Začal nový školní rok

říjen 2012

Cena 6,00 Kč

Začal nový školní rok 2012–2013

POZVÁNKY

Říjen 6.10. Koncert vážné hudby v kostele – Zpěv srdce J. J. Ryba 6.10. Zamykání řeky Lužnice 13.10. Divadelní představení Škola základ života – kino

INFORMACE V pondělí 29. října 2012 bude v Městské knihovně v Suchdole nad Lužnicí

zahájen nový kurz k získání řidičského oprávnění INFORMACE Z RADNICE Rada města schválila zveřejnění záměrů prodeje těchto volných bytů: − ulice Na Huti čp. 294 byt č. 1 za cenu 2 3 000,- Kč/m podlahové plochy bytu − ulice Na Huti čp. 308 byt č. 3 za cenu 2 3 000,- Kč/m podlahové plochy bytu − ulice Na Huti čp.305 byt č. 1 za cenu 2 3 000,- Kč/m podlahové plochy bytu − sídl. 17. listopadu 567 byt č. 7 za cenu 2 8 500,- Kč/m podlahové plochy bytu − sídl. 9. května čp.704 byt č. 5 za cenu 2 8 500,- Kč/m podlahové plochy bytu − sídl. 9. května čp.704 byt č.16 za cenu 2 8 500,-Kč/m podlahové plochy bytu Rada města schválila: — upravené cenové nabídky na zpracování projektové dokumentace pro přepojení vrtu HV4 ve výši 117.600,- Kč vč. DPH a na zpracování projektu hydrogeologického průzkumu ve výši 32.000,- Kč vč. DPH společností Čevak a.s., Severní 8/2264, 370 10 České Budějovice, IČ 60849657 — uzavření Smlouvy o nájmu nemovitosti č. C/548/CJHM/2012 s Úřadem pro za-

stupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nám. 390/42, Praha 2 – Nové Město k části pozemku p.č. 531 ost. plocha (areál místního hospodářství města) 2 o výměře 66 m v k.ú. Suchdol nad Lužnicí, cena za pronájem 726,- Kč / rok splatné k 30.6. kalendářního roku počínaje rokem 2013 — nejvýhodnější nabídku na zajištění výkonu funkce Technického dozoru investora (TDI) na akci „Suchdol nad Lužnicí, ul. Nábřežní – zatrubnění potoka“ uchazeče Petr Lenc – STAVOSERVIS, Nádražní 168, 373 63 Ševětín, IČ 113 56 766 za cenu 66.000,- Kč vč. DPH a pověřila starostu města podpisem mandátní smlouvy — zadání zpracování zjednodušené projektové dokumentace pro akci „Oprava lesních cest v k.ú. Klikov“ firmě WAY PROJECT s.r.o., Jarošovská 1126/II, 377 01 Jindřichův Hradec, IČ 639 06 601 za nabídkovou cenu 86.520,- Kč vč. DPH — uzavření mandátní smlouvy za účelem zajištění zadání veřejné zakázky na provedení výběru dodavatele v rámci akce „Snížení imisní zátěže z dopravy ve městě Suchdol nad Lužnicí“ s Ing. Ivanou Jurečpokračování na str. 2

Přihlášky v městské knihovně /přístavba místní základní školy/ Informace na tel. čísle 384 781 299.

Vodáci informují … TRADIČNÍ ZAMYKÁNÍ ŘEKY LUŽNICE se bude konat 6. října 2010 od 10.00 hodin u mostu na Klikov. Hrát bude kapela Ruky f kapsách.

2

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

INFORMACE Z RADNICE pokračování ze str. 1 kovou, Tyršova 7, Opava, IČ 633 01 474 za cenu 30.000,- Kč vč. DPH a pověřila starostu podpisem mandátní smlouvy — zadání poptávky na výběr zhotovitele na akci „Suchdol nad Lužnicí, ul. Havlíčkova, Pražská – rekonstrukce veřejného osvětlení“ firmám: − Fiera, a.s., Mládežnická 146/IV, 377 01 Jindřichův Hradec, IČ 25166361 − E.ON, a.s., F.A.Gerstnera 2151/6, 370 01 České Budějovice, IČ 25733591

říjen 2012

− STAVCENT a.s., Jarošovská 753, 377 01 Jindřichův Hradec, IČ 46678298 a schválila hodnotící komisi k otevření obálek ve složení: Mgr. Pavel Mráček – starosta, Jan Kronika– místostarosta, Josef Šubrt – vedoucí odboru SMRM.

− zelená třída 5–7 leté děti plus 2 děti = 26 dětí ve třídě.

Rada města souhlasila, aby pro školní rok 2012-2013 bylo v MŠ zapsáno celkem 125 dětí ve věku od 3–7 let a s překročením počtu dětí v těchto třídách: − červená třída 3–4 leté děti plus 4 děti = 28 dětí ve třídě, − žlutá třída 3,5–5 leté děti plus 4 děti = 28 dětí ve třídě,

Rada města nesouhlasila s přidělením bytu č. 5 v čp. 95 ulice Na Huti v Suchdole nad Lužnicí vel. 1+1 pro p. P.N. a s přidělením bytu č. 4 v čp. 95 ulice Na Huti vel.1+1 pro pana J.P.

Rada města vzala na vědomí sdělení ředitelky MŠ, že toto zvýšení počtu dětí nebude mít vliv na kvalitu výchovně vzdělávací práce školy a budou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví dětí.

Rada města rozhodla nevyhovět žádosti p. J. R. o zrušení vystěhování z bytu města.

Program kina na měsíc říjen t

5. pátek

19.30 hod.

97 min.

t

17. středa

19.30 hod.

100 min.

BASTARDI 3

DRUHÁ ŠANCE

Učitel Tomáš Majer, který v roce 2010 nastoupil do jedné bývalé zvláštní školy, zmizel. Do školy přišel několik měsíců poté, co byla zavražděna jeho sestra. Hrají: Rudolf Hrušínský ml., Ilona Svobodová, Jan Tříska, Kateřina Brožová, Jan Přeučil a další. Mládeži do 15 let nepřístupno. Vstupné 90,- Kč

Kay a Arnold jsou manželé již 31 let. Po tak dlouhé době není divu, že se z jejich vztahu vytratila ona pověstná jiskra a manželství se propadlo do šedivého stereotypu. Dostanou druhou šanci na vzkříšení manželství? Hrají: Meryl Streep, Tommy Lee Jones a další. České titulky. Mládeži do 12 let nepřístupno. Vstupné 90,- Kč t

19. pátek

19.30 hod.

106 min.

VE STÍNU V bývalém Československu 50. let se odehrává napínavý kriminální příběh, který ve svém důsledku zasáhne do osobních osudů aktérů i jejich blízkých. Hrají: Ivan Trojan, Soňa Norisová, David Švehlík, Jiří Štěpnička, Marek Taclík, Norbert Lichý a další. Mládeži přístupno. Vstupné 100,- Kč t t

10. středa

19.30 hod.

103 min.

EXPENDABLES: POSTRADATELNÍ 2 Po nebývalém úspěchu prvního dílu se největší akční hrdinové světa opět vracejí společně na plátna kin. Jsou posíleni o další hvězdná jména. Hrají: Sylvester Stallone, Chuck Norris, Bruce Willis a další. České titulky. Mládeži do 15 let nepřístupno. Vstupné 90,- Kč t

12. pátek

17.00 hod.

93 min.

NORMAN A DUCHOVÉ Kdo zachrání malé ospalé městečko, když ho přepadne horda zombíků? Neohrožený hrdina se jmenuje Norman. Je mu jedenáct, ujíždí na hororech a rád si povídá s mrtvou babičkou. Animovaný film, česká verze. Mládeži přístupno. Vstupné 90,- Kč

24. středa

19.30 hod.

75 min.

VÁŇA Dokument. Filmový portrét legendárního žokeje Josefa Váni postupně odkrývá vnitřní svět jeho myšlení. Způsob života, jaký žije, se nedá příliš popsat slovy, musíte ho zakusit – vidět. Ojedinělým způsobem, v co nejcitlivějším pojetí prožíváme jeden rok s Váňou v jeho blízkosti. Mládeži přístupno. Vstupné 75,- Kč t

26. pátek

19.30 hod.

110 min.

CESTA DO LESA Honza Marák dávno rezignoval na kariéru „ajťáka“ a koupil chalupu na konci malé vesnice, kde žije se svojí ženou Markétou a dětmi. Pracuje v lese jako dělník. Hrají: Tomáš Vorel ml., Tomáš Hanák, Anna Linhartová, Bolek Polívka, Eva Holubová, Jiří Schmitzer a další. Mládeži přístupno. Vstupné 80,- Kč

Zveme Vás na podzimní Suchdolský výšlap Kdy a kam se pošlape budeme informovat alespoň týden předem. Délka trasy bude do 15 km aby se mohli účastnit také děti. Těšíme se! Občanské sdružení přátelé Suchodla

DĚTSKÝ RYBÁŘSKÝ KROUŽEK Dne 4.10.2012 opětovně zahájí svou činnost dětský rybářský kroužek při místní organizaci Českého rybářského svazu v Suchdole nad Lužnicí. První schůzka se uskuteční 4.10.2012 v 16 hodin na klubovně MO ČRS v Suchdole nad Lužnicí – u hřbitova(bývalá ČOV). Všichni zájemci o práci v tomto kroužku jsou vítáni – přihlášky budou vyplněny na místě. Délka první schůzky bude přibližně půl hodiny až hodinu a byla by vhodná přítomnost rodiče, případně zákonného zástupce dítěte. Rodiče a děti zde budou informováni o obsahu schůzek, činnosti kroužku a dále budou na ní dohodnuty další termíny schůzek kroužku. Přibližně v březnu až dubnu 2013 děti absolvují zkoušky, nutné pro vydání prvního rybářského lístku a činnost kroužku bude posléze v měsíci květnu až červnu 2013 zakončena Dětskými rybářskými závody. Za výbor MO ČRS v Suchdole n. Luž. Telařík V.

říjen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

3

Informační centrum Města Suchdol nad Lužnicí vás zve v sobotu

3. listopadu 2012 od 19.30 hodin do Kina v Suchdol nad Lužnicí

NA KOMEDII

ZMÝLENÁ PLATÍ Hrají: Milena Steinmasslová Ivan Vyskočil Dana Homolová Otto Kallus Vstupné 250 Kč Prodej vstupenek v Městské knihovně v Suchdol nad Lužnicí Informační centrum Města Suchdol nad Lužnicí nabízí zájezd na

muzikál na ledě

POPELKA v Českých Budějovicích Představení se koná v neděli

4. listopadu 2012 od 15.00 hodin Přihlášky a bližší informace v Městské knihovně v Suchdole nad Lužnicí nebo na tel. čísle 384 781 299

4

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

říjen 2012

Dům kultury Chlum u Třeboně ve spolupráci s Městysem Chlum u Třeboně pořádájí

v pátek 19. října 2012 divadelní představení:

NEBYLA TO PÁTÁ, BYLA TO DEVÁTÁ Manželský trojúhelník s řešením vskutku originálním Přilepí se na vás vdaná ženská, organizuje vám život a nakonec rafinovaně plánuje věci, až mrazí v zádech. Ale může to dopadnout i šťastně. A to právě autor moc dobře vymyslel. Komedie je skvělá již svým námětem a dokonalá díky mistrným dialogům. Snad jen, že povážlivé řešení manželského trojúhelníku, kde humor se stává černým, rozhodně není pro diváky návodem po odchodu z divadla k napodobení. Osoby a obsazení Prokop Josef Carda Eva Jana Švandová Mario Rudolf Hrušínský režie Jiří Menzel vstupné 200 Kč, začátek představení v 19 hod. Předprodej vstupenek v kanceláři Domu kultury Chlum u Třeboně, pondělí a středa 8.30 – 10.30 hod., v úterý 14.30 – 16.30 hod. Vstupenky je možné si rezervovat na tel. č. 723 613 331 – p. Mouchová

SETKÁNÍ RODÁKŮ A PŘÍZNIVCŮ HRDLOŘEZ proběhlo v srdečné atmosféře 8. září 2012 za vydatné (více jak 300 osob) účasti. Hrdlořezané i přespolní se věnovali vzpomínkám i zábavě během krásného slunečného sobotního dne. Náklonnost k domovu, místu a ke krajině, kde jsme prožili dětství, je cit zakořeněný v našich nejranějších vzpomínkách, cit, který nás provází po celý život. Rodiny, které se dávno odstěhovaly do jiných míst, odevzdávají si po generace vzpomínky na kraj, odkud vyšli jejich předkové-je to jako záloha v mysli, o kterou se lze opřít. Hrdlořezské rody, které přicházejí do měst, mají za sebou často staletou minulost na jednom místě nebo aspoň

v jednom kraji a krajina předků žije dál v jejich představách. Zdá se, jakoby i duše potřebovala pro svůj život kus země, kde by mohla zapustit kořeny. Dědičná rodová sídla jsou nasáklá životem mnoha pokolení, domy a jejich obyvatelé mají jakousi společnou barvu, rytmus. Zvyky a povaha lidí se nedají vyložit bez dědictví, které přijali od svých předků, a tak i osudy lidí, spojené s krajinou po století, jsou si podobné. Je nám tak dopřáno čerpat skrze pouta duchovního dědictví ze zásob utrpení, obětavosti a lásky od našich dědů. Historie selského rodu, ale i vesnic není historií jen jednoho statku, vsi… udržování nebo rozmnožování jistého jmění,

nýbrž především jako velmi složitý proud spřízněných osudů, které se prolínají a zasahují jeden do druhého a každý má jiné poslání. K historii Hrdlořez se úzce vztahuje článek pana ThMgr. Aloise Sassmanna, českého publicisty (práce z genealogie, historie a vlastivědy, především jižních Čech) současného starokatolického faráře v Táboře. Připravoval v Českém rozhlase České Budějovice pořad Kořeny (celkem dvě stě dvacet pokračování), podle kterého připravil již tři úspěšné knihy. http://sassmann.webnode.cz/ Z osobních internetových stránek vybíráme část, která se týká jeho napínavého genealogického bádání s odkazem na Hrdlořezy. Kapitola má název: Jak jsem plul proti proudu času (kráceno) …ve svém bádání po historii rodu Sassmannů jsem uvízl na tzv. mrtvém bodě. Období třicetileté války se pro mne, stejně jako pro mnoho dalších badatelů, stalo nepřekonatelnou překážkou. Věděl jsem, že se Sassmannové na Novohradsko přistěhovali po roce 1600 a že nebyli původními obyvateli Novohradska. Ale odkud? Psal jsem různé dotazy, např. na genealogickou instituci Adler do Vídně. Odsud mi odpověděli, že moje příjmení se poprvé písemně vyskytuje roku 1420 v německém Duderstadtu v jižním Sasku, kde tehpokračování na str. 5

říjen 2012

SETKÁNÍ RODÁKŮ A PŘÍZNIVCŮ HRDLOŘEZ pokračování ze str. 4 dy žil jistý Heinrich Sasman. Domníval jsem se tedy, že z tohoto Saska přišli během třicetileté války moji předkové na Novohradsko. Mně ale vrtala hlavou jedna věc: proč se ale nejstarší Sasman v novohradských matrikách jmenoval Václav? Vždyť to je ryze české jméno a žádná cizina. Na jistou stopu jsem narazil, když jsem v matrice oddaných našel zápis z roku 1632, kdy se v Nových Hradech ženil Stephan Sasmon, u něhož bylo napsáno, že pocházel „ex Pernschach prope Wittingau“. I když to nebyl, jak jsem později zjistil - člen přímé rodové linie, byl to sourozenec mých předků. A já tehdy správně tušil, že jeho původ bude původem i ostatních Sasmanů. Co to ale znamená Pernschach? Kde leží tato obec? Prope je latinsky vedle, Wittingau je Třeboň. Ale vedle Třeboně žádný Pernschach není. Objednal jsem si tedy kopii z gruntovní knihy pro Štiptoň a poslali mi zápis z roku 1632, kdy se právě onen Štěpán Sasman zakoupil na jednom tamním gruntě. A bylo u něho zapsáno „ex Perndlschachl“ Vedle pak jsou přeškrtnuté pokusy písaře, zápasícího s tímto místním jménem. Již jsem tušil, že nepocházíme ze Saska, ale z nějaké vsi u Třeboně, ale jaké? To byla záhada! Nikdo mi nedokázal poradit. Až jednou…psychologové hovoří o jistém „životním zážitku“. Prožívá se jen jednou, dvakrát za život a jakoby se v tu chvíli zastavil čas. Člověk zatají dech ohromením. Takový vrcholný zážitek jsem prožil v létě 1983, kdy jsem jel do Třeboně pátrat po rodě Pouzarů z Hůr. Když jsem druhý den bádání ráno přišel do badatelny, přivítali mě slovy: „Pane Sassmann, náš kolega vám zjistil, odkud pochází váš rod!“ Já byl velmi překvapený! Chvilku jsem čekal, až vstoupil do badatelny pan Karel Dudáček s jednou velkou starou knihou. Jak jsem později zjistil, byla to sirotčí kniha třeboňského panství. A pan Dudáček mi řekl něco v tomto smyslu: „…já jsem vám hledal v gruntovní knize Štiptoně ten zápis, kde se ujímá Štěpán Sasman gruntu. Je tam napsáno, že pochází z Perndlschachl. A to je správně Böhmschachel, což býval německý název pro Hrdlořezy u Třeboně! A tady je první gruntovní kniha pro Hrdlořezy z roku 1611. A v ní je

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ hned jako první grunt dvůr Šimka Sazymy“. „Sazymy?“ podivil jsem se. „No, on kdy. roku 1616 umřel, tak dědí jeho děti Jan, Václav a Štěpán na Novohradském panství. A tam to Sazyma, pak Sazma zkomolili na Sasman!“ Zůstal jsem stát jako opařený! Tato chvíle se musí prožít, to nelze popsat. Jen ten, kdo miluje svůj rod a jeho historii a svoji rodopisnou práci (vášeň) pochopí moji radost: s pomocí pana Dudáčka se mi podařilo vypátrat kořeny našeho rodu, kolébku rodu i vznik příjmení Sassmannů na Novohradsku. Nepocházeli tedy z Nizozemska, z Belgie, ani ze Saska, ale z obyčejné vesničky s ne příliš poetickým názvem: Hrdlořezy. Nechal jsem si celý tento zápis ofotit a doma jsem si pak i přepsal závěť předka Šimona Sazymy a údaje o všech jeho dětech. Taky jsem se dozvěděl, že jeho první žena se jmenovala Alena. To jsem ještě netušil, že i moje manželka bude nosit toto hezké české jméno. A k této Aleně, vdově po Bartoši Sazymovi, se Šimon přiženil na grunt a dostal tak jméno po své manželce, či lépe řečeno – po usedlosti. Při příští návštěvě třeboňského archivu jsem si pak vyžádal nejstarší třeboňské urbáře. Hrdlořezy se v nich vyskytují až od roku 1518, byť tam jsou urbáře i o sto let starší. No a kolem roku 1518 již hospodařil v Hrdlořezích pololáník Sasma! Opsal jsem si ještě údaje o dalších hrdlořezských Sazymech-Sazmech dle urbářů a nabyl přesvědčení, že dál se už nedostanu, neboť žádná starší kniha o Hrdlořezích v Třeboni není. To mi potvrdil i pan Dudáček. Žil jsem v domnění, že mě již nic překvapujícího nemůže potkat. Ale osud mi připravil ještě jedno překvapení (bude poslední?). V září 1995 jsem se vypravil do Třeboně, kde jsem se setkal opět s PhDr. Karlem Dudáčkem. Ráno, při zahájení studia, zavítal do badatelny a já mu říkám: „Nenašli jste za těch dvanáct let něco nového o Hrdlořezích?“ Odpověděl mi v tom smyslu, že tam se již nic najít nedá. Pak dodal: „Ale vedle, v Suchdole nad Lužnicí, se v polovině 15. století vyskytuje nějaký Sazyma!“ To bylo pro mě překvapení. Sdělil jsem mu tedy hned můj nápad, zda to není rod příbuzný, který se pak do Hrdlořez odstěhoval. Slíbil mi, že se podívá a že mi ten úroční rejstřík z poloviny 15. století za chvíli přinese. Jenže uplynula dlouhá doba a pan doktor nikde. Přišel asi za dvě hodiny, ale přinesl kromě zmíněného rejstříku ještě velké překvapení. Řekl: „Víte,

5 zjistil jsem, že nešlo o Suchdol, ale o Suchdolec malý a že se tak jeden čas – v 15. století – říkalo Hrdlořezům!“ Pak mi ukázal rejstřík z roku 1450 a tam byl hospodář Sazema! To byla bomba! Proto nemají Hrdlořezy v rejstřících k urbářům před rokem 1518. Ony se tehdy jmenovaly Suchdolec či Suchdol Malý! A tak jsem si z katalogu urbářů nechal donést nejstarší úroční rejstřík z roku 1433, kde je Suchdolec. A roku 1433 tam již hospodařil půlláník Zazema! Bylo-li mu 30-40 let, narodil se kol roku 1400! Dostal jsem se do doby předhusitské, do doby lucemburské dynastie na českém trůnu! Jímala mě závrať! I když to asi nebyli přímí pokrevní předkové „po meči“, protože na usedlostech se střídala celá řada sedláků, kteří přijímali příjmí po střeše, přesto to jsou předkové našeho příjmení, držitelé Sazmovského gruntu, na něm. máme svůj původ. A tento grunt je v Hrdlořezích dodnes a dodnes se tam říká „u Sazmů“. Není to úžasné: skoro šest set let! To je zjištění, které nedosahuje každá rodina. Otevírají se přede mnou nové a nové obzory a zjišťuji, že genealogie je nikdy nekončící příběh! Alois Sassmann PhDr. Karel Dudáček je zaměstnán ve Státním oblastním archivu v Třeboni více jak třicet let. Je to nejen vynikající archivář (vedle archivnictví ovládá dějiny práva, dějiny správy, pomocné vědy historické a starší vývojové stupně jazyků) a odborník na „slovo vzatý“, ale také skromný, vzácný člověk. Uspořádal mnoho archivních fondů, zpracoval několik inventářů, publikuje odborné články…poradí ochotně mladším a méně zkušeným kolegům, ale také badatelům, kteří s nadšením pátrají po svých předcích či jiných historických tajemstvích. Článek pana Dudáčka najdete na internetových stránkách http://digi.ceskearchi vy.cz/cs/1442/37 viz. K stáří a názvu jihočeských Hrdlořez. In AT ´96. Třeboň: Státní oblastní archiv Třeboň, 1996, s. 71-79. V kopii je k nahlédnutí v hrdlořezské hospodě blízko vlakové zastávky, kde je na stěně pivnice vymalován statek Sasmy a obsluhuje tam sympatická paní Růženka. Před hospodou je usazen obrovský špalek s mnoha letokruhy…zastavte se tam… zadívejte se do polí směrem k Suchdolu a myšlenky -na dějiny, lidi i letopočty- si Vás samy najdou. Příjemné rozjímání. Marie K.

6

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

říjen 2012

Pár slov k nadcházejícím krajským volbám Vážení spoluobčané! Dovolte mi pár slov k nadcházejícím krajským volbám. Nemám v úmyslu zde nikoho lámat, aby volil tu nebo tu stranu. Pouze Vás žádám, abyste se před tím, než vhodíte svůj lístek do volební urny, pečlivě zamysleli a Vaše volba byla skutečně volbou Vaší, pečlivě uváženou a opřenou o skutečné výsledky práce a charakter kandidátů. Nedejte na stálé „omílání“ zkratkovitých a podprahových hesel nadiktovaných ze stranických sekretariátů, povětšinou orientovaných na témata, která s krajskou problematikou nesouvisejí. Zvláště „podařené“ jsou v tomto ohledu hesla naší nejbohatší strany, kterými nás všechny masíruje průběžně od voleb k volbám jak na bilboardech po celé republice, tak i na stránkách všeho tisku. Nemám ani v úmyslu zde řešit, jakým způsobem je to vše možné ufinancovat, to přenechám našim investigativním novinářům. Mnohem důležitější je obsah těchto hesel. Všichni chápeme, že musí být sdělena jednoduše a úderně, ale

tentokrát je to jako vystřižené z propagandistického rejstříku bývalé státostrany. Uvědomuji si, že je většina voličů ze současné politiky a jejího obrazu tak, jak je ve všech médiích prezentován, znechucena. Také si ale uvědomuji, že dobré zprávy jsou v médiích hůře prodejné. Například když se odhaluje korupce, tak je zde vláda korupčníků. Asi by bylo vhodnější vše zametat pod koberec a lid by byl spokojený. Nevědomost hříchu nečiní, že? Nebo když se vláda snaží šetřit, tak je to vydáváno za okrádání lidí, ale že se například na obsluze státního dluhu, při splácení nižších úroků z úvěrů ušetří desítky miliard se také moc prezentovat nehodí. Atd, atd. Rád bych se ale vrátil ke krajským volbám. Většinu kandidátů budete asi znát, takže se vám naskytne možnost výběru volit podle skutečně odvedené práce za mnoho let v komunální politice na všech úrovních, v podnikání, v zaměstnání, v neziskových organizacích a v neposlední řadě i ve „vysoké“ politice. Kdo

Nový školní rok Prázdniny jsou nenávratně pryč a děti usedly zpátky do školních lavic. Ani v letních měsících však nezůstala škola zcela prázdná. Na 2. stupni se vymalovaly učebny, do třídy 5. A byly umístěny nové lavice. Z projektu EU peníze školám byly o prázdninách vybaveny 2 učebny interaktivními tabulemi. První den ve škole je slavnostní hlavně pro prvňáčky, kteří v doprovodu svých rodičů již od časného rána netrpělivě přešlapovali před školou. Na ty se těšily a ve škole srdečně přivítaly jejich třídní učitelky Mgr. Květuše Hanzalová a Mgr. Hana Budíková. Jako každý rok je přišli pozdravit i starosta města Mgr. Pavel Mráček a ředitel školy Mgr. Ladislav Ondřich. Do prvních tříd nastoupilo 40 dětí. Školu navštěvuje v tomto školním roce celkem 241 žáků. Změny zaznamenal i pedagogický sbor. Na 2. stupeň nastoupila Mgr. Pavlína Ellis, která je třídní učitelkou 6. ročníku, vyučuje český a anglický jazyk . Velký zájem projevili rodiče v tomto školním roce o umístění žáků do školní družiny, bylo podáno 82 přihlášek. Proto byla otevřena tři oddělení školní družiny. Novou vychovatelkou je Hana Hradilová. Školní družina je denně v provozu od 5.45 hodin, odpoledne do 16.30 hodin. V případě zájmu rodičů bude otevřena i v době dílčích školních prázdnin. Přeji nám všem, rodičům, pedagogům a hlavně dětem hladký průběh školního roku 2012/2013. Mgr. A. Ficalová, zástupce ředitele školy

v ní jak uspěl či neuspěl, kdo si zachoval tvář a kdo ne, budete moci dobře rozlišit. Určitě poznáte, kdo se chlubí cizím peřím, v našem kraji například v oblasti fungujícího zdravotnictví. Poznáte, kdo zaměňuje kompetence krajů s kompetencemi vlády, parlamentu nebo obcí. Proto žádám všechny přemýšlivé a zodpovědné občany, pojďte dát hlas kandidátům, kteří budou provádět poctivou, sebevědomou a prospěšnou práci a ne papouškovat moudrosti naordinované ze shora. Pojďme přehlasovat hlasy získané pomocí kampaně útočící na lidskou zášť, zlobu, závist a nevědomost! Pevně věřím, že se ve volebních místnostech sejdeme v co největším počtu a pomůžeme svými hlasy sestavit krajské zastupitelstvo, které bude pracovat v podmínkách 21. století a nebude hledat recepty z počátku století dvacátého. Za místní sdružení ODS Zdeněk Fical ml.

říjen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

7

TIP: Výlet na zámek Weitra a výstava „Místo děje: železná opona“ Weitra – město založené na úpatí vrchu s hradem, později zámkem, si zachovalo svůj historický ráz. Téměř v úplnosti se dochovaly žulové hradby z konce 13. století (první zmínka o nich je z r. 1292) a jedna ze dvou původních bran, renesančně přestavěná Zwettlerská brána (1526), symbol města. Na náměstí je několik renesančních měšťanských domů s černobílými sgrafity, slohově podobných domům v Jindřichově Hradci. Řada domů má středověké či renesanční jádro, ale fasádu pozdější, ze 17.–19. století. Renesanční zámek postavený kolem roku 1600, chránící celní a pivovarské město Weitra, je proslulý svým nádherným nádvořím s klasickými třípatrovými arkádami v italském stylu. Je zde umístěno muzeum, které podává přehled o 800 – leté historii města a panstvu rodu Fürstenbergerů, pozoruhodné Pivovarské muzeum a nově pojatá výstava Železná opona. Výstava s názvem „Místo děje: železná opona“ je umístěna ve sklepeních nádherného zámku, který je centrem kulturního života v regionu. Výstava názorně vypráví celý příběh o rozdělení prostřednictvím exponátů, do-

kumentů a osobních vzpomínek lidí, jejichž osudy byly neodmyslitelně spojeny s „železnou oponou“ – ať útěkem, pašováním lidí přes hranice, či odporem, vyhnáním, špionáží, špiclováním, propagandou, represemi i vězněním. Výstavu doprovázejí také multimediální stanoviště, která lze využít též k odpočinku a přemýšlení. „Příběh lze pochopit a uchopit teprve po zprostředkování osobních zážitků. V současné době bezprostřední známky po rozdělení Evropy již neexistují. Z dnešního pohledu Evropské unie je tak nyní možné na celé období nahlížet téměř bez omezení. Po dramatických událostech na konci druhé světové války přes rozdělení Evropy na západní a východní až po pád „železné opony“ se na cestě časem mohou návštěvníci seznámit s pozadím událostí, které předcházely rozdělení. Mají možnost si uvědomit, jak se žilo na východě a jak na západě, seznámí se s metodami a útlakem diktatury a pluralismem demokracie, jakož i s vítězstvím svobody v roce 1989 a znovu zažijí sjednocení Evropy v podobě Evropské unie,“ zmínil kurátor výstavy Armin Laussegger z Institutu Ludwiga Boltzmanna pro výzkum následků válek. Železná opona utvářela déle než čtyřicet let tvář Evropy a ovlivňovala život celých generací. Je součástí našich bezprostředních dějin, hlavně dějin pohraničí, tedy také dějin Dolního Rakouska i České republiky. V tehdejší ČSSR bylo vytvořeno hraniční pásmo široké 4 až 10 km (šlo o 1,5 % rozlohy státu) a tato

část naší republiky se stala pro normálního člověka nepřístupnou (vstup pouze na povolenku). Většina vesnic v hraničním pásmu byla vysídlena a jejich zbytky byly zničeny, aby stojící opuštěná stavení nemohla uprchlíkům přes hranici poskytovat úkryt. Hraniční pásmo bylo přísně střeženo příslušníky Pohraniční stráže. Železnou oponu tvořil systém plotů a ostnatých drátů. Tento systém plotů nestál přímo na hranici, ale v dostatečné vzdálenosti od ní (cca 2 km), aby i v případě jeho překonání stihli pohraničníci narušitele chytit dříve, než se dostal až na hranici. Československá železná opona za sebou nechala během let 1948–1989 celou řadu obětí. Civilistů bylo 390, ne vždy šlo přitom o narušitele. Pohraničníků při výkonu služby zemřelo celkem 648, z toho většina nehodou, sebevraždou či zastřelením kolegou. Při přestřelce s uprchlíky zemřelo 12 z nich. Zdroj: http://www.zeleznaopona.com/ Marie K.

VODÁCKÉ PUTOVÁNÍ nejen PO KOPCÍCH Z domovského kraje komárů a stříbročerných hladin jsme s „Vodákem“ na konci srpna vyrazili do kraje nekonečných luk a žítkovských bohyň. Proslulé moravské svahy Bílých Karpat se pyšní nádhernými loukami. Nejsou přirozené, vytvořili je před staletími lidé, tím, že vyrubali les, a pak je neustále dotvářeli, ručně kosili, ošetřovali a nedovolili lesu, aby se zase vrátil na původní místo. Ale-to je na těch lukách to nejhezčí – lidé nevykáceli všechny stromy, tu a tam, uprostřed květnatých barevných luk, kde kromě trávy rostou velice vzácné rostiny, třeba zemní orchideje, stojí najednou mohutný osamělý strom. Dub, javor, buk. Snad kvůli stínu nebo jakési dávné hraniční znamení, snad jen proto, že je to krásné, nevím. Bělokarpatské louky chodí kosit v dnešních časech dobrovolníci, aby vzácné rostliny nevymizely. Jak píše spisovatel M. Nevrlý: …„nejkrásnější ze všeho je pracovat bez nároku na hmotnou odměnu, jen pro vlastní uspokojení a pro pocit dobrého skutku a třeba „jen“ pomoci jedné kytce žít“. Žítková, kde jsme byli skvěle ubytováni na bývalé vojenské rotě je kopaničářskou obcí s roztroušenou zástavbou. Známá svými bohyněmi (čarodějkami), které zde věštívaly. Základem pro název obce bylo slovo Žítek neboli život, který musel být obnovován na tomto území často pustošeném válkami. Po stezkách kolem Bojkovic, Starého Hrozenkova, Vyškovce jsme se setkávali s pomníčky z doby druhé světové války, kdy se -v srpnu 1944- rozpoutala nad Bílými Karpaty letecká bitva, která byla později označena jako největší letecká bitva nad střední Evropou. Zahynulo v ní mnoho amerických letců. Zavítali jsme také do obce Hostětín, která proslula realizací velkého množství projektů, založených na využívání místních zdrojů a technologií šetrných k životní-

mu prostředí. Zde jsme ochutnali v místní moštárně jablečný mošt, stejně jako nedávno princ Charles, který je známý svým zájmem o životní prostředí a vesničku tak při své návštěvě Česka nevynechal. Kromě oblíbených letních zábavných akcí jako je Benátská noc a Vodácký flám, podnikají členové Vodáckého klubu společně výlety na kole, pěšárny i vodácké výpravy. Pořádají veřejnosti dobře známou tradiční akci Zamykání (Odemykání) řeky, podle které město Suchdol nad Lužnicí získalo do svého znaku velký klíč. Vodácký klub, nejen k 650 letům výročí od první písemné zmínky o Suchdole (1362–2012), ale pro dobrou náladu všech místních obyvatel i přespolních pořádá: 33. ročník splutí řeky Lužnice, který proběhne 6. října 2012. Cíl je libovolný, končí se zpravidla na vodáckém tábořišti u kostela v Majdaleně asi po dvanácti kilometrech. Sraz je v deset hodin na vodácké základně u mostu na Klikov. Srdečně zveme:-) AHOJ! Rádi přivítáme mezi námi VODÁKY zájemce o turistiku z řad hlavně dětí ale i dospělých. Napište nám: [email protected]

8

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

VENKOVSKÝ STAVITEL (vzpomíná vnuk Jan Chad) Ve velkých a větších městech jeho stavby nenajdete. Sám rodák z malé osady Tři Facky, zůstal kromě dob studií ve Vídni venkovu věrný. FRANTIŠEK PAĎOUREK – stavitel (1877–1954), to je nápis na rodinném hrobě na hřbitově v Suchdole nad Lužnicí. Po 135ti letech od jeho narození a 58 letech od jeho smrti zůstaly jen rodinné fotografie, útržky vzpomínek jeho příbuzných a žijících, co ho pamatují. A přece: profese, kterou se zabýval, má výhodu, že jeho dílo trvá mnohem déle, než lidský život. Dodnes chodíme okolo měšťanské školy, na železniční zastávku, chodíme nebo jezdíme přes první most (náhon) před Lužnicí, chodíme na procházky okolo řeky, kterou reguloval i žijeme v desítkách rodinných domků v Suchdol, Tušti, Cepu, Klikově, Rapšachu nebo Františkově. Pravda, řada těchto staveb už prošla rekonstrukcí (včetně budovy obecního úřadu, měšťanky a dalších), takže dnes vypadají trochu jinak, ale ten vklad původního stavitele v nich přetrvává.

Paďourků vila stavba v roce 1936

Vodácké putování nejen po kopcích

František Paďourek (jehož rod sem přišel z Políkna) pocházel z jedenácti dětí a jeho tatínek byl zedníkem sklářských pecí. V místě, kde písku je všude dost, asi o práci nouzi neměl (sklárny byly v Suchdole, Chlumu, na Nových Hradech), ale i tak moc peněz nebylo. Učitelem z obecné školy v Suchdole bylo doporučeno, aby František chodil do měšťanky a pokud to půjde, aby studoval dál.Takže dnes a denně chodil přes lesy od Tří Facek do měšťanky na Nových Hradech (snad jen s výjimkou, že v třeskutých zimních mrazech tam u někoho přespával). Možná , že tehdy už vznikla myšlenka postavit takovou školu i v Suchdole, protože tuto stavbu, i když ji sám neprojektoval, bral jako nesmírně prestižní záležitost, přestože prý na ní velice prodělal. Po absolvování měšťanky se vyučil zedníkem, zřejmě ve Vídni a pak šel jako tovaryš na zkušenou. Rakousko-Uhersko bylo rozlehlé, dostal se až do Janova a do Terstu. Při těchto cestách vydělával peníze na studia.V té době před rokem 1900 sice už byla stavební průmyslovka v Č. Budějovicích, ale přednost dostala už známá Vídni. Byl samozřejmě Čech, ale jazyk v té době nebyl žádná překážka. Po absolvování průmyslové školy pak obdržel i stavitelský diplom, jako diplomovou práci měl zadání části vídeňského hřbitova s ozdobným postranním vchodem. Dnes to lze přirovnat asi k bakalářské nebo magisterské práci, protože titul ing. nebo diplomovaný architekt nepoužíval. Jako novopečený stavitel se vrátil domů a potřeboval založit živnost. Na to však byly potřebné i peníze, které zcela určitě neměl.Takže se hledala nevěsta a našla se v Tušti na hospodě U Kaprů, kde majitelé sami bezdětní měli schovanku Marii Machovou. Vzniklo tedy za nějaký čas manželství, zřejmě víc z rozumu, než z lásky, ale nutno říci, že fungovalo dobře. Pan stavitel byl pragmatik nesmírně zaujatý pro svou profesi a jeho žena měla srdce , jak by se dnes řeklo,že měla sociální cítění. Jeho zanícenost pro stavební profesi vylučovala z jeho života jiné věci. V jeho knihovně byly knihy odborné a technicky zaměřené a třeba Dostojevskij, Stendhal, Dickens nebo Jirásek v ní místo neměli. Říkával, že pravý úhel je 90° a hotovo, není co dodat.Vypočítat nosnost mostu a sledovat nové technologie ve stavbách,

říjen 2012

Stavitel František Paďourek s rodinou v tom se vyžíval.Mimochodem dnes by asi nad tím, jak se staví, nevycházel z úžasu. Když v roce 1909 založili s manželkou firmu, narodila se jim dcera Marie a zakrátko vypukla I. světová válka. Narukoval na jih Jugoslávie (Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora), kde byl později zraněn. Ležel rok v lazaretu v Perastu a rodina, protože polní pošta špatně fungovala, o něm celou dobu nevěděla a vlastně čekala jen to nejhorší. S nástupem Masarykovy republiky se začalo firmě dařit, protože každý, kdo jen mohl a chtěl, toužil mít vlastní střechu nad hlavou, takže práce bylo dost. Dobré časy však netrvaly dlouho. V třicátých letech vypukla krize , do toho se přidružila nemoc, zřejmě asi také následkem toho, co prožil ve válce (a podle jeho vyprávění to byly strašné věci, které jenom málokterou povahu by nechaly chladnou), dále Hitler, okupace, II. světová válka, pak únor 1948, po němž on, jako řada dalších živnostníků, byli náhle vykořisťovatelé a k tomu vyvlastnění části majetku, do jehož vily byli násilně nastěhováni nájemníci. O peníze se postaraly nejprve vázané vklady a potom měnová reforma v roce 1953.Těch ran nepříznivé doby bylo příliš mnoho. Poslední léta svého života sedával na židli v kuchyni s rukama v klíně a hlavou skloněnou, jako by si říkal: „Já jsem všechno prohrál“. Podobných životních osudů lidí, kteří vlastně z ničeho a vlivem vlastní píle, úsilím a touhou něco dosáhnout dokázali samozřejmě i s potřebným štěstím věci, na dnešní dobu až neskutečné, by se ve zdejším regionu jistě našla celá řada. Je určitou povinností i prokázáním úcty na takové lidi alespoň jednou a možná i naposled vzpomenout. Třeba jenom proto, že spoluvytvářeli ve své době prostředí a ráz života v místě, kde nyní žijeme. A možná alespoň jednomu ze stovek malých žáčků, který bude poprvé otvírat dveře místní měšťanky, někdo řekne: „Tuhle školu stavěl strašně dávno jeden venkovský stavitel“. P. Kulišová

říjen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

SŠ České Velenice představuje své obory Vážení čtenáři, od tohoto čísla Vás budeme pravidelně podrobněji informovat o oborech, které naše škola vyučuje. Dnes Vám představím tříleté technické učební obory. Strojní mechanik je technický obor, jehož absolventi patří mezi nejžádanější na trhu práce. Z tohoto důvodu Jihočeský kraj podporuje všechny žáky studující uvedený obor stipendiem. Absolventi tohoto oboru se uplatní v menších i velkých firmách, v opravárenských podnicích nebo si mohou založit vlastní živnost. V rámci výuky ve 3. ročníku mají žáci možnost získat svářečský průkaz odborné kvalifikace svářeč pro svařování plamenem, elektrickým obloukem, příp. pod ochrannou atmosférou CO2. Absolventi oboru Strojní mechanik zvládají základní ruční a strojní obrábění kovů, montáže, demontáže a opravy strojů a zařízení, zhotovování náhradních dílů apod. Žáci chodí jeden týden do školy a druhý týden konají odborný výcvik - v 1. ročníku v dílnách školy, od 2. ročníku přímo ve firmách, kde jsou odměňováni za produktivní práci. Výhodou je, že žáci při práci ve firmě poznají reálné prostředí budoucích zaměstnavatelů a také mají možnost pracovat na moderních strojích a s novými materiály. Firmy, se kterými škola dlouhodobě spolupracuje, např. Magna Cartech České Velenice, nabízejí šikovným žákům další stipendium, takže žáci mohou pobírat dost velké kapesné (500 – 1 800 Kč měsíčně). V současné době jedná naše škola o spolupráci s firmou Legios, která začíná podnikat v areálu hned vedle školy. Obor Nástrojař Magny Cartech jsme vytvořili na žádost partnerské firmy Magna Cartech s.r.o., neboť má stále nedostatek pracovníků s danou kvalifikací. Všichni žáci, kteří se přihlásí do tohoto oboru, dostanou od firmy stipendium, dále stipendium od Jihočeského kraje a odborný výcvik konají v moderních provozech Magny, kde jsou placeni za produktivní práci. Ti šikovní pak mají zajištěnu práci po úspěšném zakončení studia. Absolventi oboru Nástrojař Magny Cartech zvládají činnosti při zhotovení, montáži, opravách, ošetřování, údržbě a seřizování přípravků a nástrojů, které se používají např. při lisování a svařování plechových dílů automobilových karosérií, což je stěžejní sortiment firmy Magna Cartech. Žáci jsou připravování tak, aby se uplatnili i v dalších profesích, např. obráběč kovů, zámečník či strojní mechanik. Také mohou získat svářečský průkaz. Absolventi obou oborů po úspěšném složení závěrečné zkoušky získají výuční list a Europass, který obsahuje charakteristiku oboru v češtině a v cizím jazyce a usnadní tak uznání získaných dovedností na zahraničním pracovním trhu. Absolventi učebních oborů si mohou dodělat maturitu dálkově v tříletém nástavbovém oboru Provozní technika, který se na naší škole také vyučuje. Velmi rádi Vás uvítáme ve škole na dni otevřených dveří, který se koná 19. října 2012. Zúčastní se ho i zástupci partnerských firem, kteří představí moderní pracoviště i podmínky budoucího zaměstnání. RNDr. Milena Elsterová, ředitelka školy

Fotbalová sezona – říjen sobota 06.10. 10.00 neděle 07.10. 16.00

dorost I.A muži A

Suchdol / Borek Suchdo Al / Jankov B

neděle 14.10. 09.30 neděle 14.10. 16.00

st.žáci I.A Suchdol / K. Újezd muži B OP Suchdol / Jarošov

sobota 20.10. 10.00 neděle 21.10. 15.30

dorost I.A muži A

neděle 28.10. 09.30 nedělě 28.10. 15.30

žáci I.A Suchdol / SKP Č. Budějovice muži B OP Suchdol / Břilice

sobota 03.11. 10.00 neděle 04.11. 14.00

dorost I.A muži A

Suchdol / Olešník Suchdol A / Roudné B

Suchdol / Kaplice Suchdol A / K. Újezd

9

10

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

Sborové žákovské "DĚKUJEME" zaznělo v neděli 16. září dopoledne na fotbalovém hřišti Obec Dvory nad Lužnicí věnovala mužstvu starších a mladších žáků 3 000 Kč na nákup míčů. Určitě poslouží k zisku cenných bodů.

Na snímku mužstvo mladších žáků Sokolu Suchdol spolu s vedoucím p. Janem Havlem ze Dvorů n. L. a trenérem p. Fr. Vrbou ze Suchdola n. L. Zleva nahoře: Michal Durek, Pavel Šlachta, Jakub Střítecký, Adam Havel, ved. mužstva Jan Havel a trenér mužstva František Vrba. Dole zleva: Jakub Laurinc, Martin Šantroch, František Švarc, Jakub Vaněk, Jiří Soudek, Tomáš Soudek a brankář Lukáš Marek.

Bohaté dění o letošních prázdninách Letošní prázdniny byly pro naše děti bohaté, co se týká nabídky společných akcí. Zažívali jsme plno přátelství, radosti, zábavy, občas i nesrovnalostí a křivd, po kterých přišlo usmíření a odpuštění. Nemůžeme vám na těchto stránkách dopodrobna vylíčit všechno, i když bychom se rádi co nejvěrněji s vámi podělili. Mimořádnou událostí určitě letos bylo CSM ve Žďáru.

Pár dní na Zajíci Prázdniny jsme začali s dětmi společně tábořením na Zajíci. Na pár dní nás ubytovala rodina Špuláků. Dohromady nás bylo 21, což je už takový malý minitábor. Bylo to velice fajn a Dáše a Honzovi Špulákovým za jejich vstřícnost a obětavost děkujeme. Loučení nebylo tentokrát těžké, protože jsme se 14 dní na to sešli na táboře za Mutyněvsí u J. Hradce.

Odměna za tříkrálové koledování Ve středu 18. 7. jsme se s dětmi, které koledovaly při Tříkrálové sbírce v letošním roce v Suchdole a v Rapšachu, vydali za odměnu na výlet. Celý den navrhl P. Jaroslav a všem se nám moc líbil. Nakonec jsme měli i krásné počasí (středa totiž byla náhradou za nevlídné

úterý). Dojeli jsme na Hojnou Vodu, odkud jsme vyšli na Kraví horu, kde někteří i dvakrát vystoupili na rozhlednu. Po sestupu dolů jsme si opekli výborné vuřty z Gmündu (od té doby nám je pan farář koupil několikrát, všem moc chutnají). Odpoledne jsme se v Pohorské Vsi svezli na koních. Všechno proběhlo hladce a ke spokojenosti všech. Nemohli jet s námi všichni ti, kteří koledovali, ale určitě se zase všichni chystáme, že třeba i v mrazu se na naše zazvonění otevřou dveře a my do mnohdy rozzářených tváří přineseme radostnou zvěst a pokoj všem lidem dobré vůle.

Letní dětský tábor 2012 Letos jsme na tábor vyrazili na stejné místo jako vloni do krásné přírody a s kouzelným zážitkem zapadajícího slunce nad rybníkem. Stany nás přivítaly v pátek 22. 7. a opouštěli jsme je v neděli 29. 7. 2012. Kapacitně nám stačily jen taktak, protože bylo 38 dětí a 10 dospělých (vedoucí, kuchaři a zdravotnice Alenka). Opět nám na táborovou hru byla námětem nějaká biblická postava a její příběh. Z minulých let to byl apoštol Pavel, pak Petr, Noe a pokračování na str. 11

říjen 2012

Z hokejbalu Ve dnech 25. a 26.8. 2012 se na Gráfovci uskutečnil druhý ročník turnaje Memoriálu Ladislava Šlápoty Na turnaji se představilo 8 týmů: Hospříz, Falcon ČB, Vikings ČB, SK Pedagog ČB, Olymp JH, Stars Suché Vrbné a 2 domácí týmy – mladíci a staříci. O pohár se začalo bojovat již v ranních sobotních hodinách a hned od začátku se do sebe soupeři pustili naplno. Na konci sobotního odpoledne již bylo jasné, kdo si v neděli o první příčky nezahraje. Hráči Olymp JH, Hospříz, SK Pedagog a Falcon se umístili na nepostupových místech a byli odsouzeni ke hře o umístění. Ostatní týmy si to tedy rozdaly v nedělních semifinále o postup do finále. Po náročné neděli nakonec zápasy dopadly takto: O 7. místo: SK Hospříz x Falcon = 1:3 – oba týmy nastoupily k utkání v malém počtu a síly brzo docházely na obou stranách, ale nakonec přece jen Falcon zmobilizoval svých pár hráčů a dovedl utkání do vítězného konce. O 5. místo: Olymp JH x SK Pedagog = 4:2 – v tomto zápase rozhodovaly také síly a hlavně zkušenosti – a těch měl více Olymp JH, který právě díky posilám zvítězil o dvě branky. O 3. místo: Viking ČB x Mladíci Suchdol = 1:4 – Suchdolští mladíci již od začátku nepřipustili žádné pochyby o tom, kdo je v tomto utkání favoritem. Již od začátku na svého soupeře vlétli a utkání drželi ve svých rukou. V průběhu utkání byl vidět i moment spadající do kategorie far play, kdy hráč Vikings vstřelili branku, kterou rozhodčí neuznal kvůli hře rukou, ale zodpovědný Viktor Hadač se přiznal k teči, a tudíž regulérnímu gólu. Nakonec ho toto přiznání nemuselo mrzet, protože Mladíci zvítězili 4:1. O 1. místo: Stars ČB x Staříci Suchdol = 2:1s – Ve finále se sešly dva týmy, které změřily již síly v základní skupině ( 4:3s ), i tentokrát se hrál hokejbal na dobré úrovni. Stars byl od začátku aktivnější a první půlku ovládl, ale „staříci“ ze Suchdola zabrali a v druhé půlce se soupeři vyrovnali a ke konci ho i přehrávali. Týmy dokázaly vstřelit každý po jedné brance a nakonec, tak jako v zápase ve skupině, o vítězi rozhodly samostatné nájezdy. V těch uspěli i podruhé hráči Stars a stali se tak zaslouženě vítězi druhého ročníku memoriálu Ladislava Šlápoty. Nejlepším hráčem turnaje byl vyhlášen nestárnoucí Milan Hoffman z týmu Stars ČB. Nejlepším gólmanem turnaje byl vyhlášen Jurák Miroslav z týmu Vikings ČB. Všem děkujeme za účast a na příštím ročníku memoriálu na viděnou. pokračování na str. 11

říjen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

Z hokejbalu pokračování ze str. 10 SK děkuje hejtmanovi kraje panu Mgr. Jiřímu Zimolovi za finanční dar a dalším sponzorům: − restaurace U Pískovny p. Čechal − Autokemp Paris p. P. Školka − restaurace Pod Bůrkem p. Školka − hospůdka Na Hřišti p.Górný − COOP 17. listopadu pí. Šubrtová − pekárna Suchdol n. Luž. p. ing Soudek − penzion Lužnice manž. Benešovi − restaurace Františkov pí Tomášková − Pizzerie Pivní šenk pí Sokolíková − Rock bar Tušť pí Brabcová Za oddíl hokejbalu Luděk Hrouda ČSŽ pořádá ve dnech

19. a 20. října

TRADIČNÍ BURZU OBLEČENÍ, HRAČEK A SPORTOVNÍCH POTŘEB pátek 19.10. VÝBĚR VĚCÍ: od 16–19 hod. sobota 20.10. PRODEJ: od 9–13 hod. ZVEME VŠECHNY, KDO SI CHTĚJÍ JAK VYBRAT, TAK PRODAT.

Bohaté dění o letošních prázdninách pokračování ze str. 10 jeho archa, Mojžíš a zpráva o stvoření světa. Jeden tábor jsme se věnovali misiím – sv. Damiánovi De Veuster. Letos se nám představil Josef Egyptský a jeho bratři. Jako jindy jsme hráli hry, soutěže, děti navíc ve skupinách barvily své pláště, neboť Josef jeden dostal od otce, a tak byl ještě víc trnem v oku svým bratřím a plášť se tak stal záminkou, aby se ho zbavili. S příběhem o Josefu Egyptském se můžeme blíže seznámit v Bibli v 1. Knize Mojžíšově od 37. kapitoly. Josefovu osamocenost a strach v cisterně, pak na dvoře Putifara, pocit křivdy z křivého obvinění, z pobytu ve vězení atd., ale i jeho dary od Boha při vykládání snů, při správcování Egypta aj. jsme si připomínali s ním, poznávali jsme, že je dobré důvěřovat Hospodinu a že má pro nás dopředu vše připravené, jen stačí být otevřený vůči lidem a pro vůli Boží. K tomu nám také pomáhaly pravidelné modlitby a ranní jitřenky se zamyšlením. V neděli jsme měli bohoslužbu slova bez kněze a v úte-

11

Občanské sdružení Klidný domov informuje V poslední době dostávám řadu dotazů ke krajských volbám. Nechci dělat chytrého, sám nejsem stoprocentně rozhodnutý, přesto asi takto. Hlavní je, zda chce občan něco změnit, nebo zůstat v pokračování toho, co tu je teď. Zjišťuji názory prostých občanů, názory prominentů mě celkem nezajímají, jsou a budou stále stejné, prostě kam vítr, tam plášť. Krajské volby nejsou sice tolik sledované, v současné době však mohou ukázat ty podstatné názory většiny národa. Předpoklad je ovšem k volbám jít. Na názor, že ani vlastně není koho volit, odpovídám, že je. Jsou strany, které tuto zemi vedou do záhuby a často se ani v koalici nejsou schopny dohodnout. Není možné hlásat úspory a sami nejít příkladem a rozkrádat tuto zemi. Není rozdíl v kritice strany za korupci v řádu 7 – 14 milionů a na druhé straně obrat tuto zemi o stamiliony a nebo i miliardy. Prominenti se sami odmítají řídit úspornými opatřeními. Jejich voliči rozhodně k volbám půjdou, výměnou za zbytky toho, co jim jejich bossové přenechají. Neštěstí je v tom, že lidé, kteří mají na to, aby zastávali vysoké posty v politice, to dělat nechtějí, vědomi si velké odpovědnosti. Mizerní politici pro možný postih prosazují doživotní imunitu, často tuto i in memoriam. Takže k volbám určitě ano a dokázat tím omezit procento těch, kteří k volbám půjdou a opět budou volit lumpy. Sleduji i výši věku kandidátů, chce to taky omladit a ne aby zde ze setrvačnosti zůstávali lidé jen doslova o dva roky mladší jako hnědé uhlí. Na druhé straně není žádoucí konstituční monarchie a tedy, aby po neschopných nastupovali jejich

potomci. Současný vládní paskvil drží u moci sekta LIDEM, která má více ministrů než členů a tedy nikoho nezastupuje. Toto by se už nemělo do budoucna opakovat. Takže už jen pár otázek na závěr: 1. Která politická strana je tou nejvíce zkorumpovanou? 2. Kde se odklání stamiliony a miliardy? 3. Proč se používá rčení „Padni komu padni“, když je snaha dodržovat toto pouze u opozice, ne u soukmenovců? 4. Představitelé kterých stran nechtějí s občany pouze jednat, ale kladou bezpodmínečná ultimata? 5. Kdo decimuje hospodářství této země dosazováním diletantů na vedoucí posty v české politice? 6. Kdo při docházení argumentů používá výrazy o debilech a podobně? 7. Kdo dělá více než chce EU, ve snaze být poturčencem horšího než TUREK? 8. Kdo vyřadil z činnosti ministerstva vnitra, spravedlnosti, zemědělství, zdravotnictví a další a vrací tuto zemi do středověku? 9. Kdo doslova ničí mladé rodiny s dětmi, důchodce a ty s nižšími příjmy? 10. Kdo nepřipravil, pouze prosazuje zlodějskou restituci církví, kde je snaha tu minulou křivdu pouze nahradit křivdou současnou? Pro tyto a řadu dalších zločinů to už chce skutečnou změnu a kterákoliv politická strana ve vedení této země je lepší než ty současné. Jednatel a mluvčí Občanského sdružení Klidný domov Zdeněk Mrázek

rý za námi přijel P. Jaroslav, který nám sloužil v přírodě mši svatou. Měli jsme jet na výlet úzkokolejkou do J. Hradce, ale protože ten den pršelo, zůstali jsme v táboře. Elektrika tam sice zavedená není, ale šikovný vedoucí Honza se svou dcerou tam zařídili benzinový agregát se světly, takže párkrát jsme si pořádně zasvítili. Děti měly možnost vyhrát několik medailí či pohárů v různých disciplínách – v lukostřelbě, ve střelbě vzduchovkou a v plavání. Také někteří bodovali v úklidu, byli jak „vzorňáci“, tak i prasátka. V pátek jsme stihli i stezku odvahy a v sobotu se rozdaly různé odměny a upomínky na tábor a samozřejmě jsme se také vyfotili v novém, již sedmém tričku. Tak určitě děkujeme všem našim vedoucím jak ze Suchdola, tak i z Brna a Tišnova a dalším dospělým spolupracovníkům. A hlavně všem dětem, že s námi jely. Také děkujeme za finanční pomoc organizaci Renovabis a zároveň Českobudějovickému biskupství, které nám tento příspěvek zprostředkovalo. Některým suchdolským dětem jsme také mohli pomoci z příspěvku, který jsme dostali od Města Suchdol n. L., i za to děkujeme. Moc si toho vážíme.

Všem ať Bůh žehná. To nejlepší nakonec – něco přímo od srdce a slovy dětí, aneb proč tábory vůbec děláme: ¡ Naučila jsem se s buzolou a lépe vycházet s lidmi. ¡ Naučila jsem se různé hry, které mě bavily a pomáhat mladším dětem. Moc mě tento tábor bavil. ¡ Těšil jsem se na vše, na ranní lov, táborovou hru atd. … proto jsem sem jel. Vedoucím chci sdělit – večerka bude ve 12!!! ¡ Líbilo se mi sluníčko, protože jsme se mohli koupat. ¡ Těšila jsem se na tábor, na kamarády. Naučila jsem se žít v přírodě. ¡ Naučila jsem se méně říkat sprostá slova. Také jsme se naučila uzly a pracovat s buzolou. ¡ Jela jsem na tábor, abych se dozvěděla něco víc o Bohu. Těšila jsem se na sbor vedoucích a na různé soutěže. Měli jsme dostatek volna a to se mi líbilo. ¡ Poučila jsem se, že nemám blbnout, abych se nezranila. Naučila jsem se vycházet s bratem. Vedoucí byli hodní, že zase udělali tábor. ¡ Naučila jsem se pracovat v týmu. pokračování na str. 12

12

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

říjen 2012

Bohaté dění o letošních prázdninách pokračování ze str. 11 ¡ Nelíbily se mi kadibudky. ¡ Nelíbilo se mi, že mě … štval. Nezměnil bych jinak nic. ¡ Naučila jsem se pomáhat si navzájem a uklidňovat malé holky. Líbily se mi společné hry s ostatními a plavání ve vodě. Byla velká zábava. ¡ Nic mi nevadilo, jenom když občas pršelo. Poznala jsem nové kamarády. ¡ Na tábor jsem jela za děckama, a abych si užila prázdniny. Nejvíc jsem se těšila na vedoucí z Brna. Naučila jsem se vodit skupinku dětí. Chtěla bych poděkovat všem vedoucím, že jsou tak hodní a každý rok pořádají tento tábor. Bez vás bychom tu nebyli. Moc vám děkuji.

Ministrantský tábor na suchdolské faře V pátek 3. srpna se fara opět zaplnila dětským smíchem, někdy i křikem, tentokrát byl ale klučicí, protože na faru zavítali ministranti z našeho vikariátu. Sešlo se deset ministrantů, ministrantka žádná, ta, která dorazila, zase hned „odrazila“, protože být sama mezi ministranty si netroufla. Setkání duchovně vedl P. Jaroslav a v pátek večer a v úterý také P. Jiří Špiřík. Zaměřené to bylo na svaté kněze, hlavně sv. Jana Maria Vianneye, sv. Dona Boska, sv. Jana Nepomuka Neumanna a sv. Cyrila a Metoděje. Vydatně jim pomáhal Dominik Ettler, bohoslovec ve třetím ročníku a syn katechetky Bohunky z Třeboně, která s námi také byla. Od otce Jiřího jsme se z Pavlova listu Efezským dozvěděli o duchovní zbroji proti zlému – oblečme přilbu spasení, pancíř spravedlnosti, pás pravdy, obujme se k pohotové službě evangeliu pokoje, vyjděme vždy se štítem víry a mečem Ducha, jímž je slovo Boží. Děti si stříhaly svého vojáka s výzbrojí (podle Ef 6,14 – 17). A v úterý jsme s ním víc probírali, jaká je vlastně ta naše zbraň, přibližovali jsme si Slovo Boží – Bibli a učili jsme se bojovat i

poslepu – každý z nás se naučil jeden verš zpaměti. V sobotu a v neděli se děti připravovaly na nedělní večer pro veřejnost „Divadlo z Arsu“. S panem farářem a Dominikem secvičily dvě scénky: Arské zázraky Jana Vianneye a setkání Dona Boska s malým holičským učněm Carlem, kterého si po smrti matky vzal Jan Bosko k sobě. Všichni byli moc šikovní a návštěvníkům se líbilo. P. Jaroslav si tak zvykl na Carlovy holičské služby, že se další dny po něm při holení sháněl, zahrál si totiž s chutí obě dvě hlavní role, neboli oba dva svaté kněze. Součástí večera také bylo křeslo pro hosta, nakonec jím byl právě bohoslovec Dominik a ukázala se to jako výborná volba, návštěvníci byli rádi, že tak mohou nahlédnout pod pokličku semináře a uvědomit si, co je před tím, než muž stane před oltářem a poprvé promění hostii v Tělo Páně a víno v Krev Páně. O něco více z počítačového pera ministranta Adama: „Dne 5. srpna v 19.00 se konalo na farní zahradě divadelní představení s názvem

„Divadlo z Arsu“. Ve scénce byl předveden děj ze života J. M. Vianneye a Dona Bosca. Děti předváděly scénky s panem farářem. Potom následovalo křeslo pro hosta, kde usedl bohoslovec Dominik a diváci mu mohli pokládat otázky, například: Jak se žije na Teologické fakultě v Praze, ze života studií aj. Bylo to velmi poučné a zajímavé. Po přestávce následovala prezentace sv. Jana Maria Vianneye v kostele. Diváci dostali občerstvení; jen škoda, že přišlo málo lidí. Počasí se vydařilo a myslím si, že všichni byli spokojení za pěkně strávený večer.“ V pondělí jsme vyrazili na výlet do Třeboně, dopoledne jsme zhlédli výstavu o Bibli, odpoledne po gulášové zastávce na Děkanství jsme šli na minigolf. Člověk si říká, všechno mám pod kontrolou a najednou se sveze sanitkou, ani neví jak. Hráli jsme ve třech skupinkách. Byla jsem ve skupince s naším ministrantem Fandou a předháněli jsme se o prvenství, trefila jsem dvakrát jamku na první pokus a ve chvíli, kdy jsem se dostala do vepokračování na str. 13

říjen 2012

Bohaté dění o letošních prázdninách pokračování ze str. 12 dení, jsem byla trefena golfovou holí do nosu. A jelikož to vypadalo na zlomený nos, jela jsem záchrankou do nemocnice v Č. Budějovicích. Druhý zraněný přespal doma v J. Hradci a s otcem Jiřím i se svou maminkou s námi na faře v úterý ještě pobyl. Ale návrat na faru z nemocnice byl opravdu fajn, takové laskavé a očekávané přivítání bych přála každému (samozřejmě, že jsem se vrátila ještě tentýž večer a nos zlomený nebyl, jen asi 14 dní mě pod okem zdobila modřina). Každý den jsme byli na mši svaté, v sobotu jsme šli pěšky do Rapšachu. V sobotu jsem využila toho, že byla plná fara ochotných pomocníků a připravili jsme společně v kostele kytky, uklidili jsme ho – to se mi moc líbilo a klukům určitě taky. Prostě jsme byli rádi, že setkání mohlo být, a tak díky patří všem, kromě ministrantů a všech již zmíněných také paní Jelínkové za její kuchařské umění a ochotu a holkám Spurných za zapojení se při hraní scének.

Celostátní setkání mládeže ve Žďáru 2012 I z našich farností jsme se vypravili do Žďáru na CSM s mottem: „Ovocem Ducha je láska, radost a pokoj.“ Gal 5,22 Naše devítičlenná skupinka se při dopravě rozdělila, některé účastnice jely s P. Jaroslavem autem a my ostatní jsme ještě s jinými mládežníky z Majdaleny a z Lomnice n. L. jeli vlakem. Co o tom říct: i přes velký počet lidí všechno perfektně zorganizované, ubytování asi na desíti školách, stejně tak i vydávání obědů, žádné fronty při vydávání jídla, svatého přijímání atd. Všude samá ohleduplnost, úsměvy, povzbuzení, seznamování. Dlouhý zástup kněží na konci se svými biskupy vždy udělal radost a zvlášť v sobotu při pouti rodin rozjasnil nejednu tvář. Pevnou součástí byly katecheze biskupů, každodenní mše svaté, téměř

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ celodenní možnost svátosti smíření (byl to zajímavý pohled plný naděje na ty židličky, kde proti sobě seděl kněz s kajícníkem …). Stejně tak byla možnost i duchovního rozhovoru a přímluvné modlitby, ostatně bylo tam dost řeholních bratů a sester a kněží, takže příležitostí popovídat si o svém duchovním životě bylo opravdu dost, vždyť k tomu nám mohli posloužit i kamarádi. Několikrát také byla příležitost vybrat si z velké nabídky přednášek z oboru psychologie, o vztazích, o modlitbě, jedno odpoledne jsme vybírali i z koncertů, muzikálů, či divadelních představení. A v sobotu při pouti rodin bylo několik poutních tras od dvou kilometrů (pouze pro rodiče s dětmi, takže naše dospělé kamarády tam fakt nepustili) do osmi až deseti km. Byla tam různá zastavení, která vedla ke ztišení, přemýšlení, ale také k rozhovoru o některých otázkách víry mezi sebou. Ve čtvrtek večer tam byli jako hosté manželé Badanovi, jejichž dcera Chiara Luce zemřela ve svých 19 letech na rakovinu kostí a v roce 2010 byla prohlášena za blahoslavenou. To bylo pro mnohé velkým svědectvím, zvlášť když potom vyjela na podium Maruška z Moravy, která má velké zdravotní potíže, je na vozíku a svědčila o své víře, o svém živém přátelství s Kristem a mnohým lidmi. Velice povzbudivá a motivující byla mnohá svědectví, která tam každý den zazněla - o povolání k zasvěcenému životu, či k manželství, o hledání a nalezení víry, partnera, řeholního společenství, o modlitbě, o potřebě patřit do nějakého společenství apod. Setkání připravovalo na sedm set dobrovolníků a pracovníků a bylo přes třicet týmů, např. Doprava, Informace, Bar Barbar, Centrum, Hudba, Doprovázení biskupů a VIP, Pořadatelé, Stánky, Technické zabezpečení, Úklid, Tisk … Všechny byly důležité a všechny nás doprovázely po celé dny, zajímavá byla třeba práce tisku, každý den vycházelo číslo Plátku Celostátního setkání mládeže Žďár nad Sázavou 2012 „Kompot“ – to je přirovnání ke společenství, které v církvi můžeme tvořit. „Každý kousek ovoce zůstane tím, čím je. Nic

13 se nerozvařuje, nemixuje, broskev zůstává broskví, meruňka meruňkou a kokos kokosem. A když je konzumujeme, rozeznáváme, zda koušeme do třešně nebo švestky. … Buďme každý z nás originálem, buďme každý z nás sám sebou! Každý z nás nosí v sobě alespoň něco jedinečného, co nikdo jiný na světě nemá. Buďme směsí originálních chutí. Buďme kompotem!.“ / podle Luďka Strašáka, redaktora Rádia Proglas z 5. čísla Kompotu Mým blízkým spoluúčastníkům jsem položila čtyři otázky, na které si můžete přečíst odpovědi. Je to psané anonymně, tázaní se tak cítili lépe. Odpovědi jsou sice někde podobné, ale pro autentičnost jsem to nechala tak celé (až na jednu výjimku). 1. Co mě na setkání překvapilo? 2. Jaká přednáška, koncert, katecheze se mi líbily? 3. Jel/a bych znovu a proč? 4. Co bych na základě toho sdělil/a svým blízkým a známým? 1. Překvapila mě spousta mladých věřících. 2. Nejlepší přednáška měla název: „Tajemství liturgie – prostor pro setkání s živým Bohem“ s přednášejícím Michalem Němečkem. 3. Jela bych znovu, protože to bylo super. 4. … že příště musí jet s námi. 1. … velké množství věřící mládeže. 2. Nejvíce se mi líbil koncert Prague Cella Quartet. 3. Jela bych znovu, protože se mi tam líbilo. 4. Příště pojeďte taky. 1. … počet mladých lidí. 2. Nejvíce se mi líbila přednáška „Důležité předpoklady pro modlitbu“ od Mons. Karla Herbsta 3. Jela bych znovu, protože se mi tam líbily koncert, přednášky a večerní programy. 4. Pojeďte taky, bylo to super. 1. … tisíce mladých věřících lidí. 2. … každá byla zajímavá. 3. Určitě ano, protože nikde jinde se nic podobného nenajde. 4. Že Bůh má s každým určitý plán, který je pro člověka nejlepší, akorát si to člověk neuvědomuje anebo to nechce vědět. 1. Nic, já věděla, že to bude krásné setkání a prožívání s křesťany. 2. Zúčastnila jsem se muzikálu Gedeon, který se mi moc líbil. Stejný den jsem navštívila divadlo Zraněný pastýř, po kterém následovalo požehnání Pánem Ježíšem v hostii. Přednášek byl velký výběr, tak se těžko vybíralo. Vybrala jsem si tyto přednášky: „Potřebuje mladý člověk společenství?“ A „Jak se naučit rozjímat“ a nelitovala jsem. Z katechezí se mi nejvíc líbila ta od O. biskupa Paďoura – Ovoce Ducha je láska. pokračování na str. 14

14

Bohaté dění o letošních prázdninách pokračování ze str. 13 3. Určitě bych jela. Program byl krásný, dozvěděla jsem se tam soustu věcí a sdílela společenství s mladými křesťany. 1. Překvapil mě Žďár, je to krásné město, a to, jak nás mile přijali. 2. Navštívila jsem např. předn. „Když nevěřící kritizují staré chyby církve“. Přednášející byl jezuitský kněz a z malého otazníku udělal ještě větší, ale něco jsme si stejně odnesli. Jako všichni lidé dělají chyby, tak i církev, která se už za ně omluvila – třeba za křížové výpravy, které byly zvláštním pochopením evangelizace, která není v souladu s Písmem svatým. 3. Určitě ano – atmosféra je úžasná, např. když vidíte ten skoro nekončící průvod kněží na začátku a na konci mše sv., nebo jak je na tak malém prostoru tolik „přírodních“ zpovědnic (většinou plných) – z výšky by to byl skutečně krásný pohled, ale i tak, když tudy procházíte, dá vám to hned větší motivaci. Jinak byla úžasná i celá organizace, kapely, písničky, scénky, jídlo … jen by to chtělo o nějaký den navíc. J 4. … aby příště jeli taky … 1. … počet účastníků. 2. … koncert Prague Cello Quartet, na který přišlo cca 1000 lidí, přednáška „Zvláštní znamení touhy“. 3. Určitě bych jela znovu. Poznala jsem tam hodně lidí a pochopila různé záležitosti víry. 4. Ať neváhají, zda na nějaké takové setkání pojedou, nebo ne. 1. Překvapila mě výborná organizace, vše proběhlo bez zmatků. 2. Výběr přednášek i koncertů byl velký, vše bylo kvalitní a líbilo se mi to, na čem jsem

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

říjen 2012

byla, hlavně divadelní představení slovenské skupiny ATAK (taneční). 3. Ano, protože je povzbudivé vidět tolik mladých křesťanů, kteří dokážou povzbudit a znovu nabít. 4. …, aby příště jeli taky a mohli zakusit mnoho milostí.

Povídání o Celostátním setkání mládeže bych ukončila slovy z katecheze otce biskupa Pavla Posáda: Ďábel se snaží zapudit pokoj, protože ví, že Bůh přebývá v pokoji. (sv. Fr. Saleský) Pokoj, který hlásáte ústy, mnohem víc uchovávejte v srdci. Pokoj je dítětem důvěry v Boha.

Troje odpovědi v jednom, protože byly téměř stejné: 1. Určitě mě překvapil počet mladých a věřících lidí, kteří se zúčastnili CSM. 2. Zaujala mě přednáška na téma „Stopy Boží jsou i na Youtube“ a koncert „Prague Cello …“. 3. Líbilo se mi tu, takže bych určitě jela znovu. 4. Doporučila bych jim se také zúčastnit setkání, protože je to super věc. Byl zde velmi bohatý a pestrý program a můžeme zde poznat nové lidi.

Malý čtyřdenní tábor na konci prázdnin

1. Překvapila mě úcta mladých ke kněžím a k eucharistii a zájem o adoraci. 2. Vzhledem k desítkám nabídek bylo možné absolvovat jen několik přednášek, katechezí či koncertů. Velice působivý byl muzikál Gedeon v předvedení studentů zdejšího gymnázia. Velice silně na účastníky zapůsobila hra „Zraněný pastýř“ zakončená individuálním požehnáním účastníků Ježíšem v Nejsvětější Svátosti. Před Boží láskou kapituluje i to nejtvrdší lidské srdce, které se nechává přemoci Ježíšovou pokorou a milosrdenstvím. Asi žádné oko nezůstalo suché, včetně těch mých. Z katechezí pak to byla ta o modlitbě z úst otce biskupa Karla Herbsta, salesiána každým coulem. A ještě velice důrazné a moudré kázání otce kardinála Duky na téma smíření a nesmíření v naší společnosti. 3. Na setkání bych jezdil jako děcko, kdybyste mi sehnali kaplana na zástupy. 4. Všem svým známým i těm méně známým bych chtěl sdělit, že se prognózy komunistů o vymření církve u nás nenaplňují.

Některé děti se těžko dostávají na nějaký tábor, či někam jinam mimo domov a návštěvy u babičky, a tak jsme jim s kamarádkou Martinou z vysokoškolských studií věnovaly dny od úterý 21. 8. do pátku 24. srpna. Měly jsme jich na starosti 11 a byly jak ze Suchdola, tak z Třeboně, a dokonce i z J. Hradce. Největším zážitkem snad pro nás všechny bylo koupání v pískovně za deště a při vzdáleném hřmění, to byla taková denní stezka odvahy. Tu noční jsme si prošli kolem hřbitova i na hřbitově ve čtvrtek. Některé děti šly stezku odvahy poprvé a Lenka, která je vypouštěla, jim musela hodně dodávat odvahu, Natálka z Hradce jí pak druhý den děkovala, že ji přiměla jít samotnou, protože se po cestě přestala bát. Před touto stezkou jsme opékali uzenou pochoutku z Gmündu a pozvali jsme několik lidí, protože děti s panem farářem si pro nás připravili pohádku o Červené Karkulce. Opět bylo milé herní nadšení P. Jaroslava a dětí, oceňovali jsme jejich nápaditost, originalitu a schopnost improvizace. Moc díků patří všem pomocníkům. Snad nejlepší na tom všem dění je, že máme faru, kde se můžeme scházet, lidi, kteří chtějí být spolu, a ty, kteří vždy něco připraví, pomůžou, zapojí se, nebo podpoří modlitbou. Hlavně máme Pánovo požehnání, které vždy nad pochybnostmi, jak to může dopadnout, zvítězí. A tak nám všem přeji pokoj, lásku a radost. Iva Hojková

říjen 2012

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

15

Tip na výlet: Historická buquoyská cesta na Doppler je stejně zapomenutá a stejně krásná jako vrchol sám. Uvidíte z něj výhledy do dalekého kraje. Obec Malonty leží na severozápadním okraji Novohradských hor, které si díky poloze v bývalém pohraničním pásmu na česko-rakouském pomezí vzácně zachovaly svůj přírodní ráz. Naučná stezka začíná v Malontech a zavede nás na horu Doppler – Jelení vrch (957 m n. m.), pátou nejvyšší horu Novohradských hor. http://cs.wikipedia.org/wiki/Malonty Turistická poznávací a relaxační stezka je dílem obce Malonty a především Milana Koželuha z Novohradské občanské společnosti. Děkujeme pí Renatě Rohrbachové za organizaci skvělého výletu.

řádková inzerce

— Pronajmu dlouhodobě v Suchdole nad Lužnicí nezařízený byt 2 + 1, kuchyňská linka, sporák, přípojka na internet. Tel.: 384 782 000, 732 381 615

FIT SOBOTA S DANEM MÜLLEREM V SUCHDOLE NAD LUŽNICÍ pilates, aerobik, cvičení s overbaly, spinalis 13. října 2012 v tělocvičně ZŠ Suchdol nad Lužnicí Časový harmonogram 9.00 – 10.00 registrace 10.00 – 11.00 pilates 11.15 – 12.10 cvičení s overbaly 12.30 – 13.30 aerobik 13.50 – 15.00 spinalis Srdečně Vás zveme na tuto akci, s sebou si vezměte podložku, overbal a hlavně dobrou náladu. Těšíme se na Vás – oddíl aerobiku Jednotné vstupné 300,- Kč

Lékárna Suchdol nad Lužnicí Vás srdečně zve na tradiční

DOLIVOVÝ DEN s kosmetikou Doliva,

který se bude konat 17. října ( ve středu ) 9.00 – 15.00 hod. v naší lékárně. K dispozici odborné poradenství, možnost vzorků a ke každému nákupu dárek. Těšíme se na Vaši návštěvu. kolektiv lékárny

16

SUCHDOLSKÝ ZPRAVODAJ

říjen 2012

Věra Machová Alšova 507, Suchdol nad Lužnicí

tel.: 384 782 782 Prodej zipů, potahování knoflíků, strojové vyšívání, upevňování druků, výměna zipů, úprava délky šatů, kalhot apod.

Vydalo Město Suchdol n. Lužnicí. IČO: 247561. Registrováno pod číslem MK ČR E 11657. Vedoucí redakčního kolektivu R. Rohrbachová, e-mail:[email protected]. Vychází měsíčně č. 10, 27.9.2012. Uzávěrka každého čísla je 15. den v měsíci. Připadne-li 15. den na den pracovního klidu je uzávěrka poslední pracovní den předcházející dnu pracovního klidu. Sazba a tisk JAVA Třeboň. Počet výtisků 600 kusů. Anonymy nebudou otištěny a uveřejněné příspěvky redakce nevrací. Za obsah příspěvku ručí autor.