Young Europeans for Global Development
1.Úvod Tento manuál je jedním z výstupů společného projektu EuropeAid „Young Europeans for Global Development“ (Mladí Evropané za globální rozvoj), konaného v letech 2013-14. Projekt je koordinován organizací EstYES (Estonsko) ve spolupráci s organizacemi CYVA Deineta (Litva), Jasma (Lotyšsko), INEX-SDA (Česká republika) a CulturCooperation (Německo). Projekt rovněž zahrnuje přidružené partnery z Finska, Francie, Německa, Irska, Itálie, Nizozemska, Spojeného království, Keni, Ugandy a Tanzánie. Projektové aktivity zahrnují: dobrovolnické karavany, mládežnické akční dny, dobrovolnické kempy zaměřené na globální rozvojové vzdělávání, odborné mezinárodní konference, aktivity dobrovolnických klubů, školení a semináře a různé publikace, jež všechny dohromady sledují společný cíl – zvýšení povědomí širší veřejnosti o globálních tématech. Cílem tohoto manuálu je primárně poskytnout podporu organizacím vysílajícím dobrovolníky ve zkvalitnění jejich aktivit poskytnutím různých pohledů na problematiku globálního rozvojového vzdělávání. Mimo jiných cílů je naším záměrem poskytnout klíčovým pracovníkům s mládeží potřebné teoretické znalosti na základě dobré praxe, kterou jsme během dvou let projektu nasbírali. Manuál rovněž poskytuje detailní informace o výzvách, s nimiž se organizace podílející se na projektu potýkaly v závislosti na vlastním lokálním kontextu. Manuál pokrývá následující oblasti: • Přínosy kontinuální práce s dobrovolníky pro společnost, organizace vysílající dobrovolníky, dobrovolníky samy a další zapojené činitele • Dobrou praxi ze dvou let projektu „Young Europeans for Global Development“ • Témata udržitelnosti výsledků projektu, skutečnost, jak nasbírané zkušenosti mohou ovlivnit další průběžnou práci s dobrovolníky a identifikované oblasti pro navazující práci
3
1. Úvod
3
2. Výhody vyplývající z kontinuální práce s dobrovolníky na základě praxe získané v projektu „Young Europeans for Global Development“
6 - 13
Celkový přehled: Potenciál dobrovolníků navrátivších se ze zahraničního projektu pro globální rozvojové vzdělávání
6-7
Přínosy kontinuálního dobrovolnického angažmá pro dobrovolníky samotné s důrazem na konkrétní přínosy projektu „Young Europeans for Global Development“
7 - 11
Přínosy pro organizace zapojené v dlouhodobé práci s dobrovolníky
11 - 12
Širší společenský přínos dlouhodobé práce s dobrovolníky
12 - 13
Contents
Závěry
13
3. Projektové aktivity s dobrovolníky
14 - 40
Přípravné a ponávratové semináře pro dobrovolníky vyjíždějící do zemí globálního Jihu
14 - 15
Dobrovolnické kluby: Cesta k pokračování systematického angažmá dobrovolníků ve prospěch globálního rozvojového vzdělávání a propagace mezinárodního dobrovolnictví
16 - 23
Stručná historie vzniku a vývoje konceptu, vzdělávací filosofie a obecné principy Dobrovolnického Klubu, příklady dobré praxe a pracovní metody Dobrovolnického Klubu založené na zkušenostech z České republiky,
23 - 25
4
Práce s dobrovolníky na dlouhodobé bázi v Německu: Zkušenost CulturCooperation e.V.
27 - 30
Přenos konceptu Dobrovolnického Klubu do Pobaltských zemí: Zkušenosti EstYES, Deinety a Jasmy
30 - 35
35 - 38 Pobaltské Karavany Mezinárodní dobrovolnické youthcampy
38 - 40
4. Udržitelnost konceptu z pohledu jednotlivých organizací podílejících se na projektu
40 - 44
5. Krátká prezentace přispívajících organizací
44 - 48
6. Historie spolupráce na poli globálního rozvojového vzdělávání
48 - 50
5
Contents
stručný souhrn úspěšných projektů Dobrovolnického Klubu INEX-SDA, budoucí plány a udržitelnost konceptu Dobrovolnického klubu:
2.Výhody vyplývající z kontinuální práce s dobrovolníky na základě praxe získané v projektu „Young Europeans for Global Development“: 2a. Celkový přehled: Potenciál dobrovolníků navrátivších se ze zahraničního projektu pro globální rozvojové vzdělávání „Co teď?“ je častou otázkou, kterou si dobrovolníci pokládají bezprostředně poté, co jejich dobrovolnické zahraniční angažmá skončí. V pohnutí, inspiraci a někdy dokonce i deziluzích v důsledku právě prožitých zkušeností se skrývá velký potenciál pro navrátivší se dobrovolníky k tomu, aby se podíleli na vzdělávacích aktivitách své vysílající organizace, či aby se jednoduše nějakým dalším způsobem zapojili do iniciace diskuzí o globálních tématech, a tím i přispěli k vlastnímu osobnímu růstu a učení. „Dobrovolnictví nekončí na letišti.“ Vrátit se zpátky domů neznamená nutně skoncovat s dobrovolnickými aktivitami i se zájmem o věci, které jsem na svých cestách za dobrovolnictvím viděl. Ale jak lze dobrovolníky nejlépe podpořit, aby ve svém angažmá pokračovali? Chtějí vůbec pokračovat? Kdy je ten nejlepší čas pustit se do toho? Podobně jako jsou různé a komplexní důvody k účasti na zahraničním dobrovolnickém projektu, tak jsou různé a komplexní důvody i k tomu, zda v dobrovolnickém angažmá pokračovat i po návratu. Velmi často se může stát, že dobrovolníci jsou po návratu zanecháni se svými nápady sami, a rozhodnutí, zda se dále angažovat, je čistě na nich. Nicméně existují podmínky, jejichž splnění dokáže dobrovolnickou iniciativu podpořit – a zde přichází do hry vysílající organizace se svými podpůrnými aktivitami, komunikací a potenciálem dobrovolníky nejen motivovat, ale poskytnout jim i potřebné zázemí. Společenské výhody (s celosvětovým dopadem) mezinárodního dobrovolnictví nemohu již v současnosti být nijak popírány. Skutečností ovšem zůstává, že mezinárodní dobrovolnictví by se mělo odehrávat zejména s oporou v kritickém myšlení, jež zkoumá motivaci dobrovolníků, dopad jejich činnosti na hostitelské komunity a organizace atd. Jsa uchopeno dobře, může být mezinárodní dobrovolnictví nepochybně obohacují zkušeností pro všechny zúčastněné strany – hostitelské i vysílající organizace, širší společnost a v neposlední řadě i pro dobrovolníka samého. Skutečný pozitivní dopad ovšem nepřijde sám – je podmíněn řadou okolností: kvalitou dobrovo nických programů, kvalitou přípravy na straně vysílající organizace (s patřičnou pozorností věnovanou globálně vzdělávacímu aspektu), dostatečným množstvím příležitostí, jak pokud jde o 6
projekt sám, tak i po návratu, či kvalitou vzájemného síťování dobrovolníků a komunikace vůbec1. Dobrovolnictví má na každého jiný dopad a dobrovolníci po svém návratu sledují vždy svou individuální cestu na základě vlastních zájmů, dovedností a, což je velmi důležité, i příležitostí. Proto je pro kvalitní ponávratovou práci s dobrovolníky nezbytné naslouchat jejich individuálním potřebám. Jak se můžete dočíst v sekci 3b: Dobrovolnické kluby, i angažmá ve vlastní zemi může být velmi barvitou zkušeností a může se vyvinout ve zkušenost právě tak přínosnou jako čas strávený na zahraničním projektu. Výzvy týkající se dobrovolnického angažmá po návratu mohou zahrnovat: obtížnost vyrovnat se s reverzním kulturním šokem a související ztrátu motivace, nedostatek času a možností na straně dobrovolníka vytrvat ve svých aktivitách, nedostatek organizačních kapacit vysílajících organizací či nedostatečnou nabídku umožňující dobrovolníkům pokračování v činnosti. Většina těchto výzev může být překonána díky poskytnutí adekvátních ponávratových programů a dostatečné organizační podpoře projektům, které umožní unikátní zahraniční zkušenost zarámovat do širšího společenského kontextu, dostatečné komunikaci, motivaci a podpoře ze strany organizací, prostoru poskytnutému pro kontakt s dalšími navrátivšími se dobrovolníky a dostatečnou nabídkou organizací k dalšímu angažmá s důrazem na pokud možno individuální přístup2.
2b. Přínosy kontinuálního dobrovolnického angažmá pro dobrovolníky samotné s důrazem na konkrétní přínosy projektu „Young Europeans for Global Development“: Mezinárodní dobrovolnictví může být „transformativní“ zkušeností a inspirací pro sdílení zkušeností s blízkým i širokým okolím. Výzkum projektu CIVICUS3 došel k závěru, že dobrovolnictví může přispět k osobnímu přehodnocení žebříčku hodnot jedinců s tvrzením, že právě dobrovolnictví a z něj vyplývající společenská aktivizace mohou pomoci úrovni a rozrůzněnosti občanské participace, která se jeví jako jena z klíčových nutností pro schopnost společnosti čelit tenzím a rozvojovým výzvám naší doby. Tato transformace může mít i poměrně komplikovaný průběh, což je důvod, proč dobrovolníci často potřebují největší podporu právě po svém návratu do svého obvyklého kontextu a tehdy, když čelí 1
Tvrzení se opírají o publikaci Back To The Future: Returned volunteers as multipliers for development education in Ireland. Comhlámh, 2013. Tvrzení se opírají o publikaci Back To The Future: Returned volunteers as multipliers for development education in Ireland. Comhlámh, 2013. CIVICUS: Volunteering and social activism: PAthways for participation in human development (2009)
2 3
7
Všechny květiny zítřka jsou v semíncích dneška
komplikovanosti aktivit vedoucích k potýkání se s velkými problémy globálního rozvoje, nespravedlnosti či nerovnosti. Podpora organizací, právě tak jako další debaty na poli globálního rozvojového vzdělávání mohou být dobrým prostorem k úspěšnému zvládnutí případné frustrace a demotivace, přispět k učícímu procesu dobrovolníka, jakož i přijít s novými myšlenkami, které mohou obohatit organizaci samu. Globální rozvojové vzdělávání coby proces, jehož prostřednictvím se může cesta na zahraniční projekt stát skutečnou vzdělávací příležitostí: Je důležité, aby již před odjezdem byly položeny základy pro kritické myšlení a dlouhodobé angažmá v rozvojové spolupráci či vzdělávání. Při podpoře aspektu celoživotního vzdělávání může dobrovolnické angažmá v zahraničí dávat smysl i jako součást dobrovolníkovy širší životní praxe a kontextu4. Povědomí o možných úhlech pohledu na globální distribuci bohatství a nerovnost může přispět ke kritickému porozumění rozvojové tématice. Původní příčiny chudoby, nespravedlnosti a útlaku jsou komplexní, a mnoho dobrovolníků se vrací domů s mnoha obtížnými otázkami týkajícími se těchto témat. Globální rozvojové vzdělávání může být rovněž procesem, v němž dobrovolníci získají hlubší porozumění komplexitě rozvoje včetně způsobů, jakými se sami tohoto procesu mohou zúčastnit. Navrátivší se dobrovolníci mají velký potenciál stát se multiplikátory globálního rozvojového vzdělávání na základě kritického porozumění rozvojové tématice a lokálně se angažovat v akcích usilujících o změnu. Na druhou stranu by ovšem dobrovolníci neměli být chápáni jako experti na rozvojové otázky jen proto, že mají zkušenost s dobrovolnictvím v zemích globálního 4
See www.osdemethodology.org.uk and Andreotti, V and de Souza, L M (2008) ‘Learning to Read the World Through Other Eyes, Derby: Global Education’ for a narrative of global education based on post-colonial theory, which questions interiorized ways of seeing the world in order to learn to live with uncertainty, complexity and multiple perspectives.
8
Jihu. Výzkum (McGinn 20115) naopak ukázal, že mnozí dobrovolníci se vracejí ze svého angažmá s malým či žádným povědomím o tématech globálního rozvoje. Přesto mohou být, dostane-li se jim adekvátní podpory, tréninku a kontinuálního vzdělávání, navrátivší se dobrovolníci velkým přínosem pro globální rozvojové vzdělávání. Průběžná podpora a relevantní školení jsou klíčem k dosažení této role a zajištění dobré kvality kriticky pojatého globálního rozvojového vzdělávání. Protože každý dobrovolník má své vlastní zájmy a dovednosti, organizace by měly být schopny nabídnout patřičně široký záběr ponávratových aktivit. Výzkum provedený v Německu6 v roce 2013 zjistil, že dobrovolníci velmi kladně hodnotí především, dostane-li se jim při volbě způsobu, jakým se po návratu angažovat, patřičné svobody. Tento závěr podněcuje k vzniku nových nápadů a iniciativ. Až dosud jsme se zabývali spíše teoretickým přehledem možných přínosů dobrovolnictví v zahraničí (s důrazem na projekty v zemích globálního Jihu). Nyní je ovšem už nejvyšší čas podívat se na to, jak konkrétně náš projekt pomohl dobrovolníkům, aby získali ze své zahraniční zkušenosti co nejvíce. Na konci vzdělávacího cyklu v ideálním světě stojí dobrovolník vybavený dostatečným povědomím o globálních tématech a současně vybavený dovednostmi použitelnými k multiplikaci tohoto povědomí. Náš cyklus začíná přípravnou fází, která se soustředí především na posilování interkulturní citlivosti, povědomí o globálních souvislostech a provázanosti a rovněž na nezbytné poskytnutí praktických znalostí souvisejících s krátkodobým či dlouhodobým pobytem na dobrovolnickém projektu v zahraničí. V krátkosti cílíme na vyškolení vyjíždějících dobrovolníků tak, aby na místě své dobrovolnické služby byli skutečně prospěšní a aby dokázali mít otevřené oči a uši k vnímání místní reality – což je ostatně přístup, který se ukáže být skutečně potřebným i po návratu zpět domů. Více o tomto tématu v sekci 3a: Přípravné a ponávratové semináře pro dobrovolníky vyjíždějící do zemí globálního Jihu. Po návratu je pochopitelně nutné pomoci dobrovolníkům nejen vyrovnat se s kulturním šokem a pomoci jim bezpečně přejít citlivou dobu následující bezprostředně po návratu do svého domácího kontextu, ale i poskytnout dostatek příležitostí ke sdílení zážitků a, což pokládáme za vůbec nejdůležitější, otevřít i pole možností k dalšímu dobrovolnickému angažmá. To je rovněž důvod, proč jsou 5
Mc Ginn, P. (2011) ‘Engaging returned development workers in development education’: http://issuu.com/comhlamh/docs/engaging_rdws_report_single Součást projektu Back to the Future (Comhlámh SWM, Finep, 2013)
6
9
ponávratové semináře v rámci našeho projektu orientovány především na budoucnost a klíčová otázka zní „Co můžeme udělat dále?“ Ponávratové semináře jsou rovněž branou ke kontinuální a udržitelné práci s dobrovolníky, v čemž hraje roli jeden z podstatných aspektů našeho projektu, totiž tzv. Dobrovolnický Klub a s ním související aktivity (blíže v sekci 3b: Dobrovolnické kluby). Přínosy tohoto angažmá, které nejen že nadále pracuje s předchozí dobrovolnickou zkušeností a svým způsobem pomáhá k uzavření cyklu učení (který se samozřejmě může znovu roztočit, kdykoli se dobrovolník rozhodne k tomu, že vyrazí na další projekt), ale rovněž umožňuje dobrovolníkům, aby byli sami pány svého osobního rozvoje podle toho, jak to oni sami nejlépe cítí. Dobrovolníci v této fázi dostávají příležitost k realizaci vlastních projektových nápadů s organizační, finanční a know-how podporou projektu „Young Europeans for Global Development“ skrze zapojené organizace, získávají díky tomu příležitost k setkávání s řadou dalších aktivních lidí s podobnými cíli a myšlenkami, což otevírá prostor pro vzájemnou inspiraci, mohou v případě zájmu požádat o expertní mentoring a zpětnou vazbu ke svým aktivitám, a mohou prostřednictvím své činnosti rozvíjet rovněž své dovednosti, které se posléze dají uplatnit nejen na poli multiplikace globálního rozvojového vzdělávání, ale i v dalším osobním i profesním životě. Celkově můžeme zodpovědně říct, že díky projektu „Young Europeans for Global Development“ získávají navrátivší se dobrovolníci (s důrazem na nové
10
členské státy EU, kde strukturální podpora dosud nebyla na takové úrovni jako ve starších členských státech) komplexní vzdělávací příležitosti zahrnující široké spektrum formálních i neformálních vzdělávacích technik. Práce na projektech vyžaduje rovněž dovednosti ve skupinové práci i ve vedení lidí. Měli bychom rovněž zmínit, že práce na projektech stimuluje kreativitu dobrovolníků právě díky tomu, že jsou sami aktivními účastníky v rozhodovacím procesu. Jediná investice, která se od dobrovolníků žádá, je jejich volný čas, energie a ochota sdílet nápad a učit se vzájemně mezi sebou.
2c. Přínosy pro organizace zapojené v dlouhodobé práci s dobrovolníky: Globálnímu rozvojovému vzdělávání coby součásti programů mezinárodního dobrovolnictví můžeme rozumět jako implementaci teoretických hodnot, principů a přístupů do praktické činnosti. V podstatě se jedná o snahu dosáhnout kvalitní dobrovolnické činnosti v rámci kritického porozumění globálním tématům7. Výzkum provedený v Irsku v roce 20118se věnoval otázce, jak se globální rozvojové vzdělávání projevuje při dobrovolnických projektech, a došel k následujícím závěrům: • GRV je ústřední princip a organizační přístup • je to metodický přístup, jímž lze provádět trénink nových dobrovolníků • je to chápání dobrovolnické zkušenosti jako učícího procesu • je to osvěta, kterou dobrovolníci prováději po svém návratu • jsou to možnosti a angažování se po návratu9 Pokud kapacita samotných organizací v rámci projektu nedostačuje k poskytnutí dostatečně širokého pole příležitostí k angažmá, lze vždy poukazovat dobrovolníky k partnerským organizacím, což mimo jiné přispívá k prosíťování organizací zabývajících se globálním rozvojovým vzděláváním10 na lokální úrovni. Přínosy pro organizace samotné účastnící se procesu dlouhodobé práce s dobrovolníky angažovanými v globálním rozvojovém vzdělávání (hovoříme apriori o organizacích zapojených v projektu „Young European for Global Development“, ovšem věříme, že tato tvrzení jsou univerzálně aplikovatelná) zahrnují: • bohatší programové portfolio s větším důrazem na globální témata • angažovanější a informovanější dobrovolníky, s nimiž organizace pracuje • bližší propojení se sektorem globálního vzdělávání a spolupráce na lokální i globální úrovni • potenciál k tomu, aby se organizace učila od vlastních dobrovolníků 7
Tvrzení se opírá o studii „What Is Development Education“ provedenou Irish Development Education Association (2011). Založeno na mapujícím výzkumu provedeném v rámci projektu organizace Comhlámh (2011) ve skupině 19 dobrovolníků navrátivších se ze zemí globálního Jihu. 9 Pozn. překladatele: Pochopitelně, že lokální realita se u různých partnerských zemí projektu může dosti lišit – tento výčet lze chápat spíše jako popis ideální situace. 10 Pozn. překladatele: Týká se zejména kontextu v partnerských zemích v Pobaltských republikách. 8
11
• úspěšné dobrovolnické ponávratové aktivity mohou často přispět i k propagaci organizace samotné a jejího dobrého jména či myšlenek, které zastává • úspěšné ponávratové aktivity rovněž vytvářejí širší síť kontaktů a zájemců, než by tomu bylo u aktivit pořádaných pouze organizací, díky čemuž vzniká pool budoucích potenciálních dobrovolníků či spolupracovníků • průběžná práce s dobrovolníky přispívá k tvorbě komunity okolo organizace, což všestranně prospívá její činnosti (motivace, možnost bližší provázanosti s dobrovolníky, kvalitnější spolupráce)
2d. Širší společenský přínos dlouhodobé práce s dobrovolníky: Je bez pochybností, že přínos pro dobrovolníky samotné a jejich organizace by sám o sobě neměl takovou hodnotu, kdyby dlouhodobá práce s dobrovolníky nepřinášela benefity i společnosti jako takové. Dobrovolníci mají potenciál ke společenskému vlivu díky sdílení svých zkušeností a tím, že lokálním aktivitám dokáží při správném uchopení přinést i odpovídající globální zarámování. Zda tento potenciální přínos bude realizován, závisí opět na dobrovolnících samotných právě tak jako na činnosti organizací, které je vyškolily a vyslaly na dobrovolnický projekt. Jakou přidanou společenskou hodnotu tedy dobrovolnictví přináší? Společenský postoj ke globální rozvojové spolupráci je obecně pozitivní, jakkoli se míra vstřícnosti obecné veřejnosti k této tématice samozřejmě značně liší mezi jednotlivými členskými zeměmi, a je očividné, že kontinuální angažmá mladých dobrovolníků v rozvojových tématech je stále více než potřebné. Eurobarometr (2012) odhalil, že v porovnání se starými členskými státy EU stále poměrně nízké procento lidí v zemích střední a východní Evropy chápe rozvojovou pomoc zemím globálního Jihu jako potřebnou a žádoucí. V důsledku ekonomické krize byl dokonce zaznamenán posun směrem k odmítavějšímu stanovisku veřejnosti např. v Itálii, Španělsku nebo i České republice. Jaká tedy může být úloha mezinárodního dobrovolnictví a globálního rozvojového vzdělávání v této situaci? Díky své roli multiplikátorů globálních témat mohou navrátivší se dobrovolníci zasáhnout poměrně širokou škálu podskupin veřejnosti prostřednictvím nejrůznějších besed, workshopů, lokálního dobrovolnického ngažmá či jiných strukturovaných globálně vzdělávacích aktivit. Při takovýchto příležitostech mohou dobrovolníci předat bohatství svých zkušeností širší veřejnosti, ovšem 12
za předpokladu, že se své role zhostí s přístupem podněcujícím kritické uvažování a samostatné myšlení spíše než přenos negativních stereotypů. Dobrovolníci i zájemci z řad širší veřejnosti se následně mohu dále rozvíjet participací na globálně vzdělávacích aktivitách organizací zapojených v projektu či jejich spřátelených organizací – často lze pak vysledovat i zájem ze strany veřejnosti následovat zkušenost dobrovolníků a sami vycestovat na zahraniční dobrovolnický projekt. Další cestou, jak mohou dobrovolníci přispět ke změně přístupu veřejnosti a neformálně vzdělávat své okolí, je změna vlastních postojů a vedení příkladem, jež působí na blízké okolí – rodinu, přátele či spolupracovníky. Tato možnost sice působí na první pohled spíše nahodile a nepříliš strukturovaně, ale může být jedním z nejvytrvalejších příspěvků k multiplikaci získaných zkušeností. Je dobré nezapomenout, že dobrovolnické angažmá neznamená pouze zvýšenou vlastní informovanost o globálních souvislostech, ale přispívá rovněž i aktivnímu občanskému angažmá na úrovni vlastní komunity, státu či Evropy. Jsme hluboce přesvědčeni, že demokratické společnosti potřebují aktivní zájem svých občanů o jejich lokální i globální okolí, schopnost reflektovat procesy, které ve společnosti probíhají, a odpovídat na ně tvořivým a aktivním způsobem.
Závěry: Potenciál navrátivších se dobrovolníků přispět k multiplikaci konceptu globálního rozvojového vzdělávání je obrovský díky uvěřitelnosti jejich z první ruky získaných zkušeností a častému entuziasmu pro témata, která přinášejí. Úloha vysílajících organizací je klíčová v tom, aby dobrovolníkům dokázaly poskytnout kvalitní zdroje na poli globálního rozvojového vzdělávání i měkkých dovedností, které jim umožní stát se efektivními multiplikátory svých vlastních zkušeností a názorů. Mezi mnohými příklady způsobů práce s dobrovolníky, jež jsou popsány na následujících stránkách této brožury, se skrývá značný do současné doby nepříliš podchycený potenciál, který by mohl metodiku a možnosti globálního rozvojového vzdělávání, jak věříme, obohatit. Rostoucí vzájemné prosíťování mezi dobrovolnickými programy a organizacemi zabývajícími se globálním rozvojovým vzděláváním a rostoucí podpora a rozšiřování možností k angažmá na poli globálního rozvojového vzdělávání přispívají k maximalizaci přínosů popsaného angažmá pro dobrovolníky samotné, jejich vysílající organizace a širší společnost. Tato kapitola byla napsána ve spolupráci s partnerským projektem „Back To The Future“, sponzorovaným rovněž z dotačního titulu EuropeAid: Development Education and Awareness Raising v letech 2011-14. Projekt vznikl díky partnerství tří organizací: Finep (Německo), SWM (Polsko) a Comhlámh (Irsko).
13
3. Projektové aktivity s dobrovolníky 3a. Přípravné a ponávratové semináře pro dobrovolníky vyjíždějící do zemí globálního Jihu: Kvalitní příprava a ponávratová práce s dobrovolníky jsou jedním z klíčových aspektů našeho současného projektu. Věříme, že dobrovolnický pobyt v zahraničí je pouze částí celkové zkušenosti, která nemůže fungovat žádoucím způsobem bez završení vzdělávacího cyklu, který sestává z přípravy, mezinárodní dobrovolnické zkušenosti samé a z ponávratových aktivit – což vše dohromady umožňuje dobrovolníkům reflektovat svou zkušenost a motivuje je k dalšímu zpracovávání této zkušenosti coby součást jejich cesty k úloze multiplikátorů globálních témat. Přípravné semináře organizované ve všech partnerských zemích projektu se soustředí zejména na následující cíle: • zcitlivění dobrovolníků k jejich skutečné motivaci a očekáváním od dobrovol nické zkušenosti (jakkoli to může na první pohled vypadat jednoduše, je často velkou výzvou formulovat svou motivaci a očekávání poctivě a realisticky) • poskytnutí nutných praktických informací o přípravě a pobytu samotném (včetně zdravotních, psychologických, bezpečnostních a dalších aspektů) • poskytnutí kritického porozumění roli mezinárodního dobrovolnictví v rámci globálního rozvojového vzdělávání a spolupráce • zcitlivování dobrovolníků k možným lokálním specifikům a interkulturní komunikaci • diskuze etických standardů dobrovolnictví a ponávratových aktivit – pravidel zacházení s fotografiemi, sdílením své zkušenosti v psané i ústní formě apod.
14
Celkově je žádoucí poskytnout dobrovolníkům informace, které jim nejen umožní vycestovat na projekt s co nejlepším know-how (s tím cílem, aby jejich dobrovolnictví bylo skutečně prospěšné a nenapáchalo více škody než užitku) po praktické i teoretické stránce, ale které jim rovněž umožní položit již v přípravné fázi jisté základy pro jejich budoucí ponávratové aktivity a dlouhodobé angažmá v roli multiplikátorů globálního rozvojového vzdělávání. Ponávratové semináře a další ponávratové aktivity pak zahrnují dvě klíčové oblasti s vlastními cíli. První z nich se týká reflexe samotné zkušenosti a konkrétní cíle toho se týkající jsou: • poskytnutí možnosti sdílet své dobrovolnické zkušenosti, debriefing problematických situací a zkušeností, možnost hovořit o svých zkušenostech frontálně i s dalšími lidmi s podobnou zkušeností • pomoc se zvládnutím reverzního kulturního šoku • pomoc s kritickou reflexí právě prožité zkušenosti a formulováním klíčových stanovisek, které se jí týkají Druhá oblast se soustředí na budoucnost a příležitosti dobrovolníků k navazujícímu angažmá na poli propagace mezinárodního dobrovolnictví a diskutování globálních témat. Konkrétními cíli jsou: • poskytnutí existujícího know-how o sdílení dobrovolnických zkušeností včetně metod a rad • networking mezi dobrovolníky v prostředí podněcujícím další angažmá • motivace dobrovolníků k nastartování vlastních projektů soustředících se na globální rozvojové vzdělávání a poskytnutí nutných informací a podpory • představení konkrétních možností angažmá (např. již existujících projektů) a vytvoření prostoru k brainstormingu o nových možnostech Jak jsme již podotkli výše, ponávratové semináře a další aktivity nejsou jen akcí pro sebe samu, nýbrž skutečně užitečným nástrojem, jak přispět k dlouhodobému angažmá dobrovolníků. Aktivity Dobrovolnických klubů (což je jeden z klíčových pilířů programu) jsou bezprostředně propojeny s výstupy těchto ponávratových aktivit aumožňují, aby byly nápady, které jsou na těchto úvodních akcích načaty, skutečně rozvinuty a staly se z nich opravdové projekty. Zájemce o to, jak přesně činnost dobrovolnických klubů probíhá, zveme k pečlivému pročtení následujícího oddílu.
15
3b. Dobrovolnické kluby: Cesta k pokračování systematického angažmá dobrovolníků ve prospěch globálního rozvojového vzdělávání a propagace mezinárodního dobrovolnictví: Dobrovolnický Klub je úspěšný a inovativní vzdělávací koncept, který staví na zkušenostech z evropské spolupráce předcházející současnému projektu nazvané Youth for Global Responsibility11 (2011-12). Metoda staví na předcházejících zkušenostech s mezinárodním dobrovolnictvím a vychází z premisy, že k posílení dopadu dobrovolnické zkušenosti a k otevření dveří pro potenciální multiplikaci získaných vědomostí je zapotřebí dlouhodobá a systematická práce s navrátivšími se dobrovolníky (právě tak jako s těmi, kteří se na projekt teprve chystají). Protože koncept (jakkoli je aplikován ve čtyřech z pěti partnerských zemí současného projektu) vychází primárně ze zkušeností získaných v České republice díky praxi INEX-SDA, obecné rysy této metody zde popsané budou také odpovídat ze všeho nejvíc lokální české realitě. Lokální kontext ostatních partnerských organizací včetně výzev přicházejících se snahou adaptovat tento koncept vlastní lokální realitě budou diskutovány na konci této sekce. Stručná historie vzniku a vývoje konceptu: Dobrovolnický klub INEX-SDA byl založen na jaře roku 2011. Motivací k jeho vzniku bylo především udržet kontakt s dobrovolníky, kteří se navrátili ze zahraničního projektu (zejména v zemích globálního Jihu) a umožnit systematickou práce s nimi v kontinuálním procesu vzdělávání. Existovaly sice ponávratové dobrovolnické iniciativy a INEX-SDA byl zapojen od roku 2004 do programu GLEN12, jehož součástí jsou dobrovolnické aktivity po návratu ze zahraničí, ale celkově byla organizační podpora dobrovolnických projektů spíše nahodilá a týkala se velmi malého počtu lidí. S ohledem na tyto nedostatky byla na konci roku 2010 vyvinuta první iniciativa k založení Dobrovolnického Klubu, který pak při INEX-SDA spatřil světlo dne v dubnu 2011 coby jeden z prvních plodů přecházejícího (a výše zmíněného) projektu Youth for Global Responsibility. Myšlenka potřebnosti kontinuálního angažmá navrátivších se dobrovolníků byla rovněž jednou z klíčových idejí celého předcházejícího projektu a je stále jedním z klíčových témat, o jejichž naplnění usilujeme i v rámci současného projektu. V letech 2011-12 byl Dobrovolnický Klub platformou působící výhradně na území České republiky. Během těchto dvou let se ustalovaly principy jeho fungování a vznikly první projektové skupiny, které úspěšně realizovaly své projekty. Klíčovými oblastmi zájmu projektových skupin v těchto prvních letech fungování byly propagace dobrovolnictví, globální rozvojové vzdělávání a neformální vzdělávání s 11 Pozn. překladatele: Mladí Evropané za globální rozvoj. Jedná se o projekt realizovaný dvěma organizacemi, které se účastní i současného projektu – CulturCooperation a INEX-SDA (spolu s EstYES coby asociovaným partnerem), dále ve spolupráci s DanChurch Aid (Dánsko). Šlo o bezprostředního předchůdce současného projektu, který v mnoha ohledech na těchto předcházejících dvou letech praxe svou činností staví. 12 Global Educational Network of Young Europeans – učící cyklus sestávající ze tříměsíční stáže v neziskové organizaci v zemích globálního Jihu a celoročního procesu vzdělávání sestávajícího rovněž z přípravné a ponávratové fáze.
16
důrazem na zážitkovou pedagogiku. Pro bližší informace ke konkrétním projektům viz podsekci této kapitoly, Stručný souhrn úspěšných skupin Dobrovolnického klubu. Ukázalo se, že Dobrovolnický klub je schopen zajistit kontinuitu mezi přípravou a ponávratovou reflexí mezinárodního dobrovolnického projektu, právě tak jako budovat komunitu aktivních lidí okolo INEX-SDA a zapojit do své činnosti i mladé lidi bez předcházející dobrovolnické zkušenosti, což mnohdy následně vyústilo v to, že se tito lidé vydali na zahraniční dobrovolnický projekt, a Dobrovolnický Klub tak nebyl pouze prostorem pro ponávratovou práci, ale ukázal se i jako dobrá metoda k motivování mladých lidí k dobrovolnictví vůbec (čímž se ocitl současně na začátku i na konci celého dobrovolnického cyklu). Jako čím dál podstatnější se ukazovala potřeba lokálního angažmá a coby původně spíše nezamýšlený účinek se projevil překvapivě silný vzdělávací potenciál Dobrovolnického klubu. Z výše uvedených důvodů se multiplikace konceptu Dobrovolnického Klubu i do jiných států (do zemí partnerských organizací současného projektu) ukázala jako žádoucí, a Dobrovolnický Klub si tak vydobyl pevné místo i v současném projektu. V průběhu dvou let, která spadají do časového rámce současného projektu český Dobrovolnický Klub produkoval další projekty pod záštitou INEX-SDA a výrazně se zvyšovala i komplexita, náročnost a ambicióznost těchto projektů, které se mnohdy staly samostatně životaschopnými a udržitelnými projekty, které nepochybně přetrvají dobu trvání zastřešujícího projektu samotného. Dobrovolnické kluby byly rovněž ustaveny v Estonsku, Lotyšsku a Litvě pod záštitou partnerských organizací projektu (viz příspěvky jednotlivých partnerů na konci této sekce). Přenos dobré praxe z České 17
republiky do Pobaltských zemí se uskutečnil díky partnerským setkáním, konferencím (v lednu 2014 byl programový blok věnovaný aktivitám Dobrovolnického Klubu součástí mezinárodní konference Best Practices in Mainstreaming Global Issues into Informal Education13 v lotyšské Rize) a youthcampů, a nově založené kluby v Pobaltí na konci roku 2014 vzkvétají a přinášejí své vlastní specifické myšlenky a příspěvky. Rádi vám o nich řekneme více na následujících stránkách.
Vzdělávací filosofie a obecné principy Dobrovolnického Klubu: Základní myšlenkou Dobrovolnického Klubu je od jeho počátku to, že dobrovolnictví je způsobem, jak pomáhat druhým, ovšem rovněž (což je nejméně stejně důležité) i přirozeným, zajímavým a efektivním způsobem učení. Je nanejvýš žádoucí, aby mladí lidé, procházející vzdělávacím cyklem Dobrovolnického klubu, byli schopní, samostatní a vzdělaní lidé s vysokým morálním standardem, neboť právě tyto vlastnosti jsou nesmírně důležité pro jejich další přirozenou roli multiplikátorů globálního rozvojového vzdělávání a zastánců globální spravedlnosti. Proto je prvořadým cílem Dobrovolnického Klubu zajistit svým dobrovolníkům kvalitní školení a vzdělávání obecně. Další úlohou Dobrovolnického Klubu je učinit dobrovolnictví, které bývá často vnímáno (zvláště pokud jde o jeho mezinárodní rozměr) jako jednorázové
13
Pozn. překladatele: Dobrá praxe v zavádění globálního rozvojového vzdělávání do neformálního učení.
18
letní dobrodružství, integrální součástí životního stylu mladých aktivních lidí. Nestačí pouze dobrý pocit z pomoci svému okolí, aby si dobrovolník vyvinul zájem o dlouhodobou činnost – právě vzdělávací příležitosti, které dobrovolnictví přináší, mu dodávají tu pravou přidanou hodnotu. Proto o nutnosti rozvoje dovedností s dobrovolníky nejen hovoříme, ale rovněž se snažíme, aby byl skutečnou a pevnou součástí aktivit, které v Dobrovolnickém Klubu probíhají. Věříme, že formální (většinou jednosměrný a frontální) způsob vyučování je záležitostí, která patří (pokud vůbec) spíše do školních lavic, a proto je učební proces v Dobrovolnickém Klubu soustředěn především na metody zkušenostního učení a učení se od svých vrstevníků14 (což umožňuje přirozeně vyplývající skutečnost, že pracovní skupiny Dobrovolnického Klubu jsou často tvořeny mixem zkušených dobrovolníků a nováčků). Velký lidský potenciál je jedním z charakteristických rysů Dobrovolnického Klubu, a je jedním z nezamýšlených účinků v důsledku toho, že se v Dobrovolnickém Klubu podařilo svést dohromady poměrně velké množství zajímavých a inspirativních lidí dohromady. Celkově velmi pozitivní vlastností Dobrovolnického Klubu je právě ono kouzlo nezamýšleného, kdy často nejlepší nápady vznikají mimo jeho strukturu a mimo původní očekávání podchycená v projektové žádosti, jež přispívají k celkovému cíli projektu často ještě mnohem lépe než oficiální programové aktivity. Dále věříme, že k dosažení viditelné společenské změny nejsou zapotřebí tisíce lidí. Proto se domníváme, že je lepší investicí času a energie koncentrovat se na intenzivní práci s menšími skupinami lidí. Projekty, které tito dobrovolníci vytvoří, mají tak jako tak dopad dalece přesahující počet zapojených osob, zejména pokud se jedná o informační kampaně a workshopy, které mají potenciální dopad v řádu stovek a tisíců osob.
Příklady dobré praxe a pracovní metody Dobrovolnického Klubu založené na zkušenostech z České republiky: Po vyjasnění motivace k založení tohoto vzdělávacího konceptu, jeho historie a celkových principů fungování je na místě říci nyní více o pracovních metodách v Dobrovolnickém Klubu a jejich praktických dopadech: V Dobrovolnickém klubu uplatňujeme metody neformálního vzdělávání jako je především učení zážitkem či předávání vlastní zkušenosti mezi vrstevníky, a těmito
14
Pozn. překladatele: Odkazujeme k originálním anglickým termínům, které není možné zcela přesně přeložit: learning-by-doing a peer-learning.
19
metodami apelujeme na rozvoj kritického myšlení, které považujeme opět za prvořadý předpoklad výchovy vedoucí k tolerantní a otevřené společnosti. Neformální vzdělávání se v Dobrovolnickém klubu realizuje v prvé řadě pomocí metody projektových skupin. Tyto skupiny obvykle čítají 5-10 členů (neexistuje ovšem žádné početní omezení) a formují se okolo tématu (ať už vycházejícího z vlastní iniciativy nebo z nabídky INEX-SDA), které je pro dobrovolníky natolik zajímavé, že si zaslouží zpracování v samostatném projektu. Dobrovolníci mají plné duševní vlastnictví projektu a jsou zodpovědní za jeho obsah i provedení15. INEX-SDA poskytuje zázemí a podporu, která spočívá částečně ve finanční a především v organizační pomoci. Klíčovou postavou organizační podpory projektové skupiny je tzv. mentor. Může jím být buď zaměstnanec INEX-SDA nebo zkušený dobrovolník z předchozích projektů v rámci Dobrovolnického klubu16. Úlohou mentora je především pomoc s nastavením pravidel a cílů skupiny (rovněž tak, aby byly obecně prospěšné), ohlídání realističnosti záměru a vymezení tématu, podpora a pomoc s projektovým řízením, především s naplňováním projektového cyklu, předávání vlastních zkušeností, sledování osobního a kompetenčního rozvoje dobrovolníků a reakce na ně (např. formou poptávky po semináři či výzvy, aby členové skupiny zkoušeli různé role v projektovém řízení), komunikace s koordinátorem Dobrovolnického klubu ohledně vzdělávacích potřeb skupiny a toho, jak skupina celkově funguje, zajištění dokumentace její činnosti, především audiovizuálních materiálů popisujících aktivity projektu (včetně prezenčních listin a zápisů ze schůzek), podpora individuálního zapojování členů nebo podpora skupinové dynamiky tak, aby skupina fungovala jako kolektiv. Úlohou mentora naopak není koordinace aktivit skupiny, přímá účast na práci skupiny, plnění jednotlivých úkolů nebo zodpovědnost za to, že skupina svou činnost dokončí. Mentor je, jednoduše řečeno, zodpovědný za pomoc s procesem, ale skupině je jinak ponecháno velké pole volnosti k vlastní kreativitě. Nezasahování mentora do samotné činnosti má velkou důležitost. V minulosti jsme si již ověřili, že pokud skupina nedostane možnost fungovat co nejsvobodněji včetně možnosti dělat chyby a učit se z nich, může to být pro ni velmi demotivující. Pochopitelně, že mentor může skupinu upozornit na to, že se například její kurz odchýlil velmi výrazně od původního projektového záměru nebo že plánované řešení se již v předchozí praxi ukázalo jako slepá ulička, musí ale pozorně sledovat hranici mezi takovouto usměrňující radou a přímým zasahováním do skupinové práce. Dalším způsobem, jímž může organizace podporovat své dobrovolníky, se na základě praxe INEX-SDA ukázalo být poskytování kontaktů, schopnost síťovat dobrovolníky mezi sebou i s partnerskými organizacemi (je-li to pro jejich činnost potřebné), či poskytování své záštity a jména, což se ukázalo být velmi prospěšné, zejména pokud bylo dobrovolníkům potřeba poskytnout oporu při vyjednávání 15
INEX-SDA si u svého Dobrovolnického Klubu vyhrazuje pouze právo na určitou supervizi témat skupiny, jež se musí držet v rámci obecné prospěšnosti a přispívat nějakým způsobem k posílení otevřené a tolerantní společnosti. Klíčovými tématy jsou kromě globálního rozvojového vzdělávání dále rovněž aktivní občanství, udržitelný rozvoj a společenská zodpovědnost. 16 Vzdělávací proces v Dobrovolnickém Klubu INEX-SDA již vyprodukoval takovéto zkušené dobrovolníky, pro něž pak mentoring projektové skupiny může představovat další krok na cestě jejich osobního a kompetenčního rozvoje.
20
či při žádostech o malé granty. Učící proces v projektových skupinácje propojen se specializovanými semináři zaměřenými na dovednosti. Zde se učící proces formalizuje, ovšem současně stále zůstává schopným reagovat pružně na potřeby dobrovolníků. Témata seminářů jsou vybírána dobrovolníky samotnými na speciálních setkáních a díky tomu se jim daří poměrně přesně odrážet potřeby konkrétních projektových skupin. Účast na těchto seminářích je zdarma a najímáme na ně experty v daných oblastech. Členové Dobrovolnického Klubu mají při zapisování na tyto semináře pochopitelně přednost. Témata pokrytá semináři v období dosavadního trvání našeho projektu zahrnovala například: • • • • • • • • •
projektový management finanční řízení projektu úvod do strategického plánování vedení lidí a práce ve skupině mentoring a koučink prezentační dovednosti jak vytvořit vlastní zážitkový kurz práce s novými médii v propagaci PR, marketing a campaigning Jak vidno, výběr témat je poměrně široký, a dobrovolníci ve svých hodnoceních dopadu projektu často zmiňovali právě tyto semináře jako jednu z nejprospěšnějších součástí projektu vůbec. Až doposud jsme hovořili pouze o struktuře a metodách Dobrovolnického Klubu, a to převážně z teoretického hlediska. Je nicméně rovněž dobré poznamenat, že patrně tou nejdůležitější silou držící celý koncept pohromadě je enormní lidský potenciál, který se v Dobrovolnickém Klubu koncentruje. Při vědomí této skutečnosti se rovněž snažíme posilovat i neformální společenský život odehrávající se okolo naší vzdělávací platformy a velkou roli v úspěchu Dobrovolnického Klubu hrají setkávání, která nejsou zaměřena na produkování výsledků, ale jednoduše na 21
to, aby se dobrovolníci mezi sebou mohli poznávat a trávit společně čas. Důležitá je v tomto případě i pravidelnost a tradice. Proto vždy pořádáme večery na úvod sezóny Dobrovolnického Klubu, kde mají navrátivší se dobrovolníci možnost sdílet zkušenosti ze svého angažmá, plánovat své budoucí aktivity, ale také se prostě jednoduše poznat a pobavit. Události uzavírající sezónu pak nejsou o nic méně důležité; je zkrátka a dobře občas dát najevo obyčejný vděk a respekt dobrovolníkům za skvělou práci, kterou odvádějí. Abychom to shrnuli, je důležité zůstávat s dobrovolníky v dlouhodobém kontaktu a na lidské úrovni, nikoli pouze tehdy, hovoříme-li o vzdělávání či dobrovolnictví samotném. Dalšími důležitými nástroji jsou v tomto ohledu pravidelná debatní setkávání (především soustředící se na vzdělávání, sociální inovace a globální témata), lekce vedené dobrovolníky samotnými (ať už se týká cestovatelských zkušeností nebo sdílení vlastních dovedností a vědomostí) – tyto a další prvky společenského života okolo Dobrovolnického Klubu přispívají k jeho soudružnosti a popularitě. Poslední v pořadí, ale rozhodně nikoli poslední v důležitosti, je dobrá praxe, kterou jsme učinili se sdílením rozhodovacích procesů spolu s dobrovolníky. Ať už se jedná o celkovou strategii klubu, vzdělávací příležitosti či jiné záležitosti, principy demokratického a sdíleného vedení se ukázaly být nesmírně užitečné pro udržování motivace a nadšení dobrovolníků. Díky výše zmíněným zkušenostem a dobré praxi modelované roky postupného vývoje můžeme říct, že komunita okolo Dobrovolnického Klubu, kterou se nám podařilo vytvořit, je velmi pevná a pestrá a proto z její existence netěží jen dobrovolníci a společnost, ale i naše organizace (INEX-SDA) samotná. Můžeme jen doporučit založení podobné platformy kterékoli organizaci, která chce posílit vztahy se svými dobrovolníky a zefektivnit svou vlastní činnost.
22
Stručný souhrn úspěšných projektů Dobrovolnického Klubu INEX-SDA: Z důvodů omezení prostorem nemůžeme sdílet všechny pozoruhodné projekty, které naši dobrovolníci realizovali v letech 20132014. Rozhodli jsme se proto vybrat jen několik z nich, které nejvýmluvněji reprezentují principy, o nichž jsme hovořili na předcházejících stránkách. the previous pages.
Na Den (2014) Propojovat neziskovky a širokou veřejnost - to je cílem projektu Na Den, který vymyslela a realizuje pracovní skupinka Dobrovolnictví v ČR. Jejich model jednodenních dobrovolnických akcí, pořádaných ve spolupráci s různými neziskovými organizacemi umožňuje účastníkům prožít jeden den v dané organizaci, poznat její prostředí a aktivity a pomoci jí s běžnou činností či mimořádně plánovanou akcí. Na jaře 2014 zorganizovali 3 dobrovolnické dny: multikulturní vzdělávací odpoledne pro děti ve spolupráci s Lačhe Čhave, zábavný program pro seniory z Centra sociální a ošetřovatelské pomoci a úklid divadelních prostor se spolkem Zákulisí z. s. Celkem se zúčastnilo přes 50 zájemců a pro některé to byla vůbec první dobrovolnická zkušenost. Projekt se dále rozvíjí a cílem další fáze je do organizace dobrovolnických dní zapojit další lidi.
Více o projektu na www.na-den.cz 23
FilmHUB (2014) Projekt dvou mezinárodních dobrovolnic INEX-SDA, pokračující ve skvělé tradici zapojování dobrovolníků mezinárodní Evropské dobrovolné služby do aktivit Dobrovolnického Klubu. Projekt spočíval v promítání filmů s globální tématikou doprovázených debatami, a konal se mezi listopadem 2013 a únorem 2014. „Filmhub je místo ke sdílení myšlenek apodněcování debat. Sestává z promítání filmů týkajících se nějakého palčivého globálního tématu a následné reflexe. Cílem je posílit kritické myšlení cestou debaty, a film nám tomu slouží jako perfektní nástroj,“ řekla Adna Hindija, jedna z organizátorek projektu. Více na: http://filmhubinexsda.blogspot.cz
Měsíc mezinárodního dobrovolnictví (2013): Cílem kampaně, která probíhala po celý duben, bylo nabídnout pražským středoškolákům a vysokoškolákům příležitost poznat “svět” meinárodního dobrovolnictví a potkat se s vrstevníky, kteří dobrovonické projekty v zahraničí zažili. V rámci měsíce probíhala celá řada akcíjarmark neziskovek a dobrovolnických příležitostí, diskusní večer o kvalitě vzdělávání v ČR, jednodenní ochutnávky mezinárodně dobrovolnických projektů, mezinárodní piknik a závěrečná “VoluntArt” night, která ukázala, že okolo dobrovolnictví se nevyskytují lidé kreativní jen projektově, ale i umělecky. Kampaň nejen že přispěla k lepší viditelnosti fenoménu mezinárodního dobrovolnictví pro širší veřejnost, ale také dala členům přípravného týmu příležitost získat lepší povědomí o oblastech práce s médii, propagace, realizace akcí, veřejného projevu a mnoha dalších. 24
European Action Day: Mezinárodní den dobrovolníků (2013): Akce, která je vlastně pevnou součástí projektu „Young Europeans for Global Development“ se s nadšením chopila skupina spíše méně zkušených dobrovolníků – jednalo se o perfektní příležitost pro zahájení jejich angažmá v Dobrovolnickém klubu. Mezinárodní skupina (sestávající nejen z Čechů, ale i z dobrovolníků z Francie, Řecka, Bosny a Hercegoviny a Španělska) zorganizovala dvě akce v jediný den – venkovní minitrh neziskovek (sloužící také k navázání kontaktu s dalšími organizacemi) a večerní oslavu s živou hudbou, fotografickou soutěží, globálně vzdělávacími workshopy a vyhlášením soutěže Dobrovolník roku.
(Step) Out from the Crowd (2013): Čtyřdenní mezinárodní školení v překrásné jihočeské venkovské přírodě. 24 účastníků ze čtyř středoevropských států mělo příležitost poučit se na vlastní kůži o tématu svobody a jejích limit. Trénink organizovali zkušení školitelé INEX-SDA za použití metod zkušenostní a zážitkové pedagogiky. Sestával z různých aktivit kladoucích důraz na rozličné psychologické, sociální, fyzické a emoční aspekty tématu. Projekt byl realizován ve spolupráci s českou organizací Post Bellum. Blíže o projektu na: http://step-out-from-the-crowd.webnode.cz 25
Budoucí plány a udržitelnost konceptu Dobrovolnického klubu: Díky oběma výše zmíněným projektům financovaným z dotačního titulu EuropeAid se Dobrovolnický Klub INEX-SDA vyvinul v relativně širokou platformu a jeho přístup ke vzdělávání se gradualisticky vyvíjel ve stále jasněji definovanou agendu. Lze se domnívat, že díky rostoucí samostatnosti některých projektových skupin, růstu kompetencí současných dobrovolníků a tomu, že řada dobrých věcí v Dobrovolnickém klubu už nyní vzniká mimo oficiální projektový záměr, si Dobrovolnický Klub INEX-SDA může udržet svou existenci i nadále a přežít tak časový rámec současného projektu. Rovněž celý vzdělávací koncept vyvinutý v Dobrovolnickém Klubu má velmi dobré vyhlídky do budoucna. Učení se od vrstevníků a učení se zážitkem jsou již z definice poměrně nezávislými cestami získávání nových zkušeností. Formální semináře, dosud zajišťované placenými experty mimo Dobrovolnický klub, by mohly v budoucnosti být převzaty dobrovolníky samotnými, neboť řada z nich má
26
ve svých studijních či pracovních oborech odbornost, kterou by bylo možné využít. Je rovněž užitečné zmínit, že udržitelnost Dobrovolnického Klubu může být zajištěna i jeho členy samotnými, nesoucími dále jeho duch a dovednosti, které se díky angažmá v něm naučili. Věříme (a některé naše zkušenosti nás už o správnosti této domněnky přesvědčily), že jejich tendence přicházet s novými nápady a inspirovat další lidi okoli nich bude pokračovat, ať už jejich oborem činnosti bude cokoli. Jde o reálný životní proces přirozené multiplikace, který bude dost možná nejefektivnější cestou k rozšiřování výstupů jejich práce. Více o Dobrovolnickém Klubu INEX-SDA: www.inexsda.cz/dok http://www.facebook.com/dobrovolnickyklub
Práce s dobrovolníky na dlouhodobé bázi v Německu: Zkušenost CulturCooperation e.V.: V Hamburku je situace poněkud odlišná od nových členských zemí EU, a to z následujících důvodů: CulturCooperation není vysílající organizací, přestože úzce spolupracuje s nevládními organizacemi na tomto poli, a proto nejsou dobrovolníci přirozeně propojeni s naší organizací. Proto jsou zapotřebí skutečně speciální myšlenky, které vedou ke sdružování dobrovolníků okolo naší organizace, ovšem na druhou stranu nejsme brzděni žádnou institucionální agendou jako je například potřeba propagovat mezinárodní dobrovolnictví. Díky rozličným schématům financování dobrovolnické služby mladých lidí právě jako díky existující finanční podpoře navrátivších se dobrovolníků ze strany německé vlády, jež je poskytována v posledních letech, některé sítě kontaktů již existují; přesto různé okolnosti jako například častá vnitrostátní mobilita mladých lidí apod. kladou určité překážky kontinuálnímu ponávratovému angažmá a schopnosti navrátivších se dobrovolníků orientovat se v existujících příležitostech. Díky poměrně značné velikosti Hamburku je dosti pravděpodobné, že se vždy najde skupina lidí s podobným zájmem, zvláště má-li téma souvislost s lokální realitou, např. v Hamburku poměrně intenzivním a denně viditelným tématem migrace a uprchlictví. Lidé z různých organizací zde dali dohromady volné neformální sdružení pojmenované World Citizens Network Hub, popisující sebe sama jako: „Skupinu dobrovolníků, kteří jsou propojeni svými postoji a aktivitami coby globální občané. Jsme neformální skupina otevřená novým zájemcům o naši činnost, organizující veřejné akce v Hamburku a jeho okolí na podporu globální solidarity. V naší činnosti překračujeme hranice států a národů a cítíme se sjednoceni ve světové síti globálních občanů a mladých aktivních lidí, která není definována tím, kde na naší planetě se v daný okamžik nacházíme.“ Členové této skupiny plánovali, organizovali a realizovali dva Evropské akční dny (European Action Days), jsoucí součástí současného projektu, a rovněž tvořili 27
podpůrný tým při realizaci Mezinárodního youthcampu, který proběhl v Hamburku 4.-8. srpna 2014. CulturCooperation e.V. poskytla těmto lidem pestrou škálu školení dle preferencí dobrovolníků samých v rozsahu od základů PR k fundraisingu a právnímu minimu umožňujícímu položit pevné základy jejich iniciativám. World Citizens Network Hub navazuje tam, kde přímé ponávratové aktivity vysílajících organizací obvykle končí: Poskytuje nové podněty, různé příležitosti pro vzájemné učení se ze společných aktivit a událostí. Rádi bychom vám představili dva příklady iniciativ našich aktivních dobrovolníků, zabývající se migrací, uprchlictvím a lidskými právy:
Beginn Nebenan (Začni u vedlejších dveří): Spolupodílníky na tomto projektu byli převážně mladí dobrovolníci z města Magdeburg. Cílem projektu bylo poskytnout německé veřejnosti přístup k problematice uprchlictví. Občané Magdeburgu měli být rovněž informováni o příčinách a okolnostech uprchlictví a migrace. Předsudky musí být překonány k dosažení vzájemného poučeného porozumění a k tomu, aby měl každý možnost žít slušný život včetně svého společenského prostředí. Za projektem stála myšlenka, že přivedeme-li lidi z obou stran dohromady, lidské vztahy mezi německými občany a uprchlíky budou navázány a dostanou příležitost přirozeně se rozvíjet. Díky osobnímu kontaktu a mezikulturní výměně může být strach nahrazen vzájemnou důvěrou. V dlouhodobém pohledu mohou obě strany dosáhnout vzájemného porozumění a jednat spolu s respektem.
28
Dobrovolníci v tomto projektu hráli roli konzultantů a facilitátorů. Beginn Nebenan znamená první kontaktní místo, kde může být spojení mezi občany a uprchlíky vůbec navázáno, načež cíleně odchází ze scény, aby umožnil rozvoj skutečných vztahů nezávisle na jakékoli další facilitaci a intervenci. Od října 2013 více než 100 lidí využilo nabídky a strávilo společně nějaký čas. Kromě této iniciální služby organizujeme rovněž každoměsíční setkání pro všechny účastníky programu a další zájemce, kde se věnujeme různým aktivitám jako malování, tanci či hraní hudby. Jsme si vědomi odlišných životních podmínek, finančních zdrojů a právních okolností, které komplikují pravidelná přímá setkávání. Program Beginn Nebenan zprostředkovává budování vztahů. Není o pomoci s jednáním se státními autoritami, finanční podpoře nebo pomoci s právními otázkami žádosti o azyl. Raději než to dává svým účastníkům příležitost k setkávání se navzájem a k vzájemnému rozvoji a posilování kompetencí. Chceme pracovat společně bez jakékoli diskriminace. Tento program je studijním procesem pro nás všechny a může nám dát mnoho zkušeností a vědomostí ve společném budování kultury porozumění, vzájemného učení a udržitelného komunitního života . Zjistěte více na: http://www.facebook.com/Beginn-Nebenan
Odkud pochází uprchlíci? (Where Do Refugees Come From?) „Odkud pochází uprchlíci?“ je další projekt World Citizens Network Hub sledující účel propagace lidských práv a udržitelných komunitních řešení nezávisle na národnosti, vzniklý na základě spolupráce mezi dobrovolníky ze dvou měst: jihoafrického Durbanu a německého Hamburku. Cílem této skupiny je vzájemné sdílení informací, vědeckých přístupů a metod v posilování schopností uprchlíků k jejich vlastnímu lokálnímu angažmá. V Hamburku tato skupina realizovala několik workshopů a vytvořila mobilní výstavu pro vzdělávací a propagační účely, sledujíc celkový cíl zvýšení veřejného povědomí o migraci a uprchlictví na celém světě. Bližší informace na: http://www.facebook.com/WhereDoRefugeesComeFrom
29
Přenos konceptu Dobrovolnického Klubu do Pobaltských zemí: Zkušenosti EstYES, Deinety a Jasmy: Výzvy při implementaci konceptu Dobrovolnického Klubu očima EstYES: Termín „globální rozvojové vzdělávání“ není v Estonsku dosud šířeji znám a mladí lidé často chápou tento koncept jako něco velmi špatně uchopitelného a nesrozumitelného. Proto jsme na samém začátku našeho snažení představili samotnou existenci Rozvojových cílů tisíciletí (Millenium Development Goals) a na základě těchto širších témat dobrovolníci získali možnost promyslet, co je samotné zajímá ze všeho nejvíce. Na začátku roku 2014 jsme zorganizovali malou studii, abychom zjistili, která témata z Rozvojových cílů tisíciletí jsou mezi dobrovolníky hodnocena jako nejzajímavější, abychom získali základ pro další realizaci našich vzdělávacích aktivit. Jednou z velkých výzev v kontextu Estonska je nedostatek dobrovolníků vyjíždějících do zemí globálního Jihu. V důsledku toho navázala EstYES užší spolupráci s lokálními organizacemi vysílajícími dobrovolníky do zemí globálního Jihu. Jedním z efektivních způsobů jak podpořit angažovanost navrátivších se dobrovolníků bylo získat je pro organizaci prezentací o jejich dobrovolnické zkušenosti a kulturách, s nimiž se seznámili. V některých případech se těchto prezentací zúčastnili i zástupci daných zemí. K některým debatám se nám podařilo přizvat i odborníky na náboženství, kultury a tradice daných zemí. Další výzvou, kterou jsme museli překonat, bylo získávání nových členů Dobrovolnického Klubu. Jak jsme už zmínili, globální rozvojové vzdělávání není v naší zemi dosud pevně zakořeněno a v důsledku toho ani příliš ceněno mezi estonskou mládeží. To vysvětluje poměrně malý zájem o téma jako takové. Rozhodli jsme se přilákat nové členy tím, že položíme důraz na jejich apriorní zájmy. Kariéra, řízení projektu nebo seberozvoj – to jsou témata, která jsou obvykle atraktivní. Naším cílem pak bylo propojit globální témata s těmito individuálními zájmy. Dle očekávání to skutečně vzbudilo zájem. I lidé, kteří se k nám původně přidali spíše z výše uvedených důvodů, později v průběhu projektu projevili zájem o to naučit se více o globálních tématech.
30
Získávání nových členů Dobrovolnického Klubu očima organizace Deineta (Litva): V ideálním světě by aktivní dobrovolnická organizace měla zaměstnance plně oddané svému úkolu s jediným cílem – věnovat se čistě naplňování velkého potenciálu, který s sebou nese dobrovolnictví a mládí. Ve skutečnosti je zde nutno spoléhat z časových důvodů na iniciativu samotných dobrovolníků více, než by bylo zdrávo. Získávání těch pravých lidí (dobrovolníků) pro ten pravý program vyžaduje věnování značného času, energie, kreativity a vytrvalosti, nemluvě ani o celkovém strategickém plánu. Co chceme tímto říct je, že nepopulárnější způsoby získání lidské pozornosti k dobrovolnictví (distribuce brožur, plakátů, hovoření se skupinami mladých lidí, využívání médií apod.) jsou stále vhodné a měly by se nepochybně používat, ale pokud je dobrovolnictví propagováno pouze těmito kanály, vystavuje se riziku utonutí v moři komerční a zábavní publicity. Proto bychom rádi nabídli i jiné možnosti, jejichž potenciál jsme si mohli ověřit: • Definice cílové skupiny – postupné zužování záběru: Je potřeba zvážit specifické atributy cílových skupin (mládeže, potenciálních mladých dobrovolníků) ve specifickém kulturním kontextu domácí země. Je třeba klást si otázky jako „Co je pro mládež atraktivní?“ v rámci veřejného diskurzu (zábava, dobrovolnictví jako lifestyle, memy na sociálních sítích, trendy v multimédiích apod.) • Pročištění zprávy, kterou chceme vyslat: Srozumitelnost pro potenciální dobrovolníky je esenciální. Je velice důležité mít atraktivní a srozumitelné sdělení. Vaše zpráva vysvětlí, proč vaše organizace může nabídnout cennou alternativu pro volný čas potenciálních dobrovolníků. Vaše zpráva musí být krátká, jednoduchá a přímá, jasně komunikující přínosy dobrovolnického angažmá a co dobrého z něj lze získat pro sebe i ostatní. Klaďte důraz na potřebu komunit, ale rovněž zdůrazněte přínosy pro dobrovolníky samotné. • „Zabalení zprávy“: Využití odfiltrovaných výsledků z prvního bodu – identifikujte nejlepší komunikační kanály pro sdělené zprávy (online, tiskem, virálním videem apod.), vyberte čas, frekvenci apod. • Budování značky: Díky kontinuálním a viditelným aktivitám, takže vaše cílové skupiny budou ihned rozumět informacím, které se objeví ve veřejném prostoru pod vaší značkou, jako souvisejícím s dobrovolnictvím. Získávání dobrovolníků je vždy výzva – mluvit k desítkám či stovkám posluchačů přináší obvykle výstup v podobě pouhých několika skutečných zájemců. Rozhodnutí pustit se do dobrovolnické práce obvykle probíhá ve dvou krocích:
31
je zde obvykle přítomno obecné nediferencované povědomí o tom, že bych se mohl stát dobrovolníkem, a teprve „spouštěcí podnět“ poté převede tento celkový postoj v konkrétní akci. Tento spouštěcí podnět je často velice jednoduchý: někdo, koho budoucí dobrovolníci osobně znají, je osloví s konkrétní nabídkou nebo se o této možnosti dozvědí díky své organizaci. Z tohoto procesu o dvou krocích je zřetelné, že je důležité zajistit si dostatečnou lokální viditelnost a zvuk svého jména, takže lidé, kteří mají o dobrovolnictví zájem, vědí, kdo jste, a vy jste naopak schopni zacílit při získávání svých dobrovolníků přímo na ně. Jedním praktickým příkladem ze zkušeností naší organizace bylo založení Dobrovolnického Klubu a získávání dobrovolníků pro jeho specifické projektové akce. Pro začátek bychom měli zmínit, že koncept dobrovolnictví je v Litvě stále relativně nový. Kromě toho je pojem dobrovolnictví dezinterpretován a dáván do souvislostí s dobrovolnou vojenskou službou, především v souvislosti s boji za nezávislost roku 1918. Naštěstí toto platí stále méně a méně pro mladé lidi, ale i tak je poměrně složité získávat pro náš klub nové síly. Protože pro to může být hodně důvodů (vágní status dobrovolníka v Litvě, obecná tendence považovat práci bez hmotného výdělku za méněcennou, nedostatek informací, především ve venkovských oblastech, skutečnost že tradice dobrovolnictví je velmi mladá), v současnosti se musíme vyrovnat se situací tak, jak je. Během snahy o propagaci dobrovolnictví výše popsanými způsoby a během práce s dobrovolníky, kteří se rozhodli připojit se ke klubu, jsme došli k následujícím závěrům: • dobrovolníci, kteří projevili zájem o účast v aktivitách klubu, jsou rovněž dvou druhů: ti, kteří mají iniciativu a jsou schopni realizace vlastních myšlenek díky platformě poskytnuté jim organizací, a ti, kteří nejlépe fungují, pokud je jim podán již existující plán a jasné instrukce. Přestože toto zní jako obecně zjevné, v realitě může jít o skutečnost, která povýší nebo naopak potopí očekávané výsledky • silné charismatické vedení a oddanost myšlence ze strany organizace je stále esenciální k tomu, aby se věci udržely v pohybu. Na základě naší praxe jsme dospěli k názoru, že litevská mládež není stále dostatečně připravena k tomu, aby převzala duševní vlastnictví za vlastní dobrovolnické iniciativy a projekty. Vypadá to tak, že se mladí lidé často nedokážou zapojit do aktivit s volnou myslí a sami za sebe a stále potřebují někoho, kdo by jim udával tón. JASMA a školící systém pro udržitelnou práci Dobrovolnického Klubu: Organizace JASMA několik let funguje částečně jako otevřené centrum pro volnočasové aktivity mládeže, poskytujíc tak mladým lidem prostor a příležitost k užitečnému trávení volného času, organizaci vlastních aktivit a rovněž k participaci v aktivitách a projektech organizovaných JASMou. Mezi ostatními mladými lidmi tvoří podstatnou část těchto lidí dobrovolníci, a tak jsme od začátku měli poměrně dobré výchozí podmínky pro vytvoření Dobrovolnického Klubu s dobrými vyhlídkami na pravidelné fungování. Naším hlavním cílem bylo a stále je pomáhat dobrovolníkům v tom, aby se stali multiplikátory konceptu globálního rozvojového vzdělávání ve svých vlastních komunitách, přinášeje k nim vědomosti právě tak jako pozitivní změny, založené na zkušenostech, které získali jako dobrovolníci. 32
Pracujeme především s mladými lidmi, kteří měli dosud pouze jednu dobrovolnickou zkušenost bez jakéhokoli předchozího aktivního zapojení, a rovněž s těmi, kteří své mezinárodně dobrovolnické aktivity teprve plánují. Snažíme se o vybudování průběžně fungujícího školícího a koučovacího systému, který by udržel zájem a motivaci mladých lidí o dlouhodobé a pravidelné zapojení. V situaci, ve které se naše země nachází, kdy jsou dobrovolnictví, aktivismus a globální rozvojové vzdělávání termíny obecné veřejnosti spíše neznámé, nebo (i pokud známé jsou) nejsou pokládány za důležité, a je tak těžké přesvědčit mladé lidi o hodnotě času stráveného tímto způsobem. Proto je naším prvořadým cílem najít uspokojivou odpověď na otázku „Proč by měl být mladý člověk aktivní a účastnit se našeho vzdělávání?“ Začali jsme s představením možných souvislostí mezi dobrovolnictvím a každodenním životem, především v souvislosti s formálním vzděláváním, zaměstnatelností apod. Vytvořili jsme několik jednodenních školících programů založených na potřebách dobrovolníků, které by mohly být atraktivní pro mladé lidi jako celek, například na téma komunikace, prezentačních dovedností, týmové práce, kreativity apod. Další blok programů se týkal dovedností podporujících aktivity Dobrovolnického klubu – školení o rozvoji nápadů, projektovém managementu či rozhodovacím procesu. Jak se zájem a motivace dobrovolníků zvyšovala, přišli jsme s cyklem programů zabývajících se už explicitně dobrovolnictvím, udržitelným životním stylem apod. Veškeré programy jsme organizovali na základě principů neformálního vzdělávání, díky čemuž se nám podařilo poskytnout bezpečné a otevřené prostředí pro 33
učení se pomocí zážitku, aktivní participaci a získávání přenositelných zkušeností a dovedností. Znalosti a dovednosti získané během těchto školení mohli dobrovolníci ihned využít v rámci účasti na každodenních aktivitách JASMy – díky účasti v otevřených workshopech, výukových aktivitách v lokálních školách či účasti na Pobaltských karavanách či na Youth Action Days. Bylo důležité vytvořit strukturu, v jejímž rámci se dobrovolníci mohou zapojit – z naší zkušenosti můžeme vidět, že pokud se dobrovolníci mají stát nezávislými a věnovat se úspěšně větším projektům, musí nejprve okusit jednodušší úkoly v roli multiplikátorů a školitelů. Dalším logickým krokem pro dobrovolníky byla organizace vlastních iniciativ a projektů, a to s podporou a koučinkem zaměstnanců JASMy. Protože jsme měli stále na paměti, že učení a aktivní podílnictví na veřejném životě musí být i zábava, spustili jsme testování gamifikačního systému – všichni dobrovolníci měli možnost získávat body ve třech kategoriích: komunikace, organizace a implementace a sbírat odznaky, které jim pomohly rovněž vizualizovat vlastní úspěchy v rámci studijního procesu. Zde je několik závěrů, které jsme si z této praxe odnesli: • Je třeba vypracovat systém pravidelných školících programů, kde budou témata založena současně na zájmech mladých lidí i na naší vizi vzdělávání • Je třeba organizovat příležitosti pro dobrovolníky k tomu, aby si mohli vyzkoušet a posílit nové dovednosti v rámci existující struktury
34
• Koučink a podpora dobrovolnických iniciativ je velmi potřebná • Je třeba vést v patrnosti schopnost změny svého pohledu na věc – mnoho věcí, které jsou zřejmé nám (např. výhody, které přináší dobrovolnictví) nemusí být pro dobrovolníky vůbec viditelné • Je nutné vyvinout systém, který umožní vizualizovat a měřit výsledky dobrovolnického učení a participace
3c. Pobaltské Karavany: Týdenní karavany cílící na posilování povědomí o globálních tématech mezi mladými lidmi ve venkovských oblastech Estonska, Lotyšska a Litvy se odehrávaly v létě a na podzim obou let konání projektu. Základní myšlenkou karavan je dát dohromady tým mezinárodních i lokálních dobrovolníků, objíždějících celou zemi s důrazem na malá venkovská města s programem workshopů, školení, prezentací a dalších aktivit usilujících o propagaci dobrovolnictví a globálních témat. Všechny aktivity byly designovány samotnými dobrovolníky, takže se karavany staly vzdělávací příležitostí nejen pro mládež, jimž byly určeny, ale i pro dobrovolníky samotné. JASMA: Karavany byly pro nás novým konceptem a během dvou let se ukázaly jako efektivní a vzrušující vzdělávací nástroj pro dobrovolníky v týmu právě tak jako pro mladé lidi, kteří se jejich aktivit zúčastnili. Jelikož jsme mohli být flexibilní a najít si způsob nejlépe vyhovující lokální realitě Lotyšska, směřovali jsme první karavanu na podzim 2013 a druhou do léta 2014. V rámci první karavany jsme pořádali workshopy v lokálních školách (v rámci dopoledního vyučování) a místních centrech mládeže (odpoledne). To dalo dobrovolníkům dobrou příležitost uzpůsobit své aktivity dvěma typům publika a kontextům, což pro ně bylo velice poučné. Přínosy volby právě těchto cílových skupin tkvěly v tom, že lidé, na které jsme cílili, byli již organizováni a ať jsme přišli kamkoli, bylo naše sdělení něčím novým v obvyklé rutině – vstřícnosti škol a mládežnických center pak pomohlo, že jediné, co jsme po nich chtěli, bylo nabídnout místo a čas. Hlavní výzvou pro nás byla prakticky nulová znalost globálních témat mezi mladými lidmi, na které jsme cílili, a rovněž nutnost poradit si s limitovaným časem a většími počty lidí ve školách. Lokální a mezinárodní dobrovolníky karavan jsme vybrali prostřednictvím otevřené výzvy, což nám pomohlo vytvořit pestrou skupinu s rozdílnými znalostmi a dovednostmi, což se pozitivně odrazilo ve skladbě vzdělávacích aktivit a zároveň zajistilo možnost učit se vzájemně jeden od druhého. Před karavanami jsme zorganizovali speciální přípravný trénink, který nám umožnil zajistit dobrou úroveň povědomí o globálních tématech mezi našimi dobrovolníky, vyzkoušet si různé metody a nástroje práce s mládeží atd. EstYES: V Estonsku navštívila naše karavana 12 mládežnických center a škol s celkovým přímým dopadem na 300 mladých lidí. Hovořili jsme především o férovém obchodě (fair trade) s důrazem na speciální případ – čokoládu, a jak každý 35
milovník čokolády může pomoci se změnou situace na druhé straně světa tím, jakou čokoládu si vybere. Zjistili jsme, že je nesmírně důležité odkazovat k předmětu, s nímž se účastníci aktivit cítí ztotožněni. Čokoláda proto byla pro nás nejlepším řešením. Abychom osladili naše workshopy, měli jsme s sebou vždy nějakou tu fair tradovou čokoládu. Karavany jsou velmi efektivním přístupem pro angažování navrátivších se dobrovolníků právě tak jako pro šíření našeho poselství i v odlehlých venkovských oblastech. Skupina dobrovolníků může připravit program založený na jejich zkušenostech, učit se od sebe vzájemně a sdílet osobní příběhy s mladými lidmi na místech, kde dobrovolnictví a globální rozvojové vzdělávání nejsou příliš známé pojmy. Kromě toho jsou takové cesty velkou motivací a inspirací i pro realizační týmy karavan. Deineta: Celkově vzato v Litvě zájem o dobrovolnictví v globálním Jihu roste. Informační kampaně věnující se klíčovým otázkám (definice globální spolupráce, Rozvojové cíle tisíciletí apod.) ovšem jsou stále potřebné a celkově vzato je lepší stále mluvit o těchto tématech na obecné rovině spíše než o konkrétnějších tématech, která ztrácejí celkový pohled na věc ze zřetele. Nahlédnutí této skutečnosti celkem značně ovlivnilo obsah našich dobrovolnických karavan, které jsme konali v letech 2013 a 2014. Rozhodli jsme se navštívit více organizací vyskytujících se ve venkovských oblastech, neboť věříme, že šanci na větší dopad máme v malých městech. Během první karavany (s osmi litevskými, jedním lotyšským a jedním kyperským 36
dobrovolníkem v realizačním týmu) jsme během jednoho týdne navštívili několik organizací (lokálních škol, regionálních parků, veřejných knihoven a mládežnických klubů). Cílem karavany bylo zvyšovat povědomí o vzájemné propojenosti společenských, ekonomických a ekologických faktorů, které ovlivňují možnost dosažení udržitelného globálního rozvoje, s důrazem na skutečnost, že občas může usilování na jedné straně směřování k udržitelnému rozvoji (např. ochrana životního prostředí) vést zákonem nezamýšleného účinku i k pozitivnímu dopadu ve zdánlivě nesouvisející oblasti (např. na sociální úrovni). Věnovali jsme se rovněž specifickým tématům jako ochraně globálního prostředí a klimatu, ekologické udržitelnosti, obnovitelným zdrojům energie, přístupu k vodě a dalším podobným aspektům globálních témat. Vše ve spojitosti s dobrovolnictvím. V naší realitě jsme museli začít daleko více od základů. Interaktivní prezentace s vizuálními pomůckami a aktivní účast obecenstva musely nejprve pokrýt téma dobrovolnictví vůbec (neboť karavanu jsme vysílali coby dobrovolnická organizace), poté představit různé typy dobrovolnických aktivit a teprve později pokrýt specifická témata a nakonec předestřít posluchačům spojitost mezi dobrovolnictvím a globálním rozvojovým vzděláváním. Co se snažíme tímto říct je, že hovoření o tématech dobrovolnictví a globálních tématech ve venkovských oblastech potřebuje nejen dobré základy v tématech jako takových, ale také i porozumění duchu venkovských oblastí a tomu, jakým způsobem o tématech v těchto specifických regionech mluvit. V našem případě musela karavana nejprve poskytnout základy tématu a teprve později se mohla věnovat vytváření vazeb a angažmá konkrétních komunit.
37
3d. Mezinárodní dobrovolnické youthcampy: Mezinárodní dobrovolnické youthcampy sloužily v rámci projektu jako fórum k nalézání a diskuzi společných témat spojených s Rozvojovými cíli tisíciletí, jejichž propagací se následně dobrovolníci mohli zabývat v rámci svých osvětových aktivit. Oba youthcampy uspěly v založení přátelských sítí vzniklých na základě dobrovolnické iniciativy. Výsledky youthcampů jsme sumarizovali v memorandu určeném především učitelům a relevantním zástupcům státní správy v oblasti vzdělávání, jehož cílem bylo informovat je o nápadech dobrovolníků na posílení rozvojové spolupráce, mezinárodních dobrovolnických programů a rovněž na mládež orientovaných lokálních osvětových a vzdělávacích programů. EstYES: Estonský youthcamp „Young Europeans for Global Change: Volunteers Take Action!“ (Mladí Evropané za globální změnu: Dobrovolníci se pouští do práce!“) představoval příležitost k výměně nápadů a setkávání mladých motivovaných lidí za účelem dosažení společných myšlenek a realizace projektů orientovaných na globální tématiku. YouthCampu se zúčastnilo téměř 50 dobrovolníků z devíti evropských zemí a dále z Vietnamu, Keni a Mexika. Většina dobrovolníků měla za sebou dobrovolnickou zkušenost ze zemí globálního Jihu. Cílem youthcampu bylo přispět k výměně existujících zkušeností, praxe, nástrojů a metod používaných v globálním rozvojovém vzdělávání. V prvních dnech youthcampu sdíleli zkušení dobrovolníci a profesionálové na poliglobálního rozvojového vzdělávání své praktické i teoretické zkušenosti s tématem; ve druhé polovině pak došlo na praktické záležitosti – projektový management a metodické workshopy. Divadlo utlačovaných17 bylo jedním z dobrých příkladů metod, které lze použít při multiplikaci globálních témat mezi mladými lidmi a pracovníky s mládeží. Během youthcampu vznikly tři skupiny pracující na třech tématech: • realizaci Pobaltských Karavan – tato skupina se pak projevila při prvním ročníku karavan na podzim 2013 a někteří další účastníci youthcampu se také stali součástí realizačního týmu • realizaci Evropského akčního dne – vznikla mezinárodní skupina usilující o spojenou realizaci této akce, která se konala na Mezinárodní den dobrovolníků 5. prosince. Z těchto akcí byl pořízen rovněž videozáznam. • realizaci vzdělávacích projektů – vzniklo několik nápadů pro budoucí projekty; jedna z myšlenek se dočkala skutečné realizace o rok později, když tři účastníci youthcampu zorganizovali mezinárodní výměnu mládeže na základě myšlenek, které byly vypracovány v průběhu youthcampu. CulturCooperation: Work Camp18 for International Volunteers byl zorganizován za účelem posílení výměny zkušeností mezi navrátivšími se dobrovolníky, z nichž všichni měli za sebou dobrovolnickou službu v různých zemích globálního Jihu, a rovněž 38
několika dobrovolníky, kteří ze zemí globálního Jihu pocházejí, a jejich služba se odehrála přesně v opačném gardu. Cílem bylo posílit potenciál těchto mladých lidí pro osvětu o globálních tématech v jejich domovských zemích. Youthcamp se konal v Hamburku 4.-8. srpna 2014 a zúčastnilo se jej 54 mladých dobrovolníků z Brazílie, České republiky, Estonska, Finska, Německa, Ghany, Irska, Lotyšska, Litvy, Jihoafrické republiky a Tanzánie, kteří měli za sebou dobrovolnickou službu v projektech ve 28 zemích, například v Brazílii, Botswaně, Číně, Kolumbii, Ekvádoru, Ghaně, Indii, Keni, Kiribati, Izraeli, Papue Nové-Guineji, Filipínách, Malawi, Mexiku, Namibii, Nepálu, Jihoafrické republice, Tanzánii a Ugandě. CulturCooperation a navrátivší se dobrovolníci z Hamburku vytvořili platformu k diskuzi toho, jak vznikají předsudky a stereotypní reprezentace sebe i druhých, k diskuzi o silových vztazích při diseminaci informací a o vzniku vnímání druhých v závislosti na silových vztazích a diskriminaci. Kromě toho měli dobrovolníci možnost zúčastnit se mnoha workshopů, jež jim pomohly posílit jejich dovednosti pro práci multiplikátorů globálního rozvojového vzdělávání a občanských aktivistů – namátkou workshop o alternativních učících prostorech, nenásilném protestu či online fundraisingu. Výstupy těchto metodických a tematických školení vedly k závěrečnému dni, který byl určen k vytváření inovativních globálně vzdělávacích kampaní za průběžného mentoringu ze strany zkušenějších dobrovolníků. Mezi výstupy bylo například neviditelné divadlo, vzdělávací vycházka po městě či workshop na téma migrace a lidských práv právě tak jako videoklip odkazující k pouličnímu umění a novým způsobům interakce uvnitř komunity. Všechny výstupy a dlouhý seznam pro další čtení byly následně shrnuty ve speciálním magazínu a memorandu.
Oba dokumenty lze stáhnout na adrese: www.contribute-to-change.eu
17 18
Pozn. překladatele: Divadelní metoda, v originálu „Theatre of the Opressed“. oficiální název youthcampu; nejednalo se ovšem o workcamp v pravém slova smyslu, nýbrž opět o vzdělávací setkání evropské mládeže.
39
4. Udržitelnost konceptu z pohledu jednotlivých organizací podílejících se na projektu: EstYES: Vezmeme-li v potaz zkušenosti s globálním rozvojovým vzděláváním, jsou Pobaltské země poněkud pozadu za západními evropskými zeměmi. V Pobaltí je celkově velmi slabé povědomí o globálních tématech, cílích, přínosech pro společnost či propojenosti globálních akcí a reakcí. Z toho pak vyplývá nedostatek zájmu a společenské angažovanosti v souvislosti s globálními tématy. Počet neziskových organizací zabývajících se globálním rozvojovým vzděláváním a dobrovolníků, kteří přišli s konceptem do styku, nicméně roste. Kromě toho je zde množství škol, které se již v současnosti pokoušejí vtahovat globální témata více do svých učebních osnov. V důsledku těchto pozitivních tendencí můžeme předjímat, že globální rozvojové vzdělávání bude brzy potřebovat více vzdělaných školitelů. Naneštěstí není toto téma prioritou pro estonskou vládu, zejména pokud se týká finančních dotací směřujících do této oblasti. Hlavními donory jsou zde mezinárodní fondy. To má ovšem i výhodu – nevládní organizace coby hlavní utilizátoři mezinárodních fondů jsou dynamické a flexibilní struktury, které jsou v lepší pozici, pokud jde o možnost zavádět nové metody a novinky na poli neformálního vzdělávání. Školy a další vzdělávací instituce na druhou stranu tak flexibilní nejsou, ovšem mají zase přístup k velkému množství mladých lidí. Propojení neziskových organizací a škol tak tedy vypadá jako správná trefa. Je velice pravděpodobné, že budoucnost globálního rozvojového vzdělávání v Pobaltí spočívá na spolupráci mezi školami a nevládními organizacemi. Je zde i další důležitý aspekt globálního rozvojového vzdělávání v kontextu Pobaltí. Je zjevné, že některá globální témata nejsou nutně v přímém kontaktu s lokální realitou. Například (i přes rostoucí pestrost lokálních komunit) témata heterogenních společností a diskriminace jsou stále velmi daleko toho, aby představovaly v Pobaltí žhavé společenské téma. Na druhou stranu je zde řada problémů, které jsou pro Pobaltí velmi aktuální, ačkoli se o nich dosud nevede adekvátní celospolečenská debata, např. chudoba, soužití různých národů, HIV apod. Výzvou pro školitele na poli GRV je proto pečlivý výběr témat s ohledem na jejich relevanci pro cílovou skupinu, aniž by celkový obrázek, reprezentovaný například Rozvojovými cíli tisíciletí byl odsunut příliš daleko do pozadí. INEX-SDA Možná ne úplně typicky pro země s komunistickou historií má v České republice rozvojová pomoc (v pozdějších letech spíše rozvojová spolupráce) ve své podstatě poměrně dlouhou tradici. Jisté kroky na tomto poli se odehrály ještě za komunistické totality, přestože se spolupráce v tomto smyslu soustředila výhradně na země globálního Jihu, jež poutaly k Východnímu Bloku přátelské vztahy. Přesto by ovšem bylo nefér tvrdit, že kus práce se neodvedl již v oněch v jiných ohledech nepříliš radostných 40
časech. Existující tradice je patrná v tom, že stát chápe i v současnosti jako svou povinnost podporu aktivitám globální spolupráce a globálního rozvojového vzdělávání (dokonce i za časů nedávné ekonomické krize), jež jsou podporovány především Ministerstvem zahraničních věcí a s ním spojenou Českou rozvojovou agenturou. Úzká spolupráce s Evropskou komisí v tomto ohledu dává České republice, pokud jde o globální rozvojové vzdělávání, do budoucna slušné vyhlídky. Rovněž můžeme říct, že úroveň porozumění a informovanosti české veřejnosti o globálních tématech je v současnosti rozhodně lepší než před několika lety, přestože dosud stále nesnese srovnání s kulturami západních zemí, kde má rozvojová spolupráce a globální rozvojové vzdělávání neporovnatelně dlouhou tradici (např. v Německu, jak jsme si ostatně mohli povšimnout i v průběhu tohoto projektu). Věříme proto, že i díky příležitosti ke spolupráci s organizacemi jako je CulturCooperation či dalšími asociovanými partnery byl přenos dobré praxe na poli GRV úspěšný a efektivní a že náš projekt přispěl znatelně ke zvýšení veřejného povědomí o globálních tématech v České republice jako takové, a že zde rovněž bylo v průběhu projektu poměrně dost inovativních aspektů (např. právě už zmíněný Dobrovolnický Klub a jeho vnitřní úspěchy), které mohou znamenat inspiraci pro budoucí partnery v navazujících projektech, a to nejen pokud se podíváme východním směrem – věříme, že i díky absolvování tohoto projektu můžeme nyní být inspirací pro partnery pocházející odkudkoli. Toto zkompetentňování organizací zúčastněných v projektu bylo ostatně jedním z klíčových aspektů tohoto projektu, a za sebe můžeme zodpovědně prohlásit, že proběhlo úspěšně. Máme-li hovořit o výzvách, se kterými jsme se potýkali, patrně nejdůležitějším a také nejsložitějším úkolem pro nás bylo opustit určitou „bublinu“, v níž organizace zabývající se mezinárodním dobrovolnictvím a globálními tématy obvykle žijí. Velmi snadno se totiž může z pohledu organizace jevit, že dochází k velice podstatným posunům směrem vpřed, pokud se týká informovanosti našeho okolí o globálních tématech, ale je dobré nezapomenout na to, že tento dojem může podléhat značnému zkreslení právě v důsledku jakéhosi „bublinového efektu“. Samozřejmě jsme se snažili i o to, aby s našimi aktivitami přišla do styku co nejširší veřejnost, ale zde jsme už naráželi na určité překážky. Stále se spoléháme na udržování co nejširší sítě dobrovolníků a spolupracovníků (zejména se snažíme cílit na studenty vysokých škol všech možných zaměření – nejen na studenty zabývající se rozvojovými studiemi, nýbrž i na studenty technických zaměření či budoucí ekonomy), což nám dává lepší šanci pro širokou a efektivní diseminaci projektových výstupů, ovšem s největšími obtížemi se potýkáme, máme-li globální témata přinášet sférám méně vzdělaným, regionům s menším přístupem k informacím či k občanům v sociálně vyloučených lokalitách. Jelikož se celá koncepce globálního rozvojového vzdělávání v poslední době mění k akcentování více partnerského a rovnocenného přístupu než tomu bylo v předcházejícím paradigmatu, věříme, že má smysl přinášet tato témata nikoli pouze těm, kdo mohou být sami aktivně nápomocní, ale i těm, kteří pomoc sami potřebují. Jsme si toho vědomi, ovšem i tak je pro nás prozatím nenaplněnou výzvou překračovat rámec naší regionální působnosti soustředěné zejména na metropoli, a pronikat se svými vzdělávacími aktivitami častěji a intenzivněji i do ostatních regionů. Shrneme-li 41
nejpodstatnější výstupy projektu pro INEX-SDA, musíme říct, že jsme se poučili o velkých možnostech a širokém záběru nabídnutém neformálním vzděláváním, jež může být využito nejen ke zvýšení informovanosti o globálních tématech, ale rovněž ke vzdělání nové generace sebevědomých, vzdělaných a šikovných lidí, kteří mohou být v budoucnosti nositeli společenské změny. Věříme, že se nám rovněž podařilo přispět velkým dílem k osobnímu rozvoji takových lidí a rozhodně se budeme snažit o další posun v tomto směru i v budoucích letech. Rovněž doufáme, že multiplikační efekt vycházející od těchto dobrovolníků, s nimiž jsme primárně pracovali, v budoucnu přispěje k tomu, že se ze stovek stanou tisíce a jejich práce bude nadále inspirovat a ovlivňovat další lidi. JASMA V Lotyšsku je koncept globálního rozvojového vzdělávání známý především těm, kdo se jím profesionálně zabývají, přestože spolu s tím, jak se blíží lotyšské předsednictví Evropské unii a Evropský rok rozvoje (obojí v roce 2015), můžeme pozorovat nárůst veřejných debat a vzdělávacích aktivit zabývajících se i těmito tématy a podněcujících rovněž zájem nevládního sektoru o tuto problematiku. Přesto existuje zatím jen poměrně málo neziskových organizací, které spojují ve své činnosti jak práci s globálními tématy, tak práci s mladými lidmi, a tak není divu, že mládež v Lotyšsku má ohledně globálních témat stále značné mezery ve vzdělání. Další výzvou pro nás byla skutečnost, že dobrovolnictví samo o sobě stále potřebuje propagaci a vysvětlování konceptu mladým lidem, což vedlo k tomu, že naše projektové vzdělávací aktivity nemohly rezignovat na prosté vysvětlování konceptu dobrovolnictví mladým lidem s apriorním předpokladem, že ho tito už znají a stačí s nimi hovořit o jeho vztahu ke globálním tématům. V řadě případů jsme museli začít opravdu od píky. Spolupráce s dalšími hráči na poli GRV je klíčová – na jedné straně neziskovky, školy, mládežnická centra a dokonce i univerzity mají zájem o společnou práci, zejména pokud poskytuje možnost vzájemně se obohatit o vědomosti a dovednosti, ovšem nedostatek lidských zdrojů ve všech zmíněných organizacích je tak značný, že občas je fyzicky složité nastartovat nová partnerství a projekty na lokální úrovni nebo procesy trvají neúměrně dlouho (přestože se přeci jen dějí).
42
Pokud jde o praktičtější záležitosti, práce s mladými dobrovolníky přináší klíčovou výzvu, která se opakuje téměř vždy, a dá se shrnout jediným slovem – JAK? Jak přesvědčit mladé lidi o potřebě aktivnějšího životního stylu, jak je získat pro dobrovolnictví, jak probudit jejich zájem o globální témata atd. Hlavním poučením pro nás bylo, že dlouhodobé programy a projekty spolu s mezinárodní spoluprací jsou nesmírně užitečné, neboť přinášejí možnost ozkoušet na vlastní kůži zkušenosti a rady druhých, vzájemně se inspirovat a čelit novým výzvám, což často vede i k tomu, že najdeme odpověď na své dlouho kladené otázky. Deineta: I v Litvě má dobrovolnictví daleko k tomu, aby bylo pevně společensky zakořeněno. Není ani populární (v porovnání s jinými zeměmi i uvnitř země v porovnání s jinými příležitostmi, jak trávit volný čas) ani není dostatečně intenzivně popularizováno. Koncept dobrovolnictví je často špatně interpretován a dobrovolnictví bývá považováno za podřadné (či není bráno vážně) v porovnání s placenou prací, jako kdyby se jím zabývali jen lidé, kteří nemají nic jiného na práci. Komunitám rovněž chybí lídři, kteří by dokázali inspirovat litevské občany celkově trpící vysokou nezaměstnaností, společenskou nerovností, nízkými příjmy či nízkou podporou ze strany státu. Mluvíme-li o mládeži, existuje jen malý důraz na specifické výhody, které by jí dobrovolnictví mohlo přinést (nárůst sociálních či profesionálních dovedností, příspěvek k lepší životní úrovni celé komunity apod.) Již zmíněná zvýšená zaměstnatelnost aktivních dobrovolníků je bohužel stále nedostatečnou motivací zejména proto, že vám nikdo nemůže garantovat, že při ucházení se o práci bude k vaší dobrovolnické zkušenosti vůbec přihlédnuto. V průběhu svých aktivit vždy čelíme nutnosti vysvětlovat „globální“ skrze „lokální“ a zejména nutnosti balancovat mezi motivací mládeže s relativně malými možnostmi (častá je chudoba, nízké interkulturní porozumění a zájem, nedostatečné vzdělávání či perspektivy zaměstnanosti) a jejich porozuměním něčemu v tom případě tak vzdálenému jako je globální rozvojové vzdělávání.
43
5.Krátká prezentace přispívajících organizací: EstYES: EstYES je nezisková nevládní a apolitická organizace. Byla založena roku 1991 s cílem propagovat mládežnické a kulturní mezinárodní výměny za účelem učení a lepšího vzájemného porozumění mezi národy. EstYES byla v tomto ohledu v Estonsku pionýrskou organizací. EstYES je součástí mezinárodní dobrovolnické výměny a chápe ji jako vynikající nástroj neformálního vzdělávání. Každoročně EstYES uspořádá okolo 40 krátkodobých dobrovolnických projektů (workcampů) v Estonsku s přibližně 500 účastníky celkem a vyšle okolo 150 estonských dobrovolníků na podobné projekty v zahraničí. Kromě toho EstYES ročně hostí okolo 30 mezinárodních dobrovolníků na dlouhodobých sociálně orientovaných projektech po celém Estonsku a vysílá 40 dobrovolníků na středně- a dlouhodobé projekty do celého světa. V posledních letech se EstYES angažovala specificky v rozvojové spolupráci na poli mezinárodní dobrovolnické služby s partnery z Jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. http://www.estyes.ee www.facebook.com/EstYES
[email protected]
INEX – Sdružení dobrovolných aktivit (INEX-SDA): INEX-SDA bylo založeno roku 1991 s cílem podpory a rozvoje mezinárodních dobrovolnických aktivit. Hlavním cílem naší organizace je dávat lidem příležitost pomáhat druhým prostřednictvím své dobrovolné práce. Domníváme se, že dobrovolná činnost pomáhá nejen příjemcům takové pomoci, ale rovněž obohacuje ty, kdo ji uskutečňují. Snažíme se o podporu a motivaci k dobrovolnictví coby primárnímu nástroji podpory tolerance a porozumění a rovněž podpory udržitelných a rovnocenných globálních vztahů. Našimi nejdůležitějšími aktivitami jsou:
44
• vysílání dobrovolníků do zahraničí a poskytování příležitosti k dobrovolné činnosti v ČR zahraničním dobrovolníkům s celkovým obratem cca 1200 osob ročně. Naše nabídka zprostředkovává dobrovolnické příležitosti až na 2000 projektech ročně po celém světě a přibližně 35 projektů se každoročně koná ve spolupráci s našimi místními partnery na území České republiky. • globální rozvojové vzdělávání a interkulturní vzdělávání s cílem podpory aktivního občanství (za použití neformálních vzdělávacích metod). Naše projekty na tomto poli jsou např. GLEN (Global education network of young Europeans), Fotbal pro rozvoj (v partnerství s keňskou organizací MYSA) či dlouhodobý program Dobrovolnický Klub DoK cílící na rozvoj aktivního občanství a dovedností mladých dobrovolníků, který je v současnosti podpořen z projektu Young Europeans for Global Development. www.inexsda.cz www.facebook.com/inexsda http://glen-europe.org http://www.footballfordevelopment.net/
[email protected] [email protected]
CulturCooperation e.V. Organizace byla založena roku 1986 v Hamburku a pracuje na poli interkulturního a globálního rozvojového vzdělávání. Našimi hlavními cíli jje: • posílit kritické porozumění evropské veřejnosti příčinám a následkům globální chudoby a nerovnosti a jejich relevance pro osobní, lokální, národní, evropské a globální souvislosti • posílit roli globálního rozvojového vzdělávání za pomoci inovativních metod • posílit mezikulturní výměnu se zeměmi globálního Jihu a podpořit mezikulturní porozumění za použití kulturních metod coby prostředku globálního rozvojového vzdělávání • podporovat iniciativy a projekty v zemích globálního Jihu, které mají v mnoha ohledech jasný potenciál k posílení udržitelného rozvoje Jelikož posilování kapacit mladých lidí a budoucích podílníků na společenském rozhodovacím procesu je klíčovou strategií k dosažení rovnocenných vztahů mezi globálním Jihem a Severem, je velmi důležité zahrnovat mladé lidi coby naši klíčovou skupinu do všech našich aktivit. http://www.culturcooperation.de http://www.contribute-to-change.eu
[email protected] 45
JASMA – Unie rozvoje mládeže a mezikulturní spolupráce Organizace byla založena roku 2004 za účelem rozvoje potenciálu mladých lidí, poskytování příležitostí ke vzdělávání ve znalostech a dovednostech potřebných pro aktivní občanské zapojení a pro realizaci myšlenek a projektů prospěšných pro celou společnost. Klademe specifický důraz na zahrnutí lotyšských menšin do vzdělávacího procesu a poskytujeme mladým lidem příležitost k: • občanskému zapojení a učení se skrze mezinárodní aktivity – výměny mládeže, mezinárodní dobrovolnické projekty, youthcampy, semináře, tréninky a studijní cesty • rozvoji dovedností skrze pravidelné tréninky a semináře • zapojení se do dobrovolnické práce na lokální úrovni • získání informační a poradenské podpory a koučinku pro realizaci vlastních nápadů Kromě přímé práce s mládeží je Jasma součástí dvou národních platforem neziskových organizací: • Národní rady mládeže Lotyšska, sloužící hájení zájmů mládeže a mládežnických neziskovek na národní úrovni • Lotyšské platformy pro rozvojovou spolupráci, kde jsme součástí skupiny věnující se globálnímu rozvojovému vzdělávání a pomáháme k tvorbě vzdělávacích materiálů a programů pro různé cílové skupiny a prosazujeme vzdělávací zájmy mládeže na poli GRV. www.jasma.lv www.facebook.com/jasmalv
[email protected]
CYVA Deineta: CYVA Deineta má své sídlo ve městě Kaunas v Litvě. Momentálně máme sedm zaměstnanců a malý podpůrný tým místních dobrovolníků. Hlavními aktivitami naší organizace jsou krátko-, středně- a dlouhodobé dobrovolnické projekty a jejich koordinace. Organizace je aktivním členem evropských mezinárodních dobrovolnických sítí od roku2000, tedy krátce po svém vzniku roku 1998. Koordinujeme dobrovolnické 46
projekty společně s našimi partnery z celého světa i uvnitř Litvy. Deineta je v současnosti největším koordinátorem Evropské dobrovolné služby v Litvě (ročně přes nás projde 25 EVS dobrovolníků). Kromě toho koordinujeme nové národní dobrovolnické programy s cílem umístit na lokálních projektech 100 dobrovolníků do poloviny roku 2015. Coby člen Alliance of European Voluntary Services (Mezinárodní aliance evropských dobrovolných služeb) provozujeme rovněž mezinárodní projekty – ročně vysíláme okolo 50 dobrovolníků a přijímáme 40. Kromě toho Deineta pracuje na poli osvěty o globálních tématech (díky současnému projektuú a podílí se na studijních mezinárodních partnerstvích v rámci programu Grundtvig. www.deineta.lt www.facebook.com/deineta
[email protected]
Asociovaní partneři projektu přispívající k této publikaci: Comhlámh: Comhlámh je irská asociace rozvojových pracovníků a dobrovolníků. Byla založena roku 1975 a její misí je kritické poukazování ke kořenům globální nerovnosti a chudoby cestou motivace našich členů k aktivní roli v globálním rozvojovém vzdělávání. Přestože my sami nevysíláme dobrovolníky do zemí globálního Jihu, poskytujeme mezinárodním dobrovolníkům širokou podporu; zejména těm, kteří se v zemích globálního Jihu přímo angažují. I nformujeme dobrovolníky o možných stážích a místech dobrovolnické služby a poskytujeme jim přípravné i ponávratové tréninky. Pro ty, kteří se chtějí podílet na mezinárodních dobrovolnických projektech, jsme vyvinuli nástroje, které těmto jedincům pomohou najít kvalitní umístění. Rovněž jsme vytvořili Dobrovolnickou Rukověť , obsahující sedm principů k posilování uvědomělého a zodpovědného mezinárodního dobrovolnictví. Comhlámh rovněž úzce spolupracuje s organizacemi vysílajícími dobrovolníky a vyvinul Kodex dobré praxe coby zdroj pro tyto organizace. Tento kodex představuje sebehodnotící nástroj použitelný organizacemi aktivními v mezinárodním dobrovolnictví při hodnocení vlastního následování dobré praxe. www.comhlamh.org www.facebook.com/comhlamh
[email protected] 47
6. Historie spolupráce na poli globálního rozvojového vzdělávání: Od „Mládeže za globální zodpovědnost“ k „Mladým Evropanům za globální rozvoj“ a dále Prvotní impulz ke vzniku spolupráce mezi evropskými a mezinárodními organizacemi pracujícími na poli globálního rozvojového vzdělávání vzešel ze zajímavého vývoje, který jsme vypozorovali v Německu: Vzniku dvou velkých vládních programů pro mezinárodní dobrovolníky ve věku 18-28 let angažující se v zemích globálního Jihu, který měl dva bezprostřední následky: Především, řada německých deníků napadla tento program jakožto eurocentrický a neokolonialistický a za to, že opět není ničím jiným než jednosměrnou jízdenkou privilegované evropské mládeže za zajímavou zkušeností namísto rovnocenné partnerské výměny. Za druhé, řada mladých lidí se díky tomuto programu chtěla zúčastnit sociální komunitní práce v zahraničí i přesto, že různé výzkumy tvrdily, že generace Němců narozená po roce 1990 je individualistická a sobecká v porovnání s generacemi, které jí předcházely. Po zjištění situace v dalších zemích Evropské unie a zájmu, přínosech a kritice hostitelských států dobrovolné služby se Hamburský senát a CulturCooperation rozhodly podat první projekt „Youth for Global Responsibility“ s komunálními partnery a mezinárodními partnery v Kodani, Dar es Salaamu, Praze a Tallinnu. Projekt trval od 1.1.2011 do 31.12.2012 Evropský rok dobrovolnictví (2011) představoval ideální rámec pro tento pionýrský projekt cílící na výměnu znalostí a dobré praxe v mezinárodním dobrovolnictví mezi zapojenými organizacemi vzájemně i s jejich partnery v zemích globálního Jihu, dále na komunikaci se vzdělávacími institucemi, politiky a mladými dobrovolníky. Tento projekt byl jednoduše zacílen na vzájemné sdílení nástrojů, posilování kapacit a lobbying upínajících se ke dvěma úběžníkům: • posílení kvality v mezinárodním dobrovolnictví, tedy přínosu pro všechny zúčastněné strany a propojení mezinárodního dobrovolnictví s globálním rozvojovým vzděláváním se snahou zapojit jak nevládní aktéry, tak místní samosprávy • nalezení adekvátních nástrojů a otestování různých formátů podpory dobrovolníků v jejich angažmá na poli globální spravedlnosti po jejich návratu ze zahraničního projektu Některé z výstupů tohoto projektu byly pak dále rozvíjeny díky iniciativě organizace EstYES, jež podala tentokrát již čistě na nevládní organizace soustředěný projekt, zahrnující dále INEX-SDA (ČR) a CulturCooperation (Německo) coby partnery nesoucí kontinuitu z předchozího projektu a dvě nové partnerské organizace – Deinetu (Litva) a JASMu (Lotyšsko) spolu se širokou skupinou přidružených partnerů z Finska, Francie, Irska, Itálie, Keni, Mexika, Nizozemska, Norska a Vietnamu. 48
Nová konstelace partnerů nevyhnutelně vedla k mírné změně kurzu a zaměření pokud jde o obsah, protože situace mladých lidí a organizací v těchto nových partnerských zemích je kvůli dědictví komunistické minulosti ve čtyřech z pěti partnerských zemí dosti odlišná od převažující situace v původním projektu. Zejména příležitostí pro dobrovolníky k vycestování do zemí globálního Jihu je v zemích bývalého Východního Bloku oproti západní Evropě o mnoho méně. Rovněž porozumění dobrovolnictví je poněkud odlišné: Díky nucené „dobrovolnické“ práci v časech komunistické totality je stále potřeba v některých případech zbavit dobrovolnictví negativních konotací a organizace nových členských států EU rovněž čelí potížím při získávání nových dobrovolníků jak pro mezinárodní projekty, tak i pro společenskou dobrovolnickou službu doma.
49
Všichni partneři projektu nicméně našli v průběhu projektu nástroje k podpoře mladých dobrovolníků a síť a expertíza zúčastněných organizací neustále rostla, především díky spolupráci s dalším projektem financovaným z programu EuropeAid, „Back To The Future“ (Irsko, Německo, Polsko) a sítím GLEN a EVS. Zúčastněné organizace nyní hledají další možnosti, jak pokračovat ve vzájemné spolupráci a rozšířit síť svých kontaktů a díky tomu i dále své know-how na poli globálního rozvojového vzdělávání; stejně tak v Evropě jako v zemích globálního Jihu.
Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou Evropské unie. Za obsah tohoto dokumentu je zodpovědno konsorcium partnerů (EstYES, Deineta, JASMA, INEX-SDA, CulturCooperation) a nemůže být za žádných okolností interpretován jako stanovisko Evropské Unie.
50
Authors and contributors: Dmitri Fefilov, Kristiina Vähk, Irma Mets (EstYES) Ondřej Bradáč (INEX-SDA) Julia Brockmeier, Hanna Hanke (CulturCooperation e.V.) Renata Kalivod (JASMA) Tomas Bagdonas, Nerijus Jankauskas (Deineta) Grainne O’Neill (Comhláhm) Winnie Dekker, Frank Elsdijk (SIW)
Young Europeans for Global Development
