

ZÁKLADNÍ PŘÍJEM V KONTEXTU ORGANIZACE SPOLEČNOSTI

2

Základní příjem sám o sobě není možné realizovat. Je potřeba nastavit podmínky tak, aby to bylo možné. To se neobejde bez zásahů do organizace společnosti. Třístupňová struktura samosprávy obec-okreszemě, přímá zastupitelská demokracie, všeobecné referendum, to jsou charakteristiky společnosti, v níž by měla idea základního příjmu naději na realizaci a úspěšnou existenci. V této přednášce se budu zabývat tzv. moravským modelem, tokem zboží a peněz ve společnosti s třístupňovou samosprávou a daněním v jednom místě toku peněz a to v místě prodeje zboží spotřebiteli. Když mluvím o toku peněz, tak v této fázi práce na systému nelze sice říct nic o konkrétních číslech, přesto ale na straně 18 ukážu schéma systému s čísly jen velmi hrubě odpovídajícími současné skutečnosti. Pokusil jsem se zobrazit, jak by to vypadalo kdyby... Bude nutné vytvořit modely, na kterých bude možné studovat, jak se systém bude chovat pro určité vstupní údaje. Potom budeme o číslech vědět víc.

KDE ŽIJEME? STŘEDNÍ EVROPA, ČESKÁ REPUBLIKA - MORAVA ORGANIZACE SPOLEČNOSTI - ZASTUPITELSKÁ DEMOKRACIE, TŘÍÚROVŇOVÁ SAMOSPRÁVA - STÁT, KRAJ, OBEC

HOSPODÁŘSTVÍ - KAPITALISTICKÉ, ŘÍZENÉ IDEOU MAXIMÁLNÍHO ZISKU

3

Abychom se mohli bavit o základním příjmu a jeho výhodách, zkusme si napřed popsat současnou situaci. Dejme si odpovědi na otázku kde žijeme. První dva body této obrazovky nepotřebují žádný komentář. Věnujme se tedy třetímu. Současné kapitalistické hospodářství řízené ideou maximálního zisku míří do slepé uličky. V honbě za co nejvyšším profitem vedou snahy o zvyšování efektivity výroby ke snižování nákladů a růstu cen. V praxi to znamená zavádění nových výkonných technologií, což způsobuje úbytek placených pracovních míst, neustálé snižování kupní síly obyvatel, pokles odbytu, který vede k omezování výroby, propouštění zaměstnanců a další snižování kupní síly atd. Současná krize je jen důkazem, že s kapitalismem volné soutěže je něco v nepořádku. Opatření ke zmírnění dopadů krize jsou jen marné pokusy, které nemohou principiálně nic změnit, mohou jen na krátkou dobu zpomalit nezadržitelný vývoj.

KDE VZNIKAJÍ ZDROJE PRO ZISK ?

JAK DOSÁHNOUT MAXIMÁLNÍHO ZISKU ?

KDO DOSTÁVÁ NEJVĚTŠÍ ČÁST ZISKU ?

4

Zdroje pro zisk vznikají všude kde jsou produkty, jejichž užitná hodnota vyjádřena cenou, kterou jsou ochotni spotřebitelé zaplatit, je vyšší než pořizovací hodnota vyjádřená výškou nákladů. Maximálního zisku lze dosáhnout tam, kde je rozdíl mezi užitnou hodnotou produktu a náklady na jeho vytvoření co největší. Významnou částí nákladů je mzda pracovníků, kteří se na vzniku produktu podílejí, ale také zdanění jejich práce ve formě odvodů za každé pracovní místo. Proto je tendence nahradit lidi stroji všude tam, kde to jde - práce strojů je levnější, není daněna a stroje, na rozdíl od lidí, mají čím dál menší požadavky (především na energii) a navíc neodmlouvají. Největší část zisku se dostává vedení firmy, lidem, kteří mají moc rozhodovat o tom, zda peníze ze zisku půjdou do rozvoje firmy nebo na jejich soukromá konta.

POSTAVENÍ JEDINCE V KAPITALISTICKÉ SPOLEČNOSTI

50% LIDÍ DOSTÁVÁ PENÍZE ZA PRÁCI, ZBYTEK ŽIVÍ PŘÍBUZNÍ, DOSTÁVÁ SOCIÁLNÍ DÁVKY, PODPORY...

TOTO ČÍSLO SE BUDE SE ZVYŠOVÁNÍM EFEKTIVITY VÝROBY ZMENŠOVAT, BUDE PŘIBÝVAT LIDÍ BEZ PRÁCE A BEZ MOŽNOSTI NĚKDY PRÁCI ZÍSKAT

5

V současné kapitalistické společnosti je rozpor v tom, že jedinec má přístup k uspokojení potřeb i na té nejzákladnější úrovni, jen prostřednictvím peněz, ale možností peníze získat ubývá s úbytkem placených pracovních míst, který, jak jsme si řekli před chvílí, je zákonitý. Co lidé? Ale to je přece jejich problém, každý má možnost být bohatý, jen se musí dost snažit. Taková filozofie je jen výsměch lidem, kteří se nemohou účinně bránit. Padli do pasti ze které nevede cesta ven. Sociální dávky a charita jsou jen slabá náplast na ztrátu důstojnosti, perspektiv, důvěry v budoucnost, kterou chudoba a bída přináší. Není divu, že mnozí žijí na ulici, že mnozí podléhají návyku na omamné látky, z jejichž prodeje těží kriminální sféra. Nárust kriminality je jen logický důsledek. Velmi snadno se dá předpovědět, že lidí s příjmy pod hranicí chudoby bude přibývat.

ZÁKLADNÍ PŘÍJEM == KULTURNÍ IMPULS PRO EVROPU

6

Tento slogan používají evropské iniciativy v jejichž programu základní příjem je. Podle předpokladů by zavedení základního přijmu a nutných změn v organizaci společnosti nastartovalo proces změn ve vnímání člověka jako jedince, jeho postavení ve společnosti, proces změn v humanitních vědách, ale i v obecném povědomí. Předpoklad, že by to mohl být impuls k vytvoření nové společnosti, vypadá dnes možná příliš optimisticky, ale kdo ví?

TROŠKA HISTORIE Myšlenky o základním příjmu se objevují už v renesančních utopiích. Thomas Paine, jeden ze zakladatelů USA, jako první zavedl do ústavy lidská práva. Hrabě Heinrich von Bruehel přišel s myšlenkou zdanění z prodeje. Aktivity Katolické university v Lovani v Belgii daly vzniknout roku 1986 Evropské síti pro základní příjem, která se rozvinula do celosvětové sítě v roce 2004. Tato síť umožňuje komunikaci skupinám, které se problematikou zabývají, a zprostředkování informací. Každé dva roky se pořádá kongres. Aktivní skupiny jsou v Belgii, Německu, Rakousku, Švýcarsku a dalších zemích světa, v Brazílii mají dokonce základní příjem zakotvený v ústavě jako budoucí možnost. 7

Téma historie mně příliš nesedí, ale chtěl jsem ukázat, že myšlenka zavedení základního příjmu se neobjevila jen tak z ničeho a v poslední době, ale že prošla historickým vývojem, než dospěla do současné podoby. Také se zde chci na dálku omluvit člověku, na jehož jméno jsem na této obrazovce zapomněl, člověku, který si zaslouží být jmenován kvůli svému významnému podílu na vzniku aktivit směřujících k popularizaci myšlenky zavedení základního příjmu. Je to Philippe van Parijs, belgický filosof a politický ekonom, profesor Katolické univerzity v Lovani. Více informací o historii (v angličtině) najdete na této adrese www.basicincome.org/bien/aboutbasicincome.html#history .

SOUČASNÁ AKTIVITA SKUPIN ZAMĚŘENÝCH NA PROBLEMATIKU ZÁKLADNÍHO PŘÍJMU JE DŮKAZEM STOUPAJÍCÍHO POČTU LIDÍ, KTEŘÍ VIDÍ ZÁKLADNÍ PŘÍJEM A ZMĚNY VE SPOLEČNOSTI S NÍM SOUVISEJÍCÍ JAKO NUTNÉ PRO DALŠÍ EXISTENCI DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI

8

Na webových stránkách BIEN je možné najít dostatek informací o dění spojeném s celosvětovou diskusí o základním příjmu prostřednictvím informací zveřejňovaných v časopisu NewsFlash, který je vydáván každé dva měsíce a je ke stažení zdarma. Aktivity jsou, překvapivě(?), iniciovány vysokými školami, především ekonomického a sociologického zaměření, ve spolupráci s vysoce postavenými politiky a také občanskými organizacemi. V některých lokalitách v USA, Brazílii, ale i Itálii, uvažují správní orgány o experimentálním zavedení základního příjmu jakožto jednodušší a průhlednější alternativy sociálních dávek. Projekty jsou již zpracované do podoby, která by se mohla realizovat.

Na základní nezdaněný příjem má právo každý občan bez jakýchkoliv podmínek a kontroly, od narození až do konce života. Výše základního příjmu musí být taková, aby umožnila uspokojování potřeb na standardní úrovni.

9

Podobné souvětí bude nutnou součástí ústavy každé země, ve které se bude koncepce základního příjmu realizovat. Je to kvůli ochraně tohoto práva. Předpokládá se totiž, že změna ústavy je natolik závažná věc, že nemůže projít jen tak nenápadně a bez účasti veřejnosti. Co se týká standardní úrovně uspokojování potřeb, bude nutné hledat kompromis mezi představami lidí a možnostmi ekonomiky. Nesmí být ale přípustné, aby byl standard nastaven pod hranici chudoby - při absenci jakýchkoliv sociálních dávek by takové nastavení způsobilo katastrofu. Bude nutné zařídit neustálou veřejnou kontrolu tohoto nastavení. Podle studií jsou ekonomiky evropských zemí schopné poskytnout svým občanům základní příjem v rozmezí 300 až 800 Euro ve vztahu k dnešním cenám, je ale nutné připomenout, že základní příjem nelze realizovat bez dalších změn ve společnosti.

10

Schéma zobrazuje toky zboží a peněz v systému, zatím jen bez číselných hodnot, to bude tématem dalších diskusí a studií. V principu by se schéma už nemělo výrazně měnit, v současnosti vidím možnost rozšířit o další subjekty, jako např. nadace. Také některé názvy ve schématu se mohou během diskusí změnit. Například stabilizační fond by se mohl v budoucnu jmenovat národní banka. Taky jsem nedefinoval na jaké úrovni samosprávy bude stabilizační fond fungovat. Zatím se jeví, že by to mělo být na státní úrovni, je tu ovšem nebezpečí, že politická elita státu a různá lobby budou vyvíjet tlaky na přerozdělování peněz ve svůj prospěch, to si vyžádá další diskusi a výzkum. V každém případě musí být stabilizační fond nezávislý na změnách na politické scéně. Mimochodem, původně jsem si schéma nakreslil proto, abych lépe porozuměl tomu, jak by to vše mohlo fungovat. Později se ukázalo, že abych mohl informace předat dál, budu muset přidat také komentáře. Tak vznikla, mým přičiněním, tato prezentace.

11

Každý občan dostane na svůj bankovní účet základní příjem. Ten reprezentuje peníze na uspokojování potřeb na standardní úrovni. Peníze na bydlení, jídlo, ošacení, ale také na zdravotní pojištění (možnost volby pojišťovny), další pojištění, něco málo na kulturní potřeby. Právo na základní příjem bude mít každý občan státu bez jakýchkoliv podmínek. Nabízí se otázka. Bude vůbec někdo pracovat?

MALÁ ODBOČKA NA STATISTIKY ČR 2008

10,5 milionů obyvatel 7,3 milionů ve věku 16 – 64 let z toho 5,0 milionů v pracovním procesu 0,5 milionu nezaměstnaných 0,9 milionů studentů 0,9 milionu statistiky nezařadily

12

Podle sociologických výzkumů je asi 10 procent populace která nebudou pracovat nikdy. Podle statistik z roku 2008 pracuje v současnosti jen zhruba 50 procent populace České republiky, statistiky se ale nezmiňují o podmínkách, za jakých pracují. V médiích se čas od času objevují zprávy o lidech, kteří ze strachu o budoucnost pracují jen za sliby, v lepším případě za část minimální mzdy. Zprávy o propouštění z důvodu krachu firmy nejsou nic zvláštního. To jen pro ilustraci vývoje – pracovních míst ubývá a podnikatelé nemají důvody vytvářet nová. Máme tedy přibližně půl milionu lidí, kteří by pracovali, kdyby měli vhodnou práci. Tato skutečnost stojí za pozornost. Je tu lidský a také vědomostní potenciál pro činnosti, které v současnosti nikdo nedělá, protože na ně údajně nejsou peníze! Ve skutečnosti je to ale jinak. Peníze by se našly, ale činnosti, o kterých mluvíme, neslibují dostatečně rychlý a vysoký zisk. Prostředí bezohledné volné soutěže vyvíjí na všechny podnikatele neúprosný tlak, aby na takové aktivity ani nepomysleli .

13

Kromě toho, že většina lidí by ráda pracovala už z principu, je tu ještě motivace v podobě možnosti dalšího příjmu, který by byl odměnou za práci. Takže, milí přátelé, žádný socialismus, pořád tu ještě zůstává veliký prostor pro tolik oblíbenou soutěž. Ovšem, pro zaměstnavatele to bude znamenat změnu v motivaci lidí. Už to nepůjde obvyklým způsobem - hrozbou odmítnutí přístupu ke zdrojům peněz, nezbytným pro uspokojování potřeb. Jaké způsoby motivace by to mohly být? Příznivé klima ve firmě? Zaměstnanecké výhody? Veřejné povědomí o prestiži firmy? Na druhou stranu, základní příjem znamená minimální a stabilní kupní sílu, která reprezentuje minimální stabilní odbyt - to by se mohlo výrobní a obchodní sféře líbit.

Dostane opravdu každý peníze aby s nimi naložil podle svého?

14

Bude na obcích, jak bude ZP vyplácet, dovedu si představit, že pro některé občany bude výhodnější, když se obec, nebo osoba způsobilá rodič, kurátor apod. - postará o jejich nutné výdaje (ošacení, jídlo, pojištění, nájemné, spoření atd.) a část bude vyplácet formou kapesného. Protože na základní příjem budou mít právo jen občané státu, cizinci bez občanství budou sice moci pracovat, ale za stejný plat jako domorodci. Pokud nebudou současně pobírat základní příjem ve své zemi, bude jejich přítomnost ve státě nežádoucí. Lidé bez základního příjmu by zákonitě vytvořili skupinu, která by vážně narušila fungování systému. Také bude hodně záležet na tom, jak budou nastaveny podmínky pro přidělování občanství. Otázkou zůstává jak ošetřit pobyt cizinců za účelem rekreace, cestování. Pravděpodobně by museli prokázat, že mají finanční prostředky na pobyt. Pravděpodobně by měli mít povinnost přihlašování se k pobytu, případně na výzvu (mobilním telefonem) poskytnout o místě svého pobytu informace.

15

V tuto chvíli se nabízí otázka, jak to celé ufinancovat. Jak už jsem řekl, existují studie, že je to možné. Ovšem je také potřeba říci, za jakých předpokladů. Stát získává v současnosti peníze na společné výdaje z daní. To není nic nového. V našem systému půjde o trošku jiný způsob danění a zacházení s vybranými penězi. Vedou se o tom diskuse, ale už existuje jednoduchý, průhledný model, který vychází z principu zdanění prodeje. Vychází z myšlenky, že produkt nabývá hodnotu, tedy cenu, až v momentě prodeje. Pokud se nedostane ke spotřebiteli, hodnotu nemá. A to je to správné a jediné místo v koloběhu peněz k výběru daně. Protože to celý systém zjednoduší, bude také jednodušší kontrola výběrů a jejich vyšší efektivita. Daň z prodeje, v našem diagramu jsem ji pojmenoval superdaň, v sobě zahrne všechny současné daně, které jsou vybírány na různých místech systému - daň z příjmu, daň z práce, daň z přidané hodnoty, z nemovitostí atd. Podle některých úvah by mohla tato daň být až 50 procent ceny. Není divu. Na další stránce si můžete prohlédnout jak by mohly vypadat toky peněz v systému. Hodnoty HDP, ZP a průměrného platu jsem zvolil v míře blízké hodnotám statistik loňského roku.

16

Peníze vybrané ve formě superdaně půjdou na účet stabilizačního fondu. Tento fond bude potřeba kvůli spravedlivému rozdílení peněz každému musí být jasné, že lidé budou nakupovat na různých místech a je tedy možné, že v některých obcích se na superdani nevybere dost prostředků na financování základního příjmu obyvatel a na obecní výdaje. Schválně jsem se nezabýval na jaké úrovni organizace společnosti by měl tento fond být, nebo zda by měl být strukturován na všechny úrovně, v tuto chvíli to nepovažuji za tak důležité, abychom se o tom museli bavit. Fond bude mít za úkol vyhodnotit každý měsíc množství peněz vybraných na dani a tyto peníze rozdělit podle zákonem stanovených pravidel mezi obce, okresy a stát. Pochopitelně tato pravidla budou muset podléhat přísné kontrole, jak odborné, tak veřejné. Zrovna tak vyhodnocení množství produktů vytvořených, prodaných, množství peněz vybraných na dani, předaných obcím, okresům, státu. Pokud budou k dispozici hodnověrné údaje, dokáže si každý průměrný člověk sám spočítat, jak ekonomika funguje. A technické možnosti pro zpřístupnění takových informací jsou už dnes.

17

Na tomto detailu si můžeme ukázat jak bude probíhat tok materiálu a peněz při vzniku produktu. Každý, kdo se bude na vzniku produktu podílet, bude dalšímu v řadě fakturovat cenu, která bude v sobě mít zahrnuty náklady a přidanou hodnotu, která bude v novém systému reprezentovat jeho čistý zisk.

FINANČNÍ PRODUKTY

18

Kolem podoby finančních produktů a jejich danění budou pravděpodobně probíhat bouřlivé diskuse, ideální by bylo prosadit podobu stejnou jako u hmotných produktů. Dá se ale předpokládat, že finanční sféra se bude intenzívně bránit, i když, možná že to nebude tak jednoznačné, objevují se už v současnosti produkty, které signalizují vývoj ke zprůhlednění finančních služeb. Vzpomeňte si: „Půjčíme vám 100000,- za 2500,- měsíčně.“ Půjčka na 60 měsíců, klient celkem zaplatí 150000,-. V našem modelu by to mohlo být takto: 2500,- měsíčně = náklady 1666,- , přidaná hodnota 417,- , superdaň 417,-. Žádné úroky z úroků a podobně. Tato představa vychází z reality, ale jak můžete vidět, bude záležet na tom, kolik bude chtít banka vydělat, a kolik budou lidé ochotni za takovou službu zaplatit. Spoření by mohlo fungovat obráceně, vkladatel by každý měsíc dostal od peněžního ústavu odměnu (vklad lze brát jako půjčku bance) podle výše vkladu. Část peněz by ve formě superdaně šla na účet stabilizačního fondu. Možná se dočkáme sloganu: „Za každou tisícikorunu, kterou si u nás uložíte, dostanete každý měsíc jednu korunu.“ (superdaň z transakce – jedna koruna). A tady se otevírá budoucí prostor pro konkurenční boj mezi peněžními ústavy.

ZÁVĚR CO PŘINESE ZÁKLADNÍ PŘÍJEM LIDEM ?

JENOM LENOŠENÍ, NEBO TAKY NĚCO POZITIVNÍHO ?

19

Základní příjem přinese lidem větší míru svobody v rozhodování o svém životě, o tom, čemu budou věnovat svůj čas a energii, otevře možnosti realizovat nápady, představy, ideály, které v současné společnosti, zaměřené na výkon a maximální zisk, nelze. Ale také přinese větší míru zodpovědnosti. Už dnes je jasné že bude potřeba lidi neustále vychovávat, motivovat je k aktivnímu přístupu k životu a uplatnění sebe sama ve společnosti. Dá se očekávat, že se objeví nové aktivity v poznávání světa, nové kulturní aktivity, nové filosofie atd. Pro mnoho lidí se tedy objeví i nové příležitosti k seberealizaci. Dá se také očekávat posílení významu lokálních komunit ve společenském životě. A ještě dvě otázky a jedna odpověď: Proč vůbec skupiny v Německu, USA, Rakousku a jinde na projektech základního příjmu pracují a mají podporu vysoce postavených politiků a institucí? Dělají to jen z lásky k bližnímu svému? Nejspíš si spočítali, že se to vyplatí. Že to v důsledku vyjde levněji než současné nepřehledné systémy přidělování sociálních dávek, dávek v hmotné nouzi, podpory v nezaměstnanosti atd.

VAŠE BUDOUCÍ VOLBA

20

Chcete být v blízké budoucnosti příslušníky zbídačelého národa, bez možností důstojné existence? Vývoj k tomu jednoznačně směřuje. Nebo chcete být příslušníky národa, který má důvěru ve svoji budoucnost, který je dostatečně sebevědomý, úspěšný, který se bude aktivně podílet na vytváření celosvětového kulturního i materiálního bohatství? Zájem o koncept základního příjmu a změn v organizaci společnosti by mohl být prvním krokem správným směrem.

PRO VYTVOŘENÍ SCHÉMATU A PŘÍPRAVU PŘEDNÁŠKY JSEM POUŽIL INFORMACE DOSTUPNÉ NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH SKUPIN ZAMĚŘENÝCH NA POPULARIZACI KONCEPTU ZÁKLADNÍHO PŘÍJMU.

www.initiative-grundeinkommen.ch www.grundeinkommen.de www.grundeinkommen.at www.basicincome.org www.zakladnyprijem.sk

JIŘÍ JAKUB MAŠEK, 2009/08/01 21

Prohlášení autora: Povoluji další šíření tohoto dokumentu v nezměněné podobě a zdarma. Můj zájem o koncept základního příjmu, ani tato přednáška nesouvisejí s mým členstvím v jakékoliv politické straně, jde o moji soukromou iniciativu. V případě zájmu navštivte můj blog na jjm.iblogger.org, nebo mi napište na e-mailovou adresu [email protected]