INFORMACE STEM Z VÝZKUMU TRENDY 4/2006
VZTAH K ZAHRANIČÍ A HODNOCENÍ ZAHRANIČNÍCH STÁTNÍKŮ Nejraději máme Slovensko, ze zahraničních státníků Tonyho Blaira. Citovaný výzkum STEM byl proveden ve dnech 1. – 8. dubna 2006 na rozsáhlém reprezentativním souboru 1690 obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. V dubnovém výzkumu společnosti STEM lidé hodnotili pomocí školního známkování svůj vztah k vybraným zemím. Nejvíce příznivých známek (jedniček a dvojek) získalo Slovensko. K výrazně pozitivně hodnoceným zemím patří dále západoevropské země: Nizozemí, Švédsko, Dánsko a Francie, hned za nimi Belgie, Velká Británie, Itálie a Rakousko. Více než polovinu příznivých známek získalo ještě Chorvatsko, Polsko, Slovinsko, Japonsko, Maďarsko a Německo. Vztah ke Spojeným státům americkým hodnotí příznivě (jedničkou nebo dvojkou) téměř polovina občanů. Nejvíce „špatných“ známek lidé vystavili Srbsku, Rusku, Ukrajině a Číně. Z hlediska dlouhodobého vývoje lze konstatovat, že od roku 1998 až do roku 2001 se vztah českých občanů k zahraničí soustavně zlepšoval. Nejvýrazněji se pozitivní trend projevoval ve vztahu k bezprostředním sousedům (Slovensku, Maďarsku, Německu, Polsku; vztah k Rakousku v té době procházel pod vlivem rakouských protestů proti Temelínu spíše mírným poklesem sympatií). V roce 2002 vývoj vztahu k ostatním zemím stagnoval a rok 2004 přinesl poměrně výrazné zhoršení. V ochlazení vztahů k zahraničí se patrně promítla změna vnitropolitického klimatu u nás (intenzivnější debata o ochraně národních zájmů) v souvislosti se vstupem do Evropské unie i krize na Středním Východě, zvláště válka v Iráku. Loňské výsledky ovšem svědčily o tom, že vztah k zahraničí se opět zlepšuje a vrací se na dřívější úroveň. Tento celkový trend potvrzují i výsledky z letošního dubna. Jedinou zemí, jejíž hodnocení se mírně zhoršilo, je Polsko, statisticky neprůkazné je zlepšení u Francie a Maďarska. Na druhé straně dosud nebývalý vzestup pozitivních hodnocení zaznamenaly Rusko a Ukrajina a na vrchol své „popularity“ se dostávají Rakousko a Německo. Ukazuje se i postupný růst příznivých názorů na USA, nicméně jejich podíl je stále ještě výrazně pod úrovní naměřenou na přelomu tisíciletí, v letech 1997 až 2002.
1
Žebříček obliby zemí Hodnocení pomocí školních známek v % (jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah)
Slovensko
89
2
9
Nizozemí
83
15
2
Švédsko
83
15
2
Dánsko
80
17
3
Francie
80
18
2
Belgie
77
2
21
Velká Británie
75
21
4
Itálie
74
23
3
Rakousko
72
Chorvatsko
7
21
69
5
26
Polsko
65
Slovinsko
65
Japonsko
64
26
10
Maďarsko
63
29
8
Německo
30
39
26 0
28
36
31
Čína
22
39
36
Ukrajina
21
30
39
Rusko
15
28
49
Srbsko
6
29
57
USA
8
27
36
38 20
40
1+2
60
3
80
100
4+5
Pramen: STEM, Trendy 2006/4, 1690 respondentů
2
Vývoj hodnocení zemí střední a východní Evropy (Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %) 100 87 80
60
77
73 60
57
59
56
61
57
87
74
77
73
73
69
40
20
32 18
32 16
63 36
47
42 19
19
15
17
14
Polsko Maďarsko
56
54
49
44
65
61
53
35
Slovensko
77
51 39
89
85
14
12
11 16
21
22
16 20
19 13
10
20
Rusko Ukrajina
31
17
0 1994/2
1995/2
1997/4
1998/3
Polsko
Rusko
2000/4
2001/4
Ukrajina
2001/11
2002/11
2004/4
Maďarsko
2005/4
2006/4
Slovensko
Pramen: STEM, série Trendy 1994-2006
Vývoj hodnocení západních zemí (Hodnocení pomocí školních známek, jednička=nejlepší vztah, pětka=nejhorší vztah; podíl známek 1 + 2 v %) 100 84
80
74 71
66
60
65
76
73
72
65
71 69 69 65 64
69
80
60
59
69 65 62 58
53
61 57 55
77 74 62
41
75 72 59
80
79 73
75 68
68
58
67 59 59 51 59
50
40
62
74 72 57
Francie Vel. Británie Itálie Rakousko Německo USA
54
47
40
82
49
45 42
39
36
34
20 1994/2
1995/2
Německo
1997/4
1998/3
Francie
2000/4
Itálie
2001/4
2001/11
2002/11
Velká Británie
2004/4
Rakousko
2005/4
2006/4
USA
Pramen: STEM, série Trendy 1994-2006
3
Společnost STEM se v dubnovém výzkumu zaměřila také na hodnocení zahraničních politických osobností, prezidentů nebo premiérů vybraných zemí. Nejlépe hodnocen je britský premiér Tony Blair, na něhož mají dvě třetiny občanů ČR příznivý názor. Dlouhodobě pozitivnímu vztahu k Francii odpovídá, že druhým politikem v pořadí popularity, s převahou kladných hodnocení, je francouzský prezident Jacques Chirac. Konkuruje mu rovněž příznivě hodnocená, ale dosud méně známá německá kancléřka Angela Merkelová. Kolem poloviny občanů má pozitivní názor na předsedu slovenské vlády Mikuláše Dzurindu. U zbývajících posuzovaných státníků již převažuje hodnocení negativní. Nejméně sympatií získávají Silvio Berlusconi1, Vladimír Putin a George Bush. Ve srovnání s dobou před rokem pohlíží česká veřejnost na zahraniční státníky kritičtěji. Zejména se to ukazuje u názoru na J. Chiraca. Zhoršené hodnocení však zaznamenali všichni uvedení, samozřejmě s výjimkou A. Merkelové, která byla posuzována poprvé. Německá kancléřka přitom získala stejný podíl příznivých hodnocení jako o rok dříve G. Schröder.
"Jaký je Váš názor na následující osobnosti politického života?" (Podíly hodnocení v %)
T. Blair
63
J. Chirac
29
55
A. Merkelová
36
V. Putin
35
S. Berlusconi
34
17
3
61
60
30
0
28
19
49
G. Bush
13
32
53
M. Dzurinda
8
5
45
20
Velmi+spíše příznivý
40
25 60
Zcela+spíše nepříznivý
80
100
Neznám ho
Pramen: STEM, Trendy 2006/4, 1690 respondentů
1
Výzkum proběhl těsně před parlamentními volbami v Itálii, v nichž byl Berlusconi poražen.
4
"Jaký je Váš názor na následující osobnosti politického života?" (Podíly hodnocení "Velmi příznivý" +"Spíše příznivý" v %)
55 58
T. Blair
67 63 59 67 69
J. Chirac 55
A. Merkelová 53
2003 51
M. Dzurinda
2004 54
2005
49
2006
45 37
G. Bush
43 36 43 46
V. Putin
39 35 26 33
S. Berlusconi
36 30
0
20
40
60
80
Pramen: STEM, Trendy 2003/12, Trendy 2004/4, Trendy 2005/4, Trendy 2006/4
5
