ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ Katedra mapování a kartografie
ZAKARPATSKÁ UKRAJINA
vypracovala: Jana Poesová kontakt:
[email protected] obor: Geodézie a kartografie červen 2012
ABSTRAKT Tato práce pojednává stručně o Ukrajině jako takové a dále obecně o západní části této rozlehlé země - Zakarpatské Ukrajině. Nejvíce je zaměřena na část „Současná Zakarpatská Ukrajina očima autorky“. Autorka zde popisuje především své vlastní zkušenosti s touto zemí, s cílem čtenáři přiblížit atmosféru oblasti, mnohdy z konkrétních zážitků. Zaměřuje se především na cestování přes hranice Schengenského prostoru, na dopravu po Ukrajině a na vnímání místních lidí z města v porovnání s lidmi žijícími na horách.
KLÍČOVÁ SLOVA Ukrajina, Zakarpatská Ukrajina, Podkarpatská Rus, Poloniny
ABSTRACT This report is about Ukraine, main concept is about west district of this large country Carpathian Ruthenia. The most of the describing part is chapter "Carpathian Tuthenia nowdays by autor." Writer is describing her own expiriences about this country, trying to describe feeling of this district and own adventures. Main point of this part is about traveling out of the Schengen area, transportation in the country and compare betwen people in cities and mountain´s people.
KEYWORDS Ukraine, Carpathian Ruthenia, Poloniny
Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................... 4 2 Geografie Zakarpatské Ukrajiny .......................................................................................... 5 2.1 Povrch, vodstvo a klima .................................................................................. 5 2.2 Významná města............................................................................................. 5 2.3 Černohorská polonina a polonina Svidovec ................................................... 6 3 Historický vývoj Zakarpatské Ukrajiny................................................................................. 6 3.1 Z dávné minulosti do první světové války....................................................... 6 3.2 Mezi dvěma světovými válkami ...................................................................... 7 3.3 Zakarpatská Ukrajina v 2.polovině 20.století.................................................. 7 4 Současná Zakarpatská Ukrajina a její poloniny očima autorky ........................................... 8 4.1 Přejezd státních hranic Ukrajina - Slovensko .................................................. 8 4.2 Doprava po Zakarpatské Ukrajině .................................................................. 9 4.3 Lidé ve městech vs. lidé na horách ................................................................. 9 4.4 Jídlo a alkohol................................................................................................ 10 5 Závěr .................................................................................................................................. 12 6 Použité zdroje .................................................................................................................... 12 7 Přílohy................................................................................................................................ 13
Úvod
1 Úvod Ukrajina se nachází ve východní Evropě, jejími sousedními státy jsou Rusko, Bělorusko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Moldavsko, z jihu je omývána Černým mořem. Pahorkatiny, vrchoviny, stepi a rovné náhorní plošiny zaujímají rozlohu 603 700 km2, což odpovídá 2. největší rozloze mezi evropskými státy (počítá-li se do nich i Rusko). Od r. 2004 Ukrajina funguje jako konstituční demokracie, v jejímž čele stojí prezident (Viktor Janukovič) a parlament. Není členem EU ani NATO. Republika je dělená na 24 oblastí a jednu autonomní republiku s názvem Krym. Každá z těchto oblastí má regionální metropoli; hlavním městem je Kyjev. Zakarpatská Ukrajina je pouze jednou z částí Ukrajinských Karpat, které jsou součástí geomorfologického celku Karpat. Pouze 11% Karpat, tedy 23 000 km2, zaujímá území ukrajinských Karpat. Ty se rozkládají na území třech regionů, které prošly rozdílným historickým vývojem - odlišná byla kultura i jazyky. Jedná se o Zakarpatí (Zakarpatská Ukrajina a Podkarpatská Rus), Halič na severu a Bukovinu a Pokutí na východě Východních Karpat.
4
Geografie Zakarpatské Ukrajiny
2 Geografie Zakarpatské Ukrajiny 2.1 Povrch, vodstvo a klima Ukrajinské Karpaty jsou řazeny do provincie Východních Karpat, která náleží do karpatského subsystému. Celý tento horský systém vznikl při alpínském vrásnění a je považován za nejmladší v Evropě. Pro horské hřebeny se v ukrajinských, polských a slovenských Karpatech vžilo pojmenování polonina. Horský pás či hřeben je v nižších polohách ohraničený lesním porostem, travnatými pláněmi, borůvčím a malými stromy. Zakarpatí je odvodňováno do Černého moře. Tato oblast je charakterizována hustou říční sítí (1,1 km/km2). Nejdůležitější odvodňovací řekou je Tisa, do které se vlévá mnoho dalších řek. Západní část odvodňuje Už a Latorica, dalšími důležitými toky jsou Teresva, Tereblja či Latorica. Vyskytuje se zde velké množství minerálních pramenů, které ovšem nejsou až na malé výjimky využívány. Výrazným krajinným prvkem jsou jezera a vodopády. Jezera se zde vyskytují ledovcového i tektonického původu, největším z nich je Siněvirské jezero (7 ha). Dalšími např. vulkanické jezero Siné (2 ha) či Apšinec a Gerešaska (obě 1,2 ha). Vodopády nejsou nijak dlouhé a ani jejich průtoky nejsou enormně významné, ale vyskytují se v nádherných přírodních scenériích, proto jsou zvláště pro turisty zajímavé. Největším vodopádem ukrajinských Karpat je Prutkovský, dalšími jsou Salatručil, Šipko či Probij. Zakarpatská Ukrajina náleží z hlediska klimatického do atlanticko-kontinentální zóny, s nezanedbatelným vlivem Atlantického oceánu, Středozemního a Černého moře. Průměrné roční teploty se zde pohybují kolem 10°C, jsou však značně závislé na nadmořské výšce. V horských oblastech činí průměrný roční úhrn vodních srážek kolem 1000 mm, velká část padá ve sněhové formě v zimním období.
2.2 Významná města Největším městem oblasti je Užhorod s necelými 120 000 obyvateli, následovaným Mukačevem s 80 000 obyvateli. Užhorod je správním sídlem Zakarpatské oblasti Ukrajiny ležící v blízkosti hranic se Slovenskem. Jeho dominantou je užhorodský hrad, kde se v současnosti nachází muzeum s několika expozicemi. 5
Geografie Zakarpatské Ukrajiny První, co zaujalo v Užhorodu mne, byly dívky provozující prostituci. Je možné, že dojem byl ovlivněn noční hodinou návštěvy, ale jakmile vyšel západní turista mužského pohlaví ven z autobusu, musel tyto dívky odmítat ve velkém i na nádraží. Mukačevo je významné kvůli své výhodné geografické poloze – stalo se silničním a železničním uzlem spojujícím Ukrajinu se Slovenskem a Maďarskem.
2.3 Černohorská polonina a polonina Svidovec Podrobnější popis těchto dvou polonin byl vybrán proto, že část „Současná Ukrajina očima autorky“ pojednává právě o dění v oblasti těchto dvou polonin. Černá hora je nejvyšším pohořím celé Ukrajiny s nejvyšší horou Hoverla (2061 m). Hlavní hřeben Černé hory přesahuje délky 40 km a táhne se od Jablonického sedla až po Černou horu (Pop Ivan, 2029m). Na Pop Ivan se nachází ruina meteorologické a astronomické observatoře, která zde byla vybudována Poláky před II. světovou válkou. Fungovala však pouze jeden rok, zkolaudována byla v roce 1938 a o rok později po napadení Polska Německem byla vypálena. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že se jedná o budovu velice impozantní, v pěkném počasí může připomínat z dálky „tajemný hrad v Karpatech“, za nepříznivého počasí slouží její trosky turistům alespoň jako částečný úkryt před deštěm a větrem. Polonina Svidovec je mezi ukrajinskými poloninami nejrozsáhlejší. Nejvyšším vrcholem je Bliznica (1883 m), délka hřebene je kolem 60 km. Jsou zde viditelné stopy zalednění a to četné ledovcové kotle a plesa. Je zde velice patrný přechod mezi pásem lesa a klasickými poloninskými loukami, na kterých se nacházejí obrovské plochy pastvin. Vyskytuje se zde u nás velmi přísně chráněná protěž alpská. Část Svidovce je zahrnuta do Karpatského národního přírodního parku.
3 Historický vývoj Zakarpatské Ukrajiny 3.1 Z dávné minulosti do první světové války Nejstarší osídlení oblasti je ze starší doby kamenné (přibližně 1 000 000 – 10 000 let př. n. l.), kdy mělo území charakter drsné severské tundry až lesotundry. Území bylo dále postupně osidlováno indoevropskými kmeny ,- Kelty, Římany, Dácy, Jazygy, Vandaly či Huny, kteří mezi 6
Historický vývoj Zakarpatské Ukrajiny sebou vedli až do r. 453 útočné nájezdy, planýrovali města a vraždili se navzájem. R. 453 ukončuje Velké stěhování národů, které započalo v r. 375 jako důsledek příchodu nájezdníků Hunů, útočné nájezdy. Následovalo poražení Avarů vystřídané Tatarskými vpády, v 15. století turecké nebezpečí a křehká stabilita za vlády Matyáše Korbona (1457-1490). Po smrti Ludvíka II. (1526) přestává existovat centrální vláda a začíná nekončící vlna válek o královskou korunu. Následovala stavovská povstání (např. Bočkajovo, Bethlenovo, Františka II. Rákocziho). Po podepsání Vestfálského míru (1648) byly stále vedeny boje na okolních územích (Polsko, Moldavsko, Valašsko). Na začátku 1. světové války se bojující jednotky Rakouska-Uherska snažily udržet horské průsmyky, postupem války se boje přenášely i na hřebeny. Jednalo se převážně o válku zákopovou. Na hřebenech byly velice kruté teplotní podmínky (-200C).
3.2 Mezi dvěma světovými válkami V roce 1918 byla ustanovena Ukrajinská národní rada (UNR), jejímž záměrem bylo sjednocení všech západoukrajinských zemí (tzn. Halič, Bukovina, Podkarpatská Rus). Dne 13. listopadu 1918 byla vyhlášena Západoukrajinská republika. Tato republika trvala přibližně pouze jeden rok, poté bylo toto území rozděleno mezi Poláky, Ukrajince a Rumuny. Období po 1. světové válce nebylo pro toto území klidné. Rozhodnutí o připojení Zakarpatské Ukrajiny k ČSR přinesla 10. září 1919 Saint-germainská smlouva. Československu z toho připojení žádné velké výhody neplynuly, jednalo se o ekonomicky velice zaostalý region. Stále přetrvávaly boje o moc, teprve 8. - 11.října 1918 byla dovršena autonomie Podkarpatské Rusi jmenováním první vlády. Tento stav netrval dlouho, neboť v té době již byla podepsána Mnichovská dohoda a na maďarské hranici opět vypukly boje. Při rozhodnutí Německa o likvidaci ČSR nechali totiž Němci ve věci Karpatské Ukrajiny volnou ruku Maďarsku. Karpatská Ukrajina byla Maďarskem obsazena.
3.3 Zakarpatská Ukrajina v 2. polovině 20. století Roku 1945 byla na nátlak vedení SSSR a KSČ tato část země postoupena Sovětskému svazu. Lidé žijící na Podkarpatské Rusi měli právo opce, rozhodnout se pro čs. nebo sovětské občanství
7
Historický vývoj Zakarpatské Ukrajiny a v případě stěhování si vzít s sebou majetek. Ovšem ve skutečnosti se mohli odstěhovat pouze Češi a Slováci. Po rozpadu SSSR zůstala Zakarpatská oblast v Ukrajinské republice. V r. 1991 proběhlo referendum, v němž se 78 % obyvatelstva vyslovilo pro autonomii oblasti. Centrální vláda to nevzala na vědomí. Rozdělení ČSR v roce 1993 ukončilo veškeré snahy podkarpatských představitelů o anulování smlouvy z roku 1945 a opětovné připojení Podkarpatské Rusi k Československu.
4 Současná Zakarpatská Ukrajina a její poloniny očima autorky V této kapitole jsou uváděny mimo jiné i zážitky ze Zakarpatské Ukrajiny, konkrétně z přechodu Černohorské poloniny, poloniny Svidovec a měst Usť Čorna, Rachov, Mukačevo a Užhorod.
4.1 Přejezd státních hranic Ukrajina - Slovensko Vzhledem k tomu, že Ukrajina není v Schengenském prostoru, lze na hranicích počítat někdy i se zdlouhavými kontrolami (existuje zde pouze dohoda o ulehčení vízového styku – občané EU mohou na území Ukrajiny pobývat bez víz 90 dní). Existují dvě možnosti, jak do země cestovat – na vlastní pěst nebo s předem domluvenými dopravci a zakoupeným jízdním dokladem (není tím myšlena letecká doprava). První možnost nabízí zajisté určitou dávku dobrodružství. Risknete-li a nastoupíte těsně před hranicemi se Slovenskem do autobusu ne zcela moderního vzezření, s trochou štěstí můžete očekávat „bigbosse“, který rozdává „kartáče“ cigaret a „horylku“ (vodka). Se slušným odmítnutím pozorujete, co se bude dít dál. Vůbec nic. Na hranicích vás čeká prohlídka zavazadel, líbíte-li se celníkům jen pouhá otázka „kolik cigaret a kolik alkoholu“. A po poměrně hladkém přejezdu hranic tentokrát „bigboss“ naopak „kartáče a horylku“ vybírá zpět a rozdává náležitou „odměnu“. Druhá možnost také nabízí zpestření na hranicích. Otázka hladkého přejezdu spočívá na pánech řidičích: zda-li od nich celníci dostanou či nedostanou jisté „přilepšení si“. 8
Současná Ukrajina a její poloniny očima autorky
4.2 Doprava po Zakarpatské Ukrajině Při volbě dopravy po Zakarpatské Ukrajině záleží, čeho tím chceme docílit nebo co tím chceme sledovat. Chceme-li se dopravit co nejrychleji na nějaké místo, pak je vhodné si dopravu předem naplánovat a využít např. přímého spoje z České Republiky co nejblíže našemu vybranému místu. Chceme-li ovšem poznat tu „pravou Ukrajinu“, je na místě obětovat nějaký den navíc a cestovat tzv. „na blind“. Velice častým dopravním spojením jsou na Ukrajině minibusy neboli transity – jezdí bez jakýchkoliv jízdních řádů a předem určených tras. Nastoupíte tam, kde si ho stopnete a vystoupíte tam, kde vám to vaše komunikační schopnosti dovolí. Západní turista musí být ovšem hned od počátku na pozoru a jak radí průvodci – cenu si dohodnout předem. Jestliže člověk nestačil ještě dostatečně „splynout s davem“, vyplatí se počkat si na opravdový linkový autobus. Za prvé to může být levnější, za druhé možná přijede „opravdový zážitek“ aneb dvoupatrový autobus, již před lety vyřazený někde u našich západních sousedů. Je třeba ale smeknout před uměním tamních řidičů. Situace, ve kterých dovedou předjíždět a nenabourat, případně s sebou nevzít kus vozovky, chodce či příkopu, jsou obdivuhodné. Také se může stát, že jedete po silnici přirovnatelné k našim silnícím I. třídy, ale najednou se na pár metrů přemění v polní jednosměrnou cestu. Nic se neděje, jenom zde byla před pár lety stržena velkou vodou a po pár metrech opět pokračuje dál. Cestování vlakem má na Ukrajině také své osobité kouzlo – žádný spěch, rychlost kolem 50 km/hod, rychleji se zkrátka nejede. V turistických oblastech se můžete setkat i s dopravními službami přímo šitými na míru turistům. Jedná se o dopravu starou vojenskou „ifou“ mimo obydlené části, která turistům velice přiblíží nástup do hor po prašných cestách. Cena odpovídá „atrakci“, pro 6 osob v přepočtu asi 180Kč/osoba. Vyberete-li si ovšem oblast v blízkosti Rachovských hor, kam je potřeba povolení, tak se vám to může i vyplatit. Náš pan řidič měl syna kdesi u strážníků, na kontrole zavolal a my dál pokračovali v cestě (a ušetřili za vstup – nejedná se o povolení vstupu do pohraniční oblasti Rachovských hor, pouze o povolení vstupu do národního parku).
4.3 Lidé ve městech vs. lidé na horách Jak již bylo řečeno výše, úředním jazykem na Ukrajině je ukrajinština, velice podobná ruskému jazyku. A i přesto, že patřím mezi mladou generaci, která na ruský jazyk ve škole již 9
Současná Ukrajina a její poloniny očima autorky vůbec nepamatuje, není problém se na Ukrajině domluvit. Česky. Téměř každý, na koho v Zakarpatské Ukrajině narazíte má ve svém blízkém okolí někoho, kdo pracoval nebo pracuje v České republice. Velice rozdílné je jednání s lidmi ve městech, na vesnicích nebo na horách. V horách můžete narazit na mnoho salaší a při troše štěstí můžete domluvit směnný obchod – za chleba z vesnice čerstvý ovčí sýr a mléko. Nejvstřícnějšího setkání se vám dostane, ztratíte-li se v tamních poloninách a zavítáte do míst, kam turista bez pozvání možná ještě nevkročil. Nám se podařilo narazit na malý dům „pána“ s malým hospodářstvím. Byla to typická ukrajinská „dače“ neboli malá chata, kam se Ukrajinci v létě stěhují a obdělávají svá políčka (nebo jak nám poté pán pověděl – utíkají sem před ženami). Jakmile jsme promluvili česky, tak pán taky a ihned že musíme alespoň na kávu. Pohostinnost neznala mezí – po kávě domácí pálenka, polévka, klobása, ráno snídaně. Nic jiným než slušností se neodměníte, peníze by pán nevzal v žádném případě. I v poměrně turisticky frekventované oblasti vás ovšem také může čekat pořádný šok. Jdete do salaše koupit sýr a na dveřích visí obří hákový kříž. Tato zkušenost nás potkala ještě před setkáním s pánem a tak jsme se ve večerní diskuzi zeptali i na toto téma. Odpovědí bylo něco v tomto smyslu: „To víte, za války tady byla bída, když přišli Němci, tak dali dětem jídlo a sladkosti a na rozdíl od Maďarů se alespoň tady v té části (nástup na poloninu Krásna, pozn. autorky) chovali k lidem alespoň trošku slušně“. Je důležité si uvědomit, že jde jen o jeden konkrétní názor, přesto je zajímavé vidět i tuto stránku Zakarpatské Ukrajiny (Maďaři okupovali za II. světové války Karpatskou Ukrajinu). Ve městech či v turisticky velice frekventovaných vesnicích je přístup k turistům poněkud chladnější, kouká z nich především zisk (není se čemu divit, lidé jsou rádi, že si mohou často v dost složitých situacích něco málo přilepšit). Přesto i zde můžete narazit na vstřícné chování, je ovšem třeba dávat pozor a pečlivě rozlišit, není-li místní nějaký „vochmelka“ a po chvíli se u něj v pozdní noční hodině neobjeví pár dalších „kumpánů“, proti kterým je třeba mít se na pozoru.
4.4 Jídlo a alkohol Na Ukrajinu je v podstatě naprosto zbytečné vozit si jakékoliv jídlo, pouze chcete-li např. s sebou do hor nějaké sušené potraviny, polotovary, apod. Vše ostatní lze nakoupit a ještě 10
Současná Ukrajina a její poloniny očima autorky u toho zažít opět mnoho nezapomenutelných zážitků. Jak již bylo zmiňováno výše, dnešní mladé generaci neznající ruský jazyk nedělá problém se na Ukrajině domluvit, horší je to ovšem se čtením. I po pilném studiu azbuky z vás většinou nejsou ihned excelentní čtenáři. A tak se můžete v restauraci těšit, co vám bude přineseno za pokrm. Nám se povedlo tradiční venkovské jídlo kaša, jak již název napovídá kaše připravovaná z různých druhů obilí a „flákota“ vepřového masa. Zlatavý mok jsme trefili správně a pro 6 osob činil celkový účet v přepočtu 230 Kč. Dalším typickým ukrajinským jídlem je boršč – masový vývar s červenou řepou. Něco na způsob boršče jsme dostali u pána (kdo je „pán“ viz výše) k snídani – byla excelentní. (Kompletní domácí ingredience udělají své – o takovýchto „biopotravinách“ by se nám u nás mohlo jen zdát). Kůzlata, která měl pán ve chlívku, byla určena na šašlik – je typický pro horské oblasti Karpat a jedná se o nakládané maso grilované na jehlici. Stejně tak jako v Rusku, i Ukrajině vévodí v pití alkoholických nápojů vodka („horylka“) 0,75 l od cca 40 Kč, byť s přelepenými kolky. Většina obyvatel Zakarpatské Ukrajiny (alespoň jak jsme měli možnost poznat) si však pálenku vyrábí svojí. Jak říkají, z obchodu to není ono.
11
Závěr a použité zdroje
5 Závěr O Zakarpatské Ukrajině existuje velice mnoho publikací, informací na internetu apod. Je to velmi obsáhlé téma, o kterém by se dalo napsat velké množství textu. Má práce obsahuje jen základní informace (geografie, historický vývoj) o této oblasti, detailněji se zabývá spíše vlastními zkušenostmi s touto zemí, které jsou zde podány spíše populárně – naučnou formou blízkou publicistickému stylu.
6 Použité zdroje [1] BRANDOS, O. a kol., 2010: Ukrajinské Karpaty – Zakarpatská Ukrajina, Poloniny. Nakladatelství SKY, s. 448. [2] EVANS, A., 2004: Ukrajina, turistický průvodce. Nakladateství JOTA, Brno, s. 323. [3] NEVYHOŠTĚNÝ, J., 2002: Financem na Podkarpatské Rusi. Radan Lášek – Codyprint, Praha, s. 199. [4] ŠVORC, P., 2007: Zakletá zem Podkarpatská Rus. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, s. 318. [5] http://www.dusekarpat.cz/ukrajina/ [6] http://cs.wikipedia.org/wiki/Ukrajina
12
Přílohy
7 Přílohy
Obr 1. Ukrajina s vyznačením zakarpatské oblasti, zdroj: www.uzhorod.info/schematicke-planky-polohy-uzhorodu.html
Obr.2 Východní karpaty, zdroj: www.uzhorod.info/schematicke-planky-polohy-uzhorodu.html
13
Přílohy
Obr.3 Polonina Černá hora, typické poloninské salaše, zdroj: vlastní archiv autorky, foto Michal Decker
Obr. 4 Ruina observatoře na Pop Ivanovi, zdroj: vlastní archiv autorky, foto Michal Decker
14
Přílohy
Obr. 5 Polonina Svidovec, jasně viditelný ostrý přechod lesa a luk, zdroj: vlastní archiv autorky, foto Michal Decker
Obr. 6 Polonina Černá hora, nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla, zdroj: vlastní archiv autorky, foto Michal Decker
15
Přílohy
Obr. 7 Prostěradlo z FN Motol, většina Ukrajinců na zakarpatské Ukrajině pracovala nebo pracuje v České republice, zdroj: vlastní archiv autorky, foto Michal Decker
Obr. 8 Mladí Češi bojují s azbukou v jídelním lístku, zdroj: vlastní archiv autorky, foto Michal Decker
16
