UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ
Institut mezioborových studií Brno
ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA – OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
PhDr. Mgr. Zdeňka Vaňková
Marta Hajdová
Brno 2011
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Ochrana osobních údajů – Základní lidská práva“ zpracovala samostatně a použila jsem literaturu uvedenou v seznamu použitých pramenů a literatury, který je součástí této bakalářské práce. Elektronická a tištěná verze bakalářské práce jsou totožné. V Brně dne 28. 3. 2011
............................................. Marta Hajdová
Poděkování Děkuji paní PhDr. Mgr. Zdeňce Vaňkové za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině za morální podporu a pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé bakalářské práce, a které si nesmírně vážím.
Marta Hajdová
Úvod ........................................................................................................................................... 3 1.
Osobní a citlivé údaje ....................................................................................................... 5 1.1
2.
3.
4.
5.
Vymezení základních pojmĤ ....................................................................................... 5
¾
Osobní údaje ............................................................................................................ 7
¾
Citlivé údaje ............................................................................................................. 8
Zpracování a záznamy osobních údajĤ .......................................................................... 9 2.1
Zpracování osobních údajĤ .......................................................................................... 9
2.2
Záznamy osobních údajĤ ........................................................................................... 10
Subjekt údajĤ a jeho práva ........................................................................................... 13 ¾
Právo na ochranu.................................................................................................... 13
¾
Právo být informován a právo pĜístupu k informacím ........................................... 14
Právní úprava ................................................................................................................. 17 4.1
Vnitrostátní právní úprava ......................................................................................... 17
4.2
MezinárodnČ právní úprava ....................................................................................... 19
4.3
Doporuþení R/87/15 usmČrĖující použití osobních údajĤ v policejním sektoru. ...... 20
4.4
ýeská republika versus Úmluva þ. 108 ..................................................................... 21
Empirický prĤzkum ....................................................................................................... 23 5.1
Stanovení cílĤ šetĜení a hypotézy .............................................................................. 23
5.2
PrĤbČh šetĜení ............................................................................................................ 24
5.3
Vyhodnocení dat ........................................................................................................ 25
5.4
Shrnutí dotazníkového šetĜení ................................................................................... 32
ZÁVċR .................................................................................................................................... 35 RESUMÉ ................................................................................................................................. 38 ANOTACE .............................................................................................................................. 39 ANNONATION ...................................................................................................................... 39 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY - prameny ............................................................... 40
2
l Ochrana osobních údajĤ z pohledu základního lidského práva v dnešní moderní spoleþnosti patĜí k nejdiskutovatelnČjším problémĤm. V ýeské republice je ústavnČ zakotvena v právním Ĝádu ýeské republiky a to v ListinČ základních práv a svobod. V dnešním uspČchaném svČtČ se tento problém dostal do popĜedí až teprve nedávno a to v 70. letech 20. století. O problém ochrany osobních údajĤ se zaþíná s postupem þasu zajímat stále více lidí a to zejména s potĜebou chránit si své vlastní soukromí anebo po setkání se s nČjakou negativní zkušeností tykající se tohoto problému. Na stranČ druhé, se vyskytuje ve spoleþnosti další skupina lidí, která nepĜikládá ochranČ svých osobních údajĤ žádnou vČtší váhu a rozhodnČ nemá v úmyslu se tímto tématem zabývat. A to je taky jeden z dĤvodĤ, proþ bych v rámci psaní této bakaláĜské práce chtČla na tuto problematiku upozornit. Spousta z nás skoro každý den vyplĖuje a odevzdává nČjakou malou þást svých osobních údajĤ do kolobČhu spoleþnosti a to osobnČ v rĤzných institucích þi úĜadech nebo prostĜednictvím internetu, což je dnes nepoužívanČjší zpĤsob sbČru osobních údajĤ. A kdo z nás se zajímá o to, jakým zpĤsobem budou zpracovány a k þemu budou tyto údaje využity? Jen málo kdo, a když už se nČkdo takový najde, jedná se spíše o výjimku. VČtšina z nás automaticky podepisuje souhlas s poskytnutím svých osobních údajĤ a pak se nevČdomky rozþiluje, když mu nČkdo z nČjaké soukromé firmy volá na naše osobní telefonní þíslo a nabízí nám formou reklamy spoustu výhod a neodolatelných nabídek. Mnohdy právČ tímto nevinným zpĤsobem dochází k zneužití osobních údajĤ. Jelikož tuto formu zneužití mnoho z nás nepovažuje za dosti závažnou je potĜeba, aby se v této problematice stanovili striktní pravidla þi povinnosti a v pĜípadČ, že dojde k zásadnímu porušení ochrany osobních údajĤ mČl by vystoupit v rámci represe stát. V ýeské republice již po dlouhém vývoji existuje aktuální þeský zákon vztahující se k této problematice a tím je zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. Domnívám se, že tato problematika zasahuje do všech známých odvČtví naší spoleþnosti a tedy i do oblasti sociální pedagogiky, kde vystupuje v podobČ práva a to zejména z dĤvodu práce s citlivými a osobními údaji klientĤ, ale i zamČstnancĤ a dalších 3
osob. I z tČchto dĤvodĤ je studium sociální pedagogiky doprovázeno studiem práva a to na stejné obsahové úrovni, jakož je studium samotné pedagogiky. Cílem mé práce je shrnout a charakterizovat základní informace o ochranČ osobních údajĤ a zejména poukázat na práva a povinnosti související s tímto tématem. Dále tuto problematiku uchopit tak, aby se i nováþek v této problematice dokázal zorientovat. Další z cílĤ mé práce je poukázat na aktuálnost této problematiky, upozornit na její dĤležitost a to v oblasti právních norem. Dále pĜipomenout, jak s tČmito údaji zacházet pĜi práci s nimi. Na základČ výsledkĤ z vlastního šetĜení, bych se pokusila o potvrzení þi vyvrácení mých hypotéz vztahujících se k tomuto tématu. BakaláĜskou práci jsem rozdČlila na dvČ þásti a to þást praktickou a teoretickou. V praktické þásti, pomocí aplikace sociologického šetĜení za použití dotazníku, chci zmapovat aktuální postoj, nahodilého vzorku 50-ti respondentĤ, k ochranČ jejich osobních údajĤ. Zjistit, jak samostatnČ nakládají se svými osobními údaji, jaká je jejich informovanost o tomto základním lidském právu a zejména zjistit, zda si své osobní údaje chrání a považují tuto ochranu za dostateþnou. Dle zjištČných informací z dotazníkového šetĜení bych chtČla potvrdit þi vyvrátit mé hypotézy týkající se tohoto tématu. Teoretická þást mé práce pĜináší základní informace o ochranČ osobních údajĤ. V teoretické þásti uvádím základní pojmy, rozdíly mezi osobním a citlivým údajem. Dále se zmiĖuji o povinnostech pĜi zpracování osobních údajĤ a jejich záznamech. A v neposlední ĜadČ se pokouším vystihnout práva vztahující se k fyzické osobČ, ke které se vážou nČjaké osobní údaje. Na závČr uvádím právní úpravu této problematiky a v neposlední ĜádČ vývoj vnitrostátní i mezinárodnČ právní úpravy ochrany osobních údajĤ. K dosažení cíle jsem použila metodu obsahové analýzy dostupné literatury a jiných písemných pramenĤ vþetnČ internetu. Dále metodu dotazníkového šetĜení, kterou jsem uskuteþnila na nahodilém vzorku 50-ti respondentĤ. Problematika ochrany osobních údajĤ je velmi rozsáhlá a proto jsem nebyla schopna postihnout v této práci všechny její stránky a odvČtví, v nichž se vyskytuje. Pokusila jsem se alespoĖ struþnČ nastínit její hlavní rysy a vytyþit zásadní pojmy. PĜála bych si, aby díky mé práci i laik získal snadnČji a rychleji informace a snad i þásteþné pochopení této obtížné problematiky v jejích základech. 4
ͳǤ À
±ï Osobní a citlivé údaje jsou ústĜedním pojem v problematice osobních údajĤ a proto je nutné pochopit rozdíl mezi tČmito dvČma pojmy a vysvČtlit základní pojmy týkající se této problematiky.
ͳǤͳ ÀÀ
õ PĜi vymezení základních pojmĤ týkajících se osobních údajĤ jsem pĜevzala definice ze zákona þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, kdy je toto vymezení pojmĤ uvedeno v § 4 tohoto zákona. •
Osobní údaj – „je jakákoliv informace týkající se urþeného nebo urþitelného subjektu údajĤ. Subjekt údajĤ se považuje za urþený nebo urþitelný, jestliže lze subjekt údajĤ pĜímo þi nepĜímo identifikovat zejména na základČ þísla, kódu jednoho þi více prvkĤ, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.“1
•
Citlivý údaj – „je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém
pĤvodu,
politických
postojích,
þlenství
v odborových
organizacích, náboženství a filozofickém pĜesvČdþení, odsouzení za trestný þin, zdravotním stavu a sexuálním životČ subjektu údajĤ a genetický údaj subjektu údajĤ; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožĖuje pĜímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajĤ.“ 2 •
Anonymní údaj – „takový údaj, který buć v pĤvodním tvaru anebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k urþenému nebo urþitelnému subjektu údajĤ.“3
•
Subjekt údajĤ – „fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.“4
1
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. a) Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. b) 3 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. c) 4 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. d) 2
5
•
Zpracování osobních údajĤ – „ jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce
nebo
zpracovatel
systematicky
provádČjí
s osobními
údaji,
a to automatizovanČ nebo jinými prostĜedky. Zpracováním osobních údajĤ se rozumí
zejména
shromažćování,
ukládání
na
nosiþe
informací,
zpĜístupĖování, úprava nebo pozmČĖování, vyhledávání, používání, pĜedávání, šíĜení, zveĜejĖování, uchovávání, výmČna, tĜídČní nebo kombinování, blokování a likvidace.“5 •
Shromažćování osobních údajĤ – „systematický postup nebo soubor postupĤ, jehož cílem je získání osobních údajĤ za úþelem jejich dalšího uložení na nosiþ informací pro jejich okamžité nebo pozdČjší zpracování.“6
•
Uchovávání osobních údajĤ – „udržování údajĤ v takové podobČ, která je umožĖuje dále zpracovávat.“7
•
Blokování osobních údajĤ – „vytvoĜení takového stavu, pĜi kterém je osobní údaj urþitou dobu nepĜístupný a nelze jej jinak zpracovávat.“8
•
Likvidace osobních údajĤ – „se rozumí fyzické zniþení jejich nosiþe, jejich fyzické vymazání nebo jejich trvalé vylouþení z dalších zpracování.“9
•
Správce – „je každý subjekt, který urþuje úþel a prostĜedky zpracování osobních údajĤ, provádí zpracování a odpovídá za nČj. Zpracováním osobních údajĤ mĤže správce zmocnit nebo povČĜit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.“10
•
Zpracovatel – „je každý subjekt, který na základČ zvláštního zákona nebo povČĜení správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona.“11
5
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. e) Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. f) 7 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. g) 8 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. h) 9 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. i) 10 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. j) 11 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. k) 6
6
•
ZveĜejnČným osobním údajem – „je osobní údaj zpĜístupnČný zejména hromadnými sdČlovacími prostĜedky, jiným veĜejným sdČlením nebo jako souþást veĜejného seznamu.“12
•
Evidencí nebo datový soubor osobních údajĤ – „ je jakýkoliv soubor osobních údajĤ uspoĜádaný nebo zpĜístupnitelný podle spoleþných nebo zvláštních kritérií.“13
•
Souhlas subjektu údajĤ –„ svobodný a vČdomý projev vĤle subjektu údajĤ, jehož obsahem je svolení subjektu údajĤ se zpracováním osobních údajĤ.“14
•
PĜíjemce – „každý subjekt, kterému jsou osobní údaje zpĜístupnČny; za pĜíjemce se nepovažuje subjekt, který zpracovává osobní údaje podle § 3 odst. 6 písm. g).“15
¾
Àï Osobním údajem mnoho z nás rozumí nČjaký popisný údaj, který se vztahuje k dané
osobČ neboli subjektu. Na základČ zjištČní tohoto údaje jsme vČtšinou schopni daný subjekt identifikovat a pro daný subjekt je tato informace jedineþná. Jakmile získáme jedineþnou informací o daném subjektu jsme schopni, nebo mČli bychom být schopni, s jistotou urþit, o jaký subjekt se jedná. Osobní údaje mĤžeme dČlit na:16 •
Identifikaþní – to jsou ty, které lze použít v rĤzných úĜedních záznamech a to za pĜedpokladu použití dalších údajĤ, které plní stejnou funkci. Je používán ve veĜejném styku a to zejména na úseku výkonu veĜejné správy. Jsou to napĜ. jméno a pĜíjmení, rodné þíslo, adresa trvalého pobytu aj.
12
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. l) Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. m) 14 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. n) 15 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. o) 16 HEJLÍK, L., MATOUŠOVÁ, M. Osobní údaje a jejich ochrana. 2. doplnČné a aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 21-25. 13
7
•
Popisné – jsou ty údaje, díky nimž jsme schopni popsat neboli charakterizovat urþitou fyzickou osobu. NapĜ. její podoba, chování, dosažené vzdČlání, zájmy, zvyky aj.
•
Transakþní – tyto vznikají na základČ þinnosti správce nebo zpracovatele pĜi zpracování identifikaþních a popisných údajĤ.
•
Adresní – díky tČmto údajĤm jsme schopni danou osobu nalézt na urþitém místČ: adrese. Tento údaj nám velice þasto vystupuje ve spojení s údaji identifikaþními a kontaktními.
¾
±ï Jak už napovídá jejich název, jsou to údaje, na které je pĜi jejich zpracování kladen
mnohem vČtší dĤraz, než u údajĤ osobních. Tyto údaje jsou taxativnČ vyjmenovány v zákonČ þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ v § 4 písm. b) a dále v evropské smČrnici 95/46/ES v þlánku 8.17 PĜi práci s citlivými neboli senzitivními údaji je potĜeba, aby správce ale i zpracovatel dodržoval podmínky a zásady uvedené v zákonČ.18 Jestliže dojde k chybČ pĜi jejich zpracování, mĤže tato chyba vést až k ohrožení þi porušení základních lidských práv a mĤže dojít i k zásahu do soukromí obþana (napĜ. diskriminace). Jelikož je tČmto údajĤm vČnována zvýšená pozornost, je nutné podotknout, že z dĤvodu jejich zpracování je potĜeba mít k této þinnosti souhlas subjektu údajĤ. Souhlas subjektu údajĤ není potĜeba ve chvíli, kdy je to nezbytné k zachování života nebo zdraví nebo odvrácení bezprostĜedního nebezpeþí hrozícího majetku a to zejména z dĤvodu právní, fyzické nebo duševní nezpĤsobilosti, v pĜípadČ, že je nezvČstný nebo z jiných podobných dĤvodĤ. NáslednČ po uplynutí tČchto dĤvodĤ údaje musí být zniþeny a to v pĜípadČ, že nemáme od subjektu údajĤ souhlas s jejich dalším zpracováním.
17 18
SmČrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. Ĝíjna 1995 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ.
8
ʹǤ
ÀÀ
ïõ Osobní údaje zpracovává správce nebo zpracovatel a takto zpracované osobní údaje jsou následnČ zaznamenány na rozlišné druhy nosiþĤ tČchto dat. Všechny tyto náležitosti jsou doprovázeny zákonem o ochranČ osobních údajĤ.
ʹǤͳ
ÀÀ
ïõ Osobní údaje zpracovává správce nebo zpracovatel. Než se tyto údaje zaþnou zpracovávat je zde povinnost o tomto informovat ÚĜad pro ochranu osobních údajĤ, kdy tuto povinnost ukládá § 16 zákona þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. „§ 16 odst. 1 zákona þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ“ •
Ten, kdo hodlá jako správce zpracovávat osobní údaje nebo zmČnit registrované zpracování podle tohoto zákona, s výjimkou zpracování uvedených v § 1819, je povinen tuto skuteþnost písemnČ oznámit ÚĜadu pĜed zpracováním osobních údajĤ.
Oznámení o zpracování osobních údajĤ lze aktuálnČ podat prostĜednictvím formuláĜe, který podává výluþnČ správce osobních údajĤ, a to pouze u takových zpracování osobních údajĤ, která nelze podĜadit pod výjimku z oznamovací povinnosti podle § 18 zákona þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Tento formuláĜ lze elektronicky vyplnit na webových stránkách ÚĜadu pro ochranu osobních údajĤ.20 Jestliže správce má v plánu ukonþit þinnost se zpracováním osobních údajĤ, je povinen ÚĜadu pro ochranu osobních údajĤ neprodlenČ oznámit, jak následnČ bude s tČmito údaji naloženo. Ovšem pouze pokud jsou vázány oznamovací povinností.21
19
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ Oznámení o zpracování (zmČnČ zpracování) osobních údajĤ podle § 16 zákona þ. 101/2000 Sb., dostupné z WWW:
21 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 19 20
9
Zpracování osobních údajĤ je také spojeno s dodržováním urþitých práv a povinností, kdy se toto týká zejména správce a zpracovatele. Oba mají v této vČci obdobné povinnosti a oba jsou subjekty zpracování. Správce je napĜ. povinen: •
jasnČ urþit dĤvod zpracování osobních údajĤ
•
zpĤsob zpracování osobních údajĤ
•
pracovat pouze s pĜesnými údaji, popĜ. je aktualizovat
Celý souhrn jeho práv a povinností je uveden v zákonČ v § 5.22 Pokud dojde k tomu, že zpracovatel zjistí, že správce porušuje zákon o ochranČ osobních údajĤ je jeho povinností ho na toto jednání upozornit a ukonþit zpracování osobních údajĤ. Pokud tuto podmínku zpracovatel nesplní, ponese stejnou zodpovČdnost za pĜípadné potíže, které tímto vznikly subjektu údajĤ. Dále se na zpracování osobních údajĤ podílí pĜíjemce.23 Osoby u správce nebo zpracovatele, které pracují s osobními údaji nebo jsou s nimi v nČjaké pĜíþinné souvislosti, mají povinnost pĜi jejich zpracování zachovávat mlþenlivost o tČchto osobních údajích a o bezpeþnostních opatĜeních. Tato povinnost trvá i v dobČ, kdy dojde k ukonþení výše uvedené práce.
ʹǤʹ À
ïõ Veškeré osobní údaje jsou vČtšinou nČkde zaneseny a to zejména na rĤzných nosiþích þi zapsány v dokumentech. NejznámČjším záznamem osobních údajĤ pro þlovČka je rodný list, z kterého se dovíme spoustu osobních i citlivých údajĤ jako jsou napĜ. rodné þíslo, jméno a pĜíjmení, národnost. Mezi další záznamy osobních údajĤ patĜí:24
22
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 4 písm. o) 24 HEJLÍK, L., MATOUŠOVÁ, M. Osobní údaje a jejich ochrana. 2. doplnČné a aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2008. 23
10
•
Identifikaþní karty – rĤzné typy prĤkazek, z kterých zjistíme, o koho se jedná a popĜípadČ je tato informace doplnČna fotografií jeho držitele.
•
Osobní doklady – nejznámČjší osobním dokladem je obþanský prĤkaz, Ĝidiþský prĤkaz aj.
•
Smlouvy, kroniky, životopisy, zdravotnické karty, úĜední spisy, osobní spisy atd.
•
Dokumenty zvukové, obrazové, audiovizuální – z tČchto je nejaktuálnČjší poĜizování videozáznamu neboli monitoringu zamČstnancĤ a tím dochází ke sporĤm o ochranČ osobních údajĤ. „rychlé rozšiĜování videomonitoringu zamČstnancĤ vedlo k tomu, že zákoník práce obsahuje od roku 2007 jeho výslovnou úpravu. § 316 odst. 2 zákona þ. 262/2006 Sb. stanoví, že zamČstnavatel nesmí bez závažného dĤvodu spoþívajícího ve zvláštní povaze þinnosti zamČstnavatele narušovat soukromí zamČstnance na pracovištích a ve spoleþných prostorách zamČstnavatele tím, že podrobuje zamČstnance otevĜenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu
jeho
telefonických
hovorĤ,
kontrole
elektronické
pošty
nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zamČstnanci“.25 •
Záznamy prostĜednictvím poþítaþe a s tím i souvisejícího internetu.
Osobní údaje mĤžeme chápat ve tĜech rovinách a to v 1. rovinČ, kdy se prezentuje jako samostatnČ stojící, 2. rovinČ kdy vystupuje jako souþást nČjakého dokumentu a v poslední 3. rovinČ jako souþást zpracování osobních údajĤ. Tento ucelený pĜehled je uveden v následující pĜehledné tabulce.
25
HEJLÍK, L., MATOUŠOVÁ, M. Osobní údaje a jejich ochrana. 2. doplnČné a aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2008, 127 s.
11
NejbČžnČjší formy výskytu osobního údaje26
26
Zdroj: HEJLÍK, L., MATOUŠOVÁ, M. Osobní údaje a jejich ochrana. 2. doplnČné a aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2008
12
͵Ǥ ïõ Každý þlovČk je vybaven do života jistými právy a není tomu jinak ani u subjektu údajĤ. Subjekt údajĤ, tedy fyzická osoba, ke které se vážou nČjaké osobní údaje má v této problematice jistá práva a to i z dĤvodu její ochrany.
¾
Tuto ochranu mĤže subjekt údajĤ zajistit tím, že bude jednat v této vČci pĜedevším
se zpracovatelem nebo správcem, protože tito dva provádí zpracování osobních údajĤ. Jestliže má subjekt údajĤ podezĜení anebo je pĜesvČdþen o tom, že pĜi zpracování jeho osobních údajĤ dochází k ohrožení jeho soukromí nebo jeho osobního života a to formou nezákonnou, má na výbČr nČkolik možností jak se chránit: •
požádat vysvČtlení od správce þi zpracovatele
•
obrátit se na ÚĜad pro ochranu osobních údajĤ se sídlem v Praze (dále jen „ÚĜad“)
V prvním pĜípadČ by v opodstatnČných pĜípadech mČlo dojít k nápravČ a to ze strany správce nebo zpracovatele. Pokud se takto nestane, má subjekt údajĤ právo obrátit se na výše uvedený ÚĜad. V druhém pĜípadČ se mĤže subjekt údajĤ obrátit pĜímo na ÚĜad, bez toho aniž by musel nejprve žádat správce nebo zpracovatele o vysvČtlení. Jestliže by subjektu údajĤ vznikla pĜi zpracování jeho osobních údajĤ škoda jiná než majetková, postupuje se dle § 13 obþanského zákoníku.27 Dále je toto právo zakotveno v ListinČ základních práv a svobod28 jako jedno ze základních lidských práv a to v þl. 10, kde je uvedeno:
27
Zákon þ. 40/1964 Sb., obþanský zákoník Usnesení þ. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky, jak vyplývá ze zmČny provedené ústavním zákonem þ. 162/1998 Sb. 28
13
„Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská dĤstojnost, osobní þest, dobrá povČst a chránČno jeho jméno. Dále má každý právo na ochranu pĜed neoprávnČným zasahováním do soukromého a rodinného života a každý má právo na ochranu pĜed neoprávnČným shromažćováním, zveĜejĖováním nebo jiným zneužíváním údajĤ o své osobČ.“
¾
ýâÀ
À Subjekt údajĤ má právo být informován o tom, jaké množství a k jakému úþelu budou
jeho údaje správcem využity. A v neposlední ĜadČ by nám mČl správce sdČlit, kdo je bude zpracovávat a kdo s tČmito údaji pĜijde do styku. Ovšem existuje výjimka a to dle § 11 odst. 3 zákona þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, kde je uvedeno: Informace a pouþení není povinen správce poskytovat za pĜedpokladu, že osobní údaje nezískal od subjektu údajĤ, pokud: •
zpracovává osobní údaje výluþnČ pro úþely výkonu státní statistické služby, vČdecké nebo archivní úþely a poskytnutí takových informací by vyžadovalo neúmČrné úsilí nebo nepĜimČĜenČ vysoké náklady, nebo pokud ukládání na nosiþe informací nebo zpĜístupnČní je výslovnČ stanoveno zvláštním zákonem.
V tČchto
pĜípadech
musí
správce
pĜijmout
opatĜení
proti
neoprávnČnému zasahování do soukromého a osobního života subjektĤ,29 •
zpracování údajĤ mu ukládá zvláštní zákon nebo je takových údajĤ tĜeba k uplatnČní práv a povinností vyplývajících ze zvláštních zákonĤ,30
•
zpracovává výluþnČ oprávnČné zveĜejnČné osobní údaje, nebo31
•
zpracovává osobní údaje získané se souhlasem subjektu údajĤ.32
29
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 11 odst. 3 písm. a) Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 11 odst. 3 písm. b) 31 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 11 odst. 3 písm. c) 32 Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 11 odst. 3 písm. d) 30
14
Jestliže chce subjekt údajĤ po správci informaci týkající se zpracování jeho osobních údajĤ, musí mu ji správce podat. Tato informace by mČla pĜedevším obsahovat, jaké osobní údaje jsou pĜedmČtem zpracování a s tím související informace o tom, odkud tyto údaje získal a komu budou sloužit. Dále mu sdČlit dĤvod zpracování osobních údajĤ. Pokud dojde k zásahu do práv subjektĤ popĜípadČ jeho zájmĤ, tak ho informovat o povaze automatizovaného zpracování v souvislosti s jeho využitím pro rozhodování.33 Toto právo na pĜístup k údajĤm je uvedeno v dokumentu Evropské unie k ochranČ osobních údajĤ, ve smČrnici Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 95/46/ES ze dne 24. ěíjna 1995 o ochranČ fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajĤ a o volném pohybu tČchto údajĤ. Právo na informace je i v tomto pĜípadu v obdobné rovinČ jako právo na ochranu a i toto právo je zakotveno jako právo politické v þl. 17 Listiny základních práv a svobod, kde je uvedeno: ¾ „Svoboda projevu a právo na informace jsou zaruþeny.“34 ¾ „Každý má právo vyjadĜovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným zpĤsobem, jakož i svobodnČ vyhledávat, pĜijímat a rozšiĜovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“35 ¾ „Cenzura je nepĜípustná.“36 ¾ „Svobodu projevu a právo vyhledávat a šíĜit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatĜení v demokratické spoleþnosti nezbytná pro ochranu práv
33
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 12 odst. 1, 2 Usnesení pĜedsednictva ýeské národní rady þ. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky, jak vyplývá ze zmČny provedené ústavním zákonem þ. 162/1998 Sb. ýl. 17 odst. 1 35 Usnesení pĜedsednictva ýeské národní rady þ. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky, jak vyplývá ze zmČny provedené ústavním zákonem þ. 162/1998 Sb. ýl. 17 odst. 2 36 Usnesení pĜedsednictva ýeské národní rady þ. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky, jak vyplývá ze zmČny provedené ústavním zákonem þ. 162/1998 Sb. ýl. 17 odst. 3 34
15
a svobod druhých, bezpeþnost státu, veĜejnou bezpeþnost, ochranu veĜejného zdraví a mravnosti.“37 ¾ „Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny pĜimČĜeným zpĤsobem poskytovat informace o své þinnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.“38
37
Usnesení pĜedsednictva ýeské národní rady þ. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky, jak vyplývá ze zmČny provedené ústavním zákonem þ. 162/1998 Sb. ýl. 17 odst. 4 38 Usnesení pĜedsednictva ýeské národní rady þ. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky, jak vyplývá ze zmČny provedené ústavním zákonem þ. 162/1998 Sb. ýl. 17 odst. 5
16
ͶǤ Àï Právní úprava problematiky ochrany osobních údajĤ je pomČrnČ mladá a první zákony na ochranu osobních údajĤ zaþaly vznikat v demokratických zemích od poþátku 70. let a to zejména z dĤvodu rozvoje informaþních technologií.
ͶǤͳ ÀÀï V ýeské republice se o ochranČ soukromí zaþalo aktivnČ hovoĜit až v 90. letech po pĜijetí Listiny základních práv a svobod. •
Listina základních práv a svobod byla dne 16. 12.1992 prohlášena pĜedsednictvem ýeské národní rady za souþást ústavního poĜádku ýeské republiky, kdy její úþinnost nabyla dne 28. 12. 1992 pro ýeskou republiku. LZPS byla schválena Federálním shromáždČním ýSFR dne 9. ledna 1991 s úþinností 8. února 1991.39
•
Zákon þ. 256/1992 Sb., o ochranČ osobních údajĤ v informaþních systémech. Tento zákon byl úþinný od 1. þervna 1992 až do 1. þervna 2000. Zabýval se ochranou osobních údajĤ a vytyþoval povinnosti týkající se ochrany informací pĜi provozování informaþního systému a dále se toto týkalo i osob, které se podíleli na provozování informaþního systému. Zákon byl v našem prostĜedí jedním z prvních pokusĤ, jak osobní údaje chránit dle zákona, avšak tento zákon byl v mnoha ohledech nedokonalý a to zejména v tom, že neobsahoval správnČ právní sankce, které byli potĜeba v pĜípadČ, že by došlo k porušení
daných
se podnikĤm,
které
povinností. takto
Tato
mohli
situace snadno
nahrávala získávat
rozvíjejícím
osobní
údaje
napĜ. ke své reklamČ. Problémy s tímto zákonem nikdo moc neĜešil, a pokud se o to nČkdo pokusil, jeho snaha byla rychle zamítnuta. Jedním z tČchto snažení byl v roce 1993 projekt na zĜízení dozorujícího orgánu, který 39
Šmíd, V., Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 227/2000 Sb., zákona þ. 177/2001 Sb., zákona þ. 450/2001 Sb., zákona þ. 107/2002 Sb., zákona þ. 310/2002 Sb., zákona þ. 517/2002 Sb., zákona þ. 439/2004 Sb., zákona þ. 480/2004 Sb., zákona þ. 625/2004 Sb. a zákona þ. 309/2002 Sb. (komentáĜ). Brno, 2004. Masarykova univerzita v BrnČ, dostupný z www:
17
by dohlížel na dodržování výše uvedených povinností, avšak záhy byl odmítnut.40 ZmČna v ýeské republice i pĜes tyto poþáteþní nezdary nastala a to v dobČ vstupu ýeské republiky do Evropské unie. Evropská unie požadovala od svých þlenĤ ochranu osobních údajĤ, a proto bylo potĜeba vypracovat nový zákon.
•
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ.
Tento zákon nabyl úþinnosti dne 1. þervna 2000 s výjimkou
ustanovení § 16, 17 a 35, která nabyly úþinnosti dne 1. prosince 2000. Upravuje práva pĜi ochranČ soukromí, dále upravuje práva a povinnosti pĜi zpracování osobních údajĤ a v neposlední ĜadČ stanoví podmínky, za kterých dochází k pĜesunu osobních údajĤ do zahraniþí. Zákon se vztahuje na osobní údaje, které zpracovávají státní orgány, orgány územní samosprávy a jiné orgány veĜejné moci, tedy i fyzické a právnické osoby. V tomto pĜípadČ se jedná o osobní údaje, které se zpracovávají automatizovanČ nebo jinými prostĜedky. PĜi zpracování osobních údajĤ se tento zákon nevztahuje na nahodilé shromažćování tČchto údajĤ, ale jen za podmínky, že s údaji nebude dále pracováno. Další výjimku mají nČkteré státní orgány napĜ. Policie ýeské republiky (pĜi vyšetĜování trestné þinnosti), Ministerstvo financí v souvislosti s bojem proti tzv. praní špinavých penČz, Národní bezpeþnostní úĜad pĜi provádČní bezpeþnostních provČrek, Ministerstvo vnitra pĜi vydávání tzv. lustraþních osvČdþení a pĜi þinnosti inspekce ministra vnitra, zpravodajské služby. Dále se nevztahuje na takové zpracování, které provádČjí fyzické osoby pro osobní potĜebu.41
40
MATES, P. Ochrana osobních údajĤ. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze nakladatelství Karolinum, 2002, 40 - 41 s. ISBN 80-246-0469-8. 41 MATES, P. Ochrana osobních údajĤ. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze nakladatelství Karolinum, 2002, 42 - 43 s. ISBN 80-246-0469-8.
18
Jedním z dĤležitých práv, které je obsaženo v tomto zákonČ je právo na informace a to je uvedeno zejména v § 12 PĜístup subjektu údajĤ k informacím. DetailnČji jsem se k tomuto právu zmiĖovala již v pĜedchozí kapitole.
ͶǤʹ ³Àï Ochrana osobních údajĤ a s tím související ochrana soukromí se samozĜejmČ rozvíjela i na pĤdČ jiných demokratických státĤ. Významnou roli na této pĤdČ sehrála Rada Evropy. Mezi ty nejvýznamnČjší dokumenty týkající se této problematiky patĜí: •
Všeobecná deklarace lidských práv – pĜijata 10. prosince 1948 Organizaci spojených národĤ, kde se v þl. 12 uvádí: “ Nikdo nesmí být vystaven svévolnému
zasahování
do
soukromého
života,
do
rodiny,
domova
nebo korespondence, ani útokĤm na svou þest a povČst. Každý má právo na zákonnou ochranu proti takovým zásahĤm nebo útokĤm.“ •
Úmluva o ochranČ lidských práv a základních svobod – sjednána 4. listopadu 1950 v ěímČ a po ratifikaci ýSFR úþinná 18. bĜezna 1992. Dle þl. 10 Ústavy ýeské republiky42 je jako vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je ýeská republika vázána, je souþástí právního Ĝádu.
•
Úmluva ETS þ. 108 o ochranČ osob s ohledem na automatizované zpracování osobních dat. Schválená Radou Evropy dne 18. ledna 1981. Jednalo se o první kompletní mezinárodnČ právní dokument týkající se ochrany osobních údajĤ. V ýeské republice byla podepsána až dne 8. 9. 2000. V této úmluvČ se poprvé objevilo vysvČtlení základních pojmĤ jako „osobní údaj“, „automatizovaný soubor dat“, „automatizované zpracování“, „správce souboru údajĤ“. Dále jsou v ní stanoveny zásady pro ochranu osobních údajĤ. PĜedmČtem a úþelem tohoto dokumentu je: „zaruþit na území každé smluvní strany každé fyzické osobČ, aĢ je jakékoliv národnosti nebo pobývá kdekoliv, úctu k jejím právĤm a základním svobodám, a zejména k jejímu právu
42
Ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky
19
na soukromý život, se zĜetelem k automatizovanému zpracování osobních údajĤ, které se k ní vztahují“.43 Na Úmluvu þ. 108 následnČ navázala spousta doporuþení v rĤzných oblastech napĜ. v sociální oblasti, policejním sektoru, v oblasti telekomunikaþní, internetu a v mnoha dalších. Dne 8. listopadu 2001 byl pak ve Štrasburku otevĜen k podpisu Dodatkový protokol k ÚmluvČ o ochranČ osob s ohledem na automatizované zpracování osobních dat o dozorþích orgánech a toku údajĤ pĜes hranice (ETS 181).44 •
SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 95/46/ES, o ochranČ fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajĤ a s volným pohybem tČchto údajĤ. Byla schválena Evropským parlamentem a Radou Evropy dne 24. Ĝíjna 1995. Tuto smČrnici musí pĜijmout všechny kandidátské zemČ pĜed vstupem do Evropské unie, jelikož se jedná o jeden z povinných právních pĜedpisĤ. Upravuje práva a povinnosti pĜi zpracování osobních údajĤ a obsahuje 34 þlánkĤ.
ͶǤ͵ «À ȀͺȀͳͷ ³ÒÀ
À āÀ À
ïõ
ÀǤ Vzhledem k mé profesní zainteresovanosti bych se chtČla zmínit o ochranČ osobních údajĤ v resortu policie, které se týká mezinárodnČ právní úprava a to doporuþení Výboru ministrĤ þlenských státĤ Rady Evropy R/87/15 – o používání osobních údajĤ v policejní oblasti.45 Toto doporuþení bylo pĜijaté dne 17. záĜí 1987 na 410. zasedání. Je v nČm obsaženo osm zásad a všechny tyto zásady se vztahují zejména k uchovávání, shromažćování, používání a sdČlování osobních údajĤ pro úþely potĜeby policie, které jsou pĜedmČtem automatizovaného zpracování.
43
Úmluva ETS þ. 108 o ochranČ osob s ohledem na automatizované zpracování osobních dat, þl. 1,dostupné ze zdroje: HEJLÍK, L., MATOUŠOVÁ, M. Osobní údaje a jejich ochrana. 2. doplnČné a aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2008. 44 SdČlení Ministerstva zahraniþních vČcí þ. 29/2005 Sb. m. s., Dodatkový protokol k úmluvČ o ochranČ osob se zĜetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat pĜes hranice. 45 http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=0&submenu=50&loc=105. 14.11.2010
20
Základní zásady:46 •
Zásada þ. 1 – kontrola a oznamovací povinnost
•
Zásada þ. 2 – shromažćování údajĤ
•
Zásada þ. 3 – uchovávání údajĤ
•
Zásada þ. 4 – používání údajĤ policií
•
Zásada þ. 5 – sdČlování údajĤ – sdČlování v rámci policejního sektoru, sdČlování jiným veĜejným orgánĤm, sdČlováním soukromým stranám, mezinárodní sdČlování, žádosti o sdČlení údajĤ, sdružování souborĤ a pĜístupĤ on-line.
•
Zásada þ. 6 - publicita, právo k pĜístupu k policejním souborĤm, právo na opravu a právo na odvolání.
•
Zásada þ. 7 - doba uchovávání a aktualizace údajĤ
•
Zásada þ. 8 – zabezpeþení údajĤ
ͶǤͶ ,l«ǤͳͲͺ ýeská republika jako souþást Evropské unie musela na základČ toho vstupu splnit požadavky kladené Radou Evropy, což se ji po letech snažení zdárnČ podaĜilo a taky se tČmito závaznými požadavky Ĝídí. NejvýznamnČjšími dokumenty pĜijatými a závaznými pro ýeskou republiku k jejich dodržování jsou: •
SdČlení Ministerstva Zahraniþních vČcí þ. 115/2001 Sb. m. s., kde je uvedeno, že byla pĜijata Úmluva o ochranČ osob se zĜetelem na automatizované zpracování osobních dat a to ve Štrasburku dne 28. ledna 1981. ýeská republika tuto Úmluvu podepsala dne 8. záĜí 2000 ve Štrasburku, kdy pĜi její ratifikaci v souladu s þlánkem 13 Úmluvy bylo oznámeno, že povČĜeným
46
Doporuþení þ. R (87) 15 Výboru ministrĤ þlenským státĤm upravující používání osobních údajĤ v policejním sektoru, dostupné z WWW:< http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=0&submenu=50&loc=105>14.11.2010
21
úĜadem je ÚĜad pro ochranu osobních údajĤ se sídlem v ul. Havelkova 22, 130 00 Praha 3. •
SdČlení Ministerstva zahraniþních vČcí þ. 29/2005 Sb. m. s., kde je uvedeno, že dne 8. listopadu 2001 ve Štrasburku byl otevĜen k podpisu Dodatkový protokol k ÚmluvČ o ochranČ osob se zĜetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat pĜes hranice. ýeská republika tento Dodatkový protokol podepsala ve Štrasburku dne 10. dubna 2002, v platnost stoupil dne 1. þervence 2004.
•
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. „Tento zákon je v souladu s právem Evropských spoleþenství, mezinárodními smlouvami, kterými je ýeská republika vázáná, a k naplnČní práva každého na ochranu pĜed neoprávnČným zasahováním do soukromí upravuje práva a povinnosti pĜi zpracování osobních údajĤ a stanoví podmínky, za nichž se uskuteþĖuje pĜedání osobních údajĤ do jiných státĤ.“47 Uvedený zákon plní v právním Ĝádu ýR roli obecné právní normy v oblasti zajištČní ochrany osobních údajĤ, zpĤsobu jejich zpracovávání jak v ýeské republice, tak pro pĜenos do zahraniþí a regulace vztahĤ, které v souvislosti s nimi vznikají. PĜestože v urþitých pĜípadech zákon upravuje nezbytný zvláštní režim (napĜ. Policie ýR, zpravodajské služby, Armáda ýR, Ministerstvo financí apod.), který stanoví zvláštní zákony, nelze ani tyto subjekty absolutnČ z pĤsobnosti tohoto zákona vyþlenit, protože by tato skuteþnost odporovala ÚmluvČ a následnČ by zabránila napĜ. mezinárodní spolupráci v rámci Schengenských dohod.48
47
Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 1 PĜedmČt úpravy.
48
Šmíd, V. Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 227/2000 Sb., zákona þ. 177/2001 Sb., zákona þ. 450/2001 Sb., zákona þ. 107/2002 Sb., zákona þ. 310/2002 Sb. a zákona þ. 517/2002 Sb. komentáĜ (online). Brno, 2002, dostupné z WWW: 18.11.2010
22
ͷǤ
ýõ O problematice osobních údajĤ se vČtšinou každý z nás doví jen zprostĜedkovanČ napĜ. z médií, ale málo kdo se dále o tento problém zajímá. Každý má s ochranou osobních údajĤ nČjakou zkušenost a tu si buć správnČ uvČdomuje a ví jak je tato ochrana dĤležitá, anebo nad tímto ani neuvažuje a nepĜikládá této ochranČ sebe vČtší význam. Z tČchto i mnoha dalších dĤvodĤ jsem se rozhodla provést šetĜení, na jehož základČ bych se chtČla dopracovat k novým informacím ve vztahu lidé versus ochrana osobních údajĤ. Pro mĤj empirický prĤzkum jsem se rozhodla použít kvalitativní metodu, pĜiþemž ke sbČru dat budu využívat metodu dotazníkového šetĜení. Myslím si, že tato metoda by mohla být pro mé úþely nejvíce vyhovující z dĤvodu její relativní pĜesnosti a jednoduchosti.
ͷǤͳ À
ÀõæâÀ± Jedním z cílĤ mého šetĜení je zmapovat aktuální postoj nahodilého vzorku 50 ti respondentĤ, k ochranČ jejich osobních údajĤ. Zjistit, jak samostatnČ nakládají se svými osobními údaji, jaká je jejich informovanost o této problematice a zejména zjistit, zda si své osobní údaje chrání a považují tuto ochranu za dostateþnou. Na závČr zjištČných informací z dotazníkového prĤzkumu bych chtČla potvrdit þi vyvrátit mé hypotézy vztahující se k postoji lidí pĜi ochranČ osobních údajĤ. Ke splnČní cílĤ mého dotazníkového šetĜení jsem vytvoĜila následující hypotézy: 1. „O ochranu osobních údajĤ se stále nezajímá dostatek lidí, aþ je tento problém velice aktuální.“ 2. „VČtšinČ lidí je tato ochrana lhostejná.“ 3. „Pokud se o tento problém nČkdo zajímá, je tento zájem jen povrchní a jednorázový.“ 4. „VČtšinou se zajímají o své osobní údaje mladí lidé žijící ve velkých mČstech.“
23
ͷǤʹ õ³æâÀ PĜed zaþátkem celého šetĜení jsem zvažovala jakou metodu empirického prĤzkumu zvolit a nakonec jsem se rozhodla pro využití metodu dotazníkového šetĜení a to zejména z dĤvodu, že se dle mého posouzení jedná o metodu, kdy pĜi jejím vyhodnocování budu schopna snadno a pĜesnČ vyhodnotit získané poznatky. Toto dotazníkové šetĜení jsem se rozhodla provést u nahodilého vzorku respondentĤ a to ve výši 50-ti osob rĤzného pohlaví a vČku. Nejprve jsem vytvoĜila dotazník49, ve kterém jsem v úvodu formulovala 4 otázky týkající se základních informací jako je vČk, vzdČlání, pohlaví a místo bydlištČ daných respondentĤ. Dále jsem zformulovala otázky zamČĜené k získání konkrétních dat týkající se ochrany osobních údajĤ, které povedou ke splnČní cílĤ pĜedmČtného šetĜení. VČtšina otázek uvedených v dotazníku jsou uzavĜené a to typu dichotomické a trichotomické50, ale objevují se i v menším poþtu otázky otevĜené. Poté jsem si v rámci pĜedvýzkumu zkusila dotazník sama vyplnit a dále jsem ho rozdala skupince 5-ti testovacích respondentĤ. Na základČ zjištČných poznatkĤ jsem opravila znČní otázek, u nichž se mi prokázalo, že nejsou zadány jednoznaþnČ a neodpovídají na otázky smČĜující ke splnČní mého cíle. V následujícím kroku byl dotazník rozdán osobnČ þi formou on-line nahodilému vzorku 50-ti respondentĤ a to v poþtu 50 dotazníkĤ. Tento krok, vyplĖování dotazníkĤ probíhal v dobČ od Ĝíjna 2010 do prosince 2010. BČhem této doby jsem obdržela zpČt 33 vyplnČných dotazníkĤ, z nichž bylo 7 vyplnČno formou on-line a 26 vyplnČno ruþnČ.
49 50
Anonymní dotazník - viz. pĜíloha - þ. 1 Dotazník – on-line, dostupné z WWW:
24
ͷǤ͵
À
DEMOGRAFICKÁ SKLADBA RESPONDENTģ
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝ ĚŽƚĂnjŶşŬŽǀĠŚŽƉƌƽnjŬƵŵƵ ϯϲй ϲϰй
ŵƵǎŝ
ǎĞŶLJ
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗ DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
Dotazník odevzdalo 33 respondentĤ, z þehož bylo 21 mužĤ a 12 žen. Tedy vČtší procentuální pomČr byl zastoupen muži a to 64%.
snjĚĢůĂŶŽƐƚƌĞƐƉŽŶĚĞŶƚƽ ϭϱй ƐƚƎĞĚŽƓŬŽůƐŬĠ ǀnjĚĢůĄŶş ǀLJƐŽŬŽƓŬŽůƐŬĠ ǀnjĚĢůĄŶş ϴϱй
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
Mezi všemi respondenty, tedy muži i ženami dohromady byli v zastoupení vysokoškolsky vzdČlaní a to v zastoupení 15%. Další skupinu tvoĜili respondenti stĜedoškolsky vzdČlaní, kterých byla vČtšina a to 85%. 25
LJĚůŝƓƚĢĂǀĢŬƌĞƐƉŽŶĚĞŶƚƽ ϲй
Ϯϳй
ŵĢƐƚŽĂǀĢŬĚŽϰϬůĞƚ ŵĢƐƚŽĂǀĢŬŶĂĚϰϬůĞƚ ϱϱй
ǀĞƐŶŝĐĞĂǀĢŬĚŽϰϬůĞƚ ǀĞƐŶŝĐĞĂǀĢŬŶĂĚϰϬůĞƚ
ϭϮй
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗ DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
Další rozdČlení se týkalo bydlištČ a vČkĤ respondentĤ, kdy byli rozdČleni do þtyĜ výše uvedených skupin. NejvČtší skupinu, pĜes polovinu dotázaných, tvoĜili respondenti žijící ve mČstČ a vČku do 40 let a to v pomČru 55%. Další skupina žijící na vesnici a vČku do 40 let tvoĜí z celkového pomČru 27%. Ostatní dvČ skupiny tvoĜí respondenti žijící ve mČstČ a vČku nad 41 let v pomČru 12%, a respondenti žijící na vesnice a vČku nad 41 let v pomČru 6%.
„VÍTE CO JE CITLIVÝ ÚDAJ?“
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝĚŽϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşǀĞŵĢƐƚĢ ϯϵй
njŶĂůŽƐƚƉŽũŵƵĐŝƚůŝǀlj ƷĚĂũ
ϲϭй
ŶĞnjŶĂůŽƐƚƉŽũŵƵĐŝƚůŝǀlj ƷĚĂũ ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
Na otázku co je to citlivý údaj odpovČdČlo ze skupiny respondentĤ s vČkem do 40 let, žijící ve mČstČ správnČ 39%. Více než polovina respondentĤ, pĜesnČ 61% z této skupiny nezná a neumí vysvČtlit význam tohoto pojmu. 26
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝŶĂĚϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşǀĞŵĢƐƚĢ ϮϮй ŶĂůŽƐƚƉŽũŵƵĐŝƚůŝǀlj ƷĚĂũ EĞnjŶĂůŽƐƚƉŽũŵƵĐŝƚůŝǀlj ƷĚĂũ
ϳϴй
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
VČtšina respondentĤ vyššího vČku nad 40, žijící ve mČstČ nezná význam pojmu citlivý údaj a to 78%. Znalost pojmu má z této skupiny pouze 22%.
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝĚŽϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşŶĂǀĞŶŬŽǀĢ Ϯϱй
njŶĂůŽƐƚƉŽũŵƵĐŝƚůŝǀlj ƷĚĂũ ŶĞnjŶĂůŽƐƚƉŽũŵƵĐŝƚůŝǀlj ƷĚĂũ
ϳϱй
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
Tato skupina respondentĤ žijící na venkovČ, vČku do 40 let dosahuje podobných výsledkĤ jako pĜedchozí skupina. Neznalost pojmu citlivý údaj je zastoupen 75% a 25% dotazovaných z této skupiny nezná význam tohoto pojmu.
27
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝŶĂĚϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşŶĂǀĞŶŬŽǀĢ
ϱϬй
njŶĂůŽƐƚƉŽũŵƵĐŝƚůŝǀlj ƷĚĂũ
ϱϬй
ŶĞnjŶĂůŽƐƚƉŽũŵƵĐŝƚůŝǀlj ƷĚĂũ ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
Z poslední skupiny respondentĤ žijící na venkovČ a vČku nad 40 let 50% respondentĤ zná význam pojmu citlivý údaj a stejná polovina 50% dotázaných nezná význam pojmu. Shrnutí: Z celkového poþtu nahodilého vzorku respondentĤ, bez ohledu na výše uvedené rozdČlení skupin respondentĤ, zná pojem citlivý údaj 11 dotázaných a 22 dotázaných nezná a neumí vysvČtlit pojem citlivý údaj. Na otázku „co je osobní údaj?“ odpovČdČli všichni z dotazovaných správnČ. Všechny þtyĜi výše uvedené skupiny respondentĤ znají význam pojmu osobní údaj!
„ZABÝVÁTE SE OCHRANOU SVÝCH OSOBNÍCH ÚDAJģ?“
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝĚŽϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşǀĞŵĢƐƚĢ ϰϯй
ĂŶŽ͕njĂďljǀĂũşƐĞ ŽĐŚƌĂŶŽƵƐǀljĐŚ ŽƐŽďŶşĐŚƷĚĂũƽ
ϱϳй
ŶĞ
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
Více jak polovina respondentĤ vČku do 40 let, žijící ve mČstČ se ochranou svých osobních údajĤ nezabývá a to v pomČru 57%. Avšak ochranou svých osobních údajĤ se zabývá významná þást respondentĤ této skupiny a to 43%. 28
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝŶĂĚϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşǀĞŵĢƐƚĢ ϯϴй ĂŶŽ͕njĂďljǀĂũşƐĞ ŽĐŚƌĂŶŽƵƐǀljĐŚ ŽƐŽďŶşĐŚƷĚĂũƽ
ϲϮй
ŶĞ
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
U skupiny respondentĤ nad 40 let, žijící ve mČstČ se 38% dotázaných zabývá ochranou svých osobních údajĤ, ale více než polovina, tedy 62% se o ni nezajímá.
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝĚŽϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşŶĂǀĞŶŬŽǀĢ ϯϬй ĂŶŽ͕njĂďljǀĂũşƐĞ ŽĐŚƌĂŶŽƵƐǀljĐŚ ŽƐŽďŶşĐŚƷĚĂũƽ
ϳϬй
ŶĞ
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
U této skupiny respondentĤ do 40 let, žijící na venkovČ je výsledek obdobný. Ochranou svých osobních údajĤ se zabývá 30% dotázaných, 70% se tímto nezabývá.
29
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝŶĂĚϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşŶĂǀĞŶŬŽǀĢ ϯϬй ĂŶŽ͕njĂďljǀĂũşƐĞ ŽĐŚƌĂŶŽƵƐǀljĐŚ ŽƐŽďŶşĐŚƷĚĂũƽ
ϳϬй
ŶĞ
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
U skupiny respondentĤ nad 40 let, žijících na venkovČ odpovČdČlo kladnČ na tuto otázku 30% dotázaných a 70% zápornČ. Tedy tato skupina je pomČrovČ ve stejném zastoupení jako pĜedchozí skupina. Shrnutí: Z celkového poþtu nahodilého vzorku 30 respondentĤ, bez ohledu na výše uvedené rozdČlení skupin respondentĤ, se ochranou svých osobních údajĤ zabývá 13 dotázaných a 20 z nich se touto ochranou nezabývá.
„ZAJÍMÁTE SE O ZPRACOVÁNÍ VAŠICH OSOBNÍCH ÚDAJģ?“
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝĚŽϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşǀĞŵĢƐƚĢ ϭϱй ĂŶŽ͕njĂũşŵĄŵ ŶĞ͕ŶĞnjĂũşŵĄŵ
ϴϱй
ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
Na otázku, zda se zajímáte o zpracování vašich osobních údajĤ odpovČdČlo ze skupiny respondentĤ do 40 let, žijících ve mČstČ kladnČ 85% dotázaných, což je vČtšina z této skupiny a 15% dotazovaných zápornČ. 30
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝŶĂĚϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşǀĞŵĢƐƚĢ Ϯϳй ĂŶŽ͕njĂũşŵĄŵ ϳϯй
ŶĞ͕ŶĞnjĂũşŵĄŵ ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
U skupiny respondentĤ s vČkem nad 40 let, žijících ve mČstČ se zajímá o zpracování svých osobních údajĤ 73% a 27% se o zpracování nezajímá.
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝĚŽϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşŶĂǀĞŶŬŽǀĢ ϮϬй ĂŶŽ͕njĂũşŵĄŵ ϴϬй
ŶĞ͕ŶĞnjĂũşŵĄŵ ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
O zpracování svých osobních údajĤ se u skupiny respondentĤ do vČku 40 let, žijících na venkovČ zajímá vČtšina 80% dotázaných a 20% se nezajímá.
31
ZĞƐƉŽŶĚĞŶƚŝŶĂĚϰϬůĞƚ͕ǎŝũşĐşŶĂǀĞŶŬŽǀĢ ϯϬй ĂŶŽ͕njĂũşŵĄŵ ϳϬй
ŶĞ͕ŶĞnjĂũşŵĄŵ ƉƌĂĐŽǀĂůĂ͗DĂƌƚĂ,ĂũĚŽǀĄ
O zpracování svých osobních údajĤ u skupiny respondentĤ do vČku nad 40 let, žijících na venkovČ se zajímá 70% dotazovaných a 30% se o toto zpracování nezajímá. Shrnutí: Z celkového poþtu nahodilého vzorku 30 respondentĤ, bez ohledu na výše uvedené rozdČlení skupin respondentĤ, se zajímá o zpracování svých osobních údajĤ 26 dotazovaných a 7 dotazovaných se o tuto problematiku nezajímá.
ͷǤͶ ÀÀ±æâÀ PĜi zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetĜení jsem dospČla k následujícím výsledkĤm. K základním údajĤm týkajících se všech respondentĤ jsem zjistila, že z celkového poþtu 33 respondentĤ, kteĜí odevzdali vyplnČný dotazník byla vČtšina mužĤ a to více jak polovina, pĜesnČ 21 mužĤ (což je 64%). Dále z celkového poþtu výše uvedených respondentĤ má více jak polovina stĜedoškolské vzdČlání, a to 85%, což je 28 respondentĤ bez ohledu na pohlaví. Zbylých 15%, tedy 5 respondentĤ má vzdČlání vysokoškolské. Velká þást dotázaných má vČk do 40 let a to v 82% z celkového poþtu, zbytek þili 18% dosáhla vČku 40 let a více. Dále jsem skupiny respondentĤ rozdČlila do þtyĜ základních skupin a to zejména z dĤvodu lepší orientace pĜi vyhodnocení výsledkĤ šetĜení. PĜi rozdČlení do jednotlivých skupin nebyl brán ohled na vzdČlání a pohlaví, jelikož by se významnČ tímto dČlením šetĜení zkomplikovalo a výsledek by byl vzhledem k nízkému poþtu respondentĤ zavádČjící. Výsledky ve všech skupinách byli zaokrouhlovány a tudíž vznikl rozdíl mezi numerickými poþty a procentuálním vyjádĜením. Toto zaokrouhlení bylo nutné z dĤvodu, již zmínČného 32
nízkého poþtu všech respondentĤ v tČchto skupinách, proto je potĜeba na toto brát zĜetel. Nejvíce se tento rozdíl projevuje v druhé a þtvrté skupinČ, kdy jsou obČ zastoupeny pomČrnČ malým poþtem respondentĤ. První skupinu tvoĜí respondenti žijící ve mČstČ s vČkem do 40 let. Tato skupina je nejrozsáhlejší a tvoĜí ji 18 dotázaných (55%) z celkového poþtu 33 respondentĤ. Druhou skupinu tvoĜí respondenti žijící ve mČstČ s vČkem nad 40 let. Tuto druhou skupinu tvoĜí 4 dotázaní (12%) z celkového poþtu respondentĤ. TĜetí skupinu tvoĜí respondenti žijící na vesnice s vČkem do 40 let a to v poþtu 9 dotázaných (27%). Poslední nejmenší skupinu tvoĜí respondenti žijící na vesnici s vČkem nad 40 let v poþtu pouze 2 dotázaných (6%). Na základČ prvního bloku otázek smČĜujících k základním pojmĤm týkající se ochrany osobních údajĤ jsem došla k tomuto závČru: Z první skupiny respondentĤ nezná význam pojmu „citlivý údaj“ 11 dotázaných (61%) a 7 z nich (39%) tento pojem dokázalo jasnČ vysvČtlit a zná jeho význam. Z druhé skupiny nezná význam pojmu 3 dotázaní (78%) a 1 dotázaný (22%) pojem vysvČtlil. Z tĜetí skupiny respondentĤ 7 dotázaných (75%) nezná význam pojmu a 2 dotázaní (25%) znají pojem citlivý údaj. Z poslední malé þtvrté skupiny zná tento pojem 1 respondent (50%) a 1 respondent (50%) nezná význam pojmu. Z celkového poþtu 33 respondentĤ zná význam pojmu „citlivý údaj“ 11 respondentĤ (33%) a vČtšina tedy 22 respondentĤ (67%) význam pojmu nezná. Avšak význam pojmu „osobní údaj“ znají všichni dotázaní respondenti! V druhém bloku otázek smČĜujících k ochranČ svých osobních údajĤ jsem zjistila, že první skupina respondentĤ se v poþtu 8 z nich (43%) zabývá ochranou svých osobních údajĤ a 10 dotázaných (57%) se touto ochranou nezabývá. V druhé skupinČ se zabývá ochranou svých osobních údajĤ 2 dotázaní (38%) a 2 dotázaní se ochranou nezabývají (62%). Ve tĜetí skupinČ se 3 dotázaní (30%) ochranou svých osobních údajĤ zabývají a 6 z nich (70%) se tímto nezabývá. V poslední þtvrté skupinČ se ochranou zabývá 1 dotázaný (30%) a 1 dotázaný (70%) se ochranou svých osobních údajĤ nezabývá. Z celkového poþtu 33 respondentĤ se ochranou svých osobních údajĤ zabývá 14 dotázaných (42%) a 19 dotázaných (58%) se ochranou o své osobní údaje nezabývá. V tĜetím a posledním bloku otázek smČĜujících ke zpracování svých osobních údajĤ jsem odpovČdi vyhodnotila takto. V první skupinČ se 15 dotázaných (85%) zajímá 33
o zpracování svých osobních údajĤ a 3 z nich (15%) se o toto nezajímají. V druhé skupinČ se 3 dotázaní (73%) zajímá o zpracování svých osobních údajĤ a 1 dotázaný (27%) se o toto nezajímá. Ve tĜetí skupinČ se zajímá o zpracování 7 dotázaných (80%) a 2 dotázáni (20%) se nezajímají o zpracování. V poslední þtvrté skupinČ se jeden zajímá (70%) o zpracování a jeden se nezajímá (30%). Z celkového poþtu 33 respondentĤ se zajímá o zpracování svých osobních údajĤ 26 dotázaných (79%) a 7 (21%) se o zpracování svých osobních údajĤ nezajímá.
Dle shrnutí a vyhodnocení všech výše uvedených výsledkĤ si dovoluji potvrdit tyto, mnou již dĜíve vyslovené hypotézy: 1. „O ochranu osobních údajĤ se stále nezajímá dostatek lidí, aþ je tento problém velice aktuální.“ 2. „VČtšinČ lidí je tato ochrana lhostejná.“ 4.
„VČtšinou se zajímají o své osobní údaje mladí lidé žijící ve velkých mČstech.“
Nepotvrzuji pouze jednu hypotézu a to hypotézu þ. 3: 3. „Pokud se o tento problém nČkdo zajímá, je tento zájem jen povrchní a jednorázový.“
34
4 V této bakaláĜské práci jsem se pokusila struþnČ, ale co nejvíce komplexnČ vystihnout a popsat problematiku ochrany osobních údajĤ a to v postavení základního lidského práva. Nejedná se o hluboké a rozpracované shrnutí, ale o vyzdvižení tČch nejdĤležitČjších a zásadních informací. Volbou tohoto tématu jsem chtČla poukázat na potĜebnost se o toto téma zajímat mnohem více než doposud a to pĜedevším z dĤvodu rozvoje moderní a demokratické spoleþnosti, kterou ýeská republika zajisté je. Mnoho mladých lidí dbá na ochranu své vlastní osoby, takže se domnívám, že k ochranČ osobních údajĤ již má tato generace správnČ nakroþeno, což se potvrdilo i v mém dotazníkovém šetĜení. I když se jedná o pomČrnČ mladou problematiku a do nedávna se o ní nikdo moc nezajímal, dnes je tomu jinak. Ano, zájem je stále zejména na úrovni profesní a odborné veĜejnosti, ale tento zájem zaþíná více a více pronikat do oblasti veĜejnosti. Proto si myslím, že pro takto širokou veĜejnost by mohla má práce pĜinést jakési základní minimum pro získání podvČdomí o ochranČ osobních údajĤ. V praktické þásti této bakaláĜské práce jsem provedla empirický prĤzkum za použití metody dotazníkového šetĜení. Touto metodou jsem dospČla pro mČ k pĜekvapujícím výsledkĤm. Jedním ze zásadního zjištČní pro mne byla nová informace, že všichni oslovení respondenti z mého dotazníkového prĤzkumu, znají význam pojmu osobní údaj. Což je výsledek chvály hodný, ale na stranu druhou, více než polovina nezná význam pojmu citlivý údaj. Dalším vyhodnocením jsem došla k výsledku, že o problematiku ochrany osobních údajĤ se z nahodilého vzorku respondentĤ, nejvíce zajímají lidé žijící zejména ve mČstČ s vČkem do 40 let. V praktické þásti této práce jsem vyslovila þtyĜi hypotézy: „Ochranou osobních údajĤ se stále nezabývá dostatek lidí, aþ je tento problém velice aktuální. VČtšinČ lidí je tato ochrana lhostejná. Pokud se o tento problém nČkdo zajímá, je tento zájem jen povrchní a jednorázový. VČtšinou se zajímají a chrání své osobní údaje mladí lidé žijící ve velkých mČstech.“ Na základČ vyhodnocení výsledkĤ z mnou provedeného dotazníkového šetĜení mohu z vČtší þásti tyto hypotézy potvrdit, až na jedno tvrzení. Jedná se o hypotézu þ. 3 tedy: „Pokud se o tento problém nČkdo zajímá, je tento zájem jen povrchní a jednorázový.“ Vyvracím tuto hypotézu z dĤvodu, že jsem zjistila, že zájem o osobní údaje má dle mého 35
provedeného výzkumu 79% respondentĤ a pouze 21% se o tuto problematiku nezajímá. Tento závČr mČ dosti mile pĜekvapil, ale nejsem si jista, zda pouhý zájem staþí? K potvrzení hypotéz þ. 1, þ. 2 a þ. 3 mohu pouze uvést to, že o ochranu osobních údajĤ se nezajímá dle mého výzkumu 58% respondentĤ. Ani tento výsledek, aþ jsou hypotézy negativní v nás nemusí vzbuzovat obavy. Myslím si, že i toto zjištČní je pĜekvapující. Já osobnČ jsem oþekávala mnohem vČtší procentuální pomČr tČch, co se problematikou ochrany osobních údajĤ nezabývají. K veškerým výsledkĤm mého dotazníkového šetĜení je nutno uvést, že výsledky jsou pouze orientaþní a to zejména z dĤvodu ne pĜíliš velkého poþtu nahodilého vzorku respondentĤ. Proto si myslím, že mnou vyslovené a z þásti potvrzené hypotézy se mĤžou stát diskutabilní. Jednalo se o mĤj prvotní výzkum, kterým jsem si chtČla v základu zmapovat celkový postoj a náhled respondentĤ k této problematice. Po shrnutí všech výsledkĤ provedeného šetĜení jsem dospČla k názoru, že by bylo potĜeba zamČĜit se na osvČtu veĜejnosti v této celé oblasti a snažit se o jasné vysvČtlení základního pojmu citlivý údaj a to napĜ. prostĜednictvím masmedií. I když vČtšina respondentĤ zná význam pojmu osobní údaj, nejsem pĜesvČdþena o tom, že ho znají, jelikož mohlo dojít k tomu, že prostČ a jednoduše odpovČć tipovali. To následnČ i potvrzuje alarmující výsledek neznalosti pojmu citlivý údaj. Myslím si a dovoluji si tímto navrhnout skromný návrh, že by se další výzkum, týkající se tohoto tématu mohl ubírat konkrétnČji k pĜesnČ stanovenému problému. Tedy zaobírat se pouze jedním, specifickým problémem. Vzhledem k tomu, že téma ochrany osobních údajĤ je velice rozsáhlé jsou možnosti výbČru konkrétního problému veliké a všechny novČ získané informace povedou ke zkvalitnČní a vývoji ochrany osobních údajĤ. Jednou z otevĜených otázek na kterou by mohl nČkdo hledat odpovČć, by mohla znít: „Víte, k þemu mĤžou vaše osobní údaje posloužit osobČ, která se jich zmocní? – jakým zpĤsobem mohou být zneužity?“ OdpovČć na tuto otázku by mohla vést k následnému rozuzlení odpovČdi na další otázku: „proþ se lidé o ochranu svých osobních údajĤ dostateþnČ nezajímají?“ Jsem si vČdoma, že v této bakaláĜské práci je mnoho úskalí, se kterými jsem se nevypoĜádala, ale i pĜes to jsem se snažila, dle mých možností vytvoĜit práci, která poukáže na dĤležitost této problematiky. Díky praktické þásti, která zmapovala aktuální postoj respondentĤ, jsem doufám nesmČle podala pomocnou ruku þi návod dalším autorĤm, 36
jakým smČrem by se mohli v dané problematice dále ubírat. Myslím si, že jsem touto prací splnila všechny mé oþekávání a vytyþené cíle, které jsem si kladla v úvodu této práce.
37
2 V této bakaláĜské práci jsem se zabývala problematikou ochrany osobních údajĤ z pohledu základního lidského práva. Nesnažila jsem se o vytváĜení nových definic þi pojmĤ, ale hlavním a zásadním významem bylo shrnutí základních a podstatných informací o této problematice. A zjištČní aktuálního postoje respondentĤ k tomuto tématu, na základČ provedeného empirického prĤzkumu. V této problematice se doposud neorientuje vČtšina veĜejnosti a proto je potĜeba neustále poukazovat i opakovat co je obsahem ochrany osobních údajĤ. Není to tak dávno, co se o tomto problému v ýeské republice nemluvilo vĤbec. Ale k pĜelomu došlo a to v 90. letech, kdy se zaþaly vytváĜet první právní úpravy, týkající se tohoto tématu a tímto se zaþaly dostávat do podvČdomí veĜejnosti. Díky tomu vzrostla potĜeba chránit si své soukromí a tedy i osobní údaje. Pokusila jsem se poukázat na rozdíl mezi pojmy osobní a citlivý údaj, dále jsem se zaobírala zpracováním osobních údajĤ v souvislosti s povinnostmi a právy správce i zpracovatele. NáslednČ jsem navázala na možnost záznamu osobních údajĤ. Z dĤvodu potĜebné ochrany osobních údajĤ jsem detailnČji vytyþila postavení subjektu údajĤ versus jeho práva. Nedílnou souþásti je zajisté uvedení právní úpravy a to uvedení tČch nejvýznamnČjších, jak na poli vnitrostátním, tak mezinárodním. V praktické þásti pomocí empirického prĤzkumu za použití dotazníkového šetĜení jsem zjistila, z nahodilého vzorku respondentĤ, jejich aktuální postoj k této problematice. Tento postoj byl z vČtší þásti negativní. Jen menší þást z dotázaných se touto oblastí zaobírá. Tímto jsem došla k závČrĤm, že je tĜeba veĜejnost v této oblasti neustále vzdČlávat a informovat a to všemi dostupnými prostĜedky. Dále je potĜeba poukazovat na hrozící nebezpeþí týkající se ochrany osobních údajĤ. Lidé se bohužel zaþínají o nČco zajímat až v pĜípadČ nouze anebo samotné negativní zkušenosti, proþ se nepokusit tuto negativní zkušenost obejít dĜív než nastane?
38
BakaláĜská práce se vČnuje problematice ochrany osobních údajĤ v postavení základního lidského práva. Jde o struþné, ale výstižné vytyþení základních pojmĤ týkající se ochrany osobních údajĤ, poukazuje na zásady pĜi práci s osobními údaji. Dále se zabývá právy a povinnosti zúþastnČných osob, jako jsou subjekt údajĤ, správce a zpracovatel. Popisuje vývoj nejvýznamnČjších právních úprav týkající se ochrany osobních údajĤ a to vnitrostátních i mezinárodních. Je doplnČna o empirický prĤzkum zamČĜený na aktuální postoj respondentĤ k ochranČ osobních údajĤ.
KLÍýOVÁ SLOVA Osobní údaj, citlivý údaj, správce, zpracovatel, subjekt údajĤ, informace, úmluva, listina základních práv a svobod, právo, povinnost, úĜad pro ochranu osobních údajĤ, ochrana, záznamy, Rada Evropy, zákon þ. 101/2000 Sb., doporuþení, právní norma, dotazník.
Bachelor assignment devotes to problems of data protection in position of basic birthright. It´s short but faithful layout of basic concepts relating to data protection, points out principles when working with personal data. Furthermore engages in rights and duties participated parties, as data subject, administrator and processer. Describes development of the most considerable law modifications relating to data protection namely domestic and international. It´s eked out with empiric research focused on current attitude of respondents for data protection.
KEYWORDS Personal data, sensitive data, administrator, procesor, the data subject, information, convention, charter of Fundamental Rights and Freedoms, law, obligation, Office for Personal Data
Protection,
protection,
records,
Council
recommendation, legal norm, questionnaire.
39
of
Europe,
law
no. 101/2000 Sb.,
~ 2 Ǧ ZÁKONY, PRÁVNÍ PěEDPISY: − Ústavní zákon þ. 1/1993 Sb., Ústava ýeské republiky. − Zákon þ. 40/1964 Sb., obþanský zákoník. − Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 227/2000 Sb., zákona þ. 177/2001 Sb., zákona þ. 450/2001 Sb., zákona þ. 107/2002 Sb., zákona þ. 310/2002 Sb., zákona þ. 517/2002 Sb., zákona þ. 439/2004 Sb., zákona þ. 480/2004 Sb., zákona þ. 439/2004 Sb. (þást), zákona þ. 626/2004 Sb., zákona þ. 413/2005 Sb., zákona þ. 444/2005 Sb., zákona þ. 342/2006 Sb., zákona þ. 109/2006 Sb. a zákona þ. 170/2007 Sb. − Doporuþení
þ.
R
(87)
15
Výboru
ministrĤ
þlenským
státĤm
upravující
používání osobních údajĤ v policejním sektoru, dostupné z WWW: < http://www.uoou .cz/uoou.aspx?menu=0&submenu=50&loc=105> − SdČlení Ministerstva zahraniþních vČcí þ. 29/2005 Sb. m. s., Dodatkový protokol k úmluvČ o ochranČ osob se zĜetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat pĜes hranice. − SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 95/46/ES ze dne 24. Ĝíjna 1995. − Úmluva ETS þ.108 o ochranČ osob s ohledem na automatizované zpracování osobních dat. − Usnesení pĜedsednictva ýeské národní rady þ. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako souþásti ústavního poĜádku ýeské republiky, jak vyplývá ze zmČny provedené ústavním zákonem þ. 162/1998 Sb. LITERATURA: − HEJLÍK, L., MATOUŠOVÁ, M. Osobní údaje a jejich ochrana. 2. doplnČné a aktualizované vyd. Praha: ASPI, 2008, ISBN 978-80-7357-322-5. − MATES, P. Ochrana osobních údajĤ. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze nakladatelství Karolinum, 2002, 42 - 43 s. ISBN 80-246-0469-8. 40
− Šmíd, V., Zákon þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní zákona þ. 227/2000 Sb., zákona þ. 177/2001 Sb., zákona þ. 450/2001 Sb., zákona þ. 107/2002 Sb., zákona þ. 310/2002 Sb., zákona þ. 517/2002 Sb., zákona þ. 439/2004 Sb., zákona þ. 480/2004 Sb., zákona þ. 625/2004 Sb. a zákona þ. 309/2002 Sb.
(komentáĜ).
Brno,
2004.
Masarykova
univerzita
v
BrnČ,
dostupný
z www: . INTERNETOVÉ ZDROJE: − ÚĜad pro ochranu osobních údajĤ, Oficiální webové stránky úĜadu, dostupné z www: . − http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1992/sb055-92.pdf − http://www.fi.muni.cz/~smid/ochdn6.html − http://www.dotaznik-online.cz/zaklady-dotazniku.htm SEZNAM PěÍLOH: PĜíloha þ. 1: anonymní dotazník PĜíloha þ. 1: anonymní dotazník Dobrý den, jsem v posledním roþníku bakaláĜského studia, obor sociální pedagogika. Z dĤvodu zpracování praktické þásti mé bakaláĜské práce na téma: Základní lidská práva - ochrana osobních údajĤ, jsem vytvoĜila tento dotazník, který je vytvoĜen proto, aby zjistil, jaký mají lidé postoj k ochranČ svých osobních údajĤ a jaká je jejich informovanost v této oblasti. Dotazník je anonymní, proto se nikam nepodepisujte. Prosím vás o co nejvČtší upĜímnost pĜi jeho vyplĖování - jedná se o vČdecký výzkum, ve kterém mají pravdivé odpovČdi nenahraditelnou cenu. Výsledky tohoto dotazníku budou použity pouze k odborným úþelĤm týkajících se tohoto výzkumu.
Jsem :
žena
muž (oznaþte prosím kĜížkem)
Bydlím (oznaþte prosím kĜížkem): ve mČstČ nebo jeho blízkosti (cca do 30km) na vesnici 41
MĤj vČk: ..................... VzdČlání: .................... Datum vyplnČní: (den, mČsíc, rok) ................................ Dále se prosím vČnujte samotnému dotazníku. Postup pĜi vyplĖování dotazníku je jednoduchý. Zakroužkujte vždy jednu odpovČć.V pĜípadČ vyplnČní elektronické verze oznaþte vybranou odpovČć písmenem
X.
Tam, kde odpovČć vyžaduje delší slovní
vyjádĜení, odpovČć vypište na vymezené místo. U odpovČdí, kde místo na vypsání vymezeno není, to prosím nedČlejte. DČkuji za vyplnČní Marta Hajdová
Víte co je osobní údaj? • Jestliže ano, uvećte pĜíklad: • Ne
Víte co je citlivý údaj? • •
Jestliže ano, uvećte pĜíklad: Ne
Myslíte si, že jsou Vaše osobní údaje dostateþnČ chránČny? • • •
Ano Nevím Ne
Zajímáte se o nové postupy þi možnosti ochrany svých osobních údajĤ? • •
Ano Ne
Chráníte aktivnČ své osobní údaje (napĜ. použitím hesel a kódĤ…)? • • •
Ano NČkdy Ne
42
Byly Vaše osobní údaje nČkdy neoprávnČnČ zneužity? • • •
Ano Nevím – nezajímám se o to Ne
Víte kam se obrátit v pĜípadČ neoprávnČného zneužití Vašich osobních údajĤ? • •
Ano Ne
Zajímáte se o to komu dáváte souhlas se zpracováním Vašich osobních údajĤ? • •
Ano Ne
Zajímáte se detailnČji k jakým úþelĤm budou Vaše údaje použity ? • •
Ano Ne
Odmítl (a) jste nČkdy sdČlit nČkomu své os. údaje? • •
Ano Ne
Existuje nČjaká právní úprava þi zákon o ochranČ os. údajĤ? • • •
Ano Nevím Ne
Lze s osobními údaji oprávnČnČ nakládat bez souhlasu obþana (subjektu údajĤ)? • • •
Ano Nevím Ne
ĢŬƵũŝsĄŵnjĂŽĐŚŽƚƵĂƚƌƉĢůŝǀŽƐƚƉƎŝǀLJƉůŶĢŶşĚŽƚĂnjŶşŬƵ͊͊͊͊
43
44
