Za zábavou v Harrachově na bývalou celnici Na bývalém hraničním přechodu v Harrachově je dnes centrum zábavy. V hlavní budově bývalého přechodu bylo otevřeno kasino, kde si můžete vybrat tu správnou zábavu a vzrušení ze hry. Každou sobotu od 20.30 hodin se zde pořádají Texas Holďen Poker turnaje, nonstop zde je Americká živá ruleta, Black Jack, videoloterijní terminály, výherní automaty elektronická ruleta, výherní euro terminály. Nově pak od počátku tohoto února byla zprovozněna i pravidelná diskotéka, jež funguje třikrát týdně (středa, pátek, sobota) od 21.00 hodin se střídajícími se diskžokeji. Pro hráče je doprava do 30 km zdarma, pro návštěvníky diskotéky dovoz z centra Harrachova zdarma.
XLIV. ročník
PRODEJ CHOVNÉ DRŮBEŽE /z veterinárně kontrolovaných chovů, které zaručují kvalitu a vysokou užitkovost/
15. 30 Vysoké nad Jizerou /na náměstí/ Prodej 11. 4. 2011 Kuřice černé, červené Bílé /nesou bílá vejce/, kropenaté
stáří: 14 – 18 týdnů stáří: 14 – 18 týdnů
cena: 130 – 150 Kč cena: 130 – 150 Kč
Prodej 9. 6. 2011 při objednání 10 ks drůbeže – Nutrimix ZDARMA! /vitamínový a minerální přípravek pro zdárný růst drůbeže/ Kuřice černé, červené 14 – 18 týdnů 130 – Kačeny pekingské /bílé brojlerové/ 1 – 3 týdny 60 – Kačeny barbarie /husokačeny/ 1 – 3 týdny 90 – Moularden /kříženec pižmová + peking. kachny/ 1 – 3 týdny 60 – Husy /bílé/ 1 – 3 týdny 130 – Krůty /kanadské širokoprsé brojlerové/ 6 – 8 týdny 250 –
150 Kč 80 Kč 110 Kč 80 Kč 150 Kč 290 Kč
Prodej 20. 10. 2011 Kuřice černé, červené
foto Jiří Vašíček stáří: 14 – 18 týdnů
cena: 130 – 150 Kč
Drůbež, prosím, OBJEDNÁVEJTE na adrese: Gallus Extra s. r. o., Pražská 8, 586 01 Jihlava tel. 567 212 754, 567 214 502, mob. 731 701 331, po – pá 8 – 15 h.!
[email protected]
Zpravodaj MěÚ Vysoké nad Jizerou - Větrník XLIV-3-4/2011, redakce: Ivana Řehořová, ilustrace: Maruška Karbanová, Štěpánka Skalská a Eliška Bochová, náklad 450 ks, cena 12 Kč, příspěvky zasílejte do městské knihovny nejlépe přílohou na
[email protected], tel: 481 540 278, vytiskl a sponzoruje H&H Servis 2011.
Březen - duben 2011 ZPRAVODAJ MĚSTSKÉHO ÚŘADU VE VYSOKÉM NAD JIZEROU
va rozbitá. Kdo to dělá a kdo to uklidí? Těžko říct. Lyžaři? Je to i jinde. Třeba u divadla a tradičně v městském parku. Znovu se nabízí úvaha, zda by neměly být všude koše. Ale budou zase do nich házet celé pytle odpadu („lufťáci“?) ti, kdo se jich chtějí zadarmo zbavit? Neplatiči? A jsme u věčného koloběhu. Je to neřešitelné? ☻ OMLUVA za některé technické nedostatky v tisku z minulého čísla, grafickou úpravu a nepřesnosti a především za titulní označení roku – místo 2011 se objevilo 2010. Na vině byla technická závada na počítači našeho tiskaře. ☻ Autorem fotografie koupaliště z roku 2005 v brožuře o Vysokém je Milan Skalský. Nebyl zde uveden z důvodu neznalosti tohoto faktu. ☻ Od 6. března jsou nové dílčí změny v odjezdech autobusů z Vysokého a připojených obcí, takže jízdní řád z minulého čísla už zase tak úplně neplatí.
Únor – březen – mráz, led, pády, slunce, divadlo, závody, bály, prázdniny, zábava, špína… →
?Otázka měsíce? Vycházková trasa z náměstí kolem Větrova a Aktivu i obytných domů k lyžařským areálům a restauraci Šachty je zvlášť v sezónách velmi frekventovaná. O to víc bije do očí nepořádek po zmizení nejdřív bílého pak špinavého sněhu. Stejný obrázek najdete za rozbitým plotem větrovské-
☺ Poděkování V lednu a v únoru letošního roku se naše město zapojilo do sbírky prošlých autolékárniček pro Keňu, kterou organizovalo Občanské sdružení ADRA. V průběhu této akce bylo zaměstnancům Městského úřadu ve Vysokém nad Jizerou odevzdáno přes třicet autolékárniček – podle sdělení ADRY obsahuje každá autolékárnička dostatek zdravotnického materiálu pro ošetření alespoň dvou pacientů keňské nemocnice, pomohli jsme tedy více než šedesáti nemocným lidem, žijícím
Jaro se hlásí vysypaným nepořádkem i na jiných nevhodných místech
ho „parku“. Tentokrát nejde ani tak o psy, jako o odpadky, které zřejmě bez jakýchkoli skrupulí odhazují lidé. Poslední slovo si proto přímo říká o uvozovky. Je to asi zase marné, ale je škoda, že je každému jedno, v jakém prostředí žije. Papíry, lahve plastové i skleněné, plechovky, igelitové sáčky, u Prvosenky stále zbytky silvestrovských rachejtlí, vývěsní skříňka Větro2
nosti. Svou práci měl nesmírně rád, jeho život byl spjat se školou ve Vysokém nad Jizerou, proto také odmítal lukrativní nabídky na vyšší posty. Měl velké zásluhy na tom, že se ve Vysokém nad Jizerou nachází střední škola, která se řadí k nejlepším v celé České republice, škola kterou navštěvuje přes 400 žáků a zaměstnává více než 70 lidí z regionu, ve kterém jsou pracovní příležitosti jinak velmi špatné. Věřím, že současný nepříznivý demografický vývoj bude překonán a následující generace budou moci rozvíjet jeho odkaz, který zde zanechal. Pavel Vaněk, zástupce ředitelky ISŠ Vysoké nad Jizerou
Dne 25. února 2011 zemřela v Praze paní Anna Přibáňová roz. Poláková ze Staré Vsi ve věku nedožitých 91 let. Dne 2. března zemřel ve věku 90 let pan Josef Zita z Vysokého nad Jizerou. Josef ZITA* 28. 8. 1920 (Horní Stakory u Kosmonos), + 2. 3. 2011 v nemocnici v Jilemnici. V letech 1946 až 1984 byl členem vysockého lyžařského oddílu a asi třicet let jeho předsedou. Projektoval a vedl stavby můstků v Šachtách a na dalších místech v Československu. Působil jako technický delegát a rozhodčí mezinárodní lyžařské federace (FIS), jako mezinárodní rozhodčí v Polsku, Německu a Jugoslávii. Byl velitelem můstku a členem jury na mistrovství světa v klasických disciplínách ve Vysokých Tatrách v roce 1970 a v letech 1989 až 2001 předsedou vysocké tělovýchovné jednoty. Stal se i čestným členem českého svazu lyžařů. (Z lyžařské expozice muzea)
Úmrtí Dne 15. února 2011 zemřela ve věku 92 let paní Ludmila Stehlíková z Horní Tříče. Dne 16. února 2011 zemřel ve věku 70 let pan Miloslav Kocour z Vysokého nad Jizerou, dlouholetý čtenář knihovny.
Dne 5. března zemřel pan Josef Opřátko (dříve ze Sklenařic) ve věku 87 let.
◘
Dne 23. února 2011 zemřel ve věku 75 let Ing. Josef Grafek z Vysokého nad Jizerou.
Zemřel učitel hudby Jiří Kurfiřt Ve věku nedožitých 83 let zemřel 16. března pan Jiří Kurfiřt z Bozkova, který léta působil jako hudební pedagog i na vysocké škole. Učil děti v oboru zpěv, hra na klavír, na flétnu a housle.
Poděkování za podporu a přízeň v době jeho působení ve Vysokém i za projevení soustrasti a květinové dary při posledním rozloučení. Rodina Grafkova
◘ 35
Všem pozůstalým vyjadřujeme upřímnou soustrast.
Ohlédnutí za Ing. Josefem Grafkem, bývalým ředitelem ISŠ Vysoké nad Jizerou Ing. Josef Grafek působil ve funkci ředitele ISŠ v letech 1970 – 1999, tedy celkem 29 let. Narodil se 13. července 1935 v Nové Pace, kde také absolvoval základní školu. Poté vystudoval střední zemědělskou technickou školu a po jejím ukončení pracoval v několika zemědělských závodech jako zootechnik. V roce 1960 nastoupil jako učitel a později byl jmenován do funkce vedoucího odborného výcviku v zemědělském odborném učilišti v Mladějově v Čechách, kde působil až do svého nástupu do Vysokého nad Jizerou v roce 1970. Při zaměstnání vystudoval v letech 1962 - 1966 Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor provoz a ekonomika zemědělské výroby. Oženil se v roce 1967 a se svou manželkou vychovali dceru Janu. Ing. Josef Grafek nastoupil do Vysokého nad Jizerou v roce 1970, tedy v době, kdy se rozhodovalo, zda ve Vysokém nad Jizerou škola zůstane, nebo zda bude delimitována do Turnova a budovy z roku 1928 budou využity k jiným účelům (domov důchodců apod.). Vybavení pro výuku bylo v té době neutěšené, ba přímo velmi špatné. Ve škole byly 3 traktory, jeden starý nákladní automobil Robur a něco málo závěsného nářadí. Ing. Grafkovi bylo jasné, že s tímto vybavením jednak nemůže konkurovat ostatním školám, jednak škola není schopna vychovat odborníky pro roz-
víjející se zemědělství. Proto ihned po svém nástupu zaměřil veškerou svoji iniciativu na modernizaci celého areálu školy. Jen v letech 1970 – 1986 bylo postaveno 6 nových budov a k dalším byly provedeny nástavby. Všechny akce byly prováděny svépomocí. A zde se opět projevila iniciativa ředitele, který musel zajistit vše potřebné (projektovou dokumentaci, stavební materiál apod.), což nebylo v té době nic jednoduchého. Velkou pozornost věnoval i modernizaci výuky, vybavení učeben a dílen pro odborný výcvik. V 80. letech začal mj. prosazovat do výuky výpočetní techniku. Škola navíc v té době vlastnila už 35 traktorů, 5 obilních kombajnů, osobní a nákladní automobily, diagnostiku a mnoho dalšího nářadí. Dále byla vybudována svářečská škola a na vysokou kvalitu byla posunuta autoškola. Přestože byla škola za jeho působení řízena různými ministerstvy, dokázal díky svým dovednostem a diplomacii prosadit vždy u nadřízených orgánů své záměry potřebné pro školu. Rovněž po roce 1990 byla právě zásluhou Ing. Grafka škola ve Vysokém názorným příkladem transformace utlumených zemědělských oborů na perspektivní obory autoopravárenské a ekonomické. Na Ministerstvu dopravy prosadil, aby byla při škole zřízena stanice měření emisí a STK, což bylo a je dodnes nesmírně důležité ke zlepšení finanční situace školy. Ing. Grafek byl člověkem nesmírně pracovitým, žil hlavně pro školu a pro rodinu. Byl obětavý, snažil se zaměstnance spojovat a vést k zodpověd34
v chudobě a těžkých podmínkách rozvojové africké země. Můj veliký dík tedy patří všem, kdo si udělali čas a autolékárničku na městský úřad donesli a samozřejmě také zaměstnancům městského úřadu, kteří se sbírkou pomáhali. Upozornění V nedávné době jsme se setkali s dotazem, kam lze ve Vysokém vyvěsit úmrtní oznámení. Takže vězte, že máte-li zájem o vyvěšení oznámení o úmrtí někoho z rodiny, můžete se obrátit na zaměstnance městského úřadu, ti úmrtní oznámení rádi zveřejní na vývěsce města ve vchodu do budovy městského úřadu. Lucie Strnádková
bude zájemce s nejnižší cenovou nabídkou. Po podpisu smlouvy by se mělo v parku začít pracovat. Bližší informace pan tajemník: Bude se postupovat podle projektu za autorského dozoru Mgr. Miffky. Protože výběrové řízení na dodavatele prací stále probíhá, začne se ale až letos na podzim. Důvodem je pozdní období po vegetačním klidu, už se teď nedá zasahovat do přírody. I.Ř. USNESENÍ ze 4. zasedání městského zastupitelstva ve Vysokém nad Jizerou konaného dne 31. 01. 2011 v sále hasičské zbrojnice ve Vysokém nad Jizerou ZM odsouhlasilo uzavření mandátní smlouvy s firmou Compet Consult s. r. o. k zabezpečení prací na výběrové řízení na banku, která by měla poskytnout městu Vysoké nad Jizerou investiční úvěr na akci „Vysoké nad Jizerou – splašková kanalizace a ČOV“ ZM odsouhlasilo vzetí investičního úvěru pro město Vysoké nad Jizerou ve výši 30 mil. Kč s dobou splatnosti 15 roků na akci „V. n. J. – splašková kanalizace a ČOV“ ZM odsouhlasilo vzetí bezúročné půjčky o SFŽP ve výši 7,5 mil. Kč na akci „V. n. J. – splašková kanalizace a ČOV“ ZM odsouhlasilo doplnění hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek na podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce „V. n. J. – splašková kanalizace a ČOV“. Jako 4. náhradník byl odsouhlasen ing. Jan Hárovník a jako 5. náhradník pan Radek Jon
Tři otázky pro pana starostu: Bankomat? Bankomat bude po jednáních pokračovat ve Vysokém dál v provozu. Zrušení je zažehnáno. Proto petice zorganizovaná v prodejně COOP nemusela být zatím použita. Je uložena pro případ dalšího jednání. Petici podepsalo kolem 450 lidí. Soukromý dotaz se stížností na České spořitelně v Praze také přispěl, stejně jako využití bankomatu zaměstnanci ISŠ. Lékárna? Probíhají vnitřní úpravy prostor – nová vnitřní omítka, přestavby, které by splňovaly podmínky pro opětné umístění lékárny. Lékárnu bude provozovat Dr. Korpas ze Semil. S otevřením se počítá, jak bylo uvedeno minule, na přelomu dubna a května. Park? Proběhlo výběrové řízení – otevírání obálek. Bylo stanoveno, že vítězem 3
ZM odsouhlasilo zpracování souboru opatření vedoucích k navýšení finančních prostředků v budoucích rozpočtech města ZM odsouhlasilo navýšení finančního příspěvku města na investiční akci „Snížení energetické náročnosti objektů ÚCHR a PCH“ o částku 200.000 Kč. Celkový podíl města na tuto akci bude činit 1,8 mil. Kč ZM odsouhlasilo smlouvu na dodavatele prací na tutéž akci. Dodavatelem prací je firma JINGS s. r. o. Pardubice ZM odsouhlasilo smlouvu o dílo na zabezpečení administrace investiční akce „Snížení energetické náročnosti objektu ÚCHR a PCH“. Práce zabezpečí firma „3 L “ za 84.000 Kč vč. DPH ZM rozhodlo revokovat usnesení ZM ze dne 15. 12. 2010 a odsouhlasilo činnost sociální komise v oblasti společenských návštěv u občanů města při příležitosti jejich životních jubileí, dle návrhu Ing. Zelinkové (Zachování systému každoročních návštěv u občanů 80 let a starších s tím, že bude diferencována výše hodnoty daru – 80, 85, 90… 500 Kč, 81, 82, 83… 100 Kč) (Mgr. Lucie Strnádková, Jindřich Matura)
možnost dotace ve výši 100.000 Kč v r. 2010. Kulturní a přírodní památka. Plán činnosti schválen. Pozemky. Problematika změny územního plánu. Město bude pokračovat v práci na dokončení změny č. 2, nebude vracet finanční vklady neúspěšným žadatelům o změny využití pozemků. Koordinátorem za město bude Bc. Nechanický. Splátky za vodné a stočné pro dva občany Vysokého. Zástupce v radě KRNAPu mít Vysoké nebude. Nikdo ze zastupitelů nemá zájem. Pozměňovací znění OZV o místním poplatku ze vstupného. Od poplatků je osvobozeno město, subjekty zřízené a dotované městem, akce, na kterých se město podílí. Netýká se DS Krakonoš. Odloženo na příští zasedání. Žádosti firmy P + P s. r. o. vyhověno. Převzetí VAK sítí (veřejné řády) a přístupové pozemní komunikace „V Sádku“ do majetku a správy města. Převody z hospodaření za rok 2010 základní a mateřské školy do rezervního fondu odsouhlaseny. Finanční vypořádání vztahů příspěvkové organizace města ÚCHR a PCH za rok 2010. Návrh rozpočtu ÚCHR a PCH za rok 2011. V rozpravě mimo jiné zmíněno navýšení mzdových prostředků o 1,83 mil. Kč. Jednání o příspěvku paní Černé na pečovatelskou službu ve Vysokém – zamítnut. Zpráva o bezpečnostní situaci v katastru Helkovice. Jednací řád zastupitelstva města – od-
□ Zasedání městského zastupitelstva č. 5/2011 14. března Plán činnosti Občanského sdružení hradu Nístějka. Zdeněk Fišera z Jilemnice apeloval na podporu sdružení. Nedořešené majetkové poměry mezi městem a Lesy české republiky. Padla 4
kého se narodil 14. února syn Vít. Editě a Davidu Hnykovým se 22. února 2011 v Pardubicích narodil syn Štěpán. Kláře Kobrové ze Sklenařic se narodila 10. března dcera Amálie Bradáčová. Magdaleně a Adamu Bartoňovým z Vysokého se 17. března narodil v Brně syn Marcel Maxmilian. Přejeme hodně štěstí a zdraví!
VYSOCKÉ DETAILY
Životní jubilea Vysoké nad Jizerou Milan Junek 74 let Věra Nesvadbová 77 let Zdeněk Kos 79 let Vladimír Nečásek 80 let Božena Vacková 83 let Anna Plecháčková 87 let Jana Vaváčková 70 let Květa Josífková 70 let Josef Fišera 74 let Zdeňka Čivrná 77 let Anna Kosová 78 let Josef Kovář 83 let Bohuslava Mandlová 84 let František Vodseďálek 84 let Miluše Bachtíková 86 let Jarmila Večerníková 88 Libuše Brumlichová 89 let Horní Tříč František Patočka 88 let Blažena Skrabálková 81 let Sklenařice Zdeněk Vondrák 76 let Ingeborg Metelková 82 let Jaroslava Kašťáková 84 let Stará Ves Květoslava Špačková 83 let Přejeme hodně zdraví a blahopřejeme!
Na Starovačce ke Staré Vsi
SPOLEČENSKÁ KRONIKA Narození Monice Náchodské z Vysokého a Antonu Bujdákovi se narodila 2. února dcera Barbora Bujdáková. Haně a Lukášovi Hájkovým z Vyso33
foto VB foto VB
souhlasen návrh starosty a tajemníka. Bankomat – je třeba co nejvíc výběrů, nezáleží na výši částek. Ing. Zelinková apelovala za vedení ISŠ na ČS v Liberci. Zatím bankomat ve Vysokém zůstává. (Ze zápisu taj. Ing. Štěpánka) foto mlj
řady s pašijemi Bílá sobota: 20.30 Velikonoční vigilie – bdění s radostným zpěvem Aleluja! Neděle Zmrtvýchvstání Páně – Hod Boží velikonoční 10.00 slavná mše sv. za farníky Pondělí velikonoční: 10.00 mše za Boží požehnání pro Vysoké nad Jizerou Všem lidem dobré vůle přejeme radostné Velikonoce! FELIX ALLELUIA! ThDr. Antonín Sporer
Topná sezona foto mlj Vysoké s Tibetem
CÍRKVE Římskokatolická Ledové květy na skichatě
Uříznutá ošetřená lampa u Aktivu připomíná PeHe nedopalek cigarety 32
҉
Velikonoční svátky
Církev československá husitská
Postní doba, do níž jsme vstoupili Popeleční středou, je pro křesťany časem přípravy na Velikonoce. Křížová cesta nám připomíná poslední bolestné hodiny Ježíšova života a jeho smrt na Kalvárii. O Velké noci oslavíme Kristovo vítězství nad smrtí – jeho slavné zmrtvýchvstání. Pořad velikonočních bohoslužeb v kostele sv. Kateřiny: Květná neděle: 10.00 svěcení ratolestí a mše s pašijemi Zelený čtvrtek: 17.30 večerní mše – připomínka Poslední večeře Páně Velký pátek: 17.30 Velkopáteční ob-
Pořad bohoslužeb o Velikonocích 2011 ve Sboru Dr. K. Farského ve Vysokém n./Jiz. 17. 4. Květná neděle, žehnání ratolestí 10 hod. 21. 4. Zelený čtvrtek, pesachová večeře 18 hod. (Semily) 22. 4. Velký pátek, pobožnost křížové cesty 16 hod. 24. 4. Velikonoční neděle, slavnost Vzkříšení 10 hod. Srdečně zveme ke slavení a prožití svátků, v nichž vítězství Vzkříšeného překonalo propast smrti. 5
če teplé vody v kotelně. Oba ohřívače dosloužily po dvanácti letech provozu. Z pořízení drobného majetku můžeme jmenovat kromě běžné výměny nástrojů nákup operačního stolku pod mikroskop, pořízení nových typů mikronástrojů a monitoru na dospávací pokoj, který slouží ke sledování životních funkcí pacientů po operacích. Při nákupu nezdravotního vybavení jsme pokračovali v obnově počítačové sítě. Dále jsme zakoupili velký úklidový vozík s policemi na prádlo, termosy pro teplé nápoje pacientům, dataprojektor pro naši přednáškovou činnost a další drobné věci. Celkem byla na nákup drobného majetku věnována částka 262 tis. Kč. Všechna tato pořízení byla získána z vlastních prostředků a z darů. Tímto zároveň děkujeme všem pacientům a občanům za příspěvky a dary. Celkem se prostřednictvím darovacích smluv, drobných příspěvků a výtěžku z adventního koncertu vybralo téměř 200 tis. Kč. Doufám, že i letošní rok bude plný aktivní, tvořivé práce a že od nás budou odcházet především spokojení pacienti. A kdybyste potřebovali naši pomoc právě vy, neváhejte nás navštívit. Ing. Marcela Škodová, ředitelka
Diakonie Broumov – sběr ošacení V posledním čase, kdy se rozhořely válečné konflikty a jsme svědky přírodních katastrof, nabývá na významu humanitární pomoc, kterou kromě jiných zajišťuje i Diakonie v Broumově. I letos se stane náš sbor na čas místem sběru ošacení pro potřebné. V období 26. 4. − 7. 6. 2011 bude probíhat sběr veškerého textilu. Věci odevzdávejte řádně zabalené v krabicích či pytlích ke vchodovým dveřím sboru. Prosíme o dodržení času sběru. Jaroslav Křivánek
ZDRAVOTNICTVÍ Okénko z ústavu 2. ohlédnutí za rokem 2010 V minulém čísle jsme Vás seznámili, s jakými novinkami jsme se setkali v Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie v medicíně a vzdělávání, dnes bychom se rádi vrátili do ekonomiky loňského roku. Hospodaření ústavu za loňský rok bylo vyrovnané a skončilo se ziskem 173.531,16 Kč. Plánovaný rozpočet ve výši 42.830.000 Kč jsme naplnili ve výnosech na 103,29 % (44.239.138,06 Kč), v nákladech na 102,84 % (44.045.706,90 Kč). V letošním roce plánujeme výměnu oken a zateplení budov. Prostředky na investice proto šetříme, a v loňském roce jsme zakoupili pouze nejnutnější vybavení v ceně 637 tis. Kč. Zakoupili jsme si nový operační mikroskop a elektrokoagulační přístroj, který pomáhá stavět krvácení při operacích. Dále jsme byli nuceni vyměnit ohříva-
ŠKOLNÍ OKÉNKO MŠ Školní rok se přehoupl do své druhé poloviny a my se nestačíme divit, jak ten čas utíká. Ani jsme se nenadáli a 6
Vysockem, příkladně paní Jany Bláhové ve vysockém muzeu, kde potkali i další badatele zabývající se zdejší historií a kulturou. Možnost přespání byla přímo v Kramářově vile. Ta se však překvapivě nevrátila oficiálně ani v oněch letech a, běda, až doposud,
což mi připomíná jejich korespondence z pozůstalosti mého děda JUDr. Václava Lukáše, z níž jsem, stejně jako z muzejních záznamů pro tuto vzpomínku čerpal. Ostatně i přípravy vydání jeho knížky o Vysokém v raných devadesátých letech dvacátého století profesor Winters nečekaně podpořil finančně. Zatímco při předchozích návštěvách jsem se s Wintersovými většinou minul, tak při profesorově asi posledním pobytu v našem městě jsem měl vzácnou čest své přítomnosti při jeho prohlídce tehdejšího stavu vnitřku vysocké Kramářovy vily, tehdy ještě nové cedulky nahrazující bustu na Kra-mářově rodné staré vysocké poště i dalších míst a při bádaní v muzeu v pozůstalosti stavitele Petra Kramáře, otce JUDr. Karla Kramáře. Dokončení příště Bc. Michal L. Jakl
k tomuto ne pouze reklamně jistě zajímavějšímu jménu našeho významného rodáka od zavádějícího raisovského i rónovského a původně celému městu náležejícího literárního pseudonymu Větrov. Profesor Winters tehdy i při pozdějších návštěvách našeho města čerpal poznatky o rodišti a rodu objektu svého mnohaletého odborného zájmu. Odvezl si postupně přes oceán jako připomínku našich Krkonoš k výzdobě své rozsáhlé knihovny i zobrazení Krakonoše jak od staroveského Josefa Babce, tak od desenského Josefa Čermáka. Manželé Wintrsovi se stali i osobními přáteli mých prarodičů,
...a z Moravy je Rebelka s nonstopem...
foto mlj 31
Roprachtické střípky Doufám, že nic neopomenu. Možná to bude malinko chaotické, jako moje poslední konání. První den nového roku si Roprachtičáci vyšlápli na kopec k rozhledně, aby se rozloučili s rokem starým a uvítali ten, který právě nastal. V lednu pak následovala plesová sezona a pomalu již tradiční autoskijöring pro příznivce šachovnicového praporku. Prvním plesem U Tichánků byl pod taktovkou místních hasičů – ano, logicky Hasičský ples. Únor byl pod palbou dalších dvou plesů – Plesu Českého červeného kříže a následného maškarního, který je u zdejších i přespolních poměrně oblíben, také se ho zúčastnilo nemalé množství masek, které člověk musí opravdu obdivovat. Já budu věřit, že už opravdu přišlo jaro. Březen za kamna vlezem, se říká. Myslím si však, že nám paní Zima ukázala, co umí a odporoučí se pro letošní polovinu roku. Přeji všem puntičkářům, ať jim nezešednou vlasy z nekonečných bahenních lázní a alergikům, ať to ,,vydejchají“. My, kteří nejsme na nic alergičtí a máme rádi svůj pořádek, jarní vůně a blátíčko nevadí. Do Roprachtic můžete zavítat poslední dubnový den na pálení čarodějnic a v květnu pak na Rošlap, udělat něco pro své zdraví. V březnu a dubnu možná ještě proběhne nějaké to divadlo, avšak o tom se včas dozvíte. Těšíme se. Z Roprachtic – Šárka K.
Zesnul profesor Stanley B. Winters Americký historik profesor Stanley B. Winters (* 5. 6. 1924 v proslulém severoamerickém městě Nový York, + 28. 1. 2011 ve floridském Port Charlotte) dlouhodobě se zabývající českou historií a v ní zvláště osobností JUDr. Karla Kramáře si oblíbil politikovo rodiště až v posledním roce osmdesátých let dvacátého století. Tehdy se profesorova česká choť, vystudovaná knihovnice, Zdenka, rozená Müllerová, dočetla v časopise Československý svět č. 2 z roku 1990 z článku Ladislava Hejlíka „Střípky z Podkrkonoší“ o doktoru Václavu Lukášovi jako o autoru knížky o Vysokém, čímž míněna brožura z roku 1969. Požádala JUDr. Václava Lukáše, zda by jim neukázal Vysoké v lepším světle, nežli jakým na ně zapůsobilo, když je navštívili kteréhosi dávnějšího roku v dešti a mlze v „normalizačním“ období, ostatně manželství uzavřeli až roku 1970. Zažili tehdy poprvé velmi smutné Vysoké se zanedbanou Kramářovou vilou i jejím okolí, podmračeným a podezřívavým obyvatelstvem a nejlepší vzpomínkou jim byla chutná horká bramboračka ve vysocké hospodě a jedna hovorná stařenka. Jiné pak bylo vysocké léto roku 1990, tehdy ještě plné demokratických nadějí. Navíc byla živa a ochotna k rozhovoru a vzpomínání řada Kramářových pamětníků, včetně paní Zdeňky Matouškové, vdovy po Kramářově zahradníku, či inženýra architekta Antonína Vodseďálka, někdejšího studentského pořadatele sborníku „Z hor jsme“, ale i dalších osobností žijících 30
přes Krakonošův podzim, Barborku, Mikuláše a Ježíška jsme se začali těšit na jaro. A aby nám to těšení uteklo, připravili jsme si pro děti spoustu akcí. Pokud to sněhové podmínky dovolily, chodili jsme na běžky. Moc děkujeme TJ Vysoké nad Jizerou, která dětem věnovala tři běžecké lyžařské sety. Na lyže se tak dostaly i děti, které svoje neměly k dispozici. Také pan Seidl nám velice pomohl, když před školkou najel běžecké stopy. V únoru nás pak čekala divadelní představení v MŠ i v Jablonci a nemohl chybět karneval. Vše se pro vás snažíme zdokumentovat, s čímž nám velice pomáhá pan Miroslav Šalda (např. DVD z besídky). Opomenout nemůžeme ani akci pedagogicko ‒ psychologické poradny věnovanou dětem i rodičům. Zde bychom chtěli ocenit právě rodiče dětí, kteří přišli v hojném počtu a ukázali tak, že mají o své děti a jejich přípravu na školní docházku zájem. V únoru proběhla plánovaná rekonstrukce sociálního zařízení (výměna dětských toalet, umyvadel a baterií), moc děkujeme zaměstnancům Městského úřadu za jejich pomoc. Za drobné opravy potom děkujeme panu Pavlovi Večerníkovi a za věnování krásných hraček manželům Matouškovým. Také ISŠ Vysoké nám vychází vstříc, když nám na kulturní akce zprostředkovává přepravu dětí. I v příštích měsících se budeme snažit, aby se dětem u nás líbilo. A protože čas opravdu neúprosně letí, blíží se nám i zápis na příští školní rok. Ten jsme naplánovali na úterý 19. dub-
ZŠ
Bezpečnost dětí na silnici a první pomoc jsou velmi důležité. Proto jsme přijali nabídku resortu dopravy Libereckého kraje, který si stanovil cíl vylepšit a podpořit stav dopravní výchovy na školách. Tým silniční bezpečnosti Libereckého kraje společně se Záchranným týmem Českého červeného kříže přijely do školy a pracovníci těchto týmů se 4 hodiny věnovali našim dětem ze 4. – 9. třídy. Žáci se nejprve seznámili a následně si i prakticky vyzkoušeli zádržné systémy v autě, ověřili si, které barvy a za jakého počasí jsou na silnici dobře vidět, dověděli se, jak se mají oblékat a co použít, aby jejich viditelnost byla co nejlepší. Dalšími tématy bylo bezpečné chování na komunikacích a bezpečná jízda na kole a motocyklu – opět teorii vystřídalo praktické procvičení. Při první pomoci se žáci učili rozeznat zdravotní stav zraněného a nacvičovali základní resuscitaci – umělé dýchání, masáž srdce a uložení do stabilizované polohy. Žáci pracovali ve skupinách a postupně obcházeli šest stanovišť, která byla vybavena moderní technikou a množstvím pomůcek. Na tuto akci perfektně navázala další, kterou nám nabídla paní Škodová, ředitelka vysocké nemocnice. Jedná se o projekt s názvem Prevence úrazů při sportu a využití volného času a připravila ho MUDr. Daniela Horáčková. Projekt vychází z nových sportovních možností, s nimiž se děti setkávají. Na kolech nejezdí jen po silnici, ale také po sjezdovkách, koryty potoků, skáče
na od 9.00 do 13.00 hodin. Kolektiv učitelek MŠ 7
pochvalovaly, že děti byly velmi šikovné. Tak ať se jim ve škole daří! Mgr. Drahoslava Nýdrlová
se z kamene na kámen. Lyžování doplňuje snowboarding a snowkiting, v létě různé typy in-line bruslí. Vznikají lezecké stěny a lanová centra. To vše představuje větší riziko úrazů a poranění. Sport a pohyb je nezastupitelným prvkem v lidském životě, zájem o sport by se měl v mladých lidech podněcovat a podporovat, ale je třeba stále více dbát na bezpečné provozování sportu. A to je cílem tohoto projektu. Připravit děti na bezpečné sportování, vytipovat všechny rizikové faktory, pojmenovat je a položit základ ochrany před těmito nástrahami. Důležitou součástí je i první pomoc při úrazech. Věřím, že čím víc děti o tom všem uslyší a čím častěji si vyzkouší v praxi tyto poznatky, tím lépe. A proto děkuji všem, kteří zajišťovali tyto dvě akce.
○ Beseda s Petrou Braunovou Současná česká spisovatelka píše pro malé čtenáře (Rošťák Oliver) i pro dospělé (Pozorovatelka). 15. března vyprávěla na sále školy dětem l. stupfoto organizátorka Blanka Kučerová
○ Zápis do první třídy pro školní rok 2011/2012
i výprava nadšenců z Písku, která objíždí historické akce. Na závěr v restauraci Rebelka v rámci závodů po staru zábava s country kapelou „Fous“.
Správce fotbalového hřiště Tělovýchovná jednota přijme správce fotbalového hřiště (činnost zhruba 20 hodin v týdnu od dubna do října příslušného roku). Na bližší informace o náplni činnosti a odměně za práci se případní zájemci mohou informovat u sekretáře TJ – Z. Seidla (tel. 605 970 785), předsedy TJ – J. Nechanického (tel. 605 976 887) nebo zástupce fotbalového oddílu – I. Hanuše (tel. 602 291 505). Bc. Jaroslav Nechanický předseda TJ Vysoké nad Jizerou
MČR v Harrachově. Poslední březnový víkend byl Český Ski klub Vysoké nad Jizerou již poněkolikáté za sebou pořadatelem Mistrovství ČR – závodu FIS dospělých v běhu na lyžích. I přes obtížné sněhové podmínky byl závod uspořádán na vysoké pořadatelské a sportovní úrovni. Závěrečný velmi zajímavý závod štafet, navíc ještě zlepšilo krásné slunečné počasí a tak zbyl prostor i na fotografii našich nejmladších závodnic, Magdalény Šlaufové a Elišky Seidlové s naším nejúspěšnějším běžcem Lukášem Bauerem. Za pořadatele Zdeněk Seidl
Zpráva z motoklubu Po zaslouženém zimním odpočinku začínají našim jezdcům opět závody. Těch prvních, v Jiníně 19. – 20. 3. 2011, se zúčastnil David Nosek, který se umístil na krásném 4. a 7. místě. GRATULUJEME! Další závody, které nás v blízké době čekají, se konají 9. 4. v Bezince u Litoměřic. Následují závody v Chuchelně 23. 4., kde náš klub bude bojovat na prvních seriálových závodech MG SPORT UFO KTM ENDURO CROSS COUNTRY 2011 jedoucích se v blízkém okolí. V nové sezóně přejeme všem závodníkům hodně úspěchu a přijďte nás podpořit. ☺ Po skončení závodů v Chuchelně, kdy 23. 4., se uskuteční v „hasičárně“ ve Vysokém nad Jizerou od 20.00 hodin 2. MOTOZÁBAVA pořádaná našim klubem, na kterou vás všechny srdečně zveme. Hlavní výhra v tombole je motokrosová motorka. Těšíme se na vaši návštěvu. Další informace získáte na našich webových stránkách www.motoklubvysoke.estranky.cz.
ně o své tvůrčí práci. Vyšlo jí už 14 knih. Nejnovější je Ema a kouzelná kniha. Děti se vyptávaly na všechno možné a na závěr proběhla autogramiáda. Setkání s Petrou se líbilo, pocity byly dobré, získaly nové poznatky jako jak se dělá kniha a že ilustrátora vybírají v nakladatelství. Informátorky Eliška Bochová a Ivanka Marková
proběhl ve čtvrtek 3. února. Z předpokládaných devatenácti dětí se k zápisu dostavilo pouze sedmnáct. Těšili jsme se na větší počet prvňáčků, ale bohužel jich bude méně než v loňském roce. Ve čtyřech případech požádali rodiče o odklad povinné školní docházky o jeden rok, a tak do školy nastoupí třináct dětí. Učit je bude paní učitelka Vodseďálková, která byla s paní učitelkou Lízlerovou u zápisu, a obě si
‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗ Vysoké nad Jizerou v tisku
Zapomenutá osobnost nístějského šlechtice V časopise Krkonoše a Jizerské hory číslo 2/2011 vyšel článek Přemka Špráchala z Vysokého. 8
29
V muzeu zjistili, že některé osobnosti z bývalých slavných závodníků a činitelů vysockého Ski klubu mají letos také výročí: Josef Bím, lyžařský závodník z Vysokého, *21. 1. 1901 – + 5. 9. 1934 (110 let od narození) Vysočák Karel Ďoubalík, *22. 7. 1912 – + 21. 3. 1981 (30. výr. úmrtí), učitel, činitel Ski klubu a mezinárodní rozhodčí na skokanských můstcích Mistr Československa, skokan na lyžích, závodník z Rovní Miloslav Chlum *20. 9. 1915 – + 14. 3. 1986 (25 let od úmrtí)
○○ foto Jiří Vašíček
Za pořadatele Zdeněk Seidl
Závody nezůstaly bez povšimnutí médií. Přítomen byl Český rozhlas Hradec Králové a v hlavním večerním zpravodajství televize Nova proběhl více než dvouminutový pěkně sestříhaný šot v neděli 6. března. V Právu vyšla reportáž včetně foto. Mezi mnoha „cizími“ návštěvníky byla
Pohlednice ze závodů roku 1916 ze sbírky Františka Vodseďálka
☺ Vysoké v Lidových novinách V rubrice Gourmet sezona lednového čísla (31. 1.) vyšel recept rodačky z Vysocka na frncochaté knedlíky (něco jako chlupáče) se zelím, cibulí a škvarky – ty může nahradit voda po vaření knedlíků se smetanou a máslem čili omáčka chundelka. Dále se zde píše o odrůdě tuřínu zvané dumlik ve Sklenařicích a vysockém zelí (www.vysockezeli.cz). Různé druhy chleba a jiné pečivo včetně kvásku na kyselo vychvalují coby výrobky Krakonošova pekařství ve Vysokém (Recepty.vareni.cz). (objevil Mgr. D. Dědovský)
Vysocký dům č. 137 je tradičně zvaný „U Vincencu“, neboť v něm žily nejméně tři generace Kramářových s křestním jménem Vincenc. (M. Jakl) Dobrá zpráva: v Zákostelí se připravuje otevření nové prodejny potravin.
Z KULTURY
☺ „Lenost neoperuji“ v Týdnu
Vlastivědné muzeum zve na předvádění tradičních rukodělných technik členkami Klubu lidové tvorby Praha od čtvrtka 7. do soboty 9. dubna
Speciál časopisu Týden o špičkách české medicíny představuje 100 nejlepších lékařů. Mezi špičkami plastické a rekonstrukční chirurgie je zařazen i rozhovor s MUDr. Alenou Schmoranzovou, „rukařkou“ a primářkou Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou, která v soukromé praxi modeluje prsa a omlazuje tváře. (objevil Roman Kalkus)
☺ Náš Krakonoš ve Vlastivědném muzeu (znova a jinak po deseti letech) Výstava v přízemí i v podkroví (Krakonoš očima dětí) se vrací jako pocta pánu hor. Nechme promluvit fotografie.
Zaniklé prodejny foto mlj
28
9
O zapomenuté básničce
diváků. Přálo nám počasí a vše vhodně doplňoval informacemi z historie závodů „Po staru“ ale i o vzniku lyžování v Čechách od roku 1903 již tradiční hlasatel Jan Vaverka. A když se všechny tyto skutečnosti sejdou, dá se tento ročník hodnotit jako jeden z nejúspěšnějších. „Z výsledků je přece jasné, že Vysočáci od jaktěživa na perkýnkách uměli a patřili i k nejlepším pořadatelům lyžeckých závodů.“ Na příští závod „PO STARU“ s pravým „Skijáckým bálem“ si však budete muset počkat až do roku 2013, kdy náš klub bude slavit 110 let svého založení.
foto Zdeněk Seidl
Už je tomu více než sto let co chodil můj strýc František do obecní školy ve Tříči. Tenkrát se učili básničku o Krakonošovi. Při jedné návštěvě u nás mě ji strýc také naučil. Posadil mě na židli, sám se postavil doprostřed světnice, uklonil se a začal. Velice se snažil o přednes. Hlavně tam, co Krakonoš zastavuje chalupníka. Protože pán hor je spravedlivý, všechno dobře dopadlo. Básnička byla lehká a nenáročná na zapamatování. Její slova znám dodnes. Po čase jsem ji hledala ve starých i nových čítankách, různých časopisech, mezi lidmi, ale nikdo se na ni nepamatoval. Buďto ji napsal sám pan učitel pro své žáky, nebo vznikla mezi lidmi. Škoda, že přišla v zapomnění. Myslím si, že by ji měl znát každý horal. Je přeci tak hezká, něžná a milá, a hodí se do našeho prostředí, je tu zkrátka doma. No, posuďte sami!
Krakonoš Kmotr s dětmi z lesa kráčí, ach, tu vidí divnou sluj. Krakonoš tam čelo mračí, zvedá ruku, volá: „Stůj!“ „Achich pane Krakonoši, jsem já jenom chudý brach, trochu hub si nesu v koši, teď je bída na horách.“ „Znám tě dobře, milý kmochu, chodívám kol vašich vrat, pomohu ti za to trochu, že máš tak ty děti rád.“ „Zaplať Pán Bůh, Krakonoši,“ šťasten volá pantáta. Přinesli si domu v koši všechny houby ze zlata. Hana Kalousová ☺
„Jak se točil Krakonoš“… A co na závěr?: Je mi líto, ne toho, že to už bylo! V životě je stále něco za námi a něco před námi a vždy to má smysl. Ale toho, že byl Barrandov tehdy chráněn jako centrum propagandy a tak byl problém cokoli vyfotit, či nafilmovat. Takže jedinou památkou jsou živé vzpomínky, zažloutlé scéná10
(o jedné holi H. Šlaufová z Vysokého)
jeli dvakrát. V juniorech na 2000 metrů zvítězil domácí závodník Štěpán Ševčík. Do 40 let zvítězil Josef Krejčí z Vrchlabí a v kategorii nad 40 let již druhý úspěch dne slavil Gunnar Havel z pořádajícího klubu. Po běžecké části se diváci přesunuli na svah nad běžeckým reálem a zde se na malém sněhovém můstku závodilo ve skoku. Opět se dařilo domá- foto Zdeněk Seidl cím závodníků a v kategorii do 40 let zvítězil Milan Jiřič. Nad čtyřicet let zvítězil současný trenér vysockých běžců Pavel Šalda. Letošnímu závodu dle laického odhadu přihlíželo více jak 1000 27
Vítěz mužů G. Havel
kých závodníků a pořadatelů na míst- le, tím řádně oblečených dětí do histoním hřbitově, akce pokračovala již rického oblečení ubývá. tradičně, průvodem účastníků i Zato k závodu ve sprintu krokem teles kapelou do běžeckého areálu. Do roku 2003 se tyto foto Zdeněk Seidl závody konaly v původním areálu „V loučkách“ směrem na Tříčské vrchy. Součástí závodiště byl sněhový hrad na občerstvení přihlížejících diváků a závodníků. Později pozemek pro závod ve skoku byl využit pro lyžařský areál Větrov a také z důvodu měnících se životních podmínek bylo závodiště přesunuto do běžeckého areálu, kde se přece jen marským se nám přihlásilo více jak nachází potřebné prostředí pro konání šedesát závodníků ve dvou kategotak velké akce jakou závody „PO riích. Závodí se v rozbězích po pěti STARU„ určitě jsou. Pořadatelé letoš- nebo šesti závodnících na trati zhruba ního ročníku zde navíc posílili prosto- 90 metrů dlouhé a nejlepší závodníci ry pro diváky a také věnovali potřeb- postoupí přes semifinále až do finále. nou pozornost občerstvení. Šlo o velmi tuhé boje a převážně se Po příchodu průvodu do areálu nej- dařilo domácím závodníkům, kteří prve proběhl závod horské mládeže do vyhráli obě kategorie. Mladší do 40 let 12 let „kupky“. Děti v určené trase vyhrál Radek Vašíček a nad 40 let hledají v kupkách sněhu ukryté dobro- Gunnar Havel, oba členové pořádajícíty. V některé dobroty jsou a v jiné na- ho Českého Ski klubu Vysoké nad opak. Zde se však ukazuje, že čím dá- Jizerou. K jízdě dam na 1000 metrů se na start postavilo 26 závodnic převážně foto Jiří Vašíček v krásném historickém oblečení. Dlouhé sukně a parádní kloboučky. V juniorkách zvítězila Zuzana Marková z Vysokého. V ženách do 35 let Eliška Zemanová – Riegerová z Jablonce n. N. a nad 35. let Alena Jindřišková z Horní Branné. Muži závodili na stejné trati, ale okruh 26
ře a smlouvy, ani jediná fotografie – to je mi líto opravdu – byla by to úžasná památka. Jednou jedinkrát se mi povedlo přelstít závodní stráž a projet kabrioletem Felicia branou i s mými rodiči bez propustky a provézt je po celém areálu. Z toho mám radost dodnes, ta diverze za tu jejich radost stála! Nakonec, i přes tu dobu, to byla tenkrát z 80% „fabrika“ na radost, fantazii, dobrou náladu a přes doteky ideologie nebyla tehdejší tvorba chudá na dobré nápady, lidskost, cit, chytrý a slušný vtip i na poťouchlé pošťuchování hlouposti mocipánů. Jsem rád, že jsem tohle vše mohl do sebe nasát, odkoukat to a držet se tohohle „dramaturgického plánu“ dodnes. „KRAKONOŠOVO“ tu bylo od císaře pána a je podnes. Spravedlivý vládce hor zde bdí nad svým krajem a pracovitým, skromným lidem, obdařeným zdravým selským rozumem, ochraňujíc jej od zákonných taškařic vládnoucích Trautenberků výškou hor a neprostupností hvozdů. Jen víc sojek na hlídání by to chtělo a do každé ro-
diny jedno nebojácné „Anče“, které by se neostýchalo hloupému nápadu ukázat dveře – ať ho hlásá pán, či kmán. Nebo to Anče rovnou posadit na rathaus – to by to lítalo!! I ty hodiny by se bály zastavit a jak by to tady vykvetlo! I to šedivé náměstí by se rozsvítilo, samé rozkvetlé záhony a lavičky, na chodnících by nejezdila auta, bankomat by nebyl schovaný za haldou sněhu a třebas by u něho byl větší koš na odpadky a lavička a nad ním krásná bytelná dřevěná stříška, místní obchůdky by vzkvétaly, domy vymalované jako cukrátka prezentované na barevných stránkách Větrníku a internetu by lákaly k návštěvě turisty. Do krásného města by pro ni nebyl problém obstarat lékárníka i tu trávu u koupaliště by pro ni Kuba posekal, když na nové nemáme. V kvetoucím parku by děti dováděly na prolézačkách, všude by byl pořádek dík košům na odpadky pro lidi i zvířátka a sojka by číhala na škůdce, který by po sobě musel napravit, co rozkopl. Dvakrát do roka by pořádala jarmark s kvalitním řemeslným zbožím – a ta slavná pouť! Ve fabrice by se šily vysocké bačkory, vysocké zelí by se vyváželo – považte – až do Číny, v dílničkách by se vyřezávali Krakonošové… Jó a kdyby to naše Anče zaslechlo na náměstí, kde že se tady v sezoně tančí, proč se tady tomu říká větrov, proč se hotelu Větrov říká Kramářova vila – když tu mají v Praze,… Tak by si dalo ruce v bok a do týdne by se nebylo nač ptát. Naopak by se všici divili, co může takové krásné malebné městečko nabídnout. A mnohdy si stačí vzpomenout, co hezčího už jsme tu před 11
lety měli a jen se k tomu chtít vrátit. Inu v pohádkách jde všechno a zas to tolik nestojí – „…Jen nestát, nelelkovat, dělat! Donrvetr krucajs element!!“ Konec 6. dílu. Martin „Šneko“Štěpánek
Divadelní
kukátko
Maškarní bál v Krakonoši byl velmi pěkný. Přišlo tolik lidí, že se nevešli na parket. K tanci hrál Magnet. Z mnoha masek a kostýmů vynikaly gejši z nemocnice, Emil Holub a černoši, lidojedi, Havajky. Vyhrála překvapivě k tématu bálu March Simpsonová a hlavní cenu získali cestovatel a cestovatelka. Připravená byla i tradiční bohatá tombola. Bylo tam vedro bez puštěného větráku a někteří lidé se zbytečně strkali a roztahovali po parketu.
Tak si užila i obsluha. Lidi chodili na panáky ve vlnách, nestrkali se, bylo to v pohodě. Vypila se spousta kořalky a zelená – nejoblíbenější – došla. Jinak bylo všeho dost a pila se griotka, rum, obyčejná vodka, švestka. výčepní Dětský maškarní bál byl příležitostí pro děti, aby se nejen převtělily do jiných postav, ale aby se mohly honit a vyřádit se. K tomu jim hrála reprodukovaná hudba. Byl také hojně navštíven a mohli jste na něm potkat v Krakonoši třeba Šmouly, Křemílka s Vochomůrkou nebo bajadéry. Pozorovatelé a bandita ──────────
Velikonoční Mam’zelle Nitouche v Krakonoši – v neděli 24. dubna 8. repríza od 19.30 a 9. repríza od 16.00 hodin. ───────────
Novinky v knihovně
Letec létající kolem objemné zeměkoule přišel o části kostýmu. „Zas ten letec tady.“ Pilot letadla Air Force One Z výčepu Byl tentokrát umístěný přímo na jevišti – v zákulisí pod schody do techniky za kapelou a bylo od něj vidět do sálu.
knihy pro děti M. Pope Osborn: Dobrodružství v době ledové, Dobrodružství na Měsíci česká produkce P. Soukupová: Zmizet M. Viewegh: Povídky o lásce, Biomanželka V. Havel: Hry A. Goldflam: Písek a jiné kousky J. Werich: Deoduši V. Javořická: Koukol v pšenici J. Mára: Japonskem s otevřenou pusou, Ve stopách vikingů, Na vozíku na rovníku Drobné památky Jilemnicka 12
1. den – Boží Dar – Fichtelberg 1214 m – Mariánská. Projíždíme na lyžích i okruh L. Bauera. Trasa 22 km. foto PeHe 2. den – Horní Blatná – Slatiny – Božidarský Špičák – Plešivec 1028 m – Abertamy – trasa 30 km. 3. den – Horní Blatná – Jelení – Butter weg – Potůčky. Trasa 20 km. Účast 42 přátel zimní turistiky. Spokojenost nám značně vylepšilo krásné počasí, plné sluncem ozářené pláně Krušných hor. Něco o historii našich přejezdů: První přejezd se konal 27. 2. – 1. 3. 1981 – Hrubý Jeseník – Praděd – Králický Sněžník. Účastníci: Matura Josef, Skrbek Zdeněk, Tichá Olina, Tichý Jaroslav, Kvarda Jaroslav, Šalda Pavel a Jirouš Josef, jako řidič Pour Karel. Která pohoří jsme navštívili: Šumava 6 x, Beskydy 5 x, Orlické hory 5 x, Krušné hory 4 x, Jizerky 2 x, Krkonoše 3 x, Velká Fatra 1 x, Malá Fatra a Oravská Magura 1 x, Nízké a Vysoké Tatry 2 x, 1 ročník nedohledán. Nejkrásnější přejezd byl Velká Fatra v roce 1987. Velice příjemným překvapením bylo v roce 1995, při přejezdu Malé Fatry – Javorníku a Oravské Magury, koupání na divokém opuštěném termálním bazénu na Oranici, ke kterému jsme dojeli na lyžích a také ve zdraví odjeli. Jiří Líbal
Závody „PO STARU“
Letošní již 18. ročník se uskutečnil 5. března ve Vysokém nad Jizerou. Po dopoledním uctění památky vysoc-
foto Jiří Vašíček 25
SPORT Sport pro všechny – cvičení mladších žen Cvičení za vedení Šárky Havlové probíhá v sokolovně v pondělí navečer. Ve středu cvičí Pavlína Čivrná. Rytmická, hodně svižná hudba doprovází aerobik, prvky zumby (ve středu), stepy na bedýnkách, pomalejší a mírnější owerbally – malé nafukovací míče, posilování rukou i nohou s gumičkami zavařovačkami jako i s dvěma činkami. Na aerobik a owerbally má Šárka diplomy získané v Ostravě a Praze. Na oboje cvičení dochází tak kolem deseti žen, ale bývalo jich mnohem víc. „Nějak nám zlenivěly“, říká Šárka. Na otázku proč cvičí, Šárka odpovídá, že se chce udržovat v kondici, a Pavlína proto, aby se cítila lépe po fyzické i psychické stránce. Šárka je přesvědčená, že cvičit by měl každý a především děti, aby mohly jako dospělí pokračovat. Mělo by to být samozřejmé. V cyklooddílu měla na starost i s dalšími cyklistkami mladší děti, v
poslední době však není zájem, je jich málo. Více než vysockých jezdí cvičit přespolní. Kromě tříčských a sklenařických ženy z Roprachtic, Roztok u Semil a Pasek nad Jizerou. Pod třicet let v současné době žádná. A proto zveme do tělocvičny – přijďte si zvednout kondici, zrelaxovat, nebudou vás bolet záda, protáhnete se, je to možná paradoxní, ale vlastně si odpočinete, pobavíte se – věřte, že při cvičení je i zábava. Záznam povídání se Šárkou I. Ř. KČT „Ve stopě první středoevropské padesátky“ 12. 2. 2011 – 34. Ročník lyžařsko – turistické akce. Den před pořádanou akcí počasí nevěstilo nic dobrého – mlha a déšť. Přijde vůbec někdo? Ráno naprostá změna – sluníčko a den jak vymalovaný. Na startu se sešlo celkem 188 účastníků. Na trase 10 km – 10, 25 – 30 km 97, 50 – 55 km – 81 příznivců zimní turistiky. Tratě byly zledovatělé, ale kdo dojel na Jizerka, prožil překrásný zážitek ze zimní přírody. Opět nám přálo štěstíčko. Lyžařsko – turistický zájezd 24. 2. – 26. 2. 2011 do Krušných hor, oblast Božího daru. Jedná se o 30. ročník pořádaných přejezdů hor. 24
Společnost českých zemí v raném novověku ze světa P. Coelho: Valkýry A. Proulx: Drsná země T. Pratchett: Nevídaní akademikové S. Clarke: Merde!, Merde Impossible Ch. Džibrán: Prorok W. Smith: Kopí osudu J. Moro: Indická princezna D. Trussoni: Angelologie K. Morton: Dům u jezera ☺
Na apríla nás čeká noc s Andersenem.
‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗‗ Koncert kytar Iva Nedomlelová ze Stanového a Jana Bartoníčková ze Tříče, studentky Pražské konzervatoře, se představí s další-mi dvěma kytaristy na velkém sále ZUŠ v Jablonci nad Jizerou ve čtvrtek 7. dubna.
Odvezli si ceny Na recitační soutěž do Semil se nám 16. března podařilo přijet pozdě. Ve druhé věkové kategorii jsme měli pět želízek v ohni. Poprvé si zasoutěžily Ivanka Marková a Marcelka Balatková a určitě nezklamaly. A z 27 soutěžících dětí z celého regionu Vysočtí bezkonkurečně přivezli první tři místa. Třetí Štěpánka Skalská představila Modrého zajíce, druhá Eliška Bochová Branislavův Měsíc a první Josífek Bartoň se popral s Ferdou a střevlíkem Ondřeje Sekory. Všichni tři pojedou do Liberce na krajské kolo. Ve třetí věkové kategorii si zarecitovala i Anička Vránová. Všem děkujeme za dobrou reprezentaci Vysokého a vítězům blahopřejeme. ☺ Děti si také zkusily 19. března s pohádkou O bílé kočičí princezně soutěž O desenského medvěda s dalšími třemi soubory z regionu v Desné, kde jsme sice neuspěli, ale odvezly si diplom za vybavenost v oblasti slova. Děkujeme rodičům za odvozy. ☺
VÍTE, ŽE...
13
Fotbalový a ručičkový bál navštívilo málo tancechtivých návštěvníků. ● Ve Spořitelně se pochutnávalo na vepřových hodech 25 – 27. února. ● Na malém sále divadla Krakonoš sledovalo 22 posluchačů a diváků 3. března poutavé promítání a povídání Blanky Herčíkové Cestování po Kavkaze. ● Před Šírovým kolenem ve Tříči směrem od Vysokého kácí silničáři jasany. ●
Všichni pozorovali Jeníčka, kam vlastně jde. Ten se již z Vysokého až domů stále ohlížel, zda jej nikdo nepozoruje. Zamířil proto s klidem do staré kůlny a s vědomím, že je zcela všechno v pořádku. Dobře zavřel a hned ku kolci. Odhrabal šišky a uhlí. Našahal obsah a měl brzy hrst zlatých grošů. Sáhl znovu a byla druhá hrst. Groše zabalil do starého hadru. A vydal se zpět na cestu. Kde byl, nebylo již nyní ovšem tajemstvím. To však ve své prostotě v sebemenším netušil. Brzy byl zpět. – Jsi hodný hoch, osud se ti odvděčí. Půjdeme za kostel, ať není zbytečných svědků. Hned zavolám Podkozáka, ten bude mít radost. – Tak se i stalo. Převlečený mladší Koleno se představil jako Podkozák a poklekl dokonce před Jeníčkem do kaluže a na zemi se rozplakal. Kryl se ubrusem, nedokázal jinak zakrýt hrozný smích a dělal, že dojetím brečí. Brečel smíchem. Jeníček byl brán za hrdinu, jeho hrdinský skutek byl silně ostatními brzy v šenku oceňován. Byl uznán šenkýřem za vzor. – Kdo z vás městských usedlíků by udělal takovou pomoc jako on? Nikdo zbabělci, zbabělí. Hamižníci. – Šenkýř to bral zcela upřímně. Konečně neměl o tom, co se na Jeníčka upeklo sebemenší tušení. Nic se zatím nedělo. Uběhl asi týden a Jeníček, který si nabral vždy pouze velmi malý počet grošů, tak se rozhodl, že si musí ze staré kůlny doplnit své zásoby. Chtěl podarovat žebráka, který potulkou se dostal až do Vysokého na náměstí. Zavřel se v kůlně a šel jako vždy do kolce pro své bohatství. Tro-
Ubytovna Nístějka opět změnila provozovatele a je na prodej. ● Ve Sklenařicích pořádal SDH v sále sokolovny v sobotu 5. března Babí hop za hudebního doprovodu Elektroluxu a následující neděli velký dětský karneval. ● V Roprachticích v hospodě „U Tichánku“ měl 18. března předpremiérový koncert Václav Noid Bárta. ● Hasiči se tradičně na Josefa bavili se sejkorami. ● Na Rebelce 26. března měli 1. jarní taneční večer s Vichrem z hor. ● A v hasičárně měl DJ Ondra „Mech“ Seidl a Captain Morgan Dance Party také 26. března.
Z HISTORIE Jeníček Prasáček 5. část Jeniček souhlasil a vydal se hned domů na Kamenec. Rozhlížel se, zda za ním nikdo třeba nejde. Nic však netušil. Byla to lest. Tu měl ovšem Koleno dobře připravenou. Když Jeníček zmizel za rohem, tak sebral připravenou pušku a na rynku vystřelil do vzduchu. Jeho syn seděl doma za komínem a měl půjčený od starého doktora dalekohled. Na kostelní věži byl městský fořt, druhý syn a ten měl dalekohled pro změnu svůj. Na poli u Kamence dělal na poli mladý ras a to byl třetí Kolenův syn. Také věděl co znamená, že se ve Vysokém střílelo.
14
Tříč v předjaří objektivem Věrky Babákové
23
lám dýdžeje po pražských klubech a internetové reklamy. Namluvil jsem CD ke knize pro cizince Čeština expres. Vraťme se k divadlu. Bez obalu na Fresh Flash, což je „přehlídka“ nového umění. S Dívčí válkou F. R. Čecha jsme nedávno měli premiéru v divadle Radka Brzobohatého. Hrál jsem němého jménem Okov – Rakev po boku známých tváří (Šimůnek, Jablonský…). V dalších představeních už hraju velkou roli – dvojroli koktavého Vojena a Častavy. Teď zkoušíme hru z protidrogové léčebny jako parafrázi na My děti ze stanice ZOO. Další příležitosti? V budoucnu mě můžete vidět v seriálu Zdivočelá země (syn Marka Vašuta) a ve filmu Lidice. Rýsuje se mi práce v televizi a rádiu. V jakém prostředí se v Praze pohybuješ a máš zajímavá setkání? Mezi divadlem, nočními kluby a školou. O víkendech moderuji na různých místech republiky. Zajímavé je pro mne setkání s každým, kdo rozumí divadlu a může mi předat zkušenosti a postřehy. Pedagogové ve škole, v oblasti moderování a rétoriky Ladislav Langer – současný starosta Poděbrad. Hereckou prací mě ovlivnil Jan Kanyza, Ondřej Vetchý, Jaromír Dulava, Jan Vondráček. Bavil jsem se o divadle s Veronikou Gajerovou. Pomohla mi upravit názory. Měl jsem možnost setkat se s Pavlem Liškou, Vítem Olmerem, Jitkou Sedláčkovou, současným výtvarným umělcem Jiřím Sedleckým,… Máš volný čas?
Jak kdy. Třeba dva dny volna po čtyřech týdnech. Nejčastěji jsem ve Vysokém. Volná odpoledne zařizuju nově pronajatý byt v centru Prahy. Chodím na výstavy moderního současného umění i přednášky mladých umělců. Například? Výstava po sametu v Národní galerii (po r. 1989). Zjistil jsem, že umění je cokoli, co si autor dokáže obhájit. To je fakt, tak to funguje. Umění je v dnešní době opravdu svobodné. To mě baví. Mít přehled o kultuře. Každá generace si myslí, že žije ve špatné době. Dnešní doba nemá filozofii – lidi mají všechno a není nic, co by je hnalo k lepším výkonům. Dneska není pádný důvod chodit do divadla a to je veliká škoda. Hodně to zabíjí technologie. Proč divadlo, „filozofe“? To jsem rád, že se ptáš. Z ničeho tvořit něco. To je super. K divadlu stačí tři prkna, dva herci a jeden konflikt (K. Kříž). Mně se líbí, že můžeš stvořit to, čemu lidi díky hercům uvěří – například, že za praktikáblem je armáda nebo že jsi v historické době. Divím se, jak to všechno stihneš. Ještě něco? Joo, chtěl bych poděkovat rodině za to, že mě podporuje. Děkuju! Zlom vaz, PETŘE SRNO. Ivana Řehořová 22
chu jej překvapilo, že se kolem kolce válí tolik uhlí a šišek. Hrabal a hrabal a tu pojednou nahrabal trávu. Pod uhlím a šiškami byla pouze tráva. Ulekl se a začal z toho těžce dýchat a rozbrečel se. Zlato zmizelo! Došel, že se zle provinil. – Ach Nístěji, myslel jsem na ostatní a ty jsi mne potrestal. – Potom si všiml, že za kolcem leží dva groše. Zakutálely se asi na rozdíl od ostatních, nechtěly jinam. Jeníček nyní pochopil. Někdo jeho groše objevil a jednoduše ukradl. Ano, byl vlastně okraden a neměl již téměř nic! Snažil se vše zachránit a běžel loukou a polem zpět na Nístějku. Vběhl do Pekliště a nevadilo mu, že je před ním velké bahno. Bláto stříkalo na všechny strany a tu se pojednou zastavil. Na okraji houští se něco třpytilo. Rozpomenul si, že zde kolec převrátil a trochu listí mu vypadlo. Místo něho zde byly posud zlaté groše. Ano, byly to jeho groše! Groše z listí, které nechal ležet v blátě. Nikdo tudy naštěstí nešel! Důkladně je posbíral, nebylo jich nejméně. Plné čtvrt stovky jich bylo. Nebyl to majetek příliš velký, ale i tak dost. Vrátil se nyní raději zpět a nalezl ve své světničce další tři groše. Z celého pokladu mu zůstalo nakonec třicet grošů! Na hrad již ani potom nešel a odešel zpět do Vysokého. Píše Zdeněk Fišera
Paměti zájezdního hostince 3. pokračování Provoz na státní silnici ve Vysokém nad Jizerou byl v minulém století a počátkem XX. století velmi čilý. 15
Formanství kvetlo. Aby si i nynější mladší generace udělala obrázek o tom, kdo všechno projížděl Vysokým nebo jezdil do Vysokého na nákup, trhy a podobně, vyjmenuji některé druhy povozníků. Na prvním místě to byli koraláři (faktoři), kteří jezdili pro korale nebo s koralemi (s návlekem) do Zásady u Držkova nebo do Němec, do Jablonce nad Nisou, do Lučan a jinam. Tito jezdili časně ráno a vraceli se v noci. Byli baroni mezi ostatními a podle toho také žili. Pravidelně jednou nebo dvakrát týdně jezdili máslaři z horských bud s máslem nebo s chutnými kravskými syrečky (na způsob olomouckých). Jezdili s trakařem, s vozíky taženými psy, a když si pomohli, tak s vozem ,,ve Dvorku“ obyčejně nocovali. Uhlíři (s dřevěným uhlím páleným na Vrchlabsku) jezdili přes Vysoké nad Jizerou do Jablonce nad Nisou neb do Liberce, kde prodávali uhlí do továren. Měli veliké vozy potažené plachtou. Z milosti prodali cestou menší množství uhlí klempířům, jelikož měli zboží již předem objednané. Tito uhlíři někdy místo uhlí vezli korály. Z Jílové u Držkova jezdili na Vysocko pokrývači s břidlicí, ze Studence u Jilemnice se šindelem, vyráběným tam ručně, z Büchbergu neb z Nového Světa se dřívím neb prkny. Němci, kteří přiváželi do Vysokého dříví (též otec jej od nich často kupoval, ježto po mnohá léta měl také obchod dříví), vyměňovali jej zde za různé plodiny (zelí, brambory, oves aj.) Ze Semil (z Kramářovy cihelny) vozili do Němec dobré cihly. Z Němec jez-
počet by nebyl úplný, kdybych nejmenoval ještě octaře z Istrie, prodávající vinný ocet. Tito lišili se nápadně svým ústrojem. Nosili krátké hnědé kazajky a každý měl v ušním boltci cvoček, aby jim uši neodstávaly. Bez těch cvočků jsem pravých octařů neviděl. Na voze s plachtou měli v soudcích, opatřených obyčejně „pípami“, zásoby octové tresti. Starý octař tresť ředil naší dobrou vodou z pumpy na dvoře, ocet rozděloval a jeho kluci chodili („hanšírovali“) s octem po okolí. Došel-li jim ocet, doplnili soudek vodou a vinný ocet tu už zase byl. Soudek byl tak prosycen octovou trestí, takže snad stačilo, „když si voda k soudku přičichla“. Někdy také zavítali do hospody různí kočovníci s medvědy (Rumuni z Karpat) neb s opicemi a jinou zvěří (Italové), takže ve stájích bývala změ-
dili do Vysokého pro hlavatku, různé plodiny a řezníci neb obchodníci
s dobytkem pro dobytek. Ze širokého okolí jezdívalo se do Vysokého nad Jizerou k Vodseďálkovům (nyní dům pí. Langové na náměstí Dr. K. Kramáře) do hlavního skladu pro tabák. Proto ještě dnes se tam říká „u Ferlegrů“. Třeba jmenovati ještě pivovarské vozy, tažené zpravidla těžkými koňmi a vozy se zvěří (s jeleny, srnci) dováženou s hor do krajských obor. Na trhy do Vysokého zajížděli z Němec též obchodníci s pila-mi, sekerami, kosami a síty, z kraje hrnčíři a zelináři. Zelináři jezdili též s ovocem (švestkami v bečkách, jablky) neb s okurkami. Na podzim přicházeli do Vysokého z hor dřevaři, kteří Starší kniha návštěv začíná v roce 1885 kupovali od rolníků na zimu koně a z jara před započetím polních na. Všichni vyjmenovaní formani, obprací jim je zase prodávali. Mezi obchodníky dojíždějícími na chodníci, kočovníci atd. soustřeďovali Vysocko nechyběli ani střívkaři. Vý- se ve Vysokém nad Jizerou hlavně „ve 16
uvedl do ruské dramatiky a předával nám své bohaté zkušenosti. Hysterikon od současné německé autorky Ingrid Lausund režíroval mladý žáda-
ný režisér Pavel Khek. Nyní připravujeme jakousi shakespearovskou koláž, ve které se objeví dialogy z her, například Richard II. a III., Marné lásky snaha, Jindřich V., Večer tříkrálový a jiné, v překladu Martina Hilského, což je borec. Shakespeare? Myslím si, že nikdy lepší autor nebyl, v práci s veršem, je nadčasový, je geniální. Jeho texty, každý – komedie nebo tragédie ‒ jsou hluboké a nikdy nemají jenom jednu stranu mince. V alžbětinském divadle byl navíc fór v tom, že hráli jenom chlapi, a když se ženské postavy převlíkali za muže… Co děláš kromě toho? Protože se mi škola chýlí pomalu ke konci, tak se věnuji i mimoškolním projektům. Důležité jsou kontakty a praxe. Objevuješ se před kamerou? Ve filmu Post Bellum režiséra Jaroslava Brabce podle předlohy Vladimíra Körnera, v krátkometrážním famác-
kém Výtahu z ráje, kde jsem si zahrál po boku pana Kanyzy, Simony Chytrové a Slávka Boury. A v televizi? Menší role v seriálech Ordinace v růžové zahradě, Pojišťovna štěstí a VKV. Účinkuju i v dabingu, namlouvám spoty do pražských rádií. Účinkoval jsem v muzikálu Scooby Doo v Kongresovém centru ve spolupráci s Warner Bros. V pořadu Rodina a já nebo dokumentu Služby v službách. Pořád moderuješ? Měl jsem i dříve sklony k moderování. Teď moderuji kolem 60 akcí za rok. Od maturitních plesů přes hudební, kulturní a jiné festivaly až po firemní večírky a zábavná odpoledne. Například pro manažery Becherovky na zámku Sychrov. Teď zrovna moderuju akci Milka Fun Park po českých horách. Přes rok jsem byl šéfredaktorem kultury na studentském serveru. Dě-
Hysterikon 21
Kozina dnes foto Šárka Kořínková
ROZHOVORY Někdejší dlouholetý hráč recitačního kroužku se jako jediný z mnoha desítek odchovanců opravdu věnuje profesionálnímu divadlu. Domlouvali jsme se na rozhovoru už několikrát, jsem průběžně informovaná a konečně jsme se sešli „na kus řeči“ o divadle pro Větrník. Co tě přivedlo k zájmu o hraní? Hyperaktivnost. Chodil jsem od čtvrté třídy do reciťáku a byli jsme dobrá parta. Bavilo mě to. Bylo to jediné plus na základce, co jsem mohl udělat. Měl jsem i úspěchy v recitačních soutěžích. Větší věci, které už měly něco společného s divadlem, byly Divadlo o divadle a Shakespeare. Třikrát jsem byl vyhozený cholerickou režisérkou a zase jsem se vrátil (smích). Díky ní však jsem tam, kde jsem. Díky. Ovlivnila mě i přehlídka Krakonošův divadelní podzim. Měl jsem možnost shlédnout mnoho divadelních her v podání amatérských souborů. Chtěl jsi pokračovat? Měl jsem chuť zkusit konzervatoř. Ale nebyl jsem zrovna hodné dítě a byl
jsem tak trochu nucen absolvovat obor autotronik na místní ISŠ, ke kterému jsem měl „velké vlohy“. Po maturitní zkoušce už byla volba na mně. Vybral jsem si hereckou školu v Praze, na kterou jsem složil talentové zkoušky. Lidé na školu přicházejí plni ideálů, ale realita je poněkud jiná. Povídej. Když jsem přišel na první hodinu herectví, všichni jsme si mysleli, že jsme už tak trochu herci. Po několika hodinách s Táňou Fišerovou a režisérem Karlem Křížem nám bylo jasné, že k tomu „být hercem“ máme opravdu hodně daleko. Škola je časově náročná, až dvanáct hodin denně. Jakou máte náplň výuky? Akrobacie, zpěv, tanec, umělecký přednes, rétorika, dějiny divadla a v neposlední řadě herectví. Na škole máme dvě představení v divadle. Čechovovy Tři sestry aneb Proč je to tak proč v režii Jana Kačera, který nás 20
Dvorku“, kde zejména v době trhů nestačily stáje ani dvůr pro umístění koní a povozů, a šenkovna pro hosty.
domlel, mladší za ním ve dveřích Josef Nedomlel (otec vysockého Jana Nedomlela), paní Nedomlelová, dvojici stranou tvoří
Nejstarší podkrkonošský kovář zemřel v r. 1943. Z článku blíže neurčených novin z téhož roku, který přinesla paní Jiřina Janoušková, jeho vnučka, se dozvídáme: Kovář a pumpař František Nedomlel provozoval řemeslo až do onemocnění, které ho upoutalo na lůžko. Ještě ve svých 73 letech se odvážil dobře okovat i neklidného koně a také ostatní práce jemu svěřené odváděl jako starý poctivý řemeslník. Až do vybudování nového gravitačního vodovodu zastával při svém řemesle ve Vysokém funkci městského vodáka a po několik desetiletí pečoval o udržování obou větrníků, jimiž byla až do r. 1931 čerpána voda jednak pro nemocnici, jednak pro město. Po zřízení horské odbočky hospodářské školy vyučoval její žáky kovářství a podkovářství. Externím učitelem byl mnoho let i na bývalé živnostensko – průmyslové škole pokračovací. Veliké zásluhy získal jako dlouholetý velitel hasičského sboru města Vysokého. Na poslední cestě ho proto doprovodili nesčetní přátelé a známí z místa i okolí. Někdejší Nedomlelovu kovárnu (u silnice proti mateřské škole) koupil Josef Strnádek, sklářský faktor. Zřídil si zde dílny pro drobnou bižuterii a sklářský průmysl.
tovaryš a dcera Fr. Nedomlela Božena, provdaná Janoušková – matka vysockých sester Boženy Vackové, Jiřiny Janouškové a Jarmily Večerníkové.
Kronika města r. 1934 – souhrn, zajímavosti Stavby a přestavby Benzínová stanice u č. 64 na náměstí – K. Bartoníček, cukrář, po zbourání
● Na snímcích z r. 1921 před kovárnou ještě ve Dvorku stojí s fajfkou dědeček Ulman, v zástěře kovář František Ne-
17
Tovární kantýna na Hradsku: 1 večírek, 8 tanečních zábav Různé: 3 promenádní koncerty, 2 slavnosti, 1 lyžařské závody velké a 1 dětské, 2 vepřové hody, 1 eskamotérské představení, loutková představení v divadle Krakonoš Celkem 16 úmrtí a 13 narození Do propagačního odboru města pro povznesení návštěvy cizinců ve Vysokém byli zvoleni Oldřich Zítek a Dr. Oldřich Kramář, zástupci Českého ski klubu a odboru čsl. turistů Komise: hřbitovní, právní, vodárenská, elektrárenská… Domovské právo okresním úřadem v Jilemnici přiznáno notorickému alkoholikovi, známé osobnosti nar. 1866 ve Tříči, Josefu Machačkovi Zavedení žebračenek I.Ř.
Stav domů 1934: 261, poslední č. 322, 61 domů nestojí Porážky na městských jatkách: 128 kusů hovězího dobytka, 119 telat, 2 kozy, 305 vepřů Úlov zvěře v revíru vysockém: 2 kusy srnčí, 36 zajíců, 113 koroptví, 70 kvíčal, 4 tchoři, 18 veverek, 13 vran, 26 strak Zábavy: Sokol – 125 biopředstavení, 2 večírky, 1 dětský, 3 taneční zábavy Jednota Krakonoš: 3 večírky, 1 dětské představení, 10 tanečních zábav, 13 divadelních představení, 17 pohostinských divadel. představení Výletní restaurace Vojákův mlýn: 34 odpoledních čajů, 1 taneční zábava Hotel Bartoníček: 1 večírek, 2 odpolední koncerty s tancem, 8 tanečních zábav
školy, chlubily se po Velikonocích spolužačky ve třídě, kolik chlapců je přišlo vyšlohat a kolik rozdaly vajec. Jen Jiřinka se, smutná, chlubit nemohla, kdo by taky na jejich samotu zašel. Zase se blížily Velikonoce, kluci pletli pomlázky, děvčata barvila vajíčka a matka Bucharová se rozhodla zařídit koledníky sama. Jak šla z velikonočního nákupu z města s ruksakem na zádech, zastavila se v kovárně. A tam s kovářkou dojednaly plán. Až kluci na velikonoční pondělí odkoledují ve městě, a to se chodilo všude tam, kde měli dceru, přivede je kovářův syn Olda vyšlohat taky Jiřinku. Škodní prý nebudou. Tak se celá ta parta kluků, co se scházeli u kovárny, vydala na Kozinu. Tam už co chvíli matka vybíhala před dům podívat se, jestli nejdou. Když se konečně objevili v zatáčce, Jiřinka se honem v parádní světnici posadila ke klavíru a jako že nikoho nečeká a jako že cvičí etudy a tak ji kluci pořádně vyšlohali. Výslužka byla bohatá a ještě na ně čekal čaj a bábovka. A Jiřinka byla šťastná, že se mohla ve třídě také pochlubit. Tak to chodilo každý rok, než kluci dorostli, a jeden po druhém opouštěli školu a odcházeli do učení nebo studovat, to už začala válka a výslužky koledníkům byli chudší a chudší. Pokud se nepodařilo sehnat pár vajíček „pod rukou“ z přídělu jednoho nebo dvou vajec na osobu a týden se jen těžko dalo ušetřit na pomlázku. I Jiřinka odešla studovat a na koledování na Kozině zůstaly už jen milé vzpomínky. Anna Čeřovská
Nová hasičská stříkačka
jako národní a kulturní bašta má svůj vynikající význam“. Z novin, zapůjčených paní Hanou Strnádkovou, jsou i tehdejší vysocké inzeráty.
Fotografie z archivu muzea
spáleniště rychle vystavěný hotel Sjezd rodáků a přátel – výstavba hudebního pavilonu v městských sadech na svůj náklad – ponechán obci pro slavnosti
O sjezdu rodáků jsme psali ve Větrníku č. 5 a 6/2009.
☼ Josef Kopal, starosta živnostník Josef Emilian Nečásek a radní národní demokrat Josef Rón foceni Oldřichem Ďoubalíkem
Týden horských okresů
byl vydávaný v Železném Brodě v ceně 70 haléřů za kus (Nezávislý zpravodajský list hospodářský, kulturní a sportovní Pojizeří a Podkrkonoší). Číslo z července 1934 je věnováno slavnostním dnům Vysocka, „které
18
Pomlázka „Na hranicích města Vysokého stojí hrad tak zvaný Kozina dříve se tam šavle drexlovaly teď se tam poráží konina.“ Nepamatuji ani tu koninu ani ty šavle, znám Kozinu jen jako selskou usedlost, kde hospodařili Bucharovi. Otec s dospělým synem se starali o hospodářství a matka Bucharova o dům a malou dcerku. Když Jiřinka začala chodit do
19
