Vzduchotechnická opatření k ovlivnění výskytu škodlivin a teplotní pohody na pracovišti Frank Lehnhäuser, Kessler + Luch GmbH, Čujkovova 30, 700 30 Ostrava-Zábřeh 1 Abstrakt Předkládaný referát popisuje možnosti současné techniky při snižování výskytu škodlivin a teplotní zátěže na pracovišti a ukazuje nejnovější vývoj firmy Kessler + Luch GmbH. Cílem tohoto vývoje bylo zlepšit efektivitu používaných metod se zřetelem na výskyt škodlivin a teplotní pohodu na průmyslových pracovištích. Tyto vývojové procesy se týkají oblasti zachycování škodlivin a systémů proudění vzduchu. V technice zachycování se dosáhlo pokroku díky tak zvané dýzové desce, která vytváří charakteristické podtlakové proudové pole a účinně zvyšuje rozsah zachycování oproti běžným zákrytům. Kromě tohoto systému odsávání se firmě Kessler + Luch podařilo napodobit vírovou spirálu, která je založena na principu cyklónu, jevu známého z přírody. Záchytný prvek založený na tomto principu proudění se nazývá vířivý zákryt a hodí se obzvláště k pohlcování nárazových proudů škodlivin, jako jsou např. silné tepelné konvekční proudy. Z oblasti systémů proudění vzduchu představíme vrstvové větrání, které bylo vyvíjeno v rámci společného projektu požadovaného německým spolkovým ministerstvem pro výzkum a technologie. Tento postup dovoluje dosáhnout výše zmíněných cílů úspornými prostředky i v případech, kdy není možné použít žádnou z metod k přímému zachycení. Tato přednáška dále obsahuje nejnovější poznatky o pracovním klima a ukazuje některé příklady využití tohoto vývoje. 2 Úvod Při průmyslových procesech výroby jsou často uvolňovány škodliviny a tepelná zátěž, jejichž působení na pracovní klima a okolí pracoviště je nutné k zamezení poškozování zdraví zaměstnanců snižovat. Nejsou-li z výrobních důvodů realizovatelná tzv. primární opatření jako např. nahrazení výroby s velkým vývojem emisí ekologičtějším výrobním procesem nebo přímé chlazení materiálu či strojů, užívá se v případech, kdy to výrobní prostory, poloha a okolí budovy, využití budovy nebo stavební poměry vyžadují vzduchotechnických opatření (sekundární opatření). Jejich úkol spočívá v udržování stavu vzduchu v prostoru, co do čistoty, teploty, vlhkosti a pohybu vzduchu, v určitých mezích. Protože poměrně značné investiční náklady na vzduchotechniku nepůsobí bezprostředně na vzrůst výroby, je snaha z provozně-hospodářských hledisek technické náklady na udržení limitních hodnot škodlivin a prostředí cíleně usměrňovat a minimalizovat. Proto je účelné především definovat limitní hodnoty, které je nutno dodržovat, a použít principů proudění, které umožňují minimalizování objemového proudu vzduchu. 3 Klima na pracovišti V uplynulých desetiletích vešla ve známost celá řada lékařských průzkumů k problému pracovního klima, jejichž poznatky jsou zakotveny v různých národních a mezinárodních normách a směrnicích pro ochranu zaměstnanců. Pro příklad uvádíme ty nejdůležitější :
DIN-EN 27243
Horké okolní klima; stanovení tepelné zátěže pracujících lidí indexem WBGT
DIN-EN ISO 7730
Mírné okolní klima – stanovení PMV a PPD a popis podmínek pro teplotní pohodu
DIN 33403
Klima na pracovišti a v okolí pracoviště; vybrané souhrny klima podmínek
VDI 3802
Vzduchotechnická zařízení pro výrobní prostory
VDI 2262
Jakost vzduchu na pracovišti, snižování výskytu – vzduchotechnická opatření
ASR 6/1
Teploty prostoru
Stupeň
Hodnocení
1
velmi lehké
2 3
lehké středně těžké středně těžké až těžké těžké velmi těžké nejtěžší
4 5 6 7
Výdej pracovní energie kJ/min W do 8 do 130
Příklad
nad 8 do 12 nad 12 do 16
nad 130 do 200 nad 200 do 270
klidné sezení; středně těžká práce při sezení chůze (rovina 3 km/h) chůze (rovina 4 km/h)
nad 16 do 20
nad 270 do 330
chůze (rovina 5 km/h)
nad 20 do 23 nad 23 do 25 nad 25
nad 330 do 380 nad 380 do 420 nad 420
chůze (rovina 6 km/h) chůze (5° stoupání 4 km/h) chůze (5° stoupání 5 km/h)
Tabulka 1 : Odstupňování výdeje pracovní energie podle DIN 33403 - 3 K veličinám působícím na teplotní vnímání člověka patří teplota vzduchu v prostoru, teplota vyzařování, vlhkost vzduchu v prostoru, rychlost proudění vzduchu v prostoru, stupeň aktivity (výdej pracovní energie) a jeho oblečení. Zatímco stupeň aktivity je v anglosaské literatuře udáván v jednotkách met (= metabolická míra; 1 met = 58 W/m² povrchu těla, přičemž se bere za základ zhruba 1,7 m² Oblečení Odolnost vůči vedení na osobu), obvykle se používá tepla v souvislosti s hodnocením klimatu m²K/W clo výdej pracovní energie, který se určuje podle tabulky 1 na základě DIN 33403. Obecné oblečení Oblečení člověka má vliv bez oblečení 0 0 na výdej tepla a určuje působení lehké letní oblečení 0,08 0,5 střední oblečení 0,16 1,0 vnějších parametrů (např. vyzařování teplé oblečení 0,24 1,5 a rychlost proudění vzduchu) na tělo. Proto musejí být tyto parametry rovněž Pracovní oblečení zohledněny k posouzení teplotního lehké pracovní oblečení (košile, 0,09 0,6 vnímání a mohou být odečteny z tabulky dlouhé kalhoty) 2. Odolnost oblečení vůči vedení tepla normální pracovní oblečení 0,14 0,9 (dlouhé spodní prádlo) je obvykle udávána v jednotkách clo težké pracovní oblečení 0,2 1,3 (clothing unit). V zásadě se rozlišují ve zmíněných Tabulka 2: Odolnost oblečení vůči vedení tepla normách dvě charakteristické klimatické (výtah z DIN 33403)
oblasti : • •
oblast únosnosti oblast pohody
3.1 Únosné klima na pracovišti DIN 33403 stanovuje v závislosti na výše uvedených působících veličinách oblast únosnosti, to znamená limitní hodnoty pro teplotu a vlhkost vzduchu, které mohou být při dlouhodobé nebo krátkodobé expozici pro člověka snesitelné. Pro příklad jsou na obrázku 1 znázorněny některé hraniční křivky pro krátkodobou expozici a na obrázku 2 pro dlouhodobou expozici. Tlak vodní páry v kPa
Tlak vodní páry v kPa
Teplota vzduchu v °C
60
2
3
4
5
6
7
60
50
40 35 30
30 25
20
20 15
10
70
relativní vlhkost vzduchu
Teplota vlhkého vzduchu v °C
10
Orientační oblasti pro krátkodobou expozici, přípustná doba expozice T=60 min, 30 min a 15 min (AU = 200 W, v = 0,5 m/s, Icl = 0,9) l ) Obrázek 1
Teplota vzduchu v °C
70
1
1
2
3
4
5
6
7
relativní vlhkost vzduchu
50
40 35 30
30 25
20
20 15
Teplota vlhkého vzduchu v °C Orientační oblasti pro dlouhodobou expozici Výdej pracovní energie 100, 200 a 300 W (v = 0,5 m/s, Icl = 0,9 clo) 10
10
Obrázek 2
Je zřejmé, že při vysokých relativních vlhkostech vzduchu se zabrání vypařováním potu výdeji tepla, takže hranice únosnosti se dosáhne již při relativně nízkých teplotách vzduchu. Naopak při velmi suchém vzduchu je možno pracovat i při velmi vysokých teplotách. Zvýšení rychlosti proudění vzduchu vede ke zlepšení přechodu tepla a látek s větším výdejem tepla a vypařováním potu, takže se hranice únosnosti posouvají k vyšší vlhkosti vzduchu a teplotě vzduchu. Hraniční křivky zobrazené na obrázcích se rozumějí jako orientační hodnoty, které se v jednotlivých případech mohou značně měnit. 3.2 Teplotní pohoda Výše uvedené hodnoty k oblasti únosnosti nevypovídají o ideálním stavu, který je popisován jako teplotní pohoda. Tímto tématem se zabývají DIN-EN ISO 7730 a VDI 3802, které dnes bývají považovány za základ při dimenzování vzduchotechnických zařízení ve výrobních prostorách. V DIN-EN ISO 7730 je definován PMV-index (Predicted Mean Vote), který představuje měřítko pro teplotní pohodu. V této veličině je již zohledněna teplota
Predicted Percentage of Dissatisfied PPD
vzduchu v prostoru, teplota vyzařování, vlhkost vzduchu v prostoru, rychlost proudění vzduchu v prostoru, stupeň aktivity (výdej pracovní energie) a oblečení. 50
% 80 60
ϑS
°C
40 30
30
20
20
10 8 6 4
ϑS =
ϑL
0
10 -2,0 -1,5 -1,0
-0,5
0
0,5
Predicted Mean Vote
1,0
1,5
2,0
PMV
Obrázek 4: Závislost PPD na PMV-index podle DIN-EN ISO 7730
0 10
14
18
22 ϑL/°C 30
Obrázek 3: PMV-index v závislosti na teplotě vzduchu a vyzařování
O teplotní pohodě mluvíme, leží-li index PMV mezi hodnotami –0,5 a + 0,5. Jsou-li dodržovány tyto hranice pro teplotní prostředí prostoru, můžeme vycházet z toho, že jen 10 % osob bude s těmito podmínkami nespokojeno. To se označuje indexem PPD (Predicted Percentage of Dissatisfied). Pro obr. 4 je brána v úvahu střední rychlost proudění vzduchu 0,5 m/s, výdej pracovní energie cca 250 W (středně těžká práce) s normálním pracovní oblečením (1,0 clo). Přípustná střední rychlost proudění vzduchu m/s
0,8 V minulých letech bylo met 2,5 0,7 prokázáno, že důležitým met 2,0 0,6 parametrem pro pocit teplotní met 1,5 0,5 pohody je i rychlost proudění 0,4 vzduchu. U příliš vysokých 0,3 rychlostí proudění vzduchu byl 1,3 clo 0,9 clo 0,2 pozorován jev průvanu spojený se 0,6 clo 0,1 zvýšenou mírou nemocnosti. 0 Proto byla v nových směrnicích 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 VDI 3802 stanovena přípustná Teplota vzduchu v prostoru °C rychlost proudění vzduchu ve výrobních prostorách Obrázek 5: Přípustné rychlosti proudění vzduchu v prostoru ve v závislosti na stupni aktivity výrobních prostorách podle VDI 3802 a oblečení. Rychlostí proudění vzduchu v prostoru se rozumí časová střední hodnota nezávislá na stupni turbulence proudění.
4 Vzduchotechnická opatření Jsou-li k ochraně zaměstnanců a životního prostředí potřebná vzduchotechnická opatření, je jejich cílem zamezit, popř. na únosnou míru zredukovat výskyt škodlivin na pracovišti, zatížení životního prostředí, stejně jako škody na výrobních zařízeních. Dále slouží tato opatření k ovlivňování teplotní pohody na pracovišti. Hospodářsky účelná opatření spočívají v odsátí škodlivin nebo tepelného proudění, což bývá často vzájemně doprovázeno, přímo u zdroje emisí zachytnými zařízeními (odsávacími zákryty) a odloučení škodlivin vhodným odlučovacím systémem ze vzdušného proudu.
Doplňkově se osvědčila mechanická zařízení přívodního vzduchu, s nimiž je možno jednak cíleně doplňovat odsávaný vzduch do výrobní haly a také značně zlepšit kvalitu vzduchu v pobytové zóně. VAB mAB kAB
Erf Erf
ZU
ZU
Prostor = systém
Erf
mAuf
Pobytová zóna
V Pro kvantifikaci vztahů dáme m do poměru proudy škodlivin připadající k k příslušným oblastem a celkový proud škodlivin uvolňovaných u zdroje emisí. Z toho vyplývají tři systémově relevantní veličiny : stupeň zachycení, stupeň zatížení a stupeň zatížení systému (viz obrázek 6). Stupeň zachycení popisuje ten podíl škodlivin popř. tepla, který je bezprostředně odveden záchytným zařízením. Stupeň zatížení udává snížení zátěže dosažitelné systémem proudění vzduchu; a stupeň zatížení systému popisuje výslednou m celkovou zátěž v pobytové zóně jako k V m kombinaci předchozích veličin. m Vztahy zobrazené na obr. 6 pro látkové proudění platí analogicky rovněž pro tepelné mges = mErf. + mAB + mAuf proudění.
kAuf
Raum
ges
ZU
VZU = Verf. + VAB
mAuf = µm (1 - )Χm Stupeň zatížení systému ηm = mges
V laboratoři firmy Kessler + Luch byly m µm = m = v uplynulých letech prováděny rozsáhlé Stupeň zatížení m m +m výzkumné projekty na zlepšení účinnosti m Χm = m = použitých záchytných prvků (stupeň Stupeň zachycení m m +m + m zachycení) stejně jako systémů proudění vzduchu (stupeň zatížení). Pro příklad budou Obrázek 6: Schématické zobrazení proudu látek následně představeny výsledky výzkumů. za použití vzduchotechnických opatření Auf
Auf
Raum
Erf
ges
Auf
AB
Erf
Erf
AB
Auf
4.1 Záchytná zařízení Důležitým znakem záchytných zařízení je prudké snížení rychlosti před otvorem odváděného vzduchu a s tím spojené malé hloubkové působení, to znamená rychlosti proudění v axiálních směrech se silně snižují během velmi krátké vzdálenosti. Tato okolnost představuje problematiku zachycování škodlivin a vede obzvláště u otevřených systémů a jejich správném nadimenzování, které zaručuje úplné zachycení škodlivin, k velkým objemovým průtokům. Z toho vyplývá nutnost záchytné zařízení umístit co možná nejblíže zdroji emisí. To zpravidla znamená zasáhnout do procesu nebo chodu výroby a přizpůsobit záchytný prvek. Takovéto univerzální řešení vyžaduje akceptování všech osob, kterých se to týká, obzvláště pracovníků. V uplynulých letech vyvinula firma Kessler + Luch nová záchytná zařízení. Cílem bylo zlepšit kvalitu zachycování při stejném objemovém průtoku, resp. odsávat menší objem vzduchu při stejné kvalitě.
4.1.1 Dýzová deska Obrázek 7 ukazuje poměry proudění u dýzové desky. Přednosti spočívají v bočním proudění orientovaném radiálně do středu. Je schopno konvekční proud podstatně zúžit (stáhnout) a tím se stává stabilnějším vůči příčným prouděním. Kromě toho vzniká před dýzovou deskou rychlostní pole, které zasahuje dále do prostoru, a tím se zvětší rozsah zachycení. To se posuzuje stupněm kvality ηG, který srovnává proudová pole vytvořená záchytnými zařízeními nezávisle na vnějších vlivech. Platí pro rotačně symetrická pole a udává se vztahem integrované plochy pod 5% izotach (čar stejných rychlostí) ku 5% izotach před otvorem potrubí (viz obr. 9): Obrázek 7: Proudění u dýzové desky
(1)
Obrázek 9: Definování stupně kvality
S tu p eň k v ality[%]
A ηG = 1 A0
Na obrázku 8 jsou srovnány stupně kvality několika dýzových desek zjištěné Z á k ryt Z á k ryt Z á k ryt D ýz o vá des ka experimentální cestou s obvyklými horními s h orn ím s odsá ván ím s b očn ím n a pojen ím v ok ra jí ch n a pojen ím zákryty. Tímto zobrazením je zřejmý účinek různých zařízení. Obrázek 8: Stupeň kvality některých záchytných zařízení
Oblasti využití dýzové desky jsou např. u bodových zdrojů emisí jako třeba odsávání pecí. Obrázky 10 a 11 ukazují poměry proudění u stejné tavicí pece s obvyklým horním zákrytem, u něhož dochází v důsledku malé prostorové hloubky zachycování již při nepatrném příčném proudění k rozptylu škodlivin (vyplachování), a s dýzovou deskou, která při stejném objemovém průtoku zachytí veškeré škodliviny i při silnějším tepelném proudění.
Obrázek 10 : Obvyklý horní zákryt nad tavicí pecí Obrázek 11: Dýzová deska nad tavicí pecí
4.1.2 Vířivý zákryt Vírová spirála, zcela nový systém zachycování, který spočívá v principu přírodního jevu - cyklónu, vzniká překrýváním dvou singularit, spirálového a podtlakového proudění podle obrázku 12. y Vírovou spirálu je možno technicky vytvořit pomocí dvou proti sobě umístěných odsávacích otvorů. Přítok vzduchu vybudí cirkulaci, která velmi rychle dospěje k vyhraněnému vírox vému útvaru. Obě protilehlá podtlaková pole se Vír Podtlaková oblast Vírová spirála spojí do přímé vírové spirály. Uprostřed se vytvoří vírové vlákno, v jehož středu vznikne osové příčné proudění. Jádro víru se točí jako pevné Obrázek 12 : Překrývání vírů a podtlakových těleso a vykazuje ve svém podélném směru rov- oblastí noměrné rozložení tlaku, které způsobí stejnoměrné přitékání vzduchu po celé délce víru. Znázorňuje to kouř na obrázku 14. Kromě vírového vlákna můžeme na zobrazení proudění zřetelně rozpoznat proudové čáry (proudnice) probíhající ve formě logaritmických spirál (viz obr. 13).
Obrázek 14 : Vírové vlákno ve vířivém zákrytu Obrázek 13 : Spirálové proudové čáry vířivého firmy Kessler + Luch zákrytu
Podstatnou výhodou tohoto druhu proudění jsou vysoké rychlosti, které jsou při použití pro odsávání obvzláště příznivé. Jak teoretické výpočty, tak i měření rychlosti pomocí Particle-Image-Velorimetry vykazují rychlosti, které jsou 10-20 krát větší na okraji vírového vlákna než střední rychlost v odsávacím otvoru. Oproti svislému podtlakovému proudění se dosahuje 50-100 krát vyšších rychlostí, které účinně zlepší zachycení škodlivin. Vířivý zákryt v úseku odlévání a chlazení Mercedes Benz, AG, Mettingen vyrábí klikové skříně pro motory na automatické formířské lince. Při odlévání furanopryskyřičných forem vznikají účinkem tepla produkty rozkladu, které se nejprve krátce po odlití vznítí a částečně shoří. Je nutné sledovat jednotlivé složky zejména benzen, toluen a xylen, stejně jako i jejich zplodiny hoření. Stávající odsávání zachytí téměř úplně toxické plyny, přičemž se neshořené organické sloučeniny usazují v potrubním systému. Přeskokem plamene může dojít k opětovnému hoření v síti kanálů, což Obrázek 15: Vířivý zákryt v úseku odlévání a chlazení vede kromě škod způsobených požárem také k prostojům. Použitím vířivého zákrytu, v jehož středu se vytvářejí velmi vysoké rychlosti proudění, budou plameny do jisté míry „vysáty“ a tím se zamezí přeskoku plamene a hoření kanálu. U předkládané koncepce se vychází z toho, že pánev bude přikryta víkem a nedojde k žádnému významnému úniku škodlivin. Kromě toho by mohlo být objemové množství určené zkouškou na místě díky rovnoměrnému odsávání po celé délce chladicího úseku (40 m) značně zredukováno až na hodnotu cca. 55.000 m³/h. 4.2 Systém proudění vzduchu vrstvového větrání Obecně rozeznáváme tyto systémy proudění vzduchu • • • •
mísivé větrání lokální mísivé větrání vrstvové větrání vytěsňovací větrání
U systémů mísivého větrání se uskutečňuje přivádění přívodního vzduchu vzduchovými výustkami umístěnými ve stropě nebo ve stěně. V těchto případech bývá přívodní vzduch vyfukován s velkým impulsem (rázem), takže se díky vířivé vyzařovací indukci vyskytuje nad pobytovou zónou úplné promíchání proudů znečištěného vzduchu se vzduchem v prostoru. U těchto koncepcí přivádění vzduchu je pozorováno dalekosáhle homogenní rozdělení škodlivin a tepla celou výrobní halou, takže stupeň zatížení dosahuje průměrně hodnoty 1. V těchto případech je možno docílit zlepšení jen opatřeními techniky zachycování. Použije-li se pro přivádění přívodního vzduchu princip vrstvového proudění, je
15 m
10
Výška haly
pozorovatelné, že v prostoru vzniknou samostatné, značně od sebe odlišné oblasti proudění, oblast stejnoměrného promíchání označená stupněm zatížení 1 a ve spodní části zóna se zřetelně nižším stupněm zatížení škodlivinami (obrázek 16). Tento systém nabývá na významu obzvláště ve škodlivinami zatížených průmyslových provozech, neboť zde je možno docílit značného zlepšení kvality vzduchu v pobytové zóně.
5 3
1
h
2
U Z
B R
A h Snížení zatížení škodlivinami v pobytové 0 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 zóně je zřetelně závislé na tom, zda se u výrobních Stupeň zatížení zařízení může vytvořit tepelný proud, který transportuje škodliviny do horní části haly, a zda Mísivé větrání 1 tento tepelný proud, který má energii proudění 2 + 3 Výustky vrstvového proudění odpovídající tepelným poměrům, je rušen v podlaze (0,4 m/s) prouděním v hale. Jako podstatné rušivé veličiny mohou v této souvislosti působit proudy vzduchu, Obrázek 16 : Rozdělení škodlivin v hale podle vyvolané výměnou vzduchu nebo příčným výšky při různých systémech proudění vzduchu prouděním přes otvory ve fasádě haly. Proto je u vrstvového proudění přívodní vzduch rozváděn beznárazově, s nízkými rychlostmi (max. 0,5 m/s), zejména cylindrickými výustkami, bezprostředně v pobytové zóně v blízkosti podlahy.
Rozhodující otázkou je výška hraniční vrstvy nad podlahou, neboť jen při dostatečně vysoké hranici vrstvy bude účinné zlepšení kvality v pobytové oblasti. Výška hraniční vrstvy by měla dosahovat hodnoty od 2,5 do 3,0 m nad podlahou. Hranice vrstvy vyplývá z bilance množství dodávaného objemového průtoku vzduchu od výrobních zařízení, přes termiku stoupajícího vzduchu a přívod vzduchu v pracovní oblasti (obr. 17 a 16).
w(r,z)
z K nadimenzování vzduchotechnického zařízení r H a vzduchových výustek je proto rozhodující znalost Luftdurchlaß Luftdurchlaß Produktionstermiky vzdušného proudění. Základem pro tyto einrichtung h výpočty je VDI 3802. Jejich použití vyžaduje obvykle měření teploty povrchu a geometrických poměrů teplo d vyzařujících strojů, dílů a součástí zařízení, přičemž je třeba při výpočtech rozlišovat mezi vertikální Obrázek 17 : Princip proudění vrstvového a horizontální plochou. p
hyd
větrání
K tomu je při výpočtech ještě nutné zvážit, jestli jsou povrchové teploty výrobních zařízení jednotné. Každá část povrchu musí být zohledněna samostatně.
Proto firma Kessler + Luch provádí k nadimenzování zařízení vrstvového větrání tzv. tepelný popis současného stavu, u něhož jsou zjišťovány povrchové teploty pyrometrem sálání nebo termografickým snímkem (obrázek 18).
Obrázek 18: Termografický snímek jednoho výrobního zařízení
Vrstvové proudění v licí hale firmy MAN B&W, Augsburg V prostoru licí haly, v níž firma MAN B&W vyrábí stacionární velké odlitky, se uvolňují při odlévání škodliviny. Protože z důvodu velice proměnlivého výrobního procesu nejsou použitelná žádná opatření k přímému zachycování, je jakožto vzduchotechnického opatření ke snížení zátěže využíváno vrstvového proudění. Obrázek 19 ukazuje uspořádání cylindrických vzduchových výustek v pracovním prostoru. Jimi je dopravován čerstvý vzduch beznárazově, s výstupní rychlostí cca. 0,4 m/s bezprostředně v pobytové oblasti a proudí odtud k vytvořeným tepelným proudům u odlitků. Specifické přívodní proudění činí 70 m³/h/m². Na obrázku 20 je patrné, že kouř stoupající bezprostředně po odlití zůstává nahoře a neproudí zpět do spodní části haly.
Obrázek 19 : Rozmístění beznárazových vzduchotechnických výustek v pobytové oblasti
Obrázek 20 : Snímek pořízen krátce po odlévání
5 Schriftum [1] [2] [3] [4] [5]
H. Kahnwald, Düsseldorf, Staubanfall beim Hochofenabstich und erforderliche Absaugvolumenströme an den einzelnen Staubstellen Gezielte Belüftung der Arbeitsbereiche in Produktionshallen zum Abbau der Schadstoffbelastung, Verbundvorhaben 01 HK 216 aus dem BMFT-Programm „Arbeit und Technik“, Oktober 1992 Arbeitsplatzluftreinhaltung Schadstofferfassungseinrichtungen in der Fertigungstechnik, W. Dittes, D. Goettling, H. Wolff, Bundesanstalt für Arbeitsschutz, Dortmund 1985 VDI 3802 Kessler+Luch-Bericht 802-72-1575, Duisburger Kupferhütte, Erfassungsanlagen am Hochofen III, Gießen 1995, unveröffentlicht
