Zacházení s brojlery před porážkou

Zacházení s brojlery před porážkou Říjen 2012

Dr. Rafael Monleon, veterinář společnosti Aviagen, oblast Asie

Shrnutí Úvod Celá řada faktorů zacházení se zvířaty před porážkou může potenciálně mít vliv na kvalitu jatečně upraveného těla (dále jen JUT). Porozumění těmto faktorům zajišťuje základ pro správné postupy řízení a zajišťování dobrých životních podmínek zvířat, optimální kvalitu JUT a ziskovost výkrmu. Odebrání krmiva Odebrání krmiva (odebrání krmiva za účelem vyprázdnění gastrointestinálního traktu [GIT]) snižuje riziko fekální kontaminace ve zpracovatelském závodě. Krmivo by mělo zvířatům být odebráno 8–12 hodin před předpokládaným časem porážky. Voda by měla být zvířeti k dispozici nepřetržitě až do doby odchytu. Proces odebrání krmiva musí: • Být proveden vyváženým způsobem a neustále musí být brán ohled na dobré životní podmínky zvířat. • Být komplementární s normálním stravovacím vzorcem hejna. • Kuřatům poskytnout dostatek času, aby vyžrala veškeré krmivo v krmítkách. • Umožnit, aby se GIT vyprázdnil, aniž by došlo k nadměrnému úbytku hmotnosti. Odchyt Během odchytu je třeba: • Minimalizovat intenzitu světla a zabránit náhlým zvýšení intenzity světla. • Pečlivě kontrolovat a upravovat ventilaci, aby nedošlo k vyvolání stresu z tepla. • Kuřata odchytávat opatrně, aby nedošlo k poranění. Musí být stanoveny jasné směrnice a proces odchytu musí být monitorován a pravidelně podrobován kontrole. Nezbytný je patřičný výcvik personálu. Přeprava Přeprava by měla být prováděna vhodnými vozidly, která: • Poskytují adekvátní ochranu před vlivy počasí a vhodné větrání. • Odpovídají aktuálním místním směrnicím a legislativě. Během přepravy je třeba: • Větrat a používat dodatečné vytápění nebo chlazení, je-li to potřeba. • Minimalizovat počet zastávek, přepravní vzdálenost a dobu přepravy. • Dodržovat aktuální místní směrnice a legislativu. Dodávka Po příjezdu do zpracovatelského závodu je třeba drůbež udržovat v chladném prostoru chráněném před vlivy počasí. Je třeba pravidelně monitorovat vlhkost a teplotu vzduchu a komfort zvířat a minimalizovat dobu čekání před porážkou. Závěr Správné zacházení s drůbeží před zpracováním vede k úspěšnému přesunu z farmy na porážku: maximalizuje dobré životní podmínky zvířat, kvalitu JUT a ziskovost výkrmu.

An Aviagen Brand

Ross Tech Note – Zacházení s brojlery před porážkou, říjen 2012

Zbývající část tohoto článku poskytuje podrobnější informace o bodech shrnutých na straně jedna. ÚVOD

Proces odebrání krmiva musí být komplementární s běžným stravovacím vzorcem hejna, je třeba neustále zohledňovat dobré životní podmínky zvířat. Před odchytem musí mít kuřata dostatek času na vyžrání krmiva v krmítkách a na vyprázdnění GIT, aniž by před zpracováním došlo k nadměrnému úbytku živé váhy zvířete. Rutinní monitorování drůbeže na farmě (v souvislosti s úbytkem hmotnosti před zpracováním) a ve zpracovatelském závodě (v souvislosti s úbytkem hmotnosti, naplněním volete nebo známkami fekální kontaminace) zajistí efektivní fungování programu odebrání potravy. Fotografie ilustrující, jak vypadá GIT v případě optimalizovaného odebrání krmiva, jsou poskytnuty v Příloze 1.

Zacházení s kuřaty před zpracováním a během posledních 24 hodin před porážkou je zásadním krokem v přípravě na zpracování masa brojlerů. V této závěrečné fázi cyklu výkrmu brojlerů ovlivňují probíhající procesy (odebrání krmiva, odchyt, přeprava a čekání) zásadním způsobem životní podmínky zvířat, výtěžnost JUT a jejich jakost i celkovou výdělečnost.

ODEBRÁNÍ KRMIVA Účelem odebrání krmiva je vyprázdnění gastrointestinálního traktu (GIT) zvířete před porážkou. Toto snižuje riziko fekální kontaminace na porážce (Obrázek 1), což má za následek lepší ziskovost, bezpečnost výrobku a skladovací dobu. Dále také odebrání krmiva před porážkou vede ke snížení nákladů na pracovní sílu potřebnou při dalším zpracování JUT, je-li třeba kontaminaci odstranit nebo vyčistit.

Rychlost vyprazdňování GIT mohou ovlivňovat následující faktory: • Tma. Ve tmě je rychlost vyprazdňování GIT nižší. Aby bylo dosaženo dobrého vyčištění GIT, kuřata by měla mít dostatek světla po dobu minimálně 4 hodin od doby, kdy byla potrava odebrána. • Umístění kuřat do přepravních modulů. Rychlost vyprazdňování GIT se snižuje, jakmile jsou kuřata umístěna do přepravních modulů. Zabraňte tomu, aby byla kuřata umisťována do přepravních modulů během prvních 4 hodin po odebrání krmiva. • Teplota. – Vysoká teplota snižuje množství přijímané potravy, ovšem zvyšuje příjem vody, což má dopad na hustotu fekálií a zvyšuje tempo vyprazdňování GIT. V případě horkého počasí bude doba odebrání krmení pravděpodobně muset být zkrácena. – Rychlost vyprazdňování GIT a frekvence přijímání krmiva klesá v případě nízké teploty (pod 16 °C [60 °F]). V případě chladného počasí bude doba odebrání krmení pravděpodobně muset být prodloužena.

Obrázek 1: Čistá kuřata beze stop fekální kontaminace na porážkové lince.

Voda musí být k dispozici neustále až do odchytu. Pokud kuřata nebudou mít dost vody, budou dehydrovaná a nebude docházet k vyprazdňování GIT. Pokud ovšem budou před odchytem kuřata bez potravy po dobu delší než 5 hodin, konzumace vody bude vyšší, a tudíž bude vyšší i množství vody v GIT i také riziko kontaminace JUT ve zpracujícím závodě.

Plány odebrání krmiva je třeba neustále monitorovat a přezkoumávat a v případě, že se objeví problémy, musí být okamžitě upraveny. Všeobecně ovšem platí pravidlo, že krmivo se má hejnu odebrat 8–12 hodin před plánovaným časem porážky.

Během doby odebrání krmiva je vhodné nechat krmítka na místě, až dokud nedorazí personál provádějící odchyt, jelikož se tak sníží pravděpodobnost konzumace podestýlky. Jakmile je krmení spotřebováno, kuřata začnou naprázdno zobat do krmítek, spíše než aby žrala podestýlku.

OBDOBÍ ODEBRÁNÍ KRMIVA

Jakmile je potrava odebrána, je potřeba zajistit, že hejno nebude rušeno (např. zbytečným procházením halou nebo otevíráním dveří).

Doba v hale bez krmení + Doba odchytu + Doba přepravy + Doba čekání ve zpracovatelském závodě před porážkou

Vzorec přijímání potravy a odebrání potravy Hejno kuřat si obvykle osvojí jasně definovaný vzorec konzumace potravy. V pohodlném prostředí s neustálým přístupem ke krmivu a vodě budou brojleři žrát a pít stálým tempem během celého dne – žerou přibližně každé 4 hodiny a během tohoto 2


4hodinového cyklu krmení se několikrát napijí. Vzorec přijímání potravy by během posledních několika dní neměl být nijak pozměňován, a ještě důležitější je tento vzorec neměnit během posledních 24 hodin před přepravou. Pokud je běžný vzorec přijímání potravy narušen, může dojít k agresivnímu nebo nekontrolovanému přijímání potravy, zvláště pokud potrava kuřatům není po delší dobu k dispozici. Nekontrolované přijímání potravy vede k nepředvídatelnému průběhu vyprazdňování GIT, což zvyšuje riziko fekální kontaminace během zpracování.

• Teplota v hale. Úbytek hmotnosti bude větší v případě extrémních teplot (jak při příliš vysoké, tak při příliš nízké teplotě). • Vzorec přijímání potravy před odebráním potravy. Je-li vzorec přijímání potravy před odebráním potravy pozměněn nebo narušen, dojde ke zvýšení variability v obsahu GIT mezi jednotlivými kuřaty. • Délka setrvání v přepravních modulech. Čím více času kuřata stráví v přepravních modulech, tím bude úbytek hmotnosti větší). • Teplota během čekání. Vyšší teplota během čekání vede k vyšším ztrátám hmotnosti.

Vzorce přijímání potravy jsou ovlivněny řadou faktorů a tyto faktory musí být zohledněny při rozhodování o vhodné délce trvání období odebrání potravy. • Dostupnost potravy. Pokud množství potravy a krmný prostor nejsou adekvátní, dochází k soupeření o potravu a krmný prostor, což má vliv na vzorce přijímání potravy. • Osvětlení. Kuřata přizpůsobují vzorec přijímání potravy světelnému programu v hale. Ve tmě přestávají žrát. Pokud je využíván světelný program obsahující nadměrně dlouhá období tmy, kuřata budou přijímat větší množství krmiva, jakmile bude znovu dostupné (kompenzační krmení). Čím déle jsou světla zhasnutá, tím silnější bude kompenzační krmení. Jelikož všechna kuřata budou chtít žrát ve stejný čas, tedy jakmile se rozsvítí světla, normální vzorce přijímání potravy mohou být ještě více narušeny v důsledku přeplnění prostoru kolem krmítek. Při zavádění světelných programů je tedy zásadní brát v potaz dostatečný krmný a napájecí prostor. • Teplota. Vysoká okolní teplota snižuje příjem krmiva, zatímco nízká okolní teplota může vést k nekontrolovanému přijímání potravy.

PŘÍKLAD Dopad úbytku hmotnosti před porážkou na výnosnost Předpoklady: Stáří kuřat = 42 dní Tělesná hmotnost = 2768 gr Počet kuřat zpracovaných za jeden týden = 1 milion Cena masa = 1,00 $/kg živé hmotnosti V případě, že by nedošlo k žádnému úbytku hmotnosti před porážkou, každé kuře by mělo hodnotu 2,77 $. Pokud by kuřata byla ponechána pouhou 1 hodinu bez potravy poté, co byl GIT zcela vyprázdněn, každé kuře by ztratilo přibližně 0,3 % (tedy 8 g) živé hmotnosti, a vážilo by tedy 2 760 g Hodnota každého kuřete tedy činí 2,76 USD.

Kontrola naplnění volete u 20–30 kuřat před navěšováním je užitečný způsob určení, zda došlo ke změnám ve vzorci přijímání potravy, nebo ne. Pokud se ukáže, že více než 10 % kuřat má při navěšování plná volata nebo velké množství potravy ve voleti, je pravděpodobné, že vzorce přijímání potravy byly narušeny a že odebrání potravy neproběhlo správně. Je třeba vyšetřit, co je důvodem této situace.

Celková ztráta činí 10 000 USD/týden.

Úbytek hmotnosti před porážkou K úbytku hmotnosti během období odebrání potravy dochází v důsledku vyprázdnění obsahu GIT. Avšak jakmile je GIT zcela vyprázdněn, rychlost úbytku hmotnosti stoupá, jelikož jsou mobilizovány zásoby tuku a bílkovin (svalů) v těle, aby udržovaly v pochodu metabolismus (proces známý jako úbytek tělesné hmotnosti před porážkou). Nadměrné trvání období odebrání potravy může mít negativní dopad na výtěžnost JUT, kvalitu JUT a celkovou ziskovost. Odebrání potravy musí zajišťovat rovnováhu mezi dosažením vysoké bezpečnosti produkovaných potravin a zabráněním nadměrnému úbytku hmotnosti.

• • • •

Jednoduchou a efektivní metodou výpočtu úbytku hmotnosti před porážkou je označení a zvážení vzorku 20–30 kuřat v každé fázi procesu zacházení s kuřaty před porážkou (celou dobu jsou sledována stejná kuřata): Od přípravy (včetně odebrání krmiva) po odchyt. Zvažte kuřata přibližně 4 hodiny před odchytem. Od odchytu po přepravu. Zvažte kuřata těsně před tím, než nákladní vozidlo opustí drůbežárnu. Od přepravy po začátek čekání. Zvažte kuřata po příjezdu do zpracovatelského závodu. Od začátku čekání po začátek zpracování. Zvažte kuřata těsně před navěšováním. Je-li úbytek hmotnosti v jakékoli fázi procesu větší, než jste (na základě předchozích dat) očekávali, je třeba vyšetřit důvody a patřičným způsobem upravit program odebrání potravy.

Jakmile je GIT zcela vyprázdněn, úbytek hmotnosti před porážkou obvykle odpovídá 0,1–0,5% úbytku tělesné hmotnosti za hodinu. Přesný rozsah úbytku hmotnosti, ke kterému dojde, se bude lišit v závislosti na následujících faktorech:

3


Metody manuálního odchytu se v každé zemi liší, závisí na dostupnosti vybavení a lidské práce. Během manuálního odchytu pracovníci obvykle odchytnou a vloží do beden 7 000 – 10 000 kuřat za hodinu. Personál však může podléhat únavě a během směny pracovat nekonzistentně. Použití vysokozdvižných vozíků k přemístění přepravních modulů do haly a použití PVC trubek k usnadnění pohybu nebo přesunu modulů halou (Obrázek 3) mohou usnadnit manuální odchyt.

ODCHYT Při odchytu je třeba stres kuřat minimalizovat. Intenzita světla by měla být minimální a nemělo by docházet k náhlým zvýšení intenzity světla. Je-li odchyt prováděn během dne, záclony v oblasti hlavního vstupu pomohou minimalizovat intenzitu denního světla v hale, a tím také redukovat stres. Je třeba kontrolovat ventilaci a během odchytu ji pečlivě upravovat, aby nedocházelo ke stresu z horka. Je třeba pečlivě kontrolovat, nevykazují-li kuřata známky přehřátí (zrychlené dýchání)..

Obrázek 3: Použití vysokozdvižných vozíků nebo PVC trubek může usnadnit manuální odchyt.

Odchyt lze provádět manuálně nebo mechanicky. Během mechanického odchytu lze obvykle odchytit 4 000–5 000 kuřat za hodinu (Obrázek 2). Potenciální výhody mechanického odchytu (v případě, že je zařízení používání v souladu s doporučeními výrobce a řádně vyškoleným personálem): • Lepší životní podmínky kuřat díky menšímu stresu při odchytu a nižší pravděpodobnosti zranění. • Nižší provozní náklady. • Lepší pracovní podmínky. Ovšem počáteční náklady na pořízení zařízení pro mechanický odchyt jsou vysoké a zařízení nejsou vhodná pro veškeré úkony. Zařízení pro mechanický odchyt jsou vhodnější v moderních zařízeních, kde jsou haly obvykle široké a bez pomocných konstrukčních opor (tedy i bez strukturálních překážek uvnitř haly). Obrázek 2: Příklady zařízení pro mechanický odchyt. Zaměstnanci provádějící odchyt musí být patřičně vyškoleni v zacházení s kuřaty a zajišťování dobrých životních podmínek zvířat. Odchyt kuřat je třeba provádět opatrně, je třeba je držet za obě holeně nebo oběma rukama za hrudník, aby bylo minimalizováno nepohodlí a riziko poškození nebo zranění (např. vznik pohmožděnin nebo vykloubení nohy nebo křídla). Musí být stanoveny jasné směrnice zacházení s kuřaty a proces odchytu musí být monitorován a pravidelně podrobován kontrole. Nejčastější zranění spojené se špatným zacházením s kuřaty během odchytu jsou pohmožděniny. Přibližně 90–95% pohmožděnin nalezených na tělech brojlerů při zpracování bylo způsobeno během posledních 12 hodin před porážkou. Z nich je 35% obvykle způsobeno chovatelem, 40% je způsobeno při odchytu a zbytek při přepravě, vykládání a navěšování. Analyzováním barvy každé pohmožděniny zaznamenané ve zpracovatelském závodě a určením jejího stáří (viz Tabulku 1) a tím i části procesu, kdy k pohmoždění došlo, je dobrý způsob jak zjistit, kde došlo k problému, a je-li potřeba dodatečný výcvik.

4


Tabulka 1: Průběžné změny barvy pohmožděnin. DOBA

BARVA

Minuty

Červená

12 hodin

Tmavě červená – fialová

24 hodin

Světle zelená – fialová

36 hodin

Žlutá, zelená – fialová

48 hodin

Oranžová

72 hodin

Žlutá – oranžová

96 hodin

Mírně nažloutlá

120 hodin

Normální barva

Mikroklima uvnitř části vozu určené pro kuřata se bude lišit od teploty a vlhkosti vzduchu venku a mohlo by být pro kuřata škodlivé. To platí obzvláště tehdy, když vozidlo není v pohybu. Ventilace a topení či chlazení by se měly používat, kdykoli je to potřeba. Je vhodné minimalizovat počet zastávek během přepravy. V případě horkého počasí je vhodnější provádět přepravu v noci a zvážit použití ventilátorů, které zajišťují cirkulaci vzduchu v modulech. Necháte-li prostor alespoň 10 cm mezi každými 2 vrstvami přepravních modulů, nebo rozložíte-li v pravidelných intervalech ve všech částech nákladu prázdné přepravní moduly, zlepší se proudění vzduchu a zmírní se riziko stresu z horka.

Zakládá se na původní práci autorů Hamdy at al, 1961

Dobrým výcvikem může být také dohlížení zaměstnance zpracovatelského závodu na proces odchytávání.

V případě chladného počasí by měl být náklad přikrytý, aby se minimalizovalo prochladnutí, a je třeba kontrolovat komfort zvířat.

Pohmožděniny jsou někdy mylně přičítány mykotoxinům (např. aflatoxinu). Aflatoxin ovšem pouze zvyšuje náchylnost k pohmožděninám, avšak není jejich příčinou. Pohmožděniny se vyskytují výhradně v důsledku nějakého traumatu/ špatného zacházení.

Dlouhá přepravní doba může zvýšit počet úhynů dopravou ke zpracovatelskému závodu. Při přepravě kuřat se snažte minimalizovat přepravní vzdálenosti a řiďte se místními legislativními směrnicemi. Trasu přepravy je třeba naplánovat předem a následně se držet plánu přepravy.

Přepravní moduly by neměly být přeplněny a je třeba dodržovat místní legislativu. Je-li počet kuřat v každém modulu příliš vysoký, může docházet k přehřívání, většímu stresu zvířat, vyššímu úhynu a častějším případům vyřazení kuřat ve zpracovatelském závodě. Počet kuřat v přepravních modulech musí být v případě horkého počasí snížen (přesnou úroveň snížení lze těžko kvantifikovat a záviset bude na teplotě vzduchu, velikosti přepravního modulu a místní legislativě).

ČEKÁNÍ PŘED PORÁŽKOU Po příjezdu do zpracovatelského závodu je třeba drůbež udržovat v chladném prostoru chráněném před vlivy počasí (Obrázek 5). Kontroly vlhkosti a teploty vzduchu a komfortu zvířat by měly být běžnou praxí. Pokud si všimnete, že se kuřata shlukují (známka pocitu chladu) nebo zrychleně dýchají (známka pocitu horka), podmínky prostředí nejsou optimální a je třeba je neprodleně upraviti. Obrázek 5: Prostor vymezený k čekání před porážkou ve zpracovatelském závodě.

PŘEPRAVA Přepravní vozidla (Obrázek 4) musí poskytovat adekvátní ochranu před vlivy počasí a vhodnou ventilaci a být v souladu s aktuální místní legislativou. Obrázek 4: P íklad vozidla vhodného k p eprav brojler do zpracovatelského závodu.

Aby prostor vymezený k čekání byl dobře větrán a kuřata byla dostatečně ochlazována, je vhodné používat ventilátory (Obrázek 6). Ventilátory je třeba pečlivě umístit, aby bylo zajištěno dobré a stejnoměrné větrání všech přepravních beden. Zachování vhodných rozestupů mezi jednotlivými vozidly nebo vkládání prázdných přepravních modulů do nákladní části vozu pomůže zlepšit proudění vzduchu mezi mezi kuřaty. 5


Obrázek 6: Ventilátory použité v prostoru vymezeném k čekání zajišťující kuřatům ochlazení.

Všechny fáze řízení před porážkou by měly být pravidelně monitorovány a kontrolovány, aby bylo zajištěno, že proces bude efektivní a že budou dodrženy dobré životní podmínky zvířat. Dodržení vodítek poskytnutých v tomto článku může pomoci dosáhnout úspěšného přesunu z farmy do zpracovatelského závodu: maximalizuje dobré životní podmínky zvířat, kvalitu JUT a ziskovost výkrmu.

Během období vysoké teploty vzduchu lze k ochlazení kuřat využít přístrojů vytvářejících mlhu. Tyto přístroje musí být udržované v dobrém stavu a neměly by se používat, je-li relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 %, protože to by snižovalo schopnost kuřat odvádět teplo. Jsou-li použity mlžící přístroje, je třeba se ujistit, že jsou kuřata při navěšování na zpracovatelskou linku suchá. Pokud jsou kuřata mokrá, může být efektivita elektrického omračovače snížena – což by mělo negativní dopad na životní podmínky zvířat a na kvalitu JUT. Během chladného počasí může být nutné poskytnout v prostoru vymezeném k čekání vytápění. Vždy je třeba dbát na adekvátní ventilaci. Doba čekání ve zpracovatelském závodě by měla být co nejkratší a kuřata by měla být zpracována co nejrychleji. Nadměrně dlouhá doba čekání snižuje kvalitu JUT, a co je důležitější, také úroveň životních podmínek zvířat.

ZÁVĚR Zacházení s kuřaty před porážkou má zásadní dopad na životní podmínky zvířat, bezpečnost produkovaných potravin a výnosnost. Je třeba jasně porozumět způsobům zacházení s kuřaty během posledních 24 hodin před porážkou: • Je třeba správně uplatnit odebrání potravy, aby se zabránilo fekální kontaminaci ve zpracovatelském závodě a aby se minimalizoval úbytek hmotnosti před porážkou. • Odchyt je třeba provádět opatrně, aby nedošlo ke zraněním, ale také rychle a efektivně, aby se minimalizovala doba potřebná k převozu kuřat do zpracovatelského závodu. • Přepravní vozidla musí kuřatům poskytovat vhodnou ochranu a ventilaci, aby byl minimalizován stres. • Doba čekání ve zpracovatelském závodě by měla být minimální a kriticky důležitá je také kontrola správného prostředí v prostoru vymezeném k čekání. . 6


Příklad, jak vypadá tenké střevo, je-li období odebrání potravy nadměrně dlouhé.

PŘÍLOHA 1 Vliv doby odebrání krmiva na gastrointestinální trakt při zpracování. Optimální doba odebrání krmiva (8–12 hodin) • Prázdné vole. • Prázdný proventriculus. • Prázdný svalnatý žaludek (přibližně 30 % kuřat může mít ve svalnatém žaludku menší množství suché potravy). • Prázdná střeva se zachovalou strukturou a menším množstvím plynu. Příklad, jak vypadá tenké střevo, je-li období odebrání potravy optimální.

BIBLIOGRAFIE 1. 2.

3.

4.

Nedostačující doba odebrání krmiva (kratší než 7 hodin) • Plné vole. • Plný proventriculus. • Plný žlaznatý žaludek. • Plný svalnatý žaludek. • Dvanácterníková smyčka je umístěna blízko místu, kde se při vykolení otevírá kloaka, a tudíž může být během otevírání kloaky snadno natržena – výsledkem je kontaminace JUT.

5.

6.

7.

Příklad, jak vypadá vole a tenké střevo, je-li období odebrání potravy nedostatečné

8.

9. 10.

11.

12.

Nadměrná doba odebrání krmiva (delší než 13 hodin) • Prázdné vole (mohou se v něm nacházet stopy žluči). V některých případech může ulpívat na JUT. • Prázdný proventriculus (mohou se v něm nacházet stopy žluči). • Svalnatý žaludek plný podestýlky, krmení, fekálií (mohou se v něm nacházet stopy žluči). • Tmavší barva jater. • Zvětšený žlučník. • Slabé tenké střevo s odlupující se sliznicí a nadměrným množstvím plynu. • Zvýšené riziko perforace střev. Zvýšené riziko mikrobiální kontaminace (např. rodu salmonela).

13. 14. 15.

16.

7

Factors Influencing Optimal Feed Withdrawal Duration – J. Northcutt, 2010 – Cooperative Extension – UGA. Feed Withdrawal and the Passage of Feed – Some Practical Insights – T. Cummings and S. Savage – Mississippi State University and University of Georgia. Bennet, August 2002. Feed Withdrawal for broiler chickens. http://www.gov.mb.ca/agriculture/livestock/poultry/pdf/ bba01s28.pdf. Feed Withdrawal: A practical look at its effect on Intestine Emptying, Contamination and Yield – S. Savage University of Manitoba October 1998. http://www.gov.mb.ca/agriculture/ livestock/poultry/bba01s26.html. Tung H.T., Smith, J.W., and Hamilton P.B., 1971. Aflatoxicosis and Bruising in Chicken. Poultry Science, vol. 50 no. 3: 79580. Aspectos Puntuales que Afectan a la calidad de las aves procesadas y el rendimiento del personal – Eduardo Cervantes – Ergomix. Lacy, M. P. and Czarick, M. 1998. Mechanical Harvesting of Broilers. Poultry Science 77:1794–1797. Ramasamy S., Benson E.R., and Van Wicklen G.L., 2004. Efficiency of a Commercial Mechanical Chicken Catching System. Journal of Applied Poultry Research, vol. 13 no. 1: 19-28 Poultry Meat Processing : Chapter Two: Pre-slaughter factors affecting poultry meat quality – 2001. Hamdy M.K., May K.N., Flanagan W.P. and Powers J.J., 1961. Determination of the age of bruises in chicken broilers. Poultry Science, vol. 40 no. 3: 787-789. Northcutt, J. K. 2000. Relationship of broiler bruise age to appearance and tissue histological characteristics. Journal of Applied Poultry Research vol. 9 no. 1: 13-20. Northcutt, J. K., and S. I. Savage. 1996. Preparing to process. Broiler Industry 59 (9):24-27. Classification System Broilers – PVE/IKB Kip 2001. Ross Broiler Management Manual 2009. May, J. D., B. D. Lott, and J. W. Deaton. 1990. The effect of light and environmental temperature on broiler digestive tract contents after feed withdrawal. Poultry Sci. 69:1681-1684. Northcutt, J. K., S. I. Savage, and L. R. Vest. 1997. Relationship between feed withdrawal and viscera condition. Poultry Sci. 76:410-414.

Pro bližší informace o řízení výkrmu brojlerů Ross kontaktujte prosím manažera technických služeb v místním zastoupení společnosti nebo technické oddělení.

www.aviagen.com

Zacházení s brojlery před porážkou

Recommend Documents