Yoda Mentorship Programme
Vybrané projekty studentů 2016
B-komplex Cíl Povýšit hlas studentstva na naší škole a přimět studenty k větší seberealizaci a podílu na událostech ve společnosti. Každého člověka může obohatit jinak – někoho pouhou četbou, jiný najde v psaní, popř. v recenzích, smysl života. Motivace: od dětství ráda píšu a kvalitní školní časopis ze základní školy mi chyběl. A naprosto jsem nechápala – a stále nechápu – nezájem o psaní, o literaturu či o seberozvoj a naprostou nechuť sdělovat ostatním to, co daného člověka baví, v čem je dobrý a co by ostatním mohlo přijít zajímavé.
Implementace Sestavila jsem základy funkčního redakčního týmu, což jsem já, grafici a tři redaktoři. Revitalizaci písemnictví na naší škole směřuji směrem k prvním ročníkům, kde jsem objevila chuť a čas psát, a stejně jako mně jim většinou chybí „základkový“ časopis. Zároveň je to jakási pojistka do budoucna, až na škole nebudu. Vydána dvě čísla, druhé absolutně vyprodané (využití slavnosti na závěr roku).
Současná situace Sběr článků, zjišťování preferenci studentů, popř. redaktorů (o čem by chtěli psát, aj.). Naučila jsem se trpělivosti – a že nemám dávat grafikům volnou ruku při hraní si s formátem a fonty. :D Následné technické problémy při tisku stojí za to. Zpěvná vazba byla veskrze pozitivní, co se týče článků. Ozvali se někteří studenti, že by měli zájem občas něčím přispět, stejně tak se s pozitivními ohlasy ozvali profesoři.
Překážky a pomoc mentora Výše zmíněné technické problémy byly asi nejhorší, na počátku – a stále ještě trochu - jsem se potýkala s nezájmem, tím pádem i nedostatkem lidí, potažmo článků. Čeká mě dát dohromady ještě stabilnější základ, stoprocentně utvrdit pozici stávajících redaktorů, poskytovat jim konstruktivní zpětné vazby a přeformátovat šablonu časopisu. Rady: „Jdi si za svým cílem celým svým srdcem. Protože ti věřím, že to zvládneš!“ a pak lehký apel na „protlačení“ média do 21.století a do e-verze. Což jsem ale nechtěla a nechci – sice to má své výhody (rychlost přidaných příspěvků, snadná korektura a následné sdílení), ale také mi spousta lidí říkalo, že nám závidí papírový časopis. Je to vzácnější. Přirozenější.
2
Budoucnost projektu Sázím na první ročníky a zatím vypadají, že je to baví. Spojila jsem lidi napříč ročníky s tím, že se prváci učí od starších a zkušenějších a každého to svým způsobem posouvá vpřed. Motivace má široký záběr: od rozšíření slovní zásoby, přes přípravu na maturitu, jen tak „šuplíkaření“, až po snahu se mě konečně zbavit. :D
3
Benefiční koncert Cíl Můj projekt chtěl dosáhnout co největší pomoci pro dětskou hematoonkologii v Českých Budějovicích a zároveň rozšířit povědomí o dětech s leukémií i možnostech, jak jim pomoci. Obohacení mého okolí jsem především sledovala na lidech, kteří pomáhali s přípravou i průběhem koncertu, spoustu z nich by ani nenapadlo benefiční akci vytvořit, ale když jsem je oslovila, pracovali s nadšením. Motivací pro zvolení tohoto projektu byla moje záliba v hudbě a zároveň v pomáhání nemocným obzvláště dětem.
Implementace Cíle jsem již dosáhla – koncert se i přes pár překážek uskutečnil 5. května v kostele Sv. Rodiny v Českých Budějovicích.
Současná situace Můj projekt se nachází ve fázi otazníku – koncert se sice uskutečnil, ale nechtěla bych, aby to tím skončilo. Příští rok bych chtěla do role pořadatelů zapojit někoho z mladších ročníků a nejraději bych byla, kdyby se koncert stal pravidelnou (tzn. každoroční) akcí. Doufám, že někdo bude chtít do budoucna převzít roli pořadatele. Při projektu jsem se naučila, že se nedá spoléhat na včasnou práci, většina věcí (především ohledně výzdoby – např. nástěnky) se dodělávala až ten den na místě, což vedlo k práci pod tlakem. Musím ale podotknout, že vše bylo dokončeno včas, a celkovou atmosféru koncertu to nepokazilo. Ta zůstala úchvatnou až do odchodu po konečné písni, které se zúčastnili všichni účinkující.
V projektech tohoto typu je snadné získat zpětnou vazbu – již na konci si přítomný pan doktor (pan Timr) vzal slovo, aby nám poděkoval. Další zpětné vazby jsme dostávali (jakožto pořadatelé či účinkující) hned po koncertě od diváků či od učitelů ještě následující týden.
Překážky a pomoc mentora Překážek se naskytlo hned několik, především (viz výše) v nedodržování časových limitů, poté v únavě nás pořadatelů a hlavně pak od člověka, u kterého bychom spíše hledali největší podporu – u našeho školního spirituála, který nám pár dní před koncertem (dávno po vytisknutí plakátků) oznámil, že musíme změnit čas, a navíc nám na místě zakázal manipulovat s kostelní pokladničkou, což vedlo k matení diváků, kteří zpočátku nevěděli, kam mají přispívat. Rad jsem dostala mnoho užitečných – ohledně časování projektu, sestavování věcí dle důležitosti, udělání časové osy, přesvědčování nedochvilných, lepší propagace atd. Navíc mi mentor pomáhal i rozmluvami a povzbuzováním do dalších činů.
4
Budoucnost projektu Projekt snad bude pokračovat každoročním konáním benefičního koncertu s výtěžkem putujícím na nákup potřebného – např. krevní plazmy a s výběrem nepoužívaných hraček pro nemocné děti. Chystám se předat jeho konání mladším ročníkům u nás na gymnáziu (samo sebou doufajíc ve znovuzapojení mladých i z jiných škol). Budu se snažit ještě zlepšit propagaci a efektivitu této charitativní akce.
5
Sázejme pro Planetu Cíl Plant for the Planet – projekt, který je již dlouhá léta rozšířen po celém světě. Děti a mládež sází stromy v boji s klimatickou krizí, podporují rozvojové státy, a dokonce dělají i vlastní čokoládu. V České republice zastoupení organizace ještě donedávna chybělo. Donedávna! Mým splněným cílem bylo uspořádat stejnou akademii projektu, jaké se konají v jiných zemích, přímo doma v Ostravě a vytvořit tak dobrou půdu pro budoucí organizaci větších akademií a rozšíření projektu mezi české děti. Motivací mi byl nejen katastrofický stav životního prostředí v Ostravě a okolí, ale také sympatičnost celého projektu a možnost rozšíření povědomí o klimatické krizi mezi mé vrstevníky – neboť právě my budeme za pár desítek let generací, která bude řídit svět buďto ke zkáze, nebo k záchraně.
Implementace Akademie se již podařila uspořádat v květnu tohoto roku v rámci doprovodného programu mezinárodního filmového festivalu T-Film Ostrava 2016. Největší čas zabrala samotná komunikace s německou centrálou Plant-for-the-Planet a domluva s nimi. Docela časově náročně se ukázalo být i shánění dětí coby účastníků akademie a přesvědčování škol k vyslání učitelských doprovodů, jelikož zrovna probíhaly maturity. Do budoucna je třeba během léta 2016 zorganizovat další akademii, která by proběhla na podzim téhož roku ve spolupráci s Ostravskou univerzitou. Následně už je jen třeba udržovat tempo a kvalitu organizovaných akademií a zajištění nástupce, který by je organizoval po mém odchodu z gymnázia na vysokou školu.
Současná situace Co se současné situace týče, rád bych popsal detailněji průběh květnové akademie a feedback. Jednalo se o vůbec první akci, kterou jsem organizoval zcela sám (samozřejmě s podporou mentora), a proto jsem byl zaskočen tím, kolik věcí je třeba zařídit, a ředitel našeho gymnázia mě brzy vyvedl z představy jednoduché organizace a hladkého průběhu. Nakonec se vše zvládlo a 26. května dorazilo k nám do školy, kde jsem pořádal výukovou část programu, 80 dětí ve věku 12 – 14 let. Po přednáškách a popularizačně-vzdělávacích hrách jsme se odebrali do lesa, kde pro nás bylo nachystáno 200 sazenic dubu, motyky a v neposlední řadě Ondřej Vetchý, prezident festivalu T-Film, který svým jménem akci zaštítil a jeden strom si také zasadil. Ohlas v médiích byl neskutečný, měli jsme fotku a krátký článek v celostátních novinách MF Dnes, reportáž z regionální televize Fabex Ostravsko a také reportáž studentské televize Wichterlova gymnázia. Všechny děti jsou velice nadšené a dodnes mi děkují za organizaci či za trička a čokolády, které každé dítě dostalo.
Překážky a pomoc mentora Největší překážky a zároveň téma s největší pozorností při diskusi s mentorem byla právní stránka organizace projektu a shánění sponzora. Coby nezletilý a celkem nezkušený student jsem neměl představu o tom, zda musím mít na organizaci podobných akcí nějakou licenci, oprávnění, zda mohu či nemůžu zasadit strom, jak se mi zlíbí apod. Také shánění sponzora na poněkud finančně náročnou
6
akci (catering, pronájem prostor, apod.) nebylo nejsnazší – obzvláště ve spojení s pomalou komunikací ze strany německé centrály Plant-for-the-Planet. Mentor mi neskutečně pomohl se zmíněnými problémy a nejen s nimi. Poradil mi, jak komunikovat s Němci a dalšími zúčastněnými stranami tak, abych od nich získal, co chci. Pomohl mi s časovou organizací akce a především tedy s právní stránkou organizace.
Budoucnost projektu V budoucnu mě tedy čeká organizace dalších akademií, přičemž kvalita akademií by měla s trochou štěstí pokaždé o trochu stoupnout. Kromě toho chci vytvořit jakousi českou pobočku organizace Plant-for-the-Planet, abych mohl při odchodu na vysokou školu předat žezlo dalším, kteří již budou zasvěceni. Mimoto bych rád pronikl i do vnitřní politiky organizace Planet-for-the-Planet, která má propracovaný Youth board, pořádá summity a je skvělým místem na hledání zkušeností, práce a příležitostí.
7
Netholik – web pro působení na internetu Cíl Nad odpovědí na otázku „Dokážeme na internetu zapůsobit lépe, když se o tom s někým poradíme?“ jsem se zamýšlel už minulé léto. Zeptal jsem se svých přátel, rodiny i kolegů. A všichni odpověděli ANO. Proto jsem založil web pro působení na internetu s názvem Netholik. Díky němu a pravidelným komunitním akci spojím všechny, kteří si chtějí navzájem pomoci. Profesionály, nadšence i uživatele, kteří rádi poskytnou zpětnou vazbu. Ti všichni si navzájem poradí a dokážou tak mnohem více!
Implementace Rozhodl jsem se, že do tohoto projektu dám vše! Budu muset přeorganizovat svůj čas, svou práci a vhodně vše zkombinovat s maturitním rokem ve škole. Věřím ale, že se vše podaří. To hlavně díky skvělým lidem, kteří se mnou projekt připravují už od úplného začátku a taky partnerům, které hodláme v budoucnu oslovit a udržovat s nimi velmi blízký a přátelský vztah.
Současná situace Jako projekt, který se zabývá prezentováním se, musíme i my hned v první chvíli působit připraveně. Proto věnujeme přípravám mnoho času. Nyní dokončujeme tvorbu platformy pro osobní profily Netholiků – členů spolku. Pak bude vše připravené a hurá do světa.
Překážky a pomoc mentora Můj projekt nesužují žádná striktní pravidla ani řád. Za nejdůležitější považuji vizi, kterou jsem dlouhou dobu společně se svým mentorem piloval. Nechtěl jsem si vymyslet jen tak nějakou vizi k propagaci, která by zněla zajímavě, ale nebyla realitou. Nyní je hotová a vím, že díky ní se všichni Netholici dokáží navzájem podporovat a zároveň produkovat kvalitní obsah pro náš web. Tato vize by nikdy nevznikla bez vyčerpávajících feedbacků mých přátel, mentees na Slacku a závěrečného modelování při kávě s Honzou Indráčkem.
Budoucnost projektu Neplánuji v budoucnu tvrdě ovlivňovat směřování projektu. Z plánů do budoucna poodhalím, že bych rád začal pracovat společně s novými Netholiky na společných projektech, vyměňovat si kontakty a třeba si pomáhat se získáváním stáží či práce v oboru. Budu se snažit držet vize a všem poskytovat dokonalou péči. Věřím totiž, že komunita se bude sama dále vyvíjet tím správným směrem.
8
Meditační průzkum Cíl Chtěla bych zjistit jaká skupina lidí, proč a jakým způsobem se meditacím věnuje (s čím jim meditace pomáhá, nebo nepomáhá) v arkansasském Little Rocku a poté udělat podobný průzkum v Česku. Po nasbírání a vyhodnocení dat amerického i českého průzkumu, bych na jejich základě chtěla příjit na nejlepší způsob propagace meditačních technik a meditace ve svém okolí v ČR.
Jak obohatí Tvé okolí? S výsledky průzkumu bych po návratu chtěla oslovit terapeutickou komunitu ve svém okolí, připojit se k nějaké už existující skupině vedených meditací, a nebo sama rozjet kurzy pro začátečníky. Konkrétně bych chtěla víc „zpropagovat“ bytí v přítomném okamžiku a vědomé vnímaní vlastních myšlenek, emocí a reakcí.
Jaká je Tvá motivace si vybrat konkrétně tento cíl a projekt? V průběhu svého pobytu v USA jsem se začala meditacím intenzivněji věnovat a teprve daleko od domova mi došlo, jak propěšné může takové chvilkové ztišení a prostě jen vnímání přítomnosti a vlastního těla být. Byť v Česku je pořád meditace vnímaná jako spíše jedna z „alternativ“, různé vědecké studie potvrzují, že pomáhá s depresemi, úzkostí, vyrovnáním se s různými životními situacemi, stresem, ale může také zlepšit celkový zdravotní stav, imunitu, a dokonce i pracovní výkonnost. A konečně, jedna z organizací, která v Little Rocku pořádá meditace pro veřejnost (Compassion works for All), učí meditovat vězně a náctileté delikventy a organizace samotná i vedení věznic vykazují skvělé výsledky. Tak proč to nezkusit rozšířit dále.
Implementace 1. Sepsala jsem americký dotazník, rozšířila jej mezi respondenty - počítala jsem s minimem 50, mám 55; dotazník k nahlédnutí zde: https://docs.google.com/forms/d/1BNxTXEer14qOEw7EI1IZjiEz5gT0mN9B8bA6_QOAic/viewform ) 2. Domluvila jsem se s jednou z už zavedených organizací, které v Little Rocku meditace vedou Compassion Works for All, kteří pracují se stávajícími a bývalými vězni, jednu jsem vedla. 3. Dala jsem dohromady český dotazník, v současné době jej šířím mezi respondenty (zase očekávám min 50 odpovědí). Co mě čeká: 4. Vyhodnotit data. 5. Oslovit terapeutickou komunitu v okolí (v Česku). 6. Zapojit se do jejich aktivit nebo začít kurzy meditačních technik v každodenním životě.
9
Současná situace Ve fázi číslo 3, naučila jsem se nebát se iniciativy a nestydět se oslovit ostatní. Z americké strany se mi pozitivní zpětné vazby zatím dostalo od meditujících lidí, kteří odpovídali na dotazník, vedoucích místní buddhistické komunity, lidí z Compassion works for All a vlastní host mom.
Překážky a pomoc mentora Důležité bylo překonat vlastní lenost a ostych, překážkou by mohly být předsudky vůči alternativním metodám, zájem/nezájem o vyzkoušení meditačních technik u ostatních. S mentorkou jsme se v průběhu mentorshipu soustředily spíše na kariérní směřování, nicméně díky ní jsem dala projekt dohromady hlavně po praktické stránce.
Budoucnost projektu Projekt bude pokračovat fázemi 4-6.
10
Knížka z boudy Cíl Snažím se lidem vzít z ruky telefon a dát do ní knížku. Tvořím vlastníma rukama pouliční knihovničky a doufám, že si jich někdo všimne, vezme si knížku, příště přinese jinou a nebude mít čas na tropení hloupostí. Je to vlastně dost sluníčkový nápad, ale mě zkrátka baví pižlat dřevo – a když už to má být k něčemu dobré, tak proč ne takhle?
Implementace Samotná ruční práce je ve skutečnosti na posledním místě. Sehnal jsem si dokumenty od své školy a od Městské knihovny v Praze s tím, že mě oficiálně podporují a podařilo se mi také od Městské knihovny získat nevyčerpatelné zásoby svazků z jejich vyřazeného fondu. Spoustu práce zabere shánění místa, kam knihovnu můžete postavit. Vlastně je to celé o štěstí, o tom, koho potkáte. Já zatím potkal spoustu lidí, kteří mi chtějí pomoct.
Současná situace Zatím ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí stojí první knihovna, je v ní spousta knížek s vlastním razítkem, kolem je útulno a čisto a projekt se pomalu rozjíždí.
Překážky Nejtěžší na takové věci je zařídit, aby fungovala tak, jak má. Knihovniček si musí všimnout ten správný člověk, kterého zaujmou, bude se k nim chovat slušně, nebude knížky krást, prodávat dál, pálit a podobně. A to lze zajistit nejlépe pečlivou volbou místa, kam knihovnu schovat. Skautský institut se osvědčil naprosto ukázkově, ale další podobná místa se těžko shánějí. Vlastně i tento první kout jsem sháněl přes dva měsíce s desítkami neúspěšných pokusů. Je to fuška věřit v lidskou slušnost, ale jde to. Peníze jsou hned na dalším místě. Bylo by mnohem levnější koupit skříň z papundeklu, ale to zabíjí celou myšlenku projektu. Ačkoliv se to nezdá, vyrobit solidní dřevěnou knihovnu se vyšplhá do tisíců korun, což je pro studenta hodně… Rozhodně budu shánět finanční podporu.
Budoucnost projektu Nejčastější otázkou je, kolik knihoven hodlám vytvořit. Nemám přesnou odpověď, v hlavě mám ideál sítě, kde se jednotlivé knihovny budou odkazovat na sebe navzájem a kde knížky můžete brát a vracet na různých místech. Zkrátka čím víc, tím líp. Budu potřebovat parťáky, sám toho tolik nezvládnu. Kdo do toho jde se mnou?
11
Historopis Cíl Pamatuji si, že když jsme psali v deváté třídě úvahu na libovolné téma, má spolužačka si vybrala školu. Z její práce mi v hlavě utkvěla věc, která se týkala dějepisu. Psala, že bychom se neměli učit to, co se stalo, ale to, co se děje. Tento názor mí spolužáci ocenili nadšenými úsměvy. Mě to zarazilo. Dějepis patřil a patří mezi mé nejoblíbenější předměty, líbí se mi číst o lidských osudech, událostech, které se zdály být bezvýznamné, ale nakonec pomohly utvořit současný svět. Je přeci fascinující vidět, jak jsme se měnili, kam se posunuly naše hodnoty, co jsme dokázali. Zároveň se můžeme z chyb, které lidstvo kdysi udělalo, poučit a být lepší. Ale to mí spolužáci nevnímají. Vnímají jen horu textu, kterou se musí naučit. Když jsem přemýšlela, jak to alespoň trochu změnit, napadl mě Historopis. Online učebnice dějepisu. Několikrát se mi stalo, že jsem si zapomněla materiály k výuce doma a na internetu jsem kompletní a jasně zpracované informace nenašla. Nechci nahradit učebnice, chtěla bych přimět mé vrstevníky, aby se na dějepis začali nahlížet jinak. K tomu by měl sloužit Historopis. Informace by byly psané jednoduchou a zábavnou formou. Zároveň bych uveřejňovala různé aktuality ze světa historie a také odkazy na různé dějepisné soutěže.
Implementace Přiznám se, že zatím jsem toho moc neudělala, protože jsem se většinu Yody věnovala projektu, který nevyšel. Historopis se v mé hlavě zrodil až na začátku června. V současné době je v provozu facebooková stránka jménem Historopis, kam se snažím přidávat zajímavosti ze světa historie. Např. o ženě, která jako první objela svět na kole či o krému proti vráskám starověkého Říma. Až se stránka stane populární, začnu skrz ní shánět spolupracovníky, kteří by mi s projektem pomáhali. Protože množství informací, které musím přečíst a roztřídit je obrovské. Momentálně si s tím moc nevím rady a snažím se hledat informace o starověkém Řecku. Ale půjde to pomalu. Kdyby se všechno podařilo, byla bych ráda, aby měl Historopis dvě části. Část pro lidi, kteří si chtějí téma jen zopakovat ( takový souhrn) a část pro studenty ( tu otravně vyčerpávající). Ale jak jsem psala, půjde to pomalu. Vidím to na několik let.
Současná situace V současné době přidávám příspěvky na facebookovou stránku a čtu knížku o starověkém Řecku. Také čekám, až mi napíše slečna, se kterou jsem se domlouvala ohledně tvorby webových stránek.
Překážky a pomoc mentora Momentálně mám pocit, že projekt není možné zvládnout. Sepisuji si události a témata a zjišťuji, že mě bude čekat několik let práce. Doufám, že se mi podaří pro web získat nějaké šikovné lidi. Moje mentorka mi navrhla, aby Historopis byl podobný Talent Hubu. To je stránka, kde máte předměty a obory u kterých máte napsané příběhy lidí, kteří v daném oboru uspěli a také odkazy na soutěže a různé semináře vztahující se k danému oboru (neumím to moc dobře vysvětlit). Mě spíš láká představa učebnice. I když jak už jsem psala, odkazy na soutěže určitě plánuji.
12
Budoucnost projektu Kdybych měla zavřít oči a snít (což dělám až moc často), uviděla bych hezky a jednoduše zpracovanou webovou stránku, která by studentům a jiným sloužila jako objektivní a vtipně zpracovaný zdroj informací.
13
Studentský portál Cíl Zlaté medaile z mezinárodních olympiád, projektových soutěží jako INTEL ISEF nebo přijetí na nejlepší univerzity – to všechno zní skvěle, ale zároveň nedosažitelně. Nebylo by proto skvělé moci jednoduše zjistit, jaké malé kroky k úspěchům vedly? Hlavním cílem mého projektu je proto vytvořit webové stránky, které by sloužily jako „návod“ na takové úspěchy – budou tu příspěvky ohledně olympiád, projektových soutěží a různých how-tos. A na takových stránkách by bylo skvělé, aby mohl přispívat každý, kdo se chce podělit o své zkušenosti s ostatními. Vznikla by tak komunita, která by sdílela své rady a kde by si studenti mohli navzájem pomáhat. Zároveň na stránkách budou například recenze na pořádané projekty, letní školy a různé stáže a programy, kde by studenti, kteří se jich účastnili, mohli popsat své zkušenosti a názory. Především budou užitečné názory na univerzity, které tak pomohou při jejich výběru. Stejně tak přínosné by mohly být i rady jak na problémy, které se mohou vyskytnout například při podávání přihlášek.
Implementace
Sestrojit osnovu, základní témata a oddíly stránky (květen)
Založit webovou stránku (květen)
Napsat úvodní články (červen)
Spustit stránky (červenec)
Domluvit se s lidmi, kteří by chtěli také přispívat
Organizovat vkládání příspěvků
Pokrýt několik sekcí (srpen)
Zajistit propagaci stránek (srpen/září)
Současná situace Vytvořila jsem webové stránky, které jsou již aktivní a momentálně dopisuji články k sekci „Stáž v laboratoři“. Stránky budu propagovat až po dopsání dalších pár sekcí, proto jsem zpětnou vazbu získala především od mentora, který mi zároveň pomohl s tím, jak psát věcně a přitom zajímavě.
14
Překážky a pomoc mentora Největším problém při práci na projektu je pro mě nedostatek času. Mentor mi velmi pomohl právě s časovou organizací a stanovením si vlastních krajních termínů.
Budoucnost projektu Zatím jsou stránky teprve na svém začátku a plánuji pokrýt více různých sekcí, aby k nim každý mohl psát svou zkušenost a rady.
15
Dromedár Dream BigAimHigh
Cíl Umožnit středoškolákům přístup na jinak nedostupné workshopy, konference a přednášky, které by přispěly k jejich profesnímu vývoji, a zároveň přidat charitativní rovinu do projektu. Jak by to mělo fungovat: Oslovené organizace darují volné vstupy Dromedárovi, který je dále bude distribuovat prostřednictvím FB stránky (https://www.facebook.com/dbahcz). Zpočátku se ze zájemců vybírá na základě rychlosti odpovědi, poté dle správnosti odpovědi na soutěžní otázku. Po upoutání pozornosti aktivních středoškoláků by se projekt mohl stát neziskovou organizací s vlastními webovými stránkami. Akce by se za zlomek ceny (v řádu stovek) dražily a výtěžek by putoval na charitativní projekty.
Implementace 1. Vytvoření FB stránky, získání kontaktů a partnerů, oslovení organizací 2. Rozšířit povědomí o stránce mezi svými přáteli 3. Po přidání úspěšných a zdařených akcí rozšířit plakátky na gymnázia a střední školy ČR (mail vedení školy, prostřednictvím známých na jiných školách) 4. Získání většího počtu zájemců, více akcí 5. Tvorba webových stránek, založení NGO 6. Transparentní účet pro aukce
Současná situace Fáze 3, prázdniny nevýhodou. Koncem září plánuji opět rozeslat emaily. Partnerů a akcí je dostatek, studenti se však o nich mají jen malou šanci dozvědět, proto není účast ještě hojná.
Překážky a pomoc mentora Největší překážkou je samozřejmě vlastní lenost a do jisté míry obavy z neúspěchu, které se objevily zejména na začátku. Momentálně je pro mě výzvou dostat Dromedára do povědomí studentů a najít vhodné účastníky na nabízené akce. Má mentorka mi byla vždy nablízku, když jsem potřebovala radu, povzbuzení či názor na aktuální problematiku. Mimoto mi také ochotně pomáhala s výběrem univerzity a oboru studia.
16
Budoucnost projektu Nyní musím věnovat svou pozornost především propagaci a uzavírání partnerství s velkými i menšími vzdělávacími organizacemi. Je nutné rozšířit projekt do škol, aby tam mohl sloužit svému účelu.
17
SPUK Cíl SPUK čili Simulace parlamentu Spojeného království je jednodenní projekt, během něhož bude 11 vybraných účastníků (studentů kvint až oktáv či prvního až čtvrtého ročníku mé školy) jednat jakožto zástupci parlamentních stran v rámci Výboru pro zahraniční vztahy o postoji Spojeného království k tzv. Islámskému státu. Bude určen především pro lidi, kteří s obdobnými (mnohdy delšími a zpoplatněnými) simulacemi nemají zkušenost, avšak mají zájem studovat dnes tak populární mezinárodní vztahy, ačkoli o nich mnoho neví. Tento projekt by v nich měl probudit zájem o další samostudium, umožnit jim okusit svět simulací, zlepšit tzv. soft skills a případně ujistit v jejich rozhodnutí o studiu. Motivuje mě množství lidí, které znám, kteří se chtějí mezinárodním vztahům věnovat, ačkoli o nich mnoho neví, i to, že s účastí na simulaci z pohledu organizátora dosud nemám mnoho zkušeností.
Implementace
Připravit propragační materiály (hotovo)
Připravit registrační formulář (hotovo)
Připravit informační dokument pro uvedení do situace (obsahuje představení parlamentu, politických stran i kroků, které UK doposud podniklo v boji proti Daesh) (hotovo)
Připravit jednací řád (srpen)
Připravit shrnující prezentaci na úvod (srpen)
Připravit hlasovací štítky (srpen)
Připravit podklady pro stanoviska jednotlivých stran (srpen)
Připravit feedback formulář (srpen)
Spustit registrací (září)
Vybrat účastníky (září)
Příprava stanovisek účastníky (září)
Průběh jednacího dne (září)
Sběr zpětné vazby (září/říjen)
Současná situace Současná situace lze vyčíst z předchozího seznamu. Původně mělo k realizaci dojít již v červnu, bylo ale třeba projekt přesunout na pozdější termín ze zdravotních důvodů. Učím se, kolik toho podobný
18
projekt obnáší a jak málo je přitom viděno účastníky. Také se učím, jak může byt obtížné vše zkombinovat s jinými aktivitami.
Překážky a pomoc mentora
Odpor vedení
Nezájem lidí
Nedostatečná propagace
Problémy během průběhu
Nedostatek času
Všechny možné překážky a problémy jsme s mentorem prošli a vymýšleli, jak by jim šlo předejít.
Budoucnost projektu Budoucnost projektu závisí na úspěchu jeho pilotního provedení. Existuje možnost projekt opakovat i v budoucnu na stejném principu.
19
Skautský Institut v Ostravě (Roverské ostravské večery)
Cíl Roverské ostravské večery, v budoucnu Ostravský skautský institut (OSI), je platforma pro seberozvoj a setkávání. Představuji si, že v Ostravě budou v rámci OSI probíhat atraktivní přednášky a workshopy pro rovery a rangers (skautská věková kategorie 15 +), skautské činovníky a veřejnost, podobně jako je tomu v případě Skautského institutu v Praze. Ráda bych, aby proběhl alespoň jeden workshop měsíčně, vyjma letních prázdnin, tedy minimálně 10 workshopů ročně. Tato setkání by sjednocovala skauty z Ostravy a okolí, umožňovala by veřejnosti nahlédnout pod pokličku skautingu a podněcovala by mladé lidi k aktivnímu životu v duchu hesla: „Zanechat svět o něco lepší, než jaký byl ve chvíli, kdy jsme na něj přišli.“(R. Baden-Powell). Workshopy by nabízely zajímavá aktuální témata a byly by vedeny pozvanými kompetentními přednášejícími, často za podpory lokálních organizací a spolků. Vybrala jsem si tento projekt, protože se mi líbí myšlenka Skautského Institutu v Praze a něco takového mi scházelo i v Ostravě. Nápad vznikl doslova tak, že jsem těsně po Vánocích zavolala svému kamarádovi. „Ahoj, vidíš, co zase pořádají v Institutu? Škoda, že je to až v Praze. Co kdybychom to uspořádali i u nás? Jdeš do toho?“ A už se všechno začalo dávat do pohybu… Líbí se mi, když lidé mají prostor se posouvat, společně diskutovat a vzájemně se inspirovat. Je super, když se vytvoří komunita lidí, která chce ve svém okolí i v sobě něco měnit k lepšímu a navzájem se podporovat. Co se týče skautů, ti mohou alespoň skrze Skautský Institut vystoupit ze své bubliny, mimo práci v oddíle dělat i něco pro sebe a interagovat s okolním světem.
Implementace Nejdříve jsme s mým spolupracovníkem začali vytvářet cíle, projekt a první workshop. Na první workshop jsme rozjednali první prostory, vytvořili facebookovou stránku a poslali zvací emaily do všech skautských středisek v Ostravě. Setkali jsme se s organizátory Skautského Institutu v Praze a společně prokonzultovali podporu z jejich strany. Po prvním workshopu jsme hledali další lidi do týmu, vymezili komunikační kanály uvnitř týmu (Onenote, Google disk, Trello) a zjišťovali očekávání týmu. Rozdělili jsme tým na širší a užší pro zlepšení a zrychlení komunikace. (Dohromady je nás v týmu 14.) Postupně jsme domlouvali prostory, přednášející a plánovali workshopy do konce roku. V květnu jsme přednesli pečlivě připravený projekt s prezentací na radě okresního Junáka, abychom získali svolení pro přeměnu Roverských ostravských večerů na Skautský Institut. Dále jsme pořádali teambuilding týmu jako Fair Trade piknik, kde jsme společně ladili naši spolupráci, bavili se o směřování projektu a snažili se všichni lépe navzájem poznat. Do letních prázdnin 2016 se nakonec odehrálo 6 workshopů a na další půlrok je dalších 9 workshopů již naplánovaných. Naše další kroky budou udržovat plynulý chod celého projektu, navázat vztahy s více prostory pro pořádání workshopů, přenechávat větší a větší zodpovědnost zbytku týmu, další teambuilding, velká víkendová vzdělávací akce, další jednání s okresní radou Junáka o přeměně na skautský Institut, měnění identity na Skautský Institut a další.
20
Současná situace Projekt má za sebou první půlrok plného fungování. Bohužel nebylo schváleno okresní radou Junáka, aby se Roverské ostravské večery změnily na Skautský Institut, ale do budoucna máme přislíbeno další jednání. O prázdninách se snažíme dodělat co nejvíce organizačních a propagačních věcí, abychom mohli plynule fungovat zase přes školní rok. Takže bych naši fázi pojmenovala asi jako dítě, které již běhá, a teď nastupuje první rok do školky a trochu se bojí tak velké budovy. Na druhou stranu je nadšené z nových věcí a v očekávání, co všechno se tam naučí. Stále se učím, jak pracovat v týmu a jak nastavit komunikaci tak, aby vše probíhalo hladce a neleželo to jen na jednom člověku. Jelikož jsem také v rámci Roverských ostravských večerů vedla několik workshopů, posunuji se ve schopnostech lektorování, organizování akcí, diskuzi a reflexi. Hodně mi dává spolupráce s ostatními, protože každý umí něco jiného a například od Ondřeje Běnka, který je machr na sociální sítě a propagaci, se učím neustále. Samozřejmě zde jsou i více abstraktní schopnosti, jako například dotahovat věci do konce a být proaktivní. Hlavní zpětná vazba je, že na naše workshopy lidi chodí a baví je to. Také to, že se náš tým rozrostl ze 2 lidí na 14. Samozřejmě k hladkému fungování jakéhokoliv projektu je zpětná vazba nezbytná, a proto se po každé akci zamýšlíme, jak to dopadlo a co nám to dalo pro příště.
Překážky a pomoc mentora Myslím, že náš projekt má dvě velká rizika. První je vydržet, vždy si na něj najít čas a nenechávat vše jen na určitých stejných lidech. Druhé riziko je, že se nám nepodaří změnit na Skautský Institut a nadšení pro projekt díky tomuto „neúspěchu“ zmizí. S touto hrozbou jsme již jednou bojovali, když jsme poprvé nebyli schváleni okresní radou Junáka. Naštěstí jsme to všichni v týmu přečkali a, ač pod tíhou zklamání, jsme se pustili znovu do boje za Skautský Institut v Ostravě. S mou mentorkou jsem hlavně řešila mé první dvě přednášky a je příjemné, že druhý člověk vás může vrátit na zem, vhodnými otázkami na něco poukázat a podobně. Více než rady k samotnému projektu mě ovlivnilo samotná zkušenost z mentorování. Ujasnila jsem si, k čemu to je, co mentee potřebuje, jak to může probíhat. Má mentorka mi pomohla s přihláškou na univerzitu do zahraničí a inspirovala mě některými svými vlastnostmi.
Budoucnost projektu Náš hlavní cíl je nyní stát se Skautským Institutem, což nám umožní přitáhnout zajímavé lidi do Ostravy. Budeme tedy pokračovat s workshopy a s vytvářením komunity a budeme se zapojovat do dění v Ostravě. Takový malý sen je najít si časem vlastní prostory a stát se známou ostravskou vzdělávací organizací, jako je například Impact Hub. Chceme zanechat svět o něco lepší, než jaký byl ve chvíli, kdy jsme na něj přišli. Držte nám palce!
21
EduAcademy.org www.eduacademy.org
Cíl Projekt EduAcademy.org ukazuje studentům možnost mimoškolního vzdělávání. Jedná se o platformu, která pomáhá středoškolákům i vysokoškolákům vykročit z jejich komfortní zóny. Cíle jsou celkem dva. První – vytvořit místo, kde na jednom místě budou aktivity pro studenty – nelimitováno obory. Druhá – propojení středoškoláků a vysokoškoláků a pomoc při výběru vysoké školy. Dát takovou možnost ostatním, protože já sama ji neměla.
Implementace 1. Vytvoření organizace 2. Zvolení vhodných aktivit 3. Vytvoření FB stránky – informace o aktivitách 4. Vytvoření webu 5. Oslovení studentů a organizací 6. Propojení studentů – výběr VŠ 7. Ukázat studentům možnosti seberealizace
Současná situace Ve čtvrtém bodě. Ale stále se posouvá.
Překážky a pomoc mentora Petra byla výborná mentorka. Prodiskutovávaly jsme nespočet kroků a několikrát celou koncepci upravovaly, až došla k tomuto závěru. Troufám si říci, že obě se chceme projektu dále věnovat.
Budoucnost projektu Chtěla bych naplnit dva cíle, které byly zpočátku dány. Studenti mají mít možnost seberealizace a vlastního uvažování. K tomu všemu jim mohou pomoci aktivity, o kterých se díky EduAcademy.org mohou dozvědět na jednom místě.
22