Etické chování malých firem v době ekonomické krize

Etické chování malých firem v době ekonomické krize Bakalářská práce

Tomáš Kilinger

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra hotelnictví

Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martina Beránek Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Dissertation

Ethical behavior of small companies in the economic crisis

Tomáš Kilinger

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel management

Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Martina Beránek Date of submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, Že jsem bakalářskou práci na téma Etické chování malých firem v době ekonomické krize zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 552/2005Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

………………………. Jméno a příjmení autora V Praze dne 24.04.2014

Poděkování Rád bych poděkoval mé vedoucí Ing. Martině Beránek za výraznou pomoc při vedení mé bakalářské práce. Její rady a nápady mi velmi napomohly k dokončení. Dále bych rád poděkoval všem, kteří vyplnili mé dotazníky.

Abstrakt Kilinger Tomáš. Etické chování malých firem v době ekonomické krize. Bakalářská práce. Vysoká škola hotelová. Praha 2014. Celkový počet stran 54

Cílem práce bylo zmapovat, zda se majitelé restaurací a jejich zaměstnanci chovají eticky. Pokud by zjištění bylo negativní, chtěl jsem navrhnout nápravná opatření pro zlepšení situace. Dále jsem chtěl odpovědět na otázku, zda podnikatelé, kteří se chovají eticky, mají lepší návštěvnost. Jestli mají tudíž vyšší profit nežli podnikatelé, co se eticky nechovají. Jako metodu svého výzkumu jsem si zvolil metodu ankety pro restaurace podobných parametrů v jedné lokalitě. Věřil jsem, že metoda anketních lístků povede k uspokojivému počtu respondentů. Anonymní anketní lístky jsem si vybral také proto, že je to nejlepší cesta, jak dosáhnout pravdivých výsledků.

Výsledkem práce je návrh etického kodexu pro zaměstnance i zaměstnavatele restauračních firem, které mají maximálně patnáct zaměstnanců. Myslím si, že můj návrh etického kodexu bude pro firmy, které jej budou chtít přijmout, užitečný. Pomůže zachovat a zlepšit etické chování ať už restauratérů, tak i zaměstnanců.

V úvodu jsem si zadal dvě hypotézy „zaměstnanci se chovají neeticky k zákazníkům“, kterou jsem vyvrátil a „zaměstnanci se chovají eticky k zaměstnancům“, kterou jsem potvrdil. Klíčová slova: ekonomická krize, etické chování, etika, firemní kultura, malé firmy, morálka, podnikatelská etika

Abstract Kilinger Tomáš. Ethical behavior of small companies in the economic crisis. Bachelors disertation. The Institute of Hospitality Management in Prague. Prague 2014. Total number of pages 54 The aim of my bachelor thesis is to find out whether behaviour of restaurant owners and employees is ethical. If result of my finding was negative I planned to propose ways how to improve such situation. One of the side effects of my finding should be information about position of ethical restaurant on competitive market.

Method I chose to answer goals described above is survey for several restaurants at one part of the city. Questionnaire, I beleive, shows most truthful picture of real situation.

Object of the thesis is to design ethical codex which may serve to companies and their personnel up to fifteen employees. I am convinced that such codex, if accepted, might be successful change for the company.

At the preface I worked with two hypothesis: "Employees do not behave ethically to customers" which I disproved and "Employees do behave ethically to the customers" which I confirmed. Key words: bussines ethic, corporate culture, economic crisis, ethical behavior, ethics, morality, small companies

Obsah Úvod ................................................................................................................................................... 8 1

Teoreticko-metodologická část ................................................................................................ 10 1.1.

Definice podniku a malé firmy ......................................................................................... 10

1.1.1.

Podnik a podnikatel.................................................................................................. 10

1.1.2.

Definice malé firmy .................................................................................................. 11

1.2.

Prapůvod etiky ................................................................................................................. 12

1.2.1.

Původ slova etika ..................................................................................................... 12

1.2.2.

První lidé................................................................................................................... 13

1.2.3.

Staré Řecko............................................................................................................... 13

1.2.4.

Středověk ................................................................................................................. 14

1.2.5.

20. století.................................................................................................................. 14

1.3.

Morálka ............................................................................................................................ 15

1.4.

Etika .................................................................................................................................. 16

1.4.1.

Ivan Šroněk ............................................................................................................... 16

1.4.2.

Jakub Schwarz Trojan ............................................................................................... 17

1.4.3.

Arno Anzenbacher.................................................................................................... 17

1.5.

Etika v gastronomii a pohostinství ................................................................................... 17

1.5.1.

Číšník ........................................................................................................................ 18

1.5.2.

Kuchař ...................................................................................................................... 18

1.5.3.

Provozní.................................................................................................................... 18

1.5.4.

Majitel ...................................................................................................................... 19

1.6.

Podnikatelská etika .......................................................................................................... 19

1.6.1.

Úroveň makro .......................................................................................................... 19

1.6.2.

Úroveň mezzo .......................................................................................................... 19

1.6.3.

Úroveň mikro ........................................................................................................... 20

1.6.4.

Seznam oblastí, ve kterých se objevují vážnější etické problémy ............................ 20

1.6.5.

Vzory eticky se chovajících podnikatelů................................................................... 21

1.7.

Firemní kultura ................................................................................................................. 22

1.8.

Etický kodex - teorie ......................................................................................................... 23

1.9.

Ekonomický přínos ........................................................................................................... 26

1.10.

Ekonomická krize.......................................................................................................... 26

1.10.1.

Vliv krize na české podnikatele ................................................................................ 27

1.10.2.

Vliv ekonomické krize na manažerské pozice .......................................................... 28

1.10.3. 2

3

Zpráva ČSÚ – Krize: kdo z ní vyšel nejlépe? ................................................................. 28

Analytická část.......................................................................................................................... 31 2.1.

Vyhodnocení anket zaměstnanců .................................................................................... 32

2.2.

Vyhodnocení anket majitelů restaurací ........................................................................... 38

2.3.

Srovnání odpovědí u shodných otázek pro zaměstnance i zaměstnavatele ................... 44

2.4.

Výsledek šetření ............................................................................................................... 44

2.5.

Etické kodexy firem v České republice ............................................................................. 45

2.5.1.

Etický kodex firmy – Stavebniny Spurný .................................................................. 45

2.5.2.

Etický kodex firmy – OKD ......................................................................................... 47

2.5.3.

Etický kodex firmy – Oriflame .................................................................................. 50

2.5.4.

Etický kodex firmy – ČD Cargo ................................................................................. 51

2.5.5.

Analýza komparace etických kodexů ....................................................................... 53

Návrhová část........................................................................................................................... 54 3.1.

Návrh etického kodexu pro mikropodniky a malé podniky do 15 zaměstnanců ............. 54

3.1.1.

Návrh etického kodexu: část pro zaměstnance restaurací ...................................... 54

3.1.2.

Návrh etického kodexu: část pro majitele restaurací .............................................. 55

3.2.

Etický kodex jako součást organizační struktury.............................................................. 56

Závěr................................................................................................................................................. 57 Literatura.......................................................................................................................................... 59 Internetové zdroje ........................................................................................................................... 59 Přílohy .............................................................................................................................................. 62

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil téma Etické chování malých firem v době ekonomické krize, jelikož si myslím, že tato krize ovlivnila každého z nás. Navíc téma etiky a etikety mne zajímala již dříve a chtěl jsem se touto cestou dozvědět co nejvíce o etice. Dále jsem chtěl zjistit, zda i v dnešní době, kdy se ve společnosti hledí zejména na výsledky a na finanční ohodnocení, zbylo ještě místo pro morálku a etiku. Jelikož já sám jsem gurmán a rád bych se jednou pohyboval v oblasti gastronomie, vybral jsem si pro svůj výzkum restaurace. V poslední době se velmi často dozvídáme o nešvarech, které provází fungování a provoz restauračních zařízení, jako je čepování pod míru, připisování falešných položek na účet či záměrné zmenšování porcí. Toto jsou další důvody, pro které jsem si toto téma vybral. Chci zjistit, jak tato restaurační zařízení doopravdy fungují. V případě, že by etika nebyla zcela dodržována, chtěl bych navrhnout etický kodex pro restaurace, které mají maximálně patnáct zaměstnanců. Především se chci pokusit za pomoci mé práce zlepšit etickou situaci v českých restauracích. Můj průzkum probíhal na pražském Andělu, kde je mladé centrum města a je zde mnoho podniků různých kvalit a zaměření. Zkoumal jsem opravdu jen restaurace. Žádné fastfoody ani podniky čtvrté cenové kategorie v mém průzkumu nefigurují. Průzkum probíhal v období od poloviny února do konce března 2014. Tento průzkum nebyl zcela snadnou záležitostí, několikrát jsem se setkal s neochotou pomoci, či přímo s ignorací ze strany dotazovaných. Naopak mne velmi potěšilo, když jsem z odpovědí v dotaznících vyčetl, že většina restauratérů i zaměstnanců se chová eticky. V podniku, kde probíhá moje praxe, jsem díky pochopení majitele restaurace mohl uvést do praxe jeden z mých experimentů. Tento experiment se týkal etického chování zaměstnanců. Vedoucí pracovník dle mých pokynů uvedl do provozu návrh etického kodexu, jež napomohl zlepšit vztahy na pracovišti a produktivitu práce. Cílem práce je zanalyzovat chování zaměstnanců a zaměstnavatelů v malých podnicích restauračních služeb z hlediska etiky v souvislosti s ekonomickou recesí a následně navrhnout etický kodex pro firmy, které mají maximálně patnáct zaměstnanců. Měl by napomoci k bezproblémovému fungování podniku, zejména v mezilidských vztazích a k získání dobré pověsti podniku.

8

Za účelem naplnění cíle je práce rozdělena do tří částí. První část je teoretická. Nejdříve se zaměřuji na definice malých podniků a poté následuje historie etiky. Také zde zmíním některé autory, kteří mi jsou názorově blízcí ohledně etického smýšlení. V této části uvádím definici morálky, podnikatelské etiky a firemní kultury. Ke konci teoretické části se ještě zaměřuji na vývoj a důsledky ekonomické krize. Druhá část je analytická. Zde se věnuji svému vlastnímu výzkumu. Tento výzkum jsem prováděl pomocí metody dotazování, technikou dotazníkového šetření v restauracích na pražském Andělu. V této části jsou zahrnuty výsledky dotazníkového šetření včetně grafického zpracování. Dále provádím komparativní analýzu etických kodexů různých firem, působících na tuzemském trhu. Třetí část je návrhová. Zde se soustředím na vlastní návrhy etického kodexu. Svůj navrhovaný etický kodex pak budu nabízet v restauracích, kde byla nízká etická úroveň. Sestavil jsem si dvě hypotézy: Hypotéza 1: Zaměstnanci se chovají k zákazníkům neeticky. Hypotéza 2: Zaměstnavatelé se chovají eticky k zaměstnancům.

9

1 Teoreticko-metodologická část 1.1. Definice podniku a malé firmy 1.1.1.

Podnik a podnikatel

„Podnikatel je chápán jako právně samostatný, vlastnicky oddělený právní subjekt, který provozuje podnikatelskou činnost vlastním jménem.1“ Existují 4 kritéria pro to, aby byl člověk zapsán jako podnikatel. 1) Osoba zapsaná v obchodním rejstříku 2) Osoba, jež podniká na základě živnostenského oprávnění 3) Osoba, jež podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů 4) Osoba, jež provozuje zemědělskou činnost a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů Osoba, jež na svoji činnost nepotřebuje zvláštní povolení, není podnikatel. „Podnik je považován za věc v právním smyslu, a to věc hromadnou. Tím se řeší sporná otázka, zda existuje vlastnické právo k podniku jako celku. Podnik patří podnikateli právem vlastnictví, které požívá ústavněprávní ochrany. Podnik, jakožto věc hromadná, zahrnuje vše, co v konkrétním případě a v souladu s vůlí podnikatele náleží k organismu, který podnikatel vytvořil za účelem svého podnikání. Jedná se o složky různé povahy: 1) Věci movité a nemovité 2) Majetková práva (právo na využití vynálezu, právo k ochranné známce atd.) 3) Jiné hodnoty 4) Nehmotné statky“ 2

1

SAGIT.CZ. Podnikatel. Dostupné na internetu: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=ob_207.htm 2

SAGIT.CZ. Podnik. Dostupné na internetu: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&refresh=yes&levelid=ob_204.htm

10

1.1.2. Definice malé firmy Za malého podnikatele se považuje podnikatel zaměstnávající méně než 50 zaměstnanců, a jehož majetek současně nepřesahuje korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 3 Za středně veliký podnik se považuje podnik do 250 zaměstnanců s obratem do 50 mil. EUR. Pokud je v podniku méně, než 10 zaměstnanců je považován za tzv. mikropodnik. 4Malé a střední podniky se ještě dělí podle vzájemné propojenosti s jinými podniky na nezávislé, partnerské a propojené. Nezávislý podnik je takový, pokud nemá 25% akcií v jiném podniku či není vlastněn z 25% jiným podnikem. Většina malých podniků je nezávislá. 5 V České republice jsou gastronomická zařízení tvořena především z malých firem. Celkově je v České republice více jak jeden milion malých a středních podniků, což je 99,84% z celkového počtu. Malé a střední podniky hrají významnou roli pro rozvoj endogenního potenciálu jednotlivých krajů v České republice, protože jsou významně podnikatelsky i společensky spjaty s daným regionem a tvoří regionální podnikatelskou páteř. Malé firmy společně se středními vytváří konkurenční prostředí pro nadnárodní firmy, jež se snaží obsadit trh. 6 Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky. Trvalá pozornost věnovaná tomuto sektoru má své racionální důvody. Ty spočívají ve specifických přednostech, ale i v jejich nevýhodách resp. zranitelnosti. 7 Přednosti: + relativní pružnost, rychlost odezvy (vč. vzniku a zániku firmy) na změny podmínek + relativně vysoká schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti + schopnost vyplnit mezeru ve struktuře obchodních vztahů mezi velkými podniky pomocí role subdodavatele

3

IPODNIKATEL.CZ. Malé a střední podnikání v ČR a jeho role ve společnosti. Dostupné na internetu: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/role-maleho-a-stredniho-podnikani-ve-spolecnosti.html 4 BUSINESSINFO.CZ. Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií . Dostupné na internetu: http://www.businessinfo.cz/files/archiv/dokumenty/Definice-MSP-010509.pdf 5

EUROPA.EU. Definice mikropodniků, malých a středních podniků. Dostupné na internetu: http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/business_environment/n26026_cs.htm 6 BUSINESSINFO.CZ. Malé a střední podnikání . Dostupné na internetu: http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/male-a-stredni-podnikani.html 7

CZSO.CZ. Malé a střední podniky. Dostupné na internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta090307.doc

11

+ inovace, u malých firem je jednodušší zavést nové produkty, či pozměnit výrobní plán8 + V malých a středních podnicích je navíc daleko větší prostor pro vytváření důvěrnějších vztahů, což s sebou nese lepší týmovou práci nebo i ochotu zaměstnanců pracovat za nižší mzdu Nevýhody: - obtížnějším resp. nákladnějším přístupem ke kapitálu, informacím a znalostem - menší schopností eliminovat důsledky výkyvů vnějších vlivů v počátečním stadiu svého vývoje - menšími zábranami při uvolňování nadbytečné pracovní síly U malých a středních podniků, a zejména u individuálních podnikatelů, je významnou nevýhodou omezený přístup k finančním zdrojům. U těchto ekonomických subjektů je hlavním zdrojem financování samofinancování, případně podíly ostatních podílníků. Dochází ale k omezení rozhodovacích pravomocí. 9 Hlavním zdrojem cizího kapitálu jsou u menších podniků bankovní úvěr a odběratelský úvěr, jejich využití je ale dražší než u velkých podniků. Nevýhodou u malých subjektů je také nedostatečný prostor pro kontinuální refinancování. Oproti tomu velké podniky jsou financovány především prostřednictvím cizího kapitálu a je pro ně daleko snazší získat finanční prostředky od bankovních domů. „český podnikatel = nápady, sebevědomí, konkurenceschopnost a prosperita"10

1.2. Prapůvod etiky 1.2.1. Původ slova etika Výraz etika se odvozuje od řeckého „ethos“, které původně znamenalo „obvyklé místo pobytu“, později místo, v němž je člověk zdomácněn. Abstraktní pojetí výrazu „ethos“

8

PODNIKATOR.CZ. Specifika a výhody a nevýhody malých, středních a velkých podniků . Dostupné na internetu: http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/podnikani-obecne/n:16200 9 PODNIKATOR.CZ. Podnikání obecně. Dostupné na internetu: http://www.podnikator.cz/zacatekpodnikani/podnikani-obecne/n:16200 10 PODNIKATOR.CZ. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020. Dostupné na internetu: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/koncepce-politiky-msp-2014-2020-27913.html

12

znamená „zvyk“, „tradici“ a „mravy“ 11. „Ethos“ je tak spojen s mravním chováním, které se řídí podle toho, co se ve vlastním okruhu žití stalo jako důsledek obyčeje, tradice a konvence normou nebo zákonem. Vedle významu navyklého chování ethos znamená, to co mám činit na základě svého rozumového vhledu a tedy v souladu se smýšlením. 1.2.2. První lidé Etika jako taková vzniká z morálky a předchůdcem morálky jsou obyčeje. První obyčeje vznikají s původními lidmi, např. muži jsou lovci a ženy sběračky. Obyčeje jsou vlastně, zavedené zvyklosti. S nástupem prvních kmenů se rozvijí nejen spolupráce, ale i etika. Klasická ukázka rozvoje etiky v této době je, že muži chránili ženy svého kmene, což je dnes považováno za gentlemanství. Náčelníkem kmene se obvykle stával nejsilnější muž a šamanem či rádcem se často stávali muži starší a zkušenější. Takže i v dávných dobách byla chována jistá forma úcty ke starším. 1.2.3. Staré Řecko První společnost, kde se řeší problematika etiky více do hloubky, je v antickém Řecku. První škola, hlásající etické chování, jsou sofisté, žáci Anaxagora. Byli považování za učitele moudrosti12. Své žáky učili i řečnickým trikům a logickým úskokům. Hlásají, že neexistuje etická norma, ale etické chování je v každém člověku. Etické chování řeší často i filozofové například Platón či Aristoteles. Platón říká, že nejvyšší dobro je nadřazeno všemu ostatnímu jako nejvyšší cíl13. Platónova etika je pak spojením myšlenky nejvyšší ideje s názorem, že na světě idejí se člověk podílí nesmrtelnou duší. Cílem člověka proto je osvojit si nejvyšší dobro tím, že se pozdvihne do nadsmyslového světa. Platón se také snažil o to, aby si lidé pomáhali, což dokazuje tento jeho citát „Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní. 14“ Platónův žák Aristoteles šíří podobné myšlenky jako jeho učitel, ale na rozdíl od něj je přesvědčen, že přátelství je jednou z nejdůležitějších součástí života. Aristoteles řekl mnoho moudrých vět a většina z nich je právě o důležitosti přátelství. Velmi důležitý je tento citát, který plně ukazuje, jak Aristoteles smýšlel: „Přítel je ten, kdo se spoluraduje z dobra, jehož se dostane druhému, a kdo spolu s ním cítí bolest, když má zármutek, ne snad z nějakého jiného důvodu, ale pouze kvůli němu. 15“ Další ze známých

11

ŠRONĚK, I. Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství. Praha : Praha, 2004 12 AVONET.CZ. Sofisté. Dostupné na internetu: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938 13 AVONET.CZ. Platón. Dostupné na internetu: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1908 14 CITATY.NET. Platón. Dostupné na internetu: http://citaty.net/autori/platon/ 15 CITATY.NET. Aristoteles. Dostupné na internetu: http://citaty.net/autori/aristoteles-ze-stageiry/

13

hlasatelů etiky byl Sokrates. Byl považován za vzor helénských ctností16. Zatímco v Řecku je etika chápána jako seberealizace, dobro pro jednotlivce je vlastně cíl. V Číně mají názor odlišný a to takový, že etika je dobro pro všechny17. 1.2.4. Středověk Ve středověku je etika obvykle spojována s náboženstvím. Platí, že pokud se člověk chová dle desatera, chová se správně a pokud desatero porušuje, chová se nevhodně. Jedním z nejznámějších představitelů etiky byl Tomáš Akvinský. Tomáš navzdory svému velkému nadání nikdy neusiloval o vytvoření vlastního filozofického systému, ba právě naopak – své poslání pochopil v konturách výzvy shrnout filozofickou a teologickou vzdělanost svých předchůdců a správně ji napojit na řeckou filozofii18. Základním motivem Tomášovy práce se stává úkol využít odkaz Aristotela pro zdůvodnění křesťanského učení. V 13. století totiž přichází Evropa do styku s novými překlady řeckých antických děl do latiny, a to již nejen z arabských a židovských pramenů. Ve své etice Tomáš Akvinský hlásá, že posledním cílem člověka je štěstí – beatitudo. Toto štěstí chápal v duchu své intelektualistické filozofie jako poznání Boha resp. nazírání Boha. Štěstí dále spočívá v milování Boha jako nejvyššího Dobra. Člověk disponuje svobodnou vůlí, která je předpokladem mravní odpovědnosti. Svoboda zároveň předpokládá rozumové poznání. 1.2.5. 20. století Ve 20. století se etika i filozofie vydávají po velmi podobných cestách. Hlavním pilířem je existencionalismus neboli smýšlení, že život probíhá nyní, a proto si lidé již neodpírali potěšení jako v dřívějších dobách. V raných počátcích 20. století vznikají dva hlavní proudy: teisté, lidé, jež v kritických situacích hledají pomoc Boha a ateisté, kteří v Boha nevěří vůbec19. Po první i po druhé světové válce vyvstává jakýsi trend, kdy lidé obviňují Německo a jeho obyvatele za masakry, které se udály za války. A na tento trend ihned navazuje další etická otázka. Je to omlouvání činů vojáků faktem, že pouze poslouchali rozkazy. Je všeobecně známo, jaká zvěrstva se děla během obou světových válek. Byla to období, kdy etika pro určité skupiny lidí prakticky neexistovala, tito lidé se chovali zle a nekorektně. Tato doba je i v současnosti připomínána v terezínském ghettu. Z tohoto místa 16

AVONET.CZ. Sokrates. Dostupné na internetu: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1934 MERHAUT, M. Etika jako součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu. Praha : Wolters Kluwer, 2013 17

18

I15.CZ. Tomáš Akvinský. Dostupné na internetu: http://www.i15.cz/tomas-akvinsky/ ULOZ.TO. Etika 20. Století. Dostupné na internetu: http://www.uloz.to/xzakjqb/etika-20-stoleti-4-ledna2012-pdf 19

14

sálá krutá historie a je to památník hrozných událostí, které se staly a které se již nikdy nesmí opakovat.

1.3. Morálka Slovo morálka je původně odvozeno z latinského mos, mores což bychom do češtiny přeložili jako pravidlo. Morálka se podobá jazyku a etika vzdáleně připomíná vědu o jazyce. Ty přímo netvoří jazyk, jímž lidé hovoří. Ovšem doporučují formy, které se ujaly a nedoporučují formy, které se neujaly20. Morálka není nikde zapsána, je v každém z nás, ačkoliv máme každý své hodnoty jinak nastavené. Každý z nás ví, kdy se zachoval nemorálně. Morálka také navíc od etiky není plošná, zatímco etika je téměř stejná vždy v celém státě. Morálka je různorodá v každé rodině. Je to důležitá součást osobnosti člověka, bez ní bychom totiž byli jen a pouze tělesné schránky bez nejmenšího vědomí toho, co je dobré a co ne. Již ve starém Římě věděli, že morálka je důležitá. Byla například udržována určitými výhodnými naturáliemi pro vojáky, bránící obyvatelstvo před nepřáteli. I Napoleon Bonaparte věděl, že vojáci, jejichž bojová morálka klesne pod bod mrazu, nebudou dobře bojovat. Z tohoto důvodu dostávali před bitvou povzbuzující absinth. Válečná morálka je něco úplně jiného, než morálka jako celek. I slavní vojevůdci se snažili vštípit svým vojákům: “ my jsme dobro, nepřítel je zlo“. Morálka se stejně jako ostatní vědní disciplíny vyvíjela s člověkem. Ve středověku byla zloději useknuta ruka a dnes bychom toto řešení považovali za kruté a nemorální. Jonathan Haidt si ve své knize „Morálka lidské mysli“ klade otázku. Kde se bere morálka? A ihned odpovídá. Jsou dva různé druhy lidí: nativisté a empiristé. Nativisté na tuto otázku odpovídají – „je v nás už odmala, jsme s morálkou narozeni“, zatímco empiristé říkají – „morálku jsme si vybudovali sami, výchova rodičů nám ukázala, co je správné a co ne“ 21. O mnoho let později přichází autor se třetí variantou odpovědi a to je tzv. racionalismus – totiž, že děti se k morálnímu vědomí dopracovávají samy. K této třetí variantě dělal výzkumy Jean Piaget a dokázal teorii, že dítě pochopí zásady morálky, až když dospěje do určitého věku. Tříleté dítě nebude chápat ani základy fyziky, ani to, že při hře se děti střídají. Sedmileté dítě už bude schopno rozpoznat, že padající předmět spadne na zem a stejně tak chápe, že při hře by se měli prostřídat všichni. Dovolím si zde malý úryvek z tohoto výzkumu: „Sežere-li housenka dostatek listů, narostou jí křídla. A nabývá-li dítě dostatek zkušeností, seznámí se s principem „jednou já, jednou ty“. S nutností dělit se a 20 21

ŠMAJS, J.; BINKA, B.; ROLNÝ, I. Etika, ekonomika, příroda. Praha : Grada, 2012 HAIDT, J. Morálka lidské mysli. Praha : dybbuk, 2013

15

s principem fair play uplatňovaným na dětském hřišti, vyspěje v bytost obdařenou morálkou, v bytost schopnou využívat své rozumové schopnosti k řešení čím dál tím náročnějších problémů.“ 22

1.4. Etika Etika je teoretická reflexe morálky, jinými slovy je to filozofická nauka o správném jednání. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla. Pojmy etika a morálka bývají často zaměňovány, avšak mají odlišné významy. Etika na rozdíl od morálky bývá zapsaná23. Neexistuje recept na to, co je dobré a co není vhodné. Úkolem etiky není řešení chyb, ale jejich nalezení. Zdenek Dytrt definuje etiku takto: “etika je souhrn norem a pravidel vyjadřující názory společnosti na chování a jednání lidí z hlediska dobra a zla, čili správnosti a nesprávnosti.

24

“ V dnešní době se slova etika a morálka často zaměňují,

ačkoliv má každé jiný význam, jak je výše popsáno. Každý člověk na světě má své etické normy nastaveny trochu jinak. Může za to stát, kultura i rodinné zázemí, ve kterém žije. Asi největší vliv na to, co nám připadá etické a co nikoli, má výchova. O etice a etickém chování bylo popsáno mnoho knih, z nichž některé sahají až do středověku a některé úryvky dokonce až do antiky. Autorů, kteří se zabývají pojmem etika, je velmi mnoho, proto jsem vybral jen několik z nich, jejichž názory jsou blízké mému pojetí etiky. 1.4.1. Ivan Šroněk Narozen 1923 Ve skriptech „Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství“ se Ivan Šroněk obává, že podnikatelé se specifickým zbožím či službami, se nebudou chovat korektně vůči zákazníkům. Ta obava pramení z tvrzení, které si dovolím ocitovat: “etika nemá nic společného s ekonomikou a ekonomika nemá nic společného s etikou“ 25. Ovšem ihned toto globálně rozšířené tvrzení vyvrací tím, že podnikatelům jsou etické otázky kladeny prakticky neustále. Mnoho firem se dnes začleňuje do sociálních či komunitních programů. Bohužel, ne všechny firmy to dělají proto, že by jim záleželo na

22

HAIDT, J. Morálka lidské mysli. Praha : dybbuk, 2013 UHRYNOVÁ, I. Autentičnost přístupu firem k podnikatelské etice a společenské odpovědnosti. [ Bakalářská práce.] Praha : VŠE, 2007 24 DYTRT, Z. a kol. Manažerská etika v otázkách a odpovědích. Praha : Computer Press 25 ŠRONĚK, I. Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství. Praha : Praha, 2004 23

16

přírodě, lidech či pomoci potřebným. Některé firmy používají tento způsob chování jen a pouze kvůli reklamě. 1.4.2. Jakub Schwarz Trojan Narozen 1927 Jakub Schwarz Trojan rozděluje etiku a morálku těmito slovy: „Etika označuje filozofickou disciplínu. Jde o filozofické zkoumání v oblasti morálních vztahů. Etika je teorií mravnosti a morálky. Ve vztahu etiky a morálky jde o vztah teorie a praxe. 26“ V knize Etické vztahy v ekonomice vysvětluje Jakub Schwarz Trojan, že úspěšný podnikatel má nejen zisk, ale i jistou formu obdivu u svých zaměstnanců díky svému dobrému (etickému) chování. Také zde říká, že podnikatel by měl svůj zisk rozdělit do tří rovin: nejprve investovat do firmy, poté podělit se se společníky a především by měl něco investovat do obecného blaha. Pokud toto nezvládne, není to podnikatel, ale pouhopouhý zbohatlík.

1.4.3. Arno Anzenbacher Narozen 1940 Arno Anzenbacher pochází z katolické rodiny, což ovlivnilo jeho pohled na etiku. Také uznává názory Tomáše Akvinského a říká, že k jeho myšlenkám by se společnost měla vracet a praktikovat je. Jeho nejznámější knihy jsou „Úvod do etiky“ a „Úvod do filosofie“, jež jsou téměř po celém světě používány pro výuku etiky i filozofie. Dnes učí na univerzitě v Mohuči. Etika je produktem lidských vztahů, a proto prakticky každé odvětví má definovanou etiku. Existuje lékařská etika (Hippokratova přísaha), právnická etika, etika gastronomie a jiné. Též služby mají vlastní definovanou etiku a na tu bych se rád zaměřil v další kapitole.

1.5. Etika v gastronomii a pohostinství Jak již bylo popsáno v předcházející kapitole, etika je soubor norem, které říkají, co je správné. Vždy je těžké toto rozlišit, jelikož každý z nás má pohled na svět i na etiku trochu jiný. Nyní bych rád objasnil jak pohlížet na etiku ve službách a jak se k tomuto staví Asociace hotelů a restaurací České republiky. Každý z nás jistě zná klasické příklady, kdy dostal nedotočené pivo, či se číšník nenápadně snažil zvýšit účet. V pohostinství je etické 26

TROJAN, J. Etické vztahy v ekonomice. Praha : OIKOYMENH, 2012

17

chování obzvláště důležité, jelikož zákazník, který bude nespokojen z nějakého důvodu, již nepřijde. Navíc o tomto nešvaru řekne i svým známým. Podnik v tuto chvíli přichází o další potencionální zákazníky. Ne vždy se dá každému zákazníkovi vyhovět, někomu nemusí vyhovovat umístění podniku, někomu zase styl kuchyně. Pokud se ale zaměstnanci nebudou chovat správně, připraví tímto chováním podnik o hosty, kteří by si ho mohli oblíbit a doporučit svým známým. Již ono „zlaté“ pravidlo, že úsměv nic nestojí, ale dokáže zázraky, je pravdivé. O tomto psala Eva Bedrnová ve své publikaci „Psychologie podnikání“, že zamračený číšník či servírka dokáží hosty odpudit. Eva Bedrnová se ve své publikaci zmiňuje o tom, že pro základ etiky v gastronomii postačí slušné vychování z domova. Číšník či servírka by měli hosta pozdravit, být milí a používat slovo „prosím“ 27. Roman Vaněk ve svém pořadu „Peklo na talíři“ zmiňuje motto, jež si dovolím ocitovat: „Restaurace je tak silná jako její poslední článek“ 28. Číšník je vidět nejvíce, a proto by měl být tím nejsilnějším článkem a hosty lákat a nikoliv odpuzovat nevhodným či nekorektním chováním. Zde budou vyjmenovány nejčastější přestupky a prohřešky vůči dobrému chování na jednotlivých pozicích v restauraci. 1.5.1. Číšník -Hrubé až vulgární chování -Zmenšování velikosti nápojů (známé čepování pod míru) -Připisování neexistujících položek na účet 1.5.2. Kuchař -Zmenšování porcí -Záměna drahé ingredience za ingredienci levnější -Nevhodný způsob přípravy 1.5.3. Provozní -Nakupování nekvalitních surovin -Neplacení závazků včas -Zpronevěra peněz, určených na zboží a suroviny

27

BEDRNOVÁ, E. Psychologie podnikání. Praha : Management Press, 1994

28

STREAM.CZ. Peklo na talíři – číšník versus host. Dostupné na internetu: http://www.stream.cz/peklonataliri/674995-cisnik-versus-host

18

1.5.4. Majitel -Přetěžování zaměstnanců -Nucení zaměstnanců do neetického chování vůči zákazníkovi -Vyhrožování ztrátou práce -Sexuální obtěžování

1.6. Podnikatelská etika V podnikatelské sféře se v souvislosti s etikou mluví o podnikatelské kultuře, prosazování a dodržování etického chování a rozhodování, které by mělo ústit v sociální, morální a ekologickou odpovědnost. Etika však není matematika, neexistuje v ní jediný správný výklad a tak mohou být značné rozdíly v chápání etiky, resp. v chápání toho, co je morální a co už ne29. V souvislosti s podnikáním lze etiku chápat jako zásady slušného jednání s obchodními partnery, jako vztahy s konkurencí, či poctivé chování k zákazníkům. Zdali je specifické chování správné nebo nesprávné, etické nebo neetické, často určuje veřejnost prostřednictvím sdělovacích prostředků, zájmových skupin a podnikatelských organizací. Určení etiky je možné též prostřednictvím osobní morálky a hodnot jednotlivců30. Dle docenta Šroňka lze předmět etiky podnikání chápat jako několikaúrovňový. „Je možné odlišovat tři úrovně a to úrovně, makro, mezzo a mikro“ 31. 1.6.1. Úroveň makro Makroetika si klade otázky širokého významu (např. jaký je účel svobodného trhu). Jinak řečeno, makroetika usiluje o porozumění povahy podnikání nebo světa podnikání a jeho funkce jako takové. Tato úroveň je nadřazena úrovním mezzo a mikro. 1.6.2. Úroveň mezzo Etika podnikání na mezzo úrovni, která se vztahuje k podniku, si klade otázky. Tyto otázky se týkají úlohy podniku ve společnosti a k úloze jednotlivce ve firmě. Etické otázky směřují jak k vedoucím pracovníkům firem, tak k zaměstnancům a ovlivňují politiku i kulturu podniku.

29

IPODNIKATEL.CZ. Etika v podnikání – má ještě vůbec své místo pod sluncem. Dostupné na internetu: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/etika-v-podnikani-ma-jeste-vubec-sve-misto-podsluncem.html 30 ŠRONĚK, I. Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství. Praha : Praha, 2004 31 ŠRONĚK, I. Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství. Praha : Praha, 2004

19

1.6.3. Úroveň mikro Etika podnikání na mikroúrovni se zabývá etickou odpovědností jednotlivce, ať je to samostatný podnikatel, vedoucí pracovník nebo zaměstnanec. Týká se čestnosti, slibů, důsledků činnosti jednotlivce a jeho kroků a činů. Nejpodstatnější pro etické chování jednotlivce je čestnost při rozhodování (např. při obchodním rozhodování). 1.6.4. Seznam oblastí, ve kterých se objevují vážnější etické problémy Docent Šroněk ve svých skriptech „Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství“ vypsal body, u kterých bývají nejfrekventovaněji opakované chyby ohledně etiky. Z těchto skript, která jsou velmi užitečná, jsou vybrány některé nejpodstatnější body: „-Vztahy vůči spotřebitelům: - odpovědnost za výrobek (jakost, bezpečnost) - reklama - záruka a servis - zákaz dávat úplatky potencionálním zákazníkům -Vztahy vůči majitelům a investorům: -zájmy majitelů a investorů -pravdivost údajů v podnikové rozvaze a výkazu zisků a ztrát -Vztahy k zaměstnancům: - respektování práv osobnosti - nediskriminace při zaměstnávání osob - Vztahy k obchodním partnerům: - společné zájmy a s tím spjatá důvěra -Vztahy vůči konkurenci: -dodržování pravidel poctivé soutěže -nepoškozování dobrého jména konkurence“32 V knize docenta Šroňka je také velice vhodná a důležitá pasáž. Je to takový „malý návod jak se chovat eticky“. Pan docent tuto část takto nepojmenoval, je to pouze má reakce, 32

ŠRONĚK, I. Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství. Praha : Praha, 2004

20

protože na mne tato pasáž velmi zapůsobila. V této knize jsou často zmiňována slova jako: čestnost, poctivost, slušnost, spravedlnost a podobně. Z praxe a života jsem věděl, že majorita manažerů smysl těchto slov málokdy rozeznává, popřípadě je nepoužívá. Udělal jsem pouze malý experiment v mé stávající práci, kdy jsem majiteli ukázal tento návod a požádal ho, zdali by ho mohl šířit mezi kolegy. Po necelém týdnu se atmosféra na pracovišti zlepšila. Zaměstnanci byli spokojeni, protože najednou s nimi bylo lépe zacházeno, cítili se jako lidé, kolegové a nejen jako pracovní síla. Také majitel byl spokojen, protože viděl, že v důsledku zlepšení se i zrychlila práce. „Malý návod jak se chovat eticky“: „Zachovávat důvěrnost – řada informací, znalostí a zkušeností má důvěrný charakter uvnitř organizace a vyniká zvlášť ve vztahu, k jiným subjektům. Může se vztahovat k informacím o firemních záměrech atd. Vyhýbat se střetu zájmů – ke střetu zájmů může dojít například tam, kde soukromé a osobní zájmy jednotlivce se dostanou do rozporu se zájmy subjektu, u kterého nebo pro který pracuje. Věnovat práci řádnou péči – každý, kdo vykonává práci nebo činnost jako podnikatel, zaměstnavatel, zaměstnanec, odborník apod., by tak měl činit na dostatečné profesionální úrovni. Jednat v dobré víře – znamená dodržovat sliby, plnit smlouvy, používat poctivé obchodní praktiky. Má-li někdo zvláštní odpovědnost, nechť si jí je vědom – se zvláštní péčí a v dobré víře mají jednat především odpovědní firemní funkcionáři a osoby a instituce se zvláštní odpovědností nebo instituce, jimž byly svěřeny prostředky.“ 33 1.6.5. Vzory eticky se chovajících podnikatelů Jako příklad eticky korektního podnikatele bývá často uváděn Tomáš Baťa. Rodina Tomáše Bati se po dlouhé roky přikláněla k názoru, že dobrý podnikatel vyrábí pro zákazníky a slouží společnosti. Tomáš Baťa tuto teorii obohatil kvalitní péčí o své zaměstnance a jeho firma se svého času stala největší obuvnickou společností ve světě. To

33

ŠRONĚK, I. Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství. Praha : Praha, 2004

21

všechno jako důsledek Baťova etického chování ke svým zaměstnancům a jejich kvalitní práce, podložené výbornými pracovními podmínkami. A jako u nás bývá za vzor podnikatele uváděn Tomáš Baťa, v Itálii se podobným směrem ubírala společnost Olivetti, jež vyráběla psací stroje a později jedny z prvních počítačů. Postavila pro své zaměstnance relativně malé, ale útulné sídliště, kde byla i lékařská péče a obchody. Dodnes je výzkumné středisko Olivetti jedním z nejdůležitějších v Itálii. Podnikatelská ekonomika zkoumá a využívá morální hodnoty, principy a standardy, které určují a řídí chování všech účastníků ekonomických činností na všech úrovních ekonomického systému. 34 „Ethics makes money – zlaté pravidlo, kredibilita (důvěryhodnost)“

1.7. Firemní kultura Jako podnikatelská etika, tak i firemní kultura ovlivňuje přístup zaměstnanců k zákazníkům a k práci jako takové. Na rozdíl od etiky, kterou nás učili a morálky, jež máme vrozenou a trochu naučenou, je firemní kultura nástroj, který nemá každý podnik. Každý podnikatel by se měl chovat eticky neboli správně, ale firemní kultura je pouze odlišení od konkurence. Firemní kultura dává firmě identitu. Také to je soustavné vytváření podmínek příznivých pro činnost zaměstnanců ve firmě a pro úspěšné působení firmy na trhu35. Záleží jen a pouze na vrcholových manažerech, zdali budou firemní kulturu chtít, či nikoli. Je to vhodný nástroj na zlepšení výkonu zaměstnanců a zároveň na prosazení etického kodexu firmy. Etické chování má v praxi vyšší hodnotu než dodržování pravidel a regulací. Firemní kultura by nikdy nemohla existovat bez těchto prvků: symboly, hrdinové, rituály a hodnoty. Všechny tyto prvky tvoří image společnosti. Typický symbol je colonel Sanders pro KFC nebo Victor Cibich pro pivovar Březňák. Jako hrdina může být vykreslován Tomáš Baťa, jelikož se vždy zachoval správně a čestně. Rituálem může být například každoroční vánoční akce, či neformální pátky. V Asii to bývají velice populární skupinová cvičení před začátkem práce. Hodnoty má každá firma nastaveny trochu jinak, ale jednu základní by měly mít všechny firmy společnou: a to uspokojit zákazníka tak, aby se vždy rád vracel. Firemní kultura i etický kodex napomáhají tomu, aby se ze zákazníka stal stálý zákazník. Také vytváří důvěru, díky čemuž přichází i ekonomický přínos. Mně osobně velmi oslovilo, jakou vytvořili firemní kulturu ve Škoda Auto a.s. 34

ROLNÝ I. Podnikatelská etika. Přednášky LS 2006/07. Brno, 2006

35

IPODNIKATEL.CZ. Firemní kultura. Dostupné na internetu: http://www.ipodnikatel.cz/Personalnimanagement/firemni-kultura.html

22

„Firemní kultura představuje způsob, jak přistupujeme jeden k druhému a vzájemně spolupracujeme. Odpovědnost: Volný prostor jsme schopni poskytnout, ale stejně tak jej požadujeme. Vstřícnost k zákazníkovi: Pokud postavíme zákazníka do popředí svých zájmů, můžeme pak snáze plnit i potřeby zaměstnanců, akcionářů i kapitálových podílníků. Maximální výkonnost: Prvotřídních výsledků můžeme dosáhnout jen v případě, že každý jednotlivec bude podávat maximální výkon. Respekt: Respektujeme práci druhých, přičemž nehraje roli, zda to jsou naši kolegové, nadřízení, obchodní partneři či konkurenti. Udržitelný rozvoj: V našem každodenním jednání se odráží respekt k cílům společnosti. Inovativnost: Za své myšlenky bojujeme, ale zrovna tak jsme otevřeni myšlenkám jiných. Tvorba hodnot: Do každé činnosti se snažíme vložit něco navíc, nebo ji radši neděláme vůbec. „36 Jak je vidět, dokument firemní kultury je napsán jasně a stručně. Vymezuje základní a důležité postoje firmy. Tento dokument je příkladným vzorem, jak má vypadat firemní kultura.

1.8. Etický kodex - teorie Etický kodex je souborem psaných nebo morálních norem. Cílem je předvídat konflikty a zabránit jim. Neměl by být pouze neměnný teoretický dokument ale živý nástroj. Popisuje, jaké chování považujeme za žádoucí. Etický kodex poskytuje detailnější rozpracování, konkretizaci morálních zásad a jejich použití v podnikové praxi. Etické kodexy a jim podobné dokumenty slouží ke kultivaci podnikového klimatu a podnikové kultury37. Velkou výhodou je, že pomáhá motivovat zaměstnance. Všichni znají pravidla, která jsou stejná pro všechny. Etický kodex také zlepšuje vnímání společnosti v očích veřejnosti. Ovšem ten, kdo zakládá etický kodex, si musí dát pozor, aby nebyl přespříliš obecný či 36

SKODA-AUTO.CZ. Firemní kultura. Dostupné na internetu: http://new.skoda-auto.com/kariera/skodajako-zamestnavatel/Firemni-kultura 37

CANIK.CZ. Etický kodex, který bych si za rámeček nedal. Dostupné na internetu: http://www.canik.cz/2007/10/24/eticky-kodex-ktery-bych-si-za-ramecek-nedal/

23

naopak příliš detailní. Etický kodex by měl zaměstnancům usnadňovat řešení jejich etických dilemat a jasně vytyčovat postoje organizace v oblastech vyznačující se etickou neurčitostí38.

Je

založen

na

nejpodstatnějších

hodnotách

a

standardech,

které

profesionálové uskutečňují39. Etický kodex může být závazný a zaměstnanec musí podepsat, že je s ním seznámen a hrozí mu sankce za nedodržování. Pokud je nezávazný, obvykle selhává, neboť ho nikdo nedodržuje. Jestliže je etický kodex napsán tak, že je jen velmi těžko pochopitelný, pak postrádá smysl. Smyslem etického kodexu je pomoci lidem při rozhodování, a proto by etický kodex měl být formulovaný jednoduše a snadno zapamatovatelně40. Podle docenta Zdeňka Dytrta by se měl etický kodex stát součástí pracovní smlouvy. Dodržování zásad etického kodexu by se mělo systematicky u pracovníků sledovat a nedodržování by se mělo řešit. Etický kodex by měl souviset s prosazujícími se metodami personálního managementu a při pravidelných pohovorech s pracovníky by měl hrát důležitou úlohu. Je užitečným nebo naopak bezcenným do té míry, do jaké ho umí firmy správně používat41. Doktor Merhaut ve své publikaci „Etika jakou součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu“ říká následující: „Etickou otázkou v organizacích je pochopení firemní kultury, hodnot a přesvědčení této organizace. Organizační kulturu můžeme definovat jako vzor základních předpokladů, které vyvinul některý člen společnosti k řešení problémů a vnější adaptace a vnitřní integrace. Hranice mezi etickým kodexem společnosti a ideálem lidského chování může vést až k výsledku, který je v rozporu s přesvědčením firemního managementu. Dokonce, i když firma nemá formální etický kodex, řídí se vždy souborem zásad a norem, které jsou základem jejich postupů. 42“ Z tohoto vyplývá, že každá firma má alespoň základy etického kodexu, ačkoli o tom zaměstnanci ani management neví. Pokud ovšem management zajímá budoucnost a dobré jméno firmy, pokusí se vytvořit etický kodex, jenž bude

38

MERHAUT, M. Vlivy ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a gastronomických zařízení. Praha : Wolters Kluwer, 2013 39

INVESTOPEDIA.COM. Code of ethics. Dostupné na internetu: http://www.investopedia.com/terms/c/code-of-ethics.asp 40

MERHAUT, M. Vlivy ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a gastronomických zařízení. Praha : Wolters Kluwer, 2013 41

CANIK.CZ. Etický kodex společnosti Enron, protimluv nebo hořká komedie. Dostupné na internetu: http://www.canik.cz/2007/11/24/eticky-kodex-spolecnosti-enron-protimluv-nebo-horka-komedie/ 42

MERHAUT, M. Etika jako součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu. Praha : Wolters Kluwer, 2013

24

srozumitelný a který pomůže firmě i zaměstnancům. Etický kodex také samozřejmě musí být ohleduplný i k lidem různých vyznání a různých kultur, nesmí nikoho diskriminovat. Jak by etický kodex neměl vypadat: „-„nezaměstnává nesvobodné osoby, osoby z donucení nebo vězně.“ -„umožňuje zaměstnancům svobodně skončit pracovní poměr.“ -„vytváří účinné kroky pro předcházení nehodám a úrazům.“ -„nezaměstnává osoby mladší 15 let.“ -„[zabezpečuje], aby měsíční odměna každého zaměstnance byla vždy v přepočtu stejná nebo vyšší než zákonem stanovená minimální mzda.“ 43 Jednu z možností, jak vytvořit fungující etický kodex, objevila firma Papirius. Etický kodex firmy Papirius je opravdu povedený a stručný. Zde je ukázka pouze malé části, ke které má přístup každý zaměstnanec velmi rychle a snadno. Celkový etický kodex firmy Papirius je dokument snadný k pochopení. 1.“ Je daná věc v souladu s etickým kodexem PAPIRIUSU? 2. Máš pocit, že je to správné? 3. Je to zákonné? 4. Pokud by se o Tvém jednání někdo dozvěděl, neodrazí se to negativně na Tvé pověsti nebo na pověsti PAPIRIUSU? 5. Cítil/a by ses nepříjemně, kdyby jiní věděli, že jsi se rozhodl/a takto jednat? 6. Existuje jiný, eticky přijatelnější způsob řešení? 7. Jaký bys měl/a pocit, kdyby ses o svém jednání dočetl/a v novinách? 8. Poradil/a ses s ostatními kolegy? 9. Obrátil/a ses na personálního manažera nebo jednatele PAPIRIUSU jestliže si nejsi jistý / jistá svým rozhodnutím?“ 44 43

CANIK.CZ. Etický kodex, který bych si za rámeček nedal. Dostupné na internetu: http://www.canik.cz/2007/10/24/eticky-kodex-ktery-bych-si-za-ramecek-nedal/

25

Tento rychlý návod na etické rozhodování je vymyšlen opravdu dobře, je stručný, přesný a snadno zapamatovatelný.

1.9. Ekonomický přínos Ekonomický přínos je přínos, který může být vyjádřen číselně jako množství peněz, které budou uloženy nebo vygenerovány jako výsledek akce. Při tvorbě obchodních případů pro novou strategii nebo při tvorbě výrobkové myšlenky se obvykle zahrnuje vyčíslení ekonomických přínosů návrhu. Toto vyčíslení umožní měřit finanční dopad navrhované změny45. Adam Smith popisuje ekonomický přínos takto: „Stoupání a klesání zisku z kapitálu je způsobováno týmiž příčinami jako stoupání a klesání mezd dělníků, totiž tím, jak se zvětšuje nebo zmenšuje bohatství společnosti. 46“ Při svém výzkumu jsem zjistil, že většina majitelů restaurací si pochvalovala etické chování a korektnost jednání k zákazníkovi, protože se jim toto jednání vyplatilo. Lidé do těchto restaurací chodili rádi a byli ochotní utratit více než v jiných zařízeních, kde se etické chování ztratilo v nenávratnu. Podle majitelů, jimž etické chování nic neříká, nemá etika a byznys společné místo. Tito majitelé nespatřují v dodržování etiky žádný ekonomický přínos. Naopak ti co pochopili, že etika kráčí ruku v ruce s byznysem, na tom vydělali. Velice si pochvalují, že k nim host vždy najde rád cestu. V tomto případě ekonomický přínos znamená vyšší návštěvnost hostů a jejich ochotu utratit peníze.

1.10.

Ekonomická krize

„Krize je jedna z fází ekonomických cyklů. Nastává, zejména pokud ekonomický pokles trvá více jak čtyři čtvrtletí. Střídání vzestupných a sestupných fází vývoje národního hospodářství nazýváme cyklickým vývojem ekonomiky“47. V letech 2008 a 2009 zasáhla Evropskou unii ekonomická krize. V roce 2009 způsobila ve všech zemích EU s výjimkou Polska hospodářský propad. Ekonomická krize vznikla z krize finanční, která byla důsledkem hypoteční krize v USA. Vysoká cena ropy a 44

CANIK.CZ. Etický kodex, pod který bych se v klidu a rád podepsal. Dostupné na internetu: http://www.canik.cz/2007/10/25/eticky-kodex-pod-ktery-bych-se-v-klidu-a-rad-podepsal// 45

INVESTORWORDS.COM. Economic benefit. Dostupné na internetu: http://www.investorwords.com/16380/economic_benefit.html 46

SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha : Liberální institut, 2001

47

VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. Praha : Wolters Kluwer 2009

26

snižování HDP vedlo ke zvyšování spotřebitelských cen48. Na ekonomickou krizi v Evropě navázala krize veřejných financí, která se projevila především v Řecku. Kvůli tomu se v Řecku zvýšil počet sebevražd o 43 %. Podle policejních údajů přes 16 % sebevrahů uvedlo v dopise na rozloučenou ekonomické důvody49. Dnes je ekonomická krize rozšířena po celém světě. Finanční krize s sebou přinesla obavu světového hospodářství před dalším vývojem a zpomalení hospodářského růstu. Banky ze strachu před dalším vývojem držely peníze a zdráhaly se výhodně půjčovat. To mělo za následek zpomalení tempa nových investic v ekonomikách, oslabení poptávky a zastavení hospodářského růstu. Jednotlivé státy se pokusily situaci zachránit pomocí státních investičních pobídek, prémií za podporu určitého segmentu a opatřeními podporující zaměstnanost. Podle Roberta-Jana Smithe se evropské státy, které dlouhodobě výrazně přispívají na výzkum a vývoj, z krize dostávají rychleji a snadněji. Za nejproduktivnější výzkumné instituce považuje malé, či středně velké jednotky, které jsou součástí většího kontextu s mladými vědci a se stabilizovaným a dlouhodobým financováním50. 1.10.1. Vliv krize na české podnikatele Ke konci roku 2007 kdy krize začala, měla minimální dopad na české podnikatele. Finanční sektor v České republice byl dobře připraven a banky napomohly zmenšení krize tím, že neposkytovaly úroky v cizích měnách jako například v Maďarsku51. V roce 2008 se krize začala projevovat především zpomalením ekonomiky, což mělo za následek růst nezaměstnanosti. Vliv vývozu začal klesat a zpomalovat. Česká hospodářská komora provedla průzkum, kde osloveným vzorkem bylo 1350 firem. V tomto dotazníku 60 % respondentů odpovědělo, že ekonomická krize má zásadní vliv na jejich podnikání. Téměř polovina respondentů odpověděla, že počet zakázek klesá. Firmy mají dvě záchranná

48

EVROPA2045.CZ. Ekonomická krize. Dostupné na internetu: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=8&tema=172 49 LIDOVKY. CZ. Počet sebevražd v Řecku prudce stoupl, může za to ekonomická krize. Dostupné na internetu: http://www.lidovky.cz/pocet-sebevrazd-v-recku-prudce-vzrostl-muze-za-to-ekonomicka-krize-1fa/zpravy-svet.aspx?c=A130911_110227_ln_zahranici_msl 50

MSMT.CZ. Jsou větší investice do výzkumu cestou z ekonomické krize v Evropě. Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/jsou-vetsi-investice-do-vyzkumu-cestou-z-ekonomicke-krize-v 51

CNB.CZ. Dopady finanční krize na podnikání v ČR. Dostupné na internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupen i_projevy/download/rezabek_20090317_caki.pdf

27

řešení, jak přečkat ekonomickou krizi. O snížení růstu mezd uvažuje 31 % respondentů a 48 % uvažuje o utlumení investic52. 1.10.2. Vliv ekonomické krize na manažerské pozice „Manažerská práce je v době krize náročnější. Jakákoli chyba je viditelnější, či dokonce fatální. Manažeři jsou podrobeni větší kontrole a tlaku ze strany svých nadřízených“

53

.

Těmi to slovy popsal doktor Merhaut, co je pro manažery v době ekonomické krize osudové a někdy až fatální. Z odborných článků vyplývá, že většiny větších podniků se krize týká podstatně méně než těch malých. Menší podniky může zachránit před krachem zručný kuchař či velmi šikovný provozní.

Doktor Merhaut ve své knize “ Vlivy

ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a gastronomických zařízení“, také píše, že dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou pro správné fungování podniku podstatné. V této době jsou to spíše vztahy rivalitní nežli kooperující, které by byly pro obě strany přínosnější. 1.10.3. Zpráva ČSÚ – Krize: kdo z ní vyšel nejlépe? „Českou ekonomiku nezasáhla globální krize finanční, ale až světová krize hospodářská. Co vše se odehrálo v letech 2008 a zejména 2009 v institucionálních sektorech české ekonomiky bylo tématem dnešní tiskové konference. Sektory ovlivnila krize rozdílně, jak co do rozsahu škod, tak i v časovém období, kdy se postižení odehrálo. Nabízíme pohled optikou národních účtů na sektor firem (nefinančních podniků), sektor finančních institucí, vládní sektor a sektor domácností. Firemní sektor (nefinanční podniky) V počátcích krize byly nejvíce zasaženy nefinanční podniky. Jejich produkce v roce 2009 poklesla o 11,2 %, tj. o 842 mld. korun. Investice sektoru se propadly o 16 %, v celé české ekonomice o 9,2 %. Ziskovost firem však výrazněji postižena nebyla - po mírném poklesu v roce 2008 už poměr provozních zisků a hrubé přidané hodnoty v sektoru nefinančních podnikům v krizovém roce 2009 dokonce o 0,5 % vzrostl. Silný útlum činnosti, nedostatek 52

KOMORA.CZ. Tuzemské firmy cítí dopad finanční krize a tratí na ní miliony korun. Dostupné na internetu: http://www.komora.cz/hlavni-zpravy/tuzemske-firmy-citi-dopad-financni-krize-a-trati-na-nimiliony-korun.aspx 53

MERHAUT, M. Vlivy ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a gastronomických zařízení. Praha : Wolters Kluwer, 2013

28

investic a omezování zásob vedly k nadbytku zdrojů a firemní sektor tak vykázal v roce 2009 velmi výrazný přebytek (264 mld. korun), který byl větší než deficit vládního sektoru (209 mld. korun). Sektor finančních institucí Zdravý a kapitálově silný finanční sektor České republiky nebyl postižen krizí tak fatálně, jako finanční instituce na evropské či globální úrovni. Přesto v roce 2009 poprvé zaznamenal deficit způsobený poklesem podnikatelského zisku o 40 %, který byl ovlivněn především vývojem přijatých a placených úroků. Ze značné části pak byl výsledný schodek sektoru zapříčiněn také odlivem dividend mateřským společnostem do zahraničí.

Vládní sektor (státní instituce, kraje, obce a zdravotní pojišťovny) Vládní sektor doplatil na pokles české ekonomiky nejvýrazněji. Jeho deficit se zvýšil z 99 mld. korun v roce 2008 na 209 mld. korun. K jeho prohloubení došlo jak u státních, tak i místních institucí a po letech přebytkového hospodaření vykázaly schodek i zdravotní pojišťovny. Zhoršení deficitu způsobil především vývoj v systému přerozdělení – daňové inkaso a sociální příspěvky byly v roce 2009 celkově o 66 mld. korun meziročně nižší, naopak výdaje spojené s krizí zvýšily sociální a ostatní dávky z vládního sektoru o 31 mld. korun. Ve vztahu k nominálnímu HDP se tak deficit vládního sektoru zvýšil z 2,7 % v roce 2008 na 5,8 % v roce 2009. Nebyl však tak hluboký jako v EU 27 (-6,8 % v roce 2009). Domácnosti Příjmy domácností v podobě jejich hrubého disponibilního důchodu se v roce 2009 nepatrně snížily, jejich spotřeba však dokonce velmi mírně vzrostla. Největší podíl na celkových příjmech domácností mají mzdy a platy, které se meziročně i v době krize nepatrně zvýšily (+0,3 %). Ostatní zdroje příjmů v sektoru se snížily – zisky živnostníků o 8,8 %, čisté příjmy domácností z jejich vlastnictví o 15 %. Příjmovou situaci v sektoru domácností však výrazně zlepšil systém přerozdělení. V roce 2009 však již lidé nestačili odkládat tak velkou část svých nespotřebovaných příjmů, jako v předchozích letech. Přírůstek jejich hrubých úspor byl proti roku 2008 nižší o 7,9 %. V úhrnu sektor

29

domácností hospodařil v roce 2009 s přebytkem a jeho schopnost financovat schodky jiných sektorů zůstala zachována.54“

54

CZSO.CZ. Krize: kdo z ní vyšel nejlépe?. Dostupné na internetu: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/krize:_kdo_z_ni_vysel_nejlepe

30

2 Analytická část Pro svůj výzkum jsem vybral restaurace na pražském Andělu. Tuto lokalitu jsem vybral proto, že se zde často vyskytuji. Z této části Prahy se stává postupem času jedno z nových center města. Zde, kolem Anděla, je mnoho restaurací různých úrovní. Snažil jsem se vybrat příjemné restaurace na velmi podobné úrovni. Průzkum probíhal pomocí dotazníků, jež jsem předal jednotlivým majitelům a personálu vybraných restaurací. Restaurace pro výzkum jsem vybíral primárně podle dostupnosti od metra a sekundárně podle referencí, které byly od známých nebo podle internetu. V mém výzkumu budou nakonec zahrnuty jen ty restaurace, kde zaměstnanci a majitelé vyplnili mé dotazníky. Z důvodu slíbení anonymity restaurací, majitelů i zaměstnanců nesmím v této práci jmenovat ani název restaurace, ani jméno osoby, jež mi vyplnila dotazník. Rád bych touto cestou poděkoval všem, jež si našli čas a vyplnili mé dotazníky. Kritéria První a nejdůležitější kritérium bylo, aby zkoumaný objekt byla restaurace. Zcela jsem vynechal bary, podniky čtvrté cenové kategorie, fast foody i non-stop bary. Věnoval jsem se pouze podnikům se stálým jídelním lístkem. Také jsem se zaměřil na restaurace, které mají maximálně patnáct zaměstnanců. Další kritérium bylo, aby se daná restaurace nacházela na pražském Andělu, nebo v jeho bezprostřední blízkosti.

31

2.1. Vyhodnocení anket zaměstnanců Bylo použito třicet dotazníků, vyplněných se vrátilo třiadvacet. Nevyplněné nebo částečně vyplněné dotazníky nebyly do průzkumu zahrnuty. Většina dotazovaných prohlásila, že odpovídá za celý kolektiv restaurace. Bylo by náročné vyrušit od práce více než jednoho zaměstnance. 1) Projevila se ekonomická krize na chování vašeho zaměstnavatele?

9 ANO NE 14

Z tohoto grafu jasně vyplývá, že většina zaměstnanců není přesvědčena, že by se chování jejich nadřízených nějak změnilo s ekonomickou krizí. To je dobrá zpráva. Někteří zaměstnanci si přesto postěžovali, že chování nadřízených se dokonce zhoršilo. Velké množství zaměstnanců si především stěžovalo na nárůst práce. Dalším z nešvarů, které byly zmiňovány, bylo zpoždění výplat.

32

2) Setkal/a jste se s nevhodným chováním ze strany nadřízeného ve vaší firmě?

8 ANO NE 15

Zde na tomto grafu je vidět, že 15 zaměstnanců z 23 má zkušenost s nekorektním chováním nadřízeného.

Někteří z těchto zaměstnanců byli značně zklamáni

z chování ze strany nadřízeného i po dlouholetém pracovním vztahu. Část z nich i zvažovala ukončení pracovního poměru z tohoto důvodu. 3) V případě, že ano došlo k projevům? a)zpoždění výplaty b)zmenšení výplaty c)pracovní přetížení x)bez odpovědi

5

7

A 2

B C X

12

Zde je dobře viditelné, že si zaměstnanci jednoznačně stěžují na pracovní přetížení. V anketě jsem se setkal s případem, že pracovník kuchyně kromě své práce v kuchyni ještě dělá kancelářskou práci a zvládá sám nákupy zboží a surovin. Přesto je placen jen za vaření. V jiném případě zaměstnanec dělá práci za tři lidi a

33

výplata mu chodí pozdě. Toto vypovídá o poměrně častém úpadku korektního chování k zaměstnancům. 4) Udělal/a jste někdy v zaměstnání některý z těchto prohřešků? a) okrádání zákazníků při zúčtování b) záměrné zmenšování porcí či nápojů (točení pod míru) c) prodej zboží, jemuž už prošel limit spotřeby d) simulace ztrát (ukradení zboží ale zapsání, že bylo rozbito) x) bez odpovědi

1 3

A B 3

C 0

17

D X

Při této otázce jsem dopředu očekával, že většina respondentů dá možnost bez odpovědi, popřípadě ji vynechá. Většinou se personál cítil dotčený a tyto prohřešky nepřiznal. Někteří zaměstnanci tvrdili, že takových prohřešků se nedopouští. Také jsem se setkal s pohoršením zaměstnanců a jejich zamítavým stanoviskem k celému průzkumu.

34

5) Pokud jste něco z toho udělal/a , litoval/a jste tohoto chování?

4 9

ANO NE X 10

U této otázky mne zarazilo, že pouze čtyřem zaměstnancům bylo líto, že se zachovali nekorektně k zákazníkovi. Praxe dokazuje, že většinu zaměstnanců tyto přestupky nijak netíží. 6) Myslíte si, že byznys a etika jdou dohromady?

10

ANO 13

NE

U této otázky se nikdo nezamyslel. Každý ihned zakroužkoval svojí odpověď. Výsledek je téměř vyrovnaný. Očekávání, že více respondentů bude souhlasit s názorem, že byznys a etika kráčí ruku v ruce, se potvrdilo pouze částečně.

35

7) Znáte někoho, kdo obhajuje své neetické chování ekonomickou krizí?

6 ANO NE 17

Většina respondentů sdělila, že znají určité osoby, které omlouvají své nekorektní chování ekonomickou krizí. Téměř všichni respondenti se shodli na tom, že tito lidé jsou slabí a nespolehliví. 8)Je ve vaší firmě zaveden etický kodex?

7 ANO NE 16

Zajímavé bylo, že většina zaměstnavatelů má ve své firmě etický kodex. Nebylo výjimkou, že někteří zaměstnanci nevěděli ani, co to etický kodex vlastně je.

36

9)Pokud ano, řídíte se jím?

3 ANO NE

6

X

14

Potvrdilo se, že majoritní podíl zaměstnanců dodržuje nastavená pravidla etického kodexu. Pokuty za nedodržování pravidel nastavených etickým kodexem jsou v řádu tisíců. 10) Který z těchto prohřešků vám připadá z etického pohledu nejhorší? a)čepování pod míru či zmenšovaní míry nealkoholických nápojů b)zavádějící informace v menu c)podávání menších porcí, než je proklamováno v jídelním lístku d)připisování položek na účet x) bez odpovědi

2

1

3

A 2

B C D X

18

Z toho grafického znázornění, je jasně patrné, že zaměstnancům v restauraci připadá nejhorší prohřešek připisování položek na účet. Podíl ostatních prohřešků je přibližně stejný a statisticky nevýznamný.

37

2.2. Vyhodnocení anket majitelů restaurací Majitelé restaurací byli o poznání méně ochotní než zaměstnanci. Bylo použito třicet dotazníků, vyplněných se vrátilo třiadvacet. Nevyplněné nebo částečně vyplněné dotazníky nebyly do průzkumu zahrnuty. Majitelé byli velmi často významně zaneprázdněni a často mne nechali zbytečně čekat nebo nepřišli vůbec. 1) Projevila se na vašem podnikání ekonomická krize poklesem tržeb?

9 ANO NE 14

Na tomto grafu je jasně patrné, že většině restauratérů ekonomická krize nezasáhla do jejich tržeb. Toto zjištění je překvapující, protože v jiných odvětvích krize zasáhla většinu firem významným poklesem tržeb (například stavebnictví, průmyslová výroba…). 2) Setkal/a jste se s nekorektním chováním v důsledku ekonomické krize u dodavatelů či jiných obchodních partnerů, kteří se snažili snížit náklady za cenu překročení legislativy?

6 ANO NE 17

Na tuto otázku odpověděl majoritní podíl respondentů záporně, což je velmi uspokojivé zjištění. 38

3) Změnil se Váš pohled na etické chování v průběhu ekonomické krize?

6 ANO NE 17

Výsledkem tohoto dotazu bylo zjištění, že většina majitelů restaurací se nenechala ovlivnit tím, že probíhá ekonomická krize a stále se chovají stejně korektně. 4) Vyplatilo se Vám etické chování z ekonomického hlediska?

6 ANO NE 17

Na tomto grafu je jasně patrné, že etické chování se stále vyplácí a tudíž je výhodnější se chovat eticky. Neetické chování může poškodit dobré jméno podniku, což zapříčiňuje ztrátu zákazníků. Ztráta zákazníků může být pro podnik ekonomicky devastující. V současné době se stává, že lidé díky televizním kuchařům jako jsou Zdeněk Pohlreich, Roman Vaněk nebo Jiří Babica, raději vaří doma a nemají tak velký zájem navštěvovat restaurace.

39

5) Myslíte si, že byznys a etika jdou dohromady?

5 ANO NE 18

Většina respondentů je toho názoru, že byznys a etika v oboru gastronomie kráčí ruku v ruce a etika by se neměla porušovat. 6) Máte ve firmě zaveden etický kodex?

9 ANO NE 14

Očekávání, že většina respondentů z řad majitelů se potvrdilo, ale převaha firem se zavedeným etickým kodexem není dostatečně výrazná. Respondenti, kteří zaškrtli odpověď NE, ani nevěděli, co to je etický kodex.

40

7) Myslíte si, že etický kodex je při řízení podniku užitečný nástroj?

9 ANO NE 14

V porovnání s přecházejícím grafem je zřetelné, že restauratéři, kteří využívají etického kodexu si zároveň myslí, že je to užitečný nástroj při řízení podniku. Naopak ti co ho nezavedli, ho nepovažují za užitečný nástroj. 8) Postihujete své zaměstnance za chování překračující meze slušné chování?

1

ANO NE

22

Z tohoto grafu vyplývá, že drtivá většina zaměstnavatelů své zaměstnance postihuje za nekorektní chování. Následující graf vyhodnocuje různé způsoby postihů.

41

9) V případě, že ano jak je postihujete? a)srážky ze mzdy b)slovní důtka c)písemná důtka d)výpověď z pracovního poměru x)bez odpovědi 0

19

17

A B C D

17

23

X

U této otázky téměř všichni zaměstnavatelé zvolili všechny čtyři možnosti, které byly nabízeny. S tím, že postihy jsou udělovány následovně v určitém pořadí: nejdříve se jedná o ústní domluvu (velmi často neformální), poté následuje postih písemnou formou, který se detailně zabývá problémem. Pokud ani toto řešení není účinné, následuje srážka ze mzdy, která odráží závažnost prohřešku zaměstnance a posledním stupněm postihu je výpověď z pracovního poměru.

42

10) Udělal/a jste některý z těchto prohřešků ve vašem podnikání? a)neplacení závazků zavčas b)nepravdivé informace v menu c)nepravdivé informace zaměstnancům d)snižování nákladů za cenu překročení legislativy e)nedodržování standardů x)bez odpovědi

0

3

A B

12

C D 10

E X

1 0

U tohoto dotazu byl předpoklad, že nejvíce respondentů raději neodpoví. Proto je překvapující, že se našlo pár upřímných, kteří na otázky odpověděli. Nejčastějším prohřeškem bylo uvádění nepravdivých informací zaměstnancům. Nakonec vedoucí pracovníci většinou upřesnili, že nešlo o důležité informace. Dále se objevil nešvar placení závazků až po lhůtě sjednané ve smlouvě. Četnost těchto odpovědí ale nebyla vysoká.

43

2.3. Srovnání odpovědí u shodných otázek pro zaměstnance i zaměstnavatele 1)Myslíte si, že byznys a etika jdou dohromady?

5 13

ANO-Zaměstnanci

10

ANO-Restauratéři NE-Zaměstnanci NE-Restauratéři 18

Na tomto grafu je zřetelné, že většina zaměstnavatelů si myslí, že byznys a etika jdou dohromady. Zatímco u zaměstnanců není rozdíl tak markantní. 2)Máte ve firmě zaveden etický kodex?

9 16

ANO-Zaměstnanci ANO-Restauratéři

7

NE-Zaměstnanci NE-Restauratéři 14

Výsledek ankety ukázal, že etický kodex mají zavedeny dvě třetiny firem. V tomto se shodují údaje od zaměstnavatelů i zaměstnanců.

2.4. Výsledek šetření Z tohoto průzkumu vyplynulo, že drtivá většina zaměstnanců i majitelů restaurací na pražském Andělu se chová eticky. V dnešní době, kdy se hledí především na byznys a na peníze je výsledek ankety potěšující. Ne všichni lidi ztratili rozum a ty pravé hodnoty jsou stále v nás. Rád bych také touto cestou poděkoval všem, kteří si našli čas a vyplnili mé

44

dotazníky, čímž mi velmi pomohli s touto bakalářskou prací. Tato práce mi také pomohla objevit nové podniky, o kterých jsem doposud neměl ponětí. Některé byly excelentní i z pohledu ochoty, i z pohledu nabízeného servisu. Dále jsem trochu nahlédl pod pokličku manažerování restaurace. Za některými majiteli jsem musel přijít vícekrát, kvůli časové indisponibilitě těchto lidí.

2.5. Etické kodexy firem v České republice Považuji za vhodné srovnat etické kodexy firem z různých oborů, fungujících na tuzemském trhu a porovnat je. Bude porovnáván rozsah, obsah, srozumitelnost a zapamatovatelnost. Záměrně jsem vybíral společnosti z jiných oborů, než je pohostinství, abych dokázal, že etické kodexy v jiném odvětví nejsou příliš odlišné. 2.5.1. Etický kodex firmy – Stavebniny Spurný 1) „Každý, kdo pracuje pro firmu Stavebniny Spurný je povinen dodržovat zákony této země a také vnitřní předpisy firmy. Je také povinen chovat se čestně a v souladu s morálními a kulturními principy. 2) Každý zaměstnanec firmy Stavebniny Spurný je povinen respektovat své nadřízené i kolegy a dodržovat zásady vzájemné důvěry a spolupráce. Každý zaměstnanec si musí být vědom, že svým osobním vystupováním navenek reprezentuje firmu Stavebniny Spurný. 3) Při práci je třeba stále pamatovat na to, že zákazník je vždy na prvním místě a jeho spokojenost je důležitější než okamžitý zisk. 4) Zákazník má za všech okolností, reklamační řízení nevyjímaje, nárok na slušný a příjemný přístup. Není přípustné jakékoliv omezování zákaznických práv z důvodu zákazníkovy národnosti, sociálního postavení apod. 5) Pokud oprávněný pracovník není schopen na místě vyřešit zákazníkův požadavek, musí o tom neprodleně informovat svého nadřízeného. 6) Je nutné respektovat závazek mlčenlivosti. I zdánlivě bezvýznamný únik interních informací může poškodit obraz firmy v očích veřejnosti. Jakékoliv informace k chodu firmy podává výhradně majitel firmy p. Lumír Spurný. 7) Každý, kdo pracuje pro firmu Stavebniny Spurný je povinen si při své práci počínat tak, aby chránil oprávněné zájmy zaměstnavatele a zároveň chránil životní prostředí. Závazky, pokud nejsou v rozporu se zákony nebo obecně uznávanými morálními principy naší země, musí být řádně a včas plněny. 45

8) Je přísně zakázáno zneužívat postavení ve firmě Stavebniny Spurný pro své osobní zájmy nebo zájmy třetích osob, zneužívat informací, zařízení a know-how firmy pro svoji soukromou potřebu. Je zakázáno skrytě, například prostřednictvím třetích osob, vstupovat do obchodního vztahu s firmou Stavebniny Spurný. 9) Zvláště přísně je zakázáno zneužívat důvěrných informací získaných při práci pro firmu Stavebniny Spurný k podnikatelské činnosti vlastní nebo podnikatelské činnosti třetích osob. Veškeré informace, které nejsou firmou Stavebniny Spurný oficiálně zveřejňovány, se považují za důvěrné. 10) Zaměstnanec firmy Stavebniny Spurný může vykonávat výdělečnou činnost ve shodném nebo příbuzném oboru, souvisejícím s výkonem své funkce nebo předmětem činnosti, pouze za souhlasu zaměstnavatele. 11) Je zakázáno ponechat si jakékoli dary či přijímat výhody od třetích osob, které jsou obchodními partnery firmy Stavebniny Spurný nebo usilují, aby se jimi staly. Pokud se dar nedá odmítnout, je zaměstnanec povinen předat jej majiteli firmy. 12) V případě, že hrozí nebezpečí škody pro firmu Stavebniny Spurný, je každý pracovník povinen podle svých možností a schopností pokusit se takovou škodu odvrátit. Pokud to není v jeho silách, je povinen na takovou skutečnost ihned upozornit své nadřízené nebo jiné osoby, které jsou schopny takové škodě zabránit nebo ji alespoň zmírnit. 13) Tyto zásady jsou závazné pro všechny zaměstnance firmy Stavebniny Spurný, a to od okamžiku, kdy se s nimi seznámili nebo seznámit měli. Porušení těchto zásad může být považováno za porušení pracovní kázně a může být důvodem postihu nebo i ukončení pracovního poměru. 55“ Tento etický kodex má velkou nevýhodu v tom, že je rozsáhlý a tudíž špatně zapamatovatelný a hůře implementovatelný do praxe. Výhoda je v tom, že je velmi přesný a popisuje konkrétní situace, které mohou nastat. Tato výhoda je ale značně eliminována přílišným rozsahem a tudíž obtížnou zapamatovatelností. Bohužel většina bodů kodexu řeší pouze to, aby neutrpěla dobrá pověst firmy. Zaměstnanci jsou motivováni pouze zákazy a nejsou vedeni k vlastnímu pozitivnímu rozhodování. Vymahatelnost u etického kodexu je vždy složitá. Ve stavebninách Spurný to vyřešili pouze zákazy. Pokud bych měl tento kodex ohodnotit jako ve škole, dostal by ode mne známku „dobrý“. Je srozumitelný, vymahatelný, jasný, ovšem je moc rozsáhlý a nezapamatovatelný. 55

STAVEBNINY-SPURNY.CZ. Etický kodex. Dostupné na internetu: http://www.stavebninyspurny.cz/17116/eticky-kodex-firmy/

46

2.5.2. Etický kodex firmy – OKD „Preambule • Představenstvo společnosti OKD, a.s., (dále jen Společnost) přijímá tento etický kodex jako soubor základních hodnot a přístupů k podnikání, kterým se řídí při výkonu své podnikatelské činnosti. • Společnost řadí mezi své nejdůležitější úkoly zachování dobré pověsti firmy a důvěry všech zainteresovaných stran v ní. • Etický kodex Společnosti není obecně závazným právním předpisem ani vnitřním předpisem Společnosti. • Dodržování etického kodexu ze strany Společnosti je jejím morálním závazkem upravujícím chování a jednání všech zaměstnanců vůči Společnosti, spolupracovníkům, odběratelům a ostatním obchodním partnerům, orgánům státní správy a veřejnosti. A. Vztahy s odběrateli • Čestnost a rovnost vůči odběratelům pokládá Společnost za základ úspěšného a trvalého obchodního vztahu. • Společnost dbá na to, aby její výrobky odpovídaly deklarovaným kvalitativním parametrům a požadavkům obsaženým v národních a mezinárodních normách. • Společnost si je vědoma důležitosti termínové přesnosti veškerých dodávek. • Společnost nepoužije při snaze realizovat prodej svých výrobků žádné jiné prostředky, než jsou obchodní metody legitimně uznané. Společnost považuje korupční praktiky jakéhokoliv druhu za nepřípustné. • Informace odběratelů považuje Společnost za důvěrné. B. Vztahy s dodavateli • Výběr dodavatelů se uskutečňuje v souladu s pravidly obchodní soutěže v návaznosti na platnou právní úpravu (zákon o zadávání veřejných zakázek v platném znění) a vnitřní soubor aktů řízení řešící tuto problematiku. • Společnost nepoužívá při koupi výrobků, služeb, apod. žádné jiné prostředky, než jsou legitimně uznané obchodní metody a nikdy nezneužívá své postavení na trhu. Společnost považuje korupční praktiky jakéhokoliv druhu za nepřípustné. • Společnost respektuje veškerá smluvní ujednání a platební morálku. • Veškeré informace o vztazích s jejími dodavateli pokládá Společnost za důvěrné. C. Vztahy k akcionářům a ostatním investorům • Společnost dbá o zájmy svých akcionářů a investorů a nezvýhodňuje žádnou skupinu 47

investorů. • Výroční zprávy společnosti jsou pravdivé, přesné a včasné. • Společnost usiluje o to, aby poskytovala investorům dlouhodobě atraktivní výnosy. • Společnost pravidelně informuje investory o své obchodní politice, dosažených výsledcích a vyhlídkách. D. Vztahy k zaměstnancům • Vztahy k zaměstnancům zakládá Společnost na úctě k důstojnosti každého člověka. • Společnost přijímá a povyšuje zaměstnance na základě jejich způsobilosti pro danou práci bez jakékoliv politické, rasové, náboženské či národnostní diskriminace, bez ohledu na pohlaví, věk, stav, nebo nezpůsobilost, která se nevztahuje k pracovním úkolům. • Podle nejlepších tradic odvětví se Společnost snaží vytvářet hygienicky nezávadné, bezpečné pracovní prostředí, příznivé pracovní klima a příznivé podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců. • Společnost zajišťuje pravidelné odměňování svých zaměstnanců za vykonanou práci včetně řádné výplaty mezd ve sjednaných termínech. • Společnost netoleruje sexuální, fyzické nebo psychické obtěžování zaměstnanců. • Společnost respektuje právo na odborové sdružování zaměstnanců a plní závazky vyplývající pro Společnost z platné Kolektivní smlouvy. • Společnost vyžaduje, aby zaměstnanci dbali zásad bezpečné práce, dodržování a využívání stanoveného fondu pracovní doby. • Společnost vyžaduje, aby ve vztahu k majetku Společnosti zaměstnanci nejednali v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele a řádně hospodařili se svěřenými prostředky i v zájmu ochrany majetku zaměstnavatele. • Informace, které zaměstnanci o Společnosti získají při výkonu své práce, nesmějí používat pro osobní zisk ani pro jiný účel, než pro který byly určeny. • Jakýkoliv osobní prospěch zaměstnance nebo rodinného příslušníka získaný z činnosti Společnosti musí být zákonným způsobem přiznán. • Ve Společnosti se pro řešení případných pracovních sporů mezi Společností a zaměstnanci přednostně používají vyjednávací procedury. E. Vztahy k orgánům státní správy, samosprávám a regionu • Společnost bere při své podnikatelské činnosti v úvahu také zájmy širšího společenského okolí včetně zájmů národních a regionálních. • Společnost komunikuje s orgány státní správy s využitím pravdivých informací o společnosti. 48

• Společnost dbá na řádné vedení účetnictví a včasné placení svých finančních závazků k orgánům státní správy a samosprávy. • Společnost aktivně zvyšuje úroveň zdravotnického zařízení, jehož služeb využívají nejen zaměstnanci Společnosti ale i občané – pacienti z regionu. • Společnost finančně podporuje rozvoj sportu a kultury. • Společnost vede aktivní charitativní politiku. F. Životní prostředí • Společnost má trvalý zájem na zlepšování kvality životního prostředí. • Společnost se aktivně podílí na odstraňování následků své podnikatelské činnosti a úpravou technologických postupů se snaží o minimalizaci dopadů výrobního procesu na životní prostředí. • Společnost informuje své okolí o svém environmentálním programu. • Společnost respektuje při podnikatelské činnosti normy stanovené pro oblast odpadů, emisí apod. G. Vztahy s konkurencí • Společnost si počíná v konkurenčním boji rázně, ale čestně. • Společnost nepoškozuje reputaci konkurentů. • Společnost dbá, aby zaměstnanci ve styku s konkurencí respektovali důvěrnost obchodních informací či jinak důvěrných informací. • Společnost se nepokouší nečestnými způsoby získat informace o podnikání konkurentů. • Společnost nepoužívá restriktivní obchodní praktiky ani nezneužívá v žádné formě své dominantní postavení na trhu. 56“ Tento etický kodex není příliš povedený, je přespříliš detailní. Musel jsem z tohoto kodexu vybrat pouze část. Tento kodex je nevymahatelný, je to pouze jakési apelování na morálku a svědomí každého zaměstnance. Je naprosto nezapamatovatelný. Zaměstnanci prakticky nemají nejmenší šanci kodex aplikovat v praxi. Samozřejmě některé body kodexu jsou opravdu pěkné a je sympatické, že se společnost OKD snaží apelovat na čest a morálku každého zaměstnance. Má známka je „dostatečný“. Je nesrozumitelný, nevymahatelný a velmi rozsáhlý a nezapamatovatelný.

56

OKD.CZ. Etický kodex. Dostupné na internetu: http://www.okd.cz/cs/o-nas/profil-spolecnosti/etickykodex-okd

49

2.5.3. Etický kodex firmy – Oriflame „Firma Oriflame Cosmetics má silné etické cítění, které je zřetelné ve všech stránkách naší činnosti a projevuje se zejména následujícími způsoby: Výroba je sledována a kontrolována v souladu s Postupy výroby kvalitní kosmetiky (cGMP) a v souladu s Kodexem dodavatelských praktik firmy Oriflame Cosmetics, které zajišťují vysokou kvalitu výrobků Se všemi dodavateli jsme si vypěstovali otevřené a slušné vztahy, které zajišťují, aby veškeré speciální technologie a vyvinuté výrobky zůstaly důvěrné. Zavazujeme se obchodovat takovým způsobem, který bude respektovat naše životní prostředí. Od všech našich dodavatelů očekáváme, že budou vystupovat zodpovědně s ohledem na ochranu a zachování životního prostředí, a budou realizovat řádné ekologické kontroly a dodržovat národní a místní předpisy. Bereme v úvahu etnické a náboženské víry lidí v zemích, ve kterých naše společnost obchoduje. Zaručujeme, že dodržujeme místní a národní předpisy týkající se požadavků na zdraví a bezpečnost na pracovišti, minimální mzdy a délku pracovní doby. Dále pak očekáváme od našich dodavatelů, že pracují eticky s ohledem na mladé a bezbranné lidi, kteří jsou součástí jejich pracovní síly. Naše společnost má zájem na prospěchu dětí a je zakládajícím členem Světové nadace pro dětství. Neprovádíme testy našich výrobků nebo přísad na zvířatech a nepoužíváme žádné přísady pocházející z mrtvých zvířat nebo které byly získávány ze zvířat, přičemž by jim byla způsobena újma. Provádíme bezpečné a efektivní testování pod dohledem kvalifikovaného lékařského personálu na plnoletých a zdravých dobrovolnících (starší 18 let)

50

Sledujeme místní a mezinárodní předpisy a zajišťujeme, abychom dodávali našim zákazníkům bezpečné a účinné produkty, které odpovídají daným zákonům57“ Tento etický kodex je oproti předcházejícím stručnější a srozumitelnější. Ale více než etický kodex mi spíše připomíná firemní kulturu, jelikož není konstruován tak, aby pomohl zaměstnanci při náročném rozhodování. Myslím si, že je v jisté míře zapamatovatelný. Moje známka pro tento kodex zní „dobrý“. Kodex je krátký, přehledný a srozumitelný. Ovšem veliký nedostatek je, že více připomíná návrh firemní kultury než etický kodex. 2.5.4. Etický kodex firmy – ČD Cargo „Účelem Etického kodexu je podporovat žádoucí standardy našeho chování a informovat veřejnost o chování, jež je oprávněna od nás očekávat. Základními hodnotami, které má každý z nás dodržovat a vytvářet tak základ pro vybudování a udržení důvěry veřejnosti, jsou zákonnost, kvalita a efektivnost práce, dodržování nestrannosti a rovného přístupu, neovlivnitelnost, neúplatnost a poctivost. Dobré jméno společnosti Vystupuje-li kdokoli z nás v situaci, v níž může být důvodně pokládán za zástupce ČD Cargo, měl by zpravidla vyjadřovat jen stanoviska ČD Cargo a nikoli své vlastní postoje. Profesionální jednání se zákazníky a dodavateli Chceme být nejúspěšnější, ale nikdy ne na úkor platných zákonů a etických zásad. Vzájemný respekt Je zcela neslučitelné s etickým chováním vystavit vašeho kolegu či kolegyni obtěžování, diskriminaci nebo nespravedlivému jednání z takových důvodů, jako je jeho rasa, barva pleti, národnostní původ, věk, pohlaví, status válečného veterána, sexuální orientace, zdravotní postižení. Osobní chování Nezneužívejte zdroje ČD Cargo, duševní vlastnictví, čas a vybavení (včetně kancelářského zařízení, elektronické pošty a počítačových aplikací).

57

ORIFLAME.COM. Etický kodex Oriflame . Dostupné na internetu: http://cz.oriflame.com/aboutoriflame/show.jhtml?tag=kodex

51

Finanční výkaznictví a účetní zásady Musíte usilovat o to, aby vykazování finančních výsledků ČD Cargo bylo přesné, efektivní a poctivé. Ochrana životního prostředí a BOZP Je třeba používat bezpečné pracovní postupy a osobní ochranné pomůcky. Soukromí Společnost ČD Cargo má právo prohlížet a přezkoumávat veškeré prostory a zařízení v majetku společnosti, aby zjistila, zda nedochází k porušování podnikových pravidel nebo platných právních předpisů. Počítačové systémy a informační technologie Společnost poskytuje zaměstnancům počítače a jiné druhy informační a komunikační technologie, které vám mají pomáhat ve vaší práci. Tato zařízení je nutno používat způsobem, který je v souladu s hodnotami a etickými obchodními postupy společnosti. Majetek společnosti ČD Cargo se snaží poskytnout zaměstnancům pro výkon práce bezpečná pracoviště, bezpečná zařízení a nejnovější technologii. Zabezpečení Máte přístup pouze k těm souborům nebo programům, ať již elektronickým nebo v tištěné podobě, pro které máte přístupová povolení. Zachování důvěrnosti Nekopírujte, nepřivlastňujte si a nearchivujte žádné vlastnické nebo důvěrné informace společnosti ČD Cargo pro svou osobní potřebu. 58“ Tento kodex se mně osobně líbí. Jeho součástí je ještě „Pomocník pro etické rozhodování“. Kodex je napsán přehledně, stručně a účelně. Je skutečně napsán pro zaměstnance, takže

58

CD.CZ. Etický kodex zaměstnance. Dostupné na internetu: http://www.cd.cz/assets/cd-cargo/profilspolecnosti/eticky-kodex/eticky-kodex-zamestnance-ccd-cargo.pdf

52

je jasné, co je dovoleno, co je vhodné a co je již za hranicí slušného chování. Zaměstnanci prakticky mají vytvořeny vhodné podmínky pro aplikaci kodexu v praxi. Mé osobní hodnocení tohoto kodexu je „výborný“. Je srozumitelný, vymahatelný a zapamatovatelný.

2.5.5. Analýza komparace etických kodexů Vybral jsem čtyři firmy, každou z jiného oboru. Chtěl jsem tím ukázat, že etický kodex je ve všech oborech velmi podobný a že může přinést přínos jak malým firmám, tak i firmám velkým. Firmy jsem vybíral také podle toho, jak měly stanovený a sepsaný etický kodex. Vždy mne muselo něco zaujmout, buď povedená část, nebo část naopak odrazující. Dle mého srovnání by zvítězila firma ČD Cargo. Toto zjištění pro mne bylo překvapující, jelikož od Českých drah jsem neočekával takto profesionálně propracovaný a zároveň stručný kodex. Ve firmě OKD používají obtížně aplikovatelný kodex. Toto zjištění pro mne bylo zklamání, jelikož jsem od Ostravsko-karvinských dolů očekával lepší zpracování. Mnoho nepřehledných bodů, které si nikdo nikdy nemůže zapamatovat, znemožňují praktickou aplikaci tohoto kodexu v praxi. Například jsou v tomto kodexu body A až H a každý má minimálně pět až šest bodů. Také není vhodné do etického kodexu psát, že se firma zavazuje platit mzdy. V průměru se držely firmy: stavebniny Spurný a Oriflame. U firmy Oriflame mne spíše zklamalo, že jejich etický kodex je více pojat jako firemní kultura než jako etický kodex.

53

3 Návrhová část Pro zlepšení situace v podnicích by dle mého názoru bylo vhodné zavést jednotný etický kodex ve všech restauracích nebo alespoň v jejich podstatné části. Tento kodex by pak jistě přispěl ke zlepšení stávající situace ohledně etického chování v restauracích. Také by měli být eticky se chovající podnikatelé mediálně podporováni. Webové stránky, kde by byl seznam a popřípadě i nabídka těchto podnikatelů, by mohly napomoci. Věřím, že takovýto nápad by mohl pomoci zlepšit etickou situaci v českém pohostinství. V dnešní době se zdá, že jsou peníze na prvním místě a správné chování pokulhává až někde v pozadí. Osobně bych tenhle trend rád změnil a přál bych si, aby na prvním místě bylo slušné chování mezi restauratérem a zákazníky. Také vztahy mezi restauratérem a dodavateli by neměli být rivalitní ale kooperující. Je potřeba, mimo jiné, zlepšit vztahy mezi restauratérem a zaměstnanci. Podpora, která vychází z mého výzkumu, může velmi napomoci tomu, aby se lidé opět rádi vraceli do restaurací a zde si vychutnávali příjemné jídlo a atmosféru.

3.1. Návrh etického kodexu pro mikropodniky a malé podniky do 15 zaměstnanců Zde v této části si dovolím napsat svůj vlastní návrh etického kodexu, o kterém si myslím, že by mohl napomoci slušnějšímu chování. A to ze strany zaměstnanců vůči hostům, také ze strany zaměstnavatele vůči zaměstnancům. Věřím, že tento kodex restaurace přijmou za vlastní a budou ho využívat. 3.1.1.

Návrh etického kodexu: část pro zaměstnance restaurací

Hlavním úkolem zaměstnanců restaurace je uspokojit zákazníka, proto je důležité, aby číšníci a servírky byli na zákazníky milí a usmívali se. Zvlášť důležité je, aby host měl pocit, že je pro vás výjimečný. Stejné zásady platí ovšem i pro personál kuchyně. Není sice v přímém kontaktu s hostem, ale jeho práce může rozhodovat o tom, zda podnik získá věrného zákazníka, nebo o něj naopak přijde. Proto je velmi důležité dělat všechnu práci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Vařit s láskou. Zde je osm otázek, na které je možno odpovědět ANO či NE. Tyto otázky jsou lehko zapamatovatelné a mají napomoci při etickém rozhodování. 1) Choval/a by ses takto ve svém vlastním podniku? 2) Vadilo by ti, kdyby se někdo dozvěděl o tom, co děláš? 3) Myslíš, že tvé chování poškodí dobré jméno firmy? 54

4) Chtěl/a bys, aby se k tobě takto chovali jako k zákazníkovi? 5) Myslíš si, že to co děláš, je správné? 6) Stydíš se za to, co děláš? 7) Můžeš to udělat nějak lépe? 8) Je to zákonné? 3.1.2. Návrh etického kodexu: část pro majitele restaurací Majitele by měl zajímat především zisk restaurace. Ovšem zisk se těžko udělá bez zákazníků. Zákazníci vždy půjdou tam, kde bude příjemné prostředí, kde se je nesnaží okrást a také, kde je dobré jídlo. Dobře motivovaný zaměstnanec bude mít vyšší výkonnost než ten, který je demotivovaný. Zkuste na své zaměstnance být příjemní, pokuste se jim vyjít vstříc (v rámci možností samozřejmě). Dejte jim najevo, že jejich práce je pro vás důležitá a uvidíte, že se vám rádi odmění. Zde je osm otázek, na které je možno odpovědět ANO či NE. Tyto otázky jsou lehko zapamatovatelné a mají napomoci při etickém rozhodování. 1) Vadilo by ti, kdyby se tvůj nadřízený choval takto? 2) Myslíš si, že to děláš správně? 3) Vadilo by ti, kdyby se někdo dozvěděl o tom, co děláš? 4) Musíš mít vždy pravdu? 5) Přijde ti to vhodné? 6) Chtěl/a bys, aby se k tobě takto chovali jako k zákazníkovi? 7) Je to zákonné? Toto jsou mé návrhy etického kodexu pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Snažil jsem se tento kodex udělat jednoduše. Z praxe sám vím, že sáhodlouhé a obsáhlé texty mohou být sice užitečné, ale jsou obtížně zapamatovatelné. Šlo mi především o to, aby můj etický kodex byl snadno zapamatovatelný. Tím se stane lehce aplikovatelný v jakékoliv situaci. Samozřejmě, že tento kodex není všemocný a neudělá zázraky. Věřím tomu, že by mohl napomoci ke zlepšení stávající etické situace v českém pohostinství. Při zpracování návrhu etického kodexu jsem se do značné míry inspiroval etickým kodexem firmy PAPIRIUS, který lze nalézt v této práci v kapitole Etický kodex. Z tohoto kodexu jsem čerpal především proto, že ho považuji za velmi zdařilý.

55

3.2. Etický kodex jako součást organizační struktury Organizační struktura je kostrou řízení podniku. Etický kodex by měl být pevnou součástí organizační struktury. Měl by být snadno dohledatelný, nebo umístěn na nějakém viditelném místě. Zaměstnanec by měl při nástupu do práce podepsat, že všechny části etického kodexu pochopil. V zemích anglosaské kultury je obvyklé, že zaměstnanec podepisuje pochopení etického kodexu při podpisu pracovní smlouvy. Ve střední Evropě bývá většinou etický kodex nezávazný.

Z tohoto důvodu je ovšem problém

s vymahatelností. Doktor Merhaut je toho názoru, že kodex je nejúčinnější, pokud je zařazen do pracovní smlouvy59. Díky zařazení do pracovní smlouvy je pak možné postihovat přestupky vůči etickému chování. Etický kodex je užitečný nástroj pro firmu. Pomáhá zaměstnancům s rozhodováním při eticky náročných otázkách. Také je to jedna z možností jak chránit dobrou pověst firmy. Etický kodex jako součást vnitřních norem by měl být pro každého pracovníka závazný. Jeho nedodržování by mělo být posuzováno jako porušení pracovní kázně se všemi vyplývajícími důsledky60.

59

MERHAUT, M. Etika jako součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu. Praha : Wolters Kluwer, 2013 60 MESTOCHRAST.CZ. Etický kodex. Dostupné na Internetu: http://www.mestochrast.cz/eticky-kodex/d1504/p1=1044

56

Závěr Ve své práci jsem se zabýval etickým chováním restauratérů a jejich zaměstnanců v restauracích. Zajímalo mne především, jestli v dnešní uspěchané době zbylo ještě místo pro etiku a slušné chování. Jedním z mých cílů bylo zjistit skutečný stav etiky ve firmách a na základě tohoto šetření poté sestavit návrh etického kodexu. Tento cíl jsem dokázal naplnit. Za pomoci studia etických kodexů různých firem z rozdílných odvětví jsem sestavil vlastní návrh etického kodexu, který by mohl v praxi fungovat. Snažil jsem se návrh kodexu vytvořit tak, aby byl jednoduchý, snadno použitelný a lehce zapamatovatelný. Je samozřejmé, že nepostihuje každou konkrétní situaci. Etický kodex má především obsahovat myšlenku, která donutí uživatele se zamyslet nad svým chováním. Věřím, že můj návrh etického kodexu může napomoci zlepšení etického chování v českých restauracích. Můj vlastní výzkum a průzkum probíhal na pražském Andělu. Zkoumal jsem jednotlivé restaurace a řešil etickou situaci v dané restauraci. Výzkum jsem prováděl pomocí anketních lístků, protože to bylo pro mé účely nejlepší řešení. Respondenty jsem vybíral na základě těchto kritérií: malá firma do patnácti zaměstnanců, ve výše uvedené oblasti, stálý jídelní lístek. Celkem třiadvacet zaměstnanců vyplnilo dotazníky. Většinou mi potvrdili, že mluví za všechny zaměstnance restaurace. Dotazníky pro restauratéry vyplnilo celkem třiadvacet majitelů. S těmi bylo jednání náročnější, jelikož neměli moc času a s některými jsem si musel domlouvat termín schůzky i dvakrát až třikrát. V úvodu jsem si zadal dvě hypotézy a to „ Zaměstnanci se chovají neeticky k zákazníkům“ a „Zaměstnavatelé se chovají eticky k zaměstnancům“. První hypotézu jsem vyvrátil, jelikož z mého průzkumu vyplynulo, že většina zaměstnanců se chová eticky. Druhou hypotézu jsem potvrdil, protože podle mého průzkumu se většina restauratérů chová eticky ke svým zaměstnancům. Věřím, že etické chování se bude šířit dál nejen v gastronomickém oboru, ale i celkově. Doufám, že lidé k sobě budou milejší a slušnější, než je tomu dnes. Nesmíme zapomínat,

57

že především slušné chování, úcta a morálka pomohly generacím před námi žít spokojený život. Dopřejme příjemný svět i my všem okolo nás.

58

Literatura [1] ATTL, P.; POLÍVKOVÁ, A.; STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha : Praha 2012

[2] BEDRNOVÁ, E. Psychologie podnikání. Praha : Management Press, 1994 [3] DYTRT, Z. a kol. Manažerská etika v otázkách a odpovědích. Praha : Computer Press [4] HAIDT, J. Morálka lidské mysli. Praha : dybbuk, 2013 [5] MERHAUT, M. Etika jako součást společenské odpovědnosti firem hotelového průmyslu. Praha : Wolters Kluwer, 2013

[6] MERHAUT, M. Vlivy ekonomické krize na změnu chování managementu hotelových a gastronomických zařízení. Praha : Wolters Kluwer, 2013

[7] ROLNÝ I. Podnikatelská etika. Přednášky LS 2006/07. Brno, 2006 [8] SMITH, A. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha : Liberální institut, 2001 [9] ŠMAJS, J.; BINKA, B.; ROLNÝ, I. Etika, ekonomika, příroda. Praha : Grada, 2012 [10] ŠRONĚK, I. Etika podnikání s přihlédnutím k hotelnictví, cestovnímu ruchu a lázeňství. Praha : Praha, 2004

[11] TROJAN, J. Etické vztahy v ekonomice. Praha : OIKOYMENH, 2012 [12] UHRYNOVÁ, I. Autentičnost přístupu firem k podnikatelské etice a společenské odpovědnosti. [ Bakalářská práce.] Praha : VŠE, 2007

[13] VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. Praha : Wolters Kluwer 2009

Internetové zdroje [1] AVONET.CZ. Platón. Dostupné na internetu: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1908 [2] AVONET.CZ. Sofisté. Dostupné na internetu: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938 [3] AVONET.CZ. Sofisté. Dostupné na internetu: http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938 [4] BUSINESSINFO.CZ. Malé a střední podnikání . Dostupné na internetu: http://www.businessinfo.cz/cs/dotace-a-financovani/male-a-stredni-podnikani.html

[5] BUSINESSINFO.CZ. Vymezení drobného, malého a středního podnikatele a postupů pro zařazování podnikatelů do jednotlivých kategorií . Dostupné na internetu: http://www.businessinfo.cz/files/archiv/dokumenty/Definice-MSP-010509.pdf

[6] CANIK.CZ. Etický kodex, který bych si za rámeček nedal. Dostupné na internetu: http://www.canik.cz/2007/10/24/eticky-kodex-ktery-bych-si-za-ramecek-nedal/

59

[7] CANIK.CZ. Etický kodex, pod který bych se v klidu a rád podepsal. Dostupné na internetu: http://www.canik.cz/2007/10/25/eticky-kodex-pod-ktery-bych-se-v-klidu-a-rad-podepsal//

[8] CANIK.CZ. Etický kodex společnosti Enron, protimluv nebo hořká komedie. Dostupné na internetu: http://www.canik.cz/2007/11/24/eticky-kodex-spolecnosti-enron-protimluv-nebo-horka-komedie/

[9] CD.CZ. Etický kodex zaměstnance. Dostupné na internetu: http://www.cd.cz/assets/cd-cargo/profilspolecnosti/eticky-kodex/eticky-kodex-zamestnance-ccd-cargo.pdf

[10] CITATY.NET. Aristoteles. Dostupné na internetu: http://citaty.net/autori/aristoteles-ze-stageiry/ [11] CITATY.NET. Platón. Dostupné na internetu: http://citaty.net/autori/platon/ [12] CNB.CZ. Dopady finanční krize na podnikání v ČR. Dostupné na internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupen i_projevy/download/rezabek_20090317_caki.pdf

[13] CZSO.CZ. Krize: kdo z ní vyšel nejlépe?. Dostupné na internetu: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/krize:_kdo_z_ni_vysel_nejlepe

[14] CZSO.CZ. Malé a střední podniky. Dostupné na internetu: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta090307.doc

[15] EUROPA.EU. Definice mikropodniků, malých a středních podniků. Dostupné na internetu: http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/business_environment/n26026_cs.htm

[16] EVROPA2045.CZ. Ekonomická krize. Dostupné na internetu: http://www.evropa2045.cz/hra/napoveda.php?kategorie=8&tema=172

[17] I15.CZ. Tomáš Akvinský. Dostupné na internetu: http://www.i15.cz/tomas-akvinsky/ [18] INVESTOPEDIA.COM. Code of ethics. Dostupné na internetu: http://www.investopedia.com/terms/c/code-of-ethics.asp

[19] INVESTORWORDS.COM. Economic benefit. Dostupné na internetu: http://www.investorwords.com/16380/economic_benefit.html

[120] IPODNIKATEL.CZ. Etika v podnikání – má ještě vůbec své místo pod sluncem. Dostupné na internetu: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/etika-v-podnikani-ma-jeste-vubec-sve-misto-podsluncem.html

[21] IPODNIKATEL.CZ. Firemní kultura. Dostupné na internetu: http://www.ipodnikatel.cz/Personalnimanagement/firemni-kultura.html

[22] IPODNIKATEL.CZ. Malé a střední podnikání v ČR a jeho role ve společnosti. Dostupné na internetu: http://www.ipodnikatel.cz/O-podnikani-obecne/role-maleho-a-stredniho-podnikani-ve-spolecnosti.html

[23] KOMORA.CZ. Tuzemské firmy cítí dopad finanční krize a tratí na ní miliony korun. Dostupné na internetu: http://www.komora.cz/hlavni-zpravy/tuzemske-firmy-citi-dopad-financni-krize-a-trati-na-nimiliony-korun.aspx

60

[24] LIDOVKY. CZ. Počet sebevražd v Řecku prudce stoupl, může za to ekonomická krize. Dostupné na internetu: http://www.lidovky.cz/pocet-sebevrazd-v-recku-prudce-vzrostl-muze-za-to-ekonomicka-krize-1fa/zpravy-svet.aspx?c=A130911_110227_ln_zahranici_msl

[25] MESTOCHRAST.CZ. Etický kodex. Dostupné na Internetu: http://www.mestochrast.cz/eticky-kodex/d1504/p1=1044

[26] MSMT.CZ. Jsou větší investice do výzkumu cestou z ekonomické krize v Evropě. Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/jsou-vetsi-investice-do-vyzkumu-cestou-z-ekonomicke-krize-v

[27] OKD.CZ. Etický kodex. Dostupné na internetu: http://www.okd.cz/cs/o-nas/profil-spolecnosti/etickykodex-okd

[28] ORIFLAME.COM. Etický kodex Oriflame . Dostupné na internetu: http://cz.oriflame.com/aboutoriflame/show.jhtml?tag=kodex

[29] PODNIKATOR.CZ. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020. Dostupné na internetu: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/koncepce-politiky-msp-2014-2020-27913.html

[30] PODNIKATOR.CZ. Podnikání obecně. Dostupné na internetu: http://www.podnikator.cz/zacatekpodnikani/podnikani-obecne/n:16200

[31] PODNIKATOR.CZ. Specifika a výhody a nevýhody malých, středních a velkých podniků . Dostupné na internetu: http://www.podnikator.cz/zacatek-podnikani/podnikani-obecne/n:16200

[32] SAGIT.CZ. Podnik. Dostupné na internetu: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&refresh=yes&levelid=ob_204.htm

[33] SAGIT.CZ. Podnikatel. Dostupné na internetu: http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=ob_207.htm

[34] SKODA-AUTO.CZ. Firemní kultura. Dostupné na internetu: http://new.skoda-auto.com/kariera/skodajako-zamestnavatel/Firemni-kultura

[35] STAVEBNINY-SPURNY.CZ. Etický kodex. Dostupné na internetu: http://www.stavebninyspurny.cz/17116/eticky-kodex-firmy/

[36] STREAM.CZ. Peklo na talíři – číšník versus host. Dostupné na internetu: http://www.stream.cz/peklonataliri/674995-cisnik-versus-host

[37] ULOZ.TO. Etika 20. Století. Dostupné na internetu: http://www.uloz.to/xzakjqb/etika-20-stoleti-4ledna-2012-pdf

61

Přílohy Příloha 1

Dotazníkové šetření – otázky pro zaměstnance

Příloha 2

Dotazníkové šetření – otázky pro restauratéry

62

Příloha 1 – Dotazníkové šetření - Otázky pro zaměstnance Dobrý den, jmenuji se Tomáš Kilinger a v současné době pracuji na bakalářské práci s tématem Etické chování malých firem v době krize, prosím Vás pouze o vyplnění krátkého dotazníku, jenž Vám nezabere více jak 5 minut. Dotazník je 100% anonymní. Děkuji za vaši ochotu  1) Projevila se ekonomická krize na chování vašeho zaměstnavatele? ANO/NE 2) Setkal/a jste se s chováním popsaným v bodu 3 chováním ve vaší firmě? ANO/NE 3) V případě, že ano došlo k projevům? a)zpoždění výplaty

b)zmenšení výplaty c)pracovní přetížení

4) Udělal/a jste někdy v zaměstnání některý z těchto prohřešků? a) Okrádání zákazníků při zúčtování b) Záměrné zmenšování porcí či nápojů (točení pod míru) c) Prodej zboží, jemuž už prošel limit spotřeby d) Simulace ztrát (ukradení zboží ale zapsání, že bylo rozbito) 5) Pokud jste něco z toho udělal/a , litoval/a jste tohoto chování?

ANO/NE

6)Myslíte si, že byznys a etika jdou dohromady?

ANO/NE

7) Znáte někoho, kdo obhajuje své neetické chování ekonomickou krizí?

ANO/NE

8)Je ve vaší firmě zaveden etický kodex?

ANO/NE

9)Pokud ano, řídíte se jím?

ANO/NE

10) Který z těchto prohřešků vám připadá z etického pohledu nejhorší? a)Čepování pod míru či zmenšovaní míry nealkoholických nápojů b)zavádějící informace v menu c)podávání menších porcí, než je proklamováno v jídelním lístku d)připisování položek na účet

63

Příloha 2 – Dotazníkové šetření - Otázky pro restauratéry Dobrý den, jmenuji se Tomáš Kilinger a v současné době pracuji na bakalářské práci s tématem Etické chování malých firem v době krize, prosím Vás pouze o vyplnění krátkého dotazníku, jenž Vám nezabere více jak 5 minut. Dotazník je 100% anonymní. Děkuji za vaši ochotu  1) Projevila se na vašem podnikání ekonomická krize poklesem tržeb? ANO/NE 2) Setkal/a jste se s nekorektním chováním v důsledku ekonomické krize u dodavatelů či jiných obchodních partnerů, kteří se snažili snížit náklady za cenu překročení legislativy? ANO/NE 3) Změnil se Váš pohled na etické chování v průběhu ekonomické krize?

ANO/NE

4) Vyplatilo se Vám etické chování z ekonomického hlediska? ANO/NE 5)Myslíte si, že byznys a etika jdou dohromady?

ANO/NE

6)Máte ve firmě zaveden etický kodex? ANO/NE 7) Myslíte si, že etický kodex je při řízení podniku užitečný nástroj?

ANO/NE

8) Postihujete své zaměstnance za chování překračující meze slušné chování?

ANO/NE

9) V případě, že ano jak je postihujete? a) srážky ze mzdy b) slovní důtka c)písemná důtka d) Výpověď z pracovního poměru 10) Udělal/a jste některý z těchto prohřešků ve vašem podnikání? a)Neplacení závazků zavčas b)Nepravdivé informace v menu c)Nepravdivé informace zaměstnancům d)Snižování nákladů za cenu překročení legislativy e)Nedodržování standardů

64