Left.gif (10785 bytes)
Midlle.gif (12243 bytes)
Right.gif (10788 bytes)
VZESTUP SPOTŘEBY ALKOHOLU V ČESKÉ REPUBLICE - DŮSLEDKY PRO PSYCHIATRICKOU PRAXI DEKLARACE - MLÁDEŽ A ALKOHOL PROFESOR ZDENĚK MATĚJČEK
VZESTUP SPOTŘEBY ALKOHOLU V ČESKÉ REPUBLICE – DŮSLEDKY PRO PSYCHIATRICKOU PRAXI INCREASED ALCOHOL CONSUMPTION IN THE CZECH REPUBLIC AND PSYCHIATRIC CARE Karel Nešpor Psychiatrická léčebna Bohnice, Státní zdravotní ústav a Subkatedra návykových nemocí IPVZ
SOUHRN Spotřeba alkoholu v České republice dosáhla v roce 1999 rekordních 9,9 litrů 100% alkoholu na jednoho obyvatele, a tak zůstal zachován vzrůstající trend spotřeby v 90. letech. Uvedená skutečnost má závažné důsledky pro psychiatrickou praxi a bude mít ještě větší v budoucnu. Lze očekávat vzestup počtu osob závislých na alkoholu a jiných návykových látkách i v kombinaci s jinou duševní chorobou i osob s alkoholovou demencí. Psychiatři by měli při preskripci psychofarmak brát v úvahu interakce s alkoholem a riziko vzniku kombinovaných závislostí (např. na alkoholu a hypnotikách). Pracovníci v oblasti duševního zdraví by měli být také lépe schopni poskytovat pomoc dětem a dalším členům rodiny, kde se vyskytuje závislost. Na významu také ještě získá somatická léčba a programy krátké a časné intervence pro škody působené alkoholem u duševně nemocných. Klíčová slova: spotřeba alkoholu, závislost na alkoholu, duševní nemoci, časná intervence SUMMARY Per capita alcohol consumption in the Czech Republic reached a record value of 9,9 l of 100% alcohol in 1999, which corresponds with steadily increasing consumption in ninetieth. These facts influence the psychiatric care at present and will be even more important in the future. Further increase of the incidence of alcohol dependence (with or without psychiatric comorbidity), and the increased incidence of alcoholic dementia and related social problems can be expected. Psychiatrists should more consider the interaction between alcohol and psychiatric medication as well as the risk of combined dependencies on alcohol and other psychoactive substances (e.g., hypnotic drugs). Mental health services should effectively manage problems of children and other members of the families with alcohol dependence. Proper somatic care and brief and early intervention for alcohol related problems in mentally ill patients will become even more important. Key words: alcohol consumption , alcohol dependence, mental diseases, early intervention.
Trendy spotřeby alkoholu Podle informace Českého statistického úřadu z prosince 2000 došlo v roce 1999 k dalšímu zvýšení spotřeby alkoholu na jednoho obyvatele. To kontrastuje s právě opačným trendem v 90. letech ve většině evropských zemí (Slovensko, Polsko, ale i Itálie, Španělsko a další). Všeobecné důsledky vysoké spotřeby alkoholu
Spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele a škody, které alkohol působí, navzájem úzce souvisejí. Z tohoto důvodu se také spotřeba alkoholu považuje za významný ukazatel. Je přirozené, že spotřeba alkoholu nezahrnuje nelegálně vyráběné a pašované alkoholické nápoje („unrecorded consumption“), lze však předpokládat, že „neregistrovaná spotřeba“ se u nás v posledních letech nesnížila, spíše naopak.
Podle materiálů Světové zdravotnické organizace a Světové banky působí alkohol v postsocialistických zemích s transformující se ekonomikou 11,9 % ze všech let ztracených v důsledku nemoci nebo smrti, což je dokonce ještě více než tabák (Murray a Lopez, 1996). Mortalita po tabákových výrobcích je sice v absolutních číslech vyšší, ale berou--li se v úvahu léta ztracená v důsledku nemoci nebo smrti, je závažnějším rizikem alkohol. Důvodem je vyšší nemocnost, úrazovost, fetální alkoholický syndrom a další poškození, která postihují mladší věkové ročníky. K rychlé progresi zdravotních škod i rychlému rozvoji závislosti dochází zejména u dospívajících a u žen. Trendy spotřeby v těchto vulnerabilních skupinách jsou v České republice mimořádně nepříznivé. Tak ve výzkumu, který prováděli Csémy a spol. (nábor dat v roce 1998), uvedlo 36,5 % patnáctiletých chlapců a 22,5 % stejně starých dívek, že byli 2× nebo častěji opilí (viz Csémy a Sovinová, 1999; Currie a spol., 2000). Důsledky pro psychiatrickou praxi • Vysoká spotřeba alkoholu se týká nejen relativně duševně zdravých lidí, ale ještě ve větší míře těch, kdo mají duševní problémy. Riziko problémů působených alkoholem zvyšují afektivní poruchy, schizofrenie, poruchy osobnosti (častěji u mužů), poruchy příjmu potravy (častěji u žen) i úzkostné poruchy. U části pacientů se neobjevuje jiná duševní porucha před vznikem závislosti na alkoholu, ale až poté. To se týká např. posttraumatické stresové poruchy nebo postkontuzních syndromů. Lze předpokládat, že počet pacientů se “dvojí diagnózou” (závislost na alkoholu spolu s jinou duševní poruchou) bude dále vzrůstat. V ideálním případě by pro takové pacienty měla být zřizována specializovaná pracoviště, což je výhodnější než souběžná psychiatrická a protialkoholní léčba. Taková pracoviště, pokud je nám známo, v České republice zatím nepracují. • Spolehlivá diferenciální diagnostika mezi souběžně se vyskytující duševní chorobou u závislých na alkoholu a druhotnou depresivní nebo jinou komplikací závislosti nebývá snadná a často je možná až po delším sledování a prokazatelné (např. měsíční) abstinenci od alkoholu (Galanter a Kleber, 1994). • Koncepčně neřešená u nás zůstává otázka péče o osoby s alkoholovou demencí, které nejsou schopné existence v nechráněném prostředí, jsou sociálně izolované nebo jejich rodiny nejsou schopny jim dlouhodobě zajišťovat nepřetržitý dohled. • Zejména ambulantní psychiatři by měl brát v úvahu interakce mezi léky, které pacientům předepisují, a alkoholem, který požívají v rozporu s lékařskými doporučeními, aby se předešlo nechtěným nebo i záměrným otravám. • Při preskripci je také třeba pamatovat na rozvoj kombinovaných závislostí na alkoholu a např. benzodiazepinech nebo jiných sedativech a hypnotikách, včetně těch, která se do nedávna považovala za nenávyková (Čížek, 2000). • Dalším problémem je vyšší výskyt psychických poruch u osob ve společné domácnosti se závislými na alkoholu nebo alkohol škodlivě užívajícími a traumatizace těchto osob, zejména dětí. Je evidentní, že pomoc těmto lidem bude efektivnější, jestliže budeme brát v úvahu systémové hledisko a přímo nebo nepřímo se snažit ovlivnit i návykový problém v rodině. • Alkohol v dětství a dospívání zvyšuje míru rizikových faktorů ve vztahu k dalším návykovým látkám (Kandel a spol., 1992; Csémy, 1999). Známkou signalizující přechod k ilegálním drogám je zejména prudký vzestup spotřeby alkoholu u dospívajícího (Bailey, 1992). To nepřekvapuje, uvážíme-li částečně zkříženou toleranci alkoholu a opioidů i to, že se
antagonista opiátů naltrexon užívá jako anticravingový lék u závislých na alkoholu. Z klinické praxe je znám značný výskyt závislostí na více látkách současně (ať legálních, nebo nelegálních) i přechody mezi závislostí na jedné látce k závislosti na jiné. Více na toto téma viz Nešpor (2000) nebo Nešpor a Csémy (1998). Alarmující situace, týkající se zneužívání návykových látek u dospívajících, se patrně v nejbližší době nezlepší, ale spíše ještě zhorší. Lze tedy předpokládat další nárůst prevalence závislosti na alkoholu a jiných návykových látkách a na to také připravit stávající systém péče o duševní zdraví. • Léčba somatických poruch, k nimž u duševně nemocných s alkoholovým problémem často dochází, bude vyžadovat těsnou spolupráci s interními, neurologickými a jinými konziliárními službami i to, aby psychiatři věnovali tělesnému zdraví svých pacientů ještě větší pozornost než dosud. • Vzhledem k rostoucímu počtu duševně nemocných se závislostí na alkoholu nebo alkohol škodlivě užívajících budou získávat na významu programy krátké a časné intervence, které jsou zatím více rozpracovány v oblasti všeobecného lékařství (u nás viz Nešpor, 1997). • Problémy působené alkoholem a jejich efektivní zvládání by se měly stát jednou z výzkumných priorit v oblasti duševního zdraví. Literatura Bailey SL. Adolescents’ multisubstance use patterns: The role of heavy alcohol and cigarette use. Am J Public Health 1992;82:1220–1224. Currie C, Hurrelmann K, Settertobulte W, Smith R, Todd J. Health and health behaviour among young people. Copenhagen: WHO Policy Series, 2000. Csémy L, Sovinová H. Rizikové chování. In: Provazníková H, Komárek L, eds. Jak jsou na tom se zdravím naše děti na prahu 21. století. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000; 68. Csémy L. Iniciace a progrese: pití alkoholu, kouření a užívání jiných drog u pražských adolescentů. Alkohol Drog Závislosti (Bratislava) 1999;34:147–154. Čížek J. Hypnotika III. generace - riziko vzniku závislosti při léčbě nespavosti. Seminární práce k nadstavbové atestaci z oboru léčení alkoholismu a jiných toxikománií. Praha: 2000. Galanter M, Kleber HD. Textbook of substance abuse treatment. Washington: The American Psychiatric Press, 1994. Kandel DS, Yamaguchi K, Chen K. Stages of progression in drug involvement from adolescence to adulthood: further evidence for the gateway theory. J Stud of Alcohol 1992; 53:447–457. Murray CJ, Lopez AD. Global burden of diseases. Harvard University Press, 1996. Nešpor K. Krátká intervence pro problémy s alkoholem v ordinaci všeobecného lékaře a na odděleních všeobecných nemocnic. Medicína 1997; 4:16. Nešpor K. Návykové chování a závislost. Praha: Portál, 2000. Nešpor K, Csémy L. Souvislosti mezi alkoholem a jinými návykovými látkami. Důsledky pro prevenci i léčbu. Alkohol Drog Závislosti (Bratislava) 1998;33:83–98. Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc. Oddělení závislostí (muži) Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91 181 02 Praha 8 E-mail:
[email protected] www.mujweb.cz/veda/nespor, www.geocities.com/dr_nespor
Zpět
Deklarace – mládež a alkohol (Přijato ve Stockholmu 21. 2. 2001)
Evropská Charta o alkoholu, přijatá členskými zeměmi v roce 1995, stanovila základní principy a cíle v oblasti podpory a ochrany zdraví a kvality života všech lidí v tomto regionu. Deklarace si klade za cíl ochranu dětí a mládeže před tlaky k užívání alkoholu a omezení škod přímo či nepřímo způsobených alkoholem. Deklarace znovu potvrzuje pět principů obsažených v evropské Chartě o alkoholu: 1) Všichni lidé mají právo žít v rámci rodiny, obce a na pracovišti chráněni před nehodami, násilím a jinými negativními
důsledky konzumu alkoholu. 2) Všichni lidé, počínaje od raného věku, mají právo na objektivní informace a vzdělání o důsledcích konzumu alkoholu na zdraví, rodinu a společnost. 3) Všechny děti a mladiství mají právo vyrůstat v prostředí chráněném před negativními důsledky konzumu alkoholu a v maximální možné míře také před reklamou na alkoholické nápoje. 4) Všichni lidé se zvýšenou nebo škodlivou mírou konzumace alkoholu a členové jejich rodin mají právo na všeobecně dostupnou péči a ošetření. 5) Všichni lidé, kteří si nepřejí konzumovat alkohol nebo kteří ho konzumovat nemohou ze zdravotních nebo jiných důvodů, mají právo být chráněni před tlaky k užití alkoholu a právo být podporováni ve své vůli nepít alkohol. Zdůvodnění Základním právem každé lidské bytosti je právo na zdraví a na kvalitní život. Ochrana a podpora zdraví a kvality života dětí a mládeže jsou základním principem Úmluvy OSN o právech dítěte, stejně jako nedílnou součástí programu HEALTH 21 Světové zdravotnické organizace (WHO) a aktivit UNICEF. Evropský akční plán o alkoholu na léta 2000–2005 vydaný Světovou zdravotnickou organizací zdůrazňuje potřebu podpůrného rodinného prostředí, ve vzdělávacích institucích, na pracovišti a v obci k ochraně mládeže před tlaky k užívání alkoholu a k omezení rozsahu a hloubky škod způsobených alkoholem. Velká příležitost k diskuzi o tématech týkajících se mládeže a alkoholu se nabízí v souvislosti s blížícím se zvláštním zasedáním Valného shromáždění OSN o dětech, které se uskuteční v září 2001 pod záštitou UNICEF, jenž bude fungovat jako sekretariát. Životní prostředí dnešní mládeže Globalizace masmédií a trhů stále více ovlivňuje způsob vnímání, volby a chování mladých lidí. Mnoho mladých lidí má dnes větší možnosti a disponuje i většími finančními prostředky, zároveň jsou však mladí lidé více ohroženi prodejními a marketingovými technikami, které se u spotřebitelských produktů, včetně potenciálně škodlivých látek (např. alkoholu), stávají stále agresivnějšími. Převaha volného trhu v mnoha zemích zároveň oslabila existující veřejnou síť ochrany zdraví a sociální struktury zaměřené na mládež. Rychlé sociální a ekonomické změny, občanské války, chudoba, bezdomovectví a izolace zvýšily pravděpodobnost, že alkohol a drogy budou hrát významnou destruktivní roli v životech mnoha dnešních mladých lidí. Trendy v užívání alkoholu Hlavními trendy v užívání alkoholu u mladých lidí jsou vyšší míra experimentování s alkoholem u dětí, nárůst vysoce rizikových návyků v pití alkoholu (např. pití v tazích a stavy opilosti) zvláště mezi dospívající mládeží a kombinace alkoholu a jiných psychoaktivních látek (užití více různých návykových látek). U mladých lidí existuje zřejmá souvislost mezi užíváním alkoholu, tabáku a nelegálních drog. Důsledky užívání alkoholu mezi mládeží Mladí lidé jsou fyzicky, emocionálně a sociálně zranitelnější důsledky vyvolanými konzumem alkoholu jimi samými nebo konzumem alkoholu jinými lidmi. U mladé generace existují výrazné souvislosti mezi vysoce rizikovým pitím alkoholu a násilím, nebezpečným sexuálním chováním, dopravními a jinými nehodami, trvalým tělesným poškozením a smrtí. Zdravotní, sociální a ekonomické náklady, vyplývající z užívání alkoholu mezi mládeží, představují pro společnost výraznou zátěž. Veřejné zdraví Zdraví a kvalita života mnoha mladých lidí jsou dnes užíváním alkoholu a jiných psychoaktivních látek vážně ohroženy. Z hlediska veřejného zdraví zcela jednoznačně platí, že neexistuje žádný vědecký důkaz pro existenci bezpečného limitu spotřeby alkoholu, a zvláště ne u dvou nejohroženějších skupin – dětí a mladistvých. Mnoho dětí je obětí užívání alkoholu ze strany jiných lidí, především rodinných příslušníků, a jeho následků, jako rozpad rodiny, ekonomická a emocionální chudoba, zanedbávání péče, zneužívání a ztráta perspektiv. Veřejné zdravotní programy týkající se alkoholu musí být formulovány výhradně z hlediska celospolečenského zájmu, bez ohledu na tlak komerční oblasti. Jedním z vážných problémů současnosti je snaha výrobců alkoholu a sektoru pohostinství komercionalizovat sport a kulturu pro mládež za použití rozsáhlé reklamy a sponzorstvím. Deklarace Touto deklarací vyzýváme my, účastníci Evropské ministerské konference o mládeži a alkoholu, všechny členské země, mezivládní a nevládní organizace a jiné zainteresované subjekty k podpoře a investicím do zdraví a životních podmínek mladých lidí tak, aby byly zajištěny podmínky pro jejich kvalitní život a jejich budoucnost, a to především pokud jde o pracovní příležitosti, volný čas, rodinný a společenský život. Strategie týkající se alkoholu u mládeže by měly být součástí komplexního celospolečenského řešení, neboť užívání alkoholu mládeží odráží postoje a praktiky širší dospělé společnosti. Mladí lidé představují pozitivní potenciál a mohou pozitivně přispět k řešení problémů vyvolaných užíváním alkoholu. K doplnění komplexního celospolečenského řešení obsaženého v Evropském akčním plánu o alkoholu na léta 2000–2005 je nyní třeba specifikovat konkrétní cíle, opatření a podpůrné aktivity pro mládež. Členské země v souladu se svými vzájemně odlišnými kulturními, sociálními, právními a ekonomickými podmínkami podniknou následující kroky: 1. Stanoví následující cíle, které by měly být dosaženy do konce roku 2006: (a) výrazně snížit počet mladých lidí, kteří začínají konzumovat alkohol; (b) zvýšit věk, kdy mladí lidé začínají pít alkohol;
(c) výrazně snížit četnost vysoce rizikových návyků v pití alkoholu mezi mládeží, zvláště mezi dospívajícími; (d) nabízet a/nebo rozšiřovat nabídku smysluplných alternativ namísto užívání alkoholu a drog a zkvalitnit vzdělání a výcvik těch, kteří pracují s mládeží; (e) zvýšit účast mladých lidí na zdravotních programech pro mládež, zvláště zaměřených proti užívání alkoholu; (f) zkvalitnit vzdělání mladých lidí co se týče důsledků užívání alkoholu; (g) minimalizovat tlaky vybízející mládež k pití alkoholu, především v souvislosti s volnou distribucí, reklamou, sponzorstvím a dostupností alkoholických nápojů zvláště při různých speciálních příležitostech; (h) podporovat akce proti ilegálnímu prodeji alkoholu; (i) zajistit a/nebo zkvalitnit přístup ke zdravotním a různým poradenským službám, především pro mladé lidi s alkoholovými problémy a/nebo těch, jejichž rodiče nebo jiní rodinní příslušníci jsou závislí na alkoholu; (j) výrazně snížit škodlivé důsledky konzumu alkoholu, především nehody, fyzické napadení a násilí mezi mládeží. 2. Přijmou kombinaci účinných protialkoholových opatření ve čtyřech základních oblastech: - Poskytnutí ochrany: Posílit opatření chránící děti a dospívající mládež před reklamou a sponzorstvím ze strany výrobců alkoholických nápojů. Zajistit, aby výrobci nezaměřovali propagaci svých produktů na děti a mládež. Kontrolovat dostupnost alkoholu prostřednictvím dodržování stanoveného věkového limitu a uplatněním ekonomických opatření, včetně nastavení cen, které mohou výrazně ovlivnit konzum alkoholu u nezletilých. Poskytovat ochranu a podporu dětem a mladistvým, jejichž rodiče a členové rodiny jsou závislí na alkoholu nebo mají s alkoholem problémy. - Podpora vzdělání: Zvýšit znalosti o negativních účincích alkoholu, zvláště mezi mládeží. Připravit preventivní programy zaměřené na užívání alkoholu v prostředích, jako jsou školy, mládežnické organizace a místní komunity. Tyto programy by měly rodičům, učitelům, vychovatelům a vrstevnickým spolupracovníkům pomáhat vychovávat a vzdělávat mladé lidi, aby byli schopni získávat dovednosti potřebné pro život, čelit sociálnímu tlaku a vyrovnávat se s riziky. Dále by mladí lidé měli být povzbuzováni k převzetí zodpovědnosti jakožto rovnoprávní členové společnosti. - Podpora prostředí: Vytvořit prostředí, v němž jsou preferovány a podporovány alternativy k pití alkoholu. Podpořit a posílit úlohu rodiny při ochraně zdraví a kvality života mladých lidí. Zajistit, aby ve školách a tam, kde je to možné i v ostatních vzdělávacích institucích, nebyl přístup k alkoholickým nápojům. - Omezení negativních důsledků: Šířit znalosti o negativních dopadech pití alkoholu na jednotlivce, rodinu a společnost. Zajistit kurzy pro pracovníky odpovědné za podávání a prodej alkoholických nápojů a přijmout regulační opatření, zabraňující prodeji alkoholu mladistvým a těm, kdo jsou opilí. Zpřísnit předpisy a pokuty za řízení pod vlivem alkoholu. Poskytovat kvalitní zdravotní a sociální služby mladým lidem, kteří mají problémy v důsledku vlastního pití alkoholu nebo kvůli pití alkoholu jiných lidí. 3. Zajistí implementaci uvedených strategií a dosažení daných cílů: - Vytvořit politický závazek sestavením celostátních plánů a programů ve spolupráci s mladými lidmi s cílem omezit konzum alkoholu a příslušné negativní důsledky, především v různých skupinách mladé populace, a provádět pravidelná hodnocení dosaženého pokroku (ve spolupráci mladými lidmi). - Rozvíjet partnerskou spolupráci s mladými lidmi, především prostřednictvím sítě spolupracovníků na místní úrovni. Chápat mladé lidi jako základ budoucí společnosti a umožnit jim podílet se na rozhodnutích, která ovlivní jejich životy. Zvláštní důraz by měl být kladen na omezení nerovných podmínek, především v oblasti zdravotní péče. - Vytvořit komplexní přístup k řešení sociálních a zdravotních problémů mladých lidí v souvislosti s alkoholem, tabákem, drogami a jinými příbuznými látkami. Podpořit mezioborový přístup na národní i lokální úrovni k zajištění účinnější strategie. Brát v úvahu odlišné sociální a kulturní zázemí mladých lidí, zvláště u skupin se speciálními potřebami. - Posílit mezinárodní spolupráci mezi členskými zeměmi. Mnoho uvedených opatření, pokud mají být plně účinná, musí být přijato na mezinárodní úrovni. Světová zdravotnická organizace bude poskytovat podporu při zavádění vhodných forem partnerské spolupráce a při využívání organizačních struktur v rámci Evropského regionu. V tomto ohledu je klíčová zejména spolupráce s Evropskou komisí. Regionální úřad Světové zdravotnické organizace bude s pomocí Evropského alkoholového informačního systému monitorovat, provádět hodnocení (ve spolupráci s mladými lidmi) a sestavovat zprávy o dosaženém pokroku v plnění závazků vyplývajících z této deklarace. překlad: Ladislav Csémy
Zpět
Profesor Zdeněk Matějček nositelem Gesellovy ceny pro rok 2000
Mimořádného ocenění se po zásluze dostalo profesoru PhDr. Zdeňku Matějčkovi, CSc. dne 1. 12. 2000 v senátním sále Ludwig–Maxmilianovy univerzity v Mnichově. Po prof. Bornsteinovi, manželích Papouškových a prof. Kolcové mu byla nadací prof. Theodora Hellbrüggeho udělena cena Arnolda Gesella, jež hodnotí výzkumný přínos a světový ohlas díla kandidátů v oblasti raného dětského vývoje. V osobě prof. Matějčka se takto dostává uznání české vědě již podruhé. Prof. Papoušek, cenou ozdobený se svou chotí před dvěma roky, nás bohužel mezitím opustil. U příležitosti předávání ceny bylo připomenuto průkopnické dílo prof. Matějčka, spočívající ve studiu psychické deprivace, jež vedlo ještě v dobách totalitního režimu ke změně pohledu na rodinu a kolektivní výchovu a dokonce pozitivně ovlivnilo v 60. letech zákon o rodině stejně jako názory odborné i široké veřejnosti (vzpomeňme dodnes lidsky působivého a odborně aktuálního filmu „Děti bez lásky“). Prof. Matějček sám připomněl kořeny a souvislosti svého životního díla: postavy prim. Damborské, doc. Kocha a zejména svého spolupracovníka a přítele, který se počátkem roku 2000 dožil 80 let – profesora Josefa Langmeiera. Je obdivuhodné, s jakou věrností, vynalézavostí a pracovitostí sleduje prof. Matějček se svými spolupracovníky tehdejší děti, nyní již skrz jejich potomky, takže originální výzkumy 60. a 70. let přinášejí zralé a naše poznání stále obohacující plody. Působí na generaci rodičů a skrz ně na jejich děti, stejně jako před desetiletími ovlivňoval postoje prarodičů nynějších dětí, ba dokonce je vyšetřoval, když ještě byli sami dětmi. Pokračuje ve svém díle výzkumném v Psychiatrickém centru v Praze v oddělení výzkumu rodiny, vedeném doc. Dytrychem, i v poradenské praxi v Dětském centru Paprsek. Představuje svěží kontinuitu vzácné a desetiletími ověřené tradice, syntézu jistého a bezpečného s novátorským a tvořivým. Předávání ceny za účasti nejvyšších představitelů mnichovské univerzity i Univerzity Karlovy (zastoupené prorektorem a proděkanem Filozofické fakulty), pod záštitou bavorského ministerského předsedy a za přítomnosti princezny Habsburkové bylo zarámováno do ryze české hudby Smetanovy a Dvořákovy v podání Stamicova kvarteta, jež večer předtím vystoupilo na benefičním koncertu ve prospěch postižených mnichovských dětí. Předání ceny bylo vyvrcholením dvoudenního mezinárodního sympozia o dětské výchově v rodině a v kolektivu, na němž byla významně zastoupena ČR příspěvky přátel a žáků oslavencových (vedle prof. Matějčka byli z našich referenty prof. Dunovský, dr. Kovařík a dr. Šturma). Hřálo nás u srdce, když prof. Hellbrügge, světově proslulý sociální pediatr a významný budovatel mostů mezi Mnichovem a Prahou, opakovaně připomínal, že mnohé z toho, co patří ke světové pokladnici poznatků o dětském vývoji a podpoře tohoto vývoje, má své kořeny v Čechách (připomeňme, že v jeho ústavu nalezli útočiště a podmínky pro práci mj. nedávno zemřelí prof. Václav Vojta a prof. Hanuš Papoušek). Dr. Jaroslav Šturma
Zpět Left.gif (10785 bytes)
Midlle.gif (12243 bytes)
Right.gif (10788 bytes)
