Vězeňský program Pardubice
Inovace metodiky
OBSAH ÚVOD................................................................................................................................ 5 1
Vězeňský program Pardubice............................................................................... 7
1.1
Základní informace o Vězeňském programu Pardubice........................................ 7
1.1.1
Územní působnost programu....................................................................... 7
1.1.2
Občanské sdružení Romodrom.................................................................... 9
1.2
Cílová skupina a uživatelé programu................................................................. 10
1.2.1
Osoby navracející se z výkonu trestu odnětí svobody z jiných věznic
v České republice na území Pardubického kraje......................................... 10
1.2.2
Osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice......... 12
1.2.3
Sociální práce s rodinnými příslušníky, či blízkými uživatelů dotčených
výkonem trestu.......................................................................................... 14
1.3
Základní demografický a statistický přehled uživatelů....................................... 17
1.3.1
Demografické charakteristiky uživatelů...................................................... 17
1.3.2
Sledované statistické ukazatele ve Vězeňském programu Pardubice........... 18
2
kazuistiky vybraných případů z praxe............................................................. 23
2.1
Kazuistika 1...................................................................................................... 23
2.2
Kazuistika 2...................................................................................................... 26
2.3
Kazuistika 3...................................................................................................... 28
2.4
Kazuistika 4 – práce s rodinou A....................................................................... 30
2.5
Kazuistika 5 – práce s rodinou B....................................................................... 32
2.6
Kazuistika 6...................................................................................................... 37
2.7
Kazuistika 7...................................................................................................... 39
2.8
Sdělení uživatele – fragment jeho života........................................................... 41
3
Vyjádření partnerA projektu A DALŠÍCH k problematice osob vracejících se 3
z výkonu trestu odnětí svoboDy...................................................................... 43
3.1
Potřeby osob opouštějící výkon trestu odnětí svobody z pohledu
Pardubického kraje........................................................................................... 43 3.2
Potřeby osob opouštějící výkon trestu odnětí svobody z pohledu
Věznice Pardubice............................................................................................. 45
3.2.1
Míra naplnění těchto potřeb....................................................................... 46
3.2.2
Doporučení změn, doplnění, či rozšíření oblastí spolupráce....................... 47
3.3
Potřeby osob opouštějící výkon trestu odnětí svobody z pohledu
Úřadu práce Pardubice...................................................................................... 48
3.3.1 4
Doporučení změn, doplnění, či rozšíření oblastí spolupráce....................... 48
Zásadní výstupy z kulatých stolů................................................................... 50
Seznam zdrojů a obrázků
ÚVOD Vážené čtenářky, vážení čtenáři, předkládaná metodická příručka přináší informace o realizaci projektu „Vězeňský program Pardubice“ a nastiňuje inovaci metodiky vězeňského programu občanského sdružení Romodrom. Projekt, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostředníctvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky, využije v období realizace (1. 4. 2010 – 31. 3. 2013) nejméně 400 osob se zkušeností s výkonem trestu podnětí svobody. Jde o osoby, které se navracejí do místa trvalého pobytu v Pardubickém kraji. Cílem aktivit projektu je formou sociální služby podpořit tyto osoby a jejich rodinné příslušníky především v otázkách adaptace po výstupu z výkonu trestu odnětí svobody, navázání na úřad práce, hledání zaměstnání či tipování správného rekvalifikačního kurzu a další potřeby jedince či rodiny tak, aby se zvýšila pravděpodobnost zaměstnanosti cílové skupiny. Detailně se o metodách a dosažených výsledcích dočtete v textech uvnitř publikace. Partnerem našeho projektu je Pardubický kraj. Nejprve jsme nastavili interní podmínky pro realizaci. V Pardubicích vznikla kancelář pro setkávání s uživateli, v ostatních okresech jsme k tomuto účelu získali (většinou bezplatně) kontaktní místnost na úřadu práce. Byl sestaven realizační tým. Z původního složení pracovního týmu zůstal v projektu zapojen pouze vedoucí sociální pracovník. Odborná manažerka po několika měsících odešla na mateřskou dovolenou, cirka v polovině realizace se obměnil tým v přímé práci. V současné době je realizační tým projektu stabilizován. Podařilo se nám inovovat interní metodiku vězeňského programu tak, že jsme dekomponovali dílčí procesy vedoucí k podpoře uživatele, čímž jsme o nich získali detailní představu. Tu jsme promítli do nové verze popisu realizace a registrace sociální služby ve finální kombinaci dvou služeb - terénní sociální práce a odborné poradenství. Tato kombinace daleko věrněji umožňuje naplňování potřeb uživatele s ohledem na platnou legislativu v sociální oblasti a aktuálními trendy v sociální práci. Dosažení tak složitého projektového cíle by bylo bez spolupráce s dalšími odborníky velmi obtížné. Vedle všech ostatních spolupracujících organizací bychom chtěli tímto za spolupráci upřímně poděkovat jmenovitě především pobočkám úřadu práce v celém Pardubickém kraji, pracovníkům Probační a mediační služby České republiky, sociálních odborů obecních úřadů a pracovníkům Vězeňské služby – Věznice Pardubice. S kontaktováním ostatních věznic a potenciálních uživatelů nám na generálním ředitelství vězeňské služby pomohla paní Mgr. Iva Günzlová.
4
5
V závěru úvodu Vám ještě prozradíme, že v současné době je již schváleno pokračování projektu „Vězeňský program Pardubice II“. Pokračování přímo naváže na tento ukončovaný projekt. Vzhledem ke zkušenostem, které jsme nasbírali během dosavadní realizace, jsme pokračování projektu rozšířili o samostatně a odborně řešenou otázku zadlužení cílové skupiny uživatelů včetně odborného vzdělávání realizačního týmu v této oblasti. Otázka dluhů a jejich ne/splácení je jednou z několika zásadních překážek, které brání úspěšnému umístění osoby se zkušeností s výkonem trestu odnětí svobody na otevřený trh práce. Napadne-li vás při četbě této stručné publikace nějaký komentář či podnět, nápad nebo dokonce návrh, prosím, obraťte se na nás. Váš názor nás zajímá. Děkuji za Váš čas věnovaný této publikaci.
Vězeňský program Pardubice
Tato část publikace obsahuje základní informace o fungování Vězeňského programu Pardubice jako realizátora dvou registrovaných sociálních služeb na území Pardubického kraje. Stručně jsou charakterizovány základní činnosti, principy a další postupy práce v organizaci. 1.1
Základní informace o vězeňském programu Pardubice
Vězeňský program Pardubice, reg. č. CZ.1.04/3.1.02/43.00052, je projektem financovaným z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR. Poskytování služby bylo zahájeno od 1. června 2010 v kontaktním prostoru na adrese Sukova tř. 1556 v Pardubicích. Služba je součástí širšího celku vězeňských programů, realizovaných na území Středočeského a Pardubického kraje občanským sdružením Romodrom. Program je registrován u Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV) jako sociální služba poskytující odborné sociální poradenství a terénní programy. Pardubický realizační tým v přímé práci čítá čtyři sociální pracovnice/íci na plný úvazek po celou dobu trvání projektu. Zázemí služby v Pardubicích operuje se třemi kontaktními místnostmi. Služba je poskytována po pět pracovních dnů v týdnů, od pondělí do pátku v čase 9 – 16 hodin. Územní rozsah poskytování služby je v rámci celého Pardubického kraje. Úzká spolupráce probíhá s Věznicí Pardubice, Úřadem práce ČR a Probační a mediační službou ČR. Partnerem projektu Vězeňský program Pardubice je Pardubický kraj.
V Pardubicích dne 11. 01. 2013 Jakub Chudomel Odborný manažer projektu O.s.Romodrom
Obr. 1 Tým pracovníků Vězeňského programu Pardubice 6
1
Obr. 2-3 Věznice Pardubice 7
třetího nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací. Nejnižší bod kraje se nachází na hladině Labe u Kojic, při západní hranici kraje (201 m n. m.). Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 31. 12. 2010 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s třetí nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a pátým nejnižším průměrným středním počtem 1 147 obyvatel na 1 obec. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 13,5 % obyvatelstva kraje. Podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel nyní činí 24,6 %. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 20,3 %. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel se v posledních letech snížil, ke konci roku 2010 činil 41,6 %. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,5 % obyvatel kraje.
Obr. 4 Mapa Pardubického kraje 1.1.1
Územní působnost programu
Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje. 1
Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník (1 424 m n. m.), který je součástí stejnojmenného 1 Celá subkapitola číslo 1.1.1 Charakteristika územní působnosti programu byla zpracována dle Českého statistického úřadu, 2012c)
8
K 31. 12. 20102 v kraji žilo 517 164 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. V porovnání s rokem 2009 se jedná o nárůst počtu obyvatel kraje o 0,2 %. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2010 proti roku předchozímu sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve skupině obyvatel 15 – 64 let – oproti roku 2009 o 0,4 %, naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 1,8 %). Počet dětí ve věku 0 – 14 let vzrostl na úroveň roku 2006. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) přitom dosáhl v roce 2010 hodnoty 107,1 (106,2 v roce 2009). Zatímco u žen dosáhl v roce 2010 index stáří hodnoty 131,4, u mužů to bylo pouhých 84,2. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem při úmrtí u mužů, ale i vyšším podílem narozených chlapců. 1.1.2
Občanské sdružení Romodrom
Motto „Známe naši cestu“ „Džanas peskero drom“ Romodrom o.s. je nevládní nezisková organizace založená v roce 2001 za účelem: •
Poskytování sociálních služeb a poradenství lidem v obtížných životních situacích.
•
Podpory dětí a mládeže za sociálně znevýhodněného prostředí.
•
Podpory principů demokratické společnosti.
Posláním sdružení je prosazování práv a integrace osob ohrožených sociálním vyloučením. Organizace má sídlo v Praze. Poskytované registrované sociální služby jsou pak realizovány v sedmi krajích ČR v rámci následujících programů. 2
K 30 6. 2012 v kraji žilo 516 476 obyvatel (cit Český statistický úřad, 2012b)
9
• Programy v sociálně vyloučených lokalitách: Romodrom pro regiony Středočeský, Moravskoslezský, Královéhradecký, Liberecký, Jihomoravský a Olomoucký kraj. Romodrom pro rodinu jako součást individuálního projektu Rozvoj sociálních služeb pro město Broumov. Sociální a pracovní rehabilitace ve Slaném. • Programy pro děti a mládež: Romodrom pro vzdělání v Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Centra předškolní výchovy na Praze 7 a Praze 8. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Klub K09 Praha 8. •
Vězeňské programy ve Středočeském a Pardubickém kraji.
•
Lidskoprávní programy, Romodrom, o.s. jako člen Koalice společně do školy.
1.2 Cílová skupina a uživatelé vězeňského programu Obecně za cílovou skupinu považujeme osoby dotčené výkonem trestu odnětí svobody (dále jen VTOS). Jedná se o osoby, které mají zkušenost s výkonem trestu v minulosti a navrátily se z věznice kdekoli v České republice zpět do Pardubického kraje, nebo o osoby vykonávající trest odnětí svobody ve Věznici Pardubice. Neméně důležitou součástí cílové skupiny jsou rodinní příslušníci a osoby blízké obou výše uvedených skupin osob se zkušeností z VTOS. Dále byl během realizace program rozšířen o osoby, které mají uložený podmínečný trest. Nyní blíže představíme jednotlivé typy cílové skupiny programu a zásady sociální práce s nimi. 1.2.1 Osoby navracející se z výkonu trestu odnětí svobody z jiných věznic v České republice na území Pardubického kraje Profil těchto uživatelů služby je různorodý. Řadí se sem osoby prvotrestané, které právě opustily prostředí věznice, vrací se na svobodu a začínají znovu. Dále osoby, které mají opakovanou zkušenost s výkonem trestu a v jejich chování jsou přítomné prvky recidivy a asociálních životních modelů. Pro obě skupiny uživatelů je z hlediska projektu základním omezením a bariérou záznam v rejstříku trestů, bránící v přístupu k legálnímu zaměstnání. Uživatelé v tomto kontextu volí strategie nelegálního zaměstnání, sběru druhotných surovin, páchání drobných krádeží, závislosti na dávkách v hmotné nouzi, žebráním a prostitucí. Díky těmto aktivitám roste pravděpodobnost opětovné represe ze strany společenského systému, který je reprezentován státem a jeho zákony. Na této úrovni probíhá práce s uživatelem služby motivací a podporou nalézt legální zaměstnání.
Obr. 5 Kontaktní kancelář a zázemí služby Vězeňského programu Pardubice, o.s.Romodrom 10
Nástroji jsou v tomto diagnostika životní situace jedince (zjišťovány jsou bydlení, rodinné vazby, finanční situace, trestní anamnéza, pracovní
Obr. 6 Na úřadu práce 11
zkušenost, vzdělání, využívání dalších služeb, navázání na instituce, obavy a přání uživatele), zavedení struktury a režimu při vyhledávání zaměstnání (vytvoření životopisu, příprava na osobní pohovor, či telefonický kontakt, založení mailového účtu, uživatel se dostavuje v domluvený čas na kontakt, k dispozici je zdarma internet a mobilní telefon, kontaktování potencionálních zaměstnavatelů je vyhodnocováno, pracuje se dále s motivací v případě neúspěchu). Uživatelům se více daří nalézt krátkodobé brigády v zemědělské, či potravinářské výrobě. Práce na hlavní pracovní poměr je pak nejčastější na pozici nekvalifikovaného dělníka ve výrobě ve vícesměnném provozu. Zejména v prvních měsících realizace programu proběhlo vyhledávání a kontaktování potencionálních zaměstnavatelů. Jeho výsledek nebyl z hlediska podpory uživatele úspěšný. Zaměstnavatelé v situaci velkého zájmu o nabízená pracovní místa a nízké fluktuace na již vytvořených pozicích, preferují osoby bez záznamu v rejstříku trestů s ideálním profilem pro požadovanou pozici. Zásadním faktorem limitujícím udržení si legálního pracovního poměru u většiny uživatelů je jejich zadluženost. Častým argumentem je pak „Pokud si najdu legální práci, sebere mi výplatu exekutor“. Zde pracujeme s rozkrýváním dluhové situace uživatele, komunikací s věřiteli, nastavováním splátkových kalendářů a odesíláním k odborníkům poskytujícím bezplatné dluhové poradenství. Průměrný uživatel má často dluhy na zdravotním a sociálním pojištění způsobené nezaevidováním se jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce ČR, nebo vyřazením z evidence uchazečů na základě porušení pravidel. Dluhy způsobené pácháním trestné činnosti, poplatky za soud a pobyt vězení, alimenty. V neposlední řadě dluhy za jízdu bez jízdenky v dopravních prostředcích hromadné dopravy, neuhrazené poplatky telekomunikačním společnostem, nájemné a energie. Třetí významnou bariérou při hledání práce je absence bydlení. Uživatel, který se vrátil z VTOS a nemá se kam uchýlit, je problém a bohužel častý. V takových případech zajišťujeme podporu při vyřízení doplatku, nebo příspěvku na bydlení. Dále zprostředkování kontaktu s pronájemci obytných prostor, ubytovnou, 12
nebo azylovým domem. Průměrný uživatel/ka služby žijí na ubytovně, nebo u rodiny, či partnera. Část uživatelů bydlí v azylových domech, chodí přespávat do noclehárny, nebo migruje po bytech svých známých. Nejvíce ohroženi jsou uživatelé žijící na ulici. Pokud nemá uživatel zajištěny alespoň základní podmínky pro bydlení, tedy možnost přespání a sociálního zázemí, je pro něj samotného obtížné, aby chodil adekvátně připraven do zaměstnání. Jako doplňkové, ale důležité jsou služby poskytované v oblastech: • Podpora spolupráce s úřady a institucemi (pomoc s vyplňováním formulářů, psaní odvolání, žádostí např. žádost o výmaz z rejstříku trestu (dále jen RT), kontakt s úřady formou pošty, mailu, nebo telefonu). • Vzdělání (motivace ke zvyšování vzdělanosti a dovedností za účelem uplatnění na trhu práce). • Vztahy (spolupráce s rodinou, či blízkým sociálním okolím uživatele dotčeného VTOS, podrobněji v oddílu č. 3 věnovaném práci s touto částí cílové skupiny). • Materiální pomoc (zajišťujeme oblečení, boty a další potřebné věci).
základní
Obr. 8 Bydlení na městské ubytovně
Podstatným elementem je též individuální profesní vztah sociální pracovník x uživatel. V rámci nastavení služby jako takové, je kladen důraz na komplexní řešení životní situace a mezilidský kontakt. Uživatelé se dostávají do služby z velkého množství zdrojů, tak aby byla možnost informovanosti o programu co nejširší. V prvé řadě se jedná se o spolupracující subjekty, tedy o Úřad práce ČR, Probační a mediační službu ČR a vybrané pracovníky sociálních odborů při městských úřadech v Pardubickém kraji.
Obr. 7 Na úřadu práce
V druhé polovině realizace projektu se stává významným zdrojem distribuce informačních materiálů, článků v místních zpravodajích a předávání kontaktu na službu od stávajících uživatelů 13
novým zájemcům o službu. Z hlediska dostupnosti v rámci celého Pardubického kraje je situace řešena s laskavou pomocí spolupracujících subjektů, jedná se o pobočky Úřadu práce ČR, Probační a mediační službu ČR a prostory městských úřadů při odborech sociálních. Pro ambulantní poskytování služby jsou zde zajištěny odpovídající kontaktní prostory a ke kontaktu s uživatelem dochází v předem domluvených termínech. 1.2.2
Osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody ve Věznici Pardubice
Věznice Pardubice má charakter zařízení určeného pro výkon trestu odnětí svobody odsouzených s ostrahou, oddělení pro výkon trestu s dozorem a specializované oddělení pro trvale pracovně nezařaditelné odsouzené. Způsobilí odsouzení zde mohou pracovat buď na vnitřních pracovištích, nebo ve vnějších provozech, mimo areál. Umožněno je vzdělávání odsouzených prostřednictvím školského vzdělávacího střediska a je vymezen prostor pro zájmové a speciálně výchovné aktivity odsouzených. Věznice umožňuje pracovnicím/kům Vězeňského programu kontaktovat a navštěvovat uživatele služby přímo ve svém areálu od roku 2010. Komunikaci a vyhodnocování spolupráce s programem a odsouzenými zajišťují a koordinují Vedoucí oddělení výkonu trestu a vybrané sociální pracovnice. Kontakt s odsouzenými probíhá buď dopisní formou, nebo přímo ve věznici v průměru vždy jednou za tři týdny. K přímé práci s uživateli je určena návštěvní místnost. Kontakt s jedním odsouzením trvá zpravidla do 30 minut, za jednu návštěvu jsou čtyři pracovníci programu schopni poskytnout v průměru dvacet kontaktů. Zprostředkování informací o službě zajišťují sociální pracovnice věznice, besedy s odsouzenými, nebo stávající uživatelé, kteří doporučují službu dalším odsouzeným. Zakázky uživatelů jsou obdobné jako u již propuštěných osob. Časté je zprostředkování informací a zařizování bydlení po výstupu z výkonu trestu. Program zajišťuje přes zkontaktovaná ubytovací zařízení potvrzení pro ty odsouzené, kteří podávají žádost o podmínečné propuštění. Pro ty uživatele, kteří nemají po výstupu bydlení, zařizujeme informace o možnostech ubytování v lokalitách, o možnosti čerpání dávek na bydlení a toho co je pro to třeba udělat a konečně, před výstupem je možné předem domluvit ubytování samotné. U velké části uživatelů se zabýváme dluhovou problematikou, dále jejich uplatněním na trhu práce po výstupu z výkonu trestu. Obecně, hledat a nalézt zaměstnání přímo z věznice se podaří jen mizivému množství uživatelů, většinou se jedná o známé, či rodinné příslušníky, kteří se po propuštění o uživatele postarají. S uživatelem je prováděna hlavně diagnostika jeho pracovního potenciálu, pokud nemá životopis, připravujeme ho a probíráme možnosti, které vedou k nalezení práce po výstupu. Dalšími službami 14
jsou zprostředkování komunikace např. se soudy, sociálními kurátory, či bývalými zaměstnavateli, skrze obnovení dokladů pro obsluhu různých technických zařízení, nebo navázání na další sociální službu, např. programy pro uživatele drog, nebo specializovaná právní pomoc. Uživatelů zajišťujeme též základní materiální pomoc v podobě ošacení po výstupu. Opět důležitý je zde mezilidský kontakt na profesionální rovině sociální pracovník x uživatel a návaznost na službu téměř ihned po výstupu z výkonu trestu. Poslední aktivitou je pak zprostředkování a podpora komunikace mezi odsouzeným a jeho blízkým sociálním okolím v podobě rodiny, příbuzných, dětí, partnerky, či družky. O tom více v následující části textu. 1.2.3
Sociální práce s rodinnými příslušníky, či blízkými uživatelů dotčených výkonem trestu
Jak bylo zmíněno u obou předešlých typů cílové skupiny, program poskytuje služby též osobám, které jsou v nějakém konkrétním vztahu k osobě dotčené výkonem trestu a mají zakázku spadající do portfolia programem poskytovaných sociálních služeb. Tato část cílové skupiny v sobě často akumuluje problémy předchozích dvou a přidává celou řadu dalších. Též zde byla identifikována další část uživatelů mající přímou zkušenost s výkonem trestu. Poskytování sociálních služeb patří v této části k nejkomplexnějším, pracuje se minimálně s diádou osob, více však s celými příbuzenskými celky. Ke kontaktu dochází na základě distribuovaných informací o službě, aktivním vyhledáváním v terénu, nebo přes uživatele přímo dotčeného výkonem trestu. Zde je pak vyhodnoceno zda je kontakt např. s rodinou odsouzeného bezpečný a žádaný též ze strany rodiny samotné. Velké množství uživatelů/ lek patřící do této části cílové skupiny žije v prostředí, které vykazuje většinou více znaků sociálního vyloučení. Díky tomu se zde poskytování sociálních služeb zaměřilo na terénní program. Vyloučené lokality byly identifikovány ve spolupráci
Obr. 9 Návštěva TSP v rodině uživatelky 15
s pracovníky odborů sociálních ve vybraných městech Pardubického kraje, dále ve spolupráci s Probační a mediační službou a na základě interních zdrojů vycházejících ze zkušeností pracovníků o.s. Romodrom. Program se tedy též zaměřuje obecněji v této podobě na osoby sociálně znevýhodněné a ohrožené sociálním vyloučením, v této skupině se potkáváme především s jedinci v krizové sociální situaci, bez přístřeší, příslušníky etnických menšin, imigranty, neorganizovanou mládeží, jedinci se závislostmi. V nepříznivé sociální situaci se ocitli se z nejrůznějších důvodů: věku, nepříznivého zdravotní stavu, životních návyků, nedůstojného způsobu života, sociálně znevýhodněného prostředí aj.
8. Podpora a posilování přirozené sítě vztahů uživatele: pomoc vybudovat či obnovit vztahovou síť rodiny. 9. Občanství: řeší poradenství v případech neuděleného státního občanství ČR a odeslání, příp. kontaktování příslušné organizace, která je schopna ho vyřídit. 10. Docházka dětí do školy: řeší se problém s pravidelnou školní docházkou, vyjednávání a pomoc s cílem odstranit příčiny tohoto stavu. 11. Závislosti: alkohol, toxikomanie, patologické hráčství - poradenství, osvětová činnost, navedení na kontaktní centra, případně léčebná zařízení.
Terénní sociální práce je založena na důvěře a spolupráci mezi uživatelem sociální služby a sociálním pracovníkem. Terénní sociální pracovník přichází za uživatelem přímo do jeho prostředí, zjišťuje okolnosti sociální situace v jeho přirozeném prostředí, v instituci, atd. Jedná se tedy o tedy přímý, cílevědomý kontakt sociálního pracovníka s jedinci či skupinami lidí. Je zaměřená na pomoc při řešení jejich obtížných životních situací.
12. Konflikty mezi rodinami, uživatelem a okolím, diskriminace či porušování lidských práv: řešíme vyjednáváním, mediací, základním poradenstvím, navedením na odbornou právní pomoc, podporu klienta.
Typické řešené problémy:
Zásady základní pomoci cílové skupině:
1. Neplacení a dluhy na nájemném: řeší se vyjednáváním s cílem navést klienta na placení závazků, tj. nájemného, služeb, stravného ve škole či školce a splácení dluhů a pomoc s vypracováním a dojednáním splátkového kalendáře, cílem zvýšit jeho schopnost efektivně nakládat se svými příjmy.
1. Poskytnutí základního poradenství: pomoc při vyhledávání a poskytování informací, poskytování rad a doporučení týkajících se optimálního chování uživatelů – poradenství zaměřené komunikaci s úřady, zaměstnavateli, školou, pronajímateli, na péči a výchovu dítěte, apod., zastupování a doprovázení klientů při jednání s úřady, pomoc při zpracovávání písemných podání, vyplňování úředních formulářů apod.
2. Nezaměstnanost: řeší se v krátkodobém horizontu zapojování m nezaměstnaných klientů do různých činností prospěšných pro komunitu s cílem udržovat a rozvíjet jejich pracovní kompetence a motivaci, ve střednědobém horizontu navedení klientů na programy obecně prospěšných prací a chráněných dílen či jiných komunitních rozvojových projektů, posléze pomoc při hledání řádného zaměstnání, motivování klientů k udržení pracovního místa. 3. Vyplácení sociálních a jiných dávek: především se řeší situace, kdy jednotlivci či rodině nejsou vypláceny dávky z různých důvodů. 4.
Bydlení: pomoc při hledání vhodného dostupného bydlení atd.
5. Zdravotní problémy: řešen je monitoring hygienické situace a pomoc při jejím zlepšování, asistence v případech dlouhodobé nemoci, postižení nebo invalidity formou zasíťování sociálních služeb. 6. Lichva: vysvětlení problému z využívání půjček, pomoc klientům vyjít s jejich příjmy, aby si půjčovat nemuseli. 16
7. V případě potřeby spolupráce s orgány činnými v trestním řízení, dalšími subjekty – instituce, úřady, atd.
2. Zprostředkování odborného či právního poradenství: pomoc při vyhledávání a poskytování právních informací, zpracování písemných podání a odvolání k soudu, mediace, tj. pomoc při řešení problémů vyplývajících z existence konfliktu, nestranná pomoc při komunikaci mezi účastníky konfliktu a při dojednávání kompromisního řešení, domácí příprava dětí, tj. doučování a zvyšování jejich motivace ke vzdělávání. 3. Spolupráce s dalšími subjekty: především s navázáním kontaktu s veřejnými institucemi, neziskovými organizacemi. V případě zájmu, uživatele do těchto organizací doprovází. Stejný postup platí i pro komerční služby, které chce uživatel využívat. Pracovník nikdy nekontaktuje jinou organizaci či osobu bez souhlasu uživatele. Z výše uvedené pasáže věnované rodinným příslušníkům a osobám blízkým vyplývá potřebnost a snaha řešit situaci osob jakýmkoliv způsobem dotčených výkonem trestu v celé její šíři. Tedy nepojímat jedince jako atomizovanou jednotku, přicházející s problémem, na který lze aplikovat 17
mechanické řešení, ale pracovat s jedincem v celé šíři jeho sociálního okolí, má-li nějaké a v šíři služeb sociální sítě na níž je napojen. 1.3
Základní demografický a statistický přehled uživatelů
Z hlediska věku vidíme na grafu 2, že nejvíce uživatelů služeb Vězeňského programu Pardubice je ve věku 31 až 40 let (34,3 %), následují prakticky shodně s 25,3 % a 25,1 % věkové intervaly 18 až 30 let a 41 až 50 let.
Statistický přehled a demografické charakteristiky neslouží pouze pro účely výkaznictví projektu (monitorovací indikátory), ale umožňují hlubší poznání cílové skupiny projektu a také sledování efektivity realizovaných služeb včetně hodnocení jejich propagace v kontextu spolupráce s dalšími pomáhajícími subjekty. 1.3.1
Demografické charakteristiky uživatelů
Složení uživatelů Vězeňského programu Pardubice sledujeme v několika kategoriích: •
Pohlaví.
•
Věk.
•
Vzdělání.
•
Trestní anamnéza.
Graf 2 Věk uživatelů (vlastní zpracování) Vzdělanostní struktura uživatelů programu (graf 3) odpovídá obecným charakteristikám cílové skupiny a v kontextu věku uživatelů pouze potvrzuje demografické tendence u osob s kriminálním chováním včetně charakteristiky jejich rodin.
Rozložení uživatelů dle pohlaví ukazuje graf 1. Z grafu vyplývá, že z celkového počtu 379 uživatelů činí 73,1 % muži. Počet žen je 26,9 %. Tento poměr je determinován dle našeho názoru těmito základními fakty: 1. Ve výkonu trestu je o mnoho více mužů než žen. Dle údajů Vězeňské služby ČR bylo k 23. 11. 2012 ve výkonu trestu 1495 žen a 21 531 mužů. 2. Přímá práce s osobami ve VTOS probíhá zejména v prostoru Věznice Pardubice, tedy věznice zaměřené výlučně na odsouzené muže. Z ženské Věznice ve Světlé nad Sázavou bylo pracováno jen s malým množstvím uživatelek služby. Kontakt probíhal díky vzdálenosti převážně dopisní formou.
Graf 3 Vzdělání uživatelů (vlastní zpracování) Graf 1 Uživatelé dle pohlaví (vlastní zpracování) 18
19
1.3.2
Sledované statistické ukazatele ve Vězeňském programu Pardubice
V rámci monitorovacích indikátorů uvádíme základní přehled realizovaných aktivit. Tabulka číslo 1 ukazuje přehled poskytnutých sociálních služeb za období od června 2010, do října 2012. Za kontakt je považováno poskytnutí sociální služby jednomu uživateli nepřesahující 30 minut, též sem patří telefonický kontakt. Za intervenci považujeme poskytování sociální služby jednomu uživateli přesahující 30 minut. Nejvíce sociálních služeb bylo poskytnuto na úrovni zaměstnanosti a rekvalifikací cílové skupiny, což kopíruje a vychází ze samotné podstaty služby Vězeňského programu a základních potřeb uživatelů. Dalšími navazujícími a vzájemně souvisejícími okruhy poskytovaných služeb, které vykazují vysokou četnost zakázek od uživatelů jsou bydlení, pomoc při zprostředkování a zařízení dávek či příspěvků a dluhové poradenství. Razantní nárůst poskytovaných služeb, kontaktů a intervencí v roce 2012 je způsoben rozšířením poskytování služeb Vězeňského programu do terénu a vybraných sociálně vyloučených lokalit v Pardubickém kraji a též větší orientací na práci s rodinami a příbuzenskými systémy osob dotčených výkonem trestu odnětí svobody. Sledovaný ukazatel Kontakt (do 30 min.), tel.kontakt
od června 2010
2011
2012 do října
Celkem
98
239
1438
1775
210
539
2467
3216
Intervence (nad 30 min.)
112
Oblast - označení služby
Ukazatele celkem
300
1029
1441
Služba A - bydlení
50
161
796
1007
Služba C - rodinné právo
12
67
519
598
Služba B - dávky, důchody Služba D - řešení diskriminace Služba E - osvětové akce Služba F - školství
Služba G - zaměstnanost, rekvalif. Služba H - dluhové poradenství Služba I - trestná činnost Služba J - doprovody
Služba K - návazná služba
Služba L - soc.-zdrav. poradenství Služba M - Informování o VPP Poskytnuté služby - součet
48 0
2 0
141 0
2
24
603 2 1
51
792
Graf 4 ukazuje počty nových uživatelů za každý měsíc projektu, kteří se do aktivit programu zapojili. Nárůst nových uživatelů vstupujících do služby, počínající lednem 2012 a kulminující v dubnu až červnu 2012 můžeme považovat za důsledek reorganizaci týmu pracovníků v přímé práci, zahájení intenzivnější práce v terénu, vyhledání nových sociálně vyloučených lokalit, rozšířením poskytování sociálních služeb na příbuzenské systémy osob dotčených výkonem trestu a větším zájmem o službu mezi uživateli z Věznice Pardubice.
Graf 4 Noví uživatelé dle jednotlivých měsíců Graf 5 přináší přehled počtu uživatelů podle zdrojů, jež nasměřovaly uživatele k využití služeb Vězeňského programu Pardubice. Nejvýznamnějšími zdroji, přes které se uživatel dostal ke službě jsou z dlouhodobého hlediska: • Úřad práce ČR, zde se potencionální uživatel dozvídal o službě od převážně pracovnic zprostředkovatelek zaměstnání, se kterými byl v kontaktu.
2 5
• Věznice Pardubice, uživatelé zde byli kontaktování formou besed, nebo přes info materiály, či sociální pracovnice ve Věznici.
75
127
444
877
1448
• Rodinní příslušníci jsou tou částí cílové skupiny, která byla kontaktována zejména v rámci terénní formy poskytovaných služeb.
4
48
44
96
• Informační letáky, na základě rozšíření informací o službě do prostor Úřadu práce ČR, ubytoven a sociálně vyloučených lokalit se začalo hlásit do služby nemalé množství uživatelů.
20 1
98 2
633 11
751 14
6
40
173
219
112
63
148
323
34
416
91
1181
59
3917
184
• Probační a mediační služba ČR, pracoviště v Pardubicích, Svitavách, Ústí nad Orlicí a Chrudimi poskytovala vybraným uživatelům informace a navázání na službu.
5514
Tabulka číslo 1. Sledované ukazatele – přehled poskytnutých služeb
20
21
Z grafu 6 je zcela zřejmé, že těžiště práce spočívá v řešení problémů osob, kteří mají zkušenost s trestem odnětí svobody (64,9 %). Tento druh trestu postihuje nejenom člověka, jež ho musí vykonat, ale přímo se dotýká i rodinných příslušníků. Dochází ke změně rodinné struktury včetně dalších změn v sociálních vztazích. S VTOS se pojí ztráta statusu, stigmatizace a v neposlední řadě i změna v ekonomické situaci zainteresovaných osob. I z toho důvodu představuje práce s rodinou (22,4 %) klíčovou aktivitu sociální práce.
Graf 6 Trestní anamnéza uživatelů3.
Graf 5 Sledované ukazatele – přehled poskytnutých služeb Legenda ZDROJ ÚP Pce - Úřad práce Pardubice (P) - Přelouč (H) - Holice ÚP Úo - Úřad práce Ústí nad Orlicí (ČT) - Česká Třebová ÚP Sy - Úřad práce Svitavy (L) - Litomyšl (P) - Polička ÚP Chr - Úřad práce Chrudim T Pce - terén okres Pardubice T Chr - terén okres Chrudim T Sy - terén okres Svitavy T ÚO - terén okres Ústí n/O (pozn. u terénů jako zdroje je myšleno přímé navázání prvokontaktu na ulici, či v jiném venkovním, či vnitřním areálu v rámci prostředí, kde se uživatelé pohybují. Aby byl uživatel chápán jako přicházející z tohoto zdroje, musí dojít k interakci pracovníka a uživatele přímo v terénu bez vlivu jiného zdroje jako např. 22
letáku, nebo zprostředkovaného kontaktu, proto např. na Svitavsku pracujeme s 12ti. aktivními uživateli, ale žádný nepřišel ze zdroje T Sy, proto tam je 0. PMS Pce - Probační a mediační služba Pce PMS ÚO - PMS Ústí nad Orlicí PMS Sy - PMS Svitavy PMS Chr - PMS Chrudim V - Věznice V ČR - ostatní věznice mimo Pardubické BJV - besedy v jiné věznici SK Pce - Sociální kurátor Pce SK Chr - Sociální kurátor Chr SS Pce - Socíální služby Pce RP - rodinný příslušník L – leták ZK - zprostředkovaný kontakt PR - PR zprávy RMDR HK - Romodrom H. Králové jiné - Okresní soud, na doporučení uživatele mimo věznici atd.
3 Pojem netrestaný je v kontextu poskytovaných služeb chápáno jako sociální práce s rodinnými příslušníky osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Zkratka PO znamená podmínečné propuštění.
23
•
Oblast finanční:
Následující kapitola přináší krátkou ukázku z bohaté praxe pracovníků Vězeňského programu Pardubice. Prostřednictvím kazuistik je možné názorně doložit, s jakými problémy se pracovníci setkávají a jakým konkrétním způsobem práce s uživatelem probíhá včetně deskripce jeho základních charakteristik. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že v následujících řádcích budou představení typičtí uživatelé služeb a jejich problémy.
-
Hodnocení současné situace uživatele.
-
Seznam pohledávek a následné modely řešení - možnosti oddlužení.
-
Nastavení optimálního hospodaření při určitém rodinném rozpočtu.
-
Možné zdroje příjmu a jejich využití.
2.1
-
Pomoc ve formě zajištění ošacení.
•
Oblast zaměstnání:
-
Vzorový životopis, sepsání životopisu.
-
Pracovní pohovor – jak vystupovat, na co dát pozor.
-
Aktuální informace o volných pracovních místech v regionu.
-
Příležitostná zaměstnání – brigády.
-
Komunikace s ošetřujícím lékaře o aktuálním zdravotním stavu uživatele.
•
Oblast bydlení:
-
Jak získat a udržet bydlení.
-
Možnosti nakládání s bytem.
-
Seznam ubytovacích zařízení.
-
Zajištění vhodného ubytování.
•
Oblast rodinných vztahů:
-
Jak řešit konflikty efektivním způsobem.
-
Rozpad rodiny.
-
Rozvod manželství a s tím spojená soudní jednání.
-
Vazba, kontakty: manželka – uživatel, uživatel-dcera.
2
kazuistiky vybraných případů z praxe
Kazuistika 1
Muž (JS), 36 let, narozen a žije v Pardubicích, ženatý, otec jedné dcery (3 roky), absolvoval základní školu, následně vyučen obráběč kovu (výuční list), zdravotní stav- psychiatrická diagnóza – léčba (v minulosti poživatel invalidního důchodu – aktuálně před 2 roky odebrán ID), uživatel uvádí dříve alkoholismus, jinak zdráv, jako koníček uvádí jízdu na kole. V Pardubicích žije stále nukleární rodina uživatele – matka, otec, bratr – navštěvují se nepravidelně. Aktuálně: JS přichází jako zájemce o službu VPP v únoru 2012 (kontakt na úřadu práce), dva měsíce po propuštění z VTOS. Při kontaktu působí svérázným dojmem. Uvádí, že žije s manželkou v pronajaté garsoniéře (cena podnájmu 7000,-Kč/měsíc). Z rozhovoru je zřejmé, že má silný vztah k dceři. Uživatel je v evidenci úřadu práce. Velmi těžce nese skutečnost, že se mu nedaří najít stálé zaměstnání a je patrné, že je k práci silně motivován. Jediným zdrojem příjmu tříčlenné rodiny je invalidní důchod manželky uživatele a dávky SSP. Rodina má dluhy (uživatel sám má pohledávky ve výši cca 65.000,-Kč). Došlo k definování zakázky uživatele a současně byly stanoveny dílčí cíle zakázky.
Zakázka uživatele: •
Pomoc při řešení dluhů.
•
Pomoc při hledání zaměstnání.
Uživatel dochází na pravidelná setkání 1x týdně. Při těchto vzájemných schůzkách je naší snahou plnit stanovené dílčí cíle. Základní metodou je rozhovor. V průběhu setkávání se prohlubuje vztah důvěry. Současně se odkrývají další roviny spolupráce a další potřeby uživatele, které se stávají akutními a je nutné je řešit neodkladně:
24
25
•
Oblast sociálně právní:
2.2
-
Přehled poskytované sociální pomoci a podpory.
-
Možnosti klienta v jeho aktuální situaci – výživné na nezletilou dceru, kontakt s nezletilou dcerou.
Žena (LH), 24 let, narozena a žije v Pardubicích, svobodná – přítel ve VTOS (otec dcery), absolvovala základní školu, zdravá, zájmy neuvádí, matka dvou dětí (každé dítě má jiného otce) – syn 8 let (zdráv, navštěvuje ZŠ) a dcera 8 měsíců (vrozená vývojová vada ledvin). Uživatelka nepracuje, aktuálně pečuje o dceru – RD. V Pardubicích žije stále nukleární rodina uživatelky – matka, otec, sestra – neudržují kontakt. Uživatelka udržuje omezený kontakt s rodinou otce své dcery, kteří žijí v Pardubicích. Širší kontakt udržuje LH s rodinou otce staršího syna, jak sama uvádí, pomáhají ji.
Zásady pomoci: 1. Poskytnutí základního poradenství: pomoc při vyhledávání a poskytování informací, poskytování rad a doporučení týkajících se optimálního chování uživatelů – poradenství zaměřené komunikaci s úřady, zaměstnavateli, pomoc při jednání s úřady – vyřizování sociálních dávek, pomoc při zpracovávání písemných podání, vyplňování úředních formulářů apod. 2. Zprostředkování odborného či právního poradenství: pomoc při vyhledávání a poskytování právních informací, zpracování písemných podání a odvolání k soudu 3. Spolupráce s dalšími subjekty: především s navázáním kontaktu s veřejnými institucemi, neziskovými organizacemi Momentální profil: Uživatel 36 let, záznam v rejstříku trestů, rozvedený, žije na ubytovně (cena za ubytování 3700,Kč/měsíc), kontakt s dcerou – nepravidelně. Nedošlo ke změně kontaktu s nukleární rodinou. Volný čas tráví jízdou na kole, dále uvádí, že rád vaří. Za dobu spolupráce s VPP (7 měsíců) se podařilo vyřešit některé z pohledávek, navázat komunikaci s věřiteli, stabilizovat situaci uživatele po rozvodu manželství a zvládat výkyvy nálad uživatele, kromě jiného se podařilo udržet léčbu odborného lékaře (psychiatra). JS je devátý měsíc v evidenci úřadu práce, aktivně se snaží najít stabilní pracovní poměr odpovídající jeho kvalifikaci. Prognóza: Pokud JS v blízké době najde stabilní zaměstnání a uplatnění na trhu práce, lze předpokládat, že bude jeho situace stabilizovaná a on se integruje zpět do společnosti. V případě, že se tak nestane, lze se obávat u JS ztráty motivace, nelze vyloučit deprese a další s tím spojené obtíže, a to jak v osobní, tak i společenské oblasti.
26
Kazuistika 2
Aktuálně: LH je VPP kontaktována v červnu 2012 na základě žádosti uživatele služby VPP (přítele a otce dítěte LH, který je ve VTOS). Kontakty probíhají v přirozeném prostředí uživatelky, uživatelka působí unaveným dojmem. Sama uvádí, že ji zmáhá situace, v které se s dětmi po nástupu přítele do VTOS ocitla - žije v městské ubytovně – v jednom pokoji, sociální zařízení je na chodbě, koupelna společná s ostatními nájemci. Byt je vybaven velmi skromně – umyvadlo, dvě staré postele, starý nábytek, který se jeví velmi opotřebovaný, dvouplotýnkový vařič, lednička, stará automatická pračka, starý počítač a barevná televize. Nejmladší z dětí nemá svou postel - spí v kočárku. Z rozhovoru je zřejmé, že uživatelka je velmi nespokojená se svým sociálním statusem. Popisuje, jak dříve žila (doba před nástupem trestu přítele). Je patrné, že uživatelka má velmi ráda svého přítele, současně se zlobí, že ji nechal s dětmi samotnou a na vše je sama – ani jeho rodina jí nepomůže. Zdrojem příjmu tříčlenné rodiny jsou sociální dávky a občasná výpomoc prarodičů syna uživatelky. Došlo k definování zakázky uživatelky.
Zakázka uživatele: •
Pomoc při komunikaci s úřady.
•
Podpora při získání vhodného bydlení.
Schůzky s uživatelkou probíhají pravidelně v jejím přirozeném prostředí cca 1x týdně. Při těchto vzájemných schůzkách mne uživatelka informuje o její aktuální situaci a současně je naší snahou plnit stanovené dílčí cíle. Základní metodou je rozhovor. V průběhu setkávání se prohlubuje vztah důvěry. Současně se odkrývají další roviny spolupráce a další potřeby uživatelky, které se stávají akutními a je nutné je řešit neodkladně: 27
•
Oblast finanční
-
Hodnocení současné situace uživatelky.
- Možné zdroje příjmu a jejich ve vztahu nároků na dávky hmotné nouze.
využití
•
Oblast bydlení
Prognóza:
-
Reálné možnosti k získání a udržení bydlení.
Rodina má v současné době základní vybavení domácnosti. Pokud nedojde k příjmovým změnám v rozpočtu rodiny, není možné získat jiné bydlení pro rodinu. Uživatelce se podařilo získat nadhled nad jejím vztahem a pracovat na soběstačnosti, pokud se jí toto podaří udržet, nehrozí tak hluboké propady při nesplněných očekáváních a s tím spojená rizika pro uživatelku a její děti.
- Možnosti podporovaného bydlení či čerpání dávek na bydlení. •
Oblast rodinných vztahů
-
Jak řešit konflikty efektivním způsobem.
2.3
-
Výkyvy ve vztahu s partnerem.
Popis výchozí situace:
- Společné návštěvy uživatelky a rodiny jejího přítele ve VTOS.
Zásady pomoci: Poskytnutí základního poradenství: pomoc při vyhledávání a poskytování informací, poskytování rad a doporučení týkajících se optimálního chování uživatelů – poradenství Obr. 10 Uživatelka s dcerou zaměřené komunikaci s úřady, pomoc při jednání s úřady – vyřizování sociálních dávek, pomoc při zpracovávání písemných podání, vyplňování úředních formulářů apod. 1.
2. Zprostředkování odborného či právního poradenství: pomoc při vyhledávání a poskytování právních informací, zpracování písemných podání a odvolání k soudu. 3. Spolupráce s dalšími subjekty: především s navázáním kontaktu s veřejnými institucemi, neziskovými organizacemi. Momentální profil: Uživatelka 24 let, svobodná, žije na městské ubytovně (cena za ubytování 5500,-Kč/měsíc) se svými dvěma nezletilými dětmi. Příjem rodiny je tvořen sociálními dávkami. Uživatelka udržuje 28
kontakt s přítelem a jeho rodinou při návštěvách ve VTOS, kontakt s prarodiči syna. Nedošlo ke změně kontaktu s nukleární rodinou. Za dobu spolupráce s VPP (3 měsíce) se podařilo udržet kontakt s uživatelkou, vrátit ji do reality tohoto světa a tlumit její propady z neuspokojených očekávání. Současně jsme společně podaly několik podání k okresnímu soudu a nárokovaly dávky hmotné nouze.
Kazuistika 3
Muž 38 let, rozvedený, jedno nezletilé dítě, bez zaměstnání a ubytování. Pět záznamů v trestním rejstříku: 3x podmíněný trest, 2x Veřejně prospěšné práce. Poslední podmíněný trest za neplacení výživného skončil 5/2012. Jedná se o drobné trestné činy /krádeže železa, neplacení výživného. Do o.s. Romodrom Pardubice přichází uživatel v květnu 2012 po konzultaci s kurátorkou pro dospělé v Pardubicích. Je ve špatném psychickém stavu. Má nevyřešený vztah s bývalou manželkou a dětmi, je bez zaměstnání a ubytování. Pochází z Moravskoslezského kraje kde po vyučení pracoval jako horník. Po ztrátě zaměstnání se rozhodl najít si práci přes pracovní agenturu. Nabídku do Foxcon Pardubice přijal, protože bývalá manželka s dětmi žila v Pardubicích. Do ledna 2012 pracoval ve firmě Foxcon a střídavě žil u své bývalé manželky, v azylovém domě a ubytovnách. Finančně
Obr. 11 Uživatel 29
podporoval rodinu a zajímal se o děti. V lednu 2012 ho agentura po 13 měsících zaměstnání propustila. Nepohodl se s bývalou manželkou a zůstává na ulici. Zpočátku přespává ve dřevníku u staršího domku bez souhlasu majitele. Později ho majitel zastihne a po slovní dohodě souhlasí s jeho pobytem na zahradě domu. Uživatel se po ztrátě zaměstnání nezaevidoval na úřadu práce a zůstává tak bez pojištění i finanční hotovosti. Poskytnuté služby: 1. Uživatel potřeboval především sdílet svou situaci. Při interveci mu byl poskytnut prostor pro vyjádření potřeb. 2. Zmapování situace, nabídnuté možnosti řešení. Zaevidování na úřadu práce proběhlo dne 4. 5. 2012 – uživatel se zaevidoval v místě trvalého pobytu-Moravskoslezský kraj (vyplnění žádosti). 3. Sociální poradenství. Uživatel pracoval 1 měsíc na dohodu o provedení činnosti a pro úřad práce musel mít potvrzení od okresní zprávy sociálního zabezpečení. Po jednání se podařilo tuto činnost zahrnout do nezdanitelných položek pod paragraf č. 10. 4. Žádost uživatele ve spolupráci o.s. Romodrom Pardubice o přenesení spisu na Úřad práce v Pardubicích (podařilo se vyřešit během 10 dnů). Uživateli byla přiznána od 5/2012 podpora v nezaměstnanosti ve výši 4.758 Kč. 5. Mapování ubytování - jednání s azylovými domy Chrudim, Pardubice, Ubytovna U Trojice. Uživatel služby byl v 7/2012 ubytovaný na ubytovně U Trojice Pardubice. 6. Podání žádosti k soudu o snížení vyživovací povinnosti uživatel ve spolupráci s o.s. Romodrom. Stanovené výživné z předchozího zaměstnání činilo 3.000 Kč. Uživatel není v současné době schopný výživné hradit. 7. Žádost uživatele ve spolupráci s o.s. Romodrom o dávku hmotné nouze (vyplnění formuláře). Jedná se o dávku příspěvek na živobytí, protože příspěvek na bydlení není možné přiznat, uživatel nemá na adrese trvalý pobyt. 8. Poskytnutí ošacení. pro o.s. Romodrom.
Uživateli
bylo
poskytnuto
oblečení
ze
sponzorských
darů
9. Umožnění zřízení elektronické pošty a užití služebního mobilního telefonu pro úřední záležitosti a kontaktování potencionálních zaměstnavatelů. 10. Aktivní vyhledávání vhodných pracovních příležitostí. Uživateli byly předány kontakty na potencionální zaměstnavatele. Elektronicky byl zaměstnavatelům odeslán e-mail a životopis. 30
Metody práce s uživatelem: Z počátku bylo potřeba s uživatelem sdílet jeho pocity. Byl bez zázemí, cítil se bývalou manželkou podvedený, přijala od něj v 2/2012 poslední výplatu a slíbila, že budou opět žít společně a později si to rozmyslela a nastěhovala si do bytu přítele. Uživatel se ocitl neočekávaně na ulici. Intervence a kontakty: probíhaly intenzivně – 2x týdně. Účelem bylo vybudovat si důvěru uživatele a znát dobře jeho potřeby. Motivace: po zmapování situace bylo uživateli sděleno, jakými kroky lze situaci, ve které se nachází změnit. Co bude muset pro změnu udělat on sám a s čím mu o.s. Romodrom pomůže. Uživatel byl motivován k hledání zaměstnání. Popis situace uživatele po třech měsících spolupráce s o.s. Romodrom: Uživatel, který byl při prvním kontaktu na ulici, bez prostředků a jakékoliv dávky, je nyní ubytovaný na ubytovně v Pardubicích. Pobírá podporu v nezaměstnanosti a má podánu žádost o doplatek na živobytí. Aktivně hledá zaměstnání. Jeho sociální kontakt probíhá jen s dcerou manželky, kterou vychovával jako své dítě, ale není biologickým otcem. Dcera je umístěna v Dětském domově Pardubice a uživatel ji pravidelně navštěvuje. Jeho psychická kondice je mnohem vyrovnanější a spolupráci s o.s. Romodrom hodnotí pozitivně. Přednosti x bariéry: K předostem uživatele patří pracovní návyky. Po propuštění z Foxcon Pardubice chodil jeden měsíc, každý den pěšky do truhlárny vzdálené asi 12 kilometrů. Uživatel je schopný dodržovat smluvené termíny, vyřídit si úřední záležitosti. Je klidný, neagresivní. Za bariéry můžeme považovat jeho trestní záznamy. V srpnu 2012 se pokusil odcizit na pozemku Globusu v Pardubicích železnou trubku, kterou chtěl prodat. Při pokusu byl přistižen a pokus o krádež je kvalifikován jako přečin. Hrozí mu tedy další trestní záznam. Uživatel nadále s o.s. Romodrom spolupracuje. 2.4
Kazuistika 4 – práce s rodinou A
V rámci terénní sociální práce s lidmi dotčenými výkonem trestu pracuje terénní sociální pracovnice o.s. Romodrom s rodinou. Výchozí situace: Dva členové rodiny dotčeni výkonem trestu. Muž 59 let - v minulosti výkon trestu a muž 22 let - v nedávné minulosti výkon trestu. Žena 42 let - rodinný příslušník, partnerka trestaného 31
muže (59) a žena 21 let - bez občanství ČR, rodinný příslušník, partnerka mladšího muže, který je synem paní (42). Rodina žije v pronajatém bytě na Orlicko-Ústecku. Jedná se o vícečetnou rodinu. Celkem 8 osob. Všichni dospělí členové rodiny jsou nezaměstnaní. Rodina nemá v pořádku evidenci na úřadu práce. Jeden z členů rodiny si nepřevzal rozhodnutí z úřadu práce a rodině byly zastaveny přídavky na nejmladší dceru (12).
nepracovala, chybí pracovní návyky.
Zakázka rodiny:
Uživatelská rodina: Paní ŽK (31 let) je na mateřské dovolené s dcerou (5 měsíců). Má základní vzdělání, dříve pracovala jako operátorka na výrobní lince. Žije s druhem v pronajatém bytě o velikosti 1+1, nájem 8 250 Kč vč. energií. S bývalým přítelem má syna (6 let), který chodí do 1. třídy ZŠ a se současným druhem mladšího syna (5 let) chodící do MŠ a již zmiňovanou dceru. Paní ŽK má několik exekucí v celkové výši cca 150 000 Kč, které není v současné době schopná splácet.
•
Žádost o přidělení českého občanství pro jednoho člena rodiny (žena 21).
•
Vyřízení trvalého pobytu pro dva členy rodiny (syn a přítel paní 42).
•
Vyřízení dávek hmotné nouze pro celou rodinu.
•
Vyřízení dávky MOP (dcera uživatelky měla jet na pobytový zájezd - škola).
•
Žádost o splátkový kalendář u okresní zprávy sociálního zabezpečení za ošetření při porodu 20.000 Kč (žena 21, občanka Slovenské republiky).
Poskytnuté služby:
•
S rodinou byly vyplněny formuláře na dávky v hmotné nouzi.
•
Rodina byla objednána do Občanské poradny v Ústí nad Orlicí.
•
Jednání s Poradnou pro cizince v Pardubicích.
•
Rodina byla objednána do Poradny pro cizince Pardubice - žádost o občanství.
•
Rodině byly poskytnuté informace o zdravotním pojištění, o splátkových kalendářích za odpad.
•
Bylo jednáno s pronajimatelem bytu, který odmítal v bytě nechat bydlet syna paní (42) s partnerkou.
•
Každý týden nabízena volná pracovní místa.
Přednosti x bariéry: Za přednosti můžeme považovat to, že rodina se pečlivě stará o domácnost a v místě bydliště s nimi nejsou žádné problémy. Základní bariéry představuje nezaměstnanost mladšího syna paní (42) po výkonu trestu. Má přítelkyni bez občanství, nemají trvalý pobyt. Uživatelka (42) nikdy 32
V současné době uživatelka řeší podnájem a společně vyhledáváme jiné - levnější bydlení. Spolupráce a kontakt s rodinou probíhá jednou za týden až čtrnáct dní. 2.5
Kazuistika 5 – práce s rodinou B
Pan LG (36 let) je nezaměstnaný. Má základní vzdělání a dříve pracoval jako stavební dělník. Žije s družkou a s dětmi, jejího nejstaršího syna přijal za vlastního. Pan LG byl ve VTOS za krádeže. Pan LG má spousty exekucí, které také souvisí s VTOS v celkové částce cca 250 000 Kč. Na některé exekuce má domluveny splátkové kalendáře, jiné již není schopen splácet. Lokalita: TSP Pardubice. Zakázka: V průběhu celé spolupráce, která i nadále pokračuje, bylo více zakázek, které se postupně měnily podle situace rodiny – zejména se jedná o hledání vhodného zaměstnání, vyřešení dluhů, bydlení, dávky, základní a mateřská škola pro syny. Situace při vstupu do služby: V začátku spolupráce (leden 2012) se sociální pracovnicí byla situace rodiny následující: Pan LG pracoval v jedné nejmenované stavební firmě na dohodu o pracovní činnosti a zároveň byl evidován na Úřadu práce České republiky. Stal se živitelem rodiny, neboť jeho družka ŽK měla rizikové těhotenství. Jejich synové nenavštěvovali mateřskou školu. Dříve spolupracovali s jinou organizací, ale dle slov pana LG nebyli spokojení a nechtěli s nimi řešit dluhy. Dluhy obou partnerů činily cca 400 000 Kč. Rodina žila v městském pronajatém bytě o velikosti 1+1 ve 4. patře. Nájem činil 8 250 Kč vč. energií. Společné schůzky: Schůzky probíhají zpravidla 1x týdně. Při domluvených schůzkách se snažil uživatel společně se sociální pracovnicí plnit stanovené cíle. Pan LG společně se sociální pracovnicí obvolali všechny dluhy, které se mu s družkou za společného soužití nastřádali. Byly domluveny splátkové kalendáře, na jiné dluhy byly poslány žádosti o možnost splátkových kalendářů. Celková výše splácení všech 33
pohledávek cca 2 000 Kč/měs. Výše pohledávek se odvíjela od výše platu pana LG a jeho možností pro uživení rodiny. Od dubna měl pan LG možnost pracovat na hlavní pracovní poměr. Jeho družka paní ŽK koncem března začala řešit finanční potíže. Vzhledem k tomu, že v dubnu se jim mělo narodit miminko, neměla žádnou výbavu ani kočárek. Společně se sociální pracovnicí sepsaly žádost o hmotnou nouzi – dávku Obr. 12 Návštěva v rodině uživatele živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc (MOP). MOP byla zamítnuta, další dvě dávky byly přiznány. Výbava na miminko byla pořízena ve spolupracující organizaci - Fond ohrožených dětí a kočárek byl zapůjčen v Dětském centru Veská, se kterým také probíhá spolupráce. V dubnu nastupuje pan LG na hlavní pracovní poměr a ukončuje evidenci na Úřadu práce České republiky. Společně s panem LG sociální pracovnice řeší možnost bydlení. Neboť rodina bydlí ve třetím patře bez výtahu a nosit každý den kočárek do třetího patra je nepředstavitelné. Hledání eventuálních možných pronájmů. Dle zjištění většina nájemních bytů podepisuje smlouvu na dobu určitou. Vzhledem k tomu, že nyní pan LG s rodinou mají podnájem na dobu neurčitou, se této možnosti obává. Proto prozatím zůstanou v bytě, kde bydlí v současné době bydlí. V polovině dubna posílá pan LG zprávu sociální pracovnici, že se jim narodila dcera, ale narodila se o něco dříve, a proto musí v nemocnici zůstat o něco déle a jeho družka paní ŽK bude za pár dní propuštěna. Koncem dubna je do domácí péče propuštěna jejich dcera KK. Paní ŽK prosí sociální pracovnici o návštěvu dětské lékařky u nich doma. Sociální pracovnice volá dětské lékařce a domlouvá schůzku u paní ŽK a LG. Začátkem května sociální pracovnice sepisuje s rodinou žádost o výměnu bytu v nižším podlaží. 34
V polovině května je pan LG propuštěn ze zaměstnání, neboť se nepohodl s nadřízeným. Pan LG se ihned eviduje na Úřad práce České republiky. A následně společně se sociální pracovnicí hledá nové pracovní místo. Pár dní na to přichází pan LG za sociální pracovnicí s tím, že se za něj jeho kolegové z bývalého zaměstnání postavili, údajně byl neprávem vyhozen. Má si zavolat bývalému zaměstnavateli a domluvit si schůzku. Pan LG si hned od sociální pracovnice volá bývalému zaměstnavateli a domlouvají se, že od pondělí může opět nastoupit. Pan LG byl velice potěšen. V té době neměla rodina LG a ŽK žádnou zakázku, ale nadále udržovala telefonický kontakt se sociální pracovnicí, který probíhal min. jedenkrát týdně. Vše bylo v pořádku, pan LG byl v práci spokojený, řádně spláceli všechny dluhy. Koncem června se za sociální pracovnicí zastavuje paní ŽK. Navštívil je soudní vykonavatel, mají zaplatit pohledávku nejmenovaného exekutorské úřadu v částce necelých 28 000 Kč. Sociální pracovnice volala na daný exekutorský úřad a domluvila možnost splátek 500 Kč/měs. Paní ŽK sdělila sociální pracovnici, že nevychází s peněžními prostředky a nemůže zaplatit nájem. Vzhledem k tomu, že se jedná o městský byt, jí bylo nabídnuta, ať si tam zavolá a zkusí se domluvit. Paní ŽK měla strach z reakce daného subjektu. Proto volala sociální pracovnice, která se dozvěděla, že není problém zaplatit nájem déle, ale každý den prodlení se platí 30 – 50 Kč. Sociální pracovnice společně s paní ŽK spočítala jejich příjem. Po odečtení poplatků za nájem a SIPO celé rodině zbývá 12 000 Kč. Proto sociální pracovnice paní ŽK vysvětlila, že nárok na žádné dávky nemají. Poté paní ŽK sdělila sociální pracovnici, že jejich syn MK má od září nastoupit do základní školy. Jejich syn na zápise nebyl, dle slov paní ŽK na zápis zapomněli. Sociální pracovnice obvolala všechny základní školy v Pardubicích. Všechny školy, až na jednu již byly plně obsazené. V dané škole domluvila sociální pracovnice paní ŽK schůzku, kdy se má zastavit se synem na přezkoušení a vyplnění přihlášky. Sociální pracovnice předala paní ŽK informace. Paní ŽK navštívila se synem MK danou základní školu a syn byl přijat. Sociální pracovnice informovala paní ŽK s tím, že její druhý syn LK má nastoupit za rok také do školy, proto by bylo vhodné, aby ho přihlásili do mateřské školy. Sociální pracovnice obvolala mateřské školy a v jedné nejmenované měli stále volné místo, kde se platí 1 100 Kč/měs. Informace předala paní ŽK. Dle slov paní ŽK se v mateřské škole zastaví a podá přihlášku. Paní ŽK se v mateřské škole nezastavila, z finančních důvodů. Paní ŽK odjela na měsíc ke svým známým a pan LG za nimi dojížděl. Sociální pracovnice s nimi byla stále v kontaktu a dle slov pana LG je vše, jak má být. V polovině srpna potkává rodinu kolegyně sociální pracovnice a dozvídá se, že pan LG nepracuje, dluhy neplatí a mají odpojenou elektřinu a plyn. Sociální pracovnice volá rodině 35
a zjišťuje situaci. Dle slov rodiny danou situaci nepřiznali, neboť se styděli a doufali, že to vyřeší. Sociální pracovnice s nimi domluvila schůzku. Zjistila, že elektřinu a plyn mají odpojené, protože jim byl přiznán byt v nižším podlaží a měli se zanedlouho stěhovat. Obávali se, aby elektroměry neodpojili pozdě a poté jim neběžel dvakrát poplatek za plyn a elektřinu. Sociální pracovnice volala na jiný spolupracující subjekt, kde řešila jejich bytovou situaci. Daný orgán nechápal Obr. 13 Život na ubytovně unáhlený krok rodiny, neboť bylo potřeba udělat revizi bytu, dokončit rekonstrukci a poté podepsat smlouvu, proto se možnost přestěhování oddálí. Možnost přestěhování je možný v polovině září. Rodina si vypůjčila plynový vařič, možnost koupání a praní využívali u sousedů. Znovu spuštění plynu a elektřiny rodina nechtěla připustit, neboť dle jejich slov to takto vydrží a počkají na byt. Možnost zažádat o dávky nebylo možné, neboť pan LG ještě dostal výplatu za červenec v srpnu. Mezitím bylo s panem LG stále hledána práce, ale bez úspěchu. Jejich syn MK nastoupil do první třídy a velice se mu tam líbí.
I nadále pokračuje spolupráce s rodinou. Sociální pracovnice i nadále s panem LG hledá vhodné zaměstnání a bude řešit pohledávky, které zrovna budou aktuální. Poskytované služby: • Pomoc a podpora při hledání zaměstnání – sepsání životopisu, motivační dopisy, hledání vhodných pracovních nabídek/brigád, komunikace s potenciálním zaměstnavatelem – jak jednat, na co dát pozor, co upřednostnit. • Pomoc a podpora při řešení finanční situace – pomoc při vyplnění tiskopisů a následné uplatnění na hmotnou nouzi, řešení exekucí – domluvení splátkových kalendářů, zhodnocení finanční situace uživatele – rodinný rozpočet. • Bydlení – možnosti nakládání se zprostředkovatelem ubytování.
s bytem,
žádost
o
výměnu
bytu,
komunikace
•
Ošacení – zajištění ošacení v sociálním šatníku.
•
Povinná školní docházka – zajištění volného místa v ZŠ, zápis.
•
Docházka do mateřské školy - zajištění volného místa v MŠ, pomoc při vyplnění žádosti.
Prognóza: Pokud LG v dohledné době najde vhodné a stabilní zaměstnání, lze předpokládat, že se stabilizuje jeho a rodiny životní situace a s tím související finanční prostředky pro rodinu, možnost splácení exekucí. V případě, že tato situace nenastane. Hrozí prohlubování problémů s financemi, zhoršení začlenění se do společnosti, návyky s docházkou do práce.
Momentální situace: V září bylo žádáno o doplatek na bydlení a dávku živobytí a nyní se čeká na rozhodnutí. Znovu byli obvolány dané exekutorské úřady, kde byla nastíněna situace rodiny a jejich opožděné splácení. Sdělení bylo, jakmile budou moci něco zaplatit, ať tak učiní. Pan LG absolvoval výběrové řízení v jedné výrobní firmě a nyní čeká na výsledky. Rodině byly předány klíče od bytu a nyní je čeká stěhování. ŽK by ráda, aby jejich mladší syn LK nastoupil do mateřské školy. Sociální pracovnice opět volá do mateřské školy, kde měli na přelomu července a srpna volno. Je jí sděleno, že nyní je vypsáno výběrové řízení na jedno volné místo a je možnost podání přihlášky. Sociální pracovnice s paní ŽK vyplňuje přihlášku do mateřské školy jejich syna LK. ŽK dojde se synem pro potvrzení od lékaře a následující den odnese přihlášku do mateřské školy. Syn byl přijat do MŠ. 36
2.6
Kazuistika 6
Uživatel MH (44 let) žije v Hlinsku. Je ženatý, s manželkou mají postiženého syna. Z předchozího vztahu má dospělou dceru, se kterou se příliš nevídá. Jeho manželka pobírá doplatek na bydlení a příspěvek na péči. Pan MH byl opakovaně ve výkonu trestu odnětí svobodu (VTOS). Pan HM má základní vzdělání, absolvoval kurz na PC. Lokalita: TSP Hlinsko. Zakázka: Exekuce – možnost splátkových kalendářů, zahlazení rejstříku trestů, sepsání životopisu, získání vhodné pracovní nabídky, hledání jiného bydlení. 37
Situace při vstupu do služby:
Momentální situace:
Pan MH se o naší službě dozvěděl skrze informační leták vyvěšený na Úřadu práce ČR – pobočka Hlinsko. Pan MH je ženatý a se současnou partnerkou má dítě, které je autistické. Vztahy s ostatními členy rodiny nejsou dobré, nestýkají se. Z předchozího vztahu má dospělou dceru, která má dle slov pan MH svůj vlastní život a příliš se nevídají. Pan HB bydlí v pronajatém bytě. Jeho manželka pobírá doplatek na bydlení a příspěvek na péči. Pan Obr. 14 Život na ubytovně MH byl opakovaně ve výkonu trestu odnětí svobodu (VTOS). Poslední výstup měl v listopadu 2001 za alimenty a podvody. Pan HM má základní vzdělání, absolvoval kurz na PC. Pracovní zkušenosti především jako zedník, přidavač. V posledním zaměstnání pracoval jako pomocný dělník, od pracovního úrazu je již rok v pracovní neschopnosti. Po uplynutí pracovní neschopnosti bude s pan MH rozvázán pracovní poměr dohodou. Pan MH má spousty dluhů, které dohromady činí zhruba 500.000 Kč.
Po uzdravení a ukončení pracovní neschopnosti pan MH bude dalším krokem evidence na Úřad práce České republiky, žádost o sociální dávky – hmotná nouze a hledání vhodného zaměstnání. Již nyní probíhá společně s pan MH hledání vhodných pracovních míst a možnost výhodného pronájmu.
Společné schůzky: Pan HM přišel za sociální pracovnicí s žádostí o pomoc při řešení jeho tíživé sociální a finanční situace. Sociální pracovnice po zjištění výše uvedených informacích, informovala pan MH, že již může žádat o zahlazení rejstříku trestů (RT). Společně se domluvili, že na příští schůzku pan MH přinese výpis z RT a přehled všech dluhů. Na příští schůzce si převzala sociální pracovnice potřebné materiály. Přislíbila, že sepíše žádost o zahlazení RT a pokusí se domluvit splátkové kalendáře na jednotlivé dluhy. Sociální pracovnicí byla sepsána žádost o zahlazení RT a nyní se čeká na vyjádření soudu. Po telefonické komunikaci se všemi exekutory byly domluveny splátkové kalendáře. Celkové splátky na dané dluhy činí 1 500 Kč/měs. Na další schůzce předala sociální pracovnice všechny informace. Dalším krokem jejich spolupráce bylo sepsání životopisu pan MH. Společně s pan MH sestavila sociální pracovnice daný životopis.
38
Poskytované služby • Pomoc a podpora při hledání zaměstnání – sepsání životopisu, hledání vhodných pracovních nabídek/brigád, komunikace s potenciálním zaměstnavatelem – jak jednat, na co dát pozor, co upřednostnit. • Pomoc a podpora při řešení finanční situace – řešení exekucí – domluvení splátkových kalendářů, zhodnocení finanční situace uživatele – rodinný rozpočet. •
Bydlení – možnost hledání nového a cenově výhodnějšího pronájmu.
•
Zahlazení rejstříku trestů (RT) – žádost o zahlazení RT.
Prognóza: Pokud MH v dohledné době najde vhodné a stabilní zaměstnání, lze předpokládat, že se stabilizuje jeho a rodiny životní situace a s tím související finanční prostředky pro rodinu, jednodušší možnost splácení exekucí, nalezení vhodnějšího bydlení především z důvodu zdravotního stavu syna. V případě, že tato situace nenastane. Hrozí prohlubování problémů s financemi, zhoršení začlenění se do společnosti, návyky s docházkou do práce. 2.7
Kazuistika 7
Muž (JM), 60 let, nyní žije v Pardubicích, 2x ženatý, 2x rozvedený, otec pěti dětí (zletilí, pouze jeden syn 14 let v pěstounské péči), absolvoval základní školu, nedoučen, zdravotní stav dobrý, uživatel uvádí dříve závislost na alkoholu – dochází do AT poradny, jako koníček uvádí vaření a péče o jiné. Ze své biologické rodiny již zůstal uživatel sám – rodiče i sourozenci zemřeli (rád vzpomíná na starší sestru, maminku, o otci říká, že byl přísný). Aktuálně: S JM se setkáváme jako se zájemcem o službu VPP v březnu 2012 (kontakt VTOS Pardubice), šest měsíců po propuštění z VTOS. Při kontaktu působí vyrovnaně. Při osobních setkáních vypráví svůj životní příběh – hovoří otevřeně: 39
•
O svých manželstvích, která byla dvě.
spisů z místa bydliště do faktického bydliště uživatele včetně evidence na úřadu práce za účelem zprostředkování zaměstnání.
• O svých dětech, které měl v péči a o vztahu k nim a o skutečnosti, jak jsou pro něj děti důležité.
-
Seznam pohledávek a následné modely řešení.
•
Oblast zaměstnání
-
Vzorový životopis, sepsání životopisu.
-
Aktuální informace o volných pracovních místech v regionu.
-
Zprostředkování příležitostných zaměstnání – brigády.
• O své minulosti – o svém třetím pobytu ve výkonu trestu, o své závislosti na alkoholu, o své neklidné a výbušné povaze v minulosti.
•
Oblast bydlení
-
Zajištění vhodného ubytování a možnosti financování (vyřízení dávek, rozpočet).
•
Oblast rodinných vztahů
Současně hovoříme o budoucnosti a nastavujeme plán spolupráce s výhledem na žádost o podmínečné propuštění. S uživatelem udržujeme osobní (1x3 týdny) i písemný kontakt.
-
Rozpad rodiny – děti po umístění uživatele ve VTOS – ústavní zařízení, pěstounská péče.
• O svých zaměstnáních a o potřebě pracovat – celý život pracoval v dělnických profesích – získal svářečský průkaz, průkaz na vysokozdvižný vozík.
- vazba otec – děti – prohloubení kontaktů, osobní návštěva v rodině dcery, písemný kontakt s ostatními dětmi atd. Zásady pomoci: 1. Poskytnutí základního poradenství: pomoc při vyhledávání a poskytování informací, poskytování rad a doporučení týkajících se optimálního chování uživatele – poradenství zaměřené komunikaci s úřady, zaměstnavateli, pomoc při jednání s úřady – vyřizování sociálních dávek, pomoc při zpracovávání písemných podání, vyplňování úředních formulářů apod.
Zakázka uživatele: -
pomoc při řešení bydlení
-
pomoc při hledání zaměstnání
- pomoc návratu a začlenění se zpět do společnosti
Obr. 15 Právě včas ... na Úřadě práce v Pardubicích
Uživatel je v září 2012 podmínečně propuštěn z VTOS, není stanoven dohled PMS, soudně je nařízena léčba závislosti. Uživatel zpočátku dochází častěji na naše osobní jednání, po měsíci se situace stabilizuje a setkání jsou domlouvána 1x týdně. V případě neodkladných záležitostí se setkáváme mimo plán.
40
•
Oblast finanční
-
Hodnocení současné situace uživatele.
-
Uplatnění nároku na předčasný starobní důchod.
-
Možné zdroje příjmu a jejich využití ve vztahu nároků na dávky hmotné nouze, převedení
2.
Spolupráce s dalšími subjekty: především s navázáním kontaktu s veřejnými institucemi.
Momentální profil: Uživatel 60 let, záznam v rejstříku trestů, rozvedený, žije na ubytovně (cena za ubytování 3.750 Kč/měsíc), kontakt s dcerou (vnučkou) – osobní návštěva v její rodině, pravidelně tel. rozhovory, pozvání na vánoční svátky. Volný čas uživatel tráví procházkami po městě a prohlídkami pamětihodností, dále uvádí, že rád vaří i pro spolubydlícího. Uživatel je vyrovnaný, sám uvádí, že už není „nervák“. Spolupráce s uživatelem je na velmi dobré úrovni, je aktivní, plní bezodkladně stanovené úkoly. Na většinu setkání přichází spokojený, hovoří otevřeně o minulosti a plánuje budoucnost. Z uživatele je patrné, jak jsou pro něj důležité jeho děti, jak rád by narovnal to, co se podařilo pokazit. Uživatel pravidelně dochází na úřad práce, do AT poradny. Jak sám uvádí, rád by našel práci. 41
2.8
„Fragment mého života“ - sdělení uživatele
Svůj život jsem prožil né ideálně, někdy byly doby krásné, pak nastaly špatné chvíle. Byl jsem dvakrát ženatý, z nich se narodilo 5 dětí. A zde bych uvedl svůj příběh. V roce 2000 jsem se rozvedl, neboť náš vztah přestával fungovat. Převážně zde hrál roli alkohol a pití celé její rodiny a jí samotné, poté i já jsem do toho spadl. Doma samé hádky a fyzické napadání. Ona si našla přítele a 3 děti měla u sebe. Ten její přítel byl na děti zpočátku hodný, ale pak se vše změnilo k horšímu. Začal mé dvě děti někdy bít, tu starší chodil očumovat, když se koupala. Za tyto věci jsem ho několikrát zbil, ale jemu to bylo jedno. Bývalá žena se ho zastávala ve všem, i když jí několikrát zmlátil. Jednou ke mně přišla tak od krve, že jsem jí nechal u mne přespat, aby se mohla vykoupat apod. O ní mi tak moc nešlo, jako o děti, ale stále jsem ji miloval a chtěl jsem, aby se s dětmi ke mně vrátila. Ale ona mne využívala a oblbovala. Je pravdou, že jsem byl žárlivý.
Pak nastal rok 2005, 29.6.. Šel jsem s nejstarší dcerou k jedné mladé paní pro kytku, což domluvila bývalá žena, aby měly děti do školy na závěr školního roku a vzal jsem si nůž na uříznutí kytek. Čepel byla dlouhá 10cm. Když jsem šel kolem hospody, byla tam bývalá žena a ten její hrál automaty. Ten den byl pro mne osudným. Šel jsem do hospody pro pivo a dceři pro limonádu a pak jsem si šel s pitím sednout ven, neboť tam seděli kámoši. Bývalka mne viděla a přišla za mnou ven. Sedla si vedle mne a dlouze mne políbila. Pak jsem šel do hospody za jejím přítelem a říkal jsem mu o dluhu, co u mne měl a on mě odbyl. Šel jsem ven a pil pivo. Pak mi kamarád ještě nějaká piva zaplatil, abych nikam nepospíchal. Pak někdo řekl jemu, že se se mnou líbá o on vyběhl ven a zákeřně mě napadl. Tak jsme se poprali, až nás museli odtrhnout. Pak byl klid, až přišla ta osudová hodina 22.30 hodin. On vyšel z hospody ven prohrál dost peněz v automatech a tak jsem měl dopito, že se budu s dcerou vracet domů on přišel ke mně a začal mě i mou rodinu urážet, ponižovat atd. a šel pryč. Mně v tom okamžiku vše došlo a rozběhl jsem se za ním. Najednou jsem vytáhl nůž, že ho postraším otevřel jsem ho a jak jsem ho otočil tváří k sobě, bodl jsem.Vytáhl nůž a z něho prištila krev. Bodná rána byla k srdeční komoře, on se skácel a hned mu byla poskytnuta první pomoc. No, hned přijela sanitka a zásahovka, mě zpoutali, jeho odvezli. V nemocnici po hodině skonal. Po roce na vazbě mě odsoudili na 10 let a proměnili mi 6 měsíců podmínku. Trest jsem si odseděl 7 let a 3 měsíce. Po požádání o podmínečné propuštění mi bylo vyhověno a byl jsem propuštěn. Nejvíce za všechno mohu poděkovat soc. pracovnici zde v Pardubické věznici pani Divišové, také největší podíl měl probační mediační pracovník pan Málek a za Romodrom paní Dvořáková, kterým hrozně za všechno s hlubokou úctou děkuji. Takto skončil můj příběh a vedu teď znovu řádný život, neboť za tento trest mám veliké ponaučení. Z takového životního omylu jsem prakticky přišel o vše, ale život plyne dál. Tak to už je tedy vše co jsem zde napsal. Věřím, že kdo toto bude číst, nebude zrovna nadšený.
Obr. 16 Chodba věznice 42
43
3 Vyjádření partnerA projektu A DALŠÍCH k problematice osob vracejících se z výkonu trestu odnětí svoboDy
sociální, právní a psychickou pomoc a navrhuje úřadu práce poskytnutí peněžité či věcné dávky. Krajský úřad Pardubického kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích poskytuje odbornou metodickou pomoc obcím ve vztahu k výkonu přenesené působnosti. Krajský metodik svolává a iniciuje pravidelná setkání se sociálními kurátory pro dospělé, zjišťuje potřeby kurátorů v oblasti vzdělávání a organizuje kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí.
Následující kapitola představuje sdělení partnera projektu a některých spolupracujících subjektů, která obsahují základní informace o pohledu těchto institucí na řešenou problematiku. Toto sdělení slouží jako další rozměr výkladu problémů a potřeb cílové skupiny projektu a věcně vymezuje rámec metodických postupů realizovaných v projektu.
Nestátní neziskové organizace jsou také významným poskytovatelem služeb osobám, které jsou v posledních měsících výkonu trestu nebo již po propuštění z výkonu trestu. Tyto osoby připravují a motivují ke snadnějšímu sociálnímu a pracovnímu uplatnění a nabízejí jim kontinuální podporu a pomoc. Tyto subjekty realizují kromě odborného poradenství řadu dalších aktivit, které přispívají ke zvýšení informovanosti široké a odborné veřejnosti, například pořádáním workshopů a seminářů zaměřených na vězeňskou problematiku. Další činností je práce s rodinou a blízkými odsouzeného, která probíhá individuálně nebo prostřednictvím skupinových Obr. 17 Krajský úřad Pardubického kraje aktivit (např. vedení svépomocných skupin pro rodiny a blízké osob ve výkonu trestu). Cílem je posílit rodinu a partnerské vztahy, které jsou po návratu z výkonu trestu účinnějším zdrojem pro větší stabilitu a ochranou před opakováním trestné činnosti. Činnosti nestátních neziskových organizací jsou velmi přínosné, ovšem svými kapacitami a možnosti nestačí dostatečně pokrýt skutečné potřeby cílové skupiny (zejm. v oblasti bydlení a zaměstnání). Pardubický kraj si cení všech aktivit, které pomáhají zkvalitňovat poskytované služby a zvyšovat informovanost o dané problematice. Prostřednictvím deklarovaného partnerství s občanským sdružením Romodrom se podílí na realizaci projektu Vězeňský program Pardubice.
3.1
Potřeby osob opouštějících výkon trestu odnětí svobody z pohledu Pardubického kraje
Osoby, které opouští výkon trestu odnětí svobody, se nachází ve složité životní situaci, která je charakteristická kumulací mnoha problémů (nedostatek finančních prostředků, zajištěné vhodné bydlení, zaměstnání), které znesnadňují tzv. „nový začátek“. Další překážkou, která znesnadňuje návrat do společnosti, jsou zpřetrhané sociální vazby s rodinou a zadluženost způsobená trestnou činností a nesplacenými závazky, které vzhledem k problémům se zaměstnáváním vězňů v průběhu výkonu trestu odnětí svobody, narůstají. Po propuštění se tyto osoby dostávají do situace, kdy musí tyto složité problémy řešit často současně. I pouhé nezvládnutí jednoho problému může být impulzem pro volbu zdánlivě jednoduššího kriminálního způsobu života a následné recidivě kriminálního jednání. Úspěšné začlenění do společnosti mohou znesnadňovat také osobnostní charakteristiky a délka pobytu ve vězení, která může ovlivnit schopnost adaptace po ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Návrat do společnosti znesnadňují také postoje a vnímání společnosti, které jsou ve většině případů negativní. V současné době nejsou základní potřeby (zejména v oblasti bydlení a zaměstnání) osob opouštějící výkon trestu odnětí svobody dostatečně naplňovány. Lepší integraci do společnosti by umožnila vyšší dostupnost následného bydlení, cenově výhodného samostatného bydlení a podpora vytváření pracovních příležitostí pro osoby opouštějící zařízení pro výkon trestu odnětí svobody. Velký podíl při zajišťování návazné péče mají především sociální kurátoři pro dospělé a nestátní neziskové organizace. Sociální kurátor pro dospělé je specializovaný pracovník státní správy, který pomáhá při řešení nejaktuálnějších problémů po propuštění z výkonu trestu, nabízí 44
Pardubický kraj má v rámci Střednědobého plánu rozvoje sociální služeb na období 2012 - 2015 stanovenu strategii pro oblast péče o osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby v obtížné životní situaci, jejímž cílem je předcházet sociálnímu vyloučení prostřednictvím dostupných poradenských a aktivizačních služeb. V rámci grantového řízení Pardubického kraje je podporována síť odborné pomoci (odborné sociální poradenství, azylové domy, krizová pomoc atd.) zaměřená na řešení krizové situace, dluhové problematiky, oblasti bydlení, zaměstnanosti a mezilidských 45
vztahů. Dalším cílem Pardubického kraje je podpora využívání přirozených zdrojů v oblasti bydlení, zaměstnanosti. V rámci jednání se zástupci obcí bude iniciováno zvýšení dostupnosti veřejných služeb i finančně dostupného bydlení. Efektivní práce s osobami navracejícími se z výkonu trestu odnětí svobody je jednou z priorit prevence kriminality Pardubického kraje. V prosinci 2012 byl schválen strategický dokument Koncepce prevence kriminality Pardubického kraje na období 2013 - 2016, jejímž úkolem je realizovat účinný systém prevence kriminality v rámci své působnosti, koordinovat jej a zabezpečovat po stránce metodické, konzultační a případně finanční. Pardubický kraj vnímá problematiku prevence kriminality jako jednu z oblastí, do níž je nezbytné zapojit celou občanskou společnost, místní samosprávy a v neposlední řadě i státní a nestátní subjekty, které se v řadě případů zabývají přímou prevencí kriminality a dalšími aktivitami směřujícími k předcházení páchání trestné činnosti. Pozornost je zaměřena na děti a mladistvé, rodiny s dětmi (s rizikem výskytu
kriminálního chování u jejich členů), oběti trestné činnosti, pachatele trestných činů (zejména mladiství, nezletilí, recidivisté) a osoby ohrožené sociálním vyloučením (osoby propuštěné z výkonu trestu a osoby bez přístřeší). Jedním z cílů je snížení výskytu delikventní činnosti u cílových skupin nebo jejich ochrana prostřednictvím podpory projektů zaměřených na zvýšení bezpečnosti v kraji a zajištění nabídky kvalitních programů sociální prevence4. 3.2
Potřeby osob opouštějící výkon trestu odnětí svobody z pohledu Věznice Pardubice Nejpalčivějšími otázkami osob opouštějících české věznice je zejména otázka ubytování a zaměstnání. Chybí zde dostatečné množství levné formy ubytování - azylové domy, městské ubytovny, noclehárny s tím, že by jejich vybraní zaměstnanci byli schopni v minimální míře zajistit základní sociální poradenství, přístup k internetu a telefonu. Komerční ubytovny sice odsouzené ubytují, ale není to jejich prioritou, případně je jejich zaměstnanci neumějí vést a motivovat v prohloubení jejich znalostí a dovedností v sociální oblasti – vyřizování svých nutných osobních záležitostí na úřadech, aktivní hledání zaměstnání, řešení dluhů apod.
Současný trh práce je pro osoby propuštěné z výkonu trestu často nepřístupný z důvodu jejich nízké kvalifikace a nedostatečné praxe. Problémy také vznikají i pro stále častější požadavek ze strany zaměstnavatelů, tedy míti „čistý“ výpis z rejstříku trestů. Jako nutnost tedy vidíme podporu související s hledáním vhodného zaměstnání – pomoc se sepsáním životopisu, možnost si bezplatně zatelefonovat případnému zaměstnavateli, bezplatné využití internetu, e-mailové pošty, kopírování apod. Zásadní je též nabídka vhodných rekvalifikačních kurzů a případně možnost zapracování se v pracovním programu (např. praxe u smluvně předjednaných zaměstnavatelů). Zde je právě veliký a notně žádoucí prostor pro aktivity občanských sdružení a jiných neziskových organizací. S výše uvedeným souvisí i potřeba individuálního poradenství v oblasti finanční gramotnosti, např. dluhové poradenství – insolvence, osobní bankrot, splátky a exekuce, hospodaření s penězi, zřízení bankovního účtu, pojištění, půjčky a úvěry. Neméně důležitá je i psychická podpora těchto osob, kteří již v průběhu výkonu trestu často Obr. 18 Budova Krajského úřadu Pardubického kraje 46
4
Text v kapitole 3.1 připravila Mgr. Jitka Foglová z Odboru sociálních věcí Krajského úřadu Pardubického kraje.
47
se velmi často, že tyto nestátní organizace pro daného odsouzeného a na jeho žádost, zajistí ubytování, ale již nerozlišují, zda jde o mladého dospělého, který by do začátku potřeboval více než jenom ubytování, nebo že jde o člověka propuštěného z výkonu trestu po deseti letech. Ten totiž vyžaduje poněkud jiný druh pomoci. Jeví se více než vhodné a to i přes veškeré složitosti, nasmlouvat a zajistit rozmanitější ubytovny, zatím je například ze strany o.s. Romodrom využívána pouze stávající ubytovna „U Trojice“. Taktéž velké rezervy jsou v zajištění úspěšného zprostředkování zaměstnání pro vybrané odsouzené již v době výkonu trestu odnětí svobody. Zajištění zaměstnání a ubytování jsou jedny ze základních podmínek pro úspěšné projednání podmíněného propuštění osob z výkonu trestu odnětí svobody. Zde se stále ještě nedaří. Pravda, poněkud lepší situace je již v rámci zajištění zaměstnání až po ukončení výkonu trestu odnětí svobody. S těmito sice ojedinělými, leč úspěšnými případy, jsme měli možnost se seznámit v rámci našich společných pracovních setkání. Společně cítíme, že je v této oblasti stále co zlepšovat. 3.2.2
Doporučení změn, doplnění, či rozšíření oblastí spolupráce
• Za zásadní považujeme „vypilování“ dosavadního vězeňského programu o.s. Romodrom – tento zkvalitnit, konkretizovat a individuálně zaměřit na danou cílovou skupinu. Prakticky to znamená, zajímat se o odsouzeného (potažmo v blízké době propuštěného) z vícero pohledů – nejenom zajistit ubytování. • Dbát o to, aby byla společnosti poskytnuta ochrana před pachateli trestných činů tím, že s nimi budeme pracovat komplexně a tím předcházet jejich recidivě. Obr. 19 Pohled na svobodu ztratili základní sociální vazby – nejbližší přátele, partnera, partnerku, děti. Po propuštění je čeká realita každodenního obyčejného života. Pokud nemají sociální zázemí a podporu, hrozí riziko recidivy trestní činnosti, popř. znovu užívání návykových látek. 3.2.1
Míra naplnění těchto potřeb
Počty organizací pomáhající osobám po VTOS prostřednictvím odborného poradenství v celé republice vzrůstají. Stále však tyto nejsou schopny v požadované šíři zabezpečit žádanou kontinuální práci s lidmi propuštěnými z VTOS. Svou práci mnohdy dublují, nejsou koordinované a případně svou práci nevykonávají důsledně – dávají přednost kvantitě před kvalitou. Ze zkušeností z práce s nestátními organizacemi doposud spolupracujícími s věznicemi VSČR nelze říci, že by se dařilo požadavky osob propuštěných z VTOS plnohodnotně naplnit. Stává 48
• Vést své klienty k zodpovědnému plnění povinností. A to určitě nelze pouze tím, že jim zajistíme ubytování. • Rádi bychom měli zpětnou vazbu o konkrétní zakázce o.s. Romodrom uzavřenou s konkrétním odsouzeným. V praxi bychom si to představovali tak, že pravidelně 3 měsíce po propuštění odsouzeného by kompetentním zaměstnancům Věznice Pardubice o.s. Romodrom podalo zprávu o tom, jak úspěšně propuštěný odsouzený plní zadanou zakázku (např. v případě, že zakázkou bylo zajištění ubytování, zda propuštěný odsouzený stále na sjednané ubytovně bydlí a řádně hradí nájemné, v případě, že zakázkou bylo řešení exekucí, zda odsouzený po propuštění exekuci opravdu uhradil, popř. plní sjednaný splátkový kalendář, v případě zprostředkování zaměstnání……). Tyto informace jsou pro nás velice cenné, neboť nám ukáží i úspěšnost přímé práce našich odborných zaměstnanců s konkrétními odsouzenými již po dobu vlastního výkonu trestu odnětí svobody, tedy než si je předáme k dalšímu působení a pokusíme se je společně bezproblémově začlenit zpět do společnosti. Bez poskytnutí těchto vzájemných informací se nám 49
jeví program jako neúplný a jeho úspěšnost i složitě prokazatelná.5 3.3
Potřeby osob opouštějící výkon trestu odnětí svobody z pohledu Úřadu práce Pardubice
Mají-li se osoby vracející se z VTOS kam vrátit, mají obrovskou výhodu. Mají-li se ke komu vrátit, mají velké štěstí. Většina osob po opuštění vězeňských bran však míří přímo ke svým kurátorům a od nich na úřady práce. Zde žádajío zprostředkování zaměstnání a potvrzením o své evidenci pokračují na oddělení nepojistných sociálních dávek s cílem zajistit si alespoň minimální finanční prostředky k zajištění svého bytí. Mnozí souběžně řeší bydlení a další existenční otázky. Aby člověk mohl hledat zaměstnání, potřebujete alespoň minimální zázemí. Mít se možnost vyspat, umýt, zajistit si dostatek sil ke kontaktování zaměstnavatelů a dokázat v nich vzbudit důvěru. Ale také už člověk může být vnitřně nastaven na úplně jinou cestu, než je resocializace a návrat k společensky žádoucímu způsobu chování. V takových případech úřad práce nic nezmění. A není to jenom o tom nedostatku časového prostoru k jednání na referátu zprostředkování. Úřady práce nabízí vedle poradenství ke zprostředkování zaměstnání také individuální a psychologické poradenství. Pomoc lze pouze člověku, který sám chce svou situaci změnit. 3.3.1
Doporučení změn, doplnění, či rozšíření oblastí spolupráce
Vidíme za velmi přínosné řešit s člověkem otázky jeho dalšího zakotvení v životě ještě před opuštěním bran vězení. Snažit se eliminovat problémy před očekávaným vstupem do reality. Má vždy dostatek financí, aby se dostal do místa bydliště? Aby se dostal na místně příslušný úřad práce? Má platné doklady? Má kontakty kde a na koho se obrátit ve věci bydlení, soc. dávek? Často úřad práce písemně kontaktují vězni s žádostí o výpis volných míst. Nevidíme však význam v poskytování těchto informací půl roku či déle před jejich propuštěním. Volná místa jsou každodenně aktualizována, jsou postupně rušena a zadávána nová. Oslovovat zaměstnavatele, který již dávno místo zrušil, není s ohledem na jejich reakce nejlepší cesta k získání budoucího zaměstnání. 5
50
Text v kapitole 3.2 připravila Ing. Markéta Divišová – sociální pracovnice Věznice Pardubice.
Volná místa úřadu práce jsou přístupna i na internetovém portále MPSV (http://portal.mpsv.cz), který je bezplatný a veřejnosti přístupný. Úřady práce můžou poskytnout příslušným pracovníkům ve věznicích proškolení v obsluze tohoto portálu. Hlubším problémem, který se nedaří úřadům práce řešit, je častý požadavek zaměstnavatelů na trestní bezúhonnost budoucích zaměstnanců, a to i u těch pozic, kde to není s ohledem na charakter práce v takto striktním obecném zadání opodstatněné. Novelou zákona o zaměstnanosti byla od 1. 1. 2012 zrušena povinnost zaměstnavatelů hlásit úřadům práce volná pracovní místa. Úřady práce je tak získávají pouze na základě dobrovolnosti a zájmu zaměstnavatelů obsadit je uchazeči o zaměstnání. Vyvíjení tlaku na zaměstnavatele, aby dostatečně zdůvodnili vyžadování trestní bezúhonnosti, případně byli ochotni ve výběrovém řízení posuzovat povahu trestné činnosti uchazeče o zaměstnání, by často vedlo k úplné ztrátě těchto míst. Jde o problém, kde by osvěta a veřejný dialog se zaměstnavateli měly probíhat z centrální úrovně, prostřednictvím veřejně přístupných informačních zdrojů a na celém území České republiky. Podáním podnětu ke kontrole zaměstnavatele úřady práce více volných pracovních míst nezískají.6 4
Zásadní výstupy z kulatých stolů
V rámci projektu jsme uspořádali čtyři kulaté stoly. Kulaté stoly byly pokaždé profesním setkáním osob, které se zabývají prací s cílovou skupinou Vězeňského programu Pardubice. Ať již např. z hlediska zaměstnávání, sociální rehabilitace, výkonu trestu odnětí svobody, nebo adiktologie. Výstupy z těchto setkání výrazně ovlivňovali metodické pracovní postupy pracovníků, napomáhaly ke zkvalitnění projektových výstupů a otevíraly nové možnosti pohledu na realizovanou sociální práci s uživateli. 1. Kulatý stůl se konal dne 3. 11. 2010 v jedné ze zasedacích místností Pardubického krajského úřadu. Pozváni 6
Obr. 20 Kulatý stůl č. 1
Text v kapitole 3.3 připravila Mgr. Monika Mannová – Vedoucí odboru zprostředkování - Úřad práce Pardubice.
51
byli zástupce partnera projektu a zástupci organizací, se kterými naše spolupráce v té době začínala. Tedy Probační a mediační službou ČR, kurátory, Věznicí Pardubice, Občanskou poradnou a pracovníky Laxus, o.s. Tématem tohoto setkání bylo představení služeb Vězeňského programu a diskuze nad nastavením další spolupráce. 2. Kulatý stůl byl pořádán k tématu zaměstnanosti a zaměstnávání osob dotčených výkonem trestu odnětí svobody. Pro tento i následující kulaté stoly jsme zvolili prostory Klubu 29. Akce se konala dne 1. 11. 2011. Mimo Obr. 21 Kulatý stůl č. 2 prezentaci pracovníků Vězeňského programu, zaměřenou na analýzu zaměstnavatelnosti cílové skupiny zde s odbornými příspěvky vystoupili: Bc. Tomáš Bálek – Vedoucí referátu zaměstnávání Věznice Pardubice hovořil o zaměstnávání vězňů v rámci Věznice Pardubice. Příspěvek o praxi zaměstnávání vězňů na externím pracovišti, konkrétně ve firmě Nedcon Bohemia, s.r.o., která spolupracuje s Věznicí Pardubice, přinesla paní Mgr. Kamila Hánělová – Manažerka lidských zdrojů. Posledním přednášejícím byl Marcel Ambrož z o.s.Sananim – Pracovní a sociální Agentura. Tématem byla resocializace osob propuštěných z vězení zpět na trh práce v rámci Středočeského kraje.
Obr. 22 Kulatý stůl č. 3 52
3. Kulatý stůl byl věnován potřebám osob opouštějících výkon trestu odnětí svobody. Akci jsme pořádali dne 17.5.2012. Příspěvek za o.s. Romodrom byl pojatý jako rozhovor s konkrétním uživatelem služby, který sdělil své zkušenosti po výstupu z výkonu trestu. O svůj pohled a praxi se podělili sociální pracovnice Věznice Pardubice paní Ing. Markéta Divišová, Bc. Soňa Burešová a vrchní komisař, vedoucí oddělení výkonu trestu mjr. Mgr. Jan Šimeček. Obsahem příspěvku byl proces přípravy odsouzeného na výstup z výkonu trestu. Adiktologický přístup
práce s odsouzenými, kteří se snaží pracovat se svojí závislostí i za zdmi věznic, prezentoval Mgr. Aleš Vaněk z Centra drogových služeb. Přehled témat uzavřel pan Mgr. Jan Frank z o.s. Za Branou, prezentujíc aktivity sdružení. 4. Kulatý stůl vycházel z rozšíření poskytování služeb Vězeňského programu do terénu a sociálně vyloučených lokalit v rámci Pardubického kraje. Téma bylo „Práce s rodinami osob dotčených výkonem trestu odnětí svobody“. Své zkušenosti prezentovali: Terénní pracovnice Vězeňského programu Pardubice, Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy ve Zlíně, Leona Hozová - ředitelka a psychoterapeutka, Český helsinský výbor - Program Děti vězněných rodičů - Bc. Dana Vrabcová, koordinátorka, sociální pracovnice, mediátorka. Program Děti vězněných rodičů a spolupráce s evropskou sítí na podporu rodin vězněných: EUROCHIPS, Mgr. Markéta Kovaříková, koordinátorka, metodička. Dětské centrum Veská, Mgr. Renata Vyhnálková – sociální pracovnice. VSČR, Ženská věznice Světlá nad Sázavou, Bc. Lucie Jechová a paní Eva Stránská – sociální pracovnice, MěÚ Ústí nad Orlicí, Mgr. Ivana Nečekalová vedoucí odboru sociálních služeb, Bc. Petr Čada – vedoucí OSPOD tamtéž.
Obr. 23 Kulatý stůl č. 4 53
Seznam zdrojů 1. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Počet obyvatel. [Online] 2012b [cit. 10. prosince 2012]. Dostupné na:
2. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka Pardubického kraje 2011. Pardubice: Český statistický úřad, 2012c. 222 s. ISBN 978-80-250-2121-7
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 2, 5 - 15, 17 - 18, 20 - 23 - zdroj: archiv o.s. Romodrom Obr. Obálka, 3, 16, 19 - zdroj: archiv Vězeňské služby České Republiky Obr. 4 - zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Geografická mapa Pardubického kraje. [Online] 2012a [cit. 10. prosince 2012]. Dostupné na:
Název publikace: Vězeňský program Pardubice - Inovace Metodiky Vydáno v rámci projektu Vězeňský program Pardubice Autoři: Jan Mandys, Daniel Bakeš, Jakub Chudomel Kauzuistiky: Daniel Bakeš, Eva Danišová, Sophia Dvořáková, Romana Kořínková Editor: Mgr. Jan Mandys, Ph.D. Text neprošel profesionální jazykovou úpravou. Grafická úprava: Captoni, s.r.o. Tisk: Nufix s.r.o. © Občanské sdružení Romodrom, leden 2013 Náklad: 1 000 ks Neprodejné ISBN 978-80-260-3736-1
54
55
Publikace byla vydána v rámci projektu Vězeňský program Pardubice financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a rozpočtu České republiky. Občanské sdružení Romodrom Mezibranská 3, 110 00 Praha 1 www.romodrom.cz
