White Paper Udržitelný rozvoj a ICT. Úspora zdrojů a jejich efektivní využití

White Paper Udržitelný rozvoj a ICT Úspora zdrojů a jejich efektivní využití

Obsah

1. Úvod

5

2. Přidaná hodnota Zeleného ICT

6

3. Jak mohou podniky zvyšovat udržitelnost svého ICT?

9 9 12 16 17

4. Cesta k akčnímu plánu Zeleného ICT?

19

5. Referenční projekty

21

6. Závěr

23

7. Vysvětlivky

24

8. Zdroje a seznam obrázků

26

3.1 Zelené ICT v kancelářských prostředích 3.2 Potenciál úspor energie v datových centrech 3.3 Zlepšování obchodních procesů Zeleným ICT 3.4 Základní složkou strategie udržitelnosti je hospodaření s energií

1. Úvod

5|5

Informační technologie (IT) hrají v celosvětovém měřítku stále významnější úlohu – ve světě obchodu i v soukromém životě. IT prostředky v důsledku toho spotřebovávají stále více energie a jsou velkým zdrojem emisí kysličníku uhličitého. Věděli jste například, že se v roce 2011 na chlazení hardwaru vynaložilo přibližně 46 miliard amerických dolarů? Firma Google uveřejnila svoji globální spotřebu elektřiny a objem emisí skleníkových plynů. Spotřebovala 2,26 miliardy kWh elektrické energie, což se zhruba rovná spotřebě 200 000 amerických domácností. (Mercury News 2011)

Ekologii trvalo 250 let, než se stala důležitým tématem. [Zukunftsinstitut 2010] Hlavním důvodem, proč udržitelnost vnáší do IT trhu růst, jsou ekonomické pohnutky. Souslovím Zelené ICT jsou míněny ekologické aspekty udržitelnosti. „Potřebujeme, aby si spotřebitelé více uvědomovali význam Zeleného ICT a potřebujeme propagovat naše myšlenky,“ vysvětluje komisařka pro informační technologie Cornelia Rogall-Grothe s ohledem na úsporné energetické cíle EU známé jako 20/20/20. Kde se tedy dnes se Zeleným ICT nalézáme? Podle Dr. Stefana Henga (Deutsche Bank Research). „Bombastickí reklama a počáteční okouzlení mezi vedoucími byznysmeny a politiky ustoupily racionálnímu zkoumání témat,“ (BITKOM 2010/1). A středem zájmu není jen „zelenání ICT“, ale i uchování cenných zdrojů používáním IT ve všech oblastech ekonomiky, tzn. „zelenání pomocí informačních technologií.“ Za „Zelené ICT“ všichni analytici, prodejci a poskytovatelé označují všechna IT řešení, která šetří energii v rámci podniků. Tato řešení zahrnují hardware, software a služby. Pokud jde o hardware, nabízejí odpovědi energeticky efektivní stolní počítače, architektura tenkých klientů a hardware pro datacentra, stejně jako systémy pro chlazení a dodávky energie. V oblasti softwaru a služeb spočívá velký potenciál ve virtualizaci, škálovatelnosti, v plánování datových center a ve vzdálených úložných kapacitách. Je nutno brát v úvahu i rostoucí sbližování IT a telekomunikací. A Zelené ICT je třeba kombinovat s energeticky efektivními řešeními založenými na telekomunikacích, jako na pořádání videokonferencí. Zelené IT se díky tomu rychle mění v Zelené ICT.

Zelené ICT se vztahuje i k dalším aspektům životního cyklu, které se obecně berou méně v potaz. Zahrnují ekologické dodávky, chování zaměstnanců, provoz datových center pomocí energie vyráběné udržitelným způsobem, ekologické nakládání s použitými elektropřístroji a co nejvíce recyklace. ICT svou podstatou není „zelené“, protože samo spotřebovává energii a zdroje. ICT však lze využít ke zvyšování energetické efektivnosti obchodních procesů, k vytváření úspor přesahujících příkon jeho samotného.

Zelené ICT znamená postoj uživatelů a poskytovatelů k ekologickému dopadu používání ICT. Účelem této bílé knihy je pomáhat firmám zvyšovat jejích povědomí o Zeleném ICT a jeho možnostíech, snižovat jejich emise kysličníku uhličitého a zlepšovat úspěšnost v ekologickém a obchodním ohledu. Poskytuje látku k přemýšlení, ukazuje hodnotu přidávanou Zeleným ICT a popisuje možné přístupy k prostředí kancelářských stolních počítačů a datových center, která mají hlavní význam, a k souvisejícím obchodním procesům. Končí představením řady úspěšných projektů Zeleného ICT a poskytuje informace o iniciativách, související literatuře a možných krocích v souvislosti se Zeleným ICT.

2. Přidaná hodnota zeleného ICT

Motivace podniků k investicím do ICT. Úspora nákladů

70%

16%

14%

Snížení spotřeby na hospodárnou úroveň

69%

16%

15%

Atraktivní zaměstnavatel

58%

28%

14%

Recyklace

58%

28%

14%

Souhlas s legislativou

58%

29%

13%

Vedoucí management

53%

Firemní společenská odpovědnost

50%

25%

25%

Zaměstnanci požadující ekologická řešení

49%

28%

23%

Očekávání zákazníků

26%

48%

Transparentnost s ohledem na emise CO2 /pověst značky

34%

46% 0%

10%

Významné

20%

21%

18%

29% 30%

Neutrální

40%

50%

60%

25% 70%

80%

90%

100%

Bezvýznamné

Obr. 1. Zdroj: Bund 2011.

Podniky spotřebovávají stále více energie a vypouštějí stále větší množství skleníkových plynů. Rostoucí počet firem však naštěstí oslovují otázky související s jejich uhlíkovou stopou. 73% z 500 vedoucích firem nyní dobrovolně poskytuje údaje o jejich skleníkových emisích a polovina z nich se zavázala tyto emise snižovat (CDP 2010). Tyto snahy je třeba vidět v souvislosti se všeobecným přechodem k firemní společenské zodpovědnosti a ve světle velké snaze o snižování nákladů, v neposlední míře kvůli tomu, že se energie stává stále větším břemenem pro firemní rozpočty. Zelené ICT podnikům umožňue snižovat přetrvávající výdaje, zvláště formou energeticky efektivnějšího hardwaru a inteligentním využíváním infrastruktury vedoucím k nižší spotřebě energie a zdrojů. Mnoho poskytovatelů v důsledku toho klade velký důraz na úspory a snižování nákladů a při úvahách o koncepci Zelené ICT má každý především na mysli náklady. Motivace k posuzování tohoto konceptu má však mnohem více odstínů. A podniky by se měly vystříhat polovičatého nebo jednostranného přístupu. Všechny činnosti musejí být koordinovány v rámci celkové strategie Zeleného ICT a musí přihlížet k dalším parametrům než k pouhému snižování nákladů a spotřeby energie.

„Zelená“ pověst může kupříkladu zlepšit postavení firmy na kapitálových trzích a ve společnosti jako celku. Může navíc podpořit oddanost a spokojenost zaměstnanců a pomoci přilákat nové typy zákazníků. Patřičná pozornost ekologickým otázkám může fakticky vytvářet citelnou konkurenční výhodu, neboť mnoho zákazníků nyní věnuje větší pozornost udržitelnosti, a to může ovlivňovat jejich rozhodování při nákupech. Většina spotřebitelů je například ochotna platit vyšší cenu za ekologičtějšíí ICT přístroje (viz. obr. 2). Může to oslovovat zvláště rozvíjející se cílové skupiny, jako např. LOHAS (Lifestyle of Health and Sustainability), které pokládají udržitelnost a společenskou zodpovědnost za základní kameny svého životního stylu a spotřebitelského chování. Citliví jsou však i stávající zákazníci. Kromě přímo oslovované cílové skupiny zákazníků se bere rovněž v úvahu

70% evropských podniků soudí, že nejdůležitějším aspektem Zeleného ICT je úspora nákladů. (Bund 2011)

7|7

Zelené ICT: ekologická uvědomělost mění trhy s vyspělými technologiemi. Ochota platit při nákupu ICT zařízení vyšší cenu za ekologické atributy [%] Ne 35

35

30 25

Ano, až 5 % více

20 15

Ano, 5 až 10 % více

Ano, 10 až 20% více

Ano, přes 20 % více

21 18 15

Nevím

10 5 0

7 4

Obr. 2. Zdroj: Zukunftsinstitut 2010.

snaha firem plnit jejich společenskou zodpovědnost. Rostoucí pozornost se věnuje tomu, zda jsou obchodní operace ekologicky zdravé a zda je používání jejich ICT udržitelné, což z nich činí klíčové aspekty souhrnné firemní strategie sociální zodpovědnosti (CSR). Jsou hlavními faktory zvyšování hodnoty značky a veřejné pověsti. Pěstování dobrých vztahů s nevládními organizacemi jako je Greenpeace, a to buď realizací společných projektů nebo uvádění jako kladné příklady je stejným kladem pro pověst firem, jakým jsou přední místa na indexu udržitelnosti Dow Jones (Dow Jones Sustainability Index) či na ekologickém indexu Climate Disclosure Leadership Index of the Carbon Disclosure Projects.

Vzhledem k aktuálnímu i budoucímu vývoji se rostoucí zájem investorů zdá být v pravém smyslu slova udržitelný, ne pouhým plácnutím do vody. (BITKOM 2010/1)

Dalším kritériem bude v budoucnu potřeba vyhovět nové legislativě. Činnostem CSR navíc přikládá stále větší váhu mnoho ratingových agentur. Používání Zeleného ICT může proto ovlivnit cenu akcií a hodnotu firmy a zvýšit přitažlivost firmy na kapitálových trzích. Vliv společenských a ekologických faktorů se zvyšuje, když se jedná o investiční rozhodování na straně veřejnosti. 357 investičních fondů založených na udržitelnosti, sídlících ve střední Evropě, jejichž cílem je maximalizovat nejen výnosy, nýbrž zahrnovat i ekologické a etické zásady, v roce 2011 spravovalo aktiva ve výši 34,4 miliardy eur, trojnásobku oproti roku 2005. Na významu navíc nabývají emisní povolenky. Společnost Bloomberg předpovídá výrazný růst globálního trhu s těmito certifikáty. Obchodování s emisními oprávněními by mohlo výrazně snížit dobu pro odpis investic do ekologicky příznivé technologie a datových center s nízkými emisemi CO2. Efektivní strategie Zeleného ICT však nemá jen vnější vliv, nýbrž má i vnitřní dopady. Jasný závazek k firemní společenské zodpovědnosti je významným faktorem při získávání nového personálu v rámci „války o talenty.“ Studie prokázaly, že zaměstnanci raději pracují pro ekologicky uvědomělé organizace. Zvyšuje to důvěru, oddanost a uspokojení z práce. Medializace, obklopující počáteční očarování technologií, proto proklestila cestu racionálnějšímu zkoumání koncepce Zeleného ICT a udržitelnosti. Jinými slovy cílem je Zelené ICT a využívání ozeleňovacího efektu IT a rovněž zvýšení energetické efektivnosti obchodních procesů samých.

Vývoj obchodování s emisními povolenkami podle společnosti Bloomberg. Světový trh s emisními povolenkami mld. US$

1,000

800

600

400

200

2005

2006

2007

Obr. 3. Zdroj: Zukunftsinstitut 2010.

2008

2009

2012

2015

2018

2020

3. Jak mohou podniky zvyšovat udržitelnost svého ICT?

9|9

Tato kapitola ukazuje, jak lze pomocí ICT zvýšit energetickou efektivnost. Bližší pohled na uhlíkové emise vytvářené ICT odhaluje dva hlavní viníky: prostředí kancelářských desktopů a datová centra. Ne méně než 40% emisí způsobují stolní počítače a jejich monitory, dalších 23 % pak servery a chladicí systémy. Začneme proto diskutovat o tom jak Zelené ICT snižuje emise CO2 a prostředí kanceláří (viz část 3.1) a v datových centrech (viz část 3.2). Používá-li se Zelené ICT efektivně a komplexně, může přispívat k ochraně životního prostředí mnohem větší měrou než pouze snižováním emisí vytvářených ICT. Zelené ICT může zlepšovat obchodní procesy, které nejsou přímo angažovány v ICT a dramaticky snižovat emise CO2 v celém procesním řetězci (viz část 3.3). Právě tam je zřejmý skutečný potenciál: podle společnosti Gartner nyní na ICT připadá 2% celkových globálních emisí CO2. Zelené ICT však může pomoci výrazně snížit i dalších 98% všech emisí, které ICT neprodukuje.

3.1 Zelené ICT v kancelářských prostředích. 3.1.1 Účelové počítače Přibližně 3 milióny stolních počítačů, které „zalidňují“ české firmy, vládní úřady, školy a univerzity ročně spotřebovávají o 4TWh více elektrické energie než je schopna za stejnou dobu vyrobit velká uhelná elektrárna (BITKOM 2010/1). A podle Frauenhoferova Institutu energetická spotřeba ICT do roku 2020 vzroste nejméně o dalších 20 procent. Nadešla proto doba činů: každý stolní počítač nabízí příležitosti k úsporám energie. Výrazných úspor lze dosahovat i bez jakékoli nové technologie podněcováním kancelářských sil ke změně návyků. Lze vytvářet a zveřejňovat návody jak mohou tito zaměstnanci přispívat: například používáním režimu spánku a softwaru pro energetický management pro hardware, oboustranným tiskem a předcházením zbytečným tiskovým výstupům. Firmy však stále používají stále příliš mnoho přístrojů pro tisk, faxování, kopírování a skenování. V odvětví služeb na jednoho uživatele IT například připadá 5,3 periferních zařízení (Lexta 2011). Toto složité prostředí často vede k nedostatečné transparentnosti a často nejsou k dispozici údaje o celkových nákladech na provoz všeho tohoto hardwaru. Početní poměr uživatelů oproti přístrojům však lze výrazně zlepšit analýzou stávající infrastruktury a aktuálních požadavků uživatelů, neboť lze provádět změny ohledně typu, počtu a umístění přístrojů. Zajišťuje to lepší využívání disponibilních zdrojů a snižuje pohotovostní režim a prostoje.

Analytici společnosti Gartner se domnívají, že samotná implementace ústřední energetické správy může firmě přibližně s 2 500 počítači ročně ušetřit přes 43 000 amerických dolarů. (COWO 2009) Snižování počtu přístrojů je důležitým cílem, avšak další klíčovým úkolem je minimalizace spotřeby papíru. Podniky jsou vystaveny záplavě dokumentace. Typický podnik každý den odesílá, tiskne a archivuje tisíce dopisů, faxů a e-mailů. To váže lidské zdroje a kapitál. Existuje však alternativa – správu celého dokumentačního procesu od digitalizace po zálohování dat, distribuci elektronickou či standardní poštou, či vytváření webového obsahu lze svěřit externím odborníkům a vytvořit zcela digitální pracovní tok. Celkovým výsledkem je zvýšení produktivity ve smyslu výpočetních zdrojů, například pro zálohování dat. A mnohem méně potištěného papíru v důsledku elektronických složenek a faktur, které mohou být odesílány elektronicky – včetně spolehlivého šifrování. Digitálními pracovními toky lze procesy, dříve zcela založené na papíru, výrazně zefektivnit a učinit daleko ekologičtějšími. Dalším nejlepším příkladem je inovační řešení Papír a Pero (Paper&Pen) od T-Systems. Použitím zvláštního pera se zabudovanou kamerou umožňuje zachycovat a následně zpracovávat rukopis a podpisy, kupříkladu na kontraktech. Pero samo uvnitř vytváří „karbonovou kopii“ rukopisu. Zákazník si může ponechat originálně podepsaný dokument, digitální kopie se bezdrátově přenáší do ústředního serveru, kde je uložena. Není třeba zasílat dokumenty poštou a množství papíru je jen poloviční. Dochází proto k odpovídajícímu snížení emisí vznikajících při výrobě, dopravě a zasílání papíru.

Potenciální úspory pomocí tenkých klientů. n=1,000 Likvidace

Pořízení

Náklady 16,740

573

277

[€ během tří let]

[t CO2/za životní cyklus]

Emise skleníkových plynů

Provoz

570 10,560 390

5,725

2,830 10,445

PC

Tenký klient

PC

7,340

Tenký klient

Obr. 4. Podle studie Fraunhofer UMSICHT.

Zdroje lze šetřit nejen snižováním spotřeby energie uvědomělejším používáním elektronických přístrojů, ale i používáním produktů, které jsou energeticky efektivnější. Udržování souboru přístrojů, aby byly výkonné a současně energeticky úsporné a nákladově efektivní je pro hlavní informatiky herkulovskou a průběžnou výzvou. Jedním přístupem je vyčleňování (outsourcing), a to buď výběrově, podle individuálních aspektů, či kompletně v podobě celé ICT infrastruktury. To umožňuje snáze dosáhnout snížení počtu desktopů a tiskáren a k maximalizaci jejich efektivnosti. Klíčem k efektivnímu pořizování desktopů je spojení úkolů a rolí zaměstnanců s infrastrukturou. Manažer na vrcholové úrovni má například velmi odlišné potřeby než úředník nebo pracovník call centra. K minimalizaci nevyužívaných výpočetních zdrojů a infrastruktury je zásadně nutno plánovat používání a provoz přístrojů v souladu s rolí zaměstnance. Konfigurace a životnost desktopu by měla být odvozena od souboru předem stanovených profilů uživatelů. Mění-li zaměstnanec úlohu, měly by potřebné změny proběhnout automaticky. Předem definované role umožňují správnou rovnováhu mezi personalizací a úsporami z rozsahu - najde jen o zlepšování spokojenosti uživatelů, ale snižování množství energie potřebné pro pořízení hardwaru, jeho provoz a údržbu. A jsou-li přístroje pravidelně nahrazovány energeticky efektivnějšími a také je odstraněn delší dobu nevyužívaný hardware, lze dosáhnout dalších významných úspor.

Nejnovější studie nasazení stolních počítačů a jejich vývoje mezi současností a rokem 2020, kterou provedl Borderstep Institute, odhalila další velice zajímavý aspekt budoucích prostředí na stolních počítačích. Ukázalo se, že existuje jasný trend k centrálnímu poskytování softwaru. Znamená to, že do roku 2020 poběží v německých kancelářích jen asi 25% aplikací na počítačích koncových uživatelů – zbytek bude v datových centrech nebo v cloudu (BITKOM 2010/2). Tencí klienti budou proto více než postačovat pro většinu rolí v podniků. Jsou menší, tišší a trvanlivější než jejich „tlustší“ protějšky. Studie Frauenhofer Institutu shledala, že tencí klienti jsou mnohem energeticky efektivnější než konvenční stolní počítače, snižují karbonové emise i pořizovací a provozní náklady. Nahrazení stolního počítače tenkým klientem s integrovaným displejem snižuje emise o více než 54%. I v případě, používá-li sestava klasický LCD monitor, činí úspory pozoruhodných 44%. Tencí klienti jsou daleko lehčí a kompaktnější a sestávají z méně komponentů, což je přínosné z hlediska dopravy, provozu a materiálových vstupů. Zde je příklad: firma s tisícem pracovních stanic, která 75% z nich vybaví tenkými klienty, může zabránit emisím asi 67 tun CO2 ročně. Je to objem CO2, který by osobní automobil Škoda Octavia (s emisemi 140g CO2/km) vypustil při ujetí vzdálenosti 478 500 kilometrů (tj. dvanáctkrát kolem zeměkoule). Užitečným doplňkem pro tenké klienty je autentizační USB klíčenka. Ta umožňuje zaměstnancům přístup do prostředí jejich vlastního stolního

Firmy by se měly ptát, které přístroje jsou skutečně potřebné, aby zaměstnanec mohl plnit své pracovní úkoly. počítače z jakéhokoli počítače s přístupem k internetu. Je to ideální pro nsazení konceptu sdílených stolních PC. Zvyšuje se tak flexibilita stolních počítačů, snižuje potřebný počet a související náklady a přímé uhlíkové emise. Navíc to umožní více zaměstnancům, aby vůbec nebo častěji pracovali z domova což dále omezí emise. Tento model je ideální pro podniky, které využívají externistů, jako jsou např. vývojáři pracující na projektech v automobilovém průmyslu nebo pro zaměstnance na částečný úvazek, kteří používají svůj vlastní počítač doma.

11|11

3.1.2 Mobilita a spolupráce Zátěž pro životní prostředí představuje už samotné dojíždění do práce: hodiny na silnicích denně tráví milióny dojíždějících. V Německu se dojíždění na celkové přepravě osob podílí 20% a do roku 2020 se bude na celkových emisích v zemi podílet přibližně 2%. Přispívá to k obrovskému objemu výfukových plynů. Cesty navíc se podnikají na obchodní schůzky, ať už jde o hodinovou debatu s dodavatelem, či o celotýdenní strategickou konferenci. Tyto cesty jsou nejen příčinou emisí, ale jsou též drahé. Německý svaz pro obchodní cestování (VDR) odhaduje, že se v Německu ročně podniká 163 miliónů služebních cest, téměř polovina z nich s návratem v ten samý den. A právě tyto krátké cesty lze efektivně nahradit telekomunikačními řešeními, jež umožňují spolupráci na dálku. Platí to nejen pro velké firmy. K dispozici jsou i velice kvalitní systémy pro podniky malé a střední velikosti, které se na veškerých služebních cestách podílejí přibližně 80%. I v kancelářském prostředí má dlouhou tradici nahrazování konvenčních způsobů komunikace ICT aplikacemi. Papírové dopisy (spolu s příslušným papírem, dopravou a logistikou) byly do značné míry nahrazeny e-maily a SMS zprávami. Nová generace nástrojů pro komunikaci a spolupráci lidem umožňuje spolupracovat bez ohledu na to, kde se nalézají, aniž by utrpěla kvalita. Reálnou interakci z očí do očí umožňují videokonferenční systémy a nejmodernější spolupráce (state-of-the-art-collaboration) dovoluje sdílený přístup k dokumentům a prezentacím a k jejich editaci. Znamená to, že lze uspořádávat virtuální porady, které jsou stejně dobré jako osobní setkání.

Tyto nástroje podporují telecommuting a mohou efektivně nahradit mnoho obchodních cest. Nejefektivnější formou virtuální komunikace je pořádání videokonferencí. Poté, co bylo po léta využíváno jen sporadicky, umožnily nejnovější inovace konečně jejich širší přijetí. Různé varianty videokomnferencí nyní lidem umožňují spolupracovat téměř v jakékoli situaci, bez ohledu, kde se nacházejí.

Pracuje-li zaměstnanec z domova pouhý jeden den v týdnu, šetří tím zpravidla 40 kilometrů dojíždění. Snižuje tak svoji uhlíkovou stopu cca o 295 kilogramů ročně.

Celkové náklady na firemní cesty (v miliardách euro)

Služební cesty v Evropské unii. Počet obchodních cest:

Počet obchodních cest:

145.1 mil.

154.8 mil.

Délka cesty: 50

Celkem 41.1

40

8.7

30

32.4

Délka cesty: 4 nebo více dní 18 %

Celkem 43.5

2 až 3 dny 31%

8.5

2 až 3 dny 33 %

do 1 dne 51%

35.0

do 1 dne 45 %

10

10

2009 Firmy s 10 až 500 zaměstnanci

Obr. 5. Zdroj: VDR 2011.

4 nebo více dní 22 %

2010 Firmy s více než 500 zaměstnanci

Žízeň po mobilitě je nezřízená a stále roste. A automobil zůstává hlavním dopravním prostředkem. Automobily v členských zemích EU ročně ujedou pět triliónů osobo-kilometrů. (Zukunftsinstitut 2010) Je důležité minimalizovat cestování a tudíž i emise, kdekoli je to jen možné. Finanční význam těchto snah je zjevný na příkladu pořádání videokonferencí, úspěšně realizovaných divizí Deutsche Telekomu pro mobilní komunikace. Videokonferencí využívá spíše, než aby fyzicky cestovalo kolem 3 000 zaměstnanců. Vzniklé úspory vyrovnaly počáteční investice za pouhé čtyři měsíce. Za 24 měsíců od zavedení systému se uskutečnilo přibližně 40 000 videokonferencí, přičemž se snížily uhlíkové emise, pocházející z letecké dopravy, asi o 7 000 tun.

Pokud by jedna ze dvou služebních cest v Evropě byla nahrazena videokonferencí, snížily by se emise CO2, podle údajů založených na výzkumu WWF, téměř o stejný objem, jaký vypustí všechny automobily jezdící v Německu. (BITKOM 2010/3)

Nástroje virtuální komunikace a spolupráce umožňují skutečnou globální týmovou práci – v reálném čase. Může to snížit cestování až o 30% společně s odpovídajícím poklesem uhlíkových emisí, nemluvě o nákladech. 3.2 Potenciál úspor v datových centrech Věděli jste, že na světě je přes 3 milióny datových center? Jen německá datová centra ročně spotřebovávají 10 terawatthodin (TWh) elektrické energie. K zásobování těchto datových centrech elektřinou by bylo zapotřebí asi 15 elektráren, každá o výkonu 1000 MW. Elektřina pro provoz datových center přijde přibližně na 1,12 miliardy euro ročně. Podle poslední analýzy skupiny Experton Group skýtají „normální“ datová centra úsporný energetický potenciál až do 60%. Dalším důležitým faktorem je vytížení. Unixové servery v dobře uspořádané infrastruktuře pracují podle Expertonu na pouhých 35 až 45% kapacity, servery s Windows dokonce jen na 15 až 30%. V průměru se využívá jen 25 až 40% úložné kapacity. Virtualizace serverů a úložišť však umožňuje vytěžovat servery až na 80%, a to bez ohledu na operační systém. Pokud jde o ukládání je v závislosti na volatilitě (čím rychleji rostou požadavky, tím nižší je disponibilní vytížení kvůli zachování dostatečných rezerv) reálných 60 až 80%. Využívání zdrojů datových center může například maximalizovat virtualizace a extenzivní standardizace služeb. Zahrnuje to vytváření logických systémů nezávislých na fyzických zařízeních. Místo, aby byly zdroje dedikovány specifickým účelům, jsou sdíleny a jsou tudíž používány efektivněji. Klíčovou funkcí jakéhokoli virtualizačního řešení je proto schopnost chytře přidělovat a spravovat zdroje. To zajišťuje maximální pružnost alokace zdrojů. Díky tomu může být zrušeno množství dříve zahálejících, přebytečných serverů, což maximalizuje úspory.

13|13

Potenciální úspory datových center.

20% - 25% Vylepšení napájení 10% - 15% Energeticky efektivní procesory 20% - 40% Chlazení

10% - 15% Efektivnější ventilace

5% - 10% Vylepšené chlazení

40% Náklady na energie po optimalizaci

Současné náklady na energii

100%

Obr. 6. Založeno na studii Experton Group 2011.

Virtualizace snižuje celkové náklady efektivnějším využíváním zdrojů, zvláště: ‚‚ Efektivní správou infrastruktury. ‚‚ Jednodušší migrací, zálohováním a obnovou dat. ‚‚ Spolehlivým provozem serverů: souběžný provoz vícenásobných, od sebe oddělených operačních systémů.

cení zdrojů vždy firmy nepřibližuje k jejich ekologickým cílům. K vytvoření zeleného cloudu potřebujete optimalizované plánování kapacit a vysoký stupeň automatizace. To umožňuje průběžné snižování fyzických serverů a dočasně nepoužívané systémy mohou být vypnuty. Je-li jich znovu zapotřebí, musejí být zapnuty a spuštěny rychle a efektivně. Znamená to, že stávající infrastruktura potřebuje podporovat dynamický provoz. A když jsou tyto prvky doplněny chytrými systémy, máte zelená cloudová

Infrastruktura založená na cloudu je Nositel Ceny Zelené ICT od IDC efektivnější, může však být zelenější. a odvětvového časopisu Monitor: (Forrester 2011) Zelený dynamický model T-Systems zapůsobil na porotce stanovením noPři vytváření skutečně energeticky úsporného řešení je třeba brát rovněž v úvahu požadavky infrastruktury a vyšší bezpečnostní požadavky. vých standardů v optimalizaci zdrojů Škálování kapacit je snazší díky centrální správě správě virtuálních serverů a úložišť. datových center. (IDC 2008) Názor, že virtualizace je automaticky zelenější, však není vždy přesný. Špatná, neefektivní správa cloudových služeb a neodpovídající ohodno-

datová centra. V poslední době byly provedeny v rámci projektu Datacenter 2020 (http.datacenter/2020.de) studie efektivity chlazení. Studie shledala, že energetickou spotřebu datových center lze výrazně snížit prostřednictvím cíleného chlazení serverů. Výzkumníci zvažují různé možnosti, včetně inteligentní integrace serverů do infrastruktury budov a využívání obnovitelné energie. Výsledky studií jsou využívány k optimalizaci stávajících datových center, a připravují cestu pro navrhování a budování datových center zítřka (T-Systems a Intel 2020).

Současný stav virtualizace v podnicích Úroveň virtualizace

[%] 77

Server Úložné systémy

12

70 0

20 virtualizováno

18 40

plánováno

60 nevirtualizováno

80

11

12 100

n = 104 (firmy s 5000+ zaměstnanci)

Obr. 7. Zdroj: Experton Group 2011.

Zaměřeno na modelování Aby problematika Zeleného ICT byla pro CIO srozumitelnější, spojil se T-Systems s Dr. Christianem Hölzlem (Komunikační a simulační inženýrství, Univerzita aplikovaných věd v St. Pöltenu) k vývoji modelu Green Dynamics, který identifikuje a analyzuje rozličné faktory, které ovlivňují spotřebu energie v datových centrech. Zahrnuje různé stupně virtualizace, sdružování (pooling) a zlepšování efektivity využívání energie (Power Usage Effectiveness – PUE). Fyzické zdroje brané v úvahu zahrnují výpočetní výkon, CPU, datová úložiště a ostatní prvky.

Model se vyhýbá přílišné složitosti ve prospěch transparentnosti a jednoduchosti pochopení. Umožňuje CIO efektivně vyhodnotit stávající situaci a identifikovat možnosti zlepšení. Usnadňuje proto rozhodování o Zeleném ICT, aniž by byly přehlíženy důležité faktory a odhaluje potenciál snižování emisí CO2. Následující příklad ukazuje hodnotu modelu jako nástroje pro podporu rozhodování.

Zelený dynamický model. Zelený dynamický model simuluje procesy ICT a jejich prognózy ohledně emisí skleníkových plynů datových center v průběhu let. Umožňuje srovnání stávajících struktur s optimalizovanými. CO2 emise [v tunách]

140 120 100

Provozované zákazníkem

Simulace předpovědí emisí datového centra

Provozované zákazníkem (optimalizované)

Stanovení potenciálu pro omezení: Energie Nákladů CO2 během pěti let.

80 60

Provozované profesionálním poskytovatelem

40 20 1

Obr. 8. Zdroj: T-Systems 2009.

2

3

4

5 Čas[roky]

Úspory vytváření použitím: Virtualizace Sdružováním Optimalizací infrastruktury, energeticky efektivním hardwaru Zelený potenciál: Úspory energie až 50 procent Snížení emisí CO2 až o 80 procent

15|15

Zjištění z těchto simulací potvrzují dynamické chování ICT infrastruktury a jeho vliv na spotřebu energie. Shrnutí výsledků (simulace 5 let provozu): ‚‚ ‚‚ ‚‚

Spotřeba energie snížena o 618 589 kWh. Náklady snížené o 43 301 euro. Emise CO2 sníženy o 108,25 tuny (ekvivalent jízdy automobilu dlouhé 676 000 kilometrů).

Těchto úspor lze dosáhnout snížením celkového objemu hardwaru (pomocí virtualizace až o 80%), snížením počtu serverů (sdružováním až o 50% a zvýšením vytíženosti od 15 do 70%) a optimalizací provozu infrastruktury (lze doshnout hodnoty PUE 1,5 - datová centra obvykle dosahují hodnoty PUE 2,5). Model Green Dynamics zvyšuje transparentnost Zeleného ICT a zvyšuje povědomost o otázkách Zeleného ICT v rámci organizace i mimo něj. Současně ukazuje, jak může odvětví ICT přispívat ke snižování globálních emisí CO2: www.t-systems.de/green-dynamics. Nyní, poté co jsme se věnovali modelu Green Dynamics, zaměřme pozornost na následující obrázek, který ukazuje opatření ke zlepšování energetické efektivnosti v datových centrech.

Typické rozložení spotřeby energie v datovém centru.

Náklady Virtualizace/ konsolidace

Používání tenkých klientů

Potenciál zvyšování energetické efektivnosti.

Alternativní chladicí koncepce Oddělení teplých a studených zón v DC Zdokonalené aplikace a ukládání dat

Rychlé zisky

Obr. 9. Zdroj: DENA.

Růst teploty v DC

Nasazení energeticky efektivního hardwaru

strategická opatření

čas

3.3 Zlepšování obchodních procesů Zeleným ICT. Emise CO2 lze výrazně snižovat efektivními pracovními postupy, snížením počtu vozidel na silnicích a omezením zbytečné spotřeby papíru. ICT též umožňuje hloubkové sledování spotřeby energie a emisí CO2 podél hodnotového řetězce. V souladu s tím lze zdokonalovat procesy a organizační struktury. Firmy by měly zvažovat, jak by mohly využívat ICT ke jednodušování a napřimování svých klíčových procesů. Skoro každý podnik by mohl ušetřit tuny papíru a snížit emise CO2 „dematerializováním“ – např. komunikovat raději elektronickou poštou než poštou, přechodem k elektronické fakturaci či elektronické archivaci. Kupříkladu díky eliminaci doby potřebné k doručení a dopravy s ním související se zrychlují i pracovní toky. ICT skýtá mnoho možností jak zjednodušit klíčové obchodní procesy jako personalistiku, výrobu a prodej a zajistit efektivní správu zdrojů a významné úspory, nejen emisí CO2. Výrobní sektor je obvykle náročný na zdroje, a ani výroba automobilů není výjimkou. Používání ICT v hlavních procesech vývoje a výroby může vést k rozsáhlým úsporám. Virtualizační software a návrhářské nástroje (computer-aided design) poskytují stále přesnější a reálnější zobrazení a činí ve fázích vývoje prototypy rostoucí měrou zbytečnými. Přinejmenším

snižují počet těch, které je třeba vyrobit. Funkce k úspoře energie podporované softwarem lze zabudovat i do samotných vozidlech. Například je možné při zařazení neutrálu dočasně vypínout chod motoru. Když se auto má rozjet, motor znovu nastartuje. Emise CO2 lze snižovat v celém výrobním hodnotovém řetězci. ICT pomáhá poskytováním řešení k vytváření sítí, doručovacích nástrojů a efektivní správou zdrojů chránit životní prostředí. ICT může v řadě odvětví zdokonalovat již používaná opatření. Globální studie SMART 2020 dělí obchodní koncepce do kategorií inteligentních budov, chytré logistiky, inteligentních rozvodných energetických sítí, chytrých motorů a dematerializování (snižování materiálové náročnosti). Studie zjistila, že v Německu největší potenciál ke snižování emisí vykazuje chytrá logistika (85 mil. tun CO2), následovaná inteligentními budovami se 42 mil. tun CO2 (BCG a GeSI 2010). Hlavním cílem chytré logistiky je snižovat provoz v odvětvích, kde je zapotřebí častých dodávek. Dopravní zácpy a špatné plánování tras se podle Evropské komise podílí na spotřebě pohonných hmot 50%. Inteligentní systémy silniční dopravy kombinují spolu s mnohem nižšími emisemi CO2 řadu aplikací ke snižování spotřeby paliva až o 30 % – aniž by se snížila kvalita služeb. V současnosti tvoří základ chytrých logistických systémů podrobná informace o provozu shromažďovaná sítí přístrojů a předávaná telekomunikační technologií. Plánovači tras a navigační systémy těchto informací využívají

Potenciál snížení emisí v každé z oblastí studie SMART 2020.

[Millióny tun emisí CO2, 2007]

> 60% celkových potenciálních úspor

834

42

800

-193 (-23%)

85 24

26

16

641

600

400

200

0

Emise BAU do roku 2020

Obr. 10. Zdroj: Smart 2020 Study.

Chytré budovy

Chytrá logistika

Chytré sítě

Inteligentní motory

Odmaterializování Emise do roku 2020 za použití Zeleného ICT

17|17

k výpočtu nejlepší trasy pro vozidla a náklady, snižují ujeté vzdálenosti, čas a spotřebu pohonných hmot a emise CO2. GPS aplikace a aplikace RFID určují přesnou polohu vozidel a zajišťují vysokou efektivnost flotily. A tyto technologie mohou rovněž výrazně ovlivňovat námořní a leteckou dopravu. Umožňují, aby se například spotřeba pohonných hmot nákladní letecké dopravy snížila o více než 10 procent. Při zřizování nových kanceláří a továren, potřebují firmy zohlednit opatření k úsporám energie. Inteligentní budovy mohou bojovat proti rostoucí spotřebě energie používáním pouhého zlomku energie než je tomu u konvenčních budov. Podniky však mohou zlepšovat i stávající prostory. Inovativní systémy energetického managementu mohou rychle a snadno snížit objem energie potřebný pro osvětlení, vytápění a chlazení na momentálně potřebnou úroveň. Správa spotřeby energie v budovách zahrnuje přesné měření, zjišťování jak se energie používá a kde ji lze omezovat – protože se často přesně netuší, jak se energie spotřebovává. Firmy mohou své vytápěcí a ventilační systémy otestovat na jejich energetickou efektivitu a vyvinout energeticky úsporné koncepce osvětlení. Úspory nákladů, zajištění shody s předpisy, energeticky efektivní energetický management poskytující transparentnost zajišťuje spotřebiteli, že jsou plněny ekologické cíle. Bohužel tomu tak není vždy, a to pro nedostatečnou znalost přínosů (úspory nákladů, zlepšení pověsti, souladu s předpisy atd.) a kvůli tomu, že není jasná odpovědnost a existuje nejistota ohledně legislativních požadavků a přání zákazníků.

3.4 Strategie udržitelnosti je hlavní složkou energetického managementu. Mnoho firem si již vytvořilo strategie udržitelnosti a zahájily iniciativy na úspory energie. Podniky však až příliš často používají k zaznamenávání a analýze

Budovy v současnosti spotřebovávají 40% globální energie. Do roku 2030 budou moci za polovinu celkových emisí CO2. (Société Générale 2009) spotřeby energie jednoduché excelové tabulky nebo podomácku vytvořené nástroje. A v mnoha případech se těchto nástrojů používá jen k sbírání údajů o některých budovách nebo útvarech. Dozrál čas, aby se podniky soustředily na získání přehledu spotřeby energie a zdrojů a emisí CO2 za celý podnik. Potřebují též sjednotit různorodé iniciativy energetické efektivnosti na úrovni vedení firmy. Hlavním předpokladem zlepšování správy uhlíkových emisí je na tomto pozadí používání správných nástrojů. V tom se shoduje většina vedoucích pracovníků. Když byli dotázáni, jak chtějí čelit výzvám spojeným se správou „uhlíkových“ dat, naznačila 44 procenta respondentů, že by pomohl specializovaný „uhlíkový“ software. Ke zvládání mnoha výzev efektivního, celopodnikového energetického managementu, musí řešení IT působit ve dvou hlavních oblastech. V rámci podniku musejí za poskytovat transparentní údaje o současné spotřebě v různých úrovních agregace v rámci podniku. Za druhé musejí porovnávat údaje o současné spotřebě s cíli a se statistickými referenčními údaji. Takto IT připraví správné základy pro efektivní řízení využívání energie (McKinsey 2009). Řešením tohoto druhu se všeobecně říká Enterprise Energy & Environmental Management – EEEM ( Systém správy energie a ekologie podniku). Musejí podporovat následující úkoly: ‚‚ ‚‚ ‚‚ ‚‚ ‚‚

 onsolidace a vizualizace celopodnikových údajů o energii a spotřebě. K Bilancování CO2 založené na spotřebě. Zpracovávání dat k využívání ve výkazech o stavu udržitelnosti či výkaz CDP. Rozvoj a hodnocení činností energetické efektivnosti, např. v rámci srov návacích testů a vůči případovým studiím best-practice. Řízení činností a iniciativ k v oblasti energetické efektivnosti.

Mnoho dat vyžadovaných pro tyto procesy je již firmám k dispozici na různých místech a v různých formátech. Plyne z toho, že hlavním úkolem implementátorů systému EEEM je vedle konfigurace softwaru integrace s existujícími podnikovými aplikacemi. Tyto aplikace obsahují mnoho informací a údajů potřebných pro bilancování CO2 a související výkaznictví. Pro automatické předávání dat do systému EEEM mohou být mimoto implemen-

tována rozhraní pro chytré měření nebo systémy správy budov. Využíváním softwaru tohoto typu k důslednému zachycování všech údajů o spotřebě a jejich přiřazování k odpovídajícím částem organizace mohou podniky provádět propracované analýzy a podnikat rozsáhlé iniciativy pro dosažení energetické efektivnosti. Mohou kupříkladu: ‚‚ Analyzovat spotřebu/emise za organizační jednotku, úsek, budovu, nákla dové středisko či zaměstnance. ‚‚ Sledovat a dokumentovat spotřebu/emise na jednoho zákazníka, výrobní jednotku nebo službu. ‚‚ Zajišťovat úspěch opatření k energetické efektivnosti přidělováním úkolů zaměstnancům. ‚‚ Vyhodnocovat vliv rostoucích cen energie/emisí na cenu produktu nebo služby.

Funkčnosti systému EEEM. ERP systémy Vzdělávání zaměstnanců/ správa cest

Nahrávání souborů/Excel Automatizace budov & individuální vyúčtování

Telematika

Smlouvy s dodavateli

EEEM

Řízení životního cyklu výrobků

Výkaznictví & business intelligence

Governance, risk & compliance

Regulace & standardy Správa flotily

Obr. 11. Zdroj: T-Systems 2010.

Účty za spotřebu & chytré měření (elektřina, plyn, voda, paliva)

4. Cesta k akčnímu plánu Zeleného ICT?

Zelené ICT je již hodnou dobu hlavním námětem konverzace mezi odvětvovými profesionály. Je velmi nepravděpodobné, že se jakémukoli vedoucímu pracovníku z oblasti ICT podařilo vyhnout všem článkům v příslušných publikacích, systémům předváděným na veletrzíchh a intenzivním marketingovým snahám poskytovatelů. Technologie Zeleného ICT jsou nyní stále oblíbenější. Bohužel však často chybí systematický přístup. Firmy často zahajují řadu individuálních projektů Zeleného ICT bez soudržného a zastřešujícího plánu a nedokáží je pak koordinovat. Komplexní akční plán vytyčuje strategii a cíle činností Zeleného ICT. Ten umožňuje dosáhnout koordinace, funkčnosti řízení a souladu jednotlivých aktivit. Individuální činnosti lze uvést do souladu s obecnými cíli a implementovat je v logickém pořadí. Efektivní akční plán poskytuje všem účastníkům – výkonnému managementu, zaměstnancům a zákazníkům referenční rámec. Usnadňuje též realistické vyhodnocování všech potenciálních ekologických i ekonomických úspor. Motivace pro implementaci technologií Zeleného ICT sahá od oddanosti ochraně přírodního prostředí po přání snížit náklady na energii či zlepšit firemní pověst. Prvním krokem proto musí být vyhodnocení a sjednocení těchto často odlišných cílů a očekávání a všeobecného přijetí a sdílení cílů.

19|19

Po identifikaci potřeb je třeba vyhodnotit současnou situaci. Jaké aktivity v oblasti Zeleného ICT již byly zahájeny? Jak je lze kombinovat a spojovat? Jak lze Zelenou ICT zapojit do celkové strategie CSR? Jaké procesy jsou součástí výběru hardwaru a dodavatelů? Dalším klíčovým bodem, který je třeba řešit předem, je, jaké překážky je třeba překonat a s jakými omezeními je nutné počítat? K upevnění podpory akčního plánu je důležité identifikovat a sklidit „plody, které visí nízko“. K vyvolání zájmu zaměstnanců a široké veřejnosti o Zelené ICT je třeba několika efektivně prezentovaných a publikovaných kroků. Tyto pozornost přitahující úspěchy zlepší přijetí Zeleného ICT mezi zaměstnanci a zvýší jejich zájem a ochotu hrát aktivní úlohu ještě před započetím aktuálního projektu. Lze toho například dosáhnout vyřazením zastaralého zděděného hardwaru, implementací celopodnikového systému energetického managementu, či zapojením do aktivit ekologických iniciativ nebo organizací. Poté se můžete na široké frontě začít zabývat samotným akčním plánem. Podle společnosti Forrester musí akční plán zahrnovat následující úkoly jako prioritní: zhodnotit metody měření, procesy výběru a metody technické podpory, optimalizovat využívání stávajícího prostředí ICT, transformovat a aktualizovat infrastrukturu a využít pákového efektu ICT v hlavních obchodních procesech.

Životní význam pro vás má používat pro komplexní měření software poskytující transparentní údaje. Aby se úspěch strategie Zeleného ICT zviditelnil, potřebujete například poskytnout podrobný přehled o energetické spotřebě datového centra. Mnozí manažeři ICT neví, kolik energie spotřebovávají jejich systémy. ICT a správu budov je třeba úžeji integrovat, výsledky měření musejí být k dispozici na všech úrovních a CIO by měl znát energetické náklady datového centra. Stávající procesy, kupříkladu výběru hardwaru a dodavatelů, by měly být rozšířeny o měřitelná kritéria ochrany životního prostředí. Jako další by na pořad dne mělo přijít zevrubné školení personálu. Zaměstnanci si musejí pochopit jednoduché kroky, které oni sami mohou učinit pro snížení dopadu na životní prostředí. Sami musejí pracovat na tom, aby se tyto kroky staly jejich druhou přirozeností. Personál se bude řídit příslušnými přístupy a směrnicemi a aktivně se podílet na jejich trvalém rozvoji jen, jsou-li pracovníci informováni o ekologických cílech firmy a jsou odhodláni jich dosahovat. Stávající prostředí ICT skýtá i bez miliónových investic obrovský potenciál zlepšování, od správné likvidace hardwaru po zlepšené chlazení datového centra (viz část 3). Celková změna infrastruktury je velkým strategickým úkolem. Na rozdíl od „nízko zavěšených plodů“ nelze tyto projekty provádět narychlo, ale vyžadují podrobné plánování. Řeení technických změn může zahrnovat zavádění prostředí tenkých klientů, celkovou obměnu hardwaru datového centra, nebo systematický outsourcing všech datových center.

Nelze řídit to, co nejste schopni měřit.

Akční plán Zeleného ICT. 1

Zjistěte očekávání

2

Stanovte postup

3

Komunikujte akční plán

4

Sklízejte nízko visící plody

5

Implementujte software a měření

6

Revidujte proces výběru

7

Optimalizujte užívání

8

Zvyšujte povědomí zaměstnanců

9

Reinženýring ICT infrastruktury

10

Provádějte monitoring (vykázání udržitelnosti)

11

Iniciace zlepšování procesů

Obr. 12. Zdroj: T-Systems 2011.

Zelené ICT konečně vyžaduje dvě věci: průběžný monitoring – vykazování udržitelnosti, které zvyšuje transparentnost a usnadňuje identifikaci dalších možných pák – a zpětnou vazbu do zlepšovacího procesu na zpracování nových zjištění a náhledů na problematiku.

5. Referenční projekty

Balíkové stanice DHL Tyto sběrné stanice vyhovují zákazníkům a pomáhají omezovat silniční dopravu. Od konce roku 2009 je v Německu v provozu všech 2500 automatizovaných balíkových stanic DHL. DHL v důsledku toho mohla snížit vzdálenost ujetou jejími náklaďáky a dodávkami asi o 600 000 kilometrů ročně. Délka jízd se snížila tím, že lze podávat a vybírat balíky na jednom místě. Méně kilometrů najezdí i zákazníci DHL. Zastaví-li u samoobslužných stanic na cestě do práce či do obchodů, mohou ročně uspořit 3,3 miliónu kilometrů. Je to výsledek studie provedené konzultační firmou KE-Consult, která se zabývá dopravou a obchodem. Budou-li balíkové stanice instalovány po celé zemi, a pokud budou v dosahu 10 minut jízdy automobilem a méně, sníží se emise CO2 o zhruba 980 tun ročně. T-Systems odpovídá za hladký a spolehlivý provoz stanic, které jsou propojeny důmyslnou a bezporuchovou síťovou infrastrukturou. Sběrné stanice přenášejí informace o zakázkách zákazníků do ústředního střediska služeb, kde zaměstnanci sledují provoz. Zákazníkům jsou zasílány e-maily nebo textové zprávy, které je informují, když je zásilka připravena k vyzvednutí. ‚‚ ‚‚ ‚‚ ‚‚

Balíkové stanice DHL zkracují cesty zákazníkům i DHL. Všechny samoobslužné jednotky jsou plně automatizované a vybavené nejmodernější technologií. Vozidla DHL ujedou o 600 000 kilometrů ročně méně a zákazníci ušetří 3,3 miliónu kilometrů. 2 500 balíkových stanic snižuje emise CO2 téměř o 1 000 tun.

Zpoplatnění silnic: Mýtný systém Toll Collect. K ochraně klimatu výrazně přispívá německý inteligentní systém zpoplatnění silnic. Potvrzuje to Toll Collect, organizace zodpovídající za tento systém. Za čtyři roky od spuštění vzrostl podíl nákladních automobilů nad 12 tun vybavených nízkoemisní technologií. Procentní podíl kilometrů ujetých po dálnicích nejméně ekologickými vozidly (kategorie S1) se snížil o dvě třetiny ze 3,7 na 1,1%. Pro kategorii S2 došlo k poklesu ze 32,8 na 10,7%. A kategorie S3, na kterou dříve připadalo 63% ujetých kilometrů vykázala pokles na 53%. Technologie v budoucnu umožní kalkulovat silniční poplatky nejen na základě třídy vozidel, nýbrž podle aktuálních emisí CO2. V současné době systém kalkuluje poplatky pro různé typy nákladních automobilů používajících německou dálniční síť. Poplatky jsou založeny na počtu ujetých kilometrů, velikosti automobilu a počtu náprav. Vozidla jsou vybavena palubní jednotkou (OBU) sledovanou družicemi GPS. Umožňují určit polohu vozidla s přesností několika metrů. Palubní jednotky využívají k výpočtu poplatků nainstalovaného softwaru a digitálních map. Tyto podrobnosti jsou poté mobilní telefonní sítí předávány datovému centru Toll Collect, které provádí fakturaci. ‚‚ Telematická řešení pro přepravu nákladů optimalizují řízení flotily, zlepšují využívání kapacity a snižují počet jízd naprázdno.

Telematické řešení může ročně snížit spotřebu každého dieselového vozidla o zhruba 2 000 litrů.

‚‚ ‚‚ ‚‚

21|21

Navigační systémy umožňují vyhýbat se dopravním zácpám. Německý mýtný systém Toll Collect cenovými stimuly výrazně zvýšil podíl nákladních automobilů s nízkými emisemi. Vysoce výkonná simulační technologie snižuje potřebu zkušebních jízd a letů.

Telematické projekty v Číně. Začátkem roku 2011 bylo v Pekingu registrováno přes 5 miliónů automobilů. Podle studie provedené během olympijských her přesáhlo znečištění ovzduší prašnými částicemi hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) o 81%. Německá společnost pro mezinárodní spolupráci (GIZ) a Deutsche Telekom od podpisu tříletého kontraktu v roce 2010 v Číně zkouší různé systémy placení v závislosti na emisích. Cílem je nalézt efektivní cesty k omezování emisí CO2 v megapolích. Jedním z nich je program „plať podle toho, jak znečišťuješ“. Partneři projektu během Světové výstavy v Šanghaji měřili emise vypouštěné automobily při této příležitosti a položili základy k systému mýtného založenému na emisích. Ve flotile pendlujících automobilů pro VIP použili chytré telefony se zvláštní aplikací. Aplikace analyzuje akceleraci a brzdění a profily jednotlivých tras. Na základě dat poskytnutých výrobci automobilů pak může aplikace v reálném čase vypočítat emise CO2. Pokud by řidiči museli platit za jízdu ve středu měst, mohlo by je to stimulovat ke změně návyků. Velký logistický hráč DB Schenker se v říjnu 2010 stal účastníkem terénního pokusu v Číně. T-Systems vybavil pět nákladních aut speciálními chytrými telefony. O zelenou telematiku se zajímají i další logistické podniky, přičemž je láká schopnost těchto technologií snižovat náklady na pohonné hmoty u velkých flotil a emise zhruba o 10%. Podle studie společnosti Frost&Sullivan se trh telepatickými aplikacemi zvýší z 80 miliónů amerických dolarů v roce 2008 na 700 miliónů v roce 2015. Tento růst podněcuje v prvé řadě tlak na snižování emisí CO2 a zájem o nabytí „zelené“ pověsti: ‚‚ Partnerství v Číně k podpoře návyků jízd s nízkými emisemi. ‚‚ Vozidla jsou vybavena chytrými telefony obsahujícími aplikace, které zaznamenávají a korelují chování řidičů se spotřebou pohonných hmot.

Chytré měření v T-City, Brau Union Austria a Voltaris. T-City. Technische Werke Friedrichshafen (TWF) jsou místním komunálním podnikem na severu Bodamského jezera. TWF spojil síly s T-Systems a ABB při hledání nových cest k dodávkám elektrické energie, a to jako část iniciativy T-City. Projekt postihuje všechny stránky inteligentní energie: chytré měření, inteligentní energetické sítě a automatizaci domácností. Všechny domy na předměstích Oberhof a Windhag byly vybaveny chytrými elektroměry, plynoměry a vodoměry. T-Systems vyvinul stavebnicové řešení. Elektroměry, plynoměry a vodoměry jsou

odděleny od centrálních datových komunikačních jednotek, nebo univerzálních serverů (multi-utility servers). Data z každého měřiče jsou předávána TWF bez ohledu na jejich formát spolehlivě a v reálném čase. TWF v důsledku toho může domácnostem ponechat na rozhodnutí, jak často jsou měřiče odečítány. Mohou si například zvolit předávání dat o spotřebě TWF každé čtvrt hodiny, nebo jednou denně. Tento přístup též minimalizuje objem dat vyžadujících zpracování. Je předáváno jen tolik dat, kolik je zapotřebí. Díky stálému toku informací o spotřebě může TWF držet krok se špičkami v poptávce. Komunální podnik teď domácnostem v Oberhofu a ve Windhagu nabízí pružné tarify a zvýhodňuje spotřebitele za používání energie mimo spičku. ‚‚ Chytrými měřiči byly vybaveny dvě místní správní oblasti. ‚‚ Díky přehledu o spotřebě energie a dostupnosti flexibilních tarifů mohou spotřebitelé aktivně snižovat spotřebu energie.

Řešení typu teleworking by mohla v letech 2030 až 2050 snížit emise rozvíjejících se zemí o 1,3 miliardy tun CO2 (v samotné Číně o 421 miliónů tun), zatímco členské země OECD by mohly ušetřit 876 miliónů tun. (WWF 2009) Brau Union Österreich Pro hlavního rakouského výrobce piva Brau Union T-Systems integroval systém správy skladového hospodářství a systém kontroly vysokozdvižných vozíků do systému ERP. Tento systém firmě pomáhá udržovat dobré zásobení skladů širokým sortimentem zboží v souladu s poptávkou. Zdroje lze navíc za použití čidel a WLAN umísťovat kdekoli v objektu. Díky obrazovce umístěné ve svých vozidlech mohou řidiči vysokozdvižných vozíků navigovat rychle a přímo do místa určení. Brau Union dala najevo svoji oddanost zelené logistice snížením spotřeby u 14 vysokozdvižných vozíků. Zkrácení tras ujetých vozidly snížilo emise skoro o 15%. Je to pilotní projekt pro celou společnost Heineken, která Brau Union vlastní. ‚‚ Kratší trasy snížily emise 14 vysokozdvižných vozíků téměř o 15%. ‚‚ Lepší využívání zdrojů: ‚‚ zvyšováním obratu zásob při použití stejného počtu zaměstnanců a vysokozdvižných vozíků. ‚‚ rozšiřováním plochy ke skladování zboží, neboť skladové prostory lze pružně využívat pro jakékoli a všechny produkty, aniž by bylo zapotřebí vyhrazovat zvláštní místa pro zvláštní položky.

Voltaris Specialista na správu energetických dat VOLTARIS zodpovídá za zhruba jeden milión elektroměrů, plynoměrů, vodoměrů a a měřičů tepla. Firma instaluje přístroje a shromažďuje údaje o spotřebě. Její zákazníci, komunální podniky, je využívají k fakturaci zákazníkům a k vývoji nových produktů, jako třeba tarifů. VOLTARIS od roku 2011 využívá odečtové služby Deutsche Telekomu. Je k dispozici po celém Německu a je schopna zpracovávat velké objemy dat. Tato služba umožní VOLTARIS v příštích pěti letech instalovat a provozovat 100 000 digitálních měřičů. Budou automaticky předávat odečty multi-utility serverům, jejichž instalace také probíhají. Vysoce spolehlivé spojení předává data o spotřebě mžikem oka platformě Deutsche Telekomu pro chytré měření. Zde se data komprimují a jsou předávána datovému centru VOLTARIS. Toto řešení VOLTARIS přináší konkurenční výhodu ve správě měřičů. Zákaznické komunální podniky mohou zvyšovat věrnost zákazníků novými tarifními modely, službami energetického managementu v domácnostech a dalšími energeticky efektivními nabídkami. VOLTARIS přechodem k chytrému měření pomáhá klást technologické základy pro inteligentní energetické sítě budoucnosti. ‚‚ Komplexní odečtové služby se spolehlivým přenosem dat. ‚‚ Klade základy pro inteligentní energetické sítě.

Videokonferenční řešení pro BG Holz und Metall Do seskupení Holz und Metal (BGHM) se sloučily čtyři největší německé profesní svazy. Nový subjekt se obrátil na T-Systems s požadavkem na komplexní videokonferenční řešení. Spojuje tři hlavní úřadovny BGHM v Mohuči, Mnichově a Düsseldorfu a zaměstnancům umožňuje uspořádat konference podle potřeby s vysokou audio a video kvalitou. BGHM v důsledku toho snížil cestovní výdaje, zlepšil kvalitu rozhodování, urychlil svoji integraci a pomáhá chránit životní prostředí. ‚‚ Videokonference ve vysoké kvalitě (high-end) snižuje potřebu cestování, šetří čas a peníze. ‚‚ Nižší emise CO2.

Počet chytrých měřičů nasazených po celé zeměkouli vzroste podle společnosti ABI Research do roku 2016 z předloňských 95,5 miliónu na více než 200 miliónů.

6. Závěr

23|23

O otázkách klimatických změn a ochrany životního prostředí se debatuje desítky let. Teď se staly nedílnou součástí podnikové reality. Firmy na sebe berou odpovědnost za emise CO2, jež způsobují a podnikají potřebná opatření. ICT sehrává ve mnoha ohledech životní roli. Odpovídá asi za 2% globálních emisí CO2, které musejí a mohou být omezeny. Pomocí inteligentního používání řešení ICT na podporu obchodních procesů mohou navíc pomáhat snižovat emise i v jiných odvětvích. Zelené ICT může významně přispět k ochraně životního prostředí a k udržitelnosti. Prospěch z toho mohou mít samotné podniky. Mnoho přístupů pojednaných v tomto dokumentu umožňuje dosáhnout nižších nákladů, zvláště v oblastech, jež se týkají spotřeby energie. Zlepšují též pověst firmy a znatelně zvyšují spokojenost zákazníků a zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že se politici rostoucí měrou věnují ochraně klimatu, lze v blízké budoucnosti očekávat novou legislativu a předpisy týkající se ICT. Je proto radno, aby se podniky začaly připravovat již nyní.

Organizace si osvojují udržitelnější obchodní modely zaměřené na holistické fungování podniku, efektivnost a firemní hodnotu a zvyšují hodnotu značky nebo ji chrání zvýšenou transparentností a investicemi do společenského kapitálu. (Gartner 2011)

Některé přístupy se již dostaly do praxe. Podle Německého svazu pro služební cesty (German Business Travel Association – VDR) už 65 procent německých podniků využivá k minimalizaci služebních cest systémy telefonických konferencí a videokonferencí. A podle Experton Group 65% německých podniků virtualizuje své servery. Každá organizace se nalézá ve vlastní jedinečné situaci a prvním krokem by proto měla být její analýza. Již jsme popsali možné přístupy k podnikovým procesům, datovým centrům a ke kancelářským prostředím. Rychlých zisků lze dosahovat sklízením „nízko visících plodů“, například podněcováním efektivnějšího používání kancelářského vybavení či oboustranného tisku. Velký potenciál je k dispozici ve formě partnerství s externím poskytovatelem služeb ICT. Externí poskytovatel může přidávat hodnotu například svými znalostmi v pořádání videokonferencí, nebo elektronické archivace, či – jako je tomu v případě Dynamických služeb, profesionálně organizovanými a provozovanými datovými centry. Pozor však: před úpravou obchodních procesů je třeba pečlivě plánovat. Jsou-li opatření prováděna správně, slibují výborné a trvalé zlepšení. Při koordinaci a konsolidaci všeho vašeho úsilí na poli Zeleného ICT má zásadní význam systematický postup.

7. Vysvětlivky

Pojem

Definice

Carbon footprint

Celkové emise CO2 podniku.

CDP

Carbon Disclosure Project (CDP) je nevládní organizací s největší světovou databází podnilů vztahující se ke změnám klimatu. Prostřednictvím CDP tisíce organizací po celém světě měří a publikují své emise skleníkových plynů a spotřebu vody.

Cloud (computing) použití.

Přístup, při němž je IT infrastruktura poskytována jako služba, zpřístupněna prostřednictvím sítě se škálováním a účtováním podle

CO2e

Ekvivalent kysličníku uhličitého. Každý skleníkový plyn lze převést na odpovídající objem kysličníku uhličitého (CO2) s obdobným oteplovacím efektem. Např. 1 kg metanu podle Mezivládní komise pro klimatické změny odpovídá 21 kg CO2.

CSR

Výraz Corporate Social Responsibility popisuje dobrovolnou odpovědnou a udržitelnou činnost podniku ve prospěch společnosti, životního prostředí a ekonomie.

Dematerialization

Přepracování produktů s ohledem na spotřebu materiálů a energie po dobu celého životního cyklu.

Dynamic Services

Nabídka T-Systems, která dává zdroje ICT k dispozici v souladu s aktuální potřebou, např. výpočetní výkon a úložiště pro SAP.

eBilling

Elektronická fakturace.

HVAC

Vytápění, větrání a klimatizace.

ICT

Informační a komunikační technologie.

Multi-utility-server

Hardwarový systém pro načítání a přenos odpovídajících dat z různých zdrojů (měřičů).

NGO

Nevládní organizace (Non-Governement Organization), obvykle nezisková organizace bez jakékoli vazby na vládu.

Power Management

Možnost přepínat elektrické spotřebiče (kopírky, počítače a periferní přístroje) na úsporný režim, nebo je úplně vypínat, když se nepoužívají.

PUE Index

Power Usage Effectiveness. Hodnota PUE ukazuje, jak efektivně využívá datové centrum energii. Porovnává celkové množství ener gie použité v datovém centru a množství užité energie k provozu samotných IT přístrojů.

Smart building

Budova se systémy podporovanými ICT. Mohou zahrnovat vytápění, osvětlení, multimediální systémy, přístroje pro domácnost, vybavení koupelen a přípojky k externím sítím jako internetu.

Smart grid

Inteligentní energetická síť poskytující flexibilní dodávky energie sledováním spotřeby energie všech přístrojů připojených k síti.

Smart meter

Chytrý měřič elektřiny, který na dálku sděluje údaje o spotřebě.

Smart motors

Výraz „Smart motors“ zahrnuje veškerá řešení obsahující implementaci ICT za účelem zvýšení efektivnosti a snížení spotřeby elektrické energie.

24|25

Pojem

Definice

Telepresence

Kompletní balíček videokonferenční služby, který co nejvěrněji simuluje reálnou interakci.

Thin client

Stolní počítač s funkčností omezenou na input/output. Operační systém a aplikace běží na centrálních serverech a jsou spravová ny centrálně.

UPS

Uninterruptible Power Supply poskytuje ochranu proti energetickým výpadkům.

Virtualization

Poskytování virtuálních (tzn. ne fyzických) zdrojů ICT.

8. Zdroje a použité obrázky

Zdroj

Dokument

[BCG & GeSI 2010]

SMART 2020 Addendum Deutschland, The Boston Consulting Group und Global e-Sustainability Initiative 2010.

[BITKOM 2010/1]

Green IT: More than just a passing fad, Deutsche Bank Research und Green-IT-Beratungsbüro beim BITKOM e. V., November 2010.

[BITKOM 2010/2]

Roadmap for resource-efficient workstation computer solutions 2020, Borderstep Institute und BITKOM 2010.

[BITKOM 2010/3]

Video conferences could replace many business trips, BITKOM press release, 2010.

[Bund 2011] Green IT – a guideline to optimizing energy consumption, German Federal Government IT Commissioner] 2010. [CDP 2010]

Global 500 Report, Carbon Disclosure Project und PwC 2010.

[CIO 2008]

Growth does not equal greater energy consumption], Tanja Wolff, CIO, 2008.

[COWO 2009]

PC power management decreases electricity consumption, Computerwoche, Mai 2009.

[DENA 2009]

Energy-efficiency in the data center, Deutsche Energie Agentur 2009.

[Experton Group 2011]

Virtualization Update, 2011.

[Mercury News]

Google Reveals energy use to show search is green, Mercury News 2011.

[Telekom 2010]

Corporate Responsibility report 2010, Deutsche Telekom 2010.

[Fraunhofer 2009]

Estimation of the demand for energy arising from the development of the IT society Fraunhofer Institut 2009.

[Fraunhofer 2011]

Thin Clients 2011-Ecological and economical aspects of virtual desktops, Fraunhofer Umsicht 2011.

[Forrester 2010]

Evolution of enterprise carbon and energy management, Daniel Krauss, Forrester Research Inc., June 2010.

[Forrester 2011]

Cloud Computing Helps Accelerate Green IT, Doug Washburn and Lauren E. Nelson, Forrester Research Inc., 2011.

[Gartner 2011]

Sustainability Innovation Key Initiative Overview, Stephen Stokes, Gartner Inc., July 2011.

[IDC 2008]

T-Systems triumphs with Green Dynamics model, Green IT Award 2008 from IDC and Monitor, IDC press release, 2008.

[Lexta 2011]

Report on desktop services, commissioned by T-Systems, Lexta Consultants Group 2011.

[McKinsey 2009]

Energy as a competitive factor, 2009.

[Ovum 2010]

Carbon Accounting: A Key Step Toward Broad Sustainability Management, Ovum, 2010.

26|27

Zdroj

Dokument

[Société Générale 2009] Green Buildings & Construction, Société Générale Equity Research 2009 [T-Systems & Intel 2010] White paper DataCenter 2020, T-Systems and Intel 2010. [VDR 2011]

Analysis of business travel 2011, Verband Deutsches Reisemanagement e.V.

[WWF 2009]

From Workplace to Anyplace, WWF 2009.

[Zukunftsinstitut 2010]

Megatrends—documentation, statistics and prognoses for tomorrow’s business, Zukunftsinstitut GmbH 2010.

Obrázek č.

Název

Obr. 1

Motivace podniků k investicím do ICT.

Obr. 2

Zelené ICT: ekologická uvědomělost mění trhy vyspělými technologiemi.

Obr. 3

Vývoj obchodování emisními povolenkami podle společnosti Bloomberg.

Obr. 4

Potenciální úspory pomocí tenkých klientů.

Obr. 5

Obchodní cesty v Evropské unii.

Obr. 6

Potenciální úspory datových center.

Obr. 7

Současný stav virtualizace v podnicích.

Obr. 8

Zelený dynamický model.

Obr. 9

Typická distribuce energie v datovém centru.

Obr. 10

Potenciál snižování emisí v každé z oblastí studie SMART 2020.

Obr. 11

Funkčnost systému EEEM.

Obr. 12

Akční plán Zelené ICT.

Zelené ICT | Leden 2012

Publikováno: T-Systems Czech Republic a.s. Na Pankráci 1685/17,19 140 21 Praha - Česká republika Odpovědnost za obsah: Marketing

Kontakt: T-Systems Czech Republic a.s. Oddělení marketingu Na Pankráci 1685/17,19 140 21 Praha 4 E-Mail: [email protected]

T-Systems International GmbH Solution Marketing Beatrix Richter-Shalaby Fasanenweg 5 70771 Leinfelden-Echterdingen E-Mail: [email protected]