Zakarpatská Ukrajina a cestovní ruch z ČR
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6. května 2013 ...................................................... Podpis
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Zakarpatská Ukrajina a cestovní ruch z ČR bakalářská práce
Autor: Ondřej Praxl Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2013
Copyright © 2012 Ondřej Praxl
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucího mé bakalářské práce panu RNDr. Milanu Kameníkovi za cenné rady a odborné a věcné poznatky při vedení této práce. Zároveň bych chtěl poděkovat své rodině za morální podporu při psaní této bakalářské práce. Poděkování patří i všem respondentům, kteří byli ochotni vyplnit můj dotazník, který je součástí této práce.
Abstrakt PRAXL, Ondřej: Zakarpatská Ukrajina a cestovní ruch z ČR. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. Počet stran: 100 Bakalářská práce se zabývá Zakarpatskou Ukrajinou a cestovním ruchem z České republiky. V teoretické části popisuje Ukrajinu obecně a uvádí základní údaje. Dále popisuje předpoklady cestovního ruchu na Zakarpatské Ukrajině. Ke konci teoretické části jsou zmíněna statistická data z cestovního ruchu Ukrajiny. Praktická část se skládá z dotazníkového výzkumu, který zkoumá povědomí respondentů o regionu a zjišťuje, zda by jej chtěli navštívit. V závěru práce je SWOT analýza regionu a jsou navrhnuty opatření ke zvýšení návštěvnosti Zakarpatské Ukrajiny ze strany českých turistů.
Klíčová slova Ukrajina, Zakarpatská Ukrajina, Zakarpatí, Podkarpatská Rus, předpoklady cestovního ruchu, marketingový výzkum, dotazníkové šetření
Abstract PRAXL, Ondřej: Zakarpattia Region and Tourism from Czech Republic, bachelor thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the bachelor thesis RNDr. Milan Kameník. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2013. Number of pages: 100 This bachelor thesis deals with Zakarpattia Region of Ukraine and its tourism from Czech Republic. The theoretical part describes Ukraine as a country and presents its basic facts. The theoretical part deals with condition of development of tourism in Zakarpattia Region. There are mentioned statistical data from tourism of Ukraine. The practical part consists of questionnaire survey. The thesis main goal is to find out the interest of Czech people in travelling to this country and it tries to find out their knowledge of this Ukraine region. In conclusion there is SWOT analysis and proposals and measures which should lead to increase the amount of Czech people who visit Zakarpattia Region.
Key words Ukraine, Zakarpattia region, Subcarpathian Ruthenia, development of tourism
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
Teoretická část ........................................................................................................ 11 1.1
1.1.1
Informační minimum ................................................................................ 12
1.1.2
Poloha ....................................................................................................... 13
1.1.3
Charakteristika politického systému ......................................................... 14
1.1.4
Složení obyvatel ........................................................................................ 15
1.1.5
Češi na Ukrajině........................................................................................ 15
1.1.6
Ukrajinci v ČR .......................................................................................... 17
1.1.7
Náboženství .............................................................................................. 18
1.1.8
Zahraniční obchod s ČR ........................................................................... 18
1.2
Charakteristika Zakarpatské Ukrajiny.............................................................. 20
1.2.1
Základní informace o regionu ................................................................... 21
1.2.2
Historie regionu ........................................................................................ 22
1.2.3
Režim vstupu ............................................................................................ 23
1.2.4
Celní předpisy ........................................................................................... 24
1.2.5
Turistické atraktivity ................................................................................. 25
1.2.6
Kdy cestovat do regionu ........................................................................... 25
1.2.7
Jazyk a dorozumění .................................................................................. 26
1.2.8
Čas ............................................................................................................ 26
1.3
Předpoklady rozvoje cestovního ruchu ............................................................ 27
1.3.1
Přírodní předpoklady ................................................................................ 27
1.3.2
Kulturně – historické předpoklady ........................................................... 31
1.3.3
Materiálně – technické předpoklady ......................................................... 36
1.4 2
Charakteristika Ukrajiny .................................................................................. 11
Statistiky cestovního ruchu .............................................................................. 41
Praktická část .......................................................................................................... 45
2.1
Dotazníkový výzkum ....................................................................................... 45
2.2
Výsledky dotazníkového výzkumu .................................................................. 46
2.3
Shrnutí výsledků dotazníkového výzkumu ...................................................... 74
2.4
SWOT analýza Zakarpatské Ukrajiny z pohledu cestovního ruchu ................ 76
2.4.1
Silné stránky (Strenghts) ........................................................................... 76
2.4.2
Slabé stránky (Weaks) .............................................................................. 77
2.4.3
Příležitosti (Opportunities) ....................................................................... 77
2.4.4
Hrozby (Threats) ....................................................................................... 78
2.5
Návrhy na opatření pro zvýšení návštěvnosti .................................................. 78
2.5.1
Propagace a reklama ................................................................................. 78
2.5.2
Webové stránky ........................................................................................ 79
2.5.3
Spolupráce České republiky a Ukrajiny ................................................... 80
2.5.4
Strategický plán rozvoje cestovního ruchu ............................................... 82
Závěr ............................................................................................................................... 83 Seznam tištěných zdrojů ................................................................................................. 85 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 86 Seznam obrázků .............................................................................................................. 89 Seznam tabulek ............................................................................................................... 90 Seznam grafů .................................................................................................................. 91 Seznam příloh ................................................................................................................. 93
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral Zakarpatskou Ukrajinu a cestovní ruch z České republiky. Toto téma jsem si vybral proto, že jsem v srpnu 2012 na jeden týden navštívil Zakarpatskou Ukrajinu a s přáteli svépomocí sedm dní cestoval po regionu. Za týden jsem shlédnul významné přírodní úkazy a zajímavosti, stejně tak i historické památky a kulturní zážitky prostřednictvím vstřícných místních obyvatel. Tyto zkušenosti mě motivovaly k tomu, abych si zvolil jako téma své práce právě Zakarpatskou Ukrajinu. I když jsme za týden našeho putování potkali několik českých turistů, mnoho jich nebylo. Uvědomil jsem si, že ještě před tři čtvrtě stoletím byla oblast tehdejší Podkarpatské Rusi součástí prvorepublikového Československa. Toto uvědomění ve mně probudilo touhu zjistit, jaký mají dnes Češi vztah k tomuto regionu a jak vnímají kdysi nejvýchodnější cíp Československa. Hlavním cílem práce je zjistit povědomí českých občanů o Zakarpatské Ukrajině a blíže pochopit jejich vztah. Zároveň práce zjišťuje, která místa čeští turisté navštívili a další podrobnosti jejich dovolené v regionu. Práce nezapomíná ani na ty, kteří Zakarpatí doposud nenavštívili, a proto zjišťuje, zda by chtěli region navštívit nebo ne a jaké pro své rozhodnutí mají důvody. Součástí výstupu je aktuální povědomí českých občanů o Zakarpatské Ukrajině. Práce také navrhuje opatření pro zlepšení současného stavu a to zejména pro zvýšení návštěvnosti z České republiky. První část teoretické části uvádí základní údaje o Ukrajině a zmiňuje důležitá data i ve vztahu k České republice. Druhá část teoretické části se zaměřuje přímo na Zakarpatskou Ukrajinu a detailně popisuje historii, podmínky vstupu do země a také předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Popisuje jak přírodní předpoklady, tak kulturně-historické předpoklady a bez povšimnutí nezůstává ani materiálně technická základna, která hraje neodmyslitelnou roli pro rozvoj cestovního ruchu v dnešní době. V závěru teoretické části jsou vybrány zajímavé informace z oficiálních statistik cestovního ruchu v regionu, ale i z celé Ukrajiny. Praktická část je tvořena dotazníkovým šetřením. Dotazník je zaměřen převážně na mladé lidi s trvalým bydlištěm na Vysočině. Výzkum probíhal osobním dotazováním i prostřednictvím Internetu. Výstupy dotazníkového šetření jsou zobrazeny pro přehlednost v grafech a cílem je snaha zjistit povědomí dotazovaných o regionu a navrhnout opatření pro zvýšení návštěvnosti. Součásti výstupu je i SWOT analýza. 10
1 Teoretická část 1.1 Charakteristika Ukrajiny Ukrajina je stát bývalého Sovětského svazu a leží na jihovýchodě Evropy. Svou velkou rozlohou je Ukrajina druhý největší stát v Evropě, hned po Rusku. Rusko však svou rozlohou zasahuje do podstatné části Asie, Ukrajinu lze tedy brát jako největší evropský stát, který celou svou rozlohou leží na území Evropy a je 7,5 krát větší než Česká republika. [1] Vzhledem ke své velikosti je využití cestovního ruchu na Ukrajině velmi variabilní. Na severu studenější klima a nížiny, na západě vysoké hory zatímco na jihu jsou písečné pláže u Černého a Azovského moře. Na východě lze potom vycítit vliv bývalého Sovětského svazu zejména z budovatelské architektury, panelových domů a velkých staveb. Ukrajina je ve vztahu k ČR nejbližší země, kde se používá jiný typ písma – azbuka. Samotná ukrajinština je velmi příbuzná ruštině, ale i češtině a polštině, proto není pro Čechy problém se domluvit v různých částech Ukrajiny česky. Při cestování na Ukrajinu je třeba počítat s tím, že je to země méně vyspělá (ve vztahu k HDP) než Česká republika. Proto je úroveň služeb až na výjimky nižší. Ve velkých městech jsou služby na srovnatelné úrovni se západními aglomeracemi. Úroveň se také liší oblast od oblasti a ve venkovských částech může být problém dostat služby na úrovni, na kterou jsme zvyklí. Zejména jsou to služby stravovací, ubytovací, odborná lékařská péče či služby informačních center. [2] Největším pohořím na Ukrajině jsou Karpaty a i toto pohoří je ideálním místem pro milovníky zimních radovánek a letních sportovních aktivit. Lyžování a snowboardování lze provozovat zejména ve východní části Zakarpatské oblasti v zimních lyžařských střediscích Dragobrat či Bukovel, kde lze sjíždět až 50 km sjezdovek. Střediska jsou zařízená v alpském stylu. Zimní sporty nejsou jedinou atraktivitou Ukrajiny. Lze zde provozovat nejrůznější aktivity od oblíbené turistiky, přes relaxační pobyt u Černého moře, nákupy v Kyjevě, návštěvě jaderné elektrárny v Černobylu nebo se ve východoukrajinském Charkově procházet na jednom z největších náměstí na světě. [4]
11
Na Ukrajině si užijí i milovníci historie a náboženských památek. Dominujícím náboženstvím na Ukrajině je pravoslavné křesťanství a většina sakrálních staveb je proto postavena ve stylu tohoto náboženství. Sakrální stavby však nejsou jediné, co zde lze obdivovat. I nyní lze nalézt pozůstatky řeckých staveb na poloostrově Krym či obranné pevnosti z 15. století, které sloužili zejména pro obranu před tatarskými nájezdy. Evropské proudy architektury se projevovaly i zde, a proto dnes jsou ke zhlédnutí na Ukrajině památky ve stylu baroka, renesance, neoklasicismu, secese a v neposlední řadě budovatelské monumentální stavby realizované komunistickým režimem. [5] 1.1.1 Informační minimum Oficiální název státu
Ukrajina
Státní zřízení
republika (srpen 1991)
Rozloha
603 700 km2 (46. ve světě)
Celková délka hranic
6992 km
Hlavní město
Kyjev
Časové pásmo
UTC +2
Administrativní členění
24 oblastí a Autonomní republika Krym
Úřední jazyk
ukrajinština, na východě země i ruština
Měna
Hřivna (UAH)
Prezident
Viktor Janukovič (od února 2010)
Počet obyvatel (prosinec 2011)
45,6 milionu
Náboženské složení
pravoslavné náboženství, řeckokatolické, římskokatolické, baptismus, na Krymu minoritně islám
Nejvyšší bod
Hoverla (2061 m. n. m.)
Nejnižší bod
Černé moře a Azovské moře (0 m. n. m.)
12
mírné kontinentální na většině území, na
Podnebí
jihu u Krymského poloostrova klima středomořské Využití půdy
53,8% orná půda 1,5 % trvalé plodiny 44,7 % ostatní
HDP v přepočtu na 1 obyvatele (2011)
$7 200 amerických dollarů (ČR $27 100 amerických dollarů)
Nerostné bohatství
železo, uhlí, mangan, zemní plyn, olej, sůl, titan, dřevo, orná půda aj. [2, 3]
Obr. č. 1 Státní vlajka Ukrajiny [6]
1.1.2 Poloha Geografická poloha Ukrajiny je strategicky výhodná, neboť je svou rozlohou dominantní v celé Východní Evropě. Celá rozloha Ukrajiny se dělí do 24 oblastí a samostatným celkem je Autonomní republika Krym, která byla vyhlášena v roce 1991 a má své vlastní ústavní činitele. Na území Ukrajiny se z vysokých hor nacházejí pouze Karpaty na západě země a Krymské hory na poloostrově Krym. Zmíněné pohoří zabírají asi 5 % celkové rozlohy země a zbylá část je z velké části rovinatá. [1] Svou polohou hraje důležitou roli v mezinárodním obchodu. Lze si vybavit nedávnou událost na počátku roku 2009, kdy v důsledku bilaterálního sporu mezi Ruskem a
13
Ukrajinou došlo k absolutnímu přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu pro celou západní Evropu. [7]
Obr. č. 2 Poloha Ukrajiny ve světě [3]
Současné hranice jsou neměnné od roku 1991, kdy se Ukrajina stejně jako ostatní státy tehdejšího Východního bloku odpojily od Sovětského svazu. Na západě sousedí s Maďarskem a Slovenskem, na severozápadě s Polskem, na severu s Běloruskem a s Ruskem. Ruská hranice je nejdelší a začíná na severovýchodě a táhne se až po poloostrov Krym. Poloostrov Krym je významnou částí Ukrajiny a to jak z pohledu historického, tak z pohledu geografického, ale i turistického. Jižní část Ukrajiny včetně poloostrova Krym má velmi otevřený přístup k Černému a Azovskému moři, což z těchto lokalit tvoří významnou a v cestovním ruchu atraktivní lokalitu. Délka přímořského pobřeží je 1355 km a na jihu poloostrova Krym je v letních měsících typické teplé středomořské klima. Na jihozápadě tvoří společnou hranici s Moldavskem a Rumunskem. [1] 1.1.3 Charakteristika politického systému Politické uspořádání na Ukrajině je jednotné a v celé zemi funguje jednokomorový systém a prezident se volí na 5 let. Výjimkou v tomto tvoří Autonomní republika Krym, která si, jakožto většina autonomních republik, volí své parlamentní představitele a prezidenta sama. Jednokomorový parlament, který se nazývá tzv. Verchovna rada a tvoří jí 450 poslanců má zároveň zákonodárnou moc. [3]
14
1.1.4 Složení obyvatel Z národnostního pojetí tvoří většinu části Ukrajiny právě Ukrajinci (77,8 %, 2001). Hned v závěsu je na Ukrajině poměrně velké množství Rusů (17,3 %, 2001). Vysoké procento Rusů žijících na území Ukrajiny lze vysvětlit několika způsoby. V první řadě se jedná o stát bývalého Sovětského svazu a po jeho rozpadu na území Ukrajiny zůstalo velké množství Rusů. Zároveň je zde mnoho lidí hlásící se k Ukrajinské národnosti, avšak hovořící rusky. Tyto faktory a enormní počty (více jak 11 milionů rusky hovořících lidí) tvoří z Rusů žijících na území Ukrajiny největší menšinu v Evropě vůbec. Samostatným správním a administrativním celkem je Autonomní republika Krym, kterou národnostně tvoří až 60 % Rusů. Na Ukrajině se jinak nachází více jak 130 různých národnostních menšin. [Martínek, 2011] „Počet obyvatel státu prudce klesá (nejvíce v Evropě): přesto zde žije stále téměř 46 milionů obyvatel (6. Místo v Evropě). Maximální počet, více než 52 milionů, dosáhla v r. 1991 – tehdy ale jako první ze sovětských republik zaznamenala pokles počtu obyvatel, který v zápětí dosáhl v Evropě nevídaných rozměrů až kolem 1% ročně, populace klesla (přirozenou měrou i vystěhovalectvím) o desetinu, tj. o 5 milionů lidí za 15 let! Regionálně zaznamenává přirozený přírůstek snad jen Zakarpatská oblast a Ivano-Frankivská oblast, kde ekonomický pokles, zvláště na venkově, nebyl až tak tragický, ale i tam obyvatel (kvůli emigraci) ubývá; jedinou oblastí, kde v letech 200106 lidí skutečně přibylo, je imigračně atraktivní metropole Kyjev.“ [Martínek, 2011] 1.1.5 Češi na Ukrajině Podle sčítání obyvatel z roku 2001 žije na území Ukrajiny více jak 10 000 Čechů. Samotná historie a příběhy české menšiny na Ukrajině sahá již do počátku druhé poloviny 19. století. Po roce 1850 se zvýšil počet Čechů emigrujících z Českých zemí právě na východ. V tehdejší době v Čechách nepanovala nikterak příjemná situace, probíhalo zde Národní obrození a snaha o vymanění se ze spárů germanizace. Zároveň do Čech začaly pronikat informace z východu o hojnosti a úrodnosti orné půdy v této oblasti. V druhé polovině 19. století bylo v Rusku zrušeno nevolnictví a byla k dispozici půda o velké rozloze, která byla nabízena velmi levně a za poskytnutí určitých výhod při obhospodařování. Češi přinesli s sebou do oblasti i své kulturní zvyky a způsoby obdělávání půdy a to zejména pěstování chmele a cukrovky. Díky těmto zkušenostem se výrazně podpořil vývoj pivovarnictví a lihovarnictví v oblasti Volyně. [8] 15
Celkem v druhé polovině 19. století emigrovalo několik desítek tisíc českých rodin do oblasti Volyně, která byla součástí tehdejšího carského Ruska. Území Volyně později patřilo Polsku a dnes je území na Ukrajině. Největší rozmach emigrace byl v letech 1868 – 1874, a ustala v roce 1881. [Martínek, 2011]
Obr. č. 3 Volyňská oblast a hlavní město Luck [4]
Nezpochybnitelnou úlohu hráli Volyňští Češi při pomoci v boji Československých legionářům během 1. světové války. V meziválečném období byla oblast Volyně rozdělena mezi Polsko a Rusko a tím se ekonomicky i hospodářsky velmi rychle vyčerpalo. Během předválečného Stalinismu a během 2. světové války docházelo k perzekucím a čistkám. Samotný německý vpád do Polska v roce 1939 přinesl pouze další oběti a nijak k mírovému vývoji oblasti nepřispěl. Volyňští Češi proto vyvíjeli kontinuální tlak na tehdejšího prezidenta Beneše, aby podpořil jejich návrat (reemigraci) zpět do vlasti. Protože část Volyně byla tehdy již připojena k SSSR, musel k tomu být potřeba souhlas Stalina. Souhlas byl udělen a do Československa se vrátilo v roce 1947 více jak 200 000 Volyňských Čechů. [8] Zcela původní české vesnice se na Ukrajině v podstatě nedochovaly a Češi, kteří zde zůstali po 2. světové válce se úspěšně kulturně integrovali. Česká republika má však tendence podporovat Čechy na Ukrajině a existuje zde dlouhodobá spolupráce mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Velvyslanectvím ČR v Kyjevě. Oba tyto orgány se společně podílejí na pomoci, rozvíjení a udržování povědomí o ČR a o českém jazyce 16
nejen na území Volyňské oblasti, ale na Ukrajině celkově. Pomoc má formu vzdělávacích programů, poskytnutí českých učebnic, finanční podpory na kulturní festivaly či na opravu škol a dalších kulturních zařízení včetně jejich modernizace. V roce 2000 to byla částka ve výši 2 mil. Kč. [9] 1.1.6 Ukrajinci v ČR Dnešní prudce se globalizující a otevřený svět velmi zjednodušil migraci osob. Zúžímeli vztah migrace pouze na směr Ukrajina ČR, můžeme říct, že v ČR pracuje mnoho Ukrajinců. Oficiální čísla z roku 2010 hovoří o 130 tisících legálně pracujících Ukrajinců a nelegální počet se odhaduje na 70 – 250 000 lidí. Emigruje-li Ukrajinec do ČR, koná tak s velkou pravděpodobností z ekonomického hlediska. Tito lidé chtějí v ČR pracovat pouze dočasně, aby si vydělali potřebné množství finančních prostředků pro uživení své rodiny. Po určité době se vracejí zpět do své domoviny. Další část emigrujících lidí plánuje v ČR pracovat nebo podnikat dlouhodobě. [10] V roce 1997 bylo více než 30 % obyvatel Ukrajiny pod hranicí životního minima a tyto dlouhotrvající existenční problémy jsou hlavními stimuly pro hledání práce v zahraničí. Lidé z Ukrajiny v ČR chtějí pracovat kvůli rozdílům v životní úrovni a také pro kulturní a jazykovou blízkost. Nejčastěji do ČR odcházejí za prací mladí ženatí muži s dětmi. Nejčastějším typem vykonávaných prací muži je v odvětví stavebnictví, zemědělství a komunální služby. Ženy se uplatňují nejčastěji jako šičky, švadleny a uklízečky. [11] Mnoho Ukrajinců pracovalo v České republice a někteří se opakovaně vydávají za prací právě do Čech. Česká republika je pro Ukrajince atraktivní z mnoha důvodů. Jednak je to absence jazykové bariéry, neboť Ukrajinci rozumí češtině velmi dobře a mluvená forma jim nedělá větší problémy. Mezi další hlavní motivy patří rozdíl v ohodnocení práce na Ukrajině a v Čechách. Právě ekonomický faktor je hlavním motivem Ukrajinců pracujících v České republice. Ukrajinci vyhledávají zejména stavební práce, za něž dostanou mnohem lepší ohodnocení než doma, na druhou stranu tato levná pracovní síla je aktivně vyhledávána i českými firmami, neboť firma ušetří nemalé náklady na povinné sociální a zdravotní pojištění (s tím související odvod daní ze mzdy) a ukrajinský pracovník nemá tak vysoké nároky na ohodnocení jako český. [12]
17
1.1.7 Náboženství Na Ukrajině je mnoho větví pravoslavného i katolického náboženství. Pro téměř polovinu Ukrajinců je víra nezbytnou součástí života. Samozřejmostí jsou každodenní rituály včetně uctívání náboženských relikvií a ikon. Kostely lze najít v každém větším i menším městě na venkově. „Kdysi významná židovská složka obyvatelstva od druhé světové války téměř zmizela, Arméni (až na výjimky) dávno přestoupili na katolictví. Největší část obyvatel (52%) je ovšem bez vyznání.“ [Martínek, 2011]
Procentuální složení náboženství na Ukrajině Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevský patriarchát
2% 2%
1%
Ukrajinská pravoslavná církev Moskevský patriarchát
3% 7%
Ukrajinská řecko-katolická církev
8% 51%
Ukrajinská autofekální pravoslavná církev Římskokatolická církev
26%
Prostetanské nábožsntví Židovství Ostatní
Graf č. 1 Procentuální složení náboženství na Ukrajině [Vlastní zpracování, 3]
1.1.8 Zahraniční obchod s ČR ČR a Ukrajina jsou dlouhodobí partneři v obchodní i ekonomické spolupráci. Po vstupu ČR do Evropské Unie byla podepsána dohoda mezi vládou ČR a vládou Ukrajiny, která vytyčovala nejdůležitější odvětví spolupráce a to hlavně odvětví ekonomické, průmyslové a vědecko-technické. V roce 2011 byla Ukrajina 20. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR (řazeno podle výše obratu). Společný zahraniční obchod negativně ovlivnila hospodářská krize v roce 2008 – 2009 a zahraniční obchod vykazoval klesající tendence. V roce 2011 nastalo navýšení
18
obchodního obratu oproti roku 2010 o 27,1 na více jak 49 mld. Kč a celkový obrat byl dokonce ještě vyšší než před příchodem hospodářské krize v roce 2008. [13]
Bilance zahraničního obchodu ČR a Ukrajiny v letech 2008 - 2011 (v mld. Kč) 30 24.81
25
25.05
20.79
19.32
20
24.42
17.87
15
Vývoz
14.25 11.08
Dovoz
10 5 0 Rok 2008
Rok 2009
Rok 2010
Rok 2011
Graf č. 2 Bilance zahraničního obchodu ČR a Ukrajiny v letech 2009 – 2011 [Vlastní zpracování, 14]
Mezi hlavní položky českého exportu v roce 2011 patřilo zejména následující zboží
Díly a příslušenství k motorovým vozidlům (11,24 %)
Zařízení k automatickému zpracování dat (7,45 %)
Telekomunikační zařízení (7,07 %)
Automobily (4,15 %)
Elektronika a elektrické přístroje (4 %)
Naopak mezi položky českého importu z Ukrajiny patří hlavně železná ruda (55 %), dále výrobky z válcovaného železa a oceli (9,32 %), ropné produkty (5,87 %) a v neposlední řadě přístroje k rozvodu elektrické energie včetně elektrické energie (8,2 %). Ukrajinské firmy mají zájem i o další zboží původem z ČR. Poptávka je směřována na Zastupitelský Úřad ČR v Kyjevě a mezi nejčastější požadavky patří strojírenské výrobky (kovoobráběcí zařízení aj.), potraviny (pivo, mák, obalové fólie aj.), stavebnictví (plastové a dřevěné lišty aj.) [13]
19
1.2 Charakteristika Zakarpatské Ukrajiny Zakarpatská Ukrajina, Ukrajinské Karpaty, Podkarpatská Rus, Zakarpatská oblast - to všechno jsou názvy pro kdysi nejvýchodnější cíp Československé republiky. Zakarpatská Ukrajina je zlidovělý název pro bývalou Podkarpatskou Rus. Název Zakarpatská Ukrajina je však zejména zdomácnělý výraz pro tuto oblast a jeho kořeny mají politicko-ideologický podtext. Oblast bývalé Podkarpatské Rusi se dnes oficiálně nazývá Zakarpatská oblast a je jednou z 24 administrativních jednotek celé Ukrajiny.
Obr. č. 4 Administrativní členění Zakarpatské oblasti [15]
Z administrativního hlediska se Zakarpatská oblast dělí na 13 rajónů (okresů). Hlavním centrem státní administrativy a úřadů je město Užhorod. V této historicky zajímavé a geograficky výhodné lokalitě lze najít panenskou přírodu, vysoké hory a poloniny (vysoce položené louky), můžeme zde i v 21. století vidět na vlastní oči, jak se žilo před několika dekádami. Životní úroveň se od města k venkovu liší. Ve větších městech jako jsou Čop, Užhorod, Mukačevo, Solotvyno aj., lze najít služby poskytované v kvalitě odpovídající západním standardům (samozřejmě s rezervami, ale na cizí návštěvníky jsou domorodci zvyklí). Čím se více nacházíme na venkově a na malých vesničkách, tím úroveň služeb klesá. V zapadlých vesnicích služby pro turisty se mohou těžko hledat. 20
Povaha lidí na Ukrajině je obecně přátelská. Rádi poradí s cestou, ubytováním, jídlem a lze pozorovat, že rádi vidí cizince, kteří navštěvují jejich zemi a jezdí jejich zemi obdivovat. Mnohdy místní lidé aktivně zahajují rozhovor ve snaze zjistit, kam směřují cizincovi kroky. Snaha tohoto aktivního zjišťování informací má cíl cizincovi toto směřování ulehčit a samozřejmě za adekvátní protislužbu – peníze. 1.2.1 Základní informace o regionu Zakarpatská Ukrajina je nejzápadnější část Ukrajiny a v podstatě sousedí se čtyřmi státy. Na severu sousedí s Polskem, na západě se Slovenskem, na jihozápadě s Maďarskem a na jihu s Rumunskem. Na severovýchodě potom sousedí s IvanoFrankivskou oblastí a se Lvovskou oblastí. Tento region je na rozdíl od zbytku Ukrajiny velmi hornatý, kopcovitý a lesnatý s mnoha říčkami a řekami a historickými městy. A právě souhrn těchto atraktivit, které spolu s místními obyvateli, jež si stále zachovávají
svou
národní
identitu,
tvoří
tak
neopakovatelný
genius
loci1.
[Brandos, 2007] Zakarpatskou oblast lze rozdělit do třech velkých částí (Zakarpatí, Halič, Bukovina), z nichž všechny prodělaly jiný historický vývoj a to se podepsalo i v dnešní době na jejich mírné rozdílnosti, jež se projevuje rozdílnou kulturou, mentalitou a v neposlední řadě odlišným nářečím. Celá Zakarpatská oblast byla totiž během historie vždy součástí jiného státu. I proto lze vidět vlivy bývalých států například na architektuře. V minulosti byla oblast přidružena k Maďarsku, později bylo Zakarpatí součástí Československa, ještě později Polska a Rumunska. Dnes je plnohodnotným správním celkem a součástí Ukrajiny. [Brandos, 2007] Oficiální název
Zakarpatská oblast
Rozloha
12 800 km2
Hlavní město
Užhorod (120 000 obyvatel, 2006)
Počet obyvatel
1 241 887 (2006)
Administrativní členění
13 rajónů
Nejvyšší bod
Hoverla (2061 m. n. m.)
1
Duch místa, atmosféra, která panuje na určitém místě [16]
21
Nejnižší bod
Ruski Hejovci (110 m. n. m.)
Jazyk
Ukrajinština
Vlajka
Obr. č. 5 Vlajka Zakarpatské oblasti [18]
1.2.2 Historie regionu
8000 – 5000 př. n. l. – první zmínky o osídlení
250 n. l. příchod kmenu Skytů (kočovné indoíránské kmeny)
9. stol. – oblast se stává součástí Velkomoravské říše (nepříliš doloženo)
9. – 10. stol. – slovanské kmeny ze serveru přicházeli k osídlení území. Z jihu naopak kočovní Maďaři
1241 – oblast zpustošena Tatarskými nájezdy pod vedením Čingischána
13. stol. – oblast se stává součásti Uherského království a později Habsburské Monarchie až do r. 1918
16. stol. – rusínští pastevci se zde usazují a jsou valnou většinou obyvatelstva
17. stol. – kněží se rozdělují na dva tábory – pravoslavné křesťanství a římskokatolické křesťanství
17. stol. – Jan Ámos Komenský v Zakarpatí věnuje svůj čas pedagogickému úsilí a publikační činnosti
1848 – v rámci Národního obrození účast Zakarpatí na Slovanském sjezdu v Praze
50. léta 19. stol. – na Podkarpatskou Rus přicházejí čeští a němečtí kolonizátoři
Přelom 19. a 20. stol. – velká emigrace obyvatel z Podkarpatské Rusi do jiných států a zejména do Ameriky. Mnohdy i celé rodiny. Zemi sužuje bída. 22
1914 – počátek 1. světové války, devastace území a obsazení měst ruskou armádou [17, 22]
1918 – pád Rakouska Uherska
1918 – o vývoji Podkarpatské Rusi jedná československá delegace pod vedením T. G. Masaryka u tehdejšího amerického prezidenta Wilsona. Jednání se účastí i rusínští emigranti a společnými silami se zasadí o připojení Podkarpatské Rusi k nově vznikajícímu Československu
1919 – podepsána Saint-Germainská mírová smlouva a Podkarpatská Rus se oficiálně připojuje k Československu s vlastním sněmem
1923 - Podkarpatská Rus má v parlamentě 9 poslanců
1938 – Mnichovská dohoda odebrala valnou většinu území Československu a připadla Maďarsku
1939 – celá Podkarpatská Rus je obsazena Maďarskem, obyvatelé utíkají do Sovětského Svazu, kde jich mnoho zemře
1945 – konec 2. světové války
1946 – vymezení hranic nového Sovětského Svazu a Československa. Podkarpatská Rus spadá pod Sovětský Svaz
1991 – rozpad SSSR a Podkarpatská Rus se stává administrativní jednotkou s názvem Zakarpatská Oblast nově vzniklé Ukrajinské republiky. [Pražák, 2010]
1.2.3 Režim vstupu Podmínky vstupu na území Ukrajiny určuje zastupitelský úřad Ukrajiny. Pro vstup z ČR, jenž je nejčastěji realizován přes Slovensko – Ukrajinskou hranici, je zapotřebí platný cestovní pas s platností minimálně jednoho měsíce. Občané České republiky nemají vízovou povinnost, neboť Ukrajina ji pro České občany nevyžaduje. Díky tomu mohou Čeští občané cestovat do Ukrajiny bez jakékoliv doprovodného vstupního dokladu až po dobu 90 dní. Tento limit 90 dní platí zejména pro turistické účely, případně transitní účely nebo služebně-pracovní cesty. Vízová povinnost platí pouze v případě, že záměrem cesty na Ukrajinu je zaměstnání, trvalý pobyt či studium přesahující 90 dní. Je nutné o něj požádat na zastupitelském úřadě. [2]
23
1.2.4 Celní předpisy Pro vývoz komodit z území Ukrajiny platí obecně přijímaná pravidla, na které jsou Čeští občané zvyklí v Evropské unii. Celní limity se týkají zejména tohoto zboží a maximální množství zboží je možné bezcelně převézt přes hranici.
Tvrdý alkohol – max. 1 litr
Víno – max. 2 litry
Pivo – max. 5 litrů
Cigarety – max. 40 kusů (2 krabičky)
Jednou zvláštností je limit týkající se převozu výše valut z území Ukrajiny. „Vývoz valuty z území Ukrajiny v ekvivalentu 10 000,- EUR a vyšší částky musí být podložen dokumentem o legálnosti nabytí uvedené částky na území Ukrajiny, resp. bankovním potvrzením o převedení této částky ze zahraničí. Při příjezdu na Ukrajinu je nezbytně nutné deklarovat veškerou dováženou valutu, dražší osobní věci (zlato, elektronická technika) uvedením v celní deklaraci.“ [2] V případě cestě vlastním automobilem na Ukrajinu je potřeba počítat s možností kontroly. Kontrola může vyžadovat prokázat se dokumentem potvrzující vlastnický vztah k automobilu. V případě, že je auto z půjčovny, mít s sebou doklad opravňující jeho legální používání. Po příjezdu do země je zcela bezproblémové rozměnit si peníze na jinou měnu. Je však důležité dát si pozor a měny rozměňovat pouze na oficiálních místech jako jsou směnárny nebo banky. Ukrajinské směnárny jsou povinny vás identifikovat podle cestovního dokladu, tedy cestovního pasu. Riziková je výměna měny na ulici mezi běžnými lidmi. Bankovky mohou být falšované a oblíbeným trikem těchto pouličních prodejců je, že vám ještě vydají méně bankovek, než původně slíbili. Nejvýhodnějším způsobem je výměna měny z EUR (euro) na UAH (hřivna), protože tento kurz bývá spolu s USD (americký dollar) nejvýhodnější. Kurzy v České republice oproti UAH (hřivna) bývají nevýhodné a některé směnárny ani tento prodej neposkytují. Při výjezdu z Ukrajiny na hranicích probíhají důkladné kontroly zavazadel. Celníci (zejména na Slovenské straně hranice) si rádi nechají ukázat veškerý obsah zavazadel. Důkladné jsou také kontroly aut, jejich zavazadlového prostoru, prostor u motoru a
24
i kontrola interiéru. Není neobvyklé vidět na hranicích i speciálně vycvičeného psa na vyhledávání drog. 1.2.5 Turistické atraktivity Zakarpatská oblast je plná turistických atraktivit a největším využitím je obdivování Zakarpatské přírody, architektury, lidí a historie. Velmi podrobná a povedená mapa shrnuje a ukazuje přesnou geografickou polohu nejvýznamnějších atraktivit a to jak přírodních, tak kulturních. Červeně jsou označeny větší města (Užhorod, Mukačevo, aj.), modře jsou vyznačený vesnice (Koločava, Usť Čorna, aj.), zeleně jsou vyznačený přírodní památky (Užanský NP, NP Siněvir, aj.) a hnědé útvary charakterizují poloniny a jejich rozlohu. Poloniny jsou vysoce položené louky. Na mapě tyto oblasti představují vysoké kopce a kopcovité až horské útvary. Podrobnosti o jednotlivých zajímavostech jdou uvedeny v kapitole Předpoklady rozvoje cestovního ruchu (str. 27).
Obr. č. 6 Mapa turistických atraktivit [19]
1.2.6 Kdy cestovat do regionu Počasí je velmi podobné našemu. Pro běžnou turistiku a běžné poznávání krás Zakarpatí je nejvhodnější období od brzkého léta do až do brzkého podzimu. Tedy období od května do října. Cestovní ruch a turistiku lze provozovat v každém z těchto měsíců, ale 25
každý měsíc má své přednosti. V květnu kvetou takřka všechny květiny a stromy a příroda je velmi živá. V červnu a červenci je potřeba počítat s větším výskytem letních srážek, avšak jsou to nejvhodnější měsíce pro provozování vodní turistiky. Srpen až září je potom ideální období pro běžnou turistiku nebo cykloturistiku. V případě zimních sportů jsou vhodné měsíce prosinec – únor, kdy bývá sněhová nadílka nejrozsáhlejší. [Brandos, 2007] 1.2.7 Jazyk a dorozumění V Zakarpatí se mluví ukrajinsky a ukrajinština je oficiálním a zároveň úředním jazykem. Lze se setkat i s ukrajinským dialektem – rusínštinou. „Rusínština je v mnohém podobná slovenštině a polštině, v mnohém také ruštině. Objevují se v ní ale také maďarská nebo německá slova.“ [Brandos, 2007]. Pro běžné dorozumění s domorodci a místním obyvatelstvem bohatě postačí základy ruštiny. Velká část lidí má zkušenost s prací v České republice a proto rozumí velmi dobře češtině. V případě oboustranného nedorozumění lze použít právě češtinu. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že místní rozumí našemu jazyku velmi dobře, i když to na sobě třeba nedávají najevo. Proto je dobré se zdržet jakýchkoliv nezdvořilých projevů a proslovů před místními. Písmo nebude dělat žádné problémy tomu, kdo má alespoň základy ruštiny. V cyrilici jsou všechny nápisy a probíhá v ní veškerá psaná komunikace. Místní lidé jsou velmi vstřícní a zvídaví a při komunikaci s nimi se turistovi snaží porozumět a poradit. Díky příbuznosti ukrajinštiny s češtinou je právě tato oblast tak atraktivní, neboť komunikace je snadná. 1.2.8 Čas Na Ukrajině i v Zakarpatí platí Východoevropský čas UTC +2. To znamená posun o jednu hodinu navíc oproti našemu času, který používáme v ČR. Podle tohoto času se řídí všechny oficiální instituce. Na menších městech a vesnicích se však lze setkat i s časem, který odpovídá našemu. Z těchto důvodů je možné se setkat s různým časovým označením a při komunikaci, zejména když žádáme místní o radu, je dobré si ověřit, který čas je myšlen. [15]
26
1.3 Předpoklady rozvoje cestovního ruchu Předpoklady rozvoje cestovního ruchu je souhrn faktorů, které podmiňují úspěšný rozvoj a růst cestovního ruchu. Předpoklady cestovního ruchu zahrnují faktory lokalizační, do nichž můžeme zařadit kulturně správní předpoklady a přírodní predispozice. Dále jsou to faktory selektivní, které se zabývají politickým, demografickým, sociologickým prostředím destinace. Selektivní předpoklady nebudu v této práci rozebírat. Za třetí jsou to realizační předpoklady a ty charakterizují materiálně-technickou základnu destinace. V této kapitole jsou charakterizovány předpoklady lokalizační a realizační, neboť právě souhrn těchto předpokladů tvoří nabídku detinace. [Janoušková, 2011] 1.3.1 Přírodní předpoklady Reliéf Z pohledu geologického vývoje reliéfu a pohoří jsou ukrajinské Karpaty stejně jako celé Karpaty tvořeny alpinsko-himalájským vrásněním, které probíhalo ve třetihorách přibližně před 65 miliony let a trvala až do doby přibližně před 2,5 milionu let. Tím jsou Karpaty jako geologický celek geologicky nejmladší evropské pohoří. Vedle alpinskohimalájského vrásnění byl reliéf území modelován i v posledních dobách ledových masivními ledovci a říčními koryty.
Obr. č. 7. Nákres členění reliéfu v Zakarpatské oblasti [Brandos, 2007]
27
Jak již bylo zmíněno, horským hřebenům se v této části Zakarpatí říká poloniny a jsou to v podstatě hřebeny, které nemají přechodné vegetační pásmo, a v nižších polohách jsou lesy. Ve vyšších jsou louky a pastviny a roste zde mnoho jedinečných rostlin a plodů (zejména borůvčí v opravdu vysoké míře). Zakarpatská oblast a její pohoří tvoří zejména pískovce, slepenci a břidlice vytvořené v třetihorách a v podloží lze najít i vápenec. Díky tomuto složení lze i v této oblasti najít krasové jevy (jeskyně, propasti), i když ne v takové míře jako jsme zvyklí na našem území. [Brandos, 2007] Jednotlivé členění pohoří v Zakarpatské oblasti zobrazuje schematická mapa výše. Toto členění není přímo oficiální neboť názory na toto členění a názvosloví se různí. Poloniny
Boržava – nachází se uprostřed Zakarpatské oblasti. Výchozím bodem je vesnice Volovec, odkud se polonina táhne až k 45 km vzdálenému městečku Mižhirja. Nejvyšší vrchol je Stoj se svými 1681 m. n. m.
Runa – leží na západě Zakarpatí. Nejvyšší vrchol má 1479 m. n. m.
Bukovská polonina – je součástí Verchovinských Karpat, což je hřeben ležící na hranici mezi Zakarpatskou a Ivano-Frankivskou oblastí.
Krásna Svidovec – leží mezi řekami Teresva a Černá Tisa. Nejvyšší vrchol Bliznica má 1881 m. n. m.
Černohorská polonina – je to nejvýchodnější polonina a zároveň nejvyšší pohoří na celé Ukrajině. Nejvyšší vrchol je hora Hoverla (2061 m. n. m.), která je zároveň nejvyšší horou Ukrajiny [27]
Klima Zakarpatská oblast leží v tzv. atlantsko-kontitentální zóně a klima je díky tomu zejména ovlivňováno z Atlantického oceánu, Černého moře a Středozemního moře. Samotné klima lze označit jako mírné kontinentální. Díky velmi rozdílným vlivům klimatu je počasí v Zakarpatí značně nestabilní a během jednotlivých ročních období dochází k výrazným rozdílům mezi nejnižšími a nejvyššími teplotami. Průměrná roční teplota v zimě (leden) je následující:
Nížiny -2° až -3°C 28
Předhůří -3° až -4°C
Hory -5 až -9°C
Průměrná roční teplota v létě (červenec) je následující:
Nížiny 19° až 20°C
Předhůří 17° až 18°C
Hory 6°C
Průměrný roční úhrn dešťových srážek je kolem 1000 mm. Ve vyšších polohách a to zejména na horách může být roční úhrn srážek i více jak 1400 mm. [24, 25] Vodstvo Na Zakarpatí je velmi hustá říční síť. Prakticky je Zakarpatí odvodňováno do Černého moře. Nejdelší řekou je řeka Dněstr (1362 km), která pramení na svahu hory Rozluč. Druhá nejdelší řeka je Prut (967 km), která se později vlévá do Dunaje. Třetí nejdelší řekou je řeka Tisa (966 km). Řeka Tisa má nejvíce přítoku v celé Zakarpatské oblasti a jednoznačně je největší odvodňovací řekou. Přítoky do řeky Tisa jsou zejména Teresva, Tereblja, Latorica, Už, Boržava, Bílá Tisa, Černá Tisa. Na území Zakarpatské oblasti lze proto najít i několik jezer, jež jsou buď ledovcového, nebo vulkanického původu. Za zmínku stojí jezero Siněvir, které je vůbec největší v této oblasti (7 ha), druhým největším je jezero Siné (2 ha), jezera Apšinec, Ozirce a Gerešaska mají stejnou rozlohu (1,2 ha). Mezi dalšími jezery zde lze obdivovat např. Daričejka, Breckul či Voročivské jezero. Mezi další vodní zajímavosti patří bezpochyby vodopády. Těch lze v Zakarpatí najít hned několik a i když mají poměrně malou výšku, tak mají společný znak. Jedná se o říční vodopády a řeky zde pramení ve vyšších polohách, zejména na poloninách. Proto můžeme vidět téměř na každé polonině, například vodopád Šipot na polonině Boržava má 24 metrů, vodopád pod nejvyšší horou Ukrajiny Hoverlou se jmenuje Prutský a je zároveň nejvyšší na Zakarpatí se svojí výškou 50 metrů. Nachází se na řece Prut. [Brandos, 2007] Ochrana přírody Na území Ukrajinských Karpat je dnes (2013) celkem 5 národních parků a jedna biosférická rezervace. Vedle toho je vyhlášeno ještě několik menších rezervací, které 29
mohou zahrnovat i pouze malé oblasti o pár hektarech. Příroda je na Zakarpatí bohatá a i přes průmyslový rozmach v 20. století se zde nachází divoká a člověkem málo dotčená příroda. To potvrzuje i poměrně vysoká biodiverzita v oblasti. Na poloninách se i dnes pase dobytek, což udržuje půdu obživovanou i ve vyšších polohách a podmiňuje tak podmínky pro život flory, která by se jinak v takových podmínkách neudržela. [Brandos, 2007] Ukrajinci mají však poněkud odlišný přístup k přírodě a způsobu její ochrany. V národních parcích je tolerována těžba dřeva (paradoxně pro běžného turistu jsou tyto aktivity zakázány), ve městech, ale i v lese vidí návštěvníci Ukrajiny velké množství odpadků i těžko recyklovatelných jako jsou plasty, polystyren, aj. Odpadky a nečistoty se běžně povalují podél silnic, v lesích a není výjimkou vidět odpadky naházené i v říčních tocích a horských potocích.
Obr. č. 8 Pastva dobytka na polonině Boržava [28]
V Zakarpatské oblasti se nachází tyto národní parky:
Karpatský národní přírodní park – byl vyhlášen v roce 1968 a v roce 1992 se stal součástí projektu Člověk a biosféra. Má rozlohu 50 303 ha. Tento národní park zahrnuje území masivu Černá Hora, Hoverla a část pohoří Horhany. Jedním z důvodu vyhlášení byly rozsáhlé smrkové a bukové lesy a bohatá divoká fauna jako je vlk, medvěd hnědý, rys ostrovid, zubr evropský.
Siněvirský národní park – byl vyhlášen v roce 1989 a má rozlohu 40 400 ha. Jeho rozloha zahrnuje řeku Terebla a její říční koryto, dále Siněvirské jezero, které je největším jezerem v Zakarpatí a dále Koločavu, část pohoří Horhany a poloninu Krásna. Celkem 33 druhů živočichů v této oblasti je zapsáno v Červené knize. [Brandos, 2007] 30
Užanský národní park – byl vyhlášen v roce 1998 a má rozlohu celkem 39 159 ha. Leží na hranici s Polskem, Slovenskem a Ukrajinou. Zahrnuje území pramenu řeky Už, Užocký průsmyk a hřeben Javirnik. Největším důvodem pro vyhlášení byl rozsáhlý a zachovalý prales v této oblasti. Zajímavosti je, že v tomto národní parku probíhá značení turistických cest pod hlavičkou českého projektu Hnutí Duha. V roce 2010 bylo vyznačeno 60 km tras a k říjnu 2010 bylo vyznačeno celkem 418 km tras za aktivity českých dobrovolníků a ve spolupráci s vedením národních parků. Značení turistických tras se neomezuje pouze na tento národní park ale i na ostatní v Zakarpatí. [26]
Národní přírodní park Skolivské Beskydy – má rozlohu 35 648 ha a leží v severozápadní části Karpat. Zahrnuje právě tuto část Karpat a povodí řeky Stryj včetně jejího koryta.
Vyžnický národní přírodní park – leží v Pokutsko – Bukovinských Karpatech a jeho rozloha 7928 jej řadí mezi nejmenší národní parky v Zakarpatí. Významným předmětem ochrany jsou rozsáhlé lesy a geomorfologické přírodní památky. [27]
V Zakarpatské oblasti se také nachází přírodní památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jsou to Původní bukové lesy Karpat a staré bukové lesy Německa a byly zapsány na seznam v roce 2007. Je to souhrnné označení pro oblasti, jejichž celková rozloha je 33 670 ha a nachází se jak v Německu, na Slovensku, tak na Ukrajině. Ukrajina z tohoto celkového souhrnu zaujímá více celkem 23 512 ha. V Zakarpatské oblasti jsou to oblasti Černohorské poloniny, Svidovecké poloniny, Maramoroše, Tirbušany a Užoku. Užok leží na trojmezí Polska, Slovenska a Ukrajiny, ostatní oblasti leží na jihovýchodě regionu. [31] 1.3.2 Kulturně – historické předpoklady Mezi kulturně-historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu můžeme zařadit zejména památky vytvořené člověkem. Většinou se jedná o památky, které jsou historicky významné, hrály v dějinách podstatnou roli a tvořily typickou národní identitu. Zároveň to jsou jak moderní, tak historické objekty, které mohou využívat turisté navštěvující Zakarpatskou Ukrajinu ke své rekreaci, nebo pro obdivování architektury.
31
V první řadě následuje výčet turisticky nebo historicky atraktivních měst, které by měl turista na Zakarpatské Ukrajině navštívit: Užhorod Užhorod je město ležící prakticky ihned za Ukrajinskou hranicí směrem od Slovenska. Z údajů ze sčítání z roku 2005 zde žilo 117 000 obyvatel. Díky své poloze je historie města velmi bohatá a o tom vypovídá i množství památek. V centru je dochovalý středověký hrad, původně gotický a později renesanční. Původní zmínka o tomto hradu pochází již z roku 1332. Dále je zde skanzen lidové architektury s více než dvaceti dřevěnými domy a dřevěným kostelem. Dále je zde Baťův funkcionalistický dvojdům, pamětní deska na počest T. G. Masaryka a také románská rotunda sv. Anny z 11. století. Užhorod má železniční a autobusovou síť a je tak v podstatě bránou do celého Zakarpatí. Městem protéká řeka Už, proto Užhorod (horod = město). V Užhorodu je univerzita, která je největší na Zakarpatí a má 15 fakult. Návštěvníci mohou také obdivovat kostel a nový pravoslavný kostel. [Martínek, 2011] Mukačevo Mukačevo je také velké město, k roku 2005 mělo 82 500 obyvatel. Od Užhorodu je vzdálenost 25 km směrem na jihovýchod. Město leží v podstatě v nížině a městem protéká řeka Latorice. Největší dominantou města je hrad Palanok, který se tyčí na kopci nad městem. Založený byl již v 11. století a v průběhu své historie sloužil jako obraná tvrz, bašta, hrad, pevnost, věznice a v poslední řadě jako historická památka. Z architektonických památek zde může návštěvník obdivovat dřevěný kostel z 18. století anebo Bílý dům, kdysi palác vládnoucího rodu. [Martínek, 2011]
Obr. č. 9 Pohled na Mukačevo z hradu Palanok [zdroj vlastní]
32
Chust Chust je menší město než Užhorod a Mukačevo, v roce 2005 zde žilo 28 800 obyvatel. Město Chust leží 100 km od Užhorodu. Návštěvníci mohou obdivovat zříceninu hradu ze 14. století, protestantský gotický kostel a také se zde nachází jediná fungující synagoga od konce 2. světové války. Nedaleko Chustu je Dolina narcisů, což je významný přírodní úkaz. Vždy v květnu na tomto místě hojně začne rozkvétat narcis úzkolistý. Dolina narcisů je součásti biosférické rezervace a má tak významný stupeň ochrany. [Martínek, 2011] Volovec Volovec je malé městečko, odkud mnoho návštěvníků Zakarpatské oblasti začíná svůj pochod na poloninu Boržava. Polonina Boržava je jedna z nejoblíbenějších polonin díky své výborné dostupnosti a četnosti sestupných a výstupních cest. Rád ji navštěvoval i ve svých dílech se o ní zmínil spisovatel Ivan Olbracht. Do městečka vede železniční trať, která se táhne z Užhorodu přes Mukačevo až do Lvova (Ivano-Frankivská oblast). Městečko je na turistický ruch zvyklé v létě i v zimě, protože se nedaleko nachází lyžařský areál. [27] Koločava Koločava je s největší pravděpodobností nejznámější Zakarpatská vesnice. Alespoň pro Čechy. Do povědomí se dostala již během meziválečného období ve 20. století, kdy spisovatel Ivan Olbracht psal romány právě z prostředí Zakarpatské Ukrajiny. Ivan Olbracht na Zakarpatí žil několik let a během této doby nasával atmosféru čisté přírody a chudého drsného života. Zejména dílo Nikola Šuhaj Loupežník vytvořilo z člověka narozeného v Koločavě neoblomného zbojníka, který bohatým bere a chudým dává. Tak vznikla de facto legenda a Koločava se vryla do širokého povědomí. Jak v meziválečném Československu, tak později za doby normalizace a i dnes je dílo považováno za klasiku české literatury a školní osnovy jej zmiňují. Proto i dnešní studenti mají o této Zakarpatské vesnici alespoň minimální povědomí. [Olbracht, 1982]
33
Obr. č. 10 Busta Ivana Olbrachta v Koločavě [29]
Koločava leží na kraji Siněvirského národního parku a na kraji poloniny Krásna. Do Koločavy jezdí převážně čeští turisté a obdivují zde dřevěný kostel sv. Ducha z roku 1795, skanzen lidové architektury Staré Selo, Četnickou stanici, kde nabízí kvalitní ubytování i stravování či hrob Nikoly Šuhaje na místním hřbitově. Dále se zde nachází škola, kde je muzejní expozice Ivana Olbrachta. Vedle školy je také památník s bustou Ivana Olbrachta a text na památníku je ukrajinsky a česky. [27] I přes svoji turistickou atraktivitu a relativní vytíženost v letním období v Koločavě prakticky nefungují odpadkové koše. Sami místní si s odpadky nelámou hlavu, a proto cestou ke skanzenu Staré selo, je možné vidět skládku odpadu prakticky přímo mezi domy u silnice. Mižhirja Město Mižhirja leží na kraji poloniny Boržava a protéká jím řeka Rika. Největší dominantou města je pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla. [27]
34
Solotvyno Město leží na ukrajinsko-rumunské hranici. Je známé zejména díky těžbě soli a výskytu hlubokých solných zásob. Probíhá zde těžba soli v solných dolech a město je také významným rekreačním střediskem, neboť slaná voda v této oblasti nadnáší lidské tělo podobně jako u světově vyhlášeného Mrtvého moře. Do povrchových jezer je voda přečerpávána z hlubinných dolů a právě proto mají povrchové vodní plochy vysoký obsah soli. [27] Na Zakarpatí se nachází dalších 9 hradů anebo zřícenin (mimo zmíněného Užhorodu, Mukačeva a Chustu). Všechny vesměs pochází z 11. – 13. století a jako každý hrad je v průběhu dějin čekala přestavba na novější sloh nebo úplný zánik zřícením. Bezpochyby další zajímavostí jsou na Zakarpatí dřevěné kostely, jež představují typický rurální život místních obyvatel a i v dnešních dnech vypadají malebně. Nejstarší dřevěné kostely jsou již ze 17. století, kdy byla frekvence stavby nových kostelů největší (v této době dochází k rozdělení křesťanství na dvě větve, viz kapitola Historie regionu str. 22). Celkem je zde 31 dřevěných kostelů a jsou rozprostřeny po celém regionu, vesměs ve vesnicích (např. Koločava, Jasiňa, Volovec a další). Najít je však můžeme i ve městech, kde jsou buď jako součást skanzenu anebo samovolně stojící. [25] Významným pilířem cestovního ruchu na Zakarpatské Ukrajině jsou i zimní sportovní areály, které jsou celkem 3:
Lyžařské středisko Krasija – leží na polonině Runa (západ), je zde 8 km upravených tratí, 3 sedačkové lanovky
Lyžařské středisko Pilipec – leží na polonině Boržava (střed, blízko města Volovec), je zde 4 km upravených tras
Lyžařské středisko Dragobrat – leží na polonině Svidovec (východ), je zde 4 km upravených tras, je zde 5 vleků a 2 sedačkové lanovky, nejvyšší vrchol 1707 m. n. m.
Za zmínku také stojí největší zimní středisko na Ukrajině skicentrum Bukovel. Bukovel má 50 km tratí a 15 lanovek. Bukovel leží v Ivano-Frankivské oblasti jen pár kilometrů za Zakarpatím v pohoří Horhany, které z větší části zaujímá rozlohu právě v Zakarpatské oblasti. [26, 30] 35
1.3.3 Materiálně – technické předpoklady Stravování a jídlo Potraviny a vodu lze nakoupit v každém městě a vesnici. I na malé vesničce se zpravidla nachází obchod se základními potravinami jako je pečivo, sýr, uzeniny a řada alkoholických i nealkoholických nápojů. Základní hygienické potřeby jako toaletní papír či mýdlo je také k dostání i na vesnici. Obchody nazývají „magazíny“ (jako v ruštině) a většinou se dají lehce poznat. Buď podle nápisu „магази́н“ (čteno magazín) u vstupu nebo hloučkem postávajících místních obyvatel poblíž. Tyto obchody většinou provozuje místní podnikatel. Těžko lze narazit na Zakarpatí na supermarketový řetězec, typický pro ČR. I tak je nabídka obchodů velmi podobná a drží si svůj standard základních potřeb. Ve větších městech bývá nabídka širší. Vodu je možné koupit balenou taktéž v každém obchodě a obzvláště při túrách do hor a polonin se doporučuje zakoupit odpovídající množství dané náročností terénu. Ve vyšších polohách v případě nedostatku vody je možné ji načerpat z pramenů, které je bezproblémové použít pro doplnění zásob vody. Tyto prameny může být obtížné najít i s mapou, kde nemusí být vyznačeny. Nedostatek vody ve vyšších polohách může způsobit vážné komplikace, a proto není dobré její zásoby podceňovat. Čerstvá zelenina a ovoce je nejsnáze dostupná na městských tržištích, které jsou snadno dostupné a místní nabízejí nejrůznější druhy zeleniny v závislosti na ročním období. Místní kuchyni je možné ochutnat v restauracích (větší města) nebo v místních bufetech (menší města). Úroveň poskytovaných stravovacích služeb, kvalita surovin a připravovaných jídel kolísá, koneckonců stejně jako u nás v ČR. Obecně lze větší dostupnost jak místní tak mezinárodní kuchyně očekávat ve větších městech, kde jsou místní na turisty zvyklí. [20]
36
Obr. č. 11 Trh ve městě Mižhirja [zdroj vlastní]
Mezi tradiční ukrajinská jídla patří zejména tyto pokrmy:
Boršč – polévka rozšířená zejména ve Východní Evropě až po Rusko, ale Ukrajinci ji považují za národní jídlo. Obsahuje nejrůznější zeleninu od brambor, přes zelí až po cibuli, dále masový vývar a nedílnou součástí je také červená řepa buď na kousky, nebo rozmixovaná. Právě červená řepa dává polévce charakteristickou rudou barvu. Pro zjemnění se přidává šlehačka.
Pirožki – kynuté těsto ve slané nebo sladké variantě. Těsto může být plněno zelím, povidly, ořechy, masem a dalšími nejrůznějšími ingrediencemi. Tradičně se smaží
Šašlik – spíš z různých druhů masa (hovězí, vepřové, telecí, jehněčí) v různých marinádách a připravovaná a podávána se zeleninou a ochucovacími prostředky
Syrniky – tvarohové zákusky, které se mohou jíst jako desert
Chléb – chléb se na Zakarpatí vyrábí ve všech možných provedeních. Nejčastěji se lze setkat s chlebem ve tvaru nepravidelného kulatého bochníku z bílého těsta. Těsto má více vzduchových bublin než pečivo z bílého těsta u nás. Vedle pečiva z bílého těsta, které je nejběžnější, lze také zakoupit různé typy velkých rohlíků a chlebů z tmavšího těsta. [21]
37
Ubytování Ubytovat se lze na Zakarpatí jak v hotelech, tak v pensionech, jejichž úroveň poskytovaných služeb se může lišit. Například nejznámější internetový zahraniční server pro rezervace www.booking.com zobrazuje v regionu 70 podniků nabízející ubytování a to jak hotely, tak penziony. Dále je možné ubytování v oblasti hledat i rezervovat na portálech zaměřený na hostely, např. www.hostelworld.com. Z českých internetových portálů je to např. www.levneubytovani.net, který nabízí 66 ubytovacích jednotek v regionu. Největší výhodou tohoto portálů je jeho česká lokalizace a detailní popis materiálně-technického vybavení jednotlivých ubytovacích jednotek. Z hlediska cen je obecně ubytování pro návštěvníky z ČR levné. Stanování a táboření není na Zakarpatí a Ukrajině celkově nijak omezeno a nepředstavuje komplikace. Je však dobré dodržovat zásady slušného chování a stále myslet na to, že jsme na návštěvě v cizí zemi. Bez problémů je stanování na poloninách, na krajích lesa, na kraji vesnic a ve volné přírodě. Rizikovější může být táboření na kraji větších měst, kde je možné narazit na opilce, kteří nejsou nijakou výjimkou nebo na policii, která může a nemusí dělat problémy se stanováním. Pokud chceme stanovat a přespat na pozemku, který evidentně někomu patří, je dobré se zeptat přímo majitele pozemku, zda se stanováním nemá problém. Lidé jsou vstřícní a ve většině případů se stanováním nebudou mít problém. Zároveň tak může návštěvník předejít možným komplikacím. Jedinou výjimku ve stanování tvoří národní parky, chráněné oblasti a přírodní rezervace. V těchto oblastech je zakázáno stanovat a tábořit a nesmí se ani těžit dřevo a rozdělávat oheň. Přenocování v takových lokalitách je možné pouze s povolením. [19, 23] Autobusová doprava Autobusová doprava je nejvyužívanějším způsobem přemisťování se v Zakarpatské oblasti. V každém větším městě je autobusové nádraží s relativně fungujícím jízdním řádem, který se i dodržuje. Odjezdy a příjezdy jsou na informačních tabulích anebo se dají zjistit od pracovnice kasy. Autobusy na hlavních spojích mezi velkými městy (Užhorod, Mukačevo, Chust, Solotvyno, aj.) jezdí pravidelně i několikrát denně. Používané autobusy jsou většinou na 12 – 15 míst, ale není neobvykle vidět autobusy, kde počet pasažérů přesahuje jeho kapacitu. Vozidla jsou ještě sovětské výroby a vzhledem k jejich stáří jsou u nich časté poruchy. V menších městech a vesnicích jsou 38
jízdní řády volnější a mnohdy pravé časy odjezdů znají pouze místní obyvatelé. Dopravce, který provozuje dopravu v menších oblastech, mezi městečky a vesnicemi, se snaží zaplnit kapacitu autobusu. Proto na některých zastávkách a nástupištích čeká na zaplnění. Zpoždění jsou běžné. [27] Maršutky Maršutka je v podstatě alternativa k pravidelné autobusové dopravě. Maršutky jsou provozovány soukromou osobou a je to v podstatě sdílené taxi. Nemají pevný jízdní řád, nástupiště, nemají pevnou cenu a nemají ani pevnou trasu. Jezdí podle potřeby cestujících. Cenu určuje řidič a většinou se jedná o cenu obvyklou, kterou by cestující zaplatil za cestu běžným autobusem. Výhodou maršutek je, že cestujícího odvezou v podstatě kamkoli. Další výhodou je, že když takovou maršutku potká člověk, který má zájem o odvoz, prakticky stačí mávnout rukou a s řidičem se hned domluví cena. Nevýhodou je, že nemají pevný řád a jezdí podle naplnění. Časy a nástupní místa většinou znají místní a má-li návštěvník o tyto informace zájem, je třeba je hledat u nich. Mnohdy jsou u nádraží, avšak není to podmínkou. [15] Vlaková doprava
Obr. č. 12 Schéma vlakové sítě v Zakarpatské oblasti [32]
39
Vlaková síť je na celé Ukrajině hustá, levná a spolehlivá. Vlaky jsou využívány zejména na velké vzdálenost. Jako doprava po Zakarpatské oblasti nejsou příliš efektivní kvůli nízké propojenosti a pomalé přepravní rychlosti. Na dálkové spoje například do sousedních oblastí, do Lvova, Kyjeva, Oděsy, Krymu, je to ideální prostředek. Na výše uvedeném schématu je znázorněna železniční síť na Zakarpatí. Její veškerá část je na jihu oblasti. To je způsobeno dvěma faktory. Jednak geomorfologií oblasti, ve střední části se od západu k východu táhne Karpatský oblouk a železniční síť zde z těchto důvodu nebyla budována (výjimkou je například Koločavská úzkokolejka). Druhým důvodem je, že v dějinách byla tendence, aby ze Zakarpatí vedla železnice do Budapeště, jakožto součást tehdejšího Rakouska – Uherska. Na jihu Zakarpatí převládá nížinný charakter krajiny, a proto zde byla výstavba železnice méně komplikovaná. Hlavní dopravním uzlem je Užhorod – Čop – Mukačevo – Lvov a Užhorod – Čop – Berehovo – Chust – Solotvyno – Rachiv. [27] Autostop Stopování je, stejně jako jinde ve světě, běžnou praxí i na Ukrajině. Stopování zde má však svá určitá specifika. Na Zakarpatí je běžné řidičovi za svezení platit. I z tohoto důvodu zastavují řidiči častěji než například v České republice. Je doporučeno dohodnout se na ceně s řidičem ještě předem a zjistit si, zda je určená cena za osobu nebo za celou skupinu. Dohodnutím ceny předem lze předejít nepříjemnostem a nedorozuměním na konci cesty. Stopování je bezpečnější, je-li realizováno ve skupině. Tento způsob cestování je zároveň snadným prostředkem jak poznat zblízka místní lidi, kteří jsou komunikativní, a proto řeč málokdy vázne.
40
1.4 Statistiky cestovního ruchu Celostátní sběr statistických dat má v kompetenci Státní statistická služba Ukrajiny. Statistické údaje sbírá z 28 odvětví včetně cestovního ruchu. V odvětví cestovního ruchu sleduje vývoj příjezdového a výjezdového cestovního ruchu, dále vývoj kapacit ubytovacích zařízení a v poslední řadě počet přijíždějících turistů a jejich zdrojové země. Zakarpatská oblast si zjišťuje statistická data pomocí Statistického odboru Zakarpatské oblastní státní administrace. Tato instituce však nesleduje výjezdy a příjezdy, sleduje pouze počet lidí, kteří využili služeb ukrajinských subjektů cestovního ruchu. Bližší specifikace subjektů cestovního ruchu však na oficiálním webu neuvádí. Následující statistické údaje jsou proto vybrány takové, které by mohly mít relevantní přínos pro potencionální návštěvníky a zároveň ukázaly vztah ČR a Ukrajiny v oblasti cestovního ruchu.
Počet turistů na Ukrajině dle zemí v roce 45,964 2012 Česká republika 51,955 Bulharsko
Nizozemsko
52,417
Litva
54,636
Francie
64,804
Arménie
68,087
Kazachstán
70,784
Velká Británie
81,183
Itálie
89,081
Ázerbajdžán
101,229
Izrael
107,141
Turecko
117,152
USA
134,128
Uzbekistán
185,518
Německo
274,073
Slovensko
476,574
Maďarsko
742,445
Rumunsko
791,281
Polsko
1,404,086
Bělorusko
3,091,780
Moldavsko
4,849,115 9,526,695
Ruská feredace 0
2,000,000
4,000,000
6,000,000
8,000,000
10,000,000 12,000,000
Počet turistů Graf č. 3. Počet turistů na Ukrajině v roce 2012 [Vlastní zpracování, 33]
41
Ukrajina celkem sleduje 122 zemí. Dominantní zastoupení má v návštěvnosti Ruská federace a její občané. To může být způsobeno geografickou i politickou blízkostí. Zároveň na tento faktor má nepochybně vliv Autonomní republika Krym, která leží na Ukrajině, avšak dominantní je ruská národnost a to bez mála 60%. [Martínek, 2011] Česká republika byla v roce 2012 na 21. místě v celkově návštěvnosti Ukrajiny s celkovým počtem 51 955 turistů.
Vzájemná návštěvnost ČR a Ukrajiny v letech 2006 - 2012 350,000 299,444
300,000 Počet turistů
250,000 179,452
200,000
150,181 150,000
103,166
100,000
50,000
123,738
45,548
55,051 43,959 50,415
46,646
107,743
46,461
51,858
51,955
0 2006
2007
2008
ČR --> Ukrajina
2009
2010
2011
2012
Ukrajina --> ČR
Graf č. 4 Vzájemná návštěvnost ČR a Ukrajiny v letech 2006 – 2012 [Vlastní zpracování, 33]
Návštěvnost ze strany ČR na Ukrajinu je dlouhodobě vyvážená a meziročně vykazuje pouze nízký klesající nebo stoupající trend. Poslední pokles turistů z ČR byl v roce 2008, pravděpodobně zapříčiněný finanční krizí. Od roku 2008 je tendence návštěvnosti stoupavá. Zajímavější vývoj ukazují statistiky návštěvnosti Ukrajiny do ČR. Vývojová tendence je zde silně kolísavá, jak znázorňuje graf. Meziroční změny jsou značné. V Roce 2012 oproti roku 2011 je praktický 50% nárůst návštěvnosti. Dlouhodobé příjezdy ukrajinských občanů na území ČR jsou vyšší v průměru o 200 – 300 %. To je pravděpodobně způsobeno velkým zájmem o práci v ČR. Ukrajinský statistický úřad ohledně účelu cesty vede pouze zjednodušené záznamy a téměř 90 % (r. 2012) cest je vedeno jako soukromá návštěva. Dá se proto předpokládat, že pracovní cesty a cesty spojené s prací v ČR jsou v těchto cestách, vedených jako soukromé návštěvy. 42
Ukrajinský občan má vízovou povinnost při vstupu do ČR (tzv. Schengenské krátkodobé vízum). Krátkodobé vízum je uděleno na dobu max. 90 dní a jeho účelem může být turistika, studium, výzkum, zaměstnání, návštěva rodiny nebo vízum na základě pozvání. Jednou z nejdůležitějších podmínek udělení víza je doklad uvádějící účel cesty. [2]
Cestovní ruch Ukrajiny 2006 - 2011 30,000,000 25,449,078
Počet turistů
25,000,000
20,000,000
23,122,157 20,798,342 21,203,327 21,415,296 19,773,143
18,935,775 16,875,256 17,334,653
15,000,000
17,180,034 15,498,567 15,333,949
10,000,000 5,000,000 0 2006
2007 Výjezdový CR
2008
2009
2010
2011
Příjezdový CR
Graf č. 5 Cestovní ruch Ukrajiny v letech 2006 – 2011 [Vlastní zpracování, 33]
Rok 2008 byl pro celou Ukrajinu nejlepší za posledních 11 let. V roce 2008 navštívilo Ukrajinu téměř 25,5 milionu návštěvníků a turistů z cizích zemí (zahrnuje i jednodenní návštěvníky, například tranzitní návštěvníky čekající na přestup letadla). Po roce 2008 došlo k výraznému úpadku příjezdového cestovního ruchu, pravděpodobně díky probíhající se celosvětové ekonomické krizi. Po poklesu v roce 2009 došlo k mírnému oživení a současná tendence je stoupavá. Příjezdy se každoročně zvyšují. Dominantní podíl na celkovém příjezdovém cestovním ruchu mají ruští turisté, kteří mají dlouhodobě majoritní podíl návštěvnosti. Výjezdový cestovní ruch ekonomická krize citelně nepoznamenala a roky 2008 a 2009 jsou takřka identické (rozdíl je pokles pouhých 1,06 %). Naopak rok 2010 byl ve znamení výrazně zvýšení výjezdů ukrajinských rezidentů do zahraničí.
43
Procentuální vývoj ubytovacích zařízení na Ukrajině a na Zakapatské Ukrajině 120.0
91.0
100.0
Procenta
80.0 60.0
75.6 53.7
82.0 72.7
52.2
72.4
52.2
70.4 56.7
68.9 62.7
71.2
73.3
56.7
58.2
92.1
103.0 100 97.3
67.2
40.0 20.0 0.0 2000
2001
2002
2003
2004
Zakarpatská Ukrajina
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Ukrajina celkově
Graf č. 6 Vývoj ubytovacích zařízení na Ukrajině a na Zakarpatské Ukrajině [Vlastní zpracování, 33, 35]
Výše uvedený graf porovnává meziroční vývoj počtu ubytovacích zařízení v jednotlivých letech. V grafu je zachycena Zakarpatská oblast a pro porovnání i celá Ukrajina. Stav počtu ubytovacích zařízení v roce 2010 je v tomto grafu znázorněn jako konečné období a stav v tomto roce je charakterizován 100 % a předchozí roky jako procentuální poměr ke konečnému období. Díky tomuto srovnání lze zřetelně vidět, že meziroční vývoj materiálně technického zázemí ubytovacích zařízení probíhá v Zakarpatské oblasti v přibližně stejném tempu, jako v celé Ukrajině. To je příznivý předpoklad pro další rozvoj ubytovacích zařízení v regionu. Budeme-li uvažovat rok 2000 jako základní a zároveň výchozí období, potom v roce 2010 byl celkový nárůst počtu ubytovacích zařízení o 32,3 % oproti základnímu období. V roce 2010 bylo na celé Ukrajině celkem 1731 ubytovacích zařízení. Vztáhneme-li data pouze na region Zakarpatské Ukrajiny, zde byl nárůst v počtu ubytovacích zařízení o 86,1 % oproti základnímu období. V roce 2010 bylo v Zakarpatské oblasti celkem 67 ubytovacích zařízení.
44
2 Praktická část 2.1 Dotazníkový výzkum V praktické části jsem se snažil zjistit několik údajů. V první řadě mě zajímalo, jaké mají respondenti obecné povědomí o Zakarpatské Ukrajině, v druhé řadě mě zajímaly osobní zkušenosti lidí, kteří právě tento region navštívili. V třetí řadě mě také zajímaly názory respondentů, kteří region doposud nenavštívili, zda by chtěli nebo nechtěli. Hlavním cílem výzkumu tedy bylo zjistit, jaké mají mladí lidé povědomí o Zakarpatské Ukrajině a zda je pro ně návštěva této oblasti atraktivní nebo ne. Zároveň bylo cílem výzkumu zjistit, jak byli ti, co již region navštívili, s návštěvou spokojení a jaké lokality navštívily a z jakých důvodů. Pro zjištění těchto skutečností jsem zvolil metodu dotazníkového šetření. „Tento způsob sběru dat je, stejně jako rozhovor, technikou v sociálních výzkumech velice rozšířenou a v některých vědních oborech přímo tradiční.“ [Reichel, 2009, str. 118] V dotazníkovém šetření jsem se zaměřil na mladé lidi, jelikož to je jeden z velmi významných segmentů cestovního ruchu s výrazným potenciálem pro růst. Respondenty jsem oslovoval prostřednictvím elektronické pošty, sociálních sítí a osobně. Výzkum prostřednictvím tohoto dotazníkového šetření probíhal od začátku ledna do konce března 2013. Dotazník se skládá z celkem 31 otázek. Respondenti však neodpovídali na všechny otázky, nýbrž na otázky podle svých odpovědí. Otázka 1 – 8 byla společná pro všechny respondenty a byly zaměřeny na obecné povědomí o regionu. Otázky 9 – 18 byly zaměřeny pouze na respondenty, kteří Zakarpatskou Ukrajinu již navštívili. Na otázky 19 – 26 odpovídali ti, kteří region ještě nenavštívili. Otázky 27 – 30 zjišťovaly sociodemografické údaje. Poslední otázka 31 byla otevřená a nepovinná. Mého výzkumu se celkem zúčastnilo 173 respondentů. Dotazník byl anonymní a respondenti neuváděli žádné osobní údaje, které by vedly k jejich identifikaci. Výsledky výzkumu jsou použity v této bakalářské práci. Ve vzorku respondentů je téměř 70 % dotazovaných z Vysočiny a zároveň více jak 90 % ve věku 20 – 27 let. I když je tu určité procento respondentů z jiných krajů, abych ve výzkumu dospěl k relevantnímu a vypovídajícímu výstupu, rozhodl jsem se na 45
základě odborných konzultací s vedoucím práce zúžit základní soubor z celé České republiky pouze na kraj Vysočina a to pouze na mladé lidi ve věku 20 – 27 let. Následující tabulka zobrazuje celkový počet lidí na Vysočině k 31. 12. 2011. Tab. č. 1 Celkový počet všech obyvatel v Kraji Vysočina k 31. 12. 2011 [34]
Pohlaví
Muži
Ženy
Celkem
Počet
253 985
257 952
511 937
Z celkového počtu lidí na Vysočině je vymezen základní soubor lidí ve věku 20 – 27. Tato skupina 55 391 je základním souborem výzkumu a výstupy z výzkumu ze vzorku respondentů (173 lidí) budou vztahovány pouze k tomuto základnímu souboru. Tab. č. 2 Celkový počet obyvatel ve věku 20 – 27 let v Kraji Vysočina k 31. 12. 2011 [34]
Pohlaví
Muži
Ženy
Celkem
Počet
28 566
26 825
55 391
2.2 Výsledky dotazníkového výzkumu 1. Slyšeli jste někdy o Zakarpatské Ukrajině jako destinaci cestovního ruchu?
46% 54%
Ano Ne
Graf č. 7 Slyšeli jste někdy o Zakarpatské Ukrajině jako destinaci CR? [Zdroj vlastní]
46
První otázka dotazníku měla zejména zahřívací charakter a jejím cílem bylo zjistit, zda respondenti slyšeli o Zakarpatské Ukrajině jako místu, kde se dá trávit dovolená. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 54 % (93 lidí) již někdy slyšelo o možnosti využití dovolené v této destinaci. Zbylých 46 % (80 lidí) o možnosti využití dovolené v tomto regionu doposud neslyšelo nebo si dovolenou s tímto místem dosud neasociovaly. 2. Co se Vám jako první vybaví, když se řekne Zakarpatská Ukrajina?
Podkarpatská Rus 6%
5%
Málo dotčená příroda
9%
35%
11%
Prvorepublikové Československo Ivan Olbracht a Nikola Šuhaj Nevím
13% 21%
Koločava Salaše se šindelovou střechou a pastevci
Graf č. 8 Co se Vám jako první vybaví, když řekne Zakarpatská Ukrajina? [Zdroj vlastní]
V této otázce mohli respondenti zaškrtnout pouze jednu odpověď. Z grafu vyplývá, že 60 lidem (35 %) se jako první vybaví historický název Podkarpatská Rus. 36 lidí (21 %) si vybaví jako první málo dotčenou přírodu, 22 lidí (13 %) si vybaví prvorepublikové Československo. 20 lidí (11 %) si jako první vybaví Ivana Olbrachta a jeho literární dílo zbojníka Nikola Šuhaje. 15 lidí (9 %) neví, co si má pod Zakarpatskou Ukrajinou vybavit, jak si to mají spojit. 11 lidem (6 %) se vybaví vesnička Koločava, která je častým cílem českých turistů a je v ní pohřben Nikola Šuhaj. 9 lidí (5 %) si vybaví salaše se šindelovou střechou, což jsou tradiční historické venkovské domy a jejich obyvatele – pastevce. Je zřejmé, že nejvíce lidí si vybaví právě historický název Podkarpatská Rus. Domnívám se, že je to díky vyučování historie ve školách a více rozšířenějšího názvu Podkarpatská Rus a také díky historické blízkosti s Českou Republikou. Zároveň lze ze 47
složení odpovědí říci, že spojení s prvorepublikovým Československem zanechalo v lidech hlubší stopu. Lidé mají region spojený s čistou přírodou. 3. Jak jste se dozvěděl/a o Zakarpatské Ukrajině?
1% 2% 1% 6%
Ve škole
4% 33%
8%
Z Internetu Z televize Od příbuzných
9%
Z časopisů Z knih Z novin
15% 21%
Vlastní návštěva Z katalogu CK Ze zaměstnání
Graf č. 9 Jak jste se dozvěděl/a o Zakarpatské Ukrajině? [Zdroj vlastní]
Protože o zemi je možné se doslechnout z různých a velmi různorodých zdrojů, respondenti v této otázce mohli zvolit více odpovědí. Nejvíce respondenti uváděli, že se o Zakarpatské Ukrajině dozvěděli ve škole (33 %). Jako druhý nejčastější zdroj uvedli internet (21 %) a dále televize (15 %). Příbuzní rodiny byli uváděni jako zdroj informací o zemi z celých 9%, dále potom respondenti uváděly časopisy (8 %), knihy (6 %), noviny (4 %). Ostatní zdroje respondenti uváděli nejméně a jejich četnost není významná. Jsou to zdroje jako vlastní návštěva, katalog CK/CA nebo zaměstnání. Z odpovědí vyplývá, že škola, internet a televize hrají největší roli při tom, odkud se k respondentům šíří informace a odkud se o regionu dozvěděli. Silné zastoupení školy jako zdroje informací dokazuje, že odtud mají lidé alespoň základní povědomí o regionu. Zároveň silné zastoupení Internetu je známkou, že jeho role jako média pro vyhledávání a šíření informací je nezpochybnitelná a Internet má dnes dominantní postavení v této sféře. I když v předchozích otázkách hodně lidí uvedlo, že se jim vybaví Československo a Podkarpatská Rus, je zvláštní, jak velmi málo lidí uvedlo jako zdroj informací příbuzné a noviny a či knihy. To i kopíruje vývoj dnešní společnosti, 48
kdy se informace šíří více v digitalizované podobě a mezilidská komunikace mezi mladými lidmi, alespoň v těchto tématech, jde do pozadí. 4. V jaké části Ukrajiny leží region Zakarpatská Ukrajina?
10%
5%
Západ
22%
Východ 63%
Jih Sever
Graf č. 10 V jaké části Ukrajiny leží region Zakarpatská Ukrajina? [Zdroj vlastní]
Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti vědí, kde v rámci Ukrajiny leží region Zakarpatská Ukrajina a zda mají alespoň minimální geografickou představu o poloze regionu. (administrativně Zakarpatská oblast). Respondenti mohli zvolit pouze jednu odpověď. Celkem 109 lidí, tedy 63 %, zvolilo jako odpověď západ. Tedy správnou odpověď. Zakarpatská oblast je nejzápadnější oblastí Ukrajiny. 39 lidí, tedy 22 %, zvolilo jako svou odpověď východ, což samozřejmě není správná odpověď. Domnívám se, že převážná část lidí zvolila tuto odpověď, protože neví, kde region leží. Je však i pravděpodobné, že si někteří lidé otázku špatně přečetli nebo vyložili. 17 lidí, tedy 10 %, zvolilo jako svou odpověď jih a to není správná odpověď. 8 lidí, tedy 5 % dotazovaných zvolilo jako svou odpověď sever a to také není správná odpověď. Tato otázka je jednou z velmi důležitých při vyhodnocení povědomí respondentů o regionu. Nelze s jistotou říct, z jakého důvodu dotazovaní nezvolili správnou odpověď. Z grafů vyplývá, že 37 % nezvolilo správnou odpověď a tedy tento objem dotazovaných není schopný s jistotou určit geografickou polohu regionu. Předem jsem očekával vyšší procento správné odpovědi, už jen z důvodu historické i geografické blízkosti Zakarpatské Ukrajiny k ČR. Zároveň je tak vysoká chybovost v této otázce 49
v rozporu s předchozími typy odpovědí, kdy 33 % lidí v otázce č. 3 zvolilo Podkarpatskou Rus a v této otázce celých 37 % nezvolilo správnou odpověď. 5. Je pro Vás Zakarpatská Ukrajina turisticky zajímavá země, kterou by stálo za to navštívit?
46% 54%
Ano Ne
Graf č. 11 Je pro Vás Zakarpatská Ukrajina turisticky zajímavá země? [Zdroj vlastní]
Z grafického znázornění otázky je patrné, že celých 54 %, tedy 93 lidí považuje Zakarpatskou Ukrajinu za atraktivní region. Zbylých 46 %, tedy 80 lidí region nepovažuje za atraktivní. Výsledek je překvapivý a s ohledem na geografickou blízkost k ČR bych očekával větší zájem. Nezájem může být však způsoben i nedostatkem informací o destinaci a jejích atraktivitách. Příčina však může být zakořeněná někde jinde a nedovolím si polemizovat nad skutečnou příčinou tohoto aktuálního stavu.
50
6. Proč považujete region Zakarpatská Ukrajina za atraktivní region?
Příroda a přírodní zajímavosti Jedinečné tradice a způsob života
6%
8%
29%
8%
8%
Historické zajímavosti Poloniny Kulturní rozdíly
10% 21% 10%
Levný život pro člověka ze Západu Geografická poloha země Méně vyspělá země
Graf č. 12 Proč považujete region Zakarpatská Ukrajina za atraktivní region? [Zdroj vlastní]
Tato otázka byla rozvětvenou otázkou z předchozí. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že je pro ně Zakarpatská Ukrajina turisticky atraktivní, tedy 93 lidí. Dotazovaní mohli zvolit více možností. Nejčastější odpovědí byla příroda a přírodní zajímavosti (29 %) a ihned v závěsu jedinečné tradice a způsob života (21 %). Třetím a čtvrtým nejčastějším důvodem atraktivity jsou historické zajímavosti (10 %) a poloniny (10 %). Jako další důvody atraktivity respondenti uváděli kulturní rozdíly, levný život pro člověka ze Západu a geografickou polohu země (všechny po 8 %). Méně vyspělou zemi je důvod, který má pouze 6% podíl. Dá se říct, že respondenti považují region za atraktivní zejména díky přírodě a přírodním zajímavostem, kam lze zařadit vodopády, řeky, hluboké lesy, jezera aj. Další atraktivitou jsou pro ně jedinečné tradice (domácí venkovské výrobky z mléka aj.) a způsob života (pastevectví, sběračství aj.). Na třetím místě byly nejčastěji uváděny kulturní zajímavosti (hrady, dřevěné kostely, prvorepublikové domy, skanzeny) a poloniny (vysoce položené louky a hřebeny vhodné k túrám). Složení odpovědí poněkud koresponduje s otázkou č. 2. I ve složení odpovědí této otázky je zřejmé, že lidé mají v hlavě zabudovanou představu neposkvrněné země, kde místní lidé žijí v souladu s přírodou a zachovávají si svou národní identitu skrz lidové 51
tradice a tradiční způsob obživy. I když je toto částečně pravda ve venkovských a horských oblastech, města jsou industrializována a žijí svým vlastním životem, stejně jako na Západě. Domnívám se tedy, že lidé mají poněkud vágní představu o tomto regionu a z nevědomosti si jej idealizují. Faktem však zůstává (z grafu i vyplývá), že přírodní krásy a rozvíjející se cestovní ruch, jsou jedním z hlavních lákadel pro české turisty. Co jsem jako autor měl přesně na mysli pod jednotlivými odpověďmi, bylo napsáno přímo v dotazníku, aby si mohli respondenti vybavit určité věci. Kompletní dotazník je v příloze práce. V grafu tyto údaje z technických důvodů neuvádím. 7. Proč nepovažujete region Zakarpatská Ukrajina za atraktivní region?
Ukrajina mi není blízká 3% 2% 1%
Nebezpečnost země (zvýšená kriminalita)
5%
Patrný vliv bývalého Sovětského svazu
10% 49%
Slabá infrastruktura
14% Slabá nabídka luxusních služeb 16%
Kulturní rozdíly (písmo cyrilice) Korupce Náboženské rozdíly (pravoslavné křesťanství)
Graf č. 13 Proč nepovažujete region Zakarpatská Ukrajina za atraktivní region? [Zdroj vlastní]
Tato otázka byla rozvětvená z otázky č. 6. Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v 6. otázce zvolili odpověď, že pro ně Zakarpatská Ukrajina není atraktivní region. Na otázku tedy odpovídalo 80 lidí. Dotazovaní mohli zvolit více odpovědí. Nejčastěji respondenti volili, že jim Ukrajina není blízká (49 %). Tento důvod svým množstvím zvolení přesahuje dále zmiňované důvody. Jako další důvod byla často zmiňovaná nebezpečnost země a zvýšená kriminalita (16 %) a patrný vliv bývalého Sovětského svazu (14 %). Slabá infrastruktura se v odpovědích již objevovala méně a ze všech 52
odpovědí je považována na neatraktivní z 10 %. Zbylé důvody jako kulturní rozdíly, korupce a náboženské rozdíly byly zmiňovány pouze okrajově a nehrají proto příliš velkou roli. Poslední důvody jako kulturní a náboženské rozdíly by mohly být svým minimálním podílem spíš zařazené do atraktivit. Výsledek je překvapivý, avšak částečně i logický. Takřka celá polovina lidi uvedlo, že jim Ukrajina není blízká. Domnívám se, že se projevily kulturní, historické i národnostní rozdíly. I přes historické spojení obou zemí byl v Zakarpatí jiný typ písma a řeči než v České republice. Mimo to komunikační síť byla v minulosti budována tak, aby směřovala k hlavním městům oblasti. ČR a SR byly nasměrovány do Vídně a Zakarpatská Ukrajina do Budapeště. Z těchto i nepochybně dalších důvodů si lidé nevytvořili k zemi užší vztah. 8. Jaký je Váš názor na propagaci Zakarpatské Ukrajiny v ČR?
0% 21% 43%
Nedostatečné propagovaná Nedokážu posoudit Nikdy jsem o ní v ČR neslyšel
36%
Dostatečně propagovaná
Graf č. 14 Jaký je Váš názor na propagaci Zakarpatské Ukrajiny v ČR? [Zdroj vlastní]
Na tuto otázku odpovídali opět všichni respondenti dotazníku, celkem 173 osob. Dotazovaní mohli zvolit pouze jednu odpověď. Cílem otázky bylo zjistit, jak lidé vnímají propagaci Zakarpatské Ukrajiny v ČR. Celých 43 %, tedy 73 lidí si myslí, že je region nedostatečně propagovaný. To je z převážné části pravda, neboť propagace tohoto regionu je kromě specializovaných míst (prodejní místa a katalogy cestovních kanceláří a agentur) minimální, ne-li žádná. Dovolenou Českých občanů v Zakarpatské Ukrajině není motivována z propagace destinace v ČR. Dalších 62 osob, tedy 36 % nedokáže posoudit úroveň propagace regionu v ČR nebo si na toto hodnocení netroufne. 53
Variantu odpovědi, kdy o regionu respondent nikdy v ČR neslyšel, si zvolilo 36 osob, tedy 21 %. Pouze jeden člověk zaškrtl odpověď, kde region považuje za v ČR dostatečně propagovaný. Z celkového množství tento jeden člověk nepředstavuje ani celé procento. Složení odpovědí je alarmující. Více jak 99 % dotazovaných dává najevo neuspokojivý, avšak pravdivý stav propagace tohoto regionu v České republice. Pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v regionu je plánování propagace velmi důležitým článkem dlouhodobé koncepce rozvoje návštěvnosti českých turistů. Tato otázka a její výstup může hrát stěžejní roli při budoucím marketingovém zpracování propagace destinace. Na tento výstup může být v budoucnosti navázán další výzkum spojený s typem propagace a jejím umístění a zacílení. Proto považuji tuto otázku za velmi důležitou. 9. Navštívil/a jste někdy Zakarpatskou Ukrajinu?
5%
Ne Ano
95%
Graf č. 15 Navštívil/a jste někdy Zakarpatskou Ukrajinu? [Zdroj vlastní]
Na tuto otázku odpovídali všichni dotazovaní. Z grafu je zřejmé, že 95 % osob Zakarpatskou Ukrajinu nenavštívilo. To představuje celkem 164 lidí. Pouhých 9 lidí, tedy 5 % region navštívilo. I když je Zakarpatská Ukrajina relativně levnou a vzdáleností dostupnou destinací pro trávení dovolené, mladí lidé o ní nejeví příliš zájem. Výstup této otázky částečně rezonuje s předchozí otázkou, ze které je zřejmé, že propagace regionu je podle mladých lidí nedostačující. Zvýšení propagace a šíření informací na místech s častým a velkým výskytem mladých lidí (školy, internetové 54
stránky pro mladé, sociální sítě aj.) by mohlo vést ke zvýšení zájmu o destinaci a vyvolat zájem o aktivní hledání souvisejících informací. Na dalších 9 otázek odpovídali pouze ti respondenti, kteří Zakarpatskou Ukrajinu navštívili. Následujícími otázkami jsem se snažil zjistit, z jakého důvodu se dotazovaní do regionu vydali a jaká místa či památky tam navštívili. Vzhledem k nízkému počtu lidí, co region navštívili, jsem se rozhodl zobrazovat následujících 9 grafů v absolutních číslech a vynechat procenta. V tak nízkém počtu by relativní zobrazení nemělo smysl. 10. Jaký byl Váš účel cesty?
Rekreační (běžná turistika Zakarpatské přírody a polonin) 1 4
2
2
Kulturně – poznávací (poznání ukrajinských tradic a vesnic)
Expediční (vícedenní přechody polonin, výstupy na nejvyšší hory, Hoverla, Bliznica, Pietroš aj., denní převýšení i 1000m) Letní sporty (horská a silniční cyklistika, říční sjezdy toků Rika, Těrebla, Těresva, Bílá Tisa aj.)
Graf č. 16 Jaký byl Váš účel cesty? [Zdroj vlastní]
Tato otázka měla v dotazníku celkem 12 možností, respondenti však mohli zvolit pouze jednu odpověď, proto odpovědi, které nebyly zvoleny, nejsou v grafu zobrazeny. Z 9 lidí, kteří na tuto otázku odpovídali, celkem 4 zvolili (45 %), že účelem jejich cesty byla běžná turistika Zakarpatské přírody a polonin. 2 lidé (22 %) zvolili jako účel jejich cesty kulturně – poznávací dovolenou, kde převažuje poznání ukrajinských tradic a vesnic a tento typ dovolené je spíše zaměřený na města, vesnice a památky vytvořené rukou člověka. Jako další odpověď si 2 lidé (22 %) zvolili, že účelem jejich cesty byly vícedenní přechody polonin s výstupy na nejvyšší hory Zakarpatí. Taková dovolená je pro náročnější turisty, kteří vyhledávají aktivní dovolenou s pobytem v přírodě. Přechody hřebenů největších polonin (Boržava, Černohorská, Svidovec) může trvat 55
i několik dní v závislosti na fyzické kondici turistů. Zpravidla si tito lidé nesou zásoby na zádech a vesnice či města navštěvují v případě nutnosti doplnění zásob. Jeden člověk, který navštívil region, uvedl, že účelem jeho cesty byly letní sporty s důrazem na horskou nebo silniční cyklistiku nebo vodáctví. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že složení odpovědí této otázky prozrazuje zajímavý fakt. Zakarpatská Ukrajina je vhodná jak pro trávení aktivní dovolené, tak pro nenáročnou turistiku s důrazem na kulturní a historické zajímavosti. Nelze opomenout i zážitkové trávení dovolené, ať už ochutnáním místní gastronomie či absolvování vodácké dovolené. 11. Jaká místa jste na Zakarpatské Ukrajině navštívil/a?
2
2
1 1
Poloniny 9
Mukačevo
2
Koločava
4
Užhorod 7
Mižhirja Chust
4
NP Siněvir Bliznica 7
7
Řeky Solotvyno Jasiňa
Graf č. 17 Jaká místa jste na Zakarpatské Ukrajině navštívil/a? [Zdroj vlastní]
Na tuto otázku odpovídalo 9 lidí ze 173 oslovených osob. Těchto 9 osob navštívilo Zakarpatskou Ukrajinu. Cílem otázky bylo zjistit, jaká místa respondenti v regionu navštívili. Bylo možné zvolit více odpovědí. Odpovědi zahrnovaly turistické atraktivity jak kulturně-historického, tak přírodního charakteru. Všech 9 lidí zaškrtlo, že navštívilo nějakou poloninu (Runa, Boržava, Svidovec, Černohorská, Krásná). Poloniny tedy představují 20 % ze všech možných odpovědí a navštívilo je všech 9 respondentů, kteří region navštívili. Je tedy zřejmé, že poloniny jsou jednou z hlavních přírodních turistických atraktivit, které turisté v tomto regionu z ČR vyhledávají. Dále 7 lidí z 9 56
uvedlo, že navštívilo město Mukačevo (druhé největší město v regionu, hrad Palanok z 11. stol.), Užhorod (největší město v regionu, historické centrum, středověký hrad) a vesnici Koločavu (obec působení zbojníka Nikola Šuhaje, skanzen lidové architektury). Tyto 3 kulturní atraktivity představují každá po 15 % ze všech odpovědí. Dále 4 osoby uvedlo návštěvu v městě Mižhirja (pravoslavný kostel, z tohoto města vede cesta do Koločavy), to představuje 9 %. Stejný objem (9 %) z odpovědí zabírá město Chust, které leží na jihu regionu, je v něm historické centrum a nedaleko města se nachází Dolina narcisů, což je unikátní přírodní úkaz, jenž je součástí biosférické rezervace. Pouze 2 lidé navštívili národní park Siněvir a vrchol Bliznica (polonina Svidovec). Štejně tak řeky (Těrebla, Těresva, Bílá Tisa, Černá Tisa aj.) navštívili pouze dva lidé, to představuje 4 % odpovědí. Solotvyno, které je významné pro své solné doly a solná jezera navštívil pouze jeden člověk, stejně tak vesničku Jasiňa, která je oblíbeným výchozím bodem pro horské túry na poloniny Svidovec a Černohorská. Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že v dotazníku byly vždy uvedené související informace u každé odpovědi, aby si mohl respondent místo spojit s určitou atraktivitou. Z uvedeného složení navštívených míst respondenty vyplývá, že turisté na Zakarpatské Ukrajině navštěvují jak západ, tak i východ a příslušné atraktivity. Sever taky nezůstává opomenut s ohledem na složení odpovědí. Na severu nacházející se NP Siněvir, Koločava, Mižhirja a poloniny byly navštíveny respondenty. Co zůstává poněkud stranou je jih regionu, konkrétně oblast jižně od měst Chust, Vinohradiv, Berehovo, Mukačevo. Však i tato místa mají co nabídnout. Na jihu se nachází vinice a s tím spojené vinařství a produkce ukrajinského vína. Zároveň na jihu teče řeka Bílá Tisá a okolí těchto měst je rovinaté a reliéf je bez vrchovin. Nikdo z dotazovaných také nenavštívil Užanský národní park. Ten se nachází na trojmezí Polska, Slovenska a Ukrajiny v severozápadní části Zakarpatské oblasti. Dále nikdo nenavštívil přímo Dolinu narcisů, nejvyšší horu Ukrajiny Hoverla (2061 m. n. m.) a ani Rachiv, který je oblíbeným výchozím bodem pro túry a nachází se zde geografický střed Evropy. I tyto odpovědi byly nabízené v dotazníku, i když nebyly vybrány. Pro obrazovou a mapovou orientaci doporučuji podívat se na mapu atraktivit v kapitole Turistické atraktivity v této práci (str. 25). Ze složení odpovědí lze vyvést závěr, že přírodní atraktivity a kulturně-historické zajímavosti jsou takřka ve vyváženém složení. Z toho vyplývá, že turisté navštěvující 57
Zakarpatskou Ukrajinu vyhledávají jak přírodu, tak kulturní památky. Tento fakt považuji za velmi významný faktor pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v oblasti a při potencionální propagaci regionu v České republice. Na základě tohoto zjištění lze v budoucnu vytvořit vyvážený zájezd (poznávání přírody a kulturních zajímavostí) přímo zacílený na mladé lidi. 12. Jak dlouho jste na Zakarpatské Ukrajině pobýval/a?
3
5 – 9 dní 6
10 – 18 dní
Graf č. 18 Jak dlouho jste na Zakarpatské Ukrajině pobýval/a? [Zdroj vlastní]
Na tuto otázku odpovídalo 9 respondentů, kteří navštívili Zakarpatskou oblast. Bylo možno zvolit pouze jednu odpověď ze čtyř. Variantu 1 – 4 dny nezvolil nikdo. 6 lidí z devíti (67 %) uvedlo, že v regionu pobývali 5 – 9 dní. Zbylí tři lidé (33 %) uvedli, že zde strávili 10 – 18 dní. Z uvedeného grafu vyplývá, že výrazná nadpoloviční většina z těch co region navštívili, zde pobývali maximálně 9 dní a v průměru týden. Pouze 33 % osob v regionu pobývalo 10 – 18 dní, v průměru dva týdny. Případné zacílení nebo tvorba zájezdu na míru, by měla vzít tento fakt na zřetel, a proto by měl být koncipován na základě zkušeností i požadavků zúčastněných. V souvislosti s výstupem otázky, jaká místa respondenti navštívili, se domnívám, že významné kulturně-historické zajímavosti a přírodní atraktivity lze navštívit v rozmezí 5 – 9 dnů. Tento fakt mohu i potvrdit z vlastní osobní zkušenosti, kdy jsme s přáteli za celých 7 dní procestovali přibližně 80 % turistických zajímavostí uvedených v otázce č. 11. Zároveň se domnívám, že lidé, kteří strávili v regionu 10 – 18 dní, se věnovali 58
aktivnímu způsobu dovolené (letní sporty, expedice, vícedenní přechody polonin), neboť tyto aktivity jsou časově náročnější oproti poznávacímu způsobu turistiky. 13. Zájezd jste si? (Jakým způsobem jste si organizoval/a cestu?)
2
Organizoval/a sám Koupil/a od CK/CA 7
Graf č. 19 Zájezd jste si? (Jakým způsobem jste si organizoval/a cestu?) [Zdroj vlastní]
Tato otázka měla pouze jednu možnost odpovědi. Celkem 7 lidí (78 %) uvedlo, že si cestu na Zakarpatskou Ukrajinu organizovali sami. To znamená, že nevyužili služby žádné cestovní kanceláře ani cestovní agentury. Takový typ cesty zpravidla vyžaduje důkladnější předodjezdovou přípravu, tvorbu itineráře a zjištění si všech různých tranzitních spojů. Nevýhodou může být, že při nedostatečně přípravě a studiu cílového místa mohou turisté minout velmi atraktivní místa, na která by zkušený průvodce upozornil. Výhodou je naopak volnost a možnost operativně měnit náplň cesty podle požadavků účastníků a vnějších vlivů jako např. počasí. Cesta organizovaná svépomocí může být za určitých okolností v celkových nákladech levnější než při nákupu zájezdu u cestovní kanceláře. Další 2 lidé uvedli (22 %), že pro svou cestu do regionu využili služeb cestovní kanceláře nebo agentury a zájezd si zakoupili. Výhodou je absence organizačních záležitostí, neboť cestovní kancelář připraví itinerář za nás. Zájezd zpravidla zahrnuje i dopravu a ubytování a v některých případech (záleží na cestovní kanceláři a charakteru zájezdu) i stravování. Další výhodou je, že ve stejném typu ubytování může cestovní kancelář poskytnout výhodnější slevu, než kdyby si jej člověk zařizoval sám. Roli 59
v ceně za ubytování také mohou hrát timesharové smlouvy. Nevýhodou může být absence volnosti a operativní změny itineráře. Avšak tento faktor může být výhodou i nevýhodou – záleží na povaze účastníků zájezdu. 14. Byl/a jste spokojen/a s poskytovanými službami v Zakarpatské Ukrajině?
3
Spíše ano 6
Ano
Graf č. 20 Byl/a jste spokojen/a s poskytovanými službami v Zakarpatské Ukrajině? [Zdroj vlastní]
Na tuto otázku odpovídalo 9 lidí, kteří navštívili Zakarpatskou Ukrajinu. Na výběr byly čtyři odpovědi a respondenti mohli zvolit pouze jednu odpověď na škále ne, spíše ne, nebo ano. Jak je z grafu zřejmé, 6 lidí (67 %) uvedlo, že jsou spíše spokojeni s poskytovanými službami v regionu. Těchto 6 lidí má k úrovni službám nějaké výhrady, ale protože uvedli, že jsou spíše spokojeni, domnívám se, že výhrady budou jen minimální. Vedle toho 3 lidí (33 %) plnou spokojenost s poskytovanými službami bez výhrad. Ze složení odpovědí se lze domnívat, že rozsah poskytovaných služeb v Zakarpatské Ukrajině je dostačující, i když ne zcela perfektní. Službami se rozumí zejména služby ubytovací, stravovací, informační a dopravní. S tímto výstupem se mohu ztotožnit, protože jsem region navštívil v létě 2012 a pohyboval jsem se jak ve městech, tak v přírodě a vesnicích.
60
15. Doporučil/a byste návštěvu Zakarpatské Ukrajiny svým přátelům?
1
Určitě ano Spíše ano
8
Graf č. 21 Doporučil/a byste návštěvu Zakarpatské Ukrajiny svým přátelům? [Zdroj vlastní]
Celkem 8 lidí (89 %) uvedlo, že by návštěvu určitě doporučili svým přátelům bez výhrad. Pouze 1 osoba (11 %) uvedla, že by návštěvu doporučila, avšak s nějakou výhradou. Domnívám se, že onou výhradou může být myšleno doporučení pouze těm lidem, kteří mají rádi aktivnější dovolenou. 16. Jaké byly Vaše celkové náklady (letenka, doprava, jídlo, ubytování, průvodce, pojištění) na osobu? Nezahrnuje nákup vybavení v ČR.
1 1 3000 – 5000 Kč 5
7001 – 10000 Kč 5001 – 7000 Kč
2
10001 – 13000 Kč
Graf č. 22 Jaké byly Vaše celkové náklady na osobu? [Zdroj vlastní]
61
V otázce dotazovaní uváděli, na kolik je celkem vyšla dovolená na Zakarpatské Ukrajině. Celkem 5 lidí (56 %) uvedlo, že jejich celkové náklady byly v rozmezí 3000 – 5000 Kč. Vezmu-li ve zřetel i otázku č. 12, kde respondenti uváděli, jak dlouho v regionu pobývali, vyjdou velmi zajímavé údaje. V té totiž 12 lidí (67 %) uvedlo, že v regionu strávili 5 – 9 dní. Spojím-li si výstupy těchto dvou otázek, dospěji k závěru, že více jak polovina dotazovaných strávila v regionu v průměru 7 dní a v průměru za 4000 Kč. Vedle toho 2 lidé (22 %) uvedlo, že jejich celkové náklady byly v rozmezí 7001 – 10000 Kč. Dále jeden člověk uvedl celkovou výši jeho nákladů na 5001 – 7000 Kč. A také jeden člověk uvedl celkovou výši nákladů na 10001 – 13000 Kč. Vyšší částku nikdo z dotazovaných neuvedl. Vzhledem k tomu, že otázka se ptá na celkové náklady, mohu z tohoto vyvodit vypovídající závěr. Dovolená na Zakarpatské Ukrajině je poměrně nízkonákladovým řešením dovolené při týdenním pobytu. Nižší výdaje jsou způsobeny zejména nižšími cenami zboží a služeb na Ukrajině a nižší vybaveností materiálně technické základny cestovního ruchu. Zároveň uvedené náklady reflektují typ dovolené, kterou si zvolili všichni dotazovaní. Převažuje aktivně strávená dovolená. 17. Kdo nebo co Vás motivovalo k návštěvě Zakarpatské Ukrajiny?
1
Rád cestuji, motivoval jsem se sám Doporučení od přátel 8
Graf č. 23 Kdo nebo co Vás motivovalo k návštěvě Zakarpatské Ukrajiny? [Zdroj vlastní]
62
Tato otázka měla celkem 6 možností odpovědí a dotazovaný mohl zvolit pouze jednu odpověď. Složení odpovědí se dalo vzhledem k předchozím výpovědím očekávat. Celkem 8 lidí (89 %) uvedlo, že rádi cestují a pro cestu na Zakarpatskou Ukrajinu se motivovali sami. Znamená to tedy, že se museli informačně sami vybavit a informace o zemi a cestování v ní si museli zajistit sami prostřednictvím různých médii, ať už Internetu, televize, časopisů nebo knih. Vedle toho 1 člověk (11 %) uvedl, že jako motivace k návštěvě regionu mu posloužilo doporučení od přátel. Nepochybně i v tomto případě si dotazovaný člověk musel aktivně vyhledat informace sám. V otázce si mohli respondenti dále zvolit jako motivaci katalog cestovní kanceláře/agentury, reklamy na Internetu, reklamy v televizi nebo v jiných masmédiích. Absence těchto odpovědí ve výstupu této otázky potvrzuje alarmující stav nulové a nerozvinuté propagace regionu v České republice. 18. Jel/a byste na Zakarpatskou Ukrajinu znovu?
Ano
9
Graf č. 24 Jel/a byste na Zakarpatskou Ukrajinu znovu? [Zdroj vlastní]
V této otázce všech 9 lidí, kteří region navštívili (100 %) by jej navštívili znovu. To vypovídá i o pozitivních zkušenostech a zážitcích respondentů při jejich dovolené v regionu. Pozitivní zkušenost a zážitek je nezbytným předpokladem, aby se člověk na určité místo vrátil v budoucnosti znovu. Sám mohu z vlastní zkušenosti potvrdit kladné zkušenosti a zážitky z cesty po tomto regionu. Tato otázka uzavírá výsledky otázek, na které odpovídali lidé, jež region navštívili. 63
Nyní následuje 8 otázek, na které odpovídali lidé, jež region nenavštívili. Celkem 164 lidí. Tito lidé na předchozí otázky neodpovídali a z otázky č. 9 přeskočili rovnou na následující devatenáctou. Vzhledem k objemu respondentů budou následující grafy opět zobrazeny v relativním (procentuálním) výstupu. 19. Navštívil/a byste někdy Zakarpatskou Ukrajinu?
40% Ano 60%
Ne
Graf č. 25 Navštívil/a byste někdy Zakarpatskou Ukrajinu? [Zdroj vlastní]
Jak jsem zmínil, na tuto otázku odpovídalo 164 dotazovaných, kteří region doposud nenavštívili. Z grafů je zřejmé, že 60 % dotazovaných (98 lidí) by chtělo někdy navštívit Zakarpatskou Ukrajinu a dovolenou v této destinaci si dokážou představit. Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci je tedy podpořen zájmem českých turistů navštívit Zakarpatí. Vedle toho 40 % lidí (66 lidí) by nechtělo tuto destinaci navštívit a nezvolilo by si Zakarpatskou Ukrajinu jako destinaci pro trávení své dovolené. Výstup otázky reflektuje složení odpovědí otázky č. 5, kde 46 % (80 lidí) uvedlo, že pro ně není tento region atraktivní Následující dvě otázky rozvětvují tuto otázku a hlouběji zjišťují, z jakého důvodu by chtěli dotazovaní region navštívit a zároveň zjišťují, z jakých důvodů dotazovaní nechtějí tento region navštívit. Na otázky odpovídalo podle volby své odpovědi v této.
64
20. Navštívil/a byste z důvodu:
3%
1% 1%
1%
Kulturně – poznávací Rekreační (běžná turistika)
3% 5%
28%
9%
Pobytový a poznávací Expediční Letní sporty
11%
Studijní pobyt Dobrovolnický projekt 17%
21%
Zimní sporty Pracovní (služební) Příbuzní a známí Nákupy
Graf č. 26 Z jakého důvodu byste navštívil Zakarpatskou Ukrajinu? [Zdroj vlastní]
Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří v předchozí otázce zvolili, že by chtěli Zakarpatskou Ukrajinu navštívit. Na otázku tedy odpovídalo 98 lidí. V této otázce mohli dotazovaní zvolit více odpovědí, aby byl zachovaný spravedlivý a relevantní výstup, neboť při skutečné realizaci dovolené je možná kombinace různých typů trávení dovolené (i když jedna vždy převažuje). Nejvíce dotazovaní uváděli, že by region navštívili ve spojení s kulturně – poznávací dovolenou (poznávání ukrajinských vesnic, tradic a místních obyvatel). Tato odpověď byla zvolena 69x, to představuje 28 % ze všech odpovědí. Jako druhý nejčastější důvod uváděli rekreační dovolenou (51x), což představuje zejména běžnou turistiku zakarpatské přírody a to odpovídá 21 % z odpovědí. Dalo by se tedy říci, že aktivní poznávací pobyt, kde převažuje pěší turistika a poznáváním kultury a přírody, si představuje 49 % dotazovaných. Kombinaci pobytové a poznávací dovolené zvolilo 40 lidí (17 % odpovědí). Tato forma dovolené by se dala organizovat jako hvězdicové výlety do okolí místa ubytování. Expediční forma dovolené byla zvolena 26x (11 %) a letní sporty zahrnující zejména cykloturistiku a vodáctví 22x (9 %). Další formy cesty jako např. studijní pobyt byl zvolen 11x (5 %). Jako cestu v rámci dobrovolnického projektu si cestu dokáže představit 8 dotazovaných (3 %), stejně jako zimní sporty (snowboarding nebo lyžování v zimních střediscích alpského typu). Pouze minimální 65
počet dotazovaných si dokáže představit dovolenou na Zakarpatské Ukrajině ve spojení s pracovní nebo služební cestou (1 %). Návštěva příbuzných by zrealizovalo pouze 1 % dotazovaných a nákupy jako účel cesty na Zakarpatí zvolilo také pouze 1 %. Ze složení odpovědí této otázky vyplývá, že by si ti, jež by region rádi navštívili, představovali jako účel jejich cesty aktivní poznávací dovolenou s detailním poznáváním zakarpatské přírody a jejích obyvatel, včetně jejich tradic, života a řemesel. Případná kombinace pobytového a poznávacího zájezdu. Protože poznávací a pobytový zájezd jsou nejčastější formou zájezdu, považují v této oblasti a segmentu prostor pro růst a rozvoj cestovního ruchu ze strany českých turistů. 21. Nenavštívil/a byste z důvodu:
2% 9%
Nezájmu o destinaci
5% 39%
12%
Nedostatečných informací o zemi a jejích atraktivitách Nevím jaké typy zájezdů jsou na trhu
Preferuji zemi s přístupem k moři 33%
Slabá nabídka aktivit v zemi Málo luxusních služeb
Graf č. 27 Z jakého důvodu byste nenavštívil Zakarpatskou Ukrajinu? [Zdroj vlastní]
Na otázku dopovídalo celkem 66 lidí, kteří v otázce č. 19 zvolili, že by Zakarpatskou Ukrajinu nenavštívili. Snažil jsem se touto cestou zjistit, proč by region nechtěli navštívit. Respondenti mohli zvolit více odpovědí. Nejčastější odpovědí byl nezájem o destinaci. Tuto odpověď zvolilo 43 lidí (39 % odpovědí). Četnost této otázky rezonuje s výstupem otázky č. 7, kde 49 % lidí uvedlo, že pro ně Ukrajina není blízká. Dále 36 lidí (33 %) uvedlo, že by region nenavštívili z důvodu nedostatečných informací o jejich atraktivitách. S tím i souvisí i další odpověď, kde 13 lidí zvolilo (12 %), že nemají představu o tom, jaké typy zájezdu jsou na českém trhu. 66
Celkem 10 lidí (9 %) také vybralo odpověď, že preferují zemi s přístupem k moři. 5 lidí (5 %) uvedlo, že by nenavštívili Zakarpatí z důvodu slabé nabídky aktivit v zemi. Tato odpověď souvisí s tím, že respondenti nemají povědomí o tom, jaké aktivity se v zemi nabízejí. Málo luxusních služeb zvolili 2 dotazovaní (2%). První tři nejčetnější odpovědi spolu nepochybně souvisí. Z grafů vyplývá, že lidé nemají o destinaci zájem, zároveň na sebe dotazovaní prozradili, že nemají dostatečné informace o zemi (s čímž souvisí nedostatečná propagace a obecné povědomí) a současně neví, jaké typy zájezdů si mohou zakoupit. Domnívám se, že vysoké procento lidí nemá o tuto destinaci zájem, protože nemá dostatečné informace o jejich atraktivitách. Myslím si, že zvýšení propagace destinace mezi cílovou skupinu potencionálních zákazníků povede ke zvýšení povědomí a procento lidí, kteří by v důsledku toho neměli zájem o destinaci, se sníží. Respondenti, kteří uvedli, že by nechtěli navštívit Zakarpatskou Ukrajinu, po této otázce pokračovali odpovědí č. 27, která zjišťuje pohlaví, věk a další sociodemografická data. 22. Jaká místa na Zakarpatské Ukrajině byste nejradši navštívil/a?
Rachiv
3
Mižhirja
11
Dolina Narcisů
12
Chust
17
Řeky
21
Mukačevo
25
Jasiňa
26
Bliznica
26
Hoverla
28
Poloniny
30
Užanský NP
32
Solotvyno
34
Užhorod
53
Koločava
56
NP Siněvir
60 0
10
20
30
40
50
60
70
Četnost odpovědí
Graf č. 28 Jaká místa na Zakarpatské Ukrajině byste nejradši navštívil/a? [Zdroj vlastní]
67
Tato otázka navazuje na otázku č. 20. Na tuto a následující 4 otázky odpovídalo ti respondenti, kteří by chtěli navštívit tento region. Celkem je to 98 respondentů z otázky č. 20. V této otázce mohli dotazovaní zvolit samozřejmě více možností. Vzhledem k rozsahu odpovědí jsem se rozhodl odpovědí zobrazit v pruhovém grafu místo výsečového. Na tomto místě bych chtěl podotknout, že v dotazníku byl u každé otázky příklad památky, aby si respondenti mohli představit určitou atraktivitu. V grafu tyto pomocné údaje neuvádím. Nejvíce lidí (60x) by rádo navštívilo Národní park Siněvir, jehož hlavním lákadlem je Siněvirské jezero (největší v Zakarpatí) a krásná příroda. Dále lidé uváděli vesnici Koločavu (56x), kterou proslavil klasik české literatury Ivan Olbracht. Hned v zápětí město Užhorod (největší město v Zakarpatí, historické centrum, skanznen lidové architektury) a to celkem 53 lidí. O poznání méně lidí by chtělo navštívit město Solotvyno (34x), kde se nachází solná jezera a solné doly a také Užanský národní park (nachází se trojmezí Polska, Ukrajiny a Slovenska), který zvolilo 32 lidí. Dále svojí četností následují poloniny (30x) a dvě vysoké hory a to Hoverla (nejvyšší hora Ukrajiny, 2061 m. n. m.) a Bliznica (1880 m. n. m.). Hned v závěsu je vesnice Jasiňa (26x), která je oblíbeným výchozím bodem pro horské túry. Následuje město Mukačevo (25x), které je druhým největším městem Zakarpatí a dominantou je hrad Palanok. Další jsou řeky, které zvolilo 21 lidí a město Chust (17x). Nedaleko města Chust se nachází přírodní zajímavost tzv. Dolina narcisů, kterou by rádo navštívilo 11 lidí. Na poslední příčce se usadilo město Mižhirja (11x), kde je vyhlášený pravoslavný kostel a město Rachiv (3x), odkud se dají podnikat horské túry. Z odpovědí je zřejmé, že mírně převažují přírodní atraktivity. Avšak historické a kulturní památky také nejsou zcela v pozadí. Pokud bychom brali při vytváření zájezdu pro mladé lidi v potaz tyto odpovědi, převažovali by přírodní vycházky a poznávání doplněné o kulturní zajímavosti.
68
23. Zájezd byste si koupil/a: 2%
Organizoval sám
37%
Koupil od CK/CA
61% návštěvu by organizovala firma, ve které pracuji
Graf č. 29 Jakým způsobem byste si organizoval/a cestu na Zakarpatskou Ukrajinu? [Zdroj vlastní]
Z grafů je patrné, že 60 lidí (61 %) by si rádo dovolenou či návštěvu Zakarpatské Ukrajiny organizovalo samo. Organizovat si takovou dovolenou sám není tak náročné v dnešní době Internetu jako v minulosti. Vedle toho 36 lidí (37 %) uvedlo, že by si koupili zájezd od cestovní kanceláře nebo agentury. Pouze 2 lidé (2 %) uvedli, že by návštěvu organizovala firma, ve které pracují. 24. Kolik byste byli maximálně ochotni utratit za zájezd do Zakarpatské Ukrajiny na osobu? Zahrnuje dopravu, průvodce, jídlo, ubytování, cestovní pojištění, vstupy. Nezahrnuje nákup vybavení v ČR.
4% 3% 11%
5001 – 7000 Kč 49%
11%
7001 – 10000 Kč 10001 – 13000 Kč 3000 – 5000 Kč
22%
13001 – 15000 Kč
Víc jak 15 000 Kč
Graf č. 30 Jaké by měli být Vaše celková náklady na cestu? [Zdroj vlastní]
69
Dotazovaní mohli v této otázce zvolit pouze jednu odpověď. Cílem bylo zjistit, kolik by byli maximálně ochotni utratit za zájezd do regionu včetně všech poplatků. Na otázku odpovídalo 98 respondentů, kteří v otázce č. 20 zvolili, že by chtěli region navštívit. Celkem 48 lidí (49 %) by utratilo v rozmezí 5001 – 7000 Kč. O více jak polovinu méně, 21 lidí (22 %) by utratilo 7001 – 10000 Kč. Celkem 11 % dotazovaných (11x) by utratilo 10001 – 13000 Kč a stejný počet dotazovaných by chtěl utratit 3000 – 5000 Kč. Pouze 4 % respondentů (4x) by utratili 13001 – 15000 Kč a 3 lidí zvolili (3 %), že by utratili za dovolenou v regionu více jak 15000 Kč. 25. Jak dlouho byste chtěl/a na Zakarpatské Ukrajině pobývat? (Svoji odpověď volte na základě Vámi určené maximální částky v předchozí otázce)
15%
5 - 9 dní
24% 61%
1 – 4 dny 10 - 18 dní
Graf č. 31 Jak dlouho byste chtěl/a na Zakarpatské Ukrajině pobývat? [Zdroj vlastní]
Respondenti odpovídali na tuto otázku na základě jejich určené odpovědi v předchozí otázce. Celkem 60 lidí (61 %) by chtělo strávit na Zakarpatské Ukrajině 5 – 9 dní. V porovnání s odpověďmi v předchozí otázce tato délka odpovídá dovolené o nákladech v rozmezí 50001 – 10000 Kč. Dále 23 lidí (24 %) by chtělo strávit v Zakarpatí 1 – 4 dny. Tomu odpovídají náklady v rozmezí 3001 – 5000 Kč. Zbylých 15 dotazovaných (15 %) uvedlo, že by chtěli v regionu pobývat 10 – 18 dní. Této délce v průměru o dvou týdnech odpovídají náklady v rozmezí 10001 – 15000 Kč a více. Nejčastější kombinací je návštěva regionu o délce 5 – 9 dní a rozpočtu v rozmezí od 5001 – 10000 Kč. 70
26. Co považujete na největší atraktivity Zakarpatské Ukrajiny? Rachiv Mižhirja Dolina Narcisů Chust Bliznica Jasiňa Hoverla Mukačevo Řeky Solotvyno Užanský NP Poloniny Historie a blízkost k ČR Užhorod NP Siněvir Koločava
2
6 11 15 18 20 23 24 25 30 31 33 39 44 53 60 0
10
20
30
40
50
60
70
Graf č. 32 Co považujete za největší atraktivity Zakarpatské Ukrajiny? [Zdroj vlastní]
Na tuto otázku odpovídali pouze lidé, kteří by region chtěli navštívit, tedy 98 lidí. Ti, kteří by region navštívit nechtěli, jsem se nedotazoval, protože v případě jejich nezájmu by tato otázka postrádala smysl. Svou strukturou je velmi podobná otázce č. 22. a i výstup této otázky je velmi podobný. V této otázce je jedna odpověď navíc a to konkrétně historie a blízkost k ČR. Tuto odpověď si vybralo 39 respondentů. Blízkost k České republice tedy pro přibližně 40 % dotazovaných má velký význam. Pro porovnání zmíním, že vzdálenost trasy Jihlava – Užhorod je přibližně 650 km. [36] Tuto vzdálenost lze překonat během půl dne jízdy automobilem nebo autobusem. Autobusových linek jezdí do Užhorodu z České republiky hned několik a spojů a autobusové spojení ČR s východní oblastí Slovenska je taktéž velmi dobrá. Složení ostatních odpovědí je podobné otázce č. 22 a proto zde odkážu na analýzu výsledků na straně č. 68. Vypovídací hodnota otázky č. 22 a č. 26 je téměř identická a respondenti volili podobné odpovědi.
71
27. Jaké je Vaše pohlaví?
43%
57%
Žena Muž
Graf č. 33 Jaké je Vaše pohlaví? [Zdroj vlastní]
Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 173 českých občanů. Z toho bylo celkem 99 žen (57 %) a 74 mužů (43 %). I když se výzkumu zúčastnil nepatrně větší počet žen než mužů, výsledek lze stále považovat za relevantní vzhledem k objemu dotazovaných. 28. Do jaké věkové skupiny patříte?
7%
3%
20 – 27 19 a méně 28 – 35 90%
Graf č. 34 Do jaké věkové skupiny patříte? [Zdroj vlastní]
72
Ve věkovém složení respondentů převažují mladí lidé ve věku 20 – 27 let, na které hlavně byl i výzkum zaměřen. Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 156 lidí ve věku 20 – 27 let (90%). Dále 12 lidí ve věku 19 let a méně (7%). A vedle toho 5 lidí ve věku 28 - 35 let (3 %). 29. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? 3% 2% 2% 12% Střední s maturitou Vysokoškolské Střední s vyučením Základní 81%
Vyšší odborné
Graf č. 35 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? [Zdroj vlastní]
Celkem 81 % respondentů (141 lidí) má dokončenou střední školu s maturitou. Pouze 12 % (20) byli respondenti s vysokoškolským vzděláním. Ostatní odpovědi jsou minoritní a to konkrétně střední s vyučením celkem 3 % (5 lidí), základní vzdělání 2 % (4 lidé) a vyšší odborné 2 % (3 lidé) 30. V jakém kraji máte trvalé bydliště? Z následujícího grafického znázornění otázky vyplývá, že celkem 118 lidí, kteří se zúčastnili výzkumu, má trvalý pobyt v kraji Vysočina. To představuje přesně 68 % ze všech respondentů. Respondenti tvoří v kraji Vysočina majoritní podíl dotazovaných, a proto jsou součástí základního souboru (viz str. 46). Méně významným dílem se také podíleli na výzkumu lidé ze Středočeského kraje (14 lidí, 8 %) a z Jihočeského kraje (11 lidí, 6 %). Dále následuje Pardubický kraj (8 lidí, 5 %) a Jihomoravský kraj (5 lidí, 3 %). Ostatní kraje jsou svým minimálním podílem nevypovídající, a proto se výsledky výzkumu vztahují pouze k nejvíce dominantní skupině respondentů.
73
Zlínský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Olomoucký kraj Královéhradecký kraj Hlavní město Praha Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Liberecký kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Vysočina
1 1 1 2 2 2 2 2 4 5 8 11 14
118 0
20
40
60
80
100
120
140
Počet respondentů
Graf č. 36 V jakém kraji máte trvalé bydliště? [Zdroj vlastní]
2.3 Shrnutí výsledků dotazníkového výzkumu Když jsem se rozhodoval, jakým způsobem budu dotazník distribuovat k respondentům, měl jsem několik možností. V první řadě jsem ho umístnil na server www.vyplnto.cz, který je přímo zaměřený na tvorbu dotazníkových výzkumů. Na tomto serveru dotazník vyplnilo 147 lidí prostřednictvím přímého odkazu. Respondenty jsem oslovoval přes sociální síť Facebook a přes emailové kontakty. Poměr návratnosti z těchto dvou zdrojů byl zhruba 60:40. Dále jsem respondenty oslovoval osobně, abych dospěl k vyváženému poměru zdroje respondentů. Osobním dotazováním jsem oslovil 26 lidí. Celkem jsem tedy úspěšné oslovil 173 českých občanů. Statisticky nejčastější profil respondenta byl muž nebo žena s trvalým pobytem v Kraji Vysočina a ve věku 20 – 27 let. Výzkumu se zúčastnili převážně mladí lidé na Vysočině a k těm (základní soubor, viz str. 46) se budou vztahovat výsledky výzkumu. Výsledky výzkumu shrnu do třech logických celků dle struktury dotazníkového šetření. Otázky 1- 8 byly zaměřeny na zjištění povědomí respondentů o Zakarpatské Ukrajině. Výsledky dopadly podle mého očekávání. Mladí lidé mají o Zakarpatské Ukrajině pouze základní povědomí a i v dnešní době si jej často spojují s prvorepublikovou Podkarpatskou Rusí. Geografickou polohu regionu dokáže s jistotou určit přibližně 2/3 respondentů, což potvrzuje nepříliš velký zájem o státy Východní Evropy. Přibližně v poměru 50:50 je potom zájem navštívit region. Z výzkumu vyplynulo, že o region 74
mají zájem především lidé s větším povědomím a informacemi o Zakarpatské Ukrajině. Nezájem navštívit region plyne, dle složení odpovědí, zejména z vágní představy o regionu a z nedostatku informací. I když školní instituce a Internet dnes hrají dominantní roli ve zprostředkovávání informací, mladí lidé nemají k regionu vybudovaný hlubší vztah. Povědomí a vztah k destinaci lze zvyšovat právě propagací regionu v cílovém segmentu potencionálních turistů. Praktická absence propagace vede v důsledku k nezájmu a mylným představám o zaostalosti země. Na tomto místě bych chtěl vyzdvihnout skutečnost, že zároveň necelých 50 % oslovených respondentů považuje region za atraktivní a chtělo by jej navštívit. Na otázky 9 – 18 odpovídali lidé, kteří region navštívili. Z celkem 173 oslovených respondentů Zakarpatskou Ukrajinu navštívilo pouze 9 lidí, což představuje pouze 5 % z celku. Chtěl jsem zjistit, proč se rozhodli region navštívit a zjistit související informace o jejich cestě. Všichni dotazovaní se zúčastnili aktivní poznávací dovolené. Bohatá příroda a památky jak přírodní, tak kulturní a historické přímo Zakarpatskou Ukrajinu předurčují pro poznávací dovolenou. Nikdo z dotazovaných se nezúčastnil pobytové dovolené (tzn. být celou dovolenou ubytovaný na jediném místě). Dále jsem se dozvěděl, že respondenti navštívili nejvýznamnější jak přírodní atraktivity (poloniny, NP Siněvir, řeky, Solotvyno a solná jezera), tak i nejvýznamnější kulturně-historické památky (Užhorod, Mukačevo, Koločava, Mižhirja, Chust). Nejčastěji ti, co destinaci navštívili, v ní strávili 5 – 9 dní, méně často potom 10 – 18 dní. Celkové náklady na dovolenou se pohybovaly v rozmezí 3000 – 10000 Kč. Dovolenou na Zakarpatské Ukrajině lze tedy považovat za relativně nízkonákladovou. Zároveň je však nutné poznamenat, že pouze 2 lidé z 9 (22 %) si koupilo dovolenou prostřednictvím cestovní kanceláře nebo agentury. Zde je jednoznačně prostor pro rozvoj a růst segmentu. Toho lze dosáhnout právě pomocí komplexní propagace destinace, která by měla zahrnovat reklamu, cestovatelské přednášky, informační osvětu apod. Otázky 19 – 26 byly zaměřeny na ty, kteří region doposud nenavštívili. Na tyto otázky odpovídalo 164 lidí. Poměr těch, kteří by rádi Zakarpatskou Ukrajinu navštívili a těch, kteří ne, je přesně 40:60. Hlavním důvodem pro návštěvu je kulturně poznávací typ dovolené. To se shoduje s výpověďmi lidí, kteří region navštívili. Hlavním důvodem, proč by 60 % dotazovaných nechtělo navštívit region, jsou nezájem o destinaci a 75
nedostatečné informace o zemi. Opět zde narážíme na nedostatečně proudění relevantních informací a nedostatečné propagace. Respondenti by v Zakarpatí rádi viděli zejména přírodní atraktivity, avšak ani kulturní památky nejsou v pozadí. Více jak polovina respondentů by si chtěla cestu zařídit sama, a proto zde vidím prostor pro růst nabídky ze strany cestovních kanceláří. Zároveň maximálně celkové náklady, které jsou dotazovaní ochotní investovat, se pohybují převážně v rozmezí 5000 – 10000 Kč, což také odpovídá běžné dovolené realizované v regionu.
2.4 SWOT analýza Zakarpatské Ukrajiny z pohledu cestovního ruchu V této závěrečné kapitole se pokusím nastínit SWOT analýzu Zakarpatské Ukrajiny jako destinace cestovního ruchu. Při vytváření této analýzy vycházím z poznatků a informací uvedené v této práci a taktéž z poznatků, které vyplývají z dotazníkového šetření v praktické části práce. Tento výčet se může v budoucnosti měnit a může posloužit pro budoucí výzkumy a analýzy Zakarpatské Ukrajiny. [37] 2.4.1 Silné stránky (Strenghts)
Historická města (Užhorod, Mukačevo, aj.)
Geografická blízkost k ČR
Bohaté historické památky (hrady, dřevěné kostely, aj.)
Image zaostalé země (toto může být i slabá stránka, záleží na preferencích turisty)
Výjimečný přírodní potenciál pro cestovní ruch
Odlišný životní styl místních obyvatel
Slovanský jazyk příbuzný českému jazyku
Historická blízkost k ČR
Vhodné předpoklady pro aktivní dovolenou (turistika, cestování)
Vysoké množství přírodních zajímavostí
Dlouhá turistická sezóna
Nižší kupní síla obyvatelstva (levnější život pro turisty z ČR)
Dobrá dopravní propojenost v regionu (vlak, bus)
Bezvízový turistický režim vstupu až do 90 dní pro české občany
Dobré podmínky pro šetrné formy cestovního ruchu (pěší turistika, cykloturistika, hippoturistika, aj.) 76
2.4.2 Slabé stránky (Weaks)
Nepříliš rozvinuté služby cestovního ruchu (informační centra, propagační materiály)
Nízká úroveň infrastruktury
Nízká propagace destinace
Nízká propagace možností využití cestovního ruchu
Málo vhodné podmínky pro pobytové dovolené (kromě lyžování)
Slabá místní nabídka produktů cestovního ruchu
Málo místních podnikatelů ve službách cestovního ruchu
Nedostatek ubytovacích zařízení pro klienty preferující luxus
Nedostatek kvalitních informačních zdrojů o destinaci a jejích atraktivitách
Nedostatek značených turistických a cykloturistických tras
Úzký sortiment suvenýrů
Odlišný typ písma (cyrilice)
Odlišný životní styl místních obyvatel (záleží na preferencích turisty)
2.4.3 Příležitosti (Opportunities)
Zájem mladých lidí na Vysočině o návštěvu Zakarpatské Ukrajiny
Podpořit zájem u mladých lidí o návštěvu regionu
Zlepšení dopravní infrastruktury v Zakarpatí
Vytvořit komplexní propagaci destinace Zakarpatské Ukrajiny
Vytvoření strategického plánu rozvoje cestovního ruchu
Vytvořit aktivní destinační management
Zvýšit úroveň poskytovaných služeb v cestovním ruchu
Vybudování sítě turistických informačních center v Zakarpatské Ukrajině
Vytvoření vícejazyčného portálu se základní i užitečnými informacemi o regionu a s přehledem možností využití cestovního ruchu v regionu
Podpora podnikatelů v ubytovacích a stravovacích službách
Podpora malých podnikatelů v Zakarpatské Ukrajině
Podpora šetrných forem cestovního ruchu v Zakarpatské Ukrajině
Rozšíření sítě turistických a cykloturistických tras v Zakarpatí
Vytvoření specifických pobytových a zážitkových balíčků
77
V metropolitních městech (Užhorod, Mukačevo, Solotvyno) zlepšení vnitřního značení a orientačního plánu měst
2.4.4 Hrozby (Threats)
Nevyužití všech možností propagace
Nevhodné zacílení reklamy v České republice
Podcenění stavu kulturních památek
Znečišťování přírody (odpadky, skládky)
Zhoršování kvality dopravní infrastruktury
Nízká podpora šetrných forem cestovního ruchu (hippoturistika, pěší turistika)
Nenavázání spolupráce veřejné správy a podniků v soukromé sféře
Nevyužití potenciálu Internetu jako média pro šíření informací
Podcenění spolupráce českých a ukrajinských podniků v cestovním ruchu
Fluktuace turistů do jiných ukrajinských regionů nebo do sousedních zemí (Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko)
Nedostatek kapitálového zázemí pro rozvoj cestovního ruchu na regionální úrovni
Podcenění budování image destinace
Nízký rozsah služeb a jejich kvalita na Zakarpatské Ukrajině
Jazyková bariéra (záleží na preferencích turisty)
2.5 Návrhy na opatření pro zvýšení návštěvnosti 2.5.1 Propagace a reklama Návrhy a opatření pro zvýšení návštěvnosti jsem nastínil již v předchozí kapitole. Zvýšení povědomí českých občanů o Zakarpatské Ukrajině je realizovatelné pomocí dobře cílené a komplexní reklamy. Reklama by měla být distribuována cestami, které jsou blízké cílové skupině (mladí lidé) a to zejména prostřednictvím Internetu, cestovatelských přednášek ve školách (například v rámci Cestovatelského promítání na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě) a místech s vyšší koncentrací mladých lidí jako knihovny, vzdělávací centra a podobné. Reklama se zaměřením na Zakarpatskou Ukrajinu je velmi slabá a její zvýšení posílí tok informací k lidem. Přednášky mohou vést cestovatelé, kteří již region navštívili, neboť mají bezprostřední zkušenost s oblastí a mohou své zkušenosti a informace předávat dál. Souhrn těchto kroků může vést ke 78
zvýšení povědomí lidí o Zakarpatské Ukrajině jako destinaci, kde mohou lidé trávit dovolenou. Zároveň u nich vzbudí zájem o návštěvu regionu. Výzkum ukázal, že Zakarpatské Ukrajina má co nabídnout svým návštěvníkům a turistům. Z výzkumu také vyplynulo, že čeští občané nemají k regionu vybudovaný hlubší vztah a ve spojení s nedostatkem informací nemají zájem o tuto destinaci. Nedostatek relevantních informací také vede lidi k nejasným představám a k idealizaci prostředí a života v Zakarpatí. Informace o regionu a zájem lidí o návštěvu Zakarpatské Ukrajiny by se mohl také prohlubovat díky reklamám ve specializovaných časopisech zaměřený na lidi, kteří mají zájem o dění kolem sebe. Takové časopisy mohou být například The National Geographic, Epocha, Lidé a Země, 21. století a podobně. 2.5.2 Webové stránky Vhodným řešením pro zvýšení povědomí by byl vícejazyčný internetový portál s relevantními informacemi o regionu. Zpočátku by stačila pouze jedna lokalizace a v budoucnosti by k portálu mohli být přizvání další zástupci z okolních zemí a rozšířit nabídku lokalizací. Portál by měl jasně sdělovat možnosti cestovního ruchu v destinaci. Návštěvník takového portálu by měl jednoduše najít veškeré atraktivity regionu, nabídku ubytování nebo přímo zacílených cestovních balíčků od cestovních kanceláří. Dále by také mohl sdružovat podnikatele ve službách cestovního ruchu a uvádět na ně kontakty a to jak české, tak ukrajinské subjekty. Velmi důležité je udržovat informace na portálu aktualizované. Součástí portálu by mohlo být uživatelské fórum, kam by ti, kteří region navštívili, psali své postřehy a zkušenosti. Existence, efektivita a životnost takového portálu je podmíněna dobrou a cílenou reklamou od cestovních kanceláří na potencionální zákazníky. Takový portál by byl jedním z komplexních součástí propagace a obecného zvyšování povědomí českých občanů o regionu. V současné chvíli by se na přímé propagaci a informační osvětě měly aktivně podílet české cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy na Zakarpatskou Ukrajinu (namátkou například CK Mundo, CK Alpina, CK Adventura, CK Poznání aj.). Portál by mohl být financován od cestovních kanceláří a dalších podnikatelů, kteří budou například uvedeni v seznamu ubytovacích zařízení a služeb, které si může návštěvník prostřednictvím portálu objednat. Bez povšimnutí by neměly zůstat ani papírové informační a
79
propagační materiály, jejichž koncept a informace by měly být jak v tištěné tak v elektronické podobě identické. Podívám-li se na aktuální stav webových portálů, tak zjistím, že žádný takový ucelený web neexistuje ani v České republice ani na Ukrajině. Současný rozsah internetových portálů s informacemi o Zakarpatské Ukrajině v češtině je velmi roztříštěný a nejednotný, což potencionálnímu návštěvníkovi ztěžuje orientaci a vyhledávání informací. Neexistuje ani ucelený portál v ukrajinštině, který by byl provozovaný Zakarpatskou Ukrajinou. Z těchto důvodů vidím mezeru v tomto směru, neboť Internet hraje velmi významnou roli v šíření informací. 2.5.3 Spolupráce České republiky a Ukrajiny Tato opatření je koncepčně vhodné kombinovat ve spolupráci českých a ukrajinských subjektů cestovního ruchu (cestovní kanceláře a agentury). Spolupracovat by spolu měli i státní úřady obou zemí. Taková spolupráce by měla být součástí dlouhodobé strategie rozvoje cestovního ruchu. Praktická realizace spolupráce mezi českou a ukrajinskou stranou a jejich příkladů je hned několik. Dobrým příkladem zdravé a fungující spolupráce je smlouva z roku 2008 mezi krajem Vysočina a Zakarpatskou oblastí, kde se obě strany zavazují o společnou snahu o prosperitu a propagaci obou regionů. Zakarpatská Ukrajina je partnerský region kraje Vysočina. Krajský úřad Vysočina uspořádal v roce 2010 v Jihlavě výstavu fotografií o Zakarpatské Ukrajině. Spolupráce České republiky a Zakarpatské Ukrajiny nekončí na krajském úřadě, ale město Užhorod (hlavní město Zakarpatské Ukrajiny) je partnerským městem Jihlavy. Dále se krajský úřad Vysočina podílí na spolupráci s Užhorodskou společností české kultury J. A. Komenského, jehož hlavní činností je udržení českého jazyka a historické vazby k České republice. Součásti spolupráce je i skutečnost, že tato společnost české kultury zastupuje kraj Vysočina na veletrhu cestovního ruch, který se koná každoročně v Užhorodě. Takováto spolupráce je dobrým příkladem úspěšné a fungující spolupráce mezi oběma stranami. Spolupráce je na dobré cestě k oboustranné prosperitě a je dobrým základem pro další rozvoj a oboustranný prospěch. Díky navázání spolupráce partnerských regionů vznikl i dobročinný fond ViZa, jehož hlavním cílem je spolupráce právě mezi krajem Vysočina a Zakarpatskou oblastí Ukrajiny a realizace společných projektů. Od roku 2008 do roku 2012 bylo realizováno bezmála 70 společných projektů prostřednictvím dobročinného fondu 80
ViZa. Projekty jsou realizovány zejména v oblasti školství (rekonstrukce vzdělávacích objektů v Zakarpatí), cestovního ruchu (turistické značení v Užanském národním parku, prezentace Zakarpatské Ukrajiny na veletrhu cestovního ruchu RegionTour Brno, stálá expozice fotografií kraje Vysočina na hradu Palanok v Mukačevu – hrad Palanok je jednou z nejnavštěvovanějších památek v Zakarpatí) a také v oblasti kultury, kdy kraj Vysočina dodal podklady na výstavu o Gustavu Mahlerovi ve Lvově. Protože spolupráci navázala i Vysoká škola polytechnická Jihlava s Užhorodskou univerzitou, kraj Vysočina se tak může podílet na koordinaci projektů v oblasti cestovního ruchu a vzdělávání. Takovouto spolupráci považuji za velmi vhodnou a výborně se tak spoluvytváří podmínky pro další rozvoj. Osobně se domnívám, že spolupráce a dobročinný fond ViZa je počin, který bude mít v budoucnosti daleký přesah kraje Vysočina a Zakarpatské oblasti. [38] Pro rok 2013 má fond naplánováno celkem 26 projektů zejména v oblasti školství a to konkrétně oprava školních budov a jejich vybavení a dále se také zaměřuje na výměnu studentů (do čehož se zapojila také Vysoká škola polytechnická Jihlava). Při výběru projektů, které se budou realizovat, má fond ViZa jasná kritéria, která musí všechny projekty splnit. Jsou to zejména tyto kritéria: 1. Cílení projektů na chudé a potřebné oblasti 2. Cílení projektů to nejpotřebnějších odvětví a to zejména školství, sociální péče, zdravotní péče 3. Plošná realizace projektů 4. Financování projektů 50 % česká strana a 50 % ukrajinská strana 5. Kompletní realizace projektů [39] Projektů je celá řada a tvorbou dalších úzce specializovaných projektů v cestovním ruchu můžeme dosáhnout většího povědomí u obyvatel obou regionů. Tato spolupráce by se měla dlouhodobě udržovat a měly by na ní navazovat další projekty zaměřené přímo na cestovní ruch a propagaci Zakarpatské Ukrajiny na Vysočině prostřednictvím dalších výstav, delegací, přednášek, obchodu a zastoupení. Výstavy a přednášky se mohou konat v galeriích, knihovnách a školách po celém kraji Vysočina a zejména v těch městech, které jsou více navštěvované turisty. Mezi taková města patří zejména Jihlava, Telč, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův brod, Pelhřimov, Třebíč, Moravské Budějovice, Nové Město na Moravě a další významná kulturní místa 81
a města. Spolupráce přinese v dlouhodobém horizontu přínos jak pro Ukrajinu, tak pro kraj Vysočina a díky tomu se vybudují dobré a přátelské vztahy, které jsou nezbytné pro oboustrannou prosperitu. Současně se zvyšuje povědomí lidí o obou regionech a informace tak proudí k lidem, kteří se na spolupráci přímo i nepřímo účastní. Tyto faktory hrají v současné době pro budoucí příznivý vývoj cestovního ruchu velmi důležitou roli a tato spolupráce mezi regiony by se měla udržovat a podporovat. Regionální spolupráce ve svém efektu vede ke zvyšování povědomí a budování přátelských vztahů a ve svém důsledku vede k oboustrannému zvýšení návštěvnosti. [5, 18] 2.5.4 Strategický plán rozvoje cestovního ruchu Strategie by z mého pohledu měla zahrnovat zejména opravu a údržbu kulturních památek, udržování čisté přírody, podporu podnikání ve službách cestovního ruchu a ostatních službách, podporu propagace, rozvoj a údržba dopravní infrastruktury, značení turistických a cykloturistických tras, spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Ze své zkušenosti mohu říci (a výzkum to i potvrdil), že dovolená na Zakarpatské Ukrajině je nízkonákladovým počinem. Tento fakt považuji v dnešní době, kdy se celý Západní svět pohybuje v ekonomické recesi, za velmi významný, a proto celkové náklady mohou hrát významnou roli při rozhodování se o destinaci své dovolené pro mnoho lidí. Komplexní řešení výše navržených opatření je rozvojem, jehož příprava a následná kontinuální realizace bude Zakarpatské Ukrajině trvat mnoho let, vzhledem k odlišnému ekonomickému stavu České republiky, Ukrajiny a Evropské Unie obecně. Převádění myšlenek do strategických koncepčních řešení může v budoucnosti Zakarpatskou Ukrajinu a celou Ukrajinu obecně přiblížit integračním procesům v Evropě. Strategický plán rozvoje Zakarpatské Ukrajiny by mohl být spoluvytvářen s podporou a pomocí kraje Vysočina, který má v rámci Evropské unie také své koncepce rozvoje (zejména Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013 a v budoucnosti Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 - 2020). Poznatky a zkušenosti, které má kraj Vysočina může předat v rámci spolupráce i ukrajinské straně a pomoci jí tak v plánování a následně v realizaci konceptů pro rozvoj cestovního ruchu v Zakarpatské Ukrajině.
82
Závěr Tato práce představuje Zakarpatskou Ukrajinu jako nízkonákladovou destinaci pro trávení dovolené pro české turisty. Mou snahou bylo představit Zakarpatskou Ukrajinu jako dostupnou zemi a ideální místo pro trávení aktivní dovolené. Během psané této práce a studia pramenů jsem se dozvěděl nové informace, které doplnily mé praktické zkušenosti z osobní návštěvy tohoto Ukrajinského regionu. V teoretické části jsem charakterizoval Ukrajinu obecně a nastínil historii Čechů na Ukrajině a naopak. Následně jsem představil základní informace o Zakarpatské Ukrajině a podrobně charakterizoval předpoklady rozvoje cestovního ruchu a to jak kulturně historické a přírodní předpoklady, tak materiálně technickou základnu. Současně jsem uvedl zajímavé statistické údaje, které zahrnují zejména zdrojové země v příjezdovém cestovním ruchu Ukrajiny. Zjistil jsem, že Česká republika je na 21. místě v pořadí návštěvnosti Ukrajiny dle zemí v roce 2012. Dále jsem zjistil, že vzájemná návštěvnost Ukrajiny a České republiky je silně nevyvážená a z Ukrajiny k nám jezdí až 5x více Ukrajinců než Čechů na Ukrajinu. Současně jsem uvedl zajímavá data z oblasti výjezdového a příjezdového cestovního ruchu Ukrajiny. Stranou jsem nenechal ani vývoj počtu ubytovacích zařízení na Ukrajině v porovnání s vývojem v Zakarpatské oblasti. V praktické části jsem prováděl marketingový výzkum, kterého se zúčastnilo celkem 173 respondentů z České republiky. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit povědomí respondentů o regionu a zjistit, zda by chtěli Zakarpatskou Ukrajinu navštívit a z jakých důvodů. Ve výzkumu jsem nezapomněl ani na ty, kteří již region navštívili. Zjišťoval jsem, jaká místa v regionu navštívili a související informace o jejich dovolené v tomto regionu. Výzkum ukázal, že pouze velmi málo lidí region navštívilo, a že respondenti nemají k Zakarpatské Ukrajině vybudovaný hlubší vztah. Region je však vnímán poměrně pozitivně a 60 % by jej rádo navštívilo. Zakarpatská Ukrajina není příliš tradiční destinaci pro trávení dovolené pro české občany a o tom vypovídá i skutečnost, že pouze 5 % dotazovaných region navštívilo. Jako návrhy pro zvýšení návštěvnosti českých turistů vidím v detailní přípravě a komplexním přístupu v rozvoji ve všech oblastech lidského působení. Ruku v ruce by 83
mělo jít zvýšení propagace a reklama regionu, která je v současné době velmi slabá. Součástí opatření by mělo být i vytvoření informačního internetového portálu poskytující potřebné informace o možnostech využití volného času v regionu a zároveň nabídnout služby cestovního ruchu pro potencionální návštěvníky. Stranou nesmí zůstat ani spolupráce české a ukrajinské strany, jež je v současné chvíli na velmi dobré úrovni a kraj Vysočina a Zakarpatská Ukrajina spolu vzájemně spolupracují v mnoha oblastech lidského působení (zejména školství, kultura, sociální a zdravotní péče). Na tuto spolupráci lze velmi dobře navázat spolupráci podrobněji se zaměřující na cestovní ruch. Nedílnou součástí opatření by měl být i strategický plán rozvoje cestovního ruchu Zakarpatské Ukrajiny. Ten by se měl zaměřovat na komplexní podporu návštěvnosti a zvyšování povědomí o regionu. Současně by se měl věnovat velký důraz na udržování kulturního, historického a přírodního bohatství regionu a vychovávat lidi k obecné odpovědnosti k těmto jedinečným hodnotám a odkazu tohoto dědictví.
84
Seznam tištěných zdrojů BRANDOS, Otakar a kol. Ukrajinské Karpaty: Poloniny, Lesní Karpaty, Zakarpatská Ukrajina: [turistický a trekový průvodce]. 1. vyd. Vřesina: Sky, 2007. 416 s. K moři i s batohem po horách. Hory Balkánu a Ruska. ISBN 978-80-86774-48-0. HOŘEC, Jaromír. Podkarpatská Rus - země neznámá. Vyd. 1. Jinočany: H & H, 1994. 121 s. Historica. ISBN 80-85787-51-2. JANOUŠKOVÁ, Eva. Geografie cestovního ruchu: Předpoklady rozvoje CR. Jihlava, 2011. Přednáška. Vysoká škola polytechnická Jihlava. MARTÍNEK, Jiří. Ukrajina a Moldavsko: turistický průvodce do zahraničí. 1. vyd. Praha: Olympia, 2011. 222 s., [8] s. obr. příl. Globus. ISBN 978-80-7376-267-4. OLBRACHT, Ivan a MACEK, Emanuel, ed. Hory a staletí. 8. vyd., v Čs. spis. 2. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 299 s. Spisy / Ivan Olbracht; Sv. 10. PRAŽÁK, Richard. Dějiny Uher a Maďarska v datech. Praha: Libri, 2010. 536 s. ISBN 978-80-7277-391-6. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-30006-6.
85
Seznam internetových zdrojů [1] Velvyslanectví Ukrajiny v České republice: O Ukrajině [online]. 2006-2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.ua/czechia/czech/1756.htm [2] Ministerstvo
zahraničních
věcí
České
republiky. Encyklopedie
států:
Ukrajina [online]. 2008 - 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/ukrajina/ [3] Central Intelligence Agency. The World Factbook: Ukraine [online]. 20002012, 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/up.html [4] Ukrajina.tv: informační prostor o všem co se týká Ukrajiny v českém jazyce [online]. 2009, 2012 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://ukrajina.tv/ [5] Architektura Ukrajiny. In: Ukrajinci v ČR: ukrajinská diaspora v ČR [online]. 2006-2012 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.ukrajinci.cz/cs/ukrajinska-skola/detail/architektura-ukrajiny_1/ [6] Ukrajinská vlajka. Státní vlajky [online]. 2012 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z: http://www.statnivlajky.cz/ukrajina [7] Gazprom oficiálně ukončil dodávky plynu přes Ukrajinu. IHNED.cz [online]. 2009, 7.1.2009 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c132339980-ukrajina-plyn-z-ruska-do-evropy-se-zcela-zastavil [8] STĚNIČKOVÁ, Marie. Kdo to byli Volynští Češi?. [online]. 2002 [cit. 201212-31]. Dostupné z: http://web.sks.cz/prace/stenicko/stenicko_reserse.htm [9] Češi na Ukrajině. Ukrajinská Iniciativa: Ukrajinská diaspora v ČR [online]. 2012 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.ukrajinci.cz/cs/ukrajina/detail/cesi-na-ukrajine_1/ [10] V ČR je legálně 130 tisíc Ukrajinců. Česká Televize [online]. 2012 [cit. 201301-21]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/88273-vcesku-je-legalne-130-tisic-ukrajincu-prace-je-pro-ne-malo/ [11] Ukrajinci v ČR. Pedagogická fakulta Jihočeské Univerzity [online]. 2002, č. 1 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b05cizinci/02/06.pdf [12] LEONTIYEVA, Yana. Ukrajinci v ČR. In: SOCIOweb: Sociologický webzin [online]. 2005 [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=temata&shw=200&lst=111 86
[13] BussinesInfo. In: Základní informace o teritoriu Ukrajina [online]. 1997-2013 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicniobchod-eu/teritorialni-informace-zeme/ukrajina.html [14] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Zahraniční obchod ČR: Ročenka zahraničního obchodu ČR – 2011 [online]. Praha, 2011[cit. 2013-0121]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/47206/53257/593498/priloha001.pdf [15] Zakarpati.cz: Zakarpatská Ukrajina, Podkarpatská Rus [online]. 2009 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://zakarpati.cz/ [16] ABZ.CZ. Slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz [17] KOSAŘ, Michal a Jan ZIKUŠKA. Z Historie Zakarpatské Ukrajiny [online]. 1999 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://www.members.tripod.com/~pf_cz/zu/ [18] Zakarpatská oblast Ukrajiny: Základní informace. Kraj Vysočina [online]. 2008 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/zakarpatska-oblastukrajiny-zakladni-informace/d-1785226/p1=26646 [19] Seznam levného ubytování: Česká republika a Slovensko [online]. 2008 [cit. 2013-02-06]. Dostupné z: http://www.levneubytovani.net [20] Ukrajinská kuchyně: vše o jídle a pití na Ukrajině. CK Mundo: cestujte s lidmi na stejné vlně [online]. [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/ukrajina/kuchyne [21] Ukrajina - 3. díl: Typická ukrajinská jídla. Blog ZaRohem.cz [online]. 2005 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://blog.zarohem.cz/clanek.asp?cislo=81 [22] Zakarpatská Ukrajina - Historie. Zakarpatia.net [online]. 2007 [cit. 2013-0208]. Dostupné z: http://zakarpattia.net/zakarpatska-ukrajina/historie/ [23] Bedekr: Zakarpatská Ukrajina [online]. 2006 [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://bedekr.zvestov.cz/Ukrajina/ [24] Transcarpathian
Oblast. The
Free
Dictionary:
The
Great
Soviet
Encyclopedia [online]. 1979 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/Zakarpattia+Oblast [25] Закарпатська обладміністрація [online]. 2000-2013 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.carpathia.gov.ua/
87
[26] KARPATY.net: Internetový magazín o Karpatských horách [online]. 2003, 2012 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.karpaty.net [27] VYSTRČIL, Robert. Duše Karpat: Příroda i lidé Slovenska, Zakarpatské Ukrajiny, Rumunska, Maďarska a Polska [online]. 2005 - 2013 [cit. 2013-0218]. Dostupné z: http://www.dusekarpat.cz/ [28] Treking.cz: turistický portál [online]. 2003, 2013 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://www.treking.cz/ [29] Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2. 12. 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org [30] HAVELKA, Petr. Dragobrat. [online]. 2012 [cit. 2013-02-21]. Dostupné z: http://snow.cz/strediska/reporty/4-dragobrat [31] Primeval Beech Forests of the Carpathians and the Ancient Beech Forests of Germany. UNESCO: World Heritage Centre [online]. 1992 - 2013 [cit. 201302-21]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/1133 [32] Uzhorod.info: Užhorod, Užgorod, Uzhhorod [online]. 2007 - 2013 [cit. 201302-24]. Dostupné z: http://uzhorod.info/ [33] State Statistics Service of Ukraine [online]. 1998 - 2012 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z: http://www.ukrstat.gov.ua/ [34] Český statistický úřad: ČSÚ [online]. 2012, 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [35] State statistics committee of Ukraine: Main of Statistics in Zakarpattya region [online]. 2010 - 2013, 2013 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.stat.uz.ua/en/index.html [36] GOOGLE. Mapy Google [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://maps.google.cz/ [37] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu: Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu [online]. 2007 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/c4a98c3d-762a-4c15-adf66f8ddc97d08e/GetFile6_3.pdf [38] Dobročinný fond ViZa [online]. 2008, 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.fondviza.cz/ [39] Emailová korespondence s Kateřinou Nedvědovou [online], 9. 4. 2013,
[email protected] 88
Seznam obrázků Obr. č. 1 Státní vlajka Ukrajiny Obr. č. 2 Poloha Ukrajiny ve světě Obr. č. 3 Volyňská oblast a hlavní město Luck Obr. č. 4 Administrativní členění Zakarpatské oblasti Obr. č. 5 Vlajka Zakarpatské oblasti Obr. č. 6 Mapa turistických atraktivit Obr. č. 7. Nákres členění reliéfu v Zakarpatské oblasti Obr. č. 8 Pastva dobytka na polonině Boržava Obr. č. 9 Pohled na Mukačevo z hradu Palanok Obr. č. 10 Busta Ivana Olbrachta v Koločavě Obr. č. 11 Trh ve městě Mižhirja Obr. č. 12 Schéma vlakové sítě v Zakarpatské oblasti
89
Seznam tabulek Tab. č. 1 Celkový počet všech obyvatel v Kraji Vysočina k 31. 12. 2011 Tab. č. 2 Celkový počet obyvatel ve věku 20 – 27 let v Kraji Vysočina k 31. 12. 2011
90
Seznam grafů Graf č. 1 Procentuální složení náboženství na Ukrajině Graf č. 2 Bilance zahraničního obchodu ČR a Ukrajiny v letech 2009 – 2011 Graf č. 3. Počet turistů na Ukrajině v roce 2012 Graf č. 4 Vzájemná návštěvnost ČR a Ukrajiny v letech 2006 – 2012 Graf č. 5 Cestovní ruch Ukrajiny v letech 2006 – 2011 Graf č. 6 Vývoj ubytovacích zařízení na Ukrajině a na Zakarpatské Ukrajině Graf č. 7 Slyšeli jste někdy o Zakarpatské Ukrajině jako destinaci CR? Graf č. 8 Co se Vám jako první vybaví, když řekne Zakarpatská Ukrajina? Graf č. 9 Jak jste se dozvěděl/a o Zakarpatské Ukrajině? Graf č. 10 V jaké části Ukrajiny leží region Zakarpatská Ukrajina? Graf č. 11 Je pro Vás Zakarpatská Ukrajina turisticky zajímavá země? Graf č. 12 Proč považujete region Zakarpatská Ukrajina za atraktivní region? Graf č. 13 Proč nepovažujete region Zakarpatská Ukrajina za atraktivní region? Graf č. 14 Jaký je Váš názor na propagaci Zakarpatské Ukrajiny v ČR? Graf č. 15 Navštívil/a jste někdy Zakarpatskou Ukrajinu? Graf č. 16 Jaký byl Váš účel cesty? Graf č. 17 Jaká místa jste na Zakarpatské Ukrajině navštívil/a? Graf č. 18 Jak dlouho jste na Zakarpatské Ukrajině pobýval/a? Graf č. 19 Zájezd jste si? (Jakým způsobem jste si organizoval/a cestu)? Graf č. 20 Byl/a jste spokojen/a s poskytovanými službami v Zakarpatské Ukrajině? Graf č. 21 Doporučil/a byste návštěvu Zakarpatské Ukrajiny svým přátelům? Graf č. 22 Jaké byly Vaše celkové náklady na osobu?
91
Graf č. 23 Kdo nebo co Vás motivovalo k návštěvě Zakarpatské Ukrajiny? Graf č. 24 Jel/a byste na Zakarpatskou Ukrajinu znovu? Graf č. 25 Navštívil/a byste někdy Zakarpatskou Ukrajinu? Graf č. 26 Z jakého důvodu byste navštívil Zakarpatskou Ukrajinu? Graf č. 27 Z jakého důvodu byste nenavštívil Zakarpatskou Ukrajinu? Graf č. 28 Jaká místa na Zakarpatské Ukrajině byste nejradši navštívil/a? Graf č. 29 Jakým způsobem byste si organizoval/a cestu na Zakarpatskou Ukrajinu? Graf č. 30 Jaké by měli být Vaše celková náklady na cestu? Graf č. 31 Jak dlouho byste chtěl/a na Zakarpatské Ukrajině pobývat? Graf č. 32 Co považujete za největší atraktivity Zakarpatské Ukrajiny? Graf č. 33 Jaké je Vaše pohlaví? Graf č. 34 Do jaké věkové skupiny patříte? Graf č. 35 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Graf č. 36 V jakém kraji máte trvalé bydliště?
92
Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník
93
Příloha č. 1 Dotazník Vítám Vás, jsem studentem bakalářského oboru cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Chtěl bych Vás touto cestou poprosit o vyplnění dotazníku Zakarpatská Ukrajina a cestovní ruch s ČR. Jako téma mé bakalářské práce budu právě psát o tomto regionu a chtěl bych zjistit, jaké povědomí mají Češi o této zemi a jak ji vnímají z pohledu destinace cestovního ruchu. Získaná data budou použita právě v mé práci. Děkuji Vám! Otázky 1 -9 odpovídají všichni Otázky 10 – 18 odpovídají Ti co navštívili Otázky 19 – 25 Ti to nenavštívili 26 – 30 otázky odpovídají všichni
1. Slyšeli jste někdy o Zakarpatské Ukrajině jako destinaci cestovního ruchu? -
Ano Ne
2. Co se Vám jako první vybaví, když se řekne Zakarpatská Ukrajina? (pouze jedna) -
Prvorepublikové Československo Podkarpatská Rus Málo dotčená příroda Ivan Olbracht a Nikola Šuhaj Koločava Poloniny Salaše se šindelovou střechou a pastevci Nevím
3. Jak jste se dozvěděl o Zakarpatské Ukrajině? (více odpovědí) -
Z Internetu Ve škole Z časopisů Z knih Z novin
-
Z katalogu CK Od příbuzných Z televize Vlastní návštěva Na veletrhu cestovního ruchu Ze zaměstnání
4. V jaké části Ukrajiny leží region Zakarpatská Ukrajina? (pouze jedna) -
Sever Jih Západ Východ
5. Je pro vás Zakarpatská Ukrajina turisticky zajímavá země, kterou by stálo za to navštívit? (pouze jedna) -
Ano (dále otázka č. 6) Ne (dále otázka č. 7)
6. Proč považujete region Zakarpatská Ukrajina za atraktivní region? (více odpovědí) -
Kulturní rozdíly (písmo cyrilice) Jedinečné tradice a způsob života (pastevectví, domácí výrobky z mléka, pohostinnost, sběračství lesních plodů) Příroda a přírodní zajímavosti (jezera, řeky, vodopády Poloniny (vysoce položené louky, mnohdy i víc jak 1500 m. n. m.) Méně vyspělá země (nižší úroveň služeb ve srovnání s ČR) Historické zajímavosti (prvorepublikové domy, hrady např. Palanok, Geografická poloha země (blízkost k ČR) Levný život pro člověka ze Západu
7. Proč nepovažujete region Zakarpatská Ukrajina za atraktivní zemi? (více odpovědí) -
Ukrajina mi není blízká Náboženské rozdíly (pravoslavné křesťanství) Kulturní rozdíly (písmo cyrilice) Nebezpečnost země (zvýšená kriminalita) Slabá infrastruktura Slabá nabídka luxusních služeb (absence lázní, spa, špičkových hotelů a souvisejících služeb) Patrný vliv bývalého Sovětského svazu Korupce
8. Jaký je Váš názor na propagaci Zakarpatské Ukrajiny v ČR? (pouze jedna) -
Dostatečně propagovaná
-
Nedostatečné propagovaná Nedokážu posoudit Nikdy jsem o ní v ČR neslyšel
9. Navštívil jste někdy Zakarpatskou Ukrajinu? (pouze jedna) -
Ano Ne (když ne tak otázka č. 19)
10. Jaký byl Váš účel cesty? (pouze jedna) -
Kulturně – poznávací (poznání ukrajinských tradic a vesnic) Rekreační (běžná turistika Zakarpatské přírody a polonin) Zimní sporty (lyžování, snowboard ve střediscích Bukovel, Dragobrat aj.) Letní sporty (horská a silniční cyklistika, říční sjezdy toků Rika, Těrebla, Těresva, Bílá Tisa aj.) Expediční (vícedenní přechody polonin, výstupy na nejvyšší hory, Hoverla, Bliznica, Pietroš aj., denní převýšení i 1000m) Nákupy (Užhorod, Mukačevo, Chust, Solotvyno) Příbuzní a známí Pobytový a poznávací (kombinace kulturně poznávací, rekreační a nákupů) Pracovní (služební) Studijní vzdělávací pobyt Dobrovolnický projekt Jiné
11. Jaká místa jste na Zakarpatské Ukrajině navštívil? (více odpovědí) -
Koločava (rodiště zbojníka Nikola Šuhaje) Užhorod (hrad, historické centrum) Mukačevo (hrad Palanok) Rachiv Hoverla (nejvyšší hora Ukrajiny, 2061m) Bliznica (vrchol s výhledem, 1880m) Mižhirja (vyhlášený pravoslavný kostel) Chust (historické centrum, nedaleko Dolina narcisů) Řeky (Terebla, Těresva, Bilá Tisa, Černá, aj.) Poloniny (Runa, Boržava, Černohorská, Krásná, Svidovec) Solotvyno (solná jezera a doly) Jasiňa (oblíbený výchozí bod na horské túry) NP Siněvir Užanský NP Dolina Narcisů
12. Jak dlouho jste na Zakarpatské Ukrajině pobýval? (pouze jedna) -
1 – 4 dny
-
5 – 9 dní 10 – 18 dní 19 dní a více
13. Zájezd jste si (otázka bude nabídnuta pouze pokud ANO navštívil) (pouze jedna) -
Koupil od CK/CA Organizoval sám Organizovala firma, ve které pracuji
14. Byl jste spokojen s poskytovanými službami v Zakarpatské Ukrajině? (pouze jedna) -
Ano Spíše ano Ne Nemohu posoudit
15. Doporučil byste návštěvu Zakarpatské Ukrajiny svým přátelům? (pouze jedna) -
Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
16. Jaké byly Vaše celkové náklady (letenka, doprava, jídlo, ubytování, průvodce, pojištění) na osobu? Celkové náklady nezahrnují nákup oblečení a sportovního vybavení v ČR. (pouze jedna) -
3000 – 5000 Kč 5001 – 7000 Kč 7001 – 10000 Kč 10001 – 13000 Kč 13001 – 15000 Kč Víc jak 15 000 Kč
17. Kdo nebo co Vás motivovalo k návštěvě Zakarpatské Ukrajiny? (pouze jedna) -
Doporučení od přátel Reklamy na internetu Katalog CK/CA Pracovníci CK/CA TV, Rádio, reklamy v tisku Rád cestuji, motivoval jsem se sám
18. Jel byste na Zakarpatskou Ukrajinu znova? (pouze jedna) -
Ano Ne
19. Navštívil byste někdy Zakarpatskou Ukrajinu? (pouze jedna) -
Ano (dále otázka č. 20) Ne (dále otázka č. 21)
20. Navštívil byste z důvodu: (pouze jedna) -
Kulturně – poznávací (poznání ukrajinských tradic a vesnic) Rekreační (běžná turistika Zakarpatské přírody a polonin) Zimní sporty (lyžování, snowboard ve střediscích Bukovel, Dragobrat aj.) Letní sporty (horská a silniční cyklistika, říční sjezdy toků Říká, Těrebla, Těresva, Bílá Tisa aj.) Expediční (vícedenní přechody polonin, výstupy na nejvyšší hory, Hoverla, Bliznica, Pietroš aj., denní převýšení i 1000m) Nákupy (Užhorod, Mukačevo, Chust, Solotvyno) Příbuzní a známí Pobytový a poznávací (kombinace kulturně poznávací, rekreační a nákupů) Pracovní (služební) Studijní vzdělávací pobyt Dobrovolnický projekt Jiné
21. Nenavštívil byste z důvodu: (více odpovědí a dále otázka č. 27) -
Nedostatečných informací o zemi a jejích atraktivitách Slabá nabídka aktivit v zemi Nezájmu o destinaci Málo luxusních služeb Preferuji zemi s přístupem k moři Nevím jaké typy zájezdů jsou na trhu Jiné
22. Jaká místa byste na Zakarpatské Ukrajině nejradši navštívil? (více odpovědí) -
Koločava (rodiště zbojníka Nikola Šuhaje) Užhorod (hrad, historické centrum) Mukačevo (hrad Palanok) Rachiv Hoverla (nejvyšší hora Ukrajiny, 2061m) Bliznica (vrchol s výhledem, 1880m) Mižhirja (vyhlášený pravoslavný kostel) Chust (historické centrum, nedaleko Dolina narcisů) Řeky (Terebla, Těresva, Bilá Tisa, Černá, aj.) Poloniny (Runa, Boržava, Černohorská, Krásná, Svidovec) Solotvyno (solná jezera a doly) Jasiňa (oblíbený výchozí bod na horské túry)
-
NP Siněvir (Siněvirské jezero a krásná příroda) Užanský NP Dolina Narcisů
23. Zájezd byste si koupil/a (pouze jedna) -
Koupil od CK/CA Organizoval sám návštěvu by organizovala firma, ve které pracuji
24. Kolik byste byli maximálně ochotni utratit za zájezd do Zakarpatské Ukrajiny na osobu? (zahrnuje dopravu, průvodce, jídlo, ubytování, cestovní pojištění, vstupy apod.) -
3000 – 5000 Kč 5001 – 7000 Kč 7001 – 10000 Kč 10001 – 13000 Kč 13001 – 15000 Kč Víc jak 15 000 Kč
25. Jak dlouho byste chtěl/a na Zakarpatské Ukrajině pobývat? (Svoji odpověď volte na základě Vámi určené maximální částky v předchozí otázce) -
1 – 4 dny 5 - 9 dní 10 - 18 dní Víc jak 18 dní
26. Co považujete za největší atraktivity Zakarpatské Ukrajiny? (více odpovědí) -
Koločava (rodiště zbojníka Nikola Šuhaje) Užhorod (hrad, historické centrum) Mukačevo (hrad Palanok) Rachiv Historie a blízkost k ČR Hoverla (nejvyšší hora Ukrajiny, 2061m) Bliznica (vrchol s výhledem, 1880m) Mižhirja (vyhlášený pravoslavný kostel) Chust (historické centrum, nedaleko Dolina narcisů) Řeky (Terebla, Těresva, Bilá Tisa, Černá, aj.) Poloniny (Runa, Boržava, Černohorská, Krásná, Svidovec) Solotvyno (solná jezera a doly) Jasiňa (oblíbený výchozí bod na horské túry) NP Siněvir (Siněvirské jezero a krásná příroda) Užanský NP Dolina Narcisů
27. Jste (pouze jedna) -
- Muž - Žena
28. Do jaké věkové skupiny patříte? (pouze jedna) -
19 a méně 20 – 27 28 – 35 36 – 49 50 – 63 64 a víc
29. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (pouze jedna) -
Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské
30. V jakém kraji máte trvalé bydliště? (pouze jedna) -
Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
31. Co byste doporučoval zlepšit v oblasti cestovního ruchu v Zakarpatské Ukrajině?
