ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV ABSOLVENTSKÁ PRÁCE NÁRODNÍ DIVADLO. Za Nádražím 222, Český Krumlov. Autor práce: Jana Randáková, IX

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ČESKÝ KRUMLOV Za Nádražím 222, 381 01 Český Krumlov

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE NÁRODNÍ DIVADLO

Autor práce:

Jana Randáková, IX. B

Konzultant:

Mgr. Hana Kozáková

Školní rok:

2010–2011

©2011 Základní škola Za Nádražím, Český Krumlov [email protected]

Obsah: ÚVOD

3

1.

3

HISTORIE 1.1. 1.2. 1.3. 1.4.

2.

3 4 5 6

ARCHITEKTURA 2.1. 2.2. 2.3.

3.

NÁVRHY PROZATÍMNÍ DIVADLO ZÁKLADNÍ KÁMEN – I. ETAPA STAVBA

7

EXTERIÉR – NOVORENESANČNÍ SKVOST JOSEFA ZÍTKA DESIGNE INTERIÉRU REKONSTRUKCE (1977–1983) A STAVBA NOVÉ SCÉNY

SCÉNY 3.1. 3.2. 3.3.

7 8 9 10

DIVADLO KOLOWRAT (KOMORNÍ SCÉNA) STAVOVSKÉ DIVADLO (HRABĚCÍ NOSTICOVO NEBO TYLOVO DIVADLO) NOVÁ SCÉNA

10 11 11

4.

UMĚLECKÉ SOUBORY

12

5.

POMYSLNÉ HERECKÉ NEBE NÁRODNÍHO DIVADLA

13

5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7. 5.8. 5.9. 5.10. 6.

JIŘÍ KODET MILOŠ KOPECKÝ PAVEL VONDRUŠKA HUGO HAAS VLASTA BURIAN FRANTIŠEK FILIPOVSKÝ EMA DESTINNOVÁ LÍDA BAAROVÁ VĚRA GALATÍKOVÁ BLAŽENA HOLIŠOVÁ

13 14 15 16 17 19 21 23 24 25

TOP 5 UMĚLCŮ NÁRODNÍHO DIVADLA SOUČASNOSTI 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5.

IVA JANŽUROVÁ MIROSLAV DONUTIL LIBUŠE HAVELKOVÁ JANA HLAVÁČOVÁ BOŘIVOJ NAVRÁTIL

26 26 27 28 30 31

LITERATURA

33

ANOTACE

35

PŘÍLOHY

36

2

Úvod Rozhodla jsem se ve své absolventské práci zpracovat téma Národní divadlo. K celé Praze mám velmi pozitivní a osobní vztah. Takže, když se jako potencionální téma objevila tato pražská architektonická a kulturní památka, neváhala jsem. Myslím, že Praha je hned druhé nejhezčí město České republiky s úžasnou historií a magickou atmosférou. Při určování nejkrásnějšího města České republiky samozřejmě zůstávám lokální patriotkou. V této závěrečné práci se vám budu snažit vysvětlit nejen historii, ale i současnost tohoto skvostu, abyste si uvědomili hodnotu našeho vlasteneckého divadla. Samozřejmě nezapomenu zmínit lidi, bez kterých by divadlo nemohlo existovat. Doufám, že vás toto pojednání zaujme.

1. Historie Národní divadlo patří vedle České filharmonie a Národní galerie k nejvýznamnějším a nejreprezentativnějším českým kulturním institucím s bohatou nejen uměleckou tradicí, která pomohla uchovat a dále rozvíjet český jazyk a umělecké cítění i myšlení. Je jedním ze symbolů národní identity a součástí evropského kulturního prostoru. Národní divadlo je ztělesněním vůle českého národa, svébytnosti a samostatnosti. Jeho vznik se stal legendou a o to krásnější, že je pravdivá. Divadlo skutečně postavil národ sobě. Tím byla porušena tradice honosných dvorních divadel.

1.1. Návrhy V roce 1844 začali čeští vlastenci poprvé uvažovat o stavbě kamenného divadla v Praze. Všemu předcházela nejprve žádost o ,,privilej“ na postavění, zařízení, provozování a řízení samostatného českého divadla z podnětu Josefa Kajetána Tyla a Františka Ladislava Riegra. Byla předložena Františkem Palackým stavovskému výboru českému sněmu dne 29. 1. 1845. Privilej byla následně schválena v dubnu

3

roku 1845. 12. 9. 1850 byl ustanoven Sbor pro zřízení českého Národního divadla, který teprve v dubnu roku vydal veřejné provolání k zahájení dobrovolných sbírek. Požadavek na každoroční státní dotace 5 000 zlatých byl odmítnut. Finance pro stavbu Národního divadla pocházely z několika zdrojů. Největší podíl měla mimo jiné národní sbírka, Zemský výbor království českého, který poskytl 14 700 zlatých. Stavbu významně podporoval císař František Josef I. a členové císařské rodiny (celkem 44 000 zlatých). Na stavbě se podílela i další šlechta například: Ruský car, kníže Lobkovicz (6 000 zlatých), hraběcí rodina Chotkova (přes 4 500 zlatých), Kolowrat-Krakovský (4 000 zlatých), objevují se jména Schwarzenberků, Kinských, Černínů, Nosticů, Harrachové a mnoho dalších. Do této sbírkové akce se aktivně zapojila také řada dobrovolníků například české vlastenky zorganizovaly bazar na Žofíně (6 000 zlatých) dále se konaly různé akademie, koncerty, bály a ochotnická představení. Celkový rozpočet na stavbu se pohyboval okolo 85 000 zlatých. Velkým problémem bylo najít místo pro stavbu. Padaly návrhy, aby se divadlo postavilo na koňském trhu, na Staroměstském náměstí, či na dnešním náměstí Republiky. Tato místa byla však příliš drahá. Nakonec byl zakoupen pozemek bývalé solnice o rozloze necelých 28 arů, který sice předurčil nádhernou polohu divadla na vltavském břehu proti panoramatu Hradčan, zároveň však svou stísněností a lichoběžníkovým tvarem vytvořil těžké podmínky pro autory budovy. Byla vyhlášena první veřejná architektonická soutěž na projekt Národního divadla. Dopadla neúspěšně. Návrhy sice obsahovaly zajímavá dílčí řešení, ale ani jedno nepřinášelo překvapující či výjimečný architektonický koncept. Příloha 1–10

1.2. Prozatímní divadlo Předchůdcem dnešního Národního divadla bylo tzv. Prozatímní divadlo. Sbor pro zřízení ND koupil roku 1852 na nábřeží pozemek v blízkosti dnešního mostu Legií, původně určený pro Národní divadlo. Tato koupě výrazně omezila finanční

4

rezervu, a proto se plánovaná výstavba v nejbližší době nemohla uskutečnit. Pozemek se za účelem zisku dalších financí začal zpočátku pronajímat. Roku 1859 díky vlastenecké solidaritě výnosy sbírek opět radikálně vzrostly (100 000 zlatých). Nyní se muselo rozhodnout zda postavit alespoň menší divadlo nebo dále s výstavbou definitivní reprezentativní budovy čekat. Přijata byla první možnost, a tak se na návrh Františka Ladislava Riegera začalo stavět Prozatímní divadlo. Novorenesanční budova byla postavena za šest měsíců během roku 1862 podle plánů architekta V. I. Ullmanna. Slavnostní otevření proběhlo 18. listopadu. I přes stísněné prostory a chybějící šatny divadlo pojalo téměř tisíc diváků a představení v něm bylo zážitkem. Od září roku 1866 zde působil jako kapelník opery i Bedřich Smetana a na violu hrál Antonín Dvořák. V rozkvětu Prozatímního divadla se v roce 1868 začalo se stavbou Národního divadla. V roce 1881 mělo být uzavřeno a zahájit provoz v Národním divadle avšak kvůli požáru ND se v něm hrálo i nadále. 8. 3. 1882 došlo k výbuchu dvou zásobníků plynu pod jevištěm. Díky včasnému zásahu naštěstí nedošlo k větším škodám. Po znovuotevření byla budova přestavěna a propojena s jižním křídlem ND. Její vnější plášť je dodnes patrný ve zvýšené části zadního traktu stavby a vnitřní prostorové dispozice byly zahlazeny až při poslední rekonstrukci původní velkorysé koncepce budovy. 28. 2. 1864 zmizelo slovo ,,prozatímní“ a stalo se z něho Královské zemské české divadlo v Praze. Příloha 11, 12

1.3. Základní kámen – I. etapa Dne 16. 5. 1868 se konala slavnost na počest položení základního kamene (kamenů) za veliké účasti veřejnosti (asi 100 až 150 tisíc lidí). Původně měl být základní kámen dovezen jen z hory Říp, avšak kameny byly ochotně a s láskou dodány z dalších 18 koutů naší vlasti například: Blaník, Radhošť, vyšehradská skála, Žižkov, Branka u Náchoda, Boubín, Trocnov, Čerchov, Buchlov, Helfštýn atd. Večerního představení Smetanova Dalibora v Prozatímním divadle se zúčastnila jen vybraná společnost.

5

Tato slavnost patří k největším v dějinách českého národa. Příloha 13–16

1.4. Stavba Stavba Národního divadla trvala úměrně dlouho k monumentálním rozměrům této budovy a k těžko překonávaným obtížím. Budovalo se z domácích materiálů a domácími (vlasteneckými a často i dobrovolnými) silami. Zanedlouho po zahájení stavby začaly docházet peníze. Situaci ještě ztížila povodeň v roce 1872 a krach na Vídeňské burze. Stavba však nebyla zastavena. Do konce roku 1868 se stavěly základy. V roce 1869 byla zřízena stavební kancelář (tzv. budovnice) u Žofína. V roce 1870 byla stavba na úrovni Ferdinandovy třídy. O roku 1874 zde působil stavitel František Havel. Roku 1877 byla postavena honosná typická střecha. Náklady v tomto roce přesáhly milion zlatých, dvojnásobek proti původnímu rozpočtu, ale Sbor musel ještě zajistit prostředky na instalační práce, topení a větrání, osvětlení a hlavně na veškeré výtvarné práce a výzdobu. Národní divadlo bylo poprvé předčasně otevřeno 11. 6. 1881 premiérou Smetanovy Libuše, která byla komponována právě pro tuto příležitost. Sám Bedřich Smetana však nebyl na toto představení pozván a musel se procpat do divadla bez vstupenky na vlastní pěst. Český národ tím chtěl uctít sňatek arcivévody Rudolfa a jeho nevěsty princezny Stefanie při jejich návštěvě Prahy. Jan Nepomuk Maýr, operní zpěvák a pedagog, se stal prvním ředitelem ND. Po dalších 11 odehraných představeních byla budova v důsledku dokončovacích prací uzavřena. Během nich, 12. 8. 1881 asi v šest hodin odpoledne, došlo k požáru. Ten zcela zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště včetně opony od Františka Ženíška. Zkáze podlehla asi třetina objektu. Neštěstí bylo zaviněno nedbalostí dělníků při instalaci hromosvodu. Požár byl chápan jako celonárodní katastrofa a opět v lidech vyvolal vlastenecké cítění (za 47 dní se vybral milion zlatých). Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. 11. 1883 opět Libuší

6

od Bedřicha Smetany. Novým ředitelem se stal spisovatel František Adolf Šuberta. Příloha 17

2. Architektura Hlavní historická budova divadla je jednou z nejvýznamnějších staveb v zemi jak z hlediska obecně národně kulturního a historického, tak i z hlediska čistě architektonického. Na návštěvníky vždy dýchne úžasná slavnostní atmosféra. Většina není mnohdy ani schopna sledovat divadelní představení, ale vnímají tu jedinečnou architekturu a prostředí.

2.1. Exteriér – Novorenesanční skvost Josefa Zítka Mladočeský výbor sboru se rozhodl pořídit projekt divadelní budovy. Byla vypsána soutěž, které se účastnili architekti Ullmann, Zítek a Niklas. Návrhy byly vystaveny na Staroměstské radnici k hromadnému posouzení. Veřejné mínění udělilo prvenství architektu Josefu Zítkovi. Ten uzavřel divadelní prostor, hlediště a jeviště do jednoho celku zastřešeného mohutnou kupolí. Do Národní třídy předsunul rivalit hlavního vstupu s vnějším schodištěm a masivním podstavcem vestibulu. Budova je vysoká 26 metrů. Začalo nedorozumění mezi Sborem a Zítkem. Ten trval na snížení počtu míst v hledišti z 1955 na 1230 z bezpečnostních důvodu, stavební výbor prosazoval 1700 míst kvůli finančním zájmům. Roku 1882 profesor Josef Zítek rezignoval na místo architekta Národního divadla. Sbor jeho rezignaci přijal a požádal o dokončení rekonstrukce Josefa Schulze, Zítkova žáka a spolupracovníka. Schulz prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem při tom respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Příloha 18–20

7

2.2. Designe interiéru V roce 1873 současně probíhaly soutěže na výzdobu budovy, jejichž scénář vypracovala zvláštní komise pod vedením Sladkovského: témata byla jednak v duchu novorenesanční koncepce budovy klasická, jednak se inspirovala dobovým nadšením pro slovanskou mytologii a pro děje Rukopisů – obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou krajinomalbou (také navazující tematicky na české dějiny), daly ideový základ výtvarnému projevu, který se dnes označuje jako umění generace Národního divadla. V letech 1878–1881 se pak už pracovalo výhradně na výzdobě divadla, a to jak vnitřní, tak i vnější. Český národ si přál, aby výzdobu Národního divadla provedli Češi. To znamenalo, že někteří kvalitní tvůrci byli pro svůj národnostní původ vyloučeni z okruhu těch, kteří by pro realizace výzdoby připadali v úvahu. Proto se rozhodli svěřit nejnáročnější úkoly neznámým, ještě se učícím umělcům. Samozřejmě jim s tím pomáhali i někteří starší umělci jako např. Antonín Wagner a Julius Mařák. Na výtvarné výzdobě divadla se podíleli zejména Bohuslav Schnirch, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Josef Václav Myslbek a Václav Brožík. I v nejsvrchnějších patrech je velice dobrá akustika a slyšitelnost. Nad hledištěm visí dvě tuny těžký lustr o šířce 3 metry a délce 5,5 metrů, který má 260 lampiček. Opravuje se v půdním prostoru, kam se dle potřeby vysune. Mezi jevištěm a hledištěm jsou 3 opony. Železná opona pro případ požáru, druhá opona namalována Vojtěchem Hynaisem oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla a třetí opona je červená, sametová a roztahuje se ručně. Nad oponami lze spatřit nápis "Národ sobě", který vystihuje spolu s Hynaisovou oponou občany, kteří darovali peníze na výstavbu budovy. Nad oponou se také nachází plastická Štyrchova figurální sbírka. V divadle se nalézají i varhany a ve foyeru na prvním balkóně malby Mikoláše Alše a Františka Ženíška. Ve foyeru i v jiných prostorách divadla jsou též busty osobností, které se mimořádně zasloužily o divadlo. Jsou zde i 3 nástropní malby. Jedna zobrazuje zlatý věk, druhá úpadek a třetí znovuvzkříšení. Monumentalitě budovy

8

byla obětována velikost chodeb, šaten a zejména prostor pro herce a divadelní techniku. Příloha 21–29

2.3. Rekonstrukce (1977–1983) a stavba Nové scény Budova, technicky dokonale vybavená, sloužila bez velkých přestaveb téměř sto let. V 70. letech 20. století se ukázal velmi špatný stav Národního divadla. 1. 4. 1977 bylo představením Jiráskovy Lucerny na více než šest let uzavřeno. Za vedení ing. arch. Zdeňka Vávry začala jeho generální rekonstrukce, při které byla jednak opravena původní budova, ale i zvýšen sklon podlahy, vybudovány kuřárny, větrání, snížen počet sedadel na 986, zmenšen Voršilský klášter a na zabrané ploše vznikly nové budovy pojmenované jako Nová scéna Národního divadla. O využití nejbližšího okolí historické budovy Národního divadla se uvažovalo už brzo po druhé světové válce, když při obnově starých divadelních budov evropských metropolí, zničených za náletů, docházelo k výrazné modernizaci jejich provozů. Bezprostřední pohyb do celé věci vnesla v roce 1958 nezbytná demolice tzv. Chourových (správně Kaurových) domů, velkého objektu činžákového typu, který stál na Národní třídě mezi budovou Národního divadla a Voršilským klášterem. Tento prostor, rozšířený postupně především dalšími demolicemi, se pokusilo - za stále se měnících dispozic zvládnout několik architektů. Po architektonických soutěžích v letech 1958 - 1959, 1962 a 1964 byl vypracováním projektu pověřen vítěz obou posledních soutěží Bohuslav Fuchs. Po jeho smrti v roce 1973 bylo jeho autorské právo převedeno na Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů, který v roce 1976 předložil ke schválení finální plány. Na volném prostranství měly vzniknout tři nové objekty: provozní budova divadla, restaurace a přímo u Národní třídy budova se společenským sálem. V roce 1980 rekonstrukce historické budovy Národního divadla a hlavně výstavba nových budov značně pokročily. Budova současné Nové scény byla v té době již rozestavěná. Realizací projektu byl pověřen Karel Prager.

9

Jedním z problémů, které změna původního projektu přinesla, byla nutnost zajistit zvukovou izolaci sálu proti hluku z velmi frekventované Národní třídy. To bylo nakonec vyřešeno - na úkor rozměrů interiéru - těžkým fasádním pláštěm s obkladem z kamenných desek ze zeleného kubánského mramoru, před kterým je předsazena stěna z vyfoukaných skleněných tvarovek. Těchto nepřehlédnutelných tvarovek, které tvoří typický vzhled budovy Nové scény, je celkem 4306, každá má rozměr 80 × 60 × 40 cm a váží cca 40 kg. Vstupní hala Nové scény má stěny obložené deskami z kubánského hadce, je zde socha Píseň rodné země od Miloše Axmana, ve foyeru je obraz Česká krajina od Františka Jiroudka a reliéf Umění od Jana Simoty. Návrhy interiérů vytvořil Karel Prager za spolupráce výtvarníků Martina Sladkého, Zorky Smetanové, Pavla Hlavy, Jaroslava Štursy a Františka Víznera. Rekonstrukce byla ukončena k závaznému termínu, kterým bylo datum 100. výročí otevření (18. 11. 1983).

3. Scény Pod Národní divadlo spadají 4 různé scény a to: Historická budova, Divadlo Kolowrat, Stavovské divadlo a Nová scéna.

3.1. Divadlo Kolowrat (komorní scéna) Kolovratský palác je barokní komplex dvou gotických domů, které byly majetkem českého šlechtického rodu Kolowratů. Nachází se v Praze na Starém Městě na Ovocném trhu (Praha 1). Palác v roce 1991 prošel rekonstrukcí, poté byl v restituci vrácen rodině Kolowratů. Jeho majitel Jindřich Kolowrat-Krakovský pak palác v roce 1993 pronajal pražskému Národnímu divadlu za symbolickou jednu korunu ročně. Dnes v této mecenášské podpoře pokračují jeho potomci. V podkroví paláce je umístěna jeho komorní činoherní scéna s názvem Divadlo Kolowrat. Objekt je propojen podzemní chodbou se sousední budovou Stavovského divadla. Příloha 30–33

10

3.2. Stavovské divadlo (Hraběcí Nosticovo nebo Tylovo divadlo) Klasicistní budovu, jako divadelní scénu ND pro veřejnost, dal postavit František Antonín Nostic-Rieneck. Architektonický projekt vytvořil hrabě Kunigel a stavbu, která trvala dva roky, provedl Antonín Haffenecker. Divadlo bylo poprvé otevřeno dne 21. 4. 1783 Lessigovou tragédií Emilia Galotti. Tehdy pojalo tisíc diváků. Časem byla kapacita snížena na dnešních 659 míst, aby návštěvníci měli větší pohodlí. Původně se měla v divadle uvádět německá činohra a italská opera. V lednu roku 1785 byl repertoár rozšířen i o českou tvorbu. V roce 1787 zde vystoupil sám Mozart, který dirigoval svou Figarovu svatbu, která měla v Praze obrovský úspěch. Po tak srdečném přijetí se rozhodl pro Prahu složit operu Don Giovanni, jejíž premiéru (29. 10. 1787) zde opět dirigoval. Díky Mozartovým operám se divadlo proslavilo téměř po celém svět. Dnes je jediným dosud existujícím divadlem, kde W. A. Mozart působil. Druhým kapelníkem se stal František Škroup. Stavovské divadlo nabývá opravdového významu až po roce 1918, kdy bylo spojeno s divadlem Národním. V říjnu 1949 se přejmenovalo na Tylovo divadlo. Na přelomu 80. a 90. let 20. století prošlo divadlo kompletní rekonstrukcí, během které se změnila i barevnost interiéru z bílo-zlato-červené kombinace na bílo-zlato-modrou. Bylo vytvořeno i moderní otočné jeviště. Dvě nejvzácnější lóže jsou císařská a prezidentská. Císařská se nachází přímo naproti jevišti a prezidentská napravo od jeviště. Vedle činoherního souboru zde působí také opera ND, která hraje především mozartovský repertoár. Zde poprvé zazněla naše národní hymna. Miloš Forman, americký režisér s českými kořeny, divadlo využil k natáčení divadelních scén svého filmu Amadeus. Příloha 34–37

3.3. Nová scéna Nová scéna ND byla slavnostně otevřena dne 20. 11. 1983 Tylovým Strakonickým dudákem. Sál byl dispozičně upraven jako aréna s jevištěm uprostřed a představení vysíláno v přímém přenosu televizí. 10. 2. 1984 se zde poprvé objevila Laterna 11

magika. Definitivně se sem přesunula roku 1992. Umělecké podoba prostoru splynula s tvorbou Laterny magiky. V současné době kromě souborů baletu a činohry tvoří i část programu představení Laterny. Nová scéna nabízí na pražské mapě kulturního dění originální koncept umělecké činnosti. Budova je otevřena celý den a funguje jako kulturní prostor pro veřejnost. Zatímco zvenku je budova Nové scény poněkud sevřená, uvnitř překvapí velkorysým řešením interiéru. Celodenně přístupná jsou tři patra Nové scény: v přízemí je pokladna a informační centrum, mezipatro se využívá jako komorní prostor pro výtvarné instalace a projekce. Ve třetím patře se nachází divadelní kavárna NONA s kapacitou více než sto míst, ze které se naskýtá prosklenými stěnami skvostný výhled na Národní třídu, divadelní piazzetu a do Voršilské zahrady. Kavárna nabízí již od devíti hodin dopoledne snídaně, odpoledne se v ní konají literární pořady a zůstává otevřena dlouho po představení do nočních hodin. Ve foyer ve čtvrtém patře je umístěno mobilní hlediště s kapacitou 70 míst, vznikl tak další prostor pro tiskové konference. Divadelní sál má kapacitu 400 míst. Každý měsíc se v něm odehraje více než třicet divadelních představení. Příloha 38, 39

4. Umělecké soubory Dnešní podobu Národního divadla tvoří čtyři umělecké soubory – opera, balet, činohra a Laterna magika – které střídavě vystupují v historické budově Národního divadla, ve Stavovském divadle, v Divadle Kolowrat a Nové scéně. Všechny tři umělecké soubory vybírají svůj repertoár nejen z bohatého klasického odkazu, ale vedle domácích autoru se zaměřují i na moderní světovou tvorbu. Příloha 40–46

12

5. Pomyslné herecké nebe Národního divadla Myslím, že české Národní divadlo je vlastně takovým Olympem pro české herce, co se týče hereckých úspěchů v naší republice. Národním divadlem prošly stovky vynikajících herců a hereček a já se vám v následujících kapitolách budu snažit přiblížit jejich cestu ke slávě. Je smutné, že si dnes tváře některých herců připomínáme už jen na televizní obrazovce a nemůžeme se s nimi setkávat osobně. ,,Hrát pro dobrého diváka je blaho a rozkoš. Ale získat špatného je čest a sláva“. Jiří Voskovec. http://citaty.kukulich.cz/temata/divadlo

5.1. Jiří Kodet Jiří Kodet se narodil 6. prosince 1937 v Praze. Zde v roce 1961 ukončil studia herectví na DAMU, během kterých již hostoval v Městských divadlech pražských. V letech 1961–1963 působil ve Východočeském divadle v Pardubicích a v letech 1963–1965 vystupoval v ostravském Divadle Petra Bezruče. Mezi lety 1966–1991 ztvárnil několik desítek rolí v Činoherním klubu v Praze například v představeních: Revizor, Racek, Hráči, Višňový sad, Ivanov, Tři v tom aj. Od roku 1991 se proslavil rolemi v představeních Národního divadla například: Weisman (Bílý muž a Rudá tvář), Žák (Sbohem Sokrate), Pan von Flau (Tajné peníze, tajná láska), Markýz di Forlipopoli (Mirandolína), Měšťan/Generál (Faust), Kohn (Oblak a valčík), Dědeček (Romance pro křídlovku), Generál/Skřivánek/Obchodník se známkami (Obsluhoval jsem anglického krále). 31. 7. 2004 v ND ukončil pracovní poměr. Jeho herecké dílo bylo oceněno cenami. Obdržel prémii Českého literárního fondu za výkon v inscenaci Bílý muž a Rudá tvář, Českého lva 1997 za ztvárnění vedlejší role ve filmu Knoflíkáři, v roce 1999 Českého lva za hlavní roli ve filmu Pelíšky a 28. 10. 2003 Medaili Za zásluhy 1. stupně.

13

Jiří Kodet pocházel z velmi starého českého divadelnického rodu Steimarů a výtvarnického rodu Kodetů. Byl dvakrát ženatý, měl syna Jana, dcery Karolínu a Barboru. Jeho bratr Kristián Kodet je významný malíř. Jiří Kodet umírá dne 25. 6. 2005 ve věku nedožitých 68 let. Urna s ostatky je uložena v hrobce Vendelína Budila na Olšanech. Příloha 47

5.2. Miloš Kopecký Český divadelní a filmový herec, Miloš Kopecký, se narodil 22. srpna 1922 v Praze. Na začátku nacistické okupace se vyučil v otcově dílně kožešnickému řemeslu, ale volání divadla bylo nakonec silnější. Jeho matka se živila jako modelka a později kloboučnice. Nenáviděl školu, nerad sportoval, chodil ,,za Sokol” a cítil se být slabým článkem. Během okupace byla jeho matka Marta Grimmová deportována do polského vyhlazovacího tábora Osvětim (byla židovského původu) a jejímu synovi, jako polovičnímu židovi, hrozilo uvěznění. Během dalších protektorátních let myšlenky na pobyt v koncentračním táboře zaháněl poměrně bohatě kulturním bohémským životem. Ve 40. letech (za nacistické okupace) založil recitační soubor tzv. Kolektiv mladých umělců Tvar. V srpnu roku 1944 se musel dostavit do pracovního tábora v Bystřici na Benešovsku, kde strávil zbytek války. Profesionální hereckou dráhu odstartoval v roce 1945, kdy se stal členem divadla Větrník. Zpočátku sice obsluhoval gramofon a oponu, ale později se propracoval k vysněnému herectví. Jeho první malá role byla v divadelní hře Smrt Tarelkinova. Téhož roku (1947) se objevil i na Barrandově na natáčení filmu Jan Roháč z Dubé (první český barevný film). Jako herec působil v řadě pražských divadel: Divadlo satiry (1946/1947), Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého (1948/1949), Divadlo na Vinohradech (1951–1955), ABC (1955–1961, Městské divadlo pražské (1961/1962), Hudební divadlo Karlín (1962–1965). Od roku 1965 byl členem Divadla na Vinohradech. V ND byl angažován zprvu jako herec Studia ND (1947–

14

1948), později jako člen činohry ND (1949–1950). Zahrál si v představeních: Francouzští komedianti, Hadrián z Římsů, Když mramor oživne, Cyrano z Bergeracu, Jevgenij Oněgin, Josefina, Lucerna, Čestný soud atd. Začal intenzivně spolupracovat s Miroslavem Horníčkem. S ním se pustil do hry Tvrďák, která měla přes dvě stě padesát repríz. Své herecké schopnosti a talent projevil i na filmovém plátně a v televizi například ve filmech: Severní přístav (1954), Osudy dobrého vojáka Švejka (1956), Baron Prášil (1961), Limonádový Joe aneb koňská opera (1964), Bílá paní (1965), Sedm žen Alfonse Karáska (1967), Svatby pana Voka (1970), Noc na Karlštejně (1973), Jak utopit doktora Mráčka (1974), Zítra to roztočíme, drahoušku (1976), Nemocnice na kraji města (1977), Tajemství hradu v Karpatech (1981), Tři veteráni (1983), Slavné historky zbojnické (1985) a mnoho dalších. Miloval ho téměř celý národ. Byl celkem čtyřikrát ženatý, avšak první tři manželství se mu po krátké době rozpadla. Jeho manželkou byly Stella Zázvorková, Kateřina Soukupová a Jana Lichtenbergová. Jeho poslední láska, se kterou strávil zbytek života byla tanečnice Jana Křečková. S ní měl dceru Barboru. Po sametové revoluci se mu začal zhoršovat zdravotní stav. Mnohdy trpěl depresivními stavy, které mu působila maniodepresivní psychóza. Miloš Kopecký zemřel 16. února 1996 v pražské bohnické psychiatrické léčebně. Příloha 48

5.3. Pavel Vondruška Pavel Vondruška se narodil 15. listopadu 1925 v Českých Budějovicích. Tento jihočeský rodák vystudoval konzervatoř, poté dirigování, operní režii a dramaturgii na HAMU v Praze. Během studií působil jako korepetitor Národního divadla a dirigent Pražské zpěvohry. Objevil se v několika desítkách filmů například jako harmonikář Joska v legendárním seriálu Hospoda nebo jako tajemník v nezapomenutelné trilogii Zdeňka Trošky Slunce, seno. . . Ovládal několik cizích jazyků (francouzštinu, italštinu, španělštinu, němčinu, ruštinu, angličtinu,

15

srbochorvatštinu, latinu a esperanto). V letech 1951–1977 byl postupně dirigentem symfonického orchestru AUS, Moravské filharmonie Olomouc, opery Státního divadla Ostrava a Hudebního divadla v Karlíně (v posledních letech souběžně korepetitorem opery ND). V národním divadle je od roku 1977 dirigentem orchestru činohry (Vojna a mír, Lucerna, Měsíc nad řekou, Milenci z kiosku, Mrtvé duše, Periferie, Soud lásky, Každý něco pro vlast, Hamlet, Kočka na rozpálené plechové střeše, Sen noci svatojánské, Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, Romance pro křídlovku atd.), je také autorem a upravovatelem scénické hudby k řadě inscenací (Život Galileiho, Misantrop, Kazimír a Karolína, Podivní ptáci, Naši furianti, Bílá nemoc, Letní hosté. . . ), občas i hercem epizodních rolí (Figarova svatba, Faust, Obsluhoval jsem anglického krále, Dobrý člověk ze Sečuanu, Babička atd.). Ke dni 31. 7. 2009 ukončil pracovní poměr s Národním divadlem. V letech 1969–2010 byl členem divadla Járy Cimrmana, které opustil kvůli zhoršující se paměti. 28. prosince 2010 se ve Stavovském divadle vážně zranil pádem do orchestřiště při provádění turistů. Poté byl hospitalizován v pražské Motolské nemocnici. V sobotu 5. února 2011 následkům zranění podlehl. Příloha 49

5.4. Hugo Haas Hugo Haas, významný český režisér, filmový a divadelní herec, spatřil světlo světa 18. února 1901 v Brně v rodině židovského obchodníka s obuví. Studoval zpěv na brněnské konzervatoři. Po studiích v roce 1920 získal angažmá v Činohře Státního divadla Brno. V sezóně 1923/1924 působil ve Státním divadle Ostrava. To v roce 1924 opustil a odešel do pražského divadla Komedie. Odtud jej angažoval režisér Jaroslav Kvapil do Divadla na Vinohradech (1924–1929). V roce 1925 se stal členem souboru činohry Národního divadla v Praze, kde hrál například v inscenacích: Jan Žižka, Abraham Lincoln, M. D. Rettigová, Craigova žena, Docela nepočestně, Jaro národů, Kralevic Marko, Kupec benátský, Malajský šíp, Alžběta anglická, Dáma v bílém,

16

Zpívající Benátky, Aladin, Cokoli chcete čili večer tříkrálový, Edison, Jiří Poděbradský, Marie Antoinetta, Napoleonových sto dní, Bílá nemoc, R. U. R. atd. Za první republiky se proslavil především svými filmovými rolemi (Velbloud uchem jehly, Jedenácté přikázání, Kvočna, Poslední muž, Dům na předměstí, Život je pes, Mravnost nade vše, Kde se žebrá). Řadu filmů také režíroval (nejznámější adaptace Čapkovy Bílé nemoci z roku 1937). V roce 1939 dostal výpověď dostal výpověď z divadla z rasových důvodů a uprchla i s rodinou do USA. Jeho otec Zikmund i bratr Pavel bohužel zahynuli během války v koncentračním táboře. Do roku 1942 hrál divadlo v anglickém jazyce a vyučoval v herecké škole. V Hollywoodu se prosadil nejen jako herec, ale i jako scénárista, producent a režisér. Koncem 50. let se vrátil do Evropy. V roce 1961 se usadil ve Vídni, kde občas vystupoval v televizi. Kromě návštěvy při oslavách výročí Národního divadla v roce 1963 se už do vlasti nevrátil. Zemřel ve Vídni 1. prosince 1968 a je pochován vedle své matky na židovském hřbitově v Brně. Příloha 50

5.5. Vlasta Burian Vlasta Burian, též přezdívaný jako Král komiků, byl český divadelní a filmový herec, režisér, zpěvák, divadelní ředitel, spisovatel, podnikatel, imitátor a sportovec. Vlastním jménem se jmenoval Josef Vlastimil Burian a narodil se libereckému krejčímu a ochotníkovi Antonínu Burianovi 9. 4. 1891. V Liberci prožil prvních deset let svého života a 5. 5. 1901 se celá rodina přestěhovala do Prahy na Žižkov. S nevalným úspěchem navštěvoval obchodní školu a po jejím absolvování se stal učedníkem v obchodě s textilem. Jako mladý měl také velkou zálibu ve sportu. Vynikal zejména jako fotbalový brankář. Nejvýznamnější je jeho kariéra v klubu A. C. Sparty. Své bavičské nadání zpočátku uplatňoval převážně na večírcích svých přátel. Na jevišti se zpočátku objevoval jako parodista, imitátor a herec ve vedlejších rolích velkých divadel Na Vinohradech a Švandově divadle i v různých kabaretech,

17

jako byly Rokoko, Červená sedma, Bum, Revoluční Karla Hašlera a Montmartr. Jelikož neuposlechl povolávací rozkaz, byl v roce 1917 odveden přímo z vystoupení na venkově jako dezertér na frontu. Byl uvězněn a po amnestii si konec války odbyl ve vojenské kapele. Po válce převzal komické role v několika seriózních divadlech. V letech 1919–1923 účinkoval opět v kabaretech. Významné období se odehrálo v letech 1923–1944, během kterého účinkoval v činohře Národního divadla například v hrách: Prodaná nevěsta, Nezralé ovoce, Slaměný klobouk, Boxerský zápas atd. Zároveň hostoval jako operní sborista. Posléze, když se stal slavným, založil v roce 1925 vlastní divadlo (Burianovo divadlo, později Divadlo Vlasty Buriana, dnes Divadlo Komedie). 17. 8. 1928 se DVB přestěhovalo do Švandova divadla na Smíchov a roku 1930 do paláce Báňské a hnutí společnosti v Lazarské ulici. Od 1. 9. 1944 se v něm nehrálo, protože Joseph Goebbels nechal uzavřít všechna divadla v Říši. Po válce bylo znárodněno a přejmenováno na Divadlo kolektivní tvorby a Burian neprávem nařčen z kolaborace a vězněn. Ve svém divadle vybudoval dokonce i vlastní kino a módní salón. Jeho divadlem prošlo mnoho skvělých herců (Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl a další). Jako jeden z našich největších komiků natočil také řadu filmů. V letech 1923 – 1956 účinkoval ve 4 němých a 36 zvukových filmech, většinou v komediích. K pěti svým filmům natočil německé verze a jeden vznikl v českopolské koprodukci. Natáčel s režiséry Karlem Lamačem a Martinem Fričem. Za film U snědeného krámu obdržel Bílou stuhu a v roce 1942 získal za své herectví Státní cenu. Filmy: C a k. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Ducháček to zařídí, U pokladny stál, Dvanáct křesel, Revizor, Hrdinný kapitán Korkorán, Přednosta stanice, Zlaté dno, Slepice a kostelník, Nejlepší člověk, Byl jednou jeden král atd. Byl také oblíbeným rozhlasovým hercem. Zajímavé také je, že za každou roli dostával honorář přesahující sto tisíc korun, zatímco velké filmové dámské hvězdy, jako byla například Lída Baarová, dostávaly za roli pouze deset tisíc korun. Mnoha filmům bylo vyčítáno, že jsou filmy pouze jednoho muže, kde ostatní jsou jenom stíny. Burianovo herectví stálo na improvizaci, černém i laskavém humoru a satiře. Dokázal imitovat ptáky, zvířata, hudební nástroje, 18

gramofon i větrák. V soukromí byl však melancholický, náladový a měl deprese. Trpěl maniodepresivními stavy, a proto se často zavíral ve své vile v Dejvicích. Vlasta Burian byl velmi populární, jeho tvář a jméno byly často využívány reklamou. Obchodníci po něm pojmenovali i bonbóny ,,Burianky” a také nově vyšlechtěné růže ,,Růže Vlasty Buriana”. Zemřel 31. 1. 1962 v Praze na plicní embolii, doma, v blízkosti své věrné družky Niny. Ta zemřela o 9 týdnů později údajně na jeho hrobě na vyšehradském hřbitově. Po jeho smrti bylo odhaleno několik pamětních desek (jeho vila v Dejvicích, stadion A. C. Sparty…) a dokonce i jeho figurína ve Voskovém muzeu. Příloha 51

5.6. František Filipovský Tento legendární filmový a divadelní herec se narodil v Přelouči dne 23. 9. 1907 v rodině skladatele a hudebníka Františka Filipovského staršího. Jeho otec byl členem orchestru Prozatímního divadla a jeho syn po něm zdědil velké hudební nadání. Od dětství vystupoval v ochotnických představeních a na jevišti se pohyboval i během studií. Své první profesionální zkušenosti s divadlem získal při spolupráci s kočovnou divadelní společností Hanuše Kleina s názvem Jihočeská činohra. Po studentských hereckých začátcích a maturitní zkoušce na gymnáziu absolvoval abiturientský kurz na obchodní akademii a posléze v letech 1929–1933 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku, avšak tyto studia bohužel nedokončil. František Filipovský má za sebou dlouholeté a pestré putování po pražských divadlech, ztvárnil nespočet divadelních rolí. V sezóně 1929/1930 působil ve Velké operetě, v těchto letech byl také členem Voice-Bandu E. F. Buriana a Moderního studia J. Frejky. V sezóně 1930/1931 hrál i režíroval v Intimním divadle a ve smíchovské Aréně. Odtud přešel v roce 1931 do Osvobozeného divadla, kde setrval

19

až do jeho uzavření v roce 1938. Za nacistické okupace působil v sezóně 1939/1940 ve Švandove divadle, v letech 1940-1942 v žižkovském Moderním divadle a v letech 1942-1944 v divadle Uranie. Od 1. 8. 1945 byl až do odchodu do důchodu dne 31. 7. 1992 členem činohry Národního divadla, kde si zahrál nejméně stovku rolí (hry: Zkrocení zlé ženy, Lakomec, Višňový sad, Kutnohorští havíři, Prodaná nevěsta, Loupežník, Hamlet, Konec masopustu, Měsíc na vsi, Rasputin, Misantrop, Penězokaz, Pražský žid, Car Ivan Hrozný, M. D. Rettigová, Revisor, Cyrano z Bergeracu, Jánošík, Sluha dvou pánů a mnoho dalších). Od 50. let hostoval na malých pražských scénách (Semafor, Viola). Na filmovém plátně se poprvé objevil v roce 1932. Počet jeho divadelních rolí je srovnatelný s rolemi ve filmu a televizi například: inspektor v Šest medvědů s Cibulkou, Bertík v Jak utopit doktora Mráčka, král v pohádce Honza málem králem, chemikář v Marečku, podejte mi pero, děda Liška v Což takhle dát si špenát, barona v Jak se budí princezny, děda Novák v Co je doma, to se počítá, pánové…, umělec Valerián v Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, Mrázek v Vražda v hotelu Excelsior, účetní v Hotel Modrá hvězda, astrolog v Císařův pekař, Pekařův císař, student Krhounek a Mazánek ve filmech Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše atd. Osobitým vybočením z nenápadné anonymity filmového dabingu je například jeho hlasová interpretace francouzského komika Louise de Funese. Jako jednomu z mála se podařilo opravdu dokonale splynout v jednu osobu. O vynikajících hlasových schopnostech přesvědčil také rozhlasovou četbou. Za život mu bylo uděleno několik cen. Mezi nejvýznamnější patří titul zasloužilý umělec 1958 a roku 1984 obdržel titul národní umělec. Navždy nás opustil dne 26. 10. 1993 v Praze. Příloha 52

20

5.7. Ema Destinnová Ema Destinnová, světově proslulá česká operní pěvkyně, se narodila 26. 2. 1878 v rodině bohatého kulturního mecenáše Emanuella Kittla v Praze. Ema, vlastním jménem Emílie Pavlína Kittlová, si svůj umělecký pseudonym zvolila z vděčnosti ke své profesorce Destinnové-Lowelové, o které studovala zpěv v letech 1892–1896. Navštěvovala rovněž dramatickou školu Národního divadla. Již tehdy se začala zajímat o divadelní prkna, a přihlásila se k pohostinskému vystoupení s divadelním souborem K. Stockého, který od konce roku 1894 pořádal představení v Národním domě na Vinohradech, a tím si pomalu ale jistě začala dláždit cestu ke slávě. V roce 1897 se poprvé snažila prorazit v Národním divadle, ale byla odmítnuta. V Drážďanech však dostala angažmá v Dvorní opeře, kde vystoupila roku 1897 jako Santuzza v Mascagniho Sedláku kavalírovi. Její úspěch byl tak velký, že ji okamžitě přijali k pětileté spolupráci v berlínské Státní opeře. V roce 1901 zpívala Destinnová na Wagnerovských operních slavnostech v roli Senty v opeře Bludný Holanďan a měla veliký ohlas. Ema Destinnová se stala primadonou berlínské opery, v níž vystoupila v padesáti úlohách během deseti let. V roce 1901 hostovala v ND v titulní roli Bizetovy Carmen a Thomasovy Mignon a větší odezvou u obecenstva než u hudební kritiky. Podruhé se v ND objevila v roce 1903 v úloze Smetanovy Mařenky (Prodaná nevěsta) a opět jako Mignon. Roku 1905 zazářila v londýnském operním domě Covent Garden v titulní roli Pucciniho Madam Butterfly. Zde působila až do roku 1914 a opět od roku 1919. V roce 1904 zde měla tu čest poprvé zpívat s Enricem Carusem. Po úspěšných hostováních ve Vídni, Londýně, Praze a Paříži byla tato obdivovaná sopranistka v roce 1908 pozvána do newyorské Metropolitní opery, kde ztvárnila samozřejmě řadu nepřekonatelných rolí a v roce 1910 zde opět zpívala po boku jednoho z nejslavnějších tenorů všech dob Enrica Carusa. Ema Destinnová hostovala v Národním divadle více než osmdesátkrát, a to

21

v letech 1901–20. 3. 1924. Mezi její nejlepší herecké výkony v ND patří role v hrách: Prodaná nevěsta, Mignon, Carmen, Dalibor, Libuše, Afričanka, Bludný Holanďan, Šárka, Tosca, Don Juan, Madame Butterfly atd. V roce 1908 byla jmenována čestným členem ND. Každé její vystoupení bylo považováno za kulturní událost mimořádného rozsahu pro současnost i další rozvoj českého a světového operního umění. Mimo ND hostovala v Plzni, ve Státním divadle Brno, Státním divadle Ostrava, Slovenském národném divadle v Bratislavě a v Olomouci. V roce 1916 se vrátila na trvalo do Čech. Před válkou měla její vystoupení význam především kulturně společenský, ale za války nabývala funkce demonstrativně politické. Kvůli údajné špionáži ji uvěznili na jejím zámku ve Stráži nad Nežárkou v domácím vězení. V roce 1917 byla v Národním divadle vítána jako vlastenka neskrývaně protimonarchistického myšlení. Na konci koncertů zpívala českou národní hymnu. Po převratu v roce 1918 se snažila obnovit své mezinárodní postavení, ale stále více se zaměřovala na koncertní činnost (v Londýně festival československé hudby a jedenáctkrát v Covent Garden) a vzdávala se divadelního působení. Těžce onemocněla a včasná operace jí zachránila život. V roce 1925 podnikla krátké turné po Jugoslávii a Bratislavě. V roce 1928, u příležitosti 10. Výročí vzniku republiky, zpívá svůj poslední koncert v Londýně. Nakonec se stáhla na svůj zámek ve Stráži nad Nežárkou a jen příležitostně zpívala na koncertech. Rok před svou smrtí začala soukromě vyučovat zpěv. ,,Není ničeho horšího, než když se musíte dívat na starou ženu na jevišti ,bylo její životní krédo, na základě kterého se rozhodla dobrovolně odejít ze scény. V Československu byla oslavována a ctěna jako národní hrdinka. Její soprán se stal symbolem čisté krásy. Bravurně zvládla repertoár, více než 80 velkých operních rolí. Zkomponovala několik písní a napsala mnoho básní a románů. Byla vynikající interpretkou děl Wolfganga Amadea Mozarta, Richarda Wagnera a italské operní hudby, ale zářila rovněž v českých dílech Smetany a Zdeňka Fibicha. Zemřela 28. 1. 1930 během operace očí v Českých Budějovicích. Její poslední cesta byla na hřbitov českých velikánů na Vyšehradě. Její život je zachycen ve filmu 22

Božská Ema a její nezapomenutelná tvář je spodobněna na české 2000korunové bankovce. Příloha 54

5.8. Lída Baarová Lída Baarová, neodmyslitelná hvězdná součást českého i mezinárodního předválečného a válečného filmu, se narodila 7. září 1914 v Praze-Nuslích. Její otec, Karel Babka, musel narukovat a domů jezdil jen na krátké dovolenky. Po roce 1918 pracoval jako úředník pražského magistrátu. Její matka byla na nejlepší cestě stát se operní pěvkyní, ale rodina byla proti, a tak zpívala jen ve sboru. Lída vyrůstala ve velice umělecky založené rodině a kulturním prostředí. Roku 1924 byla přijata na gymnázium a začala brát hodiny tance. V druhém ročníku střední školy se rozhodla zkusit divadelní konzervatoř. První pokus jí bohužel nevyšel, a proto se následující rok učila u Anny Suchánkové, členky Národního divadla. Příští rok ji přijali. Od tohoto okamžiku nastartovala svou hereckou kariéru, zejména jako představitelka sličných dívek a mladých půvabných žen. Ve druhém ročníku konzervatoře si jejího talentu všimli filmaři a nabídli jí hlavní roli ve filmu ,,Kariéra Karla Čamrdy”. Ludmila Babková tuto roli s radostí přijala a tehdy vznikl její umělecký pseudonym Lída Baarová. Film měl premiéru o Vánocích roku 1931. Jelikož natáčení bylo v rozporu se školním řádem, Lída po vánočních prázdninách školu dobrovolně opustila. Ve 30. letech opustila i svou rodnou Prahu a začala natáčet v hitlerovském Německu. Tam poznala lože tehdejšího německého ministra propagandy Josepha Goebbelse. Jednu chvíli se ji dvořil i sám Adolf Hitler. Lída však Hitlerovy návrhy nepřijala a on se stáhl. Lída prodělala ve svém životě mimoděložní těhotenství, po kterém již nemohla mít děti. V roce 1938 bylo Lídě zakázáno filmování v Německu a na příkaz samotného Hitlera musela Německo opustit. V roce 1941 odešla do Itálie, avšak po obsazení Říma se

23

filmovat přestalo a Lída se vrátila do Prahy. V roce 1945 uprchla do Bavorska, ale krátce před cílem ji zajali američtí agenti a byla dopravena do mnichovské věznice. Byla obviněna za údajnou kolaboraci, mučena a vyslýchána. Výslechů se museli zúčastnit také její rodiče. Lídinu matku při jednom z nich postihl srdeční záchvat, na který zemřela. Ani sestra Zorka nevydržela psychický nátlak a v roce 1946 spáchala sebevraždu. Rok a půl byla vězněna a po propuštění 24. 12. 1946 se v roce 1947 provdala za loutkaře Jana Kopeckého, se kterým hrála loutkové divadlo. Blížil se únor 1948 a Kopeckým naplánovali útek do Rakouska. Lída však onemocněla a nastoupila do sanatoria Kurta Lundwalla. Její manžel mezitím odjel za moře a Lída za ním odcestovala později, se kterým se po návratu rozvedla. Ocitla se v Římě, kde na ní nezapomněli a opět ji angažovali do svých filmů. Spolupracovala s režiséry světového formátu jako byli například: Roberto Rossellini, Vittorio de Sica a Frederico Fellini. Svou filmovou dráhu ukončila v roce 1956, ale zbylo jí ještě divadlo. V roce 1965 jí zemřel otec. Po smrti lékařovy ženy se v roce 1969 Lída a Kurt vzali. Manželství však netrvalo dlouho, protože Lundwall v roce 1972 zemřel. Ve svém těžkém a dlouhém životě nezanevřela ani na divadelní prkna. V letech 1931–1942 se stala váženou členkou Národního divadla, během kterých ztvárnila především hlavní role v několika hrách například: Alžběta Anglická, Právo na hřích, Josef Mánes, Romance, Domov, Liloffe atd. Do hereckého nebe vstoupila 27. října 2000. Příloha 55

5.9. Věra Galatíková Věra Galatíková, česká divadelní i filmová herečka a úspěšná dabérka, pochází ze Zlína, kde se 19. srpna 1938 narodila. V roce 1958 maturovala na Pedagogické škole, po které v roce 1962 absolvovala studium herectví na brněnské JAMU. V letech 1962–1967 působila

24

ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde ztvárnila převážně titulní role například: Královna Kristina, Blažena (Mnoho povyku pro nic), Sylvie (Stenotypisté) aj. V následujícím období 1967–1972 hrála v Činoherním klubu v Praze (hry: Višňový sad, Candid, Na ostří nože aj.). Jejím dalším působištěm bylo Divadlo S. K. Neumanna (1972–1979) a Městská divadla pražská (1979–1993), ve kterých si zahrála v hrách: Přelet nad hnízdem kukačky, Achterloo, Julie, ty jsi kouzelná, A nezbývá než se smát atd. 1. 1. 1993 zahájila činnost v Národním divadle. V činohře se na jevištních prknech objevila v hrách: Divoká kachna, Smrt obchodního cestujícího, Radúz a Mahulena, Cymbelín, Dorotea, John Gabriel Borkman, Marie Stuartovna, Maryša, Idiot, Prvotřídní ženy. Pracovní poměr v ND ukončila ke dni 15. 11. 2005. V roce 1994 se stala nositelkou Ceny Thálie za roli Hekabé v inscenaci Euripidovy tetralogie Pokořitelé Tróje (divadlo Labyrint). V roce 1995 získala Cenu diváků 1994 za dabing. Hlas propůjčila například francouzské herečce Annie Girardotové. Za celoživotní mistrovský dabing také obdržela v roce 2000 Cenu Františka Filipovského. Stala se manželkou herce Ladislava Freje, se kterým měla syna Ladislava Freje mladšího a dceru Kristýnu. Jako silná kuřačka bojovala posledních 5 let života s nádorovým plicním onemocněním, kterému 21. 12. 2007 podlehla. Předtím se však paradoxně angažovala v protikuřácké kampani. Příloha 56

5.10. Blažena Holišová Blažena Holišová se narodila 11. 7. 1930 v Nenkovicích. Pocházela z prostých poměrů, její otec bal rolníkem a ona sama se vyučila švadlenkou. Pracovala v textilních závodech v Prostějově a Brně, po zvládnutí dělnické přípravky se přihlásila ke studiu herectví na brněnské JAMU, kterou absolvovala v roce 1956. První herecké zkušenosti získala na brněnských scénách (Divadlo Julia Fučíka 1956 – 1959 a Státní divadlo Brno 1959–1960). Od 1. 2. 1960 do 30. 11. 1992 působila

25

v souboru činohry Národního divadla v Praze. Ztvárnila desítky rolí například v hrách: Strakonický dudák, Drahomíra a její synové, Poprask na laguně, Sadař a stín, Sen noci svatojánské, Lucerna, Dnes ještě zapadá Slunce nad Atlantidou, Ze života hmyzu, Cesta do Ameriky aneb Lesní panna, Hrubiáni, Šumař na střeše, Měšťáci, Naši furianti, Faust, Vévodkyně valdštejnských vojsk, Dantonova smrt… Významná je i její kariéra filmové herečky. Filmovat začala konce 50. let. Před filmovou kamerou začínala rolemi obyčejných sympatických dívek. V pozdější době spolu s Mílou Myslíkovou představovaly prototypy rozšafných a rázných manželek, matek a tchýní, jejichž srdce je ve skutečnosti hoří láskou. Během této éry si zahrála ve filmech: Sanitka, Slavnosti sněženek, Pozor, vizita!, Předeme, předeme zlatou nitku, Indiáni z Větrova, Brácha za všechny peníze, Můj brácha má prima bráchu, Jak básníkům chutná život, Četnické humoresky, Hospoda, Není houba jako houba, Žena za pultem, Kladiva na čarodějnice, Škola otců atd. Od počátku 90. let se objevuje už jen v televizi. Zemřela 7. 4. 2011 po dlouhé těžké nemoci. Příloha 57

6. TOP 5 umělců Národního divadla současnosti Samozřejmě i v dnešní době se na naší scéně objevuje spousta vynikajících herců, kteří v nás dokážou vyvolat radost, smích i pláč a soucit. Mezi ně patří desítky, možná stovky, herců a hereček, ale já jsem vybrala, podle mě, nejznámější a nejlepší, o kterých referuji v následujících kapitolách.

6.1. Iva Janžurová Přední česká herečka, Iva Janžurová, se narodila 19. 5. 1941 v Žirovnicích. Po studiích herectví na DAMU v Praze (1959–1963) nastoupila do svého prvního angažmá v Divadle F. X. Šaldy v Liberci (1963/1964). Po roce přešla do Vinohradského divadla, kde setrvala 23 let (1964–1987), během kterých herecky

26

dospívala a zrála. V roce 1987 přišla do činohry Národního divadla. Za uplynulých 20 let zde ztvárnila dlouhou řadu různorodých postav (hry: Racek, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Vy jste Jan, Ze života hmyzu, Sbohem Sokrate, Divoká kachna, Nobel, Marie Stuartovna, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, Sněhová královna, Mikve, Konec masopustu atd.) Ve filmu se poprvé objevila v 60. letech 20. století. Po několika epizodních rolích spolupracovala s režisérem Karlem Kachyňou, který ji v roce 1966 obsadil do svého filmu Kočár do Vídně. Hrála nejen dramatické, ale i legendární komediální postavy (filmy: Světáci, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Zítra to roztočíme, drahoušku, Co je doma, to se počítá pánové, Pane, vy jste vdova!, Homolka a tobolka, Drahé tety a já, Marečku, podejte mi pero!, Páni kluci, Což takhle dát si špenát, Chyťte doktora, Jak se točí Rozmarýny, Nemocnice na kraji města, Arabela, Létající Čestmír, Cukrárna, O princezně, která ráčkovala a desítky dalších). V roce 1977 podepsala Antichartu. Za svou hereckou činnost získala řadu ocenění. V roce 1998 obdržela Cenu Alfréda Radoka za ztvárnění Winnie v Becketově hře Štastné dny. V roce 2006 jí prezident republiky udělil Medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Jejím celoživotním partnerem je herec a režisér Stanislav Remunda, se kterým má dcery Theodoru a Sabinu. Neštěstí se nevyhnulo ani Ivě Janžurové, která si 11. 1. 2011 během představení kvůli momentální zdravotní indispozici a následnému pádu způsobila ošklivé poranění hlavy. Příloha 58

6.2. Miroslav Donutil Jeden z nejlepších a nejrespektovanějších českých herců současnosti a člen činohry Národního divadla v Praze se narodil 7. 2. 1951 v Třebíči a vyrůstal ve Znojmě i Brně. Původně uvažoval o kariéře novináře a lesního inženýra, nicméně nakonec se v něm

27

zúročily rodinné geny (rodiče nadšeně ochotničili a dědeček patřil k nezapomenutelným vypravěčům s výjimečným smyslem pro humor) a skončil na brněnské JAMU. Už během studií hostoval na scéně brněnského divadla Husa ne provázku a po absolutoriu (1973) sem také nastoupil do svého prvního angažmá. Vydržel tu plných sedmnáct let a ztvárnil řadu nádherných rolí (mj. Nikolu Šuhaje v Baladě pro Banditu, Kašpárka v Donu Šajnovi, Richard III. a další postavy v Shakespearománii…), nicméně film a televize jeho talent stále přehlížely. Zářil sice v titulní roli filmové adaptace Balady pro banditu, ale jednalo se o výjimku, v oněch letech dostával spíš menší a epizodní role (např. zasněný podomek v Postřižinách). Zásadní zlom v jeho kariéře nastává roku 1990, kdy se stal členem činohry pražského Národního divadla. Prakticky okamžitě se stává jednou z největších hvězd souboru (hry: Jak se vám líbí, Strýček Váňa, Divoká kachna, Sluha dvou pánů, Višňový sad, Sen noci svatojánské, Hamlet, Mnoho povyku, Romeo a Julie, Naši furianti, Revizor, Don Juan, Být či nebýt, Věc Makropulos atd.) a televizí i filmem náhle velmi vytěžovaným hercem (filmy a seriály: Tankový prapor, Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Černí baroni, Pelíšky, Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, Želary, Román pro ženy, Četnické humoresky, vlastní pořad 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem, Román pro muže a mnoho dalších). Věnuje se i dabingu a působí jako komik a také vypravěč. Získal řadu ocenění (nejvýznamnější Český lev 1998 v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za film Pasti, pasti, pastičky a umístění v anketě TýTý). Příloha 59

6.3. Libuše Havelková Libuše Havelková, rozená Drboutová, se narodila 11. 5. 1924 na jihu Čech v Českých Budějovicích. Zde prožila své dětství, které měla těžké, protože jí v jejich pouhých

28

6 letech zemřel otec. Maminka provozovala malý obchod a všechnu energii investovala do svého skromného podnikání a do zabezpečení rodiny. Tato slavná herečka snila o hvězdné kariéře již na základní škole, a tak v letech 1941–1944 a 1945–1946 studovala na dramatickém oddělení Konzervatoře Praha. Během těchto studií byla nuceně nasazena na práci do Berlína a škola byla uzavřena. Po válce v letech 1946–1948 pokračovala na Divadelní fakultě AMU. Byla jednou ze zakladatelek školního divadla Disk. S tímto souborem vystupovala v divadle Alhambra. Spolu s celým ročníkem absolventů odešla v roce 1948 do Státního divadla Ostrava, kde se seznámila s hudebním skladatelem Svatoplukem Havelkou. Známost završili svatbou, po které se jim narodila dcera Daniela a syn Ondřej, současný známý herec a hudebník. Po letech tento vztah skončil rozvodem. Z Ostravy odešla do Divadla E. F. Buriana (1951–1959), kde též vyučovala. V sezóně 1959/1960 byla mimo divadlo. Velmi významným obdobím jejího života bylo působení na prknech Národního divadla a to v letech 1960–1991. Vytvořila mnoho zajímavých postav v desítkách hrách například: Naši furianti, Maryša, Revizor, Strakonický dudák, Lucerna, Osamění, Cesta do Ameriky aneb Lesní panna, Hrubiáni, Rasputin, Měsíc nad řekou, Z pohádky do pohádky, Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Broučci atd. Nesmíme zapomenout ani na pedagogickou činnost Libuše Havelkové. Od roku 1952 vyučovala externě na DAMU jevištní řeč a mluvený projev, v roce 1959 se zde stala odbornou asistentkou a od roku 1975 působila jako docentka a proděkanka. Výuku na DAMU ukončila odchodem do důchodu, ale ještě poté se věnovala studentům na pražské konzervatoři. Prvním filmem, kde měla výraznější roli se v roce 1956 stala Robinsonka, ve kterém ztvárnila postavu Toničky. V mládí si zahrála například ve filmech: Florenc 13:30, Král Šumavy, Starci na chmelu, Ostře sledované vlaky, Noc nevěsty a další. Český film postupně v herečce objevil ideální představitelku obětavých maminek a laskavých babiček. Takové role bravurně vystihla například ve filmech a seriálech: Nejmladší z rodu Hamrů, Tajemství proutěného košíku, My všichni 29

školou povinní, Babičky dobíjejte přesně, Nemocnice na kraji města, O štěstí a kráse, Hříšní lidé města pražského… Hrála téměř vždy kladné postavy s výjimkou pohádkové komedie Perníkový dědek a hororové povídky Guláš ze seriálu Drákulův švagr. V posledních letech se věnovala moderování pořadů pro nejmenší zejména moderování cyklu Kouzelné školky. Příloha 60

6.4. Jana Hlaváčová Jana Hlaváčová je známá česká herečka, která se narodila 26. 3. 1938 v Praze. Zájem o divadlo projevila již v brzkém mládí díky svému otci, vášnivému ochotníkovi. Po maturitě na gymnáziu absolvovala v roce 1960 Divadelní fakultu AMU. Její první angažmá dostala v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila období v letech 1960–1965. Od 23. 7. 1965 do 9. 11. 1990 působila jako členka činohry Národního divadla. Za toto vrcholné období zde stihla ztvárnit přes šest desítek rolí například v hrách: Věc Makropulos (Emilia Marty), Misantrop (Celimena), Hamlet (Gertruda), Macbeth (Lady Macduffová), Višňový sad (Varja), Strakonický dudák (Lesana), Dnes ještě zapadá Slunce nad Atlantidou (Kleito) atd. Na této první scéně setrvala téměř čtvrt století, ale nakonec spolupráci s ND ukončila pro neshody s tehdejším vedením činohry. V současnosti se na prknech ND objevuje jen jako host. Od roku 1994 je členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Na filmovém plátně se uvedla už jako vysokoškolská studentka rolí průvodkyně Čedoku Mefistofely v úspěšné komedii Kam čert nemůže režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1959. Od 70. let hraje i v kostýmních úlohách historických osobností (Tajemství velikého vypravěče, Koncert na léta, Lev s bílou hřívou, Veronika). Do paměti diváků se zapsala hlavně jako sestra Tonička z filmů o ,,Básnících” s Pavlem Křížem a Davidem Matáskem v hlavní roli. Významně se uplatnila i v televizních inscenacích a dabingu.Spolupracuje s rozhlasem a pedagogicky působí na DAMU. Naposledy se objevila v televizním seriálu

30

Hraběnky nebo Dokonalý svět. V současné době účinkuje také v pořadu pro děti Kouzelná školka na ČT 1. Za svůj život se jí podařilo nasbírat několik ocenění například: zasloužilá členka ND (1980), titul zasloužilá umělkyně (1985), titul národní umělkyně (1988) a cena Thálie – činohra (1996). Prvním manželem Jany Hlaváčové byl herec Jiří Michný, který však zemřel. Z tohoto svazku má dceru Terezu. Posléze se provdala za herce Luďka Munzara, se kterým má dceru herečku Barboru Munzarovou (Pavla Pusenská z Ordinace v růžové zahradě 2). Její mladší sestra Dana Hlaváčová je také herečka (Jen ho nechte ať se bojí, Tajemství proutěného košíku). Příloha 61

6.5. Bořivoj Navrátil Český divadelní i filmový herec a interpret čtených textů, Bořivoj Navrátil, se narodil 26. září 1933 v Kroměříži. Zpočátku se divadlu věnoval jako ochotník. Po absolutoriu brněnské JAMU roku 1956 nastoupil do svého prvního angažmá v divadle v Českém Těšíně. Poté hrál jednu sezónu v Opavě ve Slezském divadle a dále ve Státním divadle Ostrava. V roce 1961 se stal členem činohry pražského Národního divadla, kde strávil úctyhodných a velice plodných 31 let (hry: Hamlet, Smrt Hippodamie, Antigona, Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, Veselé windsorské paničky, Romeo a Julie, Tramvaj do stanice Touha, Cesta do Ameriky aneb Lesní panna, Hrubiáni, Šumař na střeše, Macbeth, Zkrocení zlé ženy, Cyrano z Bergeracu a desítky dalších. V roce 1992 z ND odešel a od té doby je bez stálého divadelního angažmá. V současné době hostuje v Divadle Celetné, v Činoherním klubu a v Divadle Pod Palmovkou. Trvale spolupracuje s televizí a českým filmem. Neodmyslitelná je i jeho dlouholetá spolupráce s Českým rozhlasem. Jako pedagog působil více než 20 let na pražské konzervatoři, kde vyučoval

31

herectví a přednes melodramatu. V současné době bojuje s rakovinou střev. Příloha 62

32

Literatura http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%A1_sc%C3%A9na_(Praha) http://cs.wikipedia.org/wiki/Stavovsk%C3%A9_divadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/Divadlo_Kolowrat http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_divadlo http://cs.wikipedia.org/wiki/Prozat%C3%ADmn%C3%AD_divadlo http://www.narodni-divadlo.cz/ http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=divadlo.aspx http://referaty-seminarky.cz/narodni-divadlo-3/ http://ticketexpress.cz/cs/kultura/kam-v-praze/narodni-divadlo-novorenesancniskvost-architekta-zitka.html http://www.narodni-divadlo.estranky.cz/clanky/narodni-divadlo---historie.html http://archiv.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cs&pn=356affcc-f301-3000-85ffc11223344aaa&sz=0&dk=Umelci_Abc.aspx&abc= http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=casopis.aspx http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=221&sz=0& abc=K&pn=356affcc-f301-3000-85ffc11223344aaahttp://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&j u=221&sz=0&abc=K&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=248&sz=0& abc=V&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=2014&sz=0 &abc=H&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://www.herecka.cz/275/holisova-blazena http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=2447&sz=0 &abc=K&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=1881&sz=0

33

&abc=H&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=7119&sz=0 &abc=B&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=1705&sz=0 &abc=F&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=1488&sz=0 &abc=D&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=198&sz=0& abc=G&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=200&sz=0& abc=J&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=2074&sz=0 &abc=H&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa http://archiv.narodnidivadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=559&sz=0& abc=N&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín; ŠPETLÁKOVÁ, Naďa: Česko A-Z UNIVERSUM, 2. vydání, Praha, Nakladatelství Svojtka&Co.2007, ISBN 978-80-242-2028-4 SOCHROVÁ, Marie: Literatura v kostce pro SŠ, 2. vydání, Praha 10, Nakladatelství Fragment 2009, ISBN 978-80-253-0652-9 KRATOCHVÍL, Miloš Václav: Národ sobě, 1. vydání, Praha, Vydavatelství a nakladatelství ROH 1983, ISBN 24-051-83 ČERNÝ, František; KOLÁROVÁ, Eva: Sto let Národního divadla, 1. vydání, Praha, Nakladatelství Albatros 1983, ISBN 13-801-83 ŠNEJDAR, Josef a kolektiv: Národní divadlo, 2. vydání, Praha, Nakladatelství Olympia 1987, ISBN 59-120-86 KUNGH, Verlag, Wolfgang: Svět, 1. vydání, Praha, Euromedia Group, k. s., ISBN 80242-1757-0 http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=casopis.aspx

34

Anotace Divadlo je hra na skutečnost, v podstatě hra o smyslu skutečnosti. Tím se zařazuje do oblasti umění, které ve všech svých druzích také nic jiného nedělá, než že hledá smysl života, člověka, světa, aby pak nalezené mohl předat ostatním.

Toto téma se mi zpracovávalo velmi dobře, jediným úskalím pro mě byl určený rozsah práce. Myslím, že když je to naše závěrečná práce, které má naše dosavadní studium uzavřít, měla by mít odpovídající obsah, formu i rozsah a ne jenom nějaké 3 stránky.

35

Přílohy Příloha 1 Virtuální prohlídka Exteriér ND http://www.virtualtravel.cz/praha/nove-mesto/narodni-divadlo.html Příloha 2 Virtuální prohlídka Pohled z Žofína http://www.virtualtravel.cz/praha/stare-mesto/pohled-z-zofina.html Příloha 3 Virtuální prohlídka celé budovy Národního divadla http://www.artofreality.com/index.php/reference Příloha 4 Logo ND

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.narodni-divadlo.cz/graphics/logond-print.gif&imgrefurl=http://www.narodnidivadlo.cz/&usg=__8LnK18A2nM9NZVQVqSSmGOygD9Q=&h=53&w=308&sz=6&hl =cs&start=0&zoom=1&tbnid=lffWLoytNEr6PM:&tbnh=42&tbnw=246&ei=_RjZTZr7F 82Dswa7xrT4Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdiva

36

dlo%2Blogo%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280%26bih%3D933 %26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=452&vpy=147&dur=12679&hovh=42& hovw=246&tx=169&ty=24&sqi=2&page=1&ndsp=29&ved=1t:429,r:1,s:0 Příloha 5 Národní divadlo Praha

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pragap.com/fotografie/narodni_di vadlo_praha_budova.jpg&imgrefurl=http://www.pragap.com/cs/divadla/narodnidivadlo/&usg=__Qg5xgNHMp5Qqk4sK2yB9KNdS4Z4=&h=480&w=756&sz=100&hl= cs&start=0&zoom=1&tbnid=VEjyAEfFbGOM7M:&tbnh=112&tbnw=176&ei=Ch7ZTY nXMcHUtAaLO33Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bpr aha%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm% 3Disch&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=360&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:0,s:0 &tx=127&ty=41

37

Příloha 6 Národní divadlo Praha

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.zamkyhrady.eu/img/pamatky/1237850963.jpg&imgrefurl=http://www.zamkyhrady.eu/pamatky-narodni-divadlo-prahadetaily,3&usg=__fMfK5njj0cE1cWKlapC2Vd8GKsk=&h=281&w=399&sz=22&hl=cs&s tart=0&zoom=1&tbnid=YmVogvJZf9eGaM:&tbnh=138&tbnw=176&ei=Ch7ZTYnXMc HUtAaLO33Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bpr aha%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm% 3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=498&vpy=126&dur=337&hovh=188&hovw=268 &tx=152&ty=135&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:2,s:0

38

Příloha 7 Národní divadlo Praha

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.hotelberanek.com/UserFiles/Imag e/praha/divadlo.jpg&imgrefurl=http://www.hotelberanek.com/cs/praha-pragueprag-praga/&usg=__goZZSpZS7oB4GIlXvDA2tIVnEA=&h=344&w=500&sz=78&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=mv35bH CMde1n8M:&tbnh=134&tbnw=176&ei=Ch7ZTYnXMcHUtAaLO33Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bpr aha%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm% 3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=833&vpy=275&dur=1909&hovh=186&hovw=271 &tx=146&ty=95&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:10,s:0

39

Příloha 8 Národní divadlo Praha

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.gfg.cz/gallery/albums/userpics/10 001/narodni_divadlo.jpg&imgrefurl=http://www.gfg.cz/gallery/displayimage.php%3 Falbum%3D9%26pos%3D1&usg=__4UuCX4rKqf66sutyT6AKE5uPvU=&h=620&w=980&sz=264&hl=cs&start=0&zoom=1&t bnid=Wu-PQaXuscPAgM:&tbnh=144&tbnw=198&ei=Ch7ZTYnXMcHUtAaLO33Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bpr aha%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm% 3Disch&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=309&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:18,s: 0&tx=108&ty=27

40

Příloha 9 Národní divadlo na mapě Prahy

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.restaurantparnas.cz/images/mapa. jpg&imgrefurl=http://www.restaurantparnas.cz/index.php%3Flang%3Dcz%26akce% 3Dkontakt&usg=__er_l8qGGQQ6LiUzxHl4RO1TFnqo=&h=385&w=567&sz=210&hl=c s&start=114&zoom=1&tbnid=S2B2Tns5rW3qeM:&tbnh=116&tbnw=171&ei=Ch7ZTYn XMcHUtAaLO33Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bpr aha%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm% 3Disch0%2C3300&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=117&vpy=644&dur=478&hovh=185& hovw=273&tx=166&ty=124&sqi=2&page=5&ndsp=30&ved=1t:429,r:24,s:114&biw=128 0&bih=933

41

Příloha 10 Národní divadlo Praha

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://files.bezva-parta.webnode.cz/200000211bc834bd7cc/Praha%2520Narodni%2520divadlo.jpg&imgrefurl=http://bezvaparta.webnode.cz/news/narodni-divadlo/&usg=__Vq-5fWqoDQk5lo5f4zqovIJOIM=&h=323&w=500&sz=49&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=_9ABO3iMqiotTM:&t bnh=134&tbnw=176&ei=Ch7ZTYnXMcHUtAaLO33Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bpr aha%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm% 3Disch&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=339&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:7,s:0 &tx=70&ty=100

42

Příloha 11 Prozatímní divadlo

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://antonindvorak.cz/images/praha/prozatimni_divadlo.JPG&imgrefurl=http://antonindvorak.cz/praha&usg=__F_Niv6x4EF6eOjb4VoHCkQoeD7A=&h=600&w=909&sz=37 1&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=weJKUDA8iHwy8M:&tbnh=134&tbnw=188&ei=n CLZTb_UIMf4sgah2_X3Ag&prev=/search%3Fq%3Dprozatimn%25C3%25AD%2Bdiv adlo%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&u m=1&itbs=1&iact=rc&dur=253&sqi=2&page=1&ndsp=34&ved=1t:429,r:0,s:0&tx=43&t y=44

43

Příloha 12 Prozatímní divadlo

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.muzikus.cz/save/db_images/52984 &imgrefurl=http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Zaprasenakritika~12~prosinec~2008/&usg=__f2SpWpBFTmczzW164ehUQLhGv7s=&h=228&w= 300&sz=45&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=oTucb2wZKcF5jM:&tbnh=134&tbnw=185 &ei=nCLZTb_UIMf4sgah2_X3Ag&prev=/search%3Fq%3Dprozatimn%25C3%25AD% 2Bdivadlo%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disc h&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=351&sqi=2&page=1&ndsp=34&ved=1t:429,r:2,s:0&tx=1 44&ty=97

44

Příloha 13 Oslava k položení základních kamenů ND

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.zichovice.cz/domain/zichovice/file s/nd/nd_zakladni_kamen1.jpg&imgrefurl=http://www.zichovice.cz/post/slavnost-k140-vyroci-polozeni-zakladnich-kamenu-narodniho-divadla-v-praze147/%3Fp%3D80&usg=__yZMJJ5Sz_qc97QFDnmyrClozwVs=&h=284&w=400&sz=55 &hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=r2ejAQaHzlnFuM:&tbnh=139&tbnw=205&ei=wCXZ Ta7lOMPvsgby8PH3Ag&prev=/search%3Fq%3Dz%25C3%25A1kladn%25C3%25AD %2Bkameny%2Bn%25C3%25A1rodn%25C3%25ADho%2Bdivadla%26um%3D1%26h l%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vp x=354&vpy=567&dur=1984&hovh=189&hovw=267&tx=96&ty=97&sqi=2&page=1&nd sp=29&ved=1t:429,r:19,s:0

45

Příloha 14 Základní kameny

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://img.geocaching.com/cache/e5cb0fd31b95-45b6-937202c43a8ca821.jpg&imgrefurl=http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx%3 Fguid%3Da93d5907-125f-4139-87fe20e22740d068&usg=__cWwlfdAXr1JitKqdq7OQRF49TuI=&h=300&w=450&sz=28&hl =cs&start=0&zoom=1&tbnid=1BQek0OQtPK6M:&tbnh=150&tbnw=192&ei=wCXZTa7lOMPvsgby8PH3Ag&prev=/search%3 Fq%3Dz%25C3%25A1kladn%25C3%25AD%2Bkameny%2Bn%25C3%25A1rodn%25C 3%25ADho%2Bdivadla%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933% 26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=305&vpy=99&dur=424&hovh=183&hov w=275&tx=123&ty=105&sqi=2&page=1&ndsp=29&ved=1t:429,r:1,s:0

46

Příloha 15 Základní kameny

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.zsvaltickamikulov.cz/var/ezwebin _site/storage/images/valticka/fotogalerie/praha_narodni_divadlo/zakladni_kameny_ nd_2/12657-1-czeCZ/zakladni_kameny_nd_2_imagelarge.jpg&imgrefurl=http://www.zsvaltickamikul ov.cz/cze/valticka/fotogalerie/praha_narodni_divadlo/zakladni_kameny_nd_2&usg= __-tZ8thldhccMgGZo7P0H6uaatY=&h=413&w=550&sz=18&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=uTps0g5SSfWTTM:&t bnh=139&tbnw=205&ei=wCXZTa7lOMPvsgby8PH3Ag&prev=/search%3Fq%3Dz%25 C3%25A1kladn%25C3%25AD%2Bkameny%2Bn%25C3%25A1rodn%25C3%25ADho %2Bdivadla%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Di sch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=575&vpy=565&dur=1947&hovh=194&hovw=259&tx =182&ty=128&sqi=2&page=1&ndsp=29&ved=1t:429,r:20,s:0

47

Příloha 16 Základní kameny

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhled na/fotky/blanik_v/zk02.jpg&imgrefurl=http://www.fknizek.nazory.cz/kalendar/vyroc i16.htm&usg=__rTw9aMdL5Z5QVcbskZA_xXAWqx8=&h=700&w=612&sz=112&hl=c s&start=0&zoom=1&tbnid=pTl9hzK45vW7M:&tbnh=159&tbnw=163&ei=wCXZTa7lOMPvsgby8PH3Ag&prev=/search %3Fq%3Dz%25C3%25A1kladn%25C3%25AD%2Bkameny%2Bn%25C3%25A1rodn% 25C3%25ADho%2Bdivadla%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D93 3%26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=283&sqi=2&page=1&ndsp=29&ved=1 t:429,r:28,s:0&tx=82&ty=106

48

Příloha 17 Požár Národního divadla 12. 8. 1881

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://img.radio.cz/pictures/historie/narodni_d ivadlo_pozarx.jpg&imgrefurl=http://www.radio.cz/cz/rubrika/Kalendarium/kalenda rium-2007-1118&usg=__JpAStBvvkRGVL9J8sLyoAz9VFtc=&h=142&w=180&sz=8&hl=cs&start=0& zoom=1&tbnid=49Jdso4crIadM:&tbnh=113&tbnw=144&ei=kCnZTcfSEoqMswb07_z3Ag&prev=/search%3Fq%3Dp o%25C5%25BE%25C3%25A1r%2BN%25C3%2581RODN%25C3%258DHO%2BDIVA DLA%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DG%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm %3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=181&vpy=134&dur=701&hovh=113&hovw=14 4&tx=22&ty=35&sqi=2&page=1&ndsp=32&ved=1t:429,r:0,s:0

49

Příloha 18 Josef Zítek

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.archiweb.cz/Image/zpravy/201001/zitek.jpg&imgrefurl=http://www.archiweb.cz/news.php%3Faction%3Dshow%26i d%3D8039%26type%3D8&usg=__yrerSqroiVpqKdUlwhiKuyCx1I4=&h=276&w=240 &sz=34&hl=cs&start=0&zoom=0&tbnid=7s7OwBaTGwMsnM:&tbnh=114&tbnw=99& ei=7CvZTcylGMrKtAa_hP33Ag&prev=/search%3Fq%3Djosef%2BZ%25C3%25ADtek %26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&um=1& itbs=1&iact=rc&dur=229&sqi=2&page=1&ndsp=37&ved=1t:429,r:4,s:0&tx=14&ty=67

50

Příloha 19 Národní divadlo – trigy

http://www.narodnidivadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=fotogalerie.aspx&sb=0&di=1&cg=10&tg=B

51

Příloha 20 Národní divadlo Praha

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.assaabloy.cz/Local/CZ/reference/n arodni_divadlo_306x314.jpg&imgrefurl=http://www.assaabloy.cz/en/local/en/Refere nces/Culturalfacilities/&usg=__9Nx03BLIWltnkw0uWxcZNwkYfIU=&h=314&w=306&sz=61&hl=cs &start=30&zoom=1&tbnid=v479J97CtHIpGM:&tbnh=148&tbnw=139&ei=LC_ZTcasN 4rTsgar6s33Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivad lo%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch0%2C4 00&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=440&sqi=2&page=2&ndsp=26&ved=1t:429,r:7,s:30&tx =40&ty=73&biw=1280&bih=933

52

Příloha 21 Interiér

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pragap.com/fotografie/narodni_di vadlo_praha_opona_hlediste.jpg&imgrefurl=http://www.pragap.com/cs/divadla/nar odnidivadlo/&usg=__E77pitHM0DXTo9JfrxRYWpu5V4Q=&h=480&w=640&sz=99&hl=cs &start=0&zoom=1&tbnid=V4X_OF81rwNZiM:&tbnh=143&tbnw=205&ei=vzDZTfmk OcrKtAa_hP33Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdiv adlo%2Bopona%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280%26bih%3D9 33%26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=575&vpy=90&dur=9330&hovh=194 &hovw=259&tx=140&ty=99&sqi=2&page=1&ndsp=26&ved=1t:429,r:2,s:0

53

Příloha 22 Interiér

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.mistnikultura.cz/files/ND_opona_ zmen.jpg&imgrefurl=http://www.mistnikultura.cz/evropske-opernidny&usg=__ycnMYv8CiexZOJVXyeb0SfZSAqs=&h=298&w=400&sz=43&hl=cs&start =0&zoom=1&tbnid=e_NdPh1z6O3SUM:&tbnh=150&tbnw=196&ei=gzHZTcWDAY7E sgbq_OH3Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo %2Bopona%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disc h&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=258&vpy=248&dur=258&hovh=194&hovw=260&tx=1 71&ty=119&sqi=2&page=1&ndsp=26&ved=1t:429,r:6,s:0

54

Příloha 23 Interiér – malovaná opona

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://img.geocaching.com/cache/af02a4d41ed8-4ea4-9ce358708d7fde02.jpg&imgrefurl=http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx% 3Fwp%3DGC1ACB7%26Submit6%3DGo&usg=__VDP7VsE5v9rl2kJljaTtuOuyozA=& h=434&w=305&sz=45&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=XMW2fGFnpp8sQM:&tbnh=1 51&tbnw=122&ei=gzHZTcWDAY7Esgbq_OH3Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3% 25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bopona%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3 D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=448&sqi=2&page =1&ndsp=26&ved=1t:429,r:12,s:0&tx=84&ty=93

55

Příloha 24 Interiér – opona

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://cestina.janstraka.com/wpcontent/uploads/2010/05/image8.png&imgrefurl=http://cestina.janstraka.com/tag/fra ntisek-zenisek/&usg=__QTWKZ6_XRNph3eU8mj6KBxjOVA=&h=301&w=426&sz=348&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=4zT9fJdA3iJWKM: &tbnh=156&tbnw=210&ei=9THZTarSLZGHswaZkY34Ag&prev=/search%3Fq%3Dn %25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bopona%2Bfranti%25C5%25A1ka%2 B%25C5%25BEen%25C3%25AD%25C5%25A1ka%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw% 3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=790&vpy=640 &dur=4252&hovh=189&hovw=267&tx=81&ty=110&sqi=2&page=1&ndsp=29&ved=1t: 429,r:27,s:0

56

Příloha 25 Interiér – protipožární opona

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://amaterskedivadlo.cz/image_cache/w480/ a72b3e377eb72833de3900533387acb3cad906f5.jpg&imgrefurl=http://amaterskedivadl o.cz/opona.php%3Foponaid%3D362&usg=__VmMF6UMua7q4am9M88d9iq4tOns=& h=646&w=480&sz=73&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=3hR0Bxa2cu7PSM:&tbnh=150 &tbnw=108&ei=ZTLZTeiBJoHZtAahnL34Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1 rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2B%25C5%25BEelezn%25C3%25A1%2Bopona%26u m%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&um=1&itbs=1 &iact=hc&vpx=922&vpy=60&dur=3405&hovh=261&hovw=193&tx=119&ty=143&sqi= 2&page=1&ndsp=28&ved=1t:429,r:4,s:0

57

Příloha 26 Interiér

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.scena.cz/fota/db/cas1r619824.jpg& imgrefurl=http://scena.cz/index.php%3Fd%3D1%26o%3D1%26c%3D11371%26r%3D6 &usg=__VX1Dr1J1oXJqyiP7tMjqS2xSgHc=&h=507&w=690&sz=233&hl=cs&start=0&z oom=1&tbnid=Q5Vkee4ajahFXM:&tbnh=144&tbnw=187&ei=5TLZTcmGOYSytAar4XuAg&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bin teri%25C3%25A9r%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tb m%3Disch&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=476&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r: 1,s:0&tx=110&ty=46

58

Příloha 27 Schéma sálu

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.narodnidivadlo.cz/graphics/plany/plany_hledist_std.jpg&imgrefurl=http://www.narodnidivadlo.cz/Default.aspx%3Fjz%3Dcz%26dk%3Dplanky_hledist.aspx&usg=__czXgV6 Sg8a2crUFpKDufn_IocBc=&h=748&w=830&sz=166&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=x DzX8zLR3SZeM:&tbnh=133&tbnw=148&ei=SjPZTfbRKsPGtAa08vTtAg&prev=/search%3 Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bhledi%25C5%25A1t%25C4 %259B%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch& um=1&itbs=1&iact=rc&dur=300&sqi=2&page=1&ndsp=29&ved=1t:429,r:12,s:0&tx=95 &ty=71

59

Příloha 28 Hlediště

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://2.bp.blogspot.com/_8QCe1CJGVik/Smi4 -4WwrfI/AAAAAAAABKg/8HqYB_Z7VY0/s400/ND%2B%2Bhledi%C5%A1t%C4%9B%2Bvrchn%C3%AD%2Bpohled.jpg&imgrefurl=http://w ww.operaplus.cz/2009/07/platy-sboristu-v-opere-bezkomentare.html&usg=__ZyFCSmE0cbINNWkwwGYRso2LXHg=&h=267&w=400&sz =38&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=YCXKWSRdZt_p_M:&tbnh=137&tbnw=203&ei= mzPZTfyLGsTHswaE0j3Ag&prev=/search%3Fq%3Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bhled i%25C5%25A1t%25C4%259B%26um%3D1%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26biw%3D1280 %26bih%3D933%26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=rc&dur=240&sqi=2&page=1&n dsp=29&ved=1t:429,r:9,s:0&tx=110&ty=50

60

Příloha 29 Prezidentská lóže

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.narodnidivadlo.cz/archive/6b3e60eb70bb418ea040cbb8b1d28f1a.jpg&imgrefurl=http://www. narodnidivadlo.cz/Default.aspx%3Fjz%3Dcz%26dk%3Dfotogalerie.aspx%26sb%3D0%26di% 3D0%26cg%3D10%26pgno%3D2%26tg%3DB&usg=__KQ0RWQeynu0KMIxZxE_f05 OHHgU=&h=322&w=400&sz=230&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=ofqD0Ai9jnRrM:&tbnh=161&tbnw=200&ei=jjTZTayKAsGGswao7JzuAg&prev=/search%3Fq%3 Dn%25C3%25A1rodn%25C3%25AD%2Bdivadlo%2Bprezidentsk%25C3%25A1%2Bl %25C3%25B3%25C5%25BEe%26um%3D1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D9 33%26tbm%3Disch&um=1&itbs=1&iact=hc&vpx=347&vpy=95&dur=411&hovh=201& hovw=250&tx=123&ty=90&sqi=2&page=1&ndsp=29&ved=1t:429,r:1,s:0

61

Příloha 30 Virtuální prohlídka divadla Kolowrat http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=divadlo_budovy.aspx Příloha 31 Kolovratský palác

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.narodnidivadlo.cz/archive/e01143af3dad42b49412cfed788f7549.jpg&imgrefurl=http://www.n arodnidivadlo.cz/Default.aspx%3Fjz%3Dcz%26dk%3Dfotogalerie.aspx%26sb%3D0%26di% 3D0%26cg%3D12%26tg%3DB&usg=__pX5ppGG_q9pVVXVhLYtPsaevRQ=&h=331&w=400&sz=205&hl=cs&start=0&zoom=1&tb nid=pUz0qTUjFcJwBM:&tbnh=142&tbnw=172&ei=aFvZTd7_HYqMswb07_z3Ag&pr ev=/search%3Fq%3Ddivadlo%2BKolowrat%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26gbv%3D2%2 6biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=rc&dur=231&sqi=2&pag e=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:1,s:0&tx=53&ty=70

62

Příloha 32 Divadlo Kolowrat – hlediště

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pragueout.cz/UserFiles/Kolowratinter.jpg&imgrefurl=http://www.pragueout.cz/divadlo/divadla/kolowrat/&usg=__d AyLkO_7YITzZTPPt8N21Qioy5g=&h=300&w=450&sz=26&hl=cs&start=0&zoom=1&t bnid=wjaXbsJQm3UNfM:&tbnh=142&tbnw=189&ei=aFvZTd7_HYqMswb07_z3Ag& prev=/search%3Fq%3Ddivadlo%2BKolowrat%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26gbv%3D2 %26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=rc&dur=468&sqi=2& page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:2,s:0&tx=108&ty=20

63

Příloha 33 Divadlo Kolowrat – jeviště

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.narodnidivadlo.cz/graphics/virtual/virtual-dk.jpg&imgrefurl=http://www.narodnidivadlo.cz/Default.aspx%3Fjz%3Dcz%26dk%3Ddivadlo_budovy.aspx&usg=__r3CIrx G3wQPMlUGoWkRanOXCRVI=&h=161&w=275&sz=15&hl=cs&start=0&zoom=1&tb nid=inMwE6lttml5M:&tbnh=106&tbnw=181&ei=aFvZTd7_HYqMswb07_z3Ag&prev=/search%3Fq% 3Ddivadlo%2BKolowrat%26hl%3Dcs%26sa%3DX%26gbv%3D2%26biw%3D1280%26 bih%3D933%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vpx=314&vpy=464&dur=640&hovh=12 8&hovw=220&tx=112&ty=55&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:13,s:0 Příloha 34 Virtuální prohlídka interiéru Stavovského divadla http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=divadlo_budovy.aspx

64

Příloha 35 Virtuální prohlídka exteriéru Stavovského divadla http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=divadlo_budovy.aspx Příloha 36 Stavovské divadlo

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pragap.com/fotografie/stavovske_ divadlo_praha_budova.jpg&imgrefurl=http://www.pragap.com/cs/divadla/stavovsk edivadlo/&usg=__iHtiLcOqsE0KNBU2a1FHJBNjRXs=&h=480&w=640&sz=97&hl=cs &start=0&zoom=1&tbnid=3qOpFn5XUcxZLM:&tbnh=133&tbnw=178&ei=qV7ZTamz OonYtAaR9634Ag&prev=/search%3Fq%3Dstavovsk%25C3%25A9%2Bdivadlo%26hl %3Dcs%26gbv%3D2%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&itbs=1&iact= hc&vpx=128&vpy=121&dur=1087&hovh=194&hovw=259&tx=152&ty=102&sqi=2&pa ge=1&ndsp=31&ved=1t:429,r:0,s:0

65

Příloha 37 Stavovské divadlo

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pragueout.cz/UserFiles/stavovskeinterier.jpg&imgrefurl=http://www.pragueout.cz/divadlo/divadla/stavovskedivadlo/ &usg=__68JDt0b_l7HPaSeuyC58W5neGrY=&h=317&w=400&sz=49&hl=cs&start=0&z oom=1&tbnid=VXQwrabSxsEEyM:&tbnh=133&tbnw=169&ei=qV7ZTamzOonYtAaR9 634Ag&prev=/search%3Fq%3Dstavovsk%25C3%25A9%2Bdivadlo%26hl%3Dcs%26g bv%3D2%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vpx=507 &vpy=118&dur=2118&hovh=200&hovw=252&tx=115&ty=89&sqi=2&page=1&ndsp=3 1&ved=1t:429,r:2,s:0 Příloha 38 Virtuální prohlídka Nové scény http://www.narodni-divadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=divadlo_budovy.aspx

66

Příloha 39 Nová scéna

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/comm ons/a/a8/Praha_Nova_Scena.jpg&imgrefurl=http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pra ha_Nova_Scena.jpg&usg=__xBdA8GN5gdtrKoOpVkx9_yKyUA=&h=2304&w=3456&sz=2917&hl=cs&start=0&zoom =1&tbnid=JzxJf0fLsQiZgM:&tbnh=139&tbnw=221&ei=umDZTbfTFsm0tAajvbT4Ag& prev=/search%3Fq%3DNov%25C3%25A1%2Bsc%25C3%25A9na%26hl%3Dcs%26gbv %3D2%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vpx=141&v py=129&dur=371&hovh=183&hovw=275&tx=92&ty=68&sqi=2&page=1&ndsp=26&ve d=1t:429,r:0,s:0

67

Příloha 40 Laterna magika

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pragreisen.de/lm.jpg&imgrefurl=http://www.prag-reisen.de/laterna-magikakarten&usg=__jtbRgd3ABIGDnSWS14KHkR4Vnk=&h=385&w=273&sz=17&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=cJdPiF6SN5 BXHM:&tbnh=145&tbnw=108&ei=gmHZTcaWKMnPtAaf1tz3Ag&prev=/search%3Fq %3Dlaterna%2Bmagika%26hl%3Dcs%26gbv%3D2%26biw%3D1280%26bih%3D933% 26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vpx=548&vpy=577&dur=1586&hovh=267&hovw=18 9&tx=89&ty=202&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:26,s:0

68

Příloha 41 Představení laterny magiky

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.people.cz/mag/articles_photo/1379 4.jpg&imgrefurl=http://www.people.cz/mag/cs/articles-detail/aid11808&usg=__0YvrF7V6uPfgH_ogvQOT_gUkrmE=&h=537&w=800&sz=111&hl=cs&s tart=0&zoom=1&tbnid=fPh6MT5XK8sSVM:&tbnh=136&tbnw=181&ei=gmHZTcaWK MnPtAaf1tz3Ag&prev=/search%3Fq%3Dlaterna%2Bmagika%26hl%3Dcs%26gbv%3 D2%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=rc&dur=433&sqi=2 &page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:1,s:0&tx=64&ty=106

69

Příloha 42 Opera Národního divadla (Prodaná nevěsta)

http://www.narodnidivadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=fotogalerie.aspx&sb=1&di=0&tg=S Příloha 43 Opera Národního divadla (Prodaná nevěsta)

http://www.narodnidivadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=fotogalerie.aspx&sb=1&di=0&tg=S

70

Příloha 44 Činohra Národního divadla (Zkrocení zlé ženy)

http://www.narodnidivadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=fotogalerie.aspx&sb=2&di=0&tg=S Příloha 45 Činohra Národního divadla (Naši furianti)

http://www.narodnidivadlo.cz/Default.aspx?jz=cz&dk=fotogalerie.aspx&sb=2&di=0&cg=5&tg=S

71

Příloha 46 Balet Národního divadla (Labutí jezero)

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://img6.ct24.cz/multimedia/images/7/678/ middle/67730.jpg&imgrefurl=http://www.ct24.cz/kultura/tanec/45231-novepsychologizujici-labuti-jezero-vplouva-do-narodnihodivadla/video/1/&usg=__wVMwG7elysR6axL3N6DnxVuCyk=&h=266&w=410&sz=21&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid =CdX168K0mXam_M:&tbnh=143&tbnw=205&ei=rWTZTcvaGsPStAaUjoz4Ag&prev= /search%3Fq%3Dbalet%2Bn%25C3%25A1rodn%25C3%25ADho%2Bdivadla%26hl%3 Dcs%26gbv%3D2%26biw%3D1280%26bih%3D933%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=rc& dur=357&sqi=2&page=1&ndsp=31&ved=1t:429,r:15,s:0&tx=84&ty=95

72

Příloha 47 Jiří Kodet

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://img.ahaonline.cz/img/18/full/779870img-import-jiri-kodet.jpg&imgrefurl=http://www.ahaonline.cz/clanek/zhavedrby/52725/smutne-vyroci-herec-jiri-kodet-67-tajemstvi-jehosmrti.html&usg=__q3rHCi6EuaSpKAV_y7xCnneX_A8=&h=400&w=400&sz=24&hl=c s&start=0&zoom=1&tbnid=zznPbUiMixXCzM:&tbnh=140&tbnw=140&ei=gKTaTej9N 4fctAamx_XtAg&prev=/search%3Fq%3Dji%25C5%2599%25C3%25AD%2Bkodet%26 hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact =hc&vpx=277&vpy=73&dur=5767&hovh=225&hovw=225&tx=163&ty=160&sqi=2&pa ge=1&ndsp=34&ved=1t:429,r:1,s:0 Ukázky z filmu Pelíšky http://www.youtube.com/watch?v=gbxELD69w3U&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=Y_mRX-fzx5o&feature=related

73

Příloha 48 Miloš Kopecký

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://images.swaton.sk/autogramy/sk_herci/ milos_kopecky.jpg&imgrefurl=http://azamilovanil.blog.cz/1002/miloskopecky&usg=__cK9tyB15T0z379bVNumQLyWLoY=&h=396&w=283&sz=36&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=DVKKHoYgzXDN HM:&tbnh=158&tbnw=126&ei=UKnaTZO0MMbDswbAlPjtAg&prev=/search%3Fq% 3Dmilo%25C5%25A1%2Bkopeck%25C3%25BD%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih %3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=rc&dur=237&sqi=2&page=1&nd sp=35&ved=1t:429,r:1,s:0&tx=18&ty=121

74

Příloha 49 Pavel Vondruška

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.showbiz.cz/wpcontent/uploads/2011/02/pavelvondruska.jpg&imgrefurl=http://www.showbiz.cz/cimrmanolog-a-herec-pavelvondruska-zemrel/&usg=__5tXwyJEJvn6JDIddSyhIjDNz4c=&h=299&w=471&sz=46&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=-QTdmE_Bo1hwM:&tbnh=141&tbnw=187&ei=hanaTbL_KYrCtAat4_j3Ag&prev=/search %3Fq%3Dpavel%2Bvondru%25C5%25A1ka%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3 D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vpx=129&vpy=270&dur=544& hovh=173&hovw=266&tx=161&ty=76&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:6,s:0

75

Příloha 50 Hugo Haas

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.zwittau.cz/AUDIO/FOTO/haas.jp g&imgrefurl=http://www.zwittau.cz/AUDIO/audio.htm&usg=__cW3bJYUzZcZP6HL rqR123TeYvO4=&h=170&w=148&sz=5&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=eQD4_8f1Ke9 u5M:&tbnh=136&tbnw=118&ei=vanaTeT1DYHZtAahnL34Ag&prev=/search%3Fq%3 Dhugo%2Bhaas%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm% 3Disch&itbs=1&iact=rc&dur=487&sqi=2&page=1&ndsp=36&ved=1t:429,r:1,s:0&tx=59 &ty=106

76

Příloha 51 Vlasta Burian

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://upload.wikimedia.org/wikipedia/comm ons/thumb/0/05/Vlast_Burian.JPG/220pxVlast_Burian.JPG&imgrefurl=http://cs.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Burian&usg=__dpS1ME1ATmu3iOhpMaSa0Cp3qs=&h=293&w=220&sz=13&hl=cs&start=0&zoom=1 &tbnid=vilo7B6g0LoZ3M:&tbnh=148&tbnw=139&ei=F6raTbjyGcnbtAbF2MH3Ag&p rev=/search%3Fq%3DvlASTA%2BBURIAN%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3 D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=rc&dur=562&sqi=2&page=1&ndsp= 40&ved=1t:429,r:9,s:0&tx=67&ty=53

77

Příloha 52 Louis de Funés a František Filipovský

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://infokoktejl.cz/gallery/1209222984.jpg&imgrefurl=http://www.info-koktejl.cz/hudba-filmkultura/dabing/dabing-aneb-kdo-koho-mluvi-dil-iii/&usg=___lL7T6k18LjXORMg__EQ0uB7xY=&h=365&w=536&sz=147&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=AH6c1jBDQrX vXM:&tbnh=144&tbnw=191&ei=UaraTZCOCIfOswa7iPX3Ag&prev=/search%3Fq%3 DFRANTI%25C5%25A0EK%2BFILIPOVSK%25C3%259D%26hl%3Dcs%26biw%3D12 80%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch0%2C200&itbs=1&iact=rc&dur=213& sqi=2&page=1&ndsp=36&ved=1t:429,r:27,s:0&tx=95&ty=121&biw=1280&bih=933 Ukázka z filmu Cesta do hlubin študákovy duše http://www.youtube.com/watch?v=ze8hU4LF1Bg

78

Příloha 53 Ema Destinnová

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.seniortip.cz/portal/cz/seniortip/art icle/3424/Image/Emmy_Destinn.jpg&imgrefurl=http://www.seniortip.cz/%3Fmodule %3Darticle%26id_article%3D2344&usg=__f10LPYc0rOTj6We93g2uMeQ5GTg=&h=38 1&w=300&sz=17&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=RqAFRFaT9BTgYM:&tbnh=158&tb nw=170&ei=La3aTYTGOonYtAaR9634Ag&prev=/search%3Fq%3Dema%2Bdestinnov %25C3%25A1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3 Disch&itbs=1&iact=rc&dur=327&sqi=2&page=1&ndsp=36&ved=1t:429,r:16,s:0&tx=92 &ty=84

79

Příloha 55 Lída Baarová

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pragueout.cz/UserFiles/lidabaarova.jpg&imgrefurl=http://www.pragueout.cz/articles/krasne-zeny-ceskehofilmu&usg=__rYTTsIBWeYk-7EdqUHFCRS4rvc=&h=628&w=450&sz=30&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=KMdSFD8ArTbp5 M:&tbnh=154&tbnw=108&ei=Xa3aTd3DKcLftAaY5eztAg&prev=/search%3Fq%3Dl% 25C3%25ADda%2Bbaarov%25C3%25A1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D93 3%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vpx=127&vpy=60&dur=2187&hovh =265&hovw=190&tx=85&ty=170&sqi=2&page=1&ndsp=38&ved=1t:429,r:0,s:0

80

Příloha 56 Věra Galatíková

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://i.lidovky.cz/07/123/lngal/GLU1fe51f_Gal 2.jpg&imgrefurl=http://www.lidovky.cz/zemrela-vera-galatikova-0wc/ln_kultura.asp%3Fc%3DA071222_110109_ln_kultura_glu&usg=__Me7qUBSFGwdv Yf8Ga_SQfrxcpzs=&h=400&w=273&sz=17&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=BO5xytO OlMszYM:&tbnh=153&tbnw=130&ei=ka3aTZtjg_OyBquxfgC&prev=/search%3Fq%3Dv%25C4%259Bra%2Bgalat%25C3%25ADkov%25C3%25 A1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs =1&iact=hc&vpx=751&vpy=56&dur=10497&hovh=272&hovw=185&tx=57&ty=122&sq i=2&page=1&ndsp=35&ved=1t:429,r:4,s:0

81

Příloha 57 Blažena Holišová

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://media.rozhlas.cz/_obrazek/02305735.jpe g%3Fim%3D1%26mand%3Dgt%26sc_x%3D506%26sc_y%3D337&imgrefurl=http://w ww.rozhlas.cz/_zprava/876634&usg=__c5GuXoUIPmig8P5Gwxx6NwX9TkY=&h=337 &w=506&sz=68&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=W3OYIcchGg4ffM:&tbnh=143&tbn w=191&ei=463aTdG3KcfEtAbjmoj4Ag&prev=/search%3Fq%3Dbla%25C5%25BEena% 2Bholi%25C5%25A1ov%25C3%25A9%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933% 26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=hc&vpx=811&vpy=95&dur=148&hovh=18 3&hovw=275&tx=128&ty=120&sqi=2&page=1&ndsp=28&ved=1t:429,r:3,s:0

82

Příloha 58 Iva Janžurová

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://media.novinky.cz/950/129502-top_foto14g9xj.jpg&imgrefurl=http://www.novinky.cz/zena/styl/188239-iva-janzurovavychovu-muze-jsem-ja-blahova-stalenevzdala.html&usg=__HPz5MLtoUqAHGPjl7rrrAfl6QFw=&h=338&w=600&sz=41&h l=cs&start=0&zoom=1&tbnid=LEjYR8IaRYhynM:&tbnh=155&tbnw=218&ei=Ca7aTcv QMcnLtAaAlp34Ag&prev=/search%3Fq%3Diva%2Bjan%25C5%25BEurov%25C3%25 A1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs =1&iact=rc&dur=277&sqi=2&page=1&ndsp=30&ved=1t:429,r:7,s:0&tx=172&ty=79 Ukázka z filmu Zítra to roztočíme, drahoušku http://www.youtube.com/watch?v=lx7XQH07irM

83

Příloha 59 Miroslav Donutil

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.pokrok.eu/foto/miroslav_donutil.j pg&imgrefurl=http://www.pokrok.eu/index.php%3Fpage%3Ddetail_skladby%26id_ skladby%3D259&usg=__WiJPzSGDCtzGaHSPGGs9aNKwxDA=&h=732&w=512&sz= 21&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=XFHk4dbPfxsQZM:&tbnh=156&tbnw=116&ei=l6_ aTcvaD5CDswbapZn4Ag&prev=/search%3Fq%3Dmiroslav%2Bdonutil%26hl%3Dcs %26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1&iact=rc&dur =338&sqi=2&page=1&ndsp=33&ved=1t:429,r:0,s:0&tx=42&ty=72 Ukázka z filmu Pelíšky http://www.youtube.com/watch?v=y-_MGCdyvh4&feature=related Ukázka z filmu Černí Baroni http://www.youtube.com/watch?v=fQklj6o4OqQ&feature=related

84

Příloha 60 Libuše Havelková

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://images.swaton.sk/autogramy/sk_herci/h avelkova_foto.jpg&imgrefurl=http://autogramy-miri.blog.cz/rubrika/odeslanedopisy/2&usg=__WpHnz3FAaOdKCMI8rb5BW7vnpew=&h=273&w=369&sz=23&hl= cs&start=0&zoom=1&tbnid=ybWBLCGJiVLhQM:&tbnh=139&tbnw=175&ei=wq_aTb 7ANYWBswa81vz3Ag&prev=/search%3Fq%3Dlibu%25C5%25A1e%2Bhavelkov%25 C3%25A1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disc h&itbs=1&iact=rc&dur=220&sqi=2&page=1&ndsp=34&ved=1t:429,r:4,s:0&tx=57&ty=7 8

85

Příloha 61 Jana Hlaváčová

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://img.blesk.cz/img/1/article/395550_janahlavacova-dokonalysvet.jpg&imgrefurl=http://www.rozkvetlekonvalinky.estranky.cz/clanky/patri-ksobe/jana-hlavacova---ludek-munzar.html&usg=__aw3Vlho0do5KWFxvV_2ket4m1c=&h=293&w=438&sz=22&hl=cs&start=0&zoom=1&tbnid=YHHgrvlvWY4hPM: &tbnh=135&tbnw=182&ei=66_aTfe-J8THswaE0j3Ag&prev=/search%3Fq%3Djana%2Bhlav%25C3%25A1%25C4%258Dov%25C3%25 A1%26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs =1&iact=hc&vpx=122&vpy=127&dur=352&hovh=184&hovw=275&tx=163&ty=108&sq i=2&page=1&ndsp=37&ved=1t:429,r:0,s:0

86

Příloha 62 Bořivoj Navrátil

http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://img.ahaonline.cz/img/18/article/764635_i mport-borivoj-navratil-nyni-bojuje-ozivot.jpg&imgrefurl=http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/43167/borivojnavratil-rakovina-maciuchovou-zlomila-kolegova-nemoc-barinko-vratse.html&usg=__oMXR4OhxiB84SITmJYDeRjI7sFg=&h=286&w=430&sz=41&hl=cs&st art=0&zoom=1&tbnid=LJ6KRh6TdgbPTM:&tbnh=125&tbnw=188&ei=GbDaTYDbGob KtAbMnJTuAg&prev=/search%3Fq%3Dbo%25C5%2599ivoj%2Bnavr%25C3%25A1til %26hl%3Dcs%26biw%3D1280%26bih%3D933%26gbv%3D2%26tbm%3Disch&itbs=1 &iact=hc&vpx=468&vpy=645&dur=1900&hovh=183&hovw=275&tx=131&ty=134&sqi =2&page=1&ndsp=31&ved=1t:429,r:27,s:0

87