vzorový jednací řád moderní škola státní rozpočet a územní rozpočty Odborný časopis pro veřejnou správu Měsíčník vydavatelství Economia

MOobalka1

22.12.08

1:23 PM

Page 1

Odborný časopis pro veřejnou správu

1

LEDEN 2009 98 KČ/4,48 EUR (135 SK)

téma:

příloha speciál:

ekonomika:

moderní škola

vzorový jednací řád

státní rozpočet a územní rozpočty

Měsíčník vydavatelství Economia

ModerniObec.cz

MOobalka2

22.12.08

1:24 PM

Page 2

MO-000772

MO-000768/A

22.12.08

12:39 PM

Page 1

NÁZOR

Předsednictví a příležitost pro města v politice soudržnosti

Ing. OLDŘICH VLASÁK poslanec Evropského parlamentu předseda Svazu měst a obcí ČR

V městských aglomeracích se ve velké míře soustřeďují problémy hospodářské, environmentální, ale i sociální povahy. Pro jejich řešení je nutné zajistit dostatečné množství finančních prostředků. Jedna z možností je posilování úvěrového principu namísto stávajícího principu dotačního.

leden 2009

P

očínaje 1. lednem 2009 se Česká republika stala na půl roku předsednickou zemí v Radě Evropské unie. Své úlohy se však v podstatě ujala již vloni v červenci, kdy jsme se díky společnému francouzsko – česko – švédskému předsednickému programu stali na osmnáct měsíců přímo zodpovědnými za vedení debaty o budoucím směřování unie, mimo jiné i v oblasti budoucí kohezní politiky. Musím říci, že v Evropském parlamentu, po určitém rozčarování z Francouzů, všichni netrpělivě očekávají, jak se nám podaří zhmotnit motto českého předsednictví Evropa bez bariér. Odstraňování a zjednodušování pravidel je tématem, které zde má velkou podporu. Naše předsednictví tak má možnost ukázat moderní a odvážnou tvář České republiky. Budoucnost politiky soudržnosti je pro naše města nesmírně důležitá, a proto je nutné prosadit v rámci Společenství určité změny. V prvé řadě je však třeba o možných změnách a naší národní pozici k budoucnosti kohezní politiky po roce 2013 začít intenzivně diskutovat. Základním cílem je maximalizovat objem finančních prostředků, které získáme s ohledem na to, kolik odvedeme do společného rozpočtu. V budoucím období je každopádně zapotřebí posílit víceúrovňové řízení při rozhodování o evropských fondech. Role evropských orgánů by měla být čistě strategická nikoliv operativní. Jako zpravodaj Výboru pro regionální rozvoj v Evropském parlamentu připravuji dokument k úloze měst v politice soudržnosti. V Evropské unii města vytvářejí 70–80 % produktu a více než 80 % Evropanů žije ve městech. Je proto logické, že se pozornost politiky soudržnosti obrací na tyto »motory rozvoje«, na městské celky. Jako jedna z priorit strukturální politiky se jasně profiluje městská dimenze. Tento rozvoj s sebou ale nese i negativní stránky. V městských aglomeracích se ve velké míře soustřeďují problémy hospodářské, environmentální, ale i sociální povahy. Pro jejich řešení je nutné zajistit dostatečné množství finančních prostředků. Jedna z možností je posilování úvěrového principu namísto stávajícího principu dotačního. Tato systémová změna politiky soudržnosti začala již v tomto období zavedením finančního instrumentu Jessica, v podstatě garančního revolvingového fondu s dotovanými úroky. Je však pravda, že tato možnost nebyla v zásadě využita. Tento mechanismus má velký potenciál v mnoha ohledech. Při tlaku zejména čistých plátců na snižování zdrojů by bylo v dlouhodobém horizontu více dostupných prostředků, neboť revolving předpokládá opakované užití zdrojů. Koneční příjemci by si vždy důkladně rozmysleli, zda je skutečně efektivní projekty uskutečnit, neboť by museli prostředky vracet. Menší municipality, které se potýkají s problémy při hledání kapitálu na investice a rozvoj, by získaly přístup ke zdrojům. Současně by však nebyly zatíženy drahými úroky standardními na finančních trzích. To je podle mého názoru naším národním zájmem. Zda se nám je podaří obhájit, uvidíme také v rámci českého předsednictví v první polovině letošního roku. ■

MO-000775

FOTO:ARCHIV

MO01

1

MO02

22.12.08

12:40 PM

Page 2

OBSAH ■ TITULNÍ STRANA

Velké Karlovice na Vsetínsku (Foto archiv) ■ NÁZOR

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _1

■ SPEKTRUM

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _3

■ KAUZA

Kampaň Display: Ujme se i u vás? (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _6 ■ EKONOMIKA

■ SPRÁVA A ROZVOJ

Noví hejtmani představují své priority (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _24 Jak na plošné zklidňování dopravy aneb Zóny 30 (Ing. Petr Pokorný, Ing. Radim Striegler) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _26 Zastupitelé o sobě, svých prioritách a názorech (Mgr. Dan Ryšavý) _ _ _27

■ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

»Putující kontejnery« míří na venkov (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _28 Kdy energetický management nestačí (Jaroslav Klusák) _ _ _ _ _ _ _ _ _29

Státní rozpočet a územní rozpočty na rok 2009 (Ing. Eduard Komárek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _8

Teplo pro školu v Lípě bude levnější (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _30

Pozor na typ parkování v roce 2009 (Nora Grymová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _10

Krize ohrožuje vytříděné odpady _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _30

■ INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Jak pořídit pohotový infokanál pro občany (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _11 Veřejná správa a internet /28 (Bc. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _11 ICT ve službách Velkého bratra (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _12 ■ TÉMA: MODERNÍ ŠKOLA

Školní dvory v Bohumíně ožívají (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _13

■ MANAGEMENT

Marketing ve Zlíně není nadávka (PhDr. Václav Senjuk) _ _ _ _ _ _ _ _ _31 E-kurzy mají své klady i zápory (PhDr. Miloš Charbuský) _ _ _ _ _ _ _ _ _32

■ L E G I S L AT I VA

Úhrady regulačních poplatků z rozpočtů krajů

V Ráječku školní hřiště slouží všem (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _14

(Ing. Petra Eliášová, JUDr. Petr Pospíšil) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _33

Interaktivní tabule a nový přístup k výuce (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _15

Správní řízení při zásazích do pokojného stavu

I pro budovy škol platí: OZE uspoří náklady (Jiří Kalina) _ _ _ _ _ _ _ _ _16

(JUDr. Vladimír Novotný) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _35

Pod běžci se čerpá teplo _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _16

Zákon o střetu zájmu a dopady na obce /2 (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _36

■ EVROPSKÁ UNIE

Ze sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _37

Proč je důležitý interní audit při čerpání evropských dotací? (Mgr. Zdeňka Křištová, CIA, ACCA, Linda Anušić, DiS _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _17

Kamerové systémy v ulicích a nakládání s jejich záznamy (Ing. Petr Žůrek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _38

Perspektiva je veliká, dává nám naději (Jozef Gáfrik) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _18 Kovanici odvaha nechybí, uskutečnila projekty za miliony (Radek Polák) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _19 IPRM: Ostravě se vyplatilo jeho přípravu nepodcenit (Ing. Karel Malík) 20

■ PRÁVNÍ PORADNA

■ SERVIS

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 40

Jak na dotace (Ing. Pavla Konopová, Martina Šlapáková) _ _ _ _ _ _ _ _21 Jaká je politika EU vůči regionům a obcím? (Jozef Gáfrik) _ _ _ _ _ _ _ _22 Brownfieldy (nejen) na severní Moravě čekají na nové investory (Libuše Miarková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _23

MODERNÍ OBEC – Měsíčník vydavatelství Economia

■ PŘÍLOHA SPECIÁL

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ I – VIII

Vzorový jednací řád zastupitelstva obce a výborů zastupitelstva obce (Mgr. Pavla Samková, JUDr. Miroslav Býma, Ph. D.) Uzávěrka tohoto čísla: 15. 12. 2008

Ročník XV, číslo 1 • Vychází 5. 1. 2009 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • Redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová, advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788, 233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz • Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o. • Internetový online archiv: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. • © 2009 ECONOMIA a. s.

2

leden 2009

22.12.08

12:41 PM

Page 1

Nezapomeňte si včas objednat

předplatné na rok 2009

S odborným časopisem Moderní obec budete vědět o řízení obcí a měst víc. Získáte důležité informace o ekonomice a financování měst a obcí, managementu, právních předpisech, životním prostředí, informačních a komunikačních systémech, o Evropské unii a zahraničních zkušenostech.

Předplatitelé dostávají navíc – 2x měsíčně Newsletter ve formátu PDF s aktuálními novinkami z veřejné správy – zdarma plný přístup na web www.moderniobec.cz a do elektronického archivu – výhody člena Benefitklubu vydavatelství Economia

www.moderniobec.cz

Přesvědčte se, že Moderní obec je užitečný a zajímavý odborný časopis! Ukázkové číslo zdarma si vyžádejte na tel.: 800 11 00 22 nebo na email: predplatne.economia.cz Economia a.s., obchodní úsek, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7

MO-000776

MO03

MO04_05

23.12.08

8:02 AM

Page 4

SPEKTRUM

»Oblibu si získávají i adopce stromů nebo patronáty nad vysazenými dřevinami. Jindy sázení předchází pátrání, kde už v daném místě v minulosti stromy rostly – lidé se díky stromům začnou blíže zajímat o to, jak vypadá jejich okolí a jaká je jeho historie,« uvedla Mirka Drobílková z Nadace Partnerství. Generálním partnerem programu Strom života je společnost Skanska, která na něj v letošním roce věnuje 6,2 milionu korun. Více informací včetně formuláře pro žadatele lze najít na www.stromzivota.cz/granty. O tom, které projekty byly v minulých letech podpořeny z veřejné sbírky, se dozvíte na internetové adrese www.nadacepartnerstvi.cz/p-25336&exp=male122. /sk/

Venkov potřebuje podporu

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Předsedou Spolku pro obnovu venkova ČR je opět Eduard Kavala, starosta obce Bělotín v Olomouckém kraji. Staronový předseda bude nadále pokračovat ve svém programu »3x3«: více zapojit spolek do aktivit v krajích, intenzivněji propagovat a prezentovat jeho

Jednou z priorit spolku je stabilizovat soutěž Vesnice roku na krajské úrovni. V roce 2008 zvítězila ve Zlínském kraji obec Lidečko, která se stala i Vesnicí roku 2008.

4

činnost a dosáhnout hranice tisíce členů. Spolek hodlá i nadále bojovat za posílení rozpočtového určení daní pro obce, v souvislosti s novými krajskými reprezentacemi posilovat krajské programy obnovy venkova, stabilizovat soutěž Vesnice roku na krajské úrovni a také se aktivně zasazovat o zachování státních a veřejných služeb na venkově (například pošt, stavebních úřadů apod.). »Je potřeba, aby měl venkov své jméno a centrální instituci – ministerstvo venkova a zemědělství,« prohlásil Kavala a připomněl tak jeden z požadavků letošní petice proti diskriminaci obyvatel venkova, která varovala před narůstající nerovností mezi městy a venkovem. Spolek pro obnovu venkova má v současnosti více než osm set členů – obcí, mikroregionů, regionálních rozvojových agentur či jednotlivců, kteří jsou sdruženi v 13 krajských organizacích. Podílí se na organizaci soutěže Vesnice roku společně s kraji, ministerstvy místního rozvoje, zemědělství a dalšími organizacemi. Spolupracuje také se Sdružením měst a obcí ČR, Asociací krajů ČR a také s již zmíněným Sdružením místních samospráv a Národní sítí MAS apod. /sk/

Výtěžek z hlasování o nejsympatičtější strom ČR dosáhl letos 620 tisíc Kč – většina bude rozdělena v průběhu ledna. Vítězným Stromem roku 2008 je lípa z Římova na Českobudějovicku.

Co vytváří identitu místa Jak vytvářet identitu měst a regionů v Evropské unii? A co se vlastně touto identitou míní? Souvisí s tím image města či regionu? To byly hlavní otázky, kolem nichž se rozvinula diskuse na semináři, který uspořádala Asociace pro komunikaci ve veřejném sektoru. Na druhou otázku, co se míní identitou města či regionu, vykrystalizovala postupně tato odpověď: Město či region je určitým organismem, který má svůj příběh. Tento pří-

FOTO: TOMÁŠ BARČÍK

›

BRNO Obnovení obecní aleje, osázení polní cesty, doplnění stromů ke kapličce nebo křížku, založení ovocného sadu. Ale také ozelenění frekventovaného sídlištního prostranství, oblíbeného hřiště, farní nebo školní zahrady – i v tomto roce podpoří program Strom života desítky výsadeb stromů po celém území ČR. Své žádosti o grant do výše 20 tisíc korun mohou občanská sdružení, obce, školy nebo církevní subjekty podávat do pátku 23. ledna 2009. Důraz se klade na zapojení místních obyvatel, škol či spolků do průběhu sázení. Výsadba stromů a péče o ně dokáží totiž úspěšně povzbudit a rozvíjet život komunity. V řadě obcí se tak podařilo vytvořit novou tradici společných výsadeb.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARHIV

Žádejte o grant z programu Strom života

Jak vytvářet identitu měst a regionů v Evropské unii? To byla jedna z otázek, kterými se konference zabývala.

běh zahrnuje minulost, přítomnost i předvídanou budoucnost. Vytvářet identitu pak znamená tento příběh nějak uplatnit v obrovské evropské i celosvětové konkurenci; svět je totiž zavalen nabídkami, které bojují o pozornost. Zmíněná image města či regionu pak představuje cennou devízu a je klíčem k úspěchu na trhu. Tímto vymezením se diskuse logicky dostala k cestovnímu ruchu, protože ten je tím odvětvím, které tyto nabídky vytváří. Identitu ovšem nevytváří jen krajina, nádherné památky, hotely, ale především lidé. Lidé, kteří jsou vůči turistům ochotní, vstřícní, umí jazyky. V diskusi se mnohokrát objevilo dost smutné konstatování, že právě tato poslední podmínka u nás nebývá dost často splněna, což turisty od dalších návštěv odrazuje. /on/

leden 2009

MO04_05

23.12.08

8:02 AM

Page 5

SPEKTRUM

Jan Přerovský, generální ředitel Asseco Czech Republic, spolu s Ladislavem Kryštofem (vlevo) starostou Uherského Brodu nad aplikací eObec.

vatelé dohodli na novém názvu obce – Digitální Uhrovské Podhradie. V současnosti by o něm mělo rozhodovat i chystané referendum. Přejmenovat obec vůbec není jednoduché. Vedle toho, že by se s tímto návrhem měla ztotožnit nadpoloviční většina všech obyvatel obce, musí se jím zabývat i komise ministerstva vnitra. Ivan Rešetka však nezůstal se svým nápadem u jedné obce. Sestavil »digitální brigádu«, která bude po celém Slovensku vyhledávat obce s nekvalitním signálem. Bude propagovat a montovat satelity každému zájemci. »Nadále budeme zdarma rozdávat satelity těm, kteří je potřebují a jsou v složité sociální situaci. Dáme satelit domovu důchodců a dalším klientům,« uvedl Ivan Rešetka. /dk/

Ve dvacítce nejkrásnějších světových míst ›ČESKÝ KRUMLOV Je jediným městem z ČR,

které se dostalo do stovky nejkrásnějších historických míst na světě. V 5. ročníku prestižní ankety časopisu National Geographic Traveler obdržel ve svém hodnocení 76 bodů ze 100 možných a umístil se na 16. příčce. Do průzkumu, který uskutečnila organizace Society’s Center for Sustainable Destinations, bylo vybráno více než 100 historických míst na celém světě. Mezinárodní panel 280 odborníků posuzoval jednotlivé destinace podle několika kritérií. Z hodnocení byla vynechána místa, která jsou pouze tzv. žijícími muzei nebo s jedinou historickou památkou. Měřítky odborníků byly environmentální a ekologická kvalita, sociální a kulturní integrita, stav historických budov a archeologických nalezišť, estetický dojem, kvalita destinačního managementu a vyhlídky do budoucna. Informace týkající se průzkumu jsou na http://traveler.nationalgeographic.com/2008 /11/historic-destinations-rated/intro-text. /jo/

MO-000777

Vítězný projekt eObec zaujal porotu především svou komplexností – jde totiž o moderní informační systém umožňující snadnou a efektivní elektronickou komunikaci jak mezi veřejnou správou a občany, tak mezi úřady navzájem. Je koncipován tak, aby byl součástí klíčových aplikací e-Governmentu (CzechPOINT, datové schránky, atd.). Řeší životní situace občana ve vazbě na úředníka. Kromě toho je to jedno z prvních řešení, které je opakovatelné. Navíc poskytuje vysoký bezpečnostní standard při ochraně osobních údajů, je snadno škálovatelný a flexibilní k potřebám zákazníků. V současné době jej využívá město Uherský Brod a dalších 30 obcí v uherskobrodském regionu. Záměrem projektu The Best je každoročně shromáždit nejzajímavější projekty v oblasti elektronizace veřejné správy a prezentovat je v publikaci Egovernment The Best 2008 – KPMG. V roce 2008 bylo přihlášeno celkem 15 projektů, jejichž strategie vychází z konceptu vlády a ministerstva vnitra. Jejich výběr se uskutečnil na základě hlasování čtenářů, kteří měli možnost zaslat svůj hlas jednotlivým projektům prostřednictvím formuláře na www.egovernment.cz/best. O konečném umístění rozhodla odborná porota složená z odborníků na elektronizaci veřejné správy, a to jak z úřadů, tak firem, které se na ní podílejí. /jo/

V létě 2008 se na každém domě Uhrovského Podhradí objevily satelity.

ILUSTRAČNÍ FOTO: LUBOR MRÁZEK

Informační systém eObec společnosti Asseco Czech Republic získal další významné ocenění – tentokrát byl vyhlášen ve třetím ročníku soutěže Egovernment The Best 2008 – KPMG nejzajímavějším projektem elektronizace veřejné správy v České republice. Cenu převzal v pražském Obecním domě zástupce provozovatele systému, starosta Uherského Brodu Ladislav Kryštof.

UHROVSKÉ PODHRADIE Slovenská vesnice poblíž Bánovců nad Bebravou (Trenčianský kraj) má jen 40 obyvatel. První zmínka o ní je z roku 1481. Nad obcí se až dosud vypíná zřícenina hradu Uhrovec, do povědomí všech slovenských (i českých) občanů, kteří sledují televízní zprávy, se však nedostala kvůli této památce. Koncem minulého léta zavítal do Uhrovského Podhradí Ivan Rešetka, prodejce satelitních přijímačů na televizní a rozhlasové vysílání s jasným záměrem. Obdarovat občany satelity a vyslat do světa zprávu o svém humanitním počinu. Už v roce 1988 přivezl na Slovensko první satelity. Tenkrát, když je na domy instaloval, se lidé těšili zejména na sledování Olympijských her v Soulu. Před blížícími se Olympijským hrami v Pekingu v roce 2008, začal opět hledat vesnici, která má nekvalitní příjem televizního a rozhlasového vysílání, aby v rámci projektu Digitální Slovensko nabídl místním obyvatelům satelitní přijímače. »Popravdě, někteří starostové mne odmítli, jiní vůbec nepochopili, o co mi jde. Nakonec jsem našel vstřícného starostu v Uhrovském Podhradí. Dušana Duranzia nabídka nejenže potěšila, ale byl ochoten uvažovat o mém bláznivém nápadu vesnici přejmenovat,« vzpomíná Ivan Rešetka. Na velkém happeningu v létě 2008, kdy se již na všech domech, pohostinství a zároveń místním »kulturáku« objevily satelity, se oby-

FOTO: PETER DUCHOVIČ

Nejzajímavější Digitální(?) Uhrovské Podhradie projekt eObec ›

leden 2009

V prosinci skončila rekonstrukce historické kašny, která má také nové osvětlení.

5

MO06_07

22.12.08

12:50 PM

Page 6

KAUZA

Kampaň Display: Ujme se i u vás? Nikoliv průmysl či doprava, nýbrž budovy jsou kupodivu největšími spotřebiteli energie. Na své pomyslné konto si připisují zhruba 40 % veškeré spotřebované energie ve světě, zatímco doprava »pouze« 32 % a průmysl 28 %. Z drtivé většiny se výroba energie opírá o využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn či ropa, což s sebou nese dramatický dopad na emise skleníkových plynů CO2. Vedle celosvětového úsilí co nejvíce využívat »čistější« obnovitelné zdroje energie z tohoto faktu vyplývá také snaha co nejvíce zamezit zbytečnému plýtvání energiemi.

O

d letošního 1. ledna začala platit povinnost dokládat energetickou náročnost budov. Průkazem energetické náročnosti budovy musí být vybaveny všechny nově postavené objekty o celkové podlahové 2 ploše nad 1000 m , přičemž budou muset splňovat požadavky nejméně na kategorii C energetické náročnosti. (Energetická náročnost budovy je vyjádřena na škále mezi písmeny A až G; do kategorie A patří mimořádně úsporné stavby, zatímco na opačné straně stupnice jsou domy s mimořádným plýtváním energiemi.) Této povinnosti se nevyhnou ani vlastníci stávajících budov zmíněné velikosti. Přikročí-li totiž k jejich rekonstrukci, budou muset stavebními úpravami docílit stavu, aby i tyto budovy splňovaly alespoň parametry kategorie C.

VYCHÁZÍ SE Z EVROPSKÉ SMĚRNICE Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové 2 ploše nad 1000 m jsou navíc nově povinni na veřejně přístupném místě v budově umístit energetický štítek, který graficky jednoduše a srozumitelně vyjadřuje stupeň její tepelné náročnosti od třídy A až po třídu G (podobnými energetickými štítky jsou v sedmistupňové škále označovány i elektrospotřebiče, takže zákazník má okamžitý přehled o jejich energetické úspornosti a snáze se v nabídce rozhoduje). Nové povinnosti jsou dány zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů v § 6a odst. 1, který ukládá všem stavebníkům, případně vlastníkům, kteří provádějí výstavbu nových budov nebo změnu dokončených staveb, povinnost splnit požadovanou energetickou náročnost budov. Podle § 6a odst. 2 tohoto zákona dokládají stavebníci nebo vlastníci budov splnění energetické náročnosti budov prostřednictvím průkazu energetické náročnosti budovy. Podrobnosti splnění požadavků na energetickou náročnost budov jsou uvedeny ve vyhlášce č. 148/2007 Sb. Zákon o hospodaření energií vychází i ze Směrnice č. 2002/91/ES, o energetické účinnosti budov, kterou v roce 2002 přijal Evropský parlament a Rada a již byly do své národní legisla-

6

tivy povinny zapracovat všechny členské země Evropské unie. Není marné v těchto souvislostech citovat informaci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, že v současné budově u nás průměrný rodinný dům spadá do energetické třídy D, panelové domy do tříd E či F (podle tvaru – výšková stavba či nízkopodlažní) a staré cihlové domy do třídy D. N U T N É Z L O , N E B O V Ý Z VA ? Musí však být uvedené nové povinnosti chápány pouze jako »nutné zlo«? Proč je nepojmout jako výzvu ke zlepšení energetického managementu města či obce a příležitost ke hledání reálných úspor energie – a tím i úspor v obecní kase? Pravda, nechat si vystavit průkaz energetické náročnosti budovy není levné s ohledem na nutný předchozí energetický audit. Kdyby tedy obec chtěla i menší budovy ve svém vlastnictví dobrovolně nad rámec zákona o hospodaření energií podrobit přezkumu, jak si na tom stojí z hlediska energetické náročnosti, asi by na jeho zaplacení složitě sháněla peníze. Přesto by pro každou obec byly k nezaplacení údaje o tom, na kolik ji energetický režim té či oné budovy reálně přijde a kde pro něj lze hledat možné úspory. Zajímavé řešení nabízí klimatická kampaň Display, která rovněž navazuje na evropskou směrnici o energetické účinnosti budov a s níž do naší země prostřednictvím Národní sítě Zdravých měst (NSZM) ČR přichází evropská asociace místních samospráv Energie-Cités. Při prosincovém podpisu smlouvy o vstupu NSZM ČR do této asociace její předseda Gerard Magnin uvedl, že Energie-Cités bude členům Národní sítě Zdravých měst (ale i dalším zájemcům) pomáhat s inovacemi v oblasti udržitelné energetiky a podporovat sdílení nejlepších zkušeností z celé Evropy. CO DOSVĚDĆÍ POSTER Kampaň Display umožňuje pomocí jednoduchého kalkulačního nástroje vystaveného na internetu (viz www.display-campaign.org) vypočíst i množství vyprodukovaného CO2, jež s sebou přináší výroba energie, kterou budova spotřebovává. Město (obec) na každé ze svých takto sledovaných budov jednoduše a názorně formou posteru (plakátu) zveřejní její spotřebu energie i množství

vyprodukovaného CO2, údaje o zdroji energie (fosilní či obnovitelný) a opatření, která plánuje uskutečnit, aby v daném objektu zvýšilo energetickou efektivnost. Nad rámec evropské směrnice o energetické náročnosti budov je na posteru vyčíslena rovněž spotřeba vody v budově. Jana Cicmanová z Energie-Cités upozorňuje na skutečnost, že na rozdíl od průkazu energetické náročnosti, pro nějž se výpočet spotřeby energie pořizuje na základě bilanční metody (spotřeba není skutečná, nýbrž stanovená na základě výpočtu z norem), kalkulační nástroj Display pracuje se skutečnou (naměřenou) spotřebou, jak je dána zejména fakturami za dodanou energii a vodu, velikostí užitné plochy a dalšími technickými informacemi, jimiž každé město o svých objektech běžně disponuje. »Kalkulační nástroj Display si může zcela zdarma vyzkoušet kdokoliv,« konstatuje Jana Cicmanová. »Na webové stránce http://www.display-campaign.org/rubrique38.html stačí kliknout na odkaz Test Display, přičemž kalkulační nástroj je i v češtině.« U Ž 3 4 0 M Ě S T A 1 0 T I S Í C B U D O V. . . Přínos kampaně Display podle Jany Cicmanové spočívá především v tom, že veřejné správě umožňuje lépe komunikovat se svými občany i partnery a získávat jejich podporu pro efektivnější využívání energie. Pokud město takto otevřeně a veřejně dává najevo, že mu omezení spotřeby energie v jeho objektech a snížení emisí CO2 opravdu leží na srdci, pak tím inspiruje a motivuje i své obyvatele, aby podobně postupovali také ve svých domovech. Taková je alespoň zkušenost z více než 340 evropských měst, která do kampaně Display zatím vstoupila a energetickou náročnost prověřuje u celkem zhruba 10 tisíc budov. V osvětě a lepší informovanosti radnic i občanů, co vše lze dělat pro omezení energetické náročnosti budov, vidí smysl kampaně Display i Antonín Tym z kanceláře NSZM ČR. V České republice si podle jeho slov tato kampaň postavená na dobrovolnosti zatím ani zdaleka neklade ambice stát se ekvivalentem pořizování průkazů energetické náročnosti budov a energetických štítků. Přes-

Co musí město (obec) udělat pro vstup do kampaně Display Zaplatit vstupní poplatek. Ten pro města (obce) v nových členských zemích EU, tedy i pro města v České republice, činí 626 eur. Je-li město členem Národní sítě Zdravých měst ČR, poplatek je ve výši pouze 300 eur. Je-li město samostatně členem asociace Energie-Cités, neplatí žádný poplatek. ■ Podepsat Chartu o přistoupení ke kampani Display, což lze učinit prostřednictvím internetu na www.display-campaign.org. ■ Na uvedené webové stránce se on-line zaregistrovat a využít kalkulační nástroj Display tamtéž. ■

ZDROJ: NSZM ČR

leden 2009

MO06_07

22.12.08

12:50 PM

Page 7

KAUZA to Antonín Tym upozorňuje na fakt, že například ve Francii národní legislativa zrovnoprávnila poster, k němuž se dospěje využitím kalkulačního nástroje Display, s energetickým štítkováním – a źůstává tam na každém městě, pro kterou z obou možností se při zveřejňování údajů energetické náročnosti svých budov rozhodne. Snaha jít touto cestou je, jak Antonín Tym dále uvedl, patrná i v řadě dalších členských zemích EU. Pokud se nyní po vstupu Národní sítě Zdravých měst ČR do evropské asociace EnergieCités začne v naší zemi kampaň Display více prosazovat, Antonín Tym si umí představit, že by NSZM časem usilovala pro její podporu i o finanční pomoc ze strany ministerstva průmyslu a obchodu či Státního fondu životního prostředí. Nicméně Matyáš Vitík z tiskového oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR na náš dotaz sdělil, že rezort o kampani Display zatím nemá žádné detailní informace a že »obecně platí, že náležitosti průkazu energetické náročnosti budovy jsou stanoveny příslušnými normami, které je potřeba respektovat«.

leden 2009

Poster s údaji zjištěnými v rámci kampaně Display visí na Masarykově základní škole v Krupce už od května 2007.

FOTO: ARCHIV

V KRUPCE BYLI PRVNÍ Vůbec první (a podle dostupných informací zatím i jediný) poster z kampaně Display je v České republice od května 2007 umístěn na Masarykově základní škole a Mateřské škole v Krupce u Teplic. Tato škola se zaměřuje na ekologickou výchovu a k projektu, který by vyústil ve snížení energetické náročnosti všech jejích jednotlivých budov, ji přivedla spolupráce města coby zřizovatele s místním výrobním závodem společnosti Knauf Insulation (KI). Poté, co byla k přípravě projektu přizvána společnost Porsenna, o. p. s., se původní myšlenka dál rozvíjela, až podle slov ředitele školy Mgr. Bc. Ctirada Vaníka přišel návrh pojmout první etapu projektu jako účast v kampani Display. Knauf Insulation škole, resp. městu formou sponzorského daru uhradila poplatek ke vstupu do kampaně a také tisk plakátu (posteru) Display. Spolupráce města a školy s KI přitom nebyla náhodná. Tato společnost totiž v Krupce vybudovala jeden z nejmodernějších výrobních závodů minerálních izolací ze skelné vlny v Evropě a průběžně investuje i do vývoje nových produktů s cílem nabízet zákazníkům co největší úspory energie. Právě kampaň Display se pro společnost Knauf Insulation stala pilotním projektem v oblasti energetické certifikace budov v ČR. Ředitel závodu v Krupce Ing. Jan Brázda spolu s Ing. Janou Nedasovou, marketingovou ředitelkou KI, hlavní přínos kampaně Display spatřuje v »sejmutí anonymity budovy«. »Ve dvou budovách Masarykovy základní školy jsme provedli sběr dat a podkladů potřebných pro sestavení posteru Display – energetickou bilanci stavby za poslední dva roky. Současně se vyhodnocovala produkce emisí skleníkových plynů a spotřeba vody. Je to první, ale nesmírně důležitý krok. Vyžaduje odvahu změřit svou budovu, srovnat ji s konkurencí, a to nejlepším dostupným standardem – a výslednou informaci předložit veřejnosti. Zjistíte, kolik desítek či stovek

tisíc korun můžete jako majitel nebo nájemce budovy přestat ztrácet a jak můžete zlepšit životní prostředí,« zdůrazňují zástupci společnosti KI. Řditel školy Mgr. Bc. Ctirad Vaník to potvrzuje: »Z výsledků kampaně nám vyšlo, že pro rok 2007 hlavní budova školy ve spotřebě energií spadá do třídy C, emisemi CO2 do třídy D a ve spotřebě vody do třídy B. Druhá budova je ve spotřebě energií ve třídě D, v emisích ve třídě E a ve spotřebě vody ve třídě D. Okamžitě řešit jsme mohli pouze spotřebu vody, ostatní je záležitost zateplení školy, a tedy úkol pro jejího zřizovatele.«

Ing. Jan Brázda spolu s Ing. Janou Nedasovou se shodují v tom, že na evropské úrovni je projekt Display považován za nejlepší propagaci úspor v budovách. »Aplikace evropské směrnice o energetické účinnosti budov je v mnoha ohledech složitá, příliš technická a bohužel i formalizovaná. Největší překážkou při jejím prosazování je zřejmě malá ochota se úsporami energie poctivě zabývat už ve fázi projektové dokumentace. Způsob, jakým probíhá samotná výstavba, často bývá velmi bezohledný k energetickým opatřením, vyžadujícím velkou dávku preciznosti a kvalitního provedení,« tvrdí a dodávají, že kampaň Display je jedním z nástrojů, který ozřejmí, na jaké úrovni je energetická účinnost dané budovy, na jaké by mohla být a jaký je a v čem spočívá potenciál úspor. Tím je i definována kapitálová náročnost změny a start k zahájení projektů modernizace,« podtrhují oba zástupci společnosti Knauf Insulation. Dodejme, že pro Masarykovu základní školu a Mateřskou školu v Krupce se jedním z výstupů projektu staly rovněž pracovní listy pro environmentální výuku, které se tam připravují pro použití i v jiných školách. »Možnost zapojit žáky do kampaně a aktivizovat je byla pro nás prioritní. Žáci se mohli na konkrétních datech sami přesvědčit o významu izolací pro úspory energií. Z tohoto pohledu samotné snížení energetické náročnosti budov bylo pro nás jako pro učitele až „vedlejším“ efektem,« připouští ředitel školy Mgr. Bc. Ctirad Vaník a oceňuje podíl radnice coby vlastníka budov, s jejímž vědomím a podporou kampaň Display ve škole probíhala. DŮLEŽITÝ PRVNÍ KROK »Nejsložitější fází bývá přesvědčit město, že pro ně taková kampaň má skutečný význam. Ten první krok je rozhodující, protože pak nese závazek zlepšit energetickou účinnost budovy, případně rezignaci vše nechat při starém – a de facto veřejnosti potvrdit, že město je špatný vlastník. Ale prvním krokem vše teprve začíná,« poznamenává Ing. Jan Brázda. »Přitom při realizaci kampaně v podstatě nelze chybovat: Důležité je vybrat vhodné budovy, zejména ty, které jsou již zařazeny do plánu rekonstrukcí tak, aby byly v dohledné době rekonstruovány na lepší standard. Neméně nutné je, aby současně začal fungovat i „energetický management“ těchto budov, tedy pravidelné sledování a vyhodnocování dat o spotřebě energie, nejlépe v měsíční periodě. Školy jako budovy byly velmi často postaveny v minulém století podle tehdejších standardů a energetický štítek či poster často ukazuje jejich nelichotivou pozici. Na straně druhé je to impulz ke zpracování projektů rekonstrukcí s možností čerpání zdrojů z evropských fondů. Projekty, které vedou ke zlepšování kvality prostředí uvnitř budov a zároveň k výraznému snížení spotřeby energií, bývají velmi kvalitní a mají atributy být financovány z evropských peněz,« upozornil ředitel závodu Knauf Insulation v Krupce. ■ I VA N RY Š AV Ý

7

MO08_09

22.12.08

12:42 PM

Page 8

EKONOMIKA

Státní rozpočet a územní rozpočty na rok 2009: Rizika a rezervy Poslanecká sněmovna ČR schválila 10. prosince 2008 návrh státního rozpočtu na rok 2009. Jeho součástí jsou vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků (ÚSC) včetně komentáře o předpokládaném vývoji územních rozpočtů.

Z

ákladní postupy při tvorbě, projednávání a užití prostředků státního rozpočtu určuje zákon č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla). Podle jeho ustanovení státní rozpočet na příslušný rok je stanoven vždy speciálním zákonem, který obsahuje očekávané příjmy a odhadované výdaje v rozpočtovém roce a financující položky. Jak vyplývá z výrazů »očekávané« a »odhadované«, působí na uvedené ukazatele řada vlivů. Míra dopadů těchto vlivů byla předmětem rozsáhlých výhrad poslanců k reálnosti vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2009 a vedla ke komplikacím při schvalování jeho výsledné podoby. Rozhodujícím otazníkem zejména na straně příjmů je však vliv probíhající finanční krize, neboť daňové příjmy jsou postaveny na základě jejich predikce z první poloviny roku 2008, kdy začíná legislativní proces přípravy zákona o státním rozpočtu. Výdaje respektují limit vyplývající ze střednědobých výdajových rámců, které odpovídají částce ze střednědobého rozpočtového výhledu schváleného Poslaneckou sněmovnou v roce 2007.

PŘÍJMY A VÝDAJE Státní rozpočet pro rok 2009 byl opětovně schválen jako schodkový, s příjmy ve výši 1114 mld. Kč a výdaji za 1152 mld. Kč. Schodek je 38,1 mld. Kč, je tedy proti plánovanému deficitu roku 2008 nižší o 32,7 mld. Kč, respektive činí jen jeho 53,8 %. V zákoně o státním rozpočtu jsou stanoveny i očekávané příjmy z rozpočtu EU unie ve výši 93,6 mld. Kč, přičemž příspěvek do rozpočtu EU dosáhne 35,2 miliardy korun. V tomto zákoně jsou stanoveny i finanční vztahy k územním samosprávným celkům. Jde o ukazatel v rámci tzv. souhrnného finančního vztahu k rozpočtům krajů, obcí v úhrnech po krajích a hl. města Prahy (§ 1 odst. 7, 8 a 9, respektive přílohy 5, 6 a 7 zákona). Celkové daňové příjmy, o jejichž reálnosti se diskutovalo nejvíc, se očekávají podle rozpočtové dokumentace ve výši 992,2 mld. Kč, z toho vlastní daně a poplatky by měly dosáhnout 595,5 mld. Kč, pojistné na sociální zabezpečení je stanoveno v částce 396,7 mld. Kč. Zbytek do celkových příjmů tvoří nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery ve výši 121,8 mld. Kč. Odhad daňových příjmů pro rok 2009 je o zhruba 52 miliard vyšší proti očekávané skutečnosti roku 2008. Nově jsou od 1. 1. 2008 zatíženy spotřební daní rovněž pevná paliva, elektřina a zemní plyn,

8

Vzhledem k výrazným deficitům státního rozpočtu v minulosti a předpokládanému schodku rozpočtu v roce 2009 přesáhne celkový dluh bilion korun. jejichž zavedení vyplynulo z nutnosti implementovat směrnici č. 2003/96/ES. Sazby byly prozatím nastaveny přibližně na úrovni minimálních sazeb požadovaných EU, proto jejich výnos není příliš významný. V roce 2009 již odezní vliv předzásobení se subjektů pevnými palivy, proto by inkaso mělo v porovnání s očekávanou skutečností roku 2008 vzrůst. Je však možné, že dojde k úpravám uvedené predikce především na základě vývoje inkasa za rok 2008, neboť jde o zcela nové daně. Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace budou v roce 2009 o 22,7 mld. Kč vyšší, než předpokládá schválený státní rozpočet na rok 2008, a dosáhnou 118,3 miliardy. Meziroční růst je způsoben zejména očekávanými příjmy z rozpočtu EU. Skutečná výše transferů z rozpočtu EU je ovšem do značné míry odvislá od schopnosti zajistit faktické použití těchto prostředků v souladu s dohodnutými pravidly. Převážnou část předpokládaných výdajů tvoří tzv. mandatorní výdaje. Jsou to především výdaje vyplývající z příslušných zákonů, které je vláda povinna uhradit (573,9 mld. Kč), z nichž rozhodující objem tvoří prostředky na výplatu důchodů (336,5 mld. Kč). Proti výdajům na důchody, které byly pro rok 2009 zahrnuty do střednědobého výhledu na období 2009–2010, je částka vyšší o 12,6 mld. Kč, a měla by pokrýt neplánovaný vliv mimořádného zvýšení důchodů od srpna 2008 na rozpočet výdajů v roce 2009. Mezi řadou titulů, které je nutno v rámci mandatorních výdajů krýt, se již dostaly na druhé místo z hlediska výše rozpočtované částky výdaje na dluhovou službu (zhruba 48 mld. Kč). Vzhledem k výrazným deficitům státního rozpočtu v minulosti a předpokládanému (byť i výrazně sníženému) schodku rozpočtu v roce 2009 přesáhne celkový dluh jeden bilion korun. Uvedená částka na dluhovou službu má za úkol zabránit prohlubování zadluženosti, je

však určena pouze na úhradu úroků, nikoliv jistiny. Vedle mandatorních výdajů, jejichž podíl na celkových výdajích již překročil polovinu a každoročně stoupá, byly posíleny i některé priority v oblasti nemandatorních výdajů, například navýšení výdajů o 40 % na výzkum a vývoj na částku 32,4 mld. Kč. Pro pracovníky ve veřejné sféře navázané finančně na státní rozpočet je zajištěn průměrný růst prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci o 6,6 % (celkový objem 140,6 mld. Kč), který v zájmu zachování fiskální strategie vlády je kombinován se snižováním počtu pracovníků. Nejvyšší navýšení (o 12 %) se týká pedagogických pracovníků základního a středního školství. RIZIKA A REZERVY Přes schválení státního rozpočtu v základních parametrech podle návrhu opřeného o krizovým vývojem zpochybňované prognózy hospodářského vývoje (růst HDP o 4,8 %, průměrná míra inflace 2,9 %), zůstává značné riziko negativních dopadů v průběhu roku 2009. Vláda především považuje schválené výdaje za nepřekročitelné a je připravena omezit v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu určité částky v oblasti nemandatorních, především provozních výdajů. Jejich případné uvolnění bude vázáno na vývoj v oblasti příjmů. Prostředky na mandatorní výdaje a další rozpočtové priority budou uvolňovány v žádoucím rozsahu. Krajním řešením, při dodržení nezbytných výdajových limitů a při razantním propadu příjmů, by bylo zvýšení deficitu. Vláda má k dispozici rovněž vládní rozpočtovou rezervu, vytvořenou v souladu s ustanovením zákona č. 218/2000 Sb. (rozpočtová pravidla) v minimální výši 0,3 % z celkových výdajů, tj. v částce 3,5 mld. Kč. Jaký bude konkrétní postup při řešení dopadů finanční krize na veřejné rozpočty by mělo být blíže známo v únoru. Na základě doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny má vláda do 31. ledna předložit poslancům písemnou zprávu svého předsedy o změnách příjmů kapitol, výdajů kapitol a deficitu státního rozpočtu při zpomalení odhadovaného meziročního růstu HDP na 3 %, 2 % a 1 %, a to ve variantách. Součástí této zprávy by měl být i dopad uvedených variant na příjmy krajů a obcí. ROZPOČTOVÉ HOSPODAŘENÍ ÚSC Pro následující popis rozpočtů krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí (DSO) a regionálních rad regionů soudržnosti jsou využity údaje z rozpočtové dokumentace, předkládané jako součást vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2009. Zásadní problémy reálnosti ukazatelů naznačené při popisu problematiky státního rozpočtu se dotýkají i územních rozpočtů, i když v různé míře.

leden 2009

MO08_09

22.12.08

12:42 PM

Page 9

EKONOMIKA Rozpočty krajů a obcí především ovlivní značně diskutovaná predikce vývoje daňových příjmů použitá pro státní rozpočet. Obce a kraje se na výnosech daní podílejí v souladu s ustanoveními zákona č. 243/2000 Sb. (o rozpočtovém určení daní). Významnou úlohu v územních rozpočtech hrají také dotace a příspěvky poskytované ze státního rozpočtu. Ať už jsou využívány pro finanční krytí výdajů uskutečněných v jejich samostatné působnosti, nebo pro výkon správy v přenesené působnosti, která je často realizována transferem prostředků přes rozpočty krajů a obcí dalším subjektům (například v oblasti sociální péče, financování platů ve školství atd.). Do vztahu k územním rozpočtům se zatím nepromítají některé vlivy zákonů, jejichž legislativní proces v době předložení návrhu zákona o státním rozpočtu ještě neskončil (vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Nyní k jednotlivým segmentům územních rozpočtů: O B C E A H L AV N Í M Ě S T O P R A H A Předpokládá se, že v roce 2009 příjmy obcí dosáhnou 272,9 mld. Kč a výdaje 266,2 mld. Kč. Očekává se tedy přebytkové hospodaření ve výši 6,7 mld. Kč, které naváže na trendy předchozích let (přebytek v roce 2007: 8,7 mld. Kč, v roce 2008: očekávaná skutečnost 6,9 mld. Kč). Na uvedených přebytcích se podílí jednak odkládání výdajů obcí v důsledku pomalejšího postupu realizace akcí spolufinancovaných z prostředků EU, ale stále více růst daňových příjmů, které v průměru tvoří více než 60 % celkových příjmů (meziroční vývoj daňových příjmů 2007–2008: 108,6 %, 2008–2009: 108,4 %). V daňových příjmech obcí se výrazně promítá vliv novely zákona o rozpočtovém určení daní, účinné od 1. 1. 2008. Daňové příjmy by měly v roce 2009 dosáhnout 169,9 mld. Kč, které jsou součástí vlastních příjmů, jejichž podíl na celkových příjmech stále stoupá (76,8 %). Zbývající část příjmů tvoří dotace z různých úrovní veřejných rozpočtů (64,9 mld. Kč). Dotace budou obce získávat zejména ze státního rozpočtu (49,8 mld. Kč) a státních fondů (1,1 mld. Kč). Další možné zdroje financování potřeb obcí budou i v roce 2009 představovat dotace z rozpočtů krajů a regionálních rad. Obsahem finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích (částce 8 979,6 mil. Kč) zůstává příspěvek na školství, dotace na vybraná zdravotnická zařízení, příspěvek na výkon státní správy a dotace na výkon zřizovatelských funkcí převedených z okresních úřadů obcím. Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hl. města Prahy (706,5 mil. Kč) zahrnuje příspěvek na školství a příspěvek na výkon státní správy. Uvedené dotace se používají stejným způsobem jako v předchozím roce a budou valorizovány o 3 %. Způsob rozdělení příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé obce se uskuteční podle upřesněné metodiky Ministerstva vnitra ČR a je stanoven v příloze č. 8 zákona o státním rozpočtu. Mimo uvedené (tzv. souhrnné) finanční

leden 2009

vztahy jsou v kapitole Všeobecná pokladní správa rozpočtovány další dotační tituly pro obce a hl. město Prahu v celkovém objemu 3 586,5 mil. Kč. Dotace pro obce a hlavní město z ostatních kapitol státního rozpočtu jsou schváleny v celkové výši 36 560,3 mil. Kč. Kapitolou s největším objemem dotací určených pro obce a hl. město Prahu zůstává kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V objemu neinvestičních dotací určených v rozpočtu této kapitoly pro obce a hl. město Prahu – v částce 23 870,2 mil. Kč jsou zahrnuty zejména prostředky na dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky zdravotně postiženým a prostředky na příspěvek na péči, jejichž výplatu příjemcům budou obce a hl. město Praha zprostředkovávat. ROZPOČTY KRAJŮ V roce 2009 se očekávají příjmy krajů 146,2 mld. Kč, výdaje 144,3 mld. Kč. Mělo by tak pokračovat mírně přebytkové hospodaření z předchozích let. Protože v roce 2006 nebyla schválena navržená novela zákona o rozpočtovém určení daní ve vztahu ke krajům, tvoří daňové příjmy v objemu 53,9 mld. Kč jen zhruba 36 % očekávaných příjmů. Samosprávné rozpočtové hospodaření krajů je proto značně omezeno. Rozpočet tvoří převážně dotace ve výši 87,5 mld. Kč, z toho ze státního rozpočtu 85,5 mld. Kč (v uvedených objemech není podchycen vliv dodatečně Poslaneckou sněmovnou schváleného navýšení prostředků na platy v rozpočtové sféře). Nejvyšší je dotace pro kraje v kapitole Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (v předpokládané výši 79,2 mld. Kč), která zahrnuje zejména dotace na přímé náklady pro školy a školská zařízení zřizovaná kraji, obcemi (příp. DSO) a soukromými zřizovateli. D O B R O V O L N É S VA Z K Y O B C Í Rozpočty dobrovolných svazků obcí jsou specifickou součástí územních rozpočtů. Saldo a struktura příjmů a výdajů DSO jsou v posledním období poměrně stabilní. Příjmy pro rok 2009 jsou koncipovány ve výši 2,5 mld. Kč a výdaje v částce 2,7 mld. Kč. REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Šest regionálních rad regionů soudržnosti zahájilo svou činnost 1. 7. 2006. Jejich úkolem je zabezpečit regionální operační pro-

gramy, spolufinancované z fondů EU prostřednictvím kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Obdobnou funkci jako regionální rady plní v regionu soudržnosti Praha Magistrát hl. města Prahy. V jeho případě jde ale o financování jiných operačních programů (OP) spolufinancovaných z rozpočtu EU (OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita). V roce 2009 se předpokládá, že hospodaření regionálních rad bude vyrovnané. Jejich celkové příjmy jsou predikovány v objemu 8,8 mld. Kč a výdaje ve shodném objemu. Z hlediska příjmů představují největší objem dotace z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj ČR ve výši zhruba 8,6 mld. Kč. Z této částky je určeno 7,3 mld. Kč na neinvestiční účely, zbývající částka 1,3 mld. Kč na investiční účely. Předpokládá se, že v roce 2009 regionální rady obdrží od krajů dotace na financování svých provozních výdajů ve výši 0,2 mld. Kč. Skutečná celková výše příjmů a výdajů regionálních rad v letech 2008 a 2009 bude záviset na rozsahu projektů, které budou prostřednictvím regionálních operačních programů v příslušném roce financovány ve vztahu ke krajům, obcím i k dalším subjektům. P Ř I S T U P U J T E K F I N A N C O VÁ N Í O B C Í OBEZŘETNĚ Radit obcím, jak mají racionálně sestavit a zrealizovat své rozpočty na rok 2009, není snadné. Lze předpokládat, že dotační vztahy se státním rozpočtem, se kterými budou obce na základě jeho rozpisu seznámeny, budou vesměs dodrženy. Jde totiž o mandatorní, případně tzv. pseudomandatorní výdaje. Horší situace bude zřejmě u vývoje daňových příjmů na bázi sdílených daní podle zákona č. 243/2000 Sb. (o rozpočtovém určení daní), kde se jeví jako nereálný předpokládaný roční růst o více než 8 %. Je proto žádoucí přistupovat k problematice financování obcí velmi obezřetně (na úrovni daňových příjmů roku 2008), se zaměřením na priority a s vytvářením finančních rezerv. Pokud jde o uskutečnění rozvojových záměrů obcí s použitím dotací ze státního rozpočtu, je třeba si pospíšit s vytvořením předpokladů pro vydání rozhodnutí o dotaci, neboť tomu, kdo ho má v ruce, už nikdo finanční prostředky nevezme. ■ EDUARD KOMÁREK

MO-000770

9

22.12.08

12:43 PM

Page 10

EKONOMIKA

Pozor na typ parkování v roce 2009 py parkovacích služeb poskytnuté soukromým sektorem budou tedy vždy podléhat DPH, jestliže je poskytovatel plátcem této daně.

V srpnu 2008 Evropský soudní dvůr (ESD) vydal výrok ve věci soudního sporu »Isle of Wight Council a další, C-288-07«, který se zabýval aplikací DPH u placeného parkování provozovaného obcemi ve Velké Británii. Šlo o posouzení situace, kdy obec naruší svou činností hospodářskou soutěž. České obce, které nyní provozují nějakou formu parkovaní a v minulosti se nemusely k DPH registrovat, budou muset vzít v úvahu nejen výsledek tohoto soudního sporu, ale od 1. 1. 2009 též novelu zákona o DPH. Ta přináší mj. i změny týkající se způsobu výpočtu obratu pro účely DPH registrace.

V

ysvětlíme si proto, s jakým typem parkování se obec může setkat a jaké změny přinese novela do hospodaření obce od 1. ledna 2009.

S O U D N Í S P O R O PA R K O VÁ N Í Evropský soudní dvůr se ve výše uvedeném soudním sporu zabýval otázkou, zda provozování uzavřených automobilových parkovišť místními orgány ve Velké Británii podléhá DPH, zda by neplacení daně nevedlo k narušení hospodářské soutěže, a co je míněno pod pojmem »výrazné narušení hospodářské soutěže«. Závěry ESD v tomto případu jsou následující: Výrazné narušení hospodářské soutěže, ke kterému by vedlo nezdaňování parkovacích služeb veřejnoprávními subjekty, které vystupují jako orgány veřejné správy, se musí posuzovat s ohledem na dotčenou činnost, aniž by se toto posouzení týkalo konkrétního místního trhu. Je třeba zohlednit nejen skutečnou, ale také hospodářskou soutěž, je-li možnost, že soukromý subjekt vstoupí na trh, reálná a nikoli čistě hypotetická. Pojem »výrazné narušení hospodářské soutěže« je nutno chápat v tom smyslu, že skutečné či potenciální narušení hospodářské soutěže nesmí být jen zanedbatelné. ESD ve výsledku potvrdil, že služba parkování v uzavřených automobilových parkovištích poskytnutá obcí podléhá DPH. Při aplikaci na české prostředí je zřejmé, že tento rozsudek je v souladu s prvním bodem dokumentu vydaného Ministerstvem financí ČR »Informace k uplatňování DPH při vymezení místní komunikace k stání motorového vozidla«. Tento bod zahrnuje následující typy parkování, které podléhají základní sazbě DPH: ■ krátkodobé parkovací služby poskytované pro automobily, motocykly a jízdní kola parkovišti, parkovacími místy a garážemi, zastřešenými i nezastřešenými, ■ placené parkování na ulicích a veřejných prostranstvích, služby parkovišť odtažených vozidel. Dokument Ministerstva financí ČR dále uvádí, kdy naopak parkovací služba poskytnutá obcí nepodléhá DPH, tj. kdy se považu-

10

ILUSTRAČNÍ FOTO. DAGMAR HOFMANOVÁ

MO10

DPH podléhá také parkování na ulici, v tzv. modrých zónách, které jsou například v Praze7.

je za výkon veřejné správy. Jde o druh parkování na ulici za sjednanou cenu, kdy dochází k vymezení místní komunikace na dobu časově omezenou, nepřevyšující 24 hodin a jsou splněny podmínky odst. 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Tento typ parkování zahrnuje vymezené úseky komunikace, na kterých obec vybírá parkovné za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. Dokument též uvádí případy, kdy služba parkování na ulici (v tzv. zónách) poskytnutá obcí DPH podléhá. Jsou to zóny, ve kterých podnikatelé či rezidenti dané městské části mají povoleno za určitých podmínek a poplatek parkovat. V Praze jsou to například modré parkovací zóny. Z uvedeného rozsudku Evropského soudního dvora i současné praxe v České republice vyplývá, že obec by měla u každé své ekonomické činnosti včetně parkování nejprve rozhodnout, zda jde o plnění považované za výkon veřejné správy, které DPH nepodléhá, nebo je to plnění podléhající DPH, pokud zákon o DPH tak již nestanoví v příloze 3. Jakákoliv obchodní společnost je tohoto rozhodnutí naopak ušetřena, protože nikdy nejedná v roli veřejnoprávního subjektu. Všechny ty-

ZMĚNA REGISTRAČNÍ POVINNOSTI V roce 2008 obec, která poskytuje na svém území převážně parkování zřízené z titulu výkonu veřejné správy a jejíž ostatní příjmy včetně příjmů z parkování, které by DPH podléhalo, nepřesáhly obrat pro účely DPH registrace, se k DPH registrovat nemusela. To se může od roku 2009 změnit, protože se významně změnila definice obratu pro účely DPH registrace. Zákon o DPH ve znění platném v roce 2008 nepočítá do obratu veřejnoprávního subjektu výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor osvobozených od DPH. Podle novely se obratem rozumí souhrn úplat bez DPH včetně dotace k ceně, které obci náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za: ■ zdanitelná plnění, ■ plnění osvobozená od DPH s nárokem na odpočet daně, ■ plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně, pokud jde o a) finanční nebo b) pojišťovací činnosti nebo c) převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor a dalších zařízení, jestliže tyto činnosti nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku a z odpisovaného nehmotného majetku nebo pozemků, které jsou dlouhodobým hmotným majetkem a o kterých obec účtuje nebo vede evidenci. V Ý P O Č E T O B R AT U A R E G I S T R A C E Pro výpočet obratu je vždy třeba sledovat data za posledních 12 kalendářních měsíců. Poměrná část obratu spadající do roku 2008 se spočítá podle zákona o DPH platného v roce 2008. Zbylá část obratu připadající na rok 2009 se již vypočítá podle novely zákona o DPH platného od 1. ledna 2009. Když obec například zjistí, že překročila obrat v lednu 2009, je povinna se registrovat k DPH k 15. únoru 2009. Plátcem se stane od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci lednu, tj. od 1. dubna 2009. Z výše uvedeného lze předpokládat, že menší a středně velké obce, které dlouhodobě pronajímají městské byty či pozemky, se v roce 2009 stanou plátci daně z přidané hodnoty. Tato změna přinese mnohým radnicím zvýšenou administrativní zátěž spojenou se správou daně z přidané hodnoty. Pokud obec bude povinna registrovat se v roce 2009 k DPH, bude muset začít například řešit, zda část parkovacích služeb, které poskytuje, nepodléhá DPH. ■ N O R A G RY M O VÁ Daňové a právní služby PricewaterhouseCoopers

leden 2009

MO11_12

22.12.08

12:43 PM

Page 11

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Jak pořídit pohotový infokanál pro občany

TŘI MILIONY E-MAILŮ UŽ LETOS? »E-mailů v rámci služby jsme již rozeslali 2,68 milionu, třímilionovou hranici bychom měli překročit v roce 2009,« uvedl ve druhé polovině loňského listopadu správce počítačové sítě Jiří Rozsypal z bohumínského městského úřadu. Každý zájemce, který si prostřednictvím internetu službu zaregistruje, si objedná zprávy z kategorií, které pro sebe považuje za nejzajímavějí. Zvolené kategorie však může kdykoliv dodatečně změnit, přidat nové nebo zase některé zrušit. Nejoblíbenějšími jsou informace z radnice, zprávy policie, omezení a výluky v dopravní infrastruktuře, plánované odstávky elektřiny, plánované odstávky a nedodávky vody či plynu, ale třeba i tiskové zprávy městského úřadu, různé zajímavosti a tipy. Bohumínští občané se mohou dále dozvědět například o kvalitě ovzduší, licitacích bytů či nebytových prostor města, Einfo nabízí i program kina, mětského televizního informačního kanálu, informace o počasí či svátcích i kulturní a sportovní akce. Nejnověji bylo přidáno připomínání termínů odvozu komunálního odpadu v městských částech. S L U Ž B A N E M U S Í S TÁT A N I K O R U N U Služba E-info nestojí nic ani město, ani jeho občany. Příjem a rozesílání zpráv je zcela zdarma, nepočítá-li se práce obsluhy. Při průměrné ceně za SMS tak město ušetřilo zhruba jeden až dva miliony korun. Bohumínští využívají pro svou službu SMS e-mail. Jde o e-mailovou adresu, která je přiřazena mobilu (telefonnímu číslu). Jestliže někdo zašle e-mail na tuto adresu, je uživateli doručen jako SMS zpráva. Odběratelé služby E-info si tedy musí pouze aktivovat u svého operátora tuto e-mailovou adresu.

leden 2009

ILUSTRAČNÍ FOTO: JAN ŠILPOCH

S

lužba E-info, kterou provozuje město Bohumín a jež se loni v soutěži Zlatý erb stala třetí nejlepší elektronickou službou v České republice, překročila v listopadu 2008 hranici milionu odeslaných SMS zpráv. K tomuto historickému mezníku se dospělo po šesti letech existence služby, která nabízí občanům informace členěné do 42 kategorií. I zkušenosti z dalších měst však připomínají, že rozesílání SMS či e-mailových zpráv se osvědčuje jako levný a pohotový informační kanál. V Bohumíně si mohou občané nechat posílat aktuální zprávy buď přímo do svého mobilního telefonu, nebo do e-mailové poštovní schránky. Tuto službu využívá dvanáct stovek lidí. Většina z nich dává přednost e-mailovým sdělením, zprávy na mobilní telefon si zatím nechává posílat zhruba čtyři sta občanů. Věkový průměr uživatelů bohumínského E-infa je 38 let.

Hromadné rozesílání SMS zpráv nemusí nic stát radnici ani občany.

Existují však také další profesionální systémy pro hromadné rozesílání SMS prostřednictvím internetu, jako například SMS InfoKanál či SmiS. Ty nabízejí rozmanité funkce a zaručují čas doručitelnosti do SMS center. Obce je většinou volí jako nástroj krizové komunikace, ale používají je i k rozesílání širšího okruhu informací. Tak třeba v Týně nad Vltavou se taková možnost stala doplňkem jednotného systému vyrozumění a varování obyvatelstva a využívá ji zhruba čtvrtina rodin. V Lipníku nad Bečvou se zaregistrovalo k odběru této služby 15 procent, v Mohelnici pětina obyvatel města. SMS I V RÁMCI ÚŘADU V Poděbradech využívají systém ke komunikaci nejen s občanskou veřejností, ale i mezi úřadem a vedením města či mezi úřadem a zastupiteli města. Ukázalo se totiž, že krátce před zasedáním zastupitelstva obce se někdy objeví náhlý a neodkladný požadavek doručení konkrétní důležité zprávy zastupitelům, na který musí ještě před vlastním jednáním reagovat. Zpracování tohoto požadavku značně zatěžovalo pracovníky telefonáty v době, kdy dopracovávali písemné podklady pro dané zasedání. Navíc v zastupitelstvu je mnoho lékařů a učitelů. Tyto profese bývají velice často nedostupné na telefonech. Proto vedení úřadu pověřilo informatiky řešením tohoto problému a výsledkem bylo hromadné rozesílání SMS zpráv. V Dačicích si pochvalují, že do systému SMS Infokanál jsou v některých případech místo starších obyvatel zaregistrovány jejich děti a vnoučata. Těm pak chodí SMS zprávy, ať už bydlí kdekoliv, a když je zpráva důležitá, zavolají svým rodičům či prarodičům a sdělují jim informace například o plánované odstávce vody. ■ J A R O S L AV W I N T E R

Veřejná správa a internet /28

V

ětšina čtenářů Moderní obce jistě ví, že informace o veřejných zakázkách nalezne v Informačním systému veřejných zakázek www.iszv.cz. Jenže máme šanci dozvědět se o zakázkách, jejichž finanční objem je nižší než zákonný (pominu-li zakázky stavební, pak zjednodušeně řečeno dvoumilionový) limit? Odpověď zní: Ano, získat informace lze i o takových zakázkách. Pokud byste totiž na příslušný subjekt podali žádost o informaci s konkrétním dotazem, pravděpodobně dostanete odpověď. Ovšem dobrat se této odpovědi bývá hodně pracné a zdlouhavé. Informace o takových zakázkách však na svých internetových stránkách zveřejňuje už poměrně hodně měst a obcí – a již i některá ministerstva. Někdy tak sice nalezneme pouze strohou informaci o tom, že je zakázka vypsána, jindy však objevíme dokonce i její výsledek a finanční objem. Jako dobrý a inspirativní příklad proto chci představit adresu zakazky.plzenskykraj.cz. Díky ní má kdokoliv možnost prohlížet, jaké veřejné zakázky realizuje Plzeňský kraj a další organizace, jejichž je kraj buď zřizovatelem, nebo vlastníkem. Nyní, zhruba po roce od spuštění, se můžete podívat na transparentnost veřejných výdajů Plzeňského kraje. Jak si zobrazit výsledky vypsaných veřejných zakázek? Stačí na úvodní stránce smazat »Datum podání nabídek od« a buď si nechat zobrazit všechny uskutečněné veřejné zakázky (stisknutím tlačítka »Vyhledat«), případně dál zpřesnit svůj dotaz. Jak? Kromě již zmíněného rozlišení podle data máte možnost si zobrazit veřejné zakázky konkrétního subjektu (zadavatele). Vyberete-li si tedy jako zadavatele například Gymnázium Plzeň, Mikulášské náměstí, zobrazí se vám informace o veřejné zakázce na rekonstrukci sociálních zařízení. Když kliknete pro detail (vpravo na konci řádku, kde jsou informace o zakázce), zjistíte, jaká byla kritéria, nebo kdo a za kolik tuto veřejnou zakázku vyhrál. Další možností, jak si můžete informace filtrovat, je zobrazení zakázek, které získal konkrétní dodavatel. Rada Plzeňského kraje uložila povinnost zveřejňovat všechny zakázky už od 500 tisíc Kč. Pokud i vaše město nebo obec má obdobnou službu, kterou byste rádi představili ostatním, napište mně prosím o ní na moji e-mailovou adresu [email protected]. ■

VÁ C L AV K O U D E L E vedoucí odboru informatiky Krajský úřad Plzeňského kraje

11

MO11_12

22.12.08

12:43 PM

Page 12

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

ICT ve službách Velkého bratra?

ILUSTRAČNÍ FOTO: VÁCLAV VAŠKŮ

Projekt pražské Opencard prakticky zruší možnost anonymního využívání služeb městské hromadné dopravy v české metropoli.

Stálý doprovod fotoreportérů dnes hvězdy showbyznysu či politiky už příliš nezaskočí, ba někteří takový zájem ještě dokonce vřele vítají. Musí si však slídění ve svém soukromí nechat líbit i běžný občan?

Více než sedmdesát nominací zaslala veřejnost v České republice do soutěže Big Brother Awards (Ceny Velkého bratra). Příklady největších narušitelů soukromí občanů, jak je vybrala odborná porota, dokazují, že ne vždy jsou informační a komunikační technologie využívány vhodným a korektním způsobem.

V

ýsledky už čtvrtého ročníku tradičnísoutěže byly vyhlášeny v závěru loňského roku.

J A K S I O B Č A N É S A M I Z A P L AT Í , A B Y M O H L I B Ý T S L E D O VÁ N I Za největšího úředního slídila porota označila Magistrát hl. m. Prahy za projekt Opencard. Víceúčelovou čipovou Kartu Pražana lze totiž získat pouze proti předložení občanského průkazu a udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů. Tato karta má přitom do dvou let nahradit všechny časové kupony v pražské městské hromadné dopravě. Využívání služeb pražské MHD tak prakticky pro obyvatele a návštěvníky hlavního města přestane být anonymní. Ruku v ruce s plány Dopravního podniku na zavedení turniketů v metru totiž nutně dojde k plošnému sledování pohybu všech cestujících. Podobná situace je s placením parkovného. O neúspěšný a drahý projekt Pražané nejevili zájem do té doby, než byli k pořízení karet přinuceni zrušením papírových kuponů. Organizace Iuridicum Remedium již v začátku projektu na kartách odhalila nezabezpečené osobní údaje, které byly po počáteční bagatelizaci problému částečně odstraněny. Anonymní varianta karty však dosud neexistuje, ačkoliv vznikla petice za její zavedení a při několika jednáních mezi sdružením Iuridicum Remedium a zástupci projektu Opencard bylo nevládní organizací

12

opakovaně navrženo schůdné řešení. Realizátoři kontroverzního projektu přitom nejsou schopni uspokojivě vysvětlit, proč musí být karta vydávána na jméno, proč musí existovat centrální evidence držitelů karty, ani proč údajně oddělené databáze zpracovává jedna a táž akciová společnost, která byla jediným účastníkem výběrového řízení. Pražané jsou tak stavěni před volbu, zda se svého soukromí vzdát, nebo si za ně začít připlácet. N O VÁ T E C H N O L O G I E , A L E TA K É N O VÁ R I Z I K A Cenu v kategorii Nebezpečná nová technologie získaly elektronické viněty pro placení dálničních poplatků. Elektronické viněty umožňují sledování pohybu konkrétního vozidla tím, že vysílají směrem ke kontrolnímu stanovišti svůj, vždy stejný a jednoznačný identifikátor. Plán na zavedení vinět místo papírových dálničních známek je prvním krokem k uplatnění mýtného pro osobní automobily na českých dálnicích. I přes ujištění ministerstva dopravy o anonymitě celého systému nebyl dosud zveřejněn způsob ani záruky zajištění tohoto požadavku. Kromě záruky anonymity zůstává nevyjasněna řada dalších problémů, jako je třeba vztah elektronických vinět ke kontrolním stanovištím umožňujícím rozpoznání registrační značky vozidla, použití systému k úsekovému měření rychlosti či případně anonymita versus problém odcizení či rozporování

výše mýtného. Celý proces přípravy na zavedení elektronických vinět podle poroty vyvolává dojem, že ochrana soukromí bude zajištěna pouze čestným slovem. Ministerstvo dopravy například přiznává, že systém lze použít k úsekovému měření rychlosti, ale ústy svého mluvčího Karel Hanzelky se dušuje, že se tato možnost nebude využívat a policie nebude mít k takovým údajům přístup. Dosavadní systém dálničních známek přitom v zásadě vyhovuje a soukromí občanů nenarušuje. E U C H C E P O S L AT N A L E T I Š T Ě » S V L É K A C Í « K A M E RY Vítězem kategorie Právní norma Velkého bratra se stal návrh nařízení Evropské komise, které by vůči cestujícím v celé Evropské unii »z důvodů bezpečnosti« zavedlo »virtuální tělesné prohlídky« (jinak též »svlékací kamery«). Návrh Evropské komise počítá s tím, že by se na letištích instalovaly speciální mikrovlnné scannery, které by po vstupu pasažérů do speciálních boxů pomocí elektromagnetických vln vytvořily trojrozměrný obraz jejich nahého těla. Obraz sice (zatím) nemá fotografickou kvalitu, avšak je velmi explicitní co se týče intimních míst či medicínských detailů, jako jsou implantáty či umělé střevní a močové vývody apod. Tento typ kontroly se proto dotýká nejen práva na soukromí cestujících, ale i jejich dalšího základního práva uvedeného v Listině základních práv a svobod, totiž práva na zachování lidské důstojnosti. Kritiku si návrh zaslouží především za to, že nevylučuje plošné nasazení, které by postihlo miliony zcela nevinných cestujících včetně žen, dětí a seniorů po letištích v celé EU. To vše v situaci, kdy vágní zdůvodnění bezpečností skutečně neobstojí a kdy jsou v zájmu bezpečnosti zaváděny stále nové a často ponižující kontrolní procedury na letištích. Není vůbec zřejmé, jak by bylo s pořízenými akty cestujících nakládáno bezpečnostními složkami, kdy a jak by byly likvidovány a v jakých případech by mohly být použity jinde. Na rozdíl od jiných nominací je však tento slídilský počin zatím jen ve formě varování do budoucna, protože Evropský parlament loni v říjnu návrh na nasazení speciálních mikrovlnných scannerů na letištích zatím pozdržel. ■ J A R O S L AV W I N T E R

leden 2009

MO13_15

22.12.08

12:43 PM

Page 13

moderní škola

TÉMA

VIZUALIZACE: ING: IVANA REMEŠOVÁ

TÉMA

Jak by mohl po rekonstrukci vypadat školní dvůr ZŠ Československé armády v Bohumíně.

Školní dvory v Bohumíně ožívají Devět milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko (prioritní osa 3 Rozvoj měst, oblast podpory 3.2 Subregionální centra) získalo město Bohumín na první etapu přestavby dvorů svých základních škol.

O

pírat se přitom bude i o zkušenosti ZŠ na třídě Dr. E. Beneše, kde do té doby nevyužívaný školní dvůr předloni zrekonstruovali na atraktivní místo pro odpočinek, volnočasové aktivity i vyučování pod širým nebem. Tento prostor tam nyní slouží jako shromaždiště žáků před začátkem vyučování, v teplých dnech tam děti tráví přestávky a nepravidelně se tam koná i výuka zejména výtvarné, hudební či pracovní výchovy. Právě výuka v otevřeném prostoru a s tím související příležitosti pro environmentální výchovu dětí byly jedním z důvodů, proč Moravskoslezský kraj právě této škole nedávno udělil titul Ekologická škola.

P O Č Í TA J Í I S V Ý U K O U V E N K U Využití původně zanedbaných a nefunkčních školních dvorů pro aktivity škol se stalo jednou z priorit bohumínské radnice při investicích do objektů škol a jejich opravách. Místostarostka Mgr. Věra Palková k tomu podotýká, že nové školní vzdělávací programy, které si školy sobě »ušily na míru«, podporují a doporučují klasické hodiny ve třídách prostřídat výukou venku. »Ve dvorech budou výuková hnízda, sportovní koutky – napří-

leden 2009

klad s baketbalovým košem, či pergola k posezení o přestávkách. Odpoledne budou dvory využívat družiny. Součástí rekonstrukcí jsou také sportovní hřiště. Projekty jsme pojali komplexně jako modernizaci výuky,« dodala místostarostka Bohumína. Zmodernizované dvory budou otevřeny i veřejnosti. Například dvůr ZŠ Československé armády má odpoledne a o víkendech sloužit dětem z vedlejšího sídliště, ale také třeba rodinným centrům Slůně a Bobeš. Obě nezisková sdružení tam chtějí pořádat akce pro maminky s malými dětmi. Lepší zázemí zajistí i školní bufet s nabídkou občerstvení návštěvníkům areálu. Vedoucí odboru školství, kultury a sportu městského úřadu Mgr. Pavla Skokanová tvrdí, že široké využití zmodernizovaných školních dvorů neklade žádné enormní nároky na výdaje související s jejich údržbou, a dodává: »Budou-li školní dvory v provozu i v odpoledních hodinách a o víkendech, počítáme se zřízením místa jakéhosi správce, který tam bude dbát o pořádek a večer bude areály zamykat. Jediným zvýšeným nákladem tedy budou tyto mzdové prostředky.«

NEŽ MĚSTO PŘISTOUPÍ K PROJEKTU Mgr. Pavla Skokanová se zamyslela i nad tím, co by si mělo každé město předem promyslet, než k rekonstrukcím školních dvorů a areálů přistoupí: »Radnice by do těchto modernizací určitě měly zahrnout řešení zeleně v areálu a jeho oplocení. Dále dostatečně projednat záměr s vlastníky okolních parcel, neboť s modernizací areálu naroste četnost a rozšíří se i způsoby jeho využívání. Při výběru aktivit pro školní dvůr se musí vycházet ze sociostruktury a potřeb žactva. Například naše pudlovská škola je školou komunitní, a proto v jejím areálu plánujeme skleník, arboretum a pracovní hnízdo, které žáci využijí pro rozvoj zručnosti a manuální dovednosti. Masarykova ZŠ je zase sportovně zaměřena a má velký počet tříd. Proto tam ve dvoře počítáme s hřištěm pro míčové hry i dalším minihřištěm pro streetball a minigolf. Skřečoňská škola je venkovská, takže tam vznikne ohniště s altánem, obří šachovnice a pingpongové stoly i hřiště s tribunkou. Rovněž je třeba zvolit vhodné doplňující prvky, jako jsou sluneční hodiny, lanové atrakce, lavičky, odpadkové koše, pítka s vodou, zahradní sprcha či skákací panáky ve dlažbě. Nejdůležitější však je aktivní zapojení školy – zejména učitelského sboru, do výběru a uspořádání herních ploch.« Autorkou uskutečněného projektu v ZŠ na třídě Dr. E. Beneše i teprve chystaného v ZŠ Československé armády je Ing. Ivana Remešová z ateliéru Šumperk. Z jejího pohledu je při přípravě těchto projektů nutno si předem

13

›

22.12.08

TÉMA

›

12:43 PM

Page 14

moderní škola

také ujasnit zadání. Proto doporučuje zpracovat projektový záměr s údaji o území včetně širších vztahů a tras vedení, které se předem konzultují se správci sítí. Zpracovaný záměr ukáže na další možné vyvolané investice, jako jsou přeložky vedení, odstranění nevyhovujících objektů atd. Může však také podpořit bezkonfliktnost projektu třeba tím, že přinese požadavek na předběžnou akustickou studii, případně může zahrnout i odborné posouzení zeleně z bezpečnostního a zdravotního hlediska. Ing. Ivana Remešová upozorňuje také na nutnou spolupráci projektanta s vedením školy a učiteli. »Důležité a oboustranně prospěšné je to zejména v požadavcích na vybavení prostoru a jeho provoz. Návrhy (architektonické řešení) předkládám škole v alternativách, většinou vizualizovaných, a až z těchto jednání se profilují konečná řešení. Například vedení ZŠ

ČSA si na dvoře přálo prosklenou pyramidu ze zastřešené pergoly přemístit k hlavnímu vstupu jako zastřešení zádveří. I když pergola vyčleněním tohoto prvku tratila na vzhledu, ve vazbě na další změny, zejména na nutné rozšíření ploch pro cvičení, se nápad ukázal jako dobrý,« říká projektantka, s níž si spolupráci pochvaluje i bohumínská radnice. JDE TO I NA VENKOVĚ Jenže co když nepůjde o školy ve městech velikosti Bohumína, nýbrž o menší venkovské školy s limitovanými možnostmi jejich zřizovatelů? Jaké možnosti tam jsou pro zřizování »víceúčelových plácků«? »Takové prostory mohou vzniknout prakticky kdekoliv. Ovšem jejich vybavení by vždy mělo odpovídat charakteru lokality,« soudí Ing. Ivana Remešová. »Menší obce navíc mohou využít práce svých řemeslníků, případně materiály, které má

škola skladem. Vím, co říkám – pro jednu „chudou venkovskou školu“ jsem takto vykryla výraznou část materiálu soupisem školního skladu a skládky. Škola si vybavila zahradu vějířovou pergolou, variabilním mobiliářem, ocelovými trelážovými prvky a novou plotovou výplní. To vše v krásné barevnosti.« »Kultivace prostředí má smysl. Je přece známo, že člověk je nejvíce formován v dětství. Vzory, které na něj působí, bude později napodobovat. Může-li tedy už jako dítě používat krásné materiály a vnímat pěkné tvary a barvy, pak je u něho založen předpoklad, že až dospěje a sám se začne aktivně rozhodovat, bude dávat přednost esteticky a účelně pojatým řešením,« uzavřela Ing. ■ Ivana Remešová. I VA N RY Š AV Ý

V Ráječku školní hřiště slouží všem

N

ecelých 1300 obyvatel žije v Ráječku na Blanensku. Moderní školní víceúčelové hřiště by mu však mohlo závidět i leckteré podstatně větší sídlo. Vše začalo už před lety, kdy obec zrekonstruovala budovu své mateřské školy. Hned poté sloučila »mateřinku« se základní školou a do zmodernizované budovy umístila stovku všech dětí z obou škol. Jednu vadu však nové prostory přece jen měly: Chyběla tělocvična. Protože však ke školní budově přiléhají obecní pozemky, k nápadu využít je pro sportovní vyžití a trávení volného času dětí a všech občanů nebylo daleko. Už v roce 2002 tak v Ráječku vzniklo víceúčelové školní hřiště 32x15 m s umělým trávníkem. Do mantinelů podél hřiště jsou zabudovány branky na házenou a malou kopanou i koše na basketbal. Na ploše jsou různobarevně vyznačeny kurty na tenis, nohejbal a volejbal. KE SLOVU PŘIŠLA I WEBKAMERA Obrovský zájem o hřiště však vedení obce přiměl k tomu, aby v roce 2007 nechalo vybudovat další školní hřiště, už větší o rozměrech 43x35 m – samozřejmě opět s umělou trávou. Ani na na něm nechybějí branky pro malou kopanou a jsou tam i dva kurty pro tenis a volejbal. Oplocené hřiště je osvětleno čtyřmi reflektory a zabírá je i webkamera. Pravda, zatím ve zkušebním provozu, ale podle starosty Víta Rajtšlégra už teď má kladné ohlasy rodičů. Mohou totiž na internetu pohodlně sledovat, zda na hřišti jsou i jejich ratolesti a co tam právě dělají. Na otázku, může-li webová kamera přenášet také sportovní utkání, starosta říká, že to technicky možné není. Ale neopomene do své odpovědi vsunout slůvko »zatím«. »Dopoledne hřiště využívá mateřská i základní škola spolu se školní družinou. Odpoledne široká veřejnost, hlavně mládež,« podotýká Vít Rajtšlégr. »Ale i fotbalisté z místní SK Olympia Ráječko, kde funguje hned ně-

14

FOTO: ARCHIV

MO13_15

Nové osvětlené hřiště přiléhající k budově školy v Ráječku má i dva kurty pro tenis a volejbal.

kolik družstev včetně mládežnických a družstva žen.« O náklady na vybudování nového hřiště ve výši 2 mil. Kč se rovným dílem podělila obec s dotací ze státního rozpočtu. Umělý povrch je prakticky bezúdržbový, a tak údržba hřiště, jak starosta připomíná, téměř nic nestojí. Platí se především jen úklid, případně drobné opravy. Ačkoliv radnice zpočátku zvažovala, zda by do aktivit na hřišti neměla případně zasahovat a nebylo-li by vhodné hřiště uzamykat, nakonec věcem nechala volný průběh. »A zatím to funguje,« konstatuje starosta. »Zájemci o hřiště se dokáží mezi sebou sami domluvit a časově skloubit své aktivity. Nezaznamenali jsme ani žádné projevy vandalismu nebo jiné závažnější problémy. Pořádek na hřišti sledují pracovníci obce, kteří se starají o údržbu veřejné zeleně.« J A K S I V Y B R AT D O D AVAT E L E Jindřich Vocel, jednatel zlínské společnosti Funny Sport, s. r. o., která mj. nabízí kompletní dodávky a montáže víceúčelových hřišť a byla partnerem i obce Ráječko, pozoruje v posledních letech zvyšující se zájem obcí a měst budovat u svých škol zařízení to-

hoto druhu. »Ale vše je zpravidla vázáno na dotační tituly,« upřesňuje. »Pokud peníze jsou, pak je patrná tendence pořizovat víceobjektové stavby spojením hřiště + minigolf + dětské hřiště, víceúčelové hřiště atd. V objektech převažuje to, co se v obci nejvíce provozuje, například vše pro kopanou, hokejbal, florbal, tenis, basketbal apod. Jestliže investor jasně ví, co chce, a své požadavky dokáže definovat, umí si obvykle sám najít i vhodného specializovaného dodavatele. Pokud však obec přesně neví, jaké se před ní otevírají možnosti, je lepší zvolit firmu, která současně připraví i podklady pro stavbu, případně provede kompletní dokumentaci pro stavební povolení.« Seriózní dodavatel se pozná i podle toho, přistupuje-li ke každé realizaci individuálně a zohledňuje-li výběr stavební plochy, její orientaci ke světovým stranám či vliv na okolní bytovou zástavbu. »Odpovědná firma investora včas upozorní na celou škálu zvláštností, které provoz sportovišť s sebou přináší. Například na specifickou hlučnost od míčů i hráčů,« uzavřel Jindřich Vocel z Funny Sport. ■ I VA N RY Š AV Ý

leden 2009

MO13_15

22.12.08

12:43 PM

Page 15

moderní škola

TÉMA

Malá obec se šesti stovkami obyvatel na Znojemsku neváhala a pro svoji školu se 167 žáky pořídila hned dvě interaktivní tabule. »Jsme přesvědčeni o tom, že pomohou zlepšit výuku a prestiž naší školy,« říká starosta Šumné Petr Cejpek.

F

akt, že škola začala interaktivní tabule využívat právě před rokem, komentoval na webových stránkách školy (www.zssumna.cz) zástupce jejího ředitele Mgr. Pavel Kučera: »Ano, je to opravdu tak: Základní škola a mateřská škola Šumná je interaktivní.« A dále vysvětlil: »Slovo interaktivní velmi zkráceně znamená, že pomocí interaktivní tabule lze ve třídě aktivně komunikovat mezi žáky, učitelem a počítačem – a všichni tuto komunikaci mohou sledovat nebo provádět přímo na tabuli. Ta je propojena s počítačem a umožňuje žákům i učiteli dorozumívat se s ním dotykem ruky nebo k tomu určeným perem na plochu tabule. Stejně jako počítač má téměř neomezené možnosti v získávání a předávání informací, stejnými možnostmi nyní disponuje i tato tabule a žák či učitel. S dodávkou tabulí lze navíc získat program, který si mohou žáci nahrát na své domácí počítače a využívat jej pro domácí přípravu, přípravu školních projektů apod.« NEZASKOČÍ UČITELE ANI ŽÁKY Interaktivní tabule sice vychází z nejnovějších informačních technologií, avšak nikdo se nemusí obávat práce s ní. »Už v samotném názvu najdete slovo tabule,« říká Ing. Ivana Perničková, manažerka marketingu společnosti AV MEDIA, která mj. dodává na trh i tyto moderní pomůcky pro výuku. »A tato primární funkce být tabulí jí zůstává. Poskytuje však učiteli velmi užitečné nástroje navíc. Tabule dokáže vše, co umí váš počítač. Je však také schopna integrovat multimédia a další

Užitečný pomocník: www.veskole.cz Partnerem portálu www.veskole.cz je společnost AV MEDIA, která podpořila jeho vznik a nadále se podílí na jeho rozvoji. Učitelům seznamujícím se s použitím a začleněním interaktivních tabulí do výuky portál poskytuje v sekci »Zdroje« množství výukového materiálu. Těm, kteří tuto tabuli již s úspěchem používají při vyučování, poskytuje náměty, možnost sdílet své nápady a informuje o aktuálním dění, akcích a školeních. Portál přináší učitelům inspiraci, návody a rady, jak pracovat nejen s interaktivní tabulí, ale také s hlasováním či jazykovou laboratoří. Najdete tam i seznam referenčních škol, které se s vámi jistě rády podělí o své zkušenosti s moderními ICT pomůckami. ZDROJ: WWW.VESKOLE.CZ

leden 2009

technologie jako fotoaparáty, hlasovací zařízení, dokumentové kamery apod. K tomu je vybavena softwarem, který poskytne učiteli pracovní plochu pro práci ve třídě. Všechny její funkce jsou přitom snadno ovladatelné už pouhým dotykem na interaktivní plochu. Právě tyto vlastnosti interaktivní tabuli na rozdíl od klasické nutně staví na výjimečné místo ve školách. Možnosti jsou široké, je však třeba vždy pamatovat na důvod, proč je ve třídě umístěna.«

Jak připravit instalaci interaktivní tabule Pro bezproblémovou funkci interaktivní tabule je nutné zajistit vhodný LCD datový projektor 2500 ANSI lm s rozlišením 1024 x 768 bodů (resp. 1280 x 800 bodů při širokoúhlém formátu 16:10), Nejlépe typ s krátkou projekční vzdáleností, umožňující datový projektor umístit na stěnu přímo nad tabuli (vše se tím zjednoduší a projekční podmínky jsou ve všech ohledech lepší než při použití standardního projektoru umístěného pod stropem). Druhou nutnou podmínkou je počítač – stačí běžný standardní multimediální počítač. Dalším doporučeným a hojně využívaným příslušenstvím je ozvučení – pracuje-li se s multimédii, je třeba nejen vidět, ale i slyšet! ZDROJ: AV MEDIA

Interaktivní tabule má potenciál pro zkvalitnění výuky ve třech základních oblastech: ■ Prezentace a demonstrace učiva (tabule je důležitá pro frontální vyučování, pomáhá učiteli živě a zajímavě prezentovat učivo); ■ Motivace žáků (tabule zvyšuje zájem žáků o učivo); ■ Organizace hodin (tabule přispívá k přehlednějšímu strukturování a lepší organizaci výuky). Na portálu www.veskole.cz zájemci o tabule naleznou cenné informace a inspirativní zkušenosti včetně diskusního fóra i materiálů, které lze stáhnout a využít pro interaktivní výuku. Ing. Ivana Perničková shrnuje mínění řady učitelů – uživatelů portálu: »Efektivita interaktivní tabule ve výuce vychází z názornosti při vytváření představy. Jako příklad lze vzít jakýkoli přírodní jev, který žákům složitě vysvětlujeme pomocí schémat. Jediným dotykem, pohodlně a intuitivně spustíme přichystané obrazové materiály, videa, internetové zdroje. A co je nejpřínosnější: Se všemi materiály můžeme v digitálním prostředí názorně a aktivně pracovat,

FOTO: ARCHIV

Interaktivní tabule a nový přístup k výuce

V Šumné se žákům interaktivní tabule zamlouvají a motivují jejich vyšší zájem o učivo.

opatřovat je poznámkami, třídit informace, aktivně zapojovat do řešení žáky. Takto zpracované materiály lze uložit jako soubor na počítači a sdílet je na internetu.« M O D E R N Í T E C H N I K A , Č I N Á PA D I TÁ METODIKA VÝUKY? Učitelé – zejména když si základy práce s tabulí teprve osvojují, leckdy zjišťují, že dosavadní zavedené metody typu »otevřete si učebnici, proveďte zápis a odpovězte do sešitu na otázky« jsou nyní zcela nabourány. Výjimečné možnosti, které tabule nabízí, nutí učitele více přemýšlet nad organizací hodiny a použitými metodami práce. Zjišťují, že nikoliv samotná moderní technika, nýbrž metodika výuky je tím klíčovým problémem, který je třeba ve třídách řešit. Otázky, které si kladou při přípravě na vyučování, jako »Co?«, »Jak?« a »S jakým cílem?« musí promýšlet s daleko větším úsilím. Interaktivní tabule tak jde ruku v ruce s nelehkou změnou myšlení a přístupu k výuce. V Šumné nyní přecházejí na učebnice a pracovní sešity, k nimž jsou už nakladatelem připraveny i příslušné interaktivní programy s množstvím obrazů, animací a odkazů na internet. Učitel tak může uvádět názorné příklady, účelně propojit různé předměty, lze promítat i vlastní obrázky, například z fotoaparátu. Součástí interaktivní tabule je rovněž program SMART Notebook, v němž si učitelé sami mohou tvořit různé prezentace, cvičení, hry apod. Podle Mgr. Pavla Kučery se v Šumné každá z tabulí využívá dvě až tři hodiny denně. Spolu s nimi zůstaly v učebnách i klasické a přibyl tam už jen dataprojektor pod stropem. Počítač (laptop) jako součást technologie je přenosný, a proto ve třídě nemusí zůstávat. Mgr. Pavel Kučera shrnuje: »Uvažuje-li škola o nákupu interaktivní tabule, měla by si napřed ujasnit, kam ji umístí a kolika žákům zpřístupní. Důležité je povzbuzovat ochotu učitelů s tabulí pracovat. Zároveň je třeba zajistit si díky interaktivním programům propojení tabule s učebnicemi. Všem školám bych přál, aby měly dostatek peněz na pořízení těchto moderních pomůcek.« ■ I VA N RY Š AV Ý

15

22.12.08

TÉMA

12:47 PM

Page 16

moderní škola

Pod běžci se čerpá teplo

K

dyž v Lukavci, příjemném městysi s jedenácti stovkami obyvatel v okrese Pelhřimov, během let 1991 až 2001 vybudovali moderní komplex základní a mateřské školy, netušili, že brzy začnou hledat náhradu za stále nákladnější vytápění zajišťované automatizovanými kotly na lehký topný olej. Nakonec se rozhodli pro vytápění a přípravu teplé vody pomocí tepelných čerpadel doplněných slunečními kolektory. V běžecké dráze v areálu školy je tak nyní ukryto 24 vrtů o celkové délce 2300 metrů, zatímco na fasádě tělocvičny je nainstalována dvacítka slunečních kolektorů. Teplo dodávané sluncem i tepelnými čerpadly se jímá do kombinované akumulační nádrže o objemu 1500 litrů, odkud se využívá k vytápění a k předehřevu či úplnému ohřevu vody. Místostarosta František Pinkas uvedl, že celkové náklady na pořízení nové technologie vyšly na 11,7 mil. Kč. »Z této sumy nám byla odečtena pětiletá úspora 2,7 mil. Kč a na zbývající část nám byla přiznána 90% podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Státního fondu životního prostředí,« říká místostarosta. »Převedeme-li to do čísel, dotace činila 8 mil. Kč, vlastní zdroje 3,7 mil. Kč. Návratnost investice byla předloni vypočtena na zhruba pět let, což by nám při nejméně patnáctileté životnosti systému (u solární soustavy však lze očekávat životnost alespoň 25 let a u vrtů déle než 50 let) mělo za tuto dobu uspořit téměř 10 mil. Kč v cenách LTO pro rok 2007. Jak to bude ve skutečnosti, nevíme. Stačí se podívat na obrovské výkyvy v ceně ropy ještě před půlrokem a nyní. Každopádně však nárůst cen elektrické energie letos pro organizace v průměru činí 18 %, sazba pro vytápění tepelnými čerpadly je dokonce vyšší o více než 22 %.« Celá otopná soustava v Lukavci pracuje teprve od loňského podzimu, a dlouhodobější zkušenosti s jejím fungováním tedy dosud chybějí. Počátkem prosince však už podle slov Františka Pinkase byla škola optimálně vytápěna a nemusela být použita ani tzv. studená záloha (původní kotle na LTO). Obě špičková tepelná čerpadla, každé o výkonu 67,7 kW, dokážou dodávat dostatek tepla až do -5 °C i za ještě nižších teplot. Místostarosta František Pinkas připomíná, že díky využívání obnovitelných zdrojů energie dnes v základní škole mohou při výuce klást daleko větší důraz na ochranu a zlepšování životního prostředí. »Mnohem větší dopad do vnímání žáků a zaujímání jejich následných postojů má to, když jim na konkrétním zařízení můžete doložit, jak obnovitelné zdroje vedou k úsporám, jak se omezuje ekologická zátěž okolního prostředí a snižují emise skleníkových plynů a jak se jejich škola může stát méně závislá na dodávkách energie,« uzavřel František Pinkas s tím, že městys (www.lukavec.cz) se s případnými zájemci o své zkušenosti ochotně podělí. /rš/

16

FOTO: ARCHIV REGULUS

MO16_17

Solární systém v Lukavci sestává ze 20 plochých slunečních kolektorů, které jsou připevněny na hliníkovou konstrukci fasády školní tělocvičny s orientací na jih a sklonem 70°.

I pro budovy škol platí: OZE uspoří náklady

S

oubor budov v majetku měst a obcí často tvoří objekty, jejichž dobu vzniku nikdo z nás ani nepamatuje. Bohužel v mnoha případech tomu odpovídá i technologie, která tyto objekty vytápí, resp. pro ně připravuje teplou vodu. Plně to platí i pro mnohé základní a mateřské školy, jejichž zřizovateli jsou města a obce. Volbou vhodné technologie však lze výrazných úspor dosáhnout i v mnohem novějších budovách. Jedním z jednoduchých, relativně levných a přitom velice efektivních řešení úspor energií je zařízení využívající sluneční energii výhradně pro přípravu teplé vody. Tyto technologie přinášejí reálnou úsporu kolem 40 až 50 %. Asi nejprogresivnějším investorem v této oblasti se nedávno stala Městská část Praha 13, která nechala vybudovat solární systémy na přípravu teplé vody hned v pěti mateřských školách. Všechny využívají zařízení s kolektorovou plochou 2 16 m . Solární zařízení pro přípravu teplé 2 vody, a to s kolektorovou plochou 32 m , však v Praze 13 funguje i ve třech základních školách. L U K AV E C : T E P L O Z H L U B I N Z E M Ě I ZE SLUNCE Ve využití obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve školách však lze jít ještě dál. Příkladem mohou být zařízení využívající nejen solární systémy pro přípravu teplé vody, ale také tepelná čerpadla pro vytápění, jako je tomu například v ZŠ a MŠ Lukavec na Pelhřimovsku. Velikost lukaveckého zařízení byla vyprojektována pro zhruba 180 žáků. Původní zdroj – kotle na lehký topný olej (LTO), byl uveden do stavu tzv. studené zálohy a bude sloužit jen jako doplňkový zdroj při extrémně nízkých teplotách během zimy. Nová technologie tak nahrazuje kapalné fosilní palivo, jehož nepříjemné zplodiny už nebudou znečišťovat ovzduší v okolí školy. Cena LTO byla navíc pro městys Lukavec velmi problematická a v posledních letech strmě rostla. Systém vytápění a výkon tepelných čerpadel byl propočten a doporučen energe-

tickým auditem s ohledem na potřeby tepla komplexu ZŠ a MŠ. V Lukavci byla zvolena technologie tepelných čerpadel země-voda, kdy jako zdroj nízkopotenciální energie slouží suché vrty. Dvě tepelná čerpadla jsou vhodně doplněna solárním systémem, který od jara do podzimu slouží k ohřevu vody a v topné sezoně k přitápění. Instalací tepelných čerpadel a solární soustavy došlo k významným energetickým úsporám, které se podle propočtů energetické auditorky pohybují na úrovni okolo 870 GJ ročně. Při ceně paliva LTO v cenách pro rok 2007 to znamená roční úsporu provozních nákladů ve výši přibližně půl milionu korun. BOREK: DRAHÁ ELEKTŘINA UŽ NETRÁPÍ Původním zdrojem vytápění pro ZŠ a MŠ v Borku na Českobudějovicku byla elektřina. Systém kombinující tři způsoby vytápění (elektrické přímotopné konvektory, elektrická akumulační kamna a teplovodní systém s přímotopnými elektrickými kotli) se stal krajně nevyhovujícím a v posledních letech provozně extrémně drahým. Zachovány zůstaly pouze elektrokotle, které budou nadále sloužit jako doplňkový zdroj při velmi nízkých venkovních teplotách. Novým hlavním zdrojem jsou v Borku tepelná čerpadla vzduch-voda. I tam instalací tepelných čerpadel a solární soustavy došlo k významným energetickým úsporám, které se podle propočtů energetického auditora pohybují na úrovni zhruba 470 GJ za rok. Zřizovatel tak na provozních nákladech ročně uspoří okolo 0,23 mil. Kč v cenách elektřiny pro rok 2007. Snižování spotřeby energií a ekologizace technologií v budovách, jejichž provoz platíme všichni, by nemělo být pouze otázkou pro diskusi, ale mělo by se stát samozřejmostí všech majitelů těchto objektů. Proč tedy nezačít u dětí? Z uvedených příkladů je jasné, že to jde. ■ JIŘÍ KALINA Regulus spol. s r.o.

leden 2009

MO16_17

22.12.08

12:47 PM

Page 17

EVROPSKÁ UNIE

Proč je důležitý interní audit při čerpání evropských dotací?

Č

eská republika může v období 2007–2013 ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliardy eur. Slovo »může« znamená, že i když příjemce získá rozhodnutí o udělení dotace a projekt se uskuteční v plném rozsahu, to ještě nutně nezaručuje, že dotace bude v plném rozsahu vyplacena. Důvod je jednoduchý. Stačí nesplnit některou z mnoha podmínek, na které se dotace vážou, nebo pochybení ve způsobu administrace projektu a dříve šťastný příjemce spláče nad výdělkem. V průběhu realizace i po ukončení podléhají projekty financované z fondů EU kontrolám a auditům ze strany poskytovatele financí, auditního orgánu a jím pověřených subjektů. Nadto se příjemce dotace může setkat s dalšími kontrolami, které mohou uskutečnit například Evropská komise a jí pověřené externí subjekty, Evropský účetní dvůr, Evropský úřad pro potírání podvodného jednání, Nejvyšší kontrolní úřad ČR, Národní fond.

JAK KONKRÉTNĚ MŮŽE POMOCI? Interní audit lze využít ve všech fázích projektu. Během jeho přípravy může například nezávislou kontrolou kritérií přijatelnosti a formálních náležitostí žádosti o dotaci pomoci předejít vyřazení projektu z hodnocení. Před započetím realizace může posoudit projektový plán a nastavení řídících a kontrolních mechanismů projektu a v jejím průběhu prověřovat plnění projektového plánu a dalších povinností příjemce (například vedení analytického účetnictví, plnění pravidel publicity, pravidel pro výběr dodavatelů, předkládání monitorovacích zpráv). V žádném případě interní audit nemůže nahrazovat aktivity odpovědných řídících pracovníků. Charakter vykonávaných činností nesmí být výkonné povahy a rozsah zapojení interního auditu nesmí být na úkor jeho dalších povinností. Priority pro činnost interního auditu by vždy měly vycházet z posouzení rizik v rámci celé organizace. Možnost zapojení interního auditu v procesu čerpání prostředků EU závisí proto i na jeho personální kapacitě. TYPICKÉ PROBLÉMY Ministerstvo pro místní rozvoj i odborníci již několikrát konstatovali, že Česká republika čerpá pouze malé procento z alokovaných finančních prostředků strukturálních fondů

leden 2009

Evropské unie. K nejčastěji zmiňovaným příčinám patří nezkušenost a neinformovanost realizátorů projektů. Typické problémy lze zařadit do několika základních oblastí. ■ Pravidla čerpání finančních prostředků: Ačkoliv jsou pravidla pro laika mnohdy komplikovaná, je nutno postupovat v souladu s nimi. Jejich striktnost vyvolává v některých realizátorech snahu najít v systému cestu, jak je obejít. Projekty zkouší, jak je systém nastaven a plně si neuvědomují, že odpovědnost za způsobilost výdajů leží plně na jejich straně. I kdyby se podařilo příjemci finanční podpory nezpůsobilý výdaj zahrnout do finanční zprávy a ten nebude při kontrole dané zprávy objeven, nezbaví se tím realizátor projektu odpovědnosti při případné budoucí kontrole na místě či auditu Evropské komise. ■ Rozhodnutí o udělení dotace: Je spojeno s podmínkami, které jsou pro příjemce podpory závazné. Je velice důležité, aby projektový tým věnoval patřičnou pozornost jejich prostudování včetně všech důležitých příloh, a to nejlépe ještě před zahájením přípravy žádosti o dotaci. Z podmínek vyplývají povinnosti, které bude muset příjemce dodržovat v průběhu realizace projektu i ve stanoveném období po realizaci projektu. Jejich nesplnění může znamenat nevyplacení části či celé dotace. ■ Administrace a řízení projektu: Administrace a věcné i finanční řízení projektu jsou pro zdárnou realizaci projektu zásadní. Proto je pro organizace či jiné subjekty, které nemají s administrací projektů zkušenost, vhodnější buď tuto aktivitu zadat partnerské organizaci, která má s touto činností zkušenosti, nebo najmout kvalifikovaného pracovníka. Z praxe víme, že chyby v administraci vedou k problémům a často k prodlevám finančního čerpání nebo dokonce nezpůsobilosti výdajů. Realizátoři projektů se mnohdy zaměřují především na finanční stránku projektů, zatímco věcné řízení bývá částečně opomíjeno. To může způsobit neplnění harmonogramu projektu, jeho cílů a podmínek udržitelnosti. Pokud chce příjemce úspěšně čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů, je nutné, aby si uvědomil, že kvalitní administrace je nezbytnou součástí úspěšného řízení projektu. Nastavení systému sledování a hodnocení průběhu projektu umožní včas odhalit odchylky od projektového plánu

ILUSTRAČNÍ FOTO: MĚSTO SVITAVY

Česká ani evropská legislativa nestanovují pro interní audit v souvislosti s čerpáním prostředků ze strukturálních fondů EU žádné specifické povinnosti. Interní audit však může být velmi užitečným nástrojem odpovědných řídících pracovníků při plnění podmínek pro využití dotací z evropských programů.

Multifunkční vzdělávací, komunitní a kulturní centrum Fabrika, projekt města Svitavy, který byl financován ze Společného regionálního operačního programu.

a podmínek pro udělení dotace. Zejména u dlouhodobého projektu může tento systém včas upozornit na nutnost zažádat o jeho změnu. S mnoha problémy a cennými zkušenostmi při čerpání prostředků z fondů EU se podělili účastníci konference, kterou uspořádal Český institut interních auditorů (ČIIA) v listopadu 2008. Mnozí přednášející potvrdili, že kontroly a audity projektů jsou velmi důkladné. Především auditoři Evropské komise jsou schopni odhalit i sebemenší nesrovnalosti v plnění podmínek přidělení dotace nebo v dokumentaci projektu. Současně však ukázali, že vhodné zapojení interního auditu může pomoci těmto chybám předejít, nebo je alespoň včas odhalit. K úspěšnému čerpání evropských fondů přispívá také ČIIA, mj. prostřednictvím vzdělávání pracovníků, kteří připravují, uskutečňují i kontrolují čerpání těchto zdrojů. ■ Z D E Ň K A K Ř I Š T O VÁ PricewaterhouseCoopers ČR (členka rady ČIIA)

LINDA ANUŠIĆ vedoucí oddělení řízení projektů Český institut interních auditorů, o. s.

17

22.12.08

12:47 PM

Page 18

EVROPSKÁ UNIE

Perspektiva je veliká, dává nám naději Jedním ze dvou nositelů Ceny středoevropské iniciativy Centrope za minulý rok se stal starosta slovenské obce Záhorská Ves JUDr. Boris Šimkovič. Jak dokládá i náš rozhovor s ním, ocenění je ve správných rukou. S jakými pocity jste koncem minulého roku přijal uvedenou cenu? Co na její margo říkali obyvatelé obce? Fantastické a na celý život nezapomenutelné pocity, byl jsem dojat. Občané o tom mnoho nevědí, někteří se radují, jiní možná závidí, ale nedali mi tyto postoje pocítit.

■

V čem vidíte význam podobných iniciativ, jakou představuje i Centrope, tj. sdružení sousedních oblastí ze čtyř středoevropských států? Považuji ji za velice dobrý motivační prvek pro prohlubování spolupráce přes hranice.

■

Středoevropská iniciativa Centrope Vznikla v roce 2003 na základě smlouvy, podepsané v rakouské obci Kittsee. Sdružuje příhraniční kraje čtyř zemí ležících v samém srdci našeho kontinentu – západní Slovensko, jižní Moravu, severovýchodní Rakousko a západní Maďarsko. V oblasti žije přes šest a půl milionu lidí. Od roku 2007 je udělována také Cena Centrope za konkrétní přínos k soudržnosti regionu.

Cena dává dohromady čtyři státy, které vždy patřily k sobě, hlavně jejich obyvatele. Myslíte si, že se dělá dost pro středoevropskou integraci, například i z hlediska pomoci vlád? Máte podporu Bratislavy ve svém snažení? Žel, nedělá se u nás skoro nic. Každý si hraje na svém písečku – myslím tím na Slovensku. V hlavním městě asi ani nevědí, že cenu dostal slovenský starosta. Bratislavu Záhorie nezajímá. ■

Je dost lidí ve vašem okolí, kteří se nadchli ideou spolupráce, která překračuje státní hranice? Velice málo. Ředitelky naší základní a mateřské školy, ale zejména partneři v Rakousku – starostové blízkých obcí Angern, Weikendorf či Gänzerdorf.

■

Kdy bude podle vás stát pevný most přes řeku Moravu, vedoucí ze Záhorské Vsi do Rakouska? Tak, jak se vláda a Bratislava stará o Záhorie, tak je to i s mostem. Financování je nejmenší problém – není politická vůle slovenské strany. Potřebujeme v tomto směru podporu politických špiček. Jinak ukončení

■

FOTO: AUTOR

MO18

Starosta Boris Šimkovič po převzetí ceny – ve svém vystoupení shrnul motivy, které jej vedou k prohlubování středoevropské spolupráce. Iniciativu prý musí v první řadě vyvinout lidé, kteří zde žijí, spoléhat se na centrální orgány není produktivní.

výstavby plánujeme do roku 2013, cena je 12,5 milionu eur. Náklady financuje Evropská unie a stát. Jde v podstatě »jen« o obnovu mostu přes Moravu, který tady byl vždy a měl by být také nyní! Potřebuje jej celá naše oblast. Původní most byl zbourán v roce 1947, kvůli ledu, který ohrožoval obec. V současnosti nám slouží pouze přívoz. (Jeho zřízení bylo jedním z důvodů ocenění starosty Borise Šimkoviče – pozn. red.) Jak vidíte perspektivu iniciativy Centrope? Pociťujete také angažovanost jižní Moravy? Perspektiva je veliká, dává naději, sjednocuje státy. Angažovanost a organizovanost jižní Moravy je fantastická, lidé tam drží spolu a jsou vzorem pro naši slovenskou stranu. Škoda že tak, jak je tomu v ČR, to není i u nás na Slovensku. ■

■

JOZEF GÁFRIK Vídeň

Klenoty České republiky

P

rvního ledna převzala naše země půlroční otěže předsednictví EU. Tato role je nejen organizační, ale také zprostředkovatelská, politická a prezentační. A originální, komplexní a pozitivní prezentaci ČR v zahraničí podpoří nový projekt Klenoty České republiky, který připravilo českobudějovické vydavatelství MCU, s. r. o. Základem kampaně je exkluzivní fotografická publikace, kterou doplní dvě DVD (film Ostře sledované vlaky a prezentační DVD o České republice – Symphony for the Senses). Knihu dostanou jako dárek účastníci konferencí, seminářů a veletrhů na politické a obchodní úrovni jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Texty v publikaci a znění DVD jsou v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, španělštině, ruštině a češtině. Digitální podoba projektu Klenoty České republiky bude rovněž k dispozici na webové adrese www.VisitCzechRepublic.cz s mož-

18

ností využití odkazů nejen na webové stránky prezentovaných společností, ale i prezentaci měst, hradů, zámků a přírodních lokalit. Základní koncepce projektu je zpracována až do roku 2013. V tomto období budou Klenoty České republiky představeny na velkoformátových fotografiích. Putovní výstavy se postupně uskuteční u nás i v zahraničí. »Oficiální křest projektu se uskuteční 13. května 2009 v Praze u příležitosti Kongresu evropských hospodářských komor (Eurochambres) za účasti místopředsedy Evropské komise Güntera Verheugena a vrcholných představitelů evropských obchodních a průmyslových komor. Tam bude projekt oficiálně představen delegátům kongresu a každý účastník obdrží jeden výtisk jako oficiální dárek. Součástí akce bude doprovodná výstava fotografií Klenoty České republiky,« uvedl Martin Hák, jednatel vydavatelství MCU a autor projektu.

Předpokládaný první náklad knižního kompletu Klenoty České republiky je 10 tisíc výtisků. Je určen zejména pro reprezentace naší země v rámci našeho předsednictví Evropské unie a pro potřeby samotných firem v roce 2009.

/sk/

leden 2009

22.12.08

12:47 PM

Page 19

EVROPSKÁ UNIE

Kovanici odvaha nechybí, uskutečnila projekty za miliony V malé obci Kovanice na Nymbursku se uskutečnily dva projekty. Zatímco první zahrnoval jen vybudování vodovodu, druhý navíc výstavbu tlakové kanalizace a čistírny odpadních vod.

Projekty v číslech Základní údaje o projektech Zahájení: březen 2006 Kolaudace: únor 2007 Místo realizace: Kovanice (+ Chvalovice) Zdroj financování z EU: OP Infrastruktura Možný zdroj financování obdobného projektu v období 2007–2013: OP Životní prostředí, Program rozvoje venkova ■

Investiční náklady Kovanice – tlakové kanalizace, čistírna odpadních vod a vodovod: celkové náklady: 34,870 mil. Kč Dotace z ERDF: 25,296 mil. Kč Dotace SFŽP: 3,72 mil. Kč

■

■ Investiční náklady: Kovanice – vodovod: celkové náklady:16,618 mil. Kč Dotace z ERDF: 11,607 mil. Kč Dotace SFŽP: 1,547 mil. Kč Úvěr na oba projekty: 11 mil. Kč. ZDROJ: OBEC KOVANICE

leden 2009

FOTO: AUTOR

P

říslib dotace na stavbu tlakové kanalizace, čistírny odpadních vod a vodovodu obec podle starosty Jaroslava Krále dostala ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) a z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). »S úvěrem na oba projekty pomohla Komerční banka,« doplnil starosta. Úvěr od banky sloužil k financování prací, které nebyly hrazeny z dotace a musela je financovat obec sama. »Peníze z dotací musely být profinancovány, tedy jsme je nedostali předem. Aby firma mohla vůbec začít stavět, bylo nutné zajistit překlenovací úvěr šest milionů korun,« uvedl Jaroslav Král. Na začátku samotného projektu však obec neměla žádné prostředky. Již dříve s pomocí dotací postavila plynovod a zastupitelstvo poté kvůli tomu rozhodlo o prodeji akcií získaných od státu v kuponové privatizaci. Tak vznikl základ investice pro vybudování kanalizace a vodovodu. Před zahájením prací vyhlásila obec s pomocí olomoucké poradenské společnosti ENVI agentura výběrové řízení na dodavatele. »S touto společností spolupracujeme na více záležitostech. Nejenže nám zpracovala žádost a studii proveditelnosti, ale také vedla výběrové řízení na projekty vodovodu a kanalizace. Pomáhala nám i třeba s projektem bezbariérových chodníků,« konstatoval Jaroslav Král. Pro odpadní systém byla zvolena tlaková kanalizace, rozvod musel být proto vybudo-

lo nebo nebyl zájem, jsme rozvod ukončili na hranici daného pozemku. V budoucnu je tedy možnost se na vodovod napojit bez problémů,« popisuje postup prací Jaroslav Král. Obyvatelé obcí se také domluvili na spoluúčasti ve financování vodovodních přípojek ke svým domům. Ta představovala 7 tisíc Kč. Ale spoluúčast sloužila i jako motivace. Jak uvedl starosta, konkrétně se podíleli sedmi tisíci ti, kteří si nechali zapojit jak vodu, tak kanalizaci. Ti občané, kteří si svůj dům připojili jen k vodě nebo jen kanalizaci, zaplatili spoluúčast 10 tisíc korun. Tím, že obec budovala vodovod i kanalizaci současně, bylo možné ušetřit na stavebních pracích. Oba systémy byly položeny do jednoho výkopu, a to pod hlavní komunikací. Postupně se pracovalo po 200 metrech. »Kvůli tomu jsme také museli omezit dopravu v obou obcích. Nainstalovali jsme semafory a doprava byla řízena kyvadlově,« říká starosta Král.

Jaroslav Král: Jednání s úřady nebývá jednoduché. Úředníci rozhodují tzv. od stolu a ne vždy úplně pochopí charakter daného projektu.

ván do všech domů. »V obci je celkem 266 nemovitostí, z projektu byly vyjmuty jen rekreační objekty, u nichž by výstavba tohoto typu kanalizace neměla smysl. A rovněž nemovitosti, u kterých nebyl jednoznačný majitel nebo jejich vlastníci neměli o připojení zájem,« vysvětluje starosta. Konkrétně je v obci připojeno na kanalizační systém 150 objektů. Součástí systému je také nová čistírna odpadních vod, která je projektována i na možnost druhé fáze, tj. rozšíření až na 1800 obyvatel. Co se týká vodovodu – délka hlavního řadu je 9500 metrů. »Postavili jsme také jednu hydrofonní stanici o kapacitě padesát kubíků (50 tisíc litrů). Celkový počet vodovodních přípojek v Kovanici je 266,« doplňuje. Vodovod se budoval současně i v sousední obci Chvalovice, kde jsou na něj připojeny rovněž všechny domy. Společně je v obou obcích celkem 272 přípojek. Dodejme, že obě mají dohromady 758 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 808 ha. M O T I VA C E – S P O L U Ú Č A S T O B Y VAT E L »Přímo přes Kovanice i Chvalovice vede hlavní silnice mezi Poděbrady a Nymburkem. Je zde hustá doprava a pro majitele domů, kteří by chtěli vybudovat přípojku k vodovodu či odpadu dodatečně, by to bylo velmi náročné a finančně téměř nerealizovatelné. I z tohoto důvodu jsme se snažili vybudovat přípojky u všech domů v obou obcích. V místech, kde se v dané nemovitosti s přípojkou nepočíta-

FOTO: AUTOR

MO19

Součástí projektu je i nová čistírna odpadních vod.

JAKÝ BYL POSTUP? V roce 2004 začalo zastupitelstvo obce Kovanice o projektu vodovodu a kanalizace jednat a v tom stejném roce vypracovalo i žádost o dotace. »O rok později byly obci odsouhlaseny dotace a v listopadu jsme dostali stavební povolení. Práce probíhaly v průběhu roku 2006, s tím že nejdříve jsme začali budovat vodovod, konkrétně přípojku od Nymburka. Kolaudace obou projektů se uskutečnila v roce 2007,« pokračoval ve svém vysvětlení starosta. Zatímco vyúčtování prostředků na vybudování vodovodu již skončilo, dotace na kanalizaci zatím uzavřeny nejsou. »Vyhodnocení projektu jsme již předali a nyní čekáme na potvrzení o ukončení akce. Zbytková částka však není vysoká. Jde zhruba o milion korun,« uzavírá. Zároveň podtrhuje, že jednání s úřady nebývá vždy jednoduché. Úředníci rozhodují tzv. od stolu a ne vždy úplně pochopí charakter daného projektu. ■ RADEK POLÁK

19

MO20_21

22.12.08

12:48 PM

Page 20

EVROPSKÁ UNIE

IPRM: Ostravě se vyplatilo jeho přípravu nepodcenit Ostrava bude čerpat ze strukturálních fondů Evropské unie v letech 2007–2013 více než 1,5 miliardy korun prostřednictvím svého Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM). Uspěla s ním v silné konkurenci ostatních statutárních měst v Moravskoslezském kraji – Opavy, Havířova, Karviné, Frýdku-Místku.

I

ntegrovaný plán rozvoje města se pod názvem Ostrava – magnet regionu zpracovával od září 2007 do července 2008. Tento materiál plně respektuje všechny požadavky dané metodickými příručkami a dokumenty. Ostrava si zvolila zónové pojetí IPRM – byla definována oblast s vysokým potenciálem ekonomického růstu, která vzešla z porovnání ukazatelů vytipovaných lokalit na území města a zároveň ji potvrdilo dotazníkové šetření mezi obyvateli Ostravy. PRIORITY IPRM Schválený IPRM se prioritně zaměřuje na ekonomický rozvoj, vědu a výzkum, dopravní infrastrukturu, zkvalitnění životního prostředí pro obyvatele i návštěvníky města, zlepšení kulturního vyžití, zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a také na sociální integraci. Uskutečněné analýzy potvrdily fakt, že Ostrava není pouze průmyslovým městem, ale stává se významným centrem kulturním, finančním a podnikatelským. Stále větší úlohu hraje vzdělávání, věda a výzkum. Vzhledem k velikosti a potenciálu celé ostravské aglomerace jsou však tyto funkce stále nedostačující. Vizí je »živé pulzující město, plnící všechny metropolitní funkce, ve kterém jeho obyvatelé oceňují kvalitu života, návštěvníky láká specifická kultura a investoři objevují město jako dobrou adresu pro své podnikání, a tím vytvářejí nové pracovní příležitosti«. K tomu je nezbytné splnit čtyři specifické cíle: ■ zajistit a rozšířit dopravní obslužnost zóny, ■ změnit vzdělanostní strukturu obyvatelstva včetně podpory výzkumu a inovací, ■ zlepšit kvalitu životního prostředí, ■ zvýšit a rozšířit kvalitu občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu. ŘEKA, HRAD I CESTY Ostrava hodlá do roku 2013, respektive 2015 připravit a uskutečnit zhruba 20 projektů – jak vlastních, tak partnerských subjektů. Budou to například rozvojové projekty zoologické zahrady (safari či pavilon evoluce), které mají zvýšit její návštěvnost a prestiž. Další projekt – Revitalizace řeky Ostravice – by měl vrátit řeku lidem a umožnit rekreační aktivity po vzoru velkých evropských měst. Podél řeky vznikne více než 16 km nových cyklos-

20

tezek, relaxační plochy atd. Přístav umožní rozvíjet vodáctví, které se v posledních letech těší velkému zájmu Ostravanů. Tyto činnosti doplní rozvoj Slezskoostravského hradu. Cílem je další zatraktivnění okolí hradu, který je stále vyhledávanějším místem. V rámci tohoto projektu bude přemístěn a doplněn areál miniatur MiniUni, dobudováno severní křídlo hradu a upraven terén pro zázemí pořádání festivalů a různých představení. Významné budou investice města do dopravní infrastruktury (místní komunikace, trolejbusy, tramvaje) v souvislosti s výstavbou tzv. Nové Karoliny, jednoho z nejvýznamnějších developerských projektů v ČR. I přes potíže s financováním této patnáctimiliardové investice, se zástupci developera i vedení města shodují na tom, že celosvětová finanční krize výstavbu sice přibrzdila, ale společné úsilí k úspěšnému dokončení nadále trvá. S touto nově vznikající městskou částí rovněž souvisí rekonstrukce dvou historických

budov (tzv. Elektrocentrála a Ústředna), které by zhruba od konce roku 2010 měly sloužit kulturním a společenským aktivitám. Celkové investiční náklady na tzv. doprovodné stavby k Nové Karolině, spolufinancované prostřednictvím IPRM, dosahují zhruba 1,1 miliardy korun včetně DPH. Příprava (projektová i samotných žádostí) zhruba dvaceti projektů je poměrně náročná. V případě projektů samotného města se do ní zapojily všechny participující odbory magistrátu, zejména investiční, majetkový a stavebně-správní, vše pod vedením odboru ekonomického rozvoje, kterému byla svěřena pravomoc projektového řízení v rámci magistrátní agendy. Na každý strategický projekt je vytvořen projektový tým. Jednotliví členové si postupem času musejí zvykat na nový způsob práce, která je v mnohém případě »něco navíc«, nad rámec jejich dosavadního stereotypu. Veškerá agenda je spoluřízena externími konzultatnty. Jsou vybíráni v transparentní soutěži, aby nebyly porušovány zákony a nařízení EU. Příprava záměrů partnerských subjektů probíhá analogicky, jen bez přímé angažovanosti města, pouze pod dohledem projektového manažera IPRM. Jeho úkolem je koordinovat projektovou přípravu tak, aby byla v souladu s nastaveným harmonogramem. S P O L U F I N A N C O VÁ N Í – B U D E TO PROBLÉM? Ten, kdo se v oblasti evropských fondů pohybuje, ví (ten kdo ne, jistě se rád dozví), že pro úspěšnou realizaci a maximální možnou výši dotace, je vždy nutné zajistit spolufinancování na celou dobu trvání konkrétního programu. U integrovaných plánů je maximální výše dotace z Regionálního operační-

Způsoby realizace hlavních cílů IPRM Specifický cíl I. Zajištění a rozšíření dopravní obslužnosti zóny

I.1 Budování a rekonstrukce dopravní infrastruktury I.2 Rozšíření MHD

II. Změna vzdělanostní III. Zlepšení kvality struktury obyvatelstva životního prostředí včetně podpory výzkumu a inovací Opatření II.1 Zvyšování počtu III.1 Odstranění kvalifikovaných osob ekologické zátěže II.2 Rozšíření podmínek III.2 Zlepšení stavu pro výzkumné a inovační veřejné zeleně aktivity Aktivity II.1.1 Tvorba a realizace III.1.1 Humanizace řeky vzdělávacích programů Ostravice

I.1.1 Výstavba a rekonstrukce chodníků a silnic včetně alternativní dopravy II.2.1 Tvorba a realizace výzkumných programů I.2.1 Budování včetně nezbytné ekologických forem infrastruktury dopravy včetně zastávek

IV. Zvýšení a rozšíření kvality občanské vybavenosti města a rozvoj cestovního ruchu IV.1 Podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu IV.2 Rozvoj infrastruktury pro volnočasové aktivity IV.1.1 Modernizace ZOO Ostrava

III.2.1 Revitalizace veřejné IV.1.2 Rozvoj nových sluzeleně žeb, produktů a infrastruktury pro oblast cestovního ruchu IV. 2.1 Revitalizace kulturních památek a objektů pro volný čas IV.2.2 Rozvoj lokality Centrum Černá louka ZDROJ: MAGISTRÁT MĚSTA OSTRAVY

leden 2009

MOI_VIII

22.12.08

1:21 PM

Page I

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

SPECIÁL

Městský úřad ve Dvoře Králové nad Labem

Vzorový jednací řád zastupitelstva obce a výborů zastupitelstva obce M g r . PAV L A S A M K O VÁ , J U D r . M I R O S L AV B Ý M A , P h . D . Ostrava

V

článku, který byl uveřejněn na pokračování v Moderní obci v číslech 5–7/2008, jsme se zaměřili na jednací řády orgánů obce. Přiblížili jsme zákonnou úpravu (povinnost vydání jednacího řádu zastupitelstva obce stanoví § 96 zákona o obcích, jednacího řádu rady obce § 101 odst. 4 zákona o obcích), zdůraznili formu jednacího řádu (jedná se o procesní normu, kterou příslušný orgán obce vydává svým usnesením, nelze jej však vydat formou právního předpisu obce – obecně závaznou vyhláškou), uvedli jsme řadu praktických postřehů týkajících se jednání orgánů obce a nastínili, co všechno by měly jednací řády obsahovat (co konkrétně mají jednací řády obsahovat totiž žádný předpis nestanoví) a základní zásady pro jejich zpracování. V návaznosti na tento článek jsme zpracovali »vzorový« jednací řád zastupitelstva obce a výborů zastupitelstva obce. Jednací řád je zpracován na podmínky obce, ve které funguje rada obce a tajemník obecního úřadu; je třeba jej proto přizpůsobit konkrétním podmínkám jednotlivé obce. U jednotlivých ustanovení jednacího řádu jsou doplněny odkazy na zákonnou úpravu. Jednací řád doplňuje poměrně rozsáhlý komentář formou poznámek.

OBEC XXXXX ZASTUPITELSTVO OBCE JEDNACÍ ŘÁD Z A S T U P I T E L S T VA O B C E A V Ý B O R Ů Z A S T U P I T E L S T VA O B C E Schváleno usnesením zastupitelstva obce č. x/xx ze dne xx. x. 200x s účinností ode dne xx. x. 200x OBSAH Článek ČÁST PRVNÍ: JEDNACÍ ŘÁD Z A S T U P I T E L S T VA O B C E

1 2

Úvodní ustanovení Pravomoci zastupitelstva

leden 2009

Strana

3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

Svolání zastupitelstva Příprava zasedání zastupitelstva Účast členů zastupitelstva na zasedání Program zasedání zastupitelstva Průběh zasedání zastupitelstva Příprava usnesení zastupitelstva Usnesení zastupitelstva, hlasování Dotazy, připomínky a podněty členů zastupitelstva Péče o nerušený průběh zasedání zastupitelstva Ukončení zasedání zastupitelstva Vydávání obecně závazných vyhlášek obce Pracovní komise Organizačně technické záležitosti Zabezpečení a kontrola usnesení zastupitelstva Další povinnosti členů zastupitelstva Další ustanovení

ČÁST DRUHÁ: JEDNACÍ ŘÁD VÝBORŮ (zřízených podle § 117 a násl. zákona o obcích)

19 20 21 22 23

Úvodní ustanovení Postavení výboru Jednání výboru Usnesení výboru a hlasování Jiná ustanovení

ČÁST TŘETÍ: Z ÁV Ě R E Č N Á U S TA N O V E N Í

24 Závěrečná ustanovení

PŘÍLOHA Adresáti pozvánek, materiálů a usnesení zastupitelstva

I

›

MOI_VIII

22.12.08

1:21 PM

SPECIÁL

Page II

vzorový jednací řád

ČÁST PRVNÍ: JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA OBCE

Jednací řád zastupitelstva upravuje přípravu, svolání, průběh a pravidla jednání, usnášení a kontrolu plnění usnesení zastupitelstva, jakož i další věci, související s jeho zasedáním.

vrhu programu zasedání zastupitelstva včetně materiálů výborů, a které mají být zpracovány v písemné podobě, se předkládají prostřednictvím obecního úřadu tak, aby mohly být doručeny členům zastupitelstva nejpozději 7 dnů přede dnem zasedání zastupitelstva.12) (6) Ve výjimečných a odůvodněných případech mohou být materiály předloženy členům zastupitelstva v kratším termínu, popř. v den zasedání zastupitelstva. V tomto případě podá odůvodnění členům zastupitelstva rada, u materiálů předkládaných výbory předseda výboru, a v průběhu zasedání bude poskytnut dostatečný čas k jejich prostudování. (7) Písemně zpracované materiály se členům zastupitelstva doručí buď osobně, nebo prostřednictvím příslušného držitele poštovní licence.13)

ČLÁNEK 2

ČLÁNEK 5

Pravomoci zastupitelstva

Účast členů zastupitelstva na zasedání

(1) Zastupitelstvo rozhoduje zásadně v samostatné působnosti, a to ve věcech, které mu jsou vyhrazeny zákonem o obcích, příp. dalšími zákony.2) (2) Zastupitelstvo si může vyhradit další pravomoci v samostatné působnosti mimo pravomoci vyhrazené jinému orgánu obce.

(1) Členové zastupitelstva jsou povinni zúčastňovat se zasedání zastupitelstva (§ 83 odst. 1 zákona o obcích), jinak jsou povinni se, zpravidla písemně, omluvit starostovi s uvedením důvodu. (2) Účast na zasedání stvrzují členové zastupitelstva podpisem do listiny přítomných.

ČLÁNEK 3

ČLÁNEK 6

Svolání zastupitelstva

Program zasedání zastupitelstva

(1) Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Zasedání zastupitelstva se konají v termínech podle plánu a svolává je starosta nejpozději do 7 dnů přede dnem zasedání.3) (2) Zasedání zastupitelstva jsou veřejná4) (§ 93 odst. 2 zákona o obcích). Starosta jmenovitě zve na zasedání zastupitelstva členy zastupitelstva a další osoby uvedené v příloze jednacího řádu. (3) Obecní úřad zveřejní informaci o místě, době a navrženém programu5) připravovaného zasedání zastupitelstva vždy nejméně 7 dnů předem na úřední desce obce6) a dále např. v místním tisku apod. (§ 93 odst. 1 zákona o obcích). (4) Požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva, hejtman kraje nebo v zákonem stanoveném případě ředitel krajského úřadu, je starosta povinen svolat zasedání zastupitelstva tak, aby se uskutečnilo nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena obecnímu úřadu (§ 92 odst. 1 zákona o obcích a § 55 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů7)). (5) Starosta svolá zasedání zastupitelstva také na základě předchozího usnesení zastupitelstva nebo rady obce (dále jen rada) k projednání naléhavých záležitostí. Dále může svolat zasedání ke slavnostním příležitostem.

(1) Právo předkládat návrhy zastupitelstvu k projednání mají jeho členové, rada, výbory (§ 94 odst. 1 zákona o obcích), popř. další osoby, které o to zastupitelstvo požádá, popř. výjimečně určí rada při přípravě programu zastupitelstva.14) (2) Program zasedání zastupitelstva navrhuje rada.15) (3) Předkladatel materiálu může materiál stáhnout z návrhu programu zasedání zastupitelstva, a to až do okamžiku schválení programu. Po schválení programu tak může učinit jedině se souhlasem zastupitelstva. (4) Návrh programu zasedání je zastupitelstvu předkládán ke schválení v úvodu zasedání zastupitelstva. Členové zastupitelstva mohou navrhnout změny navrženého programu (doplnění nebo vypuštění bodů, změny pořadí projednávání bodů). O programu zasedání rozhoduje zastupitelstvo hlasováním16) a na zasedání zastupitelstva může být jednáno jenom o věcech, které byly schváleny v programu. (5) Po schválení programu zasedání může člen zastupitelstva navrhnout zařazení nového bodu programu pouze v případě, že předcházející bod byl ukončen hlasováním o usnesení. O zařazení nového bodu v průběhu zasedání rozhodne zastupitelstvo (§ 94 odst. 2 zákona o obcích).

ČLÁNEK 4

Průběh zasedání zastupitelstva Zahájení zasedání

Zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo) vydává podle § 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), tento svůj jednací řád1): ČLÁNEK 1

Úvodní ustanovení

Příprava zasedání zastupitelstva (1) Přípravu zasedání zastupitelstva organizuje starosta (svolavatel) podle programu navrženého radou.8) (2) Návrhy a podklady pro zasedání zastupitelstva připravuje rada (§ 102 odst. 1 zákona o obcích). Rada zejména: a) stanoví dobu a místo zasedání, b) navrhne program zasedání zastupitelstva, c) stanoví odpovědnost za zpracování a předložení odborných podkladů pro zasedání zastupitelstva. (3) Návrhy, zprávy, rozbory a jiné materiály určené pro zasedání zastupitelstva, s výjimkou návrhů předložených výbory, se předkládají radě k projednání.9) (4) Pro zařazení svých stanovisek, návrhů a jiných materiálů na program zasedání zastupitelstva předkládají výbory zastupitelstva (dále jen výbory) radě pouze název materiálu, jméno jeho předkladatele a usnesení, kterým výbor o předložení materiálu rozhodl. Rada zařadí materiály výboru do návrhu programu připravovaného zasedání zastupitelstva bez projednání.10) (5) Materiály určené pro jednání zastupitelstva se předkládají písemně, nebo ústně.11) Všechny materiály, které rada zařadila do ná-

II

ČLÁNEK 7

(1) Zasedání zastupitelstva řídí starosta nebo v jeho nepřítomnosti jeden z místostarostů (předsedající) (§ 103 odst. 5 zákona o obcích).17) (2) Zasedání zastupitelstva zahajuje starosta (předsedající). Neníli při zahájení zasedání přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva, ukončí starosta (předsedající) zasedání a svolá náhradní zasedání zastupitelstva k témuž programu, a to do 15 dnů od jeho konání (§ 92 odst. 3 zákona o obcích).18) (3) Starosta (předsedající) řídí hlasování, zjišťuje a vyhlašuje jeho výsledek, vyhlašuje přestávku, ukončuje zasedání a dbá na to, aby zasedání mělo pracovní charakter a věcný průběh. (4) V zahajovací části zasedání zastupitelstva starosta (předsedající) konstatuje přítomnost nadpoloviční většiny členů a navrhne schválení programu zasedání včetně určení, které materiály budou předloženy s úvodním slovem předkladatele. Přednese zprávu o činnosti orgánů obce.19) Předloží návrh na volbu návrhové komise20) a určení dvou členů zastupitelstva za ověřovatele zápisu z tohoto zasedání.21) Oznámí, kdo bude zápis pořizovat. (5) Návrhová komise sleduje průběh zasedání zastupitelstva a při-

leden 2009

MOI_VIII

22.12.08

1:21 PM

Page III

vzorový jednací řád jímá návrhy na změnu nebo úpravy přijatých usnesení a návrhy nových usnesení. Na závěr zasedání předseda návrhové komise přednese zprávu návrhové komise, ve které zrekapituluje průběh zasedání zastupitelstva a přijatá usnesení. (6) Starosta (předsedající) vyzve ověřovatele zápisu z předchozího zasedání zastupitelstva k podání zprávy o ověření zápisu. O námitkách člena zastupitelstva proti zápisu rozhodne zastupitelstvo hlasováním na svém nejbližším zasedání (§ 95 odst. 2 zákona o obcích). (7) Starosta předkládá zastupitelstvu k rozhodnutí usnesení rady v otázkách samostatné působnosti, jehož výkon byl starostou pozastaven pro nesprávnost. Je povinen předkládaný návrh zdůvodnit. Zastupitelstvo rozhodne o pozastaveném usnesení rady hlasováním (§ 84 odst. 5, § 105 zákona o obcích). 22) (8) Pokud jsou k projednávané problematice předložena samostatná stanoviska výboru, udělí starosta (předsedající) zástupci výboru slovo ještě před zahájením rozpravy.

Rozprava

(9) Do rozpravy se přihlašují členové zastupitelstva a ostatní účastníci zasedání zvednutím ruky nebo písemně u starosty (předsedajícího). Ke slovu je možno se přihlásit jen do té doby, pokud starosta (předsedající) neudělí závěrečné slovo nebo pokud nebyl hlasováním členů zastupitelstva stanoven konec rozpravy. Vystoupení v rozpravě nemůže být delší než xx minut. Vystupující může požádat o prodloužení doby trvání vystoupení. O tomto návrhu se hlasuje bezodkladně. (10) Starosta (předsedající) udělí slovo všem přihlášeným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu23) v pořadí, v jakém se přihlásili. K podání vysvětlení nebo upřesnění předkládaného materiálu nebo projednávané problematiky, popř. zodpovězení dotazu, podnětu či připomínky, udělí starosta (předsedající) také slovo zaměstnanci obce, zástupci výboru a komise rady, popř. zástupci právnické osoby, kterou obec založila nebo zřídila. (11) Po vystoupení přihlášených dle odst. 10 udělí starosta (předsedající) slovo přihlášeným občanům obce, kteří dosáhli věku 18 let, a fyzickým osobám, které dosáhly věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost (dále jen občan obce), aby mohli na zasedání zastupitelstva vyjádřit své stanovisko k projednávané věci nebo se vyjádřit k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý rok (§ 16 zákona o obcích). Jejich vystoupení je časově omezeno xx minutami – po této době jim starosta (předsedající) odejme slovo. (12) Zúčastní-li se zasedání zastupitelstva člen vlády nebo jím pověřený zástupce, senátor, poslanec, nebo zástupce orgánů kraje, a požádá-li o slovo, musí mu být vždy uděleno (§ 93 odst. 3 zákona o obcích). (13) Ostatním účastníkům zasedání může být uděleno slovo podle možností a se souhlasem zastupitelstva. (14) Bez ohledu na pořadí přihlášení do rozpravy musí být uděleno slovo také tomu členovi zastupitelstva, který namítá nedodržení jednacího řádu nebo právních předpisů. (15) V rozpravě smí vystoupit jen ten, komu starosta (předsedající) udělil slovo. (16) Zastupitelstvo může v průběhu zasedání hlasováním bez rozpravy body programu přesunout nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo i více bodům programu. (17) Zastupitelstvo se může usnést na omezení rozpravy k projednávanému bodu, to je omezení počtu vystoupení, přičemž omezení nemůže být menší než dvě k téže věci. (18) Návrh na ukončení rozpravy může podat kterýkoli člen zastupitelstva; o jeho návrhu se hlasuje bez rozpravy.

Přestávka v jednání

(19) Nejpozději po xx hodinách souvislého jednání zastupitelstva starosta (předsedající) vyhlásí přestávku trvající alespoň xx minut.

ČLÁNEK 8

Příprava usnesení zastupitelstva (1) Návrh usnesení předkládaný zastupitelstvu ke schválení vychází ze zprávy, rozborů, projednávaných návrhů a z rozpravy členů zastupitelstva. Návrhy usnesení připravují předkladatelé v časové a věcné souvislosti s přípravou zpráv, ekonomických rozborů a jiných materiálů.

leden 2009

SPECIÁL

(2) Závěry, opatření a způsob kontroly musí být v návrhu usnesení formulovány stručně, adresně, s termíny a odpovědností za splnění ukládaných úkolů. ČLÁNEK 9

Usnesení zastupitelstva, hlasování (1) Usnesení musí obsahově odpovídat výsledkům jednání. (2) Usnesení se přijímá zpravidla na závěr každého bodu jednání. (3) Usnesením zastupitelstva se ukládají úkoly v samostatné působnosti obce, stanoví-li tak zákon, starostovi a jiným členům zastupitelstva, radě, výborům, obecnímu úřadu, popř. zástupci právnické osoby, kterou obec založila nebo zřídila. (4) Zastupitelstvo je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. (5) Vyžaduje-li povaha usnesení, aby zastupitelstvo hlasovalo o jednotlivých bodech navrženého usnesení, stanoví jejich pořadí pro postupné hlasování starosta (předsedající). (6) Byly-li uplatněny pozměňující návrhy, dá starosta (předsedající) hlasovat nejprve o těchto změnách a poté o ostatních částech návrhu. Pozměňující návrhy musí být předány předsedajícímu vždy písemně. Pozměňujícím návrhem se pro tyto účely rozumí: částečně pozměňující návrh, doplňující návrh nebo protinávrh. (7) O pozměňujících návrzích se hlasuje v opačném pořadí, než byly předkládány. Je-li pozměňující návrh přijat, o zbylých návrzích se již nehlasuje. (8) V případě, že je předložen návrh usnesení v několika variantách, hlasuje zastupitelstvo nejprve o variantě doporučené předkladatelem. Schválením jedné varianty se považují ostatní varianty za nepřijaté. (9) V případě, že se při zasedání zastupitelstva projeví nové okolnosti a podmínky, které vyžadují podstatně přepracovat předloženou zprávu a návrh usnesení, může zastupitelstvo rozhodnout, že o věci bude jednat na svém příštím zasedání. (10) Hlasování se provádí veřejně nebo tajně, o způsobu hlasování rozhoduje zastupitelstvo. Veřejné hlasování se provádí zdvižením ruky pro návrh nebo proti návrhu nebo se lze hlasování zdržet. Tajně se hlasuje nebo volí hlasovacími lístky.24) (11) Před zahájením hlasování starosta (předsedající) oznámí, o čem se bude hlasovat, a má-li být hlasováním přijato usnesení, oznámí číslo usnesení, o kterém se bude hlasovat. (12) Každý člen zastupitelstva hlasuje osobně, zastoupení při hlasování není přípustné. (13) Každý člen zastupitelstva může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne zastupitelstvo bez rozpravy. Vyhoví-li zastupitelstvo námitce, musí se hlasování opakovat. (14) Usnesení je přijato, hlasuje-li pro návrh nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva (§ 87 zákona o obcích). 25) (15) Seznam materiálů, které zastupitelstvo projednalo, ale hlasováním nebylo přijato žádné usnesení, se uvede na závěr přijatých usnesení zastupitelstva s textem: »Materiály projednané zastupitelstvem bez přijatého usnesení«.26) ČLÁNEK 10

Dotazy, připomínky a podněty členů zastupitelstva

(1) Členové zastupitelstva mají právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu, její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které obec založila nebo zřídila a požadovat od zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu, jakož i od zaměstnanců právnických osob, které obec založila nebo zřídila, informace ve věcech, které souvisejí s výkonem jejich funkce (§ 82 zákona o obcích). (2) Na dotazy a připomínky odpovídá dotazovaný bezodkladně; připomínky, jejichž obsah vyžaduje prošetření nebo provedení jiného opatření, zodpoví písemně, nejdéle do 30 dnů. (3) Dotazy, připomínky a podněty vznesené na zasedání zastupitelstva se zaznamenávají v zápise a je o nich a jejich vyřízení vedena evidence na obecním úřadu.

III

›

MOI_VIII

22.12.08

1:21 PM

SPECIÁL

Page IV

vzorový jednací řád

ČLÁNEK 11

Péče o nerušený průběh zasedání zastupitelstva27)

(1) Nikdo nesmí rušit průběh zasedání zastupitelstva. Starosta (předsedající) rušitele jednání upozorní, aby od svého jednání upustil. (2) Překročí-li řečník stanovený časový limit (čl. 7 odst. 9 a 11), může mu starosta (předsedající) odejmout slovo. ČLÁNEK 12

Ukončení zasedání zastupitelstva (1) Starosta (předsedající) prohlásí zasedání za ukončené, byl-li pořad jednání vyčerpán a nikdo se již nehlásí o slovo. (2) Pokud nedojde ke schválení programu zasedání, zastupitelstvo projedná pouze body, jejichž projednání ukládá zákon (námitky proti zápisu, neslučitelnost funkcí u člena zastupitelstva aj.) a starosta (předsedající) prohlásí zasedání zastupitelstva za ukončené.28) (3) Starosta (předsedající) prohlásí zasedání za ukončené, klesl-li počet členů zastupitelstva na probíhajícím zasedání pod nadpoloviční většinu všech členů zastupitelstva. V tomto případě zasedání svolá znovu do 15 dnů ke zbývajícímu programu (§ 92 odst. 3 zákona o obcích).

j) další skutečnosti, které by se podle rozhodnutí členů zastupitelstva měly stát součástí zápisu, k) přijatá usnesení, l) jméno zapisovatelky, m) datum pořízení zápisu. (5) Zápis se vyhotovuje do 10 dnů po skončení zasedání zastupitelstva a podepisují jej starosta nebo místostarosta a určení ověřovatelé. Zápis je uložen k nahlédnutí na obecním úřadu34) (§ 95 zákona o obcích). (6) Obecní úřad vydává usnesení přijatá na zasedání zastupitelstva v samostatném výtisku. Tento výtisk podepisuje starosta (předsedající).35) (7) Obecní úřad vede evidenci usnesení jednotlivých zasedání a soustřeďuje zprávy o jejich plnění. (8) Obecní úřad vydává na základě žádosti výpisy z usnesení zastupitelstva. ČLÁNEK 16

Zabezpečení a kontrola usnesení zastupitelstva

ČLÁNEK 13

(1) Rada projedná na nejbližší schůzi organizační opatření k zabezpečení plnění usnesení zastupitelstva. Návrh radě předkládá starosta (§ 102 odst. 1 zákona o obcích). (2) Souhrnnou kontrolu plnění usnesení provádí rada a informuje na následujícím zasedání zastupitelstvo.

Vydávání obecně závazných vyhlášek obce 29)

ČLÁNEK 17

(1) Obecně závazné vyhlášky obce (dále jen vyhlášky) vydává obec v samostatné působnosti, jejich vydávání je vyhrazeno zastupitelstvu obce. Zastupitelstvo nemůže vydávání vyhlášek svěřit jinému orgánu obce (§ 84 odst. 2 písm. h) zákona o obcích). (2) Obec se při vydávání vyhlášek řídí zákonem. (3) Vyhlášky vydává zastupitelstvo vždy usnesením. (4) Vyhlášky podepisuje starosta spolu s místostarostou (§ 104 odst. 2 zákona o obcích). (5) Podmínkou platnosti vyhlášek je jejich vyhlášení. Vyhlášení se provede tak, že se schválená vyhláška vyvěsí na úřední desce obce po dobu 15 dnů (§ 12 zákona o obcích). (6) Vyhlášky musí být každému přístupny na obecním úřadu (§ 12 zákona o obcích). (7) Vyhlášku lze změnit nebo zrušit opět jen vyhláškou. ČLÁNEK 14

Pracovní komise Zastupitelstvo může pro přípravu odborných stanovisek a expertiz zřídit pracovní komise složené z členů zastupitelstva a odborníků – nečlenů zastupitelstva. Činnost pracovní komise končí splněním úkolu, pro který byla zřízena. ČLÁNEK 15

Organizačně technické záležitosti (1) Pro zpracování a předkládání materiálů platí »Pravidla pro zpracování a předkládání materiálů pro schůzi rady obce a zasedání zastupitelstva obce«, vydaná na základě usnesení zastupitelstva číslo x/xxx ze dne x. x. 200x.30) (2) O průběhu zasedání zastupitelstva se pořizuje zápis, za jehož vyhotovení odpovídá obecní úřad.31) (3) Zápis dosvědčuje průběh zasedání a obsah přijatých usnesení. Jeho součástí je vlastnoručně podepsaná listina přítomných.32) (4) V zápisu se uvádí 33): a) den a místo zasedání, b) hodina zahájení a ukončení, c) jména určených ověřovatelů zápisu, d) počet přítomných členů zastupitelstva, e) jména omluvených i neomluvených členů zastupitelstva, f ) schválený pořad jednání, g) průběh rozpravy se jmény řečníků, h) průběh a výsledek hlasování, i) učiněná oznámení o střetu zájmů (osobním zájmu) podle čl. 17 odst. 2 tohoto jednacího řádu,

IV

Další povinnosti členů zastupitelstva (1) Člen zastupitelstva, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, pro fyzickou nebo právnickou osobu, kterou zastupuje na základě zákona nebo plné moci (střet zájmů), je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. O tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce (§ 83 odst. 2 zákona o obcích). 36) (2) Člen zastupitelstva, který je veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů, je povinen při jednání zastupitelstva oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý. Oznámení se podává ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání (§ 8 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb). 37) (3) Člen zastupitelstva nebo jeho náhradník, který byl v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. f ) zákona o obcích delegován jako zástupce obce na valnou hromadu obchodní společnosti, v níž má obec majetkovou účast: a) předloží radě prostřednictvím obecního úřadu před konáním valné hromady program valné hromady, b) je oprávněn jednat na valné hromadě za obec v rámci zmocnění uděleného mu radou, c) podá bez zbytečného odkladu radě prostřednictvím obecního úřadu písemnou informaci o průběhu jednání valné hromady a přijatých rozhodnutích a předá radě zápis, popř. kopii zápisu z valné hromady. ČLÁNEK 18

Další ustanovení (1) Obecní úřad je oprávněn vést seznam členů zastupitelstva s uvedením jejich akademického titulu, jména, příjmení, adresy a telefonního čísla do zaměstnání, příp. do místa bydliště; seznam slouží pouze pro potřebu členů zastupitelstva a vnitřní potřebu obecního úřadu. (2) Obecní úřad je oprávněn na vyžádání jiných osob sdělovat tyto údaje o členech zastupitelstva38): a) jméno, příjmení, b) věk,

leden 2009

MOI_VIII

22.12.08

1:21 PM

Page V

vzorový jednací řád c) povolání, d) obec trvalého pobytu, e) členství v politické straně.39) Další informace poskytuje obecní úřad pouze s písemným souhlasem člena zastupitelstva. (3) Obecní úřad přijímá pro členy zastupitelstva písemnosti a zajišťuje jejich doručení adresátovi.

ČÁST DRUHÁ: JEDNACÍ ŘÁD VÝBORŮ

(zřízených podle § 117 a násl. zákona o obcích)

ČLÁNEK 19

Úvodní ustanovení Jednací řád výborů upravuje přípravu, obsah jednání, způsob usnášení se a hlasování výborů. ČLÁNEK 20

Postavení výboru (1) Zastupitelstvo zřizuje a zrušuje výbory v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. l) a § 117 a násl. zákona o obcích. (2) Výbor je iniciativní a kontrolní orgán zastupitelstva (§ 117 zákona o obcích). (3) Náplň činnosti finančního výboru a kontrolního výboru stanoví § 119 zákona o obcích, náplň činnosti osadního výboru stanoví § 121 zákona o obcích. Ostatním výborům stanoví náplň činnosti a úkoly zastupitelstvo (§ 118 zákona o obcích). (4) Výbory jsou ze své činnosti odpovědny zastupitelstvu (§ 118 odst. 1 zákona o obcích). (5)Výbor se skládá z předsedy a dalších členů, které volí a odvolává zastupitelstvo. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva; to neplatí, jde-li o předsedu osadního výboru (§ 117 odst. 4 zákona o obcích). Členy osadního výboru jsou občané obce, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v té části obce, pro kterou je osadní výbor zřízen (§ 120 odst. 2 zákona o obcích). Členy výboru pro národnostní menšiny jsou zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje svaz utvořený podle zvláštního zákona; vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru40) (§ 117 odst. 3 zákona o obcích). Výbor si ze svých členů může zvolit místopředsedu (místopředsedy). (6) Počet členů výboru stanoví zastupitelstvo podle potřeby příslušného odvětví, ve kterém výbor vyvíjí svoji činnost, vždy má však min. 3 členy.41) Počet členů výboru je vždy lichý (§ 118, § 119, § 120 zákona o obcích). (7) Funkce člena výboru zaniká42): a) ukončením hlasování ve druhý den voleb, popř. nových voleb do zastupitelstva obce, b) okamžikem, ve kterém člen výboru oznámí na zasedání zastupitelstva, že ze své funkce odstupuje, c) písemným oznámením o odstoupení z funkce člena výboru, a to dnem, který člen výboru jako den odstoupení uvedl, jinak dnem, kdy bylo písemné oznámení o odstoupení doručeno orgánům obce nebo předsedovi výboru, d) dnem následujícím po dni, ve kterém člen výboru oznámil na jednání výboru, že ze své funkce odstupuje; tato skutečnost se uvádí v zápisu z jednání výboru; předseda výboru o této skutečnosti informuje nejbližší zasedání zastupitelstva obce, e) úmrtím člena výboru, f ) odvoláním. ČLÁNEK 21

Jednání výboru (1) Výbor se schází podle potřeby. (2) Výbor svolává předseda výboru a určuje místo, čas a pořad jednání výboru.

leden 2009

SPECIÁL

(3) Výbor jedná zpravidla na základě písemných podkladů, které předkládají členové výboru, příp. obecní úřad. (4) Jednání výboru je neveřejné. (5) Jednání výboru se zúčastňují jeho členové. Jejich členství je nezastupitelné. Výbor si může přizvat na jednání další odborníky, kteří se jednání výboru zúčastňují s hlasem poradním. O účasti přizvaných osob na jednání výboru rozhodují jeho členové hlasováním. (6) Nemůže-li se člen výjimečně zúčastnit jednání výboru, oznámí předem předsedovi výboru důvody své nepřítomnosti, příp. své stanovisko k projednávané záležitosti. Toto stanovisko však nenahrazuje hlasování a jiný člen výboru nemůže za nepřítomného člena výboru hlasovat. (7) Jednání výboru řídí jeho předseda. V jeho nepřítomnosti řídí výbor místopředseda, popř. i jiný člen výboru pověřený předsedou. (8) O účasti na jednání výboru se pořídí prezenční listina s vlastnoručním podpisem každého účastníka. Prezenční listina tvoří přílohu zápisu z jednání výboru. (9) O každém jednání se pořizuje zápis, který podepisuje ten, kdo jednání řídil. V zápisu se vždy uvede počet přítomných členů výboru, schválený program, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.43) (10) V případě, že výbor provádí kontrolu, o provedené kontrole výbor pořídí zápis, který obsahuje, co bylo kontrolováno, jaké nedostatky byly zjištěny a návrhy opatření směřující k odstranění nedostatků. Zápis podepisuje člen výboru, který provedl kontrolu, a zaměstnanec, jehož činnosti se kontrola týkala. Výbor následně předloží zápis zastupitelstvu; k zápisu připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala (§ 119 odst. 4, 5 zákona o obcích). (11) Nejpozději do 10 dnů po skončení jednání výboru musí být zápis a usnesení předány obecnímu úřadu.44) ČLÁNEK 22

Usnesení výboru a hlasování (1) Výbor je způsobilý se usnášet, jestliže je přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. (2) Usnesení výboru je platné, pokud s ním vyslovila svůj souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru (§ 118 odst. 3 zákona o obcích). (3) Usnesení, stanoviska a závěry výboru vyžádané k materiálům zastupitelstva se uvádějí jako příloha materiálu, příp. jsou předsedou výboru sdělena na zasedání zastupitelstva. ČLÁNEK 23

Jiná ustanovení (1) Výbory předkládají nejméně 1x za rok zastupitelstvu zprávu o své činnosti, a to zpravidla písemně. (2) V zájmu úspěšného plnění společných úkolů výbory vzájemně spolupracují, popř. koordinují svou činnost ve věcech společných pro více odvětví. Vyžaduje-li to zájem věci, mohou výbory jednat společně a podávat zastupitelstvu společné zprávy, návrhy, stanoviska apod. (3) Písemnosti vyhotovené výbory se označují v záhlaví názvem obce, uvedením zastupitelstva a názvem výboru, který písemnost vyhotovil (§ 111 zákona o obcích).

ČÁST TŘETÍ: ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ČLÁNEK 24

Závěrečná ustanovení (1) Jednací řád zastupitelstva obce a výborů zastupitelstva obce schválilo zastupitelstvo usnesením č. x/x ze dne xx. x. 200x s účinností od xx. x. 200x. (2) Doplněk č. 1 Jednacího řádu zastupitelstva obce a výborů za-

V

›

MOI_VIII

22.12.08

1:21 PM

SPECIÁL

Page VI

vzorový jednací řád

stupitelstva obce schválilo zastupitelstvo usnesením č. x/x ze dne xx. x. 200x s účinností od xx. x. 200x.45)

Příloha (1) Adresáty pozvánek na zasedání zastupitelstva jsou: a) členové zastupitelstva, b) tajemník obecního úřadu, c) vedoucí odborů obecního úřadu, d) zástupci právnických osob, které obec založila nebo zřídila, o jejichž pozvání rozhodla rada nebo požádal člen zastupitelstva, e) další osoby, o jejichž pozvání rozhodla rada nebo požádal člen zastupitelstva. (2) Adresáty materiálů pro zasedání zastupitelstva jsou: a) členové zastupitelstva, b) tajemník obecního úřadu, c) vedoucí odborů obecního úřadu. (3) Adresáty usnesení zastupitelstva jsou: a) členové zastupitelstva, b) tajemník obecního úřadu, c) vedoucí odborů obecního úřadu, d) všichni, kteří mají usnesení plnit nebo jsou v usnesení požádáni o součinnost a spolupráci.

Poznámky 1) Jednací řád je procesní norma, je vydáván usnesením zastupitelstva, nejedná se o právní předpis obce. 2) Zvláštními zákony, které stanoví kompetence zastupitelstvu obce, jsou například: zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). 3) V praxi se setkáváme s označováním zastupitelstev jako »řádných« – jsou-li uskutečněna v souladu se schváleným plánem, nebo jako »mimořádných«, uskuteční-li se mimo předem schválený plán. Taková označení však nedoporučujeme používat, neboť mohou vést k domněnce, že pro mimořádně mimo plán svolaná zastupitelstva platí jiná, mimořádná pravidla svolávání apod. 4)Nebude-li podmínka veřejnosti dodržena, bylo by zřejmě možné považovat usnesení na zastupitelstvu přijatá za neplatná. V praxi se setkáváme s označováním zastupitelstev jako »veřejných«. Takové označení však nedoporučujeme používat, neboť ze zákona jsou veřejná všechna zasedání zastupitelstva obce. Užívání takového označení zasedání zastupitelstva může vést k domněnce, že vedle »veřejných« zasedání se v obci uskutečňují i neveřejná zasedání zastupitelstva, tedy zasedání s vyloučením veřejnosti. To však neznamená, že by se členové zastupitelstva obce nemohli scházet mimo v souladu se zákonem svolaná zasedání zastupitelstva, například na různých školeních, seminářích apod.; na takových jednáních však nemohou být zastupitelstvem přijímána žádná usnesení. Právě s ohledem na možné výkladové problémy v této věci nedoporučujeme používat pro taková neformální jednání členů zastupitelstva termín »neveřejné zasedání«, ale například »pracovní jednání« apod.

VI

5) V praxi se často setkáváme s námitkami občanů, že na zasedání zastupitelstva byl projednáván bod, který nebyl obsažen v návrhu programu zveřejněném na úřední desce. Je třeba zdůraznit, že podle § 93 odst. 1 zákona o obcích se zveřejňuje návrh programu jednání, a až na jednání samotném členové zastupitelstva schvalují vlastní pořad jednání, tzn. že zveřejněný návrh programu může zastupitelstvo doplnit o další body, popřípadě některé body vypustit. 6) Zákon o obcích nespojuje s nezveřejněním informace nebo nedodržením doby zveřejnění neplatnost výsledků zasedání zastupitelstva; může však být namítáno porušení práva občana na včasné informování o konání zasedání zastupitelstva. Do stanovené doby zveřejnění doporučujeme nezapočítávat den vyvěšení informace a den konání zastupitelstva. Připomínáme, že podle zákona číslo 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je obec povinna obsah úřední desky zveřejnit rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup. 7) Zákon o volbách do zastupitelstev obcí upravuje povinnost svolání zasedání zastupitelstva obce na výzvu ředitele krajského úřadu pro případ řešení neslučitelnosti funkcí u člena zastupitelstva obce. 8) V obcích, kde není volena rada, navrhuje program a plní dále uvedené úkoly rady starosta. 9) Tento bod se neuplatní v případě, že funkci rady plní starosta. 10) Výbory jsou iniciativními a kontrolními orgány zastupitelstva, ze své činnosti odpovídají pouze zastupitelstvu. Na druhou stranu rada připravuje návrh programu zasedání, měla by proto být informována o tom, že výbor bude zastupitelstvu předkládat k projednání určitou záležitost, aby daný bod mohla do návrhu programu zařadit. 11) Zásadně doporučujeme písemnou formu, z důvodu archivace, přípravy členů zastupitelstva na jednání, pro účely zápisu apod. 12) Lze stanovit formu předkládaných materiálů (elektronicky, písemně), příp. počet písemných výtisků (zpravidla podle počtu členů zastupitelstva + navíc pro potřebu úřadu, resp. občanů). 13) Setkali jsme se s tím, že přímo v budově obecního úřadu jsou pro členy zastupitelstva obce vytvořeny schránky, do kterých jsou jednotlivým členům zastupitelstva vkládány materiály pro zasedání zastupitelstva a jiné písemnosti určené členům zastupitelstva. 14) Může se jednat například o tajemníka obecního úřadu ve věcech patřících do jeho působnosti (schvalování veřejnoprávních smluv apod.). 15) Jde jen o návrh, složený z podnětů, které rada/starosta obdrží od členů zastupitelstva, předsedů výborů, občanů, příp. jiných subjektů, do doby zveřejnění informace o konání zasedání zastupitelstva. Navržený program může být dále změněn – viz komentář pod bodem 5 k čl. 3 odst. 3. 16) Povinnost schvalování programu zasedání zastupitelstva obce lze dovodit z § 95 odst. 1 zákona o obcích, »součástí zápisu ze zasedání je schválený pořad jednání zastupitelstva«. 17) Ve vztahu k řízení ustavujícího zasedání zastupitelstva obce má zákon o obcích speciální ustanovení – podle § 91 odst. 1 zákona ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta. S ohledem na počet členů zastupitelstva obce a místní praxi se v některých obcích pro účely jednání zastupitelstva vytváří pracovní předsednictvo, které zpravidla tvoří členové rady a tajemník obecního úřadu. 18) I v případě náhradního zasedání musí být dodržena podmínka stanovená § 93 odst. 1 zákona o obcích, tzn. informování veřejnosti. 19) Podle § 97 zákona o obcích »Obec informuje občany o činnosti orgánů obce na zasedání zastupitelstva obce a dále jiným způsobem v místě obvyklým«. 20) Přesto, že se zákon o obcích o návrhové komisi nezmiňuje, řada zastupitelstev si návrhovou komisi pro přípravu návrhů usnesení zastupitelstva při zahájení svého zasedání zřizuje a volí její členy. Za členy návrhové komise jsou voleni zpravidla členové zastupitelstva, zapisovatelem návrhové komise se určuje zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu. Návrhová komise může mít následující úkoly: a) sleduje průběh jednání zastupitelstva včetně průběhu hlasování k jednotlivým bodům pořadu jednání a na závěr celého zasedání zastupitelstva sdělí výsledek své činnosti (takto je formulován i čl. 7 odst. 5 jednacího řádu), nebo

leden 2009

MOI_VIII

22.12.08

1:21 PM

Page VII

vzorový jednací řád b) sleduje průběh jednání zastupitelstva a na závěr každého bodu k němu předloží návrh na usnesení, nebo c) na závěr jednání předloží »souhrnný návrh usnesení zastupitelstva« k jednotlivým bodům projednaným na zasedání zastupitelstva, o kterém se hlasuje v celku. Zde však mohou nastat komplikace, některé již projednané a uzavřené body se mohou opět otevřít. Proto se tento způsob přijímání usnesení nedoporučuje. 21) Zákon nestanoví, kolik má být určeno ověřovatelů zápisu, z dikce ustanovení § 95 odst. 1 zákona o obcích »zápis podepisují …. určení ověřovatelé« lze však dovodit, že by měli být minimálně 2. 22) Otázkou je, jak postupovat v případě, že zastupitelstvo o pozastaveném usnesení rady na svém nejbližším zasedání nerozhodne, tzn. nepřijme v této věci žádné usnesení. Stávající zákon o obcích tento případ výslovně neřeší, za této situace jsme toho názoru, že pokud zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání po pozastavení účinnosti usnesení rady starostou usnesením výslovně nerozhodne o zrušení usnesení, opatření starosty o pozastavení účinnosti tohoto usnesení pozbývá platnosti a usnesení je tak možné vykonat. Doplňujeme, že zastupitelstvo obce má možnost dotčené usnesení rady obce pouze zrušit, nemůže usnesení změnit, a nahrazovat tak rozhodnutí rady. 23) Tajemník obecního úřadu se podle § 110 odst. 5 zákona o obcích účastní zasedání zastupitelstva obce s hlasem poradním. 24) K hlasování lze použít rovněž elektronického hlasovacího zařízení, v takovém případě se doporučuje v jednacím řádu tuto variantu upravit. V případě tajné volby se doporučuje schválit volební řád, který bude podrobnosti organizace tajné volby upravovat. 25) Usnesení je platné a účinné okamžikem jeho přijetí, není-li v usnesení stanovena pozdější účinnost. V praxi se lze ještě stále setkat s tím, že usnesení, pro jejichž přijetí nehlasovala nadpoloviční většina členů zastupitelstva, jsou automaticky překlápěna do negativního znění (zastupitelstvo napříllad hlasovalo o návrhu na schválení prodeje nemovitosti, pro přijetí usnesení nehlasovala nadpoloviční většina členů zastupitelstva, do zápisu však bylo uvedeno, že bylo přijato usnesení, kterým zastupitelstvo neschválilo prodej). Usnesení není přijato, nehlasovala-li pro něj nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. 26) Tento postup se uplatní v případě, že se v obci usnesení zastupitelstva vyhotovují v samostatném výtisku (viz čl. 15 odst. 6 jednacího řádu). V praxi se takový postup velmi osvědčil, usnadňuje např. zpětné dohledávání toho, zda se určitou záležitostí zastupitelstvo zabývalo. 27) Nastavení pravidel pro řádný a nerušený průběh jednání zastupitelstva je velmi důležité, usnadňuje průběh jednání a pozici předsedajícího. Lze tak např. stanovit maximální dobu jednotlivých vystoupení, zákaz používání mobilních telefonů po dobu jednání apod. 28) V praxi může nastat situace, že zastupitelstvo obce v úvodu neschválí pořad svého jednání, nemá tedy o čem jednat. I za této situace by však podle našeho právního názoru mělo zastupitelstvo projednat ty body, jejichž projednání ukládá zákon (například podle § 95 odst. 2 zákona o obcích o námitkách člena zastupitelstva obce proti zápisu má rozhodnout nejbližší zasedání zastupitelstva obce; podle § 55 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí zastupitelstvo na nejbližším zasedání rozhoduje o vyslovení zániku mandátu z důvodů stanovených zákonem – neslučitelnost funkcí u člena zastupitelstva, ztráta volitelnosti, odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody). 29) Obdobně by bylo do jednacího řádu vhodné zařadit ustanovení týkající se vydávání nařízení, v případě, že se v obci nevolí rada, a zastupitelstvu je tak vyhrazeno rozhodování o vydání nařízení obce. 30) V návaznosti na jednací řád a při respektování jeho ustanovení se doporučuje stanovit pravidla pro zpracování a předkládání materiálů pro zasedání zastupitelstva (a obdobně pro schůzi rady) obecním úřadem. V praxi se osvědčilo vydání takových pravidel formou vnitřního předpisu, závazného pro všechny zaměstnance obce. Takový vnitřní předpis může vydat rada, tajemník obecního úřadu, jeli funkce zřízena, popř. starosta. Je vhodné, aby vydání takového vnitřního předpisu, resp. stanovení pravidel pro zpracovávání a předkládání materiálů, uložilo zastupitelstvo současně se schválením jednacího řádu.

leden 2009

SPECIÁL

31) Vedle zápisu se v mnoha obcích z průběhu zasedání pořizuje také zvukový záznam, který zpravidla slouží jako podklad pro zpracování písemného zápisu a nebo při rozhodování o námitkách členů zastupitelstva. Při používání systému elektronického hlasovacího zařízení lze tisknout a jako přílohu k zápisu dokládat protokol o každém hlasování. 32) Zákon vyžaduje pouze uvedení počtu přítomných členů zastupitelstva, pořizování listiny přítomných se však v praxi osvědčilo. 33) Náležitosti uvedené pod písm. d), f ), h) a k) jsou stanoveny § 95 odst. 1 zákona o obcích, požadavek na uvedení data pořízení zápisu lze dovodit z ustanovení § 95 odst. 2 zákona o obcích, aby bylo možné dokladovat dodržení lhůty stanovené k pořízení zápisu, uvedení skutečnosti pod písm. i) ukládá § 8 odst. 2 zákona o střetu zájmů. 34) Přestože zákon o obcích takovou povinnost neukládá, běžnou praxí se stává, že se zápis ze zasedání zveřejňuje na úřední desce nebo na webových stránkách obce. Pokud se tak obec rozhodne (nad rámec zákonné povinnosti) postupovat, neměla by opomíjet ochranu případných osobních údajů v zápise uváděných. Obec by proto měla před zveřejněním zápisů obsahujících osobní údaje tyto plně anonymizovat, tzn. z textu zveřejněného zápisu je odstranit, případně jejich rozsah omezit. Anonymizace se provádí u dokumentů, které jsou k dispozici v elektronické podobě, zpravidla vypuštěním příslušného textu a jeho nahrazením určitými symboly (např. hvězdičkami, vytečkováním), v ostatních případech znečitelněním příslušného textu (začerněním apod.). V případě, že k anonymizaci (omezení zveřejňovaných údajů) dojde, je vhodné, aby k takto upravenému textu zápisu byla připojena informace o tom, že s ohledem na ochranu osobních údajů byl v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů text zveřejňovaného zápisu upraven. 35) Přestože zákon o obcích takovou povinnost neukládá, běžnou praxí se stává, že se usnesení ze zasedání zveřejňuje na úřední desce nebo na webových stránkách obce. Ve vztahu k ochraně osobních údajů platí komentář pod bodem 34 k čl. 15 odst. 5. 36) Vztahuje se na všechny členy zastupitelstva. 37) Vztahuje se pouze na ty členy zastupitelstva, kteří jsou veřejnými funkcionáři ve smyslu zákona o střetu zájmů, tzn. členy zastupitelstva, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, a starostu, místostarostu a členy rady, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni. Neuvolněný místostarosta byl do výčtu veřejných funkcionářů doplněn novelou zákona o střetu zájmů č. 216/2008 Sb. účinnou od 21. 6. 2008. 38) V praxi často vznikají problémy, jaké údaje může obec o členech zastupitelstva sdělovat veřejnosti. Vyjmenované údaje jsou veřejnosti volně dostupné v době konání voleb (jsou uvedeny na hlasovacích lístcích). 39) V některých obcích se uplatňuje institut politických klubů. Roli politických klubů je rovněž možné upravit právě v jednacím řádu. 40) Výbor pro národnostní menšiny se zřizuje v obci, v jejímž územním obvodu žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české (§ 117 odst. 3 zákona o obcích). 41) Lze stanovit rovněž maximální počet členů. 42) Zákon o obcích výslovně neřeší stanovení okamžiku, od kterého přestává být osoba členem výboru. V praxi se někdy postupuje tak, že zastupitelstvo již při zřizování výboru omezí jeho činnost například na volební období. Pokud tak zastupitelstvo neučiní, doporučujeme stanovit určitá pravidla, která okamžik ukončení členství ve výboru přesně nadefinují. 43) § 118 odst. 2 zákona o obcích ukládá povinnost písemného vyhotovení pouze usnesení výboru, z praktických důvodů se však doporučuje pořizovat z jednání výboru i zápis s uvedenými náležitostmi. 44) Do usnesení výboru má podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích právo nahlížet občan obce, usnesení by proto vždy měla být k dispozici na obecním úřadu. 45) Změny v jednacím řádu lze provést tak, že se s každou úpravou stávající jednací řád zruší a vydá nový, jako vhodnější řešení se nám však jeví provádění úprav formou číslovaných změn (zpravidla nazývaných doplňky, dodatky).

VII

MOI_VIII

22.12.08

1:21 PM

SPECIÁL

Page VIII

vzorový jednací řád

Užitečné publikace pro veřejnou správu

P

ublikace kolektivu autorů Obce 2008–2009 (1168 stran) podává srozumitelný výklad obecní problematiky, se kterou se při běžné praxi setkává každý starosta, představitel či zaměstnanec obce, a to ve znění předpisů pro rok 2008 a 2009. Poskytuje komplexní přehled v oblastech týkajících se obcí, vysvětlení a postupy řešení běžných problémů a také vzory dokumentů. Kód knihy je: 02909. Knihu za 995 Kč včetně DPH (i včetně bezplatné aktualizace všech informací na internetu) si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s.,VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na internetové adrese http/knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství ASPI, a. s. Informace na tel.: 246 040 400.

Kniha Obce, Kraje, hl. m. Praha, Úředníci obcí a krajů, Obecní policie od roku 2009 – ÚZ č. 689 je rozsáhlým souborem 31 předpisů (podle stavu k 1. 10. 2008). Je rozdělena do čtyř kapitol: územní samospráva, úředníci územních samosprávných celků, obecní policie (včetně novely od roku 2009), ostatní předpisy. Publikace mj. obsahuje zákon o obcích, krajích, Praze, o obcích s rozšířenou působností, dále předpisy o matrikách, o svobodném přístupu k informacím, o informačních systémech veřejné správy, zákon o kronikách obcí a další. Nově byl do publikace zařazen zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Kód knihy je: 03049. Publikace stojí 368 Kč včetně DPH (počet stran 368) a lze si ji písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s.,VTÚ Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na internetové adrese http//knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku z nakladatelství SAGIT.

VIII

nou učební pomůckou pro vzdělávání pracovníků ve veřejné správě. Kód knihy je: 03036. Publikace v rozsahu 712 stran stojí 590 Kč včetně DPH a můžete si ji písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na internetové adrese http/knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství ASPI, a. s. Informace na tel.: 246 040 400.

Kniha Veřejná správa a finance veřejného sektoru – 3. aktualizované a rozšířené vydání (autoři Jaroslav Pilný, Jitka Peková, Marek Jetmar) srozumitelnou formou poskytuje základní, a přitom komplexní informace o veřejné správě. Zabývá se funkcemi a činnostmi veřejné správy, orgány a institucemi, seznamuje s probíhající reformou veřejné správy a reformou veřejných financí. Druhá část publikace se zaměřuje na financování jednotlivých odvětví veřejného sektoru (školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení, kultura, sport, životní prostředí, výzkum a vývoj, obrana státu, bydlení, justice a policie, církve, doprava). Text je především určen vysokoškolským studentům na bakalářském stupni ekonomických fakult, studentům středních a vyšších odborných škol ekonomického zaměření, zejména obchodních akademií a manažerských škol. Je také vhod-

Lokální a regionální kultura v ČR (autoři Eva Heřmanová, Jiří Patočka), to je název knihy, která se zabývá problematikou ekonomiky kulturního dědictví, lokální a regionální politiky. Může se stát každodenní praktickou příručkou pro pracovníky obecních a regionálních úřadů v oblasti kulturní správy. Je určena každému, kdo se zajímá o současné otázky využití památkových objektů a měla by sloužit jako základní vstupní text do problematiky české místní a regionální kultury. Kniha byla zpracována s podporou Podnikohospodářské fakulty VŠE v Praze v rámci studijního oboru Arts management. Kód knihy je: 02730. Publikaci za 220 Kč včetně DPH si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA a. s., VTÚ, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected], nebo na internetové adrese http/knihy.ihned.cz, kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství ASPI, a. s. Informace na tel.: 246 040 400. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u všech výše uvedených publikací uvedou na objednávce číslo své klubové karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.

leden 2009

MO20_21

22.12.08

12:48 PM

Page 21

EVROPSKÁ UNIE

FOTO: ARCHIV MAGISTRÁTU MĚSTA OSTRAVY

v uplynulých letech dává téměř jistotu, že město bude schopno úvěr bez problémů splácet. Obdobný scénář se dá očekávat i u partnerských subjektů. Předfinancování jejich projektů bude zcela v jejich režii, město si zřejmě ponechá pouze kontrolní mechanismy pro případ, že daný subjekt nebude schopen splnit své závazky vůči IPRM.

Vymezení zóny IPRM Ostrava – magnet regionu.

ho programu (ROP) Moravskoslezsko (stejně i u ostatních ROP) 92,5 % a »spoluúčast« žadatele tak vždy činí minimálně 7,5 % z uznatelných nákladů individuálních projektů. Uskutečnění všech projektů z IPRM Ostrava – magnet regionu si vyžádá zhruba dvě miliardy korun, z nichž předpokládané dotace budou tvořit 1,5 mld. Kč. Zbývající peníze poskytnou město Ostrava, partneři, případně jiné dotační tituly.

Jak na dotace ■ Jsme malá obec a chceme požádat o dota-

ci na rekonstrukci panelových domů, které máme ve svém vlastnictví. Šlo by zejména o výměnu oken a zateplení bytových domů. Existuje k tomuto účelu pro nás vhodný evropský nebo státní program? Klasická dotace pro regeneraci (tj. i zateplování a výměna oken) bytových domů na sídlištích je možná pouze v rámci Integrovaného operačního programu (IOP), a to v opatření 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, podopatření b) Regenerace bytových domů. O tento program se však mohou ucházet jen obce s počtem obyvatel nad 20 tisíc, které mají zpracovaný Integrovaný plán rozvoje města. Pro váš záměr je k dispozici program Panel, který je přímo určen na podporu oprav bytových domů postavených panelovou

leden 2009

I když je podíl města »jen« 155 milionů korun, musí zajistit do roku 2015 předfinancování IPRM v celé jeho výši, tj. dvě miliardy korun. Vzhledem k tomu, že Ostrava plánuje řadu dalších velkých projektů, které je nezbytné rovněž předfinancovat (a spolufinancovat), připravilo vedení města úvěrový rámec, který byl v minulých dnech uzavřen s Evropskou investiční bankou. Velmi dobré hospodaření

technologií. Bohužel pod tímto dotačním titulem se skrývá pouze tzv. úroková dotace. To znamená, že pokud investor/obec získá v bance úvěr na financování oprav panelových domů ve svém vlastnictví, dostane na základě žádosti podané na Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) dotaci na úroky tohoto úvěru, a to maximálně ve výši 2 %. Může tak celkově získat – v závislosti na výši úvěru a délce splácení – nejvíc 10–12 % z celkových nákladů včetně započítaných úroků z úvěru. Na podporu rekonstrukcí a zateplování panelových bytových domů v roce 2009 bude k dispozici 3,5 mld. Kč. Źádosti lze podávat v průběhu roku kontinuálně. Poskytovatelem podpory na úhradu úroků je SFRB a pro bankovní záruky Českomoravská záruční a rozvojová banka. Více informací naleznete na www.sfrb.cz či www.cmzrb.cz/app/. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytuje také podporu na revitalizaci a úpravu veřejného prostranství, chodníků apod. na sídliš-

PŘEKÁŽKY A DOPORUČENÍ Při tvorbě integrovaného plánu rozvoje města se i Ostrava potýkala s mnoha úskalími. Zejména nejasné podmínky a nepřesná metodika řídících orgánů dávaly jeho tvůrcům určité procento nejistoty.Významným benefitem při minimalizaci překážek se ukázala existence databáze záměrů (což zajišťuje převis poptávky nad reálnou možností financování), a to jak města jako samosprávné instituce, tak jeho společností, obvodů a neziskových organizací. Do tohoto »šuplíku« je možné vždy nahlédnout, čerpat inspiraci pro přípravu individuálních projektů nebo přímo uskutečnit již připravenou investici. Poslední aspekt vyžaduje především velkou zodpovědnost kompetentních odborů daného úřadu. Není třeba zdůrazňovat, že i pro projekty ze »šuplíku« je nutné hledat zdroje spolufinancování s hlavním důrazem na externí zdroje. V rámci Integrovaného plánu rozvoje města je také nutné sladit zájmy města a partnerských institucí, které se musí zapojit do celého procesu přípravy i realizace programového rámce (respektování principu partnerství je základní podmínkou EU). Jelikož uskutečnění integrovaného plánu je středně dlouhodobá záležitost, je žádoucí garantovat i politickou shodu napříč politickými reprezentacemi orgánů města. To znamená zaměřit se na témata, která jsou víceméně apolitická a zajistí udržitelnost projektu po celou dobu, tedy podle požadavků orgánů Evropské unie. ■ KAREL MALÍK manažer IPRM,odbor ekonomického rozvoje Magistrátu města Ostravy

ti s více než 150 byty. Obec však musí mít schválený územní plán a projekt regenerace panelového sídliště. Celková dotace nesmí překročit 70 % nákladů. Lhůta pro doručení žádosti běží od 1. 12. 2008 a skončí 4. 3. 2009. Formulář žádosti je zveřejněný na adrese http://www3.mmr.cz/zad. Obdobný dotační titul je i v Programu obnovy venkova, kde by obec byla vhodným žadatelem, pokud má méně než 3000 obyvatel. Další program (Operační program Životní prostředí) je pod gescí ministerstva životního prostředí, v tomto případě však jde o dotace na zateplení pouze veřejných budov, například škol atd. Je tak patrné, že malé obce, které mohou dostat na regeneraci bytových domů jen dotace na úroky z úvěru, jsou proti větším městům a obcím znevýhodněné. ■ PAV L A K O N O P O VÁ M A RT I N A Š L A PÁ K O VÁ

21

22.12.08

12:49 PM

Page 22

EVROPSKÁ UNIE

Jaká je politika EU vůči regionům a obcím? Charles White pracuje v aparátu Evropské komise (EK) již od roku 1981. V současnosti je ředitelem informačního odboru generálního direktoriátu EK pro regionální politiku. Je považován v této oblasti za předního evropského odborníka. Pane White, jak zní vaše odpověď euroskeptikům? Může být řešením »Evropa regionů«? S euroskepticismem jsem osobně často konfrontován. Zdůrazňuji, že to nebyli ani nacionalisté, ani separatisté či izolacionisté, kteří před půlstoletím položili základy bezprecedentního období míru a prosperity v západní Evropě. Byli to zakladatelé EU, která pak v dalších letech vykonala velký kus práce při »srůstání« našeho kontinentu. Regionální politika je také esenciální součástí tzv. Lisabonské smlouvy – jestli chcete – agendy »růstu a zaměstnanosti«. Jsem přesvědčen, že je to základní prvek naší budoucnosti. Evropa ji potřebuje nejen proto, aby se vymanila z nynější krize, ale také proto, aby obhájila pozici tváří v tvář USA a Asii. ■

FOTO: ARCHIV

MO22_23

Města, obce a regiony by měly projevit vůli intenzivněji se zapojit do řešení otázek regionální spolupráce – jak na státní, tak na unijní platformě, říká Charles White.

ČR bude předsedat OP URBACT Monitorovací výbor evropského operačního programu (OP) URBACT na svém pařížském jednání rozhodl, že Česká republika bude v roce 2009 předsedající zemí. Šéfem monitorovacího výboru byl jednomyslně zvolen Josef Postránecký, ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj. Členové výboru zpravidla zasedají třikrát ročně. Jedno setkání hostí předsedající země, další se konají v Paříži. Operační program URBACT vychází z iniciativy Společenství, sdružuje města v rámci programu URBAN. Podporuje zejména výměny zkušeností mezi členskými městy EU a šíření znalostí o všech záležitostech souvisejících s jejich udržitelným rozvojem. Do programu budou zahrnuty následující okruhy: ■ řízení migrace a usnadnění sociální integrace, ■ integrace marginalizované mládeže, ■ vytváření zdravých obcí, ■ integrované politiky městské dopravy, ■ vytváření udržitelného a energeticky úsporného bytového fondu, ■ dosažení udržitelného rozvoje měst. ■ opětovné využití brownfieldů a skládek odpadu. Více informací o programu najdete na: www.strukturalni-fondy.cz/urbact. /sk/

22

Jak mohou obce, města a větší administrativní celky ovlivnit rozvoj regionální politiky? Měly by projevit vůli intenzivněji se zapojit do řešení otázek regionální spolupráce – jak na státní, tak na unijní platformě. Strategická linie vypracovaná v tomto směru obsahuje celou řadu návodů jak postupovat, snad nejlépe ji vystihuje naše teze »udělejme Evropu a její regiony atraktivnějším místem pro práci i pro investice, zejména podporou znalostí a inovace«. To je nynější směr evropské regionální politiky. V principu může každá administrativní jednotka, ať už se v daném státě jmenuje jakkoli, maximalizovat svůj potenciál i využitím společných finančních zdrojů. Ty sehrávají důležitou roli z hlediska kvality konečného výsledku. ■

Co se vlastně v Evropské unii rozumí pod pojmem region? Regiony jsou pro naše potřeby jednotlivým vládám podřízené administrativní jednotky. Podle Evropského statistického úřadu rozeznáváme šest úrovní regionální nomenklatury. V té druhé, nejdůležitější, teď rozlišujeme 271 regionů s počtem obyvatel od 800 tisíc až do tří milionů. Dlužno však poznamenat, že například OSN chápe regiony šířeji, především jako skupinu států ležících v jedné geografické oblasti (například v západní Africe, na Balkáně apod.).

■

■ Jaká je nynější politika Evropské unie vů-

či obcím? Přímá, čestná a otevřená. Řekl bych, že každý politik EU si přeje, aby komunální sfé-

ra dostala šanci rozvíjet svůj potenciál. I v letech 2007–2013 máme pro podporu regionů mnoho efektivních nástrojů, obdobu těch, které existovaly v minulosti, například programy INTERREG nebo URBAN. Přejeme si, aby se v dalších letech vytvořily nové mechanismy na podporu spolupráce přes hranice – vždyť jde o vitální zájem celé unie. Které evropské programy máte konkrétně na mysli? Přímá finanční pomoc přichází z Evropského fondu regionálního rozvoje formou spolufinancování nejrůznějších projektů. To je však jen jeden z mechanismů, které fungují v praxi. Od začátku nového finančního období, tj. od roku 2007, mohou obce a města využívat také pomoc z programů JEREMIE, JESSICA nebo JASMINE. Ten první je vlastně zkratkou anglického názvu programu Spojené evropské zdroje pro malé a střední podniky (Joint European Resources for Micro and Medium Enterprises), zatímco druhý se zaměřuje na podporu infrastruktury v městských oblastech. Třetí se orientuje na poskytování tzv. mikroúvěrů s cílem ulehčit malým podnikům, sociálně vyloučeným lidem a etnickým minoritám přístup k finančním zdrojům, pokud se rozhodnou podnikat. Programy počítají s přímou podporou Evropské investiční banky, respektive dalších finančních institucí a reprezentují podstatnou změnu způsobu, jakým nyní pracuje Evropská unie. Škála poskytovaných prostředků je širší.

■

Kolik prostředků půjde celkem na regionální politiku do roku 2013? Přímo to bude 347 miliard eur. I komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová však mluví o tom, že těchto prostředků může být dvoj i trojnásobně více, když se podaří zapojit do rozvojových plánů i veřejné instituce a různé soukromé subjekty. My v centru uděláme pro to vše. Řekněme, že v konečném důsledku může jít až 1000 miliard eur určených na zvýšení počtu pracovních příležitostí a podporu růstu. ■

Co očekáváte od předsednictví ČR v Evropské unii, které nyní začalo? Nikoli od předsednictví, nýbrž od vůdcovství! Česká republika přebere otěže v těžkém období prohlubující se finanční krize, v němž by členové unie i eurozóny měli postupovat společně, ne separátně. Co se týče rozvoje regionů, v prvním pololetí tohoto roku bude zveřejněna již šestá zpráva o pokroku politiky soudržnosti, stejně jako dokument komisařky Danuty Hübnerové o perspektivě regionální politiky. Očekávám tedy aktivní podíl České republiky na řešení těchto problémů. A zkušenosti ukazují, že malé země se předsednické role zhostí často efektivněji než velké státy, protože jejich přirozenou a odvěkou snahou je dosahování shody. Věřím, že to bude i případ České republiky. ■ ■

JOZEF GÁFRIK Brusel

leden 2009

MO22_23

22.12.08

12:49 PM

Page 23

EVROPSKÁ UNIE

Brownfieldy (nejen) na severní Moravě čekají na své investory V době, kdy lokality na zelené louce jsou již téměř zaplněny a další již nejsou k dispozici, jsou brownfieldy zajímavou možností pro nové investory. Nejvíc je jich v Moravskoslezském kraji, kde jsme si o nich povídali s Ing. Lenku Matýskovou, ředitelkou regionální kanceláře CzechInvestu v Ostravě.

Jaký je vlastnický podíl veřejného sektoru? Podle výsledků mapování jednotlivých lokalit a objektů odhadujeme tento podíl na 30 %. Obce a města však nadále oslovujeme a informujeme je o možnostech účasti v Národní databázi brownfieldů, kterou CzechInvest dále rozšiřuje. Možnost marketingové podpory regenerace nevyužívaných lokalit prostřednictvím internetového portálu www.brownfieldy.cz jsme tlumočili mj. i na našich seminářích pořádaných ve všech krajích loni na podzim. Pokud samosprávy vlastní brownfield a uvažují o jeho regeneraci formou nabídky novému investorovi, mohou tuto lokalitu zveřejnit v Národní databázi brownfieldů, a to buď pomocí on-line formuláře přímo na webu nebo se mohou obrátit na odbor koncepce regionálních projektů agentury CzechInvest. O této možnosti

V zahraničí je běžné, že při rekonstrukci průmyslových lokalit úzce spolupracuje místní veřejná správa se soukromým investorem. Jak je tomu v Moravskoslezském kraji? V kraji je příkladem takové spolupráce společný projekt města Třince a Třineckých železáren. Brownfield v části areálu železáren byl přebudován na průmyslovou zónu Baliny. Vlastníkem zóny, investorem a příjemcem státních dotací za finanční účasti TŽ, a. s., je město Třinec. Šlo o přípravu dvacetihektarové plochy pro investory, kteří se rozhodli investovat zhruba 1,2 miliardy korun. V současné době je zóna zcela zaplněna.

■

Pokud samosprávy vlastní brownfield a uvažují o jeho regeneraci formou nabídky novému investorovi, mohou tuto lokalitu zveřejnit v Národní databázi brownfieldů, uvedla Ing. Lenka Matýsková.

Z jakých dotačních programů lze získat prostředky na regeneraci brownfieldů? Operační program Podnikání a inovace zahrnuje 15 programů podpory. Jsou určeny především pro podnikatelské subjekty ze zpracovatelského průmyslu. Jedním z vhodných programů, ze kterého mohou také města a obce zafinancovat regeneraci nevyužívaného objektu typu brownfield, je program Nemovitosti.

■

V tomto objektu na jihovýchodním okraji Bruntálu byla v roce 1929 založena textilní továrna. Od roku 1948 tam byl sklad vojenské techniky. Nyní soukromý vlastník nabízí opuštěný areál investorům pro průmyslové, skladovací či kancelářské využití.

leden 2009

Jak dlouho trvá posuzování a schválení žádostí a jaká je lhůta pro vyplácení dotace? Počátkem listopadu 2008 jsme v Moravskoslezském kraji registrovali 62 žádostí na dotaci z programu Nemovitosti v celkové výši 1171,8 milionu korun. Určit konkrétní termín pro vyhodnocení projektu a pro samotné proplácení dotace je velice obtížné. Je vždy nutné posuzovat individuální projekt. Na rychlosti posouzení žádosti o dotaci má vliv řada faktorů. Už ve fázi podávání žádosti o dotaci může dojít k prodloužení lhůty kvůli nutným opravám či doplnění, které vyžaduje projektový manažer. Délka hodnocení projektu se liší i podle výše požadované dotace, například střední projekty posuzuje zjednodušená komise ve lhůtě jednoho až dvou měsíců, a dále pak velké projekty projdou hodnocením standardní komise, a to trvá dva až tři měsíce. Dotace je vyplacená zpětně až po uskutečnění daného projektu. Pokud je rozdělen na etapy, pak se část příslušné dotace vyplací po skončení dané etapy, a to na základě předložení žádosti o platbu. Příjemce podpory je povinen tuto žádost předložit do šesti měsíců od ukončení projektu, poté probíhá kontrola předložené žádosti. Je-li vše v pořádku, je dán pokyn pro vyplacení dotace. Délka lhůty pro vyplacení dotace se odvíjí od velikosti projektu a typu programu, který si žadatel zvolil. Může to být šest měsíců, kdy od podání žádosti o platbu je dotace vyplacená na účet příjemci podpory. Tato lhůta však může být kratší nebo i delší, například jeden rok. ■ ■

FOTO: ARCHIV

■

zároveň mohou informovat i další vlastníky nevyužívaných nemovitostí ve své obci. Zařazení do databáze majitele k ničemu nezavazuje ani je neomezuje a je bezplatné.

FOTO: ARCHIV

Kolik brownfieldů ze severní Moravy již obsahuje databáze CzechInvestu? Evidujeme 258 brownfieldů, ale jejich celkový počet odhadujeme až na 1350. Do evidence jsme zařazovali pouze lokality od velikosti dvou hektarů a objekty od velikosti 500 m2. Nacházejí se na rozloze 43,86 km2, která je srovnatelná s plochou Lipenské přehrady. Přes 50 % lokalit prokazatelně netrpí ekologickou zátěží, což je lepší výsledek než průměr ČR.

■

L I B U Š E M I A R K O VÁ

23

MO24_25

22.12.08

12:52 PM

Page 24

SPRÁVA A ROZVOJ

Noví hejtmani představují své priority V souladu se svými předvolebními sliby se noví hejtmani chtějí zasadit o to, aby občané neplatili regulační poplatky v krajských zdravotnických zařízeních. Možná k tomu ani nebudou muset obcházet zákon, neboť levice v Poslanecké sněmovně už návrh na zrušení poplatků odhlasovala. Senát však může návrh vrátit.

A

čkoliv občané ve volbách do zastupitelstev krajů loni v říjnu rozhodli o jednoznačném vítězství České strany sociálně demokratické – což se pak promítlo i do výsledku voleb hejtmanů zastupitelstvy s »oranžovým střihem«, mezi třinácti hejtmany za ČSSD pouze jeden se do historie České republiky zapíše jako první zvolený sociálnědemokratický hejtman. Je jím Bc. Lubomír Franc, který se po bezproblé-

Mgr. Jiří Zimola

mové volbě v novém zastupitelstvu ujal řízení Královéhradeckého kraje už 12. listopadu. Budeme-li však chtít být v zápisech do historie země důslední, pak připomeňme, že vůbec první hejtmankou v ČR se stala doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. Zastupitelstvo kraje ji zvolilo už 14. listopadu, čímž o titul první Češky v čele kraje připravila další hejtmanku – Janu Vaňhovou z Ústeckého kraje (zvolena 26. 11.).

Snad nejsledovanější při vyjednávání krajských koalic a podpor pro krajské vlády byla účast a role komunistů. Za zaznamenání proto stojí, že poprvé přímé zastoupení v radách krajů bude mít KSČM v krajích Moravskoslezském a Karlovarském. Ve čtyřech krajích – Vysočině, Plzeňském, Středočeském a Libereckém – se menšinové vlády budou opírat o vyjednanou podporu komunistů. Zájem vzbuzovalo i to, zda se občanští demokraté díky povolebnímu vyjednávání přece jen neudrží v radách některých krajů. Nakonec se jim to podařilo v krajích Zlínském, Olomouckém, Jihočeském a Ústeckém. Ústecký kraj však zaujal ještě jednou: To když lídr volební kandidátky ČSSD Jaroslav Foldyna, který získal i nejvíce preferenčních hlasů, skončil pouze jako »řadový« zastupitel.

HEJTMAN JIHOČESKÉHO KRAJE

HEJTMAN JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Mgr. Michal Hašek

PaedDr. Josef Novotný

Krédo: V politice platí, že jsou dvě možnosti: Buď něco vykonat, nebo tvrdit, že jsme něco vykonali. Osobně jsem pro první metodu, protože při ní není tak velká konkurence. Zasadit se o kvalitní krajské zdravotnictví a sociální služby včetně zrušení poplatků ve zdravotnických zařízeních kraje a vyřešit problém dačické nemocnice. Klást důraz na pokračování stavby dálnice D3 a rozvoj silniční infrastruktury. Efektivně čerpat peníze z EU a nastolit grantovou politiku pro rozvoj mateřských škol. To jsou priority hejtmana Jiřího Zimoly (*1971), původně učitele ZŠ a od roku 1998 nepřetržitě starosty Nové Bystřice.

Krédo: Slušnost, kompetentnost, odpovědnost. Michal Hašek (*1976) si předsevzal zajištění podmínek pro hospodářský růst kraje, trvalý sociální dialog a komunikaci s neziskovými profesními a občanskými sdruženími. Jde mu o kvalitu veřejných služeb ve zdravotnictví, sociální péči, dopravě a školství. Podpoří zemědělství, hlavně vinařství, protipovodňová opatření, ale také vyšší účinnost čerpání peněz z fondů EU. Absolvent práv na Masarykově univerzitě v Brně do sklonku loňského roku vedl poslanecký klub ČSSD, je členem politického grémia ČSSD a od roku 1998 zasedá v zastupitelstvu obce Drásov, kde byl i starostou.

Krédo: Naše budoucnost je jen v našich rukou. K prioritám Josefa Novotného (*1952) patří zrušení poplatků v krajské nemocnici pro vybrané skupiny obyvatel a zachování sítě tří nemocnic v kraji. Pozornost chce věnovat i kvalitě dopravní obslužnosti a urychlenému dokončení silnice R6, stejně jako péči o stav krajských silnic. Rozhodl se zastavit odchod mladých lidí z kraje, pro něž chce mj. zavést stipendijní programy a založit v kraji další pobočky vysokých škol. Někdejší učitel matematiky a tělocviku, ředitel střední školy v Sokolově a vášnivý volejbalista má zkušenosti z komunální politiky ve funkci radního města Sokolov.

MUDr. Jiří Běhounek

Bc. Lubomír Franc

Bc. Stanislav Eichler

Krédo: Kraj Vysočina je pro mě synonymem pro dynamický a úspěšný rozvoj. Jiří Běhounek (*1952) se kromě rušení poplatků ve zdravotnických zařízeních kraje zaměří i na chod krajského úřadu a vybudování administrativního centra na pozemcích kraje. Chce vytvořit integrovaný dopravní systém a pokračovat ve využívání regionálního operačního programu. Oceňuje profesionální přístup k práci, kolektivní řešení a loajalitu. Do voleb šel jako nezávislý na kandidátce ČSSD, přičemž veřejnost jej zná jako primáře ortopedického oddělení Nemocnice Pelhřimov.

Krédo: S podporou veřejnosti se náš kraj může stát příjemným domovem, kde se lidem bude dobře žít. Navázat na vše dobré, co se v kraji už vykonalo, ale také zmírnit dopady omylů svých předchůdců. Tak zní předsevzetí Lubomíra France (*1953), který poukazuje hlavně na krajské silnice s několikamiliardovým dluhem, zanedbané budovy většiny krajských škol či neprůhlednou strukturu některých obchodních společností kraje. Ve firmě VEBA Broumov prošel od postu mistra přes ekonoma až po předsedu odborů. Členem broumovského zastupitelstva je od roku 1998, místostarostou od roku 2006.

Krédo: Serióznost, poctivost, komunikativnost a profesionalita řešení problémů. Funkce hejtmana se Stanislav Eichler (*1960) ujal s odhodláním zrušit poplatky ve zdravotnických zařízeních kraje a z těch učinit neziskové organizace. Chce revidovat optimalizaci středního školství a zastavit projekt výstavby Centra vzdělanosti kraje. Zasadí se o spravedlivé rozdělování peněz malým městům a obcím a zahájí projekt výstavby hospice. Původně elektromontér, naposledy pracoval jako ředitel pobočky ČSOB Leasing v Liberci. Je zastupitelem v Českém Dubu. Titul Bc. získal při studiu speciální pedagogiky.

■

HEJTMAN KRAJE VYSOČINA ■

24

■

HEJTMAN KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ■

HEJTMAN KARLOVARSKÉHO KRAJE ■

HEJTMAN LIBERECKÉHO KRAJE ■

leden 2009

MO24_25

22.12.08

12:52 PM

Page 25

SPRÁVA A ROZVOJ Ing. Jaroslav Palas

Ing. Martin Tesařík

Mgr. Radko Martínek

HEJTMAN MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

HEJTMAN OLOMOUCKÉHO KRAJE

HEJTMAN PARDUBICKÉHO KRAJE

Jaroslav Palas (*1952) si žádné krédo pro svoji novou funkci nevytkl. Za své priority považuje zrušení poplatků ve zdravotnických zařízeních kraje, ale také zabránění privatizaci nemocnic a regionálních zdravotních pojišťoven. Zaměří se i na rozvíjení dopravní infrastruktury, například na obchvaty Frýdku-Místku, Opavy a Krnova, a chce donutit největší znečišťovatele ovzduší, aby investovali do ekologie. V součinnosti s velkými zaměstnavateli bude podporovat učňovské školství a je připraven více investovat do školských zařízení. Je znám jako bývalý ministr zemědělství, už méně se však o něm ví, že je předsedou Českomoravské myslivecké jednoty.

Krédo: Věřím ve slušného člověka a slušné chování. Budeme řešit regulační poplatky v našich nemocnicích za obyvatele kraje. Naší povinností je udělat i vše pro nastartování hospodářského růstu kraje využitím spolupráce veřejné správy, podnikatelského sektoru, vědeckých a vysokoškolských institucí, řekl nám Martin Tesařík (*1954). Chce napomoci rozvoji znalostní ekonomiky i informačních a komunikačních technologií a v kraji efektivněji využívat cestovní ruch. Absolvent brněnského VUT mj. působil jako ekonom, náměstek primátora a posléze jako primátor Olomouce. Je i členem Poslanecké sněmovny.

Krédo: Cílem je dosáhnout, aby náš region patřil mezi ekonomicky nejsilnější kraje. Tomu Radko Martínek (*1956) podřídil své priority: Zajistit dobrou dopravní obslužnost, pro niž je třeba vybudovat páteřní komunikace R35 a R43. Strukturu krajského školství podřídit tomu, aby v regionu bylo dost kvalifikovaných lidí, ochotných a schopných pracovat pro kraj. K cílům hejtmana patří fungující zdravotnictví, pro něž chce vytvořit systém propojených zdravotnických zařízení. Někdejší středoškolský učitel a starosta Moravské Třebové (kde je dosud zastupitelem) byl i ministrem pro místní rozvoj a od roku 1998 zasedá v Poslanecké sněmovně.

MUDr. Milada Emmerová, CSc.

MUDr. David Rath

Jana Vaňhová

Krédo: Chci léčit lidi i společnost! Uskutečnit předvolební sliby. Nechat provést audit s cílem zjistit, v jakém stavu jsou jednotlivé rezorty v kompetenci kraje – a na základě jeho výsledků přijímat krátkodobé a střednědobé plány. Budovat nové komunikace, obchvaty a rekonstruovat stávající silnice. Prosazovat celostátní referendum k umístění radarové základny v Brdech. Takové jsou ve stručnosti priority Milady Emmerové (*1944), expertky na hyperbarickou medicínu, která má již za sebou mimo jiné i práci ve funkci ministryně zdravotnictví a předsedkyně Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny.

Krédo: Prospěch občanů je nejvyšším zákonem. David Rath (*1965) se chce zaměřit na čtyři hlavní úkoly: Zrušit regulační poplatky ve zdravotnických zařízeních kraje a zastavit privatizaci krajských nemocnic. Zkvalitnit a zatraktivnit dopravu ve středních Čechách a k tomu zlepšit dopravní infrastrukturu. K zajištění vyšší bezpečnosti obyvatel kraje navázat úzkou spolupráci s Policií ČR. Zlepšit úroveň péče o seniory. Nový hejtman je internistou a přednáší na lékařské fakultě. Zakládal Lékařský odborový klub a působil jako prezident České lékařské komory. Stál i v čele ministerstva zdravotnictví. Je zastupitelem města Hostivice.

Krédo: Člověk by se vždy měl chovat slušně, jednat s rozvahou a ve všem, co dělá, být důsledný. Předsevzala si zlepšit situaci ve zdravotnictví kraje a zajistit všem jeho obyvatelům dostupnou kvalitní zdravotní péči. Jana Vaňhová (*1955) je i odhodlána vyčerpat všechny evropské peníze alokované pro kraj. Hodlá »rozhýbat« cestovní ruch a motivovat k tomu i podnikatele. Jde jí o minimalizaci dopadů finanční a ekonomické krize na kraj podporou tvorby pracovních míst a hledáním investorů do zóny Triangle. Učila němčinu a výtvarnou výchovu. Je místopředsedkyní ČSSD a do voleb šla z postu náměstkyně primátorky Chomutova.

HEJTMANKA PLZEŇSKÉHO KRAJE ■

MVDr. Stanislav Mišák

■

HEJTMAN STŘEDOČESKÉHO KRAJE ■

■

HEJTMANKA ÚSTECKÉHO KRAJE ■

HEJTMAN ZLÍNSKÉHO KRAJE

Převratné změny prodělala také Asociace krajů ČR

Krédo: Spravovat nejen majetek kraje, ale celé území tak, aby se v každé jeho části dobře žilo a chtěly zde žít i děti našich dětí. Na další rozvoj zdravotnictví kraje a úhrady regulačních poplatků za pacienty v krajských nemocnicích (a ty převést na veřejné neziskové organizace) se zaměří Stanislav Mišák (*1952). Hodlá i zkvalitnit sociální služby včetně terénních. Jde mu o lepší dopravní dostupnost kraje a dopravní infrastrukturu. Konkurenceschopnost kraje posílí podporou inovačního prostředí, vědy a výzkumu. Původním povoláním je veterinář, třikrát za sebou byl zvolen starostou Otrokovic.

Novým předsedou Asociace krajů (AK) České republiky se na jejím ustavujícím zasedání pro třetí volební období po loňských říjnových volbách do zastupitelstev krajů stal 4. prosince v Praze hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek (ČSSD). Asociace krajů ČR je otevřenou zájmovou nestranickou a nevládní organizací, jejímiž řádnými členy je na základě zakladatelské smlouvy z 8. června 2001 všech 14 krajů včetně hlavního města Prahy, které je ze zákona současně obcí i regionem. Vrcholným orgánem AK ČR je rada, do níž má každý člen asociace právo vyslat jednoho zástupce (hejtmana, resp. primátora hl. m. Prahy). Asociace je jako zájmové sdružení právnických osob zaregistrována u Úřadu Městské části Praha 1. Význam AK ČR je mimo jiné dán i faktem, že je jedním z povinných připomínkových míst pro tvorbu nové legislativy. Hejtman Mgr. Michal Hašek vystřídal v čele asociace Ing. Evžena Tošenovského (ODS), do podzimních krajských voleb hejtmana Moravskoslezského kraje. Z dosavadních členů Rady AK ČR zůstal pouze primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém (ODS), který nyní bude v radě sekundovat třinácti hejtmanům zvoleným za sociální demokracii. Primátor Pavel Bém se z účasti na ustavujícím zasedání řádně omluvil. Prvním místopředsedou AK ČR byl zvolen hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek, dalšími místopředsedy se stali: hejtman Olomouckého kraje Ing. Martin Tesařík, hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, hejtman Kraje Vysočina MUDr. Jiří Běhounek a hejtmanka Plzeňského kraje doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.

■

leden 2009

25

MO26_27

22.12.08

1:19 PM

Page 26

SPRÁVA A ROZVOJ

Jak na plošné zklidňování dopravy aneb Zóny 30 Plošné zklidňování dopravy v městské zástavbě spočívá ve zřizování zón s omezením nejvyšší dovolené rychlosti na 30 km/h v kombinaci se zavedením přednosti zprava a s realizací fyzických zklidňovacích opatření. Zatímco se tyto principy začaly ve vyspělých evropských zemích používat již před více než dvaceti lety, v ČR k tomu dochází teprve nyní.

J

edním z hlavních argumentů pro zavedení Zón 30 je bezpečnost (viz graf ). Podle zahraničních studií je možné v plošně zklidněných oblastech očekávat snížení celkového počtu nehod až o třetinu a počtu nehod smrtelných až o 90 %.

Z Á K L A D N Í P R AV I D L A N ÁV R H U Při plánování dopravního zklidnění je nejdůležitější rozhodnout, která komunikace jakou má funkci, neboť na tom závisí možnosti a vymezení dopravně zklidňujících opatření. Prvním krokem při plánování Zón 30 musí tedy být určení, respektive prověření stávající sítě dopravních komunikací. To znamená zjistit, zda pozemní komunikace představují spíše ulice rezidenční (a lze je zahrnout do Zón 30) anebo slouží především dopravě, a je tudíž nutné je zachovat jako silnice s předností v jízdě s rychlostí 50 (nebo více) km/h. Pro zřízení Zón 30 připadají v úvahu v zásadě všechna území s obytnou zástavbou nacházející se mimo tranzitní komunikace. Měly by být dodrženy následující pravidla: ■ Zóny by měly tvořit jasný urbanistický celek – ohraničitelnou oblast města či obce. ■ Velikost zóny je třeba stanovit tak, aby bylo omezení rychlosti pro řidiče stále přehledné a pochopitelné. Řidič nacházející se v Zóně 30 by měl mít možnost dosáhnout nejbližší tranzitní komunikace (tzn. komuni-

kace s rychlostí 50 km/h nebo více) nanejvýše po 1000 metrech. Za zvláštních okolností lze zvolit i zóny větších rozměrů. ■ Silnice uvnitř zóny by měly vykazovat stejnorodé znaky (například šířku a prostorové uspořádání silnice), které působí svým celkovým dojmem jako »předurčené pro nízkou rychlost«. ■ Maximální zatížení ve špičkové hodině by nemělo překročit následující hodnoty: 250 voz/h na rezidenčních komunikacích (tj. plošně zklidněných) a 500 voz/h na dopravních (sběrných) komunikacích. Při zřízení zón s omezením rychlosti do 30 km/h lze uvažovat o dvou principech: ■ Odstranění dopravního značení upravujícího přednost na křižovatkách uvnitř oblasti (tzn. organizace dopravy pomocí přednosti zprava) a označení vjezdů do oblasti pouze dopravním značením (viz obr. 1). Dodržování předepsané maximální rychlosti se buď důsledně kontroluje, anebo je třeba počítat s tím, že většina motoristů své dopravní chování téměř nezmění a bude dál jezdit rychlostí vyšší než 30 km/hod. ■ Podpora dopravního značení a přednosti zprava pomocí zklidňujících opatření vedoucí k nižším rychlostem, přinejmenším v »problematičtějších« částech sítě zóny (viz obr. 2). Přiměřený charakter a hustota doplňujících opatření může způsobit skutečné snížení rychlosti na 30 km/hod.

Závislost rychlosti a brzdné vzdálenosti: Když chodec vstoupí před vozidlo jedoucí rychlostí 30km/h v takové vzdálenosti, že řidič před ním stihne zabrzdit a pokud by ve stejné situaci jel řidič rychlostí 50 km/h, narazí do chodce v nezměněné rychlosti. Za dobu brzdné reakce řidič totiž ujede větší vzdálenost, než která jej dělí od chodce.

26

Vývoj zklidňování dopravy ve světě Tento vývoj lze zhruba shrnout do následující časové posloupnosti: Fyzické opatření na místních komunikacích (přibližně 1960) Zklidňování hlavních komunikací a průtahů (přibližně 1970) Celoplošná opatření (přibližně 1980) Omezení vjezdu do center měst, redukce dopravy (1990) Sdílený prostor, zrovnoprávnění druhů dopravy, integrované plánování, mobility management (2000)

F Y Z I C K Á O PAT Ř E N Í Fyzická opatření vhodná pro rezidenční oblasti k podpoře dodržování rychlostního limitu a potlačení dopravní funkce se rozdělují do dvou skupin. ■ Opatření na rezidenčních komunikacích (viz obr. 3 a 4): Tato opatření se dále dělí na prvky používané na křižovatkách a na mezikřižovatkových úsecích. Patří sem zejména různé typy zvýšených prahů a ploch, ostrůvků, šikan, vysazených ploch, zúžení atd. Možnost ke zklidnění dopravy nabízí například i vhodné uspořádání parkovacích míst. ■ Opatření v přechodových zónách (na vjezdu): Vjezdy do Zóny 30 jsou citlivým místem. Měly být označeny dopravní značkou IP 25a umístěnou zhruba 15–30 metrů uvnitř zóny, aby ji účastníci provozu odbočující z hlavní komunikace dostatečně vnímali (viz obr. 5). Pokud se uvnitř zóny aplikuje fyzické zklidňující opatření, měl by se podobný typ použit i na vjezdu do zóny. Vhodné jsou zejména různé druhy zvýšených ploch a prahů. DALŠÍ ZÁSADY V Zónách 30 je možné uvažovat také o zjednosměrnění vybraných ulic, což přispívá k odrazení průjezdní dopravy. Ale je na místě připomenout, že zjednosměrnění představuje nežádoucí bariéru pro cyklistickou dopravu, které by v maximální míře měl být umožněn průjezd jednosměrnými ulicemi v obou směrech. Co se týká pěší dopravy, ve většině případů není třeba vyznačovat přechody pro chodce vodorovným ani svislým dopravním značením či zřizovat místa pro přecházení. Kvalitně provedená Zóna 30 dovoluje bezpečný pohyb chodců i bez těchto doplňkových opatření. Dalším důležitým pravidlem by mělo být minimální použití svislých dopravních značek. Pokud je nezbytné, je vhodné instalovat tyto značky ve zmenšeném formátu. Důležitým prvkem před realizací Zón 30 je také zapojení veřejnosti, osvěta a vysvětlení významu tohoto opatření. V ČR se často záměňují Zóny 30 s obytnými zónami, vyznačujícími se několika zásadně odlišnými charakteristikami. V obytných zónách jsou mnohem nižší intenzity dopravy a utváření uličního prostoru umožňuje pohyb chodců i například hru dětí na vozovce, neboť rozdíl mezi chodníkem a vozovkou je zcela potlačen. Naproti tomu v Zónách 30 zůstává klasické rozdělení uličního prostoru

leden 2009

MO26_27

22.12.08

1:19 PM

Page 27

SPRÁVA A ROZVOJ

Obr. 2 Zóna vybavena nejen značkami na vjezdech ale i zklidňujícími opatřeními.

Obr. 3 Zvýšená křižovatková plocha v Brně – Židenicích.

FOTO. AUTOŘI

Obr. 1 Zóna vybavena pouze značkami na vjezdech.

Obr. 4 Střídavé parkování jako zklidňující prvek ve švýcarském Bernu.

Obr. 5 Vjezd do Zóny 30 v Brně – Židenicích.

Na bezmála pět tisíc zastupitelů a zastupitelek z měst a městských částí s více než 10 tisíci obyvateli se na jaře 2008 obrátili olomoučtí badatelé v rámci výzkumného projektu Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě. Co vyplynulo z tohoto průzkumu?

D

DVĚ TŘETINY PRO PŘÍMOU VOLBU Z výsledků vyplynulo, že více než dvě třetiny respondentů jsou členy politických stran či hnutí. Čtyři z pěti odpovídajících kandidovali za celostátní strany, ostatní získali mandáty buď za místní či regionální politické subjekty (12 %) nebo jako samostatní nezávislí kandidáti (7 %). Mezi odpovídajícími bylo 24 % žen, průměrný věk mírně převýšil 51 let. Čtvrtina z odpovídajících byla ve věku 60 a více let. Práce zastupitelstva města či městské části

leden 2009

PETR POKORNÝ RADIM STRIEGLER Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno

Zastupitelé o sobě, svých prioritách a názorech

otazníky byly zaslány všem starostům a starostkám, primátorům a primátorkám s prosbou o předání zastupitelům při nejbližším zasedání zastupitelstva. Od dubna do konce června 2008 se shromáždilo 828 vyplněných dotazníků. Z pětiny měst a třetiny městských částí nepřišla žádná odpověď. Přibližně 17% návratnost je srovnatelná s průběhem obdobných šetření v Polsku, Rakousku a Německu.

na plochy pro pěší dopravu a vozovku pro ostatní dopravu. Pouze je snížena celoplošně rychlost a intenzity dopravy bývají vyšší než v obytných zónách. (Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., Brno, připravuje v současné době technické podmínky k problematice Zón 30. Jejich vydání se očekává koncem příštího roku – pozn. autorů.) ■

se respondenti účastní v průměru 7,6 roku. Třetina respondentů byla do zastupitelstva zvolena v roce 2006 poprvé, v druhém volebním období reprezentuje města a městské části necelá čtvrtina a ve třetím období necelá pětina respondentů. Zbývající čtvrtina má za sebou ještě delší zastupitelskou kariéru. Čtvrtina z dotazovaných by politiku již ráda opustila, více než polovina by chtěla pokračovat v zastupitelské práci a asi pětina má ambice postoupit buď na významnější pozice v místní politice nebo se uplatnit v krajské či celostátní politice. Za nejdůležitější cíle samosprávy zastupitelé označili přilákání ekonomických aktivit do města, zlepšení infrastruktury a služeb usnadňujících pohyb ve městě, rozvoj vysoce kvalifikovaných činností atd.. Za nimi se objevilo například zlepšení image a vzhledu města či služeb nabízejících volnočasové aktivity a kulturní vyžití. Z různých reformních návrhů, které se uplatňují v některých evropských městech či

státech, zastupitelé českých měst a obcí považují za nejvhodnější veřejná projednávání, při nichž mohou občané diskutovat o plánech místní samosprávy, a také přímou volbu starostů a primátorů. První za velmi vhodné či vhodné označilo více než 80 % dotázaných, přímou volbu podporují dvě třetiny zastupitelů. L E V I C O V Í V S . P R AV I C O V Í S tvrzením »politické strany jsou nejlepší platformou pro participaci občanů« souhlasila nadpoloviční většina straníků, kdežto nestraníci byli v této otázce buď nerozhodní, nebo s tvrzením nesouhlasili. Zastupitelé, kteří se označili za levicové, vidí boj proti marginalizaci a chudobě jako mnohem důležitější cíl samosprávy než pravicoví zastupitelé. Ti naopak častěji jako důležité označili snahu přilákat do měst bohatší obyvatele. Podobně výrazně se odlišují názory levice a pravice na význam místního referenda. Odpovědi zastupitelů obsahují řadu dalších zajímavých informací, kterým se budou výzkumníci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci díky podpoře Grantové agentury ČR dále věnovat ve spolupráci se zahraničními partnery. Obdobný výzkum se uskutečnil v téměř dvaceti evropských zemích a v současné době se připravuje společný datový soubor. K mezinárodnímu srovnání poslouží i odpovědi zastupitelů z českých měst. Více informací o výzkumu je na http://www.ksoc.upol.cz/vyzkum/vyzkum1.html. ■ D A N RY Š AV Ý Katedra sociologie a andragogiky FF UP Olomouc

27

22.12.08

1:20 PM

Page 28

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

»Putující kontejnery« míří na venkov Na menší obce se chce více zaměřit společnost Elektrowin, provozovatel kolektivního systému zpětného odběru elektrozařízení. K osvědčenému tradičnímu mobilnímu svozu letos přidává novinku – projekt Putující kontejner.

N

pračka snáze uskladní pro případ nouze, kdyby se »nová« porouchala. Jenže stejně dobře může platit i to, že na venkově leckterý vysloužilý elektrospotřebič skončí v lese nebo v komunálním odpadu. »Když jsme si procházeli seznamy svazků obcí, vyšlo nám, že nejméně pět set z nich si do náplně své činnosti přibralo i nakládání

ovela zákona o odpadech, která přináší (obcemi jinak vděčně kvitovaný) omezený výkup kovového odpadu ve sběrnách. Ale také v posledních měsících rapidně klesající výkupní ceny (nejen) železného šrotu. To vše ruku v ruce může pro obce znamenat i některé problémy. Co dříve končilo ve výkupnách kovů, dnes bývá odloženo i do komunálního odpadu. Týká se to také vysloužilých elektrozařízení, která jako součást směsného komunálního odpadu jej rázem mohou překlasifikovat na nebezpečný, na jehož likvidaci si obec musí připravit více peněz. Menší venkovské obce navíc musí rovněž počítat s rizikem, že v jejich okolí se opět začnou rozrůstat černé skládky.

Zpětný odběr a životní prostředí Podle metodiky, kterou používá norský kolektivní systém zpětného odběru Elretur (Norsko patří k absolutní špičce zpětného odběru množstvím 16,6 kg na osobu a rok – údaj za rok 2007), český kolektivní systém Elektrowin od zahájení své činnosti v září roku 2005 do konce loňského října přispěl svou činností k: – úspoře 254 mil. kWh (množství energie, které by krylo roční spotřebu zhruba 31,7 tisíce lidí) – úspoře 24,6 mil. litrů ropy – úspoře 484 tisíc tun CO2, které se nedostaly do ovzduší. Metodika přitom od absolutních úspor odečítá spotřebovanou energii a vyprodukované množství CO2, k nimž dochází v souvislosti se sběrem a dopravou zpětně odebraných elektrozařízení i jejich recyklací.

RIZIKA, JIMŽ SE MUSÍ ČELIT I těmto nebezpečím může čelit projekt Putující kontejner, který zejména pro venkovské obce připravila společnost Elektrowin. Ostatně menší sídla jsou pro Elektrowin podle jeho generálního ředitele Ing. Romana Tvrzníka důležitými perspektivními partnery. Zatím se v nich totiž »na hlavu« v porovnání s většími obcemi zpětně odebírá o poznání méně vysloužilých chladniček, mrazáků, praček, sporáků, myček nádobí, ale třeba i žehliček, elektrického nářadí a nástrojů či sekaček, křovinořezů apod. Pravda, nelze vyloučit, že svoji roli v těchto obcích hraje i pomalejší obměna některých elektrozařízení nebo fakt, že na rozdíl od bytů v panelových domech se ve venkovských staveních »stará«

ZDROJ: ELEKTROWIN

s odpady a podobnou problematiku,« říká Ing. Roman Tvrzník. Tyto svazky Elektrowin přednostně oslovuje s nabídkou, že do jejich členských obcí na jeden až tři dny zdarma umístí uzamykatelný kontejner, do něhož občané budou moci vysloužilá elektrozařízení bez jakýchkoliv poplatků odkládat. Obec pouze určí odpovědnou osobu, která bude kontejner odemykat a zamykat a ve stanovené hodiny pohlídá, aby se do něho dostaly elektrospotřebiče, které do něho opravdu patří, a aby byl obsah sběrné nádoby co nejefektivněji využit. Elektrowin svazku a jeho členským obcím také zdarma dodá informační plakáty, do nichž lze dopsat datum a místo přistavení kontejneru i hodiny, po které bude v příslušné dny otevřen. Plakáty se mohou vyvěsit na veřejných prostranstvích či roznést po obci do všech poštovních schránek. FOTO: ARCHIV

MO28_29

Typická ukázka obsahu kontejneru z mobilního svozu.

28

ODMĚNA SE HODÍ Dohlížející osoba může dostat i finanční odměnu: Elektrowin totiž svazkům obcí vyplácí odměnu za administrativní a ostatní náklady. Její výše se odvíjí od počtu a velikosti členských obcí svazku zapojeného do projektu.

Síť se zahušťuje Síť míst zpětného odběru, jak ji vytvořila společnost Elektrowin, pokrývá přes 85 % obyvatel ČR. Síť je tvořena více než 550 sběrnými dvory ve 420 městech a obcích, 2100 provozovnami posledních prodejců a rovněž mobilními svozy, které jsou smluvně zajištěny už ve více než 4000 obcích. Zájem o to zapojit se do zpětného odběru projevuje také stále více škol, které obvykle využívají speciální sběrné koše zejména pro menší elektrozařízení. Podle požadavku Evropské unie musel každý Čech loni odevzdat v průměru alespoň 4 kg elektroodpadu. Podle předběžných odhadů společností, které se zpětným odběrem zabývají, je reálná naděje, že by náš stát mohl tomuto požadavku za loňský rok dostát. Přes hranici 3 kg na obyvatele se ČR přehoupla už v roce 2007. ZDROJ: ELEKTROWIN

Protože o veškeré náklady související s přistavením a odvozem kontejneru i s ekologickou likvidací zpětně odebraných elektrozařízení se postará Elektrowin, obec na této službě nemůže tratit, ba ještě vydělá – na uspořených vlastních nákladech za likvidaci nebezpečného odpadu, stejně jako na tom, že se potenciálně výrazně omezí riziko zakládání dalších černých skládek v jejím okolí. Ovšem zanedbatelná není ani spokojenost občanů, jimž tato služba pomůže, a koneckonců ani lepší image obce, která dbá o kvalitu životního prostředí. Zajistit přistavení »putujících« kontejnerů do obcí je Elektrowin připraven už od začátku letošního roku. Nicméně Ing. Roman Tvrzník předpokládá plný rozjezd projektu od jara, kdy už by neměly být sněhem zapadané silnice a rozvozy kontejnerů i do odlehlejších sídel budou snazší. ZÁJEM MAJÍ I »TROJKOVÉ« OBCE Provozní ředitelka Elektrowinu Tereza Ulverová však neopomene připomenout, že projekt už vzbudil značný ohlas mezi svazky obcí Zlínského kraje, které se do něho již začaly houfně hlásit. Podle jejích slov projekt může být zajímavý i pro obce s rozšířenou působností, které by jej mohly zaštítit i pro ostatní obce ve svém správním obvodu. Sama už při svých přednáškách pro Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje zaznamenala nemalý zájem o projekt ze strany »trojkových« obcí. Zejména menším obcím je určen i už tradiční mobilní svoz vysloužilých elektrospotřebičů. Díky tomu, že kompletní zpětně odebíraná elektrozařízení nespadají do kategorie odpadu, může je obec od svých obyvatel, ale třeba i od chatařů a chalupářů či od »přespolních« shromažďovat, aniž by k tomu musela mít samostatný a příslušně vybavený sběrný dvůr. Stačí jen malý oplocený plácek se zpevněným povrchem, k němuž se dostane automobil, aby vybraná elektrozařízení naložil a odvezl. Ani v tomto případě obec za odvoz nic neplatí. A jak podotýká Tereza Ulverová, sběrná síť Elektrowinu je dnes už natolik hustá, že není problém přijet do obce třeba i jen pro dvě desítky chladniček, praček, sporáků, sekaček, vysavačů apod. ■ I VA N RY Š AV Ý

leden 2009

MO28_29

22.12.08

1:20 PM

Page 29

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Kdy energetický management nestačí Jak na oblast komunální energetiky, především na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) nahlížejí vybraná města a obce? Odpověď na tuto otázku hledalo dotazníkové šetření uskutečněné v rámci projektu Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí, které podporuje v letech 2007–2009 ministerstvo životního prostředí.

C

ílem projektu je nabídnout municipalitám nástroj pro energetické řízení v podobě místních energetických indikátorů, a to tak, aby poskytovaly co nejpřesnější informace pro rozhodování. Ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst jsme oslovili 279 měst, obcí a regionů. Dotazník obsahoval 51 otázek a zaměřil se na pět základních oblastí komunální energetiky.

Energetické indikátory, které municipality poptávají, se tak mohou stát užitečným nástrojem pro řízení energetického hospodářství majetku města.

D L O U H Á C E S TA ■ Oblast A – Strategické plánování: Municipality odpovídaly kladně především v obecnějších otázkách týkajících se zpracovaných koncepčních dokumentů. Čím více dotazy směřovaly ke konkrétním činnostem a aktivitám, například ke zpracovaným akčním plánům, stanovenému výhledu v energetice do roku 2020, indikativním cílům pro úspory energie a OZE apod., podíl kladných odpovědí se snižoval. Z výsledků je zřejmé, že strategický přístup k energetice existuje spíše na úrovni koncepcí, úvah či přání, nikoliv však v rámci konkrétních opatření a aktivit, které by byly dlouhodobě vyhodnocovány a aktualizovány (viz graf ). Významným poznatkem je to, že většina dotázaných municipalit (75 %) si nestanovila konkrétní indikátory pro oblast komunální energetiky. ■ Oblast B – Osvěta: Průzkum odhalil, že municipality odpovídají kladně především v otázkách zájmu o sledování a vyhodnocování dat z oblasti energetiky. Pozitivně hodnotí jak nákup elektrospotřebičů

třídy A, tak naplňování legislativních požadavků. Nízká je však informovanost o úsporách energie a OZE, ať již směrem mimo městský úřad (kampaně, spolupráce se základními školami), tak uvnitř úřadu (chybějí zejména kompetentní pracovníci – energetičtí manažeři, interní směrnice zaměřené na úspory energie a nákup spotřebičů, informace o potenciálu úspor energie a OZE apod.). ■ Oblast C – Data: Vstupní data jsou jednou z překážek systematického přístupu k hospodaření s energií. Jejich dostupnost hodnotila oslovená města jako relativně dobrou. Roztříštěnost (ve skutečnosti jsou data dostupná na několika různých odborech úřadu) a nízká vypovídací schopnost údajů však neumožňuje využívat je systematicky při tvorbě a vyhodnocování strategií či akčních plánů. Také kvalita dat není vysoká, nejsou-li

Graf Koncepční přístup municipalit Energetika jako priorita dalšího rozvoje města Zpracovaná energetická koncepce, či jiný strategický dokument v oblasti energetiky Akční plány pro oblast úspor energie a využívání OZE Výhled do roku 2020 ve spotřebě energie 0

20

ano

40

ne

60

80

100 %

neodpovědělo

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ S kompetentními zástupci vybraných měst jsme uskutečnili také řízené rozhovory. Ukázaly, že prostor pro zlepšování finančního řízení energetického hospodářství existuje. Většina kompetentních pracovníků neměla informace o ročních výdajích za energie, ani představu o tom, jaký podíl z celkových provozních výdajů města energie činí. Správa majetku města často nepracuje s dostatečnými informacemi o objektech, respektive s přehledy, kolik daná budova z rozpočtu vyčerpá za energie a zanedbanou údržbu. Bez těchto systematicky vyhodnocovaných informací nelze činit efektivní rozhodnutí – zda si město budovu ponechá, prodá, či ji zrekonstruuje například v nízkoenergetickém standardu apod. Energetické indikátory, které municipality poptávají, se tak mohou stát užitečným nástrojem pro řízení energetického hospodářství majetku města. Oporou jim v tom může být nová legislativa, zejména povinné zpracování energetického průkazu budovy, které lze pro objekty, u nichž to vyhláška výslovně nepřikazuje, zpracovat na dobrovolné bázi. Ani přísnější legislativa, ani energetické indikátory ale pro fungující energetický management nestačí. K tomu je nutná vůle vedení města, odhodlání, trpělivost. A také energetický manažer, který by měl být po zaškolení a zavedení systému energetického řízení (v ideálním případě) financován též díky uspořeným výdajům za energie. Podrobnější informace o projektu jsou k dispozici na www.porsennaops.cz. ■ J A R O S L AV K L U S Á K

ZDROJ: PORSENNA o. p. s.

leden 2009

sledována v dostatečných časových intervalech. Často jsou přepisována jednou ročně z faktur za úhradu energie, nelze je proto používat pro smysluplné energetické řízení. ■ Oblast D – Finanční zdroje: Nejčastěji jsou energetické projekty financovány z rozpočtových prostředků, přičemž má přednost financování energeticky úsporných projektů před projekty využívající OZE. Většina měst a obcí má zkušenosti s podáním žádostí o dotace na projekty úspor energie (asi 70 %), zatímco o podporu na obnovitelné zdroje necelých 20 %. Velmi zřídka existují fondy podporující projekty úspor energie a využívání OZE v soukromém sektoru. Nejméně zkušeností mají municipality s financováním energetických projektů třetí stranou (EPC) a s projekty PPP. ■ Oblast E – Obecné: Municipality vidí hlavní bariéru využívání OZE a realizace úspor energie v nedostatku volných finančních prostředků a v informovanosti o konkrétních projektech úspor energie a využívání OZE. I přesto do roku 2020 považují za své nejvýznamnější energetické zdroje vedle zemního plynu úspory energií z biomasy a sluneční energii. Potřebnost energetického manažera, který by koncepčně řídil energetické hospodaření dané municipality, schvaluje přibližně 60 % dotázaných měst a obcí.

PORSENNA o. p. s.

29

22.12.08

1:12 PM

Page 30

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Teplo pro školu v Lípě bude levnější Moderní bioplynové stanice (BPS) jsou nejen ekologickým, nýbrž také ekonomicky výhodným dodavatelem tepla jako vedlejšího produktu spalování bioplynu v kogenerační jednotce. Tvrdí to Ondřej Bačík, projektový manažer české pobočky společnosti EnviTec Biogas Central Europe, která poskytuje komplexní servis v oblasti výroby bioplynu.

V

Rakousku či Německu je běžné tato zařízení situovat do blízkosti budov, v nichž se odpadní teplo využívá. Aby náklady na vybudování teplovodu a připojení byly únosné, maximální vzdálenost objektů od BPS by podle Ondřeje Bačíka zpravidla neměla přesáhnout jeden kilometr. Výsledná cena takto dodávaného tepla bývá kompromisem mezi cenou tepla z původního zdroje (často jde o zemní plyn, tedy nejdražší médium na trhu s běžnou cenou kolem 400 Kč/GJ) a potenciální cenou tepla z nejlevnějšího adekvátního palivového zdroje na trhu. »Lze předpokládat, že cena z nového zdroje, konkrétně z BPS, by měla být nižší než dosavadní, případně na stejné úrovni se vzájemně odsouhlasenými podmínkami vývoje této ceny v budoucnosti,« konstatuje Ondřej Bačík a připomíná, že při úvahách o využití tepla pro dodávky do otopných systémů budov (nových i stávajících) a pro přípravu TUV je nutné respektovat podmínky stanovené zákonem číslo 406/2000 Sb., o hospodaření energií v platném znění a navazujících upřesňujících vy-

hlášek, které stanovují podmínky pro rozvody tepla, regulační systémy otopných systémů, měrné ukazatele spotřeby tepla pro otop a ohřev TUV atd. Nejnovějším příkladem, jak i v českých podmínkách bioplynová stanice může výhodně zásobovat teplem objekty ve vlastnictví obce, je zemědělská BPS, jejíž provoz ve druhé polovině října slavnostně zahájili v Lípě na Havlíčkobrodsku. Investorem stanice je Zemědělská akciová společnost (ZAS) Lípa, která pro svůj projekt využila úvěru GE Money Bank. Stanice o instalovaném elektrickém výkonu 526 kW (klasická BPS o výkonu 500 kW vyrobí zhruba 12 600 GJ tepla k dalšímu využití) je v České republice referenčním projektem společnosti EnviTec Biogas Central Europe a teplovodem o délce 800 metrů už začala zásobovat teplem místní základní i mateřskou školu včetně tělocvičny. Starosta Lípy Ing. Jiří Kunc uvedl, že zastupitelstvo na tento způsob vytápění (který nahradí dosavadní vytápění zemním plynem) přistoupilo proto, že pro obec bude cenově

FOTO: ONDŘEJ BAČÍK

MO30_31

Provoz zemědělské BPS v Lípě na Havlíčkobrodsku je plně automatizovaný. Stanice neobtěžuje okolí ani zápachem, ani hlukem.

výhodnější, přičemž cena bude stanovena po uplynutí zkušebního provozu. Dodávka tepla do školy byla zahájena na přelomu listopadu a prosince ihned poté, co byl teplovod napojen na rozvody topení v obou objektech a sladily se počítačové programy dodavatele bioplynové stanice a dodavatele teplovodu (firma TENZA Brno). Ředitel ZAS Lípa Ing.Václav Grubauer upřesnil, že spotřeba tepla se sleduje měřidly na odběrných místech. Jako vstupní materiály zemědělská BPS v Lípě využívá kukuřiční siláž a kejdu skotu. Investor však už do zadání projektu zahrnul i požadavek, aby tyto vstupy bylo možné rozšířit například o posečenou trávu z veřejných prostranství v obci. Starosta Ing. Jiří Kunc potvrdil, že v obci v souvislosti s otevřením bioplynové stanice nezaznamenali žádný obtěžující zápach a že její provoz je naprosto tichý. Podle slov Ing. Václava Grubauera krajská hygienická stanice po návštěvě své inspektorky v Lípě dokonce odstoupila od podmínky měření hluku. ■ I VA N RY Š AV Ý

Krize ohrožuje vytříděné odpady

P

rodejní ceny a odbytové možnosti vytříděného papíru, plastů a kovů se razantně snižují. O zpracované druhotné suroviny na trhu přestal být zájem. Důvodů je více. »Pravděpodobný počátek krize je spojen s velkým poklesem poptávky v Číně, která byla a nadále je nejvýznamnějším světovým zpracovatelem druhotných surovin. K tomu se přidává uzavírání papíren, zpracoven plastů, hutí a skláren v ČR i v zahraničí,« vysvětluje v prohlášení České asociace odpadového hospodářství (ČAOH) její výkonný ředitel JUDr. Ing. Petr Měchura. Ceny nejvíce využívaných druhů sběrového papíru (smíšený papír, vlnitá lepenka) klesly od počátku roku již o 80 až 100 %, takže některé druhy sběrového papíru již papírny odebírají bez úhrady nebo s příplatkem, tj. sběrové firmy musí za tento odpad papírnám platit. »Další vývoj trhu lze jen těžko odhadnout, ale je zřejmé, že v nejbližším období odbyt sběrového papíru ještě dále poklesne, což bude mít negativní dopad ne-

30

jen do hospodaření sběrových a recyklačních firem, ale i měst a obcí. Naruší se tak i náročně budovaný komunální systém třídění odpadů,« upozorňuje výkonný ředitel ČAOH. Podobné problémy jsou také s plastovými odpady. Především je to ovlivněno zastavením obchodu s Čínou. Mezi jednotlivými druhy plastů však existují rozdíly. Například PET díky významnému zpracovateli v tuzemsku má zatím odbyt zajištěn, ovšem za minimální ceny, které tato komodita nepamatuje. O PE fólie čiré i barevné je na domácím trhu zájem zcela minimální, ceny proti létu 2008 jsou třetinové a dále klesají k nule. Tento vývoj se promítá do hospodaření s odpadními plasty v ČR a je vážná obava, že negativně ovlivní komunální systémy třídění odpadů. Pod silným tlakem je i kovový odpad, nejvýrazněji obchod se železným šrotem. Zatímco v létě 2008 byly jeho ceny na úrovni 10 tisíc Kč za tunu, v říjnu klesly k 3 tisícům Kč za tunu. Poptávka hutí v ČR i v zahraničí je minimální.

Co lze očekávat? »Svozové firmy budou nuceny zvýšit cenu za nakládání s odpady. To ale bude možné povětšinou až od roku 2010 v návaznosti na finanční pravidla obcí, případně na nově připravovaný návrh zákona o odpadech, který poplatky za nakládání s odpady určitě zvýší. Je nutno však občanům vysvětlovat, že současné platby za služby spojené s nakládáním s komunálními odpady ve městech a obcích patří mezi nejnižší v porovnání s ostatními službami, a že i odpadové hospodářství a péče o životní prostředí něco stojí. Tedy že i nadále by měli třídit své odpady,« zdůrazňuje JUDr. Ing. Petr Měchura. Co bude s těmi desetitisíci tun starého papíru a některých plastů, které přes zimu zůstanou na dešti a sněhu a na jaře či v létě budou zcela nerecyklovatelné? Tento problém by podle ČAOH mělo pomoci řešit ministerstvo životního prostředí. (Text by zpracován z Prohlášení České asociace odpadového hospodářství – pozn. redakce.)

/sk/

leden 2009

MO30_31

22.12.08

1:12 PM

Page 31

MANAGEMENT

Marketing ve Zlíně není nadávka

Jak se myšlenka obecně prospěšné společnosti zrodila a začínala vybalovat z miminkovských peřinek? Při aktualizaci programu rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji v roce 2006 se mj. ukázalo, že rozvoj turistického ruchu v této oblasti nejvíce brzdí nekoordinovanost aktivit na úrovni regionu. Tedy obraz málo využívaného a nerozvinutého regionálního partnerství, které by se v optimálním případě mělo zakládat na aktivní a cílené spolupráci veřejného a soukromého sektoru i dalších subjektů zapojených do regionálního managementu cestovního ruchu. V kraji existovaly v té době podnikatelské subjekty, krajský úřad, města a obce, mikroregiony, informační centra, sdružení cestovního ruchu, regionální rozvojová agentura, hospodářské komory, neziskové organizace a další, které se podle svých možností a ambicí účastnily na rozvoji cestovního ruchu. Ovšem chyběla zastřešující organizace, která by na regionální úrovni koordinovala regionální aktivity v kraji účelně a na základě široce pojatého partnerství. Zlínský kraj proto začal v roce 2007 intenzivně připravovat ustanovení krajské destinační agentury, která by odpovídala za cílený a jednotný marketing kraje a řízení celé destinace ve prospěch rozvoje cestovního ruchu.

Co tomuto rozhodnutí předcházelo? V letech 2006–2007 se díky projektu Společná propagace Zlínského kraje a jeho turistických oblastí podařilo nastavit systém spolupráce a komunikace v cestovním ruchu mezi krajem a turistickými oblastmi. Koordinace a řízení marketingu zefektivnilo veletržní prezentaci kraje doma i v zahraničí, uskutečnila se pasportizace dat se vztahem k cestovnímu ruchu, vznikly reprezentativní i praktické publikace krajské i oblastní. Výrazně se zlepšila tvorba produktu – konkrétní nabídky Zlínského kraje v cestovním ruchu. Společný postup usnadnil čerpání prostředků z EU a přinesl výrazné ekonomické efekty pro jednotlivé partnery, aniž by je zatěžoval složitou administrací, organizačním nebo personálním zabezpečením. Partneři projektu i kraj společnou propagaci ocenili, proto měli zájem společně postupovat i po ukončení projektu. Zároveň vznikl záměr požádat o finanční podporu v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava, konkrétně prioritní osy 3 Cestovní ruch a opatření 3.4 Propagace a řízení. To by umožnilo dál pokračovat ve společném komplexním marketingu kraje s důrazem na jeho oblasti. Tento marketing by zajišťovala krajská organizace cestovního ruchu. Nakonec bylo rozhodnuto, že oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Zlínského kraje se osamostatní právně i ekonomicky, a tím se umožní založení krajské organizace cestovního ruchu – Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. Zlínský kraj tak jako první v ČR nastavil jednokolejné řízení cestovního ruchu prostřednictvím své destinační agentury.

■

■

Kdo centrálu řídí a jakým způsobem? Od počátku je systém řízení společnosti nastaven ve dvou úrovních: interní management (momentálně 7 zaměstnanců centrály) a externí management (tzv. poradní sbor ředitelky, tj. zástupci turistických oblastí Valašsko, Slovácko, Kroměřížsko, Zlínsko a Luhačovicko). Oba managementy se společně podílejí na přípravě a realizaci marketingových aktivit centrály včetně přípravy projektů. Turistické oblasti se staly základnou, se kterou krajská organizace cestovního ruchu komunikuje a koordinuje společné aktivity. Jako mezistupeň fungují informační centra, zejména regionální. Partneři v oblastech ko-

FOTO: ARCHIV

■

Soubor lidových staveb Pustevny v blízkosti hory Radhošť je národní kulturní památkou. Na snímku je hotel Maměnka.

leden 2009

FOTO: ARCHIV

»Chceme pomoci zvýšit zaměstnanost a návštěvnost kraje a vytvářet síť partnerství a služeb – to vše pod vlajkou cestovního ruchu,« říká PhDr. Dana Daňová ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy. Ve Zlíně byla známou osobností už dávno předtím, než tam v roce 2007 tato obecně prospěšná společnost vznikla. Organizovala cestovní ruch na Magistrátu města Zlín, vedla PR aktivity města, nechyběla na žádné akci, která město a region prezentovala navenek.

PhDr. Dana Daňová přebírá od ředitele CzechTourismu Rostislava Vodružky cenu vydavatelství CI.I. média za nejlepší produkt roku 2007 – Moravskou jantarovou stezku.

ordinují komunikaci a spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve svém území, výstupy pak předávají směrem ke krajské organizaci cestovního ruchu. ■ V jaké fázi vývoje se to vaše děťátko nachází nyní? Do dospělosti mu chybí ještě nějaký ten rok, dva. Máme notný kus práce za sebou, ale největší díl nás teprve čeká. Vystavět obchodní oddělení společnosti, nastavit optimální způsob komunikace se soukromým sektorem atd. A permanentně komunikovat s partnery v oblastech. To je úplně nejdůležitější – abychom si rozuměli a postupovali společně, ve shodě. Všichni jsme jenom lidé, proto najít kompromis je to nejtěžší.

Které principiální překážky bylo třeba překonat? Nedůvěru partnerů v oblastech, že právě takto nastavená krajská destinační agentura je tím optimálním řešením. Přesvědčit je o naší kompetentnosti. Že za slovy jdou činy. Že jim nechceme ubrat z jejich autentičnosti a svébytnosti, ale naopak ji plně využít v zájmu celku. Vysvětlit, že nemá smysl drobit prostředky na marketing na tisíce kousků a zasahovat tisíce cílů. ■

Dá se vůbec změřit působení vaší společnosti a dopad činnosti na ekonomiku? Sledujeme návštěvnost kraje, zdrojové trhy, vývoj produktů u konkurence, nové trendy v zahraničí. Zajímají nás dopady našich kampaní, a tak bych mohla pokračovat dál. Hlídáme si přesně, kolik nás stojí jeden návštěvník v marketingovém výkonu a jak náklady na něj optimalizovat. Sledujeme statistiku i u živností – zda vznikly v sektoru cestovního ruchu nějaké nové a jestli by to mohl být důsledek všech aktivit, které Zlínský kraj v cestovním ruchu podniká. ■ ■

VÁ C L AV S E N J U K

31

22.12.08

1:13 PM

Page 32

MANAGEMENT

E-kurzy mají své klady i zápory

FOTO: AUTOR

MO32

Jan Stejskal, tutor kurzu Řízení lidských zdrojů, komunikuje se studenty prostřednictvím platformy Moodle.cz.

V současnosti již existuje poměrně široká nabídka e-learningových kurzů pro veřejnou správu, které se věnují průběžnému vzdělávání úředníků nebo vzdělávání vedoucích úředníků vyplývajícímu ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Jaké zkušenosti má s tímto typem vzdělávání pardubická Virtuální univerzita pro veřejnou správu?

V

hodnost e-kurzů pro veřejnou správu vyplývá zejména ze specifických vzdělávacích potřeb úředníků na různých pracovních pozicích. Dále z rozsahu a charakteru povinného průběžného vzdělávání. A také z omezených finančních prostředků na vzdělávání.

SMYSL E-LEARNINGU Tkví v tom, že tvůrce kurzů stanoví kompetenční profil absolventa a jemu přiřadí vhodné výukové formy, které aplikuje do elektronické platformy (podle toho také název »e« jako elektronický a »learning« jako učení). Ta funguje jako multimediální báze a obsahuje mnoho moderních a interaktivních nástrojů. Patří mezi ně především: ■ chat, diskusní fóra, vnitřní e-mail, možnost zveřejnění informací uvnitř studijní skupiny (například tzv. nástěnka), ■ multiple-choice testy, ■ zadání úkolů a jejich odevzdávání prostřednictvím platformy, ■ videosekvence, zvukové prvky, ■ možnost práce off-line, ■ kalendář, poznámkový blok aj. Tento typ vzdělávání přináší též zajímavé nástroje pro vyučující – tutory kurzů. Elektronické platformy jim umožňují efektivní administraci kurzu – vedení studijních výsledků, průběžný přehled o splněných úkolech, jednoduchou práci s adresáři či kontakty. Zároveň obsahují nástroje pro sledování práce studentů, doby studia, stavu

32

rozpracovanosti úkolů, případně pomohou odhalit technické studijní potíže již v jejich zárodku. Výhody e-learningu jsou: ■ neustálá dostupnost na internetu (studovat je tedy možné odkudkoliv), ■ možnost studovat podle vlastního tempa a časových možností, ■ interaktivnost celého procesu výuky (možnost využití zvukových, obrazových a textových prvků pro oživení výuky), ■ relativně nízká cena (výhodnost vzdělávání je třeba analyzovat v kontextu s ušetřenými cestovními náklady, ušlým výdělkem a úsporou času). Nevýhody e-learningu jsou: ■ relativně velká časová zátěž (kurzy jsou většinou časově omezeny a výuka musí být zvládnuta v daném rozmezí, a to bez ohledu na pracovní vytížení), ■ neosobnost e-learningové formy může některým studentům vadit, ■ v některých případech nižší možnost komplexní praktické výuky (například zpracování komplikovanějších úkolů je bez bezprostřední asistence vyučujícího obtížné), ■ více odpovědnosti je přenecháno na studentech. Ti sami rozhodují o hloubce studia, kvalitě zpracovaných úkolů či samotném dokončení studia. JAK TO VIDÍ STUDENTI Na všechny tyto aspekty musela reagovat rovněž Fakulta ekonomicko-správní Univer-

zity Pardubice, jedna z akreditovaných institucí pro realizaci vzdělávacích kurzů pro úředníky veřejné správy. Tyto kurzy se souhrnně nazývají Virtuální univerzita pro veřejnou správu. Poskytují vzdělávání v oblastech řízení lidských zdrojů a projektového managementu se zaměřením na místní správu. V letošním roce k nim přibude výuka ovládání programu MS Word a Excel. Kurzy je možné studovat i v anglickém jazyce. Studium trvá 10 týdnů a je v rozsahu 80 hodin. »Před „ostrým startem“ vzdělávacích kurzů jsme pilotně ověřovali obsah i formu e-kurzů. Na základě reakcí jsme upravili e-learnigovou platformu Moodle.cz, změnili některé interaktivní prvky a přizpůsobili výuku více potřebám studentů. S novými zájemci se však objevují i nové potíže a nedostatky. Řešíme je průběžně tak, abychom naplnili cíle poskytovaného vzdělávání,« říká Ing. Jan Stejskal, Ph.D., vedoucí projektu Virtuální univerzita pro veřejnou správu. V současné době studuje na této virtuální univerzitě třicet úředníků z celé ČR. Podle studentky JUDr. Jany Blahové, vedoucí odboru Kanceláře starosty a tajemníka Městského úřadu v Moravské Třebové, je aktuálním problémem například poměrně složitý výukový text. Svým vysokoškolským charakterem nemusí vyhovovat všem. Elektronická výuka nabízí nové poznatky, časovou variabilitu a jiné výhody, ale na strukturu kurzu je třeba si zprvu zvyknout. »Z mnoha informací mne skutečně zaujala jen část, která je použitelná pro moji práci. I přesto pozitivně hodnotím fakt, že se kurzy zabývají problematikou obce. S tím se setkáváme jen ojediněle a doporučení obdobných školení z podnikatelské sféry bývají pro úředníky někdy úsměvná. Takže další plus bod na závěr,« doplňuje JUDr. Jana Blahová. Její slova potvrzuje kolegyně z úřadu Mgr. Ing. Dana Buriánková, která se rozhodla studovat oba kurzy najednou – Projektový management pro místní správu i Řízení lidských zdrojů. C O Z T O H O V Y P LÝ VÁ ? ■ Tutoři by měli po uzavření kurzů zjistit zpětnou vazbu, ze které budou vyplývat jejich přednosti a nedostatky. ■ Při rozhodování o vzdělávání se formou e-learningu by měli potenciální studenti zvážit zejména, kolik času jsou ochotni studiu věnovat včetně zohlednění časového horizontu do plánovaného konce studia. ■ Potenciální studenti by si měli uvědomit, že z žádného e-kurzu pravděpodobně nevyužijí všechny poznatky v praxi. Zdánlivě »nadbytečné« učivo mohou však využít pro svůj rozvoj v dalších oblastech činnosti. Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice připravuje od 12. ledna další kurzy Virtuální univerzity pro veřejnou správu – Projektový management a Řízení lidských zdrojů pro místní správu. Více informací lze najít na www.upce.cz/fes/studium. ■ MILOŠ CHARBUSKÝ

leden 2009

MO33_35

22.12.08

1:13 PM

Page 33

LEGISLATIVA

Úhrada regulačních poplatků z rozpočtů krajů

V

současné době se na odborné i politické úrovni značně diskutuje o možnostech úhrady regulačních poplatků za pacienty z rozpočtů krajů.1) Politická vůle všech nových krajských zastupitelstev je jasná a také voliči očekávají naplnění předvolebního slibu.2) V tomto článku nebudeme popisovat právní či jiné argumenty zabraňující naplňování předvolebních politických slibů, ale pokusíme se zcela věcně nastínit některé možné postupy včetně uvedení jejich výhod i rizik. Vycházíme při tom ze zkušeností a některých konkrétních údajů vztahujících se ke zdravotnickým zařízením v působnosti Moravskoslezského kraje. Tento kraj je v současné době zřizovatelem sedmi lůžkových zdravotnických zařízení – nemocnic ve formě příspěvkové organizace a zakladatelem a jediným vlastníkem jedné nemocnice – akciové společnosti. Kromě nemocnic je zřizovatelem a zakladatelem dalších dvou lůžkových zdravotnických zařízení – odborných léčebných ústavů (jeden funguje ve formě příspěvkové organizace, druhý akciové společnosti). Podle informací ze zdravotnických zařízení v působnosti Moravskoslezského kraje jsou zkušenosti s vybíráním poplatků dobré, většina pacientů poplatky platí. Lze odhadovat, že se v tomto kraji do konce roku 2008 vybralo na regulačních poplatcích od pacientů zdravotnických zařízení zhruba 120 milionů korun. Pokud pacient za poskytnutou zdravotní péči nezaplatí, většina zdravotnických zařízení věc řeší tak, že pacientovi předloží k podpisu »uznání dluhu«. Námi nastíněné varianty vycházejí z předpokladu, že úhrada regulačních poplatků se nebude týkat pacientů všech zdravotnických zařízení vykonávajících svou činnost na území příslušného kraje, ale pouze pacientů krajských zdravotnických zařízení.3)

P R V N Í VA R I A N TA ■ Následná úhrada poplatku pacientovi krajem formou daru Pacient zaplatí regulační poplatek zdravotnickému zařízení a kraj mu následně uhrazenou finanční částku vyplatí na základě potvrzení o zaplacení jako dar. V tomto případě pacient zaplatí obvyklým způsobem regulační poplatek v příslušném krajském zdravotnickém zařízení. Zdravotnické zařízení vystaví pacientovi doklad o úhradě s uvedením jeho základních identifikačních údajů. Na přepážkách umístěných na krajském úřadě, nejlépe však přímo v nemocnicích, uzavře pacient prostřednictvím krajem zmocněných zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu darovací

leden 2009

smlouvu. Smlouva bude uzavřena písemně a její součástí bude mj. čestné prohlášení pacienta o nepřekročení ročního zákonem stanoveného limitu 5000 Kč4) a souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely administrace agendy úhrady regulačního poplatku. Nedílnou součástí darovací smlouvy bude rovněž doklad o úhradě regulačního poplatku pacientem zdravotnickému zařízení. ■ Negativa a rizika: ■ možnost vnímání daného postupu jako narušení hospodářské soutěže zvýhodňováním krajských zdravotnických zařízení proti jiným subjektům na trhu; ■ možnost vnímání postupu kraje jako postupu v rozporu s Listinou základních práv a svobod, a to zejména z hlediska rovnosti práv pacientů;5) ■ časová a finanční (v podobě prostředků vynaložených na náklady za dopravu) náročnost na straně pacienta v případě, že by přepážky pro výplatu poplatků byly umístěny pouze na krajském úřadě; ■ nemalé pořizovací a provozní náklady na straně kraje (například zřízení a vybavení výplatních přepážek včetně čekáren, odměňování nových zaměstnanců, spotřeba kancelářských potřeb); ■ nutnost zajistit dostatek finanční hotovosti zejména v mincích, neboť bude docházet k přesunu »fyzických« peněz od pacienta zdravotnickému zařízení a následně od kraje k pacientovi. ■ Pozitiva a výhody: ■ daný postup by neměl naplňovat znaky nepřípustné veřejné podpory, neboť dar ze strany kraje půjde k pacientovi jako fyzické osobě; ■ postup je možno bez rozdílu uplatnit ve všech krajských zdravotnických zařízeních, tzn. v příspěvkových organizacích i v akciových společnostech; ■ pacientům je ponechána svobodná volba, zda si uhrazený poplatek následně nechají krajem proplatit nebo ne; ■ s finančními prostředky z rozpočtu kraje budou zaměstnanci krajského úřadu běžně disponovat v rámci plnění stanovených pracovních povinností a na základě uzavřených dohod o hmotné odpovědnosti; ■ nebude porušena zákonná povinnost pojištěnce nebo za něj jeho zákonného zástupce hradit regulační poplatek zdravotnickému zařízení; ■ nebude porušena povinnost zdravotnického zařízení regulační poplatek od pojištěnce vybrat, pokud nejde o zákonem stanovenou výjimku; ■ nebude nadbytečně administrativně zatížen zdravotnický personál ve zdravotnických zařízeních. D R U H Á VA R I A N TA ■ Úhrada poplatku za pacienta krajem na základě převzetí dluhu nebo darem Pacientovi vznikne povinnost uhradit zdravotnickému zařízení regulační poplatek. Kraj zmocní zdravotnické zařízení k uzavíraní dohod o převzetí dluhu nebo darovacích smluv za kraj s pacienty. Plátcem finančních prostředků na úhradu regulačních poplatků

Co říká zákon č. 48/1997 Sb. Právní normou, která platbu regulačních poplatků s účinností od 1. ledna 2008 upravuje, je zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). V ust. § 16a zákona se uvádí, že pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen v souvislosti s poskytováním hrazené péče platit zdravotnickému zařízení v zákonem stanovené výši regulační poplatek. Zákon také taxativně vymezuje případy, ve kterých se regulační poplatky nehradí nebo jejich úhrada není požadována. Podle zákona je zákonnou povinností zdravotnického zařízení regulační poplatek od pojištěnce nebo jeho zákonného zástupce ve stanovených případech vybrat. Při zjištění opakovaného a soustavného porušování této povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna tomuto zdravotnickému zařízení uložit pokutu až do výše 50 tisíc korun. V krajním případě, po opakovaném udělení pokuty zdravotnickému zařízení, má zdravotní pojišťovna možnost bez výpovědní doby ukončit smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče.

tak v konečném důsledku bude stejně jako ve variantě č. 1 kraj. V tomto případě pacient nebude fyzicky platit regulační poplatek zdravotnickému zařízení. Pacient prostřednictvím podpisu trojstranné smlouvy uzavřené mezi pacientem, zdravotnickým zařízením a krajem prohlásí, že uznává závazek vůči zdravotnickému zařízení vzniklý v důsledku zákonné povinnosti hradit regulační poplatky a současně kraj převezme závazek pacienta, přičemž zdravotnické zařízení vysloví s tím svůj souhlas.6) K uzavření smlouvy jménem kraje by zdravotnické zařízení obdrželo od kraje plnou moc, nebo by vzájemný vztah kraje a příspěvkové organizace mohl být zajištěn smluvně (například mandátní smlouvou). Součástí uznání závazku by bylo mj. i čestné prohlášení pacienta o nepřekročení ročního zákonem stanoveného limitu 5000 Kč 7) a souhlas se zpracováním osobních údajů. V případě, že by s pacientem kraj uzavíral místo dohody o převzetí dluhu smlouvu darovací, byl by tento postup v praxi proti předchozímu způsobu komplikovanější, například nutností vydefinovat povinnost pacienta dar použít na účely úhrady daného regulačního poplatku nebo nezbytným souhlasem pacienta, že finanční dar bude krajem zaslán přímo na účet zdravotnického zařízení. V obou případech bude následně nezbytné provést finanční operaci k faktickému přesunu prostředků za regulační poplatky z kraje na zdravotnické zařízení. ■ Negativa a rizika: ■ možnost vnímání daného postupu jako narušení hospodářské soutěže zvýhodňováním krajských zdravotnických zařízení proti jiným subjektům na trhu; ■ možnost vnímání postupu kraje jako postupu v rozporu s Listinou základních práv a svobod, a to zejména z hlediska rovnosti práv pacientů;8)

33

›

MO33_35

22.12.08

1:13 PM

Page 34

LEGISLATIVA

›

■ zvýšení administrativní zátěže zdravotnického personálu ve zdravotnických zařízeních; ■ možnost vnímání postupu jako porušení povinnosti pojištěnce nebo za něj jeho zákonného zástupce hradit regulační poplatek zdravotnickému zařízení (respektive obcházení zákona); ■ možnost vnímání postupu jako porušení povinnosti zdravotnického zařízení regulační poplatek od pojištěnce vybrat, pokud nejde o zákonem stanovenou výjimku (respektive obcházení zákona). ■ Pozitiva a výhody: ■ daný postup by neměl naplňovat znaky nepřípustné veřejné podpory, neboť dar ze strany kraje půjde k pacientovi jako fyzické osobě; ■ postup je možno bez rozdílu uplatnit ve všech krajských zdravotnických zařízeních, tzn. v příspěvkových organizacích i v akciových společnostech; ■ malé časové a nulové finanční zatížení pro pacienta; ■ nebude docházet k fyzickým tokům finančních prostředků.

T Ř E T Í VA R I A N TA ■ Úhrada poplatku formou započtení pohledávek Pacientovi vznikne povinnost uhradit zdravotnickému zařízení regulační poplatek. Zdravotnické zařízení uzavře svým jménem smlouvu s pacientem s finančním plněním odpovídajícím výši regulačního poplatku. Mezi oběma stranami bude uzavřena dohoda o vzájemném započtení pohledávek. Objem finančních prostředků odpovídající částce vyplacené zdravotnickým zařízením na základě uzavřených smluv s pacienty bude krajem zdravotnickému zařízení následně vyplacen například v rámci provozního příspěvku (u příspěvkových organizací) nebo navýšením základního kapitálu (u akciových společností). Plátcem finančních prostředků na úhradu regulačních poplatků v konečném důsledku bude stejně jako ve variantách č. 1 a 2 kraj. V tomto případě pacient nebude rovněž fyzicky platit regulační poplatek zdravotnickému zařízení. Pacient sepíše se zdravotnickým zařízením inominátní smlouvu 9) s finančním plněním v jeho prospěch odpovídajícím výši regulačního poplatku. Na základě této smlouvy, například prostřednictvím vyplnění dotazníku zdravotnickému zařízení o spokojenosti s poskytnutou zdravotní péčí, vznikne pacientovi pohledávka v hodnotě regulačního poplatku. Současně bude mezi oběma stranami uzavřena dohoda o vzájemném započtení pohledávek. Uhrazený objem finančních prostředků by byl krajem zdravotnickému zařízení následně vyplacen v rámci provozního příspěvku, u akciových společností by bylo možné finanční prostředky uhradit například v rámci navýšení základního kapitálu. U této varianty by pacient samostatným písemným aktem musel prohlásit, že nepřekročil roční zákonem stanovený limit 5000 Kč.10)

34

Negativa a rizika: základ daně budou zvyšovat jak poplatky, tak příspěvek na provoz, a to v případě, že nebude dostatek daňově uznatelných nákladů nebo nebude možné provozní příspěvek v plné výši účelově vázat na odpisy; ■ možné problémy s prokazováním, že nepojmenovaná smlouva byla mezi zdravotnickým zařízením a pacientem uzavřena (jde o vztah výlučně uzavřený mezi těmito stranami a kraj jako třetí subjekt bez jejich souhlasu nemá možnost seznámit se s obsahem smlouvy); ■ problém se stanovením druhu, respektive obsahu plnění »nepojmenované« smlouvy pro účely vyplacení odměny pacientovi; ■ vyšší časová náročnost pro pacienta v případě nutnosti vyplňovat např. určitý dotazník; ■ možnost vnímání daného postupu jako obcházení zákona. ■ Pozitiva/výhody: ■ daný postup by neměl naplňovat znaky nepřípustné veřejné podpory; ■ daný postup by pravděpodobně nebyl vnímán jako narušení hospodářské soutěže; ■ postup kraje by neměl být vnímán jako postup v rozporu s Listinou základních práv a svobod; ■ postup je možno bez rozdílu uplatnit ve všech krajských zdravotnických zařízeních, tzn. v příspěvkových organizacích i v akciových společnostech; ■ nebude docházet k fyzickým tokům finančních prostředků. ■

■

Č T V RTÁ VA R I A N TA ■ Legislativní iniciativa Z právního hlediska není doslovné naplnění předvolebního slibu »zrušení« regulačních poplatků (v krajských nemocnicích) v moci kraje a jeho orgánů, neboť právní úprava je obsahem zákonů přijatých Parlamentem ČR. Krajské zastupitelstvo může v rámci svých pravomocí podle čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR využít zákonodárné iniciativy a předložit návrh zákona, kterým by se novelizoval zákon č. 48/1997 Sb. a povinnost pacientů hradit regulační poplatky by se zrušila. Využití legislativní iniciativy zastupitelstvem kraje představuje právně nejčistší možnost, jak pacienty břemene regulačních poplatků zbavit. Navíc je to řešení komplexní, které nevzbudí jakékoliv pochyby o zvýhodňování určitých pacientů11) nebo zdravotnických zařízení proti jiným. Proto bychom legislativní iniciativu kraje jednoznačně preferovali jako čtvrtou variantu proti třem dříve v textu uvedeným variantám. V reálném politickém prostředí České republiky však přirozeně neexistuje jistota, že krajem předložený návrh zákona Parlament ČR schválí.12) Nejistota výsledku a procedurální zdlouhavost legislativní iniciativy pravděpodobně povede k tomu, že otázka úhrady regulačních poplatků za pacienty bude na úrovni krajů provizorně řešena již souběžně s legislativní iniciativou. Některá z variant nastíněných v tomto textu (nebo jiná) se tak nejspíše neuskuteční,

a to i s vědomím rizik, na něž jsme výše poukázali. Podle našeho mínění, než některou variantu krajská samospráva zavede do praxe, je nezbytné ji dále propracovat do konkrétních postupů a harmonogramu a také z hlediska pravidel hospodářské soutěže a veřejné podpory konzultovat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.13) Na závěr si neodpustíme konstatování, že uskutečnění kterékoliv z popsaných (nebo jiných) variant kraji a případná ústavní stížnost by mohly být impulzem k tomu, aby se Ústavní soud znovu komplexně zabýval otázkou ústavnosti právní úpravy regulačních poplatků, která je sama o sobě více než sporná. ■ Poznámky 1) Tato otázka je současně předmětem zájmu některých obecních a městských zastupitelstev. Ačkoliv v tomto článku se věnujeme problému z hlediska krajské úrovně, v zásadě shodně lze na řešení problému nahlížet i na obecní úrovni. 2) viz Volební program ČSSD – Program Naděje, str. 10, www.cssd.cz. 3) srov. například ČESKÉ noviny.cz, 2. září 2008 – ČSSD slibuje zrušení poplatků v ambulancích krajských nemocnic, www.ceskenoviny.cz. 4) srov. ust. § 16b odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění: Pokud celková částka uhrazená pojištěncem nebo za něj jeho zákonným zástupcem za regulační poplatky podle § 16a odst. 1 písm. a) až d) a za doplatky za předepsané ze zdravotního pojištění částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, vydané na území České republiky, překročí v kalendářním roce limit ve výši 5000 Kč, je zdravotní pojišťovna povinna uhradit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci částku, o kterou je tento limit překročen. 5) srov. čl. 1 Listiny: Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. 6) srov. ust. § 531 občanského zákoníku:»Kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas věřitele lze dát buď původnímu dlužníku nebo tomu, kdo dluh převzal. Smlouva o převzetí dluhu vyžaduje, aby byla uzavřena písemnou formou. 7) viz poznámka č. 3. 8) viz poznámka č. 4. 9) srov. ust. § 51 občanského zákoníku: »Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. 10) viz poznámka č. 3. 11) V případě tří v textu uvedených variant budou pacienti krajských zdravotnických zařízení reálně ekonomicky zvýhodněni proti pacientům jiných zdravotnických zařízení a toto zvýhodnění může dosáhnout až částky 5000 korun na jednoho pacienta ročně (viz poznámka č. 3). 12) K projednávání legislativních návrhů týkajících se regulačních poplatků v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky viz Fišerová E. Nesympatický evergreen: poplatky ve zdravotnictví a v lékárnách, publikováno v Parlament, vláda, samospráva č. 11/2008, str. 12–13. 13) K tomu je ostatně Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sám nakloněn – viz tisková zpráva »ÚOHS nabízí konzultace« publikovaná pod č. 08/124/VP019 dne 21. října 2008 na www.compet.cz.

P E T R A E L I Á Š O VÁ ekonomka

PETR POSPÍŠIL právník

leden 2009

MO33_35

22.12.08

1:13 PM

Page 35

LEGISLATIVA

O

chrana pokojného stavu podle § 5 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, je příkladem svěření pravomoci správním orgánům rozhodovat ve věcech občanskoprávních. Ochranu poskytuje správní orgán, kterým je pověřený obecní úřad.1) Ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, jde v tomto případě o tzv. přenesenou působnost obce, tj. o výkon státní správy v rozsahu stanoveném zvláštními zákony. Orgány státní správy při poskytování právní ochrany podle § 5 nezkoumají právní otázky, tj. zda skutečně došlo k zásahu do cizího subjektivního občanského práva, jestli se tak stalo protiprávně, či po právu. Jejich úkolem je pouze poskytnout ve zkráceném řízení právní ochranu před zřejmým zásahem do posledního pokojného, a tedy faktického stavu, a tak zabezpečit mezi dotčenými osobami pořádek a klid. Řízení o ochraně pokojného stavu probíhá podle správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Správní orgán v případě zřejmého zásahu do pokojného

Sborník z konference Dne 25. 9. 2008 se v informačním středisku Vysoké školy CEVRO Institut v Českém Krumlově uskutečnil seminář Ochrana pokojného stavu správními orgány. Nad seminářem převzal záštitu veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl, který se také semináře osobně zúčastnil. Přednesené odborné příspěvky byly vydány ve sborníku, který je možné objednat na adrese Vysoká škola CEVRO Institut, Jungmannova 28/17, Praha 1.

stavu může správním rozhodnutím předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Ustanovení § 5 občanského zákoníku přitom výslovně stanoví, že rozhodnutím správního orgánu není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu. Předběžnost rozhodnutí podle § 5 občanského zákoníku proto nespočívá v předběžné povaze v rámci správního řízení, ale ve vymezení jejich vztahu k možnému soudnímu rozhodnutí. Je na postiženém subjektu občanskoprávního vztahu, zda se bude domáhat předběžné právní ochrany u příslušného orgánu státní správy, anebo právní ochrany přímo u soudu.

Příklady, kdy obec rozhoduje o ochraně pokojného stavu: ■ zajištění okamžitého přístupu na pozemek nebo k nemovitosti, ■ zajištění přístupu do bytu, ■ umožnění přístupu k měrným zařízením v domě či na pozemku, ■ zajištění přístupu k vodnímu zdroji a umožnění odběru vody, ■ zákaz vstupu do bytu či na pozemek. (Je to demonstrativní výčet s určitou nepřesností formulace – pozn. autora.)

vu. Nelze zjišťovat stav právní. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, potom do 30 dnů od zahájení řízení. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Stanovená lhůta se prodlužuje o dobu potřebnou k provedení dožádání podle § 13 odst. 3 správního řádu, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Výsledkem řízení je vydání rozhodnutí, kterým správní orgán zakáže rušiteli zásah, nebo uloží rušiteli povinnost obnovit předešlý pokojný stav. Správní orgán také může na základě zjištěného skutkového stavu dojít k závěru, že ke zřejmému zásahu do pokojného stavu nedošlo. Účastník řízení může do 15 dní ode dne doručení rozhodnutí podat odvolání. ■

S P R ÁV N Í Ř Í Z E N Í S E Z A H A J U J E N A N ÁV R H Návrh podává ten, který se domnívá, že jednáním či nečinností konkrétní osoby došlo k zásahu do pokojného stavu. Z návrhu musí být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co se navrhuje. Musí obsahovat popis okolností, které vedou navrhovatele k doměnce, že došlo k porušení pokojného stavu a návrh důkazů toto tvrzení podporujících. Z podání musí být také patrno, kdo jej činí a co se navrhuje. Žadatel je povinen označit další jemu známé účastníky, zejména toho, kdo do pokojného stavu zasahuje. Návrh musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určen, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která jej činí. Nemá-li návrh předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán navrhovateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Správní orgán je obsahem návrhu vázán. Návrh je možno podat ve lhůtě, než se rušivý stav stane stavem pokojným.

Poznámka 1) ustanovení § 11 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

ROZHODNUTÍ BEZ ZBYTEČNÉHO ODKLADU Zásah do pokojného stavu musí být tak zřejmý, že jej lze jednoduše bez složitého dokazování zjistit. Účastníci řízení jsou navrhovatel a osoba či osoby, proti kterým směřuje návrh. Správní orgán musí zjistit skutkový stav, tj. zda došlo k porušení pokojného sta-

VLADIMÍR NOVOTNÝ Katedra práva a veřejné správy Vysoká škola CEVRO Institut

✄

Správní řízení při zásazích do pokojného stavu

OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH) Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.

ADRESA

KÓD:

2507

OBJEDNAVATELE:

PLATBY:

FAKTURA

PLATEBNÍ KARTA

SIPO

NÁZEV ORGANIZACE:

TITUL:

ÚDAJE

ULICE , Č. P.: OBEC:

PSČ:

PROFESE:

PRO FAKTURACI:

IČ: DIČ: Č. ÚČTU:

ADRESA

PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)

NÁZEV ORGANIZACE:

VYPLŇTE

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

E-MAIL:

ULICE , Č. P.:

Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo

KONTAKT:

TELEFON:

TITUL:

OBEC:

SLOŽENKA

spoj. č.

Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat.

PŘÍJMENÍ: JMÉNO:

ZPŮSOB

PSČ:

RAZÍTKO/PODPIS:

Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE )

MO36_37

22.12.08

1:14 PM

Page 36

LEGISLATIVA

Zákon o střetu zájmů a dopady na obce /2

V

zhledem k tomu, že zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu (dále jen zákon o střetu zájmu), který nabyl účinnosti 1. 1. 2007, mezi veřejné funkcionáře zařazuje i některé osoby působící v obecní samosprávě (což předtím nebylo), v seriálu několika článků se budeme zabývat především povinnostmi, které jim z uvedeného zákona vyplývají.

PODLE ZÁKONA O STŘETU ZÁJMŮ Zákon o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., upravuje povinnost veřejných funkcionářů vykonávat svoji funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit /§ 1 písm. a) zákona/. Zákon tuto obecnou povinnost konkretizuje v § 3 odst. 1, ve kterém stanovuje, jak má veřejný funkcionář postupovat při střetu veřejného zájmu se zájmem osobním. Dojde-li k uvedenému střetu obou zájmů (veřejného a osobního), nesmí upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Toto pravidlo má spíše proklamativní význam, neboť zákon nestanovuje žádnou sankci za jeho porušení (v některých případech totiž může být velmi obtížné rozlišit veřejný a soukromý zájem, popřípadě hájení veřejného zájmu může mít zároveň »pozitivní« dopad na soukromý zájem veřejného funkcionáře). Zákon podává definici osobního zájmu, kterým rozumí takový zájem, jenž přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu /jak vyplývá z § 3 odst. 2 písm. a) zákona není zřejmě možné zužovat osobní zájem pouze na veřejného funkcionáře samotného, ale je třeba jej vztáhnout i na jiné osoby, v jejichž prospěch v souvislosti s výkonem své funkce veřejný funkcionář jedná/. Na rozdíl od vymezení osobního (soukromého) zájmu zákon pro své účely nijak nedefinuje zájem veřejný, který by měl vždy veřejný funkcionář preferovat před zájmem soukromým. V § 3 odst. 2 zákona jsou vyjmenovány situace, při kterých by veřejný funkcionář mohl ohrozit veřejný zájem. Konkrétně nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu (fyzickou nebo právnickou). »Jiným prospěchem nebo výhodou« však nelze chápat takový prospěch nebo výhodu, které jsou spojeny s výkonem funkce veřejného funkcionáře a vyplývají z příslušného právního předpisu, například odměny členů zastupitelstva nebo platy úředníků obce

36

(obecně jde o otázku posouzení oprávněnosti takovýchto »výhod«). V souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, je vedoucí úředník obce (jakožto veřejný funkcionář ve smyslu zákona o střetu zájmů) povinen hájit při výkonu správních činností veřejný zájem, zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, a v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných územním samosprávným celkem /viz § 16 odst. 1 písm. c), h) a i) zákona č. 312/2002 Sb./. Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem rovněž tím, že se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, anebo dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí. Společným znakem situací, při kterých by veřejný funkcionář mohl ohrozit veřejný zájem ve smyslu § 3 zákona, je skutečnost, že ani jedno z uvedených jednání veřejného funkcionáře již není podle zákona o střetu zájmů sankcionovatelné (pro veřejné funkcionáře jistě příjemnou změnu přinesla novela č. 216/2008 Sb., neboť před nabytím účinnosti této novely mohla pokuta za uvedená protiprávní jednání dosáhnout výše až půl milionu korun). Zákon o střetu zájmů dále upravuje povinnost veřejných funkcionářů oznamovat skutečnosti, které umožňují veřejnou kontrolu jejich činností konaných vedle výkonu funkce veřejného funkcionáře, veřejnou kontrolu majetku nabytého za dobu výkonu funkce a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných za dobu výkonu funkce, popřípadě finančních závazků, které veřejný funkcionář má (§ 7 až 12 + související problematika registru oznámení a vedení registru obsažená v § 13 a 14). Zákon rovněž omezuje některé činnosti některých veřejných funkcionářů a stanovuje neslučitelnost výkonu funkce některého veřejného funkcionáře s jinými funkcemi (§ 4 až 6), a rovněž vymezuje odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených tímto zákonem včetně sankcí (zákon zná pouze pokuty za přestupky, nikoliv sankce nepeněžitého charakteru), které lze veřejnému funkcionáři za porušení těchto povinností uložit (§ 23 až 25). Novela č. 216/2008 Sb. výrazně omezila původně pestrý vějíř pokut ukládaných za jednotlivá protiprávní jednání veřejných funkcionářů, popř. jiných fyzických osob. V zákoně po nabytí účinnosti novely existuje pouze jediná výše pokuty, která je společná pro všechny zákonem upravené skutkové podstaty přestupků (výše pokuty je omezena hranicí 50 tisíc Kč – viz § 24). VEŘEJNÝ FUNKCIONÁŘ Jedním z cílů nové komplexní právní úpravy střetu zájmů bylo rozšířit osobní působnost

zákona, tj. rozšířit okruh veřejných funkcionářů, na které se zákon vztahuje. Tento záměr se v zákoně č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů podařilo naplnit více než měrou vrchovatou, neboť podle původního zákona o střetu zájmů č. 238/1992 Sb. byli veřejnými funkcionáři pouze poslanci a senátoři, členové vlády a vedoucí ústředních správních úřadů, v jejichž čele nebyl člen vlády. Zákon č. 159/2006 Sb. rozšířil okruh veřejných funkcionářů nejen o představitele dalších státních orgánů (popř. právnických osob vzniklých ze zákona), ale též o osoby činné v územní samosprávě. V této souvislosti je zajímavé poukázat na protisměrné tendence, které s sebou přinesla první (a zatím jediná) novela zákona č. 159/2006 Sb., tj. novela č. 216/2008 Sb. Zatímco v případě některých veřejných funkcionářů ze sféry státních orgánů novela přistoupila zpravidla k jejich redukci (veřejnými funkcionáři již nejsou například soudci a státní zástupci), tak u osob působících v územní samosprávě je tomu naopak (mezi veřejné funkcionáře patří například i neuvolněný místostarosta obce). Dále se budeme zabývat pouze veřejnými funkcionáři, jejichž činnost je spjata s obcemi. VEŘEJNÝ FUNKCIONÁŘ NA OBECNÍ ÚROVNI Veřejným funkcionářem ve smyslu zákona číslo 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., je z oblasti obecní samosprávy: a) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy (dále jen obec), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, a člen zastupitelstva obce, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva obce, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn [§ 2 odst. 1 písm. l) zákona], b) starosta obce, místostarosta obce a členové rady obce, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni /§ 2 odst. 1 písm. m) zákona/, c) člen statutárního orgánu, člen řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu příspěvkové organizace územního samosprávného celku /§ 2 odst. 2 písm. b) zákona/, d) vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení (ve smyslu zákoníku práce) příspěvkové organizace územního samosprávného celku /§ 2 odst. 2 písm. c) zákona/, e) vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do městského úřadu, do magistrátu statutárního města nebo do magistrátu územně členěného statutárního města, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy /§ 2 odst. 2 písm. e) zákona/. Z uvedeného výčtu fyzických osob vyplývá, že na úrovni obecní samosprávy se rozli-

leden 2009

MO36_37

22.12.08

1:14 PM

Page 37

LEGISLATIVA šují tři základní skupiny veřejných funkcionářů: ■ členové zastupitelstva obce jakožto osoby vykonávající veřejnou funkci (viz § 70 obecního zřízení), a to zásadně všichni dlouhodobě uvolnění a dále někteří neuvolnění (z členů zastupitelstva obce není veřejným funkcionářem pouze »běžný« neuvolněný člen zastupitelstva, tj. takový člen, který není starostou, místostarostou nebo radním), ■ fyzické osoby, které jsou buď členy statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu příspěvkové organizace územního samosprávného celku, anebo jsou jejich vedoucími zaměstnanci, a to na 2. až 4. stupni řízení ve smyslu § 124 odst. 3 zákona číslo 262/2006 Sb., zákoník práce, ■ někteří zaměstnanci obce, konkrétně vedoucí úředníci včetně vedoucích úřadů územních samosprávných celků ve smyslu zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. K uvedené kategorizaci veřejných funkcionářů z oblasti obecní samosprávy je však nutné dodat, že zatímco na členy zastupitelstva obce se povinnosti podle zákona o střetu zájmů vztahují vždy, tak v případě »ostatních« fyzických osob /tj. uvedených v odrážkách pod písmeny c) až e)/ je tomu jinak. Osoby, které jsou buď členy statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu příspěvkové organizace územního samosprávného celku anebo jsou jejich vedoucími zaměstnanci na 2. až 4. stupni řízení, a dále vedoucí úředníci územních samosprávných celků, mají povinnosti stanovené zákonem o střetu zájmů pouze a jen tehdy, pokud je zároveň naplněna alespoň jedna z následujících podmínek (viz § 2 odst. 3 zákona): a) osoba nakládá s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole (viz zákon č. 320/2001 Sb.), pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč, b) osoba se bezprostředně podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky (viz zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), nebo c) osoba rozhoduje ve správním řízení (viz zejm. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád), s výjimkou blokového řízení. V § 2 odst. 3 písm. d) zákona je sice uvedena ještě další možná podmínka pro nezbytnost plnění povinností stanovených zákonem o střetu zájmů, tj. jde o případ, kdy se veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 podílí na vedení trestního stíhání, nicméně tato situace nenachází v poměrech obecní samosprávy svého uplatnění (trestní stíhání představuje postup orgánů činných v trestním řízení, který je upraven v trestním řádu, přičemž orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán). ■ JAN BŘEŇ

ZE SBÍRKY ZÁKONŮ Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky 95/2008 do částky 97/2008). Částka 95 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 15. srpna 2008. Nález Ústavního soudu ze dne 22. dubna 2008 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Kořenov č. 2/2004, o zajištění a udržování čistoty veřejných prostranství a veřejné zeleně a zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s chovem a držením psů na území obce Kořenov (publikovaný pod č. 286/2008 Sb.) Ústavní soud návrhu na zrušení výše uvedené obecně závazné vyhlášky obce Kořenov vyhověl pouze částečně. Vybrané právní věty nálezu: Povinnosti uložené ve zkoumané vyhlášce jsou v podstatě totožné s těmi, které jsou sankciovány podle skutkových podstat přestupků zákona přestupkového. Proto není na místě jejich podřazení pod tzv. »ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě« ve smyslu § 46 zákona č. 200/1990 Sb., jak činí napadená vyhláška v čl. 6 odst. 2. Není totiž možné, aby stejné jednání, které je definováno přestupkovým zákonem jako přestupek proti veřejnému pořádku podle § 47 přestupkového zákona, prohlásila obecní vyhláška za přestupek proti pořádku v územní samosprávě podle § 46 odst. 2 přestupkového zákona. Pokud tak obec učinila (v čl. 6 odst. 2 vyhlášky), vykročila z mezí své pravomoci. Obec je oprávněna, v režimu § 10 písm. a) zákona o obcích, regulovat pohyb chovaných psů na veřejných prostranstvích nebo dokonce zakázat jejich volný pohyb na těchto prostranstvích, stejně jako je oprávněna regulovat pohyb chovaných psů na veřejných prostranstvích i pokud jde o způsob jejich pohybu (např. na vodítku), event. vybavení náhubkem. Obec je rovněž oprávněna ukládat povinnosti v souvislosti s odklízením psích exkrementů na veřejném prostranství podle § 10 písm. c) zákona o obcích. Nález Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2008 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky obce Plchov č. 1/2007, o místních poplatcích (publikovaný pod č. 287/2008 Sb.) Ústavní soud návrh na zrušení některých ustanovení výše uvedené obecně závazné vyhlášky obce Plchov zamítl. Vybrané právní věty nálezu: Z předchozí relevantní judikatury dopadající na posuzovanou věc, jakož i z povahy řízení o ústavnosti zákonů a jiných právních předpisů, vyplývá, že při přezkumu obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích Ústavní soud podmínky podřazení ve vyhlášce označených parcel pod pojem veřejné prostranství (§ 34 zákona č. 128/2000 Sb.) nepřezkoumává. Takový postup by znamenal nalézání práva místo přezkumu ústavnosti a tím nahrazování kompetence orgánů veřejné správy a obecných soudů.

Částka 97 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 19. srpna 2008. Zákon č. 298/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Tzv. volební novela obecního zřízení, krajského zřízení a zákona o hlavním městě Praze zasahuje do těch ustanovení, která upravují fungování územního samosprávného celku v době mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním nově zvoleného zastupitelstva (změny ve všech třech zákonech jsou koncepčně shodné – dále budou zmiňovány pouze hlavní změny obecního zřízení). Novela č. 298/2008 Sb. ponechává ve »volebním mezidobí« v »činnosti« radu obce /viz nový § 102a)/ a dosavadního starostu a místostarostu obce (§ 107). Podle nově zařazeného ustanovení § 102a obecního zřízení bude v době ode dne voleb do zvolení nové rady (případně starosty tam, kde rada vzhledem k počtu zvolených členů zastupitelstva již volena nebude) i nadále vykonávat své pravomoci rada obce. Jestliže soud vyhoví návrhu na vyslovení neplatnosti voleb nebo hlasování (čímž nedojde ke zvolení zastupitelstva obce), budou pravomoci rady obce rozšířeny ode dne právní moci rozhodnutí soudu do doby ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce o pravomoc stanovit pravidla rozpočtového provizoria a schvalovat rozpočtová opatření. Na základě novelizovaného § 107 obecního zřízení platí, že v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává své pravomoci (na rozdíl od předchozí úpravy) rovněž dosavadní místostarosta. Pokud nevykonává dosavadní starosta své pravomoci, vykonává je dosavadní místostarosta a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Další významná změna obecního zřízení se týká § 91, který upravuje svolávání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce. Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svolává dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno. Třetí podstatnou změnou, kterou s sebou přinesla novela č. 298/2008 Sb., je nová úprava institutu správce obce (§ 98 obecního zřízení); z dosavadních pěti důvodů pro jmenování správce obce Ministerstvem vnitra ČR jsou po nabytí účinnosti novely pouze tři. Účinnost od 19. srpna 2009 JAN BŘEŇ právník

právník

leden 2009

37

22.12.08

1:14 PM

Page 38

LEGISLATIVA

Kamerové systémy v ulicích a nakládání s jejich záznamy

J

edním z bezpečnostních fenoménů dnešní doby je instalace a rozšiřování městských kamerových dohlížecích systémů (MKDS), které mají značný význam pro situační prevenci kriminality. Na co však města a obce musí při jejich využívání pamatovat, aby neomezovaly práva občanů na soukromý život? Situační prevence kriminality staví na faktu, že určité druhy kriminality se objevují v určité době, za určitých okolností a podmínek. Omezením kriminogenních podmínek prostřednictvím organizačních, režimových, fyzických nebo technických prostředků (jejichž součástí jsou i kamerové systémy) se vytvářejí podmínky pro snížení kriminality. Proto instalace a rozšiřování kamerových systémů bývají rovněž zahrnuty do projektů prevence kriminality měst a obcí. Ovšem samotná instalace MKDS by nebyla plnohodnotná, kdyby ji zároveň nedoprovázelo provozování systému monitorování záběrů, pořizování a vyhodnocování uskutečněných kamerových záznamů.

Z Á K O N Y, Z N I C H Ž J E N U T N O V Y J Í T Jenže právě v tomto ohledu se můžeme dostat na příslovečný tenký led. Nabízejí se totiž otázky typu: Může město (nikoliv městská policie) pořizovat a zpracovávat záznam z městského kamerového systému na veřejných prostranstvích – a neporušuje tím zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů? Má město za povinnost registrovat kamerový systém na Úřadě pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)? S ohledem na omezení práva na soukromý život a stanovení práva na ochranu před zneužitím osobních údajů lze odpovědi nalézt v zákonech č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů, č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a ve stanovisku ÚOOÚ, zveřejněném ve Věstníku č. 49/2008. V zásadě lze říci, že Policie České republiky (PČR) a obecní či městská policie mohou omezit právo na soukromý život způsoby uvedenými právě v zákoně o policii a v zákoně o obecní policii. Tyto zákony stanovují legální důvody, pro které je možné právo na ochranu soukromí občanů dočasně omezit. J A K É P O D M Í N K Y M U S Í S TÁT N Í I OBECNÍ POLICIE DODRŽET Jinými slovy řečeno, pokud MKDS a záznamy z těchto systémů využívá výhradně PČR nebo obecní (městská) policie, musí při zpracování osobních údajů podle hlavy páté zákona č. 283/1991 Sb. stanovit účel, k němuž

38

ILUSTRAČNÍ FOTO: ZUZANA ŠMAJLEROVÁ

MO38

Pokud je veřejné prostranství monitorováno kamerovým systémem, musí Policie ČR či obecní policie vhodným způsobem informovat občany o pořizování záznamu z uvedeného prostoru. Na snímku policejní monitorování veřejných prostranství v Příbrami.

Policie ČR stejně jako obecní policie má ohlašovací povinnost vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů ohledně zřízení každé evidence obsahující osobní údaje. mají být osobní údaje zpracovávány, a shromažďovat údaje pouze k tomuto účelu, a to po dobu nezbytně nutnou. Dále musí PČR i obecní policie zpracovávat tyto osobní údaje odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů. Policie ČR stejně jako obecní policie má také ohlašovací povinnost vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů ohledně zřízení každé evidence obsahující osobní údaje. Další z povinností těchto složek je vhodným způsobem informovat občany o pořizování záznamu z uvedeného prostoru. Jak je to však tehdy, kdy město nebo obec nemá vlastní obecní policii a ani v katastru tohoto města či obce není umístěno oddělení PČR? V takovém případě je nutné opřít se o ustanovení § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), z jehož znění nelze odvodit, že by měla sama obec, resp. její orgány či zaměstnanci (s výjimkou strážníků obecní policie, kteří jsou ze zákona zaměstnanci obce), dohlížet na veřejný pořádek, vyšetřovat a odhalovat přestupky nebo trestné činy. Z tohoto důvodu nejsou obce ani města oprávněny pořizovat či zpracovávat jakýkoliv obrazový záznam pořízený kamerovým systémem z veřejných prostranství a míst. Jestliže tak přesto konají, porušují práva na

ochranu před neoprávněným shromažďováním osobních údajů vyjádřeným v čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. KDYŽ OBEC CHCE SAMA M O N I T O R O VAT S V Ů J M A J E T E K Jak tedy mají postupovat města či obce, které by rády na svém území instalovaly městský kamerový dohlížecí systém a nechtějí, případně ani technicky nemohou distribuovat obrazový záznam ke zpracování obecní policii nebo oddělení Policie ČR? Musíme vyjít ze dvou zásadních skutečností: ■ Jaký je účel zpracování záznamu. ■ Co je předmětem záznamu. Každý si umí představit situaci, kdy instalovaný MKDS slouží k monitorování majetku města, jako například budovy radnice nebo azylového domu. Jenže co když s využitím kamer chceme monitorovat dění u historické sochy na náměstí (veřejném prostranství), protože je neustále poškozována sprejery? Odpověď není snadná a podle našich zkušeností by řešení vždy mělo být předem konzultováno s odborníky. Jestliže byly vyčerpány všechny způsoby ochrany majetku nebo jsou tyto způsoby neefektivní, lze v tomto a podobných případech využít instalaci a provozování kamer s tím, že je pořizován a zaznamenáván obraz výhradně předmětné sochy a jejího nejbližšího okolí. V takovém případě se totiž účelem instalace MKDS a zpracování obrazového záznamu stává ochrana majetku města, přičemž předmětem záznamu je majetek města – socha. Správcem MKDS se stává město nebo obec. I pro tyto případy ovšem platí povinnost registrovat MKDS u Úřadu pro ochranu osobních údajů a dodržovat zákonem stanovená pravidla. ■ PETR ŽŮREK bezpečnostní konzultant ORANGE GROUP a. s.

leden 2009

MO39

22.12.08

1:15 PM

Page 39

PRÁVNÍ PORADNA

Prodloužení pronájmu nebytových prostor Do zastupitelstva obce byla podána žádost o prodloužení pronájmu nebytových prostor. Jde o stejného nájemce, který tyto prostory již využívá, ani způsob využívání nebytových prostor se nemění. Je v tomto případě nutné schválit záměr o prodloužení pronájmu a následně dodatek nájemní smlouvy? Smysl institutu zveřejňování záměru obce disponovat s jejím majetkem spočívá jednak v poskytnutí informace třetím osobám o tomto úmyslu a jednak v poskytnutí možnosti těmto osobám se ke zveřejněnému záměru obce vyjádřit a případně předložit své vlastní nabídky. Podle ustanovení § 39 zákona o obcích platí, že pokud obec hodlá pronajmout nemovitý majetek, který je v jejím vlastnictví, a nejde-li o zákonem stanovené výjimky (pronájem bytů a hrobových míst, pronájem majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo pronájem právnické osobě zřízené obcí), musí být tento záměr obcí zveřejněn na úřední desce, a to po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Předmětnou nemovitost je zapotřebí v záměru dostatečně identifikovat, údaje potřebné k označení nemovitosti vyplývají z katastrálního zákona.

■

Povinnosti výborů a komisí Jaké je postavení výborů a komisí v systému orgánů obce? Zastupitelstvo obce (dále jen zastupitelstvo) může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory; vždy zřizuje finanční a kontrolní výbor a za podmínek stanovených zákonem o obcích také výbor pro národnostní menšiny. Zastupitelstvo může podle potřeby zřídit další výbory potřebné pro svou činnost, například výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost, výbor pro mládež a sport, výbor pro dopravu, výbor sociální, výbor pro životní prostředí a další. Zákon o obcích stanoví pro činnost výborů zastupitelstva určité podmínky. Jednak to, že jen zastupitelstvo je oprávněno volit předsedy výborů a další členy a odvolávat je z funkce. Výbor plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo a jemu odpovídá ze své činnosti. Zákon o obcích dále stanoví, že počet členů určuje zastupitelstvo a musí být vždy lichý (nejméně tři členové). Výbory se scházejí podle potřeby. Usnesení výboru je platné, jestliže s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Usnesení se vyhotovuje písemně a podepisuje je předseda výboru. Zákon o obcích nestanoví funkční

■

leden 2009

Pro případ, že obec záměr nezveřejní, stanoví zákon o obcích absolutní neplatnost daného právního úkonu. Pokud jde o »prodlužování« pronájmu, jsem toho právního názoru, že i v takovém případě je třeba podle ustanovení § 39 zákona o obcích postupovat, tedy záměr pronájmu zveřejnit, a to i přesto, že obec má záměr nemovitost pronajmout stejné osobě. Rozhodování o záměru obce pronajmout majetek není zákonem o obcích vyhrazeno žádnému orgánu obce. Vzhledem k tomu, že dispozice s majetkem obce náleží do samostatné působnosti obce, aplikuje se proto ustanovení § 102 odst. 3 zákona o obcích, podle kterého rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo. Obecně tak platí, že k rozhodování o přijetí záměru je oprávněna rada obce. Zastupitelstvo obce si může rozhodování o přijetí záměru vyhradit, pokud tak neučiní, může rada svěřit rozhodování o přijetí záměru starostovi (ten je příslušný k přijímání záměru i za situace, kdy se v obci rada nevolí a zastupitelstvo si tuto věc nevyhradilo). Vlastní zveřejnění záměru na úřední desce, jako administrativně technický úkon, pak provádí zpravidla příslušní zaměstnanci obce. Rozhodování o samotném uzavření nájemní smlouvy je zákonem o obcích výslovně vyhrazeno radě obce; tuto působnost může

rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti. V obcích, kde se rada obce nevolí, pak kompetence k rozhodování v těchto věcech přechází na starostu. Zastupitelstvo obce tak o žádosti stávajícího nájemce nemůže rozhodovat, nemá v této věci žádné kompetence. Zastupitelstvo obce by mělo obdrženou žádost pouze vzít na vědomí a uložit příslušnému orgánu (radě obce, příp. starostovi), aby se žádostí v souladu se zákonem o obcích zabýval. V této souvislosti je zapotřebí upozornit na ustanovení § 41 odst. 2 zákona o obcích, podle kterého jsou právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, bez tohoto schválení od počátku neplatné. Pro úplnost připomínám, že uzavřená nájemní smlouva (a stejně tak případné dodatky k ní) musí být opatřena doložkou potvrzující, že záměr pronájmu byl zveřejněn v souladu s ustanovením § 39 zákona o obcích a že o pronájmu bylo rozhodnuto příslušným orgánem v souladu se zákonem o obcích.

období výborů zastupitelstva. Doporučuje se, aby v usnesení o jejich zřízení bylo uvedeno, že se zřizuje na volební období, např. 2006 – 2010, nebo při závěrečném zasedání zastupitelstva stanovit ukončení jejich činnosti. V případě, že by funkční období nebylo vymezeno a činnost výborů by pokračovala i v dalším volebním období, je třeba míti na zřeteli, že předsedou výboru musí být člen zastupitelstva. Zákon o obcích nestanoví povinnost schválit jednotný jednací řád pro výbory – přesto se přijetí takového předpisu zastupitelstvem doporučuje. Jednací řád výborů zastupitelstva by měl vedle úvodních ustanovení obsahovat základní pravidla pro jednání výborů – jak často zasedají, kdo je svolává, kdo předkládá věci k projednání a jakou formou (písemně, ústně), kdo se vedle členů výborů může zúčastnit jednání, v jakém rozsahu se pořizuje zápis z jednání výboru. Lze také stanovit způsob součinnosti s radou obce (dále jen rada), zejména při přípravě zasedání zastupitelstva, například při sestavování návrhu programu. Mezi radou a výborem zastupitelstva není vzájemná nadřízenost ani podřízenost. V jednacím řádu může být také stanoveno, že výbor si z řad svých členů zvolí také místopředsedu, který zastupuje předsedu výboru v době jeho nepřítomnosti. V jednacím řádu může být také ustanovení o hlasování a usnesení výboru.

Zastupitelstvo může rovněž určit, že výbory mu předkládají zprávu o své činnosti, například jedenkrát ročně. Obdobně jako zastupitelstvo může rada zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise, které svá stanoviska a náměty předkládají radě. Za podmínek stanovených zákonem o obcích může být komise též výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti. Radě přísluší jmenovat a odvolávat z funkce předsedy a členy komisí. U komisí rady platí, že předseda nemusí být členem zastupitelstva. Obdobně jako u výborů zastupitelstva se doporučuje, aby rada vydala jednotný jednací řád komisí rady a stanovila funkční období pro jejich činnost. V obci, kde se rada nevolí, vykonává její pravomoc ve vztahu ke komisím starosta. Je třeba zdůraznit, že se u výborů zastupitelstva a komisí rady nejedná o orgány obce s rozhodovací pravomocí, ukládat úkoly mohou usnesením jen svým členům – ostatním mohou doporučovat, informovat je o nějaké skutečnosti či je žádat o součinnost při plnění uloženého úkolu.

M g r . PAV L A S A M K O VÁ právnička

J U D r . M I R O S L AV B Ý M A , Ph.D. právník

39

23.12.08

8:08 AM

Page 40

SERVIS

KALENDÁRIUM Mezinárodní veletrh cestovního ruchu se zaměřením na regiony (první dva dny bude otevřen jen pro registrované návštěvníky). Více se dozvíte na www.bvv.cz. 19.–22. 1. Ostrava, výstaviště Černá Louka INFOTHERMA 2009

■

XVI. ročník mezinárodní výstavy vytápění, úspor energie, využívání obnovitelných zdrojů energie v malých a středních objektech. Bližší informace najdete na www.infotherma.cz

21. 1. Praha 6 – Dejvice, ČVUT Stavební fakulta, Odpovědnost fyzických a právnických osob ve výstavbě Škody a pojištění

FOTO: ARCHIV

■ 15.–18. 1. Brno, výstaviště BVV GO a REGIONTOUR 2009

Agentura NKL Žofín, s. r. o., uspořádala 8. prosince již tradiční Žofínské fórum, setkání primátorů a starostů obcí. Nabídku dotací z evropských fondů v letech 2007–2013 a ze státního rozpočtu na rok 2009 prezentoval 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek. Uvedl mj., že na opravy bývalých vojenských areálů je letos k dispozici zhruba 130 mil. Kč. Z nového programu na obnovu drobných sakrálních staveb mohou čerpat prostředky obce do 3000 obyvatel či svazky obcí, a to až do výše 400 tisíc Kč. V souvislosti s programy podporujícími bytovou výstavbu připomněl, že všechny podléhají pravidlu de minimis, tj. nařízení EU, podle kterého žadatel může obdržet pouze 5 mil. Kč jednou za tři roky. Na fóru vystoupili rovněž ministr vnitra Ivan Langer, ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR Cyril Svoboda a další zástupci státní správy a firem. /sk/

■

Seminář pořádá Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictví – přihlášky do 19. 1. 2009. Více na tel.: 224 354 531, e-mail: [email protected]. ■

22. 1. budova Economie, Praha 7, Asertivita v každodenní praxi

Seminář je určen pro všechny, kteří jsou v každodenním kontaktu s lidmi, ať již jako se svými podřízenými, nadřízenými, klienty či partnery a chtějí si vyzkoušet rozmanité možnosti a rozličné způsoby řešení různých situací, se kterými se denně potýkají. Naučíte se principy zvládání jednání asertivní vztahovou strategií, přímé vyjadřování pocitů, základní práva asertivity v praxi atd. Účastnicky poplatek je 3400 Kč (bez DPH), členové Benefitklubu a studenti mají 50% slevu. Více se dozvíte na tel.: 233 071 428, www.economia.cz, odkaz Konference a semináře.

4.–6. 2. Regionální centrum v Olomouci 5. Národní konference kvality ve veřejné správě ■

Třídenní konference je určena především zaměstnancům úřadů působících ve státní správě a samosprávě. K hlavním tématům akce bude patřit partnerství ve veřejné správě, komunikace, tvorba udržitelných strategických plánů měst a obcí a kvalita v sociálních službách. Další informace najdete na www.konference5Q.cz.

SEZNAM INZERENTŮ FIRMA Regionservis s.r.o.

TEL. 257 199 616

FAX -

STR. 1

Webhouse

567 311 772

-

5, 40

ANAG,spol.s.r.o.

585 757 411 585 418 867

PORSENNA o.p.s.

241 730 336

Arch.Design,s.r.o.

541 420 910 541 420 912 3.obálka

SOME J.Hradec s.r.o.

40

-

-

9

Dotace na vodohospodářskou infrastrukturu Již potřetí se v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) otevírá pro obce a města možnost získat finanční prostředky na čištění odpadních vod. Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) již od 15. 12. 2008 přijímá žádosti do prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Uzávěrka pro podávání žádostí je 23. 2. 2009. Výzva je vyhlášena pro podoblast podpory 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů a 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody. Z prostředků Evropské unie budou dotovány projekty na výstavbu, rekonstrukci a intenzifikaci centrálních čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů v aglomeracích nad 2000 ekvivalentních obyvatel a projekty na související výstavbu vodovodů. »Do této výzvy se mohou přihlásit znovu i ti žadatelé ze 3. výzvy, u nichž změna metodiky FEA znamená nutné změny v předkládaném projektu, a nebo žadatelé, jejichž projekt nebyl schválen. »Nabízíme plnou podporu a asistenci všem žadatelům, pomůžeme jim se změnami v projektech,« říká ředitel SFŽP ČR Petr Štěpánek. Žádosti o dotace z 1. prioritní osy OPŽP budou přijímat krajská pracoviště SFŽP ČR podle místa realizace projektu. Další informace na www.opzp.cz, www.sfzp.cz, www.mzp.cz. /jo/

Školy mohou žádat o podporu Nadace Partnerství a středisko ekologické výchovy SEVER vyhlašují program Škola pro udržitelný život 2009. Školy mohou získat až 70 tisíc Kč. Přihlásit se mohou školy z celé ČR s výjimkou Plzeňského a Olomouckého kra-

je svým krajským koordinátorům programu, respektive krajským střediskům ekologické výchovy. »Program se úspěšně rozšiřuje. V roce 2009 se do něj mohou přihlásit školy ze 12 krajů ČR. Celkově bude rozděleno formou grantů kolem 1,3 milionu korun, další prostředky investují organizátoři formou vzdělávacích seminářů, dílen a plánovacích setkání s občany,« uvedl Ladislav Hanuš z Nadace Partnerství. Podmínkou udělení grantu jsou zejména měřitelné přínosy pro místní obec nebo veřejnost, konkrétní přínos pro výuku ve škole a také aktivní zapojení žáků, učitelů i dalších partnerů (místních sdružení, kulturních institucí či aktivních občanů) do přípravy a realizace projektu. Obdobný projekt probíhá i v Polsku a ve Velké Británii. Uzávěrka přihlášek je 23. ledna 2009. Podrobné informace: www.nadacepartnerstvi.cz/skoly. /sk/

V programu Panel 3,5 miliardy Poslanecká sněmovna již schválila rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) na rok 2009. Na podporu rekonstrukcí a zateplování panelových bytových domů (program Panel) bude letos k dispozici 3,5 mld. Kč (proti 1,5 mld. Kč v roce 2008). Fond bude také pokračovat v poskytování výhodných úvěrů mladým lidem na pořízení bytu do výše 300 tisíc Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje nové programy podpory sociálního bydlení, které nahradí dnes již přežité podpůrné nástroje. Nové nařízení vlády o podpoře výstavby sociálního bydlení by mělo nabýt účinnosti již v druhé polovině roku. Pro nastartování jeho realizace v závěru roku 2009 rozpočet SFRB počítá s počátečním objemem 100 mil. Kč na dotační pomoc potenciálním investorům. Tato forma podpory bude přístupná nejen obcím, ale též soukromým investorům. /sk/

2.obálka

MO-000777

MO40

4.obálka

leden 2009

MOobalka3

22.12.08

1:24 PM

Page 1

MO-000771

MO-000769/A

MOobalka4

22.12.08

1:24 PM

Page 1

MO-000774