FOLIA NUMISMATICA 28/1 Supplementum aaı Acta Musel' Moraviae
Scientı'aé sociales XCIX 2014/Stua'ı'e
ZAJÍMAVÝ PRAŽSKÝ GRoŠ SE JMÉNEM VÁCLAVA IV. JAN CIHLÁŘI, MARTIN ZMRZLÝ2, LUKÁŠ RICHTERA3, JAN MACKO4
Prezentovaný groš (Obr. l) byl Zakoupen na zahraničním internetovém aukčním Serve-
ru Od prodejce Sídlícího V Mnichově V Německu. Na cílený dotaz, zda jsou známé bližší informace o původu mince, Sdělil, Že groš pochází Z rozprodávané Sbírky.
Obr. 1. Pražský grOSˇ S titulem Václava IV., lı'c var. XV. 19,5 rub typ XVIIĹÖ, ražen pravděpodobně po dubnu roku 1421, m = 2,812 g, dmin = 26,62 mm, a'max = 26, 93 mm, phyd, = 8,9879 g-cmí postřı'břený měděný střı'žek, Otočenı' avers vs. revers T i(180°), Soukromá Sbírka.
Zachovalost mince není ideální, nicméně Většina zásadních ikonografických prvků je zřetelná. AVerS je Vyražen eXcentricky, patrný je celý Vnitřní opiSoVý kruh, Ve kterém lze jasně identifikovat jméno WENCEZLAVS. Z druhého Slova TERCIVS jsou kompletně Vyraženy pouze poslední litery V a S, ostatní jsou Z Velké části nedoraženy či Spíše postiženy Výdutěmi. Na počátku Vnitřního opisu je typický křížek, rozdělovací znaménko mezi
Slovy jména panovníka je Vlivem horší zachovalosti této části mince neidentifikovatelné.
Z Vnějšího opisu je patrná pouze jeho první polovina zakončená čtyřlistým květem S negativní StředoVou tečkou, Vyskytujicím Se u grošů typů XIII.-XV. HánoVy typologie.7 Koruna má typický tvar nejmladších Variant Standardní řady dle Hány,8 zásadním znakem pro
l 2 3 4 5
MUDr. Jan CIHLÁŘ; ARK l. LF UK a TN Praha;
[email protected] Ing. Martin ZMRZLÝ, Ph.D.; Centrum Materiálového Výzkumu VUT V Brně,
[email protected] RNDI'. Lukáš RICHTERA, Ph.D.; Česká numismatická Společnost (pobočka Pražské groše);
[email protected] MUDr. Ján MACKO, Neurologie Nem. Chomutov o.S., KZ a.S.,
[email protected] HÁNA, Jiří: Pražské groše Václava IV. Z [et 13 78- 1419. Plzeň, 2003, S. 53.
7 8
HÁNA, Jiří: Pražské grOSˇe. HÁNA, J.: Pražské grOŠe, S. 47-53.
6
HÁNA, Jiří: Pražská grøše, S. 53.
99
bližší určení jsou Vzhůru zahnuté postranní lístky trojlístků V mezerách mezi Středovou a postranními liliemi koruny - tento tvar je typický pro koruny typu Hána XV,9 dalším důležitým znakem je Zašpičatělý list středové lilie S perlou Zasahující do perlovce. Podle těchto charakteristik můžeme líc Ztotožnit S variantou XV. b. Rubni Strana je výrazně horší zachovalosti, je postižena otěrem, případně mohla být ražena již opotřebeným razidlem. Obraz na reversu je opět mírně eXcentrický, vyražena je celá postava dvouocasého lva, ale detaily jsou patrné jen místy (opět převážně vlivem hlubokého reliéfu na druhé Straně mince). Lev je robustní, má velkou hlavu S otevřenou tlamou se Zuby a S výrazným uchem, tlapy jsou mohutné S velkými drápy zasahujícími do perlovce, měsíčky hřívy jsou výrazně zakulacené, zakončení ocasu lva je široké. Popisované znaky lva, především tvar jeho hlavy, odpovídají lvu atypické řady - typ Hána XVIII.10 Přítomny jsou i další prvky, které umožňují revers ztotožnit S XVIII. typem atypické řady. Jsou jimi rubní rozdělovací znaménko ve tvaru velkého křížku S negativním Středem a rubní S, popisované Hanou jako
překlopené S.ll V patrných částech opisů líce i rubu nepozorujeme žádnou koruptelu. Z ikonografického hlediska Se na této minci Setkáváme S velice zvláštní a zřejmě dosud ne-
zaznamenanou kombinací lícního razidla typické řady - konkrétně razidla typu Hána XV. b a rubního razidla atypické řady - typu Hána XVIII. Neméně zajímavé jsou výsledky nedestruktivních analýz, které jsme mohli u této mince provést. Základní metrologická data: rozměry 26,9×26,6 mm a hmotnost 2,812 g se ne-
odchylují od parametrů grošů typu Hána XV.12 a jsou obdobné v případě rozměrů a mírně
vyšší u hmotnosti oproti hodnotám udávaným Hánou pro groše atypické řady.13 Překvapivými jsou však výsledky analýz provedených v rámci Stanovení složení mincovního kovu. Hydrostatickou metodou změřená hustota střížku je 8,9879 g-cm-3,14 což odpovídá obsahu stříbra pouhých 6,9 % za předpokladu binární slitiny Ag-Cu.15 V případě, že S ohledem na výsledky EDS analýzy uvážíme ještě korekci na obsah 2 % Pb, zjištěná hustota by odpovídala obsahu 5,7 % Ag.16 EDS analýzou17 byl na povrchu mince Zjištěn obsah Ag pohybu-
jící Se mezi 20-50 % a Pb 1-2 %. Zbytek povrchu a jádro mince jsou tvořeny mědi. Tyto
9
HÁNA, J.: Pražské groše, S. 53.
11 12 13 14
HÁNA, J.: Pražské groše, S. 45. 26,4×27,5 mm a 2,356-2,960 g dle HÁNA, J.: Pražské groše, S. 90-92, S. 144. 26,7×27,1 mm a 1,828-2,638 pro typ XVIII. dle HÁNA, J.: Pražské groše, s. 90-92, S. 144. Pro Stanovení hustoty hydrostatickou metodou byl jako referenční materiál použit Standard z binární slitiny mědi a stříbra o ryZoSti 925/ 1000 a hmotnosti 22 g (Safina a.S., šarže KJ114/VMT00300) a referenční kapalinou byl tetrachlormethan (p.a.). Hydrostatické měření bylo prováděno na ověřeném Zařízení Vlastní konStrukce, Váženo bylo na analytických vahách A&D HR-120 (maximální Zatížení 120 g, minimální zatížení 10 mg, přesnost 1 mg, citlivost 0,1 mg). Měření bylo provedeno 3× a výsledná hodnota je aritmetickým průměrem z naměřených hodnot. KRAUT, J. C. - STERN, W. B.: The Density of Gold-Silver-Copper Alloys and its Calculation from the Chemical Composition. Gold Bulletin 33, 2000; CIHLÁŘ, Jan - RICHTERA, Lukáš: Pražské groše Jana Lucemburského s rubním rozdělovacím znaménkem pětilistou růžicí. In: Středověké mincovnictví a peněžní oběh v Čechách, na Moravě a v okolních Zemích. Ostrava 2010, s. 89-104. Přepočet na 2 % obsah Pb byl proveden S využitím zpřesněného výpočtu obsahu Ag (viz 15) na základě postupu publikovaného v: VORLOVÁ, Dagmar. HrOmaa'ný nález pražských grošů Z Hradce Králové. l. vyd. Hradec Králové: Muzeum Východních Čech v Hradci Králové, 2002. 199 p. ISBN 80-85031-37-X. Měření byla provedena na přístroji FEG SEM Jeol 7600F + Oxford Xmax 20. Analýza byla prováděna při urychlovacím napětí 30 kV a při pracovní vzdálenosti 15 mm. Mrtvý čas detektoru byl udržován pod 20 %, čas efektivní akvizice činil 550 S (průměrná rychlost načítání = 5000 cps, Statistika nejvyššího píku (Ag nebo Cu) 55 000 až 88 000 pulsů, přibližný proud Svazku = 5 nA). Kalibrace proudu svazku byla provedena na 99,99 % Standardu kobaltu při rozlišení FWHM KOKCO) = 136 eV. Naměřená data byla vyhodnocena pomocí softwaru Oxford INCA. Jednotlivé vzorky byly podrobeny třem nezávislým měřením jak na averSu, tak na reVersu. Obsah majoritních i minoritních prvků (Stříbro, měď, olovo) byl vyhodnocen s přesností na 0,1 %, Stopový výskyt prvků byl hodnocen pouze kvalitativně S mezí detekce 0,2 %.
10 HÁNA, J.: Pražská grøše, S. 54.
15
16
17
100
Výsledky, navíc V kombinaci S pozorováním povrchu mince optickým mikroskopem (Obr. 2 a 3), kde již při nevelkém Zvětšení jsou zjevné Zbytky stříbřitého pokovení na načervenalém jádru mince, svědčí o tom, Že Střížek Se Skládá Z postříbřeného měděného jádra. Zdánlivě odlišné výsledky hydrostatické metody a EDS analýzy tedy nejsou ve vzájemném rozporu, ale naopak obě dvě potvrzují fakt, Že se jedná o poStříbřenou minci. Použitou
metodou pokovení by vzhledem k pouze povrchové přítomnosti olova a absolutní nepřítomnosti rtuti mohlo být žárové postříbření.
Obr. 2 a 3. Detailní Zábeˇry povrchu mince S patrnými Zbytky poStrˇı'břenı' na meˇa'eˇnérn Strˇı'žku. Zábeˇry byly Zı'Skány pomocí Stereornikroskopu MST 127 (použity Objektivy ×1 a ×3) v kombinaci S digitaliZacˇnı'm USB nástavcem Digital Eyepiece (ZMPx, Senzor 1/3").
Tyto výsledky jsou výrazně odlišné od zjištění Hany. U typu XV. Hána udává průměrnou ryzost 0,569,18 respektive hydrostatickou metodou stanovenou ryzost 0,450.19 U jediného testovaného exempláře groše typu XVIII. uvádí Hána ryzost 0,322 zjištěnou metodou poten-
ciometrické titrace20. Problematice nelehké interpretace jakostních zkoušek se věnoval částečně již J. Hána2l a v poslední době opakovaně rovněž autoři tohoto sdělení.22 I přes
obtížné srovnávání analýz prováděných různými metodami můžeme konstatovat, že hod-
noty naměřené u našeho groše jsou naprosto odlišné. Tento fakt je vzhledem k předpokládanému jinému výrobnímu procesu, lišícímu Se od běžné mincovní produkce, logický. To, že prezentovaná mince byla Skutečně vyrobena zcela jiným technologickým postupem, Se nám podařilo prokázat díky kombinaci uvedených nedestruktivních analýz a pozorování Struktury povrchu mince elektronovou rastrovací mikroskopií (SEM).
HÁNA, J.: Pražské groše, S. 104; s Hánou udávanou hodnotou dobře koreluje i ryzost 0,545 pro typ XV. udáVaná L. Sadílkem: SADÍLEK, Ludvík: Pražský groš Se jménem Václava IV. Z roku 1434, Numismatický časopis 3, 4-2012, s. 12- 13 a Stejně tak ryzost 0,540 uvedená I. Pánkem u groše tohoto typu: PÁNEK, Ivo: Posledni varianta pražských grošů Václava IV., Sběratelské zprávy Hradec Králové 63, 1990, S. 65-70. 19 HÁNA, J.: Pražské groše, s. 105. 20 HÁNA, J.: Pražské groše, s. 102- 103. 18
21 HÁNA, J.: Pražské groše, kapitola Metrologie, S. 90- 107.
22 viz např.: RICHTERA, Lukáš - CIHLÁŘ, Jan - zMRZLÝ, Martin - SMĚLÝ, Tømáš. Døkiad 0 nezradz'čnz' technologii pokovení dobových falZ parvů Václava II. Konference Peníze v proměnách času IX. Valtice, Czech Republic, 30th September - 3rd October 2013. In Peníze v proměnách času IX. - Nové výsledky numismatic-
kých výzkumů. Sborník abstraktů konference, 44 p. Edited by Štefan, Jan T. lst ed. Ostrava: MARQ, Jan Šte-
fan, 2013. p. 31-33. ISBN: 978-80-86840-54-3; RICHTERA, Lukáš - ZMRZLÝ, Martin - MACKO, Jan. Neni všechnofalzum, co se netřpytı'. Sběratelské zprávy HK, č. 136-137, 2013, s. 127-129. ISSN 0231-9500; RICHTERA, Lukáš - ZMRZLÝ, Martin. Identifikace Způsobů pokovení mincovnı'ch falZ a možnosti jejich citlivého ošetření. Seminář Ochrana mincí a medailí v muzejních Sbírkách. Brno: Technické muzeum, Czech Republic, 30th May 2013; CIHLÁŘ, Jan - RICHTERA, Lukáš - ZMRZLÝ, Martin - JEŘÁBEK, Tomáš: Dobové padělky pražských grosˇů Václava II., Folia Numismatica, 27/ 1, 2013, v tisku.
101
Při pozorování povrchu mince rastrovacím elektronovým mikroskopem jsou zřetelne' Oblasti S různou charakteristikou povrchu. Oblasti S krupicovitou Strukturou (Obr. 4) vykazují průměrný obsah olova cca 2 %, přičemž V Samotných časticích je obsah olova nízký až nulový. V oblastech S hladkým povrchem obsah olova dosahuje až 4 % (Obr. 5). Obr. 4. SEM Snímek krupicové Oblasti. Kapkovite' útvary jsou tvořeny téměř čistým Stříbrem, v prostorech mezi nimijsou oblasti bohate' na olovo.
lOIJm SEM
1/30/2013ĎP WD 15. 0mm
Obr. 5. SEM Snímek jedne' Z hladkých oblastí na povrchu mince. Tmavé plochy jsou tvořeny mědí, světle' plochy jsou tvořeny stříbrem obsahujícím 4 % olova. Jedna' se o část pokovení, ktera' ulpěla v povrchových sˇtěrbinách a defektech meˇa'eˇne'ho střížku a při tání (popsaném v textu) díky tomuto kotvícímu profilu neodtekla.
30.0kv LEI
~ ' W541. ıoıım ı/3o/2013 SEM WD 15. Onnn
Určitá vysvětlení přítomnosti těchto různorodých struktur na povrchu mince lze
navrhnout na Zakladě binárních fazových diagramů. Diagram Cu-Pb vykazuje nemísi-
telnost obou kovů dokonce iv kapalném stavu.23 S ohledem na skutečnost, že zde se jedna
o postříbřené falzum, můžeme rovnováhy Cu-Pb prakticky zanedbat a Soustředit se na diagram Ag-Pb (Obr. 6).
23 The National Institute of Standards and Technology (NIST), Materials Science and Engineering Division [on-line]. Gaithersburg [vid. 2013-11-021. Dostupné Z: http://www.metallurgy.níst.gov/phase/ Solder/ cupb.html.
102
Diagram neobsahuje žádnou pozorovatelnou Oblast tuhého roztoku stříbra V olovu, při
97,5 % Pb je Však patrné eutektikum (304 °C), které tvoří minimum teploty tání V diagramu. Důležitým jevem je poměrně prudký pokles čáry likvidu, daný Velkým rozdílem teplot tání obou kovů (960 °C resp. 327 °C). Důsledkem je významný vliv již malých příměsí olova na Snížení bodu tání Slitiny. S ohledem na znalosti o obou kovech v období vzniku mince je možno soudit, že její autor tento jev velmi dobře znal a olovo mohl se stříbrem mísit záměrně. Dalším důležitým jevem Zachyceným v diagramu je existence tuhého roztoku olova ve Stříbru s maXimem rozpustnosti 5,2 % při 600 °C, tedy vysoko nad eutektikálou. Tento jev je poměrně neobvyklý, maxima rozpustnosti bývá dosahováno právě při eutektické teplotě a segregace kovu z tuhého roztoku tak většinou (např. systém Ag-Cu) probíhá v tuhém Stavu a za poměrně nízkých teplot, což přispívá k tvorbě nerovnovážných struktur (zejména přesycených roztoků). Při takto umístěném maXimu rozpustnosti může dojít u některých slitin k paradoxnímu jevu, kdy po zatuhnutí (např. povlaku) se při jeho dalším chlazení pod určitou teplotou opět ve struktuře objeví kapalný kov zároveň S krystaly kovu - v tomto případě tavenina s krystaly stříbra obsahujícími určitý podíl olova. '
I'
I
ı ı ı
_
1000 - :
I
I
I
I
I
g
B
2
O"
I
I
ıAg(Pb)
800 _
I
I tavenına
,
_
1300
-
1100
-
Pb +
600 -
_
tavenina
900
8 '_
5
š
5'
_
Q '_'
Ag(Pb) + tavenina
700
400 ı ı
I
200
I
v
'
tuha smes Ag + Pb
|
i
_
ı .
I.
0 100 o/o Ag
500
.
ı
10
.
.
.
ı
20
.
.
.
ı
30
.
.
.
ı
40
.
.
.
ı
.
.
50
.
ı
60
.
.
.
ı
.
.
70
Pb [hm. 0/o]
.
ı
80
.
.
.
ı
90
.
.
.
300
100 100 o/o Pb
Obr. 6. Fázový diagram Soustavy Ag-Pb. Vlevo je dobře patrná Oblast tuhého roztoku olova ve Stříbře označená Ag(Pb). Stříbro v olovu tuhý roztok nevytváří. Vdolní částí diagramu je oblast tuhých smeˇsí čistých kovů, kde Strukturu tvoří v různém poměru krystaly čistého olova a krystaly čistého stříbra. Přerušovaná čára vlevo znázorňuje průběh fázového
Složení při chlazení Slitiny přibližně 95 % Ag + 5 % Pb (blíže komentováno v textu).
Na minci pozorované struktury potom mohou vznikat následujícím způsobem: autor
falza pravděpodobně používal určité slitiny stříbra s olovem, která vyhovovala jeho po-
třebám ohledně bodu tání i vzhledu výsledného povlaku. V závislosti na skutečném obsahu olova se složení Slitiny i její bod tání docela klidně mohly pohybovat i uprostřed fázového diagramu, nebo i na jeho pravém okraji - falzátor mohl dobře vědět, že i když 90 % jeho pokovovací Slitiny bude tvořit olovo, při chladnutí bude stačit dostatečně zavčas např. oklepáním odstranit z mince taveninu a na povrchu vždy zůstane povlak okem (ani jinými dobovými prostředky) nerozeznatelný od čistého stříbra. Při dnešních znalostech můžeme říci, že při zmíněném obsahu 90 % Pb by optimální teplota pro tavení činila cca
103
500-600 °C a uvedené Odstranění taveniny muselo být provedeno mezi 300-400 °C. Na
povrchu tak zůstala krupice tuhého roztoku olova ve Stříbře. Prostor mezi částicemi byl původně vyplněn taveninou, která Však byla odstraněna. Z částic tuhého roztoku potom,
V Závislosti na rychlosti chlazení, mohlo Segregovat olovo na povrch krystalů, což odpovídá
pozorování, kdy samotné částice obsahují olova minimum, v prostorech mezi nimi je však
jeho obsah poměrně vysoký. Druhou možností je, Že falzátor neměl o přítomnosti olova ani ponětí. V případě, Že pokovovací slitina obsahovala 5 % olova, nebylo Snížení teploty tání příliš výrazné. V takovém případě chladnutí povlaku probíhalo podél přerušované čáry znázorněné vlevo na Obr. 6. KleSá-li teplota podél této přímky, začne při cca 930 °C homogenní tavenina tuhnout - začínají v ní růst krystaly tuhého roztoku Ag(Pb). Jak se křivka Ag(Pb) přibližuje k přerušované čáře, krystalů přibývá, až při 700 °C tvoří krystaly celý objem povlaku a povlak tedy ztuhne - přerušovaná čára je uvnitř oblasti diagramu označené Ag(Pb). Mince chladné a až do teploty 500 °C se neděje nic zvláštního. Při této teplotě Se však obě linie protnou ještě jednou, přerušovaná čára se ocitne v oblasti diagramu „Ag(Pb) + tavenina“ a, ač je to paradoxní, povlak při dalším poklesu teploty bude tát. Taveniny bude přibývat, ta navíc obsahuje víc než 90 % Pb. Je možné, že bude tuhý povrch Smáčet jen velmi málo a v podobě kulovitých kapek odteče z povrchu mince. Její případné zbytky zachycené v pórech a štěrbinách definitivně ztuhnou až při eutektické teplotě 304 °C. Která z navržených variant byla skutečnou příčinou Současného Stavu povrchu mince, nelze z určitostí rozhodnout. V žádném případě nevylučujeme ani jiný průběh děje. Na základě Spektrálni analýzy a dostupných fyzikálně-chemických informací o Slitinách stříbra
s olovem navrhujeme jako možné a velmi pravděpodobné vysvětlení dvě modelové varianty.
Co však můžeme objasnit naprosto jednoznačně, je pořadí procesů při výrobě falza. S ohledem na pozorované povrchové struktury je zcela jisté, že byla nejprve provedena ražba mincovního obrazu na měděném střížku a teprve potom bylo na jeho povrch naneseno Stříbro. U atypické řady grošů Se jménem Václava IV. dosud byly popisovány groše Stříbrné s nízkou ryzostí nebo groše pouze měděné.24 Se zmínkou o poStříbřeném groši S měděným jádrem se v Souvislosti S atypickou řadou v literatuře nesetkáváme. Na prezentovaném groši tedy zjišťujeme neobvyklosti jak ikonografické, tak i materiálové. Obdobné Složení Střížku
mívají dobová falza (případně dobové napodobeniny), ale celková fabrika mince a k ražbě
použitá razidla nesvědčí pro její vznik v nějaké pokoutní falzátorské dílně. Další zvláštnos-
tí je použitá kombinace razidel. Lícní raznice pochází z grošů nejmladšího typu Standardní
řady - typu XV., Varianty b. Ražba těchto grošů je předpokládána v oficiální kutnohorské mincovně, na dobu jejich vzniku však zcela jednotný názor není. Dle Hány byly raženy mezi lety 1415-1419.25 Veselý předpokládá, že jím popsané groše variant III. 4 až 7
(Hánově typu XV. odpovídají Veselého varianty III. 6 a 7) mohly být raženy až po roce 1419.26 Klečka opět řadí ražbu groše III. 6 dle Veselého před rok 1419.27 Naproti tomu Sadílek uvažuje o ražbě grošů typu Hána XV. - variant c-f S nedotaženou korunou (tedy
korunou odlišnou od našeho groše, který ji má dotaženou - odpovídající variantě b) až k roku 1434.28 Rubní raznice však odpovídá atypickému groši typu Hána XVIII. Za místo vzniku těchto atypických grošů bývá považována Praha, kde dle písemných pramenů byly
pravděpodobně mezi lety 1420- 1423 Pražskou obcí zřízeny dvě mincovní dílny.29 Kutno-
24
HÁNA, J.: Pražské groše, kapitola K Otázce ražby pražských grošů po srnrľı' Václava IV., S. 32-35; VESELÝ, Stanislav: K Otázce ražby grošů Václava IV. po roce 1419, Numismatické listy 1966, S. 157- 160. 25 HÁNA, J.: Pražské groše, S. 111. 26 VESELÝ, S.: K OláZce ražby. 27 KLEČKA, Jindřich: Dva málo Známé pražské groše Václava IV. a jejich vztah k tluslým grošůrn, Sběratelské zprávy Hradec Králové 54, S. 105-110.
28 SADÍLEK, L.: Pražský groš.
29
HÁNA, J.: Pražské groše, S. 32-35.
104
horská mincovna byla až do dubna roku 1421 V držení Zikmunda Lucemburského. Jen stěží můžeme předpokládat, Že by se před tímto datem dostaly raZnice Z oficiální kutnohorské mincovny do rukou stoupenců podobojí a stejně tak nástroje Z pražských mincoven do rukou kutnohorských pregéřů. Avšak snad po tomto datu se mohly raZnice Z pražské i kutnohorské mincovny Setkat a být tak použity k ražbě prezentovaného groše. Zda k tomu došlo V Kutné Hoře, tehdy již ovládané husitskou Stranou, nebo V některé Z pražských mincoven, či někde jinde,3O nedokážeme určit. Stejně tak nelze Zcela Spolehlivě odpovědět na otázku, Z jakého důvodu byl měděný Střížek mince postříbřený, když V této době se můžeme setkat i S groši pouze měděnými. Z provedených analýz Vyplývá, že mince byla Vytvořena ražbou na měděný Střížek, který byl až po Vyražení mincovního obrazu po-
stříbřen. V současnosti je mince na povrchu pokryta nesouvislou Vrstvou stříbra, jehož
celkový obsah činí asi 5 %. Je otázkou, do jaké míry se V daném období jednalo o stan-
dardní proces Výroby, a Vzácně ZaZnamenané měděné groše jsou potom exempláře s nedo-
chovaným pokovením. Případně by se mohlo jednat o Snahu Zakrýt v té době již běžný měděný Vzhled omezené ražených grošů a Záměrem pak bylo Vydávat tuto minci Za ražbu Starší a tudíž kvalitnější. Více by snad napovědělo provedení materiálových analýz u Většího počtu grošů atypické řady. EIN INTERESSANTER PRAGER GROSCHEN MIT DEM NAMEN WENZELS IV. ZUSAMMENFASSUNG Die Autoren prăsentieren den Prager Groschen mit dem Namen Wenzels IV., der Sich jedoch ikonographisch sowie metrologisch Von geläufigen Prägungen dieses Herrschers Stark unterscheidet. Von der ikonographischen Seite her findet man auf der Münze eine ungewöhnliche und bisher nicht beschriebene Kombination des Averses, der mit dem Prägestock des jüngsten XV. Typs der Standardreihe geprägt ist, und des Reverses, der das Bild des XVIII. Typs der atypischen Groschenreihe Wenzels IV. trägt. Die gleichzeitige Anwendung Von Prägestöcken der Standard- und der atypischen Reihe ist auch deshalb ungewöhnlich, weil Groschen der Standardreihe in der offiziellen Münze in Kuttenberg geprägt wurden, während jene der atypischen Reihe in Prag in den Jahren 1420-1423 entstanden, also in einer Zeit, wenn die Stadt durch die Hussiten beherrscht wurde. Die metrologische Analyse, die mittels einer Kombination Von mehreren zerstörungsfreien Methoden und Beobachtungen der Münzenoberflăche mit dem Elektronenrastermikroskop durchgeführt wurde, beweiSt, daSS die Münze mittels der Prägung des Münzbilds auf den Kupferschrötling hergestellt worden war, der anschlieíăend mit Metall überzogen wurde. Als Metallisierungsmethode wurde höchstwahrscheinlich Versilberung im Feuer verwendet, bei welcher der SchrÖtling mit dem bereits geprägten Bild in die zerschmolzene Silber-Blei-Legierung getaucht wurde. Die angeführte Zusammensetzung und das Produktionsverfahren der Münze entsprechen nicht den Groschen der Standardreihe und unterscheiden sich auch Von dem, was bisher bei Groschen der atypischen Reihe beschrieben Wurde.
30 Hána uvažuje o ražbě mincí V této době i V Táboře, kde je archeologickým průzkumem prokázána středově-
ká mincovní dílna - HÁNA, J.: Pražské groše, S. 33.
105
