za opaskem noci. kdy jaro klade uzdy na dobré koně, modré uzdy jaro je dobrý úmysl. tu starou, bude dnes a byla zítra. Jan Skácel

ˇ Í ZA´R

9/2014 Dobre´ veˇci Z teˇch dobryćh veˇcı´ miluji ohenˇ a cˇerne´ strˇ´ıbro hveˇzd za opaskem noci. cˇerne´ strˇ´ıbro a stara´ slova, ktery´mi pasovali na rytı´rˇe: Snes tyto trˇi u´dery a zˇa´dny´ vıć. Z teˇch dobryćh veˇcı´ miluji den, kdy jaro klade uzdy na dobre´ koneˇ, modre´ uzdy ru˚zˇova´ sedla. Kazˇde´mu roku se vracı´, jaro je dobry´ u´mysl. Z teˇchto dobryćh veˇcı´ miluji nasˇi la´sku, tu starou, ktera´ nerezavı´, a rˇ´ıka´m ti znova znova: Je vcˇera, bude dnes a byla zı´tra. Snes tyto trˇi u´dery a zˇa´dny´ vıć. Jan Skaćel

1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2014

Pasty´rˇsky´ list biskupa Frantisˇka o pastoracˇnıćh prioritaćh nasˇ´ı diece´ze Mile´ sestry, milı´ bratrˇi, ke konci lonˇske´ho roku jsem se na va´s obra´til s dopisem, ve ktere´m jsem va´s zˇa´dal o vyja´drˇenı´ k nale´havy´m te´matu˚m ty´kajıćı´m se budoucna. Prosil jsem va´s o radu a o vasˇe na´zory ty´kajıćı´ se vztahu s Bohem — jak jej prohloubit v osobnı´m zˇivoteˇ a jak hla´sat evangelium dnes. Ve druhe´ cˇa´sti dopisu jsem kladl ota´zky ty´kajıćı´ se ekonomiky farnosti a diece´ze. Mnozı´ z va´s reagovali osobneˇ a za ty dopisy jsem vdeˇcˇny´. Povzbudilo meˇ, zˇe tolik z va´s se cı´tı´ by´t soucˇa´stı´ cı´rkve a nese za ni zodpoveˇdnost. Jsem take´ vdeˇcˇny´ vsˇem farnostem a vikaria´tu˚m, ve kteryćh se konaly diskuze na te´ma ota´zek z dopisu a ktere´ na´sledneˇ poslaly svoje reakce s na´vrhy. Zpracovańı´ vsˇech reakcı´ se ujali cˇlenove´ Diece´znı´ pastoracˇnı´ rady. Veˇnovali tomu mnoho cˇasu a ovocem jejich praće bylo vytvorˇenı´ shrnutı´ jak z osobnıćh dopisu˚, tak z reakcı´ farnostı´. Dne 17. kveˇtna letosˇnı´ho roku se konalo Fo´rum kneˇzˇ´ı a laiku˚, na ktere´m delega´ti z cele´ diece´ze reflektovali prvnı´ cˇa´st dopisu ty´kajıćı´ se hla´sańı´ radostne´ zveˇsti o Kristu. Cely´ ten proces dovrsˇilo vypracovańı´ konkre´tnıćh doporucˇenı´ pro meˇ a me´ spolupracovnı´ky. Na jejich za´kladeˇ jsem se rozhodl stanovit jako priority a program na nejblizˇsˇ´ı le´ta: Za prve´: Otevrˇenı´ far a vyuzˇitı´ jejich prostor pro farnost vcˇetneˇ nabı´dky pro sˇirokou verˇejnost. Z reakcı´ na mu˚j dopis totizˇ vyply´va´, zˇe v mnoha farnostech se kromeˇ bohosluzˇeb nic dalsˇ´ıho nekona´ v kostele ani na farˇe, a to je trˇeba zmeˇnit! Je to prˇedevsˇ´ım vy´zva pro na´s — kneˇze. Milı´ bratrˇi kneˇzˇ´ı (v kneˇzˇske´ sluzˇbeˇ). Doba uzˇ je jina´. To co jsme se ucˇili v semina´rˇi, nestacˇ´ı — doba vyzˇaduje nasˇi veˇtsˇ´ı otevrˇenost a 2

vycha´zenı´ vstrˇ´ıc lidem. K poslańı´ cı´rkve patrˇ´ı i sluzˇba a zprˇ´ıstupneˇnı´ fary pro farnı´ky, pro jejich setka´vańı´. Porˇa´dańı´ akcı´ pro verˇejnost nenı´ „konıćˇkem“, ale povinnostı´ fara´rˇe! At’ se nasˇe kostely a fary stanou mı´stem prˇijetı´ — prostrˇedı´m otevrˇeny´m vsˇem, abychom usˇli s lidmi kousek cesty, abychom sdı´leli s lidmi jejich zˇivot. Aby se tak stalo, nenı´ uzˇ jen u´kol fara´rˇe, ale na´s vsˇech veˇrˇ´ıcıćh — tady bude du˚lezˇite´ vasˇe zapojenı´, vasˇe na´pady a kreativita. Na mnoha mı´stech uzˇ to funguje a je videˇt konkre´tnı´ ovoce takove´ho prˇ´ıstupu. Pastoracˇnı´ centrum by podporˇilo tuto snahu vytvorˇenı´m seznamu nabı´dek a osveˇdcˇenyćh na´padu˚ toho, co by se mohlo deˇlat. Na to, jak se tento cı´l ve farnostech naplnˇuje, se zameˇrˇ´ım prˇi vizitacıćh a budu se na to dotazovat i prˇi jinyćh pastoracˇnıćh na´vsˇteˇvaćh. A jesˇteˇ jedno, co s tı´m souvisı´, mi moc lezˇ´ı na srdci. Jsou to nasˇe deˇti. At’ na faraćh nechybı´ nabı´dka pro neˇ. Naprˇ´ıklad: spolecˇne´ hry, setka´vańı´ ministrantu˚, tvu˚rcˇ´ı dı´lny — je tolik mozˇnostı´, a prˇedevsˇ´ım, at’se tato vy´zva stane novy´m impulsem pro vyucˇovańı´ na´bozˇenstvı´. Nejenom kneˇzˇ´ım, ale prˇedevsˇ´ım va´m rodicˇu˚m kladu na srdce, abyste udeˇlali vsˇe pro to, aby prˇi vyćhoveˇ vasˇich deˇtı´, kromeˇ vsˇech zajı´mavyćh krouzˇku˚, ktere´ jim nabı´zı´te, nechybeˇl prostor pro prohloubenı´ vztahu s Kristem skrze vyúku na´bozˇenstvı´. Za druhe´ chci zdu˚raznit du˚lezˇitost sluzˇby pro chude´ a pro mı´stnı´ komunitu: Farnosti by meˇly vyvinout aktivitu sluzˇby potrˇebny´m a by´t aktivnı´m subjektem komunitnı´ praće a komunitnı´ho plańovańı´. Sluzˇba je konkre´tnı´m projevem vztahu s Bohem a pozˇadavkem evangelia. Tento prˇ´ıstup je nutny´ jak pro preevangelizaci, tak pro odboura´vańı´ prˇedsudku˚ vu˚cˇi cı´rkvi. V dopi-


sech se cˇasto objevila na´mitka, se kterou se setka´va´te prˇi rozhovorech s lidmi, zˇe ma´ cı´rkev za´jem hlavneˇ o penı´ze a zˇije sama pro sebe, spolecˇnosti nic neda´va´. Konkre´tnı´ sluzˇba je take´ projevem zrale´ vı´ry: „Jestlizˇe nemilujesˇ bratra, ktere´ho vidı´sˇ, jak mu˚zˇesˇ rˇ´ıkat, zˇe milujesˇ Boha, ktere´ho nevidı´sˇ?“ — rˇ´ıka´ na´m svaty´ Jan (1J 5,2). Jeden z proble´mu˚, ktery´ vidı´m jako za´kladnı´, je, zˇe dobrˇe fungujıćı´ diece´znı´, meˇstska´ nebo oblastnı´ charita nema´ prˇ´ıme´ propojenı´ s charitnı´m pu˚sobenı´m farnosti. To je potrˇeba zmeˇnit. K dobrovolne´ charitativnı´ sluzˇbeˇ cı´rkev vzˇdy povzbuzovala vsˇechny sve´ cˇleny a soucˇasneˇ vytva´rˇela samostatne´ odborne´ instituce zameˇrˇene´ k te´to cˇinnosti. Oba smeˇry si jdou naproti, takzˇe dobrovolna´ aktivita jednotlivcu˚ se potka´va´ s odbornou cˇinnostı´ charitnıćh zarˇ´ızenı´, aby tak byla zajisˇteˇna pokud mozˇno dobra´ sluzˇba vsˇem potrˇebny´m a nikdo z nı´ nebyl vyloucˇen nebo opomenut. Hodneˇ na´s k tomu vybı´zı´ papezˇ Frantisˇek. Kazˇdy´ z na´s by se meˇl zapojit do konkre´tnı´ sluzˇby. Nemusı´ to by´t nic velke´ho, ale trˇeba konkre´tnı´ pomoc jednotlivcu˚m, na´vsˇteˇva nemocnyćh a senioru˚, zvla´sˇteˇ osamocenyćh. V neˇkteryćh farnostech se mohou vytvorˇit cele´ ty´my pro charitnı´ sluzˇbu. Ale v neˇkteryćh budou trˇeba male´ skupinky dvou, trˇ´ı lidı´ nebo i jednotlivci, kterˇ´ı mohou konkre´tneˇ slouzˇit potrˇebny´m. Otevı´ra´ se take´ prostor pro spolupraći s mı´stnı´ komunitou, s obcı´. Obeˇ dveˇ vy´zvy jsou propojene´. Na setkańı´ kneˇzˇ´ı v ra´mci kneˇzˇske´ho dne bych chteˇl tato te´mata znovu otevrˇ´ıt a prodiskutovat. Vsˇechny va´s, mile´ sestry a bratrˇi velmi nale´haveˇ prosı´m, abyste zodpoveˇdneˇ a s novy´m elańem prˇistoupili k naplneˇnı´ teˇchto vy´zev ve vasˇich farnostech. Prˇemy´sˇlejte o tom prˇi vasˇich setkańıćh v rodinaćh, ve spolecˇenstvı´ farnosti a hlavneˇ na pastoracˇnıćh farnıćh radaćh, a naplnˇte je konkre´tnı´mi skutky. At’ se tyto dveˇ priority stanou za´kladem pro pastoracˇnı´ plańovańı´ ve vasˇich farnostech.

ZÁŘÍ 2014

K tomu va´m zˇehna´m a sveˇrˇuji Bohu vsˇechno vasˇe konańı´. Va´s prosı´m o modlitbu na tento u´mysl a za dobre´ ovoce II. cˇa´sti Fo´ra kneˇzˇ´ı a laiku˚ na te´ma ekonomiky farnostı´ a diece´ze, ktere´ se uskutecˇnı´ 25. rˇ´ıjna letosˇnı´ho roku. va´sˇ biskup Frantisˇek

• Uzˇ se vı´, kdo bude novy´m biskupem? Uzˇ se vı´, kdo bude novy´m biskupem? Co se rˇ´ıka´ o nove´m biskupovi na biskupstvı´? Kolik je kandida´tu˚? Bude XY novy´m biskupem? Jake´ jsou zpra´vy z Vatikańu? — Teˇmito a podobny´mi ota´zkami mne v poslednı´m pu˚lroce zahrnujı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı lide´, s ktery´mi se setka´va´m. Jako kdybych mohl neˇco veˇdeˇt — je ma´ nejcˇasteˇjsˇ´ı odpoveˇd’ a mnozı´ ji majı´ pouze za neˇjake´ zastı´rańı´ a majı´ pocit, zˇe nejsou dosti du˚veˇryhodnı´ cˇi du˚veˇryhodne´, abych jim sdeˇlil, KDO to bude. Milı´ prˇa´tele´, on to opravdu nikdo nevı´. Pote´, co diece´znı´ biskup prˇi dosazˇenı´ veˇku sedmdesa´ti peˇti let poda´ papezˇi svoji rezignaci, a azˇ pote´, co je papezˇem prˇijata, rozjı´zˇdı´ se proces hledańı´ nove´ho biskupa pro prˇ´ıslusˇnou diece´zi. A procˇ to vlastneˇ pı´sˇu? Abych poprosil vsˇechny ty zvı´dave´, ale nejen je, abychom se mı´sto nejru˚zneˇjsˇ´ıch spekulacı´ (nebo alesponˇ spolu s nimi ) za nove´ho biskupa modlili. Trˇeba takto: Bozˇe, veˇcˇny´ pasty´rˇi, ty sa´m ustavicˇneˇ rˇ´ıdı´sˇ a chrańı´sˇ svou cı´rkev, vyslysˇ nasˇe prosby a dej, at’ se nasˇ´ım novy´m biskupem stane ten, kdo se ti lı´bı´ svatostı´ zˇivota a bude se o tvu˚j lid starat s aposˇtolskou horlivostı´ a la´skou. Posˇli na´m, prosı´me, takove´ho pasty´rˇe, ktery´ zna´ sve´ ovce a da´va´ za neˇ svu˚j zˇivot. Ty sa´m, Pane, ukazˇ, koho sis vyvolil, aby na´s jako na´sˇ novy´ biskup ucˇil zˇ´ıt podle evangelia a ukazoval na´m cestu k tobeˇ. Prosı´me o to skrze Krista, nasˇeho Pańa. Amen. Jindrˇich Fencl 3


ZÁŘÍ 2014

Deset rad papezˇe Frantisˇka pro sˇt’astny´ zˇivot Existuje recept na sˇteˇstı´? Mozˇna´ zˇe ne, ale papezˇ zkusil shrnout desatero principu˚, ktere´ s jistotou mohou lidem pomoci k lepsˇ´ımu zˇivotu. Zde je 10 bodu˚, ktere´ papezˇ vyjmenoval ve sve´m prvnı´m rozhovoru pro argentinsky´ cˇasopis Viva. ˇ ij a nechej zˇ´ıt 1. Z „V Rˇ´ımeˇ je jedno prˇ´ıslovı´ a mohli bychom si je vzı´t jako rˇ´ıdıćı´ princip. ( . . . ) Beˇzˇ vprˇed a ostatnı´ nechej deˇlat to stejne´“. 2. Rozda´vej se druhy´m „Lide´ potrˇebujı´ by´t otevrˇenı´ a velkorysı´ vu˚cˇi jiny´m. Jak se totizˇ uzavrˇou do sebe, je tu nebezpecˇ´ı, zˇe se stanou egocentriky. A stojate´ vody se rychle promeˇnı´ na hnijıćı´.“ 3. Postupuj v zˇivoteˇ pokojneˇ Pro vysveˇtlenı´ tohoto bodu papezˇ pouzˇ´ıva´ obraz z argentinske´ho romańu Ricarda Guiraldese, ve ktere´m se hlavnı´ postava Don Segundo ohlı´zˇ´ı zpeˇt a rekapituluje svu˚j zˇivot. „Rˇ´ıka´, zˇe v mla´dı´ byl potokem plny´m kamenu˚, ktery´ vsˇe vlaćˇel s sebou, jako dospeˇly´ byl prudkou rˇekou a v pokrocˇile´m veˇku plynul pomalu jako voda v jezı´rku.“ Papezˇ rˇekl, zˇe se mu tento poslednı´ obraz klidne´ vodnı´ plochy lı´bı´, protozˇe prˇedstavuje „schopnost postupovat s prˇ´ıveˇtivostı´ a pokorou, zˇivotnı´ pokoj. Starˇ´ı lidı´ majı´ tuto moudrost, jsou pameˇtı´ lidu.“ 4. Zdravy´ smysl pro volny´ cˇas „Umeˇnı´ radosti z umeˇlecke´ho dı´la, literatury anebo hry s deˇtmi se vytratilo. Konzumnı´ zpu˚sob zˇivota na´m prˇinesl neklid a stres, cˇ´ımzˇ lide´ prˇisˇli o zdravou kulturu volne´ho cˇasu,“ poznamenal Frantisˇek. Proto take´ vyzy´va´ rodicˇe, aby si nasˇli cˇas na svoje deˇti navzdory tvrde´ praći, kterou musı´ denodenneˇ odva´deˇt. Stejneˇ tak by se meˇly rodiny naucˇit vypıńat televizi, kdyzˇ spolu jedı´. Ta na´m totizˇ neˇkdy zabranˇuje ve vza´jemne´ komunikaci. 4

5. Nedeˇle ma´ by´t vasˇimi pra´zdninami — sva´tkem Zameˇstnanci by meˇli mı´t v nedeˇli volno, protozˇe „nedeˇle je pro rodinu“, vzkazuje papezˇ. 6. Najdi nova´torske´ zpu˚soby vytva´rˇenı´ du˚stojnyćh pracovnıćh mı´st pro mlade´ lidi „Jak nebudou mı´t dostatek prˇ´ılezˇitosti, skoncˇ´ı na drogaćh a budou tak naćhylneˇjsˇ´ı ke zlocˇinu. Nestacˇ´ı da´t jim jı´dlo. Je trˇeba nabı´dnout jednorocˇnı´ kurzy na instalate´ry, elektrika´rˇe, krejcˇ´ı. Du˚stojnost spocˇ´ıva´ v tom, zˇe domu˚ prˇinesete chle´b z vlastnı´ praće.“ 7. Respektuj a starej se o prˇ´ırodu „Degradace zˇivotnı´ho prostrˇedı´ je jednou z nejveˇtsˇ´ıch vy´zev, ktere´ cˇelı´me. Jedna z ota´zek, kterou si sami neklademe, je: Nepaćha´ lidstvo zlocˇin takovy´m tyransky´m chovańı´m se k prˇ´ırodeˇ?“ 8. Prˇestanˇ by´t negativnı´ „Potrˇeba mluvit o druhyćh ve zle´m naznacˇuje nı´zky´ stupenˇ sebeućty.“ To znamena´ „mı´sto toho, abych vyzdvihl sebe, ponizˇuji druhe´.“ Zbavit se rychle negativnıćh mysˇlenek je prˇitom prospeˇsˇne´ pro zdravı´. 9. Nesnazˇ se obracet jine´ na tvoji vı´ru, respektuj jina´ vyznańı´ Prˇesveˇdcˇenı´ druhyćh je trˇeba respektovat. „Mu˚zˇeme druhe´ inspirovat sveˇdectvı´mi, a tak budeme ru˚st spolecˇneˇ. Jednou z nejhorsˇ´ıch veˇcı´, ktera´ mu˚zˇe by´t, je vsˇak na´bozˇensky´ proselytismus, ktery´ paralyzuje — mluvı´m s tebou, abych teˇ prˇesveˇdcˇil. Ne! Kazˇda´ osoba at’vede dialog, zakla´dajıćı´ se na vlastnı´ identiteˇ. Cı´rkev roste dı´ky svojı´ prˇitazˇlivosti, ne proselytismem.“ 10. Aktivneˇ usiluj o mı´r „Zˇijeme v dobeˇ mnoha va´lek a volańı´ po mı´ru tak musı´ znı´t mimorˇa´dneˇ hlasiteˇ. Mı´r obcˇas mu˚zˇe vypadat, zˇe je neˇcˇ´ım klidny´m, ale nenı´ nikdy tichem: je to vzˇdy aktivnı´ mı´r.“


32. Probuzenı´ Po dvacetilete´ kneˇzˇske´ sluzˇbeˇ na ru˚znyćh mı´stech olomoucke´ arcidiece´ze i rˇa´dne´ studijnı´ prˇ´ıpraveˇ, prˇedkla´da´ P. Antonıń Cyril Stojan jako peˇtacˇtyrˇicetilety´ svou disertacˇnı´ praći na te´ma: O sjednocenı´ na´rodu˚ slovanskyćh s cı´rkvı´ rˇ´ımsko–katolickou podle u´myslu˚ sv. Otce Lva XIII. Nehodlal prˇispeˇt k dalsˇ´ım teoreticky´m spekulacı´m o mozˇnostech jednoty, ale chteˇl uka´zat, zˇe ota´zka prˇ´ıpadne´ho sjednocenı´ se musı´ rˇesˇit prakticky pomocı´ modliteb, praće a obeˇtı´.

ZÁŘÍ 2014

s vlastnı´ veˇdeckou pracı´ a pochopenı´m pro praći druhyćh. Tak sve´ uplatneˇnı´ na Velehradeˇ nasˇly ruce opravujıćı´ kla´sˇter i basiliku, vyćhova a vzdeˇla´vańı´ deˇtı´, o ktere´ se jezuite´ starali ve sˇkolaćh i exercicie pro mla´dezˇ nebo bohoslovecka´ setkańı´ vedena´ od roku 1888 pra´veˇ P. Stojanem. Byl nejen vy´borny´m posluchacˇem a studentem prof. Susˇila, ale i jeho pokracˇovatelem v oblasti unionistickyćh mysˇlenek. Morava a potazˇmo i dalsˇ´ı slovanske´ na´rody dosa´hly urcˇite´ho stupneˇ probuzenı´. Avsˇak na vyćhod od na´s, v rˇ´ısˇi cara Mikula´sˇe I., v dobeˇ Pusˇkina a jejich na´sledovnı´ku˚, se samodeˇrzˇavı´ i pravoslavna´ cı´rkev k unii moc nehla´sı´. To vsˇak neznamena´, zˇe by Rusko bylo jen pravoslavne´. V prvnı´ polovineˇ 19. stoletı´ se na kulturnı´ sceńeˇ objevil cˇlen starobyle´ho sˇlechticke´ho rodu, du˚stojnı´k carske´ arma´dy, ktery´ po sve´ zˇa´dosti o propusˇteˇnı´ z vojenske´ sluzˇby procestoval velkou cˇa´st Evropy, Petr Jakovlevicˇ Cˇaadajev. Shroma´zˇdil kolem sebe rˇadu

pameˇtnı´ medaile k 25. vy´rocˇı´ u´mrtı´, 1948

P. Antonıń stojı´ od zacˇa´tku sve´ kneˇzˇske´ sluzˇby u obnovy, a to nejen duchovnı´, dvou vy´znamnyćh moravskyćh poutnıćh mı´st. Svaty´ Hostyń, kam zacˇal organizovat pouteˇ, se stal moravsky´m centrem lidove´ vı´ry v tom nejlepsˇ´ım smyslu slova. Velehrad pak, zvla´sˇteˇ po prˇ´ıchodu jezuitu˚, ma´ nakrocˇeno smeˇrem k rozkveˇtu praće intelektua´lnı´ a badatelske´. Cˇlenove´ Tovarysˇstva Jezˇ´ısˇova byli vzˇdy vzdeˇlanı´ kneˇzˇ´ı, prˇipravenı´ spojit misiona´rˇskou cˇinnost mezi lidem pro rozvoj duchovnı´ho zˇivota i ru˚st vsˇeobecne´ vzdeˇlanosti

ˇ aadajev, portre´t Petr Jakovlevicˇ C 5


sˇlechticu˚ tı´hnoucıćh ke katolictvı´. Pro cara i cı´rkev se stal trnem v oku, kdyzˇ se v roce 1836 objevil v cˇasopise Teleskop jeho prvnı´ z osmi prˇeva´zˇneˇ francouzsky psanyćh Filosofickyćh dopisu˚. Procˇ tolik povyku? Procˇ skanda´l a caru˚v hneˇv? Cˇaadajev si dovolil kritizovat Rusko a projevit sympatie k za´padnı´mu krˇest’anstvı´, jemuzˇ Evropa (tedy rozumeˇjme ta za´padnı´ cˇa´st), podle jeho mıńeˇnı´, vdeˇcˇ´ı za u´speˇchy a rozvoj v oblasti kultury, veˇdy, pra´va i materia´lnı´ho blahobytu. Pravoslavne´ cı´rkvi naopak vyty´ka´, zˇe neprˇispeˇla k osvobozenı´ nejnı´zˇe postavenyćh obyvatel z podrucˇ´ı nevolnictvı´. Na tehdejsˇ´ı dobu v Rusku velmi odva´zˇne´ mysˇlenky, ktere´ car rˇesˇil v duchu sve´ tehdejsˇ´ı vnitrˇnı´ politiky: Zavrˇ´ıt! Cˇasopis, sˇe´fredaktora do vyhnanstvı´ poslat a autora cˇlańku da´t pod policejnı´ dozor, prohla´sit ho za sˇ´ılence a znemozˇnit mu dalsˇ´ı verˇejnou publikaci. Avsˇak Cˇaadajevovy mysˇlenky kolovaly v samizdatu a byly prˇ´ıcˇinou velke´ho kroku vprˇed pro ruskou filosofii, ktera´ se rozdeˇlila na jeho prˇ´ıvrzˇence, tzv. za´padnı´ky a odpu˚rce — slavjanofily. Rok po publikovańı´ prvnı´ho dopisu, v dobeˇ, kdy mu byl zrusˇen policejnı´ dozor, ale car denneˇ dosta´val na stu˚l le´karˇskou zpra´vu o jeho zdravotnı´m stavu, napsal Cˇaadajev stat’ Obrana bla´znova, ktera´ vsˇak byla vydańa azˇ posmrtneˇ. Neˇkterˇ´ı ho pro sympatie k rˇadeˇ katolickyćh principu˚, se ktery´mi se neskry´val, prohlasˇovali za odpadlı´ka, on sa´m se vsˇak azˇ do sve´ smrti povazˇoval za pravoslavne´ho krˇest’ana. Kdybyste se chteˇli s Petrem Jakovlevicˇem blı´zˇe sezna´mit, ma´te dveˇ mozˇnosti: prˇecˇ´ıst si jeho dı´lo, ktere´ vysˇlo v cˇesˇtineˇ ve trˇech vydańıćh, nebo sa´hnout po Pusˇkinoveˇ Oneˇginovi, pro jehozˇ postavu byl vzorem pra´veˇ Cˇaadajev. Vynikajıćı´ vzdeˇlańı´ i prˇ´ıslusˇnost k aristokracii mozˇna´ umetla cesticˇku do diplomatickyćh sluzˇeb ruske´mu knı´zˇeti Ivanu Sergejevicˇi Gagarinovi. Pu˚sobil trˇi roky v Mnichoveˇ 6

ZÁŘÍ 2014

Ivan Sergejevicˇ Gagarin

v Mnichoveˇ a v roce 1836 se vra´til do Ruska, aby nastoupil na ministerstvo zahranicˇ´ı. K jeho povinnostem patrˇily i sluzˇebnı´ cesty do Moskvy, kde se sezna´mil se skupinou kolem Cˇaadajeva. Za dva roky je pak poslań na velvyslanectvı´ do Parˇ´ızˇe jako mladsˇ´ı sekreta´rˇ. Vedle diplomaticke´ sluzˇby studuje deˇjiny, zejmeńa cı´rkevnı´, velmi se zajı´ma´ o problematiku Slovanu˚ a slovanstvı´. Tak probeˇhly cˇtyrˇi roky, ktere´ prˇivedly knı´zˇete Gagarina k oficia´lnı´mu prˇestupu do katolicke´ cı´rkve a o rok pozdeˇji do jezuitske´ho novicia´tu, ke studiu teologie a kneˇzˇske´mu sveˇcenı´. Byl aktivnı´m cˇlenem parˇ´ızˇske´ho krouzˇku ruskyćh katolı´ku˚, ktery´ pro spolupraći kontaktoval uzˇ prof. Susˇil. Dvacet let po Cˇaadajevoveˇ skanda´lu s publikovańı´m prvnı´ho Dopisu prˇicha´zı´, tentokra´t z Francie, skanda´l jiny´. Gagarin vydal sve´ prvnı´ dı´lo La Rus-


sie sera–t–elle catholique? Za´hy bylo prˇelozˇeno i do rusˇtiny pod na´zvem „Rossija, staneˇt li ana katolicˇeskoj?“ Kladne´ prˇijetı´ ve francouzskyćh katolickyćh kruzıćh kontrastovalo s ostrou kritikou ze strany pravoslavne´ cı´rkve. Du˚sledky na sebe nenechaly dlouho cˇekat: s okamzˇitou platnostı´ zbaven diplomatickyćh povinnostı´, vlastneˇ odsouzen k dozˇivotnı´ emigraci a propadnutı´ majetku. Nenı´ radno sˇlapat bosou nohou . . . Gagarina to vsˇak na kolena nesrazilo. V Parˇ´ızˇi bylo zalozˇeno Dı´lo svatyćh Cyrila a Metodeˇje, jehozˇ hlavnı´m poslańı´m byly snahy o sjednocenı´ pravoslavnyćh Rusu˚ s katolı´ky. V roce 1856 zacˇ´ına´ vycha´zet revue E´tudes de theólogie, de philosophie et d‘ histoire, jejı´mzˇ redaktorem je pra´veˇ Gagarin, ktery´ zde i publikuje rˇadu svyćh cˇlańku˚ z oblasti na´bozˇenstvı´, teologie a deˇjin Ruska. Cˇasopis pod na´zvem E´tudes vycha´zı´ jako meˇsıćˇnı´k dodnes (www.revue-etudes.com). Ga-

ZÁŘÍ 2014

garin se velkou meˇrou podı´lel i na vydańı´ papezˇske´ encykliky Grande munus. Mimochodem dnesˇnı´ Slovanska´ knihovna v Parˇ´ızˇi dostala do vıńku jeho rozsa´hlou knihovnu a dnes spravuje na 50.000 svazku˚, ktere´ se veˇtsˇinou ty´kajı´ problematiky Ruska. Od knı´zˇete Ivana Sergejevicˇe vede pak nitka azˇ k ruske´mu pru˚kopnı´ku unionismu Vladimı´ru Solovjovovi a da´le pak k velky´m postava´m ruskyćh teologu˚ jako jsou Berd’ajev, Bulgakov, Losskij, Florentskij — ale to uzˇ je jina´ kapitola. Nahle´dli jsme na vyćhod i na za´pad, v prˇedminule´m dı´le i na jih a jihovyćhod, je tedy nejvysˇsˇ´ı cˇas vra´tit se domu˚. I zde se deˇjı´ zajı´mave´ veˇci. Zcela v duchu sve´ho prˇesveˇdcˇenı´ a jako pokracˇovańı´ jizˇ zmıńeˇne´ho se jevı´ dalsˇ´ı aktivita budoucı´ho olomoucke´ho arcibiskupa Stojana. V roce 1891 zakla´da´ vsˇeslovansky´ spolek Aposˇtola´t sv. Cyrila a Metodeˇje pod ochranou bl. Panny Marie se sı´dlem na Vele-

Velehradska´ basilika, pohled na hlavnı´ olta´rˇ 7


hradeˇ, ktery´ si podle svyćh stanov vytkl modlitbou a skutkem se prˇicˇinit o sjednocenı´ se Slovany ve vı´rˇe. Kolik vsˇak za teˇmito slovy stojı´ u´silı´. Stojan zı´skal rˇadu schopnyćh spolupracovnı´ku˚, rozveˇtvenou organizaci a sˇirokou za´kladnu pro porˇa´dańı´ dalsˇ´ıch akcı´. Praće Aposˇtola´tu v oblasti propagace unijnıćh mysˇlenek, misijnı´ cˇinnosti mezi emigranty v USA, podpora sjednocenyćh katolı´ku˚ vyćhodnı´ho obrˇadu zejmeńa v jihovyćhodnı´ Evropeˇ, ale i snaha o rozsˇ´ırˇenı´ do cˇeskyćh diece´zı´, kde se neuńavny´m spolupracov-

ZÁŘÍ 2014

nı´kem stal prazˇsky´ pomocny´ biskup Dr. Antonıń Podlaha, jakozˇ i snaha o rozsˇ´ırˇenı´ do dalsˇ´ıch slovanskyćh diece´zı´ monarchie i mimo ni, to vsˇe prˇina´sˇelo ovoce a nenı´ divu, zˇe za deveˇt let meˇl spolek jen na Moraveˇ osmdesa´t tisıć cˇlenu˚. Z Velehradu se sta´va´ centrum unijnıćh snah, ale sta´le je videˇt, zˇe v oblasti teologicke´ je praće zatı´m roztrˇ´ısˇteˇna´. Zacˇa´tek nove´ho, v porˇadı´ dvaca´te´ho, stoletı´ tedy prˇinese realizaci Stojanovy mysˇlenky usporˇa´dat na Velehradeˇ veˇdecke´ kongresy. Petr Mecl

Sveˇt podle Jakuba, z. s. Na zacˇa´tku tohoto prˇ´ıbeˇhu stojı´ tragicka´ uda´lost. Tak tragicka´, zˇe si nejsem prˇi setkańı´ s manzˇeli Janou a Markem Rosˇt’´ıkovy´mi vu˚bec jista´, zdali o nı´ budou chtı´t mluvit. Cha´pala bych, kdyby nechteˇli. Co mu˚zˇe by´t pro rodicˇe bolestneˇjsˇ´ı a citliveˇjsˇ´ı, nezˇ kdyzˇ ze dne na den prˇijdou o sve´ dı´teˇ. „Vı´te, lide´ neˇkdy necha´pou, procˇ deˇla´me to, co deˇla´me. Kdyzˇ se ale dozveˇdı´ vsˇechno, pochopı´. Proto dnes uzˇ jsme schopni otevrˇeneˇ hovorˇit, i kdyzˇ to neˇkolik let trvalo,“ rˇ´ıka´ Marek Rosˇtı´k a jeho zˇena Jana prˇikyvuje. Ma´m prˇed sebou dva lidi, kterˇ´ı zoufalstvı´ a smutek doka´zali prˇetavit na la´sku a nadeˇji. A jejich prˇ´ıbeˇh jesˇteˇ zdaleka nekoncˇ´ı. Od smrti trˇiadvacetilete´ho syna Jakuba uplynulo v teˇchto dnech peˇt let.

Marek Rosˇtı´k: Okolnosti nehody byly velmi zvla´sˇtnı´. Auto sta´lo v polıćh na prasˇne´ cesteˇ, kde neˇkolik hodin nic neprojelo. Chlapci jen tak pro radost hra´li na trumpety, najednou se prˇirˇ´ıtilo vozidlo, rˇidicˇ, ktery´ patrneˇ neocˇeka´val, zˇe tu na neˇkoho narazı´, se lekl, strhl volant a srazil nasˇeho Jakuba. Ten zemrˇel doslova se svy´m milovany´m na´stroˇ idicˇ se jmenoval Joshua Driver jem na rtech. R ˇ idicˇ. — Jezˇ´ısˇ R Jana: Jakub byl od svyćh prvnıćh dnu˚ na tomto sveˇteˇ azˇ do poslednı´ho dechu v podobeˇ tońu vycha´zejıćı´ho z jeho milovane´ho na´stroje, trumpety, plny´ la´sky, radosti ze zˇivota a vsˇeho nove´ho. Mohli jste to na neˇm videˇt. Jeho u´smeˇv va´m to prozradil. Jiskrˇicˇky v jeho ocˇ´ıch, kdyzˇ objevil neˇco necˇekane´ho, za´rˇily a meˇnily tmu ve sveˇtlo. Cˇloveˇk se musel snazˇit, aby mu stacˇil, kdyzˇ beˇzˇel po trˇech stovkaćh skalnatyćh schodu˚ vzhu˚ru k vrcholu uzˇ jako trˇ´ılety´ prcek. Pospıćhal, aby toho hodneˇ stihl. Neˇkterˇ´ı lide´ nemajı´ vymezeny´ prˇ´ılisˇ dlouhy´ cˇas mezi na´mi, ale i tak na´s mohou velmi ovlivnit, obohatit a posunout na´s o kus da´l.

Jana Rosˇtı´kova´: Jakub dokoncˇil studium hry na trumpetu na plzenˇske´ konzervatorˇi a pote´ odesˇel studovat do USA na univerzitu do Kansasu. Poslednı´ den sˇkoly 31. kveˇtna 2009 se vraceli chlapci se svy´m profesorem z mezina´rodnı´ konference trumpetistu˚ prˇes neˇkolik sta´tu˚ Ameriky. Jejich auto meˇlo poruchu, uzˇ potrˇetı´ ten den pıćhli, a tak profesor vozidlo i s chlapci odstavil z da´lnice na vedlejsˇ´ı silnici Po tragicke´ ztra´teˇ dı´teˇte se mnoho lidı´ uzaa stopem odjel pro pomoc. vrˇe do ulity zoufalstvı´, vyćˇitek, beznadeˇje a 8


horˇkosti, mnoha´ manzˇelstvı´ takovou zkousˇku neustojı´. Kde se ve va´s vzala sı´la jı´t da´l, pustit se do novyćh aktivit a poma´hat? Jana: My jsme vlastneˇ jen poslouchali, co prˇicha´zı´. Ono to vsˇechno prˇisˇlo za na´mi . . . Marek: Asi rok trvalo, nezˇ jsme se vu˚bec probrali, nezˇ jsme se asponˇ trochu cı´tili na to vyjı´t zase ven, k lidem. Usporˇa´dali jsme prvnı´ koncert pro Jakuba s jeho by´valy´mi spoluzˇa´ky z konzervatorˇe v tehdy noveˇ otevrˇene´m Domeˇ hudby v Plzni. Tam na´s napadla mysˇlenka zalozˇit nadaci, ale na to nebyly penı´ze, takzˇe nakonec vzniklo obcˇanske´ sdruzˇenı´ (dnes zapsany´ spolek), ktere´ jsme nazvali Sveˇt podle Jakuba. Jana: Jeho hlavnı´m ućˇelem je poma´hat mlady´m umeˇlcu˚m, prˇedevsˇ´ım hudebnı´ku˚m, ale i vy´tvarnı´ku˚m, litera´tu˚m a dalsˇ´ım, pochopit le´pe smysl a vy´znam jejich praće. To, zˇe smysl umeˇnı´ ma´ prˇedevsˇ´ım duchovnı´ rozmeˇr, zˇe nejde jen o neˇjake´ prˇedva´deˇnı´ se. Marek: A nepopiratelnou velicˇinou v umeˇnı´ je la´ska, v mnoha podobaćh. To je stavebnı´ tra´m vsˇeho. Jedineˇ dı´ky nı´ vznika´ to, co nazy´va´me umeˇnı´m. Zacˇali jsme hledat, vymy´sˇlet projekty, kde bychom mohli by´t na´pomocni. Jednı´m ze steˇzˇejnıćh projektu˚ spolku Sveˇt podle Jakuba je Probuzenı´ Barborˇinyćh varhan, kdy za pomoci beneficˇnıćh koncertu˚ a vy´stav shańı´te penı´ze na opravu vzaćnyćh baroknıćh varhan v kostele sv. Barbory v Maneˇtıńeˇ. Procˇ pra´veˇ Maneˇtıń a tyto varhany? Marek: Od by´vale´ho Jakubova spoluzˇa´ka Jana Dolezˇela jsme se dozveˇdeˇli, zˇe v maneˇtıńske´m kostele jsou zajı´mave´ varhany, ktere´ by potrˇebovaly restaurovat. Nava´zali jsme kontakt se spra´vcem Ladislavem Legem a vypravili se tam s kamerou. Za´hy jsme ale pochopili, zˇe penı´ze na opravu nezı´ska´me jen na za´kladeˇ jednoho dokumenta´rnı´ho filmu, zˇe to bude chtı´t dlouhodobeˇ vynalozˇene´ u´silı´. Jana: My jsme vu˚bec neveˇdeˇli, zˇe je kostel zasveˇcen sv. Barborˇe. Prˇijeli jsme se domlu-

ZÁŘÍ 2014

vit na spolupraći s obla´ty, kterˇ´ı majı´ Maneˇtıń ve spra´veˇ, a pater Martin Sedlonˇ tehdy rˇekl nasˇ´ı dcerˇi Barbarˇe: „Vı´tej doma!“ A dodal pro na´s nezapomenutelnou veˇtu: „Deˇkujeme za tu nadprˇirozenou nadeˇji.“ Marek: Kdyzˇ jsme se posle´ze dozveˇdeˇli, zˇe svata´ Barbora je patronkou sˇt’astne´ smrti a na´hle´ smrti, proto take´ patronkou hornı´ku˚, kterˇ´ı umı´rali prˇi za´valech, u´plneˇ na´s to dostalo. Tehdy jsme si rˇekli: „Aha! Tak tohle nenı´ na´hoda!“ Jana: Navıć v tom kostele jsme se cı´tili kra´sneˇ, prˇes jeho sta´rˇ´ı a zcha´tralost jako kdybychom byli doma. To se prosteˇ neda´ popsat, kdyzˇ se cı´tı´te vedenı´ Bohem. Jak Prob(o)uzenı´ Barborˇinyćh varhan pokracˇovalo a pokracˇuje? Marek: Jako prvnı´ se na projektu zacˇali podı´let studenti Konzervatorˇe Plzenˇ. V roce 2012 slozˇili autorˇi Martin Cˇervenka, Pavel Samiec a Jirˇ´ı Vysˇata neobaroknı´ suitu o sedmi veˇtaćh pro komornı´ orchestr, inspirovanou prˇ´ımo kostelem sv. Barbory. Skladba se jmenuje stejneˇ jako projekt Probuzenı´ Barborˇinyćh varhan a byla uzˇ hrańa prˇi neˇkolika beneficˇnıćh koncertech. Jana: Protozˇe jako na´sˇ u´kol vnı´ma´me nejen varhany a prˇ´ıpadneˇ i kostel opravit, ale take´ prˇive´st lidi k tomu, procˇ kostel vznikl, jaky´ ma´ ućˇel, pozvali jsme k projektu i deˇti ze Za´kladnı´ umeˇlecke´ sˇkoly v Jagellonske´ ulici v Plzni, aby samy vy´tvarneˇ vyja´drˇily sve´ pocity z na´dherne´ho a duchovneˇ bohate´ho prostrˇedı´ sakra´lnı´ stavby. Zućˇastnilo se zhruba sto deˇtı´ a sesˇlo se na´m na trˇi sta obra´zku˚. Pro putovnı´ vy´stavy jsme jich zatı´m vybrali kolem sedmdesa´ti. Marek: Dı´ky beneficˇnı´m akcı´m se doposud podarˇilo na zaćhranu varhan z maneˇtıńske´ho chra´mu vybrat trˇicet tisıć korun. Za tı´mto ućˇelem byl zrˇ´ızen transparentnı´ ućˇet cˇ. 2800493578/2010, na ktery´ je mozˇno prˇispeˇt jakoukoliv cˇa´stkou. 9


ZÁŘÍ 2014

Jana: O projektu jsme natocˇili film, ktery´ je k videˇnı´ na youtube, a take´ jsme vydali sbornı´k, kde kromeˇ vy´tvarnyćh pracı´ deˇtı´ najdete i texty naprˇ. biskupa Frantisˇka Radkovske´ho, ktery´ je prvnı´m patronem nasˇeho projektu, Petra Formana — druhe´ho patrona projektu, Martina Sedloneˇ, PhDr. Bukacˇove´, varhanı´ka Adama Viktory a take´ nasˇe vysveˇtlenı´ vcˇetneˇ fotografiı´. Tento sbornı´k lze u na´s prˇes e-mail [email protected] objednat. Stejneˇ jako graficke´ listy a plaka´ty s deˇtsky´mi kresbami. Na letosˇnı´ letnı´ obdobı´ ma´te prˇipraveno neˇkolik zajı´mavyćh akcı´. Marek: Spolupraći na´m nabı´dla vynikajıćı´ violistka Jitka Hosprova´, ktera´ deˇla´ na severnı´m Plzenˇsku koncerty v cyklu Procha´zky umeˇnı´m. Prˇi jejıćh koncertech vystavujeme zmıńeˇne´ deˇtske´ kresby a vy´teˇzˇek bude pouzˇit

na opravu kostela sv. Barbory. Koncerty Jitky Hosprove´ a jejıćh kolegu˚ probeˇhly v cˇervenci v kostele sv. Jakuba Veˇtsˇ´ıho v Necˇtinech, v kostele Povy´sˇenı´ Sv. Krˇ´ızˇe v Dolnı´ Beˇle´, v srpnu pak v kostele P. Marie Sedmibolestne´ v Rabsˇtejneˇ nad Strˇelou. Vyvrcholenı´m cele´ho cyklu bude koncert 5. za´rˇ´ı v kostele sv. Barbory v Maneˇtıńeˇ. Podrobny´ program lze najı´t na www.jitkahosprova.com. Beˇhem celyćh pra´zdnin azˇ do 5. za´rˇ´ı jsou take´ po nejru˚zneˇjsˇ´ıch mı´stech v Maneˇtıńeˇ rozmı´steˇna deˇtska´ vy´tvarna´ dı´la a za´jemci dosta´vajı´ v infocentru mapky, podle kteryćh mohou za jednotlivy´mi obra´zky putovat. Jana: V cˇervenci take´ zazneˇla suita Probuzenı´ Barborˇinyćh varhan v podańı´ Komornı´ho orchestru studentu˚ Konzervatorˇe Plzenˇ v ra´mci programu Cˇekańı´ na soumrak v Klenove´ u Klatov.

A jak vypadajı´ aktivity spolku Sveˇt podle Jakuba z dlouhodobeˇjsˇ´ıho hlediska? Marek: Na plzenˇske´ paleteˇ je na´sˇ novy´ projekt, zatı´m v plenkaćh. Oslovili jsme prˇes Unii vy´tvarnı´ku˚ plzenˇske´ oblasti kolem padesa´ti

umeˇlcu˚, rozdali jim malı´rˇske´ palety s tı´m, zˇe je mohou podle vlastnı´ inspirace a uva´zˇenı´ pomalovat. V roce 2015 usporˇa´da´me z teˇchto deˇl vy´stavu a zacˇa´tkem roku 2016 je vydrazˇ´ıme, zisk pu˚jde na varhany v chra´mu sv. Barbory.

10


Jana: V tomto smeˇru na´s vyzvala vy´tvarnice Jana Vackova´ k dalsˇ´ı akci. Vysveˇtlujeme uzna´vany´m a zkusˇeny´m vy´tvarnı´ku˚m, zˇe jejich podpora snazˇenı´ deˇtı´ je du˚lezˇita´, zˇe deˇti silneˇ vnı´majı´ pochvalu profesiona´lu˚, ktera´ jim signalizuje, zˇe jejich snazˇenı´ ma´ smysl. Vı´m, zˇe va´m take´ trochu ucˇarovaly peˇtky — tedy cˇ´ıslo peˇt. Na rok 2015 chysta´te projekt s na´zvem „Peˇt rˇek“. To znı´ docela tajemneˇ . . . Marek: Do Plzneˇ prˇite´kajı´ cˇtyrˇi rˇeky ´ hlava, U ´ slava, Mzˇe a Radbuza, ktere´ se sleÚ vajı´ v jeden tok, jenzˇ pod na´zvem Berounka vyte´ka´ z meˇsta ven. To je rarita — rˇeka, ktera´ nema´ pramenisˇteˇ, ale vznika´ ze soutoku jinyćh rˇek. Zajı´mava´ inspirace. Jana: Protozˇe jde o peˇt rˇek, oslovili jsme peˇt plzenˇskyćh skladatelu˚, cˇtyrˇi absolventy Konzervatorˇe Plzenˇ a jejich profesora Jirˇ´ıho Bezdeˇka. Kazˇdy´ si vybral jednu rˇeku a vzniklo peˇt samostatnyćh symfonickyćh veˇt, z nichzˇ kazˇda´ ma´ svou tva´rˇ, a prˇesto tvorˇ´ı celek. Cˇtyrˇi proudy, ktere´ se tu spojujı´, jako by na´m rˇ´ıkaly, jak je du˚lezˇite´ da´t smysl nasˇemu konańı´ a poslat jej da´l — pa´tou rˇekou, ktera´ z nich vzesˇla. Navıć voda je nositelem informace, nositelem zˇivota. Marek: Premie´roveˇ by tyto skladby meˇly zaznı´t 15. rˇ´ıjna 2015 ve Velke´ synagoze v podańı´ 70ti cˇlenne´ho orchestru. Oslovili jsme partnerska´ meˇsta Mons, Kosˇice, Rigu, Limoges, to pa´te´ bude Plzenˇ zastoupena´ prˇedevsˇ´ım studenty plzenˇske´ konzervatorˇe. Jana: Prˇivı´tali jsme nabı´dku dirigenta Normana Gamboa, ktery´ pozval Jakuba do Ameriky. Zućˇastnı´ se bez na´roku na honora´rˇ, chce svou praći tady veˇnovat Jakuboveˇ pama´tce. Unika´tnı´ bude i to, zˇe se 70 cˇlenu˚ orchestru sjede jen pa´r dnı´ prˇed vystoupenı´m a beˇhem cˇtyrˇ dnı´ budou muset nastudovat spolecˇneˇ neˇco, co nikdy neslysˇeli, jen partitury dostanou doprˇedu. Marek: Z tohoto deˇnı´ bychom pak v roce 2016 chteˇli vytvorˇit publikaci s texty, obra´zky

ZÁŘÍ 2014

a fotografiemi, zpracovat a vydat audioza´znamy. A to vsˇechno organizujete jen vy dva — Jana a Marek? Jana: Ne. Jak rˇ´ıka´ nasˇe dcera Barbara, jsme trˇi. Ona se ovsˇem chysta´ po absolvovańı´ konzervatorˇe na studium do Dańska . . . Ale ja´ bych dodala, zˇe jsme sta´le cˇtyrˇi . . . Marek: A stalo se to, zˇe jsme zacˇali potka´vat spoustu u´zˇasnyćh lidı´, a ti na´m poma´hajı´. Bez nich bychom nic z toho, o cˇem tady mluvı´me, nedoka´zali. Prominˇte mi intimnı´ ota´zku, ale jakou roli v tom, cˇ´ım jste prosˇli a co doka´zˇete zvla´dat, hra´la a hraje vı´ra? Jana: V Boha jsem veˇrˇila vzˇdycky, ale nikam jsem nepatrˇila, hledala jsem cestu „samostudiem“. Dva roky prˇed Jakubovou smrtı´ se mi vsˇechny ty pocity zintenzı´vnily, meˇla jsem dojem, zˇe neˇco hleda´me, zˇe bych meˇla neˇco veˇdeˇt. Modlila jsem se, at’se dovı´m, co se doveˇdeˇt ma´m. Bylo to to, co jsem meˇla prozˇ´ıt. A vsˇechno se pak semklo v pocitech potrˇeby Boha, veˇdomı´ Boha . . . Marek: Dneska je u´tery´ . . . Takzˇe prˇedevcˇ´ırem, v nedeˇli, jsme pozˇa´dali s Janou patera Sedloneˇ o prˇ´ıpravu na krˇest. Jana: Na´sˇ Jakub zemrˇel 31. kveˇtna 2009 na den Seslańı´ Ducha svate´ho. To jsme se dozveˇdeˇli azˇ za dva roky pote´. Marek: Prˇi letosˇnıćh Letnicıćh jsme byli na bohosluzˇbeˇ s otcem biskupem Frantisˇkem, probı´halo tam obnovenı´ sva´tosti birˇmovańı´. Dosˇlo na´m, zˇe odpoveˇdi na vsˇechny ty ota´zky, prosteˇ vsˇechny ty veˇci zˇe prozˇ´ıva´me spolu. Jana: Cı´tı´me, zˇe je trˇeba jı´t spolu. Kdyzˇ jeden z na´s udeˇla´ krok doprˇedu, druhy´ ho bud’ dozˇene, nebo prvnı´ pocˇka´. To je nasˇe cesta po Jakubovi. Po Jakubovi . . . Marek: Prozˇ´ıva´te veˇdomı´, zˇe vasˇe dı´teˇ je tam neˇkde u Boha . . . 11


ZÁŘÍ 2014

Jana: Kdyzˇ se narodil, slı´bila jsem, zˇe ho tuju sveˇdomı´, jestli deˇla´me vsˇechno, co mu˚nikdy neopustı´m. Toto je jedina´ cesta. Zpy- zˇeme . . . Alena Ourˇednı´kova´ Zna´m dva prˇ´ıpady lidı´, kterˇ´ı velkou osobnı´ trage´dii doka´zali prˇetavit v ryzı´ dobro a la´sku. Tı´m jednı´m byl Lubosˇ Hrusˇka, tvu˚rce plzenˇske´ Meditacˇnı´ zahrady, teˇmi druhy´mi jsou manzˇele´ Rosˇtı´kovi. Mons. Frantisˇek Radkovsky´, biskup plzenˇsky´

Loreta v Tyńci u Klatov mı´sto. Ve farnı´ kronice je v na´sledujıćıćh deseti letech zaznamenańo devatenaćt za´zraku˚, ktere´ se uda´ly prostrˇednictvı´m milostne´ sochy. Po roce 1685 byl vsˇak mı´stnı´ kult zastıńeˇn veˇhlasem krvaćejıćı´ho obrazu Panny Marie Klatovske´. Nicmeńeˇ jizˇ v roce 1711 vzniklo nove´ mı´sto, kam lide´ z okolı´ putovali pro duchovnı´ posilu. Hrabeˇnka Barbora Krakovska´ z Kolovrat rozena´ z Vrbna zalozˇila loretańskou kapli, asi jeden kilometr vyćhodneˇ od obce. Tyńec lezˇ´ı jizˇneˇ od Klatov, tam kde se zveda´ krajina drobny´mi a vy´razny´mi kopecˇky vstrˇ´ıcneˇ k Sˇumaveˇ. Te´meˇrˇ parkovy´ charakter sveˇdcˇ´ı o stalete´m kultivovańı´ u´zemı´. Drobna´ osı´dlenı´ se strˇ´ıdajı´ se samotami a da´vajı´ tak krajineˇ ra´z obydlenosti a lidske´ho meˇrˇ´ıtka. Obec Tyńec se usadila jizˇ v rane´m strˇedoveˇku na jednom vy´razne´m na´vrsˇ´ı kolem kostela. Takove´ polohy hovorˇ´ı o ranyćh dobaćh pronikańı´ a upevnˇovańı´ krˇest’anstvı´, kdy kazˇdy´ kostel byl maja´kem pro daleke´ usedlosti a byl znamenı´m pevnosti a ochrany Bozˇ´ı. Nenı´ divu, zˇe pra´veˇ zde vzniklo jedno z mı´st, ktere´ poutalo k sobeˇ pozornost a la´sku obyvatel, jezˇ symbolizovalo zobrazenı´ Matky Bozˇ´ı jako pevne´ho bodu v jinak vrtkave´m lidske´m zˇivoteˇ. Tı´m obrazem se stala pozdneˇgoticka´ socha Madony. Slavna´ doba Tyńce prˇisˇla po ukoncˇenı´ trˇicetilete´ va´lky, kdy v roce 1661 byl farnı´ kostel rozsˇ´ırˇen a sosˇe Madony bylo dańo du˚stojne´ 12


Tato kopie domku Panny Marie z Nazareta byla v 17. a 18. stoletı´ velmi oblı´bena´. Obvykle byla doplneˇna´ o ambity, kostel, veˇzˇe, nebo o krˇ´ızˇovou cestu, ale stavbicˇka tyńecke´ lorety zu˚stala osamocena´. To ji vsˇak neubralo na oblibeˇ a po pohasnutı´ sla´vy Panny Marie Tyńecke´ prˇevzala loreta funkci regiona´lnı´ho poutnı´ho mı´sta. V polovineˇ 18. stoletı´ v dobaćh va´lek Marie Teresie s Bavorskem se stala Loreta na´hradnı´m cı´lem poutnı´ku˚ mı´sto cesty do Heiligen Blut teˇsneˇ za hranicemi. Loreta byla zrusˇena Josefem II. v roce 1783, ale nebyla znicˇena, ny´brzˇ v roce 1831 byla opeˇt obnovena. Tehdejsˇ´ı opravy byly provedeny trochu s nepochopenı´m k posel-

ZÁŘÍ 2014

stvı´ interie´ru stavby, ktery´ tradicˇneˇ zdobı´ drˇeveˇne´ brˇevno zazdeˇne´ho vstupu a trhliny ve zdi, odkazujıćı´ na posˇkozenı´ origina´lnı´ stavby bleskem a vy´buchem strˇelne´ho prachu. Pouze trochu naivnı´ malby byly provedeny opeˇt jakoby v torza´lnı´m stavu. Skoro vzˇdy, kdyzˇ Tyńec navsˇtı´vı´m a stavı´m se, naleznu loretu otevrˇenou. Je to vzaćna´ a sympaticka´ vy´jimka mezi jinak zavrˇeny´mi sakra´lnı´mi stavbami u na´s. Nakonec prˇipomıńka, zˇe v Tyńci jesˇteˇ bylo trˇetı´ poutnı´ mı´sto, necely´ kilometr vzda´lena´ kaple sv. Jana Nepomucke´ho z roku 1730, o ktere´ jsem psal do Zpravodaje vloni. Jan Soukup

„Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . “ (Jan 20,18) • Zambijsˇtı´ hoste´ navsˇtı´vili CˇR Ve dnech od 26. cˇervna do 7. cˇervence se uskutecˇnila prvnı´ a v historii nasˇ´ı vlasti ojedineˇla´ na´vsˇteˇva. Na za´kladeˇ pozvańı´ Na´rodnı´ho rˇeditele PMD v Cˇeske´ republice P. Jirˇ´ıho Sˇle´gra navsˇtı´vil Cˇeskou republiku Na´rodnı´ rˇeditel PMD v Zambii P. Bernard Makadani Zulu spolu s rektorem a 6 bohoslovci ze semina´rˇe sv. Dominika v Lusace. Tito mladı´ studenti kneˇzˇstvı´ jsou cˇleny mı´stnı´ „Scholy Cantorum“ a beˇhem putovańı´ po ru˚znyćh mı´stech nasˇ´ı republiky hra´li na typicky africke´ na´stroje a zpı´vali celou rˇadu pı´snı´. Pro da´rce z nasˇ´ı vlasti, kterˇ´ı skrze PMD podporujı´ pomoc chudy´m bohoslovcu˚m v Africe, byla tato na´vsˇteˇva dobrou prˇ´ılezˇitostı´ k osobnı´mu setkańı´. Lide´ mohli vzaćnou zambijskou na´vsˇteˇvu potkat v Praze, Kromeˇrˇ´ızˇi a na mnoha dalsˇ´ıch mı´stech. Africka´ na´vsˇteˇva prozˇila pestrou sˇka´lu nejru˚zneˇjsˇ´ıch setkańı´. At’ uzˇ to byla na´vsˇteˇva skautske´ho ta´bora ve Smrad’avce u Buchlovic spojena´ s projı´zˇd’kou na kańoi nebo zakoncˇenı´ sˇkolnı´ho roku s zˇa´ky

Cı´rkevnı´ za´kladnı´ sˇkoly v Kromeˇrˇ´ızˇi. Peˇkna´ atmosfe´ra vla´dla take´ na hudebnı´m festivalu „Kefasfest“, kde vystoupili bohoslovci, stejneˇ jako zpeˇva´k Petr Bende nebo kapela Zˇambosˇi. Slavnostnı´m za´zˇitkem byla jejich ućˇast na velehradskyćh oslavaćh slavnosti sv. Cyrila a Metodeˇje, kde se potkali s nasˇimi biskupy, zpı´vali na msˇi svate´ a te´zˇ spolecˇneˇ s Jirˇ´ım Pavlicou a Hradisˇt’anem. Beˇhem besed a koncertu˚ sezna´mili verˇejnost se zˇivotem mı´stnı´ cı´rkve, pouka´zali na skutecˇnost rozsa´hlyćh farnıćh u´zemı´, ktere´ majı´ naprˇ. 400 km2. Nedostatek kneˇzˇ´ı zpu˚sobuje, zˇe se kneˇz na nedeˇlnı´ bohosluzˇbu dostane do mnoha farnostı´ jen neˇkolikra´t za rok. Za poslednı´ 2 azˇ 3 roky narostl pocˇet za´jemcu˚ o kneˇzˇstvı´ na historicky nejvysˇsˇ´ı pocˇet, ale mı´stnı´ financˇnı´ zdroje nestacˇ´ı pokry´t na´klady s tı´mto spojene´. Proto je pomoc z CˇR tolik vy´znamna´. Semina´rˇ praska´ ve sˇvech i prˇesto, zˇe kneˇzˇ´ı kvu˚li chudobeˇ neberou zˇa´dny´ plat, nemajı´ zdravotnı´ pojisˇteˇnı´ ani jinak zajisˇteˇny´ prˇ´ıjem. Vy´platu nedosta´vajı´ ani profesorˇi cˇi 13


pan rektor v semina´rˇi. Jejich zˇivot je opravdovou sluzˇbou Bohu a lidem. Hoste´ z Afriky se ućˇastnili 16 bohosluzˇeb, najelo se asi 2 000 km. Pohostinnost hostitelu˚ zajistila prˇes 330 jı´del a 100 noclehu˚. Rˇada podporovatelu˚ papezˇskyćh misiı´ usporˇa´dala R tradicˇnı´ akce PMD: Misijnı´ kolaćˇ a Misijnı´

R jarmark . Vsˇem, kdo jaky´mkoliv zpu˚sobem podporˇili na´vsˇteˇvu hostu˚ ze Zambie, patrˇ´ı srdecˇne´ podeˇkovańı´. Je velikou radostı´, zˇe na na´klady spojene´ s cestou a na prˇ´ımou pomoc pro semina´rˇ sv. Dominika a mı´stnı´ bohoslovce se vybralo prˇiblizˇneˇ pu˚l milionu Kcˇ! Kdyzˇ se k tomu prˇidajı´ jesˇteˇ mesˇnı´ intence, veˇnovane´ prˇi te´to prˇ´ılezˇitosti, blı´zˇ´ı se celkova´ financˇnı´ pomoc cˇa´stce 600 000 Kcˇ! Mesˇnı´ intence,

ZÁŘÍ 2014

ktere´ veˇrˇ´ıcı´ pro Zambii veˇnovali, hrajı´ du˚lezˇitou roli. Tı´mto zpu˚sobem umozˇnˇujı´ kneˇzˇ´ım, pro ktere´ je to cˇasto jediny´ prˇ´ıjem, mı´t jı´dlo na stole, prostrˇedky na le´ky a pećˇi o potrˇebne´. Pro za´jemce jsou sta´le k dispozici letaćˇky veˇnovane´ da´rcovske´mu programu pro seminaristy a unika´tnı´ CD „Zambijske´ chva´ly“ s pı´sneˇmi bohoslovcu˚ prˇ´ımo ze semina´rˇe sv. Dominika. Za jakoukoliv dalsˇ´ı pomoc uprˇ´ımneˇ deˇkujeme a vyprosˇujeme Bozˇ´ı pokoj a ochranu Panny Marie, Kra´lovny misiı´! Miriam Svobodova´, za´stupce PMD, [email protected], 608 976 598

• Misijnı´ u´mysl na za´rˇ´ı: Aby krˇest’ane´ inspirovańi B. slovem slouzˇili chudy´m a trpıćı´m.

ny´mi chlebıćˇky a neˇkolika druhy za´kusku˚, ktere´ pomohly prˇipravit panı´ Marie Pesˇ´ıcˇkova´ Kazˇdorocˇneˇ porˇa´dajı´ cˇlenove´ FCH farnostı´ a Martina Fialova´. Plzenˇ — Bory a sv. Bartolomeˇje celodennı´ vy´Po posilneˇnı´ uzˇ cˇekala deˇti za´bava. P. Jirˇ´ı let pro matky s deˇtmi z Domova sv. Zdislavy Barhon ˇ , ktery´ po le´ta pamatuje na deˇti z dov Plzni. Letos (v porˇadı´ jizˇ 17. rokem) prˇipramova a zna´, jak je potrˇebne´ deˇti na vy´letu vili spolu s vedenı´m domova vy´let na sobotu zabavit, pozˇa´dal pastor. asistentku Lucii Vav28. cˇervna. Byla to opeˇt osveˇdcˇena´ na´vsˇteˇva rus ˇ kovou o pomoc se zabavenı´m deˇtı´. Ta poMariańskyćh La´znı´ a farnosti v Dolnı´ Beˇle´. Pobyt v domoveˇ je vymezen na jeden rok, zvala dalsˇ´ı prˇa´tele a prˇipravili zajı´mave´ a poa tak jezdı´ vzˇdy novı´ vy´letnıći. Ti se mohli ucˇne´ pa´smo o zˇivoteˇ v Africe, kde byla po prˇi slunecˇne´m pocˇası´ procha´zet rozkvetly´mi skoncˇenı´ studia na sta´zˇi Marke´ta Balcarova´. parky s la´zenˇsky´mi domy, poteˇsˇit se u Zpı´- Spolu s nı´ prˇijeli jesˇteˇ Josef Balcar, Monika vajıćı´ fontańy a take´ sledovat vystoupenı´ ma- Malkusova´, Beˇtka Dvorˇa´kova´, a Martin Pozˇoretek s hudebnı´m doprovodem, ktere´ jsme la´k. Promı´tańı´ fotografiı´ s poutavy´m vypra´veˇnı´m ze zˇivota domorodcu˚ v Ugandeˇ sledovali zastihli na kolona´deˇ. Prˇi zpa´tecˇnı´ cesteˇ jsme jeli do Dolnı´ Beˇle´, se za´jmem i prˇ´ıtomnı´ dospeˇlı´. Potom na´sledokde jsme jizˇ byli ocˇeka´vańi cˇlenkami mı´stnı´ vala za´bavna´ hra na farnı´ zahradeˇ v africke´m farnı´ charity a mı´stnı´m fara´rˇem P. Ireneuszem duchu. Improvizovane´ Niagarske´ vodopa´dy, Figurou. Pozna´vacı´ vy´let tak mohl by´t dopl- ostrov korˇenı´ Zanzibar, navle´kańı´ kora´lku˚ a neˇn odpocˇinkem s pohosˇteˇnı´m, prˇipraveny´m vy´roba africkyćh prˇ´ıveˇsˇku˚, nebo nosˇenı´ veˇcı´ na hlaveˇ, tak jako v Africe, bylo velice vtipmı´stnı´mi obeˇtavy´mi cˇlenkami farnı´ charity. Byla to opeˇt vy´borna´ dru˚bezˇ´ı pole´vka s do- nou i poucˇnou za´bavou.

• Vy´let pro matky s deˇtmi

maćı´mi nudlemi, uvarˇena´ rˇeditelkou FCH O dobrou pohodu na´vsˇteˇvnı´ku˚ se staral panı´ Halinou Vetenglovou a talı´rˇe s oblozˇe- take´ P. Ireneusz Figura, ktery´ na za´veˇr na´14


vsˇteˇvy pozval za´jemce do mı´stnı´ho kostela. Sezna´mil prˇ´ıtomne´ s vybavenı´m kostela, nabı´dl kra´tkou modlitbu a dal na´m pozˇehnańı´ na cestu domu˚. Take´ v Dolnı´ Beˇle´ jsme meˇli vymodlene´ peˇkne´ pocˇası´, kdyzˇ kra´tce po odjezdu prˇisˇla fronta s prˇehańˇkami. Bohu dı´ky za skveˇly´ vy´let a podeˇkovańı´ do Dolnı´ Beˇle´! za FCH: Vaćlav Lisˇka

• Branisˇovska´ kaplicˇka oslavila cˇtvrte´ vy´rocˇ´ı posveˇcenı´ Msˇe svata´ v kapli blahosl. Karla Habsburske´ho se konala v sobotu 19. cˇervence nad Branisˇovem. Msˇi svatou slouzˇil kdynˇsky´ vika´rˇ Msgre. Miroslav Kratochvı´l v tradicˇnı´m rˇ´ımske´m ritu (tzv. tridenstska´ msˇe). Ta je slouzˇena vy´hradneˇ v latinske´m jazyce.

ZÁŘÍ 2014

1916 a marneˇ se pokousˇel uzavrˇ´ıt mı´r a o zachrańit monarchii. Byl prohla´sˇen za blahoslavene´ho 3. rˇ´ıjna 2004 papezˇem, dnes jizˇ svaty´m, Janem Pavlem II. Msˇe probı´hala za zpeˇvu pı´sneˇ „K olta´rˇi Pańeˇ“, ktera´ opeˇvuje zna´me´ cˇeske´ sveˇtce. Cˇestnou stra´zˇ sta´li po celou dobu bohosluzˇby vedle kaple trˇi ostrostrˇelci v dobovyćh uniformaćh s rozvinuty´m praporem a na konci msˇe svate´ vypa´lili cˇestnou salvu. Na u´plny´ za´veˇr bylo prˇipraveno male´ pohosˇteˇnı´ a kazˇdy´ mohl nahle´dnout do vnitrˇku kaple, ktera´ je na´dherneˇ vyzdobena´ a vymalovana´. Vnitrˇek kaple si mu˚zˇete prohle´dnout take´ o pout’ove´ msˇi, ktera´ se zde kona´ vzˇdy po 21. rˇ´ıjnu, cozˇ je den snˇatku cı´sarˇe Karla s princeznou Zitou de Bourbon–Parma. Kaple je postavena na kra´sne´m mı´steˇ v prˇ´ırodeˇ u lesa a s na´dherny´m vy´hledem na kopce Sˇumavy a proto azˇ pojedete okolo, neva´hejte, zastavte se u kaplicˇky a jdeˇte se sem podı´vat. Martina Mateˇjkova´, Loucˇim

• Pout’na Tanaberku navsˇtı´vili veˇrˇ´ıcı´ z ru˚znyćh farnostı´

Kaple byla slavnostneˇ vysveˇcena prˇed cˇtyrˇmi roky 24. cˇervence 2010, byla to tedy msˇe svata´ k vy´rocˇ´ı posveˇcenı´. Karel Habsbursky´ byl rakousky´ cı´sarˇ a cˇesky´ kra´l, ktery´ nastoupil na tru˚n uprostrˇed 1. sveˇtove´ va´lky, v listopadu

O vı´kendu, kdy se v liturgii slavil sva´tek sv. Jaćhyma a sv. Anny, se konala pout’na Tanaberku. Poutnı´ msˇi svatou celebroval kdynˇsky´ vika´rˇ Msgre. Miroslav Kratochvı´l. Ve sve´m ka´zańı´ hovorˇil o spra´vne´ vyćhoveˇ deˇtı´ v dnesˇnıćh rodinaćh a o rodicˇovske´m prˇ´ıkladu sv. Jaćhyma a sv. Anny prˇi prˇeda´vańı´ vı´ry. Msˇe svata´ byla slouzˇena za vsˇechny prˇ´ıtomne´ farnı´ky a take´ za vsˇechny zemrˇele´, kterˇ´ı Tanaberk ra´di navsˇteˇvovali. Na varhany doprova´zela beˇhem bohosluzˇby panı´ Milada Nejdlova´ a msˇe byla zakoncˇena pı´snı´ „Ja´ jsem si vyvolil za ochranu“. Kazˇdorocˇnı´ hojna´ ućˇast veˇrˇ´ıcıćh na msˇi je za´rukou toho, zˇe Tanaberk je sta´le vyhleda´vane´ a navsˇteˇvovane´ poutnı´ mı´sto. Na za´veˇr bohosluzˇby pozval pan vika´rˇ vsˇechny prˇ´ıtomne´ na dalsˇ´ı pout’, ktera´ se zde bude konat 15


ZÁŘÍ 2014

opeˇt za rok a to prˇesneˇ 26. cˇervence, kdy vy- podobu a namı´sto skvrnˇanskyćh interna´tu˚ se cha´zı´ sva´tek sv. Jaćhyma a sv. Anny na nedeˇli. exercitantu˚m dostalo prˇ´ıveˇtive´ho prˇijetı´ v liticke´ Koinonii Jan Krˇtitel. Avı´zovane´ te´ma duchovnıćh cvicˇenı´ Jezˇ´ısˇ — mu˚j Pań v pozvańkaćh zu˚stalo, ale skveˇly´ exercitant P. Alvaro Grammatica Th.D., biskupsky´ vika´rˇ pro evangelizaci, na´s svy´mi prˇedna´sˇkami a promluvami dovedl azˇ k za´veˇru Jezˇ´ısˇ — na´sˇ Pań. Opı´ral se prˇitom o trˇi za´kladnı´ pilı´rˇe soudobe´ evangelizace — obra´tit se k Bozˇ´ımu slovu, da´t prostor prˇa´telu˚m (spolecˇenstvı´, vztahu˚m) a s radostı´ sveˇdcˇit o nasˇ´ı vı´rˇe, nasˇem poslańı´. Sve´ mysˇlenky velmi prˇesneˇ dokladoval v Pı´smu na prˇ´ıkladech zejmeńa sv. Petra a P. Marie. Cˇasto sve´ promluvy prokla´dal glosami ze zˇivota, prˇi nichzˇ nesˇetrˇil sebe, na´s, tchyneˇ ani luterańy, takzˇe sa´lem cˇasto buraćel Tanaberk je poutnı´ mı´sto, ktere´ patrˇ´ı do far- smıćh. Ale i hluboka´ zamysˇlenı´ motivovana´ nosti Kdyneˇ a je odtud vzda´lene´ 6 km. Impo- cˇtenı´mi prˇi odpolednıćh msˇ´ıch cˇi zasveˇcene´ zantnı´ kostel patrˇ´ı mezi nejzajı´maveˇjsˇ´ı stavby postrˇehy ze zˇivota cı´rkve na´m vıće otvı´raly za´padocˇeske´ho baroka. Toto mı´sto ma´ prˇe- problematiku soucˇasne´ho krˇest’anstvı´. devsˇ´ım pozoruhodnou a zajı´mavou historii. Exercicie svou ućˇastı´ podporˇil na kra´tkou V roce 1865 kostel u´derem blesku vyhorˇel, chvı´li Otec biskup, ktery´ na´s du˚razneˇ vyzy´val prˇi opravaćh nechali Stadionove´ pod koste- k modlitba´m za situaci v Ira´ku, i dalsˇ´ı kneˇzˇ´ı lem vybudovat rodinnou hrobku. Smutne´ cˇasy a trvalou prˇ´ıtomnostı´ pak P. Ludolf Kazda a nastaly pro Tanaberk po 2. sveˇtove´ va´lce, kdy genera´lnı´ vika´rˇ Mons. Josef Zˇa´k. Ten na pov kostele byli usta´jeni koneˇ. Genera´lnı´ opravy slednı´ msˇi svate´ podeˇkoval vsˇem organiza´pak probeˇhly v letech 1992–1995 a po roce toru˚m, zpeˇva´ku˚m, hudebnı´ku˚m, kucharˇu˚m a 1990 byly rovneˇzˇ obnoveny annenske´ pouteˇ. dalsˇ´ım a prˇedal otci Alvarovi symbolicky´ kerˇ V area´lu Tanaberku vyhra´vala pote´ de- rudyćh ru˚zˇ´ı do liticke´ farnı´ zahrady se slovy: chovka a vsˇichni si mohli pochutnat na prˇipra- „Ta ru˚zˇe je jako my — prˇijı´zˇdeˇli jsme na setvene´m obcˇerstvenı´. Neˇkterˇ´ı poutnıći zde na- kańı´ s trny osobnıćh proble´mu˚ a odjı´zˇdı´me cˇerpali duchovnı´ obcˇerstvenı´, neˇkterˇ´ı se zde s kveˇty vı´ry. Take´ potrˇebuje zale´vat.“ setkali s prˇa´teli, ale vsˇem se na Tanaberku V programu duchovnıćh cvicˇenı´ jsme urcˇiteˇ lı´bilo. Martina Mateˇjkova´, Loucˇim kromeˇ trˇ´ı dennıćh prˇedna´sˇek a msˇe svate´ nasˇli • Radostne´ diece´znı´ exercicie cˇas pro spolecˇny´ brevia´rˇ, mariańskou modlitbu, rozjı´mańı´ i adoraci. Mohli jsme vyuzˇ´ıDne 9.–14. srpna vat vsˇech verˇejnyćh prostor Koinonie — kosse konaly IV. tela, kaple, prˇedna´sˇkove´ho sa´lu Betle´m i jı´diece´znı´ exercicie. Pu˚vodneˇ meˇly by´t delny (kava´rny) Aggeo, obchu˚dku v Arsˇe, sˇivedeny P. Eliasem roke´ho prostranstvı´ se za´hony, tra´vnı´ky a laVellou z Malty, ale vicˇkami mezi budovami i zahrady se za´hony vzhledem k jeho onemocneˇnı´ vzaly novou vsˇeho mozˇne´ho a u´ly. Byla mozˇnost si popo16


vı´dat se zna´my´mi i nezna´my´mi z 80 exercitantu˚ z jinyćh mı´st diece´ze. A nesmı´m zapomenout na vynikajıćı´ italskou kuchyni a ka´vu. Exercicie byly skveˇly´m restartem a posilou, z nı´zˇ budeme zase dlouhy´ cˇas cˇerpat. Jsme vdeˇcˇni vsˇem, kterˇ´ı k jejich zda´rne´mu pru˚beˇhu napomohli. Jaroslav Sˇedivy´, ministr MBS SFRˇ Plzenˇ

Co u mne bylo nosne´? Kazˇdy´ exercita´tor je specificky´, origina´lnı´, nelze srovna´vat, jen je zna´t, zˇe P. Alvaro je s Duchem svaty´m v souzneˇnı´, jeho nadsˇenı´ pro vnı´mańı´ Slova Bozˇ´ıho je nakazˇlive´. Du˚raz, jenzˇ klade na krˇest’ana, ktery´ ma´ mı´t (a take´ zˇ´ıt) vizi, tj. videˇt za krˇ´ızˇem Vzkrˇ´ısˇene´ho Krista a mı´t odvahu zˇ´ıt a vsadit na Jezˇ´ısˇovy prˇ´ısliby, to je pro neˇho prima´rnı´. Zˇ´ıt nadeˇjı´! Ti, kdo tyto exercicie vzdali jen proto, zˇe neprˇijel P. Vella, se velmi ochudili. Meˇ vzˇdy oslovuje ru˚znost daru˚, ktery´mi je kazˇdy´ obdarovań, a prˇesto pu˚sobı´ v jednoteˇ. Dı´ky Pańu za to. Pavla Zˇenı´sˇkova´

Teˇzˇko sdeˇlit neˇjakou konkre´tnı´ mysˇlenku — bude vytrzˇena´ z kontextu, ale meˇ oslovila — mimo jine´ — ota´zka: „Povzbuzuji nebo odrazuji“ (sve´ bratry a sa´m sebe)? Principem nenı´ pravda, ale la´ska (la´ska k bratru i k sobeˇ je vıć nezˇ jeho a moje „pravdive´“ chyby). Karel Zˇenı´sˇek

• Blahoslaveny´ Stefan Sańdor Byl jednou z obeˇtı´ tajne´ho vykonstruovane´ho procesu v Mad’arsku, ktery´ zacˇal 28. rˇ´ıj-

ZÁŘÍ 2014

na 1952 a byl odsouzen k trestu smrti obeˇsˇenı´m —8. cˇervna 1953 podstoupil Stefan Sańdor trest smrti kvu˚li sve´ vı´rˇe v Boha. Nikdo nevı´, kde je pohrˇben a papezˇ Frantisˇek ho 23. brˇezna 2013 uznal jako mucˇednı´ka a 19. rˇ´ıjna 2013 byl v Budapesˇti prohla´sˇen papezˇsky´m nunciem Angelem Amatem za blahoslavene´ho. Letos 26. rˇ´ıjna bude tomu 100 let co se Stefan (Isˇtvań) Sańdor narodil v mad’arske´m Szolnoku. Jeho otec Stefan pracoval jako deˇlnı´k na zˇeleznici a maminka Maria Fekete byla doma a starala se o trˇi syny. Stefan meˇl bratry — Jana a Ladislava. Vyru˚stal v katolicke´ rodineˇ. Od deˇtstvı´ ra´d poma´hal kamara´du˚m, tı´m byl zna´my´ a to jej dovedlo k salesiańu˚m. Jen co stihl ukoncˇit novicia´t, zacˇala druha´ sveˇtova´ va´lka. Musel narukovat a pu˚sobil jako telegrafista. I zde si vytvorˇil skupinku mladyćh voja´ku˚, kterˇ´ı se s nı´m modlili. Dostal se na ruskou frontu, kde prozˇ´ıval teˇzˇke´ chvı´le a pote´ do americke´ho zajetı´. Domu˚ se dostal v roce 1944 a vra´til se k salesiańu˚m. Va´lku nasˇteˇstı´ prˇezˇil, komunisticky´ rezˇim uzˇ ne. Po va´lce pracoval v salesiańske´ tiska´rneˇ, jenzˇe pomalu zacˇ´ına´ pro neˇj ta nejteˇzˇsˇ´ı doba. V Mad’arsku, podobneˇ jako u na´s, jsou v cˇervnu 1950 rozpusˇteˇny rˇa´dy. Stefan ale nada´le tajneˇ spolupracoval s mla´dezˇ´ı. I kdyzˇ si zmeˇnil jmeńo, tajna´ policie si jej nasˇla a zatkla. A za spiknutı´ proti lidoveˇ demokraticke´mu sta´tu byl odsouzen k trestu smrti. Trvalo dva roky, nezˇ se jeho otec doveˇdeˇl, co se stalo s jeho synem. Veronika Pechova´ 17


Hudebnı´ festival PilsAlive ktery´ porˇa´da´ uzˇ od roku 2009 Biskupstvı´ plzenˇske´ byl zaha´jen ve cˇtvrtek v podvecˇer. Prvnı´ dva koncerty se uskutecˇnily na na´meˇstı´ Republiky, s impozantnı´m vy´hledem na katedra´lu sv. Bartolomeˇje. Podobneˇ jako loni, kdy si plzenˇska´ diece´ze prˇipomıńala 20 let sve´ existence a soucˇa´stı´ oslav byl pra´veˇ tento festival kapel a souboru˚, ktere´ spojuje ućta ke krˇest’ansky´m hodnota´m. V lonˇske´m roce vyvrcholil koncertem Hradisˇt’anu s Jirˇ´ım Pavlicou; letos muzikanti prˇijeli prˇedevsˇ´ım ze za´padnıćh Cˇech, z ru˚znyćh mı´st diece´ze. Ve cˇtvrtek zahra´la „kapela ze stare´ sˇkoly“ — Old School Band — bluesove´ standardy a dalsˇ´ı pı´sneˇ tohoto zˇańru, v sympaticke´ houpave´ na´ladeˇ a s texty, v nichzˇ nechybeˇl postoj nadeˇje. Na´sledoval koncert vyhleda´vane´ho plzenˇske´ho sboru Touch of Gospel pod vedenı´m Michala Berańka. Gospelove´ pı´sneˇ — vlastneˇ zhudebneˇne´ modlitby — zazneˇly s temperamentem, strhujıćı´m zaujetı´m a s radostı´, ktera´ oslovila i mnoho kolemjdoucıćh. Tento prvnı´ festivalovy´ vecˇer zavrsˇil biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´, ktery´ nad akcı´ spolu s prima´torem Meˇsta Plzneˇ a hejtmanem Plzenˇske´ho kraje prˇevzal za´sˇtitu, modlitbou za vsˇechny obyvatele meˇsta. Druhy´ den patrˇil deˇtem a v ra´mci festivalu, nesoucı´m ve sve´m na´zvu jmeńo meˇsta Plzneˇ, byl pojat skutecˇneˇ plzenˇsky: pomoci andı´lku Plzenˇaćˇkovi najı´t tu nejvzaćneˇjsˇ´ı perlu. Na´meˇstı´ Republiky se promeˇnilo v za´bavny´ prostor se skluzavkami, ska´kacı´m hradem, kreativnı´mi workshopy, kde si deˇti vyra´beˇly vlastnı´ placky na prˇisˇpendlenı´, necha´valy si malovat na oblicˇej, a hlavneˇ: potka´valy ru˚zne´ postavy z cˇeskyćh poha´dek. Ty jim zada´valy rozlicˇne´ u´koly — naprˇ. sednout si na lopatu u Jezˇibaby z pernı´kove´ chaloupky, na18

ZÁŘÍ 2014

plnit papı´rovy´mi kameny brˇicho vlka k zaćhraneˇ Karkulky a babicˇky, chodit po chu˚daćh a prˇelı´t morˇe u Dlouhe´ho, Sˇiroke´ho a Bystrozrake´ho atd. Za splneˇnı´ jednotlivyćh u´kolu˚ obdrzˇel kazˇdy´ ućˇastnı´k pı´smenko do sve´ karticˇky, cˇ´ımzˇ zı´skal odpoveˇd’ na ota´zku: jak se jmenuje kra´lovstvı´, kde se nacha´zı´ ta nejvzaćneˇjsˇ´ı perla. Potom bylo pro vsˇechny za odmeˇnu prˇipravene´ divadelnı´ prˇedstavenı´ o andı´lku Plzenˇaćˇkovi a kupci Ondrˇejovi, do neˇhozˇ byly deˇti te´zˇ aktivneˇ zapojeny, a vsˇichni spolecˇneˇ tak objevili, zˇe to nejvzaćneˇjsˇ´ı ma´ kazˇdy´ ve sve´m srdci.

V na´vaznosti na toto poselstvı´ pak prˇ´ıtomne´ pozdravil biskup plzenˇske´ diece´ze Mons. Frantisˇek Radkovsky´, kra´sne´ pra´zdniny deˇtem poprˇa´l prima´tor meˇsta Plzneˇ Martin Baxa a k vy´letu˚m na pameˇtihodna´ mı´sta v Za´padnıćh Cˇechaćh vsˇechny pozval programovy´ rˇeditel Plzneˇ 2015 Jirˇ´ı Sulzˇenko. Festival pak pokracˇoval koncertem kapel Plamıńky z Klatov a Vox Macronix z Plzneˇ. Sobota 28. cˇervna, trˇetı´ den festivalu, patrˇila vystoupenı´m kapel Jordań, Chavruta, Memento, Koinonia, Zebedeus a den vyvrcholil za´veˇrecˇny´m koncertem pozvane´ho hosta ze Slovenska, kapelou Slnovrat. Zazneˇlo neˇkolik hudebnıćh zˇańru˚ v podańı´ hudebnı´ku˚ a zpeˇva´ku˚ od teˇch nejmladsˇ´ıch po starsˇ´ı rocˇnı´ky, kterˇ´ı majı´ i prˇes ru˚znosti jedno spolecˇne´:


la´sku k Pańu Jezˇ´ısˇi a chut’ oslavovat Boha skrze hudbu a pı´sneˇ. Termıń hudebnı´ho festivalu PilsAlive s rozsˇ´ırˇeny´m programem pro deˇti byl zvolen na za´veˇr sˇkolnı´ho roku, aby do centra meˇsta mohlo dorazit co nejvıće na´vsˇteˇvnı´ku˚, cozˇ potvrdila na´vsˇteˇvnost prˇes 3 000 ućˇastnı´ku˚ beˇhem trˇ´ı dnu˚. Festival PilsAlive je soucˇa´stı´ projektu Biskupstvı´ plzenˇske´ho s na´zvem Dusˇe meˇsta a konal se v ra´mci programu Plzenˇ — Evropske´ hlavnı´ meˇsto kultury 2015. Velke´ dı´ky patrˇ´ım vsˇem ućˇinkujıćı´m, sponzoru˚m a partneru˚m, bez kteryćh by se 6. rocˇnı´k festivalu PilsAlive nemohl konat. Janı´k Grajca´r

ZÁŘÍ 2014

beˇzˇneˇ neprˇ´ıstupnyćh, ktere´ probı´haly v pru˚beˇhu cele´ho dne, a na´vsˇteˇvnı´k tak mohl zavı´tat do sklepu˚, do krovu˚ nebo letos poprve´ i do severnı´ a jizˇnı´ veˇzˇe kla´sˇtera. Tuto beneficˇnı´ akci porˇa´da´ spolek Choteˇsˇovska´ vlna, ktery´ vznikl prˇi Salesiańske´m strˇedisku mla´dezˇe v Plzni. Jeho kostru doplnilo mnoho dnes jizˇ by´valyćh studentu˚ Cı´rkevnı´ho gymna´zia. V pru˚beˇhu let usporˇa´dala Choteˇsˇovska´ vlna v kla´sˇterˇe take´ mnoho dobrovolnickyćh briga´d.

Vecˇer pro kla´sˇter Choteˇsˇov V sobotu 2. srpna se uskutecˇnil jizˇ dvanaćty´ rocˇnı´k te´to kulturnı´ akce, ktera´ si klade za cı´l zviditelnit ohrozˇenou pama´tku a rovneˇzˇ z vy´teˇzˇku akce kla´sˇter prˇ´ımo podporˇit. Za´sˇtitu opeˇt prˇevzal biskup Mons. Frantisˇek Radkovsky´, svou ućˇastı´ ho zastoupil Mons. Emil Soukup. Do area´lu kla´sˇtera si beˇhem dne nasˇlo cestu vıće nezˇ 1 500 na´vsˇteˇvnı´ku˚, kterˇ´ı si mohli vybrat z pestre´ nabı´dky programu. Na oficia´lnı´ zaha´jenı´ a uvı´tańı´ prˇ´ıchozıćh nava´zal architekt Jan Soukup tradicˇnı´ poutavou prˇedna´sˇkou. V kapitulnı´ sıńi pote´ dostali prostor pańove´ z voka´lnı´ho kvintetu Hlasoplet, na´sledovanı´ Jirˇ´ım Vysˇatou a Janem Fictumem s jejich origina´lnı´m recita´lem pro harfu a bicı´ soupravu. Program uvnitrˇ kla´sˇtera se strˇ´ıdal s koncerty pod sˇiry´m nebem, ktere´ probı´haly v kla´sˇternıćh zahradaćh. Zde vystoupily skupiny Quo Vadis, Lignit nebo Ocho Rıós. Prˇ´ıznivce sˇermu a vojenstvı´ pak jisteˇ poteˇsˇil program zajisˇt’ovany´ skupinami Modry´ Regiment, Klub historie Cˇervene´ho krˇ´ızˇe a K. und K. Infanterie regiment No. 35 a CˇS 35. Strˇelecky´ klub Foligno. Nejveˇtsˇ´ı za´jem byl tradicˇneˇ o prohlı´dky kla´sˇtera — at’ uzˇ o ozˇivene´ vecˇernı´ prohlı´dky nebo o prohlı´dky mı´st

Deˇkujeme vsˇem, kterˇ´ı na´m poma´hajı´ a take´ vsˇem, kterˇ´ı akci podporˇili svojı´ ućˇastı´. Srdecˇneˇ Va´s zveme na prˇ´ısˇtı´ rocˇnı´k Vecˇera pro kla´sˇter Choteˇsˇov, ktery´ bychom chteˇli usporˇa´dat i v roce 2015. za Choteˇsˇovskou vlnu Jakub Sˇvehla, www.vecerproklaster.cz

Co se take´ deˇlo o pra´zdninaćh

ta´bor domazˇlicke´ farnosti Cestovańı´ cˇasem 19


ZÁŘÍ 2014

tradicˇnı´ srpnova´ pout’ na Vavrˇinecˇku Ta´borˇ´ıcˇek rokycanske´ho vikaria´tu

´ leT pro –naćtilete´ v Necˇtinech U

farnı´ dovolena´ chebske´ farnosti v Trhanoveˇ

Workship — dobrovolnicka´ briga´da mladyćh na Maneˇtıńsku

• Cı´rkev za totality – lide´ a mı´sta

• Vı´ra, ktera´ zahrˇeje

Konferenci u prˇ´ılezˇitosti 100. vy´rocˇ´ı narozenı´ opata Herˇmana Josefa Tyla 4.–5. za´rˇ´ı v Kla´sˇterˇe Tepla´ porˇa´da´ Kanonie premon´ stav pro studium totalitnıćh restra´tu˚ Tepla´ a U zˇimu˚. Informace: [email protected].

Vy´stava v letnı´m refekta´rˇi Muzea cı´rkevnı´ho umeˇnı´ v Plzni seznamuje s na´bozˇensky´mi motivy, ktere´ v obdobı´ pozdnı´ho strˇedoveˇku a cˇasne´ho novoveˇku zdobily vy´hrˇevne´ steˇny komorovyćh kachlu˚. Kachlova´ kamna, jedna

20


ZÁŘÍ 2014

z nejvy´razneˇjsˇ´ıch inovacı´ obdobı´ vrcholne´ho strˇedoveˇku, byla do jiste´ mı´ry znakem spolecˇenske´ho postavenı´ majitele. Prezentovańy jsou expona´ty ze sbı´rek Zpcˇ. muzea v Plzni a pro veˇtsˇinu z nich to je vy´stavnı´ premie´ra. Vy´stava trva´ do 2. listopadu, otevrˇeno (Frantisˇkańska´ 11) u´t–ne 1000–800

mı´sto Kalwaria Zebrzydowska, kra´lovske´ meˇsto Krako´w a jeho pama´tky, solny´ du˚l Wieliczka. Duchovnı´ doprovod P. Krzysztof Dedek. Cena vcˇetneˇ dopravy, ubytovańı´, vstupu˚ s pru˚vodci a polopenze 4 900 Kcˇ. Prˇihla´sˇky a informace: Majka Lachmanova´, [email protected], tel. 728 930 030.

• Modlitebnı´ ty´den 24/7 za Plzenˇ

• Kurz v Liticıćh

probeˇhne ve dnech 21.–27. za´rˇ´ı. Zkratka 24/7 znamena´ modlitebnı´ rˇeteˇzec 24 hodin denneˇ, 7 dnı´ v ty´dnu, do ktere´ho se mu˚zˇe zapojit kazˇdy´. Od pondeˇlı´ do pa´tku jsou navıć prˇipravena spolecˇna´ rannı´ a vecˇernı´ setkańı´. Kazˇdy´ den zahajujı´ hodinove´ modlitby z veˇzˇe kateda´ly od 700. Vecˇernı´ bloky zacˇ´ınajıćı´ kolem 1700 zahrnujı´ modlitebnı´ setkańı´ na ru˚zna´ te´mata (Pro Zˇivot, Veˇzenˇstvı´, Komercˇnı´ sfe´ra, Vla´da, Univerzita), chva´ly a semina´rˇe. Na programu se podı´lejı´ jednotlive´ cı´rkve z plzenˇske´ ekumeny. Prˇesny´ program a registraci do modlitebnı´ho rˇeteˇzce najdete na: www.247.krestan.org.

v ra´mci celozˇivotnı´ho vzdeˇla´vańı´ Teologicke´ fakulty JU v Cˇeskyćh Budeˇjovicıćh s na´zvem Proble´m cˇloveˇka — cha´pańı´ dnesˇnı´ho cˇloveˇka, za´klady teologicke´ antropologie (Kdo je cˇloveˇk a jaky´ je jeho osud?) Termıńy a te´mata prˇedna´sˇek: 17. 10. Cˇloveˇk ve sveˇtle stvorˇenı´ 28. 11. Cˇloveˇk jako Bozˇ´ı obraz 9. 1. 2015 Cˇloveˇk a proble´m hrˇ´ıchu 13. 2. Cˇloveˇk a milost v Bibli a u cı´rk. otcu˚ 13. 3. Cˇloveˇk a milost v Bibli a v teologii 22. 5. Eschatologicky´ dynamismus milosti Prˇedna´sˇ´ı P. Alvaro Grammatica Th.D. ve formacˇnı´m centru Koinonie Jan Krˇtitel, Plzenˇ–Litice od 18 hodin. Podrobneˇjsˇ´ı info:

• Kde bije srdce Polska Diece´znı´ pout’do Czestochowy a Krako´wa 9.–12. rˇ´ıjna. Na programu cesty je na´vsˇteˇva Klodzka, zejmeńa hrobky Arnosˇta z Pardubic, prvnı´ho prazˇske´ho arcibiskupa, na´vsˇteˇva nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıho poutnı´ho mı´sta v Polsku Czestochowa — Jasna Go´ra, koncentracˇnı´ ta´bor v Oswiecimi, rodne´ meˇsto papezˇe Jana Pavla II — Wadowice a jeho oblı´bene´ poutnı´

• Vecˇery chval

? Plzenˇ 4. za´rˇ´ı od 2000 v Domecˇku ? Plzenˇ 16. za´rˇ´ı v 1930 na DCM

www.tf.jcu.cz/czv/kurzy14/problem

Prˇihla´sˇka: [email protected]

• Fo´rum kneˇzˇ´ı a laiku˚ na te´ma ekonomika 25. rˇ´ıjna Druha´ cˇa´st Fo´ra na te´ma ekonomika. Za kazˇdou farnost, hnutı´ nebo komunitu se mohou zućˇastnit dva delega´ti, da´le budou pozvańi vsˇichni kneˇzˇ´ı a pastoracˇnı´ asistenti.

vstupne´ dobrovolne´. Rezˇise´r Ladislav Kabosˇ v dokumentu autenticky a bez sentimentu hleda´ cestu k rˇesˇenı´ „romske´ho proble´mu“.

´ strˇednı´ postavou filmu je charismaticky´ U fara´rˇ Mariań Kuffa. Ve filmu ho ale diva´k promı´tańı´ filmu v Maneˇtıńeˇ v kineˇ v pa´tek vidı´ spı´sˇe v zasˇpineˇnyćh monte´rkaćh a sle12. za´rˇ´ı a v sobotu 13. za´rˇ´ı v 19 hodin, duje drama mise do prostrˇedı´ bı´dy a beznadeˇje

• Vsˇechny moje deˇti

21


v zapomenutyćh romskyćh osadaćh. Mı´sto ka´zańı´ se Kuffa snazˇ´ı strhnout Romy vlastnı´m prˇ´ıkladem a lidsky´m za´jmem. Poma´hajı´ mu by´valı´ krimina´lnıći a alkoholici z komunity, kterou prˇed 25 lety zalozˇil v podtatranske´ obci Zˇakovce. Diva´k se zatajeny´m dechem sleduje dramaticke´ mikroprˇ´ıbeˇhy Romu˚ a sisyfovsky´ boj Kuffy s drsnou realitou: chce, aby „jeho deˇti“ znovuobjevily sve´ schopnosti, lidskou du˚stojnost, naucˇily se poma´hat jeden druhe´mu. Podarˇ´ı se mu to?

• Od husitske´ho kra´le k Bı´le´ horˇe prˇedna´sˇka Mgr. Petra Honcˇe z cyklu Hospodarˇenı´ cı´rkve v deˇjinaćh nasˇich zemı´ 18. za´rˇ´ı v 1915 v sa´le kla´sˇtera dominikańu˚ v Plzni.

• Vı´kend pro nezadane´ katolı´ky ve veˇku 30–43 let, kterˇ´ı hledajı´ svu˚j proteˇjsˇek v Centru Nazaret v Praze 26.–28. za´rˇ´ı. Cena 800 Kcˇ. Info: [email protected], Facebook: Spolecˇneˇ70

• Setkańı´ na Prusinaćh

ZÁŘÍ 2014

na 22 let za u´dajnou sˇpiona´zˇ pro Vatikań a USA. Na duchovnı´ cesteˇ ovlivnila mnoho lidı´ nejru˚zneˇjsˇ´ıho vzdeˇlańı´ i zameˇrˇenı´, vcˇetneˇ kneˇzˇ´ı a teologu˚.

• Pochod pro zˇivot v Plzni Pochod za obnovu ućty k lidske´mu zˇivotu vycha´zı´ 23. rˇ´ıjna v 1700 od Za´padocˇeske´ho muzea v Plzni. Prˇed pochodem se od 1500 bude konat msˇe svata´ za ochranu nenarozenyćh v kostele Panny Marie Ru˚zˇencove´.

Meditacˇnı´ zahrada Pama´tnı´k obeˇtem zla v Plzni

? 12. za´rˇ´ı v 1700 koncert sboru TOUCH OF GOSPEL, sbormistr Michal Berańek, vstupne´ dobrovolne´ na podporu zahrady ? 13. za´rˇ´ı v 1600 koncert: J. Cˇerveny´ zpeˇv a kytara, L. Cˇechurova´ fle´tny, D. Kadysheva violoncello, K. Duchonˇova´ housle; vstup dobrovolny´ ? msˇe svate´ 11. a 25. za´rˇ´ı v 1600 ? otevrˇeno strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. ? DVD „Plody zla a odpusˇteˇnı´ “ — sveˇdectvı´ L. Hrusˇky i cizojazycˇneˇ ? Kontakt: 603 809 798, [email protected]

v nedeˇli 28. za´rˇ´ı. V 1500 msˇe sv. v kostele sv. Jakuba; 1600 „Ja´ doufa´m v Tebe“ — dopisy statecˇnyćh zˇen, politickyćh veˇzenˇkynˇ Milady Hora´kove´* a Ru˚zˇeny Vackove´ cˇtou Pavla Sovova´ a Irena Pulicarova´ za hudebnı´ho doprovodu. V 1645 posezenı´ v prusinske´ sˇkole nad ´ tostı´ smı´rˇenı´ bylinny´m cˇajem v rozhovoru se cˇleny sdru- • Nabı´dka sluzˇby sva zˇenı´ Ametyst o podzimnı´ prusinske´ krajineˇ. v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie v Plzni: * Mozˇna´ jste se i vy setkali s informacı´, zˇe politicˇka Milada Hora´kova´, popravena´ komunisticky´m rezˇimem, se aktivneˇ ućˇastnila svrzˇenı´ Mariańske´ho sloupu na Staromeˇstske´m na´m. v Praze a zˇe dokonce navle´kla na sochu Panny Marie opra´tku. Podle historiku˚ jde o pomluvu, kterou po popraveˇ M. Hora´kove´ v roce 1950 rozsˇ´ırˇila StB. Demokratickou politicˇku tak chteˇla komunisticka´ sta´tnı´ moc zbavit sympatiı´ i soucitu cˇeske´ katolicke´ verˇejnosti. Prˇijd’te si poslechnout u´ryvky z jejıćh listu˚ — sveˇdcˇ´ı o hluboke´ vı´rˇe, lidskosti i odvaze odpousˇteˇt. Velkou inspiracı´ jsou take´ dopisy prof. Ru˚zˇeny Vackove´ — historicˇky umeˇnı´, odsouzene´ 22

? strˇeda P. St. Uhlı´rˇ 1030–1200; 1230–1330 ? cˇtvrtek bratrˇi frantisˇkańi 1430–1630 ? pa´tek P. Ludolf Kazda 1530–1615 (adorace) ? prvnı´ pa´tek 700–1100 ru˚znı´ zpoveˇdnıći • Duchovnı´ sluzˇba nemocny´m Nonstop tel. 777 167 004 pro na´vsˇteˇvu kneˇze cˇi past. asistentky v plzenˇskyćh nemocnicıćh

• Knihovna na biskupstvı´ Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) pondeˇlı´–pa´tek 900–1500, 377 223 112; [email protected].


• Na´rodnı´ Svatovaćlavska´ pout’ 27. za´rˇ´ı ? Stara´ Boleslav, bazilika sv. Vaćlava 1800 msˇe svata´ v krypteˇ 1900 uvı´tańı´ relikvie svate´ho Vaćlava 2000 slavnostnı´ koncert a nesˇpory ? Praha, Vaćlavske´ na´meˇstı´ 1700 duch. zastavenı´ pod sochou sv. Vaćlava ? Budecˇ 1030 poutnı´ msˇe svata´ ? farnosti Cˇeske´ republiky 1800 spolecˇna´ modlitba cˇeske´ho na´roda 28. za´rˇ´ı ? Stara´ Boleslav – Mariańske´ na´meˇstı´ 1000 poutnı´ msˇe svata´, hl. celebrant arcibiskup Jan Graubner, kazatel Dominik kardina´l Duka OP, korunovace Palladia: Giuseppe Leanza, aposˇtolsky´ nuncius v CˇR 00 12 hudebnı´ a divadelnı´ programy 2000 ohnˇovy´ pru˚vod a ohnˇostroj – bazilika sv. Vaćlava 630 Andeˇl Pańeˇ, modlitba se cˇtenı´m 700 latinska´ msˇe svata´ v krypteˇ, rannı´ chva´ly 830 msˇe svata´ v krypteˇ 1300, 1500 prohlı´dka baziliky s vy´kladem 1650 rozloucˇenı´ s relikviı´ svate´ho Vaćlava 1700 msˇe svata´ – chra´m Nanebevzetı´ Panny Marie 1330 modlitba za na´rod u Palladia zemeˇ cˇeske´ 1600 koncert poutnı´ku˚m k Roku cˇeske´ hudby — A. Dvorˇa´k: Oratorium svata´ Ludmila ? Praha, svatovı´tska´ katedra´la 830 a 1000 msˇe svata´ 1700 nesˇpory; 1800 msˇe svata´ ? Budecˇ, rotunda sv. Petra a Pavla Svatovaćlavske´ slavnosti s trad. programem Vıće: www.staraboleslav.com

ZÁŘÍ 2014

• Loretańske´ slavnosti v Boru 12.–14. za´rˇ´ı pa´tek 12. za´rˇ´ı 1700 chra´m sv. Mikula´sˇe, msˇe svata´ sobota 13. za´rˇ´ı 900 chra´m sv. Mikula´sˇe, poutnı´ msˇe sv., hlavnı´ celebrant Mons. Dr. Waclav Depo, arcibiskup cˇenstochovsky´ 1030 pru˚vod do Lorety se sveˇcenı´m zrestaurovane´ho olta´rˇe P. Marie Cˇenstochovske´ 1900 chra´m sv. Mikula´sˇe, msˇe svata´ 2000 sveˇtelny´ pru˚vod do Lorety 2030 Mariańska´ pobozˇnost nedeˇle 14. za´rˇ´ı 1000 chra´m sv. Mikula´sˇe, slavna´ sborova´ msˇe sv., hlavnı´ celebrant Filip Zdeneˇk Lobkowicz O.Praem, opat tepelske´ kanonie; Sbor a orchestr Emauzske´ho kla´sˇtera v Praze — F. Schubert: Missa in B.

• Pout’na Svatou Horu v sobotu 27. za´rˇ´ı porˇa´da´ Farnı´ charita u Panny Marie Ru˚zˇencove´ v Plzni. V odpolednıćh hodinaćh da´le navsˇtı´vı´me blı´zky´ augustiniańsky´ kla´sˇter Svata´ Dobrotiva´ s kostelem Zveˇstovańı´ Pańeˇ u obce Zajecˇov. Odjezd autobusu je v 7 hod. od kostela P. M. Ru˚zˇencove´ na Jira´skoveˇ na´meˇstı´ v Plzni. Autobus bude prˇistaven v 645 hod. Prˇedpokla´dany´ na´vrat v 19 hod. Cena pouti 200 Kcˇ. Na pout’ se mu˚zˇete hla´sit kazˇde´ u´tery´ v za´rˇ´ı od 17 do 19 hodin na pravidelnyćh schu˚zkaćh Farnı´ charity u P. M. Ru˚zˇencove´ na Jira´skoveˇ na´meˇstı´ v Plzni, nebo kazˇdou nedeˇli v za´rˇ´ı po msˇi sv. v 730, 9 a 18 hodin v sakristii kostela P. M. Ru˚zˇencove´ na Jira´skoveˇ na´meˇstı´ v Plzni. Mimoplzenˇsˇtı´ za´jemci se mohou prˇedbeˇzˇneˇ prˇihla´sit na emailove´ adrese [email protected]. Do prˇedmeˇtu napisˇte: Pout’na Svatou Horu. Marta Ovsjannikova 23


ZÁŘÍ 2014

´ jezd, Pov. Sv. Krˇ´ızˇe 14. za´rˇ´ı 1100 Chodsky´ U 1400 Skoky, Pout’k trpıćı´ Matce p. krˇ´ızˇem 28. za´rˇ´ı 1100 Stra´zˇ u Tachova, sv. Vaćlava 6. za´rˇ´ı 1030 Radkovice u Meˇcˇ´ına 00 7. za´rˇ´ı 11 Dol. Jadruzˇ, Narozenı´ P. Marie 1230 Skorˇice, sv. Vaćlava 00 1600 Ejpovice, sv. Vaćlava 14 Dobrˇ´ıv, Andeˇlu˚ stra´zˇnyćh

• Pouteˇ ve farnostech

• Neumeˇlcu˚m zˇivota Pastoracˇnı´ centrum ve spolupraći s MC Plzenˇske´ panenky zve srdecˇneˇ na podzimnı´ prˇedna´sˇku. Na strˇedu 22. rˇ´ıjna v 1900 prˇijal pozvańı´ P. Marek Orko Vaćha, ktery´ prˇedstavı´ vybrana´ te´mata ze sve´ poslednı´ knihy Neumeˇlcu˚m zˇivota a za´jemcu˚m knihu take´ podepı´sˇe. Mı´sto prˇedna´sˇky bude uprˇesneˇno. Vstupne´: jednotlive´ 30 Kcˇ, pa´r 50 Kcˇ. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. Informace na 728 930 030.

kańı´ budou zameˇrˇena prˇedevsˇ´ım na praktickou cˇa´st: jak najı´t, vytvorˇit a prˇedat urcˇite´ poselstvı´ na za´kladeˇ biblicke´ho textu. Jedna sobota (od 900 hod. do obeˇda + 1 hod. pro nove´) na te´ma liturgie: 7. uńora 2015. Toto setkańı´ se soustrˇedı´ na pojetı´ liturgie dle 2. vatikańske´ho koncilu a na jeho konkre´tnı´ aplikovańı´ v nasˇem loka´lnı´m kontextu. Vsˇechna cˇtyrˇi sobotnı´ setkańı´ se budou konat na Biskupstvı´ plzenˇske´m.

• Formacˇnı´ setkańı´ pro pastoracˇ– ? Vı´kendove´ setkańı´: 17.–19. dubna 2015 (od pa´tecˇnı´ho vecˇera do nedeˇlnı´ho obeˇda) na nı´ asistenty, lektory a akolyty te´ma: Evangelii gaudium. Prˇi tomto setkańı´ Formaci pastoracˇnıćh asistentu˚, lektoru˚, akolytu˚ a mimorˇa´dnyćh sluzˇebnı´ku˚ eucharistie povede biskupsky´ vika´rˇ pro evangelizaci P. Alvaro Grammatica Th.D. Setkańı´ se konajı´ v ra´mci trvale´ formace pastoracˇnıćh asistentu˚ dle jejich poveˇrˇenı´ v diece´zi cˇi ve farnosti. Cı´lem je poskytnout nezbytne´ elementy k hla´sańı´ Bozˇ´ıho slova zˇivy´m a ućˇinny´m zpu˚sobem, a to pro vedenı´ modlitebnıćh setkańı´ a shroma´zˇdeˇnı´ ru˚znyćh u´rovnı´ a stupnˇu˚. Jsou rovneˇzˇ urcˇena novy´m lektoru˚m, akolytu˚m a mimorˇa´dny´m sluzˇebnı´ku˚m eucharistie jako prˇ´ıprava. Teˇm, kdo se budou prˇipravovat na lektora´t cˇi akolyta´t, bude urcˇeno studium navıć a zada´vańy u´lohy k domaćı´mu vypracovańı´, ty´kajıćı´ se prˇ´ıslusˇne´ sluzˇby, cozˇ bude ukoncˇeno zkousˇkou pro posouzenı´ absolvovane´ prˇ´ıpravy. ? Sobotnı´ setkańı´: Trˇi soboty (od 900 do obeˇda + 1 hod. pro nove´) na te´ma ka´zańı´: 4. rˇ´ıjna; 8. listopadu a 6. prosince. Tato set24

se budeme veˇnovat studiu aposˇtolske´ exhortace Evangelii gaudium v jejıćh inspiracˇnıćh principech a v jejıćh pastoracˇnıćh du˚sledcıćh, ktere´ z nı´ vyply´vajı´ pro nasˇi loka´lnı´ situaci. Probeˇhne ve sˇkolıćı´m centru Koinonie Jan Krˇtitel v Plzni–Liticıćh se zajisˇteˇny´m ubytovańı´m na Domoveˇ mla´dezˇe v Plzni (SPSˇ Dopravnı´, Karlovarska´ 99).

• Biblicke´ hodiny na biskupstvı´ Pastoracˇnı´ centrum zve vsˇechny za´jemce na pravidelne´ biblicke´ hodiny s Josefem Kasˇe ktere´ po pra´zdninaćh zacˇnou prvnı´ pondeˇlı´ v rˇ´ıjnu a to 6. rˇ´ıjna v 1900 v ucˇebneˇ biskupstvı´. Pravidelna´ setkańı´ kazˇde´ prvnı´ a trˇetı´ pondeˇlı´ (20. rˇ´ıjna) nabı´zı´ prostor nejen ke cˇtenı´ a naslouchańı´, ale Bozˇ´ı slovo promlouva´ ke kazˇde´mu z na´s. Sejdeme se, abychom se povzbuzovali na cesteˇ vı´ry i vza´jemny´m sveˇdectvı´m. Teˇsˇ´ıme se na Va´s v hezke´m spolecˇenstvı´. Info za organizacˇnı´ ty´m na 728 930 030. Majka Lachmanova´ a Anicˇka Sˇlajsova´


• Zaha´jenı´ sˇkolnı´ho roku pro katechety a ucˇitele na´bozˇenstvı´

Milı´ katechete´, katechetky, duchovnı´ spra´vcove´. Chteˇli bychom podporˇit Va´s, Vasˇi katechezi a sluzˇbu, chceme take´ osobneˇ vyja´drˇit svoji ućtu k Vasˇ´ı praći a podeˇkovat Va´m, spolu s otcem biskupem. Srdecˇneˇ Va´s zveme na setkańı´ s otcem biskupem Frantisˇkem, ktere´ se uskutecˇnı´ ve strˇedu 10. za´rˇ´ı od 1700 na plzenˇske´m biskupstvı´. Na programu bude prˇedna´sˇka ThLic.

Centrum pro rodinu [email protected],

731 619 704

• Vı´kend pro chlapy

ZÁŘÍ 2014

Ing. Marie Zimmermannove´, Th.D., vedoucı´ Katecheticke´ho a pedagogicke´ho centra Biskupstvı´ kra´love´hradecke´ho na te´ma vyćhova k modlitbeˇ jako za´kladnı´ u´kol katecheze s deˇtmi. Te´ma i prˇedna´sˇejıćı´ho jsme vybı´rali pecˇliveˇ, aby cˇas, ktery´ veˇnujete setkańı´, byl plodny´ a obcˇerstvujıćı´. Na programu je take´ prˇedańı´ kanonickyćh misı´ a poveˇrˇenı´ ke sluzˇbeˇ, pozˇehnańı´ do dalsˇ´ıho sˇkolnı´ho roku. Prˇihla´sˇky prosı´m, posı´lejte do 3. za´rˇ´ı na adresu [email protected], abychom mohli vsˇe pro Va´s dobrˇe prˇipravit.

vede psychoterapeutka Marie Kutilova´ pro objednane´ 2. a 4. pondeˇlı´ v meˇsıći v budoveˇ biskupstvı´. Objedna´vky: 606 710 631, [email protected].

probeˇhne 17.–19. rˇ´ıjna, te´ma je „Jı´t s nadeˇjı´ “. Cˇeka´ va´s vı´kend, ktery´ bude prostorem • Poradna PPR pro zastavenı´ se, ohle´dnutı´ se zpeˇt, nacˇerpańı´ Vysˇkolene´ instruktorky nabı´zejı´ bezpl. konsil na dalsˇ´ı cestu ve spolecˇenstvı´ teˇch, kterˇ´ı zultace ohledneˇ symptoterma´lnı´ metody prˇijsou take´ na cesteˇ. Cena 500 Kcˇ. rozene´ho plań. rodicˇovstvı´. Domluva na tel. 774 213 186 (Veˇrka), 776 200 028 (Hanka). • Kurz efektivnı´ho rodicˇovstvı´ „Krok za krokem“ (pro rodicˇe batolat, prˇedsˇkola´ku˚ a deˇtı´ mladsˇ´ıho a strˇednı´ho sˇkolnı´ho veˇku) v Plzni 15. a 29. listopadu a 13. prosince (cyklus trˇ´ı sobot, 930–1700). Lektor programu Jindrˇich Fencl, cena za osobu 1 000 Kcˇ, 1 800 Kcˇ za pa´r, je nutna´ ućˇast na cele´m programu. Vıće o na´plni kurzu a prˇ´ıstupu najdete na www.efektivnirodicovstvi.cz

• Pojd’me chva´lit Pańa tancem

• Krˇest’anska´ psychoterapeuticka´

sobota 20. za´rˇ´ı 900 azˇ 1700 v Komunitnı´m centru sv. Prokopa, V Hu˚rkaćh 1292/8, Praha 13–Nove´ Butovice (metro B — Hu˚rka). ´ cˇastnicky´ poplatek: 450Kcˇ/osobu a 700Kcˇ/ U pa´r. Lektor: Mgr. Mgr. Jan Cˇapek. Prˇihla´sˇky: www.manzelstviarodina.cz

poradna prˇi biskupstvı´ nabı´zı´ poradenstvı´ v oblasti rozvoje osobnosti, teˇzˇkyćh zˇivotnıćh situacı´, mezilidskyćh vztahu˚, manzˇelske´ poradenstvı´ a pa´rovou terapii (vıće www.poradnaukaplicky.cz). Poradnu

Modlitebnı´ setkańı´ pro ty, kdo chteˇjı´ chva´lit Pańa tancem i slovem — 16. za´rˇ´ı v 1830 v ucˇebneˇ biskupstvı´ v Plzni. Info: M. Linkova´ 736 748 440, M. Fenclova´ 606 739 549.

• Sˇkola la´sky v rodineˇ

25


ZÁŘÍ 2014

vat, zˇe mohu poma´hat sve´ zˇeneˇ, za kazˇdou praći jsem ra´d a velmi ra´d pomohu co je trˇeba a deˇla´ mi to radost. Nechci uzˇ nic propa´st.“ Jsem teprve kra´tce po pobytu doma, ale kazˇdou praći i sluzˇbicˇku, kterou je trˇeba udeˇlat, deˇla´m ra´da. Porˇa´d ma´m v srdci ta slova otce rodiny, ktery´ byl obdarovań velky´m poSady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ znańı´m a nepropa´sl svou sˇanci. I tyto rˇa´dky www.plzenskepanenky.cz pı´sˇu ra´da a veˇrˇ´ım, zˇe cˇtena´rˇe naplnı´ radostı´ O pra´zdninaćh jsem prozˇila ty´den v Krusˇa poteˇsˇenı´m z kazˇde´ chvilky, kterou mu˚zˇeme nyćh horaćh s dalsˇ´ımi 10 rodinami. Byly to zˇ´ıt a nepromarnit. Prˇeji dny bohate´ pracı´ a inspirativnı´, na za´zˇitky bohate´ a moc prˇ´ıjemne´ pomocı´, kterou smı´me nabı´dnout. dny. Zvla´sˇteˇ pak nebyla nouze o zajı´mava´ a Majka Lachmanova´ kra´sna´ osobnı´ setkańı´ s jednotlivy´mi lidmi. Prˇi spolecˇnyćh akcıćh, prˇi snı´dani cˇi odpo- Mile´ maminky s deˇtmi, zˇeny, rodicˇe. V za´rˇ´ı lednı´ ka´veˇ, na chodbeˇ prˇi u´klidu boticˇek, v ku- se na Va´s v materˇske´m centru moc teˇsˇ´ıme chyni nebo ve fronteˇ na strˇelbu na tercˇ, vsˇude a doufa´me, zˇe jste patrˇicˇneˇ odpocˇatı´ a nedose to hemzˇilo prˇ´ılezˇitostmi a rozhovory ne- cˇkavı´ programu˚, ktere´ jsme pro va´s prˇipravili. va´zly. Jeden takovy´ mi uvı´zl v hlaveˇ, spı´sˇ hlu- V prˇ´ıveˇtive´ atmosfe´rˇe prˇa´telstvı´ a vnı´mave´ho boko v srdci. Jen kra´tkou chvı´li jsme posedeˇli spolecˇenstvı´ zˇen take´ mu˚zˇete najı´t i posilu, s jednı´m otcem po snı´dani u ka´vy a on se meˇ povzbuzenı´ a inspiraci pro vasˇi zˇivotnı´ cestu. jako kazˇdy´ den zeptal, co je trˇeba jesˇteˇ udeˇlat Podrobnosti se dozvı´te na teˇchto strańkaćh a zˇe to udeˇla´ velmi ra´d. Nebyla v tom zˇa´dna´ nebo prˇ´ımo na nasˇich programech v Sadech splasˇena´ ani nucena´ ochota, ale jeho slova 5. kveˇtna 8, Plzenˇ. Teˇsˇ´ıme se na videˇnou v Pazneˇla tak povzbudiveˇ, azˇ radostneˇ. Ptala jsem nenkaćh. Martina Podlipna´ a Majka Lachmase ho, jestli tak ra´d poma´ha´ i doma a jestli je nova´. vzˇdy tak vstrˇ´ıcny´ a rˇ´ıka´ to sve´: „velmi ra´d.“ • Novinky v programech Vypra´veˇl mi, zˇe meˇl u´raz, rok byl doma a ne´ra´me materˇske´ centrum ve strˇedu mohl pracovat, protozˇe si teˇzˇce zranil ruce. V za´rˇ´ı otevı 00. Na programu je prezentace do3. 9. v 9 Nejen zˇe se o neˇj blı´zcı´ museli starat, ale nejvıć ho tra´pilo, zˇe nemu˚zˇe vu˚bec nic pomoci volenyćh s na´zvem Tak zase jsme se sesˇli sve´ zˇeneˇ a vsˇe lezˇelo na jejıćh bedrech. A jed- a vsˇichni tady jsou. Prˇipravte kra´tkou zajıńou zase zˇena odjı´zˇdeˇla s deˇtmi na chatu do mavou prezentaci z mı´st, ktera´ jste o pra´zdprˇ´ırody, nakla´dala do auta, vsˇechno doma ob- ninaćh navsˇtı´vili nebo co jste prozˇili. At’ starala, aby mu nic nechybeˇlo, pak odjela . . . je to cesta kolem sveˇta nebo nezapomenuNajednou si uveˇdomil, zˇe tolik jı´ chce po- telne´ chvı´le u bazeńku na zahradeˇ metr kra´t moci, zˇe by touzˇil pracovat, aby nemuseli mı´t metr. Nejzajı´maveˇjsˇ´ı prezentaci odmeˇnı´me nouzi, zˇe chce deˇlat vsˇe co je trˇeba a prˇesto to nevsˇednı´ cenou. Dataprojektor k dispozici. nejde. Blesklo mu hlavou: „Ted’ tu sedı´sˇ, nic • Pravidelne´ cˇtvrtecˇnı´ prˇedna ´ sˇky nemu˚zˇesˇ, a kdyzˇ jsi mohl sve´ zˇeneˇ pomoci a ulevit jı´ v praći, tak jsi to nedeˇlal. Tolik bylo ? Cˇtvrtek 4. 9. v 900 v ra´mci prˇedna´sˇkove´ho ˇ T BEZPECˇNY´ PRO DI´TE ˇ se potrˇeba udeˇlat veˇcı´ a tys to nechal by´t . . . “ cyklu SVE Pak se na meˇ podı´val a dodal: „Ted’uzˇ jsem uskutecˇnı´ prˇedna´sˇka a diskuze na te´ma Ma´me zdravy´ a moc si va´zˇ´ım toho, zˇe mohu praco- doma prˇedsˇkola´ka. Prˇedna´sˇ´ı Mgr. Martina 26


Muchova´, setkańı´ obsahuje oblasti: strucˇna´ charakteristika obdobı´, deˇtske´ u´zkosti, sˇkolnı´ zralost aneb kriteria prˇipravenosti pro sˇkolnı´ praći, odklad sˇkolnı´ docha´zky. ? Cˇtvrtek 11. 9. v 900 te´ma KOMUNIKACE — CESTA K DOBRY´M VZTAHU˚M. ? Cˇtvrtek 18. 9. v 900 semina´rˇ v ra´mci cyklu ˇ I´PRAVA NA SˇKOLKU. PR ? Cˇtvrtek 25. 9. v 900 Cyklus o Bibli s Josefem Kasˇe. Zvań je kazˇdy´, kdo chce poslouchat nebo se sdı´let o hodnotaćh vı´ry, zˇivota a hledańı´ cesty skrze setkańı´ s Bohem.

• Pravidelne´ inspirativnı´ pa´tky

? Pa´tek 5. 9. v 900 Beseda na te´ma MAN-

ZÁŘÍ 2014

si ujı´t kra´sny´ program v kra´sne´ zahradeˇ. Adresa je: Za Ryba´rnou, 301 00 Plzenˇ. Pojedete– li MHD, spoj cˇ. 30, zasta´vka „TYRSˇU˚V MOST“ v Doudlevcıćh. Da´te se peˇsˇky prˇes most a hned za nı´m na krˇizˇovatce odbocˇ´ıte doprava (smeˇr Litice) a po 20 m ostrˇe doprava a jste na cesteˇ do zahrady. Prˇi dopraveˇ autem postupujete stejneˇ — nenı´ tolik mı´sta na parkovańı´, ale v okolı´ zahrady se pa´r aut vejde. Teˇsˇ´ı se na Va´s Plzenˇske´ Panenky

• Ahoj po pra´zdninaćh V nedeˇli 14. 9. 1500–1800 v area´lu hospu˚dky u Pechtu˚ zveme vsˇechny za´jemce na tradicˇnı´ a oblı´benou akci, na ktere´ se sejdeme jesˇteˇ vonıćı´ pra´zdninami. Je urcˇena rodina´m s deˇtmi vsˇeho veˇku, prarodicˇu˚m s vnoucˇky a vsˇem za´jemcu˚m o hezka´ setkańı´. Kromeˇ oblı´benyćh stanovisˇt’ jsme pro va´s prˇipravily i neˇkolik novinek na tvu˚rcˇ´ıch dı´lnaćh: Malovane´ drˇeveˇne´ domecˇky pro deˇti, sˇperky — dutinky plneˇne´ kora´lky, pro nejmensˇ´ı deˇti souteˇzˇe a rybicˇky. Tatıńkove´ jisteˇ s povdeˇkem uvı´tajı´ dobre´ pivo v mı´stnı´ hospodeˇ a pochutinky z kuchyneˇ Plzenˇskyćh panenek. Kona´ na adrese: Kveˇtna´ E414, Plzenˇ–Doudlevce, od parkovisˇteˇ u Sˇkodaparku prˇes velkou krˇizˇovatku.

ZˇELSTVI´ A RODINA JE IN — Prvnı´ roky manzˇelstvı´. Vede Mgr. Petra Kra´lova´. ? Pa´tek 12. 9. v 900 Novinka v programech ˇ LEPSˇI´ RO— cyklus DOBRY´ A JESˇTE ˇ DIC. V ra´mci nabı´dky te´ma Strˇ´ıda´va´ pećˇe. ? Pa´tek 19. 9. v 900 Novinka v programech — cyklus ODPOCˇINKOVE´ HODINKY. Hudebneˇ relaxacˇnı´ hodinky s tvorˇenı´m a za´zˇitkovy´m bubnovańı´m pro mensˇ´ı i veˇtsˇ´ı . . . ? Pa´tek 26. 9. v 900 Novinka v programech — cyklus DOBRY´M RODICˇEM OD ZA´ TKU. Te´ma: Prakticke´ techniky k po- • Rekolekce pro zˇeny CˇA rodu aneb vyuzˇ´ıvańı´ dechove´ techniky, me- v Perninku 14.–16. listopadu s te´matem: ditace, uvolnˇujıćı´ masa´zˇe, gravitacˇnı´ polohy. Pane, ke komu bychom sˇli? J 6,68. Zveme vsˇechny pokrˇteˇne´ zˇeny nebo katechumenky, ktere´ touzˇ´ı po tichu, odpocˇinku, nacˇerpańı´ AKCE PRO RODINY sil fyzickyćh a dusˇevnıćh. V programu ne• Samson hraje deˇtem i rodicˇu˚m bude chybeˇt prostor pro vlastnı´ i spolecˇnou Ve strˇedu 3. 9. v 1700 hod. se v Luftoveˇ modlitbu, v nabı´dce budou promluvy, msˇe zahradeˇ kona´ setkańı´ rodin s deˇtmi a vsˇech svata´, osobnı´ nocˇnı´ adorace, sluzˇba prˇ´ımluvne´ za´jemcu˚. Vystoupı´ oblı´beny´ folkovy´ zpeˇva´k modlitby, duchovnı´ rozhovor, apod. RekoJaroslav Samson Lenk s pı´snicˇkami nejen lekci povedou P. Krzysztof Dedek a Josef pro deˇti. V doprovodne´m programu jsme prˇi- Kasˇe. Cena rekolekce je 460,–Kcˇ. V prˇ´ıpadeˇ pravily kromeˇ jine´ho i novinku: MALO- Vasˇeho za´jmu posı´lejte prˇihla´sˇky na adresu: ´ TKOVE´ OBALY NA KNIHY, [email protected]. Obdrzˇ´ıte mail s podrobVANE´ LA sˇita´ pouzdra na mobil a prˇ´ıveˇsˇky, na´ramky ny´mi informacemi o akci. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. z gumicˇek vsˇech mozˇnyćh barev. Nenechte za organizacˇnı´ ty´m Majka, Martina a Vlad’ka 27


• Od srdce k srdci (na´vsˇteˇvy potrˇebnyćh) Chcesˇ poma´hat? Nevı´sˇ, jak na to? Jsme otevrˇene´ spolecˇenstvı´ mladyćh, kterˇ´ı touzˇ´ı by´t blı´zko vsˇem potrˇebny´m (nemocny´m, stary´m, opusˇteˇny´m, trpıćı´m, lidem v nouzi), at’uzˇ konkre´tnı´ pomocı´, na´vsˇteˇvou nebo modlitbou cˇi obeˇtı´. Veˇnujeme svu˚j cˇas neˇkomu druhe´mu, kdo to potrˇebuje. Scha´zı´me se dvakra´t do meˇsıće v Plzni ke spolecˇne´ modlitbeˇ, k povzbuzenı´ ve sluzˇbeˇ a deˇlenı´ se o vsˇe co jsme v uplynule´m cˇase prozˇili. Budeme ra´di, kdyzˇ se prˇida´sˇ . Aktua´lnı´ informace hledejte na: www.srdce.signaly.cz. Lucka

ZÁŘÍ 2014

– prohlubuje svu˚j zˇivot z vı´ry i organizacˇnı´ schopnosti Pokud se takovy´m cˇloveˇkem chcesˇ ucˇit by´t, je pra´veˇ pro tebe urcˇen! V sˇesti vı´kendovyćh setkańıćh zazˇijesˇ: – sdı´lenı´ v atmosfe´rˇe spolecˇenstvı´ – poutave´ prˇedna´sˇky a debaty – na´vsˇteˇvy zajı´m. hostu˚ vcˇetneˇ o. biskupa – nova´ prˇa´telstvı´, nove´ aktivity, nove´ hry – duchovnı´ obnovu Kurz anima´toru˚ se tak mu˚zˇe sta´t du˚lezˇitou soucˇa´stı´ tve´ho zˇivotnı´ho prˇ´ıbeˇhu. Poprve´ se sejdeme 3.–5. rˇ´ıjna. Teˇsˇ´ı se na tebe DCM Plzenˇ a . . . ja´hen Elva Frouz — koordina´tor kurzu

´ NA • Valna´ hromada z. s. BRA

Rok se s rokem sesˇel, a tak zveme vsˇechny prˇ´ıznivce a cˇleny nasˇeho obcˇanske´ho sdruzˇenı´ na dalsˇ´ı valnou hromadu. Uskutecˇnı´ se v u´tery´ 7. rˇ´ıjna v 1900 v prostoraćh DCM ve Frantisˇkańske´ ulici v Plzni (pu˚l hodiny prˇed adoracı´ za mla´dezˇ). Probereme novinky, schva´lı´me vy´rocˇnı´ zpra´vu . . . rozhodneˇ to nebude zˇa´dna´ • Vecˇer chval na DCM 16. za´rˇ´ı nudna´ schu˚ze . Zvańi jsou opravdu vsˇichni a pokud neNa vecˇerech chval na´m jde o to, abychom ´ NA“, podı´vejte se na skrze pı´sneˇ, modlitby a slova opeˇtovali la´sku vı´te, co je to ta „BRA nasˇemu Bohu, Otci, Synu i Duchu Svate´mu, nasˇe internetove´ strańky (a prˇijd’te ). ucˇili se prˇeby´vat v jeho blı´zkosti a sta´vali se • Face to Face — u ´ ternı´ adorace mu podobny´mi. Dalsˇ´ı se uskutecˇnı´ opeˇt trˇetı´ za mla ´ dez ˇ Plzen ˇ ske ´ diece´ze u´tery´ v meˇsıći — tedy 16. za´rˇ´ı v 1930 v sa´le ´ıjna srdecˇneˇ vsˇechny zveme kazˇde´ u´tery´ frantisˇkańske´ho kla´sˇtera v Plzni. Pozvańı´ platı´ Od rˇ30 v 19 hodin do kaple DCM ke ztisˇenı´ a modpro vsˇechny — chvalme Pańa! litbeˇ formou eucharisticke´ adorace. Prˇi te´to • Kurz pro anima´tory 2014/15 modlitbeˇ chceme prosit za mla´dezˇ Plzenˇske´ Anima´tor je krˇest’an, ktery´: diece´ze. Vchod na DCM se nale´za´ na parkovisˇti – zˇije s Hospodinem a vı´, co to znamena´ mezi kostelem Nanebevzetı´ Panny Marie a – inspiruje sve´ okolı´ k hledańı´ Krista – ozˇivuje spolecˇenstvı´, prˇijı´ma´ za neˇj zodpo- sporˇitelnou. I kdyzˇ v rˇ´ıjnu uzˇ by´va´ parkovisˇteˇ setmeˇle´, nemusı´te se ba´t prˇijı´t. Po skoncˇenı´ veˇdnost, doprova´zı´ druhe´ – umı´ koordinovat skupinu, zorganizovat hru, bude mozˇnost setkańı´ u cˇaje . . . Zacˇ´ına´me 7. rˇ´ıjna a prˇijı´t mu˚zˇe kazˇdy´. setkańı´, vı´kendovku, ta´bor 28


ZÁŘÍ 2014

— v u´tery´ 9. prosince v 1930 bude na Vecˇeru chval na DCM v Plzni, ve strˇedu 10. prosince pak v 1900 na studentske´ msˇi ve frantisˇkańske´. Srdecˇneˇ vsˇechny zveme na zaha´jenı´ plesove´ V jednańı´ jsou i dalsˇ´ı mı´sta nasˇ´ı diece´ze. sezońy — nenechte si ujı´t Diece´znı´ ples krˇest’anske´ mla´dezˇe v Plzni! • Pout’du˚veˇry — Taize´ Silvestr Opeˇt se bude konat v centru SECESE v piv Praze 2014/15 vovaru Plzenˇsky´ Prazdroj 22. listopadu od I letos na´s bratrˇi z Taize´ zvou ke slavenı´ konce 1900 hod. Teˇsˇit se mu˚zˇeme na hudebnı´ doproroku — tentokra´t do Prahy (29. 12. 2014– vod kapely Trˇi cˇunıći (??) a bohaty´ zajı´mavy´ –1. 1. 2015)!! program . Na programu bude spolecˇna´ modlitba, • 9. celodiece´znı´ volejbalovy´ prˇedna´sˇky, bohosluzˇby a zpeˇv. Pokud tedy jesˇteˇ nema´te zˇa´dne´ plańy, moc va´m dopoturnaj o putovnı´ poha´r plzenˇske´ho biskupa 6. prosince rucˇujeme vyrazit na Silvestra pra´veˇ tam. Blizˇsˇ´ı informace najdete na internetove´ adVsˇechny amate´rske´ i (polo)profesiona´lnı´ rese: www.taize.fr/cs ty´my jsou zvańy k ućˇasti na deva´te´m celodiece´znı´m volejbalove´m „BiskupCUPu“. ´ LE ZVEME . . . Opeˇt se uskutecˇnı´ v sobotu prˇed druhou nedeˇlı´ DA adventnı´ (6. 12.) v teˇlocvicˇneˇ 4. ZSˇ v Plzni na ? Msˇe svata´ na zaha´jenı´ akademicke´ho Kosˇutce (Kralovicka´ 12). roku za ućˇasti biskupa Radkovske´ho a Hra´t se bude klasicky´ turnaj, v kazˇde´ sˇescˇlenu˚ Sekce pro mla´dezˇ CˇBK 1. rˇ´ıjna v 1900 tici musı´ hra´t min. dveˇ zˇeny cˇi dı´vky . Na´v kostele Panny Marie Nanebevzate´ ve Franzev druzˇstva a kontakt na kapitańa nahlaste na tisˇkańske´ ulici v Plzni DCM do konce listopadu. Pro mimoplzenˇske´ nabı´zı´me mozˇnost noclehu (nutno domluvit prˇedem). NABI´DKA DCM

• „Let‘ s dance!“ — zaha´jenı´ plesove´ sezońy 22. listopadu

• Putovańı´ Krˇ´ızˇe sveˇtovyćh dnu˚ mla´dezˇe v Plzni

?

YOUCAT — Prˇ´ıprava na birˇmovańı´ nova´ „oranzˇova´ kniha“ za 110 Kcˇ

Na zacˇa´tku letosˇnı´ho adventu bude po CˇR ? YOUCAT — Sva´tost smı´rˇenı´ — nova´ „fiputovat Krˇ´ızˇ sveˇtovyćh dnu˚ mla´dezˇe a druhy´ alova´ kniha“ za 65 Kcˇ z DCM zdravı´ P. Krysˇtof & Petr ty´den v prosinci zavı´ta´ i do Plzenˇske´ diece´ze

• P. Frantisˇek Kisˇsˇ

• P. Frantisˇek Klika

zemrˇel 10. srpna ve veˇku 78 let. Rozloucˇenı´ se zesnuly´m se konalo 19. srpna v kostele Povy´sˇenı´ sv. Krˇ´ızˇe v Ryba´rˇ´ıch, pote´ byl ulozˇen do rodinne´ho hrobu na hrˇbitoveˇ v Karlovyćh Varech — Drahovicıćh.

byl k 31. kveˇtnu uvolneˇn duchovnı´ spra´vy farnosti Rokycany a odesˇel na zaslouzˇeny´ odpocˇinek. Deˇkujeme mu za veˇrnou a obeˇtavou sluzˇbu Bohu a Cı´rkvi v Za´p. Cˇechaćh s prˇańı´m Bozˇ´ı ochrany, pozˇehnańı´ a posı´lenı´ zdravı´! 29


JABOK — Vysˇsˇ´ı odborna´ sˇkola socia´lneˇ pedagogicka´ a teologicka´ Salmovska´ 8, 120 00 Praha 2, 224 920 425, [email protected], www.jabok.cz. Kvalifikace — Profesnı´ a osobnostnı´ formace — Krˇest’ansky´ zˇivot Kurzy pro pracovnı´ky farnostı´, charit, cı´rkevnıćh sˇkol i sˇirokou verˇejnost Kvalifikacˇnı´ kurzy: Pedagog volne´ho cˇasu / asistent pedagoga (120 hod.) – 4. 10.–28. 2. 2015, soboty – 5. 11.–20. 5. 2015, strˇedy vecˇer Pedagog — vedoucı´ za´jmovyćh krouzˇku˚ (42 hod.) – 8. 11.–24. 1. 2015, soboty Pracovnı´k v socia´lnıćh sluzˇbaćh (200 hod.)

ZÁŘÍ 2014

– 15. 10.–9. 1. 2015, blokoveˇ – 5. 11.–10. 6. 2015, strˇedy vecˇer

Vy´beˇr z dalsˇ´ıch kurzu˚ (u´plny´ prˇehled na www.jabok.cz): – Spiritualita (14 hod., 4. a 18. 10.) – Za´klady mediace pro socia´lnı´ pracovnı´ky (8 hod., 8. 10.) – Bible: pozvańı´ pro soucˇasnı´ka (20 hod., od 10. 10.) – Vztah pra´va a etiky (8 hod., 11. 10.) – Reminiscence — vyuzˇitı´ vzpomıńek prˇi praći se seniory (7 hod., 15. 10.) – PR a praće s me´dii (20 hod., 23. a 24. 10.) – Jednoduche´, na prˇ´ıpravu a prostor nena´rocˇne´ hry (6 hod., 7. 11.) – Vedenı´ poradenskyćh rozhovoru˚ s deˇtmi a dospı´vajıćı´mi (8 hod., 13. 11.)

Kontakt: Petra Ada´mkova´, DiS., tel. 603 330 793, [email protected], www.jabok.cz

Dobraczynski: Bozˇ´ı prˇ´ıtelkyneˇ Knihkupectví ? Jan Prˇ´ıbeˇh o Terezii z A´vily

Jungmannovo n. 18 110 00 PRAHA 1, 224 818 757, [email protected], www.paulinky.cz

? Papezˇ Frantisˇek: U mne je vzˇdy otevrˇeno

Cˇtena´rˇ se dozvı´ nejen o zakladatelske´m dı´le te´to sveˇtice, ale take´ o jejı´ rodineˇ, charakteru a lidech, kterˇ´ı jı´ byli blı´zcı´, vcˇetneˇ sv. Jana od Krˇ´ızˇe. Zkusˇeny´ autor vystihuje i politickou a na´bozˇenskou situaci Sˇpaneˇlska 16. stol.

Rozhovor, ktery´ s papezˇem Frantisˇkem vedl jeho spolubratr a redaktor italske´ho cˇasopisu Civilta Cattolica P. Antonio Spadaro SJ. Oteva´z., 296 str., 285 Kcˇ vı´ra´ se v neˇm v cele´ sˇ´ırˇi vize papezˇe Fran- ? Velky´ dia´rˇ na rok 2015 tisˇka o sveˇteˇ, ve ktere´m Ke kazˇde´mu dni je uveden cı´rkevnı´ a obcˇanzˇije on i my, a take´ jeho sky´ sva´tek, odkaz na dennı´ modlitbu cı´rkve a „obycˇejna´“ lidska´ strańka. va´z., 160 str., 185 Kcˇ na liturgicke´ texty, antifona k zˇalmu a mysˇ30


lenka na den. Na zacˇa´tku kazˇde´ho meˇsıće jsou uvedeny u´mysly aposˇtola´tu modlitby. Pro rok 2015 s mysˇlenkami k evangeliı´m dne.

ZÁŘÍ 2014

? Jaroslav Vasˇa´k: Recepty nasˇich babicˇek

Ke kazˇde´mu dni je uveden cı´rkevnı´ a obcˇansky´ sva´tek, odkaz na dennı´ modlitbu cı´rkve a na liturgicke´ texty, antifona k zˇalmu. Jedna dvojstrana zahrnuje jeden ty´den s mı´stem na pozna´mky u kazˇde´ho dne.

Nasˇe babicˇky byly chytre´! Jı´dla, na ktera´ si v souvislosti s nimi vzpomeneme, jsou oprˇedena pohodou, la´skou a sˇteˇdrostı´. A co vıć, tyto pokrmy jsou rychle´, chutne´ a v neposlednı´ rˇadeˇ i levne´.

va´z., s plast. deskami (modre´ nebo bordo´), 144 s., 88 Kcˇ

brozˇ., 336 s., 229 Kcˇ

va´z., 408 str., desky modre´ nebo zelene´, 200 Kcˇ

? Kapesnı´ dia´rˇ na rok 2015

? Liturgicky´ kalenda´rˇ 2015 Prakticke´ vydańı´ na cesty nebo k vlozˇenı´ do pracovnıćh dia´rˇu˚ cˇi biblı´. Kazˇda´ strańka obsahuje jeden ty´den. Dny jsou barevneˇ odlisˇeny dle liturgicke´ho obdobı´. Obsahuje modlitby na prˇ´ımluvy evangelistu˚ a vysveˇtlenı´ jejich symbolu˚ a take´ popis metody lectio divina. Nechybı´ ani dalsˇ´ı informace, na ktere´ jste zvyklı´ z prˇedesˇlyćh dia´rˇu˚. brozˇ., 64 str., 48 K cˇ

Karmelitańske´ nakladatelstvı´ www.ikarmel.cz

? T. Pauline Edwardsova´: Mala´ cesta uzdravenı´ Kniha se zaby´va´ jednı´m ze zpu˚sobu˚ modlitby za uzdravenı´ vzpomıńek a uva´dı´ rˇadu sveˇdectvı´ o pu˚sobenı´ Bozˇ´ı moci skrze prˇ´ımluvnou modlitbu krˇest’anu˚. brozˇ., 188 s., 229 Kcˇ

? Peter Kreeft: Modlitba pro zacˇa´tecˇnı´ky Knı´zˇka nabı´zı´ jednoduche´, ale ućˇinne´ rady

Kostelnı´ Vydrˇ´ı 58, 380 01 i konkre´tnı´ kroky k budovańı´ zˇivota modlitby. Dacˇice, 384 420 295 Vycha´zı´ prˇi tom z moudrosti sveˇtcu˚ i velkyćh

? Frantisˇek Lukesˇ: Du˚stojny´ pań si na du˚stojnost nepotrpeˇl Knı´zˇka prˇipomıńa´ kneˇze a spisovatele Frantisˇka Lukesˇe (1921– 1998), podeˇbradske´ho probosˇta a kra´love´hradecke´ho kanovnı´ka. Obsahuje vy´beˇr z jeho dopisu˚ prˇa´telu˚m a sbı´rku fejetonu˚, ktere´ vycha´zely v Podeˇbradskyćh novinaćh v letech 1991–1994. Ze vsˇech jeho textu˚ je cı´tit jeho neutuchajıćı´ optimismus a la´ska k lidem. brozˇ., 136 s., 139 Kcˇ

duchovnıćh osobnostı´.

brozˇ., 104 s., 129 Kcˇ

? Jerzy Zielinski: Pod ochranou sˇkapulı´rˇe ´ tla´ knı´zˇka uva´dı´ do mariańske´ ućty a sˇkapuU lı´rˇove´ zbozˇnosti. Vysveˇtluje historii a smysl te´to zbozˇnosti, jejı´mzˇ cı´lem je Jezˇ´ısˇ Kristus.

brozˇ., 92 s., 99 Kcˇ

?

Michael Slavı´k: Noveńa k archandeˇlu Michaelovi Tato noveńa chce by´t ućˇinny´m na´strojem v duchovnı´m boji krˇest’anu˚ proti mocnostem zla. V neˇm zaujı´ma´ zvla´sˇtnı´ postavenı´ archandeˇl Michael; o vy´znamne´ u´loze andeˇlu˚ v zˇivoteˇ veˇrˇ´ıcıćh a cı´rkve mluvı´ na vıće mı´stech Pı´smo svate´ a prˇipomıńa´ je take´ katechismus. brozˇ., 64 s., 49 Kcˇ 31

1. 9.

1000

Plzenˇ, kostel P. M. Ru˚zˇencove´, slavnostnı´ zaha´jenı´ sˇkolnı´ho roku na CG Plzenˇ 2. 9. 1700 Plzenˇ, Nove´ divadlo, zˇehnańı´ divadla a u´vodnı´ prˇedstavenı´ 6. 9. 1000 Ostrov, kostel sv. Michaela Archandeˇla, msˇe sv. s birˇmovańı´m 1500 Jivjany, kaple Svate´ho Krˇ´ızˇe, msˇe sv. s pozˇehnańı´m kaple po opraveˇ 7. 9. 1000 Mariańske´ La´zneˇ, kostel Nanebevzetı´ Panny Marie, msˇe sv. s birˇmovańı´m 8. 9. 1600 Praha, CˇBK, komise pro Husovo jubileum 2015 9. 9. 930 Opatstvı´ v Nove´m Dvorˇe, rekolekce pro kneˇze a ja´hny 10. 9. 1700 Plzenˇ, Biskupstvı´ plzenˇske´, setkańı´ s katechety 13. 9. 1100 Sˇteˇdra´, kostel Narozenı´ Panny Marie, poutnı´ msˇe sv. s roda´ky 1500 Prˇesˇtice, kaple Povy´sˇenı´ sv. Krˇ´ızˇe, zˇehnańı´ kaple 1900 Dy´sˇina, kostel Nejsveˇteˇjsˇ´ı Trojice a sv. Sˇimona a Judy, beneficˇnı´ koncert pro Nadaci kostnı´ drˇeneˇ 14. 9. 1030 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, Ebenova msˇe sv. s lidem 15. 9. 1630 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, pout’s ostatky sv. Jana M. Vianneye 19. 9. 1200 Plzenˇ, FAV ZCˇU, slavnostnı´ otevrˇenı´ a zˇehnańı´ vy´zkumne´ho centra NTIS 1900 Chodov, Spolecˇensky´ sa´l Kass, slavnostnı´ vecˇer v ra´mci oslav vy´rocˇ´ı meˇsta a sboru hasicˇu˚ 20. 9. Valecˇ, 500. vy´rocˇ´ı meˇsta Valecˇ 21. 9. 1000 Chodov, kostel sv. Vavrˇince, msˇe sv. k vy´rocˇ´ı meˇsta a sboru hasicˇu˚ 1600 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, ekumenicka´ bohosluzˇba 26. 9. 1100 Plzenˇ, ZCˇU, zˇehnańı´ knihovny ZCˇU 28. 9. Stara´ Boleslav, Na´rodnı´ Svatovaćlavska´ pout’ 30. 9. 930 Praha, CˇBK, zasedańı´ SR CˇBK U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

Pronajmu byt 3+1 v rodinne´m domku v Plzni na Slovanech se zahradou a gara´zˇ´ı, nejradeˇji rodineˇ s deˇtmi, nekurˇa´ku˚m, bez domaćıćh zvı´rˇat. Tel. 604 389 945.

Podna´jem v Plzni pro 1 azˇ 2 zˇeny. Byt je na Slovanech u parku, cca 5 min. na zasta´vku tramvaje, trolejbusu i autobusu (cˇ. 30), 1. patro, 2+1, 1 850Kcˇ/osoba/meˇsıć. Tel. 602 456 650.

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsıćˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsıćˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 29. srpna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 3. rˇ´ıjna, uza´veˇrka je 24. za´rˇ´ı. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).

za opaskem noci. kdy jaro klade uzdy na dobré koně, modré uzdy jaro je dobrý úmysl. tu starou, bude dnes a byla zítra. Jan Skácel

Recommend Documents