Kůže zrcadlo emoční pohody

Kůže – zrcadlo emoční pohody

Růžena Pánková Dermatovenerologická klinika 1. LF UK a VFN

Antonio del Pollaiuolo, 1429-1498 Profil mladé ženy Gemaeldegalerie . Berlin

„Emoce jsou vysoce komplexní fenomény s neurofyzilogickými, motoricko-expresivními, prožitkovými a kognitivními komponentami a s komponentami působícími na chování. Jednotný emocionálně-psychologický koncept neexistuje“ H. FELDMANN: Kompendium lékařské psychologie

Psychosomatická orientace zahrnuje: „

celostní přístup k člověku ve zdraví i nemoci

„

biopsychosociální jednotu člověka

„

komplexní leéčbu

„

mezioborové pojetí psychosomatiky

„Všechna kožní onemocnění jsou do jisté míry psychosomatická nebo somatopsychická.“ A. Rook, 1972

Kůže a kožní adnexa: „

orgánem kontaktu se životním prostředím

„

orgánem hraničním reagují na zevní i vnitřní prostředí organismu

Psychologický význam kůže: „

kožní stimulace – základ pro fyziologický rozvoj lidského organismu

„

v každém věku – orgán vnímání dotyku, tepla, chladu, vibrací, bolesti…

„

místo projekce emocí

„

sídlo fyziologických projevů úzkosti

„

vliv na sexualitu, erotogenní zóny

„

psychosociální monitor-zdravá kůže, vlasy a nehty - symbol krásy, čistoty a mládí

Společenský význam kůže souvisí s : „ „ „ „ „

viditelností kožních změn představami, které se předávají z pokolení na pokolení strachem před nákazou pocity viny, hanby, studu, trestu obavami ze stárnutí,estetickým hlediskem – ošklivost předpoklad špatných charakterových vlastností

Tersitův komplex Psychické problémy lidí postižených kožními chorobami a tedy i defekty „vzhledu“ jsou známy od starověku. Homér popsal Tersita, nejošklivějšího muže před Trójou, jako člověka, který má ohavnou duši v ohavném těle.

DERMATÓZY výrazně OVLIVŇOVANÉ PSYCHOSOCIÁLNÍMI FAKTORY „ „ „ „ „ „ „

psoriáza atopická dermatitida akné vulgaris seboroická dermatitida rosacea urtikarie pemfigus

„ „ „ „ „ „ „

alopecie areatní telogenní effluvium vitiligo lichen planus herpes simplex 1,2 hyperhidrosis dyshidrotický ekzém

•psoriáza

atopická dermatitida

acne vulgaris

seboroická dermatitida

rosacea

periorální dermatitis

herpes simplex

herpes simplex genitalis

urtikarie

pemfigus vulgaris

alepocie areátní

„

alopecia areata

dfg.trichotillomanie

lichen planus

vitiligo

Subjektivní prožívání nemocného nebývá přímo úměrné klinické závažnosti kožního onemocnění nebo sexuálně přenosné infekci.

Rozdíly jsou značné a souvisí s: „

„ „ „ „

dobou trvání a lokalizací kožních změn věkem pacienta osobnostními faktory rodinným a sociálním zázemím schopnostmi adaptace

„

V ambulantní praxi se setkáváme se skutečností, že ne u všech kožních pacientů se stejnou diagnózou, bývá dermatologická léčba lege artis stejně úspěšná.

„

„

„Kožní lékař by se měl zříci jednorozměrné představy o příčině a působení

a zabývat se koncepty, které zahrnují aspekty somatické, psychické a sociálně ekologické.“ J. Reiffers, 1976

Psychosociální souvislosti u 30-40 % pac. „ „ „ „ „

narušené mezilidské vztahy v rodině, ve škole, na pracovišti sociální izolace, často „uprostřed rodiny“ narušení sexuality snížená sociální aktivita…nezaměstnanost snížená kvalita života – např. psoriáza = angina pectoris, ICHS, akné vulgaris = asthma bronchiale, epilepsie, bolesti zad, diabetes mell., artritidy

Rozhovor s nemocným – hlavní nástroj psychosomatické diagnózy „

psychosomatická anamnéza

„

přesun aktivní úlohy ve vzájemném vztahu lékař-pacient

„

empatické naslouchání nemocnému

„

psychoterapeutický rozhovor

Vzájemné propojení kůže, CNS a imunitního systému: „

nervová zakončení v kůži a neuropeptidy modulují kožní zánět v aktivní vaskulární, chronické i regenerační fázi;

„

vazebná místa pro neuromediátory a schopnost uvolňovat neuropeptidy – keratinocyty, fibroblasty, Merkelovy, žírné a Langerhansovy buňky, endotelie drobných cév a leukocyty

„

kalcitoninu genově příbuzný peptid (CGRP) moduluje schopnost prezentace antigenu epidermálními Langerhansovými buňkami

„

Lymfokiny v epidermis, interleukin-L1 převádí lokální zánětlivou reakci v systémovou reakci organismu

„

senzorické kožní nervy uvolňováním neuropeptidů ovlivňují proliferaci keratinocytů,

U kožních pacientů pozorujeme: „ „ „ „ „

„

snížené sebehodnocení, pocity viny a zklamání váznoucí slovní a oční kontakt alexithymii – neschopnost vyjádřit emoce intenzivní pocity hněvu - hostilitu zvýšené sebepozorování a nadměrnou péči o kůži, skin picking – obsedantně-kompulzivní chování narušené vnímání těla, body image- dysmorfobii

acne excoriée

„skin picking“ „ „ „ „

„

arteficiální eroze jizvy kruhovité změny pigmentace žádné primární eflorescence tělesná dysmorfická porucha

Dysmorphophobia Tělesná dysmorfická porucha Body dysmorphic disorder

Somatoformní porucha „ „ „ „ „

Hypochondrická – tělesná stížnost bez organického nálezu Domnělý vzhledový deficit Porucha obsedantně kompulzivního spektra Komorbidita s depresí, úzkostnou poruchou nebo poruchou příjmu potravy Porucha vnímání vlastního těla – body image

Klinický obraz „ „ „ „ „

u dermatologických pac.

Vtíravé myšlenky, kompulze-nutkavé akty Kontrolování nejčastěji před zrcadlem Zakrývání- vyrážka + líčidla, vlasy přes obličej……. Snaha o nápravu domnělého nedostatku – skin picking Vyhýbání se lidem – izolace ve vlastní domácnosti končící až sebevraždou

Úvahy o dg. dysmorfofobie častěji: „

Výskyt v běžné populaci 1-2 %

„

Mezi kožními pacienty více než 10

„

„

%!!!!

(botulotoxin, liposukce, korektivní dermatologie) Tito pacienti nebudou nikdy spokojeni, žádají opravu, často další zákrok vyvolá hlubší zoufalství – autoagrese, heteroagrese Úvodní screening před zákrokem je vhodný

Léčba tělesné dysmorfické poruchy „

„

Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, antidepresiva (specific serotonin reuptake inhibitor - SSRI) dávky trojnásobně vyšší než u depresí, výsledek se dostaví později Výskyt dysmorfofobie se bude zvyšovat u disponovaných jedinců spolu se současným upřednostňováním vzhledu před jinými vlastnostmi; média – nerealistické vzory fyzického zevnějšku,

„

…..„pacienti s tělesnou dysmorfickou poruchou jsou dobře léčitelní. Jejich rozpoznání uleví pacientovi a může uchránit lékaře před trápeními různého kalibru – od stížnosti na špatně provedený výkon až po olovo v těle.“ prof.MUDr. K. Chromý, CSc Prakt. Lék. 2005, 85, N0. 9, s. 506-507.

úkoly a cíle Psychodermatologické sekce ČDS JEP „

„

„

změna současných nevhodných ambulantních podmínek pro psychosomaticky orientované dermatovenerology, chybí časový prostor pro psychosomatický rozhovor s pacientem možnost vykazování nového kódu pojišťovnám, získat na základě docenění ekonomického a etického významu psychodermatologie, omezování nadbytečných laboratorních a somatických diagnostických vyšetření,

Proč usilujeme o mezioborovou spolupráci s psychology a psychiatry? „

včasnou diagnózou psychických a behaviorálních poruch u pacientů, kteří primárně vyhledají pomoc dermatovenerologa

„

omezujeme laboratorní a diagnostická vyšetření, která zatěžují nemocné, zdravotníky i zdravotní pojišťovny a mají aspekty ekonomické a etické

„

komplexní léčbou dermatologických pacientů, zahrnující psychoterapii a cíleně psychofarmaka zvyšujeme kvalitu života nemocných

„

„ „

„ „

průběžná výměna praktických zkušeností při pravidelných setkáních, odborné doškolovací kurzy mezioborová spolupráce lékařů a klinických psychologů s dermatovenerology doplnění dermatovenerologické léčby o psychoterapii a psychofarmaka, např. antidepresiva, která mají primárně analgetické, antihistaminové a imunostimulační účinky péče o kožní pacienty a zvýšení kvality jejich života, podpora svépomocných skupin pacientů.

„

Psychosomatická ambulance 1. kožní klinika 1.LF UK

„

Centrum pro léčbu a prevenci psychosomatických poruch v dermatovenerologii VFN a 1. LF UK

„

Psychodermatologická sekce Čs.Derm.spol. JEP ustavena v září, v Novém Jičíně

1985

1998

2004

www.psychodermatologie.cz „

srdečně vás zveme ke spolupráci a těšíme se na vaše podnětné návrhy, které nám pomohou vytvořit aktivní Psychodermatologickou sekci ČDS JEP.