Duben 2011

HORIZONTY Čtvrtletník pro top management / Duben 2011

Jan Žůrek: „Existuje vůbec optimální daňový systém?” Dále v tomto vydání: • Základ daně z příjmů právnických osob Návrh směrnice právě předložen • Novinky v oblasti převodních cen • Výzkum a vývoj Velký potenciál pro podnikatele • Daňový řád

Obsah Jan Žůrek: „Existuje vůbec optimální daňový systém?” Daňová pravidla v ČR procházejí zásadní modernizací.

03

Systém je potřeba především ustálit a zjednodušit.

Harmonizace základu daně z příjmů právnických osob Zavedení společného základu daně, které Evropská komise připravuje od roku 2004, má přispět zejména ke zprůhlednění daňových systémů v Evropě.

04

Převodní ceny Vývoj legislativy a aktuální zkušenosti z praxe Rok 2010 byl poměrně bohatý na události ve světě převodních cen, s čímž souvisí zvýšený počet daňových kontrol včetně mezinárodní spolupráce.

08

Automobil k soukromému využití? 12 Oblíbený zaměstnanecký benefit Poskytnutí osobního automobilu pro služební i soukromé účely může z daňového hlediska skrývat mnohá úskalí. Výzkum a vývoj Nejvýznamnější typy podpor pro podnikatelské subjekty Věda, výzkum, vývoj a inovace pomáhají podnikatelům držet se na špičce. Jaké podpory mohou v této oblasti již dnes využívat v České republice?

16

Evropské fondy zlepšují návratnost investic Zvažujete investice do zlepšení výrobních procesů či rozšíření aktuálního výrobkového portfolia společnosti? Naše případová studie by vás mohla inspirovat.

20

Dopady souběhu výkonu funkce V prosinci 2010 vydal Nejvyšší správní soud zajímavé rozhodnutí ve věci souběhu výkonu funkce, které řeší následky souběhu zejména z hlediska předpisů o nemocenském pojištění.

24

Daňový řád Článek shrnuje základní přehled změn, které daňové subjekty v souvislosti s novým daňovým řádem čekají.

26

Zmeny v podnikateľskom prostredí na Slovensku od 1. januára 2011 Koncom roka 2010 parlament Slovenskej republiky prijal niekoľko noviel zákonov, ktoré s účinnosťou od 1. januára 2011 podstatne ovplyvňujú podnikateľské prostredie na Slovensku.

Anketa Aktuální novinky v daňové oblasti

2 / Horizonty / Duben 2011

28

31

Úvodní slovo

Existuje vůbec optimální daňový systém? Žádný stát se neobejde bez financování svých potřeb a daně tvoří základní nástroj, jak tyto potřeby zabezpečit. Mnohokrát jsem si položil otázku, zda vůbec existuje optimální systém. Nalézt totiž ideální daňový systém, který naplní fiskální potřeby státu, ale zároveň bude co nejméně zatěžovat poplatníky, je obtížné, a možná i zcela nemožné. Přesto se domnívám, že si ve srovnání s ostatními soupeři regionu střední a východní Evropy vedeme dobře. Na základě analýz a s podporou odborné veřejnosti by se vláda nicméně měla rozhodnout, kterým směrem se naše země daňově vydá. Česká republika potřebuje jít cestou, která naše pravidla především ustálí a zatraktivní, a to nejen pro domácí daňové poplatníky, ale i pro „hosty“. Myslím tím zejména velké světové investory, kteří disponují zahraničním kapitálem a pečlivě zvažují, kam jej alokují. Na poli silné mezinárodní konkurence totiž neuspějeme, pokud světu neukážeme přívětivou daňovou tvář. V souvislosti s vytvořením jednoduchého a transparentního daňového systému by také nebylo od věci zaměřit se na zkvalitňování zázemí pro takzvaný intelektuální kapitál, ať už z oblasti IT, nebo výzkumu a vývoje. Nízkým daňovým zatížením můžeme špičky v příslušných oborech dostatečně motivovat, aby své aktivity spokojeně rozvíjely. Jejich dlouhodobé setrvávání na českém území pak pro nás bude zárukou, že jsme zvolili správný kurs. V tomto směru je jistě na místě podotknout, že ministerstvo financí na modernizaci daňového systému již pracuje. Přišlo s nápadem zavést takzvané Jednotné inkasní místo pro příjmy veřejných rozpočtů (JIM). Jeho prostřednictvím dojde zřejmě od roku 2014 k celkovému zjednodušení systému a maximálnímu snížení administrativní zátěže. V nadcházejícím období bude tedy potřeba přizpůsobit tomuto principu veškeré daňové základy. A jaké další změny nás v oblasti daní mohou čekat? Například v rámci příjmových daní je na čase zrušit superhrubou mzdu. V odborných kruzích také často zaznívá otázka, zda je sociální a zdravotní pojištění v dnešní době ještě vůbec pojištěním, nebo už další daní. S tím je i spojena citlivá otázka stropů na pojištění. Odstranění těchto stropů, třeba i částečné, by mělo všeobecně negativní efekt. Legitimní debata se vede také na poli jediného zákona o daních z příjmů, jímž v současnosti disponujeme. Osobně se kloním k variantě rozdělit jej na samostatný zákon pro fyzické a druhý pro právnické osoby, jako tomu je v zahraničí. Další silnou politickou otázku dnes vyvolávají majetkové daně. I přes výrazné zatížení evropskými směrnicemi bychom se měli zamyslet, zda je máme odvozovat od současného technického pojetí, nebo od tržní hodnoty nemovitostí. Jsem pevně přesvědčen, že vám letošní první vydání Horizontů pomůže lépe se zorientovat v aktuálních daňových otázkách a objasní vám některé nové souvislosti. Jan Žůrek Řídící partner Partner odpovědný za Daňové poradenství KPMG Česká republika

Horizonty / Duben 2011 / 3

Harmonizace základu daně z příjmů právnických osob


Evropská komise předložila 16. března návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB). Komise pracovala na pravidlech pro harmonizovaný základ daně z příjmů právnických osob od roku 2004. V daňové oblasti považoval tuto iniciativu za prioritu již komisař Kovács v roce 2005. Od počátku svého působení ve funkci označuje CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base) za významný úkol také nový komisař Šemeta. Legislativní návrh nabízí společná pravidla pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob jako alternativu k 27 různým daňovým systémům. Administrativní zjednodušení a zprůhlednění zdanění společností v Evropě a konsolidace zisků a ztrát by měly být hlavními výhodami, které iniciativa přinese.

a zamezil některým případům dvojího zdanění. Komise přitom klade důraz na to, že společný základ daně může plnit svoji funkci, jedině když bude konsolidovaný a volitelný.

Plán na tento rok Koncem října 2010 zveřejnila Evropská komise plán legislativních prací na rok 2011. Návrh směrnice o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) uvedla jako legislativní úkol pro první čtvrtletí 2011. Tento termín Komise beze zbytku dodržela a dotyčný návrh předložila. Účelem následujícího textu je shrnout obsah a dosavadní vývoj této důležité iniciativy.

Definice CCCTB Podle mnoha odborníků by CCCTB měl být definován v závislosti na mezinárodních účetních standardech (IAS/IFRS). Jen tak může přinést evropským společnostem zamýšlené zjednodušení. Co ale přesně navázání předpisů stanovujících pravidla pro výpočet základu daně v členských státech EU na IAS/IFRS může znamenat a jak je co nejúčinněji realizovat? Ačkoliv obecné principy a především účel účetních a daňových předpisů nejsou shodné, většina členských států EU momentálně odvozuje základ daně od výsledků zjištěných v účetnictví. Zatím však neexistuje společný soubor pravidel pro stanovení účetního výsledku pro všechny společnosti, které budou moci společný konsolidovaný základ daně používat.

Co je CCCTB? Komise usiluje o vytvoření společných pravidel pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob jako o alternativě k 27 různým pravidlům platným v jednotlivých členských státech EU. Zavedení společného základu daně by kromě administrativního zjednodušení mělo přispět zejména ke zprůhlednění daňových systémů v Evropě. Rozdíl v daňovém zatížení společností v jednotlivých členských státech by tak byl zřejmý z porovnání sazeb daně, které mají zůstat plně v kompetenci členských států. Společný konsolidovaný základ by navíc umožnil kompenzaci daňových ztrát v rámci koncernu, odstranil by částečně problém převodních cen

Proč společný základ? Odstranění roztříštěnosti pravidel pro stanovení základu daně z příjmů právnických osob v rámci EU může být zajímavé nejen pro podnikatele, ale i pro daňové správy. Společnosti by totiž byly díky zavedení jednotných pravidel nesporně méně administrativně zatíženy. Pro členské státy by navíc jednotná pravidla byla podstatně účinnějším nástrojem v boji proti daňovým únikům. Kombinace 27 různých systémů v některých případech dnes umožňuje i takzvané dvojí nezdanění příjmů. Dlouhodobě by tak mohla mít společná pravidla pozitivní dopad i na státní rozpočty.


Zavedení společného základu daně má kromě administrativního zjednodušení přispět zejména ke zprůhlednění daňových systémů v Evropě.

Evropská komise přesto považuje IAS/IFRS za užitečný nástroj. Vychází z toho, že daňové řešení by sledovalo řešení účetní, pokud je v souladu s účelem a hlavními principy daňového systému jako takového, avšak bez přísné formální závislosti základu daně na účetním výsledku dle IAS/IFRS.

Nejblíže k nim jistě mají mezinárodní účetní standardy IAS/IFRS. Nicméně jejich závazné používání a následně i využívání pro stanovení základu daně v rámci EU je stále omezené. IAS/IFRS se povinně vztahuje pouze na společnosti kotované na veřejných trzích a jejich konsolidovanou účetní závěrku. Konsolidace ve smyslu CCCTB se týká „jen“ společností působících v rámci EU, zatímco konsolidovaná účetní závěrka IAS/IFRS zahrnuje všechny členy konsolidované skupiny bez teritoriálního omezení. Pravděpodobnost, že konsolidovaná skupina bude pro daňové účely definována stejně jako v účetnictví, je navíc poměrně malá, což dokazují stávající systémy skupinového zdanění v některých členských státech EU. Apel na maximální provázanost Odborná veřejnost často apeluje, aby vztah mezi IAS/IFRS a evropským harmonizovaným základem daně byl co nejužší. Ovšem komplikaci pro použití CCCTB na základě IAS/IFRS představuje především plánovaný rozsah dotčených společností. Nejde totiž jen o velké nadnárodní koncerny, ale v podstatě o všechny společnosti, které v členských státech EU podléhají dani z příjmů právnických osob včetně menších společností, pro něž vedení účetnictví podle IAS/IFRS není kvůli jejich komplikovanosti příliš přitažlivé.

Takový postup by měl pro společnosti představovat určité zjednodušení, neboť v současné době je nutné 27 různých souborů účetních pravidel konfrontovat s identickým počtem různých souborů daňových pravidel. Proč konsolidovaný základ? Komise od počátku prací trvá na návrhu konsolidovaného společného základu daně. Konsolidace základů daně společností ve stejném koncernu by znamenala odstranění agendy převodních cen v rámci EU, což by výrazně snížilo administrativní zátěž jak pro společnosti, tak pro daňové správy. Konsolidovaný základ daně by se dále rozdělil mezi zúčastněné společnosti podle dohodnutého vzorce a společnosti by pak na svůj podíl na konsolidovaném základu daně uplatnily sazbu daně ve státu své daňové rezidence. Proč volitelný základ? CCCTB je navržen pro společnosti jako volitelný. Prvek volitelnosti by pomohl překlenout počáteční období při zavádění nového systému. Pokud by se CCCTB osvědčil, mohl by postupně stávající národní systémy zcela nahradit. Každý koncern by se musel rozhodnout, zda CCCTB použije pro výpočet základu daně celé skupiny bez možnosti ponechat mimo vybrané členy skupiny. Aby se předešlo riziku optimalizace daňové povinnosti ad hoc volbou mezi národními pravidly a CCCTB, musely by společnosti používat CCCTB po stanovenou minimální dobu. Přinese volitelnost nepřiměřené náklady? Některé členské státy jsou k prvku volitelnosti velmi skeptické a obávají se, že správa dvou vedle sebe fungujících systémů by přinesla zejména menším daňovým správám nepřiměřené náklady. Výše zmíněná funkce posílení jednotného trhu by kromě jiného mohla být právě kvůli volitelnosti do značné míry oslabena. Místo 27 daňových systémů by jich totiž zároveň existovalo 28. Pro Komisi však v současné chvíli nepřipadá v úvahu navrhovat systém jinak než jako volitelný. V opačném případě by totiž mohl celý projekt ztratit podporu podnikatelské veřejnosti. Zda bude CCCTB volitelný, nebo povinný v jednotlivých členských státech, bude v praxi plně v kompetenci členských států. Ani pokud by CCCTB byl schválen jako volitelný, nemůže Komise členským státům zabránit, aby svůj vnitrostátní základ daně navrhly stejným způsobem a z volitelného tak učinily povinný.


Co říkají členské státy? CCCTB nepochybně vzbudil eminentní zájem na straně daňových správ a odborné veřejnosti. Také státy, které se brání všem náznakům harmonizace v oblasti přímých daní, věnovaly v posledních pěti letech jeho prozkoumání nemalou pozornost i zdroje. Odmítavě se k projektu od počátku stavěla Velká Británie, Irsko, Slovensko a Litva. Určit přesně členské státy, které projekt naopak podporují, je obtížné, navíc se s postupujícím časem mění. Nasazení Francie a Německa jako tradičních zastánců CCCTB postupně polevuje. Španělsko, severské státy, Rakousko a Itálie se v postoji k iniciativě staví otevřeně. Ostatní země jsou naopak k projektu víceméně zdrženlivé, ne-li pasivní. Projednávání návrhu v Radě EU nyní ukáže skutečné pozice jednotlivých členských států. Přímé daně mají ve své pravomoci členské státy a nejsou až na výjimky harmonizovány. Ke schválení případného návrhu je třeba jednomyslného souhlasu všech členů Rady. A co na to Česká republika? Česká fiskální politika harmonizaci přímých daní jako takovou zatím spíše odmítala a podobný byl dosavadní postoj ČR k CCCTB. Výhrady zaznívaly od samého počátku vůči konsolidaci. Kompenzace zisků a ztrát členů konsolidované skupiny by pravděpodobně znamenala výpadek rozpočtových příjmů ve většině států. V zemích, které zatím skupinové zdanění vůbec nepřipouštějí (např. v ČR), by takto působila nejen konsolidace zahraničních zisků a ztrát, ale i konsolidace na národní úrovni. Výnos daně z příjmů právnických osob u nás představuje zhruba 120–130 miliard Kč, tedy asi 11 procent příjmů veřejných rozpočtů, což tvoří proti jiným členským státům EU vyšší podíl. I z tohoto důvodu panují v ČR větší obavy z nepříznivých rozpočtových dopadů konsolidovaného CCCTB. Potřeba pečlivé analýzy Česká republika musí v této souvislosti pozorně analyzovat navrhovaná kritéria pro rozdělení konsolidovaného základu daně (dohodnutý vzorec pro rozdělení konsolidovaného základu) a měla by trvat na tom, aby každé použité kritérium nebo zohledněný faktor věrně zobrazovaly funkce koncernu vykonávané na území daného státu obdobně, jak se o to snaží princip tržního odstupu.

Šance pro osvědčené modely Pravidla CCCTB bývají kritizována za zbavování suverenity členských států v oblasti daně z příjmů právnických osob. Jejich zastánci tvrdí, že tomu tak není, neboť stanovení daňové sazby by zůstalo plně v jejich kompetenci. Jednotná pravidla by naopak snížila administrativu společností působících v různých členských státech a výrazně by zvýšila transparentnost daňových systémů v EU. Komise se v řadě případů inspiruje pravidly IAS/IFRS a stávajícími daňovými systémy členů EU. CCCTB se tak může stát kombinací nejosvědčenějších úprav jednotlivých členských států. Pokud by se i po projednání v Radě podařilo dospět k ucelené, konzistentní a smysluplné normě, není důvod ji a priori odmítat. Více či méně rezervovaný postoj k projektu zastává aktuálně většina zemí EU, přesto se aktivně zapojují do odborných diskusí, aby si zajistily zohlednění svých národních zájmů. Příprava pravidel pro harmonizovaný základ daně z příjmů právnických osob je dlouhodobým projektem, který se ještě nedávno jevil jako naprosto nerealistický. Jednání o návrhu však mohou přinést novou perspektivu do světa rigidních a často zastaralých daňových pravidel.

Milena Hrdinková Národní expert v Evropské komisi pro oblast zdanění příjmů právnických osob (2004–2007)


§

Převodní ceny

Vývoj legislativy a aktuální zkušenosti z praxe

Rok 2010 byl poměrně bohatý na události ve světě převodních cen, a to jak na úrovni OECD, tak v rámci Evropské unie a lokální legislativy jednotlivých států. S tím také souvisí zvýšený počet daňových kontrol včetně mezinárodní spolupráce.

§ §

1 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

2 Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy


3 Report on the Attribution of Profits to Permanent Establishments

Následující článek se snaží zmapovat podle našeho názoru nejvýznamnější změny legislativy a také poslední zkušenosti s přístupem finančních úřadů k převodním cenám, které se zakládají na případech řešených v praxi. 1

Novelizovaná legislativa OECD Z pohledu převodních cen schválila Rada OECD dne 22. července 2010 tři zásadní dokumenty: • aktualizovanou směrnici OECD o převodních cenách,

2

• aktualizovanou verzi Modelové smlouvy OECD, • aktualizovanou Zprávu OECD o alokaci zisků stálým 3 provozovnám. Zcela zásadní změnu bezesporu přineslo vydání aktualizované a rozšířené směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy v červenci 2010, která doznala významných obsahových úprav. Celkově lze konstatovat, že revidovaná směrnice o převodních cenách obsahuje nový, podrobnější návod, jak postupovat v případě stanovení převodních cen, respektive ověření jejich tržních obvyklostí. K tomu přispěly zejména přepracované kapitoly I až III této směrnice.

Nejdůležitější změny metod a nová rizika Za významný počin lze považovat zrušení preferenčního postavení tradičních transakčních metod (metoda nezávislé ceny, metoda ceny při opětovném prodeji a metoda nákladů a přirážky) a „zrovnoprávnění“ ziskových transakčních metod (metoda rozdělení zisku a v praxi často používaná transakční metoda čistého rozpětí – TNMM). Směrnice dále obsahuje nejen podrobnější návod, jak provádět srovnávací analýzy a aplikovat jednotlivé metody, ale i doplnění samostatné kapitoly IX, která se zabývá převodními cenami v případě restrukturalizací podniků. Zejména tato kapitola přináší nová rizika pro vybrané skupinové transakce, kdy se převádí výroba a pracovníci, přemisťují zakázky, předávají zákazníci bez jakéhokoliv vypořádání. Nové pokyny od ledna 2011 Nová směrnice OECD poskytuje nejen daňovým poplatníkům, ale i daňovým správám podrobnější návod, jak postupovat. V této souvislosti byly v mnoha zemích vydány nové pokyny, respektive došlo k aktualizaci těch stávajících. Česká daňová správa zveřejnila nové pokyny D-332, D-333 a D-334 a český překlad nových kapitol směrnice OECD vyšel ve Finančním zpravodaji 7/2010. Tyto nové pokyny nahrazují s účinností


Klienti dnes mnohem častěji využívají možnosti získat závazné posouzení v oblasti převodních cen přímo od finančního úřadu. V tomto směru je Česká republika poměrně aktivní.


od 1. ledna 2011 původní pokyny zabývající se převodními cenami. Zohledňují nejen samotnou změnu směrnice OECD, ale reagují též na nový daňový řád. Aktivita finanční správy… … se netýká jen administrativy. Současně také došlo u našich klientů k nárůstu kontrol zaměřených na převodní ceny, kterým se článek podrobněji dále věnuje. Kromě toho by si společnosti měly ověřit, zda jejich převodní ceny a související dokumentace zohledňují upravenou metodiku OECD, zejména ve vztahu k podrobnostem uvedeným ve srovnávací analýze. • Modelová smlouva o zamezení dvojího zdanění obsahuje zcela nové znění článku 7 – zisky podniků, který zohledňuje závěry Zprávy o alokaci zisku stálým provozovnám z roku 2008. Nově se zde klade větší důraz

na fikci samostatnosti a aplikaci principů převodních cen i pro stálé provozovny. • Zpráva OECD o alokaci zisku stálým provozovnám, původně schválená v roce 2008, ve své aktualizované podobě nemění závěry verze původní. Došlo pouze k odstranění nadbytečných pasáží a referencí v souvislosti s přijetím nového znění článku 7 Modelové smlouvy. Na základě aktuálního vývoje nelze nezmínit i nový projekt OECD, který má být zaměřen na převodní ceny v rámci nehmotných aktiv (licence apod.). V tomto směru se očekává další významná změna směrnice OECD o převodních cenách. Stejně jako u ostatních projektů OECD zaměřených na oblast převodních cen i zde KPMG s OECD spolupracuje formou poskytnutých podnětných komentářů. Novinky v oblasti převodních cen v EU Ke konci roku 2009 přijala Rada EU aktualizované zásady 4 pro uplatňování arbitrážní konvence vypracované pracovní skupinou pro převodní ceny, tzv. Joint Transfer Pricing Forum (dále jen EU JTPF). Novým tématem, kterým se skupina zabývá, jsou převodní ceny pro malé a střední podniky a dále pak ujednání o sdílených službách.

Služby pod drobnohledem kontrol K aktuálním předmětům mnohých kontrol se tradičně řadí oblast služeb a jejich skutečné poskytnutí. Daňová správa dnes klade velký důraz na průběžnou dokumentaci a zajištění archivace materiálů prokazujících provedení služby. Včasnou přípravou této dokumentace lze následně minimalizovat případné problémy během daňové kontroly. Na rozdíl od dřívějších let dnes velká část klientů věnuje převodním cenám náležitou pozornost a využívá převodní ceny jak v oblasti řízení daňového rizika, tak i pro účely snížení nákladů či posílení pozice v rámci skupiny. Dnes rovněž dochází k častějšímu využití možnosti získat závazné posouzení v oblasti převodních cen od finančního úřadu. V tomto ohledu je Česká republika poměrně aktivní – za rok 2010 jich bylo podáno okolo dvaceti. Nový úřad pro velké podniky Od roku 2012 budou všechny společnosti s ročním obratem větším než dvě miliardy korun převedeny pod specializovaný finanční úřad pro velké podniky se sídlem v Praze. Důraz na převodní ceny u transakcí mezi spřízněnými subjekty v rámci kontrol bude podle předpokladu nadále trvat.

Dne 25. ledna 2011 rozšířila Evropská komise mandát pracovní skupiny EU JTPF do března roku 2015. Dirk Van Stappen, partner KPMG v Belgii, zastupuje coby člen této skupiny podnikatelskou sféru. Smlouvy o sdílení nákladů Nejnovějším tématem, které se dostalo na program EU JTPF, jsou tzv. smlouvy o sdílení nákladů v rámci sdružených podniků. Cílem je zkoordinovat přístup a naznačit řešení některých otázek při společném vytváření nebo získávání aktiv (jde především o nehmotný majetek, výzkum a vývoj), případně při společném zajištění služeb a aktivit. Aktuální zkušenosti z praxe Počet daňových kontrol zahrnujících oblast převodních cen se evidentně významně zvýšil. Částečně za to může hospodářská krize a s ní související ztrátová pozice mnoha společností. Bez povšimnutí by ovšem neměla zůstat ani rostoucí odbornost daňové správy, která již získala řadu zkušeností a zároveň absolvuje odpovídající školení. Finanční úřady mají přístup do databáze Amadeus, z níž aktivně využívají dostupná data. V současné době také velmi kriticky ověřují výsledky srovnávacích analýz poradenských společností a požadují podrobnější šetření, doložení srovnatelnosti subjektů i vyšší míru detailu při zpracování výstupů.

Marie Konečná Partner Daňové poradenství [email protected] +420 222 123 438

Lubomír Moučka Senior Manager Daňové poradenství [email protected] +420 222 123 514

4 tzv. Code of Conduct


Automobil k soukromému využití? Oblíbený zaměstnanecký benefit Poskytnutí osobního automobilu pro služební i soukromé účely dnes patří k nejčastějším a dost možná i nejpopulárnějším zaměstnaneckým benefitům. Z daňového hlediska však může tato výhoda skrývat mnohá úskalí.

Ještě donedávna spočíval hlavní způsob daňového plánování při pořízení automobilu, který se používal pro služební i soukromé účely, v úvaze, zda je možné uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. Velmi oblíbená byla vozidla s tzv. mřížkou, která „běžný“ osobní automobil povýšila do kategorie N1 a umožnila, aby jejich vlastník – plátce DPH – uplatnil nárok na odpočet DPH na vstupu při jeho pořízení. Správné nastavení a zohlednění aspektů z hlediska všech hlavních daní (tj. daně z příjmů právnických a fyzických osob, daně z přidané hodnoty) však může i dnes přinést v daňové oblasti významné úspory. Zákon o DPH… … obecně u osobních automobilů nyní umožňuje uplatnit nárok na odpočet, čímž se pozornost daňových subjektů a následně i finančních úřadů přesunula jiným směrem. Jednotliví zaměstnavatelé v oblasti DPH aktuálně řeší zejména otázku, zda lze v případě, kdy je automobil zaměstnanci využíván i pro soukromé potřeby, uplatnit 12 / Horizonty / Duben 2011

nárok na odpočet v plné výši, nebo je tento nárok nutné určitým způsobem krátit. Pokud ano, pak je navíc potřeba stanovit poměr pro krácení nároku na odpočet. Dlužno podotknout, že způsob stanovení výše nároku na odpočet patří z daňového hlediska k hlavním kritériím při hledání optimální varianty poskytování osobního automobilu pro služební i soukromé účely. Bezúplatné poskytnutí vozidla Zaměstnavatelé obvykle poskytují svým zaměstnancům vozidlo k služebnímu a soukromému využití bezúplatně. Zřejmě i proto má tato varianta z hlediska daní z příjmů fyzických a právnických osob jednoznačné řešení. V kategorii Daň z přidané hodnoty ale již tato problematika tak jednoznačná není. Pokud zaměstnavatel provozuje automobil v rámci operativního leasingu, zákon o DPH sice umožňuje uplatnit plný nárok na odpočet DPH u nájemného, při použití automobilu i k soukromým účelům však následně požaduje, aby byla tato „služba“ poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci zdaněna. Základem pro stanovení DPH

z této služby je pak celková výše nákladů vynaložených zaměstnavatelem na soukromé využití vozidla v daném období. Pro jejich stanovení je následně nutno vycházet z účetních nákladů spojených s provozem vozidla v daném období. Popsaný postup je nicméně administrativně náročný a může vést v jednotlivých obdobích k různým výším odvodu DPH v závislosti jak na míře užívání vozidla k soukromým účelům, tak i kolísání účetních nákladů v jednotlivých obdobích. Dílčí nárok na odpočet Jestliže zaměstnavatel automobil pořídí do majetku přímo či prostřednictvím finančního leasingu, a jako alternativu postupu operativní leasing automobilu používaného jak pro služební, tak i soukromé účely, zákon o DPH naopak požaduje uplatnění pouze částečného nároku na odpočet při pořízení vozidla (případně z jednotlivých splátek operativního leasingu) v poměru k (očekávanému) využití vozidla pro služební a soukromé jízdy. V takovém případě se poskytnutí vozidla pro soukromé účely nepovažuje za zdanitelné plnění


a zaměstnavateli nevzniká z poskytnutí vozidla zaměstnanci v rámci daně z přidané hodnoty povinnost dodaňovat. Novela zákona o DPH účinná od 1. dubna 2011 zároveň stanoví, že pokud původně určený poměr soukromého a služebního využití automobilu výrazně neodpovídá skutečnosti, bude plátce (zaměstnavatel) povinen provést opravu. Dojde-li v následujících (čtyřech) letech po roce pořízení vozidla ke změně poměru jeho využití pro služební a soukromé účely, je zaměstnavatel povinen i tuto změnu do nároku na odpočet prostřednictvím tzv. „úpravy“ zahrnout. Úplatné poskytnutí vozidla Varianta, která se v praxi doposud příliš nevyužívala, ale může při vhodném nastavení vést k poklesu nákladů v oblasti daní spojených se soukromým užíváním služebních automobilů, spočívá v možnosti poskytnout vozidlo zaměstnanci za úplatu. Na rozdíl do bezúplatného poskytnutí vozidla k týmž účelům jsou dopady v oblasti DPH v zásadě zřejmé. Problémy se vyskytují zejména u daně z příjmů právnických a fyzických osob. V rámci DPH může zaměstnavatel (při splnění zákonných podmínek) uplatnit plný nárok na odpočet DPH při pořízení automobilu (či ze splátek operativního leasingu). Následně musí odvádět DPH z ceny, za kterou automobil zaměstnanci pro jeho soukromé účely poskytnul. Po peripetiích z počátku roku 2010 zákon o daních z příjmů nezařazuje zaměstnance do okruhu osob spřízněných, a není tedy v tomto smyslu nutno provádět žádnou zvláštní úpravu základu daně.


Daňově uznatelné náklady u právnických osob Také pro účely daně z příjmů právnických osob nejsou zaměstnanci považováni za osoby spřízněné. Za běžných podmínek (a pokud je soukromé užívání vozidla řádně upraveno) by proto měly být veškeré náklady spojené s vozidlem považovány za daňově uznatelné. Výnosy od zaměstnanců za poskytnutí vozidla pak samozřejmě představují zdanitelný příjem zaměstnavatele.

Poskytnutí vozidla pro soukromé účely zaměstnanců má z hlediska daňových předpisů několik úskalí. Vhodná volba bezúplatného, či úplatného poskytnutí automobilu může značně ovlivnit daňovou efektivitu tohoto benefitu.

Problematické odvody Komplikace u této varianty mohou nastat v oblasti daně z příjmů fyzických osob a stanovení základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Základ daně ze závislé činnosti totiž také tvoří rozdíl mezi cenou obvyklou a úhradou od zaměstnance, je-li tato úhrada nižší. Stejná částka pak vstupuje i do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Otázkou nicméně zůstává, zda lze cenu obvyklou stanovit na základě běžného půjčovného veřejných autopůjčoven, nebo je tato služba natolik specifická, že se pro stanovení ceny obvyklé musí zvolit náhradní způsob. Odpověď na tuto otázku je pak pro stanovení nákladů spojených s daňovým ošetřením dané situace klíčová.

Petr Toman Senior Manager Daňové poradenství

Bezplatně, nebo za peníze? Volba mezi úplatným a bezúplatným poskytnutím vozidla zaměstnancům pro soukromé účely vede k různým dopadům v daňové oblasti. Celková výše nákladů spojených s daňovými odvody se může v obou variantách významně odlišovat. Zejména v případech rozsáhlých vozových parků je proto vhodné věnovat způsobu poskytování vozidel pro soukromé účely zvýšenou pozornost a formu poskytování těchto zaměstnaneckých benefitů přehodnotit. Ukazuje se také, že ne zcela běžné úplatné poskytnutí automobilu pro soukromé účely může být z hlediska daňového zatížení zaměstnavatele poměrně efektivní.

+420 222 123 602 [email protected]


Výzkum a vývoj Nejvýznamnější typy podpor pro podnikatelské subjekty


Podnikatelské subjekty zvažující nebo realizující projekty v oblasti výzkumu, vývoje a inovací mají dnes k dispozici řadu nástrojů, jak získat spolufinancování těchto činností z veřejných prostředků. Následující text přináší stručný přehled těch nejvýznamnějších.

Věda, výzkum, vývoj a inovace pomáhají podnikatelům držet se na špičce. Jaké podpory mohou v této oblasti již dnes využívat v České republice?

Odčitatelná položka na výzkum a vývoj Dne 1. ledna 2005 nabyla účinnosti novela zákona o daních z příjmů (ZDP), která zavedla odčitatelnou položku na výzkum a vývoj – ta umožňuje podnikatelům odečíst zvláštní položku ve výši 100 procent vybraných nákladů vynaložených na realizaci projektů výzkumu a vývoje od základu daně z příjmů. Tyto náklady tak lze uplatnit pro účely daně z příjmů hned dvakrát: • jako daňově uznatelný náklad při stanovení základu daně, • jako položku odčitatelnou od již vypočteného základu daně. Vymezení výzkumu a vývoje Zákon o daních z příjmů při definování výzkumu a vývoje odkazuje na zákon o financování výzkumu a vývoje. Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vysvětlení výzkumné, nebo technické nejasnosti. Tento požadavek platí i tehdy, když jiné subjekty cíl daného projektu, případně jeho části již znají, avšak podnikatelský subjekt prokáže, že pro něj není věcně či ekonomicky dostupný, nebo jinak použitelný. V praxi činí největší problémy… …odlišení inovací od výzkumu a vývoje. Náklady vynaložené na inovativní projekty totiž nelze do odčitatelné položky zahrnout. Na druhou stranu však jde do odčitatelné položky zařadit projekty, které znaky požadované pro výzkum a vývoj splňují. A to i přesto, že jsou jako smluvní práce fakturovány obchodním partnerům, jež tyto práce zadali (zpravidla se v rámci skupiny fakturují na základě vynaložených nákladů s přirážkou). Stejně tak není podmínkou, aby výstupy z projektů výzkumu a vývoje podléhaly ochraně průmyslového vlastnictví. Z formálního pohledu může být odčitatelná položka uplatněna na základě připraveného projektu výzkumu a vývoje. Jedná se o písemný dokument, ve kterém subjekt ještě před zahájením samotného řešení projektu vymezí nezbytné údaje vyžadované zákonem o daních z příjmů (např. identifikační údaje podnikatelského subjektu, dobu řešení, předpokládané náklady nebo cíle projektu). Vymezení nákladů Odčitatelnou položku lze uplatnit pouze na daňové náklady vynaložené na realizaci projektů výzkumu a vývoje (tj. do odčitatelné položky není možné zahrnout nedaňové náklady nebo náklady na pořízení nehmotného majetku). Za náklady vynaložené na realizaci projektů výzkumu a vývoje lze považovat především: • osobní výdaje za výzkumné a vývojové pracovníky včetně pomocného personálu (např. i administrativní profese), kteří se na řešení projektu podílejí, a dále související cestovní náhrady,


• odpisy hmotného movitého a nehmotného majetku (vyjma nehmotných výsledků výzkumu a vývoje pořízených od jiných osob), • ostatní provozní výdaje vzniklé v přímé souvislosti s realizací projektu (např. náklady na teplo, plyn, materiál).

správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda se u nákladů, u nichž má pochybnost, jedná o výdaje vynaložené v daném zdaňovacím období při realizaci projektu výzkumu a vývoje, které lze jako odčitatelnou položku použít.

Do odčitatelné položky nelze dále zahrnout zákonem vyjmenované výdaje/náklady – např. licenční poplatky, většinu služeb od externích dodavatelů vč. nákladů na vzdělávání pracovníků nebo náklady, na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů.

Podpora investic do center výzkumu a vývoje nebo sdílených služeb Vedle uvedené odčitatelné položky, která se zaměřuje na podporu průběžné činnosti výzkumu a vývoje, může podnikatelský subjekt zažádat o dotaci z evropských fondů (Operační program Podnikání a inovace), a to na podporu vybudování těchto center, případně navazujících investic.

Několik dodatků navíc Náklady, které lze zahrnout do odčitatelné položky z titulu realizace projektu výzkumu a vývoje, musí podnikatelé evidovat odděleně. Pokud nedojde k uplatnění odčitatelné položky v daňovém přiznání v roce, kdy subjektu vznikl nárok na odpočet (např. kvůli daňové ztrátě, případně nižšímu základu daně, než je odčitatelná položka), lze nevyčerpanou část odčitatelné položky uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, v němž podnikatelský subjekt základ daně vykáže. Nejvýše tak ale může učinit ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, ve kterých nárok vznikl.

Program Potenciál Program podporuje podnikatele, kteří hodlají investovat do zřízení nebo rozšíření vývojového centra zaměřeného na výzkum, vývoj a inovace výrobků, případně technologií, pokud existuje předpoklad jejich využití ve výrobě. Program se orientuje na střední a velké podniky, přičemž minimální výši investice, v jejímž rámci lze žádat o dotaci z programu, tvoří 10 milionů korun. Maximální míra podpory, kterou lze získat, pak činí 36–40 procent způsobilých nákladů v závislosti na umístění projektu. O dotaci nelze žádat v případě alokace vývojového centra na území hlavního města Prahy.

Přestože ministerstvo financí vydalo pokyn D-288 k jednotnému postupu při uplatňování této odčitatelné položky, každodenní realita může přinést dodatečné otázky. I z tohoto důvodu je podnikatelský subjekt oprávněn požádat příslušného

Podmínky programu Mezi způsobilé náklady patří především náklady související s pořízením dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (např. budovy nebo licence). Program vyžaduje plnění


Program je momentálně uzavřen, nicméně otevření další výzvy k registračním žádostem se očekává ještě v průběhu letošního roku. Program ICT a Strategické služby… … podporuje projekty zaměřené na investice do tvorby nových IS/ICT řešení a aplikací, zakládání a rozvoj center sdílených služeb nebo oprav high-tech výrobků a technologií.

Podnikatelům činí při podávání žádostí o zařazení do programů nejvíce problémy, jak správně odlišit inovaci od výzkumu a vývoje. Náklady vynaložené na inovativní projekty totiž nelze zahrnout do odčitatelné položky.

dalších kritérií (náklady na pořízení budov musí představovat maximálně 40 procent způsobilých nákladů podpořeného projektu, příjemce dotace musí po dobu nejméně pěti let od data ukončení projektu zachovávat minimální výši investice atp.). Konečná částka obdržené dotace závisí na proinvestované částce, přičemž výše dotace může činit 1–100 milionů korun. V současnosti je možné v rámci třetí výzvy podávat registrační žádost o zařazení do programu, a to nejpozději do 30. září 2011.

Výše minimální investice i požadavek minimálního počtu nově vytvořených pracovních míst se liší v závislosti na velikosti podniku a na podpořené aktivitě (např. centrum sdílených služeb vs. centrum oprav high-tech výrobků). V případě tvorby nových IS/ICT řešení (především vývoj v oblasti softwaru) musí být vytvořeno minimálně deset nových pracovních míst. Úhrada způsobilých výdajů Z programu lze žádat o dotaci na úhradu způsobilých výdajů, mezi něž se řadí především náklady na pořízení dlouhodobého majetku, hrubé mzdy zaměstnanců přiřaditelných k podporovanému projektu a dále výdaje na nájem pozemků a budov. Celková míra podpory z tohoto programu činí 30–40 procent v závislosti na umístění přihlášeného projektu. Podpora se opět nevztahuje na podnikání na území hlavního města. Z programu je možné obdržet dotaci ve výši 1,5–100 milionů korun, v regionech se soustředěnou podporou státu (tj. okresy s mírou nezaměstnanosti výrazně vyšší, než je celorepublikový průměr) se maximální výše dotace na jeden projekt posunula na 150 milionů korun. Budoucnost patří podnikatelsko-akademickým záměrům Podnikatelé mají dnes k dispozici hned několik prostředků pro podporu svých aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a navazujících činností. Jejich efektivní využití a v některých případech i kombinace dotací může přispět k výraznému snížení nákladů na vybudování kapacit výzkumu a vývoje a realizaci vlastních záměrů. Do budoucna lze očekávat další rozšíření těchto zvýhodnění, a to především v oblastech spolupráce podnikatelských subjektů s vysokými školami a univerzitami.

Program Inovace Program finančně podporuje realizace jednoho z následujících typů inovací: • inovace produktu – zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií nebo služeb, • inovace procesu – zvýšení efektivnosti procesů výroby nebo poskytování služeb. Podporovaný projekt musí ve své žádosti o podporu z tohoto programu nezbytně využívat výsledků výzkumu a vývoje. Na rozdíl od programu Potenciál není v tomto případě stanovena minimální výše investice. Maximální podpora opět činí 36–40 procent v závislosti na umístění podporované aktivity a ani v tomto případě se dotace nevztahuje na projekty situované na území hlavního města. Výsledná částka se pak odvíjí od proinvestovaných prostředků v rámci jedné žádosti, přičemž maximální podpora 75 milionů korun může být výjimečně navýšena až na 150 milionů korun.

Václav Baňka Partner Daňové poradenství +420 222 123 505 [email protected]

Michaela Thelenová Senior Manager Daňové poradenství +420 222 123 520 [email protected] Horizonty / Duben 2011 / 19


Evropské fondy zlepšují návratnost investic Zvažujete investice do zlepšení výrobních procesů či rozšíření aktuálního výrobkového portfolia společnosti? Následující případová studie by vás mohla inspirovat.

V poslední době se mnoha společnostem daří získat dotace z evropských fondů, případně pobídky, o kterých původně neuvažovaly, nebo o nich vůbec nevěděly. Schválené dotace umožňují firmám navýšit objem investic, neboť zlevňují pořízený majetek a dávají šanci dále investovat zbylé prostředky. K samotnému úspěchu stačí zpravidla velmi málo – včas zachytit rodící se expanzní plány. Modelový scénář: výhledy do budoucna Na začátku setkání zástupce KPMG s představiteli společnosti obvykle zazní jednoduchá otázka: „Jaké máte plány do budoucna?“ Modelová odpověď pak bývá: „Vypadá to, že krize už dosáhla svého dna, jelikož se nám objednávky několik měsíců po sobě zvedají. Abychom byli schopni vyrábět požadovaný objem produkce se stávajícími zaměstnanci, jejichž počet se v rámci krizových opatření snížil, musíme přistoupit k zefektivnění výrobního procesu.

Zřejmě také zrealizujeme část investic, které jsme plánovali již před třemi lety, ale byly vinou krize zastaveny. Bez těchto investic nebudeme do budoucna schopni udržet krok s konkurencí, co se kvality, dodacích a cenových podmínek týče. Zároveň si uvědomujeme, že bez dodatečných investic směřujících k inovaci výrobků a rozšíření stávajícího výrobkového portfolia máme velmi omezené možnosti získat nové zákazníky…“ V mírných obměnách jsme podobné reakce slýchali čím dál častěji. Je zřejmé, že oživení ekonomiky nabývá konkrétních obrysů. Dotace rozšiřují možnosti Diskuse by mohla skončit v tomto bodě. Nicméně díky povědomí o dotačních možnostech v rámci strukturálních fondů Evropské unie a investičních pobídkách lze pokračovat otázkou: „Máte celkový přehled, kolik chcete do expanze investovat?“ a následnou odpovědí: „Rozhodnutí realizovat investici dosud nepadlo. Rámcově odhadujeme, že do výrobní technologie bude potřeba investovat minimálně 90 milionů korun. Pořízení nového výrobního zařízení by zároveň vyžadovalo stavební úpravy stávající výrobní haly ve výši dalších minimálně 20 milionů. Naše společnost sice patří do silné skupiny, nicméně zdroje pro financování si musíme zajistit sami. Investice bude navíc schválena, pouze pokud bude mít návratnost do čtyř let.“

V České republice aktuálně běží několik dotačních programů, které by mohly zajímat podnikatele specializující se na neustálou inovaci výrobků a výrobních procesů.

Možnosti řešení S takto získanými základními informacemi již lze pracovat: „Naše modelová společnost je výrobním podnikem. Výsledky našeho hospodaření nebyly v uplynulých letech příznivé. Získaná dotace by nám pomohla ‚rozjet se’‛a přispěla by k navýšení kapacit a následně i obratu o více než 40 procent.“

Vzhledem k náročným kritériím a určitému riziku neschválení projektu však zároveň podala i žádost o investiční pobídky, čímž si vytvořila určitou záložní variantu pro případ, že by z jakýchkoliv důvodů nedošlo ke schválení podpory z EU fondů. Podle výsledků schvalování dotací pak společnost případně stáhne žádost o investiční pobídky.

Jako o první zvažované formě podpory lze uvažovat o investičních pobídkách. Ty ale přináší výhodu spíše v delším časovém horizontu – až když začne nová investice generovat zisky a bude možné čerpat daňové úlevy. Pro uvedenou modelovou společnost se tedy tento způsob podpory aktuálně spíše nehodí, respektive nemusel by stačit pro posouzení návratnosti investice.

Konkrétní forma podpory Výše uvedené informace vedly k žádosti o dotace v rámci programu Inovace – Inovační projekt.

Druhou formou jsou dotace ze strukturálních fondů. Ty se sice také vyplácejí zpětně, tj. po ukončení určité fáze, nebo celého projektu, společnost se ale nemusí spoléhat na dosažení zisku v budoucnu a může čerpat prostředky krátce po dokončení investice. Výběr dotace Čerpání obou podpor na jeden projekt není možné. Společnost se proto musí rozhodnout. V modelovém případu si jako hlavní formu podpory zvolila dotaci ze strukturálních fondů EU.


Pro získání podpory za účelem pořízení výrobních zařízení je ovšem třeba, aby inovace procesu nebo produktu plynule navazovala na výzkum a vývoj, který společnost realizovala sama či má k dispozici alespoň výsledky provedeného vývoje někým jiným. V modelovém případě by investice měla směřovat do zefektivnění výrobního procesu – např. dosud vícekrokové výrobní operace by se nově měly provádět tzv. jedním krokem. Technologie by vyžadovala nižší počet operátorů a umožňovala by vícesměnný provoz. Nově zaváděná technologie by byla materiálově i energeticky úspornější. Jednalo by se o výrobní technologii, která by byla v České republice unikátní. Nad rámec zefektivnění výrobních postupů a procesů dojde ke vzniku možností vyrábět i „generačně“ lepší výrobky než doposud.

Drobná úskalí Základním předpokladem poskytnutí jakékoliv podpory je podat žádost ještě předtím, než dojde k zahájení pořizování investice. Jednotlivé programy pak stanoví další omezující podmínky. Na dokončené nebo třeba jen rozestavěné investice není možné podporu získat. Společnost standardně nakupuje výrobní zařízení od několika málo z praxe ověřených dodavatelů. V režimu dotačních programů je však nutné při nákupu zařízení v hodnotě přesahující půl milionu korun postupovat podle pravidel pro výběr dodavatelů, tedy především organizovat výběrová řízení. Tento způsob výběru dodavatele nemusí být pro společnost překážkou, ale může znamenat přínos. Ve výběrovém řízení totiž může společnost obdržet více srovnatelných nabídek s lepší cenou. Pokud by podnik nedodržel pravidla pro výběr dodavatelů, zařízení by nebylo možné zahrnout do způsobilých nákladů. Zvláštní důraz je pak zapotřebí klást na vyhodnocování výběrových řízení. Zdánlivě nevýznamné odchylky z nastavených požadavků mohou vést ke ztrátě nároku na obdržení dotace. Závěr V České republice aktuálně běží několik dotačních programů, které by mohly zajímat právě podnikatele, jejichž obor podnikání je založen na neustálé inovaci výrobků a výrobních procesů. Dostupnost a podmínky jednotlivých programů se však mění jak v čase, tak i v závislosti na vyhlášení konkrétních výzev. Obecně platí, že programy ze strukturálních fondů EU jsou vyhlášeny na omezené programové období 2007–2013, a proto je nejvyšší čas se rozhodnout. Kromě toho lze za předpokladu splnění určitých podmínek stále získat investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách. Dlužno podotknout, že spojení inovace výrobního procesu a inovace výrobku je v programu Inovace – Inovační projekt výhodou a zvyšuje pravděpodobnost schválení dotace. Výše a struktura investice V dalším kroku je tedy nutné podívat se na výši a strukturu plánované investice. Ta v modelovém případě spočívala v pořízení nové výrobní linky a souvisejících nových výrobních a testovacích zařízení v hodnotě přibližně 90 milionů korun a stavebních úpravách výrobní haly formou technického zhodnocení ve výši přibližně 20 milionů korun. Technické zhodnocení výrobní haly by bylo možné zahrnout do způsobilých nákladů do výše 20 procent z hodnoty pořízeného výrobního zařízení, tedy pouze 18 milionů korun. Celková výše způsobilých výdajů by tak vycházela na 108 milionů korun. Z hodnoty způsobilých nákladů se bude následně odvíjet výše investiční dotace. Pakliže společnost skutečně proinvestuje, kolik předpokládá, mohla by získat dotaci odpovídající 40 procentům hodnoty způsobilých nákladů (tj. 43,2 milionům korun). Dotace je svým charakterem investiční, což znamená, že o hodnotu dotace společnost sníží vstupní cenu pořizovaného dlouhodobého majetku.

Jan Linhart Partner Daňové poradenství +420 222 123 617 [email protected]

Daniel Szmaragowski Senior Manager Daňové poradenství +420 222 123 841 [email protected]


Dopady souběhu výkonu funkce

V prosinci 2010 vydal Nejvyšší správní soud zajímavé rozhodnutí ve věci souběhu výkonu funkce statutárního orgánu – jednatele a pracovněprávního poměru. To řeší následky souběhu zejména z hlediska předpisů o nemocenském pojištění.

jeho člena, jde-li o kolektivní orgán) obchodní společnosti s ručením omezeným nemůže fyzická osoba vykonávat v pracovním poměru, a to ani v případě, kdy není společníkem. Důvody této přetrvávající praxe jsou jednak historické (společnosti dříve nesprávně uzavíraly pracovněprávní smlouvy na výkon funkce statutárního orgánu) a jednak ekonomické (podniky strukturovaly smluvní vztahy z pohledu výhodnosti vyplácení odměn statutárnímu orgánu / / zaměstnanci). Ze strany fyzické osoby může být motivací pro souběh významně nižší odpovědnost zaměstnance za škodu (proti neomezené odpovědnosti statutárního orgánu či jeho člena), nárok na zaměstnanecké výhody, cestovní náhrady nebo účast na nemocenském či důchodovém pojištění.

V prvé řadě se sluší připomenout, že souběhem funkcí se rozumí situace, kdy je statutární orgán nebo jeho člen – nejčastěji jednatel společnosti s ručením omezeným, případně člen představenstva akciové společnosti – v téže společnosti zároveň v pracovním poměru. Je tedy současně jejím zaměstnancem, a to často na vedoucí pozici např. generálního či finančního ředitele.

Neexistence pracovního poměru V předmětném rozhodnutí se NSS zabýval případem, kdy jednatel měl současně se společností uzavřenou pracovní smlouvu na výkon činnosti ředitele společnosti. Okresní správa sociálního zabezpečení došla k závěru, že pracovní náplň ředitele se shodovala s činností jednatele, čímž vůbec nedošlo ke vzniku pracovního poměru. V důsledku toho Okresní správa sociálního zabezpečení rozhodla, že daná osoba se nemocenského pojištění neúčastnila jako zaměstnanec v pracovním poměru, nýbrž pouze jako jednatel společnosti.

Zaběhlá zvyklost V praxi je souběh stále obvyklým jevem navzdory judikatuře Nejvyššího správního soudu (NSS), který již v minulosti opakovaně rozhodl, že činnost statutárního orgánu (popřípadě 24 / Horizonty / Duben 2011

V praxi může existence souběhu výkonu funkce přinést řadu negativních dopadů jak pro společnost, tak pro samotnou fyzickou osobu.

NSS souběh opět připouští Rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení bylo následně předmětem soudního řízení u krajského soudu a NSS. Nejvyšší správní soud v souladu s předešlou judikaturou pak dospěl ke stejnému závěru jako příslušný správní orgán. Podle NSS není funkce statutárního orgánu společnosti druhem práce ve smyslu ustanovení zákoníku práce. Vznik i zánik tohoto právního vztahu proto neupravují pracovněprávní předpisy, ale řídí se obsahem společenské smlouvy. NSS však zároveň opětovně připustil možnost existence souběhu, pokud jsou na základě pracovněprávních vztahů vykonávané jiné činnosti než ty, které spadají do kompetence statutárního orgánu či jeho člena. Nesnadné rozlišení činností V praxi bude ale obtížné odlišit a přesně definovat aktivity, které má vykonávat jednatel nebo člen představenstva podle obchodního zákoníku, od aktivit, které vykonává například generální ředitel společnosti. Ve většině případů tak existence souběhu může přinést řadu negativních dopadů jak pro společnost, tak pro fyzickou osobu. Je důležité si uvědomit, že jednatel na rozdíl od zaměstnance nemocenskému pojištění nepodléhá, a to již od roku 2009. Nemůže se proto pro účely nemocenského pojištění pojistit ani dobrovolně, a nemá tudíž ani nárok na plnění ze systému nemocenského pojištění (tj. na nemocenskou, podporu při ošetřování člena rodiny, dávky v případě těhotenství a mateřství). Podle platné právní úpravy je jednatel pojištěn pouze pro důchodové účely, musí ovšem splňovat určité podmínky. Člen představenstva je naopak pojištěn jen pro účely zdravotního pojištění, může se ale – a to jedině dobrovolně – na důchod pojistit. Případné prohlášení pracovní smlouvy za neplatnou by proto mohlo ohrozit budoucí nároky jednatele nebo člena představenstva na důchod a vyvolat řadu dalších otázek. Například: Je možné žádat vrácení zaplaceného pojistného na základě neplatné pracovní smlouvy zpět? Musí fyzická osoba vrátit případná poskytnutá plnění ze systému nemocenského pojištění? Jak lze obhájit daňovou odečitatelnost související odměny a pojistného na sociální zabezpečení?

Názory na účast jednatelů na důchodovém pojištění Na některé z těchto otázek už reagovali i zástupci příslušných resortů, zejména České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Generálního finančního ředitelství. Dle vyjádření ČSSZ by se jednatelé měli účastnit důchodového pojištění, i když je jejich pracovní smlouva neplatná, pokud jim byl zúčtován minimální započitatelný příjem. Případné přeplatky by byly ze strany ČSSZ vráceny, pokud by se při kontrole zjistilo, že k takové situaci došlo. Situaci členů statutárních orgánů v akciové společnosti však zmíněné vyjádření neřeší. Ze stanoviska Generálního finančního ředitelství vyplývá, že v případě jednatelů, co se daňových dopadů vyplacených odměn dotčených souběhem týče, by měly být tyto odměny daňově účinné. U členů statutárních orgánů v akciové společnosti by se za určitých podmínek mohly tyto odměny považovat za daňově uznatelné, zejména pokud byla z odměny za výkon práce odvedena daň ze závislé činnosti i zákonné odvody a pokud nebude jednoznačně prokázáno, že se jedná o odměnu za výkon funkce člena statutárního orgánu. Specifika bankovního sektoru Tato situace přitom může nastat i u bank, kdy pojem vedoucí zaměstnanec banky je pouze legislativní zkratka, která nesměřuje nutně do pracovního práva. Aktivity vedoucího zaměstnance banky, jež se překrývají s jeho aktivitami vykonávanými současně ve funkci člena představenstva, by proto měly podléhat výlučně obchodněprávní úpravě.

Možná řešení souběhu funkce v praxi Pokud již ve společnosti k souběhu došlo, situaci lze řešit s pomocí prověření struktury odměňování vrcholného vedení, ať už se jedná o jednatele s. r. o., nebo o členy statutárního orgánu a. s. V případě přetrvávajícího souběhu jde připravit modelový výpočet, který bude porovnávat výši nákladů obou forem odměňování (odměna jednatele / odměna zaměstnance) z hlediska daňového i z hlediska cash-flow. Rovněž se může smluvně ošetřit poskytování zaměstnaneckých výhod a cestovních náhrad členům statutárních orgánů tak, aby byly dodrženy platné daňové předpisy.

Jana Bartyzalová Partner Daňové poradenství

Iva Krákorová Manager Daňové poradenství




Daňový řád Dne 1. ledna 2011 nabyl účinnosti daňový řád, který byl pod číslem 280/2009 zveřejněn ve Sbírce zákonů již v září 2009. Zároveň vstoupil v účinnost i doprovodný zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění vybrané daňové zákony.


Daňový řád obsahuje komplexní úpravu daňového řízení a zcela nahrazuje zákon o správě daní a poplatků z roku 1992. Svůj legislativní proces završila i tzv. technická novela daňového řádu, která by měla odstranit některé nejasnosti. Novela byla zveřejněna 18. února 2011 ve Sbírce zákonů pod číslem 30/2011. Její účinnost byla stanovena na 1. března 2011. Přehled zásadních úprav Z hlediska jednotlivých změn bychom rádi upozornili na následující: • Zavádí se nová terminologie, zejména termíny „řádné daňové tvrzení“ či „dodatečné daňové tvrzení“, které se stanou sjednocujícím pojmem pro daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování.

• U ochranného prostředku proti nečinnosti správce daně je zkrácena obecná lhůta z šesti na tři měsíce. Po jejím uplynutí lze proti nečinnosti brojit. • Dodatečná daňová přiznání ve prospěch poplatníka, tj. na daň nižší či daňovou ztrátu vyšší, bude možné podávat pouze tehdy, pokud vyjdou najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které této změně nasvědčují. Uvedené podmínky jsou zcela nové a zůstává otázkou, zda si změnu nebude poplatník vykládat příliš restriktivně s cílem eliminovat takováto dodatečná daňová přiznání. Dosavadní výklady nasvědčují, že v případě skutkových „novot“ by pro daňového poplatníka měla být uplatňována relativně příznivá interpretace. Bude mezi ně patřit zejména zjištění nových nákladů, obdržení či objevení nové faktury, zjištění nesprávného účtování, které ovlivnilo výpočet základu daně, apod. Za zmínku rovněž stojí, že pro podání dodatečného přiznání se u těchto skutečností nevyžaduje absence zavinění daňového subjektu při jejich neuplatnění již v řádném daňovém přiznání. – V případě nových právních skutečností, jako je nová či změněná interpretace relevantních ustanovení daňových zákonů, však dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší či daňovou ztrátu vyšší nebude přípustné. Změna v interpretaci existujících norem nepředstavuje novou skutečnost či důkaz. Daňový subjekt pak může navrhnout zahájení přezkumného řízení – má však proti podání dodatečného daňového přiznání nepoměrně slabší pozici (může dát pouze podnět k jeho zahájení; shledá-li správce daně tento podnět jako nedůvodný, nemá daňový subjekt již žádné další opravné prostředky). – Nová úprava proto bude klást zvýšené nároky na proces prvotní kalkulace základu daně a daně samotné již v rámci řádného daňového přiznání. • Úprava daňové kontroly předpokládá provádění dílčích kontrol s tím, že je bude možné za jednotlivá období provádět i opakovaně s jinak vymezeným rozsahem. Při závěrečném projednání zprávy o kontrole pak bude omezeno právo daňového subjektu uplatnit své námitky a vyjádření. Nedojde-li na jejich základě ke změně výsledku kontroly, nebude daňový subjekt oprávněn navrhovat další doplnění. • Lhůta pro stanovení daně zůstává stejná jako doposud, tzn. tři roky. Začíná však běžet až ode dne, v němž uplynula pro podání řádného, nikoliv již uplynutím dotčeného zdaňovacího období, jako tomu bylo doposud. V praxi tak bude například základní lhůta pro stanovení daně u daně z příjmů delší o tři, nebo šest měsíců. V případě daně z přidané hodnoty činí tento posun 25 dní. Novinkou je i skutečnost, že tato lhůta bude prodloužena o jeden rok, dojde-li v posledních 12 měsících této lhůty nejen k úkonům učiněným správcem daně, ale i k podání dodatečného daňového přiznání poplatníkem. Praxe ukáže, zda bude tato úprava daňové subjekty demotivovat k podání dodatečného daňového přiznání na daňovou povinnost vyšší či daňovou ztrátu nižší při vědomí

prodloužení lhůty pro doměření daně v jejím posledním roce. • Tříletá lhůta pak poběží zcela nově. Pokud bude před jejím uplynutím zahájena daňová kontrola, bude opožděně podáno řádné daňové přiznání, nebo oznámena výzva k jeho podání, a to ode dne, kdy byl daný úkon učiněn. Ve vybraných případech se pak lhůta pro doměření zastaví, tj. vůbec neběží. Lhůta nepoběží například v období od odeslání dožádání českým finančním úřadem úřadu druhého smluvního státu až do dne obdržení odpovědi. Lze shrnout, že proti dosavadní úpravě budou mít správci daně dostatek institutů k prodloužení lhůty pro doměření na její maximum, které činí deset let. • Řádným opravným prostředkem zůstává odvolání a mimořádným obnova řízení. Přezkoumání rozhodnutí může navrhovat pouze správce daně, a to z úřední povinnosti coby tzv. dozorčí prostředek. Jak již bylo výše uvedeno, daňový subjekt může dát k zahájení přezkumného řízení pouze podnět. Jeho důvodnost pak zváží správce daně a proti tomuto rozhodnutí se opravné prostředky nepřipouští. • Daň bude řádně zaplacena až dnem připsání prostředků na účet poplatníka, nikoliv ke dni odepsání z jeho účtu. Počátek sankce za pozdní platbu (úrok z prodlení) se bude počítat až od pátého pracovního dne po splatnosti daně (v podstatě shodné s dnešní právní úpravou). • Správci daně budou mít možnost podat návrh na zrušení společnosti, pokud je nečinná déle než tři roky. • Komplexně je upraven vztah k insolvenčnímu řízení a oblast exekuce. Umíme pomoci s praktickou implementací Shora uvedené body představují pouze základní přehled změn, které daňové subjekty v souvislosti s novým daňovým řádem čekají. S jejich praktickou implementací a posouzením možných dopadů jsme připraveni vám kdykoliv pomoci.

Radek Halíček Partner Daňové poradenství

Eugen Oehm Senior Manager Daňové poradenství




Zmeny v podnikateľskom prostredí na Slovensku od 1. januára 2011 Koncom roka 2010 parlament Slovenskej republiky prijal niekoľko noviel zákonov, ktoré s účinnosťou od 1. januára 2011 podstatne ovplyvňujú podnikateľské prostredie na Slovensku. Medzi najzávažnejšie zmeny určite patrí dočasné zvýšenie základnej sadzby dane z pridanej hodnoty z pôvodných 19 na 20 percent. Na Slovensku bude väčšina tovarov a služieb vo všeobecnosti podliehať 20 percentné dani z pridanej hodnoty, až kým schodok verejnej správy Slovenskej republiky nebude nižší ako tri percenta HDP. Sadzba dane z príjmov zmenená nebola, čiže zostáva na úrovni 19 percent, hoci zmenami prešiel aj Zákon o dani z príjmov.1 Významne zmenené boli aj zákony o sociálnom a zdravotnom poistení, napríklad, sociálne poistenie musia po novom platiť aj konatelia spoločností a zdravotné poistenie musia na Slovensku platiť zdravotne poistené fyzické osoby vo všeobecnosti napríklad aj z dividend a z nájomného z prenájmu nehnuteľností. Zmeny v oblasti dane z príjmov fyzických osôb Medzi zmeny ovplyvňujúce fyzické osoby patrí napríklad zrušenie oslobodenia príjmov z predaja bytov a rodinných domov, v ktorých mal predávajúci trvalý pobyt najmenej dva roky pred predajom. Zmena sa podľa prechodných ustanovení novely dotkne iba fyzických osôb, ktoré predajú nehnuteľnosť nadobudnutú po 1. januári 2011. Zároveň sa oslobodenie

niektorých príjmov (napr. z prenájmu, z predaja akcií, obchodných podielov a pod.) do výšky päťnásobku životného minima (pre rok 2010 do výšky 925,95 eur) nahradilo pevne stanovenou sumou vo výške 500 eur za zdaňovacie obdobie. Novelou sa tiež zjednotila výška paušálnych výdavkov uplatňovaných percentom z úhrnu príjmov z podnikania, z inej samostatnej zárobkovej činnosti a z prenájmu na výšku 40 percent. Doterajšia úprava umožňovala uplatňovať výdavky vo výške 60 percent u daňovníka s príjmami z vykonávania remeselných činností. Stále tieto paušálne výdavky môžu uplatniť iba neplatitelia DPH. Novela Zákona o cestovných náhradách2 ... ... zrušila povinnosť zamestnávateľa poskytovať zamestnancom vreckové pri zahraničných pracovných cestách. Následne, vreckové pri zahraničnej pracovnej ceste sa považuje za zdaniteľný príjem zamestnanca bez ohľadu na jeho výšku. Z hľadiska daňovej uznateľnosti sa vreckové pri zahraničnej pracovnej ceste považuje u zamestnávateľov za daňový výdavok v rozsahu, v ktorom môže byť poskytnuté podľa Zákona o cestovných náhradách.2

1 Zákon č. 595/2003 Z. z. o dani z príjmov v znení neskorších predpisov 2 Zákon č. 283/2002 Z. z. o cestovných náhradách v znení neskorších predpisov


3 Zákon č. 431/2002 Z.z. o účtovníctve v znení neskorších predpisov

hnuteľných vecí umiestnených na území Slovenskej republiky, úroky a iné výnosy z poskytnutých úverov, pôžičiek a derivátov a príjmov z podielových listov. Nová definícia nehmotného majetku Novelou Zákona o dani z príjmov1 zároveň došlo k úprave a rozšíreniu definície nehmotného majetku pre účely dane z príjmov, ktorá je od 1. januára 2011 prepojená s definíciou nehmotného majetku podľa Zákona o účtovníctve.3 Vďaka tejto úprave by pri nehmotnom majetku zaradenom od 1. januára 2011 nemali vznikať pochybnosti, či je daný majetok možné aj účtovne aj daňovo odpisovať. Daňová uznateľnosť DPH pri tovaroch a službách Novelizované znenie Zákona o dani z príjmov1 tiež určuje, kedy je DPH zaplatená platiteľom v inom členskom štáte EÚ, v ktorom mu boli dodané tovary alebo služby alebo do ktorého doviezol tovar, uznaným daňovým výdavkom. Základným predpokladom uplatnenia DPH v daňových výdavkoch daňovníka je skutočnosť, že tovar alebo služba, na ktorú sa daň vzťahuje, je daňovým výdavkom. Následne sa DPH môže stať daňovým výdavkom u daňovníka, ktorý má nárok na jej vrátenie v tom zdaňovacom období, v ktorom účtuje o nároku na jej vrátenie podľa ustanovení Zákona o účtovníctve,3 pričom ak ide o daňovníka účtujúceho v sústave jednoduchého účtovníctva, alebo ktorý vedie evidenciu podľa ustanovení Zákona o dani z príjmov1 v tom zdaňovacom období, v ktorom uplatní nárok na jej vrátenie. V prípade daňovníka, ktorý nemá nárok na vrátenie DPH zaplatenej v inom členskom štáte EÚ z dôvodu, že suma dane nedosahuje predpísanú výšku na jej vrátenie, je uvedená DPH daňovým výdavkom v tom zdaňovacom období, v ktorom došlo k úhrade tovarov a služieb.

Daň vyberaná zrážkou už nie je preddavkom na daň K ďalším zmenám patrí skutočnosť, že podľa novelizovaného Zákona o dani z príjmov sa pri príjmoch,1 z ktorých sa daň vyberá zrážkou, vo všeobecnosti považuje daňová povinnosť za splnenú riadnym vykonaním zrážky dane. To znamená, že daň vyberanú zrážkou od 1. januára 2011, až na niektoré výnimky, nie je možné považovať za preddavok na daň. Táto zmena sa prejaví najmä u subjektov, ktoré dosahujú úrokové výnosy z bankových vkladov a zároveň vykážu daňovú stratu, pričom zrazenú daň z úrokových výnosov si už viac nebudú môcť uplatniť ako preddavok na daň a žiadať jej vrátenie. Výnimkami sú niektoré druhy príjmov, pri ktorých majú vybrané skupiny daňovníkov naďalej možnosť rozhodnúť sa, či daň vybranú zrážkou budú považovať za vysporiadanú jej zrazením alebo za preddavok na daň. Medzi takéto príjmy patria napríklad zákonom vymenované príjmy plynúce daňovníkom z členských štátov Európskej únie (EÚ) alebo daňovníkom s obmedzenou daňovou povinnosťou z krajín tvoriacich Európsky hospodársky priestor, ako sú licenčné poplatky, príjmy z nájomného alebo z iného využitia

Zdaňovanie nehnuteľností nerezidentov Za zdaniteľný príjem daňového nerezidenta zo zdrojov na území Slovenskej republiky sa od 1. januára 2011 považuje aj príjem z predaja, nájomného a z akéhokoľvek iného využitia nehnuteľnosti umiestnenej na území Slovenskej republiky, plynúci aj od iného daňového nerezidenta. Napríklad, ak nemecký daňový rezident predá slovenskú nehnuteľnosť daňovému rezidentovi Rakúska, zisk z predaja danej nehnuteľnosti bude (podľa novelizovaného ustanovenia Zákona o dani z príjmov) podliehať na Slovensku dani z príjmov. Samozrejme, zmluvy o zamedzení dvojitého zdanenie môžu zdaneniu na Slovensku zabrániť.

Od 1. januára 2011 začalo na Slovensku platiť dočasné zvýšenie základnej sadzby dane z pridanej hodnoty z pôvodných 19 na 20 percent.


Daň z emisných kvót Novelizovaný Zákon o dani z príjmov1 zároveň zaviedol na Slovensku daň z emisných kvót. Daňovníkom tejto dane je povinný účastník schémy obchodovania podľa Zákona o obchodovaní s emisnými kvótami,4 pričom predmetom dane sú zapísané emisné kvóty v rokoch 2011 a 2012. Základ dane budú tvoriť prevedené emisné kvóty ocenené priemernou trhovou cenou za kalendárny mesiac predchádzajúci prevodu a nespotrebované emisné kvóty ocenené priemernou trhovou cenou za príslušný kalendárny rok. Sadzba dane je určená vo výške 80 percent zo základu dane. Zákon1 ukladá povinnosť podať daňové priznanie na daň z emisných kvót miestne príslušnému správcovi dane do 30. júna po skončení príslušného kalendárneho roka a povinnosť platiť polročné preddavky na daň z emisných kvót. Zmeny v sociálnom poistení Vláda ohlásila ambiciózny projekt (UNITAS), ktorý by mal spojiť výber daní a sociálnych odvodov do jedného miesta a čo najviac zjednotiť systém ich výpočtu. Prvým krokom sú prijaté novely, ktorých snahou bolo zadefinovať základné pojmy takým spôsobom, aby sa čo najviac zjednotili s ustanoveniami Zákona o dani z príjmov.1 Vo všeobecnosti, pokiaľ je príjem predmetom dane z príjmov, podľa novely Zákona o sociálnom poistení,5 ktorá nadobudla účinnosť 1. januára 2011, by mal byť (až na niektoré výnimky) aj predmetom sociálneho poistenia. Pri niektorých kategóriách osôb alebo príjmov preto došlo k zásadnej zmene pri ich posudzovaní pre účely sociálneho poistenia, keďže napríklad povinnému sociálnemu poisteniu podliehajú aj osoby, ktoré mu doteraz nepodliehali (napr. členovia štatutárnych orgánov spoločností) a do vymeriavacieho základu sa zahŕňajú aj príjmy, ktoré sa do neho doteraz nezahŕňali (napr. nepeňažné príjmy, pokiaľ sú zdaniteľné). Zmeny v zdravotnom poistení Aj pri novelizácii Zákona o zdravotnom poistení 6 bolo zámerom novelizácie najmä zosúladenie pojmov z tomto zákone s ustanoveniami Zákona o dani z príjmov.1 Medzi najvýznamnejšie zmeny patrí nová definícia zárobkovej činnosti. Medzi príjmy podliehajúce zdravotnému poisteniu sa zaradili napríklad aj príjmy z prenájmu (osoba s týmito príjmami sa pre účely zdravotného poistenia považuje za samostatne zárobkovo činnú osobu), príjmy z kapitálového majetku, ostatné príjmy definované v §8 Zákona o dani

4 Zákon č. 572/2004 Z. z. o obchodovaní s emisnými kvótami v znení neskorších predpisov 5 Zákon č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení v znení neskorších predpisov 6 Zákon č. 580/2004 Z. z. o zdravotnom poistení v znení neskorších predpisov


z príjmov,1 ako aj podiel na zisku vyplácaný zo zisku obchodnej spoločnosti alebo družstva, určeného na rozdelenie osobám, ktoré sa podieľajú na ich základnom imaní alebo členom ich štatutárneho a dozorného orgánu, vyrovnávací podiel, podiel na likvidačnom zostatku obchodnej spoločnosti alebo družstva a podiel na výsledku podnikania vyplácaný tichému spoločníkovi (s určitými výnimkami), ako aj podiel na zisku vyplatený obchodnou spoločnosťou alebo družstvom zamestnancovi bez účasti na jej základnom imaní. Pre účely platenia zdravotného poistného zo všetkých týchto druhov príjmov je dôležité zohľadniť maximálny vymeriavací základ, ktorý by sa aj naďalej mal vzťahovať na všetky príjmy v úhrne.

Záver Na Slovensku začalo od 1. januára 2011 platiť niekoľko noviel zákonov – väčšina tovarov a služieb vo všeobecnosti podlieha 20 percentné dani z pridanej hodnoty, sociálne poistenie musia po novom platiť aj konatelia spoločností a zdravotné poistenie musia na Slovensku platiť zdravotne poistené fyzické osoby vo všeobecnosti napríklad aj z dividend a z nájomného z prenájmu nehnuteľností.

Tomáš Ciran Partner Daňové poradenství KPMG Slovensko +421 259 984 306 [email protected]

Anketa

Aktuální novinky v daňové oblasti

Eva Doyle Partner

Pavel Rochowanski Director

Daňové poradenství


Jaké změny přináší novela zákona o DPH v metodě nároku na odpočet DPH na vstupu u nemovitostí? V současné době je třeba nárok na odpočet DPH na vstupu u pořízení či výstavby nemovitosti upravit, pokud se využití majetku pro zdanitelná plnění / plnění osvobozená od daně změní do pěti let od data pořízení či zařazení daného majetku. Novela zákona danou lhůtu prodlužuje z pěti na deset let pro všechny nemovitosti pořízené po datu, k němuž novela vstoupí v platnost. Musí společnosti upravit na základě prodloužení této lhůty své vnitřní procesy? V důsledku návrhu této novely vyvstane potřeba řádného zdokumentování toho, jak je majetek využíván. Jedná se o důležitý bod pro procesy „due diligence“ týkající se transakcí s nemovitostmi, protože tato lhůta běží i v případě, že dojde k převodu nemovitosti například v důsledku prodeje podniku či fúze a povinnost upravit nárok na odpočet je přenesena na nového vlastníka. Upravuje novela ještě další ustanovení týkající se majetku? Novela zavádí obdobná pravidla také pro majetek, který nesplňuje kritéria uvedená v definici dlouhodobého majetku v zákoně o daních z příjmů (tj. majetek, který se daňově neodpisuje). Vlastník majetku může mít povinnost vrátit nárok na odpočet, pokud tento majetek nebude plně použit pro zdanitelná plnění v průběhu tří let od jeho pořízení. Pětiletá lhůta pro úpravu odpočtu DPH u dlouhodobého majetku s výjimkou nemovitostí zůstává nezměněna. Došlo také ke změně pravidel pro nárok na odpočet DPH u dlouhodobého majetku? Ano, konkrétně u dlouhodobého majetku, který bude užíván jak pro firemní, tak pro soukromé účely. Podle platných předpisů je nyní možné nárokovat plný odpočet DPH na vstupu při pořízení majetku a plátce daně zdaňuje použití majetku pro soukromé účely po celou dobu životnosti majetku. Novela zákona stanoví, že ke snížení nároku na DPH na vstupu dojde v okamžiku pořízení majetku, a to na základě předpokládaného poměru jeho obchodního a soukromého využití a následné úpravy budou provedeny v případě, že dojde ke změně tohoto poměru. Toto ustanovení ovlivní například DPH u služebních vozidel používaných pro firemní i soukromé účely.

Novela zákona o dani z nemovitostí – způsob zdanění zpevněných ploch Současné znění zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí jasně nestanovuje, jak by měly být zdaněny zpevněné plochy, tj. parkoviště, odkladné a manipulační plochy, skladiště apod. Ano, poplatníci daně z nemovitostí se proto při jejich zdanění rozcházejí. Někdo tyto plochy zdaňuje jako pozemek, jiný jako stavbu. Sazby daně se přitom u pozemků a staveb výrazně liší – v roce 2010 byla stavba zdaněna deseti korunami na metr čtvereční, pozemek naopak dvaceti haléři na metr čtvereční. Kde tedy hledat správný výklad? Určitou oporu lze v poslední době najít v rozhodnutích nejen obecných soudů, ale též Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Jmenované instituce ve svých rozhodnutích z poslední doby opakovaně dospívají k závěru, že zpevněné plochy předmětem daně ze staveb nejsou (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. září 2008, č. j. 5 Afs 24/2008 – 63). Z důvodů výše uvedených přetrvávajících nejasností byla již na podzim 2010 navržena novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, která však nebyla k dnešnímu dni Poslaneckou sněmovnou projednávána. Co je cílem navrhované právní úpravy zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí? Především stanovit jednoznačné parametry pro vymezení zpevněné plochy pozemku jako specifického předmětu daně z pozemků. Pro zpevněnou plochu pozemku se nově navrhuje specifická sazba daně podle druhu podnikání, a to jednu korunu, nebo pět korun za metr čtvereční. Předpokládaná účinnost této změny by však mohla být až v roce 2012.

Cílem navrhované právní úpravy zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí je stanovit jednoznačné parametry pro vymezení zpevněné plochy pozemku jako specifického předmětu daně z pozemků. Horizonty / Duben 2011 / 31

Anketa Ladislav Malůšek Manager

Klára Kameníková Tax Supervisor



Regulace odměňování ve finanční sféře

Nepříznivé dopady novely zákona o DPH

Regulátoři finančních institucí se čím dál více zaměřují na regulaci výše a struktury odměn zaměstnanců založených na krátkodobých ziscích. Jaká panuje situace u nás? Evropská legislativa upravující pravidla odměňování ve finančních institucích byla do českého právního řádu implementována formou novely vyhlášky České národní banky (ČNB) s účinností od 1. ledna 2011. Novela chce zamezit, aby zaměstnanci byli motivováni k nadměrně riskantním operacím, ale naopak aby ve svých rozhodnutích zohledňovali dlouhodobé zájmy společnosti.

Novela zákona o DPH, jež nabyla účinnosti 1. dubna 2011, přináší velké množství systémových změn. Kterou z nich považují klienti za nejvíce negativní? Ze široké škály změn skutečně nemusejí klienti některé vnímat pozitivně (například úpravy v uplatňování DPH na vstupu). Největší diskuzi však zřejmě vyvolává nový institut ručení za odvod DPH dodavatelem. Podle znění zákona i důvodové zprávy má být skutečnost, že odběratel věděl, nebo mohl vědět, že dojde ke splnění podmínek pro uplatnění ručitelského závazku, prokazována finančním úřadem (vyjma ručení z důvodu zjevně odchylné úplaty za plnění od ceny obvyklé). Přesto kvůli vágnosti zákonných podmínek pro vznik ručení mezi plátci daně panuje obava, jak bude institut v praxi uplatňován.

Na které subjekty se nová pravidla odměňování vztahují? Novela míří na banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry (tzv. povinné osoby), nicméně platí pro celý konsolidační celek. Může se tedy vztahovat i na jiné subjekty pod vlivem povinné osoby. ČNB vydala úřední sdělení, které prakticky stanovuje rozsah, v jakém se má povinná osoba s novou legislativou vypořádat. Platí, že povinné osoby uplatňují pravidla a zásady přiměřeně své velikosti a svému rizikovému profilu – nejvýznamnější finanční instituce ve vztahu k vybraným zaměstnancům uplatňují nejpřísnější pravidla. V čem tato nejpřísnější pravidla spočívají? Zavádí se oddálení nároku na podstatnou část pohyblivé složky odměny – nejméně 40 procent má být oddáleno alespoň do následujících tří až pěti let. V případě, že část pohyblivé složky odměny dosahuje mimořádně vysokého objemu, má být dokonce oddáleno alespoň 60 procent. Navíc nejméně polovina oddálené a neoddálené pohyblivé složky odměny zaměstnance musí mít formu nepeněžních finančních nástrojů. Tyto finanční nástroje by měly být po přiměřenou dobu zadržovány. Zaměstnavatelé musí také zavést taková opatření, která jim v případě nepříznivé finanční výkonnosti umožní snížit, nebo odejmout již přiznanou pohyblivou složku odměny. Na koho konkrétně se tato pravidla vztahují? Podle ČNB by nejpřísnější pravidla měly aplikovat pouze povinné osoby s významným tržním podílem, za který se považuje například podíl vyšší než pět procent (měřeno dle bilanční sumy). Regulace se vztahuje na vybrané skupiny zaměstnanců s významným vlivem na celkový rizikový profil finanční instituce. Jmenovitě se jedná zejména o členy představenstva nebo dozorčího orgánu, zaměstnance ve vrcholném vedení a zaměstnance ve vnitřních kontrolních funkcích. 3232/ Horizonty / Magazine/ Name Duben/ Magazine 2011 descriptor

Můžete být konkrétnější? Otázky vzbuzují zejména případy, kdy je dodavatel v okamžiku dodání v insolvenci nebo kdy dodavatel na dodávku neuplatní DPH, ačkoliv by tak v souladu s platnými předpisy učinit měl. Ve výše uvedených situacích je evidentní, že odběratel o tom, že DPH bude odvedena, mohl přinejmenším pochybovat. Nakolik nový institut ovlivní převody společností jako takové? To je otázka. Existence, nebo neexistence potenciálního ručitelského závazku z titulu DPH totiž může být ve jmenovaných případech významným faktorem, který ovlivní výši ceny, nebo dokonce rozhodnutí, zda se takováto transakce vůbec uskuteční. Prokázání neexistence závazku pak může být v praxi velmi obtížné, ne-li nemožné.

V rámci novely zákona o DPH vyvolává mezi klienty zřejmě největší diskuzi nový institut ručení za odvod DPH dodavatelem.


Karel Engliš Senior Manager

Martin Houska Manager



Foreign Account Tax Compliance Act (FATCA) Co je to FATCA? Daňový systém USA je do určité míry benevolentní, co se týče investic a podnikání amerických občanů v zahraničí. To se však začíná měnit. Odhaduje se, že USA přichází ročně o 100 mld. USD na daňových únicích v zahraničí. Proto byl přijat zákon Foreign Account Tax Compliance Act (FATCA), který by měl prostřednictvím režimu srážkových daní penalizovat zahraniční finanční instituce, jež odmítnou identifikovat některé americké občany. Co se změní pro zahraniční finanční instituce? Všechny budou prakticky přinuceny uzavřít s americkým finančním úřadem (IRS) smlouvu, kterou se zavážou poskytovat informace o účtech svých klientů – amerických osob. Pokud finanční instituce odmítne uzavřít tuto smlouvu nebo nesplní její podmínky, budou příjmy společnosti ze zdrojů na území USA podléhat třicetiprocentní srážkové dani. A to bez ohledu, zda je jejich skutečným vlastníkem, nebo jde o příjmy klientů. Tyto příjmy budou mimo jiné zahrnovat zejména úroky, dividendy, licenční poplatky, příjem z prodeje cenných papírů nebo platy. Na koho se bude FATCA vztahovat? V praxi FATCA bude dopadat zejména na banky, investiční společnosti, fondy, obchodníky s cennými papíry a také některé pojišťovny. Zajímavé je, že pokud jedna finanční instituce uzavře smlouvu podle FATCA, bude se zákon automaticky vztahovat na celou tzv. expanded affiliated group. Do ní budou patřit také ostatní finanční instituce ve skupině, pokud jsou více než z 50 procent vlastněny (ať už přímo, nebo nepřímo) stejnou mateřskou společností jako finanční instituce, která smlouvu uzavřela. Vzhledem k tomu, že se bude jednat o samostatné právní subjekty, na jejichž jednání nebude mít v mnoha případech finanční instituce se smlouvou žádný vliv, je otázkou, jak bude v takovém případě zajištěno, aby podle FATCA postupovaly také ty společnosti, které smlouvu neuzavřou, a jaký subjekt za to ponese zodpovědnost. Od kdy začne zákon platit? FATCA bude obecně účinná na platby od 1. ledna 2013, ale vzhledem k tomu, že systém je poměrně složitý, doporučujeme se na „tlustou kočku“ připravovat již nyní. Alespoň tak říkají naše zkušenosti s podobným americkým pokusem (Qualified Intermediary), který se však týká amerických nerezidentů.

Jaké novinky usnadní podnikání společnostem v rámci nadnárodních celků? Od 1. ledna 2011 mohou tzv. kapitálově spojené osoby využít osvobození příjmů z licenčních poplatků od srážkové daně. Nové ustanovení vychází z evropské směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků. Spojené osoby tak nyní mají možnost předcházet dvojímu zdanění při přeshraničních platbách licenčních poplatků. Nad rámec států Evropské unie umožňuje legislativa uplatnit osvobození od srážkové daně i v případech, kdy příjemcem licenčních poplatků je společnost usazená ve Švýcarsku, Norsku nebo na Islandu. Co je potřeba udělat, aby byl nárok na osvobození příjmů z licenčních poplatků od srážkové daně přiznán? Spojené osoby musí splnit řadu podmínek, zejména ale musí získat rozhodnutí o přiznání osvobození příjmů z licenčních poplatků od místně příslušného správce daně. Žádost o přiznání osvobození může podat česká společnost, která je plátcem licenčních poplatků, nicméně některé z dokumentů tvořících povinné přílohy žádosti lze v praxi obstarat pouze v součinnosti se zahraničním příjemcem licenčních poplatků. Na co by se měly spojené osoby zaměřit? Především u významnějších plateb licenčních poplatků do zahraničí doporučujeme co nejdříve ověřit, zda by nebylo možné zmíněného osvobození využít. Případně lze také zvážit možnosti modifikace způsobu plateb v rámci skupiny či přímo reorganizaci skupiny jako takové. Eliminace srážkové daně může totiž v mnoha případech napomoci k významnému zefektivnění daňové zátěže v rámci celé skupiny.

Díky osvobození příjmů z licenčních poplatků od srážkové daně mohou tzv. spojené kapitálové osoby od ledna 2011 předcházet dvojímu zdanění při přeshraničních platbách licenčních poplatků.

Magazine descriptor Horizonty / Magazine / Duben Name 2011 // 33

Anketa Miroslav Král Manager Daňové poradenství


Tomáš Drašar Tax Professional Daňové poradenství Brněnská kancelář KPMG Česká republika

Progresivní vývoj v rámci solárních elektráren

Zkušenosti s převodními cenami

Jaké změny legislativy nastaly v poslední době v oblasti solárních elektráren? Oblast solárního byznysu prošla bouřlivým vývojem. Došlo k několika legislativním změnám, jejichž cílem je omezit solární boom v České republice a zabránit jeho negativním dopadům na státní rozpočet.

Jaký je poslední vývoj praxe převodních cen? Převodní ceny zaznamenaly v České republice zhruba za posledních sedm let, kdy se jim aktivně věnuji, poměrně dynamický vývoj. Existují nové pokyny Ministerstva financí ČR k převodním cenám, novela Směrnice OECD, institut závazného posouzení, aktuální judikáty, arbitrážní konvence a připravení specializovaní pracovníci správce daně. Výčet těchto skutečností se také odráží ve vzrůstajícím počtu daňových kontrol se zaměřením na převodní ceny a ve zlepšené komunikaci se zástupci daňové správy, která již disponuje dostatečnými znalostmi v oblasti metodiky způsobu stanovení převodních cen.

Které kroky lze považovat za nejvýznamnější? Předně byl zaveden zcela nový odvod za elektřinu ze slunečního záření ve výši 26 procent z výkupní ceny elektřiny (28 procent u zeleného bonusu) – o tuto částku budou efektivně nižší výnosy provozovatelů solárních elektráren. Odvodu podléhá pouze elektřina vyrobená v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařízeních uvedených do provozu v období 1. ledna 2009 až 31. prosince 2010 a výrobci elektřiny jej mohou uplatňovat jako daňový náklad. K jakým opatřením dále došlo? Jedná se o změny provedené novelou zákona o daních z příjmů. Pro zdaňovací období započatá v roce 2011 a později došlo ke zrušení osvobození příjmů z provozu tzv. ekologických zařízení včetně solárních elektráren. Nové nařízení navíc platí i pro elektrárny, které byly zprovozněny ještě před účinností novely. Zároveň nově vznikla povinnost zahájit daňové odepisování hmotného majetku, který se využívá k výrobě elektřiny ze slunečního záření (zejména solární panely). Tento majetek se bude odepisovat bez přerušení po dobu 240 měsíců. I toto platí pro majetek pořízený před účinností novely. Nově byla také stanovena minimální doba pronájmu… Ano, pro finanční pronájem s následnou koupí najatého hmotného majetku, který se využívá k výrobě elektřiny ze slunečního záření, se zavádí minimálně doba 240 měsíců. Podmínka pro daňovou uznatelnost nájemného bude platit pouze pro smlouvy podepsané po 31. prosinci 2010 a také v případě, že pronajatý majetek byl předán k využívání po tomto datu. Změnilo se pro solární podnikatele ještě něco? Další změna nastala u daně darovací, které bude ve vymezených případech podléhat bezúplatné nabytí emisních povolenek v letech 2011 a 2012. Sazba daně je stanovena na 32 procent a základ daně se počítá z průměrné tržní hodnoty povolenky k 28. únoru daného roku, která se vynásobí jejich počtem. Od roku 2011 také dochází ke snížení výkupních cen solární elektřiny a navyšují se odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

34 / Magazine Name / Magazine descriptor

Na koho mají uvedené faktory kladný vliv? Zejména na společnosti, které věnují převodním cenám patřičnou pozornost. Tyto podniky mohou například v rámci závazného posouzení poměrně bezpečně najít a využít možností, jež poplatníkům legislativa převodních cen nabízí. Naopak společnosti podceňující riziko převodních cen se často dostávají do těžko řešitelných situací, které končí buďto doměrkem, nebo vysokými náklady na řízení s finančním úřadem. Co vás jako poradce nejvíce těší? Z pohledu poradenské praxe mě nejvíce těší množství sofistikovanějších projektů, v nichž lze využít originální řešení, která vyžadují pokročilou znalost a studium převodních cen. Ať již jde například o analýzu ztrát, ROA či ROCE analýzu, využití tzv. working capital adjustments (úpravy na úroveň pracovního kapitálu), nebo rozdělení reziduálního zisku.

Převodní ceny zaznamenaly v České republice zhruba za posledních sedm let poměrně dynamický vývoj.

DAŇOVÉ PORADENSTVÍ

Ucházíte se o dotaci z evropských fondů nebo investiční pobídky? Pomůžeme vám v jakékoliv fázi procesu! Předběžně posoudíme projekt a navrhneme vhodnou strukturu dotací a pobídek. Zpracujeme žádosti i související dokumentaci. Poskytneme podporu při čerpání dotací. Zajistíme administrativní náležitosti projektu. Zastoupíme vás v jednání s orgány státní správy. Pomůžeme řešit nestandardní situace a problémy. Zpracujeme komplexní řešení ušité na míru vaší společnosti! Magazine descriptor / Magazine Name / 35

kpmg.cz

Ocenění pro KPMG v České republice

1. místo v kategorii Služby pro podniky v žebříčku 100 obdivovaných firem České republiky Czech Top 100 v letech 2010, 2009, 2007 a 2006.

1. místo v kategorii Poměr výše darovaných prostředků k hrubému zisku v mezinárodním žebříčku TOP Filantrop v letech 2010 a 2009.

2. místo pro celosvětovou síť poradenských společností KPMG v žebříčku nejatraktivnějších zaměstnavatelů světa podle průzkumu společnosti Universum v roce 2010.

Budete-li mít zájem dozvědět se více informací o jednotlivých službách, obraťte se prosím na uvedené odborníky nebo na naši webovou stránku www.kpmg.cz

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření. © 2011 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. The KPMG name, logo and “cutting through complexity“ are registered trademarks or trademarks of KPMG International. Design a produkce KPMG Česká republika, s.r.o. Vytištěno v České republice Duben 2011

Duben 2011

Recommend Documents