Zadlužení domácností a firem, typické chování v době krize

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví

Zadlužení domácností a firem, typické chování v době krize Bakalářská práce

Autor:

Jan Kobián Bankovní management, komerční bankovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Miluše Korbelová

Duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Turnově, 24.4.2011 Jan Kobián

Poděkování Touto

cestou

bych

rád

poděkoval

především

vedoucí

své

bakalářské

práce

Ing. Miluši Korbelové, za podnětné připomínky a cenné rady, které mi poskytla při jejím zpracování.

Anotace: Bakalářská práce se věnovala problematice zadluţení českých domácností a firem. K získání dat byly pouţity údaje České národní banky, Českého statistického úřadu a dalších institucí. Práce hodnotí dlouhodobý vývoj zadluţenosti českých domácností a firem v období 19942010. Zaměřuje se na strukturu zadluţenosti. Srovnává zadluţení českých domácností se zadluţením v zahraničí, zejména pak se státy Evropské unie. Pojednává o důsledcích zadluţení, které mohou vést k exekucím či osobním bankrotům. Klíčová slova: zadluţení, domácnost, firma, chování, exekuce, oddluţení Annotation: This bachelor thesis deals with the issue of indebtedness of Czech households and firms. The data and figures were used from sources of the Czech National Bank, the Czech Statistical Office and other institutions. This paper evaluates the long-term development of indebtedness of Czech households and firms in the period 1994-2010. It is focused on the structure of debt and it compares the indebtedness of Czech households with indebtedness in other countries, especially within the European Union. It discusses the implications of debt which may lead to executions or personal bankruptcies. Key words: debt, household, business, conduct, execution, debt relief

Obsah Úvod........................... ................................................................................................................ 6 1 Obecně k zadluženosti .................................................................................................... 7 2 Historie dluhů .................................................................................................................. 8 3 Dlouhodobý vývoj zadluženosti českých domácností ................................................ 10 4 Příčiny zadlužení ........................................................................................................... 13 5 Dlouhodobý vývoj zadluženosti českých firem .......................................................... 14 6 Struktura zadluženosti ................................................................................................. 15 6.1 Struktura dluhů domácností................................................................................... 17 6.2 Charakteristika nejvíce poptávaných úvěrových produktů ................................... 17 7 Chování dlužníků v době krize .................................................................................... 19 7.1 Peněţní systém ...................................................................................................... 20 7.2 Současná krize ....................................................................................................... 21 7.3 Konkrétní moţná řešení krize................................................................................ 21 7.4 Finanční gramotnost .............................................................................................. 22 7.5 Češi a jejich přístup k rodinným financím, jejich chování, zvyky a jednání ........ 23 7.6 Prověřování smluv ................................................................................................. 24 8 Mezinárodní srovnání................................................................................................... 26 8.1 Struktura zadluţenosti v EU .................................................................................. 29 8.2 Německo ................................................................................................................ 32 8.3 Slovensko .............................................................................................................. 33 8.4 Maďarsko .............................................................................................................. 34 9 Exekuce a osobní bankrot ............................................................................................ 35 9.1 Oddluţení .............................................................................................................. 36 9.2 Osobní bankrot ...................................................................................................... 37 9.3 Insolvenční řízení a dodrţování zásad................................................................... 41 9.4 Počty insolvečních návrhů na fyzické osoby ........................................................ 43 9.5 Počty insolvečních návrhů fyzických osob-podnikatelů a obchodních spol ......... 44 9.6 Exekuce ................................................................................................................. 46 9.7 Účastníci exekučního řízení .................................................................................. 48 9.8 Internetová poradna při finanční tísni ................................................................... 49 9.9 Nejvíce dluţníků v ČR je ve věku 31-40 .............................................................. 50 Závěr.................. ...................................................................................................................... 51 Navrhovaná opatření pro širokou veřejnost ........................................................................ 53 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 54 Sezanm grafů .......................................................................................................................... 58 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 58

5

Úvod Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zadluţenosti domácností a firem v České republice. Tento problém je doposud v odborné literatuře poměrně málo popsán, základní informace o tomto fenoménu je tedy moţné získat pouze v článcích, které jsou k nalezení na internetu. Termín zadluţenost je dle mého názoru především širokou veřejnou společností záměrně opomíjen. Není to příliš populární téma, zástupci z široké obce dluţníků se většinou naoko tváří, ţe se jich tato problematika vůbec netýká a menší část, skládající se z věřitelů, není příliš slyšet, i kdyţ s postupným nárůstem této problematiky je volání věřitelů slyšet stále silněji a silněji. Nestranná veřejnost se k tomuto tématu většinou staví s nepochopením či s postojem odmítavým, část populace tento problém zcela ignoruje, neboť jsou přesvědčeni, ţe právě oni by se do takovéto svízelné situace nikdy nemohli dostat. Mezi lidmi se objevují i názory, ţe problém se zadluţeností se příliš dramatizuje, ţe vţdy existuje nějaké zázračné řešení, díky kterému bude problém zadluţených lidí šťastně vyřešen. I tomuto tématu je jedna z částí bakalářské práce věnována. Problematiku zadluţenosti jsem si jako téma své bakalářské práce zvolil proto, abych se díky nashromáţděným informacím dokázal v této problematice co nejlépe orientovat a aby tato práce mohla případně pomoci varovat všechny potenciální budoucí zadluţené jedince před nebezpečím, vyplývajícím z moţných důsledků těchto nezvládnutých ţivotních situací. Podle mého názoru se totiţ tento závaţný problém stává mezi lidmi stále více a více alarmující. Ve své práci jsem nejprve podal základní informace, týkající se vysvětlení potřebných odborných pojmů, dále jsem se zaměřil na vývoj zadluţenosti českých domácností a firem v posledních šestnácti letech, popsal jsem strukturu zadluţenosti v České republice. Porovnal jsem míru zadluţenosti v ČR se státy Evropské unie. Jako poslední kapitolu jsem zvolil exekuci a osobní bankrot, záměrně jsem tuto kapitolu umístil na konec své bakalářské práce, jako poslední východisko z nepříjemné situace, které dluţníky při nesplácení svých závazků čeká. Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit vývoj zadluţenosti domácností a firem v době krize. Určit příčiny a důsledky zadluţování a analyzovat chování dluţníků v době krize.

6

1 Obecně k zadluţenosti Vymezení pojmů Na začátku své bakalářské práce povaţuji za bezpodmínečně nutné seznámit budoucího čtenáře s nejčastěji se vyskytujícími pojmy, které ho budou provázet všemi kapitolami. Domnívám se, ţe důkladné vysvětlení těchto pojmů hned v první kapitole dopomůţe k lepší orientaci v dané problematice.

Dluh- je definován jako povinnost jedné osoby (dluţníka) plnit pohledávku vůči druhé osobě (věřiteli). Předmět dluhu můţe být vyjádřen pozitivně (něco dát, zaplatit) 1

nebo negativně (něčeho se zdrţet).

Domácnost-

soubor osob společně bydlících, které se společně podílejí na úhradě

základních výdajů (na výţivu, provoz domácnosti, údrţbu bytu apod.). Jádrem těchto domácností je zpravidla rodina, ale můţe to být i jednotlivec. Tato definice domácnosti se shoduje s definicí doporučenou Eurostatem a s praxí pouţívanou v členských zemích EU.2

Podnik- soubor hmotných, osobních a nehmotných sloţek podnikání (logo, patenty atd.) 3 Spotřeba– skládá se z výdajů domácností na finální statky a sluţby, a to jak statky dlouhodobého uţití, např. nábytek, tak statky krátkodobého uţití, např. potravin a sluţeb, např. vzdělání.4

Volatilita5 -

udává míru rizikovosti fondu. Je určena na základě míry kolísání hodnot

vlastního jmění na podílový list fondu. Jedná se o číslo od nuly do jedné. Volatilita ukazuje nestálost, kolísání výnosových měr, měnových kurzů a nebo cen investičních instrumentů. Lze s ní měřit i riziko, čím vyšší je volatilita cenného papíru, tím větší je riziko ztráty.Obecně je tohoto pojmu pouţíváno téţ pro vyjádření nestálosti či změny.

1

Synek, M. et al. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. 2 Český statistický úřad. Statistika rodinných účtů: (vydání a spotřeba) [online]. 200, [cit. 2011-01-10]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rodinne_ucty 3 Josková Lucie; Pravda Pavel. Obchodní zákoník 2010 úplné znění s úvodním komentářem. Praha: Grada. aaaPublishing a.s., 2010 ISBN: 978-80-247-3020-2. 4 Samuelson, P., Nordhaus, W. Ekonomie. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991. 1011 s. ISBN 80 205-0192-4. 5 Smejkal, Vladimír; Rais, Karel. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Třetí rozšířeně aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN:978-80-247-3051-6

7

2 Historie dluhů Nedílnou součástí historie lidstva jsou peníze. Tak jako jsou lidé svázány s penězi, jsou peníze svázány se vznikem dluhů. Vţdy existovaly instituce, které tlumily sociální důsledky zadluţenosti. Dnešní éra chování ze strany věřitelů vrhá dluţníka do situace, která by byla v kaţdé jiné době synonymem otroctví. Při studiu ekonomických dějin lidstva nezřídka opomíjíme vliv násilí a zejména klíčový podíl války a otrokářství na vytváření základních institucí toho, co nazýváme „ekonomikou". Vyjděme z instituce otrokářství. Otrokářství bylo v minulosti všeobecně pokládáno za důsledek války. Kdyţ se vzdáte v boji, vzdáváte se svého ţivota, dobyvatel si osvojuje právo vás usmrtit. Pokud tohoto práva nevyuţije, fakticky mu svůj ţivot dluţíte, příslušný dluh je při tom vnímán jako absolutní, nekonečný a prakticky nesplatitelný. Tyto dluţní operace zřejmě stály u zrodu našeho současného pojetí peněz, protoţe to, co antropologové označují jako primitivní peníze, slouţilo spíše neţ k nákupu a prodeji zboţí, k dojednávání podmínek manţelství, urovnávání krevních sporů a jako médium mezilidských vztahů. Králové a císaři se soustavně pokoušeli omezovat pravomoci, které měli otrokáři nad svými otroky a věřitelé nad svými dluţníky. Jedinec měl neomezený dluh jen vůči státu, pouze stát mohl vznášet absolutní poţadavky. Praxe predátorských úvěrů nepochybně existovala v kaţdé době, nejzhoubnější dopady však měla podle všeho v obdobích, kdy byly peníze nejsnadněji směnitelné na hotovost. Naše první zprávy o původu peněz pocházejí ze starověké Mezopotámie. Mezopotámské ekonomice dominovaly velké veřejné instituce (chrámy a paláce), jejichţ byrokratičtí administrátoři prakticky vytvářeli účetní peněţní jednotky, kdyţ určovali fixní směnný poměr mezi stříbrem a dominantní plodinou, ječmenem. Dluhy byly zaznamenávány klínovým písmem na hliněné tabulky, které slouţily oběma účastníkům dané transakce jako stvrzenky. Půjčování peněz na úvěr má rovněţ původ ve starověkém Sumeru. Tato praxe měla však za následek váţné sociální problémy. V sezónách se špatnou úrodou se rolníci stávali beznadějně zadluţenými vůči zámoţným věřitelům, takţe jejich usedlosti končily v zástavě a z členů jejich rodin se stávali nevolníci. V období 800 let př. n. l. – 600 let n. l. byla vynalezena raţba,která umoţnila vyuţití zlata a stříbra jako prostředků směny a tím zrození trhů v nám důvěrněji známém, neosobnějším smyslu. Církev postupem času prosadila přijetí právního rámce, který podrobil půjčování peněz přísné kontrole a postavil zotročování zadluţených rolníků mimo zákon. Za počátek nynější éry můţeme označit 15. srpen 1971, kdy americký prezident Richard Nixon oficiálně zrušil konvertibilitu dolaru na zlato a tak fakticky poloţil základy

8

současného měnového systému zaloţeného na principu volně plovoucích směnných kurzů. Vrátili jsme se do věku virtuálních peněz, kdy se v obchodních transakcích v rozvinutých zemích jen málokdy účastní papírové peníze a motorem národních ekonomik je velká míra spotřebitelského zadluţení. 6 Pohlédneme-li na tuto problematiku obecněji můţeme vidět dluţníka jako spotřebitele s jeho typickým chováním. Například Robert Holman jako jeden z uznávaných ekonomů definuje teoretickou rovinu důvodů chování spotřebitelů ve své knize Ekonomie7 podle zákona klesající poptávky. Poptávané mnoţství klesne, kdyţ vzroste cena statku a přitom se nezmění ostatní ceny ani důchody. Toto vysvětluje působením důchodového efektu a substitučního efektu. Důchodový efekt znamená, ţe spotřebitel při zvýšení ceny kupuje méně statku, neboť mu původní částka nestačí na nákup původního mnoţství. Substituční efekt znamená, ţe spotřebitel při zvýšení ceny kupuje méně statku, protoţe jej substituuje jinými statky. V teorii chování spotřebitele se uplatňuje kardinalistický přístup a ordinalistický přístup. Ordinalisté odmítají pracovat s mezním uţitkem, protoţe nevěří, ţe je spotřebitel schopen své pocity uspokojení oceňovat čísly. Je schopen pouze říci, zda je určitá varianta pro něho uţitečná více, stejně nebo méně neţ jiná. U Johna Keynese v jeho knize Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz8 jsem objevil teorii o tzv. základním psychologickém zákonu o závislosti růstu spotřeby na růstu důchodu. Podle tohoto zákona se tempo růstu osobní spotřeby s rostoucím důchodem sniţuje a naopak tempo úspor se zvyšuje. Tedy dochází k poklesu sklonu ke spotřebě a odpovídajícímu růstu sklonu k úsporám.

6 7

8

Graeber, David. Literární noviny: stručné dějiny dluhu [online]. 2009, [cit. 2011-04-08]. Dostupné z WWW Holman, Robert. Ekonomie. 4. aktualizované vydání.Praha: C. H. Beck, 2005. 736 s.ISBN 80-7179-891-6 Keynes, John Maynard. Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Praha: ČSAV, 1963. 386 s.

9

3 Dlouhodobý vývoj zadluţenosti českých domácností Úvěry domácnostem patří k jedné z nejrychleji se rozvíjejících sluţeb, které finanční instituce domácnostem poskytují. V průběhu devadesátých let se v případě úvěrů domácnostem mnoho nezměnilo. Za celé desetiletí nedošlo k výrazným zvratům a zadluţení domácností v některých fázích dokonce i pokleslo. Důvody lze spatřovat jednak v nejisté budoucnosti, rozsáhlých ekonomických a sociálních změnách, neochotě bankovních ústavů půjčovat drobným klientům, vysokých úrocích apod.

Ke zlomu v zadluţení domácností došlo aţ na

počátku nového tisíciletí, přibliţně v polovině roku 2000. Od té doby kaţdoročně stoupá strmě vzhůru jak je patrné na grafu 1.

Graf 1. Vývoj zadluţenosti v letech 1994-2010

10

[Zdroj ČNB]

Při hledání příčin úvěrového zlomu je nutné zaměřit se nejprve na úrokové sazby, které určují cenu zápůjčních fondů. Úrokové sazby z nově čerpaných úvěrů domácnostmi vykazovaly v devadesátých letech značnou volatilitu. K jejich ustálení došlo ke konci devadesátých let zároveň s jejich setrvalým poklesem, jak ukazuje graf 2.

Graf 2. Vývoj úrokových sazeb

[Zdroj ČNB, ČSÚ]

Z výše uvedeného grafu 2 lze tento trend na první pohled vypozorovat. V roce 1999 úrokové sazby poklesly pod svůj patnáctiletý průměr a setrvale se sniţují aţ do současných dnů. Domácnosti reagovaly na ustálení úrokových sazeb a jejich pokles zvýšenou poptávkou po nových úvěrech, a to ve všech segmentech úvěrového trhu. Tato skutečnost je patrná na grafu č. 3. Finanční sektor toho z objektivních důvodů vyuţil a reagoval kromě toho i rozšířením a zkvalitněním nabídky sluţeb.

11

Graf 3. Reálná meziroční změna úvěrů domácnostem

[Zdroj ČNB]

Závislost poptávaného objemu úvěrů domácnostmi na úrokové sazbě lze popsat křivkou vyjádřenou exponenciální funkcí – viz následující graf 3 poptávky domácností po úvěrech.

Graf 4. Závislost poptávaného objemu úvěrů domácnostmi na úrokové sazbě [Zdroj ČNB, ČSÚ]

Graf 4 dokazuje, ţe přibliţně od 10,5% úrokové sazby nabývá poptávka na své intenzitě a její sklon se postupně zvyšuje. Neboli kaţdá změna úrokové sazby vyvolá stále větší změnu objemu přijatých úvěrů.

12

4 Příčiny zadluţení Příčin rychle rostoucího zadluţení je mnoho. Spočívají v demografických změnách (nástup generace zakládající vlastní rodiny a potřebující nové bydlení), ve změnách preferencí obyvatel (částečně souvisí i s demografickým faktorem), ve větších spotřebních moţnostech. V růstu ţivotní úrovně a snadnější dostupnosti peněţních prostředků od bankovních a nebankovních společností a silné marketingové politice těchto společností. Jako další příčina se jeví jako názorová změna obyvatelstva na zadluţenost a fakt, ţe domácnosti byly ještě do konce devadesátých let téměř bez dluhů. Na konci listopadu roku 2010 dosáhlo zadluţení domácností u bank a finančních institucí částky 1 049,65 miliardy korun. V porovnání s rokem 2009 zadluţení domácností vzrostlo o 77,14 miliardy korun (+7,93 %). Na kaţdého obyvatele České republiky připadá dluh ve výši 99 720 korun. Zatímco ještě koncem devadesátých let netvořil podíl splátek na příjmech domácností ani 3 %, v roce 2005 jiţ dosáhla uvedená hodnota téměř 4,5 %. Na konci první poloviny tohoto desetiletí tak průměrná domácnost vydá ze svých příjmů o polovinu více na splátky přijatých úvěrů, neţ tomu bylo na počátku tohoto desetiletí a uvedená hodnota by vypadala ještě hůře, pokud by příjmy domácností rostly niţším tempem, neţ tomu bylo ve skutečnosti. I tak by k celkovému umoření dluhů bylo potřeba v roce 2005 více jak dvojnásobné mnoţství průměrných mezd, neţ tomu bylo v roce 1999.

13

5 Dlouhodobý vývoj zadluţenosti českých firem Podnikové úvěry v průběhu ekonomického cyklu kolísají mnohem více a reagují na vývoj hospodářství dříve neţ půjčky domácnostem. Tato skutečnost je zaznamenána na grafu 5.

Graf 5. Vývoj zadluţení firem 1994-2010

[Zdroj ČNB]

Jak je z grafu patrné, objem poskytnutým úvěru stoupal nepřetrţitě strmě vzhůru aţ do poloviny roku 1998, kdy také poprvé prolomil hranici jednoho bilionu korun (1016200 mil.Kč). V dalších měsících stavy úvěrů klesaly v závislosti na prudkém zpomalení ekonomického růstu. Finanční situace podniků zůstala i přes mírné zlepšení nadále slabší, bylo jen málo efektivně úvěrovatelných projektů a úvěruschopných firem. Po mnohaletém poklesu došlo v roce 2003 konečně k dlouho očekávanému růstu i v tomto segmentu. 9 Tento růst zaznamenáváme aţ do roku 2008 kdy ho zbrzdila celosvětová finanční krize. U podniků klesl celkový stav poskytnutých úvěrů zejména v souvislosti s poklesem poptávky po provozních a investičních úvěrech v důsledku poklesu ekonomické aktivity podniků.

9 Mašindová, Věra; Petra Davidová. Sekce bankovní regulace České národní banky: Solidní výsledky tuzemských bank [online]. 2004, [cit. 2011-01-22]. Dostupné z WWW

14

6 Struktura zadluţenosti Zadluţenost českých domácností a firem vyplývá jako logický důsledek samotného současného ţivotního stylu. Takového ţivotního stylu, který je ovlivněný touhou mít vše co nejdříve, nejlépe hned, všudypřítomnými reklamami, které nám vnucují nezbytnost ţití na co nejvyšší úrovni. Nakupování na dluh je pohodlné a jiţ zcela běţné, bez ohledu na to, co nám tato finanční strategie přinese do budoucnosti. O úvěry tak mají zájem lidé všech věkových i příjmových skupin. Při vyuţívání úvěrových zdrojů domácnostmi můţeme však hovořit i o tzv. „rozumném zadluţení“, které je nutné při řešení dlouhodobých „investic“, například pořízení domu, bytu nebo automobilu, zejména je-li nezbytný pro dopravu do zaměstnání. Vţdy je ale třeba zváţit individuální moţnosti splácení úvěru kaţdé rodiny. V dnešní době pro rodinu s průměrnými příjmy neexistuje kromě moţnosti vzít si úvěr v podstatě jiná moţnost pro pořízení vlastního bydlení. Stávající ceny nemovitostí jsou totiţ pro obyvatele České republiky výrazně odtrţeny od jejich ekonomické reality. Ovšem hypotéční úvěry a úvěry ze stavebního spoření patří jako jediné do kategorie nutného zadluţení kdy neexistuje jiná moţnost. Na druhé straně se setkáváme s obrovským mnoţstvím poskytnutých úvěrů, které postrádají logiku zdravého rozumu. Jedná se o případy, kdy lidé vyhledávají sluţby poskytovatelů spotřebitelských úvěrů na věci, které nejsou bezpodmínečně nutné pro jejich ţivot. Jedná se například o půjčky na dárky pro své blízké, půjčky na dovolené, které za týden probydlí u moře a další roky splácejí. Tyto úvěry pro ně posléze znamenají neúměrně vysoké zatíţení rodinných rozpočtů díky velmi vysokým úrokovým sazbám. U firem je situace obdobná. Banky nabízejí podnikatelům velké mnoţství rozmanitých úvěrových produktů. Tyto bankovní úvěry jsou jedním ze základních prostředků k financování podniku. Nabídka úvěrů se liší např. podle příjemce, podle účelu, na který je půjčka určena nebo podle doby splatnosti. Druhy úvěrů podle účelu, ke kterému jsou finanční prostředky určeny, můţeme rozlišit do tří základních

skupin:

provozní

úvěry,

kontokorentní

úvěry

a investiční

úvěry.

Různé jsou také úrokové sazby. Nejniţší bývají obvykle u podnikatelských hypoték, nejdraţší je naopak kontokorentní úvěr, který je podniky čerpán zejména z důvodu krátkodobé platební neschopnosti. Tato platební neschopnost má kořeny v nedokonalých zákonech, kdy stát umoţňuje splatnosti faktur po několika měsících po provedení díla a podniky z obav z nedostatku zakázek nemají v podstatě jinou moţnost neţ na podmínky investora přistoupit.

15

Po finanční krizi banky zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů. Donutila je k tomu skutečnost, vyplývající z příčin hospodářské krize, kdy banky ve Spojených státech amerických poskytovaly půjčky na bydlení v podstatě kaţdému, kdo o úvěr zaţádal. Mezi těmito ţadateli se pochopitelně objevila značná část rizikových zákazníků, kteří nebyli schopni dostát svým finančním závazkům. Ve spojení s nedostatečným zajištěním hypotéčních úvěrů byla vytvořena finanční propast, jejímţ důsledkem byl kolaps největších amerických obchodníků s hypotékami. V současné době se Ministerstvo průmyslu a obchodu podnikům snaţí pomoci v tomto nepříznivém vývoji přijetím příslušných opatření. Jejich základním cílem je poskytnout podnikům záruky, na základě kterých se jim podaří obnovit bankovní úvěry, popřípadě získat nové.

16

6.1 Struktura dluhů domácností Zadluţenost českých domácností není na první pohled riziková svou strukturou. Jak je patrné z grafu 6 největší objem poskytnutých bankovních úvěrů tvoří hypotéční úvěry, jsou zároveň méně rizikové z pohledu problematiky splácení neţ úvěry spotřebitelské, které tvoří 24% v celkovém objemu poskytnutých úvěrů. Z hlediska krytí a zajištění se tedy ve většině případů jedná o úvěry dobře kryté právě nemovitostmi.

Graf 6. Struktura zadluţenosti domácností

[Zdroj ČNB]

6.2 Charakteristika nejvíce poptávaných úvěrových produktů Vycházíme-li z výše uvedené struktury dluhů, patří v současné době k nejvíce poptávaným úvěrovým produktům hypoteční úvěry. Hypoteční úvěry jsou spolu se stavebním spořením nejvyuţívanějším způsobem financování bydlení. Jejich minimální výše se většinou pohybuje kolem 300 000 Kč, výše hypotéky je omezena zástavní hodnotou nemovitosti. Banky standardně poskytují úvěry do výše 70% hodnoty zastavené nemovitosti. K hypotéce většina bank poţaduje sjednané ţivotní pojištění. V případě hypotečních úvěrů se jeví jako riziková spíše hypotéka s rostoucí dobou splatnosti úvěru (u hypotečních úvěrů 15 let i více), člověk 17

není schopen přesně určit, jak se bude vyvíjet jeho finanční a majetková situace. Banky těmto neočekávaným událostem předcházejí tím, ţe si důkladně prověřují bonitu svých klientů a finančně nezajištěným klientům hypotéku nenabídnou. Pro české domácnosti představují z hlediska zadluţenosti mnohem větší riziko spotřebitelské úvěry, které umoţňují spotřebitelům získat okamţitě prakticky cokoliv: slouţí k nákupu spotřebního zboţí, k financování rekonstrukce nemovitosti nebo sluţeb. Spotřebitelské úvěry jsou půjčky fyzickým osobám na financování jejich nepodnikatelských finančních potřeb. Na tyto úvěry se vztahuje zákon č. 321/2001 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, který zároveň vymezuje druhy úvěrů, jeţ se tímto zákonem neřídí. Spotřebitelský úvěr můţe být účelový nebo neúčelový, tzn. ţe klient nemusí přesně udávat, na co peníze potřebuje. Mezi hojně vyuţívané produkty patří také kontokorentní úvěry. Tyto krátkodobé úvěry (jejich splatnost nepřesahuje 1 rok) poskytuje banka majiteli běţného účtu tím, ţe mu umoţní čerpat peníze z tohoto účtu do mínusu. Tento druh úvěru lze vyuţít jako pohotový zdroj peněz, neboť klient čerpá úvěr, kdyţ potřebuje, aniţ by ţádal banku o poskytnutí půjčky. Banka zde nezkoumá účel vynaloţených prostředků. V průběhu roku můţe být klient na svém kontokorentním účtu v mínusu, ale v době splatnosti úvěru musí účet vykazovat kladnou hodnotu zůstatku. Za vedení kontokorentu se v některých bankách platí, ačkoliv jej klient nevyuţívá. Banky dále stanoví maximální výši úvěru. Při jejím překročení (při překročení povoleného limitu), banky účtují penále. Roční úrokové sazby bývají většinou vyšší neţ u spotřebitelských úvěrů. V posledních několika letech se stále větší oblibě těší také prodej na splátky. Na splátky se nejčastěji nakupuje elektronika, výpočetní technika, v poslední době je trendem také pořízení dovolené na splátky. Výhodou splátkového prodeje je zejména to, ţe umoţní pořídit zboţí v kterémkoli okamţiku, a to bez zdlouhavé administrativy a během několika minut. S občanem je uzavřena kupní smlouva, ve které je uvedeno splácení pořizovaného předmětu v pravidelných splátkách. Firmy většinou poţadují dva doklady totoţnosti, někdy také doklad o výši příjmů. Teprve po zaplacení první splátky přechází předmět do vlastnictví občana. Dalším hojně nabízeným produktem splátkových společností jsou nákupní úvěrové karty, jejichţ majitel můţe nakoupit zboţí na splátky kdykoliv v obchodě nebo získat hotovost v automatech. Kartu s mezinárodní platností je moţné vyuţít v obchodech a bankomatech po celém světě.

18

7 Chování dluţníků v době krize Chování dluţníků se odvíjí od samotného vzniku závazkového vztahu. Závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění od dluţníka (pohledávka) a dluţníkovi vzniká povinnost splnit závazek (dluh). Současně ze zásadní předpokládané shody zájmů plyne stranám další právo a povinnost vyţadovat součinnost k tomu, aby plnění mohlo být včas a řádně plněno. Závazkovým právem se rozumí systém právních norem, které regulují vzájemná práva a povinnosti mezi účastníky závazkově právních vztahů = mezi věřiteli a dluţníky. Závazkové vztahy jako vztahy relativní povahy vznikají mezi konkrétními subjekty a práva a povinnosti mohou působit jen mezi nimi. Prvky závazkových vztahů: 1. subjekty - tj. strany, mezi nimiţ závazek vzniká, 2. předmět - to, k čemu směřuje chování účastníků, 3. obsah - vzájemná práva a povinnosti (tj. právo věřitele poţadovat určité plnění a povinnost dluţníka poskytnout plnění). Závazkový právní vztah se často označuje zkráceně pojmem závazek. Jako závazek je však rovněţ označováno plnění ze závazkového vztahu, tj. dluh. Občanské právo relativní právní vztah chápe jako společenský vztah mezi subjekty, jejichţ protikladnost spočívá v různosti navzájem poskytovaných plnění a různosti objektivních potřeb i subjektivních cílů subjektů relativního vztahu v jednotlivostech, zatímco v zásadním měření zájmů všech společenských subjektů je dosaţeno souladu. Této zásadě dává svůj právní výraz i občanské právo tím, ţe subjekty závazkového vztahu, mezi nimiţ bylo dosaţeno shody vyjádřené v realizaci hodnoty určité věci či sluţby, vybavuje vzájemnými právy a povinnostmi, vznikajícími se závazky mezi stranami: tak např. oprávněná strana zpravidla má nejen oprávnění ţádat plnění po straně druhé, nýbrţ zároveň povinnost spolupůsobit k poskytnutí tohoto plnění řádně a včas; naopak strana povinná má nejen povinnost poţadované plnění poskytnou, ale zároveň právo poţadovat po straně oprávněné poskytnutí součinnosti k náleţitému plnění. Jako účastníka označujeme kaţdý jednotlivý subjekt závazkového vztahu (fyzickou nebo právnickou osobu či stát).

19

Strana, která má subjektivní právo poţadovat určité konkrétní chování od strany druhé (nebo li právo poţadovat určité plnění), je věřitelem. Strana, která je povinna plnění poskytnout, je dluţníkem, povinnost plnění je dluhem nebo je téţ označována jako závazek.10

7.1 Peněţní systém Peníze jsou ve své podstatě krví a nervovým systémem lidské společnosti protékající ekonomikou. Také se dají přirovnat k centrálnímu informačnímu systému moderní společnosti, a s tímto vědomím by měli lidé s peněţními prostředky také zacházet. Peněţní systém za uplynulá desetiletí nabyl obrovskou moc, jeţ nemá v dosavadních dějinách obdoby. Dnešní společnost se vyznačuje hlavně tím, ţe drtivá většina lidí ţije na dluh a tento ţivotní styl se stal neodmyslitelnou součástí ţivota jednotlivců, rodin, firem, ale i politických stran a bohuţel i států. Současný peněţní systém nás nutí, abychom se kolektivně zadluţovali a soutěţili s ostatními. Tato soutěţ sebou přináší velmi negativní prvky, které společnost postupně rozkládají a degradují její podstatu soudrţnosti a přirozené pospolitosti, která je lidské společnosti vlastní. V ekonomické oblasti je tento necitelný systém dále provázen vlnou neuhrazených faktur a nesplacených pohledávek, které se šíří řetězovou reakcí a postupně způsobují firmám a lidem ekonomické potíţe, které logicky vyvolávají vlnu propouštění a ztráty pracovních míst. Paradoxem současného stavu je skutečnost, ţe největším dluţníkem je stát. Zvyšující se vlna nezaměstnanosti má dále velmi váţné dopady na sociální aspekty ve společnosti, zejména v oblasti osobních bankrotů, vyznačuje se ztrátou rodinné stability a nezřídka i následným šířením kriminality, s čímţ jsou spojeny obrovské ztráty na majetku firem a občanů.

10

Závazky v soukromém právu, obecná charakteristika, vznik, změna, zánik. Kolizní problematika [online] 2011, [cit. 2011-02-02]. Dostupné z WWW

20

7.2 Současná krize Současná krize je způsobena tím, ţe vyspělý svět spotřebovává více, neţ na kolik má. Mnoho lidí si láme hlavu s tím, zda a jak lze krizi zabránit a kdy krize skončí. Krizi zabránit nelze, lze pouze zmírnit její projevy. Potlačováním projevů se ale krize prodlouţí. Krize skončí tehdy, kdyţ zmizí její příčiny. Aţ bohaté země zchudnou natolik, ţe si dokáţí vydělat na to, co spotřebovávají. Pokud je skutečnou příčinou krize ţití si Západu nad poměry, mohou ukončit krizi pouze dvě věci: omezení spotřeby a opětovné získání konkurenceschopnosti.

7.3 Konkrétní moţná řešení krize První, co nás napadne, je omezení spotřeby a šetření. To by umoţnilo splácení dluhů. Statistiky potvrzují, ţe se tak děje. Předluţení spotřebitelé začínají šetřit a míra úspor znovu roste k historicky normálnějším úrovním. Jak můţe však spotřebitel šetřit, kdyţ jeho vláda a centrální banky dělají vše pro to, aby co nejvíce utrácel? Proč šetřit, kdyţ jsou úroky uměle udrţované na nule? Proč si nekoupit nové auto, kdyţ k němu dostanu státní příspěvek? Odolat je těţké. Navíc velikost dluhů nabyla takových rozměrů, ţe moţnost je splatit je téměř vyloučena. Důvod, proč dluhy nebudou nikdy splaceny, spočívá v samotné podstatě současného měnového systému. Je postaven na předpokladu, ţe dluhy nebudou splaceny nikdy. Všechny peníze světa jsou na druhé straně nějakým dluhem. Proto kdyby všechny dluhy byly splaceny, peníze by zanikly Dalším řešením vedoucím k odstranění dluhů jsou bankroty. Firemní, osobní, státní. Není třeba dlouho vysvětlovat, ţe se státy rozhodly, ţe tuto variantu nepřipustí. Nakonec zbývá poslední moţnost. Inflace a znehodnocení měny. To je bohuţel jediné řešení, které se ukazuje jako reálné vzhledem k rozměru dluhů, demografické situaci planety a nastolenému politickému směru. Nyní by se mohlo zdát, ţe vše před námi je černé. Není tomu tak. Je řada faktů, které povzbuzují k optimismu. V posledních dvaceti letech ţijeme v době, která je pro zvyšování ţivotní úrovně velmi příznivá. Ne všechen náš blahobyt je důsledkem úvěrové bubliny a tedy postaven na špatných základech. Naše prosperita se opírá zejména o technologickou revoluci. Podobně jako v devatenáctém století nahradily lidskou práci stroje, i dnešní rozvoj počítačů, telekomunikací, biotechnologií a dalších vědních oborů zcela konkrétně zvyšuje naši ţivotní úroveň. Tento trend se krizí nezastavil, bude pokračovat a moţná i zrychlovat. 21

Rovněţ státní zásahy krizi nevyřeší. Stát můţe krizi pouze socializovat, její dopady přenést na celou společnost místo ponechání postiţených nést odpovědnost za svoje činy. Bohuţel státní zásahy sníţí bohatství nás všech jako celku. Neefektivita nebo korupce při přerozdělování peněz, znárodňování, zvýšení regulace či manipulace klíčových veličin pro rozhodování podnikatelů a spotřebitelů jako jsou úrokové míry, to vše povede k horšímu vyuţití vzácných zdrojů, kterými disponujeme. Státní zásahy zmírní projevy krize, avšak za cenu jejího prodlouţení a zabránění jejího ozdravného účinku. Zvýší se morální hazard, zakonzervují se neefektivní procesy. Čím méně státních zásahů, tím se jako celek budeme mít lépe. Naší zbraní proti krizi není stát, ale pracovitost, rozum a skromnost. Ty vytvářejí naše dlouhodobé bohatství, které vydrţí i pro příští generace.

7.4 Finanční gramotnost Finanční gramotnost se jeví jako velice důleţitý prvek, ovlivňující chování lidí v problematice dluhů. Bývá definována jako soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana, nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a sluţeb. Uvádí se také, ţe finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace. Příčiny zadluţení, stejně jako bohatství, najdeme v myšlení lidí a schopnostech své myšlení ovládat.

22

Klasická cesta člověka, který se dostal do dluhové pasti, vypadá takto: Mám potřebu a chci jí uspokojit. Pokud na to nemám nyní dostatek peněz, vypůjčím si. Potřeba je na chvíli uspokojena, splácím dluh. Mám další potřebu, ale stále nedostatek peněz na její uspokojení, vypůjčím si z novu (třeba za zvýšený úrok, hlavně aby potřeba byla uspokojena. Potřeba je na chvilku uspokojena a splácím dluh atd., začínám se bát, ţe ztratím práci a nebudu schopen splácet závazky nebo nejsem v zaměstnání finančně spokojen a odcházím s nadějí, ţe jinde dostanu za práci zaplaceno více. Celý ţivot jsem frustrován z nedostatku peněz na uspokojení svých potřeb. Naopak cesta člověka, který si zvolil bohatství: Mám velmi skromné potřeby. Zbývají mi kaţdý měsíc volné peníze. Úspory investuji do aktiv, přinášejících výnos. Výnosy investuji zpět do nákupu dalších aktiv. Po nějaké době jsou výnosy natolik velké, ţe mohu zvyšovat své potřeby. Uţívám si luxusu, aniţ bych si na něj musel půjčit nebo dokonce více pracovat. Hlavní rozdíl mezi bohatým a předluţeným je ve zvládání emocí. Chudý člověk potřebuje vţdy nutně a hned něco koupit, aţ nemá ani korunu, v horším případě se zadluţí. Bohatý a finančně gramotný člověk potřeby odkládá, volné peníze investuje a aţ z výnosu uspokojí své potřeby. Po uspokojení potřeby mu tak zbývá na investice, které přinášejí další peníze, chudému člověku zbývá často bezcenný krám. Dopřává si totiţ trošku luxusu hned, zatímco bohatý člověk později, zato ale dlouhodobě a v mnohem větší míře. Finanční gramotnost je primárně o myšlení, sekundárně o znalostech.

7.5 Češi a jejich přístup k rodinným financím, jejich chování, zvyky a jednání Češi málo myslí na zadní vrátka v podobě úspor. Řada lidí nepřizpůsobuje úroveň výdajů svým příjmům a ţije od výplaty k výplatě s vyšponovaným rozpočtem, který v případě nenadálých výdajů, úrazu či ztráty zaměstnání okamţitě kolabuje. Klíčové je hospodaření člověka před tím, neţ si úvěr vezme. Na to se často zapomíná. Udává se, ţe člověk by měl 23

mít běţně rezervu v úsporách ve výši zhruba tří měsíčních platů, v době krize pak pěti aţ sedminásobek. V případě problémů pak z úspor kryje splátky a jiné výdaje, aniţ by musel měnit kvalitu ţivota a vzorce svého chování v době, v níţ například pátrá po novém zaměstnání. Paradoxně spotřebitelům finančních sluţeb prospěla finanční krize. Na jedné straně přináší pokles poptávky po úvěrech, na druhé straně se však klienti začali o finanční aspekty úvěrů více zajímat. Více se ptají a snaţí se produktům porozumět.11 Téměř 80 % obyvatel České republiky si odkládá část svého příjmu stranou pro případ potřeby, přičemţ jedna třetina osob to dělá pravidelně. Polovina českých domácností by bez hlavního příjmu finančně nevydrţela déle neţ 3 měsíce. Téměř třetina dotázaných neví, jak by se zachovala v případě finanční tísně. V České republice činí podíl tzv. zranitelných (typicky starší člověk s nízkým příjmem a nízkými finančními znalostmi) okolo 23 % a podíl tzv. lehkováţných (typicky mladý člověk s vysokým příjmem, vyučen, který nemá přehled o bankovních produktech ani o svých financích) je 13 %. Právě to jsou skupiny, které mohou být ohroţeny ekonomickými výkyvy nebo se mohou stát obětí podvodných či neeticky operujících úvěrových firem.12

7.6 Prověřování smluv Málokdo ví, ţe dnes si lze smlouvu o spotřebitelském úvěru nechat prověřit Českou obchodní inspekcí. Kdyţ nesplňuje určité náleţitosti, třeba správně vypočtené RPSN, je spotřebitelský úvěr povaţován za úvěr úročený diskontní sazbou ČNB. Ta činí 0,25 procenta. Pro dluţníka by to byla velká pomoc. Při kontrolách přitom loni neprošla asi polovina zkoumaných spotřebitelských úvěrů. Česká obchodní inspekce bude mít větší pravomoci při kontrole nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Na banky bude dohlíţet ČNB. Stíţnosti na celou tuto oblast měl řešit finanční arbitr. Tak tomu má ale být aţ od roku 2012. Na semináři České společnosti ekonomické ale odborníci varovali, ţe bez potřebné finanční gramotnosti, která řadě Čechů chybí, se situace příliš nezlepší. Řada dluţníků tak můţe dál podepsat nevýhodnou smlouvu, odporující zákonu, nebo alespoň dobrým mravům. Ty se ale v Česku často příliš nenosí. 11

Bankovnípoplatky.com. Jaký je český dluţník? [online]. 2011, [cit. 2011-02-8]. Dostupné z WWW http://www.bankovnipoplatky.com/pohledem-nebankovni-uverove-spolecnosti-jaky-je-cesky-dluznikaaaa 11504.html 12

Poradci-sobě.cz. Společný projektu ČSOB a agentury STEM/MARK, který se zaměřil na téma finanční gramotnosti [online]. 2010, [cit. 2011-02-08]. Dostupné z WWW

24

Vybrané změny v zákoně o spotřebitelském úvěru, který platí od 1. ledna 2011 1) Před podpisem smlouvy dostanete hlavní informace o úvěru. 2) Máte právo vyţádat si smlouvu k přečtení ještě před podpisem. 3) Pokud zjistíte, ţe ve smlouvě chybí povinné informace, budete mít úvěr levnější. 4) Poskytovatel úvěru musí posoudit vaši schopnost splácet. 5) Od smlouvy o půjčce můţete odstoupit do 14 dnů od podpisu. 6) Za předčasné splacení úvěrů zaplatíte méně neţ dnes. U půjčky na více neţ rok to nesmí být více neţ procento z předčasně splacené částky, u kratších úvěrů 0,5 procenta z předčasně splacené částky. 7) Pokud kupujete zboţí na splátky a zboţí vrátíte, zaniká i smlouva o půjčce. 8) RPSN musí obsahovat všechny náklady na úvěr. 9). V Ţivnostenském rejstříku si můţete zkontrolovat, zda můţe poskytovatel úvěrů půjčovat peníze.13

13

Mašek, František. Peníze.cz:Třikrát měř a jednou si vezmi úvěr [online]. 2010, [cit. 2011-02-8]. Dostupné z WWW

25

8 Mezinárodní srovnání Jak ilustruje graf 7, úroveň zadluţení domácností vztaţená k výkonnosti ekonomiky v ČR zůstává ve srovnání se zbytkem Evropy stále poměrně nízká (asi 27,6 % HDP). Meziroční vývoj tohoto ukazatele má omezenou interpretovatelnost v případě ekonomik s jinou domácí měnou neţ je euro. V těchto případech totiţ existuje riziko meziroční rozkolísanosti hodnot v důsledku fluktuace kursu domácí měny k euru, který je následně vyuţit pro vyjádření závazků domácností v domácích měně v jednotkách společné evropské měny euro. Náklady na obsluhu závazků domácností tak nebudou faktorem, který by omezoval jejich spotřebu do té míry, jako tomu můţe být v zemích s vyšší relativní úrovní zadluţení. Z grafu je téţ patrné, ţe nízkou úroveň zadluţení vykazují také další nové členské státy ze střední Evropy. Důvodem můţe být nedávná transformace těchto ekonomik na trţní hospodářství, kvůli které doposud nestačily nakumulovat relativní objemy úvěrů běţné v západní Evropě. Současně ale také platí, ţe podílový ukazatel celkové úrovně zadluţení a agregátního HDP v důsledku své makroekonomické povahy nedostatečně zohledňuje některá mikroekonomická specifika, jako jsou např. odlišná situace jednotlivých příjmových skupin obyvatelstva nebo regionální rozdíly v zadluţení. Obecně přitom platí, ţe nejzávaţnější problémy se splácením hrozí zejména nejvíce ohroţeným skupinám. Mezi ně patří zejména nízkopříjmové domácnosti, které na obsluhu svých závazků musí vynakládat relativně nejvíce ze svých příjmů.

Graf 7. Srovnání zadluţení domácností v EU, Pramen: ECB, Eurostat [zdroj: MFČR]

26

Meziroční míra růstu úvěrů poskytnutým domácnostem v Evropské unii se jiţ čtvrtý rok po sobě sníţila. Nárůst o 0,82% v roce 2009 je nejmenší za posledních 14 let a výrazně pod dlouhodobým průměrem. Roční tempo růstu v roce 2000 činilo 5,62 %. Po prudkém poklesu v roce 2008 pokračoval negativní vývoj i v roce 2009 kdy se přenesl z 20 na 27 evropských ekonomik. Graf 8 prezentuje specifický vývoj a navíc dokládá, ţe finanční krize přinesla opatrnější zadluţování ze strany domácností i finančních institucí. Trhy na tento fakt reagovaly významným způsobem zejména v Rumunsku a Maďarsku, kde poklesem ze 34 % na -3,52 % resp. 29 % na -3,78 % byl zaznamenán největší propad.

Graf 8. Realné roční tempo růstu celkových úvěrů domácností v 27 členských zemí EU [Zdroj ECRI]

27

Poměr celkových úvěrů domácnostem jako procento HDP pro EU-27 zaznamenalo nejstrmější nárůst v tomto tisíciletí a zvýšil na dosud nevídanou úroveň 76,22%. Tento údaj je ovšem závislý na negativním růstu HDP.

Graf 9. Úvěry domácnostem v Evropské Unii 27 členských států

28

[Zdroj ECRI]

8.1 Struktura zadluţenosti v EU V zemích EU se úvěry na bydlení se ukázaly odolnější vůči hospodářské krizi neţ spotřebitelské úvěry. Objem hypotečních úvěrů na trhu vzrostl o 1,46%, údaje o spotřebitelských úvěrech líčí reálný růst o -1,37%. Největší propad v oblasti spotřebitelských úvěrů byl zaznamenán na litevských a dánských trzích, kde byl zaznamenán pokles o 19,80% a 13,88% tyto státy vedou pořadí 15 zemí s negativním růstem spotřebitelských úvěrů. Dalšími státy jsou: Španělsko (-9,68%), Estonsko (-9,29%) a ve Spojené království (-4,71%). Na trhu úvěrů na bydlení nejvíce propadly východoevropské země, kterými jsou Maďarsko (3,93%), Lotyšsko (-3,14%) a Litva (-1,63%), naproti tomu na vrcholu ţebříčku se drţí Slovinsko (13,84%), Slovensko (10,91%), Rumunsko (10,81%) a Česká republika (10,54%). Graf 9 představuje reálné tempo růstu spotřebitelských úvěrů a úvěrů na bydlení. Vizualizuje prudký pokles v počtu spotřebitelských úvěrů, v roce 2009 je to o 3,86 procentních bodů. A poněkud stabilnější vývoj pro úvěry na bydlení (-0,86 pb) a ostatní úvěry (-0,19 pb).

Graf 10. Reálné tempo růstu spotřebitelských úvěrů a úvěrů na bydlení

29

[Zdroj ECRI]

V roce 2009 můţeme i nadále sledovat zvyšující se podíl úvěrů v cizí měně, zejména pak v zemích východní Evropy. Domácností v těchto státech i nadále zvyšovali svůj podíl úvěrů v cizí měně (v eurech), v jejich hypotečním portfoliu. Pokles váţené průměrné hodnoty v cizí měně denominovaných úvěrů na bydlení ve zkoumaných zemích se ustálil na hodnotě 68,79%. Na Grafu 11 jsou uvedeny důleţité země se specifickými rozdíly. Pouze Polsko a Slovinsko, které jsou v eurozóně od roku 2007 jsou ve skutečnosti země s klesajícím podílem úvěrů v cizí měně. Naproti tomu Lotyšsko v roce 2009 s nárůstem o dva procentní body se blíţí 100%, následuje Estonsko s nárůstem na 93,94% a Rumunsko 92,97%. Obdobný trend lze pozorovat

v

Litvě,

Maďarsku

a

Bulharsku.

Graf 11. Podíl devizových úvěrů v eurech,-v portfoliu úvěrů na bydlení ve vybraných zemích východní Evropy [Zdroj ECRI]

30

Česko se ve srovnání s ostatními zeměmi EU nijak zvlášť nevymyká z evropského průměru. I v ostatních evropských zemích se podíl úvěrů na bydlení na celkových úvěrech domácností pohybuje kolem hranice tří čtvrtin. Výjimkou je pouze Švýcarsko, kde hypotéky tvoří zhruba devadesát procent z hodnoty všech poskytnutých půjček, jak vyplývá z údajů Evropského institutu pro výzkum úvěrů (ECRI).14 V oblasti spotřebitelských úvěrů Česko zatím Evropu teprve dohání, nicméně jedním z nejrychlejších temp. Zadluţení českých domácností je ovšem podle statistiků bezpečné. Vzhledem k tomu, ţe mzdy za posledních jedenáct let vzrostly o 78 procent, zadluţení domácností tak reálně vzrostlo „pouze“ pětinásobně. I přesto je podle statistiků zadluţení českých domácností ve srovnání s vyspělými státy mnohem niţší. A to i přes uvedený růst. Zatímco v roce 1999 dluţila průměrná česká rodina 12 procent toho, co za rok vydělala, v tehdejší EU 16 představovaly dluhy domácností 72 procent jejich ročního příjmu. Podle statistik ECRI patří Česko mezi pět zemí s nejrychleji rostoucím objemem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů. V absolutních číslech Češi zatím nejsou zdaleka tak zadluţení jako třeba němci, britové či španělé. Výzkum společnosti Cetelem ukázal, ţe v průměru dluţí česká domácnost na spotřebitelských úvěrech 1 984 eur, zatímco například ve Velké Británii je to 12 857 eur, v sousedním Německu 5 845 eur, ve Španělsku 6 516 eur. V Polsku činí průměrné spotřebitelské zadluţení jedné domácnosti 1 691 eur a v Maďarsku je to 2 498 eur.

Při přepočtu na průměrnou mzdu, tedy na příjem, z něhoţ domácnosti půjčky splácejí, se ovšem rozdíly smazávají. Zatímco průměrný spotřebitelský dluh jedné české domácnosti tvoří zhruba 24 procent roční průměrné mzdy, v Německu je to 14 procent. Ve Velké Británii, Španělsku a Maďarsku se tento podíl pohybuje kolem 30 procent.

Celkem se zatím dluhy Čechů vyšplhaly na úroveň 47 procent jejich disponibilního příjmu, neboli příjmu, který mohou utratit. V Belgii se tento ukazatel pohybuje kolem osmdesáti procent. Absolutními přeborníky v půjčkách jsou v Evropě Nizozemci. Jejich dluhy vůči 14

Stuchlík, Jan. Peníze.cz: Češi v dluzích rychle dohánějí Evropu [online]. 2008, [cit. 2011-02-5]. Dostupné z WWW

31

bankám a nebankovním institucím se v průměru blíţí 250 procentům ročního disponibilního příjmu.

Graf 12. Tempo růstu dluhů českých domácností ve srovnání se zeměmi eurozóny

[Zdroj Eurostat]

Pro podrobnější srovnání zadluţenosti jsem si vybral Slovenskou republiku, jejíţ ekonomický vývoj je podobný vývoji v ČR. Dále pak Maďarsko, které se kromě celosvětové hospodářské krize musí potýkat i s krizí měnovou. Posledním státem je Německo, jehoţ hospodářství zaţívá v posledním roce nebývalé oţivení a táhne vzhůru i své sousedy včetně České republiky.

8.2 Německo Vliv Německa na ekonomiku eurozóny stále stoupá a letošní rok byl pro Němce dobrým rokem. Dvacet let po sjednocení obou částí a deset let po přijetí eura chytla německá ekonomika konečně druhý dech. Němci15 uspěli svou kázní, která se projevila jednak v tom, ţe si velmi ukázněně půjčovali peníze, a to jak rodiny, tak stát. Díky nízkému státnímu deficitu nemuseli Němci sniţovat výdaje nebo zvyšovat daně, a také proto uspěli v dobývání nových trhů v Asii i Latinské Americe. S rozvíjejícím se exportem se sníţil i strach němců

15

Lidovky.cz. Srovnání ekonomik nejdůleţitějších států [online]. 2010, [cit. 2011-02-8]. Dostupný z WWW

32

investovat nebo tvořit nová pracovní místa. Míra nezaměstnanosti v Německu klesla nejníţe za posledních 18 let.

Kaţdá16 německá domácnost disponuje v průměru hotovostí, která dosahuje 116 000 eur. Dokazuje to studie des Bundesverbands der Deutschen Volksbanken a Raiffeisenbanken (BVR). Ve srovnání s loňským rokem se toto číslo zvýšilo. Tato částka odpovídá 292,9 procentům disponibilního příjmu. Zadluţení spolkových občanů se od roku 2009 nepatrně změnilo, výše průměrného zadluţení (na jednu domácnost) se lehce sníţila o 200 eur, takţe v současné době činí 38 000 eur.

8.3 Slovensko Slovenská republika byla zasaţena světovou hospodářskou krizí ještě citelněji neţ Česko. Přitom po vstupu do Evropské unie rostlo HDP v letech 2004-2008 průměrným ročním tempem o 7,4 %. Ovšem s příchodem hospodářské krize zaţilo Slovensko prudký obrat. Z tempa růstu 6,2% v roce 2008 se dostalo do skoro pětiprocentního poklesu. Z toho vyplývá, ţe je slovenská ekonomika daleko více otevřená světu neţ česká. Slovenská ekonomika si v roce 2010 polepšila víc, neţ se čekalo. Slovenská centrální banka (NBS) zvýšila odhad růstu tamní ekonomiky na 4,3 procenta. Dosavadní prognóza banky přitom počítala s růstem hrubého domácího produktu jen o 3,7 procenta. V roce 2011 by měl nicméně růst ekonomiky našich východních sousedů polevit.

16

Opojštění.cz. VersicherungsJournal.de. [online]. 2010, [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW

33

8.4 Maďarsko 8.4 MaďarskoTato země si v roce 2008 prošla vlastní měnovou krizí, kterou uţ jen zhoršila celosvětová hospodářská krize. Zadluţenost maďarských domácností stejně jako českých je v poměru k HDP hluboku pod průměrem EU. Ovšem zásadní rozdíl je ve zdrojích v jejich čerpání. Zatímco české domácnosti čerpají úvěry v cizí měně jen minimálně, tvoří pouhou desetinu procenta z celkového objemu poskytnutých úvěrů. Maďarské domácnosti si zvykly čerpat úvěry především v eurech případně ve francouzkých francích. Tento počin měl základ v rozdílných úrokových sazbách, které jim nabízely maďarské banky. Dalším důvodem je i fakt, ţe tuzemské banky půjčují pouze do hodnoty 40 % nemovitosti.

Graf 13. Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU [Zdroj ČNB]

34

9 Exekuce a osobní bankrot „Ocitl jsem se ve finanční tísni a kvůli dluhům uţ nevím kudy kam….“, „Nezvládám uţ splácet půjčky a všichni mi pořád jen zvedají úroky a dávají smluvní pokuty a já uţ nevím, jak se z toho dostat…“, „Manţelka přišla o práci a my teď nedokáţeme splácet všechny půjčky jen z jednoho platu. Prosím, poraďte, jak z toho ven…“ Věty podobného rázu slýcháme v poslední době z úst zoufalých lidí z různých pořadů v televizním vysílání nebo čteme z novinových řádků čím dál více a čím dál častěji. Ne všichni lidé se samozřejmě dostávají do těchto svízelných situací vlastní vinou v důsledku tzv. neuváţeného „ţivota na dluh“, který v nezvládnuté podobě přináší uţivateli navyšující se splátky, které spolykají všechny peníze, takţe na ţivobytí uţ nezbude nic. Kaţdému z nás se můţe stát, ţe nečekaně přijde o zaměstnání nebo ho postihne smrt blízkého člověka, spojená s otázkou účtů nebo úvěrů zesnulého. Ať uţ je příčina jakákoli, následující události, vedoucí k totální zadluţenosti se jiţ většinou u kaţdého odvíjejí podle stejného scénáře: začnou vám chodit upomínky, nemůţete usnout, uhánějí vás věřitelé, splátky dluhů se blíţí výši příjmů, odkládáte platby, dluţíte kam se podíváte, vznikají rodinné neshody, bojíte se zvednout věřiteli telefon, raději posíláte otvírat své děti … maminka není doma.

35

V této fázi uţ je problém opravdu hmatatelný a pojmenovatelný. Je to nezvládnutelné zadluţení. Existuje však řešení, které můţe takto postiţené osoby za určitých okolností zachránit. V mnoha případech pomůţe proces oddluţení. Oddluţení je v poslední době velice často skloňované slovo.

9.1 Oddluţení Oddluţení neboli osobní bankrot je určen pouze pro dluţníky - nepodnikatele. V poslední době bylo trendem zadluţování, a to buď formou různých hypoték, půjček od bankovních a nebankovních společností, spotřebitelských úvěrů apod. Na zadluţování není nic špatného, ale pouze do té doby, dokud dluţník stačí splácet. V případě, ţe dluţník není schopen splácet své závazky a nerozhodne se včas pro oddluţení, mohou jeho věřitelé vymáhat své pohledávky pomocí exekuce, která končí pro dluţníky většinou dramaticky. Exekucí je postihnut veškerý movitý i nemovitý majetek (dům, byt, atd.), který skončí v draţbě za zlomek jeho původní ceny. Dále exekucí mohou být postihnuty i všechny příjmy včetně důchodu, renty nebo stipendia. Oddluţení je podle insolvenčního zákona č.182/2006 Sb. určeno pro dluţníky- nepodnikatele, kteří jsou schopni svým nezajištěným věřitelům jednorázově nebo ve splátkách uhradit alespoň 30% jejich pohledávek po dobu 5 let. Moţnost oddluţit poskytuje dluţníkovi dostat druhou šanci, kdy po uhrazení alespoň 30% svých dluhů (moţno i méně, ale věřitelé s tím musí souhlasit) je dluţník osvobozen od placení zbytku dluhů. Dluţník musí ovšem splnit přísné podmínky a nesmí se jednat o nepoctivý záměr. Insolvenční soud můţe stanovit jinou výši měsíčních splátek. Pokud bude dluţník schopen svým nezajištěným věřitelům uhradit alespoň 50% jejich pohledávek, je moţné se s věřiteli dohodnout jinak. Tento způsob oddluţení není určen pro řešení podnikatelských dluhů. Dále se posuzuje nejen to, zda je dluţník v době podání návrhu na povolení oddluţení nepodnikatel, ale také povaha jeho dluhů. Oddluţení je ale moţné pouze v případě konkrétního majetkového stavu dluţníka, kdy je zřejmé, ţe dluţník jiţ dosáhl takového zadluţení, ţe jiţ dále není schopen plnit své závazky, a to více věřitelům.

36

Je tedy v tzv. dluhové pasti, kdy si jiţ není schopen pomoci ţádným způsobem (úvěrem, půjčkou, koupí majetku dluţníka) – jedná se o tzv. stav úpadku, který je naplněn, jestliţe: dluţník má více věřitelů (alespoň 2) a současně dluţník má dluhy, u nichţ je s prodlením s úhradou alespoň 30 dnů a současně tyto dluhy není schopen plnit Oddluţení je moţné i v případě, kdy je zjevné, ţe dluţník do stavu úpadku směřuje, například postupně sniţuje platby svým věřitelům, často se dostává do prodlení s úhradou svých dluhů, některým věřitelům uţ neplatí vůbec. Dále je zjevné, ţe majetková situace dluţníka se nezlepší – například je nepravděpodobné, ţe získá lépe placenou práci s ohledem na svou kvalifikaci nebo s ohledem na situaci na trhu.17 Základní podmínkou podání návrhu na oddluţení je, ţe máte pravidelný měsíční příjem (ze zaměstnání, důchod apod.) nebo vlastníte nemovitý majetek. Další podmínkou je, ţe ve vašem trestním rejstříku není uvedena majetková trestná činnost.18

9.2 Osobní bankrot Dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), jenţ nahradil zákon č. 328/1991 Sb.,o konkursu a vyrovnání. Nový insolvenční zákon zásadním způsobem mění právní prostředí, v němţ se řeší situace dluţníka, který se ocitnul v úpadku. Tento zákon dává novou velkou moţnost řešení problémů všem dluţníkům, tak i věřitelům. Zákon o insolvenci přesně definuje pojem osobní bankrot. Zjednodušeně jde o nepříznivou situaci, kdy má dluţník více věřitelů a není schopen plnit své závazky. Pokud chce dluţník svoji situaci řešit, musí sám podat na sebe návrh na úpadek. Jenţe často se zapomíná, ţe návrh na oddluţení je aţ druhým krokem celého procesu. Nejprve je nutné zaţádat o zahájení

17 18

Naše půjčka. Exekuce nemovitosti [online]. 2011, [cit. 2011-03-02]. Dostupný z WWW < http://www.nasepujcka.cz/spoluprace.html > Krčálová, Sylva. Osobní bankrot [online]. 2011, [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW

37

insolvenčního řízení a návrh na oddluţení je aţ druhým bodem. Častým řešením insolvence můţe být i konkurz, nebo reorganizce majetku dluţníka a vůbec nemusí dojít k procesu oddluţení.19 Linhart definuje insolvenci jako platební neschopnost. (Slovník cizích slov, 2004, s. 171) Desatero, které je důleţité znát o insolvenčním právu: 1. Máte dluhy u více věřitelů? Nejste je schopen splácet? Nebo je hodnota vašeho majetku niţší, neţ součet vašich dluhů? Pak můţete být v úpadku a vaše majetková situace můţe být řešena v soudním řízení. 2. Do úpadku se můţe dostat téměř kdokoliv. Podle nového insolvenčního zákona, účinného od 1. ledna 2008, můţe být v úpadku téměř kdokoliv - občan, obchodní společnost, státní podnik, nadace, občanské sdruţení, druţstvo apod. Postup podle tohoto zákona není ovšem moţný např. vůči státu a jeho institucím, obcím a krajům, České národní bance, Všeobecné zdravotní pojišťovně, veřejné vysoké škole a některým dalším subjektům. 3. Elektronický insolvenční rejstřík - zdroj informací a pošťák v insolvenčním řízení. Všechny důleţité informace o průběhu konkrétního insolvenčního řízení jsou veřejně přístupné cestou internetu v tzv. insolvenčním rejstříku. Prostřednictvím tohoto rejstříku se doručuje většina soudních rozhodnutí a jiných písemností. 4. Dluţník, který se ocitne ve finanční krizi, by měl začít jednat; váhání se nevyplácí. Dluţník, který se ocitne v úpadku, případně mu úpadek hrozí, by měl začít s věřiteli vyjednávat o řešení své situace. Za určitých podmínek můţe být pro dluţníka výhodné, podáli sám na sebe insolvenční návrh. Poctivému dluţníku dává zákon více šancí k překonání úpadkové situace.

19

Exekuce- rady, zkušenosti o exekucích. Osobní bankrot [online]. 2011, [cit. 2011-02-11]. Dostupné z WWW aaa

38

5. Zahájení řízení nemusí nutně znamenat, ţe soud rozhodne, ţe jste v úpadku. Insolvenční řízení se zahajuje na návrh dluţníka nebo věřitele. Dokud soud nerozhodne o vašem případném úpadku, můţete dokázat, ţe v úpadku nejste nebo ţe jste ho jiţ odvrátili. 6. Oddluţení (tzv. osobní bankrot) můţe být šancí pro poctivého dluţníka, jak vyřešit finanční problémy. Zákon umoţňuje řešit úpadek dluţníka - nepodnikatele také oddluţením. Návrh na povolení oddluţení můţe podat pouze dluţník a k návrhu musí soudu doloţit celou řadu dokumentů (přehledy o příjmech, o majetku, souhlas manţela apod.). Soud vţdy posuzuje, zda je dluţník poctivý a zda je jeho plán oddluţení ekonomicky reálný. Jestliţe dluţník úspěšně projde testem poctivosti a soud oddluţení povolí, rozhodnou nezajištění věřitelé hlasováním, zda dojde k prodeji dluţníkova majetku nebo zda dluţník bude po dobu příštích pěti let odevzdávat nezajištěným věřitelům téměř všechny své příjmy v rámci plnění splátkového kalendáře, a to v rozsahu, v jakém z jeho příjmu mohou být při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. 7. Pro podnikatele je tu reorganizace - úpadek nemusí nutně znamenat konkurs. Pokud je to moţné a ţádoucí, umoţní soud podnikateli řešení jeho úpadku reorganizací - toto řešení má přinést věřitelům vţdy lepší výsledek neţ konkurs. Reorganizace je sice moţná pouze u velkých podniků, jejichţ obrat přesáhne za poslední účetní období 100 milionů korun nebo které zaměstnávají více neţ 100 lidí, nicméně zákon nebrání dohodě dluţníka s věřiteli, ţe se tyto limity nepouţijí. Hlavní slovo při schvalování reorganizace mají věřitel a soud; reorganizace bude schválena tehdy, jestliţe skutečně nabídne věřitelům nejlepší řešení. 8. Zákon posiluje postavení věřitele, ale předpokládá jeho aktivní přístup. Nový insolvenční zákon vychází z toho, ţe dominantní vliv na řešení dluţníkova úpadku mají věřitelé. Kaţdý věřitel se ovšem musí o své dluţníky starat - a to jak před insolvenčním řízením, tak v jeho průběhu.

39

9. Vedle nových insolvenčních řízení budou soudy dokončovat konkursní řízení. Novým insolvenčním zákonem se řídí řízení zahájená po 1. lednu 2008. Pro řízení, která byla zahájena před tímto datem, platí právní úprava obsaţená v zákoně o konkursu a vyrovnání, která stojí na odlišných principech a pojmech. 10. Co lze očekávat od nového insolvenčního zákona? • Rychlost - Zákon nabízí rychlejší řešení vztahů dluţníka s věřiteli, ale předpokládá také Váš aktivní přístup. • Transparentnost - Moţnost sledovat vše důleţité o insolvenčních řízeních v insolvenčním rejstříku je výhodou, ale také nezbytností pro ty, kteří nechtějí přijít o svá práva a chtějí insolvenční řízení ovlivňovat. • Efektivitu - Nové cesty pro dluţníky, příslib uspokojivějšího řešení pro věřitele, ozdravení ekonomického prostředí a právních vztahů mezi dluţníky a věřiteli. • Odpovědnost - Kaţdé soudní řízení znamená určitá rizika pro všechny zúčastněné. Snahou je donutit dluţníky chovat se odpovědně jiţ v době, kdy dluhy vznikají a dělat vše proto, aby dokázali svou majetkovou situaci včas uspokojivě uspořádat.20

20

Osobní-bankroty.cz. Osobní bankrot je jediná šance na nový ţivot bez dluhů!!! Neodkládejte své rozhodnutí! [online]. 2011, [cit. 2011-02-15]. Dostupný z WWW

40

9.3 Insolvenční řízení a dodrţování zásad insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby ţádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů, nestanoví-li tento zákon jinak, nelze práva věřitele, nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení, omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce, věřitelé, kteří mají podle tohoto zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné moţnosti, věřitelé jsou povinni zdrţet se jednání, směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaţe to dovoluje zákon. Insolvenčního zákona nelze vyuţít v případech, jedná-li se o: -stát -Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky -Českou národní banku -Garanční fond obchodníků s cennými papíry -územní samosprávný celek -Fond pojištění vkladů -právnickou osobu, jestliţe stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil -veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, zřízené podle zvláštního zákona

41

-veřejnou vysokou školu, nebo finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících její činnost -zdravotní pojišťovnu zřízenou podle zvláštního právního předpisu po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění -politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního předpisu21.

21

Naše půjčka. Insolvenční řízení [online]. 2011, [cit. 2011-02- 15]. Dostupný z WWW

42

9.4 Počty insolvenčních návrhů na fyzické osoby Podle analytiků se teprve v roce 2010 naplno projevily důsledky ekonomické krize a neuváţeného zadluţování fyzických osob, kdy fyzické osoby nemohou dostát svým závazkům a ocitají se v dluhové pasti. Počet insolvenčních návrhů u fyzických osob – spotřebitelů vzrostl oproti roku 2009 o 149,2 %. Celkový počet insolvenčních návrhů za rok 2010 u fyzických osob tak byl 10 559. 22

Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem

Rok 2008 167 290 222 212 129 138 133 108 128 143 147 119 1936

Rok 2009 145 226 251 258 292 384 373 398 439 402 530 539 4237

Tab. 1. Počet insolvenčních návrhů

Rok 2010 471 660 913 835 894 905 884 839 915 1018 1127 1138 10599

[Zdroj Cribis-vlastní zpracování]

Vyuţití osobního bankrotu jako obranu před exekucí potvrzuje i Exekutorská komora ČR. Podle Exekutorského úřadu v Přerově, který patří k nejaktivnějším, se zhruba kaţdý desátý dluţník, kterému hrozí exekuce, snaţí exekuci vyhnout pomocí zoufalých snah převést majetek na spřízněné osoby. Tyto kličky však většinou jen dluhovou agónii prodlouţí. Naproti tomu tzv. osobní bankrot je řešení posvěcené soudem a skutečně můţe před fatální exekucí ochránit.23

22

První zprávy.cz. Počet osobních bankrotů překročil deset tisíc [online]. 2010, [cit. 2011-02-20]. Dostupný z WWW 23

Novinky.cz/finance. Počet lidí v bankrotu rapidně roste [online]. 2010, [cit. 2011-02-20]. Dostupný z WWW

43

9.5 Počty insolvenčních návrhů fyzických osob- podnikatelů a obchodních společností

Graf 14. Počet firemních bankrotů v jednotlivých měsících

[Zdroj Cribis]

Jak vyplývá ze statistických údajů společnost CCB – Czech Credit Bureau. V roce 2010 bylo v České republice vyhlášeno celkem 1615 firemních bankrotů, ve srovnání s rokem 2009 se jejich počet zvýšil o 159. Z celkového počtu firemních bankrotů činily bankroty obchodních společností 78 procent, podíl 22 procent měly bankroty fyzických osob podnikatelů. Narostl i počet insolvenčních návrhů týkajících se firem nebo podnikatelů, který se meziročně zvýšil ze 4425 na 4910.

44

Graf 15.Podíl počtu bankrotů obchodních společností a fyzických osob-podnikatelů [Zdroj Czech Credit Bureauvlastní zpracování]

V průměru soudy za kaţdý měsíc roku 2010 vyhlásily 135 bankrotů fyzických osob, zatímco v roce 2009 to bylo o 14 bankrotů méně. U obchodních společností byl v obou letech vyhlášen téměř shodný počet bankrotů – v roce 2009 to bylo 104 a v roce 2010 stoupl jejich průměrný počet na 105. Avšak u fyzických osob podnikatelů stoupl průměrný počet bankrotů na téměř dvojnásobek – ze 17 v roce 2009 na 30 v roce 2010.

V samotném prosinci roku 2010 soudy vyhlásily 160 firemních bankrotů, coţ je o 15 více neţ v listopadu. Ve srovnání s listopadem se počet bankrotů zvýšil o pět případů u obchodních společností a o 10 bankrotů u fyzických osob podnikatelů. Jednalo se zatím o rekordní počet návrhů na firemní bankrot za jeden měsíc od roku 2008. Celkem bylo podáno 577 návrhů, coţ je o 60 návrhů více neţ v listopadu a o 162 více neţ v prosinci roku 2009.

Nejvíce firemních bankrotů v roce 2010 soudy vyhlásily tradičně v Praze, kde je však i nejvíce registrovaných firem. Meziročně se zde zvýšil počet bankrotů o dvě procenta. Naopak nejvíce se meziročně počet bankrotů zvýšil v Pardubickém kraji (o 73 procent), v Olomouckém kraji (o 63 procent) a v Jihomoravském kraji (o 29 procent). Ve čtyřech krajích se naopak počet bankrotů meziročně sníţil. Jedná se o kraj Ústecký (pokles o 21 procent), dále kraj Jihočeský (o 12 procent), Zlínský (o čtyři procenta) a Středočeský (o tři procenta). Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v roce 2010 vyhlášeno v odvětví obchod (362 bankrotů). Meziročně se zde však výskyt bankrotů sníţil, a to o sedm procent. Druhý nejvyšší počet bankrotů soudy vyhlásily u obchodních společností patřících do odvětví stavebnictví

45

(172 bankrotů). Jejich počet se meziročně zvýšil téměř o třetinu. Dalším odvětvím s významnějším počtem bankrotů jsou sluţby, převáţně pro podniky. Zde bylo 105 bankrotů, coţ je o 15 procent méně neţ v roce 2009. V odvětví pronájem strojů a zařízení bylo v roce 2010 vyhlášeno 91 bankrotů obchodních společností, to je o 26 procent více neţ v předchozím roce. Nejvyšší míru bankrotů (poměr zbankrotovaných firem na registrovaných) v roce 2010 vykázaly firmy zařazené v odvětví dopravní prostředky (1,61 procenta), silniční doprava (1,55 procenta) a kovovýroba (0,82 procenta).24

9.6 Exekuce Exekuce je nucený výkon exekučního titulu. Spočívá většinou ve vymoţení peněţité částky od povinného (dluţníka) pro oprávněného (věřitele), případně donucení ke splnění jiné povinnosti. V současné době v České republice existují dva způsoby výkonu rozhodnutí: 1. soudní výkon rozhodnutí – provádějí soudy samy podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. exekuce – které provádí podle zákona č. 120/2001 Sb. (a jeho novelizace zákon 286/2009 Sb.) exekučního řádu samostatní soudní exekutoři, a to na základě pověření soudu. Oba tyto typy výkonu rozhodnutí slouţí věřitelům k vymáhání pohledávek u dluţníků. Průběh vymáhání je však odlišný. U soudního výkonu rozhodnutí musí věřitel podat soudu návrh na výkon rozhodnutí a sám zvaţuje nejvhodnější řešení, hledá majetek či zaměstnavatele dluţníka a je tedy tím, kdo se aktivně podílí na vymáhání své pohledávky. Soudní výkon rozhodnutí provádí soudní vykonavatel. Jako zaměstnanec soudu nemusí být na dané věci tak moc zainteresován.

24

. V ČR loni vyhlášeno 1615 firemních bankrotů [online]. 2011, [cit. 2011-02-25]. Dostupný z WWW

46

V případě exekuce vše provádí exekutor, který má především zájem na tom, aby exekuce dopadla úspěšně, neboť svou odměnu a náklady musí po dluţníkovi vymoci stejně jako pohledávku věřitele. Kromě těchto dvou výkonů rozhodnutí můţou své vlastní exekuce provádět: finanční úřady (podle § 73 zákona č. 280/2009 sb., daňový řád), správní úřady (podle § 103 - 129 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu). V současné době je navrhováno zjednodušení nařizovaných exekucí zrušením soudních výkonů rozhodnutí, takţe všechny exekuce, mimo exekucí nařízené správními úřady, by prováděli jiţ jen soudní exekutoři, a to i bez pověření soudu. Cílem těchto změn je výrazné sníţení administrativy soudů, při níţ se nerozhoduje o sporu. Důsledně bude zachován přístup dluţníka i věřitele k soudu, vznikne-li během exekuce spor o právo a pro opravné prostředky proti postupu exekutora. Způsoby provedení exekuce exekutorem přikázáním pohledávky u bank a jiných peněţních institucí (stavebních spořitelen, pojišťoven atd.), sráţkou ze mzdy a jiných příjmů - pracovních odměn, důchodů, rent atd., prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí, přikázáním jiné pohledávky, prodejem podniku (např. exekuce na dluţníkovy podíly ve firmách, společnostech či druţstvu), rozdělením společné věci. Nařízením exekuce je postihován celý dluţníkův majetek. Dluţník nesmí se svým majetkem nakládat vyjma běţné obchodní činnosti, uspokojování základních ţivotních potřeb a udrţování a správy majetku. Veškeré právní úkony učiněné v rozporu s touto povinností jsou absolutně neplatné.

47

9.7 Účastnící exekučního řízení Účastníky exekučního řízení jsou povinný-dluţník a oprávněný-věřitel. Tam, kde je výkonem rozhodnutí postiţen majetek ve společném jmění manţelů je účastníkem řízení i manţel povinného. Exekuce se týká nejen povinného, ale i jeho rodiny. Jde-li o vymáhání závazku vzniklého za doby trvání manţelství, exekuce se vztahuje i na majetek ve společném jmění manţelů. Zbavit se dluhů nelze ani rozvodem. Vypořádání majetku při rozvodu totiţ musí vycházet ze zásady, ţe nesmí být dotčena práva věřitelů, jinak by byl tento právní úkon neplatný. Z manţelství si tedy kaţdý z manţelů odnese nejenom příslušnou část majetku, ale i závazky, které byly nabyty v době manţelství, které jsou povinni vypořádat. Zablokováním nemovitosti exekutorem je znemoţněno majiteli nemovitosti (povinnému) nakládat nebo převádět majetková práva. Po vydraţení dluţníkovi nemovitosti exekutorem nemusí exekuce pro dluţníka skončit. Vše závisí na tom, za kolik se nemovitost vydraţila a jestli vydraţená částka je dostačující na pokrytí celkové exekuce. V případě, ţe vydraţená částka je niţší neţ celková exekuce, je v exekuci pokračováno (zabavením a draţbou movitých věcí, sráţkami ze mzdy, obstavením účtu atd.) do té doby dokud není exekuce zaplacena. Exekutor si přes dálkový přístup Ministerstva vnitra zjistí údaje z informačního systému evidence obyvatelstva a z registru rodných čísel.25

25

Naše půjčka. Rady v oddluţení [online]. 2011, [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW

48

Počet nařízených exekucí v ČR 2010 701900 2009 678049 2008 571682 2007 440192 2006 333166 2005 258253 2004 208225 2003 116326

Tab. 2. Počet nařízených exekucí v letech 2003-2010 [Zdroj Ministerstvo spravedlnosti]

9.8 Internetová poradna při finanční tísni Všechny

sluţby

Poradny

jsou

poskytovány

zdarma.

Na

těchto

stránkách

www.financnitisen.cz lze najít například související právní předpisy, ustanovení zákonů vztahujících se ke smlouvám o úvěru či půjčce, soudnímu řízení, exekučnímu řízení a oddluţení. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník §§ 497 – 507 (smlouva o úvěru) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník §§ 657 – 658 (smlouva o půjčce) Zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru Zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád Zákon č. 182/2006 Sb. o insolvenci §§ 389 – 418 (oddluţení) Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád Poradna při finanční tísni, o.p.s. Po – Pá: 8:00 – 18:00 hod26

26

Poradna při finanční tísni. Kdy se obrátit na poradnu [online]. 2011, [cit. 2011-03-02]. Dostupný z WWW

49

9.9 Nejvíce dluţníků v ČR je ve věku 31- 40 let Dle průzkumu provedeného společností M.B.A. Finance spadá více neţ 35 % dluţníků, kteří mají problém splácet či nesplácí své závazky vůbec, do věkové kategorie 31 – 40 let. Další v pořadí je věková skupina 21 – 30 let s 23,5 %. „V posledních šesti měsících jsme zaznamenali zvýšené procento dlužníků, kteří plní své závazky s velkými obtížemi, nebo nejsou schopni plnit vůbec. Přesto, že objem poskytnutých úvěrů klesá, míra delikvence i nadále roste. Vliv ekonomického oslabení se projevil zejména v kategorii 31 - 40 let, do které spadají silné ročníky sedmdesátých let, jež v posledním období zakládaly rodiny, rekonstruovaly bydlení a hojně využívaly půjček a úvěrů na vybavení domácností. V kategorii 21 – 30 let je motiv k zadlužování způsoben růstem životního standardu a především výdaji na zajištění telekomunikačních služeb,“ komentoval výsledky průzkumu Petr Fic, analytik M.B.A. Finance.

Tab. 3 Rozdělení dluţníků do věkových kategorií

27

[Zdroj: M.B.A. Finance s.r.o.]

Průzkum byl zpracován z databáze M.B.A. Finance. Do průzkumu byli zahrnuti dluţníci spotřebitelských půjček, úvěrů a plateb za zboţí a sluţby. Do průzkumu nebyly zařazeny hypotéky.

27

M.B.A, Finance. Nejvíce dluţníků je v ČR ve věku 31_40 let [online]. 2010, [cit.2011-03-15]. Dostupný z WWW:

50

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj zadluţenosti domácností a firem v době krize. Určit příčiny a důsledky zadluţování, analyzovat chování dluţníků v době krize. V úvodní části jsem se snaţil poskytnout obecné informace k problematice zadluţenosti získané z přečtených knih a dalších zdrojů. V dalších kapitolách jsem pracoval s konkrétními daty získanými na stránkách České národní banky, Českého statistického úřadu a dalších institucí. Ve sledovaném období od roku 1994 zaznamenávala celková zadluţenost domácností neustálý růst, který v roce 2008 pouze zpomalil. Důvody tohoto zpomalení lze spojovat s vysokým nárůstem úvěrů na konci roku 2007, ve změnách sazby DPH, ale především s úvěrovou krizí, která měla za následek zpřísnění podmínek pro poskytnutí úvěrů, zejména pak úvěrů hypotéčních. Ačkoliv hospodářská krize přinesla určité zpomalení tempa růstu úvěrů čerpaných domácnostmi, zejména se výrazně sníţil zájem o splátkový prodej a leasing, přesto i v této době krize se celková zadluţenost zvyšuje. Příčin rostoucího zadluţení je mnoho. Velkou roli zde hrála názorová změna obyvatelstva na zadluţenost a fakt, ţe domácnosti byly ještě do konce devadesátých let téměř bez dluhů. Příčiny spočívají v demografických změnách, v nástupu generace zakládající vlastní rodiny a potřebující nové bydlení. Podle mého názoru jsou dnešní ceny nemovitostí výrazně odtrţeny od ekonomické reality rodin, nacházejících se v nejširším pásmu s průměrnými příjmy, pro které není jiné východisko při pořizování vlastního bydlení neţ čerpat některý z nabízených úvěrů. Další příčiny spočívají v růstu ţivotní úrovně, ve větších spotřebních moţnostech a snadnější dostupnosti peněţních prostředků od bankovních a nebankovních společností. Podrobnější analýza chování dluţníků přináší zjištění, ţe i v době krize mnoho lidí jen velmi málo myslí na zadní vrátka. Řada z nich nepřizpůsobuje úroveň výdajů svým příjmům a ţijí tzv. od výplaty k výplatě s rodinnými rozpočty, vyznačujícími se absencemi rezerv, které potom v případě i malých problémů začínají okamţitě kolabovat. Tato skutečnost má své kořeny ve finanční gramotnosti. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní, popřípadě rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se ţivotní situace. Vývoj zadluţenosti podniků se od sektoru domácností odlišuje. Vzhledem k tomu ţe podnikové úvěry v průběhu ekonomického cyklu kolísají mnohem více a reagují na vývoj 51

hospodářství dříve a citlivěji neţ půjčky domácnostem se jejich dlouhodobý vývoj vyznačuje zejména svou kolísavostí v závislosti na hospodářské situaci. V době krize je zásadní problém podniků se získáním kapitálu. Banky velmi nerady půjčují, naopak snaţí se firemní úvěry sniţovat z důvodů sníţení rizika. To má za následek pokles celkové zadluţenosti podniků, který je spojován s příchodem hospodářské krize. Můţeme tedy říci, ţe zadluţenost českých domácností a firem vyplývá jako logický důsledek samotného současného ţivotního stylu. Ţivotního stylu, který je ovlivněný touhou mít vše co nejdříve, nejlépe ihned a všudypřítomnými reklamami, které nám vnucují nezbytnost ţití na co nejvyšší úrovni. Nakupování na dluh je pohodlné a jiţ zcela běţné, bez ohledu na to, co tato finanční strategie přinese do budoucnosti. I této problematice jsem se ve své práci věnoval. Zjistil jsem, ţe půjčka v ţivotě člověka nemusí vţdy nutně znamenat konec bezstarostného ţivotního období a nástupu hororových scénářů. Pro člověka, který dokáţe rozumně posoudit své finanční moţnosti, nepřináší půjčka závaţnější rizika. Takový člověk je schopen se zodpovědně vypořádat i s moţnými neočekávanými problémy, které ţivot přináší. Musím ale bohuţel konstatovat, ţe při stále hlubším pronikání do jádra problému se mi odkrývalo mnoho velmi smutných ţivotních příběhů v podobě nemilosrdných exekučních řízení, ve kterých lidé často přichází o všechen svůj majetek. Největším paradoxem přitom bývá zjištění na co byla osudná půjčka čerpána (například půjčky na dárky k vánocům či dovolené!) nebo o jak zanedbatelný neuhrazený finanční obnos se jednalo. Při srovnání zadluţení domácností v České republice s Evropskou unií zjišťujeme, ţe ačkoli vykazuje zadluţení českých domácností velmi prudký růst, přesto se zatím nejeví v konfrontaci s vybranými zeměmi Evropské unie jako přehnaný extrém. Například Maďarsko, vycházející v roce 1997 z ještě niţší úrovně relativní zadluţenosti neţ Česká republika, vykazuje tempo relativní zadluţeností do roku 2008 ještě vyšší neţ ČR, navíc s výrazným měnovým rizikem, neboť značná část těchto dluhů spočívá v úvěrech v cizích měnách. V ČR je zadluţenost domácností v cizích měnách vlivem nízkých tuzemských úrokových sazeb prakticky zanedbatelná.

52

Navrhovaná opatření pro širokou veřejnost kaţdou část smlouvy si důkladně pročíst, zkontrolovat, zda obsahuje mimo jiné tyto poloţky:  údaj o výši RPSN,  za jakých podmínek můţe být RPSN změněna,  délka splácení úvěru,  maximální výši spotřebitelského úvěru,  stanovení jednotlivých plateb,  způsob placení,  podmínky, za nichţ lze smlouvu ukončit,  ustanovení o právu splatit úvěr před stanovenou lhůtou,  závazek informovat Vás o změnách týkajících se RPSN a dalších parametrů (např. výše splátek, jejich počet, datum splatnosti apod.)

smlouva musí mít písemnou podobu, ujasnit si nejasnosti a nechat si je vysvětlit právníkem nebo zaměstnancem banky, vyhledávat pouze kvalitní nabídky od seriózních institucí, vyvarovat se pochybných nebankovních půjček, objektivně zhodnotit ţivotní i finanční situaci, nespoléhat na bezproblémovost ţivota, nesplácet půjčku půjčkou, zváţit nutnost kaţdé půjčky, neodkládat řešení problémů, neřešit problém sám ale s odborníkem porovnejte výhody i nevýhody jednotlivých nabídek na finančním trhu.

53

Seznam pouţité literatury Monografie [1]

Holman, Robert. Ekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. 736 s. ISBN 80-7179-891-6

[2]

Keynes, John Maynard. Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz. Praha: ČSAV, 1963. 386 s.

[3]

Samuelson, P., Nordhaus, W. Ekonomie. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1991. 1011 s. ISBN 80-205-0192-4.

[4]

Smejkal, Vladimír; Rais, Karel. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Třetí rozšířené aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN:978-80247-3051-6

[5] Synek, M. et al. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7.

Zákony [6]

Josková Lucie; Pravda Pavel. Obchodní zákoník 2010 úplné znění s úvodním komentářem. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. ISBN: 978-80-247-3020-2

54

Elektronické zdroje [7]

Bankovnípoplatky.com. Jaký je český dluţník? [online]. 2011, [cit. 2011-02-8]. Dostupný z WWW http://www.bankovnipoplatky.com/pohledem-nebankovni-uverovespolecnosti-jaky-je-cesky-dluznik-11504.html

[8]

Český statistický úřad. Statistika rodinných účtů: (vydání a spotřeba) [online]. 200, [cit. 2011-01-10]. Dostupný z WWW http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rodinne_ucty

[9]

Exekuce- rady, zkušenosti o exekucích. Osobní bankrot [online]. 2011, [cit. 2011-0211]. Dostupný z WWW

[10] Graeber, David. Literární noviny: stručné dějiny dluhu [online]. 2009, [cit. 2011-04-08]. Dostupný z WWW [11] Krčálová, Sylva. Osobní bankrot [online]. 2011, [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW [12] Lidovky.cz. Srovnání ekonomik nejdůleţitějších států [online]. 2010, [cit. 2011-02-8]. Dostupný

z

WWW


trhy&c=A101230_133816_firmy-trhy_gh> [13] Mašek, František. Peníze.cz:Třikrát měř a jednou si vezmi úvěr [online]. 2010, [cit. 2011-02-8]. Dostupný z WWW

[14] Mašindová, Věra; Petra Davidová. Sekce bankovní regulace České národní banky: Solidní výsledky tuzemských bank [online]. 2004, [cit. 2011-01-22].

Dostupný

z WWW

55

[15] M.B.A, Finance. Nejvíce dluţníků je v ČR ve věku 31_40 let [online]. 2010, [cit.2011-03-15]. Dostupný z WWW: [16] Naše půjčka. Insolvenční řízení [online]. 2011, [cit. 2011-02- 15]. Dostupný z WWW [17] Naše půjčka. Rady v oddluţení [online]. 2011, [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW [18] Naše

půjčka.

Exekuce

nemovitosti

[online].

2011,

[cit.

2011-03-02].

Dostupný z WWW < http://www.nasepujcka.cz/spoluprace.html > [19] Novinky.cz/finance.

Počet

lidí

v bankrotu

rapidně

roste

[online].

2010,

[cit. 2011-02-20]. Dostupný z WWW

[20] Opojštění.cz. VersicherungsJournal.de. [online]. 2010, [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW


domacnosti/> [21] Osobní-bankroty.cz. Osobní bankrot je jediná šance na nový ţivot bez dluhů!!! Neodkládejte své rozhodnutí! [online]. 2011, [cit. 2011-02-15]. Dostupný z WWW [22] Poradci-sobě.cz. Společný projektu ČSOB a agentury STEM/MARK, který se zaměřil na téma finanční gramotnosti [online]. 2010, [cit. 2011-02-08]. Dostupný z WWW [23] Poradna při finanční tísni. Kdy se obrátit na poradnu [online]. 2011, [cit. 2011-03-02]. Dostupný z WWW

56

[24] Profit. V ČR loni vyhlášeno 1615 firemních bankrotů [online]. 2011, [cit. 2011-02-25]. Dostupný z WWW [25] První

zprávy.cz.

Počet

osobních

bankrotů

překročil

deset

tisíc

[online].

2010, [cit. 2011-02-20]. Dostupný z WWW [26] Stuchlík, Jan. Peníze.cz: Češi v dluzích rychle dohánějí Evropu [online]. 2008, [cit. 2011-02-5].

Dostupný z WWW
rychle-dohaneji-evropu> [27] Závazky v soukromém právu, obecná charakteristika, vznik, změna, zánik. Kolizní problematika [online]. 2011, [cit. 2011-02-02]. Dostupný z WWW

57

Seznam grafů Graf 1. Vývoj zadluţenosti v letech 1994-2010 ....................................................................... 10 Graf 2. Vývoj úrokových sazeb................................................................................................ 11 Graf 3. Reálná meziroční změna úvěrů domácnostem ............................................................. 12 Graf 4. Závislost poptávaného objemu úvěrů domácnostmi na úrokové sazbě ....................... 12 Graf 5. Vývoj zadluţení firem 1994-2010 ............................................................................... 14 Graf 6. Struktura zadluţenosti domácností .............................................................................. 17 Graf 7. Vývoj zadluţenosti v letech 1994-2010 ....................................................................... 26 Graf 8. Vývoj úrokových sazeb................................................................................................ 27 Graf 9. Reálná meziroční změna úvěrů domácnostem ............................................................. 28 Graf 10. Závislost poptávaného objemu úvěrů domácnostmi na úrokové sazbě ..................... 29 Graf 11. Vývoj zadluţení firem 1994-2010 ............................................................................. 30 Graf 12. Struktura zadluţenosti domácností ............................................................................ 32 Graf 13. Vývoj zadluţenosti v letech 1994-2010 ..................................................................... 34 Graf 14. Vývoj úrokových sazeb.............................................................................................. 44 Graf 15. Reálná meziroční změna úvěrů domácnostem ........................................................... 45

Seznam tabulek Tab. 1. Počet insolvenčních návrhů ......................................................................................... 43 Tab. 2. Počet nařízených exekucí v letech 2003-2010 ............................................................. 49 Tab. 3 Rozdělení dluţníků do věkových kategorií ................................................................... 50

58