Základní škola, Sportovní 300, Ruda nad Moravou, 789 63 Telefon: 583 236 330 E –mail:
[email protected]
IČO 00852015
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PREVENCE A ŘEŠENÍ ŠIKANY Prevence šikany je na místě především tam, kde k ní dosud nedochází, ale i tam, kde k ní prokazatelně došlo. V první řadě spočívá prevence v tom, že učitel důsledně sleduje strategii založenou na podpoře
outsiderů.
Může
si
záměrně
všímat
dětí
plachých,
úzkostných,
nějak
handicapovaných, méně chápavých, méně výřečných, méně sympatických, izolovaných. Může využívat každé příležitosti k tomu, aby je povzbudil, dodal jim odvahy, posílil jejich sebevědomí, ujistil je, že jsou stejně hodnotné jako ti ostatní, aby jim dal příležitost v něčem vyniknout, zapojit je do nějaké společné činnosti, zapadnout lépe do kolektivu. Dalším dobrým stavebním kamenem prevence šikany je příjemná atmosféra ve škole, ve třídním kolektivu mezi žáky i mezi kantory. Přispět může nejvíce učitel jako autorita. V prostředí, kde jsou vztahy založeny na partnerství, jsou vztahy určitým způsobem imunní, umožňují mít jiný názor, umožňují vzájemné přijetí, kooperaci, pomáhání si, porozumění. Způsob jakým můžeme žáky těmto dovednostem učit jsou především sociálně – psychologické hry, kde je důležitá interaktivní a prožitkový styl učení. V takovém prostředí se šikaně nedaří. K prevenci šikany patří ochrana dětí před vlivem mediálního násilí a pornografie, které snižují citlivost dětí ke kultuře, oslabují smysl pro kázeň atd. Omezení konzumu tohoto zboží není záležitostí pouze školy, ale hlavně rodiny. Účinnou součástí prevence proti šikaně je také dozor dospělých nad žáky. Tento způsob především snižuje počet příležitostí k šikaně.
Metody řešení agresivního chování a šikany Školy mají mimořádnou zodpovědnost za to, aby předcházely vzniku problému a aby se s tím odpovědně vyrovnávaly již při jeho vzniku. Šikanování se v zárodečné formě vyskytuje prakticky ve všech školách. Škola má jednoznačnou odpovědnost za děti a žáky v době vyučování a na školních akcích. Učitel, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nezabránění trestního činu.
-1-
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Č.j. 24 246/2008-6 definuje šikanu takto: „Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka třídní či jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví.“ Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany. Je to zneužití ICT (informačních a komunikačních technologií), zejména pak mobilních telefonů a internetu, k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany tváří v tvář se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určuje její závažnost. Kyberšikana obdobně jako školní šikana sice není sama o sobě trestným činem ani přestupkem, ale její projevy mohou naplňovat skutkovou podstatu např. těchto trestných činů:
nebezpečné pronásledování (stalking, § 354 TZ) – např. dlouhodobě opakované pokusy kontaktovat všemi dostupnými prostředky oběť, která proto pociťuje důvodné obavy o život nebo zdraví své či svých blízkých;
účast na sebevraždě (§ 144 TZ) – např. zaslání SMS oběti s úmyslem vyvolat u ní rozhodnutí k sebevraždě;
porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 TZ) – např. „odposlech“ odesílaného e-mailu;
porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 TZ), např. zveřejnění fotografií z telefonu oběti;
pomluva (§ 184 TZ) – např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť.
-2-
Osm druhů šikanování Druh šikanování
Možný projev
Fyzické aktivní přímé
Agresoři oběť škrtí, kopou, fackují.
Fyzické aktivní nepřímé
Oběti jsou ničeny věci. Kápo pošle nohsledy, aby oběť zbily.
Fyzické pasivní přímé
Agresor nedovolí oběti, aby si sedla do lavice. (fyzické bránění oběti v dosahování jejich cílů)
Fyzické pasivní nepřímé
Agresor odmítne oběť na její požádání pustit ze třídy na záchod. (odmítnutí splnění požadavků)
Verbální aktivní přímé
Nadávání, urážení, zesměšňování.
Verbální aktivní nepřímé
Rozšiřování pomluv. Tzv. symbolická agrese (hanlivé kresby, obrázky).
Verbální pasivní přímé
Neodpovídání na pozdrav, otázky, ...
Verbální pasivní nepřímé
Spolužáci se nezastanou oběti, je-li nespravedlivě obviněna z něčeho co udělali její trýznitelé.
(Zdroj: Kolář, 2005)
Odhalení šikany je někdy velmi obtížné i pro zkušeného pedagoga. Nejzávažnější negativní roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů i dalších účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí „solidarity “ agresorů i postižených.
-3-
Při řešení případů šikany, dříve než je začneme prošetřovat, podnikneme kroky první pomoci: 1. Překonání šoku a pomoc oběti 2. Spolupráce pedagogů a domluva vyšetřování 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi 4. Pokračující pomoc a podpora oběti 5. V závažných případech nahlášení Policii ČR Pro vyšetřování šikany doporučujeme strategii prováděnou v těchto krocích: 1. Zajištění ochrany obětem 2. Rozhovor s informátory a oběťmi 3. Nalezení vhodných svědků 4. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoliv konfrontace obětí a agresorů). 6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi 7. Zodpovědný pedagogický pracovník neprodleně telefonicky uvědomí rodiče žáka k jednání se školou. Rodiče jsou seznámeni se všemi skutečnostmi případu, porušením řádu školy, návrhem výchovného opatření. Škola doporučí rodičům žáka specializovanou pomoc odborníků, škola vyhotoví dva zápisy z jednání, jeden obdrží rodiče žáka, druhý zůstane uložen ve škole. Škola nabídne rodičům pomoc – monitorování, pravidelné schůzky R + TU, VP.
Výchovná opatření Škola má k dispozici pro potrestání agresorů běžná i mimořádná opatření, a to:
Tzv. výchovná opatření (napomenutí a důtka pedagoga, důtka ředitele)
Snížení známky z chování
Převedení do jiné třídy
Umístění do diagnostického ústavu na předběžné opatření a popř. následné nařízení ústavní výchovy.
Spolupráce se specializovanými a ostatními institucemi Účastní-li se šikanování většina problémové skupiny (třídy), nebo jsou-li normy agresorů akceptovány, spolupracujeme s odborníky z PPP. Pokud šikanování naplnilo skutkovou
-4-
podstatu trestného činu, je povinností jej oznámit Policii ČR. Školy a školská zařízení jsou povinny bez zbytečného odkladu oznámit orgánu sociálně právní ochrany skutečnosti, které ohrožují žáka nebo pokud žák spáchal trestný čin, popř. opakovaně páchá přestupky.
INTERVENČNÍ PROGRAM PRIMÁRNÍ PREVENCE Tento intervenční program se výhradně zaměřuje na specifickou primární a sekundární prevenci. Přičemž pod pojmem primární prevence se rozumí to, jak předcházet šikanování a řešit ho. Jedná se především o působení v třídnických hodinách. Za sekundární prevenci lze označit šikanu, která již propukla, nicméně se ještě nedostala do hranic pokročilé šikany. Dalším předpokladem fungování programu je celoškolní přístup. Zde se jedná o to, aby speciální program proti šikaně byl včleněn do systému školního vzdělávacího programu. Což obnáší: organizaci a řízení školy vzdělávání pracovníků školy preventivně-výchovné a vzdělávací činnosti žáků. Mezi klíčová opatření programu patří společné vzdělávání a supervize - např. formou výcvikového kurzu užší realizační tým zmapování situace (formou dotazníku, šetření) a motivování pedagogů pro změnu společný postup při řešení šikanování - domluva pedagogů, jak postupovat proti šikaně prevence v třídních hodinách - např. modelový výcvikový kurz prevence ve výuce prevence ve školním životě mimo vyučování ochranný režim spolupráce s rodiči na ochraně dětí a žáků před šikanou školní poradenské služby spolupráce se specializovanými zařízeními vztahy se školami v okolí evaluace
-5-
PREVENCE ŠIKANY Mezi možnosti, jak předcházet a čelit šikanování, patří spousta opatření, zásad a prostředků. Mimo jiné je to porozumění situaci, za které k šikaně dochází, vědomí o jejích příčinách a možných stádiích nebo informovanost žáků o linkách důvěry, na které se v případě potřeby mohou obrátit. Tím nejdůležitějším v prevenci šikanování je hledání způsobů, jak ovlivnit specifické rizikové faktory jak u oběti, tak u agresora a vytváření zdravého veřejného mínění třídy (skupiny), ve které dochází či může docházet k šikaně. Podobně jak je tomu u většiny nemocí, i o šikaně se dá říci, že je mnohem jednodušší, účinnější a levnější jí předcházet, než ji později – často až příliš pozdě – odstraňovat nebo proti ní bojovat. Prevence šikany je na místě jak tam, kde k ní zatím nedochází (či zatím nebyla zpozorována), tak i tam, kde se šikana vyskytuje a kde jde o to, aby se tyto problémy již neopakovaly. Rozlišujeme prevenci: Primární – O tomto druhu prevence hovoříme v případech, kdy k šikaně ještě nedošlo. Spočívá převážně v informovanosti žáků, ale i samotných učitelů, výchovných poradců, vychovatelů, ředitelů a školních inspektorů, že tyto formy chování nejsou neškodnou legrací a zábavou a měli by být seznámeni zejména s negativními důsledky šikany, a to jak pro její oběti, tak pachatele. Nejlepší ochranou proti šikanování je budování bezpečných, otevřených a kamarádských vztahů mezi členy třídy. Sekundární – Tento způsob prevence uplatňujeme v situacích, kdy k šikaně už došlo, a my se snažíme o to, aby se problémy již neopakovaly. Patří sem včasná diagnostika, bezodkladné vyšetření šikany či pedagogická opatření, mezi které můžeme zařadit ochranu oběti před dalšími útoky, rozhovor s rodiči oběti i agresora, komunikace s ostatními rodiči a třídním kolektivem. K sekundární prevenci samozřejmě také řadíme výchovnou práci s agresory – různé postihy, tlumení agresivních sklonů, výcvik sociálních dovedností, zaměstnání vhodnou činností či pochvala za zvládnutí impulzivity v provokující situaci Rodičům obětí i agresorů se doporučují návštěvy v ambulantním oddělení střediska výchovné péče pro děti a mládež nebo v nestátních organizacích majících obdobnou náplň činnosti jako střediska výchovné péče (krizová centra apod.). Při závažnějších případech šikany může škola podat návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu. Oběti šikanování se doporučuje nabídnout psychoterapeutickou péči pedagogicko psychologické poradny nebo jiného poradenského pracoviště. Dítě by také mělo vědět, že se kdykoli může samo anonymně svěřit zavoláním na Linku bezpečí.
-6-
Terciální – Terciální prevenci chápeme ve smyslu zabránění dalšímu asociálnímu nebo antisociálnímu chování původce šikany. Spočívá v oddělení agresora od oběti šikany, ve změně klimatu na škole, které by se mělo stát více otevřenější problémům, ale také méně lhostejné, se snahou je vyřešit. Klima má být důvěryhodné, se stanovením jasných pravidel, norem, ale i sankcí. Terciální prevence dále spočívá ve spolupráci agresora se střediskem výchovné péče, nebo dalšími výše uvedenými institucemi, zabývajícími se problematikou prevence sociálně patologických jevů. Cílem primární prevence v oblasti šikanování a násilí ve škole je zvýšit odolnost dětí a mládeže vůči sociálně patologickým jevům, zamezení či snížení výskytu náznaků šikany. Cílem naší strategie je realizovat dlouhodobý, komplexní primární program, do něhož bude zahrnuto vše důležité, co je v současné škole k dispozici a vše, co již bylo s úspěchem vyzkoušeno. Důraz klademe na informovanost žáků v hodinách vlastivědy, prvouky, výchovy k občanství, chemie, přírodopisu a dalších předmětů, na nabídku volnočasových aktivit. Snažíme se do realizace programu zapojit maximální počet pedagogů ve vyučování i na neformální bázi při komunikaci se žáky. Při realizací tohoto programu chceme žáky vést k sebevědomí, správnému sebehodnocení, stanovení si reálných cílů v životě, k poznání sebe sama, k zvládání stresů, k dovednostem řešit své problémy bez pomoci léků a jiných návykových látek (ve spolupráci s rodiči). K tomuto cíli využijeme různých metod aktivního sociálního učení, individuálního přístupu k žákům apod. Za důležitou též považujeme motivaci rodičů a jejich spolupráci v rámci tohoto programu. Dlouhodobé cíle
vést žáky ke správnému sebehodnocení, stanovení si reálných cílů v životě, poznání sebe sama, zvládání stresů, k dovednostem řešit své problémy bez pomocí návykových látek a tím tak zvýšit jejich sebevědomí a odolnost vůči sociálně patologickým jevům (poskytování informací, podpůrné program reagovat na aktuální stav výskytu šikany, včas zjistit všechny projevy fyzického a psychického násilí mezi žáky
spolupracovat s rodiči žáků
vytvářet podmínky pro příznivé pracovní klima a zdravý pracovní režim žáků a učitelů
optimalizovat vztahy mezi žáky a učiteli
pravidelně informovat pedagogy o všech problémech, které se vyskytnou u žáků školy
-7-
zajistit odborné vzdělávání všech pedagogů v oblasti primární prevence
spolupracovat se všemi institucemi a organizacemi v oblasti prevence
naučit žáky zvládat různé životní konflikty a problémy
zvýšit informovanost rodičů o poradenských možnostech školy i ostatních institucí
vychovávat a vzdělávat mládež tak, aby získala dovednosti potřebné pro život, schopnost čelit sociálnímu tlaku, rozvíjet pozitivní sebejistotu, přejímat zodpovědnost za sebe i své chov
vytvářet pozitivní kulturu školy
poskytovat informace z oblasti prevence sociálně patologických jevů přiměřeně možnostem jednotlivých žáků
Krátkodobé cíle Adekvátně věku a psychickým a mentálním možnostem jednotlivců:
vytvářet přátelské, pozitivní školní klima
rozvíjet komunikační dovednosti
učit žáky sebepoznání, sebehodnocení
učit žáky pracovat s emocemi
zařazovat prvky bránění se manipulaci, útoku agresora
prostřednictvím prožitkového učení, navazováním modelových situací učit žáky řešit konflikty a rozhodovat se i v běžných situacích (např. zúčastním se školní akce, výletu, omluva…)
prvky spolupráce
-8-
MODEL ŠETŘENÍ KONKRÉTNÍCH PŘÍPAD
Kdo: útočník oběť svědek (svědci) usmiřovatel
Četnost ojediněle nebo stále
Kdy: denní doba /hodina Šetření
Kde: škola /jiné prostředí
Co: formy nebo typy verbální neverbální vyloučení vydírání gestikulace Proč: příčina následek
S veškerými shromážděnými informacemi se potom nakládá podle celkové strategie školy pro oblast chování žáků a podle potřeby jsou zaznamenávány
-9-
JAK POMOCI ÚTOČNÍKŮM
Stanovte jasné hranice
Definujte je písemně
Vysvětlete tresty, které budou následovat
Pracujte na sebevědomí, které podporuje veškeré dobré chování
Neuznávejte výmluvy
Zajistěte, aby se útočník osobně omluvil
Odměňujte dobré chování
Stanovte cíle (vždy na jeden den nebo na jednu hodinu)
Mějte pro útočníky vyhrazené místo na uklidnění
Nacvičujte zvládání stresu – hluboké dýchání, zavřené oči
Přehrávejte situace pomocí hraní rolí
Pomocí hraní rolí nacvičujte, jak se vyhnout vtažení do šikanování
Doporučujte dětem, aby situaci řešily odchodem
NIKDY neumožňujte posilování šikanujícího chování
Nepřehlížejte šikanování
- 10 -
RADY DĚTEM, KTERÉ JSOU ŠIKANOVÁNY
Poznámkám a provokacím se zasměj nebo je ignoruj. Pamatuj si, že jejich autoři jsou omezení. Chtějí tě zastrašit a humor nebo ticho je může odradit. Když to nějakou dobu takhle vydržíš, přestane je to bavit.
Můžeš jim říci, aby přestali otravovat nebo něco podobného. Musíš to ale říci zlostně a hned odejít. Vyzkoušej si to před zrcadlem.
Jestliže tě obtěžuje celá skupina, vyber si jejího nejslabšího člena, podívej se mu do očí a řekni: “To vůbec není k smíchu.“ Pak odejdi.
Můžeš se přihlásit do kursu sebeobrany, který ti dodá větší sebedůvěru. Neznamená to, že budeš “oplácet“, ale může ti to pomoci posílit tvoji sebedůvěru.
Drž se ve skupině – útočníci se obvykle zaměřují na osamocené děti.
Zeptej se člena útočnické party o samotě, proč jich musí útočit tolik na jednoho.
Mohlo by pomoci zavolat jednomu z útočníků a zeptat se ho, jak by se mu líbilo, kdyby někdo takhle útočil na něj. Bude to fungovat, ale jen v tom případě, máte-li k sobě nějaký vztah.
Poraď se se svými rodiči a pokud budou mít nějaké nápady, vyzkoušej je. Potřebuješ jejich pomoc a podporu.
Když tě útočníci obklopí, nezastavuj se a jdi dál. Snaž se získat nějakého svědka jejich počínání, aby učitel mohl zasáhnout.
Přestaň uvažovat jako oběť – takovéto jednání si nezasluhuješ. Choď se zdviženou hlavou, předstírej sebedůvěru, i když žádnou nemáš. I když tě útočníci děsí, dívej se na ně s úsměvem. Když už nedokážeš dělat nic jiného, alespoň je ignoruj, nezastavuj se a jdi od nich. Nakonec je to přestane bavit.
- 11 -
Sežeň si v knihovně o tomto problému nějakou odbornou publikaci
Veď si záznamy o všem, co se stalo – místo, čas, co kdo řekl. Řekni svým rodičům, aby informovali školu. Šikanování by se mělo zamezit a útočníkům by jejich otřesné jednání nemělo procházet.
Nauč se vyhledávat pomoc – koho lze požádat o pomoc (některé spolužáky, rodiče, učitele, výchovného poradce, ředitele školy, návštěva poradny…)
Najít si mezi spolužáky silnějšího ochránce.
Obrátit se o pomoc k učiteli není žalování.
- 12 -
Podklady pro zpracování :
Metodický pokyn k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení (č.j.: 21291/2010-28 )
Metodický pokyn MŠMT k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance, č.j. 14 423/1999-22 (Věstník MŠMT sešit 5/1999)
Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení
( č.j. 24 246/2008-6)
Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních ( č.j.22 294/2013-1)
Doporučení jsou určená pro pedagogické pracovníky naší školy. Program je součástí MPP školy, na jeho tvorbě a realizaci se podílejí všichni pedagogičtí pracovníci za koordinace metodika prevence.
Zpracovala: Mgr. Marie Baslerová
- 13 -
