1953 2013
Věznice Příbram
Vydáno při příležitosti 60. výročí založení Věznice Příbram
Úvodní slovo O vězeňství v naší společnosti existují různé představy, které vznikly především zkresleným mediálním působením. Jako zaměstnance VS ČR mě poměrně často mrzí, když informace, jak fungují věznice, jsou podávány především s nádechem senzacechtivosti a neposkytují skutečný obraz, ať již v pozitivním či negativním konstruktivním pohledu. Zejména z tohoto důvodu je vězeňství v České republice laiky spíše vnímáno negativně, s pohledem zbytečnosti a finanční zátěže pro stát. Tato publikace, vztahující se k Věznici Příbram, byla vydána u příležitosti jejího 60. výročí založení s cílem poopravit u čtenářů zmíněný zkreslený názor a rovněž poukázat na náročnou a duševně vyčerpávající práci zaměstnanců VS ČR, a to těch současných, minulých a i těch, kterým patří čest jejich památce. Šedesát let v lidském životě je dost dlouhá doba, aby člověk poznal co je v životě důležité, jakých úspěchů dosáhl a naopak. Je samozřejmé, že pohled na věznici nelze až tak srovnávat s životním sebehodnocením vyzrálého člověka, ale v podmínkách věznice se jedná o uplynulou dobu, která již tvoří historii a s ní spojené určité tradice předávané postupně staršími zaměstnanci nově nastoupivším mladším příslušníkům a občanským pracovníkům. Věznice je rovněž dynamicky měnící se organizace, jejímž prvořadým cílem a úkolem je zkvalitňování přístupu k odsouzeným za účelem jejich prosociálního začlenění do společnosti po propuštění z výkonu trestu. Zde je však nutné uvést, že vždy v rámci vězeňské populace bude existovat skupina vězněných osob natolik osobnostně narušená, že poskytované reedukační působení bude mít na ně minimální nebo neznatelný vliv. Z tohoto důvodu se ve zdejší věznici snažíme u jednotlivých charakteristických skupin odsouzených uplatňovat diferenciovaný přístup a poskytovat jim kvalitní penitenciární služby přiměřené jejich osobnosti. Osobně věřím, že tento přístup je i hlavní cestou v působení na odsouzené v rámci vězeňství. Publikace o věznici byla zpracována na základě faktů z její historie i současnosti. Je zde rovněž zmíněna i smutná minulost související s jejím vznikem v 50. letech minulého století. V publikaci je především apoliticky zohledněna odpovědná a poctivá práce zaměstnanců věznice napříč celou dobou její existence. Na závěr přeji všem zaměstnancům Věznice Příbram zdraví, životní optimismus a dostatek pracovní i osobní spokojenosti. Vrchní rada plk. Mgr. Jiří Purkart ředitel Věznice Příbram
Historie věznice 1953 – 1989
Vznik zdejší věznice je ve svém důsledku úzce spjat s poválečnou dobou a následným obdobím politicko-společenských změn, kdy těžba uranové rudy nacházející se v okolí Příbrami hrála jednu z hlavních úloh. V 50. letech minulého století se prudce zvyšovala potřeba uranové rudy a z tohoto důvodu se cílený průzkum přesunul i do okolí Příbrami. První TPT (Trestanecký pracovní tábor) v tomto regionu byla Vojna, kde pracovali němečtí váleční zajatci až do roku 1949, kdy byli nahrazeni protiprávně bez rozsudku internovanými vězni označenými jako „třídní nepřátelé“. Od roku 1951 v souvislosti s postupným rušením TPT se stává Vojna vězeňským zařízením-NPT (Nápravně pracovní tábor) se zachováním její funkce, a to až do roku 1961, kdy byla zrušena. V roce 1953 byl v regionu nově zřízen TPT Bytíz, jehož ubytovací kapacita činila až 2000 osob. Většina odsouzených pracovala na hlubinné těžbě v nedalekých uranových dolech, ale útlumem těžby se pracovní činnost odsouzených v počátku 80. let přesouvá do oblasti stavebních a strojírenských prací.
V polovině šedesátých let byla tehdejším socialistickým Československem závazně přijata řada mezinárodních pravidel, které určovaly způsob zacházení s odsouzenými osobami. V NVÚ (Nápravně výchovný ústav) Příbram bylo započato s reedukační činností, která se však především soustředila na oblast kolektivní převýchovy, kde základním pilířem bylo pracovní zaměstnávání, jakožto forma ekonomického využití odsouzených. Přestože věznice má smutnou historii spojenou s problematikou politických vězňů pracujících při těžbě uranové rudy především v 50. letech, nelze mít pouze tento jednostranný pohled. Základní pracovní cíl byl jednoznačný, a to dosažení vysokých výkonů při důlní těžbě. Jednoduché až primitivní podmínky i metody těžby konce 40. let a průběhu 50 let, které zanechaly výrazné zdravotní následky zejména na pracujících v podzemí se postupem času modifikovaly a modernizovaly.
V následujících letech využívání moderní techniky i nových odpovídajících pracovních postupů přineslo mimo jiné i nutnost rozšíření profesního vzdělávání odsouzených na úrovni učňovského školství (hornické a strojírenské profese) a rovněž i odpovídající především osobní materiální zajištění (stravování, ubytování a finanční ohodnocení). Převážná většina odsouzených byla sice zařazena na práci v uranových dolech, ale v důsledku postupného útlumu těžby v druhé polovině 80. let již pracovali ve stavebnictví, kde se svojí činností podíleli na výstavbě celé řady objektů ve městě i okolí. Rovněž odsouzené zaměstnávaly v dělnických profesích dnes již zaniklé podniky ZKG Praga Příbram, ČZM Blatná, Kovohutě Příbram, Sublima Březnice a další. Za vykonávanou práci vězni dostávali plat a částečně i kapesné, které bylo vypláceno v táborových poukázkách obdobné hodnoty jako platné peníze.
Po dílčí reformě československého vězeňství z poloviny 60. let tehdejší NVÚ zajišťoval až do roku 1989 výkon trestu pro odsouzené muže, zařazené do II. nápravně výchovné skupiny. Po rozsáhlé amnestii prezidenta republiky zůstalo na počátku roku 1990 ve věznici pouze několik desítek odsouzených, kteří byli poté přemístěni k dalšímu výkonu trestu do jiných věznic. Poprvé v historii věznice zde po dobu přibližně více než 2 měsíců nebyla umístěna žádná vězněná osoba. Následně byla větší část věznice z důvodu značného nárůstu kriminality využívána k zajištění výkonu vazby obviněných mužů dodaných z Věznice Praha – Pankrác a Praha - Ruzyně. S přijetím nového zákona ČNR č. 555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky nastává jiná etapa českého vězeňství, která se výrazně dotkla i Věznice Příbram.
Události, na které se nezapomíná
Propad kuchyně Brzy ráno dne 1.4.1962 se vlivem důlní činnosti v prostoru NVÚ Bytíz propadla zemina po níž zůstal kráter o průměru asi 50 m a hloubce okolo 20 m. Propad zasáhl ústavní kuchyni i kulturní dům. Tato tragická událost si vyžádala dva lidské životy z řad odsouzených kuchařů, kteří zde připravovali snídani. Ani komplikované záchranné práce v propadlišti nevedly k žádnému úspěchu a pohřešovaní kuchaři nebyli nalezeni. Po pečlivém a důkladném zkoumání dospěla vyšetřovací havarijní komise k závěru, že není možné, aby odsouzení propad přežili.
Vězeňská vzpoura Politicko-společenská nestabilita roku 1968 se výraznou měrou odrazila i ve věznici, kde se nacházeli již jen odsouzení za kriminální činy, nikoliv političtí vězni. Nepřehledné situace spojené s příchodem okupačních vojsk Varšavské smlouvy se dne 21. 8. 1968 dav čítající až 300 odsouzených vyzbrojený železnými tyčemi, noži, sečnými zbraněmi a řetězy shromáždil u vnitřního oplocení kulturního domu. Na výzvy příslušníků dav nereagoval a někteří odsouzení se snažili napadnout příslušníky či překonat oplocení věznice. Obojímu bylo zabráněno až prostřednictvím varovných výstřelů a výbuchů. V areálu věznice však podpálili budovu, kde byly dislokovány kanceláře příslušníků a tento objekt zcela vyhořel. Ze strany odsouzených dále došlo k proniknutí do prostor přiléhající šachty, kde byla vyrabována jídelna, prodejna, ošetřovna i osobní skříňky občanských pracovníků šachty. I zde opětovně docházelo k pokusům o překonání oplocení i s pomocí motorového vozidla. Menší část odsouzených se ukryla v areálu a v podzemí šachty. Příslušníci SNV a povolané posily československých vojáků, příslušníků SNB a lidových milicí následující den vzpouru potlačili. Reálné nebezpečí rovněž hrozilo tím, že vzpoura bude ze strany okupačních sovětských vojsk považována za důsledek vnitřní nestability a bude sloužit jako záminka pro jejich zásah. Vzpoura vězňů v roce 1968 byla impulsem pro urychlení stavebních úprav věznice. V následujících letech byly vystavěny tři budovy (dvě dvoupatrové panelové a jedna cihlová), které nahradily zastaralé a ke svému účelu nevyhovující dřevostavby z padesátých let.
Sebevražedný útok Dne 17.5.1979 došlo k tragické události. Po vyfárání odpolední směny z podzemí odsouzený v prostoru chodby šatny odpálil v sebevražedném útoku prostřednictvím svítilny důlní trhavinu, kterou měl uschovánu v chlebníku. Při této explozi zahynul službu konající příslušník, otec tří malých děti.
Držení rukojmích V podniku Praga Příbram dne 19.9.1989 tři odsouzení zajali jako rukojmí tři ženy, které byly zaměstnankyně podniku. S rukojmími se zabarikádovali v kanceláři a požadovali: zbraně, vozidlo a volný průjezd do zahraničí. V případě nesplnění jejich požadavků vyhrožovali fyzickou likvidací rukojmích. Po mnoha hodinách vyjednávání s příslušníky SNB odsouzení rukojmí propustili a vzdali se.
Po roce 1989 zpočátku zajišťovala věznice výkon trestu odnětí svobody především pro odsouzené muže zařazené do II. nápravně výchovné skupiny (později v souvislosti se změnou zákona do typu věznice s ostrahou). V průběhu dalšího období bylo zřízeno oddělení s dozorem. Rovněž docházelo k postupnému snižování stavu obviněných vykonávající vazbu. Od roku 2000 je ve Věznici Příbram ustálen typ věznice s ostrahou a jsou zde zřízena oddělení pro odsouzené vykonávající trest odnětí svobody ve věznici s dozorem a s dohledem.
Věznice Příbram současnost
Personální oddělení Organizuje i realizuje personální práci. Mezi hlavní úkoly tohoto oddělení patří především zajišťování výběru uchazečů o přijetí do služebního či pracovního poměru, organizace naplňování kvalifikačních předpokladů i požadavků u zaměstnanců věznice. Dále provádí platovou agendu a podílí se na přípravě personálního obsazení funkcí ve věznici. Rovněž se spolupodílí na přípravě a realizaci sociálního programu a zajišťování preventivní rehabilitace pro zaměstnance.
Oddělení prevence a stížností Odpovídá za plnění úkolů na úseku stížností, oznámení a podezření ze spáchání trestné činnosti vězněných osob. Ve spolupráci s GIBS a Policií ČR se podílí na předcházení a odhalování trestné činnosti zaměstnanců a příslušníků VS ČR, provádí vyhodnocování poznatků týkajících se vnitřní bezpečnosti věznice. Vlastní preventivní činností předchází vzniku protiprávního jednání odsouzených ve věznici a prošetřuje vzniklé mimořádné situace.
Oddělení vězeňské stráže K hlavním úkolům patří střežení věznice i dalších objektů před ozbrojeným nebo jiným napadením. Dále příslušníci vězeňské stráže střeží osoby ve výkonu trestu, eskortují je a zajišťují bezpečnost osob a majetku ve střežených objektech i při přepravě větších peněžních zásilek. Do eskortní směny patří po profesní stránce nejzkušenější příslušníci k tomuto účelu zvlášť vyškolení, neboť se jedná o jednu z nejnáročnějších činností strážní služby. Služební kynologie ve věznici je nejčastěji využívána ke zvýšení bezpečnosti eskort a rovněž služební psi jsou zařazeni do strážních a zásahových hlídek. V případě potřeby mohou být použiti při pronásledování či zadržení prchajících odsouzených. Ve vyhrocených případech jejich využití slouží i jako velmi účinný zákonný donucovací prostředek. Služební psi specialisté jsou vycvičeni na vyhledávání návykových látek ve věznici.
Oddělení výkonu trestu Jeho prvořadým cílem je jednat s odsouzenými takovým způsobem, aby bylo zachováno jejich zdraví a pokud to doba výkonu trestu umožňuje, podporovaly se takové postoje a dovednosti, které jim pomohou k návratu do společnosti a umožní vést po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem. Prostředkem k dosažení tohoto cíle jsou u odsouzených individuálně stanovené programy zacházení, které se zaměřuji zpravidla k přehodnocení dosavadního životního stylu směrem k prosociálnímu jednání a chování. Při tvorbě programů zacházení je vycházeno z komplexního odborného posouzení odsouzeného, pohovorů s ním a charakteru jeho trestné činnosti. Oblast programu zacházení zajišťují odborní zaměstnanci a příslušníci, kteří na odsouzené mimo jiné působí především prostřednictvím pracovních, vzdělávacích, speciálně-výchovných a zájmových aktivit.
V rámci věznice je uplatňováno diferencované zacházení s jednotlivými specifickými kategoriemi odsouzených, kde je cíleně zaměřená reedukační péče směřována především na činnost vzdělávací a speciálně výchovnou. Aktuálně realizované specializované projekty a způsoby zacházení: - specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování způsobenou užíváním návykových látek - terapeutická bezdrogová zóna - standardní bezdrogová zóna - poradna drogové prevence - substituční léčba závislosti na opiátových drogách - odsouzení cizinci - Projekt 3 Z (Zastav – zamysli - změň se) - spolupráce s PMS - vzdělávací projekty zaměřené na profesní oblast (CPP, projekt „21“, rek.kurzy apod.)
Oddělení ekonomické Jeho hlavním úkolem je zabezpečení hospodaření s rozpočtovými prostředky, a to ve vztahu k dodavatelům, odběratelům, vlastním zaměstnancům a vězněným osobám. V rámci oddělení se sestavuje rozpočet věznice, provádějí se rozpočtová opatření a zpracovávají rozbory hospodaření věznice. Dále se zpracovávají podklady pro služební příjmy příslušníků a mzdy občanských pracovníků. Oddělení zajišťuje komplexní účetnictví věznice a ve spolupráci s oddělením zaměstnávání vězněných osob i účetnictví středisek hospodářské činnosti. Ve vztahu k odsouzeným vede jejich veškeré finanční náležitosti včetně evidence a vymáhání jejich pohledávek v průběhu výkonu trestu a i po propuštění.
Oddělení zaměstnávání vězněných osob Věznice je povinna vytvářet podmínky pro zaměstnávání odsouzených buď v rámci svého provozu, vlastní výroby nebo podnikatelské činnosti anebo smluvně u jiných subjektů. Oddělení zaměstnávání vězněných osob zejména zabezpečuje zařazování odsouzených do práce, rozmístění pracovních sil na jednotlivá pracoviště na základě stanoveného plánu a řídí činnost odsouzených na pracovištích. V posledních letech je preferováno zaměstnávání odsouzených v provozovnách „Střediska hospodářské činnosti“.
Oddělení správní V rámci věznice zabezpečuje všeobecnou a vězeňskou administrativu, evidenci, statistiku a ostatní správní činnosti. V oblasti všeobecné administrativy zajišťuje činnosti spojené s evidencí písemností, jak doručených (pošta, el. podatelna, fax apod.), tak vzniklých z činností věznice. V oblasti vězeňské administrativy zajišťuje odbornou agendu osob ve výkonu trestu odnětí svobody tak, aby o každém vězni byly vedeny údaje potřebné k výkonu vazby a trestu a byla dodržena stanovená doba omezení osobní svobody. Při své činnosti spolupracuje s ostatními odděleními věznice, orgány činnými v trestním řízení a dalšími státními institucemi.
Oddělení informatiky Zabezpečuje provoz výpočetní techniky po stránce softwarové i hardwarové zejména v souvislosti s „Vězeňským informačním systémem“ a zaváděním nových informačních a komunikačních systémů či aplikačního softwaru.
Zdravotnické středisko Podílí se na plnění úkolů v péči o vytváření a ochrany zdravých životních a pracovních podmínek ve věznici a na zabezpečení plné dostupnosti zdravotnických služeb, včetně hygienických a protiepidemických opatření. Poskytuje zdravotní péči zaměstnancům věznice a zajišťuje primární zdravotní péči u odsouzených. Ve věznici pracují dva praktičtí lékaři a jeden stomatolog. Dále jako externisté dochází lékaři specialisté - psychiatr a plicní lékař.
Oddělení logistiky Tvoří čtyři referáty (stavební, MTZ a služeb, stravování a výživy, zabezpečovacích a komunikačních technologií), pod které jsou následně zařazeny jednotlivé služby a činnosti. Oddělení zabezpečuje veškerou investiční činnost věznice, správu a opravy nemovitého a movitého majetku, zabezpečovací a komunikační činnost, službu výzbrojní, materiálně technické zásobování, výstrojní službu, stravování a ubytovací činnost. Rovněž zajišťuje zásobování energiemi (teplo, elektrická energie, voda) a ochranu životního prostředí včetně manipulace s odpady. Pracovníci odd. logistiky se podílí a spolupracují na úkolech spojených se zaměstnáváním vězněných osob, kde řídí odsouzené zařazené na pracovištích vnitřní režie.
Vězeňská duchovenská péče Ve věznici jsou zájemcům poskytovány duchovní služby dle platných předpisů. Duchovenskou péči zajišťuje jednak vězeňský kaplan (kaplanka), která je zaměstnancem věznice, ale i dobrovolní duchovní. Služba je ekumenického charakteru a mohou se na ní podílet všechny církve ve smyslu „Dohody o duchovní službě“.
Spolupráce s partnerskými věznicemi Věznice na partnerské úrovni spolupracuje s rakouskou Věznicí Sonnberg, polskou Věznicí Nysa a slovenskou Věznicí Rožumberok. Spolupráce probíhá především na úrovni vzájemného předávání zkušeností formou výměnných stáží zaměstnanců věznic.
Proměny v čase Ubytovna F
Bývalý vepřín (nyní ubytovna A – dohled)
Ubytovna G a kuchyně
Bývalý kulturní dům (nyní prostor výrobní zóny)
ČESKÁ REPUBLIKA Vězeňská služba České republiky, Věznice Příbram P. O. BOX 1, 261 15 Příbram I Odkaz na webové stránky - http://www.vscr.cz/veznice-pribram-91/ tel.: 318656400, fax: 318656206 Kolektiv autorů OVT Foto : archív Věznice Příbram Použitá literatura : Bohuslav Pravda, Minulost Věznice Bytíz
