ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE OBĚHOVÁ SOUSTAVA – KŘEČOVÉ ŽÍLY
Autor práce:
Kotek Jiří, IX. A
Vedoucí práce: Mgr. Novotný Radim Školní rok:
2009–2010
©2010 Základní škola Za Nádražím, Český Krumlov
[email protected]
Obsah: ÚVOD
2
OBECNÝ POPIS OBĚHOVÉ SOUSTAVY (VIZ. PŘÍLOHA Č.1)
3
1. 2. 3. 4.
PŘEPRAVA OBNOVA OBRANA SYSTÉM CÉVNÍ 4.1 Krevní cévy (viz. příloha č.2) 4.1.1 4.1.2 4.1.3
4.2
3 3 3 4 4
Tepny Žíly Vlásečnice
4 4 4
Mízní cévy
4.2.1
4
Mízní uzliny
4
5.
KREV 6. Krevní plazma 7. Červené krvinky 8. Bílé krvinky 9. Krevní destičky 10. Krevní skupiny 11. SRDCE
4 4 4 4 4 5 5
ONEMOCNĚNÍ – KŘEČOVÉ ŽÍLY (VARIXY) 1. 2. 3. 4.
5
PŘÍČINA VZNIKU PREVENCE PŘED KŘEČOVÝMI ŽÍLAMI (JAK PŘEDEJÍT PROBLÉMŮM) VLIV VODNÍHO PROSTŘEDÍ NA LIDSKÉ TĚLO ZDRAVOTNÍ ASPEKTY PLAVÁNÍ NA KŘEČOVÉ ŽÍLY
6 6 7 7
LITERATURA
8
TO SRDCE PŘÍLOHY
9
PŘÍLOHY
9
Úvod Nyní bych se spíše zabýval tím, jak značně pomoci oběhové činnosti člověka. Dnešní lékařská pomoc a vybavení spolu s vědomostmi jsou sice na vysoké úrovni, ale i když si mnoho lidí myslí, že již není co nového objevit a to nejen v medicíně, velice se mýlí. Celá anatomie člověka je pro mě dost zajímavá, což je důvod pro mé rozhodnutí právě pro problematiku oběhové soustavy. Všechny informace jsou většinou rázu vlastního pátrání. Ať již byl zdroj převážně z internetu, nebo z knih a encyklopedií, které jsem měl právě po ruce, pokoušel jsem se pro příčinu lepších výsledků vnímat své okolí. I přes mé celkem malé a krátké 2
vzdělání bych se snažil pokusit v následujících stranách, přiblížit alespoň nějaký z mnohých aspektů zdravého životního stylu a seznámit nás s oběhovou soustavou, kde jsem se spíše zaměřil na onemocnění křečových žil.
Obecný popis oběhové soustavy (viz. příloha č. 1) Oběhová soustava zajišťuje 3 základní funkce: přepravu, obnovu a obranu.
1. Přeprava Přeprava zajišťuje přísun živin včetně transportu kyslíku. Odvádí z buněk odpadní látky jako (H2O, CO2).
2. Obnova Obnova v našem těle udržuje a obnovuje stálé složení vnitřního prostředí. Odstraňuje všechny zplodiny, odumřelé buňky a pomáhá udržovat stálou tělesnou teplotu.
3. Obrana Obranou je myšlena schopnost rozpoznat a zneškodnit cizorodá tělesa a choroboplodné zárodky.
3
4. Systém cévní Rozsáhlý soubor trubic, kterými proudí tekutina. (krev, míza)
4.1 Krevní cévy (viz. příloha č. 2) 4.1.1 Tepny Vedou okysličenou krev ze srdce do těla
4.1.2 Žíly Vedou odkysličenou krev do srdce
4.1.3 Vlásečnice Konečné větvení, zajišťují výměnu látek mezi krví a tkáněmi.
4.2 Mízní cévy Mízní cévy (soustava) odvádí z těla přebytečný tkáňový mok, zplodiny, tuk atd.
4.2.1 Mízní uzliny Filtrují mízu. Mají velký význam v boji proti infekci (zachytávají toxiny, mikroby apod.).
5. Krev Právě krev je jakýmsi prostředníkem oběhové činnosti. Díky ní je možné zajistit přepravu, obnovu a obranu těla. Skládá se z tekuté plazmy a krevních tělísek.
6. Krevní plazma Průhledná nažloutlá kapalina. Obsahuje 92 % vody.
7. Červené krvinky Přenášejí kyslík a oxid uhličitý. Obsahují hemoglobin tzv. červené krevní barvivo.
8. Bílé krvinky Bezbarvé buňky. Zajišťují obranu organismu.
9. Krevní destičky Tvoří se v kostní dřeni. Jejich hlavním úkolem je zastavit krvácení.
4
10.Krevní skupiny V případě potřeby je velice důležité, aby jste dostali správnou skupinu krve. Pokud by se tak nestalo a pustili by vám do krevního oběhu krev jiné skupiny, červené krvinky s opačnými protilátkami by se začali navzájem „zabíjet“.
Krevní skupina
Antigen
Protilátka
A
A
anti – B
B
B
anti – A
AB (univerzální příjemce)
A, B
–
0 (univerzální dárce)
–
anti – A, B
11.
Srdce
Pracuje jako tlakové čerpadlo v našem těle. Následným smršťováním a ochabováním pohání krev v cévách. Pracuje celý život bez odpočinku a bez ohledu na naše myšlení. Je tvořeno tzv. srdeční svalovinou, která není ovládána vůlí člověka. (obr. viz. příloha č.3)
Onemocnění – křečové žíly (varixy) Křečové žíly tvoří problémy řadu dlouhých let a jsou velice rozšířeným civilizačním onemocněním. Na křečové žíly trpí více než jedna polovina populace, avšak ne všechny případy jsou natolik vážné, aby si vyžadovali urychlené řešení pacientových
5
potíží. Přesto dokážou postiženému velice zkomplikovat život. Žilní systém se dělí na povrchní a na hluboký. Hluboký žilní systém nebývá zasažen problémy, proplétá se mezi svaly a za ideálních podmínek tzv. doma jej není možné vidět ani nahmatat. To ovšem neplatí o povrchovém žilním systému, kde se varixy z drtivé většiny případů tvoří. Možná je to tak správně dané, protože kdyby se varixy tvořily v hlubokém systému, nebylo by je možno až na několik málo vyjímek operovat, nebo nijak radikálně řešit. Přes má tvrzení se vyskytují lidé u kterých křečové žíly napadly již zmiňovaný hluboký žilní systém a operace byla možná.
1. Příčina vzniku Všechny problémy jsou většinou přenášeny z generace na generaci a člověk se s nimi ve většině případů již narodí. Těmito poruchami trpí z velké části procenta hlavně ženy. Měli bychom navštívit odborníka již v útlých letech, nebo vyhledat případný lékařský posudek stavu pacienta. Zprvu a hlavně v mládí sami nemáme šanci křečové žíly posoudit a rozpoznat jejich jakýkoliv nedostatek. Problémy s mravenčením a pocitu těžkých nohou, otoky a dalšími příznaky se začínají projevovat až kolem věku 30 let. Jako první faktor příčiny vzniku bych uvedl vedle nedostatku pohybu také špatně pracující žilní chlopně, které pomáhají srdci pumpovat krev po těle a zmírňují zátěž jaká je na srdce kladena. Usměrňují tok krve a dělí tlak kladený na srdce – rozdělují sloupec krve v žilách. Tyto chlopně jsou narušovány nejčastěji roztahováním, nebo naopak zužováním cév. S těmito problémy souvisí také pokročilejší stadium, bércový vřed, kde dochází k úplnému přerušení látkové výměny, mezi vlásečnicemi a tkáněmi.
2. Prevence před křečovými žílami (jak předejít problémům) Samozřejmě, že je hodně prvků pro prevenci. Zaměřil bych se, na tu nejbližší a asi nejefektivnější možnou, kterou je nejspíše každodenní pohyb. Mezi nejúčinnější a nedoporučovanější sporty a tipy pohybu patří svižná chůze (cca. 40+ minut), jízda na kole a plavání které bych dál více rozebral. Každý z uvedených sportů se nestane
6
nijak účinným, pokud nebude prováděn pravidelně. U člověka, který sedí celý den zavřený v kanceláři, nebo v zaměstnání, kde pořád stojí na nohou je riziko podstatně vyšší než u zbytku populace a logicky by se měl ve volném čase daleko více pohybovat. Pokud se někdo vyloženě brání operaci je možné podle vážnosti onemocnění využít nějakou pomůcku z lékařského sortimentu. Jednou z nich je např. (nepřetržité nošení) kompresivních punčoch. Radikální a podle mého názoru nejúčinnější řešení je operace. Z velké části se dnes provádí laserem (viz. obr. 6), kdy se do postižené cévy zavádí sonda, kterou se při plynulém vytahování žíla vypaluje. Nevzniká téměř žádná jizva a zákrok se provádí pouze ambulantně. Jedinou nevýhodou je dočasné pooperační nošení kompresivní punčochy.
3. Vliv vodního prostředí na lidské tělo Jaký má vlastně plavání, nebo vlastně jakýkoliv pobyt ve vodě vliv na naše tělo? Po sestoupení do hladiny alespoň po krk na nás začíná působit hydrostatický tlak vody, který vytlačí krev z periferie (z povrchových žil a vlásečnic) do centrálních orgánů, kterými jsou např. (srdce, plíce, játra). V tomto případě vzroste minutový objem srdce v průměru o 60% a tepový srdeční objem alespoň o polovinu své hodnoty, 70 ml – 110 ml. Naše tělo je tedy výborně zásobováno kyslíkem a naše tepová frekvence se ustálí a poklesne. Již pokud jsme ve vodě v nepřerušovaném pohybu, tedy takové fyzické zátěži, kterou jedinec zvládne, má plavání maximální příznivý zdravotní účinek a vliv na činnost srdce, plic a kompletní krevní oběhový systém. Každý jistě dobře chápe, že odpor vody znemožní trhavé a prudké pohyby. To výborně podporuje hlavně naší kosterní soustavu, avšak úhly pohybu kloubů nejsou nijak omezovány.
4. Zdravotní aspekty plavání na křečové žíly V mnohých případech po trochu vážných operacích musíme tzv. rehabilitovat, čemuž nám mnohdy pomáhá znovu pobyt ve vodní hladině. Tělu můžeme kompenzovat plaváním také vadné držení těla, protože při této činnosti zapojujeme veškeré naše svalstvo rovnoměrně, měli bychom se vyhnout možným trvalejším
7
potížím, které začínají zejména ve středním věku člověka asi kolem let (30 – 40+). Nejčastějšími nemocemi bývají vyhřezlé meziobratlové ploténky, nemoci kyčlí a méně častá osteoporóza (jedinec trpí úbytkem kostní hmoty – opakované zlámání kosti, špatná pohyblivost). Avšak vyskytují se také respirační problémy, proti kterým příjemně bojuje teplý vlhký vzduch, který je u vnitřních bazénů vždy přítomen. Díky tomu napomáhá postiženému k lepšímu dýchání, avšak poruchy se nezbaví.
Literatura MUDr. Aleš Fibír Křečové žíly přístup z internetu: http://www.ordinace.cz/clanek/krecove-zily/ Trevor Weston ATLAS LIDSKÉHO TĚLA KMa, spol. s. r. o.
8
Přílohy Příloha č 1 učebnice Přírodopis III, vydalo nakladatelství SCIENTIA, spol. s. r. o., PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ PRAHA 2001 Příloha č 2 učebnice Přírodopis III, vydalo nakladatelství SCIENTIA, spol. s. r. o., PEDAGOGICKÉ NAKLADATELSTVÍ PRAHA 2001
Příloha č 3 http://files.cekanka.webnode.cz/200000002-b5579b6507/20041029-srdce-2.jpg Příloha č 4(vřed bérce)
9
Příloha č 5(vřed bérce)
Příloha č 6 (Laserové vypalování varix) http://www.auraclinic.cz/krecove-zily-operacelaserem.php
10
