ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE PSYCHOLOGIE
Autor práce: Sabina Ungrová, IX.C Konzultant:
Mgr. Petra Valkony
Školní rok:
2011–2012
©2010 Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím 222
[email protected]
Obsah: ÚVOD
3
1.
3
PSYCHOLOGIE 1.1.
2.
4
HISTORIE 2.1. 2.2.
3.
POJMY OBECNÉ PSYCHOLOGIE
5
PŘEDVĚDECKÉ OBDOBÍ VĚDECKÉ OBDOBÍ
5 5
EMOCE 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.
6
FUNKCE EMOCÍ FYZIOLOGICKÉ ZÁKLADY EMOCÍ DRUHY EMOCÍ ZÁKLADNÍ VROZENÉ EMOCE EMOČNÍ INTELIGENCE
7 7 7 8 10
4.
MOTIVACE
11
5.
EMOCE V JEDNOTLIVÝCH ZÁPASECH
12
ANOTACE
13
PŘÍLOHY
15
2
Úvod Toto téma jsem si vybrala, protože mě poslední dobou oslovila psychologie a chtěla bych Vás s tímto tématem seznámit trochu podrobněji. Připravila jsem si jak teoretickou, tak i praktickou část, protože si myslím, že bez ní bych nemohla získat tolik informací. Proto jsem se po dobu volejbalových zápasů zaměřila na své emoce a zkoušela na nich duševně pracovat. Všechno jsem si zapisovala do tabulek. S prací mi pomáhali Mgr. Petra Valkony a Mgr. Radim Novotný.
1. Psychologie Z řeckého psyché (duše, duch a dech) a logia (věda, výzkum a nauka) je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění včetně jejich vzájemných stavů a interakcí a snaží se je popsat, vysvětlit a predikovat. Cílem psychologie je také získané poznatky využít ke zvýšení lidské spokojenosti a zdraví, prostřednictvím psychoterapie jich lze navíc využít i k léčebným účelům. Člověk zabývající se psychologií výzkumně i prakticky bývá označován jako psycholog. Psychologie člověku umožňuje, aby se mohl ve společnosti druhých pohybovat relativně bezproblémově, nabízí znalost základních mechanismů a zákonitostí fungování lidské psychiky.
3
Myslím si, že psychologie má určitě význam pro každého člověka. Učí nás, jakým způsobem studovat, jak zacházet se stresem a různými negativními a pozitivními stavy, jak podporovat své tvořivé myšlení. Ale hlavní význam, tedy alespoň pro mě, je naučit se porozumět druhým lidem a především sama sobě a pak také, jak si získat a udržet duševní zdraví. 1.1. Pojmy obecné psychologie Psychika se nejčastěji definuje jako souhrn duševních dějů během celého lidského života a jedná se o schopnost živých organismů odrážet svými stavy okolní skutečnost. Psychika má biologický základ, je vybavena funkcemi, které umožňují plnit biologické cíle. Mnozí psychologové tvrdí, že si uvědomujeme pouze jen její malou část. Psychika má dvě významné kategorie, a to vědomí a nevědomí. Vědomí je psychický stav duševně i fyzicky zdravého jedince, který je schopen reagovat na podněty, vnímat, myslet a tyto procesy si uvědomovat. Zjednodušeně by se dalo říci, že vědomí je to, co člověk prožívá a uvědomuje si. Nevědomí můžeme chápat jako tu část mysli, kterou si člověk neuvědomuje. Například z reality si uvědomujeme jen to, na co zaměříme svou pozornost, ale do mysli se nám ukládá všechno, i to, čeho jsme si nevšimli.
4
2. Historie 2.1. Předvědecké období Termín psychologie se začal používat již od roku 1732 Christianem Wolfem. 2.2. Vědecké období Chce-li se psychologie stát uznávanou vědou, musí prokázat, že je schopna pracovat experimentálně v laboratoři. Roku 1879 Wilhelm Wundt zakládá 1. psychologickou laboratoř na univerzitě v Lipsku v Německu. Podnětem pro založení laboratoře bylo to, že byl přesvědčen, že mysl a chování se dají zkoumat podobně jako planety či lidské orgány. Výzkum byl zaměřen na zrak, pozornost, emoce a paměť. Metoda používaná k výzkumu se nazývá introspekce (sebepozorování). Další důležitý pán, který se pohyboval v oblasti psychologie, byl Sigmund Freud. Byl to významný psycholog, který je tvůrcem a zakladatelem psychoanalýzy - zkoumání psychologických příčin duševních poruch. Zajímal se o výklad snů, lidské vědomí i nevědomí. Již během svého života získal četná mezinárodní ocenění.
5
3. Emoce Emoce zná každý z nás. Hněv, radost, smutek, strach, ale i lítost jsou emoce, které patří k našemu každodennímu životu. Jsou to takové reakce na zážitek či situaci, jakési „ pohnutí mysli“, které v nás vzbuzuje příjemné či nepříjemné pocity. Dalším charakteristickým znakem emocí je jejich zážitkový obsah, který neumíme, či lépe řečeno nemůžeme plně vyjádřit slovy. Vymysleli jsme si proto různá přirovnání jako např: „strachy se mi třásly kolena“, „hrůzou mi vstávaly vlasy na hlavě“, „skákal jsem radostí dva metry vysoko“ či „byl jsem v sedmém nebi“. I definice emocí se různí autor od autora. H. E. Jones kdysi výstižně prohlásil, „že každý ví, co to jsou emoce až do doby, kdy se emoce pokusíme definovat“. C. E. Izard definoval emoce „jako primární motivační systém člověka“. Další z definic zase uvádí, že „emoce jsou psychické procesy vyjadřující subjektivní vztah člověka k jeho vlastním projevům i okolním jevům a situacím“. Já si myslím, že ten pocit, který prožíváme při různých emocích, jde vyjádřit slovy jenom do určité míry. Samozřejmě když nad tím přemýšlíte, co se ve vás děje při různých emocích, tak na to přijdete, ale už to nedáváte nějakým způsobem najevo. Každý z nás má mít něco, nějaké tajemství, které by měl vědět jenom on sám a právě tato věc do těch tajemství podle mě patří. Prostě to tak nejspíš má být. Velmi důležité je však přiznání si daných emocí, ať už pozitivních nebo negativních a umět je zpracovat a přeměnit na lásku, symbol pravdy.
6
„Emoce jsou spontánní reakce na určité vnější a vnitřní podněty. Nelze je navodit úmyslně, ale lze je předstírat buď slovy (např. jsem v pohodě), nebo záměrně nasazeným výrazem (pohodovým, usměvavým)“. Tak tato definice mě oslovila ze všech, které jsem četla, nejvíce. Ty ostatní jsem si musela aspoň dvakrát přečíst a říct si to vlastními slovy, ale tuhle si stačilo přečíst jednou a hned jsem věděla, co se tím myslí. 3.1. Funkce emocí Vyhodnotit danou situaci, ve které se nacházíme a projevit vhodnou emoci. 3.2. Fyziologické základy emocí Když prožíváme intenzivní emoci jako strach nebo vztek, můžeme si uvědomit mnoho tělesných změn, např. zvýšení krevního tlaku a srdeční činnost, zúžení zornic, zvýšení pocení, snížení vylučování slin, … 3.3. Druhy emocí Pocity jsou většinou spojené se stavy jako je hlad, únava. Nálady jsou setrvávající emocionální stavy, které podbarvují celkové prožívání (euforie x negativní nálada). Afekty nebo také emoce s vysokým stupněm vzrušení. Projevují se mimickým výrazem a tendencí k příslušné aktivitě (zuřivost- agrese, pláč – smutek).
7
Citové vztahy se dají definovat jako dlouho setrvávající citové stavy charakteristické zejména pro sociální vztahy (láska, nenávist, přátelství). Vášně jsou citové vztahy afektivní povahy, vyznačují se sníženou sebekontrolou a kritičností. 3.4. Základní vrozené emoce Radost je příjemná emoce, vznikající v reakci na úspěch či zisk. Fyziologicky se radost projevuje zvýšením srdečního tepu a krevního tlaku. K volejbalu určitě radost patří. Každý by měl poznat, kdy dobře zasmečoval, nahrál nebo podal a nestydět se projevit svou radost. Rozhodně na tom není nic namyšleného, spíš naopak - jedinec tím dokazuje, že vnímá sám sebe, své dobré volejbalové zákroky a tím, že projeví radost, se odmění. Radost jedince také dodá ostatním členům týmu klid. Ovšem když máme moc velkou radost, tak se nám může stát, že se dostaneme do euforie. (Řekla bych, že euforie a strach mají u mě celkem stejný důsledek. Např. když jsem dřív podávala, tak jsem se strašně bála a kazila jsem, ale pak co jsem na sobě začala pracovat, tak mě to tak všechno ohromilo, až jsem pak při podání byla v euforii a také jsem kazila). Smutek je reakcí na událost, která se nás nepříznivě dotýká, jako je např. ztráta blízkých osob či cenné věci, zhasnutí naděje, křivda, nevděk apod.
8
Může se také projevit v silnější formě jako je žal a zoufalství. Nejsilnější forma smutku je deprese. Projevem smutku je pláč. Myslím si, že tato definice smutku nemá s volejbalem toho moc společného. V zápase není čas na projev smutku. Samozřejmě, že když se nám něco nepovede, tak nás to trochu zamrzí, ale abychom byli v zápase smutní? To snad ani nejde. Hněv nebo také vztek, zlost a ve slabší formě rozzlobenost. Je to reakce na překážku, která se staví do cesty při dosahování nějakého cíle. Projevy hněvu zpravidla trvají krátce, dlouhodobějším projevem je hostilita (nepřátelství). Dříve jsem bývala taková strašně výbušná a vzteklá, a to jak ve volejbale, tak i normálně. Ale teď mi přijde, že už taková nejsem a jsem za to ráda. Podle mě to není moc dobrá vlastnost, spíš naopak, ale i přesto takový jsme nebo jsme takoví byli. Ve volejbale jsem bývala celkem hodně naštvaná, jak na ostatní, tak i sama na sebe. Ale jak jsem řekla, už taková nejsem. Ne že bych teď už nikdy nebyla naštvaná, ale nedávám to nějak najevo těm ostatním, spíš to v sobě potlačuji. Někdo by tomu říkal přetvářka, ale mně to tak vůbec nepřijde. Myslím si, že to ukazuje, jak kdo umí zvládat své emoce a kdy ví, že je ten projev té dané emoce v různých situacích vůbec vhodný. I pro toho člověka, který nedává svůj hněv najevo, je to velmi povzbuzující a uvnitř sebe to i zahřeje, když ten vztek hned dokáže přeměnit na to pozitivní.
9
Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Fyziologicky se projevuje zblednutím, chvěním, zrychleným dýcháním, bušením srdce, zvýšením krevního tlaku, někdy husí kůží. Silnější forma strachu se nazývá panická hrůza. Řekla bych, že tato emoce byla u mě tou dominantní, než jsem na sobě začala pracovat. Strach v zápasu si určitě každý, kdo hraje volejbal, zažil. Ať už jako normální strach před každým zápasem nebo v jednotlivé činnosti. Já osobně mám strach před každým zápasem. Ale nemyslím si, že by to ze mě nějak vyčnívalo. Po nějakém čase, co jsem se začala zabývat emocemi, jsem chtěla být před ostatními v pohodě, předat jim svůj pozitivní výraz, aby nepocítili můj strach a sami žádný neměli, ale jak se říká: „Jedna vlaštovička jaro nedělá“. A hlavně to nejde předat někomu, kdo něco takového vůbec nevnímá. Jak jsem říkala, tato emoce byla u mě dominantní, a proto jsem si vytvořila tabulku, kam jsem k herním činnostem jednotlivce popisovala, jaký strach jsem z té dané činnosti měla. (příloha 1) Naděje je víra člověka, že vše dopadne dobře i přes vnímané problémy Zklamání je reakcí na ztrátu naděje 3.5. Emoční inteligence Definice podle Steva Heinera: „Emoční inteligence je vrozená schopnost cítit, použít, komunikovat, rozeznat, pamatovat, učit, ovládnout a porozumět emocím.“ 10
Takto emoční inteligenci definoval Byron Stock: „Emoční inteligence je schopnost nabýt a použít znalosti z našich emocí a emocí ostatních. Informace o tom, jak se cítíme, nám může pomoci účinně se rozhodnout, o tom, co dělat či říct nebo neudělat, neříct.“ Leo Brovedani definoval emoční inteligenci takto: „Emoční inteligence je schopnost dokázat rozeznat, pojmenovat a vhodně zacházet s emocemi, které cítíme a se kterými máme zkušenost. Když jsme na někoho rozzlobení, emoční inteligence nám řekne, co máme udělat s emocí hněvu, abychom dosáhli toho správného vyřešení situace.“ Nejvíce se mi líbí definice podle Byrona Stocka. Myslím si, že jenom někdo s těmi informacemi, které nám dávají různé emoce, umí pracovat a pochopit je. Řekla bych, že poznat a pochopit sám sebe, je to, co bychom za život měli zvládnout a emoce jsou vlastně naší součástí, takže když neporozumíme tomu, co nám chtějí sdělit, tak jsme nepoznali ani nepochopili část svého „JÁ“.
4. Motivace Motivace je vnitřní nebo vnější faktor nebo soubor faktorů vedoucí k energetizaci organismu. Usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Vyjadřuje souhrn všech skutečností, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal nebo nekonal (např. radost, zvídavost, pozitivní pocity, radostné očekávání). 11
Tři složky motivace jsou aktivace, zaměření na cíl a udržení aktivace. Můj pohled na motivaci je jednoznačně pozitivní. Pro mě osobně je motivace dost důležitá jak ve volejbale, tak ve škole. Ale ve volejbale nepotřebuju od někoho motivovat k tomu, abych ze sebe podala nejlepší výkon, ať se jedná o trénink nebo zápas, to dokážu sama. Volejbal pro mě hodně znamená a právě proto jsem v tomhle ohledu na sebe celkem tvrdá, a když ze sebe nevydám ten nejlepší výkon, tak jsem na sebe naštvaná. Zatímco ve škole spíš potřebuju od někoho motivovat.
5. Emoce v jednotlivých zápasech Již v úvodu jsem se zmínila o praktické části této práce a teď bych vás s tím chtěla seznámit. Po téměř každém zápase jsem si udělala tabulku, kam jsem si napsala týmy, se kterými jsme hrály a základní emoce. Poté jsem vypisovala, zda jsem s určitým týmem měla třeba z něčeho strach nebo jsem byla naštvaná. Také záleželo na tom, kterou soutěž jsem právě hrála. Když jsem hrála Český pohár (příloha 7), tak ty emoce byly silnější, než emoce v KPŽ (přílohy 2, 3) nebo KPK (přílohy 4, 5, 6)
12
Anotace Má absolventská práce byla zaměřená hlavně na téma psychologie. Práce obsahuje praktickou a také teoretickou část. Praktická část je o mých emocích v zápasech. Teoretická část Vás může zaujmout jak historií psychologie, tak popsání emocích, které každý z Vás zná a také motivací. Práce obsahuje také moje názory na určité téma.
13
Literatura http://psychologiee.blog.cz/0905/historicky-vyvoj-psychologie http://www.tennisteam.cz/clanky/metodicke-materialy/jak-strachovlivnuje-sportovni-vykon.html http://www.lidske-emoce.com/ http://www.kamama.estranky.cz/clanky/psychologie/emoce_-emocniinteligence.html http://www.srichinmoy.org/czech/knihovna/vydane_knihy/astrologie/sv et_duchu/rad_bych_pochopil/index.html http://www.gotquestions.org/Cesky/telo-duch-duse.html http://dark-sun.blog.cz/0809/emoce-a-motivace Nakonečný, Milan: Lidské emoce, 1. Vydání, Praha, Nakladatelství Akademie věd České republiky 2000, ISBN 80-200-0763-3
14
Přílohy Příloha 1
Herní činnosti jedince
Název konkrétního strachu
Blok
- Zranění, nestihnu, z bolesti, z rány
Smeč
- Dám to do autu nebo do sítě, z bloku, neudeřím míč úplně nahoře
Podání
- Nedám
Příjem
- Nepřijmu, když stojím na příjmu s někým, o kom vím, že mu to nesepne, že to je jeho – pocit, že jí musím pomoct a tím pádem mám větší část hřiště na pokrytí, tudíž větší strach
Vybírání v poli
- Zalejvka- že se s někým srazím, zranění, když sebou říznu na zem- bolest
15
Příloha 2
EMOCE
HLINCOVKA „A“
TŘEBÍN „A“
Z výhry
RADOST
STRACH
HLINCOVKA „B“
Z prohry Že udělám nějakou chybu
Takový normální Z hry na bloku strach před Nestíhám zápasem chodit na blok Menší zklamání než z Hlincovkou
ZKLAMÁNÍ
Z prohry se soupeřem, na kterého máme Z podání
Z podání
Z podání
Když nepodám Potlačovaný
Když mně zablokují míč Potlačovaný Sama na sebe
V tomto turnaji jsem prožívala radost, strach, zklamání, panickou hrůzu a vztek. Smutek jsem při turnaji nepocítila. Radost jsem určitě měla 16
z výhry nad Hlincovkou „B“ a také jsem ji pocítila, když jsem dobře zasmečovala, ale byla spíš krátkodobá. Strach jsem pocítila nejvíce ze všech emocí. Měla jsem strach z toho, že prohrajeme, že udělám zbytečnou chybu. Také jsem se bála z hry na bloku, že nebudu stíhat chodit na blok.
17
Příloha 3
EMOCE
TŘEBÍN „A“
TÁBOR „A“
HLINCOVKA „A“
Z výhry
RADOST
STRACH
ZKLAMÁNÍ
Z prohry
Nevyhrály jsme hned druhý set
Z prohry
SMUTEK
PANICKÁ HRŮZA
VZTEK
Do tohoto turnaje už jsem šla vyspělejší, co se týká zvládání emocí. Projevila jsem radost z výhry a opět také při zvládnutí jakékoliv situace, např. smeč. A ještě mě potěšilo to, že už mě nebolí prsty a můžu konečně pinkat. Zklamání bylo samozřejmě z toho, že jsme nedokázaly vyhrát 18
nad Třebínem „A“ a Hlincovkou „A“. Jiné emoce se tam nějak výrazně neprojevovaly. Největší pokrok jsem udělala na podání. Dřív jsem z podání měla panickou hrůzu a teď už nepociťuju ani tu slabší formu, tudíž strach. Za celý tento turnaj jsem zkazila pouze 2 podání.
19
Příloha 4 EMOCE
RADOST
TŘEBÍN „B“
TÁBOR „A“
Z výhry
LOKO ČB
PÍSEK
HLINCOVKA „B“
Z výhry
STRACH Nedokázaly jsme vyhrát druhý set
ZKLAMÁNÍ
Nedokázaly jsme vyhrát druhý set
Z prohry
SMUTEK PANICKÁ HRŮZA
VZTEK
Podání Hra na bloku
Podání Hra na bloku
Podání Hra na bloku
Podání Hra na bloku
Podání Hra na bloku
Hra na bloku
Hra na bloku
Hra na bloku
Hra na bloku
Hra na bloku
Při tomto kole KPK jsem měla radost každopádně z výhry. Zklamaná jsem byla z prohry a nevyhraných druhých setů. Jelikož jsem tento turnaj opět hrála na bloku, tak to ve mně vyvolalo trochu vzteku, že tam musím hrát a panickou hrůzu, tu jsem také ještě pociťovala při podání. Strach a smutek jsem při tomto turnaji necítila.
20
Příloha 5
EMOCE
RADOST
TŘEBÍN „B“
Z výhry
TÁBOR
LOKO ČB
PÍSEK
Z vyhraného setu Z podání
Z podání Z vyhraného setu
Z prohraného setu
Z prohraného setu
Z prohraného setu
Z prohraného setu
HLINCOVKA „B“
Z výhry Z podání
STRACH
ZKLAMÁNÍ
SMUTEK
PANICKÁ HRŮZA
NAŠTVÁNÍ
Při tomto kole KPK jsem měla radost každopádně z výhry. Zklamaná jsem byla z prohry a nevyhraných druhých setů. Jelikož jsem tento turnaj opět hrála na bloku, tak to ve mně vyvolalo trochu vzteku, že tam musím hrát a panickou hrůzu, tu jsem také ještě pociťovala při podání. Strach a smutek jsem při tomto turnaji necítila.
21
Příloha 6
EMOCE
TŘEBÍN „B“
TÁBOR
LOKO ČB
PÍSEK
HLINCOVKA „B“
RADOST
Z výhry
Z vyhrání 2. setu
OBAVA
Podání
Podání
Podání
Že jsme je neporazily v obou setech
Že jsme hrály jejich hru Že jsem smečovala do autů
Že jsme prohrály první set
Že jsem smečovala do autů
Že jsme prohrály první set
ZKLAMÁNÍ
NAŠTVÁNÍ
Z výhry Podání
Podání
Že jsme hrály špatně Že jsme hrály špatně
BEZNAĎEJ
Tady v tom turnaji jsem pocítila emoci, která je ještě slabšího charakteru, než je strach, tudíž obava. Opět se objevila ve spojení s podáním. Také jsem měla radost z výhry a z vyhraného setu. Zklamaná jsem byla, protože jsem s Třebínem „B“ nehrály tak, jak bychom si představovaly. To samé se nám také stalo s Loko ČB. Hrály jsme jejich hru a vůbec se nám nic nedařilo a já jsem téměř pořád smečovala do autů a pocítila jsem takovou beznaděj z toho.
22
Příloha 7
PLZEŇ
EMOCE
OLYMP
RADOST
ZKLAMÁNÍ
SMUTEK
LANŠKROUN
JIČÍN
DOLNÍ ÚJEZD
Z výhry
Z výhry
Z výhry Z výhry
HLINCOVKA
Z výhry
Z prohry Z prohry
Že něco zkazím
STRACH
VYSOČINA
Źe něco zkazím Že prohrajeme
Že něco zkazím Že jsme byly na sebe naštvané
Z prohry Z prohry
PANICKÁ HRŮZA NAŠTVÁNÍ
Mezi sebou
Při tomto turnaji jsem všechny ty emoce cítila silněji, protože to je vyšší soutěž a jde o mnohem víc než v KPK nebo KPŽ. Radost jsem měla z každé výhry a nejvíce s Hlincovkou. Konečně se nám jí podařilo porazit, i když jsme poslední set nezačaly zrovna nejlíp. Ta radost byla opravdu neskutečná. Zklamaná a smutná jsem byla z prohry, ale i tak
23
jsme hrály dobře, ať už s Plzní nebo s Olympem, akorát se nám nepodařilo uhrát koncovku. Strach jsem měla z toho, že se mi něco nepovede, něco zkazím. Ale neměla jsem ho ve všech zápasech, ale jenom v těch, ve kterých jsem věděla, že vyhrát nebude tak jednoduché. Pak jsem ještě byla smutná z toho, že v jednom zápasu jsme na sebe byly naštvané a pak jsem i já sama byla naštvaná, ať už na ostatní nebo sama na sebe.
24
