Zavedení eura – – činnosti a úkoly ČNB
Prezentace pro Rozpočtový výbor PS
Vladimír Tomšík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007
Obsah • Současný stav • Legislativní úkoly • Organizačně-technické úkoly • Postavení a funkce ČNB v NKS • Přijetí eura z hlediska finančního trhu • Inflační kritérium • ERM II • Sladěnost ekonomiky
Současná situace • Není stanoveno pevné datum, ČNB preferuje konkretizaci data až podle vývoje relevantních ekonomických veličin (zejména veřejných financí) a jejich udržitelnosti • Mnoho úkolů však nemá těsnou vazbu na datum vstupu (zejména příprava zákonů a podzákonných norem) • Posloupnost úkolů s vazbou na datum vstupu (€) je sestavena relativně k tomuto datu. Všechny tyto úkoly se nacházejí v intervalu mezi (€-4) až € .
Role ČNB v procesu zavádění eura 1) Úkoly ČNB v oblasti legislativní Spolupráce na zákonech, vytváření příslušných vyhlášek 2) Organizačně-technická role Koordinace a adaptace přechodu subjektů finančního trhu, zavedení bezhotovostního i hotovostního oběhu, komunikace s veřejností atd. 3) Role v oblasti makroekonomické Plnění inflačního kritéria, dále doporučení načasování vstupu do ERM II (včetně stanovení centrální parity po dohodě s ECB), kontinuální sledování sladěnosti
1. Legislativní oblast Participace na novém Zákonu o ČNB • Některé klíčové pravomoci budou přesunuty z ČNB na ECB • Navrženo upravení vnitřních poměrů (např. snížení počtu členů BR) • Účinnost až ode dne zavedení eura, platnost směřována před konvergenční zprávy posuzující sladěnost legislativy Participace na Obecném zákonu o zavedení eura • Očekávaná platnost již v (T-2) Přizpůsobení právních předpisů týkajících se finančního sektoru, vyhlášek ČNB atd.
2. Začlenění ČNB do procesu zavedení eura (organizačně-technické úkoly) •
Člen BR je místopředsedou NKS pro zavedení eura v ČR (předseda NKS je zástupce MF, dále v NKS zástupci MPO, MSpravedlnosti, MVnitra, MZV, Úřad místopřed. vlády pro evrop. záležitosti)
•
ČNB je gestor pracovní skupiny NKS pro finanční sektor → úkoly týkající se finančního trhu
•
Spolugestor (společně s MF) ve skupině pro komunikaci (komunikace zavedení hotovostního €, převedení účtů a platebního styku na € apod.)
Struktura NKS Vláda ČR
Národní koordinátor zavedení eura v ČR (zástupce ministerstva financí)
Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR Ministerstvo financí (předseda) Česká národní banka (místopředseda) Ministerstvo průmyslu a obchodu (místopředseda) Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo informatiky Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Úřad místopředsedy vlády pro evropské záležitosti
Organizační výbor NKS (MF ČR; koordinace, organizace, administrace činnosti NKS a PS)
Pracovní skupina pro finanční sektor
Pracovní skupina pro nefinanční sektor a ochranu spotřebitele
Pracovní skupina pro veřejné finance a veřejnou správu
Pracovní skupina pro legislativu
Pracovní skupina pro informatiku a statistiku
Pracovní skupina pro komunikaci
(gestor: ČNB)
(gestor: MPO)
(gestor: MF)
(gestor: MSpr)
(gestor: MInf)
(spolugesce: MF a ČNB)
Zvedení eura do hotovostního oběhu • Zajištění dodávek eurobankovek (od partnerské národní centrální banky Eurosystému) • Prvotní předzásobení bank (frontloading, €-3M) • Druhotné předzásobení ostatních subjektů (subfrontloading, €1M) • Výběr národní strany euromincí, zajištění jejich výroby (časově náročné – cca 3 roky) • Logistická podpora (skladování, transport, ostraha) • Stažení českých bankovek a mincí a jejich následné zničení
Zvedení eura do bezhotovostního oběhu • Konverze účtů, platebních karet a dalších platebních nástrojů vč. produktů elektronického bankovnictví • Komerční banky: paralelní příprava a implementace SEPA (= Single Euro Payment Area) • Napojení ČNB na platební systém TARGET (provádění měnových operací v rámci eurozóny, provádění mezibankovních plateb)
Adaptace subjektů finančního trhu na jednotnou měnu • Konverze cenných papírů a dalších produktů finančního trhu (akcie, dluhopisy, cenné papíry kolektivního investování atd.) • Konverze IT - časově velmi náročná oblast • Aplikace duálního označování cen a peněžních částek ve finančním sektoru (ceníky produktů, u výpisů z účtů pouze koncové položky, atd.), aplikace dalších opatření spojených s ochranou spotřebitele
Vnitřní úkoly ČNB • Začlenění do struktur Eurosystému (převedení částí pravomocí na ECB, plné zapojení do práce Výborů ESCB, účast guvernéra v Radě guvernérů ECB atd.) • Adaptace IT systémů a účetnictví • Přepočet statistik a datových řad ČNB • Změna způsobu fungování měnové politiky (přechod od stahování likvidity k dodávání likvidity, proběhne po vstupu do eurozóny)
3. Makroekonomické úkoly ČNB • Inflaci udržet nebo stlačit pod úroveň požadovanou maastrichtskými kritérii • Důraz však je nyní kladen i na „udržitelnost“ inflace na této úrovni • Doporučení vládě ohledně data vstupu do ERM II (po dohodě s ECB) • Doporučení centrální parity (nutná dohoda s ECB) případně její úpravy • Kontinuální vyhodnocování míry sladěnosti
Inflační kritérium • Současný režim měnové politiky (cílování inflace) je vhodný ke splnění inflačního kritéria – soustředí se přímo na budoucí inflaci i na její udržitelnost • Koordinace úprav nepřímých daní a deregulací s MF – úpravy směrovány před posuzované období • Od roku 2010 upraven bodový inflační cíl. Snížení inflačního cíle inspirováno především praxí v zahraničí, ale také zvyšuje pravděpodobnost splnění inflačního kritéria
Inflační kritérium (pokrač.) • Výši inflačního kritéria mohou ovlivnit i země, které nejsou v eurozóně •Podle aktuální interpretace se do kritéria nezapočítávají země s deflací • Součástí inflačního kritéria je i podmínka „udržitelnosti“ nízké inflace
Pozn.: Rok 2007 zatím údaje za leden až září, ostatní jsou roční průměry
Pásmo
Č R
P ol sk o
N or sk o
A us trá lie
U K
Š vé ds ko
K an ad a N ov ý Zé la nd
4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
eu ro zó na Š vý ca rs ko S lo ve ns ko
Cíl pro meziroční inflaci v %
Nový inflační cíl ČNB
Cíl
Zdroj: národní centrální banky; Wyplosz (2006)
• Nový 2% (± 1 %) cíl platný od ledna 2010; • Přiblížení praxi vyspělých ekonomik; • Vyšší pravděpodobnost splnění kritéria cenové stability.
Kurzový vývoj během ERM II signalizace parity
vstup do ERM II
parita pásmo (+10,-2.25) rovnovážný kurz tržní kurz
kurz
revalvace parity
;
čas
• Asymetrické pásmo
vstup do eurozóny
Splnění kurzového kritéria - Irsko Graf 7: Odchylka irské libry vůči mediánové měně Apreciace
12%
Vyhodnocení kritéria Komisí
10% 8% 6%
Revalvace parity
4% 2% 0% -2% -4%
• Pohyb od 4 % pod paritou do 11 % nad paritou; • Povolení revalvace centrální parity o 3 %.
26.11.1998
18.8.1998
10.5.1998
30.1.1998
22.10.1997
14.7.1997
5.4.1997
26.12.1996
17.9.1996
9.6.1996
1.3.1996
-6%
Splnění kurzového kritéria - Řecko Graf 8: Odchylka řecké drachmy vůči mediánové měně (1998) a euru (1999-2000) Apreciace
10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0%
Revalvace parity
• Pohyb do 9 % nad paritou; • Povolení revalvace centrální parity o 3,6 %.
18.XII.00
25.X.00
4.IX.00
12.VII.00
18.V.00
27.III.00
2.II.00
10.XII.99
18.X.99
25.VIII.99
6.VII.99
13.V.99
19.III.99
25.I.99
30.XI.98
9.X.98
20.VIII.98
1.VII.98
8.V.98
16.III.98
Vyhodnocení kritérií Komisí
Průběh členství v ERM II na Slovensku Odchylka slovenské koruny vůči centrální paritě %
12,0 10,0
Apreciace
8,0 6,0
Vstup do ERM II
4,0 Revalvace parity 19.3. 2007
2,0 0,0 -2,0 -4,0 2005
2006
2007
• Pohyb do 12 % nad paritou; • Povolení revalvace centrální parity o 7,8 %.
IMPOSSIBLE TRINITY period
Inflation rate
Maastricht exchange rate
Inflation target
t-12
t
Maastricht inflation
t+12
t+24 EMU entry
IR for Maastricht exchange rate IR for national inflation target
IR for Maastricht inflation
Sladěnost hospodářského cyklu Klouzavý korelační koeficient (čím blíže k 1, tím vyšší sladěnost) 1,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 -0,2 -0,4 -0,6 -0,8
CZ HU PL SK
DE AT SI
IV/05
IV/06
-1,0 IV/00
IV/01
IV/02
IV/03
IV/04
• ČNB každoročně připravuje analýzu sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. • Sladěnost českého hospodářského cyklu s cyklem eurozóny se v čase zvýšila • Statisticky významnou se však stala až v posledních 2 letech
Sladěnost poptávkových a nabídkových šoků Poptávkové šoky
Nabídkové šoky
• Poptávkové i nabídkové šoky nejsou sladěny s eurozónou • Ale tato nesladěnost není větší než např. v Rakousku a Slovinsku
Pružnost trhu práce Elasticita mezd na míru nezam.
Variač. koef. míry nezam. pro regiony (v %, čím blíže 0, tím jsou si regiony podobnější)
• Mzdy se snižují v reakci na nezaměstnanost pouze málo, ale hodnoty podobné i v jiných zemích • Prohlubují se regionální rozdíly v nezaměstnanosti, regionální rozdílnost největší ze srovnávaných zemí = známka nepružnosti
Strategie přistoupení ČR k eurozóně • Zavedení eura není cíl sám o sobě – reformy jsou prospěšné pro rozvoj ekonomiky • Při načasování jde o zvážení dosažení výhod z jednotné měny a eliminace rizik s ní spojených • Postupné snižování tzv. strukturálního deficitu na 0,5 – 1 % HDP
Shrnutí (i) • Úkoly ČNB lze rozčlenit do 3 oblastí: legislativní, organizačně-technické, makroekonomické • V legislativě především spolupráce na zákonech o ČNB + na Obecném zákoně o přijetí eura • Participace na činnosti NKS • ČNB gestorem PS pro finanční trh a spolugestorem PS pro komunikaci • Dále: vnitřní úkoly ČNB (přepočty statistik, úpravy metodik, zapojení do výborů ESCB)
Shrnutí (ii) • Makroekonomické úkoly: inflační kritérium, ERM II, dlouhodobé sledování sladěnosti ekonomiky • Inflační kriterium – koordinace s MF ohledně úprav nepřímých daní, snížení cíle napomůže splnění kritéria • Možný tlak na nominální apreciaci během ERM II; • Částečný precedens: Irsko, Řecko a Slovensko; • Sladěnost hospodářského cyklu se postupně zvyšuje, poptávkové i nabídkové šoky však zatím zcela nesladěné • Mzdy nepružně reagují na nezaměstnanost (podobně jako v jiných zemích), prohlubují se regionální rozdíly v nezaměstnanosti (opačný trend než v jiných zemích)
Děkuji za pozornost. Vladimír Tomšík Email:
[email protected]
