Vznik a vývoj eura a co mu předcházelo

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Vznik a vývoj eura a co mu předcházelo Diplomová práce

Autor:

Bc. Markéta Nepožitková Finance

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Petr Scholz, Ph. D.

Duben, 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Příbrami, dne 30. 4. 2014

Bc. Markéta Nepožitková

Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomohli při vzniku této práce. Mé poděkování patří především panu JUDr. Petru Scholzovi, Ph.D, vedoucímu mé diplomové práce, za rady, pomoc a konzultace při psaní práce.

Anotace Tato práce na téma „Vznik a vývoj eura a co mu předcházelo“ je zaměřena na analýzu konceptu společné evropské měny a prognózu jejího vývoje v roce 2014. Cílem práce je zachytit vývoj myšlenky společné evropské měny se zaměřením na ekonomické aspekty a vyhodnotit její počáteční cíle se současnou situací. Teoretická část se zabývá měnovými systémy a událostmi, které předcházely legislativnímu přijetí společné evropské měny, a jejím vývojem během let 2002–2014. Dále popisuje legislativní kroky evropských orgánů v souvislosti s fungováním měnové unie a měnové instituce Evropské unie. V analytické části jsou zpracovány události a makroekonomická data, která měly v minulosti podstatný vliv na vývoj vybraného sledovaného kurzu EUR/USD. Podle jejich vlivu na kurz, vybraných ukazatelů technické a fundamentální analýzy měnového kurzu, je sestavena prognóza budoucího vývoje kurzu EUR/USD.

Klíčová slova: dluhová krize, euro, eurozóna, Evropská centrální banka, Evropský měnový systém, Maastrichtská smlouva

Annotation This text on „Creation and developement of euro and what preceded it“ is aimed at analysis of concept of common European currency and prognosis of its developement in year 2014. The objective of the text is to capture the developement of the idea of common European currency aimed at economic aspects and evaluate its beginning goals with the current situation. Theoretical part deals with monetary systems and events that preceded the legislative adoption of common European currency and its developement between years 2002 to 2014. Furthermore it desribes legislative actions of European institutions in relation to the fuctioning of the monetary union and monetary instituions of European Union. In the analytical part are presented events and macroenomic data, which had a major influence on the developement of the selected exchange rate of EUR/USD in the past. By the influence on the exchange rate by the selected indicators of technical and fundamental analysis of exchange rate prognosis is prepared for the future developement of the exchange rate of EUR/USD. Key words: debt crisis, euro, euro area, European Central Bank, European Monetary System, Maastricht treaty

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 9 1

Události a kroky, které předcházely přijetí společné evropské měny ............................... 11 1.1.

Principy a cíle evropské integrace se zaměřením na měnovou unii .......................... 12

1.2.

Počátky měnové spolupráce v Evropě ....................................................................... 12

1.3.

Vznik Evropského hospodářského systému, jeho úloha a transformace ................... 13

1.4.

Wernerův plán a Rezoluce rady ministrů a zástupců vlád členských zemí ES ......... 14

1.4.1.

Rezoluce Rady ministrů a zástupců vlád členských zemí ES .............................. 15

1.4.2.

Uskutečnění hada v tunelu ................................................................................... 15

1.4.3.

Opuštění od konceptu hada v tunelu .................................................................... 16

1.5.

Evropský měnový systém .......................................................................................... 17

1.5.1.

Vývojové fáze EMS ............................................................................................. 17

1.5.2.

Stavební kameny EMS ......................................................................................... 18

1.6.

Cesta k jednotné měně ............................................................................................... 21

1.6.1.

2

Doloresova zpráva ................................................................................................ 21

1.7.

Faktory, které vedly ke vzniku Hospodářské a měnové unie .................................... 22

1.8.

Maastrichtská smlouva .............................................................................................. 23

1.8.1.

Maastrichtský summit .......................................................................................... 23

1.8.2.

Konvergenční kritéria ........................................................................................... 24

1.8.3.

2. a 3. etapa formování měnové unie podle Maastrichtské smlouvy ................... 28

Realizace Evropského měnové unie a její instituce........................................................... 30 2.1.

Realizace 2. etapy formování měnové unie ............................................................... 30

2.1.1.

Zelená kniha ......................................................................................................... 32

2.1.2.

Summit v Amsterdamu a přijetí Paktu stability a růstu ....................................... 32

2.2.

Realizace 3. etapy formování měnové unie ............................................................... 33

2.3.

Ukončení 3. etapy a zavedení hotovostního eura ...................................................... 33

2.3.1. 2.4.

Eurobankovky a euromince .................................................................................. 34

Postoj Dánska, Velké Británie a Švédska k přijetí Eura v době vytváření měnové

unie a v jejím průběhu........................................................................................................... 36 2.5.

3

Přínosy pro členské země a jejich subjekty související se zavedením eura .............. 38

2.5.1.

Mikroekonomické hledisko .................................................................................. 38

2.5.2.

Makroekonomické hledisko ................................................................................. 39

2.6.

Náklady pro členské země a jejich subjekty související se zavedením eura ............. 40

2.7.

Funkce měnových institucí v evropské měnové unii a jejich měnová politika ......... 42

2.7.1.

Evropský systém centrálních bank (ESCB) ......................................................... 43

2.7.2.

Evropská centrální banka (ECB) .......................................................................... 45

2.7.3.

Hospodářský a finanční (měnový) výbor ............................................................. 47

2.7.4.

Euroskupina .......................................................................................................... 48

2.7.5.

Rada EU ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) ........................ 48

2.7.6.

Měnová politika.................................................................................................... 49

2.7.7.

Navržené reformy institucemi EU........................................................................ 49

2.8.

Vývoj a funkce platebních systémů evropské měny – Target I, Target II a SEPA ... 50

2.9.

Mechanismus směnných kurzů ERM II a jeho funkce konvergenčního kritéria ...... 52

Vývoj konceptu evropské měny v letech 2002–2014 ........................................................ 53 3.1.

Rozšiřování eurozóny v letech 2002–2014 ............................................................... 53

3.1.1.

Řecko .................................................................................................................... 55

3.1.2.

Slovinsko .............................................................................................................. 57

3.1.3.

Kypr a Malta......................................................................................................... 58

3.1.4.

Slovensko ............................................................................................................. 59

3.1.5.

Estonsko ............................................................................................................... 59

3.1.6.

Lotyšsko ............................................................................................................... 60

3.1.7.

Státy, které používají euro jako svou měnu, ale nejsou členy Eurozóny ............. 61

3.2.

ČR a postoj k přijetí eura v průběhu let 2004–2014 .................................................. 62

3.2.1.

Konvergenční kritéria ........................................................................................... 63

3.2.2.

Dopady přijetí eura na českou ekonomiku ........................................................... 64

3.3.

Vývoj eurozóny od zavedení hotovostního eura až po její krizi ............................... 65

3.4.

Dluhová krize v eurozóně .......................................................................................... 68

3.4.1.

Příčiny krize ......................................................................................................... 68

3.4.2.

Od propuknutí dluhové krize k vytvoření Evropského nástroje finanční

stability...............................................................................................................................69 3.5.

Rozšiřování krize a pomoc dalším zadluženým zemím ............................................ 73

3.5.1.

Irská žádost o pomoc ............................................................................................ 73

3.5.2.

Vývoj kurzu eura v prvních třech čtvrtletí roku 2011 a Portugalská žádost o

pomoc.... ............................................................................................................................ 75 3.5.3.

Vytváření mechanismů na pomoc členským zemím ............................................ 77

3.5.4.

Pád kurzu EUR/USD v důsledku prohlubující se dluhové krize v Řecku v druhé

polovině roku 2011 ............................................................................................................ 79 3.5.5.

Španělská žádost o pomoc.................................................................................... 81

3.5.6.

Kyperská žádost o pomoc .................................................................................... 83

3.5.7.

Vývoj kurzu EUR/USD od května roku 2013 do února roku 2014 – překonání

krize?............ ..................................................................................................................... 84 3.5.8. 4

Dopady krize ........................................................................................................ 86

Budoucí vývoj společné evropské měny a evaluace vybraných faktorů, příklad na

měnovém kurzu EUR/USD ...................................................................................................... 88 4.1.

Politický vývoj eurozóny a jeho vliv na kurz EUR/USD v roce 2014 ...................... 89

4.2.

Fundamentální analýza měnového kurzu EUR/USD pro rok 2014 .......................... 91

4.3.

Technická analýza měnového kurzu EUR/USD pro rok 2014 .................................. 94

4.4.

Shrnutí analýzy vývoje kurzu EUR/USD v roce 2014 .............................................. 96

Závěr......................................................................................................................................... 97 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 99 Seznam použitých zkratek ...................................................................................................... 110

Seznam použitých tabulek a obrázků ..................................................................................... 111 Přílohy .................................................................................................................................... 113

Úvod Počátky myšlenky o sjednocení Evropy můžeme datovat hluboko do historie. Již Karel Veliký chtěl navázat na rozsáhlou Římskou říši a sjednotit Evropu. Immanuel Kant ve své krize O věčném míru v roce 1795 hovoří o přenesení části pravomocí na nadnárodní instituci a o společném občanství pro obyvatele Evropy, které povede k míru mezi státy Evropy. V roce 1946 v projevu W. Churchilla při návštěvě univerzity v Curychu o konceptu Spojených států evropských se dostala opět do politického diskurzu myšlenka o sjednocení Evropy. První legislativní kroky, které vedly ke sjednocení části Evropy, bylo založení Rady Evropy v roce 1949 a vznik Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1952. Počátek měnové spolupráce mezi státy Evropy je datován do roku 1957 podepsáním Římských smluv. Státy se v ní zavázaly ke koordinovanému postupu v oblasti měnové politiky. Postupně byl rozvíjen Wernerův plán s konečným cílem přijetí evropské měny v roce 1980. Wernerův plán byl špatně načasován, protože základní pilíř, pevný kurz amerického dolaru (na němž byl postaven) se zhroutil. Až Evropský měnový systém a Dolerosova zpráva přinesly stabilní institucionální a legislativní základ pro vybudování měnové unie. Podepsáním Smlouvy o Evropském společenství vyvrcholily mezivládní jednání o vybudování měnové unie, která tímto získala legislativní podobu a časový harmonogram jejího vybudování. V devizové podobě se dostalo euro, jako nová evropská měna, do oběhu 1. 1. 1999 a jako valuta bylo zavedeno 1. 1. 2002. Přes patnáct let fungování eurozóny prověřilo mechanismus evropské měny. Na základě toho došlo k zavedení mnoha reforem, jejichž cílem je stabilizace evropské měny. Cílem práce je zachytit vývoj myšlenky společné evropské měny se zaměřením na ekonomické aspekty a vyhodnotit její počáteční cíle se současnou situací. V rámci tohoto cíle bych se chtěla zaměřit na události od schválení Římských smluv v roce 1957 až po vývoj eurozóny v letech 2002–2014. Dále bych chtěla vyhodnotit přínosy a náklady pro členské země, pokud se rozhodnou přijmout společnou evropskou měnu. V textu se budu snažit odpověď na následující otázky: Kde lze hledat kořeny evropské dluhové krize a je jejich příčinou špatné institucionální nastavení eura? Jaké bylo nutné provést reformy v konceptu evropské měny od roku 2002? Je schopné euro konkurovat dolaru jako rezervní měna bank, jak bylo původně jejím cílem? A lze říci, že je měnová integrace u konce? Při vypracování práce jsem čerpala z monografií český autorů jako například E. Cihelková (Cihelková, 2004, Cihelková, 2011), ekonoma J. Dědka (Dědek, 2008), 9

L. Laciny (Lacina, 2007, Lacina 2010), materiálů a poznatků od J. Markové, která přednáší na fakultě Bankovního institutu vysoké školy (Marková, 2006, Marková, 2012), Z. Sychry (Sychra, 2009) aj., z monografií zahraničních autorů R. Baldwina a Ch. Wyplosze (Baldwin – Wyplosz, 2008), H. Schellera (Scheller, 2006), D. Eckerta (Eckert, 2012) aj. Tyto publikace se zabývají evropskou měnovou, ekonomickou integraci a institucionálním vývojem Evropské unie. Dále jsem vycházela z primárního práva Evropské unie, především ze Smlouvy o ES ve znění Maastrichtské smlouvy a Smlouvy o fungování EU ve znění Lisabonské smlouvy a k nim přiloženým protokolům. Jako zdroj makroekonomických dat jsem využila zprávy Evropské komise, Evropské centrální banky a Eurostatu. V analytické části jsem čerpala především údajů z forexového trhu, které poskytuje Fxstreet1 na svém internetovém portále. Struktura práce je sestavena tak, aby na informace z předešlé kapitoly navazovaly nadcházející. Je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zaměřuje na události a kroky, které předcházely přijetí společné evropské měny, než byla přijata její devizová podoba v roce 1999. V kapitole jsou analyzovány politické a legislativní kroky vytváření měnové unie včetně přijetí Maastrichtské smlouvy. Dále je zde rozebrán koncept tzv. hada v tunelu, který byl vytvořen na základě Wernerova plánu, a stavební kameny Evropského měnového systému, na který navázala Smlouva o Evropském společenství. V druhé kapitole se soustředím na realizaci Evropské měnové unie a její měnové instituce, včetně jejich dosavadních reforem. Jsou zde popsány události mezi roky 1999–2002. Dále v kapitole analyzuji přínosy a náklady pro státy měnové unie, které jim přineslo zavedení eura. Třetí kapitola se zabývá vývojem konceptu evropské měny v letech 2002–2014. Popisuje rozšiřování eurozóny včetně postoje České republiky k možnosti vstupu do eurozóny. Nezabývám se dlouze analýzou přijetí eura v ČR, protože to nepovažuji za relevantní vzhledem k vytyčenému cílu a k předmětu práce. Dále kapitola analyzuje vývoj kurzu evropské měny na příkladu kurzu EUR/USD během let 2002–2014 s důrazem na jeho vývoj v době dluhové krize, události a makroekonomická data, které ho ovlivňovaly. Čtvrtá kapitola analyzuje budoucí vývoj eurozóny v roce 2014 na vybraných metodách technické a fundamentální analýzy měnového kurzu se zakomponováním politických událostí v roce 2014, které by mohly mít vliv na kurz EUR/USD. V kapitole potvrdím či vyvrátím hypotézu, zdali má expanzivní měnová politika ECB, od které nechce ECB ještě v roce 2014 upustit, vliv na budoucí zhodnocení kurzu EUR/USD. 1

Fxstreet je nezávislý server věnovaný obchodu na forexovém trhu (Foreign Exchange) v České republice a na

Slovensku.

10

1 Události a kroky, které předcházely přijetí společné evropské měny Tato kapitola se zabývá procesem spolupráce v měnové a hospodářské oblasti od přijetí Římských smluv v roce 1957, tedy od založení Evropského hospodářského společenství, až do zahájení druhé etapy formování měnové unie v roce 1994, kdy se započalo s realizací měnové unie podle Maastrichtské smlouvy z roku 1992. Jak Z. Sychra upozorňuje ve své publikaci Jednotná evropská měna, existuje ve vývoji evropské hospodářské a měnové unie značný rozdíl. Hospodářská a měnová unie je proces, jehož cílem je zavedení společné měny ve státech tehdejšího Evropského společenství (dále jen ES). Hospodářská oblast je stále převážně v rukou zemí ES a hospodářská integrace nebyla zcela naplněna. Do hospodářské unie spadá především jednotný trh, koordinace hospodářských politik a stanovení pravidel pro hospodářskou soutěž a fiskální odpovědnost. Měnová unie naproti tomu zahrnuje integraci finančních trhů, směnitelnost měn a pevné měnové kurzy či existenci jednotné měny.2 Hospodářská a měnová unie je nejvyšším stupněm ekonomické integrace. Hospodářskou politiku ovlivňují členské státy pomocí hospodářské a fiskální politiky, případně kritérií, které je nutné splnit pro členství v ní.3 L. Lacina dělí proces měnová integrace na 4 etapy. První etapa se odehrála v letech 1958–1970, ve kterém národní měny byly koordinovány mechanismy brettonwoodského systému. V druhém období 1971–1990 byly na mezivládní úrovni diskutovány aspekty měnové integrace a objevily se první návrhy na její realizaci, z kterých se pak vycházelo v následující etapě. Třetí etapa v letech 1990–1998 je známá jako přípravná fáze k přijetí eura. Bylo definováno legislativní zázemí měnové unie a došlo k její realizaci v členských zemích společenství, které se jí chtěly účastnit. Poslední čtvrté období, které probíhá od roku 1999 až dodnes, je milníkem v evropské měnové integraci, protože na jeho začátku bylo přijato euro jako bezhotovostní měna a v roce 2002 i jako hotovostní platidlo. Nově vzniklá nadnárodní instituce Evropská centrální banka (dále jen ECB) převzala pravomoci v oblasti měnové

2

SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Praha: Konrad-

Adenauer-Stiftung, 2009. 17–18 s. ISBN 978-80-210-5082-2. 3

FRIČOVÁ, Vítězslava. Měnová politika [online]. Euroskop, ©2005–2013 [cit. 2013-09-25]. Dostupné z:

http://www.euroskop.cz/674/sekce/menova-politika/

11

politiky od centrálních bank členských států měnové unie.4

1.1. Principy a cíle evropské integrace se zaměřením na měnovou unii Evropská integrace má podle federalistů za nejvyšší cíl úplnou politickou unii členských zemí a měnová unie je jedním z kroků na této cestě. Veškeré dohody ohledně společné měny se odehrávaly na mezivládní úrovni se souhlasem členských států Společenství. Společná měna by nemohla vzniknout bez konsensu tehdejších politických představitelů a bez jejich souhlasu ji není možné zavést ani teď v zemích, které euro dosud nepřijaly. Jednotnou měnu považovali za důležitý krok k prohloubení ekonomické integrace, posílení výkonnosti a konkurenceschopnosti v rámci ES. Jejím zavedením mělo dojít k úspoře transakčních nákladů, které sebou přinášely jednotlivé národní měny, na evropském území založené na hospodářské spolupráci. Vzhledem k různým výkyvům národních měn by společná měna přinesla vyšší cenovou transparentnost a stabilitu. Právě tyto měnové výkyvy ovlivňují v rámci vnitřního trhu hospodářství ve Společenství.5

1.2. Počátky měnové spolupráce v Evropě Jako počátek evropské měnové spolupráce je v mnoha publikacích označováno schválení Římských smluv 25. 3. 1957, které vedly k založení Evropského hospodářského společenství (dále jen EHS). Ještě v nich není přesné legislativní vyjádření o měnové spolupráci, přesto by podle nich měla být založena na koordinovaném postupu zemí. V tomto období byla měnová politika ponechána v pravomoci suverénních států a mělo docházet ke konzultacím jejich zástupců ohledně spolupráce v této oblasti.6 Důvodem, proč se ještě v 50. letech

nepřemýšlelo

o

měnové

spolupráci,

byl

funkční

měnový

systém

brettonwoodských institucí (fungoval na mechanismu pevných měnových kurzů vázaných na

4

LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Praha: C. H. Beck, 2007. 191–

192 s. ISBN 978-80-7179-560-5. 5


Adenauer-Stiftung, 2009. 22–23 s.ISBN 978-80-210-5082-2. 6

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 147–148

s. ISBN 80-245-1053-7.

12

americký dolar), jehož hlavní úlohou bylo sledování finanční a měnové stability členských zemí, mezi které patřily země EHS.7 Později v roce 1962 v Marjolinově plánu na zasedání představitelů EHS byla zahájena diskuze ohledně úzké spolupráce v oblasti hospodářské politiky. Týkala se i potřeby zavést společný postup v oblasti měnové spolupráce. Jejich názor byl ovlivněn měnovou krizí v roce 1962 a 1968, která postihla evropské země, a krizi nebyl schopen zmírnit mechanismus koordinace měnových politik členů EHS.8 Problém byl v odlišných prioritách makroekonomických cílů jednotlivých zemí, které byly překážkou jejich vnější rovnováhy v rámci společenství. To vedlo právě k napětí mezi měnami a ohrožování společného trhu.9

1.3. Vznik Evropského hospodářského systému, jeho úloha a transformace EHS vzniklo podpisem Římských smluv v roce 1957. Cílem EHS bylo vytvoření společného trhu s volným pohybem výrobních faktorů na území členských států. Jejími zakládajícími členy byly Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Belgie a Nizozemsko. Roku 1965 vzniklo na základě slučovací smlouvy Evropské společenství, kde sdružilo EHS, Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) a Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM). V roce 1968 byla v rámci ES vytvořena celní unie. Byla odstraněna cla a vytvořeny jednotné celní tarify vůči nečlenským zemím.10 V rámci EHS došlo k realizaci společného trhu, obchodní, zemědělské a dopravní politiky. Vzhledem k hospodářskému růstu zemí v 60. letech byly výsledky tohoto projektu pro státy velice uspokojující. Což se později stalo podnětem k návrhům o měnové spolupráci.11 Postupně do ES vstupovala Velká Británie, Dánsko, Irsko (všechny 1973), Řecko

7


Adenauer-Stiftung, 2009. 46 s. ISBN 978-80-210-5082-2. 8

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 144–145

s. ISBN 80-245-1053-7. 9

LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Praha: C. H. Beck, 2007. 194 s.

ISBN 978-80-7179-560-5. 10

CIHELKOVÁ, Eva, JAKŠ, Jaroslav a kol. Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Vysoká škola

ekonomická v Praze, 2004. 10–12 s. ISBN 80-245-0854-0. 11

CIHELKOVÁ, Eva a kol. Evropská ekonomická integrace: procesy, politiky, governance. Praha: Vysoká

škola ekonomická v Praze, 2011. 45–47 s. ISBN 978-80-245-1835-0.

13

(1981) a Španělsko s Portugalskem (1986). Po podepsání Smlouvy o EU v roce 1992 vystupuje ES již jako Evropská Unie (dále jen EU).

1.4. Wernerův plán a Rezoluce rady ministrů a zástupců vlád členských zemí ES V prosinci 1969 na konferenci v Haagu (jednalo se o schůzi hlav států a zástupců jejich vlád) byla diskutována otázka měnové integrace. Došlo ke konsensu na vytvoření hospodářské a měnové unie. Úkolem zpracovat tento koncept byl pověřen lucemburský premiér P. Werner. V roce 1970 předložil tzv. Wernerův plán o vytvoření hospodářské a měnové unie.12 Byly v něm definovány cíle, kterých má být během třech etap v průběhu deseti let dosaženo. Pro potřeby této práce se zaměřím pouze na ty cíle, které přímo souvisely s měnovou spoluprácí zemí. V rámci měnové politiky jimi byly směnitelnost národních měn při neměnných měnových paritách a společná měnová politika řízená nadnárodní centrální institucí. Cílem bylo omezit suverenitu zemí v této oblasti a převést některé pravomoci ohledně měnové, hospodářské a rozpočtové politiky na ES. V první etapě v letech 1971–1973 mělo dojít ke sjednocení úrokových měr, sjednocení hospodářské a měnové politiky. Dále měla být zavedena finanční pomoc, aby toho mohlo být dosaženo i v případě platební neschopnosti členské země. Druhá etapa v letech 1974–1976 se měla zaměřit na koordinaci činnosti centrálních bank a měl být zúžen kurzový rozdíl mezi národními měnami. Ve třetí závěrečné etapě v období 1977–1980 měl být ustanoven Rezervní fond, který by obsahoval část devizových rezerv zemí, ustanovena Rada centrálních bank jako emisní instituce a stanovení pevných měnových kurzů. Wernerův plán byl podporován všemi členskými státy až na Francii, která ji považovala za velký zásah do suverenity země, a na jejím nesouhlasu také plán ztroskotal.13 Jeho význam spočíval v tom, že na něj země ES navázaly po dvaceti letech při utváření měnové unie.

12

LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Praha: C. H. Beck, 2007.

196 s. ISBN 978-80-7179-560-5. 13

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 147–

148 s. ISBN 80-245-1053-7.

14

1.4.1. Rezoluce Rady ministrů a zástupců vlád členských zemí ES Rezoluce se stala kompromisním řešením mezi Francií a ostatními členskými zeměmi po nepřijetí Wernerova plánu. Nejednalo se o závazný dokument, ale pouze o doporučení, jak dosáhnout hospodářské a měnové unie. Byla tedy krokem zpět v procesu měnové spolupráce oproti Wernerově plánu. Zásady, jak toho dosáhnout, byly velice obecné. Jejím cílem byl volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu a zafixování měnových parit. K tomu měl dopomoci mechanismus finanční pomoci. Zpočátku mělo být především zúženo oscilační pásmo k dolaru. Tyto plány byly narušeny mezinárodní měnovou krizí v roce 1971, která souvisela s oslabením dolaru, a v důsledku toho národní měny postupně přešly na pohyblivé kurzy.14

1.4.2. Uskutečnění hada v tunelu Na základě přijetí Rezoluce v roce 1972 došlo k vytvoření tzv. hada v tunelu. Jeho funkcí bylo zajištění stabilizace evropských národních měn na mezinárodním měnovém trhu a tím učinit další krok k měnové unii. Principem bylo pevně dané oscilační pásmo, ve kterém se měly národní měny členských státu ES pohybovat vůči sobě a vůči dolaru. Jako oscilační pásmo k dolaru bylo zvoleno rozpětí ± 2,25 % a mezi národními měnami ± 1,125 %. Rozsah tohoto tunelu, ve kterém se mohly měny pohybovat, činil k americkému dolaru 4,5 % a mezi národními měnami členských zemí 2,5 %. Tunel byl závislý na kurzu dolaru.15 Toto pásmo (tunel) bylo zvoleno na základě přípustných fluktuací v rámci brettonwoodského systému. Druhý typ pásma (had) měl konstantní šířku ale pohyblivé intervenční body kolem parit kurzů národních měn.16 Princip hada v tunelu a jeho pásem reflektuje obrázek č. 1 uvedený v příloze. Centrální banky musely povinně podle úmluvy provádět intervence k dosažení tohoto rozpětí. Do systému se zapojily i Velká Británie, Dánsko a Irsko, přestože nebyly tehdy ještě členy ES.17

14


149 s. ISBN 80-245-1053-7. 15


150 s. ISBN 80-245-1053-7. 16

DĚDĚK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. Praha: C. H. Beck, 2008. 20

s. ISBN 978-80-7400-076-8, s. 20. 17


15

1.4.3. Opuštění od konceptu hada v tunelu Koncept hada v tunelu nebyl založen na špatné myšlence, ale ve stejnou dobu, kdy se přistoupilo na jeho realizaci, došlo ke zhroucení hlavního pilíře, na kterém byl vybudován – pevného měnového kurzu amerického dolaru.18 Problém nastal, když se americký dolar začal znehodnocovat a Federální banka USA zrušila možnost jeho směnitelnosti za zlato. Dolar na devizových trzích postupně ztrácel tak dlouho budovanou důvěru. Ještě v roce 1972 z měnového systému hada v tunelu vystoupila Velká Británie a Irsko a v roce 1973 i Itálie a zavedly systém pohyblivých měnových kurzů. V důsledku nestability dolaru se Rada ministrů rozhodla centrální banky zbavit povinnosti intervenovat ve prospěch dolaru. Bylo zrušeno oscilační pásmo (tzv. tunel) národních měn k dolaru, ale bylo zachováno u samotných národních měn mezi sebou. Postupně z tohoto systému vystoupily další členové, až zůstalo jen Německo, Belgie, Nizozemsko, Dánsko a Lucembursko. Tím došlo k ztroskotání celého mechanismu. J. Marková za příčiny selhání konceptu hada v tunelu označuje upuštění od principů kurzového mechanismu brettonwoodského systému a zavedení pohyblivých kurzů. Další příčinou bylo, že členské země ES se v 70. letech dostaly do surovinové a energetické krize způsobené ropnými šoky. Koncept nepočítal se zavedením národní měny, ale byl krokem k přenášení pravomocí zemí na nadnárodní úroveň.19 V roce 1975 shrnoval bývalý místopředseda Evropské komise R. Marjolin (který přišel v roce 1962 s plánem na vytvoření měnové spolupráce), výsledky dosavadního snažení. ES se podle něj během této doby ještě více vzdálilo snahám o zavedení měnové unie. Došlo k destabilizaci kurzů a hospodářské politiky. Přestože plán selhal, byly odzkoušeny postupy a metody, jak docílit měnové integrace, na kterých se pak stavělo v 90. letech při zavádění eura. Jednalo se například o již tehdy navrženou evropskou účetní jednotku, úvěrové facility a intervenční politiku nadnárodní instituce.20

150 s. ISBN 80-245-1053-7. 18

DĚDĚK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. Praha: C. H. Beck, 2008. 20

s. ISBN 978-80-7400-076-8. 19

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 150 s.

ISBN 80-245-1053-7. 20


ISBN 978-80-7179-560-5.

16

1.5. Evropský měnový systém Evropský měnový systém (dále jen EMS) byl ustanoven v roce 1978 (činnost zahájil v roce 1979) z politického podnětu udržet měnovou integraci a stabilitu evropských kurzů i po neúspěchu konceptu hada v tunelu, a tím je ochránit před dalšími mezinárodními měnovými poruchami. Byl založený na intervenčních a úvěrových mechanismech a využití nové účetní jednotky. Vzhledem k tomu, že v té době byl brettowoodský systém již ve fázi rozpadu, se stal politicky průchozí myšlenkou i pro země, které se stavěly negativně vůči konceptu hada v tunelu, či z něj později vystoupily. Oproti hadu v tunelu měl volnější pravidla a členové se jimi nemuseli řídit. Z brettonwoodského systému přijal pevné kurzy, které se ale mohly přizpůsobovat. Stál mimo instituce ES a až Jednotným evropským aktem v roce 1987 do něj EMS byl včleněn.21

1.5.1. Vývojové fáze EMS EMS prošlo celkem třemi vývojovými fázemi. V první fázi bylo časté přenastavování centrálních parit, než došlo v druhé fázi k přijetí nízkoinflační strategie a přijetí německé marky jako kotvy celého systému. Třetí období bylo charakteristické krizí celého systému a ustálení oscilace národních měn na širším fluktuačním pásmu.22 EMS svého cíle měnové stability dosáhl. Na začátku jeho působení v 80. letech bylo nutné často na trhu s národními měnami intervenovat, ale rozsah počtu těchto zásahů se postupně snižoval. A od roku 1987 se ustálil a přibližoval se systému pevných měnových kurzů. Ke krizi dochází v letech 1992–1993. Došlo k oslabení dolaru a investoři přesouvali devizové rezervy do německé marky, která oproti jiným evropským měnám nepřirozeně posilovala, proto došlo k rozhození vzájemných kurzů členů EMS. Postupná devalvace měn za cenu udržení fluktuačního pásma vedla k rozpadu systému EMS a návratu měn členských států k pohyblivým kurzům. Centrální banky zemí EMS se snažily systém kurzový mechanismus ERM (Exchange Rate Mechanism) udržet při životě intervencemi. Jenže na jejich potřebný rozsah nestačily kvůli s tím spojenými vysokými náklady. V EMS bylo upuštěno od takové striktní měnové politiky. Přesto země nevyužily nového širokého pásma

21


202 s. ISBN 978-80-7179-560-5. 22

BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada Publishing, 2008.

361 s. ISBN 978-80-247-1807-1.

17

k realizaci vlastní měnové politiky a nevzdaly se již prosazeného návrhu na realizaci společné měny.23

1.5.2. Stavební kameny EMS Jako stavební kameny EMS jsou označovány evropská měnová jednotka ECU, kurzový mechanismus a úvěrový mechanismus. 1. 5. 2. 1 Evropská měnová jednotka ECU (European Currency unit) V rámci EMS systému byla v roce 1975 pro potřeby Evropského rozvojového fondu zavedena evropská účetní jednotka EUA (European unit of account), která se v roce 1978 transformovala

na

evropskou

měnovou

jednotku

ECU.

Došlo

k tomu

po

pádu

brettonwoodského systému, po němž byly nepoužitelné všechny účetní jednotky vázané na pevný kurz dolaru. Instituce nemohly využít plovoucí kurz dolaru ani upřednostnit jednu z měn členských zemí, proto začaly využívat ECU. Ta byla konstruována jako měnový koš složený z národních měn členských zemí. Byly prováděny pravidelné revize tohoto měnového koše. Stav byl zamražen Maastrichtskou smlouvou, kde se již předpokládalo vytvoření společné evropské měny. To, jaké budou mít měny váhové zastoupení v měnovém koši, bylo určováno kritérii, mezi něž patřil podíl na HDP celého Společenství, podíl na vnitřním obchodu ES a podíl na finančních zdrojích EMS. Jak je z následující tabulky patrné, největší váhové zastoupené měly ekonomicky silné země se silnou měnou, z nichž nejsilnější byla německá marka následovaná francouzským frankem. Výhodou silných měn bylo, že nepodléhaly ztrátě hodnoty tolik jako měny slabé.24

23


207 s. ISBN 978-80-7179-560-5. 24

DĚDĚK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. Praha: C. H. Beck, 2008.

58–59 s. ISBN 978-80-7400-076-8.

18

Tabulka č. 1: Váhové zastoupení složkových měn v jednotce ECU v roce 1979, 1984 a 1989 váhové zastoupení

Měna

13. 3. 1979

17. 9. 1984

21. 9. 1989

BEF

9,5

8,5

8,91

DEM

33,0

32,0

30,53

DKK

3,1

2,5

2,7

ESP

-

5,3

4,24

FRF

19,8

19,0

20,79

GBP

13,6

15,0

11,17

GRD

-

1,3

0,49

IEP

1,1

1,2

1,08

ITL

9,5

10,2

7,21

NLG

10,5

10,1

10,21

PTE

-

0,8

0,71

Zdroj: Vlastní úprava z DĚDĚK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. Praha: C. H. Beck, 2008. 59 s. ISBN 978-80-7400-076-8.

ECU se oficiálně stala rezervní měnou pro vypořádání pohledávek a závazků mezi centrálními bankami EMS, nástrojem prezentace centrálních parit národních měn a konstrukčním prvkem divergence (jím se zabývám v kapitole 1. 5. 2. 3). ECU bylo používáno čistě jen centrálními bankami. Privátní sektor měl zájem tuto relativně stabilní jednotku také využívat, proto vymyslel svou finanční jednotku ecu (psáno malými písmeny). Ecu bylo konstruováno z podkladových aktiv, které kopírovaly strukturu oficiálního ECU. Bylo využíváno u obligací, bankovních vkladů a půjček nebo v devizových kontraktech.25 1. 5. 2. 2 Kurzový mechanismus Kurzový mechanismus známý jako ERM (Exchage Rate Mechanism) byl založen na intervencích udržení vzájemných kurzů měn navzájem a měn k ECU.26 Kurzový mechanismus byl založen na dvou nástrojích a to na tzv. paritní mřížce a indikátoru divergence. Pokud došlo k vychýlení kurzů mimo fluktuační pásmo nebo indikátor divergence dosáhl určité hodnoty, pak muselo dojít k měnové intervenci. Indikátor divergence nastavoval 25


60–63 s. ISBN 978-80-7400-076-8. 26


ISBN 80-245-1053-7.

19

rozsah fluktuačního napětí.27 Paritní mřížka byla založena na systému dvou svázaných měn, které se mohly pohybovat ve fluktuačním pásmu ± 2,25 % od centrální parity (země, které nebyly zapojeny do měnového hada, si zvolily širší pásmo ± 6 %). Pokud by byla hodnota překročena, musely centrální banky těchto zemí včas intervenovat a kurz stabilizovat. Protože takové intervence byly nákladné, mohly země využít úvěrový mechanismus, který jim pomohl překlenout deficit platební bilance.28 ERM systém přispěl k vnější stabilitě měny a koordinaci měnových politik členských států.29 Po zavedení eura došlo k vytvoření EMR II a EMR zanikl. ERM II se liší v tom ohledu, že referenční měnou se stalo euro a členské země již nemusí intervenovat, aby zajistily stabilitu měnových kurzů.30 1. 5. 2. 3 Úvěrový mechanismus Aby mohly státy kdykoli intervenovat do měnových kurzů na devizových trzích, byl zaveden úvěrový mechanismus. Aby měly při platebním deficitu přístup ke zdrojům, mohly plnit své povinnosti a byla zajištěna stabilita kurzů. V rámci úvěrového mechanismu mohly státy využít tři oblasti pomoci. První oblastí byla velmi krátkodobá finanční podpora. Tyto půjčky si poskytovaly vzájemně centrální banky a doba splatnosti byla 45 dní se splátkami přednostně v měně věřitelské země. S tím, že splátka mohla být tvořena z 50 % z ECU a zbytek tvořily volně směnitelné měny. Tuto finanční pomoc mohly státy využít, až když došlo k vychýlení měnového kurzu mimo fluktuační pásmo – tzv. marginální intervence. V praxi byla ale využívaná ještě před vychýlením a tato oblast byla rozšířena ještě o mezimarginální intervence, které mohly být poskytnuty právě ještě před vychýlením. Druhou oblastí byla krátkodobá finanční pomoc. Tu státy využívaly, když docházelo k nepředvídatelným událostem. Pro každý stát byl dán maximální limit, kolik si v rámci této oblasti může půjčit. Třetí oblast byla střednědobá finanční pomoc k financování závažných deficitů platebních bilancí. Půjčky v ní byly poskytovány jen za splnění určitých podmínek,

27

KALÍNKÁ, Emilie a kol. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada publishing, 2010. 69 s. ISBN 978-

80-247-2296-8. 28




80-247-2296-8. 30


361 s. ISBN 978-80-247-1807-1.

20

které stanovovala Rada ministrů. Jejich splatnost byla 2 až 5 let.31

1.6. Cesta k jednotné měně V roce 1985 se předsedou Evropské komise stal J. Dolores, jehož hlavním cílem bylo vybudovat jednotný vnitřní trh s úplnou měnovou unií a společnou měnou. Tato vize se promítla do obsahu Jednotného evropského aktu z roku 1986, který byl rozsáhlou revizí původních Římských smluv. Bylo v něm již jasně řečeno, že cílem je vytvořit hospodářskou a měnovou unii. Aby se mohlo tohoto cíle snadněji dosáhnout, došlo k revizi schvalovacího procesu v rámci ES v oblasti měnové politiky, kde po schválení Jednotném evropském aktu stačila ke schválení změn pouhá kvalifikovaná většina místo dosavadní absolutní většiny.32 V druhé polovině 80. let byla publikována dvě memoranda z Itálie a Francie, která přispěla k integraci v rámci měnové oblasti a vyjadřovala kladné postoje Itálie a Francie k ní. Tyto země nepřímo reagovaly na silné postavení marky v rámci EMS a dožadovaly se změny. Na ně navázala právě Doloresova zpráva.33

1.6.1. Doloresova zpráva J. Dolores byl ustaven do čela výboru, který měl vypracovat návrh na realizaci vytvoření Evropské měnové unie (dále jen EMU). V té době převládal názor členských zemí, že má být vytvořena, jen šlo o to jakou cestou. V dubnu 1989 byla předložena Zpráva o hospodářské a měnové unii v zemích Evropského společenství, která se dostala do podvědomí veřejnosti jako tzv. Dolerosova zpráva. Přejímala některé aspekty Wernerova plánu a navrhovala vybudovat měnovou unii ve třech etapách. V plánu byla konkrétně časově specifikovaná pouze první fáze, která měla začít 1. 7. 1990 a měly při ní být využity mechanismy měnových kurzů EMS systému. V následující fázi mělo dojít ke koordinaci hospodářských a rozpočtových politik a v závěrečné fázi k zavedení společné měny a přenesení kompetencí na nově zavedenou instituci ES.34 Tou se měla stát Evropská centrální

31


166 s. ISBN 80-245-1053-7. 32

LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Praha: C. H. Beck, 2007. 208

s. ISBN 978-80-7179-560-5. 33


80-247-2296-8. 34


21

banka, která by byla součástí Evropského systému centrálních bank.35 Oproti Wernerově plánu se počítalo se zavedením společné měny, která by nahradila národní měny států. Ve Wernerově plánu měla původně společné měna figurovat stále vedle národních měn a ne je nahradit. ECU zde plnilo funkci měny pro koordinaci měnové politiky a mělo být později nahrazenou novou společnou měnou. Schválení Doleresovy zprávy bylo politicky obtížné, protože Německo, Nizozemsko a Lucembursko se dožadovaly nejprve větší integrace v hospodářské oblasti před spuštěním měnové unie a závazného stanovení etap a kritérií, které měly členské země splnit.36 Během první etapy se vyskytovaly velké rozdíly mezi členskými zeměmi v inflaci, státním deficitu, hospodářském růstu a míře nezaměstnanosti. Nejhorší výsledky měly Portugalsko a Řecko. Muselo dojít k mnoha restriktivním opatřením, aby byly výsledky některých zemí lepší, hlavně v oblasti státního deficitu. Vytyčených cílů v této fázi nebylo dosaženo. Problém byl především v kurzovém mechanismu, z kterého byly nuceny Velká Británie a Itálie kvůli měnové krizi v roce 1992 vystoupit. Nepodařilo se také sjednotit oscilační pásmo, ve kterém se národní měny měly pohybovat, a pro některé platilo stále užší nebo širší rozmezí. Ale podařilo se značně liberalizovat pohyb kapitálu a finančních trhů.37

1.7. Faktory, které vedly ke vzniku Hospodářské a měnové unie Faktory, které vedly ke vzniku evropské Hospodářské a měnové unie rozděluje Z. Sychra na vnější a vnitřní. Za vnější faktory označuje například „konsenzus založený na důvěře ve význam peněz a prosazování politiky kredibilit,[…] narůstající význam globálních finančních trhů a dolarem způsobenou nestabilitu v Evropě, optimismus plynoucí z ekonomického vzestupu EU,… vedoucí pozici Německa v této oblasti, založenou na klíčové roli německé marky v EMS.“ Mezi vnitřní faktory řadí úspěšně posilující integraci, rozvoj EMS, liberalizaci pohybu kapitálu a stabilní francouzsko-německou spolupráci při jednání



144 s. ISBN 978-80-7400-076-8. 36


ISBN 80-245-1053-7. 37


182 s. ISBN 80-245-1053-7.

22

o přijetí společné měny.38

1.8. Maastrichtská smlouva Na podnět Francie a Německa byla svolána mezivládní konference, která měla řešit otázky Evropské politické unie, Evropské měnové unie a institucionální změny v ES. Její jednání probíhalo od konce roku 1990. V rámci lucemburského předsednictví v první polovině roku 1991 byl Lucemburskem předložen návrh na pilířovou strukturu revize smluv. Ta měla být založena na odlišném systému rozhodování v rámci různých oblastí. Hospodářská a měnová oblast měla spadat pod komunitární způsob rozhodování. To znamená, že v těchto otázkách budou rozhodovat nadnárodní instituce Společenství podle pravomocí, které jí budou uděleny na základě schválené budoucí smlouvy.39

1.8.1. Maastrichtský summit 10. 12. 1991 na summitu v nizozemském Maastrichtu došlo k vyvrcholení předešlých mezivládních konferencí přijetím Smlouvy o Evropském společenství (dále jen Smlouva o ES), která je známá pod označením Maastrichtská smlouva. Jedná se o nejrozsáhlejší revizi smluv evropské integrace od Římských smluv z roku 1957. Byla založena na pilířové struktuře (zmíněné v předešlé podkapitole). Hospodářská a měnová oblast se stala součástí prvního nadnárodního pilíře, tedy jednou ze společných politik. Myšlenkově Smlouva o EU navazovala na Dolerosovu zprávu a počítala také s proběhnutím tří fází, než dojde k měnové integraci. Přičemž oproti Dolerosově zprávě obsahovala přesná data, kdy k těmto fázím má dojít. Aby nemohlo dojít k zamrznutí těchto procesů, bylo rozhodnuto, že třetí fáze proběhne i bez účasti všech členských zemích. Ve smlouvě jsou upraveny podmínky, které musí stát splnit, aby mohl vstoupit do třetí fáze. Ty jsou označeny jako tzv. konvergenční kritéria (dále se o nich zmiňuji v následujících podkapitolách). Velká Británie a Dánsko si při schvalování smlouvy vyžádaly tzv. opt-out klauzuli. Tedy výjimku, která jim umožňuje neúčastnit se třetí fáze budování Hospodářské a měnové unie.40 Ve Velké Británii se jednalo o politické 38



PLECHANOVÁ, Běla. Institucionální vývoj Evropské unie: od Maastrichtské smlouvy k východnímu

rozšíření. Praha: Karolinum, 2004. 101–102 s. ISBN 80-246-0800-6. 40


Adenauer-Stiftung, 2009. 70–71 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

23

rozhodnutí a v Dánsku byla účast odmítnuta veřejností v referendu. Smlouva o ES vstoupila v platnost v listopadu 1993.41 Hospodářskou a měnovou politikou se zabývá hlava druhá Smlouvy o ES. Měnová politika a institucionální ustavení jsou obsaženy v druhé až čtvrté kapitole článku 105–109, znění těchto kapitol je uvedeno v příloze č. 1. Samotná smlouva o ES je významná také vytvořením instituce Evropské unie a ustanovením společné zahraniční a vnitřní bezpečností politiky, nové spolupráce v soudnictví a vnitřních věcí a zavedením evropského občanství.42 V rámci Maastrichtské smlouvy mělo dojít k začlenění Schengenské dohody do smluvního rámce EU, ale jelikož nedošlo k dohodě mezi členskými státy, tak to nebylo uskutečněno.43 Od té doby došlo ke třem revizím Smlouvy o ES. První byla v roce 1997 Amsterdamská smlouva, která neobsahovala žádné změny u vytváření a fungování hospodářské a měnové unie. Druhou revizí byla smlouva z Nice v roce 2001. V ní byla obsažena změna hlasování z jednomyslného hlasování na hlasování kvalifikovanou většinou při poskytnutí finanční pomoci členskému státu. Rozsáhlejší revizi pak přinesla Lisabonská smlouva (Smlouva o fungování EU) z roku 2007, o níž se budu detailněji zmiňovat ve třetí kapitole.44 Zavedením eura byla završena měnová integrace, ale formálně nebyla ještě ukončena, protože některé členské státy stojí stále mimo eurozónu, vzhledem k tomu, že vstup do eurozóny je záležitostí založenou čistě na politickém rozhodnutí.45

1.8.2. Konvergenční kritéria Aby mohlo dojít k vytvoření měnové unie, muselo dojít k vysokému stupni ekonomické integrace v rámci ES/EU. Přestože byl v ES v roce 1992 vytvořen vnitřní trh, neexistovala zde stabilní ekonomická základna ve všech členských zemí. Proto bylo rozhodnuto o mezistupni v rámci časového období v měnové integraci, jehož měly členské

41

BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada Publishing, 2013. 52

s. ISBN 978-80-247-4568-8. 42


ISBN 80-245-1053-7. 43

PLECHANOVÁ, Běla. Institucionální vývoj Evropské unie: od Maastrichtské smlouvy k východnímu

rozšíření. Praha: Karolinum, 2004. 108 s. ISBN 80-246-0800-6. 44




Adenauer-Stiftung, 2009. 81 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

24

země dosáhnout, a na základě předem definovaných podmínek zajistit stabilitu svých ekonomik.46 Konvergenční kritéria jsou také známá jako tzv. maastrichtská kritéria, protože byla formulována v protokolu č. 13, který byl přiložen k Smlouvě o ES v Maastrichtu v roce 1992. Jedná se o soubor ukazatelů, které musí členský stát ES/EU splnit, aby byl přijat do eurozóny. Jedná se o tři měnová kritéria a dvě fiskální.47 Tyto požadavky uvádí box č. 1. Dále jsou rozpracovány v následujících podkapitolách. Box č. 1: Konvergenční (maastrichtská) kritéria 1. Rozpočtový deficit veřejného sektoru nesmí dlouhodobě překročit 3 procenta HDP. Kritérium se nepovažuje za porušené, pokud je povolená hranice výjimečně a přechodně překročena, nebo když se rozpočtový schodek neustále snižuje a přibližuje se stanovené hodnotě tří procent. 2. Celkový dluh veřejného sektoru nesmí dlouhodobě překročit 60 procent HDP. Kritérium se nepovažuje za porušené, pokus se veřejný dluh dostatečně rychle přibližuje zpět stanovené hranici. 3. Měna musí být udržována v povoleném fluktuačním pásmu mechanismu měnových kurzů (ERM) bez devalvace vůči jiným měnám po dobu dvou let před rozhodnutím o vstupu. 4. Míra inflace členského státu – měřeno podle spotřebitelských cen – nesmí přesáhnout během jednoho roku před rozhodnutím o jeho vstupu do HMU 1,5 procentního bodu průměrné inflace tří zemí s nejnižší inflací. 5. Úroveň dlouhodobých úrokových sazeb nesmí překročit během jednoho roku před rozhodnutím o vstupu o více než 2 procentní body průměr ve třech cenově nejstabilnějších členských zemích. Zdroj: LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Praha: C. H. Beck, 2007. 212 s. ISBN 978-80-7179-560-5.

Konvergenční kritéria jsou přezkoumávána každé dva roky, ale k jejich přezkoumání

46


ekonomická v Praze, 2004. 181 s. ISBN 80-245-0854-0. 47

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. Praha: Alfa nakladatelství, 2010. 20 s. ISBN 978-

80-87197-26-4.

25

může dojít kdykoli na základě žádosti státu.48 Konvergenční kritéria jsou upraveny v Protokolu č. 13, který je uvedený v této práci jako příloha č. 2. Samotná Maastrichtská smlouva se věnuje jen obecným kritériím, které mají být dosaženy. 1.8.2.1 Cenová stabilita Do cenové stability se řadí čtvrtý bod z boxu č. 1., v jehož znění průměrná míra inflace nesmí rok před přijetím společné měny přesáhnout 1,5 procentního bodu průměrné míry inflace tří členských států s nejnižší inflací. Tato inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen, který „se vypočítává jako přírůstek posledního dostupného dvanáctiměsíčního

průměru

harmonizovaného 49

předchozímu dvanáctiměsíčnímu průměru.“

indexu

spotřebitelských

cen

oproti

Konkrétní složení harmonizovaného indexu

spotřebitelských cen je závazné pro všechny země ES/EU. Je konstruován jako Laspayeresův cenový index, který přikládá váhu podle spotřeby domácností konkrétním položkám cenovým indexům spotřebitelského koše. Pro každou zemi se liší váha položky podle spotřeby produktu a výdajů domácnostmi.50 Toto kritérium bylo zvoleno proto, že když bude nějaká ekonomika vykazovat vyšší inflaci, bude narušen princip stability jednotného trhu. Taková ekonomika bude méně konkurenceschopná, protože její statky či služby budou kvůli vyšší inflaci dražší než u jiných členských zemí. Vzroste v ní příliv levnějších výrobků ze zahraničí. V tomto případě by pro zemi bylo nejvhodnější devalvovat svoji měnu. Ale stát, který se rozhodl přijmout společnou evropskou měnu, možnost využití tohoto nástroje ztrácí. Proto je nutné, aby toto maastrichtské kritérium bylo splněno a do eurozóny vstoupil pouze takový stát, který není vystaven cenovým výkyvům. Kritérium mluví o průměrné inflaci zemí s nejnižší inflací. Z toho plyne, že do výpočtu této statistiky nejsou zahrnuty země, jejichž index

48



FASSMAN, Martin, DLOUHÝ, Boris. Přechod na společnou měnu a sbližování životní úrovně a

konkurenceschopnosti s vyspělými zeměmi EU – Informační brožura. Ministerstvo práce a sociálních věcí, ©2007. 50

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Harmonizovaný

index

spotřebitelských

cen

[online].

MF,

©2007

[cit.

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=H

26

2013-09-17].

Dostupné

z:

spotřebitelských cen vykazuje deflační hodnoty.51 1.8.2.2 Udržitelnost vládních financí a fiskální pozice Podmínka udržitelnosti vládních financí je vázána na první a druhý bod. Je jím ošetřen krátký i dlouhodobý vývoj veřejných financí v rámci daného státu. Přičemž ve smlouvě je dále upraven i postup při neplnění těchto kritérií pro členy eurozóny. Hospodářský a finanční výbor může zhodnotit situaci ve státě s přihlédnutím, zda schodek veřejných financí převyšuje veřejné investiční výdaje a střednědobé hospodářské a rozpočtové situace. Vypracuje zprávu a na základě hlasování rozhodne, zda v zemi existuje nadměrný schodek a vydá doporučení pro členský stát na jeho snížení.52 Tyto body jsou bedlivě hlídány u zemí, které se již staly součástí eurozóny. Důvod, proč se tak děje, lze vysvětlit jednoduše. Deficit veřejných financí zasahuje do vývoje inflace. Spotřeba vlády je složkou agregátní poptávky a svou výší ovlivňuje poptávkové tlaky a vede k vyšší inflaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o již členský stát se společnou evropskou měnou, je nucena ECB na rostoucí inflaci reagovat růstem úrokových sazeb. Takže nekázeň jednoho člena pocítí celá eurozóna. Pokud by došlo k dluhopisovému financování nadměrného schodku vládních financí, dojde k nárůstu úrokových sazeb v podobě vyšších přirážek za riziko u dluhopisů země. Vyšší riziko, které se promítlo do vyšších úrokových sazeb dluhopisů, sebou nese ztrátu důvěry ve společnou měnu. Se schválením Maastrichtské smlouvy došlo k zákazu monetárního financování veřejného dluhu – půjčkami od centrální banky, a zákazu vystavování záruky za dluhy od jiných členských zemí.53 1.8.2.3 Kurzové konvergenční kritérium Kurzové konvergenční kritérium souvisí se třetím bodem v boxu č. 1. Tato podmínka je spojena s minimálně dvouletou účastí země v mechanismu ERM II (o funkci mechanismu ERM II se více zmiňuji v kapitole 2.7.6) a udržování měnového kurzu národní měny v předem stanoveném fluktuačním pásmu vůči evropské měně, tedy v blízkosti její centrální

51


160–161 s. ISBN 978-80-7400-076-8. 52




162–164 s. ISBN 978-80-7400-076-8.

27

parity. Stát nesmí devalvovat střední kurz své měny vůči jiné měně členského státu. Není jasně stanoveno, jak široké je fluktuační pásmo. V mechanismu ERM, který předcházel mechanismu ERM II, se jednalo o rozpětí ± 2,25 % a u měn s výjimkou ± 6 %, přičemž to bylo rozšířeno v roce 1993 na ± 15 %. Dnes se sledují především silné tlaky na měnový kurz a jeho výkyvy od centrálních parit. Centrální parita se určí, když národní měna vstoupí do mechanismu ERM II. Bere se ohled na vývoj kurzů v rámci EMS. Stabilního měnového kurzu země dosáhnou při cenové stabilitě a snižování schodků veřejných financí.54

1.8.3. 2. a 3. etapa formování měnové unie podle Maastrichtské smlouvy První etapa probíhala v době před mezivládní konferencí v Maastrichtu na základě Doleresova plánu. Během ní došlo k dokončení jednotného trhu ve Společenství a byl splněn dlouhodobý hospodářský cíl o volném pohybu osob, kapitálu zboží a služeb. Došlo ke koordinaci

hospodářských

politik

členských

států

a

konvergenci

základních

makroekonomických ukazatelů. Státy vstoupily do ERM systému a z nařízení orgánů Společenství neomezovaly fungování privátního ecu v bankovním sektoru.55 Ve druhé etapě v období 1994–1999 mělo dojít podle Maastrichtské smlouvy k přijmutí programů „k zajištění trvalé konvergence nutné pro dosažení hospodářské a měnové unie, zejména pokud jde o cenovou stabilitu a zdravé veřejné finance,… členské státy snaží vyvarovat se nadměrných schodkům veřejných financí,… každý členský stát vhodným způsobem zahájí v souladu s článkem 108 postup vedoucí k nezávislosti jeho centrální banky.“56 Během ní měl začít fungovat Evropský měnový institut (dále jen EMI), který měl být nahrazen po třetí etapě ECB.

57

Úkoly EMI byly podle smlouvy „posilovat

spolupráci mezi národními centrálními bankami, posilovat koordinaci měnových politik členských států s cílem zajistit cenovou stabilitu, dohlížet na fungování Evropského měnového systému, konzultovat otázky spadající do působnosti národních centrálních bank a ovlivňujícím stabilitu finančních institucí a trhů, převzít dosavadní úkoly Evropského fondu 54




s. ISBN 978-80-7179-560-5. 56

Článek 109 Smlouvy o ES unii ve znění Maastrichtské smlouvy.

57


s. ISBN 978-80-7179-560-5.

28

pro měnovou spolupráci, který bude rozpuštěn; podrobnosti rozpuštění se stanoví ve statutu EMI, usnadňovat používání ECU a dohlížet na jeho vývoj, včetně hladkého fungování clearingového systému ECU.“58 Třetí fáze je ve smlouvě stanovena na možné období od 1. 1. 1999. „nejpozději 31. prosince 1996: rozhodne, na základě doporučení Rady […] zda většina členských států splňuje podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny, rozhodne, zda je pro Společenství vhodné vstoupit do třetí etapy a pokud ano, stanoví termín zahájení třetí etapy […] Nebudeli do konce roku 1997 termín zahájení třetí etapy stanoven, začne třetí etapa dne 1. ledna 1999 […] členské státy splňují podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny, pak se na ty členské státy, které podmínky nesplňují, vztahuje výjimka.“59

58

Článek 109f Smlouvy o ES ve znění Maastrichtské smlouvy.

59

Článek 109j Smlouvy o ES ve znění Maastrichtské smlouvy.

29

2 Realizace Evropského měnové unie a její instituce 2.1. Realizace 2. etapy formování měnové unie Smlouva o EU dala vzniknout reálnému časovému harmonogramu přijetí společné evropské měny, stanovila podmínky vstupu do měnové unie a institucionální struktury, které měly dohlížet na hladký průběh vstupu do ní a později na její stabilitu a fungování.60 Svou činnost ve druhé etapě zahájila instituce EMI. Již, když se stanovovala maastrichtská kritéria, bylo jejich tvůrcům jasné, že některé země ES/EU nebudou schopny je v časovém termínu dodržet. Při jejich plnění se státy spoléhaly na to, že cílem Společenství bude rychlá integrace a k plnění stanovených podmínek budou přistupovat liberálně. Přísné stanovení kritérií bylo příhodné pro Švédsko, které nejevilo zájem se účastnit měnové unie, ale nemělo oficiálně vyjednanou výjimku jako Velká Británie a Dánsko. Tím, že Švédsko úmyslně neplnilo kritéria, získalo snadno tzv. opt-out, který mělo ve smlouvě dojednaný právě Velká Británie a Dánsko. Co se týče plnění kritérií, největším problémem bylo pro země splnit fiskální kritéria než kritéria měnová. Plnění kritéria o dosažení rozpočtového deficitu maximálně na hranici 3 % bylo založeno na ekonomických prognózách, že takového deficitu bude možné dosáhnout při růstu HDP alespoň 5 %. V první polovině devadesátých let se ale ekonomiky EU ocitaly v recesi.61 Podle Smlouvy o ES bylo možné vybudovat měnovou unii dříve než v roce 1999. Aby k tomu mohlo dojít, musela většina států plnit konvergenční kritéria. S jejich splněním v tak krátkém období byl značný problém, a proto bylo rozhodnuto na summitu v Madridu v prosinci 1995, že nedojde k dřívějšímu vybudování měnové unie. Podle tabulky č. 2 (uvedené v příloze), která zachycuje plnění konvergenčních kritérií členskými státy v roce 1995, 1996 a 1997 je patrné, že v roce 1996 plnilo kritéria ze všech zemí pouze Lucembursko. Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko nesplňovaly dokonce žádné kritérium. Pro tyto čtyři země se u ekonomů již tehdy vžil termín PIGS. V tomto termínu používaném i při dluhové krizi nahradilo později místo Itálie Irsko. Nejhorší výsledky měly státy právě u plnění již zmiňovaných problematických fiskálních kritérií.62

60






30

V roce 1998 byly hodnoty znovu přepočítávány s tím, že mělo v květnu na summitu v Bruselu dojít k rozhodnutím, kdo se bude měnové unie účastnit. Bylo rozhodnuto, že prvními účastníky bude 11 zemí z 15 členských. Nepatřily mezi ně Velká Británie a Dánsko, které měly opt-out, a Řecko se Švédskem, které nesplnily konvergenční kritéria. Došlo k ustanovení měnové unie, přestože mnoho států nesplňovalo fiskální kritéria, ale Rada Evropské unie pro hospodářské a finanční záležitosti (dále jen ECOFIN) vyložila znění Smlouvy o EU tak, že se stačí pouze dané hranici přibližovat a v případě fiskálních kritérií snižovat deficit. Proto na žádost Komise zrušila rozhodnutí v případě států, které toto kritérium nesplňovaly. Jak je patrné z tabulky č. 2 ze skupiny prvních účastníků měnové unie, které neplnily všech pět konvergenčních kritérií, se jedná o Belgii, Finsko, Itálii, Německo, Portugalsko, Rakousko a Španělsko.63 Kritérium stability měnových kurzů bylo dodrženo všemi členskými státy kromě Řecka, Velké Británie a Švédska, které se nestaly prvními účastníky měnové unie.64 Na summitu v Madridu byl vybrán název euro pro novou společnou měnu. Mezi diskutovanými návrhy byly koruna, ecu (prosazované Francouzi) či gulden. Na tomto summitu došlo také k potvrzení roku 1999, jako nejvhodnějšího data pro přijetí nové měny, a shodnutí se na základních parametrech Paktu stability a růstu, kterému se více věnuje kapitola 2. 1. 2.65 V prosinci roku 1996 byl přijat návrh na vzhled eurobankovek a v roce 1997 návrh na vzhled euromincí.66 Koncem této etapy byla nahrazena jednotka ECU měnou euro v poměru 1:1. Byl zafixován měnový kurz jedenácti zemí, které vstupovaly do třetí etapy, a stanoven fixní kurz euru k dolaru ve výši 1,1677 EUR/USD.67






MARSCH, David. Euro: boj o osud nové globální měny. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury,

2012. 250 s. ISBN 978-80-7325-277-9. 66

SCHELLER, Hanspeter. Evropská centrální banky: historie, role a funkce. Frankfurt am Main: Evropská

centrální banky, 2006. 24 s. ISN 978-92-899-0212-0. 67


ekonomická v Praze, 2004. 183 s. ISBN 80-245-0854-0.

31

2.1.1. Zelená kniha Komise EU v květnu 1995 vydala tzv. Zelenou knihu o fungování hospodářské a měnové unie. Komise vydává zelené knihy poměrně často, pokud chce k dané situaci vydat své stanovisko. V ní byly definovány podrobně fáze závěrečné třetí etapy měnové integrace v letech 1999–2002 a přínosy a náklady společné měny. Třetí etapa obsahovala tři dílčí fáze. První fáze měla probíhat v roce 1998 a mělo být při ní posouzeno plnění konvergenčních kritérií, na jejich základě mělo dojít ke schválení prvních účastníků měnové unie. Dále měla být v první fázi zřízena ECB a ECSB, zajištěna kompatibilita legislativ jednotlivých států v měnové oblasti a započato s tiskem eurobankovek a ražbou euromincí. V druhé fázi v letech 1999–2001 měly být zafixovány měnové kurzy účastnických států vůči euru. Euro mělo být zavedeno jako měna pro bezhotovostní operace a obchodování na mezibankovních, měnových, kapitálových a burzovních trzích. Ve třetí fázi od 1. 1. 2002 do 30. 6. 2002 mělo dojít podle plánu v Zelené knize k zavedení hotovostního platidla, převedení všech finančních operací na euro a stažení bankovek národních měn účastnických zemí.68

2.1.2. Summit v Amsterdamu a přijetí Paktu stability a růstu Po analýze údajů a zjištění vážného porušování fiskálních kritérií bylo nutné vymyslet strategii pro hospodářskou stabilitu. Jednání probíhala převážně na summitech v Dublinu a Amsterdamu. Jejich výsledkem bylo v červnu 1997 vydání Paktu stability a růstu, který ustanovil preventivní a případné sankční nástroje v oblasti fiskální disciplíny.69 Forma paktu byla zvolena a obsahovala více právních aktů, mezi které patřily například proklamace Evropské rady a nařízení Rady EU. Pakt navazoval a konkretizoval pravidla a kritéria stanovená Maastrichtskou smlouvou. Rada a Komise EU měla dohlížet na deficity vládních rozpočtů členských zemí měnové unie. Pakt ustanovoval, že pokud dojde k překročení těchto fiskálních kritérií, bude takový stát sankcionován v podobě pokuty v hodnotě 0,2 % z HDP plus z variabilní složky – 10 % z rozdílu mezi povoleným a dosaženým deficitem, přičemž se mohlo jednat až o částku 0,5 % HDP. Což u některých zemí znamenalo vyšší částku, než byly její čisté odvody do společného rozpočtu. Pokud by došlo k nápravě do dvou let, byla by pokuta vrácena zpět sankciované zemi. Pokud ne, došlo 68


s. ISBN 978-80-7179-560-5. 69


škola ekonomická v Praze, 2011. 203 s. ISBN 978-80-245-1835-0.

32

by k jejímu propadnutí do společného jmění EU. Existovaly výjimky, kdy nebylo nedodržení postihováno. Jednalo se o výskyt mimořádných událostí (například přírodních katastrof) a výskyt výrazného hospodářského poklesu (ten byl blíže specifikován jako propad HDP o 2 %). Tyto nástroje byly zvoleny tak, aby nedodržení kritérií vyšlo kasu členského státu velmi draho a ty se mu raději vyhýbaly.70

2.2. Realizace 3. etapy formování měnové unie 1. 1. 1999 byla zahájena závěrečná třetí etapa. Byly stanoveny pevné přepočítávací koeficienty národních měn vůči euru. Během této etapy došlo ke krokům definovaných v Zelené knize, kterými se zabývám v podkapitole 2. 1. 1, proto se na ně nebudu dále zaměřovat. V pravomoci států bylo nařídit ekonomický subjektům, aby používaly euro u transakcí pomocí platebních systémů a na regulovaném trhu s cennými papíry. Nesplacené dluhopisy byly převedeny na euroměnu. Tyto možnosti byly státu poskytnuty proto, aby úplný přechod na euro byl co nejhladší. 1. 1. 2001 pak vstoupilo do třetí etapy i Řecko po vyjádření kladného stanoviska od Rady EU.71 V roce 2004 se řecká vláda přiznala k tomu, že zkreslila údaje u konvergenčních kritérií, aby byla přijata do eurozóny. S falšováním statistických údajů postihy Paktu stability a růstu nepočítaly.72 V této etapě došlo k nahrazení jednotlivých referenčních úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit jednotnou sazbou EURIBOR (European Interbank Offered Rate).73

2.3. Ukončení 3. etapy a zavedení hotovostního eura Třetí etapa byla ukončena 31. 12. 2001 a od 1. 1. 2002 se začalo euro používat v hotovostním platebním styku. Národní měny fungovaly vedle eura ještě do konce února 2002 a byly postupně stahovány z oběhu a 1. 3. 2002 vytvořilo 12 členských zemí skupinu zvanou eurozóna. Jejím specifikem je jednotná společná měna a měnová politika řízená 70


169–170 s. ISBN 978-80-7400-076-8. 71

SCHELLER, Hanspeter. Evropská centrální banky: historie, role a funkce. Frankfurt am Main: Evropská

centrální banky, 2006. 25–26 s. ISN 978-92-899-0212-0. 72


189 s. ISBN 80-245-1053-7. 73


193 s. ISBN 80-245-1053-7.

33

nadnárodní institucí – Evropskou centrální bankou.74 Původně měla trvat fáze, kdy společně platily euro a národní měny, půl roku. Ale v listopadu roku 2001 bylo Radou ministrů rozhodnuto o zkrácení této lhůty na dva měsíce. Důvodem bylo úspěšné fungování bezhotovostní společné měny a ochota ekonomických subjektů ji využívat. Německá marka přestala platit hned na počátku roku 2002.75 V této etapě byl spuštěn mechanismus ERM II, který stanovil oscilační pásmo kolem centrální parity, kterou se stalo euro, na ± 15 %. Do mechanismu ihned vstoupily Dánsko a Řecko. Přičemž účast pro členské země EU je stanovena tak, že do mechanismu musí vstoupit nejdéle dva roky před přijetím společné měny.76 Shrnutí stadií a fází budování EMU je nejlépe patrné v obrázku č. 2 uvedeném v příloze.

2.3.1. Eurobankovky a euromince Na summitu v Dublinu v roce 1996 byla schválená struktura a formy bankovek. Do oběhu byly dány eurobankovky v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 euro, dále mince v hodnotě 2 a 1 euro a 50, 20, 10, 5 a 1 cent. Přičemž celkový rozsah hotovostní měny, která byla vpuštěna do oběhu, činil v kusech 12 miliard bankovek a 70 miliard mincí.77 Oficiální symbol eura je stylizované řecké písmeno epsilon (značka €). Bylo zvoleno jako počáteční písmeno z názvu evropského kontinentu. Dvojitá čára uvnitř písmena má značit stabilitu evropské měny.78 Za vydávání a výrobu bankovek je zodpovědná ECB. Za vydávání euromincí jsou zodpovědné členské státy eurozóny. Proto je na zadní straně euromincí motiv, který byl navržen jednotlivými členskými zeměmi eurozóny. Motivy zadních stran jednotlivých zemí eurozóny jsou k vidění v obrázku č. 5 v příloze. Jsou zde i krátké popisky, proč byl v dané

74

KUNEŠOVÁ, Hana, MRKVAN, Radomír a kol. Evropská unie: vybrané kapitoly z pohledu ekonoma. Plzeň:

Západočeská univerzita v Plzni, 2005. 94 s. ISBN 80-7043-390-6. 75


ISBN 80-245-1053-7. 76


škola ekonomická v Praze, 2011. 204 s. ISBN 978-80-245-1835-0. 77



ČNB.

Euro

[online].

ČNB,

©2003–2013

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/euro/

34

[cit.

2013-10-30].

Dostupné

z:

zemi vybrán takový motiv. Přední strana mincí je totožná ve všech zemích. Je k vidění v obrázku č. 4 v příloze. V roce 2002 byly dány do oběhu mince, na jejichž přední straně bylo mapa Evropy s vyobrazením původních patnácti členských zemí EU. S rozšířením EU se od 1. 1. 2007 začaly vydávat mince, kde byl motiv na přední straně nahrazen o nové členské země z rozšíření EU z roku 2004. Platidlo dává do oběhu centrální banka dané země.79 Bankovky jsou pro všechny země stejné. Tvůrcem jejich návrhu je výtvarník R. Kalina. Jsou na nich vyobrazeny architektonické styly od antiky, přes styl románský, gotický, renesanční, barokní, rokokový, vyobrazení doby skla a železa až k moderní architektuře 20. století. Vyobrazené budovy jsou vždy reprezentativní ukázkou nikoliv existující budovou. Dále je na lícové straně vyobrazena hodnota bankovky v arabských číslicích, okna a brány (symbolizující evropského ducha spolupráce a otevřenosti), dvanáct hvězd jako symbol EU, zkratka ECB v pěti jazykových variantách a vlajka EU. Na rubové straně se nachází například hodnota bankovky v arabských číslicích, most, který symbolizuje spolupráci v Evropě.80 Eurobankovky jsou uvedeny v obrázku č. 3 v příloze. Ve zprávě Komise EU o působení prvních pěti let oběhu eurobankovek a euromincí se píše že 10–20 % eurobankovek je drženo mimo eurozónu. V eurozóně nejsou při manipulaci s eurem vybírány dodatečné poplatky za výběr z bankomatu, platbu bankovní kartou nebo provedení bankovních převodů do jiné členské země měnové unie.81 2. 3. 1. 1 Eurobankovky – druhá série Od roku 2013 je dávaná do oběhu nová série eurobankovek zvaná Europa. Jsou postupně uváděny do oběhu od nejnižších nominálních hodnot po nejvyšší. První byla 2. 5. 2013 bankovka v hodnotě 5 euro.82 Jako druhá bude dána do oběhu 23. 9. 2014 79

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, evropskému

hospodářskému a sociálnímu výboru, výboru regionů a evropské centrální bance: Pět let eurobankovek a euromincí

[online].

MF,

©2013

[cit.

2013-09-20].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2006/com2006_0862cs01.pdf 80


ISBN 80-245-1053-7. 81

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, evropskému

hospodářskému a sociálnímu výboru, výboru regionů a evropské centrální bance: Pět let eurobankovek a euromincí [online]. MF, ©2013 [cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2006/com2006_0862cs01.pdf 82

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Eurobankovky série Europa [online]. ECB, ©2013 [cit. 2013-09-20].

Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/euro/banknotes/europa/html/index.cs.html

35

bankovka v hodnotě 10 euro.83 Nová série byla zavedena s ohledem na další vývoj v ochranných prvcích bankovek. Název Europa byl odvozen z vodoznaku na bankovkách, který má podobu Európy, postavy z řecké mytologie, podle které se jmenuje evropský kontinent. V budoucnu, až budou vydány všechny bankovky z druhé série, se počítá se stažením první série z oběhu.84

2.4. Postoj Dánska, Velké Británie a Švédska k přijetí Eura v době vytváření měnové unie a v jejím průběhu Dánsko, VB a Švédsko jsou země, které patří do evropské patnáctky, jejíž členové se měly podle Smlouvy o ES stát prvními účastníky evropské měnové unie. Tyto země, ale doposud euro nepřijaly. Ve všech třech zemích se většina veřejnosti staví proti přijetí společné evropské měny. Velká Británie je největším euroskeptikem ze Společenství. Proto si společně s Dánskem vyjednala opt-out ze Smlouvy o ES, aby se nemusela účastnit třetí fáze měnové unie. Ten je obsažen v Protokolu č. 11 a č. 12 zařazených k této smlouvě. Na rozdíl od Švédska a Dánska její rozhodnutí nebylo podpořeno referendem. Velká Británie podmínila přijetí eura splněním tzv. pěti ekonomických testů, a pokud k tomu dojde, musí proběhnout referendum a jeho výsledek musí být pozitivní ve prospěch přijetí společné měny.85 Pět ekonomických testů se týká testu konvergence (podoba hospodářského cyklu Velké Británie a eurozóny), dále pak jestli je Velká Británie schopná se vyrovnat se ztrátou autonomie měnových nástrojů, mikroekonomických důsledků pro britské podniky, dopadu na finanční služby a vliv členství a vlivu na stabilitu a zaměstnanost. Výsledky těchto testů dopadly v roce 1997 a 2003 negativně. Velká Británie stojí dodnes mimo eurozónu, přestože plní konvergenční kritéria lépe než většina jejich členských zemí.86

83

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Eurobankovky série Europa [online]. ECB, ©2013 [cit. 2014-02-07].

Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/euro/banknotes/europa/html/index.cs.html 84

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Seznamte se s novou bankovkou 5 € [online]. ECB, ©2013 [cit. 2013-

09-20].

Dostupné

z:

http://www.ecb.europa.eu/euro/shared/files/130110_presskit_europa_cs.pdf?bccbf7dd2a47a8dc6dfaeb8ac7696af 5 85




36

Dánsko bylo vždy zdrženlivé vůči evropské integraci. Přijetí či odmítnutí Maastrichtské smlouvy nechalo rozhodnout občany v referendu v roce 1992, které dopadlo negativně, a dánská veřejnost smlouvu odmítla. Podle průzkumů bylo hlavním důvodem právě přijetí společné měny, které bylo ve smlouvě obsaženo. Dánsku byl stejně jako Velké Británii poskytnut opt-out ze smlouvy a nemusí se účastnit třetí fáze měnové unie. Tato poskytnutá výjimka mu dovoluje zapojit se do ní, až uzná sama země za vhodné. Přes neúčast v třetí fázi měnové unie vstoupilo Dánsko do ERM II systému a udržuje kurz dánské koruny ve fluktuačním pásmu ± 2,25 %.

87

V roce 2000 bylo v Dánsku vyhlášeno nové referendum,

protože průzkumy u veřejnosti se začaly klonit spíše k přijetí eura, stejně jako premiér P. N. Rasmussen. V referendu bylo jeho přijetí znovu odmítnuto. Dánsko tak stojí stále mimo eurozónu, přestože splňuje všechna konvergenční kritéria.88 Jak již bylo řečeno v předešlých kapitolách, Švédsko si zvolilo vlastní cestu, aby nemuselo přijmout euro, aniž by si muselo zajišťovat opt-out ze smlouvy jako Velká Británie a Dánsko. Tím, že se Švédsko se odvolává na nedodržení konvergenčních kritérií. Tento postoj je cílený, aby se země nemusela třetí fáze měnové unie zúčastnit. V roce 1995 byla vytvořena komise, která se měla zaměřit na ekonomické a politické aspekty přistoupení státu do eurozóny. V její shrnující zprávě bylo řečeno, že ekonomické dopady vstupu do eurozóny jsou spíše negativní, protože ve Švédsku je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost. Ze zprávy komise vyplývá, že makroekonomické výkyvy by nemohly být korigovány prostřednictvím měnových nástrojů centrální banky a země by ztratila neutrální statut na mezinárodní scéně. V roce 2000 bylo přijetí eura v referendu odmítnuto. Dodnes neplní Švédsko závazné podmínky pro vstup do eurozóny. Jedná se o kritéria neúčasti v ERM systému, neuvedlo status ECB do souladu se statusem Evropského systém centrálních bank (dále jen ESCB) a neplní fiskální konvergenční kritéria.89

269 s. ISBN 978-80-7179-560-5. 87







37

2.5. Přínosy pro členské země a jejich subjekty související se zavedením eura Aby bylo výhodné přijmout společnou měnu a vytvořit měnovou unii, musí převážit výnosy členství v měnové unii nad náklady tohoto členství. Již z předešlého textu je patrné, že ve Společenství docházelo k projektům, které měly zabránit výrazným výkyvům mezi měnami, protože ty sebou vždy nesly nepříznivé dopady na hospodářskou politiku a obchod mezi členskými zeměmi. Hlavním důsledkem zavedením společné měny je právě odstranění těchto nepříznivých a nečekaných důsledků. Přínosy lze klasifikovat na ty, co mají dopad z mikroekonomického hlediska a makroekonomického hlediska. Mezi další výhody přijetí eura, které se nedají zahrnout do makroekonomické ani do mikroekonomické oblasti, jsou některými ekonomy započítávány přínosy s pozitivních externích efektů, do kterých se dá zahrnout posílení role eura jako mezinárodní měny na mezinárodním trhu.90 Další takovou výhodu pro stát je, že nebude muset vést komplikovanější administrativu a nebude docházet k finančním ztrátám při čerpání z evropských fondů, pokud se jeho měna bude zhodnocovat.91

2.5.1. Mikroekonomické hledisko Mezi mikroekonomická hlediska se řadí odstranění transakčních nákladů spojených s konverzí měn a eliminace kurzového rizika. Skupina, která bude mít největší výhody z přijetí eura, jsou podnikatelé.92 Jako nejviditelnější změna je označováno odstraňování transakčních nákladů. Největší úsporu z nich mají země, které měly vysoký objem a frekvenci své národní měny a jsou otevřenými a rozvinutými ekonomikami. Proto z této výhody těží nejvíce Francie a Německo. Pokud podnikatel realizuje svoji produkci ve více zemích, nemusí již vést účetnictví v tolika 90


ISBN 978-80-7179-560-5. 91

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Nevýhody a

rizika

z přijetí

eura

[online].

MF,

©2007

[cit.

2013-09-23].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/search?q=zaveden%C3%AD+eura+nev%C3%BDhody+eura&oq=zaveden%C3%AD+eu ra+nev%C3%BDhody+eura&aqs=chrome..69i57.4891j0&sourceid=chrome&ie=UTF-8 92


ISBN 978-80-7179-560-5.

38

měnách a zkracuje se i doba mezi vystavením faktury a přijetím peněz na účet. Odstranění transakčních nákladů se stalo nevýhodou pro banky, o nichž se dále zmiňuji v podkapitole 2. 6.93 Eliminace kurzového rizika znamená pro podniky tu výhodu, že v měnové unii již nedochází mezi dnem uzavření obchodu a jeho vypořádáním ke změně měnového kurzu, což mělo za důsledek pro jednu ze stran finanční ztrátu z realizovaného obchodu. Proti té se sice kupující a prodávající může zajistit například měnovou opcí, ale ta je spojena s dalšími vynaloženými náklady na opční prémie. Společná měna v rámci měnové unie je také výhodou pro občany, kteří by jinak museli národní měnu směnovat při vycestování v rámci území měnové unie.94 Další výhodou jsou nízké náklady na obstarávání kapitálu. V eurozóně jsou úrokové sazby určovány nadnárodní institucí ECB, která disponuje vysokou kredibilitou a zajišťuje stabilní hospodářské prostředí. S tím je spojená nízká inflace, která je i důsledkem nízkých úrokových sazeb. Pro podniky budou náklady na získání investičního kapitálů nižší než v nestabilním makroekonomickém prostředí.95 Vyšší transparentnost cen přinese pro spotřebitele snadné srovnání domácích cen s cenami v jiných státech eurozóny. Což může ovlivnit pozitivně konkurenci na trhu EU postupným vyrovnáním cen. Ovšem nejedná se o okamžitý dopad, proto to není na trhu ještě stále viditelné. Dojde k tomu tehdy, když budou spotřebitelé ochotni nakupovat výrobky napříč členskými státy měnové unie.96

2.5.2. Makroekonomické hledisko Mezi makroekonomické výhody můžeme řadit rozpočtovou kázeň, ochranu před krizí měnového kurzu a možnost spolurozhodovat o měnové politice eurozóny. Vstupem do eurozóny stát sice ztrácí možnost využití měnových nástrojů, ale může se spolupodílet na stanovování úrokových sazeb v celé eurozóně, a tím ovlivňovat fungování celé ekonomiky 93


77 s. ISBN 978-80-7179-560-5. 94

LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. Praha: Alfa nakladatelství, 2010. 40–41 s. ISBN

978-80-87197-26-4. 95


978-80-87197-26-4. 96


978-80-87197-26-4.

39

v tomto regionu.97 Makroekonomickou stabilitu by mělo přinést dodržování fiskální disciplíny, které je limitováno konvergenčními kritérii pro nově přistupující státy a Paktem stability a růstu pro členské země měnové unie. S hospodářskou stabilitou je spojen další makroekonomický ukazatel a to nízká inflace. Tato výhoda stála u zrodu myšlenky o měnové unii, protože cenové výkyvy v 70. A 80. letech byly obrovské. Se zavedením eura inflace poklesla a stabilizovala se. Přičemž cílem ECB je udržovat jí těsně pod 2 %.

Vývoj inflace v členských zemích EU před

východním rozšířením je vidět v příloze na grafu č. 1. Nízká inflace sebou také nese nízké úrokové sazby u půjček, protože věřitelé mají jistotu, že nedojde k velkým výkyvům cenové hladiny a znehodnocení jejich půjčených peněz. Přínosem je nárůst pobídek k investování, protože se stabilní cenovou hladinou nemusí připočítávat k půjčkám tzv. riziková prémie a díky tomu mají firmy více prostředků k investování.98

2.6. Náklady pro členské země a jejich subjekty související se zavedením eura Hlavními náklady, které sebou zavedení společné měny přineslo, jsou ztráta autonomní měnové politiky, obava veřejnosti z růstu cenové hladiny, administrativní a technické náklady a specifické náklady bank.99 Náklad ztráty autonomní měnové politiky je dán tím, že centrální banky členských zemí již nemají možnost ovlivňovat úrokové sazby, která do té doby stanovovaly. Tudíž nemohou v případě nečekaných událostí, které zasáhnou pouze jejich stát, pomoci nastartováním ekonomiky tím, že sníží úrokové sazby. Pokud by tu možnost měly, důsledkem toho by bylo snížení nákladů na obstarávání kapitálu, a tím by byl podpořen ekonomický růst. V případě kurzové politiky nemohou centrální banky eurozóny již devalvovat měnu, a tím podpořit domácí výrobce, jejichž produkty by byly v zahraničí levnější. Kurzová a měnová politika by byla v rukou ECB, která v případě asymetrického šoku u jedné země nebude měnit 97

NÁRODNÍ

Makroekonomické

KOORDINAČNÍ výhody

SKUPINA

[online].

PRO

MF,

ZAVEDENÍ ©2007

[cit.

EURA

V ČESKÉ

2013-09-23].

REPUBLICE. Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_makroekonom.html 98

EVROPSKÁ KOMISE. Jedna měna pro jednu Evropu: cesta k euru [online]. EK, ©2007 [cit. 2013-09-21].

Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication6730_cs.pdf 99


80-87197-26-4.

40

měnovou politiku celé měnové unie. Možná cesta, jak by mohl stát zmírnit důsledky takového nepříznivého dopadu, je prostřednictvím fiskální politiky, ale ta je také omezena limity a případnými sankcemi, které definuje Pakt stability a růstu.100 Ovšem podle argumentace studie Evropské komise Jeden trh, jedny peníze se autonomní měnové politiky účastnické státy už do jisté míry vzdaly přistoupení do ERM systému.101 Obava veřejnosti z růstu cenové hladiny je negativem, který nejvíce vnímá veřejnost. Při studiích ohledně tohoto dopadu je patrné, že v některých odvětvích opravdu došlo k nárůstu cenové hladiny. Jednalo se především o sektor služeb. Naopak u některých statků a služeb ceny klesly, proto byl dopad na cenový růst minimální.102 Aby došlo k odstranění této obavy u veřejnosti, jsou na začátku zavedení společné měny používány duální ceny. To znamená, že vedle ceny v národní měně je uvedena cena v eurech, které bylo dosaženo na základě šesti číselného přepočítávacího koeficientu (1 EUR = xx.xxxx národní měny). Výše přepočítávacího koeficientu je uvedena v implementované národní legislativě, která souvisí se zavedením

euroměny.

Byl

vypočítán

nárůst

cenové

hladiny

pomocí

indexu

spotřebitelských cen za rok 2003 a zdražování se na cenové hladině podílelo hodnotou 0,12– 0,29 %.103 Administrativní a technické náklady mají dopad především na podnikatele, finanční instituce a veřejný sektor. Jedná se například o přeprogramování softwaru, aby byl schopný pracovat ze začátku s dvěma měnami zároveň a později s novou společnou měnou. Dále je potřeba v těchto ekonomických sektorech vyškolit zaměstnance, kteří přijímají a vydávají novou měnu, aby se vyznali v jejich bezpečnostních prvcích.104 Do specifických nákladů bank jsou zahrnuty náklady na přizpůsobení bankomatů na

100


978-80-87197-26-4. 101

EVROPSKÁ KOMISE. Jedna měna pro jednu Evropu: cesta k euru [online]. EK, ©2007 [cit. 2013-09-21].

Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication6730_cs.pdf 102

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Nevýhody a

rizika

z přijetí

eura

[online].

MF,

©2007

[cit.

2013-09-21].

Dostupné

z:

https://www.google.cz/search?q=zaveden%C3%AD+eura+nev%C3%BDhody+eura&oq=zaveden%C3%AD+eu ra+nev%C3%BDhody+eura&aqs=chrome..69i57.4891j0&sourceid=chrome&ie=UTF-8 103


978-80-87197-26-4. 104


978-80-87197-26-4.

41

novou měnu a omezení příjmů z devizových transakcí. Nákladem centrální banky je příprava, výroba a distribuce nového hotovostního platidla.105

2.7. Funkce měnových institucí v evropské měnové unii a jejich měnová politika Mezi měnové instituce EU se podle stránek provozovaných Evropským parlamentem řadí ECB, ESCB, Hospodářský a finanční výbor, Euroskupina a Rada EU ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Hlavními cíly měnových institucí je dokončit proces budování vnitřního trhu se zaměřením na odstranění výkyvů měnového kurzu, dosáhnout srovnatelných cen v rámci členských zemí, posílit měnovou stabilitu a dosáhnout silného postavení eura na mezinárodních trzích.106 Nová institucionální struktura, která měla zajišťovat chod měnové unie, započala svou činnost k 1. 1. 1999. Řídila se legislativní úpravou Smlouvy o ES kapitolou měnová politika a Institucionální ustanovení a připojeným protokolem o Statusu ESCB a ECB. Ta byla založena na pilířové struktuře. Hospodářská a měnová oblast se stala součástí prvního nadnárodního pilíře, tedy jednou ze společných politik.107Se schválením Lisabonské smlouvy byly jejich pravomoci více upřesněny.108 Vstupem do měnové unie se národní státy vzdávají měnové suverenity a jejich pravomoci přecházejí na nadnárodní instituci ECB. Ta se stala hlavním zaštiťující prvkem ESCB.109 ESCB má legislativní základ ve Smlouvě o fungování EU. Jejími členy je podle čl. 282 této smlouvy ECB a centrální banky všech členských zemí EU

110

(dnes již 28 států),

i když euro ještě nezavedly, nebo mají výjimky a nemusí jej přijmout jako měnu. Podle 105


80-87197-26-4. 106

Evropský parlament. Instituce hospodářské a měnové unie [online]. European Communities, ©2009 [cit.

2013-10-09].

Dostupné

z:

http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/economic/institutions/article_7228_cs.htm 107





SCHELLER, Hanspeter. Evropská centrální banka: historie, role a funkce. Frankfurt am Main: Evropská

centrální banka, 2006. 42 s. ISN 978-92-899-0212-0. 110

Článek 282 Smlouvy o fungování EU ve znění Lisabonské smlouvy.

42

čl. 282 Smlouvy o fungování EU ECB a centrální banky, které zavedly euro, jako svoji měnu tvoří Eurosystém.111 Úkolem společné měnové politiky Eurosystému je odpovídat za její stabilitu pomocí nástrojů a procedur, které má k dispozici. Stabilita je podle řídící rady ECB definována jako meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, který by neměl být vyšší než 2 %.112 Eurozóna je označení pro země, které zavedly euro a jsou členy EU.

2.7.1. Evropský systém centrálních bank (ESCB) ESCB nemá právní subjektivitu. Tu má ECB a centrální banky, které ji tvoří. Nemá vlastní orgány a právní úkony za ní provádí právě její členové s právní subjektivitou – ECB a centrální banky členských zemí EU. Ty jednají v souladu s jejími cíly a ustanoveními Smlouvy o fungování EU.113 Je součástí prvního pilíře Maastrichtské smlouvy, tudíž se na ní vztahuje komunitární právo.114 Hlavním cílem ESCB je podle Smlouvy o EU čl. 127 odst. 1 „udržovat cenovou stabilitu.“115 Při jejím zajištění se ECB snaží udržovat inflaci pod 2 % a zároveň zabránit riziku deflace.116 Pokud je zajištěn tento prvořadý cíl, pak je jejím dalším úkolem podporovat hospodářskou politiku.117 Tento článek se nevztahuje na země, které nepřijaly euro, proto v tomto a následujících odstavcích této podkapitoly, musíme chápat ESCB jako Eurosystém, byť slovo Eurosystém není ve smlouvě použito. Mezi nástroje měnové politiky, kterými ESCB disponuje, se řadí operace na volném trhu, disponibilní úvěrové zdroje a povinné minimální rezervy úvěrových institucí.118 Blíže nástroje měnové politiky přibližuje následující tabulka č. 3. 111


112

ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie – přínosy a náklady konvergence. Praha: C. H. Beck, 2003. 103

s. ISBN 80-7179-427-4. 113




škola ekonomická v Praze, 2011. 204 s. ISBN 978-80-245-1835-0. 115 116

Článek 127 odst. 2 Smlouvy o fungování EU ve znění Lisabonské smlouvy. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka, Eurosystém, Evropský centrální systém

bank. Frankfurt am Main: Evropská centrální banka, 2011. 21 s. ISBN 978-92-899-0776-7. 117





43

Tabulka č. 3: Nástroje měnové politiky ECB typ transakcí zvýšení likvidity

splatnost

snížení likvidity

četnost

forma

provádění

provádění

operace na volném trhu hlavní refinanční operace dlouhodobé refinanční operace dolaďovací operace

reverzní operace

1 týdne

týdně

reverzní operace

3 měsíce

měsíčně

reverzní operace

devizové swapy

není standardizováno

nepravidelně

standardní tendr standardní tendr rychlý tendr

reverzní devizové swapy

operace

bilaterální

termínová

přístup

depozita přímé nákupy

strukturální operace

reverzní operace

přímé operace

přímé prodeje

nepravidelně standardizovaná

emise dluhopisů

nestandardizova ná

přímé prodeje

bilaterální postup

pravidelně

standardní

nepravidelně

tendr

nepravidelně

bilaterální postup

stálé facility na základě zápůjční facilita

reverzní operace

jednodenní

dohody s protistranou na základě

depozitní facilita

depozity

jednodenní

dohody s protistranou

Zdroj: MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní měnová spolupráce. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 212 s. ISBN 80-245-1053-7.

ESCB podle čl. 127 odst. 2 „vymezuje a provádí měnovou politiku Unie, provádí devizové operace […] drží a spravuje oficiální devizové rezervy členských států, podporuje plynulé fungování platebních systémů.“ Národní centrální banky v rámci ESCB se řídí zásadami a pokyny ECB. Centrální banky provádí měnové operace jako je poskytování peněz úvěrovým institucím, vypořádání bezhotovostních plateb a jako zprostředkovatel ECB spravují operace s devizovými rezervami. Dále vydávají eurobankovky na území státu, ve

44

kterém působí, a shromažďují statistické údaje.119 Podrobně jsou měnové funkce a operace ESCB určeny v čl. 17–24 v Protokolu č. 4. Členové ESCB mohou obchodovat na finančních trzích s pohledávkami, cennými papíry a drahými kovy. Mohou poskytovat úvěry úvěrovým institucím a požadovat po nich, aby měli uložené povinné minimální rezervy buď u ECB, nebo centrálních bank států.120 Ve Smlouvě o EU ohledně fungování ESCB je důležitý jako kritérium vstupu do měnové unie čl. 131, který říká, že „každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní právní předpisy, včetně statusu jeho národní centrální banky, byly slučitelné se Smlouvami a se statusem ESCB a ECB.“121 Právě na nedodržení tohoto článku odkazuje Švédsko jako na jedno z kritérií, které musejí být dodrženy, aby mohlo být přijato do měnové unie. Získalo tak de facto nevyjednaný opt-out ze Smlouvy o ES. Pro ECB a národní banky je charakteristická jejich nezávislost, tzn. že při plnění jejich úkolů nesmí být ovlivněny žádným orgánem Společenství nebo vládou členské země. Při plnění svých pravomocí se mohou nezávisle bez ohledu na názory jiných orgánů EU rozhodovat, jak a kdy budou nástroje ESCB použity při provádění měnové politiky. Nesmí poskytovat půjčky institucím Společenství nebo subjektům ve veřejném sektoru. Jejich nezávislost zahrnuje také neodvolatelnost jejich představitelů vládou členské země.122 Ze vztahu mezi nezávislostí centrální banky a ekonomického vývoje vyplývá, že čím je centrální banka nezávislejší, tím je cenová stabilita pevnější.123

2.7.2. Evropská centrální banka (ECB) ECB začala fungovat v roce 1999, když bylo euro zavedeno jako bezhotovostní platidlo, a převzala funkce a úkoly po EMI. Její sídlo je v německém Frankfurtu nad Mohanem.124 Podle čl. 282 Smlouvy o fungování EU má právní subjektivitu.125

119

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka, Eurosystém, Evropský centrální systém


Článek 17–24 v Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,

přiložený ke Smlouvě o fungování EU. 121 122

Článek 131 Smlouvy o fungování EU ve znění Lisabonské smlouvy. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka, Eurosystém, Evropský centrální systém





45

Úkolem ECB je provádět měnovou politiku v eurozóně, provádět devizové operace s cílem udržet stabilitu měny, držet a spravovat devizové rezervy členských zemí, zajišťovat plynulý platební styk, povolovat emisi bankovek, dohlížet nad bankovním sektorem, provádět poradenskou činnost centrálním bankám a vládám členských zemí a shromažďovat statistické údaje potřebné k provádění měnové politiky.126 V pravomoci ECB je měnit krátkodobé a dlouhodobé úrokové sazby, a tím ovlivnit měnovou politiku v eurozóně. Strategie, na základě které provádí ECB změnu krátkodobých sazeb, je založena na dvou pilířích. První pilíř zahrnuje prognózu hospodářského vývoje a růstu, prognózu zaměstnanosti, vývoje cen, měnových kurzů a situace světové ekonomiky. Druhý pilíř obsahuje monetární analýzu měnových agregátů a jejich vliv na ceny.127 Úkolem ECB je „povolovat vydávání Eurobankovek v Unii. Tyto bankovky mohou vydávat Evropská centrální banka a národní centrální banky.“128 Dále má ECB přispívat svou činností k plnění cílů EU, jako jsou hospodářský a sociální pokrok. Ovšem ECB těmto cílům nepřikládá význam a vzdala se i přímé odpovědnosti za měnový kurz eura, čímž deklarovala, že euro bude fungovat na režimu volného kurzu.129 Hlavním orgánem ECB je Rada guvernérů a Výkonná rada.130 Radu guvernérů je nejvyšším orgánem ECB a tvoří ji guvernéři centrálních bank v Eurosystému a šest členů Výkonné rady. Úkolem Rady guvernérů je podle čl. 12 Protokolu č. 4 o statutu ESCB a ECB určovat měnovou politiku a vydávat rozhodnutí související se střednědobými měnovými cíly, úrokovými sazbami a vytvářením měnových rezerv.131 „Výkonná rada provádí měnovou politiku v souladu s obecnými zásadami a rozhodnutími Rady guvernérů […] dává nezbytné



126


203 s. ISBN 80-245-1053-7. 127


škola ekonomická v Praze, 2011. 205 s. ISBN 978-80-245-1835-0. 128

Článek 128 odst. 1 Smlouvy o fungování EU ve znění Lisabonské smlouvy.

129


škola ekonomická v Praze, 2011. 205 s. ISBN 978-80-245-1835-0. 130 131

Článek 129 Smlouvy o fungování EU ve znění Lisabonské smlouvy. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka, Eurosystém, Evropský centrální systém

bank. Frankfurt am Main: Evropská centrální banka, 2011. 54 s. ISBN 978-92-899-0776-7.

46

pokyny národním centrálním bankám.“132 Jedná se o provozní rozhodovací orgán ECB, nese zodpovědnost za rozhodnutí ohledně každodenní činnosti ECB.133 „Výkonná rada se skládá z prezidenta, viceprezidenta a čtyř dalších členů […] jsou jmenování z uznávaných a zkušených osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech Evropskou radou […] Jejich funkční období je osmileté; nemohou být jmenováni opakovaně. Členy výkonné rady mohou být pouze státní příslušníci členských států.“134 Prezident předsedá Radě guvernérů a Výkonné radě. Třetím rozhodovacím orgánem je Generální rada ECB. Jejími členy jsou prezident, viceprezident a guvernéři národních centrálních bank (čl. 44 Protokolu č. 4). Jejím úkolem je podle čl. 46 odst. 2 Protokolu č. 4 shromažďovat statistické informace, podávat zprávy o činnosti ECB, a podle čl. 46 odst. 3 Protokolu č. 4 „se podílí na přípravách nezbytných pro neodvolatelné stanovení přepočítávacích koeficientů měn členských států, a které se vztahuje výjimka, vůči euru.“ 135

2.7.3. Hospodářský a finanční (měnový) výbor Hospodářský a finanční výbor tvoří šest členů. Jsou jmenováni členskými státy (jmenují 2 členy), Komisí (2 členy) a ECB (2 členy) a nejedná se o politické zástupce, ale o experty z této oblasti.136 Jeho úkolem je zajišťovat koordinaci hospodářských politik členských zemí. Nemá žádné rozhodovací pravomoci, jedná se pouze o poradní výbor. Sleduje převedším dodržování Paktu stability a růstu členských států a informuje o tom Radu EU a Komisi. Dále připravuje zasedání rady ECOFIN a plní pro ni poradní úkoly.137

132

Článek v Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, přiložený

ke Smlouvě o fungování EU. 133



Článek 283 odst. 2 v Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální

banky, přiložený ke Smlouvě o fungování EU. 135

Článek 44 a 46 v Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,

přiložený ke Smlouvě o fungování EU. 136


2013-10-09].

Dostupné

z:




47

2.7.4. Euroskupina Euroskupina je název pro zasedání ministrů financí členských států eurozóny. Původně se jednalo o neformální orgán, v rámci něhož byly řešeny otázky týkající se fungování měnové unie a společné měny. Institucionalizována byla Lisabonskou smlouvou (článkem 137) a k ní připojeným Protokolem č. 14.138 Podle tohoto protokolu se orgán schází „tak často, jak je třeba, aby mohli diskutovat o otázkách spojených se zvláštní odpovědností, kterou sdílejí v oblasti jednotné měny.“139 Zabývá se také koordinací hospodářských politik zemí eurozóny. Jednání Euroskupiny se účastní zástupci Evropské komise a zástupci ECB. Předseda je volen členy Euroskopiny na dobu 2,5 roku.140

2.7.5. Rada EU ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) Rada ECOFIN je tvořena ministry financí členských zemí EU..141 Projednává rozpočet EU za účasti ministrů odpovědných za rozpočet. Schází se neformálně dvakrát do roka. Tohoto zasedání se účastní i guvernéři centrálních bank EU. Rozhoduje na principu kvalifikované většiny. Pokud se jedná o daňové otázky, rozhoduje jednomyslně. Zabývá se koordinací hospodářských politik členských zemí, dohledem na jejich fiskální politiku, poskytováním mezinárodní finanční pomoci EU třetím zemím a hospodářskými vztahy s nimi a plněním konvergenčních kritérií zemí, které se nachází mimo eurozónu. Její pravomocí je rozhodovat o politice směnného kurzu eura vůči měnám států, které nejsou členy EU.142 Pravomocí rady ECOFIN je dohlížet na fiskální politiku a veřejné rozpočty zemí eurozóny a případné nedodržování kritérií Paktu stability a růstu sankcionovat. Jelikož jsou jejími členy

138

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Výkladový

slovníček

[online].

MF,

©2013

[cit.

2013-10-09].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=E, 9. 10. 2013 139 140

Protokol č. 14 o Euroskupině, přiložený ke Smlouvě o fungování EU. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Výkladový

slovníček

[online].

MF,

©2013

[cit.

2013-10-09].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=E, 9. 10. 2013 141


2013-10-09].

Dostupné

z:


NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Rada ECOFIN

(Rada

ministrů

hospodářství

a

financí)

[online].

MF,

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ecofin.html

48

©2013

[cit.

2013-10-09].

Dostupné

z:

političtí zástupci členských zemí eurozóny, jsou jim tyto prohřešky odpouštěny a země v dluhové krizi musí pak zachraňovat ECB.

2.7.6. Měnová politika Jak je řečeno výše, hlavním cílem ECB je cenová stabilita. O tom, jak bude tento cíl naplněn, rozhoduje Řídící rada ECB. Zvolená strategie je založena na kombinaci cílování peněžní zásoby s cílováním inflace. Cílování peněžní zásoby znamená, že se cenová stabilita reguluje rozsahem peněžní zásoby, která je v oběhu, a je mezi nimi přímá úměrnost. Proto díky tomu lze ovlivňovat budoucí cenový vývoj. Cílování inflace znamená, že je centrální bankou vymezené určité pásmo, ve kterém se má inflace pohybovat. Pokud dojde k vychýlení mimo toto pásmo, musí centrální banka přijmout určitá opatření. Tato strategie funguje na dvou prvcích. Prvním prvkem je konkrétní vymezení cenové stability (tj. hranice pod 2 %). Druhým prvkem jsou dva pilíře měnové strategie – prognóza budoucího cenové vývoje a vymezení měnového agregátu se stanovením hodnoty pro jeho růst.143

2.7.7. Navržené reformy institucemi EU V prosinci 2012 představil předseda Evropské rady H. van Rompuy zprávu o harmonogramu reformování hospodářské a měnové unie. Spolupracoval na ní s předsedou Evropské komise J. M. Barrossem, předsedou Euroskupiny J.–C. Junckerem a prezidentem ECB M. Draghim. Je tedy patrné, že došlo k širokému konsensu představitelů evropských institucí. Budoucí reforma je založena na vybudování bankovní, fiskální a hospodářské unie. Bude podpořena účinnějšími mechanismy, které mají stabilizovat ekonomiky a bankovní systémy a ochránit je před špatně nastavenou fiskální a hospodářskou politikou jednotlivých členských zemí. Proces se bude utvářet v průběhu 3 etap. První etapa, která již proběhla, zavedla Jednotný mechanismus dohledu pro banky eurozóny a má začít fungovat v druhé etapě, která bude probíhat od roku 2014. ECB by připadla další funkce dohledu nad bankovním sektorem. Pokud banka nebude disponovat dostatečnou likviditou, pak budou k dispozici harmonizované nástroje, raná intervence a vnitřní pomoc jejich akcionářů a věřitelů. Státy nebudou muset dotovat banky z vlastních rozpočtů jako doposud. Ve třetí etapě po roce 2014 by mělo dojít k diskuzi nad společným rozhodování ohledně rozpočtů členských zemí a vytvoření omezené fiskální kapacity. Zpráva do budoucna počítá s integrovaným 143


205 s. ISBN 80-245-1053-7.

49

rozpočtovým rámcem. Pokud by státy vydávaly vládní dluhopisy nad rámec společných limitů, pak by k tomu měly mít v budoucnu souhlas příslušné nadnárodní instituce. Prozatímně se mluví o formě fiskální solidarity v rámci nového pojistného mechanismu mezi státy, pokud by došlo k rozsáhlým ekonomickým šokům. Ten by měl být zaveden ve třetí etapě. V hospodářské unii by měla být zvýšena mobilita práce a daňová politika by měla být homogenizována, aby nedocházelo k rozdílné konkurenceschopnosti mezi zeměmi.144

2.8. Vývoj a funkce platebních systémů evropské měny – Target I, Target II a SEPA Platební systémy plní roli podpory společné měnové politiky, rozšíření operací v euroměně a jako efektivní a bezpečný platební systém v Evropě. V rámci něj komerční banky mohou kontinuálně a každodenně mezi sebou vypořádávat jednotlivé finanční operace.145 Ve druhé a třetí fázi budování měnové unie vzrostl zahraniční obchod mezi členskými státy EU. Zásluhu na tom měl také aplikovaný platební systém TARGET (The Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer System). Jednalo se o nový platební systém provozovaný ECB a stávající clearingové systémy se mu musely přizpůsobit.146 Začal fungovat v roce 1999, kdy se začalo používat euro jako bezhotovostní platidlo, a všechny platby, které jdou přes něj, jsou pouze v euroměně. Funguje v rámci dvou prvků. Jedním z nich je systém vypořádání v reálném čase v jednotlivých zemích nazvaný RTGS systém (National Real-time Gross Settlemet System) a druhý (tzv. systém čistého vyrovnání) propojuje tyto jednotlivé RTGS systémy.147 RTGS systém pošle přijímací bance zprávu s údaji o částce a ta ji okamžitě připíše na účet příjemce. Systém čistého vyrovnání vyrovnává rozdíl mezi přijatými a odeslanými platbami koncem dne.148

144

ROMPUY, Herman. Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii [online]. ECB, ©2013 [cit. 2013-11-

26]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/ssm/pdf/4preport/fourpresidentsreport2012-12-05CS.pdf 145


s. ISBN 80-7179-427-4. 146




s. ISBN 80-7179-427-4. 148



50

Platební systém TARGET II nahradil systém TARGET. Na rozdíl od svého předchůdce nejsou již platby zpracovávány národními bankami, ale novou sdílenou platformou bez zásahu centrálních bank členských států. Důsledkem toho je snížení nákladů na její provoz a zvýšení její efektivity.149 V roce 2008 byla zavedena Jednotná oblast pro platby v eurech (Single Euro Payments Area – zkráceně SEPA). Jedná se o přidružený systém k TARGET II. Jejím principem je, že bezhotovostní platby v eurech mezi státy již nebudou považovány za přeshraniční, ale jako vnitrostátní platby.150 Do té doby byl velký problém s malými platbami mezi zeměmi, protože vyžadovaly často odlišný platební formát a víc času na provedení. Největší problémy měly podniky působící ve více zemích. Musely vést v každé zemi bankovní účet a pro každou zemi platily jiné právní předpisy. V rámci SEPA budou fungovat bezhotovostní platby ve všech zemích eurozóny na základě stejných podmínek. Jejím cílem je posílit evropskou integraci i pro malé platby, na rozdíl od systémů TARGET a TARGET II, které jsou pro velké platby, v rámci platebního styku.151 Banky zapojené do systému SEPA si na konci dne vymění informace o proběhlých platbách a přes TARGET II vyrovnají případné saldo.152 SEPA funguje na základě jednotné měny euro, stejných norem, postupů, právního rámce a jednotných souborů pro platby. Dnes se projekt SEPA nachází v tzv. přechodové fázi. Což znamená, že je využíván spolu s vnitrostátním platebním stykem, přičemž zákazník si mezi nimi může vybrat. Do SEPA je zapojeno dnes 32 zemí. Kromě zemí EU jsou jimi Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko a Monako.153

149





EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA). Frankfurt am Main:

Evropská centrální banka, 2009. 7–14 s. ISBN 978-92-899-0574-9. 152

CHRZ, P. Jaké Jsou rozdíly mezi platbou SEPA a TARGET2?[online]. Měšec, ©2012 [cit. 2013-10-05].

Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jake-jsou-rozdily-mezi-platbou-sepa-a-target2/ 153

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA). Frankfurt am Main:

Evropská centrální banka, 2009. 7–14 s. ISBN 978-92-899-0574-9.

51

2.9. Mechanismus směnných kurzů ERM II a jeho funkce konvergenčního kritéria Mechanismus směnných kurzů ERM II nahradil v roce 1999 při zahájení třetí etapy mechanismus ERM. Patří do konvergenčních kritérií, které musí země splnit, aby mohly být přijaty do eurozóny. Do tohoto mechanismu patří měny členských států EU, které nejsou členy eurozóny. Měny do něj zapojené musejí udržovat předem dohodnutou pevnou centrální paritu vůči euru. Standardní fluktuační pásmo je v tomto případě ± 15 %, přičemž stát se může dohodnout i na užším pásmu. Účast v ERM II je pro státy mimo eurozónu dobrovolná. Pokud ale chtějí přijmout euro jako svoji měnu, musí do něj vstoupit minimálně dva roky před zavedením eura a plnit kritéria daná ERM II systémem. Pokud se kurz blíží hranici fluktuačního pásma, musí centrální banka daného státu intervenovat, pokud to není v rozporu s hlavním cílem ECB – cenovou stabilitou. K intervenci vůči euroměně dochází velmi málo, ale ECB má možnost ji provádět.154 Kritérium účasti v ERM II systému bylo zvoleno, protože jeho stabilita má vliv na vnitřní a vnější ekonomickou rovnováhu země. Kurzový mechanismus ERM II patří mezi pevné měnové kurzy, ale od klasických pevných měnových kurzů se liší v tom, že je „k dispozici ukotvující bod pro vystoupení z režimu (tzv. exit), v podobě nezvratného zafixování měny v rámci eura.“155

154


bank. Frankfurt am Main: Evropská centrální banka, 2011. 89–91 s. ISBN 978-92-899-0776-7. 155

ČNB. Kurzová mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium [online]. ČNB, ©2003–2013 [cit.

2013-10-05].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2003/2003_cervenec/boxy_a_prilohy/mp_zpinflace_pri lohy_c_03_cervenec_p1.html

52

3 Vývoj konceptu evropské měny v letech 2002–2014 3.1. Rozšiřování eurozóny v letech 2002–2014 Od roku 1999, kdy bylo zavedeno euro jako bezhotovostní jednotka, proběhlo celkem 6 rozšíření EMU. K jedenácti účastníkům se připojilo Řecko, Slovinsko, Kypr, Malta, Slovensko, Estonsko a Lotyšsko. Dnes tedy tvoří eurozónu 18 členských zemí. Zachycuje je obrázek č. 7. Obrázek č. 7: Členové eurozóny (stav od 1. 1. 2014)

Zdroj: vlastní úprava z NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE.

Eurozóna

[online].

MF,

©2007

[cit.

2013-10-18].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_eurozona.html

Jak je patrné z obrázku č. 7, členy RMS II systému jsou Dánsko a Litva. Dánsko do něj vstoupilo s prvními účastníky měnové unie, aby zajistilo stabilitu své měny. Litva do RMS II vstoupila v březnu 2006, protože uvažovala, že vstoupí do eurozóny se Slovinskem. 53

Ale Komise EU v květnu 2006 doporučila Litvě zůstat mimo eurozónu, protože nesplnila jedno z konvergenčních kritérií – kritérium inflace. Litva měla inflaci 2,7 %, což bylo o 0,1 % víc, než byla referenční hodnota (2,7 %) a prognóza jejího vývoje nebyla příznivá. Litva dodnes zůstává mimo eurozónu. Zajímavé je v tomto případě srovnání s Řeckem, které bylo přijato do měnové unie, byť nesplňovalo konvergenční kritérium vládního dluhu. Komise EU ale tehdy považovala za důležitější plnění kritéria inflace a netolerovala v případě Litvy jeho nedodržení.156 Dnes by asi orgány EU svůj postoj přehodnotily, vzhledem k tomu že právě nesplněné kritérium vládního dluhu zavleklo eurozónu do dluhové krize. Pokud uznají příslušné instituce (Evropská komise, případně Rada ECOFIN) konvergenční kritéria jako splněná, mohou země euro zavést. Nové členské státy EMU již nejsou vázány přesným scénářem o přistoupení jako jeho první účastníci. Existují tři scénáře pro zavedení eura. První je postupný přechod, kdy je nejprve euro zavedeno jako bezhotovostní platidlo a později jako hotovostní, jak tomu bylo u prvních účastníků EMU. Druhým scénářem je tzv. Velký třesk, kdy je euro přijato jako hotovostní a bezhotovostní platidlo zároveň. Třetí postup je označován jako omezený velký třesk, kdy je euro zavedeno okamžitě, ale u vybraných finančních operací se stále může používat maximálně po dobu jednoho roku stará národní měna (jedná se o daňové doklady, účetní uzávěrky aj.).157 Přijetí eura je politickým rozhodnutím. Je významné v tom, že pokud členský stát EU vstoupí do EMU, stane se součástí „core Europe“ (jádra Evropy). Nové členské státy eurozóny provedly přistoupení scénářem, který je znám také jako Velký třesk. Členské státy EU, které přistoupily v roce 2004, 2007 a 2013, se zavázaly, že v budoucnosti přijmou euro. Nikdo z nich nevyžadoval opt-out z evropského práva v této oblasti. Malé členské státy EU mají tendenci přijmout euro v kratším časovém intervalu než větší státy. Je to patrné na přistoupení Kypru, Malty a pobaltských států. Pobaltské státy chtěly původně euro přijmout již v letech 2007–2008, ale měly velké problémy s plněním inflačního kritéria.158

156

SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Praha: Konrad-Adenauer-

Stiftung, 2009. 122–124 s. ISBN 978-80-210-5082-2. 157



NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Euro ve světě

[online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_svet.html

54

3.1.1. Řecko Přestože Řecko přijalo euro jako hotovostní měnu v roce 2002, rozhodla jsem se ho ve své práci neřadit mezi první účastníky, protože do třetí fáze měnové unie vstoupilo až k 1. 1. 2001. Řecko na summitu v Bruselu v květnu 1998, kde se rozhodovalo o státech, jenž byly prvními účastníky, neplnilo konvergenční kritéria, tak bylo přijato až dodatečně. V březnu 2000 podalo další žádost o vstup do eurozóny. Zveřejnění zprávy o plnění konvergenčních kritérií ECB ukázalo, že situace v Řecku se oproti údajům z roku 1999, kdy nebylo splněno ani jedno z kritérií, zlepšila. Stav konvergence v Řecku před žádostí o vstup do HMU je zachycen v tabulce č. 4 uvedené níže. Řecko neplnilo v té době pouze jediné kritérium veřejného dluhu, ale plnění tohoto kritéria bylo státům neoficiálně odpuštěno již v rozhodování o jejich účasti v eurozóně v roce 1998 (Itálie dokonce překročila kritérium veřejného dluhu mnohem více než Řecko, proto to nepovažovaly tehdy instituce EU za vážný problém) a toto kritérium vykazovalo u Řecka klesající tendenci. Bylo vydáno oficiální doporučení Evropské komise a Rady EU, aby Rada ECOFIN159 Řecko do eurozóny přijala.160 Dnes se často upozorňuje na to, že o přijetí Řecka bylo rozhodnuto už dávno před vydáním doporučením z roku 2000, nezávisle na splnění konvergenčních kritérií. Jako důkaz pro toto tvrzení předkládají grafickou podobu eurobankovek, kde naleznete v latince řecký nápis pro evropskou měnu (EYPO). Grafická podoba bankovek a jejich tisk byl zahájen ještě před tím, než padlo oficiální stanovisko přijetí Řecka do eurozóny.

159

U případu přijetí Řecka do eurozóny byl využit modifikovaný rozhodovací mechanismus, který umožnil

udělit konečné rozhodnutí o přijetí Radě ECOFIN. 160


Stiftung, 2009. 115–117 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

55

Tabulka č. 4: Stav konvergence v Řecku před žádostí o vstup do HMU

stav

deficit rozpočtu

celkový veřejný

roční míra

k HDP (%)

dluh k HDP (%)

inflace (%)

1999

1999

4/1999 až 3/2000

dlouhodobá úroková sazba

stabilita kurzu

(%) 4/1999 až 3/2000

4/1998 až 4/2000 udržování

kritérium

3,0

60,0

2,4

7,2

povoleného rozpětí v ERM

původní výsledky

1,6*

104,4*

2,0

6,4

od 6/2004

* podle Report by Eurostat on the revision of the Greek government deficit and debt figures byl reálný deficit rozpočtu k HDP 3,4 % ** podle Report by Eurostat on the revision of the Greek government deficit and debt figures byl reálný celkový dluh Řecka v roce 1999 112,3 % Zdroj: SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Praha: Konrad-Adenauer-Stiftung, 2009. 116 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

1. 1. 2002 Řecko spolu s dalšími 11 zeměmi přijalo euro jako hotovostní platidlo. Jeho technické zavedení doprovázely značné problémy, protože Řecko nebylo na přijetí eura ještě dostatečně připraveno. Řekové za hlavní problém považovali nárůst cen statků a služeb po zavedení nové měny.161 V roce 2004 se dostává k moci do té doby opoziční strana Nová demokracie, která nahrazuje do té doby vládnoucí stranu PASOK. Nová řecká vláda oznámila, že oproti údajům o veřejném dluhu a dluhovém deficitu, které strana PASOK zveřejnila v roce 2004, byla hodnota veřejného dluhu výrazně v letech zkorigována. Komise se rozhodla provést zpětnou analýzu kritéria řeckého veřejného dluhu a zjistila, že hodnoty, které Komisi předložilo Řecko před žádostí o vstup do HMU, byly značně zmanipulovány. Řecko tehdy oznámilo hodnotu veřejného dluhu 104,4 %, ale podle zpětné analýzy Eurostatu byla v té době hodnota veřejného dluhu 112,3 %. U kritéria deficitu rozpočtu k HDP předložilo také zmanipulovaný údaj, dokonce toto kritérium ani nesplnilo. Místo udaných 1,6 % byl skutečný deficit rozpočtu k HDP 3,4 %. Podle nezmanipulovaných údajů tedy tehdy Řecko nesplnilo ani jedno fiskální

161

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Kypr [online].

MF,

©2007

[cit.

2013-10-24].

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_rozsir_eurozony_443.html

56

Dostupné

z:

kritérium. Řecko nebylo za udání nepravdivých údajů nijak postiženo.162

3.1.2. Slovinsko Přistoupení Slovinska do Eurozóny se odehrálo ve velmi krátkém časovém úseku oproti ostatním členským státům. V roce 2004 vstoupilo EU a zároveň tentýž rok v červnu vstoupilo do ERM II systému. Pro přijetí zvolilo scénář Velkého třesku. Během let 2004– 2007 byla v průzkumech vždy nadpoloviční většina občanů pro přijetí euroměny. Přijetí eura bylo pro zemi výhodné, protože slovinský tolar dlouhodobě oslaboval. Slovinsko k datu přijetí eura plnilo všechna konvergenční kritéria, jak je patrné z tabulky č. 5. Inflaci udržovalo pod referenční hodnotou od listopadu 2005 díky spolupráci centrální banky a vlády. Rozpočtové kritérium bylo plněno od roku 2002. Stejně tak kritérium vládního dluhu plnilo Slovinsko dlouhodobě bez problémů. Při srovnání fiskálních kritérií a dosaženého stavu je patrné, že bylo udržováno hluboko pod referenční hranicí. Kritérium úrokových sazeb také dlouhodobě plnilo, když v letech 2002–2004 snížilo jejich hodnotu jako důsledek poklesu inflace.163 Konkrétní hodnoty plnění kritérií zachycuje následující tabulka č. 5. Tabulka č. 5: Stav konvergence ve Slovinsku před žádostí o vstup do HMU

stav

deficit rozpočtu

celkový veřejný

roční míra

k HDP (%)

dluh k HDP (%)

inflace (%)

2005

2005

4/2005 až 3/2006


stabilita kurzu

(%) 4/2005 až 3/2006


kritérium

3,0

60,0

2,6

5,9


Slovinsko

0,5

18,7

2,3

3,8

od 6/2004

Zdroj: SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Praha: Konrad-AdenauerStiftung, 2009. 123 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

Vzhledem k tomu, že Slovinsko vzorně dodržovalo maastrichtská kritéria, doporučila mu v květnu roku 2005 Evropská komise vstoupit do EMU během následujících dvou let. Slovinsko se stalo členem EMU v lednu 2007. K takto hladkému průběhu přijetí eura přispěla

162


Stiftung, 2009. 117–120 s. ISBN 978-80-210-5082-2. 163

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Slovinsko

[online].

MF,

©2007

[cit.

2013-10-18].

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_rozsir_eurozony_444.html

57

Dostupné

z:

vysoká podpora veřejnosti, politických představitelů a centrální banky, která byla ochotna akceptovat i nepopulární kroky vlády, aby došlo k co nejrychlejšímu přijetí eura.164

3.1.3. Kypr a Malta Obě země mají společné vlastnosti – jsou malými otevřenými ekonomikami s vysokým HDP na hlavu ve srovnání se zeměmi, které s nimi přistupovali do EU v rámci východního rozšíření v roce 2004, a mají rozvinutý finanční sektor. Kypr a Malta požádaly o vstup do eurozóny v únoru 2007. Přestože neplnily kritérium celkového veřejného dluhu k HDP Rada ECOFIN na základě doporučení Komise EU rozhodla o jejich přijetí do eurozóny. Podle klesajícího trendu schodku předpokládala Komise EU do několika let snížení na požadovanou úroveň.165 Ostatní kritéria byla splněna, jak je patrné z tabulky č. 6. Tabulka č. 6: Stav konvergence na Kypru a Maltě před žádostí o vstup do HMU

stav

deficit rozpočtu

celkový veřejný

roční míra

k HDP (%)

dluh k HDP (%)

inflace (%)

2006

2006

4/2006 až 3/2007


stabilita kurzu

(%) 4/2006 až 3/2007


kritérium

3,0

60,0

3,0

6,4


Kypr

1,5

65,3

2,0

4,2

od 5/2005

Malta

2,6

66,5

2,2

4,3

od 5/2005

Zdroj: SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Praha: Konrad-Adenauer-Stiftung, 2009. 126 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

Malta neměla dobré postavení, když podávala žádost o vstup do eurozóny. Na rozdíl od Kypru Rada ECOFIN nezhodnotila její opatření přijatá ke snížení deficitu za dostatečná a měla výhrady také k její legislativě o centrální bance (především v potencionální možnosti financování komerčních bank), ale i přesto shledala kritérium slučitelnosti národní legislativy s právem EU za splněné. Komise ani jeden z těchto nedostatků neoznačila za důvod, proč by země neměla být přijata do eurozóny. Obě země vstupují do eurozóny k 1. 1. 2008. Byl využit 164

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Slovinsko

[online].

MF,

©2007

[cit.

2013-10-18].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_rozsir_eurozony_444.html 165


Stiftung, 2009. 124–125 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

58

scénář Velkého třesku.166

3.1.4. Slovensko Slovensko oznámilo svůj plán vstoupit do eurozóny již v roce 2005, kdy vstupuje do ERM II systému. V dubnu 2008 požádala země o zhodnocení plnění kritérií. Podle zprávy Komise splnilo Slovensko všechna konvergenční kritéria. To nám dokládá tabulka č. 7. Fiskální kritéria jsou značně pod referenční hodnotou. U plnění měnového kritéria inflace viděla ECB na rozdíl od Komise EU problém v jeho následném plnění vzhledem k růstu cen energií a konsolidaci trhu práce v zemi. Komise ale tento problém nebrala jako velké riziko. Po kladném stanovisku Komise rozhodla Rada ECOFIN pro přijetí Slovenska do eurozóny. Vstoupila k 1. 1. 2009. Využilo scénář Velkého třesku.167 Tabulka č. 7: Stav konvergence ve Slovensku před žádostí o vstup do HMU

stav

deficit rozpočtu

celkový veřejný

roční míra

k HDP (%)

dluh k HDP (%)

inflace (%)

2007

2007

4/2006 až 3/2007


stabilita kurzu

(%) 4/2005 až 3/2007


kritérium

3,0

60,0

3,2

6,5


Slovinsko

2,2

29,4

2,2

4,5

od 11/2005

Zdroj: SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Praha: Konrad-AdenauerStiftung, 2009. 128 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

3.1.5. Estonsko Estonsko usilovalo o přijetí do eurozóny již v roce 2007, ale jejímu vstupu zabránilo přehřátí estonské ekonomiky. V průběhu finanční krize po roce 2008 se mu podařilo udržet konvergenční fiskální kritéria pod referenční hranicí. Po vydání Konvergenční zprávy Komise v roce 2010 byl doporučen vstup Estonska do eurozóny. Země splnila všechna konvergenční kritéria, jak nám ukazuje tabulka č. 8. Následně ministři financí eurozóny rozhodli, že

166


Stiftung, 2009. 126–127 s. ISBN 978-80-210-5082-2. 167


Stiftung, 2009. 127–128 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

59

Estonsko může přijmout euro k 1. 1. 2011.168 Estonsko zvolilo pro zavedení eura scénář Velkého třesku.169 Tabulka č. 8: Stav konvergence v Estonsku před žádostí o vstup do HMU dlouhodobá

deficit rozpočtu

celkový veřejný

roční míra

k HDP (%)

dluh k HDP (%)

inflace (%)

2009

2009

4/2009 až 3/2010

stav

úroková sazba

stabilita kurzu

(%) 4/2005 až 3/2006


3,0

kritérium

60,0

1,0

6,0


1,7

Estonsko

7,2

-0,7

3,7

od 6/2004

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Konvergenční zpráva 2010 týkající

se

Estonska

[online].

EUR-Lex,

©2013

[cit.

2013-10-24].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=COM:2010:0238:FIN:CS:PDF

3.1.6. Lotyšsko Lotyšsko přistoupilo do eurozóny jako poslední země 1. 1. 2014 a stalo se osmnáctým členem měnové unie. V červenci 2013 Evropská komise rozhodla, že země splnila všechna konvergenční kritéria. Na vstup Lotyšska do eurozóny se pohlíží velmi pozitivně především proto, že se rozhodlo k tomuto kroku v době, kdy občané EU ztrácí důvěru ve společnou měnu a je předpovídán zánik HMU. EU tak tímto krokem dává najevo, že se tito pochybovači mýlili. Lotyšsko ještě v roce 2009 bylo na pokraji státního bankrotu, ale překvapivě rychle za pomoci půjček od jiných zemí EU a MMF dokázalo stabilizovat svoji ekonomiku. Lotyšsko pro přijetí eura zvolilo scénář Velkého třesku.170

168

RADICICOCA, Simone. Estonsko platí eurem, přechod na euro prý proběhl hladce [online].

NAŠEPENÍZE.CZ

s.

r.

o,

Mediafax,

©2007

–

2013

[cit.

2013-10-24].

Dostupné

z:

http://www.nasepenize.cz/estonsko-plati-eurem-prechod-na-euro-pry-probehl-hladce-8259 169

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Devátá zpráva

o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-24]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1243.html 170

PALATA, Luboš. Lotyšsko bude mít euro i nejvyšší růst v celé Evropské unii [online]. IDnes, ©1999–2013

[cit.

2013-10-18].

Dostupné

z:

http://ekonomika.idnes.cz/lotyssko-euro-rust-04c-

/eko_euro.aspx?c=A130605_192926_eko_euro_pul

60

Tabulka č. 9: Stav konvergence v Lotyšsku před žádostí o vstup do HMU dlouhodobá

deficit rozpočtu

celkový veřejný

roční míra

k HDP (%)

dluh k HDP (%)

inflace (%)

úroková sazba

stabilita kurzu

(%) udržování

2012

stav

2012

4/2012 až 3/2013

4/2012 až 3/2013


kritérium

3,0

60,0

2,7

5,5

4/2011 až 3/2013

Lotyšsko

1,2

40,7

1,3

3,8

od 2/2005

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Konvergenční zpráva 2013 týkající

se

Lotyšska

[online].

EUR-Lex,

©2013

[cit.

2013-10-24].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ/ LexUriServ.do?uri=COM:2013:0341:FIN:CS:PDF

3.1.7. Státy, které používají euro jako svou měnu, ale nejsou členy Eurozóny V Evropě jsou mikrostáty, které dříve používaly jako své platidlo některou z národních měn zemí eurozóny, ty ale v roce 2002 přestaly platit. Vatikán, San Marino a Monako. Nejsou členy EU, ale přijaly euro jako svou národní měnu v roce 2002. Monako171 dříve používalo frank, San Marino172 a Vatikán173 italskou liru.174 Po ustanovení eurozóny tyto země uzavřely s EU dohodu a mohou oficiálně používat euro jako své platidlo. Tyto země mohou i razit euromince, ale nemohou tisknout eurobankovky. Mezi země, které používají euro jako svojí národní měnu, aniž by uzavřely dohodu o jeho používání s EU, se řadí Kosovo, Černá hora a dříve mezi ně patřila i Andorra. V Kosovu a Černé hoře nahradilo euro dříve používanou německou marku, v Andoře frank a pesetu.175 Andorra přijala euro nejprve pouze jednostranně, ale po rozhodnutí Evropské komise o měnové dohodě mezi EU a Andorrou, může razit své euromince, které se roku 2014 dostaly do oběhu.176 Jejich motiv

171

Monako je prostřednictvím zvláštních vztahů s Francií v celní unii EU a v Schengenském prostoru.

172

San Marino je od roku 2002 členem celní unie EU.

173

Vatikán není v celní unii s EU ani není členem Schengenského prostoru, ale má s EU otevřené hranice.

174

EU4JOURNALISTS. Hospodářská a měnová unie a euro [online]. EU4Journalists, ©2003–2011 [cit. 2013-

10-18]. Dostupné z: http://www.eu4journalists.eu/index.php/dossiers/czech/C23 175


[online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_svet.html 176

EUR-LEX. Měnová dohoda mezi EU a Andorrským knížectvím [online]. EUR-Lexs, ©2013 [cit. 2013-10-18].

Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:369:0001:0013:CS:PDF

61

lze vidět v příloze v obrázku č. 5. Dále se euro používá v některých zemích, které se nachází mimo evropské území. Jedná se o země s dlouhou koloniální historií, která souvisela s některým státem eurozóny. Mezi ně patří francouzské departmány Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik (v Karibském moři) a Réunion (v Indickém oceánu). Dále se jedná o portugalské ostrovy Madeira a Azorské ostrovy a španělské Kanárské ostrovy.177

3.2. ČR a postoj k přijetí eura v průběhu let 2004–2014 ČR vstupovala v roce 2004 do EU se závazkem, že v budoucnosti přijme společnou evropskou měnu. Země si nevyžádala opt-out z této podmínky. V té době přijmutí eura znamenalo privilegium, které si země musí zasloužit splněním konvergenčních kritérií. Tehdejší politické vedení se stavělo k otázce přijetí eura kladně oproti ekonomům, kteří poukazovali na to, že postkomunistické země střední a východní Evropy nemají dostatečnou ekonomickou úroveň a sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou, aby byly v eurozóně rovnocennými partnery ostatním členům. Poukazovalo se především na to, že po přijetí eura by centrální banka ztratila nástroje, jak předcházet asymetrickým šokům. Proto na radu centrální banky byl vstup do eurozóny odložen. ČR si nestanovila vlastní kritéria, která by analyzovala, zdali je pro zemi výhodné euro přijmout. ČR se v tomto období staví k přijetí eura pozitivně. Na podzim roku 2006 vyhlásila vláda nejbližší možný termín přijetí eura na rok 2010. Takto pozdní datum bylo stanoveno, jelikož země nebyla schopna prozatím splnit fiskální konvergenční kritéria.178 O rok později bylo již jasné, že toto datum není reálné a nebylo další již určeno.179 Vláda M. Topolánka se k otázce přijetí eura stavěla vyhýbavě. Za vlády P. Nečase zažívala eurozóna krizi, proto se Nečasova vláda rozhodla, že žádné datum nebude stanoveno, dokud nebude jasný budoucí vývoj eurozóny.180 Představitelé ČR vnímají, že dnes táhne euro ekonomiku zemí spíše dolů a neshledávají současné fungování měnové

177


[online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-18]. Dostupné z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_svet.html 178

JANÁČKOVÁ, Stanislava. Česká pozice k převzetí eura. Revue politika [online]. 2013, č. 9 [cit. 2013-10-

30]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1917/ 179

DĚDEK, Oldřich. Národní plán na zavedení eura v ČR. In: Zájmy České republiky a přijetí společné evropské

měny. Praha: NEWTON College, a.s. a Vzdělávací středisko na podporu demokracie, 2008, 19 s. ISBN 978-80903122-9-6. 180

EUROACTIV. ČR a přijetí eura [online]. EU-Media, s.r.o., ©2004–2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/link-dossier/cr-a-prijeti-eura-000069

62

unie stejné, jako do které jsme se zavázali v roce 2004 vstoupit. Dnes je postoj občanů k přijetí eura spíše negativní, proto bylo doposud posledními předsedy vlády přislíbeno, že pokud bude země uvažovat o přijetí eura, nechá o něm nejprve rozhodnout voliče v referendu.181 Guvernér České národní banky M. Singer v březnu 2012 oznámil, že ČR může přijmout euro nejdříve v roce 2017.182 Nová vláda B. Sobotky v roce 2014 se v programovém prohlášení vlády vyslovila, že bude aktivně usilovat o vytvoření podmínek pro přijetí eura.183 Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR se rozhodla, že až bude euro přijato, bude to na základě scénáře Velkého třesku. Přípravná fáze výměny měny je stanovena na půl roku a období duální cirkulace (kdy bude možné platit jak korunou, tak eurem) na čtrnáct dní.184

3.2.1. Konvergenční kritéria Poslední vyhodnocení plnění konvergenčních kritérií bylo vydáno v prosinci 2013. Kritérium cenové stability se ČR daří plnit i po zvýšení obou sazeb DPH na počátku roku 2013. Dluhové kritérium deficitu rozpočtu k HDP podle konvergenční zprávy neplní, jelikož státní rozpočet hospodaří aktuálně s nadměrným schodkem. Aktuální fiskální strategie vlády je snížit vládní schodek v roce 2014 na 2,9 %. Kritérium celkového veřejného dluhu k HDP ČR dlouhodobě plní. Do ERM II se ČR stále nezapojila. Ze zprávy je patrné, že ČR plní tři kritéria z pěti nutných pro přijetí evropské měny.185 Konkrétní čísla plnění konvergenčních kritérií jsou zaznamenány v následující tabulce.

181

JANÁČKOVÁ, Stanislava. Česká pozice k převzetí eura. Revue politika [online]. 2013, č. 9 [cit. 2013-10-

30]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1917/ 182

EUROACTIV. ČR a přijetí eura [online]. EU-Media, s.r.o., ©2004–2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/link-dossier/cr-a-prijeti-eura-000069 183

VLÁDA ČR. Programové prohlášení vlády ČR [online]. Vláda ČR, ©2009–2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné

z: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/ 184

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Harmonogram

zavedení

eura

v České

republice

[online].

MF,

©2007

[cit.

2013-10-30].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_plan_zavedeni_cr.html 185

MF a ČNB. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR

s eurozónou

[online].

MFČR,

©2005–2013

[cit.

2014-02-7].

Dostupné

http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Maastricht_Vyhodnoceni_2013-12-18_Vyhodnoceni-plnenimaastrichtskych-konvergencnich-kriterii-a-stupne-ekonomicke-sladenosti-CR-s-eurozonou-2013.pdf

63

z:

Tabulka č. 10: Stav konvergence v České republice podle konvergenční zprávy z roku 2013 deficit rozpočtu

celkový veřejný

roční míra

k HDP (%)

dluh k HDP (%)

inflace (%)

2013

stav

kritérium Česká republika

2013


stabilita kurzu

(%)

9/ 2012 až

9/ 2012 až

8/2013

8/2013

3,0

60,0

2,3

4,2

4,4

46,12

2,0

2,2

udržování povoleného rozpětí v ERM

Zdroj: MF a ČNB. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR

s eurozónou

[online].

MFČR,

©2005–2013

[cit.

2014-02-7].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Maastricht_Vyhodnoceni_2013-12-18_Vyhodnoceni-plnenimaastrichtskych-konvergencnich-kriterii-a-stupne-ekonomicke-sladenosti-CR-s-eurozonou-2013.pdf

3.2.2. Dopady přijetí eura na českou ekonomiku Přijetí evropské měny přinese ČR přínosy a zároveň náklady jako pro jiné členské země eurozóny, které jsou zmiňované v podkapitolách 2.5 a 2.6. Proto nepovažuji za nutné se zde o nich znovu zmiňovat. V následující podkapitole zmíním pouze specifické dopady na českou ekonomiku. Nepříznivý dopad by mělo přijetí eura na tlumení asymetrických šoků. Česká ekonomika má stále odlišné strukturální a cyklické vlastnosti na rozdíl od eurozóny a nemohla by tlumit jejich dopady skrze úrokovou a kurzovou politiku. Dále je zde problém znatelné nepružnosti trhu práce a mobility zaměstnanců. Trh práce v ČR se vyznačuje přísnou regulací, vysokým zdaněním práce a rostoucí minimální mzdou. Což má za důsledek, že lidé z nízkopříjmových rodin nejsou motivováni k hledání práce. To má dopad na stabilizační schopnost fiskální politiky. Další překážkou hladkého přijetí eura jsou administrativní překážky v podnikání, které jsou ve srovnání se zbytkem eurozóny vysoké. ČR je dlouhodobě vytýkána složitost regulatorních a byrokratických procesů, což má za důsledek snížení konkurenceschopnosti na evropském trhu produktů a nepříznivě působí na tvorbu pracovních míst. Podle této zprávy Ministerstva financí by ČR nebyla stále rovnocenným partnerem členům eurozóny a výhody, které přijetí eura přináší hlavně pro podnikatelské prostředí, by

64

byly výše uvedenými dopady značně sníženy.186

3.3. Vývoj eurozóny od zavedení hotovostního eura až po její krizi Vznik eurozóny byl od počátku provázen slabou ekonomickou výkonností po cenových výkyvech na světových trzích a pádu amerického dolaru po událostech z 11. září 2001. Krize přetrvávala až do roku 2005, kdy ceny ropy dosáhly znovu vysoké úrovně. Negativním důsledkem byla vysoká úroveň inflace v členských zemích eurozóny. Ta se pohybovala nad ECB vytyčenými 2 % a nevykazovala stabilní tendenci. ECB zareagovala na tuto situaci upřednostněním cíle udržení nízké hladiny inflace a dala ji tím přednost před cílem hospodářského růstu eurozóny.187 Při zavedení bezhotovostní eura v roce 1999 byl jeho kurz k americkému dolaru 1,1789 EUR/USD. Než bylo euro dáno do oběhu jako hotovostní platidlo v lednu roku 2002, klesl jeho kurz na 0,8956 EUR/USD.188 Měnový kurz eura na začátku období v roce 2002 nebývale posiloval k americkému dolaru a zdálo se, že se podle původních cílů EU stane euro světovou měnou.189 Posilování měny je patrné na hodnotách měnového kurzu v grafu č. 2, který je uvedený v příloze. Euro posílilo v prosinci 2004 až na hodnotu 1,36391 EUR/USD.190 Silná měna sebou nesla nevýhody pro evropské vývozce, jejichž export najednou značně podražil, což prodloužilo cyklické zpomalení a omezilo hospodářský růst eurozóny.191

186

MINISTERTVO FINANCÍ ČR. Výzvy pro hospodářskou politiku a perspektivy přijetí eura v ČR [online].

MF, ©2005–2013 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/regulace/pristoupenicr-k-eurozone/zakladni-infromace 187


410–411 s. ISBN 978-80-247-1807-1. 188

FOREIGN CURRENCY EXCHANGE RATES. Euro (EUR) To US Dollar (USD) History Graph [online].

Currency exchange, ©2011–2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://eur.fx-exchange.com/usd/exchange-rateshistory.html 189


410–411 s. ISBN 978-80-247-1807-1. 190


Currency exchange, ©2011–2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://eur.fx-exchange.com/usd/exchange-rateshistory.html 191


410–411 s. ISBN 978-80-247-1807-1.

65

V roce 2005 byla přijata reforma Paktu stability a růstu. Paktu bylo vyčítáno, že nebere v potaz, pokud je ekonomika země v recesi. Kritéria Paktu byla porušována mnoha státy, aniž by došlo k jejich potrestání. Sankce byly závislé na jednomyslné dohodě zemí eurozóny, že bude pokuta udělena, ale hříšníci se při hlasování o sankcích navzájem podpořili. Reforma z roku 2005 tento nedostatek nezměnila, spíše došlo k většímu uvolnění pravidel paktu. V rámci reformy bylo stanoveno, že pokud země zaznamená prudký hospodářský růst o více než 2 % HDP, nebo na ní bude mít vliv neobvyklá událost, kterou nemůže ovlivnit, pak lze vyšší deficit veřejných financí považovat za výjimečný a nebude porušení tohoto pravidla sankcionováno. Reforma tak dala větší prostor pro možné zdůvodnění nadměrných schodků zemí.192 V rok 2005 došlo k propadu eura až na hodnotu z listopadu roku 2005 1,16574 EUR/USD. Klesající tendence přetrvala až do jara 2006, kdy euro začalo opět posilovat vůči americkému dolaru až na hodnotu 1,33868 EUR/USD. Tento trend se udržel až do září 2008, kdy euro zaznamenalo nejvyšší kurz v dubnu 2008 na hodnotě 1,59956 EUR/ZSD. Je to nejvyšší kurz evropské měny vůči americkému dolaru, který byl dodnes v historii zaznamenán. Krach společnosti Lehman Brothers se projevil i na evropských burzách a v září 2008 dochází k propadu eura až na hodnotu z listopadu 2008 1,24405 EUR/USD. Od dubna 2009 má euro opět posilující tendenci. V tomto období dochází k poklesu kurzu dolaru na devizových trzích. Jeho důsledkem je stoupající tendence eura. Faktory, které k tomu vedly, jsou krachy mnoha amerických bank od zimy 2008, rostoucí nezaměstnanost a pád americké ekonomiky. Investoři začali opouštět dolar jako rezervní měnu a své devizové rezervy přesouvali do tehdy stabilnějšího eura. Rozsáhlé nákupy eura na devizových trzích vyhnaly jeho cenu vzhůru. Znatelně se na jeho kurzu neprojevilo ani oznámení řecké vlády v říjnu 2009 o podvodu s konvergenčními kritérii a tehdejší řecký dvouciferný deficit veřejných financí. Až v lednu 2010 začal kurz eura postupně klesat a jeho největší propad se projevil v květnu 2010 v souvislosti s radikálním poklesem indexů na evropských burzách.193 Vývoj kurzu eura vůči dolaru v období 1999–2010 je viditelný na grafu č. 2, který je uvedený v příloze.

192


411 s. ISBN 978-80-7179-560-5. 193


Currency exchange, ©2011–2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://eur.fx-exchange.com/usd/exchange-rateshistory.html

66

Pokud se zaměříme na události na finančním trhu v tomto období, je z jejich indexů patrná důvěra k finančním trhům eurozóny. Rané období fungování evropské měny je spojeno s postupnou konvergencí ekonomik členských zemí a s hospodářským boomem periferních zemí eurozóny. Hospodářská stagnace se projevila u velkých ekonomik, jako byla Francie a Německo. Zdánlivé ekonomické prosperity využívali investoři, kteří nakupovali dluhopisy periférií, které byly označeny za prakticky nerizikové. V tomto období se úrokové sazby zemí eurozóny sjednotily a byly mezi nimi rozdíly v řádech desetin procent. Důvodem toho bylo, že eurozóna byla vnímaná jako silná struktura s důslednou ekonomickou disciplínou. Aby byl podpořen hospodářský růst zemí eurozóny, byly banky v EU vyzvány, aby ve velkém nakupovaly dluhopisy zemí eurozóny, které byly v té době označovány za bezrizikové finanční instrumenty vzhledem k tomu, že měnová politika ECB potlačila kolísání inflace. V rámci Basel II byly dluhopisy zemí označeny za jistou investici. Evropské banky, a to především francouzské a německé, začaly ve velké skupovat dluhopisy periferních zemí. Byly úročeny sice více než například dluhopisy Německa, ale tento rozdíl byl jen mezi setinou až dvěma desetinami procenta. Měly vyšší výnos při stejném riziku jako u ekonomicky silných zemí eurozóny, proto byly pro investory lákavé. Dluhopisy periférií byly značně podhodnocené. Země periferie (konkrétně především Řecko, Španělsko a Portugalsko) vydávaly velký množství dluhopisů, protože v nich viděly lacině získané peníze. Postupně však zemím periferie začala klesat produktivita práce a mzdy stále rostly. Dovoz značně převyšoval vývoz a země začaly zaznamenávat obchodní deficity. Byly nuceny si stále více půjčovat u zahraničních investorů na svou nákladnou fiskální politiku. Společná evropská měna si tak svojí strukturou, na které fungovala, vytvořila vlastní bublinu. Tyto události se přesto do vývoje kurzu eura prozatím nepromítly, protože s úpadkem americké ekonomiky a jejich bank začali investoři přesouvat devizové rezervy do evropské měny a kurz EUR/USD stoupal. Za milník je v tomto období považován říjen 2009, kdy volby v Řecku vyhrává Panhelénistické socialistické hnutí (dále jen PASOK), jejíž předseda a tehdejší premiér země G. Papandreu oznámil skutečný schodek státního rozpočtu v zemi. Ten dosáhl 12 % hodnoty, oproti dříve deklarovaným 4 % a celkový veřejný dluh k HDP se v roce 2009 vyšplhal až na 120 %. V důsledku toho byl snížen rating Řecka. Problémy s nárůstem úrokových sazeb u obligací a problémy s platební neschopností měly v dalším období i ostatní periferní státy.194

194

ECKERT, Daniel. Světová válka měn. Praha: Grada Publishing, 2012. 143–148 s. ISBN 978-80-247-4099-7.

67

3.4. Dluhová krize v eurozóně 3.4.1. Příčiny krize Mezi příčiny dluhové krize řadí ekonom J. Mládek „odpadnutí měnového rizika, sílící riziko bankrotu (skryté), snížení rozdílů v úrokových mírách, import kapitálu a deficity zahraničního obchodu, prudký nárůst výdajů v soukromém i veřejném sektoru, bublina na trhu s nemovitostmi, státní zadlužování.“195 Na tyto příčiny se detailně zaměřuji u konkrétních zemí, ve kterých se vyskytovaly. J. Mládek zastává názor, že příčinou krize v eurozóně nebyla světová finanční krize. Podle něj je velice pravděpodobné, že by se eurozóna dostala do krize i bez jejího vlivu na světovou ekonomiku a ve velmi podobném rozsahu. Podle prvotního cíle při zavádění eura mělo docházet ke konvergenci ekonomik členských zemí a konvergenci jejich hospodářských politik, což by zajistilo stabilitu měnové unie. V mnoha oblastech docházelo spíše k divergenci – hlavně u nárůstu cen a platů v nejméně hospodářsky výkonných zemích. Za jednu z příčin byly označovány nízké úrokové míry u státních dluhopisů, o nichž jsem se zmiňovala v předešlé kapitole, a vysoká míra veřejných deficitů. Ty vedly k neúměrnému zadlužování zemí v období prosperity, kdy by neměly být vytvářeny schodky veřejných financí. Když udeřila v EU krize, jejím východiskem podle keynesiánské teorie by byla fiskální stimulace v podobě vysokých výdajů ze státní kasy i za cenu zvyšování deficitu veřejných financí. V důsledku toho by došlo k nastartování ekonomiky. Ale pokud je deficit veřejných financí tak vysoký, že země není schopna splácet úvěry, nemůže podpořit expansivní růst ekonomiky, ale začít šetřit. Šetření státu v době krize ještě zvýší propad HDP.196 Podle Paktu stability a růstu měly být země, které překračují fiskální kritéria sankcionovány, ale po jeho revizi v roce 2005 se doba pro nápravná opatření prodloužila a bylo do něj přidáno více výjimečných situací, na které měl být brán zřetel. V praxi nebyl Pakt

195

MLÁDEK, Jan. Od globální finanční krize k evropské dluhové krizi: příčiny, důsledky, souvislosti. In:

Evropský institucionální rámec a základy globální regulace. Praha: NEWTON College, a.s. a Vzdělávací středisko na podporu demokracie, 2011, 171 s. ISBN 978-80-904281-7-1. 196

MLÁDEK, Jan. Od globální finanční krize k evropské dluhové krizi: příčiny, důsledky, souvislosti. In:

Evropský institucionální rámec a základy globální regulace. Praha: NEWTON College, a.s. a Vzdělávací středisko na podporu demokracie, 2011, 171–175 s. ISBN 978-80-904281-7-1.

68

uplatňován, čehož začaly státy využívat.197

3.4.2. Od propuknutí dluhové krize k vytvoření Evropského nástroje finanční stability V reakci na potřebu snížení veřejného dluhu v Řecku premiér J. Papandreu vyhlásil v únoru balíček úsporných opatření. Ten byl doprovázen rozsáhlými protesty ze strany řeckých občanů. Vzhledem k výši veřejného dluhu bylo jasné, že země směřuje ke státnímu bankrotu, i když budou tyto reformy implementovány. Postoj ekonomických lídrů eurozóny k možné pomoci Řecku byl nejednoznačný. Francouzský prezident N. Sarkozy vyzýval k solidaritě vůči Řecku a německá kancléřka A. Merklová odmítala jakýkoli společný záchranný balíček pro zadlužené Řecko. V únoru 2010 došlo ke konsensu na názoru, že Eurosystém nenechá Řecko padnout. Přesto nedošlo ke shodě na konkrétních opatřeních. Finanční trhy na tuto nejistotu zareagovaly prodejem řeckých státních dluhopisů a stále se zvyšující jejich úrokovou mírou. Nedůvěra v řecké státní dluhopisy se postupně přesouvala na jiné dluhové cenné papíry členských zemí eurozóny s vysokým veřejným dluhem. Důvodem, proč Německo tak dlouho otálelo s přijetím opatření, která by zabránila prohlubující se dluhové krizi, byla možnost morálního hazardu u dalších zemí. Pokud bude jeden stát zbaven odpovědnosti za své dluhy, budou i ostatní vysoce zadlužené země počítat s tím, že v krizi budou zachráněny také.198 Smlouva o fungování EU v čl. 125 dokonce zakazovala možnost přímé pomoci jednomu členskému státu. „Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoliv členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.“199 Ale vzhledem k tomu, že velkou část vydaných dluhopisů Řecka vlastnily evropské banky a to především francouzské a německé, nebylo možné článek dodržet a nechat zemi vyhlásit bankrot, protože by ji pak následovalo mnoho evropských bank. „německé a francouzské banky vlastnily značné řecké podíly. Pokud by Athény vyhlásily státní bankrot, musely by finanční domy ve Frankfurtu a Paříži odepsat částky ve výši desítek miliónů. Celkové ztráty by mohly dosáhnout podobných dimenzí jako po bankrotu investiční banky Lehman and Brothers.“ Eurozóna musela ignorovat článek o 197

BYDŽOVSKÁ, Marie. Kořeny a průběh krize eurozóny [online]. Euroskop, ©2005–2013 [cit. 2013-11-21].

Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9026/sekce/koreny-a-prubeh-krize-eurozony/ 198


199


69

zákazu přímé pomoci ze Smlouvy o fungování EU a vymyslet řešení pro Řecko, které by zastavilo pád kurzu eura.200 Na jaře 2010 se začaly projevovat problémy i u ostatních periferních zemí eurozóny. Ekonomiky Portugalska, Irska, Itálie a Španělska (spolu s Řeckem je novináři označovali za země „PI(I)GS“ – vzhledem k tomu, že Itálii se podařilo překonat problémy bez záchranného balíčku, do skupiny někdy není řazena) trpěly deficitem výkonnostní bilance a neustále se zvyšující ztrátou konkurenceschopnosti. Jelikož tyto země měly stejné ekonomické problémy jako Řecko, reagovala na tuto situaci riziková přirážka u jejich dluhopisů a prudce vzrůstala. Těchto pět zemí tvořilo celkem 35 % hospodářské síly měnové unie a bylo naprosto nemyslitelné je nechat vyhlásit bankrot.201 Nestabilita a nárůst úrokových sazeb na státních dluhopisech zemí PI(I)GS se promítly do kurzu eura. Na následujícím grafu č. 3, který zachycuje vývoj kurzu EUR/USD v roce 2010, je znatelný prudký pokles kurzu eura vůči dolaru na jaře roku 2010. Někdy je spoluúčast na propadu eura v tomto období přisuzována také spekulantům na devizovém trhu, kteří očekávali propad eura, a tak zaujali tzv. short position a ve velkém množství hromadně prodávali euro. Short position neboli krátká pozice znamená, že investor prodá cenný papír, který není v jeho držení, ale půjčí si ho od jiného investora, s tím že spekuluje na medvědí trh (pokles kurzu) a za pozdější nižší cenu jej koupí zpět. Pro investora – spekulanta je pak ziskem rozdíl mezi prodejním a nákupním kurzem. Ti, co zaujali v tomto období short position, vydělali na propad kurzu eura vůči dolaru velké množství peněz. Aby se tomu příště předešlo, rozhodla se eurozóna zavést tzv. Tobin-Tax (daň z finančních transakcí), díky které by zisky spekulantů klesly. Jedná se řádově o zlomky procenta a daň by de facto neměla žádný větší smysl.202

200


201

ECKERT, Daniel. Světová válka měn. Praha: Grada Publishing, 2012. 153 s. ISBN 978-80-247-4099-7.

202


70

Graf č. 3: Vývoj kurz EUR/USD v roce 2010

Zdroj: FOREIGN CURRENCY EXCHANGE RATES. Euro (EUR) To US Dollar (USD) History Graph [online].

Currency

exchange,

©2011–2013

[cit.

2013-11-06].

Dostupné

z:

http://eur.fx-

exchange.com/usd/exchange-rates-history.html

Z grafu č. 3 je dále patrný obrovský propad kurzu eura v měsíci květnu roku 2010. Co ho zapříčinilo, nám vysvětlí následující popsané události. 2. května 2010 přislíbila eurozóna pomoc Řecku ve výši 80 miliard eur s tím, že Mezinárodní měnový fond (dále jen MMF) by přispěl dalšími 30 miliardami. Investoři ale pochybovali, že členové eurozóny zachrání i další ze skupiny PI(I)GS, proto se rozhodli, že podstatnou část eurových deviz prodají, pokud tak již neučinili doposud. Kurz eura začal padat enormní rychlostí, jak je patrné z grafu č. 4, který zachycuje propad eura vůči dolaru na začátku května 2010. Projevilo se to až tak, že banky se rozhodly neposkytovat si vzájemné krátkodobé půjčky. V průběhu jednoho týdne zlevnilo euro vůči dolaru o 4 %. 6. května 2010 spadl Dow Jonesův index o 1000 bodů. Trhy neuklidnil ani 110 eurový miliardový balíček a představitelé eurozóny museli vymyslet další řešení.203

203


71

Graf č. 4: Vývoj kurzu EUR/USD v období měsíce května 2010

Zdroj: KURZYCZ. EUR/USD, Forex historie [online]. Kurzycz, ©2000–2013 [cit. 2013-11-06]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/forex/eur-usd/historie/

6. května po strmém propadu Dow Jonesova indexu na světových burzách panoval strach z nastalé situace, která by mohla přinést další krizi finančního systému. 6. května začala nad vzniklou krizí jednat eurozóna. Jak je patrné z grafu č. 4, v tento den se pád kurzu zastavil. 9. května 2010 po třídenním jednání oznámila eurozóna vznik strategie s názvem European Financial Stability Facility (dále jen EFSF).204 Funkcí EFSF je poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny za podmínek přijetí ozdravného makroekonomického programu ze strany dlužnických zemí.205 Jedná se o finanční balíček, z něhož byly poskytnuty prostředky pro státy, které se ocitly v platební neschopnosti, a zažádaly o finanční pomoc. Je tvořen 500 miliardami eur, které měly poskytnout země eurozóny (výše přípěvku země je odvozena od jejich podílu na kapitálu ECB), a 250 miliardami z MMF. Ráno 10. května otevřely trhy s vyšším kurzem eura, který během dne dále rostl. Finanční trhy byly na chvíli uklidněny.206 Od listopadu 2009 do 9. května 2010 ztratilo euro pětinu své hodnoty. Jedná se o období, kdy praskla eurobublina a propukla dluhová krize.207 Euro bylo do té doby vůči dolaru vysoce nadhodnocené a v listopadu 2009 se dostala na povrch informace o veřejném deficitu Řecka, které bylo na hranici bankrotu.

204 205

ECKERT, Daniel. Světová válka měn. Praha: Grada Publishing, 2012. 154–157 s. ISBN 978-80-247-4099-7. EFSF.

About

EFSF

[online].

EFSF,

©2013

[cit.

2013-11-18].

Dostupné

z:

http://www.efsf.europa.eu/about/index.htm 206


207


72

3.5. Rozšiřování krize a pomoc dalším zadluženým zemím Po událostech v květnu roku 2010 začaly narůstat problémy bankovního sektoru. Příčinou bylo, že ECB přímo doporučovala evropským bankám nakupovat dluhopisy zemí eurozóny a dohledové orgány je označily za bezrizikové aktivum. Do držení bank se tak dostalo obrovské množství státních dluhopisů, u kterých se v této době nevědělo, jestli nejsou bezcenné. Banky, pojišťovny a penzijní fondy měly regulátorem přímo nařízeno, kolik musí investovat do bezrizikových aktiv, a tak nakoupily do svých portfolií tyto vládní dluhopisy zadlužených zemí s nepatrně vyšším výnosem než u zemí se zdravou fiskální politikou. Bankrot zadlužených zemí by způsobil i bankrot mnoha evropských bank. Tuto provázanost si představitelé zemí eurozóny plně uvědomili, proto se snažili najít politicky a právně průchodné řešení, jak zadlužené země zachránit.208 Do června 2010 kurz eura dále klesal. V této době se objevily problémy ve španělském bankovním sektoru a rating řeckých dluhopisů spadl do spekulativního pásma. Od poloviny června 2010 má kurz EUR/USD rostoucí tendenci.209

3.5.1. Irská žádost o pomoc Irská krize měla mnoho společných příčin s krizí v USA. Irské banky poskytovaly rozsáhlé množství levných úvěrů na nadhodnocené nemovitosti. Nízká sazba u hypotečních úvěrů byla důsledkem vstupu země do měnové unie a přijmutí měnové politiky ECB, která udržovala úrokové sazby na velice nízké úrovni. Půjčky se staly pro Iry velice lákavé. Samozřejmě nemůžeme přičítat problémy irské ekonomiky pouze důsledkům vstupu do měnové unie. Prosperita v zemi způsobená zvyšujícím se přílivem investic do země podnítila zvýšení poptávky po realitách a zvyšovala inflaci rychleji než ve zbytku eurozóny. Tyto všechny faktory vytvořily realitní bublinu. Následkem krize v USA došlo k zamrznutí úvěrování na bankovním trhu a nedostatku likvidity. Toto ještě podpořily runy na banky v celé zemi. V důsledku toho se vláda rozhodla zaručit za všechny vklady občanů v bankách a bankám s nedostatečnou likviditou vypomoci. Před krizí v Irsku byl státní dluh v roce 2007 25 %. V roce 2010 po pomoci irským bankám činil 115,2 %. Země požádala o pomoc

208

BAGUS, Philipp. Tragedy of euro. Auburn: Ludwig von Mises Institute, 2010. 115 s. ISBN 978-1-61016-

118-3. 209

BAGUS, Philipp. Tragedy of euro. Auburn: Ludwig von Mises Institute, 2010. 116–117 s. ISBN 978-1-

61016-118-3.

73

v listopadu 2010 jako druhá v eurozóně. Irsko získalo úvěr ve výši 85 miliard euro, který byl podmíněn provedením rozsáhlých úsporných opatření. Podle ekonomů je injekce do irské ekonomiky nejnadějnějším případem ze všech zemí, jimž byla půjčka doposud poskytnuta. Irská ekonomika se od té doby zaměřila úspěšně na export, nalákání internetových společností do země a úroková sazba státních dluhopis měla výrazně klesající tendenci.210 Jistý vliv irské krize a její žádosti o finanční pomoc lze zaznaenat na vývoji kurzu EUR/USD zaznamenat. Od propadu kurzu eura na jaře 2010 došlo k jeho nárůstu (jak je patrné z grafu č. 5, který je uvedený níže), a to bylo způsobeno především oslabujícím kurzem dolaru a vytvořením EFSF. V listopadu 2010 začal kurz EUR/USD opět ztrácet na své hodnotě. Počáteční propad byl způsoben nárůstem kurzu USD v důsledku oznámení vysoké finanční injekce pro americkou ekonomiku a nákupu amerických dluhopisů jejich centrální bankou.211 K tomu se vynořily spekulace, že Irsko požádá o pomoc, které se nakonec potvrdily. Došlo k listopadovému propadu eura, jak je patrné z grafu č. 5. Ihned po žádosti Irska o pomoc se objevují další spekulace o žádosti o pomoc Portugalska a později i Španělska. To přineslo nervozitu na evropský finanční trh, která se projevila prodejem evropské měny.212 Prosincový pád kurzu EUR/USD je spojen se snižováním ratingu zadlužených zemí skupiny PI(I)GS. Na začátku ledna roku 2011 se k nejistotě v eurozóně přidává posilování americké měny v důsledku oznámení snižování nezaměstnanosti v USA a extensivní měnové politiky, která ještě více sráží kurz EUR/USD.213

210

BYDŽOVSKÁ, Marie. Analýza problémů irských bank [online]. Ústav mezinárodních vztahů Praha, ©2013

[cit. 2013-11-16]. Dostupné z: http://www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/analyza-problemu-irskych-bank 211

FXSTREET.CZ. Forexové analýzy a zprávy [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z:

http://www.fxstreet.cz/kratke-zpravy.html?active_page=373 212

HARTMAN, Ondřej. Zadlužená eurozóna a euro [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-16].

Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/zadluzena-eurozna-a-euro.html 213

HARTMAN, Ondřej. Ve středu přijde nejdůležitější zpráva týdne [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit.

2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/ve-stredu-prijde-nejdulezitejsi-zprava-tydne.html

74

Graf č. 5: Vývoj kurzu EUR/USD v druhé polovině roku 2010 a počátkem roku 2011


3.5.2. Vývoj kurzu eura v prvních třech čtvrtletí roku 2011 a Portugalská žádost o pomoc Příčinou portugalské krize bylo vysoké zadlužení a slabý hospodářský růst země. Portugalsko je jedna z nejchudších zemí eurozóny s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností. Poté, co se socialistické vládě nepodařilo prosadit balíček úsporných opatření, podala demisi. Jelikož vláda nenašla finanční prostředky na splacení státních úvěrů, požádala v dubnu 2011 o pomoc ve výši 78 miliard eur.214 Portugalská žádost o pomoc do vývoje kurzu EUR/USD přímo v dubnu 2011 nezasáhla. Jeho problémy a diskuze okolo žádosti pomoc se na kurzu EUR/USD projevily již v době irské žádosti o pomoc. První tři čtvrtletí roku 2011 jsou charakteristická rozsáhlým nákupem ECB dluhopisů Řecka, Irska a později i Portugalska na sekundárním finančním trhu a vyznačují se poměrně vysokým kurzem eura oproti předešlému roku. Do května 2011 má euro rostoucí tendencí, byť je jeho volatilita vysoká (jak je patrné z grafu č. 6). Ta je způsobená reakcí investorů na postupně přicházející pozitivní a negativní zprávy z eurozóny. Stav ekonomik států PI(I)GS se dál zhoršuje, oproti tomu v Německu se zvýšil hospodářský růst.

214

FXSTREET.CZ. Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013

[cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/krize-eura-charakteristika-problemu-zemi-eurozony.html

75

Graf č. 6: Vývoj kurzu EUR/USD v prvních třech čtvrtletí roku 2011


Kurzu pomohlo také zvýšení úrokových sazeb ECB z dubna 2011 z jejich historického minima. Tento krok měl odrážet, že se eurozóna pomalu dostává z krize. Díky tomu a částečně obnovené důvěře ve státní dluhopisy zemí eurozóny, bylo euro hojně nakupováno na trhu a dostalo se 4. května na své maximum 1,48542 EUR/USD od prosince roku 2009.215 To bylo způsobené pozitivními makrodaty, která přišly z eurozóny a obnovené chuti investorů nakupovat rizikovější aktiva. V květnu roku 2011 došlo opět k propadu kurzu eura, jak je patrné z grafu č. 6. Bylo to zapříčiněno pokračujícími problémy Řecka (odpor obyvatel vůči úsporným opatřením), zvyšujícím se úrokovým sazbám obligací v Řecku (až 20 % u dvouletých dluhopisů) a posilováním spekulacím o tom, že bude Řecko nuceno k restrukturalizaci dluhu. Ze svého maxima ze 4. května spadlo 23. května až na hodnotu 1,4020 EUR/USD (propad o 5,6 %). Pokles kurzu EUR/USD byl ještě podpořen propadem dolaru na světových trzích, díky tomu je pokles kurzu menší, než jaký by na něj mělo pouze dění v eurozóně.216 Pád kurzu EUR/USD zastavil slábnoucí dolar a slabé ukazatele ekonomiky USA.217

215

FXSTREET.CZ. Forex a intradenní obchodování EUR/USD [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-

11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-a-intradenni-obchodovani-eurusd.html 216

FXSTREET.CZ. Euro opět reaguje na problémy Řecka [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-18].

Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-euro-opet-reaguje-na-problemy-ecka.html 217

FXSTREET.CZ. Forex: EUR/USD – jaké jsou důvody k posilování? [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit.

2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-eurusd--jake-jsou-duvody-k-posilovani.html

76

3.5.3. Vytváření mechanismů na pomoc členským zemím Pomoc členským zemím je poskytována ze dvou fondů – Evropský fond finanční stability a Evropský stabilizační mechanismus. EFSF byl vytvořen na základě rozhodnutí rady ECOFIN z 9. 5. 2010 s účastí členských států eurozóny. Funkcí EFSF je poskytování finanční pomoci členským státům eurozóny za podmínek přijetí ozdravného makroekonomického programu ze strany dlužnických zemí. Jedná se o dočasný záchranný mechanismus. V říjnu roku 2012 vstoupil v platnost trvalý záchranný mechanismus Evropský stabilizační mechanismus (dále jen ESM), který souběžně funguje s EFSF a stal se hlavním nástrojem k financování nových programů.218 EFSF získává prostředky na finanční pomoc emisemi obligací na kapitálovém trhu. Jejich garantem jsou členské státy eurozóny do výše podílu, který má daná země v ECB. Díky této garanci mají obligace EFSF nejvyšší možné hodnocení od ratingových agentur. Fond poskytuje pomoc po žádosti členské země.219 Dnes EFSF disponuje 440 miliardami eur, přičemž největším podílem přispělo Německo (27,13 %), Francie (20,38 %) a Itálie (17,91 %).220 Aktuální ratingové hodnocení bylo k 19. 3. 2014. od agentury Standard & Poor′s AA, od Moody′s Aa1 a od Fitch Ratings AA+.221 Dnes již EFSF neposkytuje finanční pomoc, ale pouze řídí splácení vypůjčených dluhů.222 ESM je trvalým záchranným mechanismem, který v současnosti disponuje kapitálem ve výši 700 miliard eur. Vydává obligace, z kterých financuje finanční žádosti o pomoc zemí eurozóny. Jeho rating je k 19. 3. 2014 od Fitch Ratings AAA a od Moody′s AA1. Pomoc poskytuje skrze poskytnutí úvěrů a nákupem státních dluhopisů na primárním a sekundárním trhu.223 Kritikové ESM vyčítají porušení článku 125 Smlouvy o fungování EU, který zakazuje 218

EFSF.

About

EFSF

[online].

EFSF,

©2013

[cit.

2013-11-18].

Dostupné

z:

http://www.efsf.europa.eu/about/index.htm 219

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Evropský

nástroj

finanční

stability

[online].

MF,

©2007

[cit.

2013-11-18].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1631.html 220

EFSF. European Financial Stability Facility (EFSF) [online]. EFSF, ©2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z:

http://www.efsf.europa.eu/attachments/EFSF%20FAQ%202013-07-16.pdf 221

EFSF.

Rated

AA/Aa1/AA+

[online].

EFSF,

©2014

[cit.

2014-03-19].

Dostupné

z:

http://www.efsf.europa.eu/investor_relations/rating/index.htm 222

ESM. About ESM [online]. European Stability Mechanism, ©2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z:

http://www.esm.europa.eu/about/index.htm 223

ESM. About ESM [online]. European Stability Mechanism, ©2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z:

77

přímou finanční pomoc vlád zadluženým zemím, a narušení suverenity zemí, co přijaly pomoc spolu s nařízenými opatřeními.224 Proto byl do článku 136 Smlouvy o fungování EU na podnět německé vlády doplněn odstavec, který zajistil, aby činnost ESM nebyla v rozporu s evropských právem.225 V článku 136 je řečeno, že „členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti."226 V březnu 2011 byl přijat Pakt euro plus členskými zeměmi eurozóny a některými zeměmi mimo eurozónu (ČR pakt nepřijala). Jeho cílem je podpořit konkurenceschopnost, zaměstnanost, udržitelnost vládních financí a finanční stabilitu členů. Státy budou přijímat závazky od evropských institucí, které budou plnit vlastními vybranými nástroji. Pakt euro plus má za cíl sladit hospodářské a sociální politiky, včetně politiky daňové, která má být v budoucnu sjednocena.227 Tato opatření mají v budoucnu předejít některým příčinám, které vyvolaly krizi. Eurozóna od svého počátku uvažovala o vydávání společných obligací tzv. eurobondů. Ty by vydávaly členské země v předem daném množství a za jejich splacení by ručila společně celá eurozóna. V důsledku toho by eurobondy měly nízkou úrokovou míru a byly by na trhu značně poptávané. Nejvíce se o jejich zavedení diskutovalo v souvislosti s dluhovou krizí, aby si zadlužené státy mohly půjčovat za nižší úrok. To vše by doprovázel přísný dohled evropských institucí nad fiskální politikou členských států eurozóny.228 V roce 2012 po dlouhých diskuzích o jejich zavedení A. Merkelová celý návrh eurobondů od Evropské komise zamítla.229

http://www.esm.europa.eu/about/index.htm 224

SCHACHTSCHNEIDER, Karl Albrecht. Euro – státní komplot. In: HANKEL, Wilhem a kol. Zachránit

Evropu? Obětovat euro! Liberec: Dialog, 2012. 17 s. ISBN 978-80-7424-052-2. 225

BYDŽOVSKÁ, Marie. Kořeny a průběh krize eurozóny [online]. Euroskop, ©2005–2013 [cit. 2013-11-21].

Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9026/sekce/koreny-a-prubeh-krize-eurozony/ 226


227

ČNB. Hospodářská a měnová politika v EU [online]. ČNB, ©2003–2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/ 228

EUROPEAN COMMISION. European Commision Green Paper on the feasibility of introducing Stability

Bonds [online]. Press releases database, ©2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressrelease_MEMO-11-820_en.htm 229

E15.CZ. Merklová: Dokud budu naživu, eurobondy neschválím [online]. Mladá fornta a.s., ©2013 [cit. 2013-

78

3.5.4. Pád kurzu EUR/USD v důsledku prohlubující se dluhové krize v Řecku v druhé polovině roku 2011 V září 2011 bylo patrné, že úsporná opatření v Řecku nesplnila svůj účel a nepodaří se snižovat řecký vládní dluh. Nahlas se začalo mluvit opět o bankrotu Řecka a jeho vystoupení z eurozóny. Tyto dohady byly podníceny ukončením jednání komisařů EU s Řeckem o dalším uvolňování financí ze záchranného fondu. Eurozóna se také nemohla dohodnout na konceptu společných dluhopisů. Proto investoři utíkali v této době k dolaru, který považovali za stabilnější. Pád kurzu EUR/USD je viditelný na grafu č. 7, který je uvedený níže. Pokles se zastavil v říjnu 2011 na hodnotě 1,3188 EUR/USD (od května 2011 do října 2011 klesl kurz o 11,2 %), kdy mělo euro během celého měsíce října již růstovou tendenci. Hlavním důvodem růstového trendu byl konsens členských států eurozóny na mechanismech záchrany zadlužených zemí. Byla schválena reforma Paktu stability a růstu a mimořádná pomoc pro evropské banky.230 27. 10. 2011 po dlouho očekávaném summitu EU bylo rozhodnuto o dobrovolném odepsání 53 % řeckých dluhopisů ve výši zhruba 200 miliard eur držených finančními institucemi, což umožnilo snížit řecký dluh.231 V tento okamžik se kurz EUR/USD má opět klesající tendenci, která trvá až do ledna roku 2012. Tohoto propadu si lze všimnout i na grafu č. 7. Pád kurzu na začátku listopadu 2011 podpořilo také rozhodnutí řecké vlády o vypsání celostátního referenda o další mezinárodní pomoci za cenu věřiteli navržených úsporných opatření. Jelikož je všeobecně známý odpor Řeků vůči reformám, investoři očekávali, že Řecko v případě negativního výsledku referenda a nepřijetí další části finanční pomoci, zbankrotuje. V této době o dluhopisy, které emitovalo EFSF, nebyl zájem. Pozornost se věnovala také Itálii, kde se prohloubily problémy, a vzrostla úroková sazba ze státních dluhopisů. To vše bylo podnětem pro investory přecházet na důvěryhodnější dolar. Důkazem toho bylo, že se vklady zahraničních bank u FEDu od konce roku 2010 zdvojnásobily.232

11-21].

Dostupné

z:

http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/merkelova-dokud-budu-nazivu-eurobondy-

neschvalim-776656 230

FXSTREET.CZ. ECB poskytne bankám mimořádné úvěry [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-

18]. Dostupné z: www.fxstreet.cz/ecb-poskytne-bankam-mimoradne-uvery.html 231

FXSTREET.CZ. Forex: Řecku se odpustí polovina dluhu [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-

18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-ecku-se-odpusti-polovina-dluhu.html 232

HARTMAN, Ondřej. Fxstreet.cz: Pravidelný formový komentář týdne [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013

[cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/fxstreetcz-pravidelny-forexovy-komentar-tydne.html

79

Graf č. 7: Vývoj kurzu EUR/USD od září roku 2011 do ledna roku 2012


Kurz klesl až na 1,2671 EUR/USD (16. 1. 2012), kdy byla dále jeho tendence během prvních čtyř měsíců roku 2012 spíše konstantní (jak je patrné z grafu č. 8, který je uvedený níže) a pohybuje se v pásmu 1,30–1,33 EUR/USD s občasnými výkyvy.233 V tomto období přijalo Řecko úsporná opatření, které po ní požadovali mezinárodní věřitelé, a zavrhuje možnost rozhodnout o nich v celostátním referendu. Zástupci eurozóny se tak mohli v únoru 2012 dohodnout na další pomoci Řecku ve výši 130 miliard euro. Bez ní by zemi čekal neřízený bankrot.234 V dubnu 2012 se již mluvilo o zhoršení situace ve Španělsku související s jeho nesolventností. Květen, červen a první polovina července roku 2012 jsou charakteristické propadem kurzu eura. To bylo ovlivněno stále většími spekulaci o odchodu Řecka z eurozóny, o kterém otevřeně mluví MMF a ECB a chytají se strategické plány, pokud by se eurozóna shodla na tomto řešení.

233

KURZYCZ. EUR/USD, Forex historie [online]. Kurzycz, ©2000–2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z:

www.kurzy.cz/forex/eur-usd/historie/ 234

FXSTREET.CZ. Eurozóna se dohodla: Řecko dostane 130 miliard eur [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013

[cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/eurozona-se-dohodla-ecko-dostane-130-miliard-eur.html

80

Graf č. 8: Vývoj kurzu EUR/USD v první polovině roku 2012


3.5.5. Španělská žádost o pomoc Španělsko je čtvrtá největší ekonomika v eurozóně, a proto byly obavy z důsledků jeho žádosti o pomoc větší než u ostatních nesolventních zemí. Tento případ se od ostatních liší v tom, že země požádala o pomoc jen pro svůj bankovní sektor, jehož záchranu nebyla schopná dotovat z vlastního rozpočtu. Španělské banky se dostaly do krize díky realitní bublině, jež vznikla na trhu. Byla důsledkem společných nízkých úrokových sazeb stanovovaných ECB. Vzhledem k tomu, že stavebnictví má velký podíl na národním důchodu země a po roce 2002 byly úrokové sazby poskytované bankami nízké, došlo k rozmachu poskytování úvěrů, které po krizi v roce 2008 a poklesu cen nemovitostí nebylo schopno mnoho dlužníků věřitelům splatit. Narostla nezaměstnanost a došlo k propadu domácí poptávky.235 V červnu 2012 požádalo Španělsko o pomoc ve výši 100 miliard eur. Krize ve Španělsku se na kurzu EUR/USD projevovala již o rok dříve. Kurz se k 24. 7. 2012 propadá až na hodnotu 1,2090 EUR/USD, což je největší pokles po květnu 2010. Na tuto hranici ho srazily obavy z toho, že půjčka pro Španělsko nezachrání banky a veřejný dluh země bude dál enormně narůstat. Postupně se během července vynořovaly zprávy, že jednotlivé španělské oblasti budou potřebovat od centrální vlády země pomoc. K propadu kurzu přispělo také očekávání na verdikt ústavního soudu, který projednával námitky proti podpisu Německa pod záchranný fond ESM, kde by mělo Německo vysoký podíl na úvěrech 235

FXSTREET.CZ. Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013

[cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/krize-eura-charakteristika-problemu-zemi-eurozony.html

81

zemí, které požádaly o pomoc. Propad kurzu v měsíci červenci roku 2012 je vidět na grafu č. 9. Graf č. 9: Vývoj kurzu EUR/USD od druhé poloviny roku 2012 do konce první poloviny roku 2013


V této době, po žádosti čtvrté země o pomoc, krize eskalovala. Jejímu prohloubení zabránil fakt, že byly vytvořeny trvalé záchranné mechanismy pro země eurozóny. Kurz se odrazil ode dna po vyjádření guvernéra ECB M. Draghi, který slíbil, že ECB udělá vše pro zachování eura. Do té doby ECB přímo neovlivňovala výši výnosů státních obligací a M. Draghi slíbil intervenci centrální banky na trhu.236 Od tohoto okamžiku mělo euro díky krokům ECB spíše rostoucí tendenci až do února roku 2013. Tato naděje, jež byla poskytnuta investorům, je živila až do začátku září, kdy ECB oznámila spuštění nového programu Outright Monetary Transaction (OMT), jehož prostřednictvím budou neomezeně nakupovány státní dluhopisy zemí s vysokými náklady na úvěr na sekundárním trhu. Nejdříve budou muset země ale zažádat o pomoc, která jim bude poskytnuta z fondu EFSF nebo ESM. Tento krok byl odsuzován německou Bundesbank, která v něm viděla přímé financování vlád, narušení nezávislosti ECB a pravděpodobný morální hazard jiných zemí, když budou mít jistotu, že budou zachráněny. ECB již dříve intervenovala na trhu a nakupovala dluhopisy zemí v krizi, ale v únoru rok 2012 nákupy zastavila, když se proti tomu postavili němečtí

236

FXSTREET.CZ. Forex: Šéf ECB slíbil, že zachrání euro [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-

19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-ef-ecb-slibil-ze-zachrani-euro.html

82

členové ECB.237 Krátce v období od druhé poloviny října do první poloviny listopadu euro opět ztrácelo na své hodnotě a spadlo z 1,3120 EUR/USD na 1,2737 EUR/USD.238 Propad byl způsoben problémy v Řecku, které potřebovalo další část ze záchranného balíčku. Ta mu byla přislíbena, ale byla podmíněna do té doby nepřijatými úspornými opatřeními.239 Po uvolnění dalších financí Řecku se propad zastavil. V tomto období plných zelených čísel z ekonomik zemí eurozóny se zdálo, že krize byla překonána a kurz vystoupil až na 1,3646 EUR/USD (k 1. 2. 2013).240 Předpokládal se vysoký nárůst HDP v zemích eurozóny, což investoři vítali. Ale reálná čísla, která jsou zveřejňována v únoru roku 2013, byla daleko za pozitivním očekáváním, byla dokonce v mínusu, a to se odrazilo na kurzu eura, které bylo do té doby nadhodnocené.241

3.5.6. Kyperská žádost o pomoc Kypr zažádal o pomoc pro jeho bankovní sektor již v červnu roku 2012, ale EU a MMF dlouho otálely. Problémy země byly způsobené jeho zaměřením se na finanční sektor a strategií stát se daňovým rájem. Krize Kypru nebyla zapříčiněna společnou měnovou politikou jako u Španělska a Irska. Její příčinou bylo, že kyperský finanční sektor měl velkou angažovanost v nákupu řeckých dluhopisů v řeckých bankách. Problémy nastaly, když byla část řeckých dluhopisů dobrovolně věřiteli (finančními institucemi) odepsána. Když se zastavil i příliv zahraničních investic, na kterých byla země závislá, bylo zřejmé, že země se bez zahraniční pomoci neobejde. Nejprve se Kypr rozhodl využít v prosinci 2011 nabídky Ruské federace ve výši 2,5 miliardy eur, která nebyla limitována podmínkami, jako půjčka ze záchranných fondů EU. V červnu roku 2012 bylo jasné, že tato pomoc stačit nebude.242

237

FXSTREET.CZ. ECB spustí program nákupu dluhopisů [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-

19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/ecb-spusti-program-nakupu-dluhopisu.html 238



FXSTREET.CZ. Euro kvůli nejistotě Španělska a Řecka klesá [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-

11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/euro-kvuli-nejistote-kolem-spanelska-a-recka-klesa.html 240



RAPUTA, Tomáš. Euro se dostává do klesajícího trendu [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-

19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/euro-se-dostava-do-klesajiciho-trendu.html 242

NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Kyperská cesta

83

V polovině března se eurozóna dohodla na pomoci Kypru, která byla spojena s jednorázovou daní u bankovních vkladů nad 100.000 eur. Jednalo se o velice kontroverzní podmínku poskytnutí úvěru, kterou do té doby jiná země splnit nemusela. Kypr tuto podmínku zprvu odmítal. Díky nejasnostem, které panovaly kolem situace na Kypru, investoři prodávají euro. Prudce klesá kurz EUR/USD až o 2,42 % během 9 dní.243 Propad je viditelný na grafu č. 9, který je uveden v předešlé kapitole. Kypr nakonec na zdanění přistoupí (v jiné podobě než bylo navrženo EU a MMF) a přijímá pomoc ve výši 10 miliard euro a 5,8 miliard euro získává zdaněním bankovních vkladů.

3.5.7. Vývoj kurzu EUR/USD od května roku 2013 do února roku 2014 – překonání krize? Pro toto období bylo charakteristické snižování úrokových sazeb u státních dluhopisů zemí PI(I)GS a zmírnění poklesu HDP. V eurozóně pokračovaly reformy, které měly zavést úsporná opatření a vyšší daně. Mírně roste inflace. Ke zklidnění situace přispěla politika ECB, program OMT, určený k nákupu dluhopisů zemí v krizi, a snižování úrokové sazby postupně na 0,5 % a v listopadu 2013 až na 0,25 %.244 ECB se neodhodlala ani během roku 2014 omezovat svou expansivní měnovou politiku a zásahy na finančním trhu jako například FED v USA, což nepřineslo ze začátku velkou důvěru, ale po postupném zvyšování úrokových sazeb FEDem, které srážejí cenu amerických dluhopisů a akcií, investují raději na evropském trhu.245 Eurozóna se dostává z recese a její HDP i HDP celé EU roste.246 Přesto jde o vrtkavou stabilitu růstu, která je závislá na vývozu. Kdyby byl omezen nějakou vnější událostí, dostala by se ekonomika eurozóny opět do recese. Pozitivní zprávy přicházejí i z Řecka, kde podle jejich zpráv klesá nezaměstnanost a země se dostavá z recese. Přesto se dál mluví o dalším záchranném úvěru pro Řecko.

k dluhové

krizi

[online].

MF,

©2007

[cit.

2013-11-18].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1851.html 243

FXSTREET.CZ. Euro prudce kleslo kvůli pomoci Kypru [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-

19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/euro-prudce-kleslo-kvuli-pomoci-kypru.html 244

FXSTREET.CZ. Finanční systém eurozóny stále čelí rizikům [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-

11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/financni-system-eurozony-stale-celi-rizikum.html 245

FXSTREET.CZ. Euro sílí díky přílivu kapitálu [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-19].

Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/euro-sili-diky-prilivu-kapitalu.html 246

FXSTREET.CZ. Eurozóna i celá EU se vymanily z recese [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-

19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/eurozona-i-cela-eu-se-vymanily-z-recese.html

84

V říjnu je růst eura způsoben poklesem amerického dolaru kvůli tamní rozpočtové krizi, která uzavře i vládní instituce. Obavy, že FED bude pokračovat v mimořádné podpůrné politice, nahrává euru, které vystoupilo až na hodnotu 1,3833.247 Krátký pokles na konci října a začátku listopadu (až na hodnotu 1,3366 ze 7. listopadu248) je vyvolán negativními zprávami o zhoršení podnikatelské nálady v Německu, o dalším poklesu inflace, zvýšení nezaměstnanosti a spekulaci o dalším snížení sazeb ECB. Od 7. listopadu do konce prosince 2014 má euro rostoucí hodnotu. Přichází pozitivní zprávy z Irska a Španělska, které opustily záchranný program, o nečekaném růstu inflace, je zlepšován hospodářský výhled eurozóny a úroková sazba ECB klesá na 0,25 %. V lednu je pokles eura vyvolán růstem podkladové měny dolaru. FED oznamuje, že začne postupně omezovat svá opatření na podporu hospodářského růstu, a ekonomika USA mírně posiluje. ECB se oproti tomu stále drží rozhodnutí, že na omezení měnové politiky není vhodný čas. Její rozhodnutí podpořené nezměněnými nízkými úrokovými sazbami vyvolá vzestup kurzu od února 2014, který se nezastavil až do 17: března, kdy je tato analýza ukončena (na hodnotě kurzu 1,3907 EUR/USD). Za měsíc únor přicházely pozitivní zprávy o poklesu zadluženosti zemí eurozóny a obnovení růstu eurozóny na 0,5 % HDP.249 Od července 2012 euro vůči dolaru posílilo o více než 14 %. Významně k tomu přispěl rostoucí přebytek běžného účtu platební bilance eurozóny a kladné saldo zahraničního obchodu.250

247

FXSTREET.CZ. EUR/USD sestoupil z dvouletého maxima [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2014-03-

18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/eurusd-sestoupil-z-dvouleteho-maxima.html 248



FXSTREET.CZ. EUR/USD prolomil hladinu 1,3700 [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2014-03-18].

Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-eurusd-prolomil-hladinu-13700.html 250

MATUŠKA, Ondřej. Výhled kurzu EUR – USD – CZK [online]. Conseq, ©2006 [cit. 2014-03-18]. Dostupné

z: https://www.conseq.cz/?news=1025

85

Graf č. 10: Vývoj kurzu EUR/USD od května roku 2013 do poloviny března roku 2014


3.5.8. Dopady krize Dluhová krize upozornila na nedostatky společné evropské měny. Krize sebou přinesla důsledky, které obecně doprovázejí hospodářský pokles, v podobě poklesu HDP, vyšší nezaměstnanosti, nižší obchodní bilance, pokles kurzů akcí aj. V následujícím textu bych se chtěla zaměřit na specifické důsledky evropské dluhové krize. Dluhová krize se vyznačovala vysokým zadlužením států, které musely požádat o pomoc EU a MMF. Pokud od nich přijaly záchranný balíček, vzdaly se z části své politické suverenity, protože musely zavést reformy, kterými věřitelé podmínili svou finanční pomoc. Většinou se jednalo o úsporná opatření nebo v případě Kypru daň na bankovní vklady. Důsledkem dluhové krize je zavádění úsporných opatření a reforem s cílem snížení deficitu veřejných financí a veřejného dluhu. Své suverenity a nezávislosti se musela de facto vzdát i ECB, která, aby splnila svůj hlavní cíl hospodářského růstu, začala nakupovat vládní dluhopisy na primárním a sekundárním trhu v rámci programu OMT, jehož následkem je růst inflace v eurozóně. Mezi dopady krize patří výše dnešní úrokové míry stanovované ECB, která dosáhla v listopadu 2013 historicky nejnižší hodnoty 0,25 %. Krize v eurozóně snížila ratingy státních obligací nesolventních zemí a zvýšila jejich úrokové míry. Klesla důvěra investorů v dluhopisy členů eurozóny. Jejich likvidita klesla a riziko vzrostlo. Klesla důvěra v evropskou měnu. Pokud se začnou objevovat zprávy o neschopnosti země dostát závazkům věřitelů, mají investoři tendenci prodávat eurové devizy. To vede k prudkému poklesu kurzu. Následkem krize se potýkal bankovní sektor některých zemí, především Irska, 86

Španělska a Portugalska, s nedostatečnou likviditou. Banky kvůli nízké úrokové míře, která byla v rámci společné měnové politiky stanovená ECB, si půjčovaly za nízký úrok a ve velkém množství. Po rozšíření finanční krize nemohli dlužníci kvůli platební neschopnosti své závazky splatit a některé banky stály na pokraji krachu. Nákupy na dluh vyhnaly cenu nemovitostí vysoko a po splasknutí realitní bubliny došlo k propadu cen nemovitostí. Důsledkem krize je reforma europrojektu v podobě vytváření nových institucí a reformování již existujících. Byly vytvořeny fondy EFSF a EMS jako záchranné balíčky. Došlo ke schválení Paktu euro plus, jehož cílem je větší koordinace hospodářských a sociálních politik. Byla revidována Smlouva o fungování EU a přidán do ní odstavec v článku 136 o možnosti finanční pomoci státu, což před krizí smlouva zakazovala. Samozřejmě je i následkem krize rozšíření okruhu euroskeptiků, kteří upozorňují na to, že měnová unie v současné podobě a v současných podmínkách nemůže fungovat.

87

4 Budoucí vývoj společné evropské měny a evaluace vybraných faktorů, příklad na měnovém kurzu EUR/USD

251

Cílem kapitoly je určit budoucí vývoj kurzu EUR/USD a na základě fundamentální analýzy dokázat, zdali bude mít expanzivní měnová politika ECB, od které nechce ECB stále v roce 2014 upustit, vliv na zhodnocení kurzu EUR/USD. Prognostiku měnového kurzu lze sestavit na základě fundamentální analýzy, která prognózuje kurz na základě makroekonomických veličin, či na základě technické analýzy, která odvozuje pohyb kurzu z jeho minulého vývoje.252 Ovšem ani jedna z analýz nezahrnuje budoucí politický vývoj, který je pro střednědobé a dlouhodobé určení kurzu klíčový. Jak je vidět na předešlých analýzách kurzu EUR/USD v třetí kapitole právě politický vývoj v podobě zásahů orgánů EU ve snaze stabilizovat ekonomický vývoj, zvyšoval hodnotu kurzu EUR/USD. Naopak nejistota v mezivládních jednáních členských států eurozóny a spekulace o možném rozpadu eurozóny srazily kurz EUR/USD až na jeho dno. V analýze je důležité zahrnout historický vývoj kurzu, který dnes atakuje psychologickou hranici 1,400 EUR/USD, a jeho vnímání investory. Je velice pravděpodobné, že spadne na svou stabilnější hranici (1,3500 EUR/USD). Největší vliv na růst dolaru bude mít v roce 2014 pravděpodobně pozitivní nabídkový šok v podobě zvyšování exportu břidlicového plynu. Důkazem pro toto tvrzení, je studie z roku 2013, která vyhodnotila, že objev těžby břidlicového plynu v USA vedl za rok 2012 k vytvoření 2,1 milionu pracovních míst a přinesl zemi na daňových příjmech 75 miliard dolarů.253 Dalším důvodem je současný spor mezi EU a USA s Ruskou federací. Na základě něhož se předpokládá, že by se USA mohlo stát hlavním dodavatelem plynu pro EU, což by mělo pozitivní dopad na její ekonomiku. Ovšem břidlicový plyn může být další ze spekulativních bublin, které nadhodnocují reálný měnový kurz. Objevují se studie o znečišťování životního prostředí a podzemních vod a poruše zemských tektonických desek. 251

Tato analýza je sepisována v polovině března roku 2014 a jsou do ní zahrnuty události a data k 19. 3. 2014.

252

MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní finance. Opora pro magisterské studium obor Finance. Praha: BIVŠ, 2013.

s 3. 253

SCHINDLER, Jan. Břidlicový plyn: USA a Evropa [online]. TZB-info, ©2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z:

http://energetika.tzb-info.cz/10929-bridlicovy-plyn-usa-a-evropa

88

Investoři již teď snižují své investice, protože se obávají, že se jim vložené náklady po vytěžení velkých ložisek nevrátí. Pokud se toto potvrdí a těžba bude muset být omezena či úplně zastavena, může dojít ke splasknutí této spekulativní bubliny. Toto by podstatně snížilo kurz dolaru na světových trzích a vedlo k růstu kurzu EUR/USD. Z grafu č. 11 je patrné, že již teď táhne nahoru obchodní bilanci USA objev těžby břidlicového plynu a s tím spojený růst obchodní bilance ropy, plynu a ropných produktů od roku 2012. Graf č. 11: Zahraniční obchod USA

Zdroj: ČERMÁK, Jan. EUR/USD: Americký trh bude tlačit dolar vzhůru [online]. ČSOB, ©2014 [cit. 2014-0319]. Dostupné z: http://www.csob.cz/WebCsob/Data/vyhledy/Vyhled_meny_EURUSD.pdf

4.1. Politický vývoj eurozóny a jeho vliv na kurz EUR/USD v roce 2014 Již teď je jisté254, že z politického hlediska bude mít největší vliv na vývoj měnového kurzu EUR/USD vztah EU s Ruskem a případné ekonomické sankce z jejich stran. Investice Ruska, především v Německu, jsou vysoké a jejich ztráta by měla vliv na obchodní bilanci a pokles HDP eurozóny i celé EU. Při vyhrocené geopolitické situaci by určitě došlo k výprodeji na evropském akciovém trhu, který by se promítl na snížení kurzu EUR/USD a převodu rezerv bank na stabilnější dolar. Vliv na kurz lze v nastalé situaci odvodit podle rozsahu sankcí. V této straně sporu figuruje i USA. Prezident Ruské federace V. Putin prohlásil, že pokud dojde k rozsáhlým ekonomickým sankcím ze strany USA vůči Ruské federaci, začne centrální banka Ruska s cílenou depreciací amerického dolaru v podobě

254

Sepisováno v březnu roku 2014.

89

vyprodávání jejich rezerv amerického dolaru. Což by se v tomto případě promítlo na posílení kurzu EUR/USD. Tento spor se s největší pravděpodobností promítne i na cenách ropy a zemního plynu a to zvýšením jejich ceny ze strany Ruské federace pro EU. EU pokrývá z 29 % své spotřeby zemního plynu a z 24 % spotřeby ropy dodávkami z Ruska.255 Vzhledem k tomuto vysokému poměru by zvýšení cen energií vedlo k nárůstu inflace v EU a eurozóně, a to by se odrazilo na neúměrném posilování již tak vysokého kurzu EUR/USD. Měnový kurz tažený nahoru vysokou inflací by měl za následek snížení konkurenceschopnosti eurozóny a pokles HDP. Od 22. do 25. května 2014 budou v zemích EU probíhat volby do Evropského parlamentu, které se určitě odrazí na kurzu eura. Jejich vliv bude pravděpodobně pouze krátkodobý v řádech dnů, jak budou přicházet ze členských zemí volební výsledky. Pokud posílí evropští konzervatisté a reformisté, je možné, že to bude mít nepatrný vliv na depreciaci kurzu EUR/USD. Dvě hlavní strany EPP a S&D mají dosud velký vliv a podporu ve svých zemích, a tak je pravděpodobné, že výsledky voleb dopadnou v jejich prospěch a kurz posílí. Investoři budou brát volby jako referendum občanů EU ohledně nově zavedených měnových reforem. Dále budou mít vliv na kurz eura ekonomické zprávy, které budou přicházet ze zemí, jimž byl poskytnut záchranný balíček z ESM a EFSF. Jedná se o Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Je velice pravděpodobné, že i kdyby Řecko zavedlo nejpřísnější úsporná opatření, tak nedosáhne hospodářských přebytků, s jejichž pomocí by mohlo odstranit svůj veřejný dluh. Aby se tak stalo, jeho přírůstek HDP by musel dosahovat výše expandujících asijských zemí. Proto je velice nepravděpodobné, že Řecko již nebude potřebovat další pomoc. Podle šéfa fondu EFSF a ESM J. Reglinga bude Řecko v polovině roku 2014 potřebovat třetí záchranný balíček v přibližné hodnotě 10–11 miliard euro, protože nebude ještě schopné získat peníze na finančních trzích.256 Jako další reálné řešení, kromě poskytnutí dalšího záchranného balíčku, se jeví další odepsání řeckého dluhu na základě dohody s věřiteli. Jasné to bude v dubnu 2014, kdy budou zveřejněna ověřená finanční data za rok

255

OCELÍK, Petr. Závislost Evropy a Ruska je vzájemná [online]. Dvorek.eu, ©2014 [cit. 2014-03-17].

Dostupné

z:

http://www.dvorek.eu/print.do;jsessionid=9E8C4408B30907CC8B640BEFD16B40E2?articleId=17377 256

BYDŽOVSKÁ, Marie. Šéf záchranného fondu: Řecko bude potřebovat pomoc ještě potřetí [online].

Euroskop, ©2005–2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/46/23209/clanek/sefzachranneho-fondu-recko-bude-potrebovat-pomoc-jeste-potreti/

90

2013.257 Pokud k tomu opravdu dojde, bude to mít vliv na snížení kurzu evropské měny. Ale jelikož se jedná o relativně malou výši záchranného balíčku oproti dvěma předešlým půjčkám, nebude tento dopad tak vysoký jako v minulosti. Na snížení hodnoty propadu bude mít v budoucnu vliv již vytvořený záchranný mechanismus eurozóny EFSF, z něhož mohou státy v případě takové situace čerpat. Irsko a Španělsko již opustilo evropský záchranný program (oba dvě země v prosinci 2013) a zaznamenávají ekonomické oživení. Portugalsko splňuje předepsaná kritéria záchranného programu a chtělo by opustit záchranný program v roce 2014. Je zde ale riziko, že některá úsporná opatření se nepovedou zavést, jelikož je opozice napadla u ústavního soudu dané země, který v minulosti již některá úsporná opatření zamítl. To by vedlo k navýšení deficitu. Ratingová agentura Fitch uvedla v únoru roku 2014, že Portugalsko postupuje správným směrem, ale že po opuštění záchranného mechanismu, bude potřebovat preventivní půjčku, o které se má rozhodovat v dubnu 2014.258 Samozřejmě negativní informace ohledně Portugalska budou mít za důsledek propad kurzu. Kypr plní záchranný program podle plánu. Zprávy o HDP Kypru nejsou příznivé. Za rok 2014 má HDP klesnout o 4,8 %.259 Ale jelikož se jedná o velice malou ekonomiku eurozóny, vliv její hospodářské situace by neměl mít vliv na kurz EUR/USD. Co se týče zemí, které musely zažádat o pomoc, významnější vliv na kurz bude mít pouze situace v Řecku.

4.2. Fundamentální analýza měnového kurzu EUR/USD pro rok 2014 Cílem fundamentální analýzy je odhadnout chování trhu v reakci na nová finanční a ekonomická data. Sleduje formový trh z hlediska ekonomických, sociálních a politických aspektů. Měnu ovlivňují makroekonomické veličiny jako inflace, úrokové sazby, salda

257

EUROACTIV. Šéf Eurogroup: Řecko bude potřebovat třetí záchranný balíček [online]. EU-Media, s.r.o.,

©2004–2013 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/sef-eurogrouprecko-bude-potrebovat-treti-zachranny-balicek-011090 258

FINANCE.CZ. EK: Portugalský záchranný program zůstává na správné cestě [online]. Finance media a.s.,

©2014 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/412029-ek-portugalsky-zachrannyprogram-zustava-na-spravne-ceste/ 259

FINANCE.CZ. Kypr prý plní záchranný program podle plánu [online]. Finance media a.s., ©2014 [cit. 2014-

03-17]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/411170-kypr-pry-plni-zachranny-program-podleplanu/

91

platební bilance aj.260 Fundamentální analýza se orientuje na prognózy ve středním a dlouhém období. Úspěšnost fundamentálních analýz je podmíněna naplněním prognózovaného vývoje proměnných.261 Pro prognózu kurzu EUR/USD jsem vybrala metodu inflačního diferenciálu, teorie parit úrokových měr, Fisherův efekt a platebně bilanční přístup k determinaci měnového kurzu. Metodou inflačního diferenciálu můžeme vypočítat relativní změnu očekávaného měnového kursu v čase t+1 oproti výchozímu kursu v čase t. Inflační diferenciál mezi domácí a zahraniční ekonomikou (‫݌‬஽௘ – ‫݌‬௓௘ ) by měl odpovídat relativní změně spotového kurzu.262 Předpokládaná inflace zemí eurozóny je 1 % (prognózy ČNB jsou 0,9 %) a prognózovaná inflace USA je 1,5 %. Po dosazení do vzorce (‫݌‬஽௘ – ‫݌‬௓௘ = 1 - 1,5) nám vyjde inflační diferenciál -0,5 %. Záporný výsledek představuje apreciaci kurzu domácí měny, což povede ke snížení konkurenceschopnosti domácího zboží. Podle inflačního diferenciálu se kurz EUR/USD se za rok 2014 zhodnotí o 0,5 %. Problémem metody inflačního diferenciálu je různé sestavení měnového koše, ale v případě porovnání dvou vyspělých tržních ekonomik lze předpokládat přibližně stejnou strukturu a spotřebitelské chování.263 Dalším problémem metody je, že reálná odchylka od propočteného inflačního diferenciálu souvisí s celkovou hospodářskou politikou vlády a monetárními faktory, které ovlivňují měnové kurzy. Jakákoli nečekaná změna ovlivní inflační diferenciál. Dále nezahrnuje metoda inflačního diferenciálu změnu úrokových měr, vliv politických událostí a ekonomický vývoj země.264 Její využití je tedy velice omezené. Podle teorie parity úrokových měr je příčinou pohybu měnového kurzu rozdílná úroková míra v jednotlivých zemích, která vede k pohybu krátkodobého kapitálu. Relativní změnu očekávaného měnového kurzu v čase t+1 oproti aktuálnímu kurzu v čase t lze vyjádřit jako úrokový diferenciál (i + i*). Jedná se o rozdíl úrokové míry na domácí a zahraniční

260

PRŮŠOVÁ, Michaela. Forex – jak zbohatnout a nekrást. Praha: Grada Publishing, 2011. 39 s. ISBN 978-

247-3739-3. 261


20 s. 262

REVENDA, Zbyněk – MANDEL, Martin eds. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press,

2012. ISBN 978-80-7261-240-6. 372–373 s. 263

REVENDA, Zbyněk – MANDEL, Martin eds. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press,

2012. ISBN 978-80-7261-240-6. 372–373 s. 264


14 s.

92

aktivum.265 Současná úroková míra (17. 3. 2013) je v eurozóně a v USA 0,25, takže úrokový diferenciál by vychází 0 %. ECB se v roce 2014 nechystá měnit úrokovou sazbu, ale FED již oznámil, že ke zvyšování úrokové sazby v roce 2014 dojde. Rozsah zvýšení bude odvozen od poklesu nezaměstnanosti v USA. ECB neplánuje v roce 2014 na takový krok přistoupit, protože i pro rok 2014 se předpokládá vysoká nezaměstnanost a nízká inflace. Při růstu úrokové míry v USA a stagnaci úrokové míry v eurozóně by došlo k depreciaci eura. Důvodem by byl mezinárodní pohyb kapitálu, který by byl vyvolán pohybem úrokových měr. Fisherův efekt pracuje s nominální a reálnou úrokovou mírou, která v sobě zahrnuje inflaci. Podle autora rovnice I. Fishera se reálná úroková míra rovná nominální úrokové míře po odečtení inflace (r= i – ‫݌‬௘ ሻ. Po dosazení do rovnice je prognózovaná reálná úroková míra pro rok 2014 v eurozóně -0,75 a v USA -1,25. Vyšší reálná úroková je v eurozóně, což má za následek zhodnocení kurzu EUR/USD o 0,5 %. Ale pokud budeme uvažovat o zvýšení úrokových sazeb FEDem, zhodnocení kurzu EUR/USD se o zvýšení nominální úrokové míry sníží. Podle mezinárodního Fisherova efektu v krátkém období dochází v ekonomikách s nižšími nominálními úrokovými měrami (eurozóna) k odlivu zahraničního kapitálu do zahraničí (do USA) a ke znehodnocení domácí měny, ale v dlouhém období se projevují tendence k jejímu zhodnocení.266 Z toho lze usoudit, že v dlouhém období na základě Fisherova efektu by mělo dojít ke zhodnocení eura. Platebně bilanční přístup k determinaci měnového kurzu je založen na vývoji salda platební bilance, který podle platebně bilančního přístupu má vliv na pohyb měnového kurzu. Z hlediska sald platební bilance se analytici zaměřují nejčastěji na saldo běžného účtu. Saldo platební bilance v USA je -379,3 miliard dolarů za rok 2013.267 Jedná se o pasivní saldo platební bilance, což by podle platebně bilančního přístupu mělo vést k depreciaci dolaru. Saldo platební bilance v eurozóně je +216,7 miliard eur za rok 2013.268 Jedná se o aktivní saldo platební bilance, které má za důsledek apreciaci eura. Pokud bude vývojový trend 265


15–16 s. 266


17–18 s. 267

FXSTREET.CZ. Makro: Pasivum běžného účtu platební bilance USA se ve 4Q snížilo na 81,1 mld. dolarů

[online]. FXstreet.cz, ©2009–2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/zpravodajstvi63080.html 268

EUROSTAT. Platební bilance, běžný účet – čtvrtletní [online]. Eurostat, ©2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné

z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=teibp050

93

platební bilance pokračovat, tak lze očekávat, že v roce 2014, bude mít eurozóna stále aktivní platební bilanci a USA stále pasivní. I když bude pasivní saldo v USA klesat, nelze očekávat vzhledem k jeho vývoji, že se dostane do kladných čísel.

4.3. Technická analýza měnového kurzu EUR/USD pro rok 2014 Technická analýza pracuje s grafickou metodou, kdy podle obrazců, které ukazují minulý pohyb kurzu, odhaduje jeho budoucí vývoj. Technická analýza na rozdíl od fundamentální analýzy nezkoumá vliv makroekonomických veličin na pohyb kurzu, ale snaží se odvodit jeho budoucí pohyb z minulého vývoje.269 Technická analýza má omezené použití pro střední a dlouhé období, proto je velice těžké z ní vybrat metody, které lze využít pro dlouhodobější analýzu kurzu. Pro svoji analýzu jsem vybrala metody Dow Theory a trendové linie. Jelikož je mým cílem prognózovat vývoj kurzu EUR/USD na rok 2014 budu u grafických metod pracovat s jeho vývojem během minulých 365 dní (20. 3. 2013–19. 3. 2014). Dow Theory pracuje s hypotézou, že kurzy se pohybují v jasných trendech a budoucí vývoj lze odvodit z minulého vývoje.270 Z grafu č. 12 je podle Dow Theory patrná formace Dow Lines signalizují budoucí medvědí trend. Pokud poruší kurz vytvořenou dolní formaci Dow Lines, která je zde označena černou čárou, pak lze očekávat nastoupení medvědího trendu, který bude pokračovat, dokud se neobjeví signály, že došlo ke změně trendu. Ta se projeví, pokud bude porušena posloupnost minim (viz Veselá, 2011). Z provedené analýzy je patrné, že pokud kurz klesne pod 1,3366 EUR/USD, což je naše minimum formace Dow Lines, nastoupí medvědí trend, který lze podle trendové linie očekávat. Bude se pravděpodobně jednat o sekundární až primární trend v délce 3 až 6 měsíců. Což lze odvodit z délky pohybu kurzu kolem formací Dow Lines.

269


20 s. 270

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: Wolters Kluwer, 2011.470 s. ISBN 978-80-7357-

647-9.

94

Graf č. 12: Formace Dow Lines na vývoji kurzu EUR/USD od března 2013 do března 2014

Zdroj: vlastní zpracování z KURZYCZ. EUR/USD, Forex historie [online]. Kurzycz, ©2000–2014 [cit. 201403-19]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/forex/eur-usd/historie/

Trendová linie je přímka lokálních maxim a minim, ve které má tendenci se kurz určitou dobu pohybovat. Zakreslený trendový kanál na grafu č. 13 propojuje téměř čtyři minima (což značí o jeho vypovídající schopnosti) a je rostoucí. Prolomení trendového kanálu v jeho dolní části o více než 3 % nebo alespoň dva obchodní dny po sobě bude značit nastoupení medvědího trendu.271 Podle grafu č. 13 se kurz vychýlil z trendové linie již v lednu 2014. Byť se měl tendenci k trendové linii vrátit, nikdy se nejednalo o její překročení o více než 3 %. Podle analýzy lze říci, že ze střednědobého hlediska v trendu kurzu EUR/USD nastupuje medvědí trend.

271

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: Wolters Kluwer, 2011.476–477 s. ISBN 978-80-

7357-647-9.

95

Graf č. 13: Trendová linie kurzu EUR/USD na vývoji kurzu od března 2013 do března 2014

Zdroj: vlastní zpracování z KURZYCZ. EUR/USD, Forex historie [online]. Kurzycz, ©2000–2014 [cit. 201403-19]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/forex/eur-usd/historie/

4.4. Shrnutí analýzy vývoje kurzu EUR/USD v roce 2014 Cílem kapitoly bylo určit budoucí vývoj kurzu EUR/USD a na základě fundamentální analýzy dokázat, zdali má expanzivní měnová politika ECB, od které nechce ECB ještě upustit, vliv na zhodnocení kurzu EUR/USD. Největší dopad na budoucí kurz EUR/USD budou mít spory Evropy s Ruskem, růst obchodní bilance USA a třetí možná půjčka Řecku. Budoucí vývoj kurzu EUR/USD bude velice negativně ovlivněn spory mezi euroatlantickým prostorem a Ruskem. Ekonomicky více zasáhne EU než USA a bude tlačit na pokles kurzu. Růst obchodní bilance USA v důsledku pozitivního nabídkového šoku souvisejícího s expanzí exportu břidlicového plynu povede ke zhodnocení amerického dolaru. Stejný dopad bude mít žádost Řecka o třetí záchranný balíček. Technická analýza prognostiku depreciace kurzu EUR/USD také potvrzuje. Kurz se již teď vychýlil z trendové linie a lze očekávat jeho medvědí trend. Podle analýzy formace Dow Lines je pravděpodobné, že pokud kurz klesne pod 1,3366 EUR/USD bude následovat medvědí trend v délce 3–6 měsíců. Propad kurzu EUR/USD bude částečně brzdit měnová politika ECB a aktivní saldo platební bilance. Na základě provedených metod inflačního diferenciálu, úrokového diferenciálu a Fisherova efektu bylo analyzováno zhodnocení kurzu EUR/USD o 0,5 % a více. Kroky ECB v měnové politice v podobě udržování nízké inflace a rekordně nízkých úrokových sazeb vedou k posílení kurzu. Nebo alespoň v budoucnu budou mít vliv na snížení znehodnocení kurzu eura vůči dolaru. 96

Závěr Cílem práce bylo zachytit vývoj myšlenky společné evropské měny se zaměřením na ekonomické aspekty a vyhodnotit její počáteční cíle se současnou situací. Pokusila jsem se detailně analyzovat kroky přijetí eura od teoretických konceptů, ze kterých Maastrichtská smlouva čerpala, až po současnou reformu měnových institucí EU. Odpovědět na otázku, kde lze hledat kořeny evropské dluhové krize a je jejich příčinou špatné institucionální nastavení eura, je možné pouze s částečným subjektivním zabarvením, protože existuje mnoho pohledů ekonomů na příčiny krize. Jedním z kořenů dluhové krize je špatné institucionální nastavení eura. Neexistence společné důsledné fiskální politiky, velice nízká konvergence ekonomik zemí eurozóny a snížení rozdílů v úrokových mírách jsou jedny z příčin krize a přímo souvisí se zavedením eura v zemích nejvíce postižených krizí. Krize však měla ještě další příčiny – prudký růst výdajů v soukromém a veřejném sektoru a neúměrné zadlužení států. Další analyzovanou otázkou je, jaké bylo nutné provést reformy v konceptu evropské měny od roku 2002. Před propuknutí dluhové krize byla přijata reforma Paktu stability a růstu, ale fiskální kritéria Paktu byla porušována mnoha státy, aniž by došlo k jejich potrestání. Byl přijat Basel II, v rámci nějž byly dluhopisy zemí označeny za jistou investici. Tyto dva kroky lze označit za jedny z příčin krize. Důsledkem krize byla reforma konceptu evropské měny. Byly vytvořeny nové instituce a reformovány již existující. Byly založeny fondy EFSF a EMS jako záchranné mechanismy pro nesolventní země. Došlo ke schválení Paktu euro plus, jehož cílem je větší koordinace hospodářských a sociálních politik. Byla revidována Smlouva o fungování EU a přidán do ní odstavec v článku 136 o možnosti finanční pomoci státu, což před krizí smlouva zakazovala. Odpověď na otázku, zdali je schopné euro konkurovat dolaru jako rezervní měna bank, jak bylo původně jejím cílem, je v současné situaci negativní. Na začátku období v roce 2002 nebývale euro posilovalo k americkému dolaru a zdálo se, že se podle původních cílů EU stane euro světovou měnou. Ale po dluhové krizi klesla důvěra v evropskou měnu. Když se začaly objevovat zprávy o neschopnosti země dostát závazkům věřitelů, měli investoři tendenci prodávat eurové devizy. Ještě na začátku roku 2014 je euro považováno za nestabilní měnu oproti americkému dolaru A lze říci, že je měnová integrace u konce? Proces měnové integrace Evropy nelze považovat za dokončený, protože státy evropské unie, které stojí doposud mimo eurozónu, 97

se svým vstupem do Evropské unie zavázaly k přijetí společné měny.272 Měnová integrace bude tedy dále pokračovat rozšiřováním eurozóny. Závěr prognózy budoucího kurzu EUR/USD v roce 2014 v analytické části práce je, že dojde ke znehodnocení kurzu. Největší dopad na budoucí kurz EUR/USD budou mít spory Evropy s Ruskem, růst obchodní bilance USA a třetí možná půjčka Řecku. Technická analýza prognostiku depreciace kurzu EUR/USD také potvrzuje. Propad kurzu EUR/USD bude částečně brzdit měnová politika ECB a aktivní saldo platební bilance zemí eurozóny. Myslím si, že dnes již není na místě diskutovat o zrušení eura a návratu k národním měnám, jako o nejlepším řešení pro země eurozóny. Podle současného vývoje lze předpokládat, že krize byla zažehnána a myšlenka společné evropské měny ji přežila. Představitelé EU si uvědomili, že je potřeba reformovat stávající instituce a procesy rozhodování a zavést instituce nové, jejichž mechanismy by měly krizi zabránit, nebo případně předejít takovým rozsáhlým dopadům. Aby mohlo dojít k prohloubení hospodářské a měnové spolupráce, bude nutné provést nepopulární politická opatření, která omezí suverenitu členských zemí, a reformovat celý systém, na kterém byla eurozóna vystavěna. Jinou variantou je, že si rozpočtoví hříšníci uvědomí své prohřešky a sami budou mít tendenci snižovat schodky veřejných financí a dodržovat stanovená kritéria.

272

s výjimkou Velké Británie a Dánska, které mají opt-out u tohoto bodu ve smlouvě o připojení.

98

Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. BALDWIN, Richard, WYPLOSZ, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1. 2. CIHELKOVÁ, Eva a kol. Evropská ekonomická integrace: procesy, politiky, governance. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2011. ISBN 978-80-245-18350. 3. CIHELKOVÁ, Eva, JAKŠ, Jaroslav a kol. Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2004. ISBN 80-245-0854-0. 4. DĚDĚK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-076-8. 5. ECKERT, Daniel. Světová válka měn. Praha: Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80247-4099-7. 6. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Evropská centrální banka, Eurosystém, Evropský centrální systém bank. Frankfurt am Main: Evropská centrální banka, 2011. ISBN 978-92-899-0776-7. 7. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA). Frankfurt am Main: Evropská centrální banka, 2009. ISBN 978-92-899-0574-9. 8. JANÁČKOVÁ, Stanislava. Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého světa. Praha: Centrum pro politiku a ekonomiku, 2010. ISBN 978-80-86547-95-4. 9. KALÍNKÁ, Emilie a kol. Mezinárodní obchod v 21. století. Praha: Grada publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2296-8. 10. KUNEŠOVÁ, Hana, MRKVAN, Radomír a kol. Evropská unie: vybrané kapitoly z pohledu ekonoma. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2005. ISBN 80-7043-3906. 11. LACINA, Lubor, ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. Praha: Alfa nakladatelství, 2010. ISBN 978-80-87197-26-4. 12. LACINA, Lubor, RUSEK, Antonín. Evropská unie: trendy, příležitosti, rizika. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. ISBN 978-80-7380-077-2. 13. LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Praha: 99

C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5. 14. MARKOVÁ, Jana. Mezinárodní finance. Opora pro magisterské studium obor Finance. Praha: BIVŠ, 2013. 15. MARSCH, David. Euro: boj o osud nové globální měny. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. ISBN 978-80-7325-277-9. 16. PLECHANOVÁ, Běla. Institucionální vývoj Evropské unie: od Maastrichtské smlouvy k východnímu rozšíření. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0800-6. 17. PRŮŠOVÁ, Michaela. Forex – jak zbohatnout a nekrást. Praha: Grada Publishing, 2011. 39 s. ISBN 978-247-3739-3. 18. REVENDA, Zbyněk – MANDEL, Martin eds. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-240-6. 19. SCHACHTSCHNEIDER, Karl Albrecht. Euro – státní komplot. In: HANKEL, Wilhem a kol. Zachránit Evropu? Obětovat euro! Liberec: Dialog, 2012. ISBN 97880-7424-052-2. 20. SCHELLER, Hanspeter. Evropská centrální banky: historie, role a funkce. Frankfurt am Main: Evropská centrální banky, 2006. ISN 978-92-899-0212-0. 21. SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Praha: Konrad-Adenauer-Stiftung, 2009. ISBN 978-80-210-5082-2. 22. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: Wolters Kluwer, 2011.470 s. ISBN 978-80-7357-647-9. 23. ZAHRADNÍK, Petr. Vstup do Evropské unie – přínosy a náklady konvergence. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-427-4.

Příspěvky ve sborníku 24. DĚDEK, Oldřich. Národní plán na zavedení eura v ČR. In: Zájmy České republiky a přijetí společné evropské měny. Praha: NEWTON College, a.s. a Vzdělávací středisko na podporu demokracie, 2008, 19 s. ISBN 978-80-903122-9-6. 25. MLÁDEK, Jan. Od globální finanční krize k evropské dluhové krizi: příčiny, důsledky, souvislosti. In: Evropský institucionální rámec a základy globální regulace. Praha: NEWTON College, a.s. a Vzdělávací středisko na podporu demokracie, 2011. ISBN 978-80-904281-7-1.

100

Internetové zdroje 26. BYDŽOVSKÁ, Marie. Analýza problémů irských bank [online]. Ústav mezinárodních vztahů

Praha,

©2013

[cit.

2013-11-16].

Dostupné

z:

http://www.ustavmezinarodnichvztahu.cz/article/analyza-problemu-irskych-bank 27. BYDŽOVSKÁ, Marie. Kořeny a průběh krize eurozóny [online]. Euroskop, ©2005– 2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9026/sekce/koreny-aprubeh-krize-eurozony/ 28. BYDŽOVSKÁ, Marie. Šéf záchranného fondu: Řecko bude potřebovat pomoc ještě potřetí

[online].

Euroskop,

©2005–2013

[cit.

2013-11-18].

Dostupné

z:

https://www.euroskop.cz/46/23209/clanek/sef-zachranneho-fondu-recko-budepotrebovat-pomoc-jeste-potreti/ 29. ČERMÁK, Jan. EUR/USD: Americký trh bude tlačit dolar vzhůru [online]. ČSOB, ©2014

[cit.

2014-03-19].

Dostupné

z:

http://www.csob.cz/WebCsob/Data/vyhledy/Vyhled_meny_EURUSD.pdf 30. ČNB. Hospodářská a měnová politika v EU [online]. ČNB, ©2003–2013 [cit. 201311-21].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/ 31. ČNB. Kurzová mechanismus ERM II a kurzové konvergenční kritérium [online]. ČNB, ©2003–2013

[cit.

2013-10-05].

Dostupné

z:

http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2003/2003_cervenec/boxy_a _prilohy/mp_zpinflace_prilohy_c_03_cervenec_p1.html 32. E15.CZ. Merklová: Dokud budu naživu, eurobondy neschválím [online]. Mladá fornta a.s.,

©2013

[cit.

2013-11-21].

Dostupné

z:

http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/merkelova-dokud-budu-nazivu-eurobondyneschvalim-776656 33. EFSF. About EFSF [online]. EFSF, ©2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.efsf.europa.eu/about/index.htm 34. EFSF. European Financial Stability Facility (EFSF) [online]. EFSF, ©2013 [cit. 2013-11-21].

Dostupné

z:

http://www.efsf.europa.eu/attachments/EFSF%20FAQ%202013-07-16.pdf 35. EFSF. Rated AA/Aa1/AA+ [online]. EFSF, ©2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://www.efsf.europa.eu/investor_relations/rating/index.htm 36. ESM. About ESM [online]. European Stability Mechanism, ©2013 [cit. 2013-11-21]. 101

Dostupné z: http://www.esm.europa.eu/about/index.htm 37. EU4JOURNALISTS. Hospodářská a měnová unie a euro [online]. EU4Journalists, ©2003–2011

[cit.

2013-10-18].

Dostupný

z:

http://www.eu4journalists.eu/index.php/dossiers/czech/C23 38. EUROACTIV. ČR a přijetí eura [online]. EU-Media, s.r.o., ©2004–2013 [cit. 201310-30].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/link-dossier/cr-a-

prijeti-eura-000069 39. EUROACTIV. Šéf Eurogroup: Řecko bude potřebovat třetí záchranný balíček [online].

EU-Media,

s.r.o.,

©2004–2013

[cit.

2014-03-17].

Dostupné

z:

http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/sef-eurogroup-recko-budepotrebovat-treti-zachranny-balicek-011090 40. EUROPEAN COMMISION. European Commision Green Paper on the feasibility of introducing Stability Bonds [online]. Press releases database, ©2013 [cit. 2013-11-21]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-11-820_en.htm 41. EUROSTAT. Platební bilance, běžný účet – čtvrtletní [online]. Eurostat, ©2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=teibp050 42. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Bankovky [online]. ECB, ©2013[cit. 2013-0920]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/euro/banknotes/html/index.cs.html 43. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Eurobankovky série Europa [online]. ECB, ©2013

[cit.

2013-09-20].

Dostupné

z:

http://www.ecb.europa.eu/euro/banknotes/europa/html/index.cs.html 44. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Národní strany [online]. ECB, ©2013 [cit. 2013-09-20].

Dostupné

z:

http://www.ecb.europa.eu/euro/coins/2euro/html/index.cs.html 45. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Seznamte se s novou bankovkou 5 € [online]. ECB,

©2013

[cit.

2013-09-20].

Dostupné

z:

http://www.ecb.europa.eu/euro/shared/files/130110_presskit_europa_cs.pdf?bccbf7dd 2a47a8dc6dfaeb8ac7696af5 46. EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Společné strany [online]. ECB, ©2013 [cit. 2013-09-20].

Dostupné

z:

http://www.ecb.europa.eu/euro/coins/common/html/index.cs.html 47. EVROPSKÁ KOMISE. Jedna měna pro jednu Evropu: cesta k euru [online]. EK, ©2007

[cit.

2013-09-21]. 102

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication6730_cs.pdf 48. EVROPSKÝ PARLAMENT. Instituce hospodářské a měnové unie [online]. European Communities,

©2009

[cit.

2013-10-09].

Dostupné

z:

http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/economic/institutions/article_722 8_cs.htm 49. FINANCE.CZ. EK: Portugalský záchranný program zůstává na správné cestě [online].

Finance

media

a.s.,

©2014

[cit.

2014-03-17].

Dostupné

z:

http://www.finance.cz/zpravy/finance/412029-ek-portugalsky-zachranny-programzustava-na-spravne-ceste/ 50. FINANCE.CZ. Kypr prý plní záchranný program podle plánu [online]. Finance media a.s.,

©2014

[cit.

2014-03-17].

Dostupné

z:

http://www.finance.cz/zpravy/finance/411170-kypr-pry-plni-zachranny-programpodle-planu/ 51. FOREIGN CURRENCY EXCHANGE RATES. Euro (EUR) To US Dollar (USD) History Graph [online]. Currency exchange, ©2011–2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://eur.fx-exchange.com/usd/exchange-rates-history.html 52. FRIČOVÁ, Vítězslava. Měnová politika [online]. Euroskop, ©2005–2013 [cit. 201309-25]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/674/sekce/menova-politika/ 53. FXSTREET.CZ. ECB poskytne bankám mimořádné úvěry [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: www.fxstreet.cz/ecb-poskytne-bankammimoradne-uvery.html 54. FXSTREET.CZ. ECB spustí program nákupu dluhopisů [online]. FXstreet.cz ©2009– 2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/ecb-spusti-programnakupu-dluhopisu.html 55. FXSTREET.CZ. EUR/USD prolomil hladinu 1,3700 [online]. FXstreet.cz, ©2009– 2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-eurusd-prolomilhladinu-13700.html 56. FXSTREET.CZ. EUR/USD sestoupil z dvouletého maxima [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/eurusd-sestoupil-zdvouleteho-maxima.html 57. FXSTREET.CZ. Euro kvůli nejistotě Španělska a Řecka klesá [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/euro-kvulinejistote-kolem-spanelska-a-recka-klesa.html 103

58. FXSTREET.CZ. Euro opět reaguje na problémy Řecka [online]. FXstreet.cz ©2009– 2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-euro-opet-reagujena-problemy-ecka.html 59. FXSTREET.CZ. Euro prudce kleslo kvůli pomoci Kypru [online]. FXstreet.cz ©2009– 2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/euro-prudce-kleslo-kvulipomoci-kypru.html 60. FXSTREET.CZ. Euro sílí díky přílivu kapitálu [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/euro-sili-diky-prilivu-kapitalu.html 61. FXSTREET.CZ. Eurozóna i celá EU se vymanily z recese [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/eurozona-i-celaeu-se-vymanily-z-recese.html 62. FXSTREET.CZ. Eurozóna se dohodla: Řecko dostane 130 miliard eur [online]. FXstreet.cz

©2009–2013

[cit.

2013-11-18].

Dostupné

z:

http://www.fxstreet.cz/eurozona-se-dohodla-ecko-dostane-130-miliard-eur.html 63. FXSTREET.CZ. Finanční systém eurozóny stále čelí rizikům [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/financni-systemeurozony-stale-celi-rizikum.html 64. FXSTREET.CZ. Forex a intradenní obchodování EUR/USD [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-a-intradenniobchodovani-eurusd.html 65. FXSTREET.CZ. Forex: EUR/USD – jaké jsou důvody k posilování? [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forexeurusd--jake-jsou-duvody-k-posilovani.html 66. FXSTREET.CZ. Forex: Řecku se odpustí polovina dluhu [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-ecku-seodpusti-polovina-dluhu.html 67. FXSTREET.CZ. Forex: Šéf ECB slíbil, že zachrání euro [online]. FXstreet.cz ©2009– 2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/forex-ef-ecb-slibil-zezachrani-euro.html 68. FXSTREET.CZ. Forexové analýzy a zprávy [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/kratke-zpravy.html?active_page=373 69. FXSTREET.CZ. Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/krize104

eura-charakteristika-problemu-zemi-eurozony.html 70. FXSTREET.CZ. Krize EURA: Charakteristika problémů zemí eurozóny [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/krizeeura-charakteristika-problemu-zemi-eurozony.html 71. FXSTREET.CZ. Makro: Pasivum běžného účtu platební bilance USA se ve 4Q snížilo na 81,1 mld. dolarů [online]. FXstreet.cz, ©2009–2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/zpravodajstvi-63080.html 72. HARTMAN, Ondřej. Fxstreet.cz: Pravidelný formový komentář týdne [online]. FXstreet.cz

©2009–2013

[cit.

2013-11-18].

Dostupné

z:

http://www.fxstreet.cz/fxstreetcz-pravidelny-forexovy-komentar-tydne.html 73. HARTMAN, Ondřej. Ve středu přijde nejdůležitější zpráva týdne [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/ve-stredu-prijdenejdulezitejsi-zprava-tydne.html 74. HARTMAN, Ondřej. Zadlužená eurozóna a euro [online]. FXstreet.cz ©2009–2013 [cit. 2013-11-16]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/zadluzena-eurozna-a-euro.html 75. CHRZ, P. Jaké Jsou rozdíly mezi platbou SEPA a TARGET2?[online]. Měšec, ©2012 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/jake-jsou-rozdily-meziplatbou-sepa-a-target2/ 76. JANÁČKOVÁ, Stanislava. Česká pozice k převzetí eura. Revue politika [online]. 2013, č. 9 [cit. 2013-10-30]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1917/ 77. KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, výboru regionů a evropské centrální bance: Pět let eurobankovek a euromincí [online]. MF, ©2013 [cit. 2013-09-20].

Dostupné

z:http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2006/com2006_0862cs01.pdf 78. KURZYCZ. EUR/USD, Forex historie [online]. Kurzycz, ©2000–2014 [cit. 2014-0318]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/forex/eur-usd/historie/ 79. MATUŠKA, Ondřej. Výhled kurzu EUR – USD – CZK [online]. Conseq, ©2006 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: https://www.conseq.cz/?news=1025 80. MF a ČNB. Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou [online]. MFČR, ©2005–2013 [cit. 2014-027]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Maastricht_Vyhodnoceni_201312-18_Vyhodnoceni-plneni-maastrichtskych-konvergencnich-kriterii-a-stupne105

ekonomicke-sladenosti-CR-s-eurozonou-2013.pdf 81. MINISTERTVO FINANCÍ ČR. Výzvy pro hospodářskou politiku a perspektivy přijetí eura

v ČR

[online].

MF,

©2005–2013

[cit.

2013-10-30].

Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/regulace/pristoupeni-cr-k-eurozone/zakladniinfromace 82. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Harmonizovaný index spotřebitelských cen [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-09-17].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=H 83. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Nevýhody a rizika z přijetí eura [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-09-23]. Dostupné

z:

https://www.google.cz/search?q=zaveden%C3%AD+eura+nev%C3%BDhody+eura& oq=zaveden%C3%AD+eura+nev%C3%BDhody+eura&aqs=chrome..69i57.4891j0&s ourceid=chrome&ie=UTF-8 84. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Makroekonomické výhody [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-09-23]. Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/cr_euro_makroekonom.html 85. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Výhody a nevýhody eura [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-09-21]. Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/narod_koord_skup_koordinator_cr _564.html?year=PRESENT 86. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Výkladový slovníček [online]. MF, ©2013 [cit. 2013-10-09]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=E 87. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Rada ECOFIN (Rada ministrů hospodářství a financí) [online]. MF, ©2013

[cit.

2013-10-09].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ecofin.html 88. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Eurozóna [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-18]. Dostupný z: 106

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_eurozona.html 89. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Euro ve světě [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-18]. Dostupný z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_svet.html 90. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Kypr [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-24]. Dostupný z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_rozsir_eurozony_443.html 91. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Slovinsko [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-18]. Dostupný z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_rozsir_eurozony_444.html 92. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Devátá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny [online].

MF,

©2007

[cit.

2013-10-24].

Dostupný

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1243.html 93. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Euro ve světě [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-10-18]. Dostupný z: http://zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_svet.html 94. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Harmonogram zavedení eura v České republice [online]. MF, ©2007 [cit.

2013-10-30].

Dostupné

z:

http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/dokumenty_plan_zavedeni_cr.html 95. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Evropský nástroj finanční stability [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-1118]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1631.html 96. NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINA PRO ZAVEDENÍ EURA V ČESKÉ REPUBLICE. Kyperská cesta k dluhové krizi [online]. MF, ©2007 [cit. 2013-11-18]. Dostupné z: http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index_1851.html 97. OCELÍK, Petr. Závislost Evropy a Ruska je vzájemná [online]. Dvorek.eu, ©2014 [cit. 2014-03-17].

Dostupné

z:

http://www.dvorek.eu/print.do;jsessionid=9E8C4408B30907CC8B640BEFD16B40E2 ?articleId=17377 98. PALATA, Luboš. Lotyšsko bude mít euro i nejvyšší růst v celé Evropské unii [online]. IDnes,

©1999–2013

[cit. 107

2013-10-18].

Dostupné

z:

http://ekonomika.idnes.cz/lotyssko-euro-rust-04c/eko_euro.aspx?c=A130605_192926_eko_euro_pul 99. RADICICOCA, Simone. Estonsko platí eurem, přechod na euro prý proběhl hladce [online]. NAŠEPENÍZE.CZ s. r. o, Mediafax, ©2007 – 2013 [cit. 2013-10-24]. Dostupné

z:

http://www.nasepenize.cz/estonsko-plati-eurem-prechod-na-euro-pry-

probehl-hladce-8259 100. RAPUTA, Tomáš. Euro se dostává do klesajícího trendu [online]. FXstreet.cz, ©2009–2013 [cit. 2013-11-19]. Dostupné z: http://www.fxstreet.cz/euro-se-dostavado-klesajiciho-trendu.html 101. ROMPUY, Herman. Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii [online]. ECB, ©2013

[cit.

2013-11-26].

Dostupné

z:

https://www.ecb.europa.eu/ssm/pdf/4preport/fourpresidentsreport2012-12-05CS.pdf 102. SCHINDLER, Jan. Břidlicový plyn: USA a Evropa [online]. TZB-info, ©2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://energetika.tzb-info.cz/10929-bridlicovy-plyn-usa-aevropa 103. VLÁDA ČR. Programové prohlášení vlády ČR [online]. Vláda ČR, ©2009–2014 [cit.

2014-03-17].

Dostupné

z:

http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-

dokumenty/programove-prohlaseni-vlady-cr-115911/

Mezinárodní smlouvy, protokoly a dohody 104. EUR-LEX. Měnová dohoda mezi EU a Andorrským knížectvím [online]. EUR-Lexs, ©2013

[cit.

2013-10-18].

Dostupné

z:

http://eur-

lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2011:369:0001:0013:CS:PDF 105. EVROPSKÁ KOMISE. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Konvergenční zpráva 2013 týkající se Lotyšska [online]. EUR-Lex, ©2013 [cit. 201310-1].

Dostupné

z:

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ/

LexUriServ.do?uri=COM:2013:0341:FIN:CS:PDF 106. EVROPSKÁ KOMISE. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě: Konvergenční zpráva 2010 týkající se Estonska [online]. EUR-Lex, ©2013 [cit. 201310-24].

Dostupné

z:

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ/

LexUriServ.do?uri=COM:2010:0238:FIN:CS:PDF 107. Protokol č. 14 o Euroskupině, přiložený ke Smlouvě o fungování EU. 108. Protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální 108

banky, přiložený ke Smlouvě o fungování EU. 109. Smlouva o ES ve znění Maastrichtské smlouvy. 110. Smlouvy o fungování EU ve znění Lisabonské smlouvy.

Informační brožury 111. FASSMAN, Martin, DLOUHÝ, Boris. Přechod na společnou měnu a sbližování životní úrovně a konkurenceschopnosti s vyspělými zeměmi EU – Informační brožura. Ministerstvo práce a sociálních věcí, ©2007.

109

Seznam použitých zkratek ES – Evropské společenství ECB – Evropská centrální banka EHS – Evropské hospodářské společenství ECU – European Currency uni EUA – European unit of account ERM – European Exchange Rate mechanism ERM II - European Exchange Rate mechanism II EMU – Evropská měnová unie Smlouva o ES – Smlouva o Evropském společenství Smlouva o fungování EU – Smlouva o fungování Evropské unie EMI – Evropský měnový institut ES/EU – Evropské společenství/Evropská unie (hovoří se o fázi, ve které ještě země byly členy Evropského společenství, ale Smlouva o EU byla již ve fázi příprav či byla již podepsána a 1. 1. 1993 mělo dojít k založení EU) EURIBOR - European Interbank Offered Rate Rada EU ve složení pro hospodářské a finanční věci – ECOFIN TARGET – The Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer System SEPA – Single Euro Payments Area (v překladu Jednotná oblast pro platby v eurech) RTGS systém – National Real-time Gross Settlemet Systém MMF – Mezinárodní měnový fond PASOK – řecká strana Panhelénistické socialistické hnutí PIGS – zkratka pro skupinu zemí Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko PI(I)GS – zkratka pro skupinu zemí Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko EFSF – European Financial Stability Facility (v překladu Evropský fond finanční stability)

110

Seznam použitých tabulek a obrázků Tabulka č. 1: Váhové zastoupení složkových měn v jednotce ECU v roce 1979, 1984 a 1989 Tabulka č. 2: Stav konvergence v roce 1995, 1996 a výsledný stav za rok 1997 Tabulka č. 3: Nástroje měnové politiky ECB Tabulka č. 4: Stav konvergence v Řecku před žádostí o vstup do HMU Tabulka č. 5: Stav konvergence ve Slovinsku před žádostí o vstup do HMU Tabulka č. 6: Stav konvergence na Kypru a Maltě před žádostí o vstup do HMU Tabulka č. 7: Stav konvergence ve Slovensku žádostí o vstup do HMU Tabulka č. 8: Stav konvergence v Estonsku před žádostí o vstup do HMU Tabulka č. 9: Stav konvergence v Lotyšsku před žádostí o vstup do HMU Tabulka č. 10: Stav konvergence v České republice podle konvergenční zprávy z roku 2013

Obrázek č. 1: Princip hada v tunelu a jeho pásem Obrázek č. 2: Stadia a fáze budování EMU Obrázek č. 3: Eurobankovky (první série) Obrázek č. 4: Společné strany euromincí Obrázek č. 5: Národní strany mincí Obrázek č. 6: Eurobankovky (druhá série) Obrázek č. 7: Členové eurozóny (stav od 1. 1. 2014)

Graf č. 1: Inflační konvergence: eurozóna 12 (roční nárůst v %) Graf č. 2: Vývoj kurzu EUR/USD v období 1999–2010 Graf č. 3: Vývoj kurz EUR/USD v roce 2010 Graf č. 4: Vývoj kurzu EUR/USD v období měsíce května 2010 Graf č. 5: Vývoj kurzu EUR/USD v druhé polovině roku 2010 a počátkem roku 2011 Graf č. 6: Vývoj kurzu EUR/USD v prvních třech čtvrtletí roku 2011 Graf č. 7: Vývoj kurzu EUR/USD od září roku 2011 do ledna roku 2012 Graf č. 8: Vývoj kurzu EUR/USD v první polovině roku 2012 Graf č. 9: Vývoj kurzu EUR/USD od druhé poloviny roku 2012 do konce první poloviny roku 2013 Graf č. 10: Vývoj kurzu EUR/USD od května roku 2013 do poloviny března roku 2014 111

Graf č. 11: Zahraniční obchod USA Graf č. 12: Formace Dow Lines na vývoji kurzu EUR/USD od března 2013 do března 2013 Graf č. 13: Trendová linie kurzu EUR/USD na vývoji kurzu od března 2013 do března 2014

Příloha č. 1: Kapitola 2–4 o měnové politice EU vyjmutá ze Smlouvy o Evropské unii ve znění Maastrichtské smlouvy Příloha č. 2: Protokol č. 13 o kritériích konvergence

112

Přílohy Obrázek č. 1: Princip hada v tunelu a jeho pásem

Zdroj: LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-560-5, s. 198.

Obrázek č. 2: Stadia a fáze budování EMU

Zdroj: DĚDĚK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace: od národních měn k euru. Praha: C. H. Beck, 2008. 225 s. ISBN 978-80-7400-076-8.

113

Obrázek č. 3: Eurobankovky (první série)

114

Zdroj: EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Bankovky [online]. ECB, ©2013[cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/euro/banknotes/html/index.cs.html

115

Obrázek č. 4: Společné strany euromincí Pozn.: V prvním sloupečku jsou mince vydávané před rozšířením EU před 1. 4. 2004. Mince v druhém slupečku jsou vydávané od 1. 1: 2007 zobrazují geografické znázornění Evropy. Jedná se o mince v nominální hodnotě 2 a 1 euro a 50, 20 a 10 centů.

116

Zdroj: EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Společné strany [online]. ECB, ©2013 [cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/euro/coins/common/html/index.cs.html

Obrázek č. 5: Národní strany mincí Belgie: „Ve středu mincí první emise je zobrazen král Albert II., na mezikruží pak královský monogram – velké písmeno „A“ umístěné pod korunou – spolu s dvanácti hvězdami symbolizujícími Evropu… Král Albert II. je zobrazen také na mincích druhé emise, avšak královský monogram a letopočet vydání se přesunuly do mezikruží, kde se nacházejí také značky mincovny a kód země „BE“.“

Estonsko: „Na estonských mincí všech nominálních hodnot je národní strana stejná. Je na ní vyobrazen geografický motiv Estonska a název této země v estonštině „Eesti“.“

117

Finsko: „Na minci je vyobrazena rostlinka a plody morušky, motiv navrhl Raimo Heino. Nápis na hraně mince 2 €: SUOMI FINLAND * * *, přičemž symbol * představuje hlavu lva.

Francie: „Na mincích v hodnotě 1 € a 2 € je zobrazen strom navržený umělcem Joaquimem Jiminezem. Symbolizuje život, kontinuitu a růst. Strom je obepnut šestiúhelníkem, kolem je motto Francouzské republiky „Liberté, Egalité, Fraternité“ (volnost, rovnost, bratrství).“

Irsko: „Na mincích je vyobrazena keltská harfa (tradiční symbol Irska), rok vydání mince a slovo „Éire“ (Irsko v irštině). Harfu navrhl Jarlath Hayes.“

Itálie: „Na minci je zobrazen Rafaelův portrét Danta Alighieriho. Obraz je umístěn ve vatikánském Papežském paláci v křídle papeže Julia II.“

Kypr: „Na mincích v hodnotě 1 € a 2 € je zobrazena modla ve tvaru kříže z doby měděné (3000 př. n. l.). Tento typický příklad prehistorického umění nalezeného na ostrově ukazuje, že Kypr stál u zrodu civilizace a kultury.“

118

Lotyšsko: „Mince 2 € zobrazuje lotyšskou pannu. Tento motiv byl původně používán na stříbné minci 5 latsů v roce 1929. Na hraně mince je vyznačen nápis DIEVS * SVĒTĪ * LATVIJU (BŮH ŽEHNEJ LOTYŠSKU).“

Lucembursko: „Mince navrhla po dohodě s královskou rodinou a s lucemburskou vládou Yvette Gastauer-Claire. Na všech lucemburských mincích je portrét velkovévody Jindřicha. Na mincích je dále vyznačen rok vydání a slovo „Lëtzebuerg“ (Lucembursko v lucemburštině).“

Malta: „Na mincích v hodnotě 1 € a 2 € je vyobrazen znak Maltézského řádu – kříž s osmi hroty, který začal být s Maltou spojován během vlády řádu v letech 1530–1798 a který bývá v současnosti označován jako maltézský kříž.“

Monako: „V první sérii je na dvoueurové minci vyobrazen portrét knížete Rainiera III. Jednoeurová mince nese dva portréty – knížete Rainiera III a dědičného prince Alberta. Na mincích v hodnotě 10, 20 a 50 centů je vyobrazena knížecí pečeť. Na mincích v hodnotě 1, 2 a 5 centů je zobrazen erb monackých knížat. V druhé sérii je na mincích v hodnotě 2 € a 1 € portrét knížete Alberta II. Mince v hodnotě 10, 20 a 50 centů nesou monogram knížete Alberta II. Na mincích v hodnotě 1, 2 a 5 centů je zobrazen erb monackých knížat.“

Nizozemsko: „Na mincích v hodnotě 1 € a 2 € je zobrazen portrét královny Beatrix a nápis v holandštině: „Beatrix Konigin der Nederlanden“ (nizozemská královna Beatrix). Po obvodu mince je v půlkruhu vyobrazeno 12 hvězd.“

119

Německo: „Na mincích v hodnotě 1 € a 2 € je vyobrazen tradiční symbol suverenity Německa, orlice, obklopená hvězdami symbolizujícími Evropu. Autory motivu jsou Heinz a Sneschana Russewa-Hoyer.

Portugalsko: „Na mincích v hodnotě 1 € a 2 € jsou v kruhu z evropských hvězd zobrazeny portugalské hrady a erby. Tento motiv symbolizuje dialog, výměnu hodnot a dynamiku budování Evropy. Uprostřed mince je královská pečeť z roku 1144.“

Rakousko: „Na minci je zobrazen portrét pacifistky Berthy von Suttnerové, která je symbolem mnohaletého úsilí Rakouska o mír.“

San Marino: „Na minci 2 € je vyobrazena vládní budova Palazzo Pubblico.“

Slovensko: „Na mincích v hodnotě 1 € a 2 € je vyobrazeno trojvrší a dvojitý kříž, který se rovněž objevuje na státním znaku Slovenska.“

120

Slovinsko: „Mince nese portrét básníka France Prešerena a podél okraje nápis S L O V E N I J A.“

Vatikán: „V současnosti jsou v oběhu tři série euromincí vydaných Vatikánským městským státem. Mince první série, na nichž je portrét Jeho Svatosti Jana Pavla II, se razily v letech 2002 až 2005. Na mincích druhé série, které se začaly razit v červnu 2005, je na znaku Apoštolské komory uprostřed mince vyobrazen erb kardinála komořího, který byl na přechodnou dobu nejvyšším představitelem Vatikánského městského státu. V horní části motivu jsou v neuzavřeném opisu umístěna slova „SEDE VACANTE“ a rok ražby, který je vyznačen římskými číslicemi „MMV“. Mezi erb a rok ražby je umístěna značka mincovny „R“. Při levém dolním okraji ústředního motivu je iniciála a příjmení autorky „D. LONGO“, při pravém dolním okraji jsou umístěny iniciály příslušného rytce: „MAC inc“ (mince v hodnotě 1 cent a 20 centů), „LDS inc“ (mince v hodnotě 2 centy a 50 centů), „ELF inc“ (mince v hodnotě 5 centů a 1 euro) a „MCC inc“ (mince v hodnotě 10 centů a 2 euro). V horní části mince je po jejím obvodu rozmístěno 12 hvězd, ve spodní části jsou v neuzavřeném opisu slova „CITTÀ DEL VATICANO“. Třetí série mincí, vydaná v dubnu 2006, nese vyobrazení Jeho Svatosti papeže Benedikta XVI a nápis „CITTÀ DEL VATICANO“. Napravo od portrétu je vyznačen letopočet „2006“ a značka mincovny „R“, nalevo pak iniciály autorky návrhu „DL“.

Řecko: „Na minci je zobrazena scéna z mozaiky ve Spartě (3. stol. n. l.) zobrazující Evropu unášenou Diem, který na sebe vzal podobu býka. Evropa je postava z řecké mytologie, po které byl tento kontinent pojmenován.“

121

Španělsko: „Na mincích v hodnotě 1 € a 2 € je portrét krále Juana Carlose I.“

Zdroj obrázků a doplňkových textů: EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Národní strany [online]. ECB, ©2013 [cit. 2013-09-20]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/euro/coins/2euro/html/index.cs.html

Obrázek č. 6: Eurobankovky (druhá série)

122

Zdroj: EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA. Eurobankovky série Europa [online]. ECB, ©2013 [cit. 2014-0207]. Dostupné z: http://www.ecb.europa.eu/euro/banknotes/europa/html/index.cs.html

123

Tabulka č. 2: Stav konvergence v roce 1995, 1996 a výsledný stav za rok 1997

1995

deficit (přebytek) rozpočtu HDP (%) 1995

1995

1996

1996 (odhad)

1996 (odhad)

1997

1997

1997

1995

3,0

1996

rok

stav za období

kritérium

Belgie

Dánsko

Finsko

Francie

Irsko

Itálie

Lucembursko

Německo

Nizozemsko

celkový veřejný dluh k HDP (%)

roční míra inflace (%)

dlouhodobá úroková sazba (%)

1995

1995

10/1995 až

10/1995 až

9/1996

9/1996

2/1997 až

2/1997 až

1/1998

1/1998

60,0

2,7

9,7

3,0

60,0

2,7

8,7

1997

3,0

60,0

2,7

7,8

1995

4,1

133,7

1,4

7,5

1996

3,3

130,6

1,6

6,7

1997

2,1

122,2

1,4

5,7

1995

1,6

71,9

2,3

8,3

1996

1,4

70,2

2,2

7,4

1997

+0,7

65,1

1,9

6,2

1995

5,2

59,2

1,0

8,8

1996

3,3

61,3

0,9

7,4

1997

0,9

55,8

1,3

5,9

1995

4,8

52,8

1,7

7,5

1996

4,0

56,4

2,1

6,6

1997

3,0

58,0

1,2

5,5

1995

2,0

81,6

2,4

8,3

1996

1,6

74,7

2,1

7,5

1997

+0,9

66,3

1,2

6,2

1995

7,1

124,9

5,4

12,2

1996

6,6

123,4

4,7

10,3

1997

2,7

121,6

1,8

6,7

1995

+1,5

6,0

1,9

7,6

1996

+0,9

7,8

1,3

7,0

1997

+1,7

6,7

1,4

5,6

1995

3,5

58,1

1,5

6,9

1996

4,0

60,8

1,3

6,3

1997

2,7

61,3

1,4

5,6

1995

4,0

79,7

1,1

6,9

1996

2,6

78,7

1,2

6,3

1997

1,4

72,1

1,8

5,6

124

Portugalsko

Rakousko

Řecko

Španělsko

Švédsko

Velká Británie

1995

5,1

71,7

3,8

11,5

1996

4,0

71,1

3,0

9,4

1997

2,5

62,2

1,8

6,2

1995

5,9

69,0

2,0

7,1

1996

4,3

71,7

1,7

6,5

1997

2,5

66,1

1,1

5,6

1995

9,1

111,8

9,0

17,4

1996

7,9

110,6

8,4

15,1

1997

4,0

108,7

5,2

9,8

1995

6,6

65,7

4,7

11,3

1996

4,4

65,8

3,8

9,5

1997

2,6

68,8

1,8

6,3

1995

8,1

78,7

2,9

10,2

1996

3,9

78,1

1,6

8,5

1997

0,8

76,6

1,9

6,5

1995

5,8

54,1

3,1

8,3

1996

4,6

56,3

3,0

8,0

1997

1,9

53,4

1,8

7,0

Zdroj: SYCHRA, Zdeněk. Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. Praha: Konrad-Adenauer-Stiftung, 2009. 102–106 s. ISBN 978-80-210-5082-2.

125

Graf č. 1: Inflační konvergence: eurozóna 12 (roční nárůst v %)

Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. Jedna měna pro jednu Evropu: cesta k euru [online]. EK, ©2007 [cit. 2013-0921]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication6730_cs.pdf

126

Graf č. 3: Vývoj kurzu EUR/USD v období 1999–2010

Zdroj: vlastní úprava z ECB. Euro exchange rates USD [online]. ECB, ©2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: https://www.ecb.europa.eu/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-usd.en.html

127

Příloha č. 1: Kapitola 2–4 o měnové politice EU vyjmutá ze Smlouvy o Evropské unii ve znění Maastrichtské smlouvy KAPITOLA 2 Měnová politika Článek 105 1. Prvořadým cílem ESCB je udržovat cenovou stabilitu. Aniž je dotčen cíl cenové stability, podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ve Společenství se záměrem přispět k dosažení cílů Společenství, jak jsou vymezeny v článku 2. ESCB jedná ve shodě se zásadami stanovenými v článku 3a a v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží, čímž podporuje efektivní umisťování zdrojů. 2. ESCB plní tyto základní úkoly: o vymezuje a provádí měnovou politiku Společenství, o provádí devizové operace v souladu s článkem 109, o drží a spravuje oficiální devizové rezervy členských států, o podporuje plynulé fungování platebních systémů. 3. Třetí odrážka odstavce 2 se nevztahuje na držení a správu devizových provozních zůstatků vládami členských států. 4. ECB je konzultována: o ke všem návrhům aktů Společenství v oblasti její působnosti, o vnitrostátními orgány ke všem návrhům právních předpisů z oblasti její působnosti, avšak v mezích a za podmínek stanovených Radou postupem podle čl. 106 odst. 6. ECB může předkládat stanoviska příslušným organům nebo institucím Společenství nebo vnitrostátním orgánům v záležitostech spadajících do oblasti její působnosti. 5. ESCB přispívá k řádnému provádění opatření, která přijímají příslušné orgány v oblasti dohledu nad úvěrovými institucemi a stability finančního systému. 6. Rada může na návrh Komise, po konzultaci s ECB a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslným rozhodnutím svěřit ECB zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k dohledu nad úvěrovými a dalšími finančními institucemi, s výjimkou pojišťovacích podniků. Článek 105a l. ECB má výlučné právo povolovat vydávání bankovek ve Společenství. Tyto bankovky mohou vydávat ECB a národní centrální banky. Bankovky vydávané ECB a národními centrálními bankami jsou jedinými bankovkami, které mají ve Společenství status zákonného platidla. 2. Členské státy mohou vydávat mince, objem jejich emise však vyžaduje schválení ECB. Rada může postupem podle článku 189c a po konzultaci s ECB přijímat opatření k sladění nominálních hodnot a technických specifikací všech mincí určených pro oběh v rozsahu nezbytném k umožnění jejich plynulého oběhu ve Společenství. Článek 106 1. ESCB se skládá z ECB a národních centrálních bank. 2. ECB má právní subjektivitu. 3. ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB, kterými jsou Rada guvernérů a Výkonná rada. 4. Statut ESCB je stanoven v protokolu připojeném k této smlouvě. 5. Články 5.1, 5.2, 5.3, 17, 18, 19.1, 22, 23, 24, 26, 32.2, 32.3, 32.4, 32.6, čl. 33.1 písm. a) a 128

článek 36 statutu ESCB může měnit Rada buď na doporučení ECB a po konzultaci s Komisí kvalifikovanou většinou, nebo na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslně. V obou případech se vyžaduje souhlas Evropského parlamentu. 6. Rada může buď na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a ECB, anebo na doporučení ECB a po konzultaci s Evropským parlamentem a Komisí kvalifikovanou většinou přijímat předpisy podle článků 4, 5.4, 19.2, 20, 28.1, 29.2, 30.4 a 34.3 statutu ESCB. Článek 107 Při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim touto smlouvou a statutem ESCB nesmějí ECB, žádná národní centrální banka ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů či institucí Společenství, od žádné vlády členského státu ani od jakéhokoli jiného subjektu. Orgány a instituce Společenství a vlády členských států se zavazují zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy rozhodovacích orgánů ECB či národních centrálních bank při plnění jejich úkolů. Článek 108 Každý členský stát zajistí nejpozději ke dni zřízení ESCB, aby jeho vnitrostátní právní předpisy, včetně statutu jeho národní centrální banky, byly slučitelné s touto smlouvou a se statutem ESCB. Článek 108a 1. K plnění úkolů svěřených ESCB, v souladu s ustanoveními této smlouvy a za podmínek stanovených statutem ESCB, ECB: o přijímá nařízení v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů vymezených v článku 3.1 první odrážce, článcích 19.1, 22 a 25.2 statutu ESCB a dále v případech stanovených právními akty Rady, jež jsou uvedeny v č. 106 odst. 6, o přijímá rozhodnutí nezbytná pro plnění úkolů svěřených ESCB touto smlouvou a statutem ESCB, o vydává doporučení a zaujímá stanoviska. 2. Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Doporučení a stanoviska nejsou závazná. Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno. Články 190, 191 a 192 se použijí na nařízení a rozhodnutí přijatá ECB. ECB může rozhodnout o zveřejnění svých rozhodnutí, doporučení a stanovisek. 3. V mezích a za podmínek přijatých Radou postupem podle čl. 106 odst. 6 je ECB zmocněna ukládat podnikům pokuty či penále za neplnění povinností vyplývajících z jejích nařízení a rozhodnutí. Článek 109 1. Odchylně od článku 228 může Rada buď na doporučení ECB, nebo na doporučení Komise a po konzultaci s ECB ve snaze dosáhnout shody slučitelné s cílem cenové stability a po konzultaci s Evropským parlamentem jednomyslným rozhodnutím v souladu s postupem podle odstavce 3 pro stanovení podmínek uzavírat formální dohody o systému směnných kurzů ECU a ve vztahu k měnám třetích zemí. Rada může na doporučení ECB nebo Komise po konzultaci s ECB ve snaze dosáhnout shody slučitelné s cílem cenové stability kvalifikovanou většinou stanovit, upravovat nebo opouštět střední parity ECU v rámci systému směnných kurzů. Předseda Rady informuje Evropský parlament o stanovení, upravení nebo opuštění středních parit ECU. 129

2. Při neexistenci systému směnných kurzů vůči jedné nebo více měnám třetích zemí podle odstavce 1 může Rada buď na doporučení Komise po konzultaci s ECB, nebo na doporučení ECB kvalifikovanou většinou formulovat obecné směry kurzové politiky ve vztahu k těmt o měnám. Tyto obecné směry nesmějí být na újmu prvořadému cíli ESCB udržovat cenovou stabilitu. 3. Má-li Společenství sjednat s jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi dohody týkající se otázek měnového nebo kurzového režimu, rozhoduje Rada odchylně od článku 228 na doporučení Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou o podmínkách pro sjednávání a uzavírání takových dohod. Tyto podmínky zajistí, že Společenství zaujme jednotný postoj. Komise se v plném rozsahu účastní těchto jednání. Dohody uzavřené v souladu s tímto odstavcem jsou závazné pro orgány Společenství, ECB a členské státy. 4. S výhradou odstavce 1 rozhoduje Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB kvalifikovanou většinou o postoji Společenství na mezinárodní úrovni k otázkám zvláště významným pro hospodářskou a měnovou unii a jednomyslně rozhodne o zastoupení Společenství v souladu s rozdělením pravomocí podle článků 103 a 105. 5. Aniž je dotčena pravomoc Společenství a dohody Společenství týkající se hospodářské a měnové unie, mohou členské státy jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy. KAPITOLA 3 Institucionální ustanovení Článek 109a l. Rada guvernérů se skládá ze členů Výkonné rady ECB a z guvernérů národních centrálních bank. 2. a) Výkonná rada se skládá z prezidenta, viceprezidenta a čtyř dalších členů. b) Prezident, viceprezident a další členové Výkonné rady jsou jmenováni z uznávaných a zkušených osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na doporučení Rady, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou guvernérů. Jejich funkční období je osmileté; nemohou být jmenováni opakovaně. Členy Výkonné rady mohou být pouze státní příslušníci členských států. Článek 109b l. Předseda Rady a člen Komise se mohou bez hlasovacího práva účastnit zasedání Rady guvernérů. Předseda Rady může předkládat Radě guvernérů návrhy k projednání. 2. Prezident ECB je zván k účasti na zasedáních Rady, když Rada projednává záležitosti mající vztah k cílům a k úkolům ESCB. 3. ECB předkládá v roční zprávu o činnosti ESCB a o měnové politice za uplynulý a běžný rok Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a také Evropské radě. Prezident ECB tuto zprávu předkládá Radě a Evropskému parlamentu, který na jejím základě může zahájit obecnou rozpravu. Prezident ECB a další členové Výkonné rady mohou být na žádost Evropského parlamentu nebo z vlastního podnětu konzultováni příslušnými výbory Evropského parlamentu. Článek 109c 1. Na podporu koordinace politik členských států v rozsahu potřebném pro fungování vnitřního trhu se zřizuje Měnový výbor, který má poradní funkci. Má tyto úkoly: 130

o sledovat měnovou a finanční situaci členských států a Společenství a všeobecný platební styk členských států a pravidelně o tom podávat zprávu Radě a Komisi, o vydávat stanoviska na žádost Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu a předkládat je těmto orgánům, o aniž je dotčen článek 151, přispívat k přípravě prací Rady uvedených v článcích 73f, 73g, čl. 103 odst. 2, 3, 4 a 5, v článcích 103a, 104a, 104b, 104c, čl. 109e odst. 2, čl. 109f odst. 6, článcích 109h, 109i, čl. 109j odst. 2 a čl. 109k odst. l, o posuzovat alespoň jednou ročně situaci v oblasti pohybu kapitálu a volnosti plateb, jak vyplývá z provádění této smlouvy a z opatření přijatých Radou; posuzování se týká všech opatření vztahujících se na pohyb kapitálu a plateb; výbor podává zprávu Komisi a Radě o výsledku tohoto posouzení. Každý členský stát a Komise jmenují po dvou členech do Měnového výboru. 2. Na počátku třetí etapy se zřídí Hospodářský a finanční výbor. Měnový výbor uvedený v odstavci 1 bude rozpuštěn. Hospodářský a finanční výbor má tyto úkoly: o vydávat stanoviska na žádost Rady či Komise nebo z vlastního podnětu a předkládat je těmto orgánům, o sledovat hospodářskou a finanční situaci členských států a Společenství a pravidelně o ní, zejména o finančních vztazích se třetími zeměmi a mezinárodními institucemi, podávat zprávy Radě a Komisi, 3, 4 a 5, článcích 103a, 104a, 104b, 104c, čl. 105 odst. 6, čl. 105a odst. 2, čl. 106 odst. 5 a 6, článcích 109, 109h, čl. 109i odst. 2 a 3, čl. 109k odst. 2, čl. 109l odst. 4 a 5, a plnit další poradní a přípravné úkoly svěřené mu Radou, o posuzovat alespoň jednou ročně situaci v oblasti pohybu kapitálu a volnosti plateb, jak vyplývá z provádění této smlouvy a z opatření přijatých Radou; posuzování se týká všech opatření vztahujících se na pohyb kapitálu a plateb; výbor podává Komisi a Radě zprávu o výsledku tohoto posouzení. Každý členský stát, Komise a ECB jmenují nejvíce po dvou členech výboru. 3. Rada na návrh Komise a po konzultaci s ECB a výborem uvedeným v tomto článku kvalifikovanou většinou přijme podrobná ustanovení týkající se složení Hospodářského a finančního výboru. Předseda Rady informuje o takovém rozhodnutí Evropský parlament. 4. Pokud a dokud existují členské státy, na které se vztahují výjimky uváděné v článcích 109k a 109l, sleduje výbor nad rámec úkolů podle odstavce 2 měnovou a finanční situaci a všeobecně platební styk těchto členských států a pravidelně o tom podává zprávy Radě a Komisi. Článek 109d V záležitostech upraven ch v čl. 103 odst. 4, 104c s výjimkou odstavce 14, článcích 109, 109j, 109k a čl. 109l odst. 4 a 5, může Rada nebo členský stát požádat Komisi, aby podle potřeby podala doporučení nebo návrh. Komise posoudí žádost a neprodleně předloží své závěry Radě. KAPITOLA 4 Přechodná ustanovení Článek 109e 1. Druhá etapa uskutečňování hospodářské a měnové unie začne dne 1. ledna 1994. 2. Před tímto dnem a) každý členský stát: o přijme, je-li to nezbytné, příslušná opatření pro zajištění dodržování zákazů stanovených v článku 73b, aniž je dotčen článek 73e, jakož i zákazů uvedených v 131

článku 104 a čl. 104a odst. 1, o přijme, jeli to nezbytné, se záměrem umožnit hodnocení podle písmene b), víceleté programy k zajištění trvalé konvergence nutné pro dosažení hospodářské a měnové unie, zejména pokud jde o cenovou stabilitu a zdravé veřejné finance, b) Rada zhodnotí na základě zprávy Komise pokrok dosažený v oblasti hospodářské a měnové konvergence, zejména pokud jde o cenovou stabilitu a zdravé veřejné finance, jakož i pokrok při provádění právních předpisů Společenství týkajících se vnitřního trhu. 3. Článek 104, čl. 104a odst. 1, čl.104b odst. 1 a článek 104c s výjimkou odstavců l, 9, 11 a 14 se použijí od počátku druhé etapy. Ustanovení čl. 103a odst. 2, čl. 104c odst. 1, 9 a 11, článků 105, 105a, 107, 109, 109a, 109b a čl. 109c odst. 2 a 4 se použijí od počátku třetí etapy. 4. Ve druhé etapě se členské státy snaží vyvarovat se nadměrných schodkům veřejných financí. 5. Během druhé etapy každý členský stát vhodným způsobem zahájí v souladu s článkem 108 postup vedoucí k nezávislosti jeho centrální banky. Článek 109f l. Na počátku druhé etapy je zřízen Evropský měnový institut (dále jen "EMI”) a zahájí svou činnost; má právní subjektivitu a je řízen a spravován radou, skládající se z prezidenta a z guvernérů národních centrálních bank, z nichž jeden bude viceprezidentem. Prezident je jmenován vzájemnou dohodou vlád členských států na úrovni hlav států nebo předsedů vlád na doporučení Výboru guvernérů centrálních bank členských států (dále jen “Výbor guvernérů”) nebo případně na doporučení Rady EMI, a po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou. Prezident je vybírán z uznávaných osobností s profesionální zkušeností v měnových a bankovních záležitostech. Prezidentem EMI se mohou stát pouze státní příslušníci některého členského státu. Rada EMI jmenuje viceprezidenta. Statut EMI je stanoven v protokolu připojeném k této smlouvě. Výbor guvernérů bude na začátku druhé etapy rozpuštěn. 2. EMI má za úkol: o posilovat spolupráci mezi národními centrálními bankami, o posilovat koordinaci měnových politik členských států s cílem zajistit cenovou stabilitu, o dohlížet na fungování Evropského měnového systému, o konzultovat otázky spadající do působnosti národních centrálních bank a ovlivňujícím stabilitu finančních institucí a trhů, o převzít dosavadní úkoly Evropského fondu pro měnovou spolupráci, který bude rozpuštěn; podrobnosti rozpuštění se stanoví ve statutu EMI, o usnadňovat používání ECU a dohlížet na jeho vývoj, včetně hladkého fungování clearingového systému ECU. 3. Při přípravě třetí etapy má EMI za úlohu: o připravovat nástroje a postupy nezbytné pro uskutečňování jednotné měnové politiky ve třetí etapě, o podle potřeby podporovat harmonizaci pravidel a postupů pro sběr, sestavování a šíření statistických údajů v oblasti jeho působnosti, o vypracovávat pravidla pro operace prováděné národními centrálními bankami v rámci ESCB, o zvyšovat účinnost přeshraničního platebního styku, o dohlížet na technickou přípravu bankovek ECU. Nejpozději do 31. prosince 1996 EMI upřesní normativní, organizační a logistický rámec nezbytně pro ESCB k plnění jeho úkolů ve třetí etapě. Tento rámec bude předložen k 132

rozhodnutí ECB ke dni jejího ustavení. 4. EMI může dvoutřetinovou většinou hlasů členů své rady: o zaujímat stanoviska nebo vydávat doporučení k celkovému směřování měnové a kurzové politiky, jakož i související opatření zaváděným v každém členském státě, o předkládat vládám a Radě stanoviska nebo doporučení k politikám, které by mohly ovlivnit vnitřní čí vnější měnovou situaci ve Společenství, a zejména fungování Evropského měnového systému, o podávat doporučení měnovým úřadům členských států, týkající se provádění jejich měnové politiky. 5. EMI může jednomyslně rozhodnout o zveřejnění svých stanovisek a doporučení. 6. Rada konzultuje s EMI všechny návrhy právních aktů Společenství z oblasti jeho působnosti. Orgány členských států konzultují s EMI všechny návrhy právních předpisů z oblasti jeho působnosti v mezích a za podmínek stanovených Radou na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a EMI kvalifikovanou většinou. 7. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem a EMI jednomyslným rozhodnutím svěřit EMI další úkoly pro přípravu třetí etapy. 8. Tam, kde tato smlouva stanoví konzultativní úlohu ECB, považují se odkazy na ECB až do jejího ustavení za odkazy na EMI. Tam, kde tato smlouva stanoví konzultativní úlohu EMI, považují se před 1. lednem 1994 odkazy na EMI za odkazy na Výbor guvernérů. 9. Během druhé etapy se pod výrazem “ECB”, užitým v článcích 173, 175, 176, 177, 180 a 215, rozumí EMI. Článek 109g Složení měnového koše ECU se nebude měnit. Od začátku třetí etapy bude hodnota ECU stanovena neodvolatelně v souladu s čl. 109l odst. 4. Článek 109h l. Nastanou-li nebo hrozí-li vážně členskému státu obtíže s jeho platební bilancí vyplývající z celkové nerovnováhy jeho platební bilance nebo z typu měny, kterou má k dispozici, a mohou-li tyto obtíže zejména ohrozit fungování společného trhu nebo postupné uskutečňování společné obchodní politiky, prozkoumá Komise okamžitě situaci dotyčného státu a opatření, která tento stát s využitím všech prostředků, jež má k dispozici, v souladu s ustanoveními této smlouvy přijal nebo může přijmout. Komise uvede opatření, jež dotyčnému státu doporučuje. Ukáží-li se opatření přijatá členským státem a opatření navržená Komisí jako nedostatečná k překonání obtíží, které nastaly nebo mohou nastat, Komise po konzultaci s výborem uvedeným v článku 109c doporučí Radě poskytnutí vzájemné pomoci a vhodných metod jejího poskytnutí. Komise pravidelně informuje Radu o situaci a jejím vývoji. 2. Rada poskytuje vzájemnou pomoc kvalifikovanou většinou; přijímá směrnice nebo rozhodnutí stanovící podmínky a podrobnosti této pomoci, jež může mít zejména formu: a) dohodnutého postupu ve vztahu k jiným mezinárodním organizacím nebo v jejich rámci, na něž se mohou členské státy obracet, b) opatření potřebná k zamezení odklonu obchodu, pokud stát, u něhož nastaly obtíže, udržuje nebo znovu zavádí množstevní omezení vůči třetím zemím, c) poskytnutí omezených úvěrů ostatními členskými státy; k tomu je třeba jejich souhlasu. 133

3. Neposkytne-li Rada vzájemnou pomoc doporučenou Komisí nebo jsou-li poskytnutá vzájemná pomoc a učiněná opatření nedostatečné, zmocní Komise stát, který má obtíže, aby přijal ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví. Rada může kvalifikovanou vìt³inou takové zmocnění odvolat a měnit podmínky a podrobnosti těchto opatření. 4. S výhradou čl. 109k odst. 6 končí použitelnost tohoto článku počátkem třetí etapy Článek 109i l. Dojde-li k náhlé krizi v platební bilanci členského státu a není-li okamžitě přijato rozhodnutí ve smyslu čl. 109h odst. 2, může dotyčný členský stát přijmout preventivně nezbytná ochranná opatření. Taková opatření smějí fungování společného trhu narušit pouze v co nejmenší míře a nesmějí překročit rozsah nezbytně nutný pro odstranění náhle vzniklých obtíží. 2. Komise a ostatní členské státy budou o takových ochranných opatřeních informovány nejpozději při jejich vstupu v platnost. Komise může Radě doporučit poskytnutí vzájemné pomoci podle článku 109h. 3. Poté, co Komise zaujme stanovisko, a po konzultaci s výborem uveden m v článku 109c může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, aby dotyčný stát změnil, pozastavil nebo zrušil výše uvedená ochranná opatření. 4. S výhradou čl. 109k odst. 6 končí použitelnost tohoto článku počátkem třetí etapy. Článek 109j 1. Komise a EMI podávají Radě zprávy o pokroku dosaženém členskými státy při plnění jejich závazků t kajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie. Tyto zprávy posuzují také slučitelnost právních předpisů jednotlivých členských států včetně statutů jejich národních centrálních bank s články 107 a 108 této smlouvy a se statutem ESCB. Zprávy dále posoudí, zda bylo dosaženo vysokého stupně udržitelné konvergence, na základě toho, jak jednotlivé členské státy splnily následující kritéria: o dosažení vysokého stupně cenové stability patrného z míry inflace, která se blíží míře inflace nejvýše tří členských států, jež dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků, o dlouhodobě udržitelný stav veřejných financí patrný ze stavu veřejných rozpočtů nevykazujících nadměrný schodek ve smyslu čl. 104c odst. 6, o dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči měně jiného členského státu, o stálost konvergence dosažené členským státem a jeho účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, která se odráží v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb. Čtyři kritéria uvedená v tomto odstavci a rozhodné období, po něž mají být respektována, jsou blíže stanovena v protokolu připojeném k této smlouvě. Zprávy Komise a EMI také přihlédnou k vývoji ECU, výsledkům integrace trhů, situaci a vývoji běžného účtu platební bilance a posouzení vývoje nákladů na jednotku pracovní síly a jiných cenových indexů. 2. Na základě těchto zpráv Rada na doporučení Komise kvalifikovanou většinou zhodnotí: o zda jednotlivé členské státy splňují podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny, o zda většina členských států splňuje podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny, a postoupí své závěry formou doporučení Radě zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád. Evropský parlament bude konzultován a předloží své stanovisko Radě zasedající na 134

úrovni hlav států nebo předsedů vlád. 3. Rada zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád přihlédne náležitým způsobem ke zprávám uvedeným v odstavci 1 a ke stanovisku Evropského parlamentu podle odstavce 2 a kvalifikovanou většinou, nejpozději 31. prosince 1996: o rozhodne, na základě doporučení Rady uvedených v odstavci 2, zda většina členských států splňuje podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny, o rozhodne, zda je pro Společenství vhodné vstoupit do třetí etapy a pokud ano, o stanoví termín zahájení třetí etapy. 4. Nebude-li do konce roku 1997 termín zahájení třetí etapy stanoven, začne třetí etapa dne 1. ledna 1999. Před 1. červencem 1998 Rada zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, po zopakování postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2, s výjimkou odst. 2 druhé odrážky, po přihlédnutí ke zprávám uvedeným v odstavci 1 a stanovisku Evropského parlamentu, potvrdí kvalifikovanou většinou na základě doporučení Rady uvedených v odstavci 2, které členské státy splňují podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny. Článek 109k 1. Bylo-li přijato rozhodnutí stanovit termín podle èl. 109j odst. 3, Rada na základě svých doporučení podle čl. 109j odst. 2 na doporučení Komise kvalifikovanou většinou rozhodne, zda a na který členský stát se vztahuje výjimka ve smyslu odstavce 3 tohoto článku. Takové členské státy jsou v této smlouvě označovány jako ‚členské státy, na které se vztahuje výjimka”. Potvrdila-li Rada v souladu s čl. 109j odst. 4, které členské státy splňují podmínky nezbytné pro zavedení jednotné měny, pak se na ty členské státy, které podmínky nesplňují, vztahuje výjimka podle odstavce 3 tohoto článku. Takové členské státy jsou v této smlouvě označovány jako “členské státy, na které se vztahuje výjimka”. 2. Alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, Komise a ECB podávají Radě zprávu postupem podle čl. 109j odst. 1. Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Radě zasedající na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, rozhoduje na návrh Komise kvalifikovanou většinou, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v čl. 109j odst. l, a zruší výjimky dotyčných států. 3. Výjimka uvedená v odstavci 1 znamená, že se na dotyčný členský stát nepoužijí následující články: čl. 104c odst. 9 a 11, čl. 105 odst. l, 2, 3 a 5, články 105a, 108a, 109 a čl. 109a odst. 2 písm. b). Vynětí takového členského státu a jeho národní centrální banky z práv a povinností v rámci ESCB je stanoveno v kapitole IX statutu ESCB. 4. V čl. 105 odst. 1, 2 a 3, článcích 105a, 108a, 109 a čl. 109a odst. 2 písm. b) se pojmem “členské státy” rozumí členské státy, na které se nevztahuje výjimka. 5. Hlasovací práva členských států, na které se vztahuje výjimka, se pozastavují pro rozhodování Rady podle článků této smlouvy uvedených v odstavci 3. V takovém případě je odchylně od článku 148 a č. 189a odst. 1 kvalifikovaná většina definována jako dvě třetiny hlasů zástupců členských států, na které se vztahuje výjimka, jimž je přidělena váha podle č. 148 odst. 2; pro akt vyžadující jednomyslnost těchto států. 6. Články 109h a 109i se nadále použijí na členský stát, na který se vztahuje výjimka. Článek 109l l. Jakmile bude přijato rozhodnutí podle čl. 109j odst. 3 o termínu zahájení třetí etapy, případně po 1. červenci 1998: o přijme Rada ustanovení uvedená v čl. 106 odst. 6, o vlády členských států, na které se nevztahuje výjimka, jmenují postupem podle článku 50 statutu ESCB prezidenta, viceprezidenta a další členy 135

Výkonné rady ECB. Existují-li členské státy, na které se nevztahuje výjimka, počet členů Výkonné rady může být nižší, než je stanoveno v článku 11.1 statutu ESCB, avšak v žádném případě nemůže mít Výkonná rada méně než čtyři členy. Jakmile je jmenována Výkonná rada, zřizují se ESCB a ECB a připraví se na svou úplnou činnost, jak je popsána v této smlouvě a ve statutu ESCB. Plný výkon jejich pravomocí začne od prvého dne třetí etapy. 2. Jakmile se zřídí ECB, přebírá, podle potřeby, úkoly EMI. EMI bude po ustavení ECB zlikvidován; způsoby likvidace jsou stanoveny ve statutu EMI. 3. Pokud a dokud existují členské státy, na které se vztahuje výjimka, aniž je dotčen čl. 106 odst. 3 této smlouvy, zřizuje se jako třetí rozhodovací orgán ECB Generální rada ECB uvedená v článku 45 statutu ESCB. 4. K prvnímu dni třetí etapy Rada stanoví na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslným rozhodnutím členských států, na které se nevztahuje výjimka, neodvolatelné přepočítací koeficienty jejich měn, jakož i neodvolatelné pevné kurzy, podle nichž budou měny nahrazeny ECU, a ECU se stane plnohodnotnou měnou. Toto opatření samo o sobě nezmění vnější hodnotu ECU. Rada přijme podle téhož postupu také další opatření nezbytná k rychlému zavedení ECU jako jednotné měny těchto členských států. 5. Bude-li rozhodnuto postupem podle čl. 109k odst. 2 o zrušení výjimky, stanoví Rada hlasy členských států, na které se nevztahuje výjimka, a dotyčného členského státu na návrh Komise a po konzultaci s ECB jednomyslným rozhodnutím kurz, podle něhož ECU nahradí měny v dotyčném členském státě. Článek 109m 1. Do zahájení třetí etapy pokládá každý členský stát svou kurzovou politiku za věc společného zájmu. Přitom členské státy přihlédnou ke zkušenostem získaným ze spolupráce v rámci Evropského měnového systému (EMS) a z vytvoření ECU a respektují stávající pravomoci v této oblasti. 2. Od zahájení třetí etapy se použije obdobně odstavec 1 na kurzovou politiku členského státu po dobu, po kterou se na něj vztahuje výjimka. Zdroj: Smlouva o ES ve znění Maastrichtské smlouvy.

136

Příloha č. 2: Protokol č. 13 o kritériích konvergence VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, PŘEJÍCE SI stanovit kritéria konvergence uvedená v článku 140 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterými se bude Unie řídit p i rozhodování o ukončení výjimek členských států, na které se vztahuje výjimka, SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvy o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie: Článek 1 Kritérium cenové stability, jak je uvedeno v l. 140 odst. 1 první odrážce Smlouvy o fungování Evropské unie, znamená, že členský stát vykazuje dlouhodobý udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých lenských státech. Článek 2 Kritérium stavu veřejných financí, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 druhé odrážce uvedené smlouvy, znamená, že v době šetření se na lenský stát nevztahuje rozhodnutí Rady podle l. 126 odst. 6 uvedené smlouvy o existenci nadměrného schodku. Článek 3 Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 třetí odrážce uvedené smlouvy, znamená, že členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči euru. Článek 4 Kritérium konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 140 odst. 1 čtvrté odrážce uvedené smlouvy, znamená, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech. Článek 5 Statistické údaje potřebné pro použití tohoto protokolu poskytuje Komise. Článek 6 Rada vydá na základě jednomyslného rozhodnutí na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem, popřípadě s Evropskou centrální bankou, a Hospodářským a finančním výborem, vhodná pravidla podrobně upravující kritéria konvergence uvedená v článku 140 uvedené smlouvy, která poté nahradí tento protokol.

137

Vznik a vývoj eura a co mu předcházelo

Recommend Documents