ZADÁVACÍ A VÝBĚROVÉ PROCESY V EU A ČR

ZADÁVACÍ A VÝBĚROVÉ PROCESY V EU A ČR

Aktivita je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. CZ.1.07/1.3.49/02.0008 Zdeněk Lohniský PaedDr. Jaromír Němec

OBSAH 

Anotace ........................................................................................................................................... 5



Slovníček základních pojmů opory .................................................................................................. 7



Časová dotace jednotlivých kapitol ................................................................................................. 9



Úvod .............................................................................................................................................. 10

1 POLITIKA HOSPODAŘENÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST EU .................................................................... 11 

1.1 Hospodářská a sociální soudržnost – základ pro výběrové procesy ....................................... 11



1.2 Historie ................................................................................................................................... 12



1.3 Novinky v programovém období ............................................................................................ 14

2 ZADÁVACÍ A VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ ......................................................................................................... 15 

2.1 Zadavatel výběrového řízení .................................................................................................. 15



2.2 Zásady výběrového řízení ........................................................................................................ 16



2.3 Zásady „3E“.............................................................................................................................. 18

 2.4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení Směrnice 2004/18/ES (Text s významem pro EHP) .............................. 21 3 VEŘEJNÉ ZAKÁZKY .............................................................................................................................. 26 

3.1 Určení veřejné zakázky ............................................................................................................ 26



3.2 Druhy výběrových řízení .......................................................................................................... 30



3.3 Zadávací dokumentace ............................................................................................................ 34



3.4 Požadavky na klasifikaci .......................................................................................................... 35



3.5 Možné zvláštní postupy ve výběrovém řízení ......................................................................... 37

4 ZÁKLADNÍ PRINCIPY STRUKTURÁLNÍ POLITIKY 2014 – 2020 .............................................................. 45 

4.1 Cíle pro 2014 - 2020 ................................................................................................................ 45

2

5 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU V ČR .......................................................................................................... 47 

5.1 Principy regionální politiky ...................................................................................................... 47



5.2 Programové dokumenty v České republice............................................................................. 48

6 LEGISLATIVNÍ RÁMEC ........................................................................................................................ 52 

6.1 Metoda logického rámce ......................................................................................................... 52



6.2 Možnosti vytvoření logického rámce ...................................................................................... 53

7 STUDIE PROVEDITELNOSTI A ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ .......................................................... 58 

7.1 Studie proveditelnosti vs. Analýza nákladů a přínosů ............................................................. 58



7.2 Studie proveditelnosti ............................................................................................................. 59



7.3 Analýza nákladů a výnosů (CBA) ............................................................................................. 71

8 PŘÍKLAD DOBRÉ A ŠPATNÉ PRAXE ...................................................................................................... 79 

8.1 Příklad dobré praxe ................................................................................................................. 79



8.2 Příklad špatné praxe ................................................................................................................ 81

9 JUDIKATURA ...................................................................................................................................... 83 

9.1 Definice státu jako veřejného zadavatele I. ........................................................................... 83



9.2 Definice státu jako veřejného zadavatele II. ........................................................................... 84



9.3 Veřejný zadavatel, kterým bylo město Bechyně, zadával zakázku, i když finanční prostředky na realizaci zakázky nepocházely z jeho rozpočtu .................................................................. 84



9.4 Financování právnické osoby, konkrétně financování vysoké školy ....................................... 85



9.5 Financování dotovaného zadavatele ....................................................................................... 86



9.6 Zásada transparentnosti – nejasná kritéria trvalé udržitelnosti (teplých nápojů) a společensky odpovědného jednání podniků ................................................................................................ 86



9.7 Diskriminační technické podmínky – kompatibilita se stávajícím informačním systémem .... 88



9.8 Umělé rozdělení zakázky – jedna investiční akce .................................................................... 88



9.9 Zadávací řízení veřejné povahy ............................................................................................... 89



9.10 Porušení zákona v okamžiku uzavření smlouvy bez vypsané veřejné zakázky ..................... 90

3



9.11 Obcházení zákona a charakter veřejné zakázky .................................................................... 90



9.12 Navýšení ceny, poté co se stal dodavatel plátcem DPH, aniž by tato situace byla jakkoli řešena v rámci původní smlouvy ........................................................................................... 91



9.13 Výběr losem ........................................................................................................................... 92



9.14 Doručení žádosti o účast, kritérium stanovující omezený počet zájemců ............................ 92



9.15 Okruh zájemců o výběrové řízení .......................................................................................... 93



9.16 Absence kritérií, omezení počtu zájemců (neovlivní pořadí úspěšnosti přijatých nabídek) . 93



Korespondenční úkoly ................................................................................................................... 95



Závěrečný test ............................................................................................................................... 96



Použité zkratky ............................................................................................................................ 100



Možný výčet legislativy související s tématem ............................................................................ 102



Seznam použité a doporučené literatury .................................................................................... 106

4

Anotace Publikace obsahuje celkem devět kapitol. První kapitola Politika hospodaření a sociální soudržnost EU - se krátce zmiňuje o politice soudržnosti a některých fondech pro společnou politiku hospodaření. Mezi tyto fondy patří Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Dále se v kapitole seznámíme s některými připravovanými novinkami a s historií politiky sociální soudržnosti. V kapitole číslo dvě Zadávací a výběrové řízení - představujeme znalost mechanismů spojených s výběrovým řízením dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v jeho nejnovější novelizaci. Seznamujeme se s pojmy jako je zadavatel výběrového řízení, zásady výběrového řízení a principy výběrového řízení. V kapitole tři Veřejné zakázky - se zabýváme problematikou, jako je určení veřejné zakázky, dělení veřejné zakázky, zadávací dokumentace, zahájení výběrového řízení, obsah nabídek, lhůty, posouzení nabídek atd. Zabýváme se tedy komplexně celým postupem výběrového řízení a jeho rozdělením. Důležitý materiálem je přehledná tabulka, ve které popisujeme přehled vybraných vazeb mezi jednotlivými formuláři, druhy zadávacích řízení a zvláštními postupy ve výběrových řízeních. V kapitole se také zabýváme otevřeným výběrovým řízením v personální oblasti pro EU instituce a zmiňujeme se o jednom důležitém judikátu. V kapitole číslo čtyři Základní principy strukturální politiky 2014 až 2020 - se snažíme připravit CS, tak aby byla schopna již v tomto období plánovat kroky pro nové strukturální období. Seznamujeme CS s jednotlivými cíly pro nové rozpočtové období a s principy, kterými se tyto cíle budou řídit. V kapitole číslo pět Regionální politika EU v ČR - ukazujeme budoucí programové období prostřednictvím vysvětlení programových dokumentů a na náčrtu nových schválených programů. V kapitole číslo šest Legislativní rámec - seznamuje CS s metodou logického rámce a s jeho vytvářením. Graficky znázorňujeme tvorbu tohoto rámce, popis projektu, objektivně měřitelné ukazatele, prostředky ověření, předpoklady a rizika. Dále se zabýváme čtením logického rámce a jeho minimálním obsahem. V kapitole číslo sedm Studie proveditelnosti a analýza nákladů a přínosů - se zabýváme základním vysvětlením studie proveditelnosti a analýzou nákladů a přínosů. Vysvětlujeme jak se tyto studie a analýzy od sebe významně odlišují, ale zároveň na sebe svým způsobem navazují. Seznamujeme se se základními okruhy studie proveditelnosti a některými 5

základními výpočty. U analýzy nákladů a výnosů specifikujeme základní pojmy, základní výpočty a celkový rámec této analýzy. V kapitole číslo osm Příklady dobré praxe - předkládáme dva příklady vyhlášení a zadání výběrového řízení. V jednom příkladu ukazujeme celkový kvalitní proces výběrového řízení pro nadlimitní výběrové řízení a v druhém příkladě jsme se rozhodli ukázat i odvrácenou stranu, tedy příklad kdy, výběrové řízení může být v průběhu špatně řízeno a může končit až trestním oznámením. V kapitole číslo devět Judikatura - jsou popsány různé příklady judikatury, které se vztahují k výše uvedeným kapitolám. Jedná se vždy o specifický příklad doplněný o příslušný zákon a další nastíněnou judikaturou s podrobněji rozepsaným příkladem a rozhodnutím příslušného úřadu.

6

Slovníček základních pojmů opory Čistá současná hodnota – tvoří současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů). Diskontní sazba – určuje, jaký by byl výnos alternativní investice k investici, kterou posuzujeme ze stejného rizika. Doba návratnosti – počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici. Doba návratnosti z diskontovaných toků - počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované diskontované operační cash flow počínající zápornými hodnotami (investice) dostalo na nulu a začínalo vytvářet výnos. Doba návratnosti z nominálních toků – počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované čisté operační cash flow počínající zápornými hodnotami (investice) dostalo za nulu a začínalo vytvářet výnos. EFRR – Evropský fond pro regionální rozvoj. ENRF – Evropský námořní a rybářský fond. ESF – Evropský sociální fond. ESIF – Evropský strukturální a investiční fond. EZFRV – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Finanční plán projektu – příjmy a výdaje projektu, správa majetkových aktiv a pasiv a cash flow projektů. FS – Fond soudržnosti. Index rentability – podíl čisté současné hodnoty projektu na investičních výdajích. Lhůty v zadávacím řízení platné pro veřejného zadavatele – veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem, stanoveny s ohledem na samotný předmět výběrového řízení. Obsah nabídek – identifikační údaje uchazeče, návrh smlouvy a dokumenty požadovány zadavatelem. Otevírání obálek – pro otevírání obálek, musí být ustanovena nejméně tříčlenná komise. 7

Oznámení o výsledku výběrového řízení – veřejný zadavatel je povinen nejpozději do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení. Podání nabídky – dodavatel může podat jen jednu nabídku. Posouzení nabídek - posouzení z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků, které zadavatel uvedl v zadávacích podmínkách. Požadavky na klasifikaci – dodavatel musí splnit: základní, profesní a technické kvalifikační podmínky a předpoklady stanovené v § 53, 54, 56ákona o veřejných zakázkách a předloží čestné prohlášení. Současná hodnota – součet všech budoucích cash flow, plynoucích z investice, které se převedou na současnou hodnotu, což znamená diskontování budoucích toků. Uzavření smlouvy – zadavatel uzavře smlouvu s takovým uchazečem, který podal nabídku, která byla vybrána jako nejvhodnější. Vnitřní výnosové procento – výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota toků plynoucích z investice rovna nule. Výběr nejvhodnější nabídky – zadavatel rozhodne o samotném výběru nejvhodnější nabídky, dle kritérií ekonomicky nejvýhodnější nabídky a nabídky s nejnižší nabídkovou cenou. Zadávací dokumentace – soubor všech dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek stanovených zadavatelem, nezbytné pro zpracování nabídky. Zadavatel výběrového řízení – veřejný, dotovaný a sektorový. Zásady „3E“ – hospodárnost, účelnost, efektivnost. Každý zadavatel by měl nakládat se svěřenými finančními prostředky ekonomicky a smysluplně. Zásady výběrového řízení – musí se dodržovat transparentnost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.

8

Časová dotace jednotlivých kapitol

Kapitola č. 1 – Politika hospodaření a sociální soudržnost EU / 2 hodiny. Kapitola č. 2 – Zadávací a výběrové řízení / 5 hodiny. Kapitola č. 3 – Veřejné zakázky / 9 hodin. Kapitola č. 4 – Základní principy strukturální politiky 2014 -2020 / 1 hodina. Kapitola č. 5 – Regionální politika EU v ČR / 2 hodiny. Kapitola č. 6 – Legislativní rámec / 3 hodiny. Kapitola č. 7 – Studie proveditelnosti a analýza nákladů a přínosů / 9 hodin. Kapitola č. 8 – Příklad dobré a špatné praxe / 2 hodiny. Kapitola č. 9 – Judikatura / 5 hodin.

9

Úvod

Zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol v oblasti řízení pomocí implementace firemních metod a příkladů dobré praxe je zohledněno v dalším výstupu projektu, který nese název Zadávací a výběrové procesy EU a ČR. Zadávací a výběrové procesy EU a ČR jsou logickým doplněním vzdělávacích materiálů, které umožní získat nové kompetence u CS. Toto rozšíření bylo provedeno na základě požadavku CS, kdy zástupci CS upozornili na potřebu rozšíření koncepce v projektu o tato témata. Tato skutečnost byla v projektu široce diskutována, a to hlavně v rámci připomínkování jednotlivých materiálů. Experti projektu a zástupci cílové skupiny doporučili tato témata mezi, které patří: politika, hospodaření a sociální soudržnost EU, zadávací a výběrové řízení, veřejné zakázky, základní principy strukturální politiky 2014 - 2020, regionální politiky EU v ČR, legislativní rámec, studie proveditelnosti a analýza nákladů a přínosů, příklady dobré a špatné praxe a judikaturu týkající se problémů, k zařazení mezi nové kompetence pro řídící pracovníky škol. Tyto nové kompetence by měly v budoucnu zajistit lepší a méně problémové čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Rozsah zpracování a tematického zaměření byl u CS zjištěn členy realizačního týmu během dlouhodobé práce s cílovou skupinou např. dotazníkovým průzkumem, individuálními pohovory atd. Toto rozšíření bylo schváleno zprostředkujícím subjektem.

10

1

POLITIKA HOSPODAŘENÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST EU

1.1

Hospodářská a sociální soudržnost – základ pro výběrové procesy

Evropská unie pouze nesdružuje členské státy, ale svoji významnou roli v celém procesu evropské integrace hrají i všechny regiony členských zemí. Jedním z hlavních pilířů Společenství je Politika hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie (HSS). Někdy je také označována jako kohezní či regionální politika. Její hlavní deklarovaný cíl je podpora celkového harmonického rozvoje a zvýšení blahobytu všech regionů, které se nacházejí ve 28 členských státech EU, aby se zabránilo vzniku a dalšímu rozvoji regionálních disparit. Více než třetina rozpočtu Evropské unie je přidělena této politice, jejímž cílem je tedy postupné odstraňování hospodářských, sociálních a územních disparit v rámci EU, diverzifikace venkovských oblastí, které mají postupem času klesající zemědělské odvětví a restrukturalizovat upadající průmyslové odvětví v oblastech, ve kterých hrálo toto odvětví dříve hlavní roli v daném regionu. Politika hospodaření a sociální soudržnosti EU je přitom dále zaměřena na postupné zvyšování konkurenceschopnosti regionů, vytvoření nových pracovních míst a celkovou podporu hospodářského růstu jednotlivých regionů. Regionální politika má velký vliv a hraje zásadní roli na budoucí globální vývoj a změny klimatu, zásoby energií, a to jak negativní, tak v lepším případě i pozitivní. Politika hospodaření a sociální soudržnosti EU se vztahuje na všechny regiony, které se nacházejí na území všech členských států Evropské unie, i když regiony v rámci EU mohou patřit a spadají do různých kategorií (tzv. cílů), především v závislosti na její rozdílnou ekonomickou situaci. V uplynulém programovém období 2007 – 2013 byly stanoveny cíle regionální politiky takto: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. Připravované programové období je opět sedmileté 2014 – 2020 a je v souladu s nadcházejícím rozpočtovým rámcem EU. Pro nadcházející období jsou stanoveny dva cíle a to: Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. V současné době není ještě definována a známa konečná podoba finanční alokace, která bude určena pro Českou republiku pro toto období. Předběžně se dá ale říci, že se bude jednat o cca 20,5 mld. €. S touto částkou bude pracovat fond, který se souhrnně nazývá „Evropský strukturální a investiční fond“, ve zkratce tedy ESIF. V tomto fondu se nachází dva strukturální fondy: Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR/ERDF), dále pak Fond soudržnosti (FS/CF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV/EAFRD) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF/EMFF). Oproti uplynulému zaměření se náplň těchto fondů příliš nemění:

11

 EFRR (Evropský fond pro regionální rozvoj) o cílem je především podpora díky investicím určených malým a středním podnikům, dále investice do vývoje a výzkumu, podporování spolupráce a výměny zkušeností, budování různých infrastruktur určených pro základní služby občanům a podnikatelům (telekomunikace, doprava, energetika, atd.), nebo pro vytváření sítí a zajištění vnitřního potenciálu regionů, finanční nástroje na podporu regionálního a místního rozvoje v rámci spolupráce měst a regionů;  ESF (Evropský sociální fond) o cílem je podpořit kvalitní zaměstnání, pokračovat ve snižování stále vysoké úrovně nezaměstnanosti, podporovat mobilitu pracovních sil a rovnost pohlaví, motivovat k vyšší úrovni vzdělávání, rekvalifikaci a výcviku, podporovat systém celoživotního vzdělávání, podporovat rovné příležitosti a nediskriminaci, zjednodušit sociální začleňování a dále pokračovat v boji s chudobou;  FS (Fond soudržnosti) o je určen a jeho cíle jsou směřovány především do investic k výstavbě, rozvoji a oprav infrastruktury v oblastech životního prostředí, dále pak do dopravní a technické infrastruktury evropského významu a také efektivního využívání energie;  EZFRV (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) o cílem je hlavně podpora konkurenceschopnosti zemědělství, podpora rozumného a udržitelné nakládání se všemi přírodními zdroji a v neposlední řadě pak podpora vyváženého rozvoje venkovských území;  ENRF (Evropský námořní a rybářský fond) o v rámci ČR je zaměřen na podporu akvakultury a podpoření její konkurenceschopnosti, životaschopnosti a bude dále sociálně i environmentálně z dlouhodobého měřítka udržitelná, a tím podpoří rozvoj území.

1.2

Historie

Od Římské smlouvy z roku 1957, je jedním z hlavních úkolů Společenství podporovat tzv. „harmonický rozvoj hospodářských činností“. Potřeba koordinovaného řešení na úrovni Společenství na regionální úrovni a řešení a následné odstranění regionálních disparit byla již řešena a uznána v prvním sdělení zprávy Komise (1964) a následně byla sepsána konkrétním doporučením (1969). Iniciativy a finanční nástroje Společenství existují již od prvopočátku 12

integrace. Evropský sociální fond (ESF) byl založen již v roce 1958, o čtyři roky později vznikl Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) a o rok později tedy v roce 1975 byl založen Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR). Evropská komise zřídila na své úrovni v roce 1968 Generální ředitelství pro regionální rozvoj a díky tomu se 70. léta datují, jako období, kdy vznikla samotná politika hospodářské a sociální soudržnosti EU. V těchto letech vstoupily do Společenství státy s méně rozvinutou ekonomikou nebo státy, ve který byly velké regionální disparity (Irsko, Velká Británie, Dánsko). V roce 1972 byl přijat a schválen dokument, ve kterém byla regionální politika označena jako „zásadní faktor posilující samotné Společenství“. Každé další rozšíření EU (Španělsko, Česká republika, Řecko, Portugalsko, atd.) bylo a je důležitým impulsem pro změny v samotné regionální politice celého Společenství. Legislativní dokument řešící integrovanou regionální politiku, tedy Jednotný evropský akt byl schválen a přijat v roce 1986. Díky němu došlo k rozvoji politiky soudržnosti ve vztahu k jednotnému vnitřnímu trhu v rámci celé EU a byl kladen větší důraz na podporu méně rozvinutých oblastí. Regionální rozvoj se stal jedním z cílů Společenství a byly proto zavedeny základní principy soudržnosti: partnerství (komplementarity), koncentrace, programování a doplňkovosti (adicionality). V červnu roku 1988 zdvojnásobila Evropská rada rozpočet strukturálních fondů (činil cca 68 mld.) a přijala také první regulaci, která byla a ještě dnes je zahrnuta pod politikou soudržnosti. Podepsání Maastrichtské smlouvy 1. listopadu 1993 ovlivnilo a zavedlo nové nástroje regionální politiky (Fond soudržnosti), instituce (Výbor regionů) a principy (solidarita, subsidiarita, nediskriminace, atd.). Po summitu, který se konal v prosinci 1992 v Edinburghu se rozpočet přidělený na fondy opět zvýšil (činil cca 200 mld.) a představoval již třetinu rozpočtu EU. Od března 2000 byla politika hospodářské a sociální soudržnosti EU ovlivňována hlavně díky Lisabonské strategii a nemalý podíl na změnách mělo i připravované rozšíření Evropské unie, ke kterému došlo v květnu 2004 (Česká republika vstoupila do EU). Samotná politika hospodářské a sociální soudržnosti EU prošla za dobu své existence složitým vývojem a zaznamenala celou řadu významných změn. Z politiky, která byla v počátcích zaměřena převážně na podporu těžkého průmyslu a regionů ve kterých toto odvětví upadá a následně na venkovské regiony, které bojují o finanční prostředky, se v průběhu let vyvinula v jednu z nejdůležitějších politik EU. V dnešní době se dá regionální 13

politika shrnout i tak, že se má postarat a měla by Evropě zajistit konkurenceschopnost ve světě a měla by i pomoct čelit všem výzvám 21. století.

1.3

Novinky v programovém období

Pro programové období 2014 – 2020 se objevují některé novinky, ale i nadále je nastaveno pokračování v nastaveném systému využívání všech evropských fondů. Kromě výše zmíněného rozšíření celkového počtu zapojených fondů a nasměrování politiky hospodaření a sociální soudržnosti zemí EU k naplnění cílů, které jsou zmíněny ve strategii EU 2020 a zavedení tzv. Dohody o partnerství, jsou stanoveny následující cíle týkající se např. těchto záležitostí:  snížení celkového počtu cílů na 2 (Evropská územní spolupráce, Investice pro růst a zaměstnanost);  vznik a vyčlenění 3 kategorií regionu podle jejich partnerů a jejich ekonomické výkonnosti;  finanční závislost na rychlosti a hlavně kvalitě čerpání (výkonností rámec);  nastavení systému splnění předběžných podmínek;  znovuzavedení pravidla N+3 pro časovou způsobilost výdajů;  vyšší a přesnější měřitelnost všech přínosů u operací, které jsou a budou podpořeny (důraz na plnění stanovených indikátorů);  vyšší míra uplatnění územně specifického přístupu a využití integrovaných nástrojů;  rozšíření, přesnější stanovení a specifikace způsobů zjednodušeného vykazování všech nákladů;  vyšší míra uplatnění finančních nástrojů na úkor získaných dotací;  zjednodušení a hlavně mezi fondy sblížení pravidel pro způsobilost výdajů;  zpřísnění pravidel pro vyplácení záloh všem členským státům;  a další. Samotná příprava programového období 2014 – 2020 probíhá na území ČR již od roku 2010. Hlavním organizátorem všech příprav je Ministerstvo pro místní rozvoj, které spolupracuje s mnoha partnery a to jak na národní, tak i na regionální úrovni. Díky tomu tedy přispívá k naplnění jednoho z principů, kterým je partnerství.

14

2

ZADÁVACÍ A VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ

2.1

Zadavatel výběrového řízení

Znalost všech mechanismů spojených s výběrovým řízením (zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách používá formulaci zadávací řízení, v praxi se pro výběrové řízení používá také slovo tendr) je základním stavebním kamenem pro úspěšnou realizaci celého procesu administrace projektu. Znalost v problematice je důležitá hlavně z toho důvodu, že jako příjemce veřejné podpory (finanční podpory z veřejných peněz) musíte nakládání s podporou podrobit určitým pravidlům, díky kterým bude zajištěno jejich efektivní a také bezkorupční využití. Je třeba zdůraznit, že se jedná o poměrně složitý a náročný proces a níže je uveden pouhý výtah základních pravidel. V praxi je tedy dobré se navíc ještě informovat přímo např. v legislativě, v konkrétním metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj nebo v příslušné příručce pro příjemce. Samotná výběrová řízení pro projekty spolufinancované z fondů Evropské unie, nebo jiných veřejných zdrojů lze rozdělit do dvou kategorií, a to na:  výběrová řízení, která jsou realizována podle platného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách;  výběrová řízení zjednodušená, která jsou realizována podle méně formálních postupů sepsaných v konkrétních příručkách pro příjemce finanční pomoci. Zadavatel výběrového řízení se dělí dle zákona na veřejný, dotovaný a sektorový. 1. Veřejný zadavatel je Česká republika, státní příspěvková organizace, územní samosprávný celek, příspěvková organizace (funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek), nebo jiná právnická osoba (pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu a je zároveň financována převážně ze státního rozpočtu či jiným veřejným zadavatelem, nebo je ovládána státem, dále pokud jmenuje či volí veřejný zadavatel více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím nebo kontrolním orgánu. 2. Dotovaný zadavatel je definován zákonem jako právnická nebo fyzická osoba, která zadává výběrové řízení hrazené z více než 50 % z peněžních

15

prostředků z veřejných zdrojů, nebo pokud přesahují poskytnuté peněžní prostředky 200 000 000 Kč. 3. Sektorový zadavatel je dle zákona osoba vykonávající některou z relevantních činností, které jsou uvedeny v zákoně (např. relevantní činností je myšlena činnost patřící do různých odvětví: plynárenství, teplárenství, elektroenergetika, vodárenství, atd.). Zákon dále zmiňuje pojem tzv. centrální zadavatel, kterým je veřejný zadavatel provádějící centralizované zadávání. To spočívá v tom, že:  pro jiné zadavatele pořizuje různé dodávky či služby, které jsou předmětem výběrového řízení, jež následně prodává jiným zadavatelům za cenu stejnou, nebo nižší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny;  provádí zadávací řízení a výběrové řízení na dodávky, služby nebo stavební práce na účet jiného, nebo jiných zadavatelů.

2.2

Zásady výběrového řízení

Zadavatel výběrového řízení je povinen dodržovat zákonem stanovené zásady:  transparentnosti;  rovného zacházení;  zákazu diskriminace. Zásada transparentnosti Každá zakázka musí být vždy zadána transparentním způsobem. Základním účelem této zásady je zajištění, co největší průhlednosti celého řízení, které velkou měrou přispívá k přezkoumatelnosti celého v budoucnu realizovaného řízení a k možnosti kontroly všech postupů v řízení. Dodržování a naplnění zásady transparentnosti můžeme vidět např. v povinnosti:  sestavovat o všech významných úkonech písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu (pořizování protokolů), díky kterým může být umožněno úkony zadavatele nezávisle přezkoumat; 16

 jasně vymezit kritéria, podle kterých budou hodnoceny předložené nabídky od případných dodavatelů, vždy v dostatečném předstihu před samotným vypracováním nabídek;  sestavit ke všem rozhodnutím řádné a srozumitelné odůvodnění;  zveřejnit v plném znění smlouvu, která se týká plnění daného výběrového řízení;  zveřejnit skutečně uhrazenou a proplacenou cenu uvedenou ve výběrovém řízení.

Zásada rovného zacházení Všichni zadavatelé musí a jsou povinni už od okamžiku přípravy výběrového řízení a v průběhu zadávání výběrového řízení přistupovat stejným způsobem ke všem přihlášeným dodavatelům, kteří mohou podat nebo podávají své nabídky. K dodržování a naplnění zásady rovného zacházení ze strany zadavatele dochází např. tím, že již při přípravě výběrového řízení definuje jeho přesné podmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude konkrétní výběrové řízení probíhat (může jít např. o informace o omezeném počtu zájemců, přesně definované podmínky pro dané oznámení, které musí každý případný dodavatel splnit, nebo může jít o stanovení způsobu, jakým bude probíhat hodnocení přijatých nabídek, atd.). Zásada zákazu diskriminace Každý zadavatel je již v průběhu zadávání výběrového řízení povinen postupovat tak, aby jeho jednáním nedošlo k neodůvodněné diskriminaci žádné z přihlášených nabídek případných dodavatelů. Zadavatel však již díky vymezení zadávacích podmínek vždy diskriminuje jen tu část možných dodavatelů, kteří uvedené zadávací podmínky nemohou splnit, a proto se tedy nemůžou účastnit daného výběrového řízení. Všechny podmínky, které mají omezující charakter (např. požadavky na kvalifikaci, technickou vybavenost, obchodní podmínky a jiná smluvní ustanovení, atd.) musí vždy podstatným a prokazatelným způsobem souviset s předmětem daného výběrového řízení. Zadavatel má možnost a je tedy oprávněn stanovit přesné podmínky pro splnění účasti v konkrétním řízení, nesmí ale znemožnit a uzavírat přístup jiným dodavatelům z důvodů, které podstatným způsobem nesouvisejí s předmětem plnění a realizací výběrového řízení. Zásadu zákazu diskriminace je potřeba důsledně uplatňovat nejen ve vztahu k možným dodavatelům se sídlem, nebo místem podnikání či bydlištěm na území České republiky, ale také ve vztahu ke všem možným dodavatelům ze zahraničí. 17

2.3

Zásady „3E“

Specifickou oblastí v rámci realizace projektu je dodržování pravidel, která jsou označována zkratkou 3E. Zásady 3E se v různých stádiích výběrového řízení projevují různým způsobem a různou měrou. Pod touto zkratkou se skrývá:  Hospodárnost (economy), např. nejnižší nabídková cena, minimální provozní náklady v průběhu životního cyklu;  Účelnost (efficiency), např. návratnost nákladů, náklady na jednotku výstupu;  Efektivnost (effectiveness), např. v případě kvantitativních kritérií nejlepší hodnota dané nabídky. Ve své podstatě se hlavně jedná o to, aby každý zadavatel nakládal se svěřenými finančními prostředky ekonomicky a smysluplně. Pozornost zadavatelů by měla být soustředěna při zadávání výběrových řízení i na dodržení souvisejících zákonů (např. zákon o finanční kontrole č. 320/2001, § 2, body m) n) a o), dále § 25, § 27 a § 28, zákon o rozpočtových pravidlech č. 218/200 Sb., § 45 odst. 2, § 53, odst. 4, zákon o majetku státu České republiky - § 14, odst. 1) upravující hospodárné, efektivní a účelné vynakládání všech finančních prostředků. Současná novela zákona o veřejných zakázkách se principu 3E přímo nevěnuje. Novela ale po zadavateli výběrového řízení požaduje odůvodnění u nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky a zároveň je zadavateli uložena povinnost uvést na profilu zadavatele odůvodnění:  účelnosti veřejné zakázky;  přiměřenosti všech požadavků týkajících se technických a kvalifikačních předpokladů;  vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám daného veřejného zadavatele;  stanovení a specifikování všech základních, ale i dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele. Další vymezení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti je dále možné najít např. v auditních standardech INTOSAI (všechny zmíněné definice jsou mezinárodně uznávané ve všech členských zemích), v odborných směrnicích, ze kterých vychází např. i Evropský soudní dvůr.

18

Hospodárnost (economy) Principem hospodárnosti se rozumí např.:  snaha o minimalizaci všech výdajů při respektování a plnění konkrétních cílů projektu;  použití veřejných prostředků, díky kterým dojde k dodržení požadavků na kvalitu s co možná nejnižším vynaložením těchto veřejných prostředků;  týká se primárně vstupů, ovšem při zohlednění a dodržení všech stanovených cílů projektu;  mělo by docházet k minimalizaci nákladů a zdrojů (lidské, finanční, časové) při současném dodržování kvality požadovaných zdrojů z hlediska potřeb vyžadující dané činnosti/aktivity/cíle;  tento princip vyžaduje, aby potřebné zdroje vynakládané subjektem na zajištění konkrétní činnost byly k dispozici ve správný čas, na správném místě, v potřebném množství, v odpovídající kvalitě a za co možná nejnižší cenu. Účelnost (efficiency) Principem účelnosti se rozumí např.:  použití veřejných prostředků, díky kterým je zajištěna optimální míra dosažení cílů (tj. dosažení požadovaného účelu, pro který je daný projekt realizován). Zároveň musí být splněn předpoklad, že je také správně nastaven vztah mezi všemi aktivitami projektu a jeho výstupy, výsledky, ale i dopady. Dá se tedy říci, že lze účelnost chápat jako stupeň dosažení cílů a vztah mezi zamýšlenými a skutečnými dopady konkrétní činnosti;  účelnost je také možné chápat primárně z pohledu, zda byla díky realizaci daného projektu uspokojena potřeba, díky které byl projekt realizován;  týká se primárně výstupů, respektive provázanosti dosažených výstupů s požadovanými cíli a jejich dopady;  princip samotné účelnosti je naplněn tehdy, pokud jsou naplněny stanovené cíle projektu a když mají předpokládané dopady (účinky). Efektivnost (effectiveness) Principem efektivnosti se rozumí např.:

19

 jedná se o takové využití veřejných prostředků, díky kterým je dosaženo nejlepších možných výstupů (např. kvalita, rozsah, atd.) v porovnání s objemem všech prostředků, které bylo potřeba vynaložit na zajištění těchto výstupů;  týká se zpravidla vstupů i výstupů konkrétního projektu;  princip efektivnosti lze chápat jako činnost, při které dochází k optimalizaci potřebných zdrojů pro realizaci projektu (např. organizace, různé činnosti, atd.), tedy při tvorbě výstupů (tj. je tedy zajištěno vše potřebné pro zajištění maximálních vstupů z daného množství zdrojů, nebo dojde k dosažení daného výstupu s vynaložením minima zdrojů, ale při zachování kvality výstupu.) Principu 3E, neboli zohlednění všech tří výše zmiňovaných principů, by se měl každý zadavatel věnovat nejvíce ve fázi samotného plánování a přípravy výběrového řízení, tedy ve fázi, kdy zadavatel stanoví:  samotný předmět výběrového řízení;  druh zadávacího řízení;  stanovuje a sestavuje požadavky, díky kterým budou moci případní dodavatelé prokázat svou kvalifikaci;  stanovuje a vybírá základní metodu pro hodnocení nabídek;  popřípadě stanovuje dílčí hodnotící kritéria a přiřadí ke každé konkrétní váhu;  zpracovává návrh smlouvy (např. obchodní podmínky);  volí dobu trvání smluvního vztahu.

Princip 3E - příklad

Hlavním kritériem při výběru výherce přihlášeného do daného výběrového řízení je nejnižší cena, a to na základě hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky (§ 78 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách:  nákladová kritéria (např. hospodárnost, efektivnost, nabídková cena, provozní náklady);  užitková kritéria (např. kvalita a technická úroveň nabízeného řešení, funkční vlastnosti, záruční a pozáruční servis, zabezpečení potřebných dodávek, dodací lhůty, atd.).

20

Všechna hodnotící kritéria by měla být vždy nastavena tak, aby zohledňovala princip 3E, díky tomu by měla být vždy pečlivě stanovena vhodná kritéria, ale zároveň by mělo být zváženo stanovení jejich vah. Pro hodnocení všech nabídek by měla být stanovená níže uvedená kritéria:     

nabídková cena; kvalita (např. technické parametry, výkon, apod.); celkové provozní náklady; záruční a pozáruční servis; dodací lhůta.

Při stanovení těchto, ale i jiných kritérií by měli být osloveni experti v oboru, kteří rozdělí 100 bodů mezi jednotlivá kritéria podle jejich důležitosti. Pokud však zadavatel není schopen objektivně stanovit váhu všech vybraných dílčích kritérií, uvede dílčí hodnotící kritéria v sestupném pořadí podle významu, který jim daný zadavatel přisuzuje. Princip 3E je důležité zohledňovat po celou dobu životního cyklu daného projektu, nejen v rámci příprav, samotného plánování projektu a specifického hodnocení konkrétního výběrového řízení.

2.4

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení Směrnice 2004/18/ES (Text s významem pro EHP)

Text nejnovější směrnice o zadávání veřejných zakázek v EU z 02/2014 se skládá z několika hlavních bodů, mezi které patří např. důvody pro směrnici, vlastní směrnice, zákony a předpisy EU, z kterých tato směrnice vychází. Zprostředkovaně se dotkneme všech těchto hlavních bodů. Veřejné zakázky v podtextu budoucnosti EU a agendy 2020 Zadávání veřejných zakázek orgány nebo jménem orgánů členských států musí být v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), zejména zásadami volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb, jakož i se zásadami z nich vyplývajícími, jako je rovné zacházení, zákaz diskriminace, vzájemné uznávání, proporcionalita a transparentnost. Pro veřejné zakázky, které převyšují určitou hodnotu, by však měla být vypracována ustanovení koordinující

21

vnitrostátní postupy při zadávání veřejných zakázek, aby se zajistilo uplatňování uvedených zásad v praxi a otevření zadávání veřejných zakázek hospodářské soutěži. Veřejné zakázky hrají klíčovou roli ve strategii Evropa 2020 obsaženou ve sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvaném „Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“) jako jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. Za tímto účelem musí být současná pravidla pro zadávání veřejných zakázek přijatá podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES revidována a modernizována, aby se zvýšila efektivita veřejných výdajů, zejména usnadněním účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, a aby zadavatelé měli možnost lépe využívat veřejných zakázek na podporu společných společenských cílů. Je rovněž třeba vyjasnit základní pojmy a koncepty, aby se zajistila právní jistota, a začlenit do současných pravidel určité aspekty související s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Vlastní zachované pravomoci pro členské země EU Mělo by se rovněž připomenout, že touto směrnicí není dotčena možnost ústředních státních, regionálních a místních orgánů vymezit v souladu s právem Unie za účelem plnění jejich cílů veřejné politiky, služby obecného hospodářského zájmu, jejich oblast působnosti a charakteristiky konkrétní služby, jež má být poskytnuta, včetně jakýchkoli podmínek týkajících se kvality dané služby. Rovněž by touto směrnicí neměla být dotčena jejich pravomoc poskytovat, zadávat a financovat služby obecného hospodářského zájmu v souladu s článkem 14 Smlouvy o fungování EU a Protokolem č. 26 o službách obecného zájmu připojeným ke Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o Evropské unii. Tato směrnice se dále nedotýká financování služeb obecného hospodářského zájmu ani režimů podpor poskytovaných členskými státy, zejména v sociální oblasti, v souladu s pravidly Unie týkajícími se hospodářské soutěže. Vztah směrnice k judikatuře k EU Pojem „veřejní zadavatelé“, a zvláště pak pojem „veřejnoprávní subjekty“, byly opakovaně přezkoumány v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Je třeba objasnit, že by osobní působnost této směrnice měla zůstat nezměněna, a proto je vhodné zachovat definice těchto pojmů, z nichž Soudní dvůr vycházel, a doplnit k ní určitý počet upřesnění, jež uvedená judikatura obsahuje coby klíč k porozumění definic samotných, a to bez úmyslu pozměnit chápání těchto pojmů oproti tomu, jak byly vymezeny v judikatuře. Za tímto účelem by mělo být vyjasněno, že subjekt, který působí za normálních tržních podmínek, usiluje o dosažení zisku a nese ztráty plynoucí z výkonu své činnosti, by neměl být považován za „veřejnoprávní subjekt“, neboť potřeby veřejného zájmu, k jejichž naplnění byl zřízen

22

nebo jejichž naplnění mu bylo uloženo, lze považovat za potřeby průmyslové nebo obchodní povahy. Obdobně byly judikaturou posouzeny také podmínky týkající se původu financování daného subjektu, přičemž mimo jiné vyplynulo, že financování „z větší části“ značí více než z poloviny a že toto financování může zahrnovat platby od uživatelů, které jsou ukládány, vypočítávány a vybírány v souladu s pravidly veřejného práva. Elektronický nákup jako nejefektivnější forma zakázky Nové techniky elektronického nákupu se neustále rozvíjejí, jako například elektronické katalogy. Elektronické katalogy představují formát pro prezentaci a organizaci informací způsobem, který je společný pro všechny zúčastněné zájemce a který je vhodný pro elektronické zpracování. Jako příklad by mohlo posloužit předkládání nabídek v podobě tabulek. Veřejným zadavatelům by mělo být umožněno, aby vyžadovali elektronické katalogy ve všech dostupných řízeních, kde je vyžadováno využití elektronických prostředků komunikace. Elektronické katalogy pomáhají zvyšovat hospodářskou soutěž a efektivitu veřejných nákupů, zejména tím, že šetří čas a finanční prostředky. Avšak měla by být stanovena určitá pravidla k zajištění toho, aby využití těchto nových technik bylo v souladu s touto směrnicí a zásadami rovného zacházení, nediskriminace a transparentnosti. Používání elektronických katalogů pro předkládání nabídek by proto nemělo mít za následek možnost, že se hospodářské subjekty omezí na předložení svého obecného katalogu. Hospodářské subjekty by nadále měly mít povinnost přizpůsobit své obecné katalogy v závislosti na konkrétním zadávacím řízení. Přizpůsobení zajistí, že katalog předkládaný v reakci na konkrétní zadávací řízení obsahuje pouze výrobky, stavební práce nebo služby, které hospodářský subjekt po aktivním posouzení vyhodnotil jako odpovídající z hlediska požadavků veřejného zadavatele. Přitom by mělo být hospodářským subjektům umožněno kopírovat informace obsažené v jejich obecném katalogu, neměly by však mít možnost předkládat obecné katalogy jako takové. Dále by v případech, kdy existuje dostatečná záruka z hlediska zajištění zpětné dohledatelnosti, rovného zacházení a předvídatelnosti, měli mít veřejní zadavatelé možnost generovat nabídky v souvislosti s konkrétními nákupy na základě dříve předložených elektronických katalogů, a to zejména tehdy, byla-li v režimu rámcové dohody opětovně otevřena soutěž nebo používá-li se dynamický nákupní systém. Pokud nabídky vygeneroval veřejný zadavatel, měl by mít dotčený hospodářský subjekt možnost ověřit si, že nabídka takto vytvořená veřejným zadavatelem neobsahuje věcné chyby. V případě věcné chyby by hospodářský subjekt neměl být vázán nabídkou vygenerovanou veřejným zadavatelem, ledaže by byla chyba opravena. V souladu s požadavky pravidel pro elektronické komunikační prostředky by se veřejní zadavatelé měli vyvarovat neodůvodněných překážek pro přístup hospodářských subjektů

23

k zadávacím řízením, v nichž mají být nabídky předkládány ve formě elektronických katalogů a jež zajišťují shodu s obecnými zásadami nediskriminace a rovného zacházení. Toto jsou některé vybrané důvody ze 138 udaných důvodů, díky kterým vzniká tato Směrnice o zadávání veřejných zakázek. Oblast působnosti definice a obecné zásady o zadávání veřejných zakázek Směrnice o zadávání veřejných zakázek má svůj předmět působnosti daný v článku 1 a důležité je, že se na ni vztahuje článek 346 Smlouvy o fungování EU. Směrnice zavádí definice, které nám určují, kdo je veřejný zadavatel, ústřední orgán státní správy, veřejný zadavatel na nižší úrovni, veřejnoprávní subjekt atd. Dále se směrnice zabývá otázkami, co je to sazba, uchazeč, zadávací dokumentace, centrální nákupy, elektronický prostředek atd. Části o smíšených zakázkách směrnice řeší jejich problematiku z hlediska veřejných zadavatelů, a to jak tito zvolí zadání jediné zakázky. V dalším oddílu jsou určeny finanční limity, na které se směrnice vztahuje např. limit 5 186 EUR u stavebních prací, 134 000 EUR u dodávek a služeb, 750 000 EUR u dodávek na sociální služby atd. Důležité také je, že směrnice určuje metody výpočtu odhadované hodnoty z veřejných zakázek, aby nedošlo k jejich předražení. Směrnice uvádí alternativní metody pro různé zakázky na stavební práce, dodávky nebo služby. Směrnice upravuje také finanční limity a samozřejmě zavádí některé výjimky např. pro vodní hospodářství, energetiku, dopravu a poštovní služby. Směrnice řeší problematiku veřejných zakázek mezi subjekty ve veřejném sektoru, kdy např. procentuálně vytyčuje ovládané právnické osoby a určuje možnosti, které se jich týkají. Směrnice také popisuje některé zvláštní situace, jako jsou např. veřejné zakázky dotované veřejnými zadavateli, zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, které jsou důležitou částí směrnice. Ve směrnici se zabýváme také zásadami veřejných zakázek, které jsme si objasnili již v našem textu hospodářskými subjekty, ochranou důvěrných informací, pravidly pro komunikaci a střetem zájmu. Hlava II. Směrnice je určena pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, týká se druhu zadávacího řízení. Mezi zadávací řízení řadí: otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, soutěžní dialog, inovační partnerství a použití jednacího řízení bez předchozího zveřejnění.

24

Směrnice také určuje techniky pro elektronické a souhrnné zadávání veřejných zakázek. Vyzdvihuje dynamické nákupní systémy a elektronické aukce. Tyto nástroje mohou vést ke zvýšení efektivnosti výběrových řízení. Dále se směrnice zabývá centralizovanými nákupními činnostmi a centrálními zadavateli. Dále směrnice určuje vlastní průběh řízení a technické specifikace, včetně možnosti rozdělení veřejných zakázek na části. Důležité také je vlastní uveřejňování a transparentnost. Uveřejňování začíná oznámením o zahájení zadávacího řízení, formou a způsobem uveřejňování oznámení a dostupností zadávací dokumentace v elektronické podobě. Velmi důležitá je možnost informování zájemců a uchazečů. V další části se směrnice zabývá výběrem účastníků a zadáním veřejných zakázek. Pečlivě vyjmenovává kritéria pro výběr na základě kvalifikace, důvody pro vyloučení, kvalifikační kritéria pro výběr. Výhodou pro účastníky zadávacích řízení je online databáze dokladů v systému e-CERTIS. Směrnice se také zabývá environmentálními podmínkami u zadávání veřejných zakázek. Plnění veřejné zakázky a podmínky plnění jsou obsaženy v kapitole tři, v které se také seznámíme s možnostmi využití subdodavatele, možnostmi změnit smlouvy a možnostmi ukončení smlouvy. Toto jsou nejdůležitější mechanismy ve směrnici o zadávání veřejných zakázek. Dále směrnice obsahuje např. pravidla pro soutěže o návrh vymáhání pohledávek, podávání zpráv členskými státy, povinnost statistiky s možnostmi přezkumu atd. Zmiňovanou nejnovější směrnici, která je určena členským státům a vstoupila v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníků Evropské unie, podepsal předseda Evropského parlamentu M. Schulz a za Radu její předseda D. Kourkoulas.

25

3

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

3.1

Určení veřejné zakázky

Dle zákona je za veřejnou zakázku chápána taková zakázka, která je realizována na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním nebo více dodavateli. Předmětem veřejné zakázky je úplné poskytnutí dodávek (předmětem je pořízení věcí, nebo zboží, a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu nebo pachtu zboží nebo nájmu nebo pachtu zboží s právem následné koupě – leasing), úplné provedení stavebních prací (předmětem je např. provedení stavebních prací, zhotovení stavby, která je výsledkem montážních prací, atd.) či služeb (taková veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce). Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle zákona č. 137/2006, musí být realizována na základě písemné smlouvy. Rámcová smlouva je zvláštní písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči, která je uzavřená na dobu určitou, upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb nebo stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných vždy po dobu platnosti konkrétní rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu nebo stanovené množství. Dělení veřejné zakázky Veřejná zakázka se tedy dělí buď podle předmětu na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce. Dále se veřejné zakázky dělí podle výše jejich předpokládané hodnoty, tuto hodnotu stanoví zadavatel podle výše předpokládaného peněžitého závazku vyplívajícího z plnění konkrétní veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotu stanoví vždy zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v zákoně č. 137/2006 a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění (nemá-li zadavatel k dispozici tyto údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných např. průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem). Pro stanovení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky je vždy rozhodný den odeslání oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Dle výše předpokládané hodnoty se veřejné zakázky dělí:  na nadlimitní veřejné zakázky (předpokládaná hodnota pod 5 244 000 Kč bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných 26

zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizované Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu);  na podlimitní veřejné zakázky (předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu platného pro nadlimitní veřejnou zakázku);  na veřejné zakázky malého rozsahu (předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty). Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace je soubor všech dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek stanovených zadavatelem, které vymezují předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost, specifikaci a úplnost zadávacích podmínek vždy odpovídá sám zadavatel. Zadávací dokumentace musí vždy bezpodmínečně obsahovat:  obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, případně také objektivní podmínky, díky kterým je možné překročit stanovenou a uvedenou výši nabídkové ceny;  technické podmínky nebo zvláštní technické podmínky, pokud jsou v souladu s odůvodněním veřejné zakázky;  požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací, pokud jsou v souladu s odůvodněním veřejné zakázky;  požadavky na zabezpečení dodávek, pokud jsou v souladu s odůvodněním veřejné zakázky;  požadavky na varianty nabídek, pokud je zadavatel připustil;  podmínky a požadavky na zpracování nabídky;  způsob hodnocení nabídek podle všech hodnotících kritérií;  požadavky na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud to je v souladu s požadavky zadavatele;  jakékoli jiné požadavky zadavatele, které se týkají plnění dané veřejné zakázky.

27

Zahájení výběrového řízení

Zadávací řízení vždy zahajuje zadavatel odesláním oznámení o zahájení výběrového řízení k uveřejnění:  oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu veřejným zadavatelem;  oznámení otevřeného řízení, užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním sektorovým zadavatelem;  pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele, pokud je použito jako způsob zahájení užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním;  zjednodušené oznámení v případě zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému. nebo tím, že odešle výzvu o zahájení zadávacího řízení:  písemná výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění;  písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení;  písemná výzva k podání nabídek v řízení na základě rámcové smlouvy. Zadavatel je povinen uveřejnit oznámení o zahájení výběrového řízení ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, nebo ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 a zároveň v Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku. Lhůty v zadávacím řízení platné pro veřejného zadavatele

Veškeré lhůty určené veřejným zadavatelem musí být stanoveny vždy s ohledem na samotný předmět, kterého se výběrové řízení týká. Lhůta pro doručení žádostí týkajících se účasti v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo soutěžním dialogu a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace nesmí být kratší než:  37 dnů u nadlimitních veřejných zakázek;  15 dnů u podlimitních veřejných zakázek.

28

Lhůta pro podání nabídek nesmí být u nadlimitních veřejných zakázek kratší než:  52 dnů v otevřeném řízení;  40 dnů v užším řízení; a u podlimitních veřejných zakázek kratší než:  22 dní v otevřeném řízení;  15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení. Výše uvedené lhůty se u významných veřejných zakázek mohou prodloužit alespoň o polovinu. Obsah nabídek V každé nabídce musí být uvedeny identifikační údaje uchazeče. Nabídka dále obsahuje návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou jednat jménem za uchazeče. Součástí nabídky jsou také další dokumenty, které jsou požadovány zadavatelem (např. doklady a informace prokazující splnění požadované kvalifikace, seznam statutárních orgánů, seznam vlastníků, prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a ani neuzavře zakázanou dohodu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou). Podání nabídky Každý dodavatel může podat vždy pouze jednu nabídku. Dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. Další možnosti podání nabídek jsou uvedeny v § 69 zákona o veřejných zakázkách. Otevírání obálek Pro každé otevírání obálek s nabídkami ustanoví veřejný zadavatel vždy nejméně tříčlennou komisi. Všichni členové komise jsou za každých okolností povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli díky své účasti v komisi daného výběrového řízení. Zadavatel dále může pověřit komisi, která otevírá obálky i hodnocením přijatých nabídek. Ostatní možnosti a náležitosti týkající se otevírání obálek jsou uvedeny v § 71 zákona o veřejných zakázkách. Posouzení nabídek 29

Vybraná hodnotící komise posoudí nabídky všech přihlášených uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků, které zadavatele uvedl v zadávacích podmínkách. Naopak nabídky, které jakýkoliv z požadavků nesplňují, musí být neprodleně vyřazeny. Pokud nedošlo k vyřazení všech variant konkrétní nabídky, nepovažuje se daná nabídka za vyřazenou. Ke zjevným zjištěným početním chybám nalezených v nabídce, zjištěným při samotném posuzování nabídek, které nemají žádný vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, u které zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech a specifikaci soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, ale i výkazu výměr.

Výběr nejvhodnější nabídky Zadavatel rozhodne o samotném výběru nejhodnější nabídky předložené uchazečem, jehož nabídka byla na základě hodnotících kritérií vyhodnocena jako:  ekonomicky nejvýhodnější;  nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Uzavření smlouvy Zadavatel uzavře po uplynutí lhůty určené k podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách smlouvu s takovým uchazečem, který podal nabídku, která byla vybrána jako nejvhodnější. Oznámení o výsledku výběrového řízení Veřejný zadavatel je vždy povinen nejpozději do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení.

3.2

Druhy výběrových řízení

Samotné výběrové řízení vždy upravuje závazný procesní postup, kterým se musí zadavatel vždy řídit při zadávání jakékoli veřejné zakázky. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách definuje šest druhů zadávacího řízení:

30

     

otevřené řízení; užší řízení; jednací řízení s uveřejněním; jednací řízení bez uveřejnění; soutěžní dialog; zjednodušené podlimitní řízení.

Každý zadavatel má možnost zadat veřejnou zakázku pomocí otevřeného řízení nebo užšího řízení. Po splnění všech podmínek stanovených v § 22 a v § 23 zákona o veřejných zakázkách může také využít jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění (otevřené řízení se nesmí použít v případě veřejných zakázek, které se týkají oblasti obrany a bezpečností). Veřejný zadavatel může dále pro zadání veřejné zakázky využít, za předpokladu splnění všech náležitostí uvedených v § 24 zákona o veřejných zakázkách, soutěžní dialog, nebo po splnění podmínek sepsaných v § 25 téhož zákona zjednodušené podlimitní řízení. Všechny náležitosti a specifikace pro použití jednotlivých druhů jsou podrobně rozepsány v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (v § 22 – Podmínky použití jednacího řízení s uveřejněním, v § 23 – Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění, v § 24 – Podmínky použití soutěžního dialogu a v § 25 jsou sepsány Podmínky použití zjednodušeného podlimitního řízení). Otevřené řízení Základní informace týkající se oznámení otevřeného řízení:  veřejný zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v konkrétním zadávacím řízení;  oznámení otevřeného řízení je chápáno jako výzva k podání písemných nabídek dodavatelům a k prokázání splnění požadované kvalifikace. Užší řízení Základní informace týkající se oznámení o konání užšího řízení:  veřejný zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v konkrétním zadávacím řízení; 31

 pomocí oznámení vyzývá dodavatele, aby podali své písemné žádosti o účasti v užším řízení a zároveň prokázali svou kvalifikaci;  každá výzva týkající se podání nabídek se zasílá přímo a jen konkrétním vybraným uchazečům;  zadavatel vždy uveřejňuje informace o zadání zakázky vybranému uchazeči. Další informace týkající se užšího řízení jsou uvedeny v § 28 – Užší řízení v zákoně o veřejných zakázkách. Jednací řízení s uveřejněním Základní informace týkající se oznámení o konání jednacího řízení s uveřejněním:  veřejný zadavatel oznamuje svůj záměr zadat veřejnou zakázku v konkrétním zadávacím řízení;  díky oznámení dále vyzývá možné zájemce k podání písemné žádosti v jednacím řízení s uveřejněním a zároveň požaduje prokázání splnění jejich kvalifikace;  všichni vyzvaní zájemci splňující kvalifikaci, podají písemně své nabídky o účasti, na základě kterých s nimi dále zadavatel jedná vždy již o specifických podmínkách smlouvy. Další informace týkající se jednacího řízení s uveřejněním jsou uvedeny v § 29 – Jednací řízení s uveřejněním v zákoně o veřejných zakázkách. Jednací řízení bez uveřejnění Základní informace týkající se oznámení o konání jednacího řízení bez uveřejnění:  veřejný zadavatel oznamuje vybranému zájemci, nebo jen omezenému počtu zájemců svůj záměr a úmysl zadat veřejnou zakázku v konkrétním zadávacím řízení;  pokud je jednáno s více zájemci, nesmí zadavatel sdělovat žádnému zájemci jakékoli údaje týkající se podmínek a návrhů uvedených jiným zájemcem bez jeho předchozího souhlasu;  v rámci jednání je zadavatel oprávněn dohodnout s vyzvanými zájemci i jiné podmínky plnění veřejné zakázky, než ty, které byly uvedeny ve výzvě k danému jednání nebo v zadávací dokumentaci;  neprodleně po uzavření smlouvy je zadavatel povinen odeslat oznámení týkající se zadání dané veřejné zakázky. 32

Další informace týkající se jednacího řízení s uveřejněním jsou uvedeny v § 34 – Jednací řízení bez uveřejnění v zákoně o veřejných zakázkách.

Soutěžní dialog Základní informace týkající se oznámení o konání soutěžního dialogu:  veřejný zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů svůj záměr zadat veřejnou zakázku v konkrétním zadávacím řízení;  pomocí oznámení soutěžního dialogu vyzývá k podání žádosti o účast soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace;  veřejný zadavatel je dále oprávněn detailně specifikovat své potřeby, požadavky a jiné skutečnosti v dokumentaci, která je součástí soutěžního dialogu;  veřejný zadavatel je dále oprávněn detailně specifikovat své potřeby, požadavky a jiné skutečnosti, které jsou součástí soutěžního dialogu v konkrétní dokumentaci;  zájemci vždy podávají svou žádost o účast a v ní prokazují splnění požadované kvalifikace ve stanovené lhůtě;  po posouzení a prokázání kvalifikačních požadavků vyzve zadavatel ty, kteří kvalifikaci splňují k účasti v soutěžním dialogu;  o ukončení jednání v soutěžním dialogu informuje veřejný zadavatel vždy písemně všechny zájemce, kteří byli vyzváni a splnili kvalifikační podmínky k účasti v soutěžním dialogu, a současně každému zašle rozhodnutí o vhodnosti jeho řešení s odůvodněním a vyzve jej k podání nabídky. Další informace týkající se soutěžního dialogu jsou uvedeny v § 35 – Soutěžní dialog v zákoně o veřejných zakázkách. Zjednodušené podlimitní řízení Základní informace týkající se zjednodušeného podlimitního řízení:  veřejný zadavatel vyzývá vždy písemnou výzvou nejméně 5 zájemců k podání konkrétních nabídek a zároveň je vyzývá, aby prokázali, že splňují požadovanou kvalifikaci;

33

 písemnou výzvu je povinen veřejný zadavatel zveřejnit na svém profilu a musí jí nechat uveřejněnou po celou dobu trvání lhůty, která je stanovena k podání nabídek;  veřejný zadavatel za žádných okolností nesmí vyzývat opakovaně stejný okruh zájemců, pokud to není stanoveno jinak v odůvodnění předmětu plnění veřejné zakázky nebo jinými zvláštními okolnostmi;  veřejný zadavatel je povinen přijmout, zabývat se a následně vyhodnotit každou nabídku případného dodavatele, který nebyl původně daným veřejným zadavatelem vyzván. Další informace týkající se zjednodušeného podlimitního řízení jsou uvedeny v § 38 – Zjednodušené podlimitní řízení v zákoně o veřejných zakázkách.

3.3

Zadávací dokumentace

Zadávací dokumentace je soubor specifických dokumentů, údajů, konkrétních požadavků a technických podmínek veřejného zadavatele, které vždy vymezují předmět dané veřejné zakázky ve všech podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a hlavně úplnost zadávacích podmínek vždy odpovídá sám zadavatel. Zadávací dokumentaci může veřejný zadavatel doplnit o požadované a pro něj nutné konkrétní specifikace požadovaných údajů, které uvede v oznámení či výzvě o zahájení konkrétního výběrového řízení. Zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň níže uvedené náležitosti:  obchodní podmínky, stanovení platebních podmínek, případně také objektivní podmínky, díky kterým je možné překročit stanovenou výši schválené nabídkové ceny;  technické podmínky (uvedeny v § 45 zákona o veřejných zakázkách), nebo zvláštní technické podmínky (uvedeny v § 46a téhož zákona), pokud je vše řádně odůvodněné v předmětu dané veřejné zakázky;  požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (uvedeny v § 46b zákona o veřejných zakázkách), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky;  všechny požadavky, které se týkají zabezpečení dodávek (uvedeny v § 46c výše zmiňovaného zákona), pokud je vše řádně odůvodněné v předmětu dané veřejné zakázky;

34

 specifické požadavky, které se týkají variant nabídek podle § 70 zákona o veřejných zakázkách, pokud je však veřejný zadavatel připustil;  konkrétní požadavky týkající se způsobu zpracování a stanovení nabídkové ceny;  jakákoli podmínka, ale i požadavky, týkající se zpracování nabídky;  přesný způsob hodnocení všech nabídek podle hodnoticích kritérií;  požadavky týkající se podání nabídky pouze v elektronické podobě, díky použití konkrétního elektronického nástroje, pokud tak veřejný zadavatel stanovil;  jakékoli jiné požadavky veřejného zadavatele, týkající se plnění dané veřejné zakázky. Další informace týkající se zadávací dokumentace a technických podmínek jsou uvedeny v zákoně o veřejných zakázkách v § 46d – Obchodní podmínky veřejné zakázky na stavební práce, v § 47 – Klasifikace předmětu zakázky, v § 48 – Poskytování zadávací dokumentace dodavatelům a v § 49 – Dodatečné informace k zadávacím podmínkám, prohlídka místa plnění.

3.4

Požadavky na klasifikaci

Dodavatel je kvalifikovaný pro plnění veřejné zakázky pokud:  splní základní kvalifikační předpoklady stanovené v § 53 zákona o veřejných zakázkách (např. nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinné skupiny, nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takové trestné činnosti, v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu, není v likvidaci, vůči jeho majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, atd.);  splní profesní kvalifikační předpoklady stanovené v § 54 zákona o veřejných zakázkách (předložení např. výpisu z obchodního rejstříku, nebo jiné obdobné evidence, doklad o oprávnění podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu dané veřejné zakázky, doklad o prokázání licence, doklad vydaný profesní samosprávou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, doklad prokazující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace, která souvisí s plněním konkrétní veřejné zakázky, atd.);

35

 splní technické kvalifikační předpoklady stanovené v § 56 zákona o veřejných zakázkách (např. seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění, seznam techniků či technických útvarů, které se budou podílet na plnění dané veřejné zakázky, popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení nebo vybavení dodavatele, které je určené k provádění výzkumu, provedení kontroly výrobní kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou oprávněnou osobou, předložení vzorků, popisů nebo fotografií zboží, které je určené k dodání, atd.);  předloží čestné prohlášení, které prokazuje, že je dodavatel schopný a způsobilý splnit všechny ekonomické a finanční náležitosti veřejné zakázky. Všechny požadavky týkající se prokázání splnění požadované kvalifikace stanoví veřejný zadavatel vždy v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení. Konkrétní specifikace všech požadavků veřejného zadavatele může být uvedena v kvalifikační, nebo zadávací dokumentaci. Dále je veřejný zadavatel vždy povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatelem, pokud není stanoveno v zákonu o veřejných zakázkách jinak (všechny informace týkající se prokázání splnění kvalifikace jsou uvedeny v § 51 zákona o veřejných zakázkách). Dobou, která je určena pro prokázání splnění kvalifikace se zabývá § 52 výše zmíněného zákona. Pokud není v zákonu o veřejných zakázkách stanoveno jinak, předkládá dodavatel kopie dokladů, díky kterým prokazuje splnění kvalifikace. Zadavatel může požadovat předložení originálů nebo ověřené kopie dokladů ověřující kvalifikaci ještě před samotným podpisem smlouvy, která se týká daného výběrového řízení. Pravost a stáří dokladů prokazující splnění základních kvalifikačních předpokladů a výpis z obchodního rejstříku nesmí být starší 90 dnů. Další informace týkající se pravosti a stáří dokladů jsou uvedeny v § 57 zákona o veřejných zakázkách. Možným změnám v kvalifikaci se věnuje § 58, samotnému posouzení kvalifikace § 59 a nesplnění kvalifikace § 60 téhož zákona. Každý veřejný zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady, které bezprostředně a prokazatelně souvisejí s předmětem dané veřejné zakázky. Veřejný zadavatel není oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady a požadavky, které by jakkoli ovlivnily a vedly by k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by bylo možné nahradit zadavatelem uvedené kvalifikační předpoklady díky stanovení odpovídajících smluvních podmínek. 36

Žádný veřejný zadavatel nemůže kvalifikaci dodavatele uvést a použít, jako předmět hodnotících kritérií konkrétního výběrového řízení.

3.5

Možné zvláštní postupy ve výběrovém řízení

Předběžné oznámení a pravidelné předběžné oznámení Veřejný zadavatel vždy uveřejní pomocí předběžného oznámení všechny nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Veřejný zadavatel je dále oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve po uplynutí jednoho měsíce od odeslání předběžného oznámení. Součástí každého předběžného oznámení je odůvodnění konkrétní účelnosti dané veřejné zakázky. Samotný rozsah a specifikaci podrobností odůvodnění stanoví příslušný prováděcí právní předpis. Další podrobnosti jsou uvedeny v § 86 zákona o veřejných zakázkách, např. ustanovení, na základě kterých se předběžné oznámení a pravidelné předběžné oznámení nesmí používat (na veřejné zakázky zadávané v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, na veřejné zakázky zadávané v rámci jednacího řízení s uveřejněním), dále v § 87 – Pravidelné předběžné oznámení sektorového zadavatele a v § 88 – Pravidelné předběžné oznámení jako způsob zahájení užšího řízení nebo jednacího řízení s uveřejněním. Rámcová smlouva Zadavatel je v rámci obecných ustanovení týkající se rámcové smlouvy povinen v oznámení nebo ve výzvě informovat o zahájení zadávacího řízení, a uvést zda hodlá v rámci výběrového řízení uzavřít rámcovou smlouvu s jedním či více uchazeči. Všechny náležitosti týkající se rámcové smlouvy jsou uvedeny v § 89 zákona o veřejných zakázkách. Je zde např. zmíněno:  pokud je rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči, je zadavatel povinen v zadávacích podmínkách uvést celý text návrhu rámcové smlouvy;  pokud se během trvání rámcové smlouvy, která je uzavřená s více než třemi uchazeči sníží samotný počet uchazečů způsobilých plnit danou veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy pod 3, není zadavatel oprávněn na základě dané rámcové smlouvy zadávat veřejnou zakázku; 37

 při zadávání veřejných zakázek díky rámcové smlouvě nejsou za žádných okolností účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny týkající se podmínek stanovených danou rámcovou smlouvou;  uchazeči, kteří jsou účastníky konkrétní rámcové smlouvy, nemohou podat společnou nabídku, která by se týkala veřejné zakázky zadávané na základě rámcové smlouvy.

počet uchazečů

Přehled podmínek v rámci zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy

Jeden uchazeč

Jsou podmínky plnění týkající se rámcové smlouvy vymezeny? ANO NE výzva k poskytnutí plnění výzva k podání nabídky

potvrzení výzvy výzva jednomu z účastníků Více uchazečů potvrzení výzvy nepoužijí se hodnotící kritéria

výzva k podání nabídky výběr dodavatele na základě hodnotících kritérií

Další informace, které se týkají rámcové smlouvy, jsou uvedeny v § 90 – výběr účastníků rámcové smlouvy, v § 91 – hodnotící kritéria při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy a v § 92 – zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem na základě rámcové smlouvy. Dynamický nákupní systém Pro pořízení běžného, obecně snadno dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací může veřejný zadavatel v otevřeném výběrovém řízení zavést dynamický nákupní systém. Základní informace, které se týkají, zavedení dynamického nákupního systému např. jsou:  předpokladem použití a zavedení dynamického nákupního systému je uveřejnění v oznámení otevřeného řízení pomocí oznámení, které je zároveň chápáno jako výzva k podání předběžných nabídek;  dynamický nákupní systém nelze zavést pro účely uzavírání rámcových smluv a pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti;  dynamický nákupní systém nesmí trvat déle než 4 roky, pokud nejde o výjimečné a zadavatelem náležitě a konkrétně odůvodněné případy;  každý veřejný zadavatel je povinen po uzavření smlouvy odeslat oznámení, které se týká výsledku zadávacího řízení;

38

 zadavatelé mohou odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení vždy souhrnně a to vždy za předcházející čtvrtletí. Další informace, které se týkají dynamického nákupního systému, jsou uvedeny v § 94 – zařazení do dynamického nákupního systému a v § 95 – zadávání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému.

Elektronická aukce Zadavatel může v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení využít elektronickou aukci, díky které bude hodnotit nabídky. Elektronickou aukci nemůže zadavatel využít, pokud jde o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, jejímž předmětem je plnění, které se týká správ duševního vlastnictví, pokud se však nejedná o veřejnou zakázku v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Zadavatel dále může využít elektronickou aukci pro hodnocení nabídek, jde-li o veřejné zakázky zadávané pomocí dynamického nákupního systému nebo na základě rámcové smlouvy. Další náležitosti použití elektronické aukce např. jsou:  uveřejnění využití elektronické aukce v oznámení či ve výzvě o zahájení zadávacího řízení;  veřejný zadavatel je povinen použít elektronickou aukci při zadání veřejné zakázky na dodávky zboží vymezeného konkrétním provádějícím právním předpisem. Další informace, které se týkají elektronické aukce jsou uvedeny v § 97 – průběh elektronické aukce. Soutěž o návrh Soutěží o návrh se rozumí takový postup veřejného zadavatele, který směřuje k získání návrhu (písemně nebo graficky vyjádřený výsledek vlastní tvůrčí činnosti zájemce o účast či účastníků dané soutěže o návrh), projektu nebo plánu. Existují dva druhy soutěže o návrh:  otevřená soutěž o návrh;  užší soutěž o návrh.

39

Základní informace, které se týkají soutěže o návrh, jsou uvedeny v § 103. Jde např. o:  soutěž o návrh použije zadavatel zejména v oblasti územního plánování, architektury, stavitelství nebo zpracování dat;  zadavatel není oprávněn omezit účast zájemců v soutěži o návrh s poukazem na určité území nebo části území členského státu Evropské unie;  všechna specifická a podrobně sepsaná pravidla týkající se postupu v soutěži o návrh stanoví prováděcí právní předpis. Další podstatné informace o soutěži o návrh jsou uvedeny v § 104 – oznámení soutěže o návrh a způsob komunikace, v § 105 – průběh soutěže o návrh, v § 106 – složení a rozhodování poroty, v § 107 – rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu, v § 108 – zrušení soutěže o návrh a v § 109 – zvláštní ustanovení o uchování dokumentace o soutěži o návrh. Přehled vybraných vazeb mezi jednotlivými formuláři, druhy zadávacích řízení a zvláštními postupy ve výběrových řízeních Formulář / Řízení

Otevřené řízení

Užší řízení

Jednací řízení s uveřejněním

Oznámení předběžných informací Oznámení o zakázce

Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel

Oznámení o zadání zakázky

Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel

Pravidelné předběžné oznámení-veřejné služby Oznámení o zakázceveřejné služby

Sektor. zadavatel Sektor. zadavatel Sektor. zadavatel

Oznámení o zadání zakázky-veřejné služby

Sektor. zadavatel Sektor. zadavatel Sektor. zadavatel

(Veřejný zadavatel)

(Veřejný zadavatel)

(Veřejný zadavatel)

(Veřejný zadavatel)

(Veřejný zadavatel)

(Veřejný zadavatel) 40

Oznámení na profilu kupujícího Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon Zrušení zadávacího řízení/soutěže o návrh

Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel Sektor. zadavatel Sektor. zadavatel Sektor. zadavatel

Přehled vybraných vazeb mezi jednotlivými formuláři, druhy zadávacích řízení a zvláštními postupy ve výběrových řízeních

Formulář / Řízení

Jednací řízení bez uveřejnění

Soutěžní dialog

Zjednodušené podlimitní řízení

Oznámení předběžných informací Oznámení o zakázce

Veřejný zadavatel

Oznámení o zadání zakázky

Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel

Pravidelné předběžné oznámení-veřejné služby Oznámení o zakázceveřejné služby Oznámení o zadání zakázky-veřejné služby

Sektor. zadavatel

Oznámení na profilu 41

kupujícího Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému Oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon Zrušení zadávacího řízení/soutěže o návrh

Veřejný zadavatel Veřejný zadavatel

Přehled vybraných vazeb mezi jednotlivými formuláři, druhy zadávacích řízení a zvláštními postupy ve výběrových řízeních Rámcové smlouvy

Dynamický nákupní systém

Oznámení o zakázce

Veřejný zadavatel

Veřejný zadavatel

Oznámení o zadání zakázky

Veřejný zadavatel

Veřejný zadavatel

Oznámení o zakázceveřejné služby

Sektor. zadavatel

Sektor. zadavatel

Formulář / Řízení

Oznámení předběžných informací

Předběžné oznámení

Soutěž o návrh

Veřejný zadavatel

(Veřej. zadavatel) Oznámení o zadání zakázky-veřejné služby

Sektor. zadavatel

Sektor. zadavatel

42

(Veřej. zadavatel) Oznámení na profilu kupujícího

Veřejný zadavatel

Zjednodušené oznámení o zakázce v rámci dynamického nákupního systému

Veřejný zadavatel (Sektor. zadavatel) Veřejný zadavatel

Oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon

(Sektor. zadavatel)

Přehled vybraných vazeb mezi jednotlivými formuláři, druhy zadávacích řízení a zvláštními postupy ve výběrových řízeních

Formulář / Řízení

Předběžné oznámení

Rámcové smlouvy

Dynamický nákupní systém

Výsledky veřejné soutěže na určitý výkon

Soutěž o návrh

Veřejný zadavatel (Sektor. zadavatel)

Zrušení zadávacího řízení/soutěže o návrh

Veřejný zadavatel

Veřejný zadavatel

(Sektor. zadavatel)

(Sektor. zadavatel)

43

Výše je uveden přehled vybraných a nejdůležitějších vazeb mezi jednotlivými formuláři. V případě, že není vyplněn druh zadavatele u daného formuláře, může veřejný nebo soukromý zadavatel daný formulář využít. To neplatí, při využití specifického druhu výběrového řízení (např. otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení) a dále v rámci zvláštních postupů ve výběrových řízeních (např. předběžné oznámení, rámcová smlouva, dynamický nákupní systém a soutěž o návrh), kde to zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách výslovně ukládá.

44

4

ZÁKLADNÍ PRINCIPY STRUKTURÁLNÍ POLITIKY 2014 – 2020

4.1

Cíle pro 2014 - 2020

Politika hospodaření a sociální soudržnosti (nebo regionální politika) Evropské unie poskytuje rámec pro financování široké škály projektů a investic s cílem podpořit hospodářský růst, snížit disparity, atd. v členských státech EU a jejich regionech. Politika samotná je vždy jednou za sedm let přezkoumána institucí EU. Další kolo programů, které budou zahájeny je na období od roku 2014 do roku 2020. Pro následující období a k dosažení cílů stanovených strategií Evropa 2020, mezi které patří např. tvorba pracovních míst (zaměstnanost 75 % osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let), nastartování hospodářského růstu (investice ve výši 3 % HDP Evropské unie do výzkumu vývoje a inovací), boj proti změně klimatu (snížení emise skleníkových plynů o 20 % ve srovnání se stavem, který byl v roce 1990, dále zvýšit energetickou účinnost o 20 % a zároveň také hlavně zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 20 %), podpořit vzdělávání (snížit míru nedokončení pod 10 % a zároveň dosáhnout alespoň 40 % podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva ve věkové kategorii od 30 do 34 let), omezení chudoby a sociálního vyloučení (snížení alespoň o 20 milionů lidí, kteří žijí v chudobě a sociálním vyloučení nebo jsou na pokraji chudoby a díky tomu jim hrozí sociální vyloučení) jsou stanoveny pro programové období 2014 – 2020 následující dva cíle regionální politiky EU: 1. Investice pro růst a konkurenceschopnost (97,6 % rozpočtu). Cíl bude financován z fondu ERDF, ESF a Fondu soudržnosti. 2. Evropská územní spolupráce (2,4 % rozpočtu). Stejný cíl byl ustanoven již pro uplynulé období (2007 – 2013) a i nadále bude financován z fondu ERDF. Regionální politika Evropské unie bude v období 2014 až 2020 podporovat všechny regiony nacházející se na území členských států, které jsou rozdělené do tří kategorií. Oproti předešlému období tedy přibyla třetí kategorie tzv. přechodné regiony. 1. méně rozvinuté regiony, jejichž HDP je nižší než 75 % průměru EU-28; 2. tzv. přechodové regiony, jejichž HDP se pohybuje v rozmezí 75 – 90 % průměru EU28; 3. více rozvinuté regiony, jejichž HDP je vyšší než 90 % průměru HDP.

45

Oba strukturální fondy, tedy ESF a ERDF mají pro období 2014 – 2020 stanoveny oproti předešlému období užší okruh klíčových priorit, na které je však vyčleněna většina finančních prostředků (v rozmezí 50 – 80 % podle kategorie regionů). Evropský sociální fond v tomto období bude převážně podporovat 4 hlavní priority: vzdělání, zaměstnanost a mobilitu, sociální začlenění a zlepšení veřejné správy. Evropský fond pro regionální rozvoj bude mít jako hlavní prioritu podporu inovace a výzkumu, digitální agendu, podporu pro malé a střední podniky a nízkouhlíkovou ekonomiku. Dalším nástrojem regionální politiky EU je Fond soudržnosti, který je určen na podporu členských států (nikoliv jejich regionů). Je zaměřen na budování transevropských dopravních sítí a environmentální projekty v oblasti infrastruktury. Samotná realizace regionální politiky EU se řídí následujícími principy:  Princip koncentrace úsilí, má za úkol přispět hlavně ke sjednocování všech sledovaných cílů a díky tomu dojde i k zefektivnění užití vynakládaných finančních prostředků.  Princip partnerství, jeho smyslem je spolupráce mezi Evropskou komisí a národními orgány na úrovni státní, regionální i místní kompetentní. Má přispět k efektivnější přípravě a následné realizaci podpůrných programů.  Princip programování a plánování, vyžaduje sledování problematiky v co nejširších socioekonomických souvislostech. Samozřejmě jak ve smyslu časovém, tak i prostorovém.  Princip průběžného sledování a kontroly, má za cíl hlavně dohled nad využíváním všech poskytnutých finančních prostředků.  Princip adicionality, zajišťuje, aby všechny poskytnuté prostředky byly pouze doplňkem a ne úplnou náhradou za prostředky z veřejných rozpočtů v daném státě, kterému je finanční podpora poskytovaná. K výše zmíněním principům postupem času přibyly ještě principy subsidiarity (což je řešení problémů na co možná nejnižší kompetentní úrovni) a solidarity.

46

5

REGIONÁLNÍ POLITIKA EU V ČR

5.1

Principy regionální politiky

Politika hospodaření a sociální soudržnosti Evropské unie (také kohezní politika) je na území České republiky realizována pomocí strukturálních fondů. Hlavním cílem je snížení regionálních disparit (pomoc méně rozvinutým regionům a regionům, které jsou zasaženy různými strukturálními problémy) a snížení rozdílů v životní úrovni obyvatel všech regionů nacházejících se na území EU. Samotná politika hospodaření a sociální soudržnosti EU byla, jak již bylo výše zmíněno, definována již v roce 1988, a to na základě rozhodnutí o spojení regionální politiky s částí sociální a zemědělské politiky. Důležitost této politiky potvrzuje i fakt, že na politiku soudržnosti EU vyčlenila Evropská unie přibližně 40 % celkového rozpočtu. Strukturální fondy Pro programové období 2014 – 2020 existuje několik strukturálních fondů: Evropský fond pro regionální rozvoj – EFRR (cílem je např. podpora malých a středních podniků, investice do vývoje a výzkumu, budování infrastruktury, podpora regionální a místní spolupráce v rámci spolupráce měst a regionů, atd.), Evropský sociální fond – ESF (cílem je např. pokračování ve snížení stále vysoké nezaměstnanosti, podpora mobility pracovních sil a rovnost pohlaví, motivace k vyšší úrovni vzdělanosti a rekvalifikace, nediskriminace, pokračování v boji s chudobou, atd.), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – EZFRV (cílem je hlavně podpora konkurenceschopnosti zemědělství, investice do podpory rozumného a udržitelného nakládání se všemi přírodními zdroji, atd.), Evropský námořní a rybářský fond – ENRF (cíle v rámci České republiky jsou zaměřeny na podporu akvakultury a podporu její konkurenceschopnosti a životaschopnosti, atd.) a jeden kohezní fond (Fond soudržnosti – FS, cílem jsou především investice směřující k výstavbě, rozvoji a opravě infrastruktury v oblastech životního prostředí, efektivní využívání energií, atd.). Každý z výše uvedených se zaměřuje na konkrétní oblast pomoci a je určen pro podporu specifikované oblasti. Dále se také liší ve stanovených pravidlech, které musí žadatel o podporu splňovat. Základním pravidlem pro poskytnutí finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie a samotná realizace regionální politiky EU se řídí následujícími principy: koncentrace úsilí, partnerství, programování a plánování, průběžné sledování a kontroly, adicionality, subsidiarity a solidarity. 47

Programové dokumenty Evropská unie realizuje své cíle regionální politiky vždy v rámci sedmiletých programových období. Pro toto období vždy každá členská země vypracovává nové programové dokumenty. V programových dokumentech jsou stanoveny oblasti, které budou v konkrétním regionu nebo zemi podporovány z finančních prostředků strukturálních fondů Evropské unie. V rámci EU existuje celá škála programových dokumentů, jejich škála je většinou v každé členské zemi stejná. Vždy tedy začíná analýzou situace v konkrétním čase, pokračuje stanovením specifických cílů a definuje prostředky, díky kterým se cílů bude dosahovat. Dále stanovuje organizační struktury, které budou mít uskutečnění a plnění programu na starosti a končí vždy finančními tabulkami, tzn. stanovením konkrétních finančních prostředků určených a vyčleněných na program. Klíčovým dokumentem pro realizaci kohezní politiky v rámci Evropské unie je Strategie obecných zásad Společenství (SOZS) ve které jsou specifikovány úkoly a cíle politiky hospodaření a sociální soudržnosti (HSS) pro konkrétní období (v současné době pro programové období 2014 – 2020). Dále má každý členský stát povinnost vytvářet svůj Národní rozvojový plán (NRP), který stanovuje a popisuje hlavní rozvojové problémy konkrétní země. Díky tomu, že priority rozvoje České republiky nejsou totožné s prioritami celoevropské politiky soudržnosti dohodnutými členskými státy EU na národní úrovni, musí se vždy najít společné cíle a průnik mezi Národním rozvojovým plánem České republiky a Strategickými obecnými zásadami Společenství. Dokument, který vymezuje podobu politiky hospodaření a sociální soudržnosti EU na území konkrétního členského státu (České republiky) je Národní strategický referenční rámec (NSRR). Český NSRR tak popisuje specifické strategické cíle, způsob řízení a koordinaci s HSS v rámci České republiky. Dále pak stanovuje systém finančních toků z fondů EU v ČR a určuje operační programy pro realizaci politiky hospodaření a sociální soudržnosti. Rámec kohezní politiky pro Českou republiku na programové období 2014 – 2020 byl definitivně schválen dne 17. prosince 2013.

5.2

Programové dokumenty v České republice

Základním dokumentem pro zpracování návrhu Národního strategického referenčního rámce je vždy Národní rozvojový plán České republiky, který je vzat na vědomí usnesením Vlády České republiky. Národní rozvojový plán tvoří základní kámen programování ČR, obsahuje 48

specifickou charakteristiku současné situace a stanovuje hlavní oblasti podpory, které jsou potom rozpracovány v jednotlivých operačních programech. Operační programy tedy rozvíjí, podrobně rozpracovávají a detailně se věnují konkrétnímu operačnímu programu, který je uveden v národním rozvojovém plánu. Vždy se zaměřují na jednu oblast podpory a stanovují osy, které jsou dále rozváděny pomocí oblastí podpory. Pro nadcházející programové období 2014 – 2020 díky usnesení vlády ČR č. 867 ze dne 28. listopadu 2012 jsou připraveny a byly již vymezeny nové programy. Všechny programy budou spolufinancovány z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF): Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu. Pro programové období 2014 – 2020 jsou významně zredukovány operační programy, ze současných 24 na 8. Při samotné tvorbě nových operačních programů je kladen důraz především na nastavování intervenční logiky a je dále uplatňován princip tematické koncentrace. Zvýšená pozornost byla věnována také nastavování indikátorů v souladu s požadavky, které stanovila Evropská komise. Pro následující roky (2014 – 2020) byly schváleny následující programy:  ESPON 2020  Operační program INTERACT III  Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu;  Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řízený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy;  Operační program Rybářství 2014-2020, řízený Ministerstvem zemědělství;  Operační program Doprava, řízený Ministerstvem dopravy;  Program rozvoje venkova, řízený Ministerstvem zemědělství;  Operační program Životní prostředí, řízený Ministerstvem životního prostředí;  Integrovaný regionální operační program, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;  Operační program Praha - pól růstu ČR, řízený Magistrátem hlavního města Prahy;  Operační program Technická pomoc, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;  Operační program Zaměstnanost, řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí;  Operační program přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou, řízený Ministerstvem pro místní rozvoj;  Operační program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;  Operační program přeshraniční spolupráce mezi Rakouskou republikou a Českou republikou, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj; 49

 Operační program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko a Českou republikou, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;  Operační program přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou republikou a Českou republikou, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;  Operační program nadnárodní spolupráce Danube, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj (schválen dodatečně usnesením vlády České republiky č. 447 ze dne 12. června 2013);  Program nadnárodní spolupráce Central Europe 2020, koordinovaný na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj;  Operační programy meziregionální spolupráce, koordinované na území České republiky Ministerstvem pro místní rozvoj. Zmíněné programy byly vymezeny v návaznosti na 8 tematických okruhů, které byly stanoveny na národní úrovni. Tyto programy spojují úroveň národních rozvojových priorit a všech prioritních os jednotlivých programů. Územní členění Z důvodu přehlednějšího statistického hodnocení pro účel regionální politiky, Evropská unie používá regionální členění. Pro různé analýzy, statistické monitorování a sociální situace v jednotlivých regionech byla v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek, tzv. NUTS. Každý členský stát je tedy rozdělen na tři hlavní úrovně regionálního členění území (NUTS I, NUTS II a NUTS III), a to dle podle počtu obyvatel.

Úroveň

Doporučený minimální počet obyvatel

Doporučený maximální počet obyvatel

NUTS I

3 000 000

7 000 000

NUTS II

800 000

3 000 000

NUTS III

150 000

800 000

Česká republika byla z historického hlediska tradičně dělena na kraje, které odpovídají statistické úrovni NUTS III. Díky vstupu ČR do Evropské unie musel být zaveden mezi stát a jednotlivé kraje ještě jeden statistický stupeň úrovně členění, a to NUTS II, tzv. region soudržnosti. Samotné regiony soudržnosti se skládají z jednoho či více krajů. Evropská politika hospodaření a sociální soudržnosti je směřována především do územních celků s počtem obyvatel, který se pohybuje mezi 800 tis. a 3 mil. Čerpání finančních prostředků z fondů EU se na území České republiky tedy nejčastěji využívá právě na úrovni 50

regionů soudržnosti, tedy NUTS II (Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava, Moravskoslezsko a Hlavní město Praha). Níže na mapě je vyznačena skladba 14 krajů, tedy NUTS III do 8 regionů soudržnosti (NUTS II).

Kromě tří již zmíněných statistických jednotek NUTS na území České republiky ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistického členění, které ale nejsou již potřebné pro přidělení finančních prostředků z fondů Evropské unie. Jde o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). Úroveň

Název

Jednotka

NUTS I

Stát

1

NUTS II

Regiony soudržnosti

8

NUTS III

Kraje

14

LAU I

Okresy

76 + 15 pražských obvodů

LAU II

Obce

6 253

51

6

LEGISLATIVNÍ RÁMEC

6.1

Metoda logického rámce

Jednou z metod, jak přehledně zmapovat záměry, očekávání a zároveň je uvést do souladu s konkrétními výstupy a činnostmi při samotné realizaci projektu je metoda Logického rámce. Je to metoda, přehledný a srozumitelný materiál popisující krátce záměry projektu, dané do souvislostí s konkrétními činnostmi a výstupy jeho aktivit na pouhém listu papíru. Definování samotného projektu s využitím logického rámce je základem pro řízení projektu. Logický rámec je tedy vhodný pro identifikaci a analýzu problémů na jedné straně a definování specifických cílů a stanovení konkrétních činností vedoucích k řešení těchto problémů, a to jak z hlediska vhodnosti, přiměřenosti řešení zjištěných problémů, tak i z hlediska proveditelnosti a trvalé udržitelnosti vlastního projektu. Uplatnění metodiky logického rámce je důležité již ve fázi příprav projektu, ale současně je i klíčovým nástrojem, který slouží a pomáhá implementovat a hodnotit projekt. Dá se tedy říci, že tvoří logický základ pro přípravu jednotlivých aktivit a rozvoj monitorovacího systému. Logický rámec se zpravidla sestavuje spolu s vlastním projektem na základě principu partnerství za účasti všech dotčených a zúčastněných skupin osob, obcí a různých institucí, které budou díky realizaci projektu jakkoli ovlivněny a zároveň také s těmi, kteří budou konkrétní projekt realizovat. Logický rámec je tedy nástroj pro:  plánování projektu;  samotnou realizaci projektu;  vyhodnocení konkrétního projektu. Logický rámec obsahuje jasné stanovení:  čeho chceme a můžeme dosáhnout (stanovení výstupů);  stanovení účelu a důležitých výsledků, které očekáváme;  jaké předpoklady pro realizaci musí být splněny. Logický rámec se skládá ze čtyř sloupců, které vyjadřují: 52

   

vertikální logiku projektu – strom cílů; objektivně ověřitelné ukazatele; zdroje (informací) a prostředky k ověření; předpoklady a rizika, které podmiňují dosazení výsledků a cílů projektu.

6.2

Možnosti vytvoření logického rámce

Existují dvě možnosti, jak vytvořit logický rámec, a to buď postupem shora dolů:  veškerá pomoc je plánována ve specifickém kontextu, který se vždy váže k danému programu a v něm definovanému cíli. V tomto cíli je formulována strategie konkrétní pomoci a zároveň z něj vychází určitý počet dílčích specifických cílů. Tyto cíle odpovídají prioritním oblastem, které jsou stanoveny v rámci každého Operačního programu. Každý ze stanovených specifických cílů je vždy realizován nejdříve na úrovni programování v rámci daného opatření, pro které jsou vždy stanoveny operační cíle. Stejným způsobem se v konkrétním projektu stanoví i Hlavní cíl, Účel projektu (obsah tvoří operační cíle opatření) a zároveň se naplánují i jednotlivé Výstupy a různé Aktivity. U projektu je také možné stanovit jednotlivé strategie jeho realizace, tedy je možné naplánovat různé cesty, jak dosáhnout celkového cíle. Pro lepší, ale hlavně zodpovědnější určení jednotlivých Aktivit, Výstupů projektu, stanovení Účelu a samotného Cíle, je dobré zhodnotit všechny reálné možnosti a schopnosti, které nám mají pomoci dosáhnout zvoleného cíle. Je dobré se zároveň věnovat i druhé možnosti vytvoření logického rámce, při které se postupuje zdola nahoru:  všechny aktivity jsou realizovány příjemci za pomoci použití různých prostředků, např. lidských, finančních, technických, atd. nebo vstupů. Zvolené vstupy produkují konkrétní fyzické výstupy, může jít např. o počet kilometrů, které byly nově postaveny, nebo počet nově vytvořených školících míst. Tyto výstupy reprezentují zvolený postup samotné realizace daného projektu. Účelem jsou vždy bezprostřední účinky patrné přímo na samotném příjemci konkrétní dotace (např. může jít o zkrácení délky potřebné pro cestování, snížení ceny potřebné k přepravě nákladů, atd.). Po vepsání známých cílů priorit a opatření Operačního programu do schématu Logického rámce, je v něm možné vidět a hlavně je díky tomu snadné si ujasnit samotný Cíl, Účel, ale i jednotlivé Aktivity daného projektu. 53

Návaznost dílčích cílů (specifických a operativních) na Hlavní cíl (globální) Operačního programu a zároveň jednotlivých Aktivit, Účelu na Hlavní cíl projektu, je znázorněna stupňovitě níže: Globální cíl Dosáhnout trvalého hospodářského růstu, snižování disparit regionů, zvyšovat kvalitu života obyvatel, vytvářet nová pracovní místa, budování a oprava technické i dopravní infrastruktury, atd. Hlavní cíl Priority – specifické cíle Např.:  zvýšení prosperity regionů  rozvoj malých a středních podniků a řemesel Opatření – operační cíle Např.:  rozvoj malých a středních podniků s cílem vytváření nových pracovních míst  posílení regionálních a místních komunikačních sítí

(stanovení hlavního cíle v souladu se specifickým cílem priority)

Účel / výsledky projektu (stanovení účelu v souladu s operačními cíli opatření) Výstupy projektu Např. 1. Vybudována nová provozovna 2. Vytvořena nová pracovní místa 3. Vybudována místní infrastruktura atd.

Aktivity projektu Např. 1.1 Vytvoření projektové dokumentace 1.2 Výstavba provozovny 1.3 Vybudování přípojek 1.4 Vybavení provozovny 1.5 Terénní úpravy atd. 2.1 … 2.2 … atd.

2.1. 2.2. .....

54

Logický rámec – projekt: (název)

Název programu:

(název)

Předkladatel projektu: (název)

Celkové náklady projektu (cena)

Celkové přijatelné náklady (cena)

Popis projektu Záměr projektu: Vyšší cíl projektu. Důvod realizace projektu? Proč chceme dosáhnout změn? Popis přínosů projektu po realizaci. Cíl projektu: Čeho chceme projektem dosáhnout, co vytvoříme, v čem spočívá konkrétní změna? Připouští se stanovení pouze jednoho cíle pro daný projekt.

Objektivně měřitelné ukazatele Podle čeho poznáme, že jsme přispěli k naplnění daného vyššího cíle projektu.

Prostředky ověření Předpoklady a rizika Zdroje údajů pro Nevyplňuje se … ověření ukazatelů na úrovní záměru.

Stav při ukončení Zdroje údajů pro projektu. Ukazatele, podle ověření ukazatelů kterých bude hodnocena na úrovni cíle. úspěšnost daného projektu.

(Cíl vůči záměru) Které vnější předpoklady zaručují, aby již dosažený cíl mohl přispět ke splnění záměru?

55

Výstupy To co má být dodáno, co vše musí být vytvořeno v rámci daného projektu, aby byl splněn účel projektu. Projektový tým je přímo odpovědný za dosažení výstupů. Uvádí se 3 až 6 výstupů. Klíčové činnosti Hlavní svazky činností, které je třeba vykonat pro dosažení výstupu. Ty hlavní skupiny činností (max 3-5) představující vlastní strukturu členění prací pro daný projekt.

Dodací podmínky. V jakém množství, jakosti a čase je třeba dodat jednotlivé výstupy. Z praktického hlediska se zde nevyžaduje pouhé dodání výstupu, ale především funkčnost a provozuschopnost.

Zdroje pro ověření splnění dodacích podmínek.

Vstupy a zdroje: Hrubý časový rámec Čeho všeho je třeba pro klíčových činností. provedení činností. Velmi stručný přehled materiálu, lidí, času. Vše lze vést také ve finančním vyjádření rozpočtu. Lze připojit i informaci o zdrojích (fondy, instituce, partneři, atd.).

(Výstupy vůči cíli) Jaké vnější podmínky zaručují a vedou k dosažení a naplnění cíle?

(Činnosti vůči výstupům) Jaké vnější předpoklady zaručují, aby provedené činnosti vedly k dosažení výstupů v plánovaném čase a nákladech?

(Co musí platit před zahájením projektu) Vnější a vnitřní předběžné podmínky jsou vyžadovány před zahájením projektu (např. stavební povolení, schválení zastupitelstvem, atd.)

56

Čtení logického rámce Logický rámec by měl vždy být čten následujícím způsobem, tedy vzestupně ve směru šipek: Sloupec 1 (popis projektu)

Sloupec 2 (objektivně měř. ukazatele)

Sloupec 4 (předpoklady a rizika)

Celkový cíl měřený čím vedou ke splnění Účel /záměr

měřený čím

a předpokládající co

vedou ke splnění Výstupy

měřené čím

a předpokládající co

vedou ke splnění Aktivity

prostředky (vstupy)

za předpokladu, že

Předběžné podmínky

Pokud jsou splněny všechny předběžné podmínky, lze zahájit aktivity vedoucí k realizaci projektu. Minimální obsah logického rámce je:  stručná analýza (název projektu, lokalizace projektu, cena, atd.);  stručná analýza zájmových skupin (identifikace předkladatele projektu, přehled partnerů projektu a dotčených účastníků, atd.);  identifikace a stanovení hlavních problémů v zájmovém území ve vztahu k projektu (relevance projektu);  formulace cílů (celkový cíl, specifické cíle, včetně jejich kvalifikace a uvedení měřitelných ukazatelů);

57

 stručný popis projektu, zdůvodnění projektu, obsah projektu, výsledky a dopady projektu, udržitelnost projektu, rizika projektu, atd.;  matice logických rámců. Logický rámec je tedy základem pro samotné řízení projektu, umožňuje stanovit stručný popis projektu, umožňuje identifikovat a následně analyzovat konkrétní problémy, současně definuje hlavní i dílčí cíle projektu a stanovuje potřebné aktivity, potřebné k realizaci daného projektu. Logický rámec také ověřuje a prověřuje projekt z hlediska vhodnosti, přiměřenosti, proveditelnosti a jeho trvalé udržitelnosti. Představuje komunikační nástroj, slouží ke sledování realizace projektu a také k závěrečnému vyhodnocení úspěšnosti daného projektu.

7

STUDIE PROVEDITELNOSTI A ANALÝZA NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ

7.1

Studie proveditelnosti vs. Analýza nákladů a přínosů

Od určitého objemu celkových výdajů je vždy povinností předkladatele projektu připravit studii proveditelnosti a analýzu nákladů a přínosů dále jen CBA. Studie proveditelnosti a CBA se od sebe významně odlišují, ale zároveň na sebe svým způsobem navazují. U studie proveditelnosti předkladatel projektu popisuje projektový záměr při vyčerpání veškerých možných informací o jeho realizaci. Studie proveditelnosti má většinou svůj povinný obsah a žádná z kapitol obsahu by neměla být opomenuta, aniž by tato situace byla zdůvodněna. Pozor na tento fakt, díky kterému by často vaše studie proveditelnosti nemusela být uznána z triviálního důvodu. CBA se opět zpracovává u projektu s vyšší nákladovostí a měla by popsat, jestli je investice smysluplná a jakou cestou se nejlépe v rámci řízení finančních toků této smysluplnosti dopracovat. CBA analýza nám musí odpovědět na otázku „komu ku prospěchu a co a komu k neprospěchu“ tzn., že nám vymezuje dopady projektu. CBA analýza tedy není účetní aktivitou, ale aktivitou, která propočítává pozitiva a negativa projektu. Popsaný postup CBA, se kterým budete dále seznámeni, je univerzálně použitelný na různé druhy projektů.

58

7.2

Studie proveditelnosti

Rozdělení studie proveditelnosti Studii proveditelnosti můžeme rozdělit na tři základní okruhy. V prvním okruhu popisujeme vstupní informace. V druhém okruhu popisujeme monitorování projektu a připravenost projektu na realizaci. Ve třetím okruhu popisujeme finanční plán projektu, udržitelnost projektu a zpracováváme různé analýzy projektu. Rozdělení CBA CBA analýzu můžeme rozdělit na dva základní okruhy. V prvním okruhu se u CBA analýzy zabýváme předmětem projektu a vymezením beneficiantu. V prvním okruhu se také zabýváme jednotlivými fázemi projektu, různými variantami projektu (např. nulová varianta atd.) a jednotlivými plusy a zápory projektu. V druhém okruhu CBA analýzy budeme stanovovat jednotlivá ocenění a kvalifikaci cash flow a sociální přínosy projektu, budeme určovat diskontní sazbu, kriteriální ukazatele, citlivostní analýzu a na základě všech těchto propočtů se rozhodneme o tom, zda investice je přijatelná k financování. U CBA analýzy není vždy posloupnost jednotlivých kroků zcela povinná, ale doporučujeme se držet určitého logického rámce.

Studie proveditelnosti – první okruh První okruh se zabývá vstupními informacemi a musí obsahovat titulní stránku, doporučený obsah díla a vstupní informace. Vstupní informace říkají: Proč se vůbec studie proveditelnosti zadává? Jaký žadatel o ni žádá? (např. název, IČ, DIČ, CZ-NACE, kontakty). Neopomenutelným je také kvalitní vypsání zkušenosti žadatele a informace o tom, kdo pro něho projekt připravuje. Další částí prvního okruhu je souhrn informací o parametrech projektu, jak ukazuje následující tabulka.

Přehled parametrů projektu Zkratka

Název

TC

Celkové náklady projektu

EC

Celkové způsobilé náklady projektu

59

R

Příjmy projektu – referenční období

NR

Celkové čisté příjmy

EE

Finanční mezera

DA

Způsobilé výdaje připadající na finanční mezeru

NPV

Čistá současná hodnota

IRR

Vnitřní výnosové procento

NPV/I

Index rentability

DN

Doba návratnosti

Žadatel nesmí zapomenout, že se nesmí hodnotit pouze efektivnost projektu, ale musí se hodnotit i různé nefinanční přínosy projektu.

Studie proveditelnosti – druhý okruh V druhém okruhu studie proveditelnosti se zabýváme popisem projektu, tedy jasným určením předmětu zaměření a cílů projektu. V této části musíte přesvědčit hodnotitele o smysluplnosti projektu v jeho různých možných variantách. Důležité je zdůraznění celospolečenské potřeby realizace projektu a jeho historického vývoje u vaší organizace. Důležité je nezapomenout na zdůvodnění pomocí různých průzkumů a statistických řad (např. míra nezaměstnanosti atd.). V této části projektu zpracováváme také SWOT analýzu. SWOT analýza je poměrně dobře známá praktická pomůcka, která nám určuje silné a slabé stránky projektu a jeho příležitosti a hrozby, které ho mohou ovlivnit. Pro lepší pochopení SWOT analýzy zařazujeme pouze obrázek její organizační struktury a nikoli možné otázky, na které je třeba si v jednotlivých organizačních polích SWOT analýzy odpovědět. Tyto otázky je možné získat jednoduše na webových stránkách.

60

Organizační struktura SWOT analýzy

silné stránky

slabé stránky

„Jak je udržovat a rozvíjet?“

„Jak je potlačit, eliminovat?“

O

T

příležitosti

hrozby

„Jak je optimalizovat a využívat?“

„Jak jim čelit nebo se jim vyhnout?“

pozitiva

vnější faktory

W vnitřní faktory

S

negativa

SWOT analýza je sice často podceňovanou záležitostí, ale její kvalitní příprava nám připraví velmi důležité portfolio pro argumentaci našich důvodů potřebnosti projektu. Mezi další okruhy patří další kompletní informace o projektu, jako je popis projektu (čeho bude v budoucnu dosaženo a jaký cíl bude splněn), jaké jsou cílové skupiny projektu (CS), jak dosáhneme zajištění projektu, tedy námi vyžadovaného cíle a jestli je dosažení našeho cíle reálné. U reálnosti projektu musíme také určit, kde bude projekt realizován, tzn. tedy nejenom určit cílovou skupinu, ale i cílové území. Každý projekt musí být rozdělen na jednotlivé fáze, které v našem popisovaném okruhu dělíme na fázi předinvestiční (jedná se o všechny práce před konečným schválením projektu). Další fáze je fáze investiční, v které realizujeme daný projekt a připravujeme ho do jeho fáze životního cyklu. Třetí fází je fáze provozní, kterou také můžeme označit jako fázi života projektu. Často je nutné splnit povinnost čtvrté fáze, a to fáze udržitelnosti projektu, kdy v něm musíte pokračovat v omezeném portfoliu, ještě po dané časové období. Další částí popisovaného okruhu je vypsání přínosů a nákladů projektu. Náklady projektu označujeme, také jako jeho újmy. Újmou bývají negativní možné vlivy, které se netýkají ekonomiky projektu, i když tyto újmy bývají obsahem CBA, musí být ve studii proveditelnosti také definovány.

61

Ve studii proveditelnosti žadatel v této fázi projektu také zpracovává nulovou variantu projektu. V nulové variantě projektu se snaží prokázat, jaká by byla budoucnost situace, aniž by se projekt realizoval, je tedy samozřejmě v jeho zájmu, aby se snažil v nulové variantě projektu budoucnost co nejvíce podhodnotit. V další části se zabýváme vyjmenováním jednotlivých přínosů a nákladů projektu, a to formou jejich výčtu. Žadatel musí dbát na to, aby zde uváděl pokud možno pouze relevantní ukazatele. Jednotlivé přínosy a náklady hodnotíme v příčinné souvislosti s projektem a mezi přímé zařazujeme ty, které přímo souvisí s projektem a jsou hmotné i nehmotné. Mezi nepřímé zařazujeme takové hmotné nebo nehmotné přínosy a náklady, které s projektem souvisí nepřímo nebo vzbuzují multiplikační efekty. Hmotné přínosy a náklady jsou všechny materiální statky, nehmotné přínosy a náklady jsou např. různé duševní majetky. Důležitá je také působnost přínosu a nákladu na typ uživatelů, které můžeme rozdělit na uživatele státní správy, samosprávy nebo uživatele privátní sféry. Vždy musíme určit jednotlivá určení vlivu na danou cílovou skupinu, včetně socioekonomických vlivů projektu. Mezi socioekonomické vlivy projektu patří např. zvýšení konkurenceschopnosti, zlepšení dopadu projektu na životní prostředí, na zaměstnanost atd. Při popisu multiplikačních výhod projektu odůvodňujeme důsledky, které působí na cílové skupiny nepřímo. U všech vstupních dat musí být vždy uvedeno, jak jsme tato data získali. Získání dat můžeme provést odhadem, expertním posouzením, získáním z podobných projektů, účetní kalkulací, získáním hodnot z ukazatelů na vstupu atd. Každý hodnotitel bude chtít mít také ve studii proveditelnosti určeny jednotlivé indikátory, které budou sloužit pro kontrolu splnění projektu. Analýzy studie proveditelnosti v druhém okruhu Mezi hlavní analýzy zařazujeme analýzu trhu, odhad poptávky, odhad nabídky, určení marketingové strategie a zpracování marketingového mixu. U analýzy trhu a odhadu jeho vývoje žadatel často odpovídá na otázky, kdo je cílová skupina, jaké jsou její potřeby, jak bude cílová skupina reagovat na projekt, jakou cenu je ochotna v rámci projektu zaplatit (nemusí být vždy jen finanční, může být i časová, logistická atd.) V neposlední řadě je také důležitá odpověď na otázku, jaká je konkurence na výstupu projektu. V rámci marketingové strategie se odrážíme od marketingového mixu, který má moderní pojetí, pět základních vstupů. Mezi tyto vstupy patří původně definované “4P“ což byly:     

Product, Price, Place, Promotion, a nově se tento mix doplňuje o pátou položku, která je Customer.

62

V další části druhého okruhu studie proveditelnosti se zabýváme použitou technologií v projektu, kterou nejlépe doložíme projektovou dokumentací. Projektovou technologii se snažíme definovat z hlediska investičního, z hlediska provozního, z hlediska lidských zdrojů a z hlediska jejího vlivu na životní prostředí a to v rámci životního cyklu projektu. U tohoto aspektu nesmíme zapomenout na hledisko post projektové a musíme velmi pečlivě určit, jak budou naše technologie v rámci životního prostředí zlikvidovány. U námi zvoleného technického řešení musíme také popsat jeho technické varianty, které budou vhodné např. v případě snížení finančních prostředků. Dopad projektu na životní prostředí se obecně posuzuje velmi přísně. V druhém okruhu studie proveditelnosti se v další části budeme zabývat managementem projektu a personálním řízením. Již dopředu je třeba definovat, na jaké úrovni a odkud budou zajištěny naše lidské zdroje a co od nich požadujeme. Velmi pečlivě musíme popsat, jak jsme schopni předejít nepříznivým důsledkům v rámci vzniku problémů na úrovni lidských zdrojů. Tento management lidských zdrojů souvisí také s důsledným popisem organizačního zajištění realizace a životní fáze projektu. V rámci personálního zajištění doporučujeme rozdělit lidské zdroje do jednotlivých týmů určených do předinvestiční, investiční a provozní fáze projektu. Jednotliví členové týmu musí mít jasně danou funkci v rámci organizace, dané své jednotlivé aktivity v různých fázích projektu, určen svůj podíl práce a odpovědnosti na projektu a v neposlední řadě určen druh pracovněprávního vztahu, včetně odměny za svoji práci. Na popis organizačního zajištění a zajištění lidských zdrojů navazuje předposlední část druhého okruhu studie proveditelnosti, a to je harmonogram projektu. Harmonogram projektu musí být zpracován jako celistvý v obsahu, ale pružný v čase. Harmonogram by měl být popsán komentářem k jednotlivým technickým a personálním náležitostem. U harmonogramu projektu musíme také popsat strukturu pořizovaného majetku a návrhy jeho podpisu. Majetek můžeme rozdělit na investiční a oběžný majetek. Mezi oběžný majetek patří např. finanční hotovost, zásobové hospodářství, řízení pohledávek, předpokládaný obrat atd. Při řízení aktiv a pasiv v majetkové bilanci projektu musíme vždy dodržovat bilanční rovnováhu. Poslední částí druhého okruhu studie proveditelnosti je určení výnosů a nákladů projektu. Pro určení jednotlivých cen rozpočtu doporučujeme určit různé statistické údaje, které nám určí obvyklé ceny v daném regionu, podobně je také možné určit i obvyklé ceny práce. Mezi příjmy projektu řadíme vlastní zdroje, dotace, půjčky z externích zdrojů, vklady, provozní úvěry atd. Mezi hlavní výdaje projektu patří výdaje na nákup technologií, mzdové výdaje, výdaje na energie atd. V každé studii proveditelnosti musíme vždy provést kalkulaci jednotlivých příjmů a výdajů, stanovení jejich výše a zdůvodnění této výše.

63

Studie proveditelnosti – třetí okruh V třetím okruhu proveditelnosti se budeme zabývat finančním plánem projektu, efektivitou a udržitelností projektu, citlivostní analýzou, managementem rizik, problematikou udržitelného rozvoje a samozřejmě popisem závěru studie, který musí obsahovat důvody pro nastartování projektu. Finanční plán projektu Finanční plán má většinou tři hlavní kapitoly. Tyto kapitoly jsou příjmy a výdaje projektu, správa majetkových aktiv a pasiv (majetková bilance) a cash flow projektu. Finanční plán se musí vždy pohybovat v určité časové ose, která bývá ukončena v okamžiku vypršení životnosti projektu. Časová osa musí být rozdělena na fáze, které odpovídají časovému rozsahu projektu. Příjmy a výdaje projektu kalkulujeme pro investiční etapu a pro provozní etapu, a to podle druhu nákladu či výnosu. V případě udržitelnosti a poprovozní etapě tzn. u likvidace jednotlivých technologických celků se zajímáme i o náklady a výnosy v této etapě. Mezi aktiva projektu počítáme veškerý majetek skrze nějž je projekt realizován. Mezi pasiva projektu započítáváme veškeré zdroje, ze kterých je majetek získán. Mezi těmito zdroji může být i zisk získaný z projektu, bankovní úvěr, kapitálový vklad atd. Opět musíme znát a plánovat aktiva a pasiva projektu v majetkové bilanci během jednotlivých fází projektu tzn. investiční a provozní části, případně i části poprovozní. U průběhu cash flow definujeme rozdíl mezi peněžními příjmy projektu a peněžními výdaji projektu opět v rámci jednotlivých období projektu. Vždy počítáme jenom reálnou peněžní hodnotu a nezapočítáváme např. odpisy, které se týkají daňové konstrukce projektu. Rovněž do cash flow nezahrnujeme žádné opravné položky. Takto pojatý cash flow znamená fundamentální pravdivé informace o financích v projektu. Zvýšení cash flow dosáhneme snížením oběžných aktiv a zvýšením krátkodobých pasiv, naopak snížení cash flow dosáhneme opačným postupem. U finančního plánování musíme tedy znát:       

investiční náklady, časový harmonogram projektu, provozní náklady, provozní tržby, zdroje a způsoby financování, možnosti získání těchto zdrojů, úroveň oběžných aktiv a krátkodobých pasiv. 64

Další částí třetího okruhu studie proveditelnosti je hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu. Efektivitu, jak jsme si zdůraznili, musíme počítat z čistého cash flow, ve kterém jsou obsaženy pouze peněžní toky, týkající se provozních činností (bez peněz z financování projektu). Důležité je rozpoznat dva faktory efektivity, tzn. na kolik je projekt ziskový a v jak rychlém čase se projekt odehrává. V závislosti peněžních toků na čase můžeme spočítat časovou hodnotu peněz určenou diskontní sazbou. Doporučená diskontní sazba se pohybuje okolo 5 %. Následující tabulka nám ukazuje rozvržení cash flow. Rozvržení cash flow na příjmy a výdaje Rok

2015

2016

Fáze investiční (realizační)

2017

2018

2019

2020

2021

Fáze provozní (operační)

CELKEM PŘÍJMY Příjmy z provozu (tržby) Nárůst oběžných pasiv Pokles oběžných aktiv Ostatní příjmy (specifikovat) CELKEM VÝDAJE Náklady projektu celkem -investiční -neinvestiční Nárůst oběžných aktiv Pokles oběžných pasiv Provozní náklady (výdaje) celkem - osobní náklady 65

(výdaje) -spotřební materiál -energie -opravy a údržba -nakupované služby -ostatní provozní náklady (výdaje) Daň ze zisku (placená) ROČNÍ CASH FLOW KUMULOVANÉ CASH FLOW

Ukazatele efektivnosti projektu Rozeznáváme následující ukazatele efektivnosti projektu: Čistá současná hodnota (NPV - Net Preset Value) – tvoří současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů).

Současně platí, že: NPV = CF0 + PV , Kde:     

NPV je čistá současná hodnota investice, CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, r je diskontní sazba, t je období (rok) od 0 do n, CF0 je hotovostní tok v nultém období, tj. hodnota investice.

66

Interpretace ukazatele NPV NPV je ve skutečnosti velikost čistého výnosu plynoucího z projektu, která je vyjádřena v současných penězích. Na jejím základě lze velmi dobře nejen rozhodnout o přijatelnosti projektu, ale také projekty mezi sebou srovnávat. Investiční projekt lze považovat za přijatelný, pokud je ukazatel větší nebo roven nule. Výsledek interpretace: NPV

0

NPV  0

 projekt je přijatelný  projekt je nepřijatelný

Vzájemné porovnávání projektů – měl by být volen projekt, jehož hodnota NPV je vyšší.

Vnitřní výnosové procento (IPR - International Rate on Return, vnitřní míra výnosnosti) – je taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) toků plynoucích z investice rovna nule.

Kde:    

IRR je vnitřní výnosové procento, CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, r je diskontní sazba (r = IRR), t je období (rok) od 0 do n.

Vnitřní výnosové procento nám právě udává dvě základní informace, které potřebujeme, a to míru výnosnosti projektu a rychlost této výnosnosti.

Interpretace ukazatele IRR Investiční projekt je přijatelný, pokud je ukazatel větší než předpokládaná diskontní sazba. Při vzájemném porovnání projektů by měl být zvolen ten projekt, jehož hodnota IRR je vyšší. Interpretace ukazatele IRR přímo navazuje na čistou současnou hodnotu NPV.

67

Index rentability (NPV/I) – podíl čisté současné hodnoty projektu (NPV) na investičních výdajích I = -CF0. Interpretace ukazatele Investiční projekt lze považovat za přijatelný, pokud je ukazatel kladný. Přičemž, čím je jeho hodnota vyšší, tím lepší je projekt. Čím vyšší hodnota NPV/I, tím je projekt lepší. Výsledek ukazatele interpretace: NPV

0

NPV  0

 projekt je přijatelný  projekt je nepřijatelný

Doba návratnosti (DN) Doba návratnosti z nominálních (nediskontovaných) toků (DNn) – je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované čisté operační cash flow počínající zápornými hodnotami (investice) dostalo na nulu a začínalo vytvářet výnos. Diskontní míra r = 0. Doba návratnosti z diskontovaných toků (DNd) – je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované diskontované operační cash flow počínající zápornými hodnotami (investice) dostalo nulu a začínalo vytvářet výnos. Diskontní míra r  0. V obou případech jde vlastně o výpočet NPV s průběžně sledovanou hodnotou indexu t (roky). Kdy DN = t pro NPVt = 0 (v roce t). Podmínka projektu: NPV projektu je 0, tzn., že doba návratnosti se rovná celému sledovanému období. V případě, že roční cash flow je stále stejné a investiční fáze je omezena na jediný (nultý) rok, lze nominální dobu návratnosti vyjádřit vzorcem: Doba návratnosti:

DN = I / CFt

Kde:  I je velikost investičních výdajů v nultém období,  CFt je hotovostní tok plynoucí z investice – konstantní pro všechna t od 1 do n.

Interpretace ukazatele Investiční projekt lze považovat za přijatelný, pokud je ukazatel nižší, než je doba životnosti projektu. Čím je doba návratnosti nižší, tím je projekt úspěšnější. 68

Při zkoumání udržitelnosti projektu se zabýváme finanční udržitelností, která zde již zahrnuje veškeré finanční toky a to jak těmi, kterými jsou určené pro provoz, tak těmi které jsou určené pro financování projektu. Cash flow pro finanční plánování Rok

2015

2016

Fáze investiční (realizační)

2017

2018

2019

2020

2021

Fáze provozní (operační)

CELKEM PŘÍJMY Příjmy z vnějších zdrojů -vložený kapitál -půjčky -dotace, granty Příjmy z provozu (tržby) Nárůst oběžných pasiv Ostatní příjmy (specifikovat) CELKEM VÝDAJE Náklady projektu -investiční -neinvestiční Nárůst oběžných aktiv Pokles oběžných pasiv Provozní náklady -mzdové náklady

69

-spotřební materiál -energie -opravy a údržba -nakupované služby -ostatní (specifikovat) Daň ze zisku Dluhová služba -splátky půjček -náklady financování Dividendy Refundace zákl. kapitálu ROČNÍ CASH FLOW KUMULOVANÉ CASH FLOW

Poslední částí třetího okruhu studie proveditelnosti je citlivostní analýza a analýza rizik, v rámci managementu rizik. Citlivostní analýza vychází ze stavu, ke kterému došlu, kdyby se změnily hodnoty vstupních ukazatelů. Doporučujeme brát hodnotu změny vstupních ukazatelů na úrovni 5 %. Citlivostní analýzou tedy zjistíme, jak se nám změní čistá současná hodnota (NPV) na základě změny vstupních ukazatelů o 5 %. Dopady na kritérium jsou tím větší, čím větší jsou absolutní hodnoty změny vstupních ukazatelů. U analýzy rizik se zabýváme některými možnými riziky a snažíme se identifikovat nebezpečí, mezi možná rizika patří např.:     

dodavatelskoodběratelská rizika, obchodní rizika, bankovní rizika, rizika změny legislativy, personální rizika, 70

 rizika z vyšší moci,  změna politické situace. Veškerá rizika dáme do tabulky, podrobně specifikujeme a můžeme je přiřadit k níže doporučené tabulce. Vliv rizikového faktoru u projektu Vliv

Náklady

Čas

Kvalita

Velmi malý

5%

Neznatelný vliv

Neznatelný

Neznatelný vliv

Malý

20 %

Nárůst menší než 6 %

Nárůst je menší než 6 %

Má vliv na kvalitu jen málo

Střední

40 %

Nárůst 7 – 12 %

Nárůst 7 – 12 %

Významný vliv

Velký

60 %

Nárůst 13 – 18 %

Nárůst 13 – 18 %

Nepřijatelná kvalita

Nárůst větší než 18 %

Nárůst větší než 18 %

Produkt nelze použít

Velmi velký 80 %

V závěru každé studie proveditelnosti musíme shrnout všechny důvody, které nás přesvědčily o nutnosti realizace projektu a o naší nově nabyté společenské odpovědnosti.

7.3

Analýza nákladů a výnosů (CBA)

Metoda CBA nám odpovídá na základní otázky, které jsme si specifikovali ve smyslu, komu a co přinese realizace projektu pozitivního a komu a co přináší realizace projektu negativního. Při zpracování CBA nesmíme pracovat v účetním slova smyslu, ale se specifickými pravidly CBA. Při práci s CBA používáme základní terminologii, mezi kterou patří slovíčka: Costs (tzn. újmy), znamenají veškeré negativní dopady na cílovou skupinu. Benefits (tzn. přínosy), jsou naopak veškeré pozitivní dopady na cílovou skupinu. Beneficient jsou veškeré cílové skupiny, na které dopadají kladné efekty, které přinášejí investice.

71

V prvním okruhu CBA se zabýváme definováním projektu a beneficiantu, nulovou a investiční variantou projektu, cash flow projektu u všech životních fází projektu a všemi dalšími přínosy projektu. Tyto postupy byly již popsány v kapitole pojednávající o studii proveditelnosti. V druhém okruhu CBA se zabýváme stanovením jednotlivých ocenění a kvalifikací cash flow a sociálních přínosů projektu, budeme určovat diskontní sazbu, kriteriální ukazatele, citlivostní analýzu a na základě všech těchto propočtů se rozhodneme o tom, zda investice je přijatelná k financování. Každý výstup CBA by měl mít svoji danou strukturu, která spočívá v následujících bodech:         

vstupní informace, přehled výsledků CBA, určení beneficientu, určení investičního projektu, určení metodiky výpočtu, určení hotovostních toků, určení jednotlivých ukazatelů, citlivostní analýza alespoň u tří až pěti faktorů, které určíte jako nejvíce citlivé, vyhodnocení projektu a doporučení k realizaci.

Struktuře závěrečných doporučení se budeme věnovat v závěru kapitoly. Převod ocenitelných nákladů a výnosů na hotovostní toky Druhý okruh CBA začínáme převodem nákladu a výnosu na hotovostní toky. V tomto okruhu již známe jednotlivé beneficienty a jsme schopni přiřadit jednotlivá inkasa. Převod provádíme pomocí jednotlivých ukazatelů hodnocení investic. Platí, že jednotlivé náklady a přínosy jsou ve své většině v peněžních jednotkách specifikovány a to z důvodu jejich samotné podstaty. Nicméně musíme provést některé přepočty socioekonomických přínosů a újem do ekonomické roviny. Pomocí převedení socioekonomických přínosů a újem dosáhneme zdůvodnění veřejné prospěšnosti investice. Zde dochází k častému rozdílu mezi CBA analýzou pro tržní prostřední a pro projektovou činnost např. v rámci dotací, kdy v tržním prostředí orientovaném na zisk nepřepočítáváme socioekonomické přínosy do ekonomických ukazatelů a často se tedy může stát, že přínosný projekt v neprivátní sféře by ve vyloženě tržním prostředí nebyl úspěšný. Při vyjádření socioekonomických přínosů a újem postupujeme od jejich definování k vyčíslení pomocí tržních cen, stínových cen, náhražkových trhů a nominálního a reálného vyjádření hotovostních toků, včetně standardního vyčíslení stínových cen nebo náhražkových trhů. Dále provedeme kalkulaci ročního ekonomického vyjádření socioekonomických přínosů a nákladů v závislosti na časové

72

ose a sestavíme ekonomický cash flow projektu doplněním o socioekonomické dopady projektu. Nejjednodušším převodem nevyčíslitelných socioekonomických dopadů je jejich převod na tržní ceny a to v případě že existuje trh, kde se s takovýmito produkty obchoduje. Ovšem mnohé náklady a přínosy u veřejných projektů nemají své tržní vyjádření (např. čistota ovzduší, bezpečnost obyvatel atd.). V tomto případě musíme použít metodu stínových cen, což jsou náklady obětovaných příležitostí pro oceňovanou komoditu. Vycházíme tedy z faktu, že nezískáváme-li oceňovaný bendit, spotřebováváme místo něj jiný statek nebo službu a uspořené náklady představují cenu oceňovaného benefitu. Další možností jsou náhražkové trhy, kdy odvozujeme cenu nákladů a přínosů od jiných nákladů a přínosů, pro který trh a cenotvorba již existuje. Vždy platí, že musí být naprosto jasně uvedeno, jak byly jednotlivé hotovostní toky kalkulovány a to jak v nominálu nebo reálu. Kalkulace musí být provedena jednotnou metodou a musíme počítat s diskontní sazbou. Diskontní sazba Diskontní sazba nám zjednodušuje a určuje, jaký by byl výnos alternativní investice k investici, kterou posuzujeme za stejného rizika. Diskontní sazba nám převádí budoucí hodnoty cash flow na současnou hodnotu cash flow v rámci jednotlivého diskontování. Diskontování musí probíhat v reálné podobě, a musíme rozlišovat mezi reálnou diskontní sazbou nebo nominální diskontní sazbou.

Přepočet nominálního peněžního toku a diskontní míry Při výpočtu reálné hodnoty pracujeme s dvěma možnostmi, a to s možností, že inflační koeficient je konstantní anebo v druhé možnosti, že se hodnoty inflačního koeficientu ve zkoumaných období liší.

Kde:  REÁLNÉ CFT je reálný hotovostní tok v období (roce) T  NOMINÁLNÍ CFT je nominální hotovostní tok v roce T  IE je inflační koeficient 14 od období 0 (základní období15) do období T

73

V obou uvedených vzorcích je zahrnut předpoklad, že hodnota je inflačního koeficientu v období 0 až T konstantní. V případě, že bychom předpokládali, že hodnoty inflačního koeficientu se budou ve zkoumaných obdobích lišit, změnil by se uvedený zápis následujícím způsobem:

Současná hodnota (PV) Současná hodnota tvoří součet všech budoucích cash flow plynoucích z investice, které převedeme na současnou hodnotu, což znamená diskontování budoucích toků. Diskontování je tedy vlastně očištění budoucích toků od dalších nákladů. Diskontování nám odpoví na otázku, kolik jsme ochotni v současné chvíli maximálně zaplatit v reálném okamžiku za něco, co získáme v budoucnu. Propočet současné hodnoty určitého hotovostního toku je následující: PVCT = CFT x diskontní faktor

Kde:  PVCFt je současná hodnota hotovostního toku v roce t,  CFt je hotovostní tok v roce t (tedy diskontovaná veličina),  r je diskontní sazba.

Vzorec pro výpočet současné hodnoty projektu, coby kriteriálního ukazatele je pak:

74

Kde:  PVt je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období 1, až do období „n“,  r je diskontní sazba,  t symbol konkrétního období,  n je poslední hodnocené období (období konce životnosti projektu). Interpretace ukazatele PV Investiční projekt lze považovat za přijatelný, pokud je ukazatel větší nežli investiční výdaje, resp. hotovostní toky v nultém období.

Výsledek ukazatele

interpretace

PV ≥ (-CF0)

projekt je přijatelný

PV  (-CF0)

projekt je nepřijatelný

Můžeme se v odborné literatuře setkat i s alternativním zápisem: Výsledek ukazatele

interpretace

PV ≥ 1

projekt je přijatelný

PV  1

projekt je nepřijatelný

Kde:  I je hodnota investice provedené v nultém období,  CF0 je hodnota cash flow plynoucího z investice v nultém období. Výpočet současné hodnoty investičního projektu vysvětlujeme tedy jako maximální cenu, kterou jsme ochotni dát a zaplatit v současných cenových relacích. Podle tohoto ukazatele se každý investor rozhodne o tom, zda projekt přijme nebo ne. Současná hodnota nám ovšem velmi málo říká při srovnávání projektu mezi sebou. Z důvodu, že nedává stejnou váhu cash flow současné blízké a vzdálené budoucnosti a závisí také na odhadu cash flow.

75

Čistá současná hodnota (NPV) – Součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů).

nebo-li

Výpočet současné hodnoty investičního projektu: Kde:      

NPV je čistá současná hodnota investice, PV je současná hodnota investice, I je hodnota investice provedené v nultém období, CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, r je diskontní sazba, t je období (rok) od 0 do n.

Interpretace ukazatele NPV Investiční projekt lze považovat za přijatelný, pokud je ukazatel větší nebo roven nule. Při vzájemném porovnání projektu by měl být volen ten projekt, jehož hodnota NPV je vyšší. Výsledek ukazatele

interpretace

NPV ≥ 0

projekt je přijatelný

NPV  0

projekt je nepřijatelný

Čistá současná hodnota udává čistý výnos vyjádřený v současných penězích. Tato hodnota vnímá časovou hodnotu peněz a bere v potaz veškeré hotovostní toky a určuje velikost čistého výnosu v penězích nikoliv v procentech z investované částky. Čistá současná hodnota se jako ukazatel hodí i pro srovnávání projektu mezi sebou.

76

Vnitřní výnosové procento (IRR) Vnitřní výnosové procento je taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NVP) toků plynoucích z investice rovna nule.

Výpočet IRR investičního projektu:

nebo-li

Výpočet vnitřního výnosového procenta je dlouhodobější záležitostí, při které každý následující výpočet by měl být přesnější. V případě, že NPV vychází kladně, je toto důvodem pro zvýšení diskontní sazby ve jmenovateli.

Interpretace ukazatele IRR Investiční projekt je přijatelný, pokud je ukazatel větší než předpokládaná diskontní sazba. Při vzájemném porovnání projektů by měl být volen ten projekt, jehož hodnota IRR je vyšší.

Výsledek ukazatele

interpretace

IRR

projekt je přijatelný

0

IRR  0

projekt je nepřijatelný

Vnitřní výnosové procento je tím vyšší, čím vyšší jsou alternativní náklady, tedy zvolená diskontní sazba. Čím je výnosové procento vyšší, tím je projekt hodnotnější, nicméně při zacházení s vnitřním výnosovým procentem doporučujeme zvýšenou míru opatrnosti.

77

Doba návratnosti (DN) Doba návratnosti je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici. Výpočet doby návratnosti investičního projektu:

nebo-li

U doby návratnosti platí, že se buď projekt v době svého provozu stihne realizátorovi investice zaplatit bez ohledu na to, že nebere v ohled časovou hodnotu peněz a doba návratnosti udává tedy počet nutných let, kdy se bude investice vracet, nebo se realizátorovi investice projekt nezaplatí, a to ani v případě, že nebere v potaz časovou hodnotu peněz prostřednictvím finančních toků. Závěrem pro druhý okruh CBA je příprava citlivostní analýzy, interpretace výsledků a rozhodnutí o přijatelnosti investice, včetně závěrečných doporučení. Průběh citlivostní analýzy jsme si již vysvětlili ve studii proveditelnosti, u veřejných projektů nesmíme zapomenout propočítat i socioekonomické přínosy a náklady a předpokládaná změna, s kterou u citlivostní analýzy očekáváme, bývá 5 %. Doporučujeme věnovat se změně u těch vstupů, jejichž odchylka, jak nahoru tak dolu, by mohla vyvolat nejvýznamnější změnu výsledných ukazatelů. Při interpretaci výsledků nesmíme nikdy zapomenout, že i u dobrých výsledků můžeme učinit špatný závěr a naopak. Bez ohledu na ostatní ukazatele doporučujeme přistupovat ke každému ukazateli v obecné rovině. Pro rozhodnutí o přijatelnosti investice nám slouží výsledky indexu ziskovosti vnitřního výnosového procenta, doby návratnosti atd. Vždy musí platit, že realizace projektu přinese větší přínosy než náklady. Tato poučka se samozřejmě jednodušeji vnímá ve veřejném sektoru, v kterém započítáváme i přínosy veřejnoprávní než v privátním sektoru, který je orientován pouze na tržní prostředí. Důležitá je i kladná odpověď na to, zdali jsme schopni vůbec realizovat, a to např. z personálních důvodů. Po všech těchto hodnoceních můžeme přistoupit k závěrečnému doporučení, kdy na základě struktury a výše hotovostních toků, výsledků rozhodujících ukazatelů a citlivostní analýzy, včetně osobního přesvědčení o smyslnosti projektu, jej doporučíte nebo nedoporučíte k realizaci.

78

8

PŘÍKLAD DOBRÉ A ŠPATNÉ PRAXE

V této kapitole jsme se rozhodli ukázat příklady dobré a špatné praxe na dvou konkrétních případech možného typu výběrového řízení u veřejného zadavatele. V praxi se ukazuje velká škála možností a druhů různých výběrových řízení, ale pro pochopení zákonných principů by nám měly stačit tyto dva příklady. V prvním příkladě se zabýváme výběrovým řízením, které by mělo proběhnout bez jakýchkoliv problémů, v druhém případě se zabýváme takovým průběhem výběrového řízení, které by mohlo vést až k trestnímu oznámení a zároveň i ukazujeme správnou cestu tohoto řízení.

8.1

Příklad dobré praxe

Veřejný zadavatel vyhlašuje

nadlimitní výběrové řízení na službu vyšší než 5 milionů (např. údržba budovy)

VŘ se zveřejní na profilu zadavatele a i ve věstníku veřejných zakázek.

Veřejný zadavatel může zvolit jakékoliv zadávací řízení dle zákona, doporučujeme oslovit více jak 5 uchazečů. VŘ musí mít technická kvalifikační kritéria a cenu. Pozor, aby kvalifikační kritéria nebyla diskriminační např. různé certifikáty atd.

Firmy dají nabídky

79

Splní jenom jeden

Splní dva a více (může být vyhodnoceno) Vítěz dá návrh smlouvy. Všichni, kdo splnili kritéria, musí být obesláni, že nebyli úspěšní. Musí být doloženo, že převzali obsílku. Konec výběrového řízení pokud nedojde k odvolání na ÚOHS.

Zrušení výběrové řízení od r. 2014

Vypsání nového výběrového řízení NOVÉ VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ Osloví se znovu všichni původní uchazeči i několik nových. Náležitosti zadávací dokumentace mohou být stejné, ale mohou se i změnit. Nutné konzultovat s odbornými firmami. Zadávací dokumentace mohou být stejné, ale mohou se i změnit. Nutné konzultovat s odbornými firmami.

Výběrové řízení zahájeno podepsáním smlouvy. Po podpisu smlouvy se nesmí dělat žádné změny. Změny děláme pouze do uzavření smlouvy

Neúspěšní kandidáti se mohou odvolat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS). ÚOHS

VŘ přezkoumá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. ÚOHS nemá daný pevný časový limit.

80

ÚOHS zkontaktuje zadavatele, a na základě důvodů napadení VŘ se pokračuje dále na podkladě platné legislativy. Ve většině případů dojde k velkému zdržení, které může vést až ke zrušení zakázky. Některé firmy se na tyto vyděračské metody specializují. Abychom se ochránili před těmito metodami, můžeme podle nejnovějších zkušeností podepsat smlouvu s vítězem před zasláním různých odvolání na ÚOHS a pokud se nám to podaří, nemá již ÚOHS v praxi, co řešit. Takto k této problematice přistupuje dle nových informací i sám ÚOHS.

8.2

Příklad špatné praxe

Veřejný zadavatel vyhlašuje

podlimitní výběrové řízení na službu do 2 milionů

Výběrové řízení zveřejní na profilu zadavatele a může i uveřejnit na věstníku veřejných zakázek (doporučuje se pro jistotu uveřejnit v obou možnostech)

Osloví se 3 až 5 firem a určí kvalifikační kritéria, nejjednodušší kritérium je cena. V tomto případě se ale může přihlásit každý, kdo má živnostenské oprávnění.

Veřejný zadavatel nabídky příjme.

81

Komise vyhodnotí nabídky.

Vyhraje nejnižší nabídka např. za 1 mil. (od r. 2014 musí být hodnoceny minimálně 2 nabídky)

Možnosti v roce 2013 Komise mohla VŘ zrušit bez udání důvodu. I v případě, že vše bylo v pořádku.

Možnosti v roce 2014 Od roku 2014, musí komise uvést důvod zrušení. I v případě, že vše bylo v pořádku.

Opětovné vypsání stejného výběrového řízení.

Veřejný zadavatel se dopustí chyby, když uveřejnění VŘ pouze na věstníku veřejných zakázek a ne na profilu zadavatele.

Možnosti v roce 2013 Výběrové řízení 2013 se mohlo vyhlásit za stejných podmínek. Nemuseli se oslovit původní účastníci VŘ. I v případě, že vše bylo v pořádku.

Možnosti v roce 2014 Výběrové řízení 2014 se musí alespoň částečně změnit a nesmí být totožná kvalifikační kritéria tzn. k ceně se přidají např. zkušenosti, záruky atd. Musí se oslovit všichni původní účastníci VŘ a doporučujeme přidat další.

82

Nabídky, komise, vyhodnocení

Možnosti v roce 2013 Může se vyhodnotit jedna nabídka, vyhrává nejnižší cena jednoho uchazeče např. za 1,5 milionu.

Možnosti v roce 2014 V roce 2014 musí se hodnotit min. dvě nabídky. Firmy se mohou odvolat na ÚOHS.

Následuje trestní oznámení na porušení povinnosti při správě cizího majetku z důvodu rozporu, proč bylo zrušeno výběrové řízené poprvé bez důvodu a následně byla vybrána vyšší cena.

9

JUDIKATURA

Níže jsou rozepsány různé příklady, které se vztahují ke všem výše uvedeným kapitolám. Vždy je nejdříve uvedený specifický příklad doplněný o příslušný zákon, dále je nastíněna judikatura spolu s podrobněji rozepsaným příkladem a na závěr je zmíněno příslušné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Příklady: 9.1

Definice státu jako veřejného zadavatele I.

 Gebroeders Beentjes BV vs. Nizozemí  č. věci C-31/87  rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 20. srpna 1988



Evropské zadávací směrnice 2004/17/ES a 2004/18/ES

Výtah z rozsudku: Cílem zadávacích směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES je především koordinovat národní postupy při zadávání veřejných zakázek, které jsou ve všech členských státech Evropské unie 83

uzavírány jménem konkrétního státu, regionálních nebo místních orgánů a dalších osob spadajícím do veřejného práva, a proto pojem stát musí být interpretován ve funkčním smyslu. Cíl směrnice by byl ohrožen za předpokladu, že by příslušná ustanovení směrnice byla neaplikovatelná pouze z toho důvodu, že stavební zakázka je zadávána subjektem, který i přesto že byl legislativou založen k provádění určitých úkolů, není formálně součástí státní administrativy. Subjekt, který má svou funkci a složení stanovené díky legislativě a zároveň je závislý na úřadech, které jmenují jeho členy, je povinen dodržovat povinnosti vyplývající z jejich opatření a financování stavebních prací veřejných zakázek a zároveň je povinen tyto veřejné zakázky zadávat, musí být posuzován tak, že spadá pod pojem „stát“ pro účely, které jsou uvedeny ve výše uvedeném článku, a to i za předpokladu, že není formálně součástí státní administrativy.

9.2

Definice státu jako veřejného zadavatele II.

 Evropská komise vs. Belgie  č. věci C-323/93  rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 17. září 1998 Výtah z rozsudku: Pojem „stát“ co se týče definice zadavatele bezpodmínečně zahrnuje všechny subjekty, které provádějí legislativní, výkonnou nebo soudní moc. To samé platí o všech subjektech, které ve federálním státě provádějí výkon moci na federální úrovni.

9.3

   

Veřejný zadavatel, kterým bylo město Bechyně, zadával zakázku, i když finanční prostředky na realizaci zakázky nepocházely z jeho rozpočtu

zadavatel: město Bechyně týká se zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách sp. zn. 62 Ca 6/2007 rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. listopadu 2007

Výtah z rozsudku: Šlo o veřejnou zakázku, která se týkala stavebních prací, jejímž zadavatelem byla osoba uvedená v § 2 zákona a předpokládaná cena zakázky přesáhla výši 2 milionů korun. Všechny tyto, ale i jiné znaky zakázky vyplývají také ze shodných vyjádření obou 84

účastníků. Zadavatel byl tedy díky tomu povinen dle § 25 zákona postupovat při samotném zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Nic na tom neměnila ani skutečnost, že zadavatel dle svého tvrzení měl v plánu uhradit a následně i samotnou realizaci veřejné zakázky uhradil až z finančních prostředků, které získal prodejem pozemků. Díky tomu tedy nebyl vůbec zatížen rozpočet úhradou této veřejné zakázky. Zaplacená stanovená kupní cena prodaných pozemků se tedy stala příjmem do rozpočtu zadavatele, a zároveň tedy veřejnými prostředky, se kterými byl zadavatel povinen nakládat v souladu se zákonem. Celá úhrada za plnění a realizaci veřejné zakázky byla hrazena z rozpočtu zadavatele (schválený rozpočet byl „navýšen“ o celou získanou kupní cenu prodaných pozemků), a tak díky tomu se tedy jednalo o výdej veřejných prostředků. Není proto rozhodné, že úhrada této veřejné zakázky na stavební práce fakticky vůbec nezatížila finanční rozpočet zadavatele, neboť z právního pohledu se jednalo o veřejné prostředky, které plynuly z rozpočtu zadavatele.

9.4

Financování právnické osoby, konkrétně financování vysoké školy

 The Queen vs. H. M. Treasury, ex parte The University of Cambridge  č. věci C-380/98  rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 3. října 2000 Výtah z rozsudku: Pod pojmem „financovaný“ (viz § 2 odst. 2 písm. d) bod 2 mezinárodního zákona) se skrývá a zahrnuje ceny a granty zaplacené jedním, nebo více zadavateli za účelem podpory výzkumu, ale také zároveň granty zaplacené místními školskými úřady univerzitám, týkající se např. stipendií pouze pro vybrané studenty. Platby, které jsou uskutečněné jedním či více zadavateli buď v souvislosti se zakázkami na služby zahrnující výzkum, nebo slouží jako protiplnění za další konkrétní služby, jako jsou např. konzultace či pořádání konferencí, nepředstavují naproti tomu veřejné financování ve smyslu této směrnice. Slovní spojení „převážně financovaný“ znamená více než polovinu. Aby bylo možné určit a stanovit přesné procento veřejného financování určitého subjektu, je nutné vzít v potaz a zohlednit všechny příjmy dotčeného subjektu, které zahrnují i ty, které pocházejí ze všech obchodních aktivit. Posouzení zda subjekt, jako univerzita, je zadavatelem, musí být stanoveno opakovaně, a to vždy každý rok a rozpočtový rok, ve kterém zadávací řízení započne, musí být vždy považován za nejvhodnější období pro výpočet, jakým způsobem je zkoumaný subjekt financován, tak, že kalkulace musí být provedena na základě dostupných čísel, které je možné získat

85

co nejdříve, nejlépe ihned po započetí rozpočtového roku, i když jsou uvedená čísla provizorní. Subjekt, který představuje zadavatel při započetí zadávacího řízení, zůstává, co se týče konkrétní veřejné zakázky, předmětem požadavků těchto zadávacích směrnic, dokud toto zadávací řízení není realizované a není následně skončeno.

9.5

Financování dotovaného zadavatele

Správní řízení bylo vedeno k veřejné zakázce, která se týkala dodávky, montáže a uvedení do provozu linky separace elektroodpadu.  zadavatel: SKP-CEDR, organizační jednotka sdružení SKP-CENTRUM (původním názvem – Středisko křesťanské pomoci v Pardubicích), Pardubice  týká se zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách  správní řízení S 114/2005  rozsudek ze dne 2. srpna 2005

Výtah z rozsudku: Pod pojmem „financována“ si není možné představit jen jako konečné poskytnutí finančních prostředků veřejným zadavatelem (např. veřejný zadavatel vloží finanční prostředky na účet zadavatele, zadavatel může disponovat a nakládat s finančními prostředky, které získal od veřejného zadavatele). V případě, že se zakázka začne považovat za veřejnou zakázku podle příslušného zákona až v okamžiku, kdy zadavatel skutečně získá finanční prostředky od veřejného zadavatele, potom by se mohla stát veřejnou zakázkou podle zákona o veřejných zakázkách až po její vlastní realizaci a ukončení. Zmíněná interpretace by vedla ke skutečnostem, kdy by zadavatel veřejné zakázky, která je hrazená z veřejných finančních prostředků, zadával zakázku mimo režim zákona, a díky tomu by nebyl naplněn úmysl zákonodárce podrobit případy veřejných zakázek hrazených z finančních prostředků veřejných zadavatelů právní regulaci.

9.6

Zásada transparentnosti – nejasná kritéria trvalé udržitelnosti (teplých nápojů) a společensky odpovědného jednání podniků

 Evropská komise proti Nizozemskému království  č. věci C-368/10 86

 rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 10. května 2012 Výtah z rozsudku: Zásada transparentnosti předpokládá a stanovuje, že všechny podmínky a způsoby postupu vedoucího k zadání veřejné zakázky budou formulovány jasně, přesně, reálně a jednoznačně v příslušném oznámení, které se týká dané veřejné zakázky nebo v příslušné zadávací dokumentaci tak, aby všichni přiměřeně informovaní uchazeči, kteří postupují s běžnou řádnou péčí, mohli pochopit jejich přesný rozsah a vykládat je stejným způsobem. Veřejný zadavatel musí být také schopný skutečně ověřit, zda jednotlivé nabídky uchazečů splňují všechna požadovaná kritéria, kterými se řídí daná zakázka. Generální advokátka uvedla ve svém stanovisku, konkrétně v bodě 146, je nutno konstatovat, že požadavky související s dodržováním „kritérií trvalé udržitelnosti nákupů a společensky odpovědného jednání podniků“, jakož i povinnosti „přispívat ke zlepšení udržitelnosti trhu s kávou a k odpovědné produkci kávy z hlediska životního prostředí a společenského a hospodářského hlediska“, se nevyznačují takovým stupněm jasnosti, přesnosti a jednoznačnosti, aby všichni přiměřeně informovaní uchazeči, postupující s běžnou řádnou péčí, byli schopni v celém rozsahu pochopit, která kritéria souvisejí s uvedenými požadavky. Dále je uvedeno ve výzvě, že by uchazeči ve svých nabídkách měli uvést, „jakým způsobem splňují“ kritéria, nebo „jakým způsobem přispívají“ ke všem cílům, které jsou vyzdvihované veřejným zadavatelem, pokud jde o trh s kávou a její produkci, aniž by jim byly předány konkrétní údaje uvádějící informace k požadovaným podkladům k předložení zadavateli. Provincie Severní Holandsko tedy díky tomu, že ve sporné zadávací dokumentaci uložila všem uchazečům povinnost dodržovat „kritéria týkající se trvalé udržitelnosti nákupů a společensky odpovědného jednání podniků“, „přispívat ke zlepšení udržitelnosti trhu s kávou a k odpovědné produkci kávy z hlediska životního prostředí a společenského a hospodářského hlediska“ a zároveň uvést „jakým způsobem splňují“ všechna požadovaná a uvedená kritéria, nebo „jakým způsobem přispívají“ k cílům vyzdvihovaným veřejným zadavatelem, pokud jde o dotčený trh s kávou a její produkci, stanovila požadavek, který evidentně nerespektuje povinnost transparentnosti veřejných zakázek zavedenou článkem 2 Směrnice 2004/18/ES.

87

9.7

    

Diskriminační technické podmínky – kompatibilita se stávajícím informačním systémem

zadavatel: Úrazová nemocnice v Brně týká se zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách správní řízení č. 369/2006 rozsudek ze dne 9. ledna 2007 potvrzeno rozhodnutím ze dne 16. dubna 2007 předsedy ÚOHS čj. R043/2007

Výtah z rozsudku: Úřad pro hospodářskou soutěž k této věci uvádí, že není možné chápat tuto skutečnost jako neoprávněnou konkurenční výhodu, že uchazeč v nemocnici již realizoval dodávkou informačního systému. V tomto konkrétním případě se jednalo o nové zadávací řízení, kterého se mohl zúčastnit libovolný počet případných dodavatelů, kteří splnili vybranou a zvolenou kvalifikaci stanovenou zadavatelem. Stanovený požadavek na kompatibilitu se stávajícím nemocničním informačním systémem byl zcela logický, protože byl stále funkční. Zadavatel nepožadoval např. konkrétní značky výrobků, pouze chtěl, aby nový nabízený systém případným dodavatelem byl plně kompatibilní se stávajícím informačním systémem nemocnice.

9.8    

Umělé rozdělení zakázky – jedna investiční akce

zadavatel: General Marketing v. o. s. týká se zákona č. 199/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek správní značka 62 Ca 34/2006 rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. července 2007

Výtah z rozsudku: Díky poptávce po různém plnění zakázek vznikla, u žalobce zároveň potřeba realizovat samotné plnění jako celku, následně z těchto výstupů vyplynul žalobci jeden ucelený výsledek. Není tedy možné přisvědčit žalobě (tj. zadavatelově) tvrzení, že jednotlivé veřejné zakázky byly naprosto odlišného charakteru a jednalo se o činnosti, kde byl rozdílným předmětem jednotlivých zakázek. V případě šetření této veřejné zakázky žalovaný (tj. Úřad) správně zohlednil, že žalobcem poptávaného plnění bylo „součástí jediné investiční akce, součástí jediného projektu (nepochybně to vyplývá z rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 3. 9. 2003 o účasti státního rozpočtu na financování této akce), že bylo uskutečňováno jediným dodavatelem ve stejném časovém období 88

a že jednotlivé prováděné práce a potřebné úkony ve prospěch žalobce spolu přímo a zcela jasně souvisely a zároveň na sebe vzájemně navazovaly“. Žalobce namítal, že tímto postupem sledoval a chtěl naplnit pojem hospodárnosti při vynakládání veřejných prostředků. Soud pokládal za velmi důležité dodat, že jedním z klíčových principů, na němž je právní úprava týkající se zadávání všech veřejných zakázek postavena, je právě hospodárnost vynakládání veřejných finančních prostředků, která je zmíněna v jednotlivých textech týkajících se právě zadávání veřejných zakázek. Každý zadavatel je tedy povinen postupovat při vynakládání veřejných finančních prostředků hospodárně a zároveň vždy s pravidly, jež vyplývají z jednotlivých ustanovení a paragrafů již zmíněného zákona o veřejných zakázkách. Skutečnost, že žalobce uzavřel tři smlouvy na částky, které skoro vždy téměř dosahovaly horní hraniční hodnoty 7,5 mil. Kč (pozn. hraniční hodnota pro zákon č. 199/1994 Sb.), nemůže být v posouzení této věci klíčovou. Může ale nepřímo nasvědčovat k motivaci žalobce k takovému postupu, z pohledu posouzení souladu žalobcova jednání se zadáváním veřejných zakázek je v tomto případě nezohleditelná. Ve zkoumaném případě bylo klíčové posouzení jednotlivých veřejných zakázek, díky kterému bylo zjištěno, že se jednalo vždy o plnění stejného nebo velmi podobného druhu samotné realizace konkrétní veřejné zakázky.

9.9    

Zadávací řízení veřejné povahy

zadavatel: Ministerstvo obrany týká se zákona č. 199/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek správní značka 31 Ca 83/2004 rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. května 2005

Výtah z rozsudku: Výzva týkající se podávání nabídek ve smyslu § 49 odst. 1 a 2 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek není v žádném ohledu právním úkonem soukromoprávní povahy, ale naopak povahy veřejnoprávní, neboť má svůj původ zakotvený v normě práva veřejného. Na platnost takového úkonu není možné mechanicky aplikovat právní normu soukromoprávní (tedy občanský zákoník).

89

9.10 Porušení zákona v okamžiku uzavření smlouvy bez vypsané veřejné zakázky    

zadavatel: obec Hlubočky týká se zákona č. 199/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek správní značka 31 Ca 95/2004 rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. září 2005

Výtah z rozsudku: Smlouva, která se týkala nájmu a provozování tepelného hospodářství byla uzavřena dne 12. února 2001, a tedy rozhodnutí žalovaného bylo dne 20. ledna 2004 vydáno ještě v rámci příslušné tříleté objektivní lhůty. Žalobce v roli zadavatele se dopustil porušení zákona tím, že uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky bez splnění zákonných podmínek, aniž by vyhlásil veřejnou soutěž nebo splnil podmínky, které jsou uvedeny v třetí části zákona o zadávání veřejných zakázek. U výše uvedeného vyplývá, že datum porušení je tak zároveň datem, kdy byla uzavřena předmětná smlouva (tedy 12. února 2001).

9.11 Obcházení zákona a charakter veřejné zakázky     

zadavatel: Statutární město Opava zakázka: Soutěž na nájem a prodej nemovitostí Popská 9 týká se zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách správní řízení č. S 233/2007 rozsudek ze dne 7. listopadu 2007

Výtah z rozsudku: O zahájení správního řízení příslušný Úřad oznámil všem účastníkům řízení pomocí rozeslání dopisu, který měl č. j. S233/2007-16638/2007/540-AS ze dne 13. září 2007. V uvedeném dopise byli účastníci seznámeni s pochybnostmi o souladu postupu zadavatele se zákonem, i přesto že plnění vykazuje různé znaky veřejné zakázky podle § 7 odst. 1 zákona. Úřad dále k tomuto pochybení uvedl, že vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil cenu za pronájem všech předmětných nemovitostí ve výši 31.980,- Kč za kalendářní rok (tedy 2.665,- Kč za kalendářní měsíc), je velmi pravděpodobné, že takto nízká cena může kompenzovat např. výši stavebních prací, které jsou nutné v rámci rekonstrukce dotčených objektů a tento způsob zadání by proto vykazoval znaky veřejné zakázky ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. 90

Současně Úřad také vyzval zadavatele k doručení přílohy č. 2 nájemní smlouvy (tedy studie vzhledu Komerčního centra a bytových jednotek). Následně Úřad vyzval vybraného uchazeče k doručení předpokládané kalkulace vytvořené na základě požadavku, nutné rekonstrukce v rámci pronájmu nemovitostí, které byly předmětem vyhlášení výběrového řízení. Přílohou oznámení bylo i usnesení, v rámci kterého Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat všechny možné důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům v rámci rozhodnutí. Zadavatel se ke skutečnosti, která byla uvedena v oznámení o zahájení správního řízení, vyjádřil pomocí dopisu ze dne 13. září 2007, ve kterém uvedl, že po obdržení příslušného oznámení opětovně posoudil učiněné kroky v rámci předmětného řízení, díky kterým dospěl k závěru, že předmět výběrového řízení neprodleně zruší.

9.12 Navýšení ceny, poté co se stal dodavatel plátcem DPH, aniž by tato situace byla jakkoli řešena v rámci původní smlouvy  zadavatel: Úrazová nemocnice v Brně, příspěvková organizace  zakázka: ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných v rámci proplácení faktur za období od července roku 2005 do doby zahájení správního řízení, díky kterým začal jmenovaný zadavatel vyplácet navíc částku odpovídající 19 % DPH, aniž by tato možnost byla zmíněna „Smlouvou o zajištění hlídání objektu Úrazové nemocnice v Brně“ uzavřené mezi výše jmenovaným zadavatelem a podnikem Mirko Prokešem ze dne 20. listopadu 2000  týká se zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách  správní řízení č. S 200/2007  rozsudek ze dne 2. října 2007 Výtah z rozsudku: Ze všech výše uvedených skutečností je patrné, že v rámci postupu zadavatele došlo ke změně podstatných náležitostí smlouvy o zajištění hlídání objektu Úrazové nemocnice, když začal od července roku 2005 navyšovat cenu za provedené služby o částku, která činila 14.440,- Kč (což je 19 % DPH) měsíčně, aniž by původní smlouva tuto změnu jakýmkoli způsobem upravovala, nebo se jí jinak věnovala. K předmětné smlouvě nebyl uzavřen ani žádný písemný dodatek, který by se navýšení ceny za poskytované služby o DPH upravoval. Z uvedených a doložených materiálů je ale zřejmé, že zadavatel začal od uvedeného data navíc proplácet již zmíněnou částku 14.440,- Kč, vyplývá z toho tedy, že mezi zadavatelem a podnikatelem Mirko Prokešem muselo dojít k uzavření smlouvy, díky které docházelo 91

k následujícímu proplácení měsíční ceny za služby v celkové výši 90.440,- Kč včetně DPH. Došlo tedy k uzavření smlouvy buď formou ústní dohody, nebo na základě jiného jednání.

9.13 Výběr losem    

zadavatel: obec Liběchov týká se zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách správní řízení č. S 588/2004 rozsudek ze dne 20. prosince 2005

Výtah z rozsudku: Zadavatel v rámci oznámení užšího zadávacího řízení nestanovil žádná kritéria pro výběr zájemců, ale omezil jejich počet. K výběru uchazečů, kteří splnili kvalifikaci, při omezeném počtu zájemců o účast v užším řízení se Úřad ochrany hospodářské soutěže vyslovil následovně: „Provedení výběru losem je jedním z možných způsobů, při dodržování všech zásad transparentnosti a nediskriminace uchazečů. Zadavatel musí tento způsob výběru zveřejnit v oznámení zadávacího řízení a samotné losování potom musí proběhnout zcela transparentně, tedy např. za účasti státního notáře, který o losování vyhotoví zápis, nebo za přítomnosti zástupců všech zájemců, kteří podali žádost o účasti v užším řízení“.

9.14 Doručení žádosti o účast, kritérium stanovující omezený počet zájemců  zadavatel: obec Dolní Břežany  týká se zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách  správní řízení č. S 191/2005 Výtah z rozsudku: Zadavatel v rámci oznámení zadávacího řízení uvedl, že si vyhrazuje právo vyzvat k podání nabídky nejvýše prvních deset uchazečů, které vybere podle data a hodiny doručení žádosti, kteří ale zároveň splní veškerá kvalifikační kritéria uvedená v rámci výzvy. Orgán, který dohlížel, na výběr zájemců uvedl, že v rámci užšího řízení nelze akceptovat časové hledisko, a proto orgán dohledu nařídil zrušení celého výběrového řízení.

92

9.15 Okruh zájemců o výběrové řízení     

zadavatel: Statutární město Brno, městská část Brno-Žabovřesky týká se zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách správní řízení č. S 217/2004 rozsudek ze dne 31. prosince 2004 potvrzeno rozhodnutím ze dne 18. května 2006 předsedou ÚOHS č. j. 2R 6/05-Ku

Výtah z rozsudku: Bylo zajímavé v tomto konkrétním ohledu výše uvedené rozhodnutí, které se týkalo veřejných zakázek zadávaných dle ještě dříve platného zákona č. 199/1994 Sb., ve kterém bylo v § 49 odst. 1 definováno zvláštní zadávací řízení takto: „výzva více zájemcům k podání nabídky“. Tato definice je ve své podstatě velmi podobná zjednodušenému podlimitnímu řízení. Dle tohoto zadávacího řízení musel zadavatel také vyzvat 5 zájemců, přičemž si musel dávat pozor na to, aby nevyzýval opakovaný okruh zájemců. Úřad na ochranu hospodářské soutěže však rozhodl, že zadavatel v několika veřejných zakázkách vyzýval opakovaně pořád stejný okruh zájemců, a proto uložil zadavateli pokutu.

9.16 Absence kritérií, omezení počtu zájemců (neovlivní pořadí úspěšnosti přijatých nabídek)    

zadavatel: Česká pošta s. p., odštěpný závod Severní Morava, Ostrava týká se zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách správní řízení č. S 102/2005 rozsudek ze dne 30. září 2005 č. j. VZ/S 102/05-153/3834/05-LB

Výtah z rozsudku: Zadavatel porušil zákon na základě nestanovení kritéria, díky kterému by byl možný výběr zájemců při omezení jejich počtu. Jelikož však zadavatel omezil počet zájemců, kteří se mohli užšího výběrového řízení účastnit maximálně na 8, a počet zájemců, kteří splnili kvalifikaci, byl roven 5, nebylo nutné použít jakákoli kritéria pro výběr zájemců pro omezení jejich počtu. Nesplnění výše uvedených povinností tedy nijak neovlivnilo stanovení pořadí úspěšnosti přijatých nabídek.

93

Zdroje: Knihy: Jan Pavel, Veřejné zakázky a efektivnost, Ekopress, s. r. o., I. vydání, Praha 2013 Jurčík Radek, Veřejné zakázky a PPP projekty, Plzeň 2008 Novotný Václav a kol., Přehled judikatury – veřejné zakázky, Praha 2006 Vilém Podešva a kol., Přehled judikatury ve věcech veřejných zakázek, Wolters Kluwer ČR Internetové zdroje: Dohoda o partnerství pro programové období 2014 – 2020, www.strukturalni-fondy.cz Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů, www.nsoud.cz InfoCuria – Judikatura Soudního dvora, www.curia.europa.eu Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, www.mmr.cz Portál evropské e-Justice – Judikatura EU, www.e-jusice.europa.eu Strukturální fondy EU, www.strukturalni-fondy.cz Věstník veřejných zakázek, www.vestnikverejnychzakazek.cz Zákony a směrnice: Směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/17EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Zákon č.199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku státu České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

94

Korespondenční úkoly 1.

Rozeberte zásadu transparentnosti u výběrového řízení.

2.

Rozeberte zásadu diskriminace u výběrového řízení.

3.

Rozeberte zásady „3E“ u výběrového řízení.

4.

Určete základní složky zadávací dokumentace.

5.

Určete základní druhy výběrových řízení.

6.

Identifikujte základní požadavky na klasifikaci dodavatele.

7.

Zpracuje SWOT analýzu pro své pracoviště (minimálně tři okruhy problematiky v každém prostoru).

8.

Zpracujte SWOT analýzu pro Vámi navržený projekt (minimálně tři okruhy problematiky v každém prostoru).

9.

Zpracujte záměr výběrového řízení a správného postupu.

10.

Popište vztahy ve vzorci u diskontní sazby.

11.

Navrhněte cash flow pro finanční plánování alespoň na tři roky.

12.

Zpracujte minimální obsah logického rámce pro projekt.

95

Závěrečný test 1. ENRF je zkratka pro: a) b) c)

Evropský sociální fond Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský námořní a rybářský fond

2. Výběrová řízení se řídí zákonem a jeho novelizacemi: a) b) c)

č. 137/2006 Sb. č. 15/2013 Sb. č. 137/2008 Sb.

3. U dotovaného zadavatele je zadávané výběrové řízení hrazené z veřejných zdrojů, více než: a) b) c)

50 % 60 % 35 %

4. Mezi hlavní zásady výběrového řízení se řadí: a) b) c)

vyvěšení v obchodním rejstříku transparentnost oslovení alespoň tří uchazečů

5. Certifikát jakosti jako podmínka pro uchazeče u výběrového řízení se vyžaduje: a) b) c)

u výběrového řízení nad 25 mil. Kč u výběrového řízení nad 250 mil. Kč nevyžaduje se

96

6. Zásada „3E“ znamená: a) b) c)

hospodárnost, účelnost, efektivnost hospodárnost, zákaz diskriminace, efektivnost hospodárnost, rovné zacházení, efektivnost

7. Podlimitní veřejná zakázka na dodávky bez DPH je nejméně: a) b) c)

2 mil. Kč 4 mil. Kč 5 mil. Kč

8. U veřejné zakázky malého rozsahu nesmí cena (bez DPH) dosáhnout: a) b) c)

3 mil. Kč 2 mil. Kč 1,5 mil. Kč

9. Cenové limity uvedené v otázce č. 7 platí pro stavební práce: a) b) c)

v případě, že se jedná o veřejnou zakázku v případě, že se jedná o zakázku do 5 mil. Kč neplatí pro stavební práce

10. Lhůta pro podání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek nesmí být v otevřeném řízení kratší než: a) b) c)

60 dnů 30 dnů 52 dnů

97

11. U požadavku na klasifikaci musí dodavatel předložit: a) b) c)

čestné prohlášení, kde prokazuje, že je schopný splnit všechny ekonomické a finanční náležitosti veřejné zakázky čestné prohlášení, kde prokazuje, že je schopný splnit všechny ekonomické náležitosti veřejné zakázky čestné prohlášení, kde prokazuje, že je schopný splnit všechny finanční náležitosti veřejné zakázky

12. Logický rámec je: a) b) c)

materiál, který řeší logický postup čerpání cash flow materiál, který řeší a popisuje záměry projektu dané do logické vazby s konkrétními činnostmi a výstupy materiál, který řeší výstupy projektu s logickými návaznostmi do jeho praxe

13. Podle čeho postupuje při soudních sporech výběrových řízení u soudního dvora EU? a) b) c)

dle platné judikatury EU ad hoc na základě rozhodnutí národních soudů

14. Pro vytvoření logického rámce známe: a) b) c)

4 možnosti 5 možností 2 možnosti

15. U výběrových procesů, kde se zadává analýza CBA se současná hodnota (PV) počítá: a) b) c)

abychom zjistili, kolik v současné chvíli jsme maximálně ochotni zaplatit za něco, co získáme v budoucnu. abychom zjistili, kolik v současné chvíli jsme maximálně ochotni zaplatit za něco, co získáváme v reálném čase. abychom zjistili, kolik v současné chvíli jsme maximálně ochotni zaplatit za něco, co jsme získali v minulosti. 98

Správné odpovědi jsou: 1c, 2a, 3a, 4b, 5c, 6a, 7a, 8b, 9c, 10c, 11a,12b, 13a, 14c, 15a. Způsob hodnocení (správné odpovědi): a) 15 - 14 výborný, b) 13 - 11 chvalitebný, c) 10 – 7 dobrý, d) 6 – 4 dostatečný, e) 3 – 0 nedostatečný.

99

Použité zkratky CBA

Analýza nákladů a přínosů

DA

Způsobilé výdaje připadající na finanční mezeru

DN

Doba návratnosti

DNd

Doba návratnosti z diskontovaných toků

DNn

Doba návratnosti z nominálních (nediskontovaných) toků

EAGGF

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond

EC

Celkové způsobilé náklady projektu

EE

Finanční mezera

EFRR/ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ENRF/ EMFF

Evropský námořní a rybářský fond

ESF

Evropský sociální fond

ESIF

Evropský strukturální a investiční fond

EZFRV/ EAFRD

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

FS/ CF

Fond soudržnosti

HSS

Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU

INTOSAI

Mezinárodní organizace nejvyšších auditních institucí

IRR

Vnitřní výnosové procento

NPV

Čistá současná hodnota

NPV/I

Index rentability

NR

Celkové čisté příjmy

NSRR

Národní strategický referenční rámec

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

100

PV

Současná hodnota

R

Příjmy projektu – referenční období

SOZS

Strategie obecných zásad Společenství

TC

Celkové náklady projektu

101

Možný výčet legislativy související s tématem (1) Úř. věst. C 191, 29.6.2012, s. 84. (2) Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 49. (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. února 2014. (4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1). (5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114). (6) Schváleno rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35). (7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76). (8) Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1). (9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (viz strana 243 v tomto čísle Úředního věstníku). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1). (11) Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1). (12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

102

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6). (14) Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33). (15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1). (16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5). (17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 106/2008 ze dne 15. ledna 2008 o programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 1). (18) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1). (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1). (20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1). (21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). (22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1). (23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33). (24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1). (25) Směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17). (26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského 103

parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1). (27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy (Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12). (28) Rozhodnutí Komise 2009/767/ES ze dne 16. října 2009, kterým se stanovují opatření pro usnadnění užití postupů s využitím elektronických prostředků prostřednictvím jednotných kontaktních míst podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 36). (29) Rozhodnutí Komise 2011/130/EU ze dne 25. února 2011, kterým se stanoví minimální požadavky na přeshraniční zpracování dokumentů elektronicky podepsaných příslušnými orgány podle směrnice 2006/123/ES Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 53, 26.2.2011, s. 66). (30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19). (31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30). (32) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42). (33) Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1. (34) Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54). (35) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48. (36) Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3). (37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15). (38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1). (39) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36). (40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31). (41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37). 104

(42) Rozhodnutí Rady 71/306/EHS ze dne 26. července 1971 o zřízení Poradního výboru pro veřejné zakázky na stavební práce (Úř. věst. L 185, 16.8.1971, s. 15).

č. 256/2013 Sb.

Katastrální zákon

ve znění č. 256/2013 Sb.

č. 183/2006 Sb.

Stavební zákon

ve znění č. 350/2012 Sb.

č. 300/2008 Sb.

Zákon o elektronických úkonech

ve znění č. 503/2012 Sb.

č. 455/1991 Sb.

Živnostenský zákon

ve znění č. 407/2012 Sb.

105

Seznam použité a doporučené literatury BOUČKOVÁ Bohuslava - Agrární a strukturální politika. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2010. Evropské právo: základní dokumenty ve znění Lisabonské smlouvy: redakční uzávěrka 17. 3. 2014. Ostrava: Sagit, 2014. FORET Miroslav - Marketing : základy a postupy: jak se chovají spotřebitelé, přístupy k zákazníkům, zpracováváme marketingový plán, tvoříme marketingový mix: modelové situace, příklady, cvičení. Praha: Computer Press, 2001. FOTR Jiří - Příprava a hodnocení podnikatelských projektů. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1993. HRONÍK František - Jak se nespálit podruhé: strategie a praxe výběrového řízení. Brno: MotivPress, 2007. CHVOJKOVÁ A. KVĚTOŇ V. a kol - Finanční prostředky fondů EU v programovacím období 2007-2013. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, 2007. KLEPÁRNÍK Vít - Jak zlepšit legislativní rámec financování politických stran?: k sociálnědemokratickému návrhu. Praha: CESTA - Centrum pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii, 2012. KNÁPKOVÁ A., PAVELKOVÁ D. ŠTEKER K. - Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. Praha: Grada, 2013. KRČ Robert - Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a judikaturou. Praha: Linde Praha, 2013. LISA A., PÁNA L. - Environmentální politika. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012. MÁČE Miroslav - Účetnictví a finanční řízení. Praha: Grada, 2013. OCHRANA František - Zadávání, hodnocení a kontrola veřejných zakázek (ekonomická analýza). Praha: Ekopress, 2008. POREMSKÁ Michaela - Elektronické zadávání veřejných zakázek. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013.

106

SCHELLEOVÁ Andrea - Nejčastější problémy ve veřejných zakázkách nejen pro sektorové zadavatele. Praha: Linde Praha, 2014. ŠVANDOVÁ Zuzana - Úvod do marketingové strategie. Liberec: Technická univerzita, 2005. TOMÁŠEK M. TÝČ V. a kol. - Právo Evropské unie. Praha: Leges, 2013. ZAHRADNÍK Petr - Analýza čerpání fondů EU v České republice. Praha: Friedrich-EbertStiftung, 2013.

Související a doporučené webové odkazy: www.europa.eu; www.cs.wikipedia.org; www.business.center.cz; www.e-polis.cz; www.businessinfo.cz; www.strukturalni-fondy.cz; www.managementmania.com; www.verejnyportal.cz; www.portal-vz.cz; www.miras.cz

107