Základní škola Hořovice Svatopluka Čecha 455. Energetický audit

Základní škola Hořovice Svatopluka Čecha 455 Energetický audit Aktualizace 2012 dle změny ČSN 73 0540-10/2011

® SEAP® Rokycany s. r. o. Na Pátku 122/II 337 01 Rokycany

OBSAH: 1. Identifikační údaje 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7.

2.

Popis výchozího stavu 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5.

3.

5 5 9 11 13 13

21

Návrh opatření ke snížení spotřeby energie

23

Předpoklady pro modernizaci zdrojů tepla a budov Zjištění potenciálu energetických úspor Klasifikace úsporných opatření dle finanční náročnosti Návrh reálných variant opatření Upravená energetická bilance

Ekonomické vyhodnocení Financování úsporných variant Závěrečné ekonomické hodnocení

Enviromentální vyhodnocení variant Výběr optimální varianty Závazné výstupy energetického auditu 8.1. 8.2. 8.3. 8.4. 8.5. 8.6. 8.7.

9.

3 3 3 3 4 4 4

21 22

5.1. 5.2.

6. 7. 8.

3

Zhodnocení Roční energetická bilance stávajícího předmětu EA

4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5.

5.

Základní údaje o předmětu energetického auditu Základní údaje o energetických vstupech do předmětu EA Vlastní energetické zdroje Rozvod energie v předmětu EA Významné spotřebiče energie

Zhodnocení výchozího stavu 3.1. 3.2.

4.

Identifikace zadavatele Identifikace majitele předmětu energetického auditu Identifikace provozovatele - správce Identifikace zpracovatele Identifikace předmětu energetického auditu Účel vypracování energetického auditu Zadání energetického auditu

Energetický audit Základní škola 26801 Hořovice, Svatopluka Čecha 455

Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství Celkový potenciál úspor energie Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu posouzení využití obnovitelných zdrojů energie Okrajové podmínky Závěrečný posudek energetického auditora Evidenční list energetického auditu

Přílohy:

Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

23 24 30 31 33

33 34 36

36 39 40 40 40 41 42 42 43 43

46

strana 2

® SEAP® Rokycany s. r. o.


Na Pátku 122/II 337 01 Rokycany

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1. I D E N T I F I K A C E

ZA D A V A T E L E

Základní škola, Hořovice, Svatopluka Čecha 455 26801 Hořovice, Svatopluka Čecha 455 70846375 Mgr. Martina Štochlová 311 512 958

Název: Sídlo: IČ: Odpovědný zástupce: tel/fax:

1.2. I D E N T I F I K A C E

M A J I T E L E P Ř E D M Ě T U E N E R GE T I C KÉ H O A U D I T U



Město Hořovice Palackého náměstí, 2268 01 Hořovice 00233242 Mgr. Luboš Čížek 311 545 303

P R OV O ZOV A T E L E

Název: Sídlo: IČ: EA vypracoval:

Oprávnění k EA: Zak. č.: Tel./fax:

S PR Á V C E

Základní škola, Hořovice, Svatopluka Čecha 455 26801 Hořovice, Svatopluka Čecha 455 70846375 Mgr. Martina Štochlová 311 512 958



-

ZP R A C OV A T E L E

SEAP Rokycany s. r. o. ul. Na Pátku č. 122/II, Rokycany, PSČ 337 01 47718374 Ing. Vlastimil Brada, CSc. – energetický auditor + kolektiv: Jaroslav Jílek – elektrické zařízení Petra Roubová – technické zařízení budov, rozvody Šárka Havlíčková - reprografie Osvědčení 014 o zapsání do Seznamu energetických auditorů ze dne 8. února 2002 023 2012 371 746 011/ 371 746 020


strana 3




P Ř E D M Ě T U E N E R GE T I C KÉ H O A U D I T U

Předmětem energetického auditu je areál budov Základní školy v Hořovicích č. p. 455, okr. Beroun, kraj Středočeský, souřadnice GPS 49°50'2.1"N, 13°54'4.48"E. Objekty jsou užívány jako základní školské zařízení. Hlavní budova základní školy pochází z roku 1908 a byla postavena pro účely městského chudobince. V 50. letech 20. století byla užívána jako jesle a od roku 1994 je užívána jako základní škola se speciální výukou. Za hlavní budovou školy je budova keramické dílny, která pochází z roku 1994. Hlavní budova je členitá stavba, kde jsou členěny dle využití prostory pro výuku (učebny, školní dílna, školní kuchyňka), prostory pro volný čas žáků (družina), provozní prostory (šatny, kancelář, sborovna, sklady) a prostor pro výrobu tepla (plynová kotelna). Budova keramické dílny je členěna na dva prostory, které jsou využívány jako dílna pro pracovní činnost žáků. Objekt je využíván v době školní výuky, tj. cca od 7:00 do 15:00 hod. V objektu je spotřebovávána elektrická energie a zemní plyn. Tyto vstupní energie jsou využívány a spotřebovány k běžným účelům a pouze pro potřeby objektu. Situace předmětu EA je znázorněna v příloze č. 1. 1.6. Ú Č E L

V Y P R A C OV Á N Í E N E R GE T I C KÉ H O A U D I T U

Energetický audit se zpracovává jako rozhodovací základna pro majitele, který chce připravit rekonstrukci objektu a zařízení. Majitel připravuje úpravu a změnu staveb a chce aktuálně zhodnotit stav budovy a zařízení, popř. připravit plán dalšího provozu, úprav a změn na další léta, v rozpočtu pak stanovit příslušné částky na akce, které umožní efektivní provoz, včetně případného snížení nákladů na energie. Tyto prostředky budou stanoveny mimo jiné na základě energetického auditu, který posoudí reálné varianty řešení a navrhne pro zadavatele příslušný technicko-ekonomický postup. Energetický audit může sloužit rovněž jako zadání pro projekt k stavebnímu řízení. Cílem auditu je na základě rozboru řešení doporučit nejvhodnější způsob energeticky úsporných úprav areálu a zařízení po technické, ekonomické a ekologické stránce. Důvod vypracování energetického auditu: Zpracování energetického auditu má zajistit energeticky komplexní pohled na úsporné provozování, případné rekonstrukce a zadání technicky optimálních i ekonomicky reálných úprav popř. změn, pro kterou bude dále zpracován projekt a poté bude následovat jeho realizace. Energetický audit může sloužit rovněž jako příloha k žádosti o státní podporu z Programů na úsporu energií MPO, popř. z programů Státního fondu životního prostředí. 1.7. Z A D Á N Í • • • • • •

E N E R GE T I C KÉ H O A U D I T U

popis a hodnocení stávajícího stavu budov a energetického hospodářství; zjištění potenciálu energetických úspor a jejich ekonomické ocenění; hodnocení z hlediska ochrany životního prostředí; stanovení možností opatření; ekonomický rozbor možností opatření a návrh optimální varianty řešení; závěrečný posudek auditu.

Zpracování auditu se řídí vyhl. č. 213/2001 Sb. ve znění vyhl. č. 425/2004 Sb. Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 4




2. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU 2.1. Z Á K L A D N Í

Ú D A J E O PŘ E D M Ě T U E N E R GE T I C KÉ H O A U D I T U

2.1.1. POLOHA PŘEDMĚTU EA Předmět EA je situován v zastavěné části města Hořovice v nadmořské výšce cca 385 m nad mořem. V této oblasti je dle ČSN 73 0540 krajina II. klimatické oblasti a výpočtová venkovní teplota je – 15 °C. Průměrná dlouhodobá teplota topného období je te13=3,6 °C pro 252 dnů topného období. V posledních letech je teplota topného období je te13 = 5,5 °C pro 239 dnů topného období. Objekt je ze všech stran částečně chráněn proti povětrnostním vlivům okolní zástavbou. Klimatologické údaje ze stanice ČHMÚ jsou uvedeny v příloze P 5. 2.1.2. STAVBY V PŘEDMĚTU EA Předmět EA zahrnuje dvě budovy. Hlavní budova pochází z roku 1908, jedná se o stavbu nepravidelného půdorysu tvaru E s hlavními rozměry 26,7 m x 14,73 m. Jedná se zděnou budovu umístěnou na kamenné podezdívce. Budova má jedno částečně podzemní, dvě nadzemní podlaží a podkroví. Konstrukční výška 1. PP činí 2,7 m, 1. NP 3,637 m a 2. NP 3,47 m. Svislé konstrukce 1. PP jsou zděné z kamene tl. 750, 650 a 500 mm, v nadzemních podlažích jsou zděné z CP tl. 600 a 450 mm. Ve vertikálním směru jsou svislé zděné konstrukce odspodu ve své tloušťce zeštíhlovány dle platných konstrukčních zásad v době vzniku budovy. Stropní konstrukce jsou tvořeny dřevěnými stropy. Krov je proveden z dřevěných hraněných profilů ve tvaru stojaté stolice, na které je tvarována valbová střecha. Krytina střechy je ze šablon Cembrit. Okna jsou dřevěná dvojitá a zdvojená, vstupní dveře dřevěné. V budově je jedno dvouramenné schodiště. V budově nejsou výtahy. Budova keramické dílny (zvaná „domeček“) pochází z roku 1994, je nepravidelného tvaru L s hlavními rozměry 16,1 m x 7,1 m. Světlá výška místnosti činí 2,3 m. Budova má jedno nadzemní podlaží, svislé konstrukce jsou sendvičové (CP tl. 150 mm, vláknitá izolace tl. 50 mm a dřevotřísková deska). Podlaha je betonová bez tepelné izolace, strop je trámový s tepelnou vláknitou izolací tl. 50 mm, střecha je pultová s plechovou krytinou. Okna jsou dřevěná zdvojená, vstupní dveře dřevěné palubkové. V budově není schodiště ani výtah. 2.1.3. ENERGIE 2.1.3.1.

Vstupní energie do areálu

Do budovy vstupují dvě primární vstupní energie: - NN 0,4 kV elektrická energie

jeden přívod s jedním fakturačním jednotarifovým elektroměrem pro budovu školy. - STL zemní plyn - jeden STL přívod s jedním fakturačním plynoměrem pro hlavní budovu a jedním fakturačním plynoměrem pro keramickou dílnu. Vstupní energie fakturované pro budovu se spotřebovávají pouze pro její vlastní potřeby.


-

strana 5


2.1.3.2.


Spotřebovávané energie

Vstupní energie se spotřebovává především takto: elektrická energie - osvětlení - běžné potřeby budovy školy - administrativní zařízení - ohřev TUV - technologická zařízení – školní kuchyňka, dílna - zemní plyn - pro plynovou kotelnu (vytápění) - ohřev TUV ( v době zpracování EA mimo provoz) 2.1.3.3.

Obnovitelné a druhotné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie nejsou v předmětu EA obecně využívány. Jedním z hlavních důvodů je, že hlavní spotřeba energií pro vytápění a teplovodní topný systém požaduje zdroje o vyšším teplotním potenciálu, než umožňuje optimální využívání např. tepelných čerpadel popř. slunečních kolektorů. V době provádění objektu a jeho oprav popř. změn se s použitím obnovitelných zdrojů neuvažovalo a byly sledovány pouze dílčí cíle řešení konkrétní potřeby. Budova má vlastní malou zahradu, na které by bylo možné aplikovat pouze omezené množství podzemních kolektorů popř. vrtů. Proto pro aplikace tepelných čerpadel na principu země-voda nejsou zcela vhodné podmínky. Z hlediska možného hluku v klidové oblasti města nejsou ani vhodné podmínky pro aplikaci tepelného čerpadla vzduch-voda. Využití energie slunce a aplikace slunečních kolektorů by bylo z hlediska nezastíněné polohy střechy možné. V místě areálu a okolí není vhodný vodní zdroj pro využití energie vody. Spalování biomasy v objektu vzhledem k poloze v zastavěné části města není vhodné z důvodu rozptylových podmínek vzniklých emisí. 2.1.3.4.

Ostatní energie

Ostatní energie do předmětu EA nevstupují a ani nejsou spotřebovávány. 2.1.4. TECHNOLOGIE 2.1.4.1.

Školní kuchyňka

Pro výuku žáků je užívána školní kuchyňka, která je provozována cca 1 x týdně. V kuchyňce jsou osazeny elektrické spotřebiče. V kuchyňce je osazeno toto zařízení: 2.1.4.2.

Automatická pračka

Pro potřeby praní ručníků, dresů a ostatního školního prádla je užívána automatická pračka o objemu 5 kg prádla, která je užívána cca 1x týdně. 2.1.4.3.

Keramická dílna

Keramická dílna je umístěna v samostatné budově a je v ní osazena jedna elektrická pec pro vypalování keramických výrobků.


strana 6




2.1.5. ZDROJ TEPLA Zdrojem tepla pro vytápění budovy je plynová kotelna III. kategorie (dle vyhl. č. 91/1993 Sb.) o celkovém výkonu 115 kW. Kotelna se nachází v 1. PP - blíže viz. 2.3. Zdrojem tepla pro ohřev TUV je plynový přímotopný ohřívač Karma, který je z důvodu nevyhovujícího odkouření mimo provoz. V době, kdy byl ohřívač v provozu, byl využíván jen pro účely velkého úklidu tj. cca 2 x ročně. Zdrojem tepla pro vytápění budovy keramické dílny jsou tři plynová topidla Karma. 2.1.6. VYTÁPĚNÍ Hlavní budova je vytápěna v celém svém rozsahu, kromě části 1. PP. Vytápění je ústřední teplovodní otevřenou soustavou s předpokládaným jmenovitým projektovaným tepelným spádem 90/70 °C. Zdrojem tepla je uvedený vlastní zdroj tepla. Distribuční systém vytápění je dvoutrubkový se spodním ležatým rozvodem vedeným pod stropem 1. PP a stoupačkami. V budově jsou osazena převážně litinová a ocelová článková otopná tělesa různých výrobců a stáří. Na přívodu otopných těles jsou osazeny dvojregulační kohouty. Otopná tělesa nejsou osazena regulačními ventily s termostatickými hlavicemi. Rozvody topné vody jsou z ocelových trubek. Rozvody v kotelně jsou vedeny od kotlů do rozdělovače a sběrače, z kterého je veden jeden vývod pro vytápění. Topná voda vytápění je regulována pomocí trojcestného směšovacího ventilu. Tato ekvitermní regulace je částečně funkční s ručními zásahy obsluhy. Rozvody jsou izolovány původní tepelnou vláknitou izolací se sádrovým obalem, v kotelně jsou izolovány návlečkovou pěnoplastickou tepelnou izolací tl. 12 mm, což nevyhovuje vyhl. č. 193/2007 Sb. Budova keramické dílny je vytápěna v celém svém rozsahu třemi přímotopnými plynovými jednotkami Karma. Vytápění je prováděno s teplotními útlumy. 2.1.7. VĚTRÁNÍ Větrání prostor je zabezpečeno především přirozeným větráním infiltrací obvodovými výplněmi. 2.1.8. TUV Teplá užitková voda (také TUV) je v budově spotřebovávána a je ohřívána lokálně v místě spotřeby TUV elektrickými ohřívači. Plynový přímotopný ohřívač nebyl v době zpracování EA v provozu, tudíž není v soupisu uveden. Výpis ohřívačů je uveden v následující tabulce: Umístění

Typ ohřívače

Spotřebovávaná energie

Sborovna WC Cvičná kuchyň

zásobníkový zásobníkový zásobníkový

Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie

Objem (l)

Příkon (kW)

5 30 30

2,0 2,0 2,0

U ohřívačů nebyly zjištěny energetické štítky. Spotřeba teplé užitkové vody není měřena. TUV je v budovách užívána na sociálních zařízeních, dále pro potřeby úklidu a cvičné kuchyně a je dodávána bez útlumů 24 hodin denně. Cirkulace TUV není aplikována.


strana 7



2.1.9. ZEMNÍ PLYN Objekt je napojen na STL rozvod zemního plynu v městě. STL přípojka DN 25 je napojena na STL plynovod, který je veden v ulici před školou. Přípojka je vedena do plynového sloupku na hranici pozemku areálu školy a je zakončena hlavním uzávěrem plynu (dále HUP) DN 20. Za HUP je osazen regulátor plynu Francel B40, plynovod je dále veden zemí k hlavní budově a k budově keramické dílny. Plynoměr G25 měří spotřebu plynu pro plynovou kotelnu, plynoměr BK4 měří spotřebu plynu pro keramickou dílnu. Každý z plynoměrů je umístěn v samostatné plynoměrné skříni. Plynovod pro plynovou kotelnu je veden ochrannou trubkou do budovy a dále do místnosti kotelny, kde je napojen na plynový kotel a dále do hospodářské místnosti. Plynovod pro keramickou dílnu je veden ochrannou trubkou do budovy a dále je napojen na tři plynová topidla Karma. 2.1.10. ELEKTRO Do předmětu EA je jeden přívod el. energie přes hlavní pojistkovou skříň ukončený na fakturačním jednotarifovém třífázovém měření s hlavním třífázovým jističem J2RU 100 A umístěného v pilíři v oplocení. Objekt je napájen samostatnou el. přípojkou 0,4 kV/TN-C z distribuční sítě města Hořovic a distributora ČEZ Distribuce, a.s. Z hlavního rozvaděče objektu se el. energie rozvádí pomocí kabelů do podružných rozvaděčů, kde se jistí a vypínají jednotlivé okruhy elektrických rozvodů včetně samostatně stojící keramické dílny. Kompenzace jalového výkonu není osazena. Dle charakterů odběrů el. energie a v závislosti na převažujících el. spotřebičích a jejich charakteru odběru, je vytváření jalového výkonu zanedbatelné a kompenzace tedy není požadována. Charakter zařízení odebírající el. energii potřebuje ke své činnosti hlavně činný výkon. El. energie se používá pro běžnou elektroinstalaci budovy, tj. hlavně pro osvětlení. Dále el. energie se využívá pro ostatní el. spotřebiče budovy (připojené pohyblivými přívody přes pevné zásuvky). Elektrická energie rovněž napájí elektrická technologická zařízení umístěná hlavně ve cvičné kuchyňce školy. Za hlavním rozvaděčem měření elektrické energie je veškerá elektroinstalace provedená dle ČSN poplatné době realizace a prováděných oprav, tj. jednak v soustavě, 3+PEN, 50Hz 230/400V AC/TN-C. El. klimatizace ve sledovaných objektech není osazená. Rovněž zde není instalován jiný zdroj el. energie, než je distribuční soustava 0,4 kV. V objektu se nenachází podružné – informativní měření spotřeby el. energie. Fakturační měření spotřeb elektrické energie je prováděno zaplombovaným jednotarifovým elektroměrem umístěným v rozvaděči měření v pilíři v oplocení u vstupu do školy. Fakturace (spotřeba a náklady) za el. energii je prováděna u odběru dodavatelem el. energie ČEZ Prodej, a. s. Odběratel platí za dodávku energie dle přepočtu Kč/MWh z daného tarifu dle zúčtovacího období. V objektu základní školy je provedena elektroinstalace dle platných ČSN v souladu se zprávami o pravidelných el. revizích. Dle el. revizí je elektroinstalace bez zásadních závad, drobné závady nebránící provozu jsou operativně odstraňovány.


strana 8



2.1.11. DOSTUPNÁ VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE A PODKLADY PRO EA Pro zpracování energetického auditu byly k dispozici především tyto podklady a údaje: • Výkresová dokumentace, půdorysy, řez a pohledy budov; • Zpráva o odborné prohlídce nízkotlaké kotelny; • Zprávy o revizi plynového zařízení; • Zpráva o revizi elektrického odběrného zařízení; • Daňové doklady za dodávky zemního plynu a elektřiny za poslední 3 roky 2.1.12. SMLUVNÍ VZTAHY A MÍSTNÍ PODMÍNKY Na dodávku elektrické energie má odběratel uzavřenu současnou smlouvu dle energetického zákona s dodavatelem elektrické energie ČEZ prodej s.r.o. Ceny za dodávku energie jsou regulované „Energetickým regulačním úřadem“. Jedná se o dodávky el. energie jako pro běžného zákazníka dle standardní jednotarifové sazby C02d s vazbou na proudovou hodnotu hlavního jističe 3x100A. Na dodávku zemního plynu má majitel uzavřenou smlouvu dle energetického zákona se Středočeskou plynárenskou, a. s. Jedná se o standardní smlouvu v obvyklé odběratelské sazbě vzhledem k výši a charakteru odběru energie. Na dodávku zemního plynu se vztahuje věcné usměrňování cen dle rozhodnutí ERÚ. Provozovatel má pracovníka pověřeného účetní evidencí spotřeb energií. O technický stav zařízení se stará buď pověřený pracovník, nebo smluvní partneři. 2.1.13. PROVOZNÍ REŽIM OBJEKTU Provoz areálu je v době školní docházky od 7,00 do 15,00 hod. V době školních prázdnin jsou v budově pouze zaměstnanci školy. Provoz budovy souvisí s jejím využitím resp. výukou. Do budovy dochází cca 60 žáků a 12 zaměstnanců. 2.2. Z Á K L A D N Í

Ú D A J E O E N E R GE T I C K Ý C H V S T U PE C H D O P Ř E D M Ě T U

EA

2.2.1. DODÁVKA ZEMNÍHO PLYNU Do objektu je dodáván zemní plyn. Spotřeby plynu jsou měřeny: - pro plynovou kotelnu plynoměrem G25 - pro keramiku dílnu plynoměrem BK4 Dodávka plynu je prováděna od Středočeské plynárenské, a. s. dle z. č. 458/2000 Sb. 2.2.2. DODÁVKY ELEKTRICKÉ ENERGIE Do předmětu EA je přivedena el. energie 0,4 kV/TN-C z distribuční soustavy ČEZ Distribuce, a. s. dle z. č. 458/2000 Sb. Napájení je provedeno z distribuční soustavy ukončené v elektroměrovém rozvaděči: -

fakturační měření spotřeby školního objektu je měřeno prostřednictvím fakturačního třífázového elektroměru pod číslem 4261419 (nás. 1), dále pod číslem odběrného místa 01404891 s hlavním jističem 3 x 100A (dle tarifového sloupce hodnoty hlavního jističe č. 10, tj. 3x80A – 3x100A) vše v odběrové sazbě C02d; jedná se o jednotarifový třífázový produkt s vysokým tarifem (VT).


strana 9




Jako podklad pro výpočty a kalkulace byly použity výpočtové a fakturační údaje objednatele EA a dodavatele el. energie ČEZ Prodej, a.s. Spotřebovaná el. energie se v tomto EA udává v MWh/rok, v celkové bilanci energie pak v GJ/rok. Kompletní udávané hodnoty jsou z posledních třech let, ale pro další využití jsou použity hodnoty z posledního typického kompletně fakturačně doloženého roku 2009, vše na základě předložených vyúčtování od dodavatele elektrické energie ČEZ Prodej, a.s. 2.2.3. CENY ZA ENERGIE 2.2.3.1.

Energie a ceny

Dodavatel platí za energie vstupující do předmětu EA. Tyto ceny jsou stanoveny dodavatelem energií smluvně popř. dle cenových rozhodnutí ERÚ. Cenové kalkulace jsou prováděny a vykazovány v cenách i s DPH. Z důvodu průběžně prováděných změn cen za dodávané energie jsou pro další kalkulace v tomto EA uplatňovány ceny platné popř. uvažované pro rok 2009. 2.2.3.2.

Zemní plyn

Plyn je odebírán pro dvě odběrná místa se dvěma měřeními. Odběr plynové kotelny je prováděn v sazbě MO s rozpětím pro roční odběry nad 63 MWh/rok. Tato sazba je dvousložková s pevnou distribuční cenou za odebraný plyn 909,44 Kč/měs. a s cenou za komoditu 840,83 Kč/MWh bez DPH. Odběr školní kuchyně je prováděn v sazbě MO s rozpětím pro roční odběry od 9,45 do 15 MWh/rok. Tato sazba je dvousložková s cenou za odebraný plyn 909,44 Kč/MWh a stálým měsíčním platem za přistavěnou kapacitu 91,60 Kč, bez DPH.

2.2.3.3.

Elektrická energie

Pro ekonomické kalkulace jsou uvažovány kompletní spotřeby posledního roku 2009. Ceny jsou počítané včetně DPH. Ceny platné pro rok 2009 na základě daného tarifu a hodnoty hlavního jističe jsou uvedené v následující tabulce: El. energie - za odebranou el. en. - za stálou platbu

(C02d) (C02d)

5 009,78 6 197,52

[ Kč/MWh ] [ Kč/rok ]

nákup vč. DPH (100 A)

Objekt v minulých letech pravidelně odebíral el. energii s přibližně rovnocenným odběrem během posledních tří kompletně fakturačně doložených let 2007 až 2009. Pro poslední vzorový rok 2009 je cena daná dle pevných plateb (stálé platby) ovlivněním proudové hodnoty hlavního jističe spolu s cenami za daný sjednaný tarif, který ovlivňuje cenu za spotřebovanou elektrickou energii. Obě části cenové kalkulace jsou navíc rozděleny ve fakturaci na regulované platby za dopravu elektřiny a na platby za silovou elektřinu. Ceny v tomto energetickém auditu jsou udávané včetně DPH. 2.2.4. SOUHRN ENERGETICKÝCH VSTUPŮ DO PŘEDMĚTU EA Průměrná výše energetických vstupů za poslední do předmětu EA je uvedena v následující tabulce:


strana 10




Rok 2009 Vstupy paliv a energie Nákup el. energie Nákup tepla Zemní plyn Hnědé uhlí Černé uhlí Koks Jiná pevná paliva - dřevěné brikety TTO LTO Nafta Jiné plyny Druhotná energie Obnovitelné zdroje Jiná paliva Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob - inventarizace Celkem spotřeba paliv a energie

Jedn. MWh GJ tis.m3 t t t t t t t tis.m3 GJ GJ GJ

Množství 10,441 0 16,4

Výhřevnost 3,6 1 34,05 17,5 23,0 26 19,0

Přepočet na GJ 37,6 0 558,4

Roční nákl. Kč 58 867

596 0 596

276 602 0 276 602

217 735

Pro stanovení ročních nákladů byly použity ceny za energie platné v roce 2009 včetně DPH. Výše uvedené údaje byly stanoveny na základě podkladů poskytnutých provozovatelem. Inventarizace zásob se u elektřiny a plynu neprovádí. U ročních nákladů za odběry energií jsou započteny i stálé měsíční platby. 2.3. V L A S T N Í

E N E R GE T I C KÉ ZD R OJ E

V předmětu EA jsou umístěny dva vlastní zdroje tepla - plynová kotelna v hlavní budově a plynové jednotky v budově keramické dílny. 2.3.1. PLYNOVÁ KOTELNA V 1. PP hlavní budovy je umístěna nízkotlaká teplovodní plynová kotelna s jedním kotlem Ferromat LNI 115 VZ, rok výroby 1994. Kotel má jmenovitý výkon 115 kW. Kotel má odhadovanou účinnost dle opotřebení cca 82-87 %, bilančně zjištěná celková účinnost kotelny je 76,5 %. Kotelna v současném stavu je provozně spolehlivá. Topný systém pracuje ve jmenovitém teplotním režimu 90/70 °C, ale skutečný provoz je v nižších teplotách. Rozvody topné vody v plynové kotelně jsou vedeny od kotle do rozdělovače a sběrače, z kterého je vyveden jeden vývod pro vytápění. Nucený oběh topné vody zajišťují oběhová čerpadla Sigma, jedno kotlové a jedno v topném systému. Topná voda vytápění je regulována pomocí trojcestného směšovacího ventilu a regulátoru. Tato ekvitermní regulace je funkční jen částečně, jsou prováděny četné ruční zásahy. Rozvody jsou izolovány původní i novější tepelnou vláknitou izolací tl. 12 mm, což nevyhovuje vyhl. č. 193/2007 Sb. Měření výroby tepla není osazené, kotelna vyrábí teplo pouze pro spotřebu v hlavní budově. Z tohoto důvodu není možné provozně kontrolovat účinnost výroby tepla. Souhrnné parametry kotelny s kotlem jsou za provoz v letech 2007 až 2009 s průměrem těchto parametrů uvedeny následující tabulce: Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 11




Název - položka instalovaný elektrický výkon

jedn. MW

Roční hodnoty 2007 0

instalovaný tepelný výkon dosažitelný elektrický výkon pohotový elektrický výkon výroba elektřiny prodej elektřiny vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie * spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny výroba dodávkového tepla prodej tepla (dodávka tepla - odhad) spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla spotřeba tepla v palivu celkem roční energetická účinnost zdroje roční energetická účinnost výroby elektrické energie průměrná roční účinnost výroby tepla

MWtep MW MW MWh MWh MWh GJ GJ GJ GJ GJ %

0,115 0 0 0 0 0 0 389,1 0,0 508,7 508,7 76,5%

0,115 0 0 0 0 0 0 422,8 0,0 552,7 552,7 76,5%

0,115 0 0 0 0 0 0 389,1 0,0 508,7 508,7 76,5%

% %

0 není

0 není

0 není

GJ/GJ hod. D° D° GJ GJ %

0,0 0,0 3358

0,0 0,0 3472 3483 400,3 523,3 76,5%

0,0 0,0 3620

specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla průměrné roční využití instalovaného tep. výkonu denostupně za rok průměrná hodnota denostupňů za rok průměrná spotřeba tepla dle prům. denostupňů průměrná spotřeba paliva dle prům. denostupňů průměrná účinnost dodávky tepla

2008 0

2009 0

Spotřeba elektřiny je stanovena odhadem dle jmenovitých el. příkonů zařízení kotelny a jejich časového využití. 2.3.2. PLYNOVÁ TOPIDLA Budova keramické dílny je vytápěna v celém svém rozsahu třemi přímotopnými plynovými jednotkami Karma. Vytápění je prováděno s teplotními útlumy. Souhrnné parametry vytápění plynovými jednotkami jsou za provoz v letech 2007 až 2009 s průměrem těchto parametrů uvedeny následující tabulce:


strana 12




Název - položka instalovaný elektrický výkon

jedn. MW

Roční hodnoty 2007 0

instalovaný tepelný výkon dosažitelný elektrický výkon pohotový elektrický výkon výroba elektřiny prodej elektřiny vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie * spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny výroba dodávkového tepla prodej tepla (dodávka tepla - odhad ) spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla spotřeba tepla v palivu celkem roční energetická účinnost zdroje roční energetická účinnost výroby elektrické energie průměrná roční účinnost výroby tepla

MWtep MW MW MWh MWh MWh GJ GJ GJ GJ GJ %

0,018 0 0 0 0 0 0 48,3 15,9 55,5 55,5 87,0%

0,018 0 0 0 0 0 0 57,9 19,1 66,5 66,5 87,0%

0,018 0 0 0 0 0 0 43,3 14,3 49,7 49,7 87,0%

% %

0 není

0 není

0 není

GJ/GJ hod. D° D° GJ GJ %

0,0 0,0 3358

0,0 0,0 3472 3483 49,7 57,2 87,0%

0,0 0,0 3620

specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla průměrné roční využití instalovaného tep. výkonu denostupně za rok průměrná hodnota denostupňů za rok průměrná spotřeba tepla dle prům. denostupňů průměrná spotřeba paliva dle prům. denostupňů průměrná účinnost dodávky tepla

2.4. R O ZV O D

E N E R GI E V PŘ E D M Ě T U

2008 0

2009 0

EA

V předmětu EA nejsou žádné meziobjektové ani hlavní páteřní a průběžné rozvody energií. Veškeré rozvody je možné označit jako běžné vnitřní rozvody v budově, a proto nelze parametry následující tabulky určit a následující tabulka je vyplněna nulovými hodnotami. Úsek -

délka (m) kapacita (kW) průměr (mm) provedení stáří (roky) médium-tech.stav 0 0 0 -

2.5. V Ý ZN A M N É

S P OT Ř E B I Č E E N E R GI E

Ke spotřebičům energie patří technologické spotřebiče a budovy. V budově se energie spotřebovává na vytápění, ohřev TUV, osvětlení, a dále pro běžné kancelářské el. spotřebiče. Pro potřeby budovy se spotřebovávají dva druhy energií, které do ní vstupují, tj. zemní plyn a elektrická energie. V budově je instalováno technologické zařízení ve školní kuchyňce. Pro spotřebovávané energie je proveden rozbor spotřeb dle výpočtu spotřeb energií vycházející ze skutečného stavu a projektových podkladů. Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 13




2.5.1. VÝPOČTY Pro možnost provádění porovnání výchozího stavu a stavu po provedení energeticky úsporných opatření jsou prováděny kalkulace a modelové výpočty stávajících stavů. Tyto výpočty mohou být částečně odlišné od skutečných spotřeb v určitém roce, a to především z důvodu určité nepřesnosti při zjednodušeném výpočetním popisu reálně složitých procesů a nutnosti používání odborných odhadů u nezjistitelných hodnot. Toto zjednodušení je nutné pro zachování přehlednosti celého EA. Proto se v EA používají dva údaje, a to údaj skutečné spotřeby dle naměřených údajů např. pro rok 2007 až 2009 a výpočtové spotřeby dle výpočtů a odhadů. Tyto údaje se pak vzájemně doplňují a porovnávají. 2.5.2. TECHNOLOGICKÉ SPOTŘEBIČE V objektu se nachází školní cvičná kuchyňka, která je užívána pro praktickou výuku žáků. Výuka probíhá cca 1x týdně. V kuchyňce jsou instalovány elektrické spotřebiče. Pro občasné práce je v dílně osazená stolní ruční sloupová vrtačka. V rámci provozu školy je prováděno i praní prádla (ručníky, sportovní dresy). Pro praní je umístěna v 1. PP v hospodářské místnosti automatická pračka, která je užívána cca 1x denně. V budově keramické dílny je osazena keramická pec,která je užívána podle potřeby školní výuky. Vzhledem k celkovému pojetí zařízení kuchyňky a keramické dílny jako provozu, který nutně nesouvisí s jinak běžným provozem stavby, je možné, aby tato zařízení byla v EA považována za technologická. Přehled technologických spotřebičů je následující: El. příkon celkem

Roční čas. využití

Spotřeba el. energie

Spotřeba el. energie

Název spotřebiče

(kW)

(hod/r)

(MWh/r)

GJ/r

Automatická pračka Keramická pec Stolní vrtačka v dílnách Chladnička (kuchyňka) Elektrická trouba (kuchyňka) Dvouplotýnkový vařič (kuchyňka) Mikrovlnná trouba (kuchyňka) Ostatní spotřebiče spojené s technologií Celkem instal. spotřeba Celkem spotř. se soudobostí

2,40 4,80 0,60 0,01 2,20 2,30 1,20 2,50 16,01

262,50 252,50 212,50 1 728,00 150,00 162,50 112,50 105,00 192,88 0,03

0,63 1,21 0,13 0,02 0,33 0,37 0,14 0,26

2,27 4,36 0,46 0,06 1,19 1,35 0,49 0,95

3,088

11,117

Spotřeba el. energie - technologie

Technologické spotřebiče jsou v dobrém stavu, plně funkční. Energetické údaje byly zjištěny mimo jiné z revizních zpráv a katalogových listů dle typu spotřebiče i proto, že u některých spotřebičů nebyly čitelné štítky. U části stávajících technologických spotřebičů nebyl zjištěn rok výroby a s tím související energetické štítky. Tyto údaje byly zpracovány na základě informací zaměstnanců kuchyně a provozovatele.


strana 14




2.5.3. SPOTŘEBY ENERGIÍ V BUDOVĚ 2.5.3.1.

Spotřeba tepla pro vytápění

2.5.3.1.1.

Základní údaje

Teplo pro vytápění se spotřebovává pouze v budovách. Uvažované součinitele prostupu tepla „U“ hlavní budovy jsou následující:

Typ konstrukce

Tloušťka (mm)

Doporučené hodnoty ČSN 73 0540 U (W*m-2*K-1)

Vypočtený součinitel prostupu tepla „U“ (W*m-2*K-1)

stěna ochlazovaná z cihel pálených

600

0,25

1,10

stěna ochlazovaná z cihel pálených

450

0,25

1,36

podlaha v 1. NP

-

0,4

1,28

strop do půdy

-

0,2

0,62

Okno zdvojené dřevěné

-

1,2

2,9

Okno dvojité dřevěné

-

1,2

2,7

Dveře do venkovního prostoru

-

1,2

4,0

Uvažované součinitele prostupu tepla „U“ keramické dílny jsou následující: Typ konstrukce

stěna ochlazovaná sendvičová

Tloušťka (mm)

Doporučené hodnoty ČSN 73 0540 U (W*m-2*K-1)

Vypočtený součinitel prostupu tepla „U“ (W*m-2*K-1)

230

0,25

0,75

podlaha přilehlá k zemině

-

0,3

2,87

Střecha plochá

-

0,16

1,0

Okno zdvojené dřevěné

-

1,2

2,9

Dveře do venkovního prostoru

-

1,2

4,0

Okna jsou původní dřevěná dvojitá a zdvojená, špatně těsní. Vzhledem k jejich stáří je i problematická jejich potřebná údržba resp. uvedení do správného a funkčního stavu. Vstupní dveře jsou dřevěné nové, ale nevyhovující parametry dle ČSN 730540-2. Budovy jsou vytápěny v celém svém rozsahu, kromě 1. PP hlavní budovy. Údržba budovy i topného systému je prováděna v rámci možností jaké byly poskytnuty technologií stavby a TZB. Z tohoto pohledu je topný systém udržovaný a provozuschopný. Toto konstatování však předpokládá další pravidelnou údržbu, provádění dílčích oprav a výměnu zařízení po ukončení ekonomicko-technické životnosti. O správu a údržbu objektu se stará pověřený pracovník nebo smluvní firmy. Tepelně-technické vlastnosti konstrukcí odpovídají období výstavby objektu. Jedná se tedy dnes o nevyhovující stav a horší vlastnosti. Tepelně technické vlastnosti jednotlivých konstrukcí vzhledem k období výstavby nevyhovují současným doporučením. Dle ČSN 730540-2 jsou doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN pro venkovní stěny 0,25 W*m-2*K-1, střechu 0,16 W*m-


strana 15



Na Pátku 122/II 337 01 Rokycany 2

*K-1, strop do půdy 0,2 W*m-2*K-1, podlaha do nevytápěného prostoru 0,4 W*m-2*K-1, podlaha přilehlá k zemině 0,3 W*m-2*K-1, výplně otvorů 1,2 W*m-2*K-1. Dle výsledků výpočtu pro tuto budovu nesplňuje současné požadavky ČSN 73 0540-2. Ve zlepšení tepelně technických vlastností budovy jsou rezervy pro úspory energie. Energeticky nejslabším místem jsou obvodové výplně, plochá střecha a strop do půdního prostoru. V příloze č. 3 - „Výpočty tepelných ztrát - stávající stav“ jsou obálkovou metodou provedeny výpočty tepelných ztrát dle EN 12 831 a v příloze č. 4 - „Tabulky výpočtů spotřeb tepla – stávající stav“ je vypočtena kalkulovaná spotřeba tepla obálkovou metodou tohoto objektu. Stanovení součinitelů prostupu tepla a tepelných ztrát bylo provedeno pomocí programu TEVLAKO a TEPZTRAT firmy TopSoft Praha. Součinitelé prostupu tepla v tabulkách nejsou skuteční součinitelé prostupu stavebních konstrukcí, ale pouze průměrní součinitelé vycházející ze skutečně vypočtených tepelných ztrát dané konstrukce a rozdílu vnější a průměrné vnitřní teploty. Výpočet spotřeby tepla byl proveden jednak pro odhadnutou průměrnou venkovní teplotu a dále pro určenou průměrnou vnitřní teplotu tak, aby byl výsledek porovnatelný se skutečnou spotřebou tepla dodaného do objektu. Hlavní budova má dle ČSN 73 0540 tyto celkové parametry: plocha obálkových konstrukcí A objem budov V geom. charakteristika A/V teplota vnitřní ti výpočtová teplota vnější te teplota přilehlé zeminy Celkový součinitel prostupu Uem= Σ Hi/A požad. souč. prostupu tepla Uem, N dle ČSN 73 0540 posouzení dle ČSN 73 0540

1256,7 2200 0,57 20 -15 5 1,06 0,43 Uem > Uem,N - nevyhovuje

m2 m3 °C °C °C

Budova keramické dílny má dle ČSN 73 0540 tyto celkové parametry: plocha obálkových konstrukcí A objem budov V geom. charakteristika A/V teplota vnitřní ti výpočtová teplota vnější te teplota přilehlé zeminy Celkový součinitel prostupu Uem= Σ Hi/A požad. souč. prostupu tepla Uem, N dle ČSN 73 0540 posouzení dle ČSN 73 0540

2.5.3.1.2.

280,1 201,2 1,39 20 -15 5 1,26 0,45 Uem > Uem,N - nevyhovuje

m2 m3 °C °C °C

Spotřeba tepla na vytápění

Údržba budovy i topného systému je prováděna v rámci možností, jaké byly poskytnuty technologií stavby a TZB. Z tohoto pohledu je topný systém udržovaný především v školní části a je provozuschopný. O správu a údržbu objektů se stará pověřený pracovník nebo smluvní firmy. Nejsou aplikovány termostatické ventily, tím nejsou využity optimálně veškeré vnitřní a vnější energetické zisky. Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 16




Celkovou kalkulovanou spotřebu tepla pro vytápění objektu dle uvedených příloh ukazuje následující tabulka: Objekt

Stávající stav tep. ztráta

spotř.tepla

kW

GJ/rok

57,95 11,58 69,54

400,05 49,51 449,56

hlavní budova keramická dílna Celkem 2.5.3.2.

Spotřeba tepla na TUV

Teplá užitková voda (také TUV) je v budově spotřebovávána a je ohřívána lokálně v místě spotřeby TUV zásobníkovými elektrickými ohřívači. Ve sborovně je osazen jeden elektrický zásobníkový ohřívač o objemu 5 l, ve školní kuchyňce a WC v 1.NP jsou osazeny dva elektrické zásobníkové ohřívače o objemu 30 l. Spotřeba teplé užitkové vody není měřena. TUV je v budově užívána na WC v 1. NP, dále pro potřeby úklidu a školní kuchyňky a je dodávána bez útlumů 24 hodin denně. Celkové spotřeby TUV a tepla pro ohřev TUV následující tabulka: Položka objem zásobníků TUV četnost ohřevu počet pracovních dnů spotřeba vody pro TUV měrná spotřeba pro ohřev z 10°C na 55°C účinnost ohřevu spotřeba tepla pro TUV

El. instalace objektu Název spotřebiče - položka Ohřev TUV - sborovna - 5 litrů Ohřev TUV - WC - 30 litrů Ohřev TUV - cvičná kuchyňka - 30 litrů Celkem instal. spotřeba Celkem spotř. se soudobostí

hodnota 0,09 2,0 200 36,0 0,19 90,0 7,53

jedn. m3 1/den den m3 GJ/m3 % GJ/rok

El. příkon celkem (kW)

Roční čas. využití (hod/r)

Spotřeba el. energie (MWh/r)

Spotřeba el. energie GJ/r

2,00 2,00 2,00 6,00

407,40 372,43 266,00 348,6 0,0597

0,815 0,745 0,532

2,93 2,68 1,92

2,092

7,53

Výpočet spotřeby je založen na provozním údaji o intenzitě spotřeby. Měření spotřeby TUV není instalované, majitel ani takovou povinnost nemá. Spotřeba TUV je velmi nízká a odpovídá charakteru provozu.


strana 17




2.5.3.3.

Spotřeba elektrické energie

V následující tabulce je uvedena skutečná celková spotřeba el. energie (MWh/r) za roky 2007-2009 s cenami včetně DPH objektu ZŠ:

ZŠ celkem za rok 2007 - 2009 2007 2008 2009 průměr 2007-2009

Celkem MWh/r 12,570 11,939 10,441 11,650

Celkem Kč/r 61 604,24 63 478,87 58 867,47 61 316,86

Průměrná spotřeba však neodráží aktuální využití spotřebičů v závislosti na aktuálním počtu žáků a personálu. Proto za referenční spotřebu pro další kalkulace je uvažována spotřeba r. 2009. Dle předložených faktur byla spotřeba elektrické energie během posledních třech let postupně snižována.

2.5.3.3.1.

Osvětlení

2.5.3.3.1.1.

Základní energetické údaje – osvětlení

Venkovní osvětlení není součástí školy, ale města Hořovice. Tento EA se zabývá pouze vnitřním osvětlením školy. Osvětlení je jeden z významných spotřebičů el. energie objektu. Osvětlení objektu je provozované po celý kalendářní rok mimo období prázdnin a v závislosti na délce denního osvětlení.


strana 18




V následující tabulce je uvedena výpočtová průměrná spotřeba el. energie (MWh/r) za rok s přepočtem na (GJ) za rok.

Spotřeba el. energie - osvětlení Název spotřebiče - položka

osvětlení vnitřní včetně keramické dílny - celkem venkovní osvětlení Celkem instal. spotřeba Celkem spotř. se soudobostí

2.5.3.3.1.2.





10,30

274,42

2,826

10,18

0,00 10,30

0,00 274,42 0,0470

0,000

0,00

2,826

10,18

Vnitřní osvětlení

V objektu je převažující stávající osvětlení úspornými zářivkovými staršími typy svítidel, a to v kancelářích, v učebnách, šatnách, v kuchyňce a pod. V objektu není instalováno nouzové osvětlení. Vstupní část stejně tak chodby jsou osvětlovány zářivkovými staršími svítidly. Žárovkovými svítidly jsou osazeny i některé ostatní prostory jako jsou sklady, půda, sklepy, schodiště, sociální zařízení atd. Škola nemá provedeno protokolární měření umělého osvětlení, nebylo předložené. Pro kontrolu bylo provedeno orientační měření umělého osvětlení ve významných prostorech, jako jsou učebny, kanceláře, tělocvična, chodby a schodiště (prostory určené pro trvalý pobyt lidí). Osvětlení bylo měřeno certifikovaným luxmetrem UNITEST 93514. Stávající osvětlení v kanceláři administrativy je starší a neodpovídající současným požadavkům na osvětlení. Stávající osvětlení v učebnách je zářivkové starší, které odpovídá původním předpisům a normám. Osvětlení v dalším NP. v učebnách je obdobné. Pro osvětlení tabulí jsou použita rovněž klasická zářivková svítidla místo zářivkových parabolických svítidel a nebo vůbec žádná a osvětlení je pouze hlavní celoplošné. U učeben se starším zářivkovým osvětlením je osvětlenost ještě dostačující dle původních normových hodnot, které neodpovídají současným požadavkům na osvětlení (hlavně osvětlenost tabulí). V těchto prostorech se doporučuje výměna starších zářivkových svítidel za nová výkonnější se stejnou spotřebou elektrické energie, pomocí kterých se dosáhne na požadované hodnoty osvětlení, ale nebude zde žádná úspora elektrické energie. Ostatní prostory jako např. sanitární zařízení (sociální zařízení), sklady, je osvětlováno žárovkovými svítidly v dobrém technickém stavu, přesto se doporučují nahradit novými zářivkovými svítidly nebo kompaktními zdroji. Lze použít i halogenová nebo i diodová svítidla (pořizovací ceny jsou vyšší). V celém objektu se osvětlení spíná ručně pomocí vypínačů a nebo přepínačů. Zářivková svítidla jsou osazená zdroji odpovídající daným typům svítidel včetně světelného podání barevnosti (chromatičnosti). Jen místy jsou osazená svítidla s nefunkčností některých zářivkových trubic. Osazení žárovkových svítidel žárovkovými zdroji rovněž odpovídá hodnotám daným dle typu svítidel včetně tzv. zatížitelnosti (W). Doporučuje se nadále při běžné údržbě osvětlení dbát na funkčnost všech svítidel, včetně dodržování doby životnosti a provádět výměnu světelných zdrojů za správné typy a barevnost. U většiny svítidel je doba životnosti překročená, proto svítidla nedávají potřebnou intenzitu osvětlení ke spotřebě elektrické energie. Převážně stávající osvětlení odpovídá původním předpisům a normám na osvětlení. Osvětlení jako celek lze hodnotit jako udržované v dostatečném funkčním stavu. Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 19




2.5.3.3.2.

Základní energetické údaje – ostatní spotřeba

Spotřeba elektrické energie objektu (mimo osvětlení, technologii a ohřevu TUV) je převážně drobnými el. spotřebiči připojenými pohyblivými přívody přes zásuvky jako např. výpočetní technika pro administrativní práce s tiskárnami, chladničky, ruční drobné nářadí, varné konvice, stolní lampy, ruční nářadí apod. Dodávka elektrické energie pro objekt školy je popsána v odstavci (2.2.1) tohoto EA. Ruční el. nářadí používané pro drobnou údržbu není zařazené do technologické části, ale do částí ostatního zařízení budov. Veškerá elektroinstalace je v souladu se zprávami o revizi elektrického zařízení. Elektroinstalace jako celek je v uspokojivém technickém stavu odpovídající dobově platným ČSN a souvisejícím předpisům, s přihlédnutím k novým technickým normám. Přesto část vnitřních el. rozvodů je pomocí hliníkových vodičů pod omítkou. Rozvodům odpovídá i jištění, které na základě protékajících proudů, odpovídá výkonovému osazení osvětlení, a proto je i částečně omezeno tím, že nejsou svítidla osazena plně světelnými zdroji. Celková spotřeba elektrické energie objektu ZŠ je: Skutečná spotřeba el. energie - celkem Název spotřebiče - položka





Technologie celkem Ohřev TUV celkem Ostatní el. spotřebiče vč. výpočetní techniky - celkem Osvětlení celkem

16,01

192,88

3,088

11,12

6,00 7,89 10,30

348,61 308,60 274,42

2,092 2,435 2,826

7,53 8,77 10,18

Skutečná spotřeba celkem

40,20

259,73

10,441

37,59

2.5.4. CELKOVÁ SPOTŘEBA ENERGIE A JEJÍ ČLENĚNÍ Výchozí základna celkové spotřeby energie je sestavena ze spotřeby elektřiny odrážející aktuální využití metodických pomůcek, administrativního vybavení a z průměrné spotřeby tepla v plynové kotelně dle denostupňů za poslední 3 roky odrážející průměrné klimatické podmínky pro vytápění a z bilanční spotřeby TUV. Takto sestavená energetická výchozí základna bude východiskem pro další posuzování úspor energií. č. 1 2 3 4 5 6 7

Celková bilance energie vytápění pro krytí tepelných ztrát TUV ztráty spalováním osvětlení technologie admin.,výukové a ost. spotřebiče Celkem


GJ/rok 450,05 7,53 130,40 10,18 11,12 8,77 618,05

energie podíl ZP 72,82% el. 1,22% ZP 21,10% el. 1,65% el. 1,80% el. 1,42% 100,00%

strana 20



3. ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU 3.1. Z H OD N OC E N Í Objekty a jejich provoz má řadu dílčích vlastností, jejichž hlavní a pro EA zásadní charakteristiky jsou uvedeny v následujících bodech: • • • • • • • • • • • • •

Obě budovy (hlavní budova a budova keramické dílny zvaná „domeček“ slouží jako školní zařízení; V budovách je spotřebovávána elektrická energie a zemní plyn; Hlavní budova je zděná budova se dvěma nadzemními podlažími s podkrovím, částečně podsklepená, pochází z roku 1908; Budova keramické dílny je budova zděná s jedním nadzemním podlažím a pochází z roku 1993; Škola je užívána ve dnech školní docházky od 7,00 do 15,00 hod.; Budovy jsou udržovány s dílčími vadami, ale bez viditelných statických vad; Stavební konstrukce budov jsou nezateplené a převážně v původním stavu z doby výstavby; Budovy jako celek i její dílčí konstrukce nesplňují stávající doporučení ani požadavky ČSN 73 0540-2 na tepelně-technické vlastnosti konstrukcí budov; Okna budovy jsou dřevěná dvojitá a zdvojená, netěsná; Vstupní dveře jsou dřevěné; Vytápění hlavní budovy je ústřední teplovodní soustavou s topnými tělesy; Na otopných tělesech nejsou osazeny termostatické ventily s hlavicemi, není dodržena vyhl. 194/07 Sb.; Hlavní budova má vlastní zdroj tepla pro vytápění – plynovou kotelnu;


strana 21

® SEAP® Rokycany s. r. o. Na Pátku 122/II 337 01 Rokycany • • • • • • • • • • •

•

•

• • • • • •


Regulace teploty topné vody je ekvitermní; Vytápění budovy keramické dílny je lokální plynovými jednotkami Karma; TUV je ohřívána lokálně v místě spotřeby el. ohřívači; TUV je dodávána v teplotách a účinností vyhovujících platným předpisům, spotřeba je ale velmi malá; Výroba ani spotřeba tepla pro vytápění a ohřev TUV není měřena. Není měřena ani spotřeba vody pro TUV; Teplovodní topný systém hlavní budovy je funkční; Tepelné izolace na potrubí místy nesplňují podmínku dle vyhl. 193/2007 Sb.; Budovy je vytápěna s teplotními útlumy; Plynový rozvod je v dobrém stavu schopný bezpečného provozu (viz zpráva o revizi); Pro budovy jsou osazeny dva fakturační plynoměry, jeden pro plynovou kotelnu, druhý pro keramickou dílnu; Osvětlení jako celek lze hodnotit jako udržované v dostatečném technickém stavu. Stávající umělé osvětlení po stránce osvětlenosti je nevyhovující včetně průměrné světelné účinnosti dle ČSN (osvětlení bylo realizováno před platností nové ČSN); Celkový stav elektroinstalace sledovaných částí objektu je uspokojivý, udržovaný, s platnými revizními zprávami vykazující závady. Elektroinstalace odpovídá platným předpisům a normám ČSN poplatné k dané době realizace; Fakturace el. energie je prováděna dle spotřeb el. energie objektů na základě fakturačního elektroměru a dle stanovené sazby C02d, tato sazba spolu s hodnotou hlavního jističe 3x100A vzhledem k instalovaným spotřebičům je optimální včetně ceny za spotřebovanou elektřinu; V objektu se nenachází podružné – informační měření el. energie. Jiné odběrné místo škola nemá; Jako technologické zařízení je instalováno jen zařízení ve školní kuchyňce a dílnách spolu s technickými místnostmi; Je prováděna pravidelná účetní evidence spotřeb energií. Provozovatel má především ekonomický zájem na snižování spotřeb energií; Jako technologické zařízení je instalováno zařízení ve školní cvičné kuchyňce, dílnách spolu s technickou místností s automatickou pračkou a keramickou dílnou; Je prováděna účetní evidence spotřeb energií. Provozovatel má především ekonomický zájem na snižování spotřeb energií; Hlavní možnosti energetických úspor jsou ve spotřebě tepla.

3.2. R O Č N Í

E N E R GE T I C K Á B I L A N C E S T Á V A J Í C Í H O PŘ E D M Ě T U

EA

V souladu s kap. 1.5. jsou za posuzovanou soustavu považovány dvě budovy ZŠ. Množství spotřeby a výroby energií není konstantní a mění se především dle topného režimu a provozu budov. Pro potřeby auditu byly použity údaje o spotřebě zemního plynu na vytápění za r. 20072009 odrážející průměrné klimatické podmínky pro vytápění a spotřeba elektřiny pro ostatní spotřebu za r. 2008 odrážející aktuální využití výukových metodických pomůcek, administrativního vybavení. Ceny energií jsou v cenové úrovni roku 2009. Průměrná výše energetických vstupů za poslední 3 roky 2007 - 2009 do předmětu EA je uvedena v následující tabulce:


strana 22




Roční referenční spotřeba - průměr za poslední 3 roky (2007-2009) Vstupy paliv a energie Nákup el. energie Nákup tepla Zemní plyn Hnědé uhlí Černé uhlí Koks Jiná pevná paliva - dřevěné brikety TTO LTO Nafta Jiné plyny Druhotná energie Obnovitelné zdroje Jiná paliva Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob - inventarizace Celkem spotřeba paliv a energie

Jedn. Množství Výhřevnost MWh 10,441 3,6 GJ 0 1 tis.m3 17,0 34,05 t 0,0 17,5 t 23,0 t 26,0 t 19,0 t t t tis.m3 GJ GJ GJ

Přepočet na GJ 37,6 0,0 580,5 0,0

Roční nákl. Kč 58 867

618,0 0,0 618,0

285 194 0 285 194

226 326

Souhrnná roční energetická bilance stávajícího stavu je v následující tabulce: Název Vstup paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba obnovitelných a druhotných energií Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím subj.* Konečná spotřeba paliv a energie v předmětu EA Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech Spotřeba tepla na výrobu elektřiny Spotřeba tepla na vytápění a TUV Spotřeba energie na technolog. a ostat. procesy

GJ/r 618,0 0,0 0,0 618,0 0,0 618,0 130,4 0,0 457,6 30,1

Náklady pozn. 285 194 Kč 0 Kč 0 Kč 285 194 Kč 0 Kč 285 194 Kč 50 846 Kč ZP 0 Kč 187 280 Kč ZP+el. 47 067 Kč el.

4. NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE 4.1. P Ř E D P O KL A D Y • • • • • •

• •

PR O M OD E R N I ZA C I ZD R OJ Ů T E PL A A B U D OV

Předmět EA má přívod elektrické energie; Předmět EA má přívod STL zemního plynu; Předmět EA je využíván po většinu roku; Nepředpokládá se zásadní změna využívání objektu; Hlavní spotřebu energií tvoří teplo pro vytápění; Případné finanční úspory za uspořené energie se projeví přímo u provozovatele resp. u majitele, což je ekonomickou podmínkou pro realizaci opatření majitelem, neboť se dále předpokládá hrazení nákladů na realizaci z úspor; Budova má obvyklé energetické problémy a nedostatky dané především obdobím výstavby, pouze nutnou údržbou a energeticky nekoncepčními rekonstrukcemi; Pro ekonomické kalkulace jsou uvažovány ceny jednotlivých vstupních energií v úrovni r. 2009.


strana 23


4.2. Z J I Š T Ě N Í


P OT E N C I Á L U E N E R GE T I C KÝ C H Ú S P OR

4.2.1. HLEDISKA POTENCIÁLU ENERGETICKÝCH ÚSPOR Energetické úspory se v konečném důsledku projeví ve snížení spotřeby vstupních energií. Při hledání energetických úspor vycházíme především ze strategie snížení spotřeby tepla na vytápění. Důvodem je možný technický potenciál realizace těchto opatření a jejich zásadního vlivu na celkovou spotřebu energií. Uvedená strategie je obsažena v následujících oblastech potenciálu energetických úspor. S možností těchto úspor souvisí i sledování energetických spotřeb při běžném provozu, zásadních opravách či nákupu nových spotřebičů. Je např. nutné využívat informace energetických štítků pořizovaných spotřebičů. Přestože některá z navrhovaných opatření jsou v současné době pouze teoretická např. z ekonomických, legislativních (např. skoková změna požadavků ČSN na tepelně technické vlastnosti ukazuje, že objekty jsou z tepelně-technických vlastností nevyhovující, přestože v okamžiku stavby byly kvalitní, památková ochrana) nebo morálních důvodů (např. měnit technicky funkční části stavby) je vhodné je uvést z důvodu dlouhodobého dopadu závěrů EA, kdy se v budoucnu dnešní omezující podmínky mohou změnit. 4.2.2. OBLASTI POTENCIÁLU ENERGETICKÝCH ÚSPOR 4.2.2.1.

Oblasti

Potenciál energetických úspor je v následujících oblastech: a) zateplení stropu do půdy a střechy na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540; b) zateplení obvodových stěn na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540; c) zateplení obvodových výplní na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540; d) výměna stávajících plynových kotlů za kondenzační; e) využití slunečních kolektorů k ohřevu TUV; f) energetický management. Následně uvedený bližší popis oblastí vychází z případné aplikace každé oblasti samostatně z pohledu původního stavu. Případná aplikace více oblastí v jednom okamžiku musí být z hlediska úspory posouzena komplexně se vzájemným vlivem i samotných oblastí (celková úspora nemusí být součtem jednotlivých úspor, neboť v některých případech kombinací realizace a úspor dochází ke vzájemnému ovlivňování). Jednotlivá opatření se realizačně nepodmiňují, ale ovlivňují. Proto mohou být prováděna samostatně nebo jako kombinace několika opatření vcelku. 4.2.2.2.

Zateplení střech a stropu do půdy na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540;

Jak již bylo popsáno, budovy nesplňují stávající přísné požadavky ČSN 73 0540-2 na tepelnětechnické vlastnosti konstrukcí budov. Zateplením na doporučené hodnoty se vytvoří předpoklad pro případné využití dotačních programů SFŽP, které požaduje právě zateplení na doporučené hodnoty. Úpravou resp. zateplením střechy hlavní budovy formou zateplení stropu do půdy a zateplení pultové střechy budovy keramické dílny na doporučené hodnoty dle ČSN, tj. pro strop do nevytápěné půdy platí UN= 0,2 W/(m2*K), pro střechu UN= 0,16 W/(m2*K) , by došlo k dalšímu poklesu požadavků na dodávku tepla pro vytápění. V případě hlavní budovy jednoduchým způsobem – položením doplňující izolační vrstvy na podlahu půdy a v případě pultové střechy budovy keramické dílny rekonstrukcí stávajícího dřevotřískového podhledu se zajistí splnění doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540. Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 24




Tímto zateplením může dojít ke snížení požadavku na tepelnou energii až na hodnotu dle následující tabulky. Tabulka byla určena na základě přílohy č. 6 – Tabulky výpočtů spotřeb tepla – upravený stav. Zateplený stav tep. ztráta

Objekt ZŠ Hořovice - hlavní budova ZŠ Hořovice - keramická dílna Celkem úspora

Stávající stav spotř.tepla tep. ztráta spotř.tepla

kW

GJ/rok

kW

GJ/rok

54,25 9,07 63,32 6,22

374,50 38,75 413,25 36,30

57,95 11,58 69,54

400,05 49,51 449,56

Jako příklad je možné uvést následující tloušťku izolace, která dle konstrukčních předpokladů (skutečná stávající skladba stropu není přesně známá i přes provedení průzkumu) vyhoví těmto požadavkům, např.: - pro strop do půdy např. použití izolace min. tl. 300 mm s λ=0,036 [W.m-1.K-1] - pro pultovou střechu např. použití izolace min. tl. 240 mm s λ=0,037 [W.m-1.K-1] Výrobce, a tedy konkrétní druh a způsob zateplování, musí být určen v projektové dokumentaci na základě provedených sond stávajícího stavu. Předcházející údaje je nutné brát jako orientační a rozhodně minimální a je předpoklad zateplování z vnější strany, tedy ze strany chladnějšího prostředí z důvodu vlivu kondenzace par v konstrukcích, nutnosti přerušení všech tepelných mostů a využití akumulačních vlastností obvodových konstrukcí. U výpočtů tepelných izolací je nutné počítat s jejich budoucí vlhkostí (což některé projektové údaje výrobců neuvažují). 4.2.2.3.

Zateplení obvodových výplní na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540

Pro úvahy o zateplení obvodových výplní (okna, dveře) platí stejné ustanovení jako v 4.2.2.2. Tímto zateplením může dojít ke snížení požadavku na tepelnou energii až na hodnotu dle následující tabulky. Tabulka byla určena na základě přílohy č. 6 – Tabulky výpočtů spotřeb tepla – upravený stav. Objekt ZŠ Hořovice - hlavní budova ZŠ Hořovice - keramická dílna Celkem úspora

Zateplený stav tep. ztráta

Stávající stav tep. ztráta spotř.tepla

spotř.tepla

kW

GJ/rok

kW

GJ/rok

53,36 10,74 64,10 5,44

368,35 45,88 414,24 35,32

57,95 11,58 69,54

400,05 49,51 449,56

Ostatní ustanovení o součinitelích prostupu tepla a dalších podmínkách jsou obdobná jako v 4.2.2.2.. Předpokládá se úprava, u které výplně splní požadavek UN=1,0 [W.m-2.K-1] k dosažení požadované hodnoty Uem obálky budovy. U nových oken je potřeba zajistit minimální hygienickou výměnu vzduchu (0,5 násobek objemu místností), aby nedocházelo ke koncentraci vlhkosti ve vnitřním prostředí objektu vlivem nedostatečné infiltrace. 4.2.2.4.

Zateplení obvodových stěn na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540

Pro úvahy o zateplení obvodových stěn platí obdobná ustanovení jako v 4.2.2.2. Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 25




Tímto zateplením může dojít ke snížení požadavku na tepelnou energii až na hodnotu dle následující tabulky. Tabulka byla určena na základě přílohy č. 6 – Tabulky výpočtů spotřeb tepla – upravený stav. Objekt ZŠ Hořovice - hlavní budova ZŠ Hořovice - keramická dílna Celkem úspora

Zateplený stav tep. ztráta

spotř.tepla

Stávající stav tep. ztráta

spotř.tepla

kW

GJ/rok

kW

GJ/rok

37,95 9,91 47,85 21,68

261,93 42,34 304,28 145,28

57,95 11,58 69,54

400,05 49,51 449,56

Předpokládá se zateplení kontaktním zateplovacím systémem, u kterého zateplované konstrukce svými vlastnostmi vyhoví doporučením ČSN 73 0540-2, tj. pro těžkou venkovní stěnu je UN=0,25 [W.m-2.K-1]. Jako příklad je možné uvést následující tloušťky izolace, které dle konstrukčních předpokladů vyhoví těmto požadavkům, např. pro: - pro SO 450 - cihla např. použití izolace tl. 150 mm s λ=0,037 [W.m-1.K-1] - pro SO 600 - cihla např. použití izolace tl. 150 mm s λ=0,037 [W.m-1.K-1] - pro SO sendvič (keramická dílna) např. použití izolace tl. 120 mm s λ=0,037 [W.m-1.K-1] Při zateplování svislých stěn je potřeba se řídit vrstvou izolace i nejnepříznivější stěny a z technologických důvodů tuto vrstvu zachovat ve všech podlažích, i když stěna zesiluje. Ostatní ustanovení o součinitelích prostupu tepla a dalších podmínkách jsou opět obdobná jako v 4.2.2.2. EA nepředpokládá zateplování obvodových stěn pod úrovní terénu vzhledem k problematickému řešení a velkým investičním nároků. Při kompletním zateplení hlavní budovy dle kap. 4.2.2.2 až 4.2.2.4 bude dosaženo splnění požadavku na Uem,N dle ČSN 73 0540 a zároveň konstrukce budou mít součinitel prostupu tepla na úrovni doporučených hodnot dle ČSN 73 0540 (zpravidla požadavek dotačních programů). Zateplená hlavní budova dle parametrů kap. 4.2.2.2 až 4.2.2.4 má tyto parametry: plocha obálkových konstrukcí A objem budov V geom.charakteristika A/V teplota vnitřní ti výpočtová teplota vnější te teplota přilehlé zeminy celkový součinitel prostupu Uem= S Hi/A požad. souč. prostupu tepla Uem, N dle ČSN 73 0540 posouzení dle ČSN 73 0540

Druh konstrukce stěna svislá obvodová výplně - okna, dveře střecha


1256,7 2200 0,57 20 -15 5 0,42 0,42 Uem <= Uem,N - vyhovuje

m2 m3 °C °C °C

U W/(m2*K) 0,25 1,0 0,16

strana 26


4.2.2.5.


Výměna stávajících plynových kotlů za kondenzační

Budova má vlastní zdroj tepla pro vytápění – plynovou kotelnu s nevyhovující účinností. Do kotelny lze aplikovat kondenzační kotel s automatickou ekvitemrní regulací. Průměrná roční účinnost kotlů se předpokládá 95 %, účinnost regulace a rozvodů pak 97 %. Kotle budou mít v nezateplené budově výkon 75 kW. V případě zateplení před realizací kotelny lze pak výkon snížit až na 35 kW. Pro odvod spalin se využijí stávající komíny, napojení na topnou soustavu zůstane stávající. Otopná tělesa budou vybavena termostatickými ventily pro zajištění úsporného odběru tepla. Správným nastavením a využitím termostatických ventilů dojde k využití tepelných zisků osluněním fasády budovy a pobytem osob ve škole. Parametry kondenzační kotelny jsou: Název – položka instalovaný elektrický výkon

jedn. MW

Roční hodn. 0

instalovaný tepelný výkon dosažitelný elektrický výkon pohotový elektrický výkon výroba elektřiny prodej elektřiny vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie * spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny výroba dodávkového tepla prodej tepla (dodávka tepla - odhad) spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla spotřeba tepla v palivu celkem roční energetická účinnost zdroje roční energetická účinnost výroby elektrické energie průměrná roční účinnost výroby tepla

MWtep MW MW MWh MWh MWh GJ GJ GJ GJ GJ % % %

0,075 0 0 0 0 0 0 400,3 0,0 435,1 435,1 92,0% 0 není

specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla průměrné roční využití instalovaného tep. výkonu průměrná hodnota denostupňů za rok původní spotřeba paliva dle prům. denostupňů úspora energie průměrná účinnost dodávky tepla

GJ/GJ hod. D° GJ GJ %

1,1 1611 3483 523,3 88,2 92,0%

V porovnání se stávajícím provozem zdroje tepla viz. 2.1.4.2 dojde po výměně kotlů k významné úspoře.

4.2.2.6.

Využití slunečních kolektorů k ohřevu TUV

Hlavní budova má část šikmé střechy orientovanou na jihovýchod. Tato část střechy je principem vhodná pro umístění slunečních kolektorů a využívání takto vzniklého tepla. V 1. NP budovy je rovněž volný prostor pro případné osazení doplňkových zásobníků TUV a hlavně systému ohřevu pomocí výměníku vytápěného topnou vodou ohřívanou slunečními kolektory. Střecha tvoří nadbytečně velkou plochu pro osazení potřebného počtu slunečních kolektorů pro ohřev TUV, a proto se pro návrh zařízení ohřevu TUV ze slunečních kolektorů bude uvažovat celá spotřeba, tj. cca 36 m3/rok. Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 27



V případě konečného návrhu a instalace slunečních kolektorů je nutné provést dlouhodobé měření spotřeby TUV a teprve na základě takto zpracovaných údajů a dále na základě aktuálního posouzení případného vývoje odběrů navrhnout přesný typ a velikost instalovaného zařízení. Stávající objekt nemá provedeny rozvody TUV vzhledem k decentralizovanému ohřevu, což je jedna z podmínek centrálního ohřevu TUV ze slunečních kolektorů. Pro akumulaci ohřevu TUV je nutné zabezpečení vhodného zásobníkového ohřívače a demontáž stávajících lokálních ohřívačů. Pro zabezpečení ohřevu TUV nízkoteplotní vodou ze slunečních kolektorů by se k zásobníku musel doplnit velkoplošný výměník tepla napojený na sluneční kolektory. Pro ohřev TUV lze instalovat cca 5 ks kolektorů celkem o ploše 6 m2 napojené na akumulační zásobník 750 l v 1.PP. Pro použité kolektory je uvažována minimální optická účinnost 80 %, klidová teplota min. 115 °C při teplotě okolního vzduchu +25 °C a uvažuje se měrná energie zachycená na 1 m2 plochy kolektoru 480 kWh*m-2 za rok. Využití kolektorů vzhledem k charakteru provozu je ale jen do 60 %. Odhadované parametry kolektorů a předpokládaný zisk uspořeného tepla ukazuje následující tabulka: Položka spotřeba TUV měrná spotřeba pro ohřev plocha kolektorů počet kolektorů reálný tepelný zisk ze slunečních kolektorů úspora za dodávku tepla z vlastního zdroje úspora tepla pořizovací cena kolektorů prostá návratnost

hodnota 36,00 0,27 6 5 6,5 2527 6,5 180 000 71,2

jedn. m3 GJ/m3 m2 ks GJ/rok Kč/rok GJ/rok Kč roky

Návratnost je velice dlouhá a je vysoko nad hranicí životnosti zařízení (12 let). Příčinou je malá spotřeba TUV, malé využití kolektorů, v letních měsících není odběr z důvodů prázdnin a v ostatních školních měsících je odběr jen především v pracovní dny a ve větší míře dopoledne a nikoliv v odpoledních hodinách, kdy je možná akumulace ze sluneční energie. Dle výše uvedeného posouzení nelze při současných cenách energií a objemu spotřeby TUV dále reálně uvažovat s využitím sluneční energie.

4.2.2.7.

Energetický management

Stávající odpovědní pracovníci mají snahu o energeticky úsporný provoz objektu. Je tedy nutné upozornit na některé možnosti a potřeby vyplývající z „energetického managementu“. Energetický management dnes není v celém svém širokém rozsahu běžnou součástí práce jednotlivých pracovníků, kteří mají především jiné pracovní povinnosti. Toto jsou však důvody, aby byla nakládání s energiemi věnována cílená a dlouhodobá pozornost, a to nenahodilým a nenárazovým způsobem. Energetický management je základní opatření podmiňující dosažení možných energetických (např. vytápění prostorů s objektivní kontrolou teplot na „obyčejných“ teploměrech a znalostí správných stavů) a v důsledku i finančních úspor. Energetický management je možné popsat jako


strana 28



souhrn organizačních a technických opatření podporujících, popř. přímo ovlivňujících spotřeby energií. K energetickému managementu patří např.: vytvoření vhodných podmínek a průběžné sledování a vyhodnocování spotřeby energií (např. vyhodnocování a dlouhodobé sledování spotřeb zemního plynu a elektrické energie – z důvodu růstu spotřeb, měření spotřeby TUV – osazení průtokoměrů); - poučení, kontrola a motivace zaměstnanců pro hospodaření s tepelnou a jinou energií (jedná se o všechny zaměstnance provozovatele – např. znalost a dodržování požadovaných vnitřních teplot včetně objektivní kontroly teploměry); - energeticky koncepční organizace provozu objektu, provádění oprav a modernizace (vycházející ze stanovených cílů a plánů, která je prováděna napříč všemi strukturami jak po ekonomické tak organizační stránce); - energeticky koncepční vliv na nákup zařízení, které spotřebovává energii (např. využívání informací o měrných energetických spotřebách zařízení – např. „štítkování“); K obecným zásadám managementu jako takového patří stanovení cílů, určení způsobu jak jich dosáhnout, kontrola jejich plnění a zpětná vazba. Při vytvoření správných podmínek a při správně stanovených zásadách vedením provozovatele je fungující energetický management především organizační záležitostí. -

Kvalitní energetický management je podmínkou pro aplikaci opatření, samotné vyčíslení jeho úspor je však objektivně velmi problematické a závislé mimo jiné na aplikaci jiných opatření, které sami o sobě energetický management aktivně podporují. Jako příklad je možno uvést aplikace TRV, které při správném nastavení, aretaci a používání sami řídí vnitřní teplotu bez nutnosti zásahu člověka, ale bez osazených TRV je právě hlavním úkolem energetického managementu zabezpečit podmínky, řízení a kontrolu správných teplot, což je mnohem náročnější. Tento EA odhaduje, že při aplikaci ostatních opatření by bylo energetickým managementem teoreticky možné uspořit ještě cca 1 % vstupních energií, tj. cca 6 GJ. V současné době se hospodaření s energiemi v předmětu EA věnuje velká pozornost (ekonomický tlak), a to se snahou a ochotou odpovědných pracovníků a řada zde uvedených věcí se postupně, ale zatím dílčím způsobem, provádí. Rovněž je průběžně prováděna alespoň nutná údržba budovy a je optimalizováno její využití. Cílem tohoto opatření je však kladení stejného důrazu na energetický management jako na management řízení provozu a běžné činnosti objektu a hlavně podpora odpovědných osob v jejich činnosti. 4.2.3. TEORETICKÝ POTENCIÁL ÚSPOR V následující tabulce je uveden teoretický potenciál energetických úspor každé oblasti úspor. Tabulka vychází z případné aplikace každé oblasti samostatně z pohledu původního stavu a je zde uvedena hlavně pro přehled důsledků každého samostatného opatření.


strana 29




Skupina úspor Stávající spotřeba energie zateplení střechy a stropu do půdy výměny výplní (okna, dveře) za izolační zateplení obvodových stěn aplikace kondenzačních kotlů vč. regulace a TRV aplikace slun. kolektorů organizační opatření Celkem:

Stávající stav GJ/rok 558,4

Potenciál úspor v energii % 6,50% 6,33% 26,02% 11,80% 1,16% 1,07% 52,88%

Potenciál úspor v energii GJ/r

Potenciál úspor nákladů [ Kč ]

36,3 35,3 145,3 65,9 6,5 6 295,3

14 154 Kč 13 772 Kč 56 646 Kč 4 250 Kč 2 527 Kč 2 339 Kč 93 688 Kč

Úspora v příslušné energii je stanovena vůči stávající spotřebě zemního plynu popř. elektrické energii. Finanční potenciál úspor nákladů je vypočítán z průměrného finančního vyjádření uspořené energie bez rozpočítávání paušálních poplatků, které se předpokládají beze změny. 4.3. K L A S I FI K A C E

Ú S P OR N Ý C H O P A T Ř E N Í D L E FI N A N Č N Í N Á R O Č N OS T I

Teoretický potenciál úspor lze z pozice majitele předmětu EA rozdělit dle finančních nároků na opatření: -

a) vysokonákladová;

-

b) nízkonákladová;

-

c) beznákladová.

4.3.1. VYSOKONÁKLADOVÁ OPATŘENÍ Vysokonákladová opatření zahrnují investice: • • • • •

zateplení střechy a stropu do půdy na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540; zateplení obvodových výplní na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540; zateplení obvodových stěn na hodnoty doporučené dle ČSN 73 0540; výměna stávajících plynových kotlů za kondenzační; využití slunečních kolektorů k ohřevu TUV.

4.3.2. NÍZKONÁKLADOVÁ OPATŘENÍ K nízkonákladovým opatřením patří: •

osazení termostatických ventilů jakou součást regulace spotřeby tepla.

4.3.3. BEZNÁKLADOVÁ OPATŘENÍ K beznákladovým opatřením patří: •

energetický management.


strana 30




4.4. N Á V R H

REÁLNÝCH VARIANT OPATŘENÍ

V reálné skutečnosti, ve které se musí uvažovat řada drobných vlivů jako např. lidský faktor, snaha o zlevnění prováděného díla na úkor kvality, omezené finanční prostředky, nedodržování beznákladových opatření atd., nemusí být výsledků teoretického potenciálu energetických úspor zcela dosaženo. Proto je na základě zkušeností předpoklad, že teoretický potenciál bude naplněn do cca 80 % uvedených hodnot. Rovněž realizace energetických úspor, ale s ekonomicky záporným efektem či návratností za dobou životnosti není efektivní. Dále dle rozhodnutí majitele nejsou v současnosti realizovatelné stavební úpravy na objektu keramické dílny (domečku), neboť se jedná o poměrně zánovní objekt. Tyto předpokládané reálné hodnoty úspor jsou uvažovány v následující části EA. Reálně dosažitelná úroveň úspory energie je:




Potenciál úspor v energii GJ/r 20,4 25,4 110,5 52,7 0,0 4,8 213,8

Potenciál úspor nákladů [ Kč ] 7 954 Kč 9 888 Kč 43 078 Kč 3 400 Kč 0 Kč 1 872 Kč 66 191 Kč

4.4.1. VARIANTA 1 Tato varianta je sestavena tak, aby zahrnovala možné stavební úpravy a vyhovovala požadavkům programů SFŽP, které majitel může případně využít. Varianta zahrnuje komplexní zateplení hlavní budovy objektu pro minimalizaci spotřeby a svým obsahem vyhovuje dotačním programům na zateplování objektů. Investiční náklady se v této variantě zaměří především na zlepšení stavebních konstrukcí. Varianta 1 obsahuje: - zateplení obvodových stěn hlavní budovy některou z běžných typových kontaktních technologií tak, aby bylo splněno UN = 0,25 W/(m2*K). Tato hodnota představuje, dle konstrukčních předpokladů daných projektovou dokumentací stávajícího stavu, použití ekvivalentní izolační vrstvy při materiálu s λ=0,037 W/(m*K) s tl. min. 150 mm u svislé cihelné obvodové stěny; -

zateplení stropu do půdy na doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540 tj. u=0,16 W/m2.K. Tato hodnota představuje, dle konstrukčních předpokladů daných projektovou dokumentací stávajícího stavu, použití ekvivalentní vrstvy při materiálu s λ=0,036 W/(m*K) s tl. min. 300 mm u půdy;

-

výměna výplní v hlavní budově za nové s izolačním sklem, kvalitním rámem a těsněním v rámech, celkový parametrem výplní bude UN = 1,0 W/(m2*K), okna a dveře musí mít zachovanou mikroventilaci k zajištění hygienické výměny vzduchu. Minimální zachovaná intenzita výměny vzduchu musí být alespoň 0,3 až 0,5 l/h;

-

efektivní zainteresovanost školníka a dalších odpovědných pracovníků k sledování spotřeby, zajištění efektivní doby osvětlení a efektivního větrání bez zbytečného provětrávání, dodržování předepsaných vnitřních teplot.


strana 31




Energetická bilance varianty 1 je uvedena v následující tabulce:





Potenciál úspor nákladů [ Kč ] 7 954 Kč 9 888 Kč 43 078 Kč 0 Kč 0 Kč 1 872 Kč 62 791 Kč

Zateplením budovy dle této varianty se zlepší tepelně technické vlastnosti, Uem = 0,52 W*m-2*K-1 a dosáhne se splnění hodnoty Uem dle ČSN 73 0540 – viz příloha P8. 4.4.2. VARIANTA 2 Pro porovnání jako protiváha k rekonstrukci stavebních konstrukcí je uvažována úprava technického zařízení budovy a výměna technicky nejhorších stavebních konstrukcí - výplní. Varianta 2 obsahuje: - Výměna stávajících energeticky neúsporných kotlů za kondenzační kotle s vyšší účinností min. 95 % a automatickou ekvitermní regulací,instalovaný výkon 75 kW, osazení termostatických ventilů na všechna otopná tělesa, doplnění izolací potrubí v kotelně dle vyhl. 193/07Sb., celková účinnost dodávky tepla z kotelny bude 92 %; -


-

Efektivní zainteresovanost školníka a dalších odpovědných pracovníků k sledování spotřeby, k správnému nastavení regulace programu kotelny, nastavení termostatických ventilů, zajištění efektivní doby osvětlení a efektivního větrání bez zbytečného provětrávání, dodržování předepsaných vnitřních teplot.

Energetická bilance úspor energie dle varianty 2 je: Úspora zde je menší, technické zařízení neposkytuje takový prostor pro úspory jako celkové upravené stavební konstrukce, podíl výplní na úsporách je rovněž malý.

Skupina úspor Stávající spotřeba energie zateplení střechy a stropu do půdy výměny výplní (okna, dveře) za izolační zateplení obvodových stěn aplikace kondenzačních kotlů vč. regulace a TRV aplikace slun. kolektorů organizační opatření Celkem: Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.




Potenciál úspor nákladů [ Kč ] 0 Kč 25 206 Kč 0 Kč 4 250 Kč 0 Kč 1 872 Kč 31 328 Kč strana 32




4.5. U P R A V E N Á

E N E R GE T I C KÁ B I L A N C E

V následující tabulce je stanovena skutečně dosažitelná výše energetických úspor a jsou porovnány celkové energetické bilance navržených variant a výchozího stavu. PŘED REALIZACÍ Název Vstup paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba obnovitelných a druhotných energií Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím subj.* Konečná spotřeba paliv a energie v předmětu EA Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech Spotřeba tepla na výrobu elektřiny Spotřeba tepla na vytápění a TUV Spotřeba energie na technolog. a ostat. procesy

Název Vstup paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba obnovitelných a druhotných energií Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v předmětu EA Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech Spotřeba tepla na výr. elektřiny Spotřeba energie na vytápění a TUV Spotřeba energie na technolog. a ostat. procesy Energetická náročnost Úspora energie

GJ/r 618,0 0,0 0,0 618,0 0,0 618,0 130,4 0,0 457,6 30,1

Náklady pozn. 285 194 Kč 0 Kč 0 Kč 285 194 Kč 0 Kč 285 194 Kč 50 846 Kč ZP 0 Kč 187 280 Kč ZP+el. 47 067 Kč el.

PO REALIZACI varianta č. 1 varianta č. 2 GJ/r Náklady GJ/r 457,0 222 402 Kč 522,0 0,0 0 Kč 0,0 0,0 0 Kč 0,0 457,0 222 402 Kč 522,0 0,0 0 Kč 0,0 457,0 222 402 Kč 522,0 130,4 50 846 Kč 64,5 0,0 0 Kč 0,0 296,5 124 488 Kč 427,4 30,1 47 067 Kč 30,1 73,9% 84,5% 161,0 62 791 Kč 96

Náklady 253 866 Kč 0 Kč 0 Kč 253 866 Kč 0 Kč 253 866 Kč 46 596 Kč 0 Kč 160 202 Kč 47 067 Kč 31 328 Kč

5. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ Ekonomické zhodnocení finanční náročnosti na realizace jednotlivých variant je uvedeno v následující tabulce. Ceny jsou kalkulovány v současné cenové úrovni (2. čtvrtletí 2010). U zateplení je kalkulována cena polystyrenu a souvisejících vrstev kontaktního zateplovacího systému ve výši 1850,- Kč/m2, pro zateplení střechy budovy je kalkulováno v ceně 1250 Kč/m2. Pro výměnu výplní je uvažována cena za plastová okna 6000,- Kč/ m2 (ceny vždy bez DPH, DPH uvažována +20 %).


strana 33


Název- položka


Náklady - Kč varianta 1 varianta 2

zateplení střechy a stropu do půdy výměny výplní (okna, dveře) za izolační zateplení obvodových stěn aplikace kondenzačních kotlů vč. regulace a TRV aplikace slun. kolektorů projektová a legislativní příprava celkem náklady: z toho investice: z toho náklady na údržbu: spotřeba energie (GJ)

1 131 100 517 800 395 400 0 0 180 000 2 224 300 1 724 300 500 000 457

0 517 800 0 340 000 0 35 000 892 800 392 800 500 000 522

stávající náklady na energie stávající ostatní náklady na výrobu tepla celkové stávající náklady na výrobu tepla nové náklady na energie nové ostatní náklady na výrobu tepla celkové nové náklady na výrobu tepla celková úspora nákladů prostá návratnost investic (roky)

285 194 0 285 194 222 402 0 222 402 62 791 27,5

285 194 0 285 194 253 866 0 253 866 31 328 12,5

Varianta 1 jako energeticky úspornější je investičně nejnáročnější, návratnost je zde nejdelší, stav budov je provozuschopný a úspory energie vrací investice velmi pomalu. Návratnost je na úrovni odpisové doby pro stavby (30 let). Návratnost varianty 2 zahrnující jen úpravy technického zařízení je kratší, na střednědobé hranici. Diskont financí však návratnost ještě prodlouží. Komplexní energeticky úsporná opatření nejsou návratná v střednědobém horizontu jen z úspor energie. Objem financí vynakládaných za energie v předmětu EA je v absolutním vyjádření malý a ani vyšší podíl úspor energie nezajistí dostatečný objem financí pro hrazení investic jen z úspor energií. Je potřeba hledat další finance a popř. spojit realizaci energeticky úsporných opatření s jiným důvodem k rekonstrukci budovy. V souladu s vyhl. 425/04 Sb. a pro porovnání budou dále hodnoceny varianty se započtením diskontu. 5.1. F I N A N C OV Á N Í

Ú S P OR N Ý C H V A R I A N T

V následujícím ověření financování je posouzena efektivita financování varianty č. 1 a 2. Efektivnost vložených financí je posouzena za podmínky 6 % úroků. Doba hodnocení je zvolena dle předpokládané životnosti technického zařízení (8 let), u rekonstrukce stavebních částí pak 15 let (polovina odpisové doby pro stavby). Při výměně původních oken a dveří se zajistí i potřebná oprava. Proto lze kalkulovat, že část ceny nových oken je hrazena z prostředků na opravy.


strana 34




Při tomto způsobu investování je možné stanovit následující ekonomické parametry investic: Varianta č. 1 Varianta č. 2 2 224 300 892 800 500 000 500 000 1 724 300 392 800

Počáteční investice Vlastní prostředky (dotace apod.) Výše úvěru (investice - vl. prostředky) Roční výnos Prostá návratnost investiční části Uvažovaný diskont Životnost investice Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Ukazatel ziskovosti úvěru

NPV = IRR = PI =

62 791 27,5 6% 15 -1 114 453 -6,75 -0,65

31 328 12,5 6% 8 -198 261 -9,03 -0,50

Při tomto způsobu investování je možné stanovit následující ekonomické parametry investic: • čistá současná hodnota NPV je mnohem nižší než 0; • vnitřní výnosové procento IRR je mnohem nižší než diskontní sazba; • ukazatel ziskovosti je záporný; • souhrnné ekonomické parametry pro uvedené zadání značně nevyhovují. U varianty 1 i 2 je započtena do financování zanedbaná údržba (okna) 0,5 mil. Kč. Úsporná opatření zhodnotí celkový stav budov, odpisová sazba staveb je 30 let, reálná návratnost je ale delší a hodnocení návratnosti v odpisové době staveb je z hlediska získání úvěru u finančních institucí neproveditelné jen z úspor energie. Zhodnocení budov přinese jejich vyšší hodnotu, ale tento efekt je již mimo rozsah EA a záleží jen na majiteli, zda tímto efektem kompenzuje pomalou návratnost vložených financí. V případě realizace se doporučuje spojit prostředky na opravu s investicí do zateplení. Návratnost v období do 15 let je i v energetice nejdelším hodnotícím obdobím. Vypracovávat diagram finančního toku (Cash flow) pro hluboce záporné varianty nemá reálný smysl. Proto bude dále namodelována situace, kolik finančních nenávratných prostředků (dotace, vlastní jiné prostředky) potřebuje majitel, aby zbývající část investice byla návratná z úspor energie do 15 let u staveb a do 8 let u technického zařízení. Varianta č. 1 Varianta č. 2 2 224 300 892 800 1 615 000 698 500 609 300 194 300

Počáteční investice Vlastní prostředky (dotace apod.) Výše úvěru (investice - vl. prostředky) Roční výnos Prostá návratnost investiční části Uvažovaný diskont Životnost investice Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Ukazatel ziskovosti úvěru

NPV = IRR = PI =

62 791 9,7 6% 15 547 6,01 0,00

31 328 6,2 6% 8 239 6,03 0,00

Úspory energie při současných cenách zajistí podmínky návratnosti do poloviny odpisové doby tj. v střednědobém horizontu ekonomickou návratnost investice u varianty 1 jen ve výši 609 tis. Kč, u varianty 2 pak jen 194 tis. Kč. Zbývající část investice je z úspor energie nenávratná a majitel musí získat pro jejich realizaci jiné nenávratné prostředky (dotační, vlastní apod.).


strana 35




Objem energetického hospodářství v předmětu EA je velmi malý, a proto i podíl uspořených financí je velmi malý. Takto uspořené finance nestačí na splácení jakékoli ucelené investice. Realizace energeticky úsporných variant jako celku nesplní ekonomické podmínky, o realizaci lze uvažovat jen za podmínky získání jiných nenávratných finančních prostředků např. dotace varianta 1 splňuje podmínky programů SFŽP. 5.2. Z Á V Ě R E Č N É

E K O N O M I C KÉ H OD N OC E N Í

Ekonomické hodnocení jednotlivých variant je uvedeno v tabulkách přílohy P7. Souhrnný přehled ekonomických parametrů je shrnut v závěrečné tabulce vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení. Údaje Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Změna ostatních provozních nákladů, v tom: Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, …) (+, -) Změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištění majetku, …) (+,-) Samostatně nákladů na emise, resp. odpady (+,-) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) (+, -) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Kriteria Ts – prostá návratnost Tsd – reálná doba návratnosti NPV – čistá současná hodnota IRR – vnitřní výnosové procent Daň z příjmu Další relevantní údaje

jednotka

varianta 1 varianta 2

Kč/rok

-62 791

-31 328

Kč/rok Kč/rok

0

0

0

0

-

-

0

0

0

0

15

8

27,5 >30

12,5 > doba živ.

-1 114 453

-198 261

-6,75

-9,03

není

není

Kč/rok Kč/rok Kč/rok roky roky roky Kč % Kč

6. ENVIROMENTÁLNÍ VYHODNOCENÍ VARIANT Provedení jednotlivých opatření bude mít vliv na životní prostředí tím, že dojde ke snížení spotřeby paliva. Pro výpočet odhadovaných environmentálních přínosů se předpokládá spalování zemního plynu v stávajícím stavu a v novém stavu. Výpočet ekvivalentních emisí CO2 byl proveden dle všeobecných emisních faktorů, ostatní emise dle faktorů vyhl. 146/07 Sb.


strana 36




Výchozí stav 580,5 37,6 0,0 t/rok 0,001 0,019 0,043 0,007 0,002 44,464 0,049

ZP - GJ elektřina - GJ HU - GJ Znečišť. látka Tuhé látky SO2 NOx CO Uhlovod. CO2 EPS EPS - podíl v %

Varianta č. 1 419,4 37,6 0,0 t/rok 0,001 0,019 0,035 0,005 0,002 35,517 0,042

100,00%

Varianta č. 2 Rozdíl k var. 1 484,4 37,6 0,0 t/rok t/rok 0,001 0,000 0,019 0,000 0,038 0,008 0,006 0,002 0,002 0,000 39,127 8,947 0,045 0,007

86,18%

91,76%

Rozdíl k var. 2

t/rok 0,000 0,000 0,005 0,001 0,000 5,337 0,004

13,82%

8,24%

U obou variant je úspora emisí poměrně malá, neboť zemní plyn je ekologicky šetrné palivo. Celkový efekt úspory emisí je nejlepší u varianty 1. Při výpočtu byly použity tyto emisní faktory: Palivo Druh zemní plyn

Dodavatel distributoři zemního plynu

elektřina z veřejné sítě

systémový dodavatel

Tuhé látky

SO2

NOX

CO

Org. l.

[kg/GJ]

[kg/GJ]

[kg/GJ]

[kg/GJ]

[kg/GJ]

0,000588

0,000282

0,047059

0,009412

0,001882

0,02591 0,489376378

0,4156979

0,0393

0,03086

Měrná finanční náročnost na snížení emisí je definována jako poměr celkových způsobilých nákladů po odečtení zanedbané údržby (kap. 5) a prekurzorů sekundárních částic (tzv. EPS). Přičemž EPS je dán vztahem: EPS = ((1 x TZL) + (0,88 x NOx) + (0,54 x SO2) + (0,64 x NH3)). V případě posuzovaného předmětu EA jsou hodnoty EPS uvedeny v předchozí tabulce a měrná finanční náročnost následující:

Název- položka měrná náklady na snížení EPS náklady na t CO2

Měrné náklady - Kč/t varianta 1 varianta 2 254 014 682

97 008 246

192 731

73 604

Měrné náklady na snížení EPS jsou velmi vysoké, úspora emisí není velká, neboť zemní plyn je ekologicky šetrné palivo. Z globálního hlediska dojde dále vlivem úsporných opatření v předmětu EA ke změně emisí CO2, úspora emisí je přepočtena emisí na ekvivalent CO2 dle vyhl. 425/04 Sb.


strana 37




a) Stávající stav Palivo Hnědé uhlíenergetické Černé uhlí TTO LTO Zemní plyn Biomasa Elektřina Celkem emise

množství 0,0

jedn. t

výhřevnost MJ/kg (m3) 17,5

všeob.emisní faktor 0,36

ekviv.emise CO2 (t/rok) 0,00

0,0 0,0 0,0 17,0 0,0 10,4

t t t tis.m3 t MWh

23 45 42 34,05 16 3,6

0,33 0,27 0,26 0,2 0 1,17

0,00 0,00 0,00 32,25 0,00 12,22 44,46

b) Varianta 1 Palivo Hnědé uhlí energetické Černé uhlí TTO LTO Zemní plyn Biomasa Elektřina Celkem emise Úspora ekv.emisí CO2

množství 0,0

jedn. t




0,0 0,0 0,0 12,3 0,0 10,4

t t t tis.m3 t MWh

23 45 42 34,05 16 3,6

0,33 0,27 0,26 0,2 0 1,17

0,00 0,00 0,00 23,30 0,00 12,22 35,52 8,95

c) Varianta 2 Palivo Hnědé uhlí energetické Černé uhlí TTO LTO Zemní plyn Biomasa Elektřina Celkem emise Úspora ekv. emisí CO2

množství 0,0

jedn. t




0,0 0,0 0,0 14,2 0,0 10,4

t t t tis.m3 t MWh

23 45 42 34,05 16 3,6

0,33 0,27 0,26 0,2 0 1,17

0,00 0,00 0,00 26,91 0,00 12,22 39,13


5,34

strana 38




Z hlediska životního prostředí a kontroly vlivu zdroje tepla na životní prostředí je lepší varianta č. 1.

7. VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY Varianta č. 1 zahrnuje hlavní energeticky úsporná opatření a řeší kompletní stavební rekonstrukci předmětu EA. Požadovat návratnost zateplení a modernizaci budov, kdy budova opravu nevyžaduje, pouze z úspor energií není reálné. Energeticky úsporná opatření se doporučuje realizovat, pokud majitel získá další prostředky na financování úsporných opatření. Z ekologického hlediska se zmenšuje znečištění ovzduší v městě Hořovice. Varianta svými parametry vyhovuje dotačnímu programu SFŽP na zateplování budov. Varianta č. 2 je energeticky podstatně horší než varianta 1 - jsou vynechány hlavní stavební investice a upřednostňují se opatření na technickém zařízení budovy jednodušeji proveditelná bez přerušení provozu. Výhodou je jednoduchá realizovatelnost v krátkém čase a menší náklady. Bez dalších podmínek je však tato varianta jen z úspor energie rovněž nenávratná. Návratnost investic je zde velmi pomalá, neboť finanční úspora není velká. Z ekologického hlediska je úspora emisí menší. Výběr optimální varianty byl proveden na základě multikriteriálního hodnocení pro všechny navržené varianty. Přiřazení vah jednotlivým kritériím je uvedeno v následující tabulce a dále bylo vypočteno plnění jednotlivých kritérií. Výsledek pořadí je pak stanoven dle souhrnného plnění jednotlivých kritérií.

Hlavní kritérium

Váha

Oblast

Váha

Výsledná váha

40%

8,80%

50%

11,00%

Komplexnost tech. řešení

5%

1,10%

Bezobslužnost provozu

5%

1,10%

Snížení emisí skleníkových plynů

50%

16,50%

Snížení emisí „klasických” škodlivin

50%

16,50%

Reálná návratnost

60%

10,80%

40%

Čistá současná hodnota

40%

7,20%

30%

Celková roční úspora nákladů

100%

13,50%

30%

Investiční náklady

100%

13,50%

Váha

Podkritérium Úspora tepla Úspora elektřiny

Úspory energií a technické řešení Technická charakteristika

55%

40%

Environmentální dopady 60%

Návratnost investice Ekonomická charakteristika

45%

Celková roční úspora nákladů Investiční náklady

Celkem

100%


100,00%

strana 39




Varianty 1

2

ř. 1. 2. 3. 4.

Ukazatel Úspora tepla Úspora elektřiny Komplexnost tech. řešení Bezobslužnost provozu

Jedn. 7,20% 9,00% 0,90% 0,90%

[%] 54,5% 0,0% 100,0% 100,0%

[%] celkem 3,93% 0,00% 0,90% 0,90%

[% ] 32,53% 0,00% 50,00% 50,00%

[%] celkem 2,34% 0,00% 0,45% 0,45%

5.

Snížení emisí skleníkových plynů (CO2 –ekvivalent)

13,50%

20,1%

2,72%

12,00%

1,62%

6. 7. 8.

Snížení emisí „klasických“ škodlivin (SO2 – ekvivalent) Reálná návratnost Čistá současná hodnota

13,50% 9,60% 6,40%

0,0% 45,7% 0,0%

0,00% 4,38% 0,00%

0,00% 100,00% 0,00%

0,00% 9,60% 0,00%

9. 10. 11. 12.

Celková roční úspora nákladů Investiční náklady Rizikový faktor legislativní Rizikový faktor míst. podm.

12,00% 12,00% 9,00% 6,00% 100,00% x

67,0% 50,0% 100,0% 0,0% X x

8,04% 6,00% 9,00% 0,00%

33,44% 100,00% 0,00% 0,00% x x

4,01% 12,00% 0,00% 0,00%

13. Součet 14. Konečné pořadí

35,87% 1

30,48% 2

Multikriteriální posouzení ukazuje, že mírně lepší je realizovat variantu 1, podmínkou je, že majitel zajistí potřebné finanční prostředky nutné pro variantu 1, varianta vyhovuje podmínkám programů SFŽP. Úroveň hodnocení obou variant je ale pod hranicí 50 % a nelze proto, především z ekonomických důvodů, doporučit žádnou variantu, která by byla efektivně návratná jen z úspor energie. Pokud se majitel rozhodne i přes špatné ekonomické parametry návratnosti realizovat energeticky úsporná opatření, doporučuji postupovat dle varianty č. 1 jako energeticky a ekologicky lepší.

8. ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU 8.1. H O D N OC E N Í

S T Á V A J Í C Í Ú R OV N Ě E N E R GE T I C KÉ H O H OS PO D Á Ř S T V Í

Obě budovy (hlavní budova a budova keramické dílny zvaná „domeček“ slouží jako školní zařízení. V budovách je spotřebovávána elektrická energie a zemní plyn. Hlavní budova je zděná se dvěma nadzemními podlažími s podkrovím, částečně podsklepená, pochází z roku 1908. Budova keramické dílny je budova zděná s jedním nadzemním podlažím a pochází z roku 1993. Budova je užívána ve dnech školní docházky od 7,00 do 15,00 hod. Budova je udržována s dílčími vadami, ale bez viditelných statických vad. Stavební konstrukce budov jsou nezateplené a převážně v původním stavu z doby výstavby. Budovy jako celek i její dílčí konstrukce nesplňují stávající doporučení ani požadavky ČSN 73 0540-2 na tepelně-technické vlastnosti konstrukcí budov. Okna budovy jsou dřevěná dvojitá a zdvojená, netěsná. Vstupní dveře jsou dřevěné. Vytápění hlavní budovy je ústřední teplovodní soustavou s topnými tělesy. Na otopných tělesech nejsou osazeny termostatické ventily s hlavicemi. Hlavní budova má vlastní zdroj tepla pro vytápění – plynovou kotelnu. Regulace teploty topné vody je ekvitermní. Vytápění budovy keramické dílny je lokální plynovými jednotkami Karma. TUV je ohřívána lokálně v místě spotřeby el. ohřívači. TUV je dodávána Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 40



v teplotách a účinností vyhovujících platným předpisům. Výroba ani spotřeba tepla pro vytápění a ohřev TUV není měřena. Není měřena ani spotřeba vody pro TUV. Teplovodní topný systém hlavní budovy je funkční. Tepelné izolace na potrubí místy nesplňují podmínku dle vyhl. 193/2007 Sb. Budova je vytápěna s teplotními útlumy. Plynový rozvod je v dobrém stavu schopný bezpečného provozu (viz zpráva o revizi). Pro budovy jsou osazeny dva fakturační plynoměry, jeden pro plynovou kotelnu, druhý pro keramickou dílnu. Osvětlení jako celek lze hodnotit jako udržované v dostatečném technickém stavu. Stávající umělé osvětlení po stránce osvětlenosti je nevyhovující včetně průměrné světelné účinnosti dle ČSN (osvětlení bylo realizováno před platností nové ČSN). Celkový stav elektroinstalace sledovaných částí objektu je uspokojivý, udržovaný, s platnými revizními zprávami vykazující závady. Elektroinstalace odpovídá platným předpisům a normám ČSN poplatné k dané době realizace. Fakturace el. energie je prováděna dle spotřeb el. energie objektů na základě fakturačního elektroměru a dle stanovené sazby C02d, tato sazba spolu s hodnotou hlavního jističe 3x100A vzhledem k instalovaným spotřebičům je optimální včetně ceny za spotřebovanou elektřinu. V objektu se nenachází podružné – informační měření el. energie. Jiné odběrné místo škola nemá. Jako technologické zařízení je instalováno jen zařízení ve školní kuchyňce a dílnách spolu s technickými místnostmi. Je prováděna pravidelná účetní evidence spotřeb energií. Provozovatel má především ekonomický zájem na snižování spotřeb energií. Jako technologické zařízení je instalováno zařízení ve školní cvičné kuchyňce, dílnách spolu s technickou místností s automatickou pračkou a keramickou dílnou. 8.2. C E L K OV Ý

PO T E N C I Á L Ú S P OR E N E R GI E

V posuzovaném předmětu energetického auditu je z celkové spotřeby 618 GJ/rok možné dosáhnout úspory 295,3 GJ/rok, tj. 52,8 %. 8.3. N Á V R H

O PT I M Á L N Í V A R I A N T Y E N E R GE T I C KY Ú S P O R N É H O PR OJ E KT U

Byly posouzeny dvě varianty řešení z hledisek energetických, ekologických a ekonomických. Doporučit k realizaci variantu financovanou a návratnou v střednědobém horizontu do 15 let jen z úspor energie není možné. Stávající stav technických zařízení není havarijní, budova je plně funkční. Energeticky a ekologicky lepší variantou s největší úsporou stávajících provozních nákladů je varianta č. 1, zahrnující tato opatření: - zateplení obvodových stěn hlavní budovy některou z běžných typových kontaktních technologií tak, aby bylo splněno UN = 0,25 W/(m2*K). Tato hodnota představuje, dle konstrukčních předpokladů daných projektovou dokumentací stávajícího stavu, použití ekvivalentní izolační vrstvy při materiálu s λ=0,037 W/(m*K) s tl. min. 150 mm u svislé cihelné obvodové stěny; -

zateplení stropu do půdy na doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540 tj. u=0,16 W/m2.K. Tato hodnota představuje, dle konstrukčních předpokladů daných projektovou dokumentací stávajícího stavu, použití ekvivalentní vrstvy při materiálu s λ=0,036 W/(m*K) s tl. min.300 mm u půdy;

-


-



strana 41




Varianta č. 1 vyhovuje podmínkám dotačního programu SFŽP, ale není při současných cenách energie ekonomicky návratná se započtením diskontu 6 % v odpisové době pro stavby. Realizace se majiteli doporučuje, pokud si zajistí další prostředky pro financování mimo úspor energie. Dojde dále k zhodnocení budovy. Posouzení efektu zhodnocení budovy pro majitele či provozovatele je již mimo rozsah tohoto EA. Parametry navrhované varianty 1 jsou: Ukazatel

Jednotka

Hodnota

1. Celková nová dodávka energie

[GJ]

618,0

2. Úspora energie

[GJ]

161,0

3. Úspora energie

[%]

28,84%

4. Úspora nákladů na paliva a energie

[tis. Kč]

63

5. Celková úspora provozních nákladů

[tis. Kč]

63

6. Investiční náklady

[tis. Kč]

1724,3

7. Prostá doba návratnosti

roky

27,5

8. Reálná doba návratnosti

roky

>30

[tis. Kč]

-1 114

[%]

-6,75

ř.

9. Čistá současná hodnota NPV (15 let) 10. Vnitřní výnosové procento (IRR)

V případě generální rekonstrukce budovy a tedy zásahu do obvodových konstrukcí, nebo při získání jiných (dotačních nebo vlastních) prostředků, doporučuji realizovat energeticky úsporná opatření dle varianty č. 1. 8.4.

P OS OU ZE N Í V Y U ŽI T Í OB N OV I T E L N Ý C H ZD R OJ Ů E N E R GI E

Obnovitelné zdroje ve formě sluneční energie jsou v předmětu EA využitelné, z provozních a ekonomických důvodů jejich využití pro ohřev TUV není doporučeno. 8.5. O K R A J OV É

PODMÍNKY

Úspory energie a snížení environmentálních dopadů je kalkulováno za těchto předpokladů: • Konečná spotřeba tepla pro vytápění a úspory je počítána pro průměrné klimatické podmínky za roky 2007-2009; • Úsporná opatření budou provedena v plném rozsahu s min. obvyklou kvalitou díla a dodržení všech legislativních požadavků; • Úsporná opatření budou realizována na základě komplexní projektové dokumentace, která bude před realizací konzultována se zpracovatelem EA, a která bude plně respektovat všechny technické popř. ekonomické předpoklady uvedené v tomto EA (především v odst. 4).

Ekonomické hodnocení je kalkulováno pro: • Ceny jsou uváděny s DPH; • Ceny energií a zařízení jsou v cenové hladině roku 2009; Vypracoval: Ing. Vlastimil Brada, CSc.

strana 42


• •


Majitel nepředpokládá žádnou zásadní opravu popř. změnu, která by souvisela s aplikací energeticky úsporných opatření a která by mohla být hrazena i z jiných zdrojů než z energetické úspory; Financování investiční části úsporného projektu resp. kalkulované ekonomické parametry jsou uvažovány z úvěru za podmínky ne většího než 6 % úroku.

8.6. Z Á V Ě R E Č N Ý

P OS U D E K E N E R GE T I C KÉ H O A U D I T O R A

Energetický audit popsal hlavní energetické vztahy v předmětu auditu, odkryl potenciál energetických úspor. Objekty jsou užívány po dny školní výuky. Současný stav a provoz objektů odpovídá technickému stavu a stáří budov a pouze základní běžné údržbě. Budovy jsou ve funkčním stavu. Tepelně-technické vlastnosti konstrukcí budovy nevyhovují stávajícím přísným požadavkům ČSN 73 0540. Hlavním zdrojem úspor energie je především snížení tepelných požadavků objektu dodatečným zateplením. Hlavní technicky možná energeticky úsporná opatření jsou však při současných cenách velmi problematicky návratná resp. nenávratná, pokud se uvažuje pouze finanční úspora energií. Objem financí vynakládaných za energie je poměrně malý. Tato skutečnost omezuje ekonomické možnosti realizace energetických úspor, které nemohou financovat v plné míře modernizaci stavebních konstrukcí. Po důkladném rozboru, projednání závěrů s zadavatelem a komplexním posouzení včetně rizikových faktorů byla doporučena varanta 1 s lepšími energetickými a ekologickými parametry a téměř bez rizika okrajových podmínek. Negativní ekonomické parametry lze kompenzovat využitím dotačních programů SFŽP, popř. OPP a po projednání s majitelem je tato možnost přihlášení reálná. Z tohoto důvodů byla doporučena právě varianta 1. Varianta 2 zahrnuje především opatření v technickém zařízení budovy. Tato varianta však rovněž nemá ekonomicky vyhovující parametry a dále neumožňuje využití podpůrných programů. Škola má ale dlouhodobou perspektivu. Pro naplnění předpokládaných úspor je nutné udržovat a zlepšovat stávající stav budovy a zařízení. Zajistit financování energeticky nejúspornější varianty č. 1 by vyžadovalo hledat další ekonomické zdroje např. cíleným sdružováním důvodů a financí pro změny stavu. Tyto úvahy jsou však již mimo rozsah EA a záleží jen na strategických cílech, potřebách a možnostech majitele. Upozorňuji investora, že EA neurčuje (a ani to není jeho cílem) přesný technický popis jednotlivých řešení, ale pouze vyčleňuje ekonomický a technický rámec konečného řešení. Tento rámec musí projektant stavby akceptovat v projektové dokumentaci na realizaci opatření.

8.7. E V I D E N Č N Í Předmět EA Adresa Zadavatel EA

L I S T E N E R G E T I C KÉ H O A U D I T U

Základní škola Hořovice, Svatopluka Čecha 455 26801 Hořovice, Svatopluka Čecha 455 Základní škola Hořovice, Zástupce Mgr. Martina Štochlová Svatopluka Čecha 455


strana 43



Adresa zadavatele 26801 Hořovice, Svatopluka Čecha 455 Telefon Fax E-mail 311 512 958 Charakteristika Předmětem energetického auditu je areál budov Základní školy předmětu EA v Hořovicích č. p. 455, okr. Beroun, kraj Středočeský, souřadnice GPS 49°50'2.1"N, 13°54'4.48"E. Objekty jsou užívány jako základní školské zařízení. Jedná se hlavní zděnou budovu z roku 1908 a zděnou budovu keramické dílny z roku 1994.

1. Výchozí stav Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

Obě budovy (hlavní budova a budova keramické dílny zvaná „domeček“ slouží jako školní zařízení. V budovách je spotřebovávána elektrická energie a zemní plyn. Hlavní budova je zděná budova se dvěma nadzemními podlažími s podkrovím, částečně podsklepená, pochází z roku 1908. Budova keramické dílny je budova zděná s jedním nadzemním podlažím a pochází z roku 1993. Budova je užívána ve dnech školní docházky od 7,00 do 15,00 hod. Budova je udržována s dílčími vadami, ale bez viditelných statických vad. Stavební konstrukce budov jsou nezateplené a převážně v původním stavu z doby výstavby. Budovy jako celek i její dílčí konstrukce nesplňují stávající doporučení ani požadavky ČSN 73 0540-2 na tepelně-technické vlastnosti konstrukcí budov. Okna budovy jsou dřevěná dvojitá a zdvojená, netěsná. Vstupní dveře jsou dřevěné. Vytápění hlavní budovy je ústřední teplovodní soustavou s topnými tělesy. Na otopných tělesech nejsou osazeny termostatické ventily s hlavicemi. Hlavní budova má vlastní zdroj tepla pro vytápění – plynovou kotelnu. Regulace teploty topné vody je ekvitermní. Vytápění budovy keramické dílny je lokální plynovými jednotkami Karma. TUV je ohřívána lokálně v místě spotřeby el. ohřívači. TUV je dodávána v teplotách a účinností vyhovujících platným předpisům. Výroba ani spotřeba tepla pro vytápění a ohřev TUV není měřena. Není měřena ani spotřeba vody pro TUV. Teplovodní topný systém hlavní budovy je funkční. Tepelné izolace na potrubí místy nesplňují podmínku dle vyhl. 193/2007 Sb. Budova je vytápěna s teplotními útlumy. Plynový rozvod je v dobrém stavu schopný bezpečného provozu (viz zpráva o revizi). Pro budovy jsou osazeny dva fakturační plynoměry, jeden pro plynovou kotelnu, druhý pro keramickou dílnu. Osvětlení jako celek lze hodnotit jako udržované v dostatečném technickém stavu. Stávající umělé osvětlení po stránce osvětlenosti je nevyhovující včetně průměrné světelné účinnosti dle ČSN (osvětlení bylo realizováno před platností nové ČSN). Celkový stav elektroinstalace sledovaných částí objektu je uspokojivý, udržovaný, s platnými revizními zprávami vykazující závady. Elektroinstalace odpovídá platným předpisům a normám ČSN poplatné k dané době realizace. Fakturace el. energie je prováděna dle spotřeb el. energie objektů na základě fakturačního elektroměru a dle stanovené sazby C02d, tato sazba spolu s hodnotou hlavního jističe 3x100A vzhledem k instalovaným spotřebičům je optimální včetně ceny za spotřebovanou elektřinu. V objektu se nenachází podružné – informační měření el. energie. Jiné odběrné místo škola nemá. Jako technologické zařízení je instalováno jen


strana 44




zařízení ve školní kuchyňce a dílnách spolu s technickými místnostmi. Je prováděna pravidelná účetní evidence spotřeb energií. Provozovatel má především ekonomický zájem na snižování spotřeb energií. Jako technologické zařízení je instalováno zařízení ve školní cvičné kuchyňce, dílnách spolu s technickou místností s automatickou pračkou a keramickou dílnou. Vlastní energetický zdroj Instal. tep. výkon (MW) Instal. el. výkon (MW) 0,115

0

Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Teplo Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r)

není

Nákup (GJ/r)

0

Prodej (GJ/r)

0

Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r)

0

Elektřina

0

Nákup (MWh/r)

10,44

Prodej (MWh/r)

0

Spotřeba paliv a energie (GJ/r) Spotřebič energie

618

z toho přímá technologická 11,1 spotřeba (GJ/r) Příkon (tep. ztráta) Spotřeba energie Nositel energie (kW) (GJ/r ) 10,3 10,2 El.

Budova – osvětlení Technologie

16,1

11,1

Budova – vytápění

69,5

449,56

6

7,53

Ohřev TUV

El. Zemní plyn El.

2. Energeticky úsporný projekt Stručný popis doporučené varianty

Byly posouzeny dvě varianty řešení z hledisek energetických, ekologických a ekonomických. Z ekonomického hlediska není z úspor energie návratná žádná varianta. Pokud si majitel zajistí další finanční prostředky, je energeticky a ekologicky vhodnější variantou je varianta č. I zahrnující: - zateplení obvodových stěn hlavní budovy některou z běžných typových kontaktních technologií tak, aby bylo splněno U = 0,25 W/(m2*K). Tato hodnota představuje, dle konstrukčních předpokladů daných projektovou dokumentací stávajícího stavu, použití ekvivalentní izolační vrstvy při materiálu s λ=0,037 W/(m*K) s tl. min. 150 mm u svislé cihelné obvodové stěny; -


zateplení stropu do půdy na doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540 tj. U=0,16 W/m2.K. Tato hodnota představuje, dle konstrukčních předpokladů daných projektovou dokumentací stávajícího stavu, použití ekvivalentní vrstvy strana 45




při materiálu s λ=0,036 W/(m*K) s tl. min. 300 mm u půdy; -

výměna výplní v hlavní budově za nové s izolačním sklem, kvalitním rámem a těsněním v rámech, celkový parametrem výplní bude U = 1,0 W/(m2*K), okna a dveře musí mít zachovanou mikroventilaci k zajištění hygienické výměny vzduchu. Minimální zachovaná intenzita výměny vzduchu musí být alespoň 0,3 až 0,5 l/h;

-


Investiční náklady (tis. Kč) 0 Konečná spotřeba paliv a energie

z toho technologie (tis. Kč) 0 před realizací projektu po realizaci projektu energie náklady energie náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (tis. Kč/r) 618 285,2 457 222,4 Potenciál energetických úspor GJ/r MWh/r 161 0 Přínosy z hlediska ochrany životního prostředí Znečišťující látka Výchozí stav (t/r) Stav po realizaci (t/r) Rozdíl (t/r) Tuhé látky 0,001 0,001 0,000 SO2 0,019 0,019 0,000 NOx 0,043 0,035 0,008 CO 0,007 0,005 0,002 CO2 44,46 35,52 8,95 Ekonomická efektivnost (se započtením vlastních prostředků) Cash – Flow projektu (tis. Kč/r) 62,7 Doba hodnocení (roky) 15 Prostá doba návratnosti (roky) 27,5 Diskont (%) 6 Reálná doba návratnosti (roky) >30 NPV (tis. Kč) -1114 IRR (%) < 0 Energetický auditor Ing. Vlastimil Brada, CSc. Č. osvědčení 014 Podpis Datum 20. 2. 2012

9. PŘÍLOHY: P1.

Situace předmětu EA

P2.

Fotodokumentace objektu

P3.

Výpočty tepelně-technických vlastností konstrukcí – stávající stav


strana 46



P4.

Stávající spotřeba tepla v objektu – obálková metoda

P5.

Klimatologické informace

P6.

Upravená spotřeba tepla v objektu po zateplení – obálková metoda

P7.

Ekonomické hodnocení variant

P8.

Energetický štítek a protokol o energetickém štítku stávajícího a zatepleného stavu hlavní budovy dle ČSN 73 0540


strana 47

SEAP Rokycany s. r. o. Na Pátku 122/II 337 01 Rokycany


Příloha č. 1 – Situace

Budova základní školy

Vypracovala: Petra Roubová



Příloha č. 2 – Fotodokumentace objektu

Obr. 1: Severovýchodní pohled na hlavní budovu. Obr. 2: Pohled na jihozápadní fasádu s hlavním vchodem.

Obr. 3 a 4: Pohled na severozápadní fasádu hlavní budovy. Omítka je poškozená a místy opadává.

Obr. 5: Okna v hlavní budově jsou dřevěná dvojitá. Obr. 6: Pohled na budovu keramické dílny zvanou „domeček“.

Vypracovala: Petra Roubová.

strana 1



Obr. 7: Pohled na hlavní uzávěr zemního plynu s regulátorem tlaku plynu. Obr. 8: Pohled na fakturační plynoměr keramické dílny.

Obr. 10: Pohled na hlavní jistič. Obr. 11: Pohled na elektroměrnou skříň.

Obr. 12: Zdrojem tepla pro vytápění je plynový kotel. Obr. 13: Pohled na rozdělovač a sběrač s nedostatečnými izolacemi. Obr. 14: Otopná tělesa v hlavní budově nejsou osazena TRV.


strana 2



Obr. 16: Budova keramické dílny je vytápěna lokálně plynovými topidly. Obr. 17: Pohled na keramickou pec umístěnou v keramické dílně.

Obr. 18: Pohled na automatickou pračku, která je užívána pro praní ručníků a sportovních dresů. Obr. 19: Pohled do počítačové učebny.

Obr. 20 a 21: Ve cvičné kuchyňce jsou umístěny elektrické technologické spotřebiče.


strana 3



Obr. 22 a 23: TUV je ohřívána lokálně elektrickými ohřívači.

Obr. 24 až 26: V učebnách a na chodbách je osazeno zářivkové osvětlení, v 1. PP žárovkové.


strana 4




Příloha č. 3 – Výpočet tepelných ztrát - obálka – stávající stav

V Ý P O Č E T T E P E L N Ý C H Z T R Á T podle ČSN EN 12831 ===================================================================

. Místo stavby

:

ZŠ Hořovice, Svatopluka Čecha 455 Hlavní budova

Počet podlaží nadzemních podzemních

: :

Venkovní výpočtová teplota

: -15

Zátopový součinitel f RH: Intenzita výměny vzduchu n50:

2 0

0 5

Teplota větracího vzduchu : -15 Účinnost využití tepla větr.:0.00

. .

Počet dnů otop.období Průměrná venk.teplota Koeficienty - f1 °C f2 f3 W/m2 f4 1/h epsilon Účinnost zdroje °C Účinnost rozvodu Výhřevnost paliva

: : : : : : : : : :

239 5.5 °C 0.75 0.84 1.00 1.00 0.63 0.80 0.95 34.40 MJ/m3

--------------------------------------------------------------------------Místnost | tepelné ztráty - tepelný výkon výměna vzduchu číslo teplota plocha objem|prostupem větrán. zát-z. celkem Inf Min Nuc ti S V | ΦT ΦV ΦRH ΦV V/Vmist °C m2 m3 | W W W W m3/hod 1/hod --------------------------------------------------------------------------1. podlaží *********** 1 20

316.6 1006.8|

23405

5990

0

29395

M 503.4 0.50

Součet 316.6 1006.8| 23405 5990 0 29395 --------------------------------------------------------------------------2. podlaží *********** 2 20

316.6 1006.8|

22515

5990

0

28505

M 503.4 0.50

Součet 316.6 1006.8| 22515 5990 0 28505 --------------------------------------------------------------------------=========================================================================== Nadzemní podlaží Součet 633.2 2013.6| 45920 11981 0 57901 --------------------------------------------------------------------------Objekt celkem Součet 633.2 2013.6| 45920 11981 0 57901 ===========================================================================


strana 1



Tepelné ztráty přirozeným větráním --------------------------------------------------------------------------Místnost ti Vmist nmin Vmin počet n50 έ έ Vinf V HV Φ °C m3 1/h m3/h výplní 1/h m3/h m3/h W/K W --------------------------------------------------------------------------1 20 1006.8 0.5 503.4 24 5.0 0.02 1.0201.4 503.4 171.2 5990 --------------------------------------------------------------------------∑ 1.podl. 1006.8 503.4 201.4 503 5990 --------------------------------------------------------------------------2 20 1006.8 0.5 503.4 26 5.0 0.02 1.0201.4 503.4 171.2 5990 --------------------------------------------------------------------------∑ 2.podl. 1006.8 503.4 201.4 503 5990 --------------------------------------------------------------------------Objekt 2013.6 1006.8 402.7 1007 11981 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Číslo |Plocha |Obest. |Součet | Součet zadaných ploch místností v budově podlaží|podlaží|prostor |podlah.|-----------------------------------------| |podlaží |ploch | obvod. | obvod. |vnitřní|konstr.| střechy | | |podlaží| stěny | výplně |svislé |na | | | | | bez | |+vodor.|přileh.| | | | | výplní | |konstr.|zemině | |-------|--------|-------|--------|--------|-------|-------|-------| m2 | m3 | m2 | m2 | m2 | m2 | m2 | m2 -------|-------|--------|-------|--------|--------|-------|-------|-------1 | 316.6 | 1149.3 | 316.6 | 307.5 | 41.4 | 0.0 | 316.6 | 0.0 2 | 316.6 | 1098.6 | 316.6 | 303.9 | 44.9 | 0.0 | 0.0 | 316.6 Nadzem.| | | | | | | | podlaží| 633.2 | 2247.9 | 633.2 | 611.4 | 86.3 | 0.0 | 316.6 | 316.6 -------|-------|--------|-------|--------|--------|-------|-------|-------Objekt | 633.2 | 2247.9 | 633.2 | 611.4 | 86.3 | 0.0 | 316.6 | 316.6 ---------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------------Číslo | Tepelné ztráty |Součet tepelných ztrát Qo jednotliv.stěn podlaží|--------------------------|---------------------------------------| prostu-| infilt-| celko- | obvod. | obvod.|vnitřní|konstr.|střechy | pem | rací | vé | stěny | výplně|svislé |na | | Qp | Qi | Qc | bez | |+vodor.|přileh.| | | | | vyplní | |konstr.|zemině | |--------|--------|--------|--------|-------|-------|-------|------| kW | kW | kW | kW | kW | kW | kW | kW -------|--------|--------|--------|--------|-------|-------|-------|------1 | 23.4 | 6.0 | 29.4 | 12.8 | 4.0 | 0.0 | 6.7 | 0.0 2 | 22.5 | 6.0 | 28.5 | 12.6 | 4.2 | 0.0 | 0.0 | 5.7 Nadzem.| | | | | | | | podlaží| 45.9 | 12.0 | 57.9 | 25.4 | 8.2 | 0.0 | 6.7 | 5.7 -------|--------|--------|--------|--------|-------|-------|-------|------Objekt | 45.9 | 12.0 | 57.9 | 25.4 | 8.2 | 0.0 | 6.7 | 5.7 -------|--------|--------|--------|--------|-------|-------|-------|------% z Qc| 79.3 | 20.7 | 100.0 | 43.8 | 14.2 | 0.0 | 11.5 | 9.8 ---------------------------------------------------------------------------


strana 2




V Ý P O Č E T T E P E L N Ý C H Z T R Á T podle ČSN EN 12831 =================================================================== . Místo stavby

:

keramická dílna . . .

Počet podlaží nadzemních podzemních

: :

Venkovní výpočtová teplota

: -15

Zátopový součinitel f RH: Intenzita výměny vzduchu n50:

1 0

0 5

Teplota větracího vzduchu : -15 Účinnost využití tepla větr.:0.00

Počet dnů otop.období Průměrná venk.teplota Koeficienty - f1 °C f2 f3 W/m2 f4 1/h epsilon Účinnost zdroje °C Účinnost rozvodu Výhřevnost paliva

: : : : : : : : : :

239 5.5 °C 0.75 0.84 1.00 1.00 0.63 0.80 0.95 34.40 MJ/m3

--------------------------------------------------------------------------Místnost | tepelné ztráty - tepelný výkon výměna vzduchu číslo teplota plocha objem|prostupem větrán. zát-z. celkem Inf Min Nuc ti S V | ΦT ΦV ΦRH ΦV V/Vmist °C m2 m3 | W W W W m3/hod 1/hod --------------------------------------------------------------------------1. podlaží *********** 1 20

85.6

196.9|

10283

1172

0

11455

M

98.4 0.50

Součet 85.6 196.9| 10283 1172 0 11455 --------------------------------------------------------------------------=========================================================================== Nadzemní podlaží Součet 85.6 196.9| 10283 1172 0 11455 --------------------------------------------------------------------------Objekt celkem Součet 85.6 196.9| 10283 1172 0 11455 =========================================================================== Tepelné ztráty přirozeným větráním --------------------------------------------------------------------------Místnost ti Vmist nmin Vmin počet n50 έ έ Vinf V HV Φ °C m3 1/h m3/h výplní 1/h m3/h m3/h W/K W --------------------------------------------------------------------------1 20 196.9 0.5 98.4 6 5.0 0.02 1.0 39.4 98.4 33.5 1172 --------------------------------------------------------------------------∑ 1.podl. 196.9 98.4 39.4 98 1172 --------------------------------------------------------------------------Objekt 196.9 98.4 39.4 98 1172 ---------------------------------------------------------------------------


strana 3



--------------------------------------------------------------------------Číslo |Plocha |Obest. |Součet | Součet zadaných ploch místností v budově podlaží|podlaží|prostor |podlah.|-----------------------------------------| |podlaží |ploch | obvod. | obvod. |vnitřní|konstr.| střechy | | |podlaží| stěny | výplně |svislé |na | | | | | bez | |+vodor.|přileh.| | | | | výplní | |konstr.|zemině | |-------|--------|-------|--------|--------|-------|-------|-------| m2 | m3 | m2 | m2 | m2 | m2 | m2 | m2 -------|-------|--------|-------|--------|--------|-------|-------|-------1 | 85.6 | 201.2 | 85.6 | 95.8 | 13.1 | 0.0 | 85.6 | 85.6 Nadzem.| | | | | | | | podlaží| 85.6 | 201.2 | 85.6 | 95.8 | 13.1 | 0.0 | 85.6 | 85.6 -------|-------|--------|-------|--------|--------|-------|-------|-------Objekt | 85.6 | 201.2 | 85.6 | 95.8 | 13.1 | 0.0 | 85.6 | 85.6 ---------------------------------------------------------------------------

--------------------------------------------------------------------------Číslo | Tepelné ztráty |Součet tepelných ztrát Qo jednotliv.stěn podlaží|--------------------------|---------------------------------------| prostu-| infilt-| celko- | obvod. | obvod.|vnitřní|konstr.|střechy | pem | rací | vé | stěny | výplně|svislé |na | | Qp | Qi | Qc | bez | |+vodor.|přileh.| | | | | vyplní | |konstr.|zemině | |--------|--------|--------|--------|-------|-------|-------|------| kW | kW | kW | kW | kW | kW | kW | kW -------|--------|--------|--------|--------|-------|-------|-------|------1 | 10.3 | 1.2 | 11.5 | 2.5 | 1.4 | 0.0 | 3.3 | 3.0 Nadzem.| | | | | | | | podlaží| 10.3 | 1.2 | 11.5 | 2.5 | 1.4 | 0.0 | 3.3 | 3.0 -------|--------|--------|--------|--------|-------|-------|-------|------Objekt | 10.3 | 1.2 | 11.5 | 2.5 | 1.4 | 0.0 | 3.3 | 3.0 -------|--------|--------|--------|--------|-------|-------|-------|------% z Qc| 89.8 | 10.2 | 100.0 | 21.8 | 12.6 | 0.0 | 28.8 | 26.5 ---------------------------------------------------------------------------


strana 4

Tepelný výkon ČSN EN 12831

TV v.2.5.4 © 2011 PROTECH, s.r.o. Nový Bor Datum tisku: 29.2.2012 Archiv: 34 2010

005790 - SEAP Rokycany s.r.o. Zakázka: Zvl-škola Hořovice-2012

Přehled konstrukcí varianty 1 a varianty 2 Firma: Stavba:

Zvláštní škola Hořovice

Místo:

Svatopluka Čecha 455,Hořovice

Investor: Město Hořovice

Zakázka:

Zvl-škola Hořovice-2012

Archiv:

34 2010

Projektant:

VB

Datum:

23.4.2010

E-mail:

Telefon:

Neprůsvitné konstrukce OK

ZZ

U W/(m 2·K)

KC

Z/P

Vrstva

d mm

l W/(m·K)

ZTM

Rv m2·K/W

podlaha 1 np. Korekční činitel: DU = 0.10 W/(m 2.K) Rsi PDL1 Z 1,287 130-03 101-011 151-011 105-01 Rse

Z vr. Z vr. Z vr. Z vr.

Odpor při přestupu Keram. dlažba Beton hutný (2100) CP 290/140/65 (1700) Omítka vápenná Odpor při přestupu

15 80 290 10

0,170 0,015 0,076 0,397 0,014 0,170 0,843

1,010 1,050 0,730 0,700

395

S stěna CP 600mm Korekční činitel: DU = 0.10 W/(m 2.K) Rsi SO1 Z 1,155 105-01 Z vr. 151-011 Z vr. 105-01 Z vr. Rse

Odpor při přestupu Omítka vápenná CP 290/140/65 (1700) Omítka vápenná Odpor při přestupu

15 580 15

0,130 0,017 0,744 0,017 0,040 0,948

0,880 0,780 0,880

610

S stěna CP 600mm + iz Korekční činitel: DU = 0.02 W/(m 2.K) Rsi SO1 Z 0,220 105-01 151-011 105-01 427-001 256-022 428-005 Rse

Z vr. Z vr. Z vr. P vr. P vr. P vr.

Odpor při přestupu Omítka vápenná CP 290/140/65 (1700) Omítka vápenná StarContact EPS 100 F fasádní desky Odpor při přestupu

15 580 15 2 150 3

S

765

0,880 0,780 0,880 0,800 0,037 0,040

0,02 0,02

0,130 0,017 0,744 0,017 0,002 3,975 0,075 0,040 5,000

stěna CP 450mm Korekční činitel: DU = 0.10 W/(m 2.K) Rsi SO2 Z 1,380 105-01 Z vr. 151-011 Z vr. 105-01 Z vr. Rse Web: www.protech.cz

Odpor při přestupu Omítka vápenná CP 290/140/65 (1700) Omítka vápenná Odpor při přestupu

Email: [email protected]

15 450 15

Tel.: 487 727 254

0,880 0,780 0,880

0,130 0,017 0,577 0,017 0,040 Stránka: 1 / 2

Tepelný výkon ČSN EN 12831


005790 - SEAP Rokycany s.r.o. Zakázka: Zvl-škola Hořovice-2012 OK

ZZ

U W/(m 2·K)

KC

Z/P

Vrstva

d mm

l W/(m·K)

ZTM

0,781

480

S

Rv m2·K/W

stěna CP 450mm + IZ Korekční činitel: DU = 0.02 W/(m 2.K) Rsi SO2 Z 0,227 105-01 151-011 105-01 427-001 256-022 428-005 Rse

Z vr. Z vr. Z vr. P vr. P vr. P vr.

Odpor při přestupu Omítka vápenná CP 290/140/65 (1700) Omítka vápenná StarContact EPS 100 F fasádní desky Odpor při přestupu

15 450 15 2 150 3

S

635

Odpor při přestupu Omítka vápenná Desky z dř. vlny s cem. (800) Dřevo měkké kolmo k vláknům Škvára ulehlá Dřevo měkké kolmo k vláknům Odpor při přestupu

10 20 25 300 25

0,880 0,780 0,880 0,800 0,037 0,040

0,02 0,02

0,130 0,017 0,577 0,017 0,002 3,975 0,075 0,040 4,833

strop do půdy Korekční činitel: DU = 0.10 W/(m 2.K) Rsi STR1 Z 0,832 105-01 109-065 109-021 111-07 109-021 Rse

Z vr. Z vr. Z vr. Z vr. Z vr.

0,880 0,240 0,180 0,270 0,180

0,40

380

S

0,100 0,011 0,083 0,139 0,794 0,139 0,100 1,366

strop do půdy + IZ Korekční činitel: DU = 0.02 W/(m 2.K) Rsi STR1 Z 0,129 105-01 109-065 109-021 111-07 109-021 622-010 622-005 Rse

Z vr. Z vr. Z vr. Z vr. Z vr. P vr. P vr.

Odpor při přestupu Omítka vápenná Desky z dř. vlny s cem. (800) Dřevo měkké kolmo k vláknům Škvára ulehlá Dřevo měkké kolmo k vláknům ORSIL UNI 20 ORSIL UNI 10 Odpor při přestupu

10 20 25 300 25 200 100

S

680

0,880 0,240 0,180 0,270 0,180 0,036 0,036

0,40 0,10

0,100 0,011 0,083 0,139 0,794 0,139 5,051 2,778 0,100 9,194

Poznámka: ZTM - činitel tepelných mostů. Koriguje součinitel tepelné vodivosti o vliv kotvení, přerušení izolační vrstvy krokvemi, rámovou konstrukcí atp.

Web: www.protech.cz


Tel.: 487 727 254

Stránka: 2 / 2

ZŠ Hořovice - hlavní budova Plocha stavebního dílu

Obestavěný prostor

Plocha podlaží

Prům. souč. prostupu tepla

Tepelné ztráty

% z Qc

m2

m3

m2

W.m2.K-1

kW

%

1330,3

Celkem

1.

2.

stávající stav Příloha č. 4

obvod. stěny bez výplní a skl. stěn Qo

2247,9

633,2

611,4

1,19

25,36

43,76%

86,3

2,72

8,22

14,18% 11,57%

otvorové výplně Qo

3.

podlaha Qo

316,3

2,12

6,71

4.

střechy Qo

316,3

0,46

5,67

9,79%

5.

Prostupem Qp

45,95

79,29%

6.

větrání Qv celkem Qc

12,00

20,71%

57,95

100,00%

7.

2 175,50 kWh/m

Měrná tepelná ztráta budovy: p1= 0,00

přirážka na vyrovnání vlivu chladných stěn

p2= 0,00

přirážka na urychlení zátopu

p3= 0,00 pc= 0,00

přirážka na světovou stranu

f1= 1,0

nesoučasnosti

počet dnů top. období:

f2= 1,0

režimu vytápění

průměrná vnitřní tepl.- ti

20 °C

f3= 1

zvýšení ti

průměrná venkovní tepl.- te

5,5 °C

f4= 0,9 fc= 0,9

regulace

oblastní teplota

-15 °C

celkový - epsilon

noční útlum o

3 °C

doba útlumu

16 hod

celková přirážka 239 dnů

-1 400,05 GJ.rok

Potřeba tepla na vytápění: Energetická bilance tepelné zisky vnější

orientace

plocha výplně m2

tepelný zisk z 1 m2 plochy MJ.m-2

využití zisku

množství tepla GJ.rok-1

J

0,0

1896

0,0

0,0

V,Z

0,0

1095

0,0

0,0

JV, JZ

35,6

1501

0,0

0,0

Celkem

0,0

tepelné zisky vnitřní: druh zisku

počet jednotek ks

tepelný zisk z jednotky MJ.ks-1

využití zisku


osoby

72

332

0,0

0,0

jiná zařízení

0

3097

0,0

0,0

Celkem

0,0 400,0

GJ.rok-1

tepelné zisky vnější

0,0

tepelné zisky vnitřní:

0,0

GJ.rok-1 GJ.rok-1

400,0

GJ.rok-1

teplo na vytápění

Celkem

111,1

MWh.rok-1

ZŠ Hořovice - keramická dílna Plocha stavebního dílu


Plocha podlaží


Tepelné ztráty

% z Qc

m2

m3

m2

W.m2.K-1

kW

%

280,1

Celkem

1.

2.

obvod. stěny bez výplní a skl. stěn Qo otvorové výplně Qo

201,2

85,6

95,8

0,75

2,51

21,71%

13,1

3,05

1,40

12,07%

3.

podlaha Qo

85,6

2,55

3,27

28,27%

4.

střechy Qo

85,6

1,00

3,00

25,86%

5.

Prostupem Qp

10,18

87,91%

6.


1,40

12,09%

11,58

100,00%

7.

2 160,66 kWh/m



p2= 0,00


p3= 0,00 pc= 0,00


f1= 0,8

nesoučasnosti


f2= 1,0

režimu vytápění


20 °C

f3= 1

zvýšení ti


5,5 °C

f4= 0,9 fc= 0,7

regulace

oblastní teplota

-15 °C

celkový - epsilon

noční útlum o

3 °C

doba útlumu

30 hod


-1 49,51 GJ.rok


orientace

plocha výplně m2


využití zisku


J

0,0

1896

0,0

0,0

V,Z

0,0

1095

0,0

0,0

JV, JZ

0,0

1501

0,0

0,0

Celkem

0,0


počet jednotek ks


využití zisku


osoby

0

332

0,0

0,0

jiná zařízení

0

3097

0,0

0,0

Celkem

0,0 49,5

GJ.rok-1


0,0


0,0

GJ.rok-1 GJ.rok-1

49,5

GJ.rok-1


Celkem

13,8

MWh.rok-1

2 28

4,2

442,4

4,3

486,7

3,2

470,4

2,3

548,7

1 31

2 28

-0,5

574

-3,6

731,6

1 31

2 28

1 31


Měsíc: dny s vytápěním Hořovice r. 2007 Dst pro ti=20°C



434

6

3 31

502,2

3,8

3 31

502,2

3,8

3 31

215

11,4

4 25

354

8,2

4 30

231

12,3

4 30

67,6

14,8

5 13

69,6

14,2

5 12

75,6

13,7

5 12

0

18,5

6 0

0

17,9

6 0

0

15,5

6 0

Klimatologické údaje - Hořovice

0

18,3

7 0

0

18,5

7 0

0

18,2

7 0

0

17,3

8 0

0

17,9

8 0

0

18,8

8 0

168

11,6

9 20

120

12

9 15

78

14,8

9 15

384,4

7,6

10 31

356,5

8,5

10 31

375,1

7,9

10 31

546

1,8

11 30

462

4,6

11 30

420

6

11 30

Celkem 240 0,2 6,0 613,8 3357,9

12 31

Celkem 239 1 5,5 589 3472,4

12 31

Celkem 239 -0,4 4,9 632,4 3619,9

12 31

Příloha č. 5


ZŠ Hořovice - hlavní budova Plocha stavebního dílu


Plocha podlaží


Tepelné ztráty

% z Qc

m2

m3

m2

W.m2.K-1

kW

%

1330,3

Celkem

1.

2.

upravený stav Příloha č. 6

obvod. stěny bez výplní a skl. stěn Qo

2247,9

633,2

611,4

0,25

5,35

18,04%

86,3

1,20

3,62

12,22% 22,61%

otvorové výplně Qo

3.

podlaha Qo

316,3

2,12

6,71

4.

střechy Qo

316,3

0,16

1,97

6,66%

5.

Prostupem Qp

17,65

59,53%

6.


12,00

40,47%

29,65

100,00%

7.

2 89,80 kWh/m



p2= 0,00


p3= 0,00 pc= 0,00


f1= 1,0

nesoučasnosti


f2= 1,0

režimu vytápění


20 °C

f3= 1

zvýšení ti


5,5 °C

f4= 0,9 fc= 0,9

regulace

oblastní teplota

-15 °C

celkový - epsilon

noční útlum o

3 °C

doba útlumu

16 hod


-1 204,69 GJ.rok


orientace

plocha výplně m2


využití zisku


J

0,0

1896

0,0

0,0

V,Z

0,0

1095

0,0

0,0

JV, JZ

35,6

1501

0,0

0,0

Celkem

0,0


počet jednotek ks


využití zisku


osoby

72

332

0,0

0,0

jiná zařízení

0

3097

0,0

0,0

Celkem

0,0 204,7

GJ.rok-1


0,0


0,0

GJ.rok-1 GJ.rok-1

204,7

GJ.rok-1


Celkem

56,9

MWh.rok-1

ZŠ Hořovice - keramická dílna Plocha stavebního dílu


Plocha podlaží


Tepelné ztráty

% z Qc

m2

m3

m2

W.m2.K-1

kW

%

280,1

Celkem

1.

2.

obvod. stěny bez výplní a skl. stěn Qo otvorové výplně Qo

201,2

85,6

95,8

0,25

0,84

12,81%

13,1

1,20

0,55

8,41% 50,05%

3.

podlaha Qo

85,6

2,55

3,27

4.

střechy Qo

85,6

0,16

0,48

7,33%

5.

Prostupem Qp

5,14

78,60%

6.


1,40

21,40%

6,54

100,00%

7.

2 90,74 kWh/m



p2= 0,00


p3= 0,00 pc= 0,00


f1= 0,8

nesoučasnosti


f2= 1,0

režimu vytápění


20 °C

f3= 1

zvýšení ti


5,5 °C

f4= 0,9 fc= 0,7

regulace

oblastní teplota

-15 °C

celkový - epsilon

noční útlum o

3 °C

doba útlumu

30 hod


-1 27,96 GJ.rok


orientace

plocha výplně m2


využití zisku


J

0,0

1896

0,0

0,0

V,Z

0,0

1095

0,0

0,0

JV, JZ

0,0

1501

0,0

0,0

Celkem

0,0


počet jednotek ks


využití zisku


osoby

0

332

0,0

0,0

jiná zařízení

0

3097

0,0

0,0

Celkem

0,0 28,0

GJ.rok-1


0,0


0,0

GJ.rok-1 GJ.rok-1

28,0

GJ.rok-1


Celkem

7,8

MWh.rok-1

Varianta celkem

Navržená úsporná opatření zateplení střechy a stropu do půdy výměny výplní (okna, dveře) za izolační zateplení obvodových stěn aplikace kondenzačních kotlů vč.regulace a TRV aplikace slun.kolektorů organizační opatření

Název opatření


6. 7. 8. 9. 10. 11.

4. 5.

3.

1. 2.

ř.

Varianta 1

Úspora energie Elektrická energie GJ/rok

2 224 300 0,0

00 00 0 0,00

517 800 0 395 400 0,0

1 311 100 0

Kč

Pořizovací výdaje

Ekonomické hodnocení variant

161,0

0,0 0,0 4,8

25,4 110,5

20,4

Zemní plyn GJ/rok

0,0

0,0 0,0 0,0

0,0 0,0

0,0

teplo CZT GJ/rok

Celková úspora energie GJ/rok

161,0

0,0 0,0 4,8

25,4 110,5

20,4

Roční úspory

62 791 Kč 0

0 Kč 0 Kč 1 872 Kč

9 888 Kč 43 078 Kč

7 954 Kč

Úspora nákladů za energii Kč/rok

Úspora osobních výdajů

500000

0

500000

0

0

0

0

0 0

0

0

562791

Úspora Úspora výdajů na ostatních Úspora opravy výdajů celkem

Příloha č. 7

E

892 800 0,00

Varianta celkem

96,1

65,9 0,0 4,8

340 000 0 35 000 0 0 0,00

0,0

Zemní plyn GJ/rok

25,4 0,0

00

Elektrická energie GJ/rok

Úspora energie

517 800 0 00

Kč

Pořizovací výdaje

Navržená úsporná opatření zateplení střechy a stropu do půdy výměny výplní (okna, dveře) za izolační zateplení obvodových stěn aplikace kondenzačních kotlů vč.regulace a TRV aplikace slun.kolektorů organizační opatření

Název opatření


6. 7. 8. 9. 10. 11.

4. 5.

3.

1. 2.

ř.

Varianta 2

0,0

0,0 0,0 0,0

0,0 0,0

0,0

teplo CZT GJ/rok

roční úspory

96,1

65,9 0,0 4,8

25,4 0,0

0,0

Celková úspora energie GJ/rok

31 328 Kč 0

4 250 Kč 0 Kč 1 872 Kč

25 206 Kč 0 Kč

0 Kč

Úspora nákladů za energii Kč/rok

Úspora osobních výdajů

500000

0

500000

0

0

0

0

0

0

0

531328

Úspora Úspora výdajů na ostatních Úspora opravy výdajů celkem

Příloha č. 7/2

E

Energetický štítek obálky budovy



Výpočet podle ČSN 73 0540-2:2011 Firma: Stavba:

Zvláštní škola Hořovice

Místo:

Svatopluka Čecha 455,Hořovice

Investor: Město Hořovice

Zakázka:

Zvl-škola Hořovice-2012

Archiv:

34 2010

Projektant:

VB

Datum:

23.4.2010

E-mail:

Telefon:

Základní škola Sv. Čecha Hořovice Svatopluka Čecha 455,Hořovice

Plocha systémové hranice zóny

A

1 256,7 m2

Objem zóny

V

2 200,0 m3

Faktor tvaru budovy

A/V

0,57 m-1

Převažující vnitřní teplota v otopném období

Qim

20 °C

Venkovní návrhová teplota v zimním období

Qe

-15 °C

Součinitel typu budovy

e1

Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy

1,00 stávající stav

nový stav

- referenční budova - vypočítaná hodnota

Uem,N,20,vyp

0,43

0,42 W/(m 2.K)

- referenční budova - upravená podle tab.5

Uem,N,20

0,43

0,42 W/(m 2.K)

- požadovaná hodnota

Uem,N

0,43

0,42 W/(m 2.K)

- doporučená hodnota

Uem,N,rec

0,32

0,32 W/(m 2.K)

Měrná ztráta prostupem tepla

HT

- vypočítaná hodnota

Uem

1,06

0,42 W/(m 2.K)

Klasifikační ukazatel

CI

2,49

0,99

Ukazatel CI (horní meze)

Slovní vyjádření klasifikace

1 333,23

Klasifikační třída

Slovní vyjádření klasifikace stávající stav

V1

nový stav

V2

A

Velmi úsporná

0,50

Velmi úsporná

0,50

B

Úsporná

0,75

Úsporná

0,75

C

Vyhovující

1,00

Vyhovující

1,00

D

Nevyhovující

1,50

Nevyhovující

1,50

E

Nehospodárná

2,00

Nehospodárná

2,00

Ukazatel CI (horní meze)

F

Velmi nehospodárná

2,50

Velmi nehospodárná

2,50

G

Mimořádně nehospodárná

>2,50

Mimořádně nehospodárná

>2,50

Web: www.protech.cz


522,28 W/K

Tel.: 487 727 254

Stránka: 1 / 4



005790 - SEAP Rokycany s.r.o. Zakázka: Zvl-škola Hořovice-2012 Referenční budova

Stanovení požadované hodnoty Uem,N průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy stávající stav Pzk

b

Svislé neprůsvitné konstrukce

E

1,000

UN,20 W/(m2.K) 0,30

Průsvitné výplně otvorů (do 50% plochy)

E

1,000


E

PDL1 STR1

UNekv W/(m2.K)

AR m2 580,25

HT W/K 174,1

1,70

3,15

5,4

1,000

1,50

67,98

102,0

zóna 3

0,776

0,60

0,47

302,67

141,0

zóna 2

0,970

0,30

0,29

302,67

88,1

celkem

1 256,73

510,52

Uem,N,20 = (S HT/S AR) + 0,02

0,43

W/(m2.K)

Uem,N,20 - hodnota upravená podle tabulky 5

0,43

W/(m2.K)

Uem,N = Uem,N,20 . e1 . e2

0,43

W/(m2.K)

e2 = 1,25 pokud lze využít vnitřní zdroje technologického tepla

nový stav Pzk

b

Svislé neprůsvitné konstrukce

E

1,000

UN,20 W/(m2.K) 0,30


E

1,000


E

PDL1 STR1

AR m2 580,25

HT W/K 174,1

1,70

3,15

5,4

1,000

1,50

67,98

102,0

zóna 3

0,736

0,60

0,44

302,67

133,6

zóna 2

0,970

0,30

0,29

302,67

88,1

celkem

1 256,73

503,09

Uem,N,20 = (S HT/S AR) + 0,02

0,42

W/(m2.K)

Uem,N,20 - hodnota upravená podle tabulky 5

0,42

W/(m2.K)

Uem,N = Uem,N,20 . e1 . e2

0,42

W/(m2.K)

Web: www.protech.cz

UNekv W/(m2.K)

e2 = 1,25 pokud lze využít vnitřní zdroje technologického tepla


Tel.: 487 727 254

Stránka: 2 / 4




Seznam konstrukcí posuzované části budovy

SO1

0,30

JV

E

1,000

stávající stav Uekv U AR W/(m2.K) m2 1,155 160,5

OZ1

1,50

JV

E

1,000

2,400

27,4

65,7

1,000

1,000

27,4

27,4

OZ2

1,50

JV

E

1,000

2,400

4,9

11,9

1,000

1,000

4,9

4,9

SO1

0,30

JZ

E

1,000

1,155

88,7

102,5

1,000

0,220

88,7

19,5

DO1

1,70

JZ

E

1,000

3,200

3,2

10,1

1,000

1,200

3,2

3,8

OZ1

1,50

JZ

E

1,000

2,400

3,4

8,2

1,000

1,000

3,4

3,4

SO1

0,30

SZ

E

1,000

1,155

40,6

46,9

1,000

0,220

40,6

8,9

OZ1

1,50

SZ

E

1,000

2,400

3,4

8,2

1,000

1,000

3,4

3,4

SO1

0,30 SV

E

1,000

1,155

85,0

98,2

1,000

0,220

85,0

18,7

OZ1

1,50 SV

E

1,000

2,400

10,3

24,6

1,000

1,000

10,3

10,3

SO2

0,30 SV

E

1,000

1,380

59,6

82,3

1,000

0,227

59,6

13,5

SO2

0,30

SZ

E

1,000

1,380

86,2

118,9

1,000

0,227

86,2

19,6

OZ4

1,50

SZ

E

1,000

2,400

13,7

32,8

1,000

1,000

13,7

13,7

OZ3

1,50

SZ

E

1,000

2,400

4,9

11,8

1,000

1,000

4,9

4,9

SO2

0,30

JZ

E

1,000

1,380

59,6

82,3

1,000

0,227

59,6

13,5

STR1

0,30

zóna 2

0,922

0,341

0,330

302,7

95,2

0,982

0,129

0,127

302,7

38,3

PDL1

0,60

zóna 3

0,571

1,287

0,735

302,7

222,5

0,566

1,287

0,727

302,7

220,3

1,00

0,100

1 256,7

125,7

1,00

0,050

1 256,7

62,8

1 256,7

1 333,2

1 256,7

522,3

OK

UN,20

ss

DUem 1 suma

Web: www.protech.cz

b

Pzk


H W/K 185,4

1,000

nový stav Uekv U AR W/(m2.K) m2 0,220 160,5

b

Tel.: 487 727 254

H W/K 35,3

Stránka: 3 / 4




ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Typ budovy, místní označení: Základní škola Sv. Čecha Hořovice

Hodnocení obálky

Posuzovaná část:

budovy

Adresa budovy: Svatopluka Čecha 455,Hořovice Celková podlahová plocha Ac = 0.0 m2 CI

stávající stav

nový stav

Velmi úsporná

A 0,5

B 0,75

C

C

1,0

D 1,5

E 2,0

F

F

2,5

G Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE

2,49

0,99

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem ve W/(m 2.K) Uem = HT/A

1,06

0,42

Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy podle ČSN 73 0540-2 Uem,N ve W/(m 2.K)

0,43

0,43

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem CI

0,50

0,75

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,21

0,32

0,42

0,63

0,84

1,05

Platnost štítku do : 29.02.2022

Datum: 29.02.2012 Jméno a příjmení: Ing.Vlastimil Brada,CSc.

Web: www.protech.cz


Tel.: 487 727 254

Stránka: 4 / 4

Základní škola Hořovice Svatopluka Čecha 455. Energetický audit

Recommend Documents