vzdělávání vysoké školy

vzdělávání vysoké školy

vzdělávání, vysoké školy >



Foto čtk, titulní strana profimedia.cz

editorial >

Problémy v oblasti školství, podobně jako například ve zdravotnictví, nebudou nejspíš nikdy vyřešeny k úplné spokojenosti alespoň většiny zainteresovaných. Ale pokusit se o to je v  každém případě potřeba. A letošní rok, jak se zdá, by mohl být v takovém pokusu vlaštovkou. Například poradní orgán ministerstva školství, tedy Rada pro vysokoškolské vzdělávání, po "studijním" rozjezdu začíná naplňovat své poslání – připravit půdu pro komplexní reformu vysokého školství. Také se konečně otevřeně mluví o problémech s  neúměrným množstvím vysokých škol, především soukromých, devalvování bakalářských titulů či podceňování vyšších odborných škol a tak podobně. Ale dnešním životem ve světě pomaturitního vzdělávání nehýbe jen vznešená myšlenka velké reformy, ale i obyčejné starosti například s granty z EU či přebírání soukromými školami studium exotických jazyků filozofickým fakultám a tak podobně. Takže dnešní příloha je jak o velkých, tak i o malých problémech vzdělávání u nás.

obsah >

< Vlastimil Poliačik, editor speciálu

Rozhovor s profesorem Rudolfem Haňkou IV–VII − Zájem o exotické jazyky stoupá VIII–IX − Vyšší odborné školy X − Rozhovor s vrchním ředitelem Sekce řízení operačních programů MŠMT XII - XIII − Informace XIV–XIV

Rok 2011 má být pro školství převratný > Školství čeká v novém roce celá série zásadních změn. Ta největší se bude týkat středoškoláků: konečně odstartuje čtrnáct let připra-

vovaný projekt státních maturit. Rok 2011 bude však stěžejní i pro vysoké školy. Rozhodne se totiž, zda bude zavedeno odložené školné, či

vysokých škol: praktické (zaměřené na bakalářské programy), vzdělávací (převážně magisterské programy). Tyto školy by měly pružně reagovat na potřeby pracovního trhu. Třetím druhem budou elitní „výzkumné“ univerzity. Koncem loňského roku se premiér Petr Nečas na zasedání Akademického sněmu AV ČR zmínil o tom, že Česko má mít asi pět výzkumných univerzit. Proto už nyní například pražská ČVUT a VŠCHT uvažují o sloučení. Univerzity sice budou moci od září přijmout více studentů, než kolik jim určí ministerstvo školství, nedostanou však na jejich výuku peníze. Od roku 2012 by se pak mělo financování ještě více odvíjet podle kvality vysokých škol, ne podle počtu přijímaných studentů. Ministerstvo školství chce, aby vysoké školy dostávaly osmdesát procent celkové sumy podle počtu studentů a dvacet procent podle kvality. „Do doktorských studijních programů například budou moci přijímat jen školy, které mají solidní vědu a výzkum,“ uvedl náměstek pro vysoké školství a výzkum Jan Koucký. Podle Kouckého reforma přichází s naprosto konkrétními ukazateli kvality. S ukazateli, které pomohou vysoké školy rozlišovat a budou

ovlivňovat i výši finanční podpory ze strany státu. „Kvalitou může být například mezinárodní konkurenceschopnost ve vědě a výzkumu, ale také třeba příprava absolventů pro zaměstnavatele v regionu, pokud nepůjde o výzkumné univerzity. Naopak například v případě Univerzity Karlovy není třeba na přípravě absolventů pro konkrétní zaměstnavatele bazírovat. Klíčovým posláním školy tohoto typu je, aby byla špičkovou mezinárodní výzkumnou univerzitou,“ řekl Koucký pro Lidové noviny. Sledovat se bude podle Kouckého i spokojenost studentů se školou, ale i uplatnění jejích absolventů a to, jak školu zpětně hodnotí. Podle toho pak budou školám přidělovány peníze, a to už od příštího akademického roku.

Škol je příliš mnoho >

Na základě tohoto mechanismu pak některé vysoké školy zřejmě zaniknou. Ostatně, podle autorů reformy jich je u nás nyní příliš mnoho. „V Británii žije 60 milionů lidí a mají tam 130 univerzit. V Česku je deset milionů lidí a vysokých škol je tu 75. Každý musí vidět, že tady je problém,“ uvedl profesor Haňka. Kdyby jeho studenti z Cambridge přijeli na stáž na některou z českých univerzit, podle Haňky by se „kousali nudou“.

>

Spokojenost. Jeden z faktorů, který bude sledován a mít vliv na přidělování peněz pro vysoké školy je podle ministerstva školství i spokojenost studentů

Redukce vysokých škol je i podle Haňky potřebná, ale neměla by se řídit shora. „Veřejných vysokých škol je 26, to by tak asi odpovídalo počtu obyvatel. Soukromých univerzit je 45, nevím, jestli jich tolik potřebujeme. Navíc většinou nejsou kvalitně řízené,“ uvedl Haňka.

Se školným se počítá >

Na rozdíl od původních názorů Rady pro reformu vysokého školství, která chtěla zavést školné jen pro

zahraniční studenty, se nyní počítá se zavedením školným pro všechny, a to podle atraktivnosti dané školy a zájmu o ni. „Školné nebo poplatky v návrhu zákona budou, ale s jejich spuštěním se počítá až po zavedení dostatečných sociálních podpor, řekl náměstek Koucký. Konkrétní čísla nejsou zatím známa, neoficiálně se však hovořilo o maximálně 20 tisících korun ročně.  >Alena Adámková

i n ze rce

A110000263

zápisné. Do konce tohoto roku by pak měl být hotov zákon o terciárním školství, který komplexně nahradí vysokoškolský zákon. Zápisné se mělo podle představ ministerstva začít platit už od letošního září, jeho maximální výše měla být šest tisíc korun ročně. Ministr školství Josef Dobeš (Věci veřejné) už dopředu avizoval, že k němu přistoupí jen v případě, že návrh podpoří Česká konference rektorů. Rektoři však zápisné nepodpoří. Ministr školství reagoval na odmítnutí rektorů tím, že návrh už není aktuální a že bude hledat jiné cesty, jak školám finančně přilepšit. Ministr ale nevyloučil ani předložení nového návrhu zápisného, napřed však chce vše projednat s politickými

partnery. „Představím i silný sociální doprovod zápisného, který tam je, a budu se bavit s partnery, jestli je vůle a odvaha pro zápisné. Ale nebude tlak, aby to bylo za každou cenu k akademickému roku 2011/2012,“ řekl Radiožurnálu. Česká konference rektorů doporučuje zavedení zápisného až v návaznosti na realizaci systému státní finanční pomoci studentům vysokých škol a zejména po vyjasnění, že

>

půjde o trvalé, nikoli krátkodobé řešení. Rektorům se také nelíbí, že ministerstvo provádí pomocí novel nekoncepční změny ve vysokém školství, které podle nich potřebuje celkovou reformu. „Abychom zápisné mohli zavést, k tomu je potřeba rychlá novela. To koncepční je, že do konce roku 2011 připravíme v paragrafovém znění zákon o terciárním vzdělávání, který kompletně nahradí vysokoškolský zákon, a současně se chystáme připravit zákon

Do doktorských programů budou moci přijímat jen školy, které mají solidní vědu a výzkum

o finanční pomoci studentů, který by se měl vázat k odloženému školnému pro akademický rok 2013/2014,“ vysvětlil Dobeš chystané kroky s tím, že zápisné mělo fungovat právě jen do zavedení školného.

Mezinárodní MBA programy

V čem spočívá reforma vysokého školství? >

Reforma vysokého školství vychází ze závěrů Rady pro reformu terciárního vzdělávání, kterou připravil tým odborníků pod vedením profesora Rudolfa Haňky z univerzity v Cambridge. Současný systém univerzit by se měl radikálně změnit. V budoucnu by v Česku měly být tři druhy

me 1 otevírá tině. 1 0 2 u tn glič V kvě am v an r g o r p ový MBA

n

• Modulární studium pří zaměstnání • Studium v anglickém nebo německém jazyce • Praktické zaměření studia • Zahraničí lektoři • Délka studia 18 měsíců Informace: Mgr. Susanne Neumann [email protected] www.ipfm.cz

Přihlášky přijímáme do 31. 3. 2011. IPFM_inz.indd 1

20.1.2011 11:46:37

vzdělávání, vysoké školy >

Rudolf Haňka: Náš vysokoškolský syst ém nevěnuje dostatečnou pozornost výjimečně schopným > Vysoké školství zažívá poslední dobou poněkud vzrušující ob dobí a podle některých ukazatelů by

rok 2011 mohl být pro tento rezort zásadní. Příprava reformy začíná mít jasnější obrysy. Po diskuzi nad Bílou knihou byla v loni založena Rada pro v

ysokoškolské vzdělávání, která

podle jejího předsedy, profesora cambridžské univerzity Rudolfa Haňky, má za úkol propracovat hlavní kroky komplexní reformy vysokého školství. „Rada má na tento rok opravdu bohatý program,“ upozorňuje.

E15: V  jaké je fázi, respektive jaké kroky Rada pro vysokoškolské vzdělávání doposud učinila?

Rada, která byla založena ministryní Kopicovou, je poradní orgán ministra školství a byla ustanovena proto, aby propracovala hlavní kroky komplexní reformy vysokého školství a doporučila, co bude nutné k tomu uskutečnit. V květnu minulého roku vydala rada svá první doporučení, která se týkala hlavně organizace a samosprávy vysokých škol a založení systému finanční pomoci studentům. Ministr Dobeš rozšířil minulý rok mandát rady o celkový dohled nad prací týmu projektu reformy terciárního vzdělávání, který je financován EU.

E15: Jste spokojen s profesní sestavou rady? Jsem, a to velmi. Není příliš velká (má dvanáct členů), takže se tam dá dobře vést cílená a informovaná diskuze. Je v ní řada současných či nedávných rektorů či prorektorů, jinými slovy lidé, kteří znají z praxe, jak vysoké školy fungují a s jakými problémy se při jejich řízení setkávají. V radě je také několik odborníků z praxe. Někteří z nás jsme členy vládní Rady pro výzkum vývoj a inovace, jeden je člen NERV. Prostě máme dobrý záběr lidí s širokými zkušenostmi.

E15: Co v nejbližším období radu čeká? Rada má bohatý program na tento rok. V současné době probírá otázky struktury a diverzifikace vysokých škol a poté se zaměří na akreditační proces a hodnocení kvality. Průběžně monitorujeme pokrok přípravy zákona o finanční pomoci studentům a zákona o terciárním vzdělávání. E15: Využívá rada dostatečně zahraničních zkušeností některých svých členů? Podle mého názoru ano. Profesor Švejnar a já máme dlouholeté zkušenosti z působení na předních zahraničních univerzitách. Řada členů rady krátkodobě působila v zahraničí a mohu vás ujistit, že někdy vedeme diskuze o tom, jak se to či ono dělá v zahraničí a kde se to dělá nejlépe. Je také důležité si uvědomit, že to nejsou pouze naše osobní zkušenosti, které bereme v úvahu. Rada na prvních zasedáních studovala relevantní materiály OECD a posudky OECD o českém vysokém školství a materiály zahraničních

Foto čtk

E15: Můžete jednoduše charakterizovat situaci vysokého učení v Česku; a jaké jsou podle vás jeho hlavní problémy? Vysokoškolské vzdělávání se v Česku za minulých dvacet let změnilo ze systému elitního, kdy na vysokých školách studovalo 15 procent mladých lidí, na vzdělávání masové, kdy studuje kolem 50 procent každého ročníku. Toto jednak vychází z politických změn v ČR, ale také to navazuje na takzvanou boloňskou reformu, která v Evropě a dalších státech zavedla rozdělení vysokoškolských programů na tři stupně. Bakalářský, magisterský a doktorandský. Naše vysoké školství se ještě s tímto rozdělením plně nevyrovnalo a stále se spíše díváme na bakaláře jako na ne plně vzdělané vysokoškoláky a bereme je spíše jako předstupeň pro studium magisterské. V anglosaských zemích, které byly vzorem pro boloňskou reformu, jsou bakaláři plně kvalifikovaní absolventi připravení pro pracovní trh a magisterské kurzy jsou chápány jako postgraduální nadstavba, ke které se lidé vracejí, obvykle několik let po studiu, kdy již je jim jasné, v jakém oboru se chtějí specializovat a získat další kvalifikaci. Za jeden z hlavních problémů současného vysokého školství považuji to, že při honbě za masovostí jaksi zapomínáme na těch 10 či 15 procent výjimečně schopných, kterým se náš systém dostatečně nevěnuje. A oni jsou ta budoucnost národa.

organizací jako CHEPS, Eurydice, European Universities Association, nedávný Browne Report o změnách školného ve Velké Británii, reformy dánského vysokého školství, holandský a rakouský vysokoškolský zákon a mnoho dalších. Většina těchto materiálů je přístupná na webových stránkách rady, kde jsou také jiné dokumenty. Pochopitelně kromě zahraničních podkladů jsme také podrobně probrali dokumenty z Česka jako stanovisko Univerzity Karlovy, Bílou knihu terciárního vzdělávání, Zelenou knihu školství ČSSD a další.

E15: Jak celkově hodnotíte Bílou knihu terciárního vzdělávání? Proti se svého času vyjadřovaly především veřejné univerzity. Karlova univerzita dokonce připravovala svůj alternativní návrh. Naopak soukromé vysoké školy byly spíše spokojeny. Nejsem si jist, že vaše jaksi černobílé rozdělení vysokých škol mezi ty, které byly či nebyly spokojeny s Bílou knihou, bylo tak jednoznačné, jak říkáte. Je velmi důležité si uvědomit, jak a proč Bílá kniha vznikla a hlavně v jaké době byla psána, abychom pochopili, o co v ní vlastně šlo. Byl to první ucelený hluboký pohled na vysoké školství jako takové, na jeho vnitřní strukturu a samosprávu, vztah ke státu jako hlavnímu zdroji prostředků pro veřejné vysoké školství a další pohledy. Podílelo se na ní mnoho schopných lidí, kteří tam

doslova nechali kus života. I když se v něčem podle mého názoru úplně netrefila do černého, jak se říká, tak to byl výborný základ k dalším diskuzím a nakonec i k práci rady.

E15: Jakou roli by měly v systému terciárního vzdělávání hrát soukromé vysoké školy? Soukromé vysoké školy jsou dnes pevnou součástí vysokoškolského systému. To je myslím všeobecně akceptováno. To, že je jich dvakrát tolik než vysokých škol veřejných, je překvapující a podle mne těžko udržitelné. Jsem si jist, že se brzo ukáže, které ze soukromých vysokých škol budou schopné ekonomicky přežít demografický propad, který během pěti let sníží velikost ročníku 19letých mladých lidí z dnešních 130 tisíc

na něco přes 90 tisíc. To představuje ohromný pokles, se kterým se všechny vysoké školy budou muset vypořádat. E15: Nedávno v Lidových novinách jste v podstatě vyčetl českým vysokým školám, že nabírají studenty i s podprůměrnou připraveností či schopností pro akademické studium, a tím přizpůsobují, respektive musí snižovat úroveň výuky. Takže výsledek je, že chrlí velké množství absolventů většinou nevalné kvality, ale o tom podle vás vysoké školy nejsou. Je to způsobeno především nastavením financování na studenta a velkým počtem vysokých škol? Jak to řešit?  >>>

i n ze rce

100059064

ZVOL SI SPRÁVNOU VEJŠKU

Informatika - Ekonomika - Právo

Dny otevřených dveří: 24.2., 24.3. vždy od 17:00 v sídle školy Elektronickou přihlášku můžete podat na www.vsmie.cz/eprihlaska

Vltavská 585/14, Praha 5, tel.: 800 555 808, www.vsmie.cz, [email protected]

vzdělávání, vysoké školy >

Foto mediafax

studenty k lepší a promyšlenější volbě studijních programů a oborů. Například některé magisterské kurzy na cambridžské univerzitě vybírají školné zhruba desetkrát větší, než je školné na bakalářském stupni. Řeší se tím nejen poptávka – i přes vysoké školné je těžké se na ně dostat –, ale současně je to cílevědomá volba studenta, který se na takový kurz hlásí. E15: U nás, jak jste to i vy naznačil, je člověk s bakalářským titulem vnímán téměř jako nedostudovaný vysokoškolák, takže většina studentů pokračuje v magisterském studiu. Není to potom zbytečný titul? Jaké má mít bakalář místo v systému? K tomuto stavu došlo ne plně domyšleným aplikováním boloňského procesu na český vysokoškolský systém. Tradiční čtyř- a pětileté studium (vynecháme-li lékaře) se

víceméně mechanicky rozdělilo na první tříletou část, a té se začalo říkat bakalářské studium, a na zbytek, z kterého se stal dvouletý navazující magisterský program. Pochopitelně, že ze zaběhlého a promyšleného pětiletého studijního programu nemohl tímto rozdělením vzniknout ucelený a smysluplný bakalářský program, jehož absolventi se hodí k něčemu jinému než k pokračování do navazujícího stupně magisterského. U takto vzniklých bakalářských programů je absolvent skutečně jaksi nedostudovaný, to máte pravdu. Takovéto programy je nutné změ-

> Bakalářský stupeň by

měl mít úroveň, jakou má jinde ve světě, kde představuje ukončené vysokoškolské vzdělání

100063403

Já bych toto rád upřesnil. Nebyla to výčitka. Pouhé konstatování faktů. Lidé nepřicházejí na svět stejně nadaní. Dnes jsme v situaci, kdy na vysoké školy jde studovat přes 50 procent příslušného ročníku. Z toho logicky nutně vyplývají nižší průměrné akademické schopnosti studentů v porovnání se situací řekněme před dvaceti lety, kdy se na vysoké školy hlásila ta akademická špička patnácti či kolika procent. K nárůstu kvantity nutně dochází na úkor kvality. Vysoké školy dnes nemají čas a některé možná ani chuť na to, aby vzbuzovaly ve svých studentech zájem o poznání a široce je vzdělávaly; místo toho produkují úzce vzdělané specialisty. Způsob normativního financování veřejných vysokých škol zavedený v devadesátých letech přímo podbízel vysoké školy k tomu, aby přijímaly více a více studentů. To byla ta nejsnazší cesta, jak získat více peněz od státu, a veřejné vysoké školy se na ni s vervou vydaly. Jak to řešit? Pochopitelně že něco, co se rozjíždělo patnáct či dvacet let, se nedá zastavit a vrátit

přes noc. Jako důležitý krok vidím to, že MŠMT připravuje nový způsob financování veřejných vysokých škol, kdy se ve financování také odrazí kvalita vysoké školy měřená například uplatnitelností jejích absolventů na trhu práce či jejími vědeckými výsledky. Toto bude jeden z faktorů, které postupně přispějí k diverzifikaci vysokých škol na výzkumné a na ty, kde většina studentů bude končit s titulem bakaláře. Ovšem z nich bude muset bakalář vycházet řádně připravený pro praxi.

studijních oborů. Nicméně ten podstatný rozdíl mezi Anglií a Českem vidím v tom, že v Anglii si ty starší univerzity udržely svoje standardy a nepřipojily se k honbě za bezcennými tituly, a navíc často v bezvýznamných či esoterických oborech. Je ovšem nutné dodat, že jim v tom vlastně zabránil způsob financování, který každé univerzitě stanoví pevnou kvótu studentů s přísnou penalizací, když tuto kvótu překročí. Podstatný rozdíl mezi Anglií a Českem je také v tom, jak dlouho vlastní studium trvá. V Česku se z pro mne nepochopitelných důvodů zavedlo financování studia státem nejen po takzvanou standardní dobu studia, ale i po další rok. . Takže na příklad někdo, kdo studuje tříletý bakalářský program, na to má v podstatě čtyři roky a potom další tři roky na dvouletého magistra. Sedm let placených státem za něco, co dříve trvalo čtyři až pět let! To je v Anglii

je > Že soukromých

vysokých škol dvakrát tolik než veřejných, je překvapující, ale těžko udržitelné

E15: V Anglii tyto problémy nejsou? Stejné, nebo alespoň podobné, problémy existují i v Anglii. Počet vysokých škol ve Velké Británii se prakticky zdvojnásobil v osmdesátých letech, kdy vláda Margaret Thacherové téměř přes noc změnila tehdejší polytechniky na univerzity. Současně došlo k nárůstu nejrozmanitějších

nepředstavitelné. Obvyklá bakalářská studia jsou tři roky a magisterská rok nebo dva. A stát nepřispěje ani penny, když to některý student překročí, což samo o sobě je vzácné. Další rozdíl je v počtu studentů, kteří studium nejen začnou, ale také úspěšně ukončí. Nedávné hodnocení ukázalo, že na třetině anglických univerzit ukončí úspěšně studia plných 90 procent z těch, kteří začali studovat. I na té nejhorší univerzitě to bylo plných 67 procent. To jsou čísla, o kterých se většině českých veřejných vysokých škol může pouze zdát. E15: Řešilo by tuto situaci placení školného? Případně placení až magisterského studia? Nemyslím si, že je to něco, co by se v českých podmínkách dalo snadno aplikovat. Pokud by se platilo školné pouze za magisterské studium, tak by to musela být částka podstatně vyšší, než o jaké se hovoří dnes, aby měla ten žádoucí efekt. To by asi bylo politicky nepřijatelné. Na školné je možné se dívat nejen jako na motivační element, ale také jako na něco, co vede

E15: Letos odstartuje jednotná státní maturita, která bude mít dvě úrovně. S tou vyšší se do budoucna počítá i jako vstupní zkouška na vysoké školy. Je to podle vás správný krok? Já osobně se musím přiznat, že

A110000376

Provozně ekonomická fakulta

Bc. Ing. Ph.D. vybrané obory i v angličtině Provoz a ekonomika Agricultural Economics and Management  Evropská agrární diplomacie  Informatika  Podnikání a administrativa  Economics and Management  Hospodářská a kulturní studia  Veřejná správa a regionální rozvoj  Systémové inženýrství  Informatics  System Engeneering  

Studijní odd. Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze Mgr. Ivana Berníková Kamýcká 129 tel.: 224 382 360 165 21 Praha 6 – Suchdol e-mail: [email protected]

www.pef.czu.cz

http://prijimacky.czu.cz

PEF_ČZU_104x136mm.indd 1

nit tak, aby poskytovaly ukončené vysokoškolské vzdělání. Ukončené ve smyslu přípravy pro praxi. Bakalářský stupeň by měl mít úroveň, jakou má jinde ve světě, kde představuje ukončené vysokoškolské vzdělání. V tomto směru jsou vpředu některé soukromé vysoké školy, které toto pochopily a od svého založení se soustředí na bakalářské programy, které vychovávají bakaláře připravené pro praxi.

27.1.2011 10:27:22

jsem si donedávna neuvědomoval ten zmatek, který v současné době existuje s maturitami. Maturitní zkouška, kterou si každá škola nastaví sama podle svých představ, prostě nemá žádnou výstupní hodnotu. Je to asi jako kdyby každý sportovec při skoku do výšky používal svůj osobní, různě dlouhý metr. Někdo kratší, někdo delší. Porovnávat potom číselně, jak vysoko kdo skočil, by bylo jako porovnávání maturity z učiliště v Horní Dolní s maturitou ze špičkového gymnázia. Maturita musí být jednotná, aby měla nějakou porovnávací hodnotu, ale podle mne nemusí být nutně organizována státem. Současně by se ale neměly státní maturity zvrhnout na řazení škol do pořadí v nějakém žebříčku. V Anglii existují asi čtyři instituce obvykle napojené na některé univerzity, které konají maturitní zkoušky. Tam se tomu říká A-level.  >>>

i n ze rce

vzdělávání, vysoké školy >

Zájem o exotické jazyky výra zně stoupá > Znalost angličtiny je u dnešních absolventů takřka samozřejmostí. Další jazyk pak znamená lepší upla

Stále více lidí se v současné době zaměřuje na studium takzvaných exotických jazyků, jako je čínština, japo

Přestože angličtina je světovým jazykem číslo jedna, stále častěji se prosazují jazyky označované jako exotické. Proč se je učit? Čína je v současné době jednou z největších ekonomických sil světa a její vliv stále roste. I když řada čínských obchodníků mluví anglicky, znalost jejich vlastního jazyka může být obrovskou výhodou. Japonsko se stalo během 20. století nedílnou součástí “západní” civilizace, a zařadilo se dokonce mezi země s nejrozvinutější ekonomikou. Znalost japonštiny lze navíc dobře uplatnit i v cestovním ruchu. Arabština je pátým nejčastějším rodným jazykem světa. Střední východ navíc hraje stále důležitější roli v mezinárodních událostech. Přestože je na Západě stále přehlížena, může přinést řadu příležitostí v oblastech, jako je finančnictví, bankovnictví a diplomacie. Vietnamsky mluví víc než 80 milionů lidí. Navíc nás pojí historicky přátelské obchodní vazby. Indonésky hovoří téměř čtvrt miliardy lidí. Indonésie je největší ekonomikou jihovýchodní Asie a také členkou skupiny dvaceti největších světových ekonomik.

N

> Znalost jazyka je

a zvýšenou poptávku po studiu jazyků pochopitelně reagují i vysoké školy nabídkou různých akreditovaných programů. Studia jazyků tak přestávají být čistě doménou filozofických fakult a objevují se i na privátních vysokých školách. Příkladem může být Metropolitní univerzita Praha, kde je od roku 2009 otevřený magisterský obor asijská studia a mezinárodní vztahy. Tento obor je unikátní právě ve svém zaměření na praxi a v tom, jak je multidisciplinárně koncipován. „Nestudujeme staré manuskripty, ale připravujeme absolventy pro náročné uplatnění ve vysoce globalizovaném světě, kde dynamická Asie a hlavně její pacifická oblast již je, nebo začíná být lídrem. Náplň studia tvoří vyvážená kombinace toho zásadního z orientalistických, politologických a teritoriálních oborů,“ tvrdí vedoucí katedry asijských studií Tomáš Petrů. Podle něho se právě zde studenti vedle mezinárodněpolitických otázek důkladně seznámí i s reáliemi jednot-

livých zemí, místními kulturními tradicemi, etikou a etiketou, včetně té obchodní. „Tím se náš obor odlišuje od klasických orientalistických oborů na filozofických fakultách, které se zaměřují hlavně na jazyk a literaturu. A jedna z našich specializací, obor zaměřený na jihovýchodní Asii, tedy na Indonésii, Thajsko, Barmu či Vietnam, je podle našich informací jediný svého druhu ve střední a východní Evropě,“ upozorňuje Petrů. Katedra asijských jazyků Metropolitní univerzity zajišťuje výuku pěti jazyků - čínštiny, indonéštiny, japonštiny, korejštiny a vietnamštiny. „Přirozeně největší zájem je o čínštinu a japonštinu, ale jsme hrdí na to, že se nám daří realizovat výuku i méně tradičních jazyků, jako je indonéština či korejština. Zdůrazňuji, že jde o výuku nepovinnou, ale katedra se snaží studenty ke studiu orientálních řečí vést, protože jakákoli znalost jazyka je branou k pochopení kultury a mentality studovaného národa,“ říká Tomáš Petrů.

branou k pochopení kultury a mentality studovaného národa

tnění na tuzemském trhu práce nebo snazší získání práce v zahraničí.

nština či arabština. Jazyky se zde vyučují „od Adama“, to znamená, že kurzy jsou i pro úplné začátečníky a od nového školního roku budou otevřeny také odpolední kurzy těchto jazyků pro veřejnost. „Vzhledem k tomu, že Asijská studia a mezinárodní vztahy není obor filologický, jde nám primárně o to, aby byl absolvent schopen alespoň slušné základní komunikace. A taková znalost je k nezaplacení jak v každodenním životě, tak při obchodním jednání,“ doplňuje Petrů. Zvýšený zájem o exotické jazyky je patrný i v jazykových kurzech. Podle výkonného ředitele jazykové školy Channel Crossings Vítězslava Bicana je to důsledek přesunu těžiště globální ekonomiky směrem na východ. V souvislosti s tím roste význam jazyků, kterými hovoří tato část světa. „Zájem studentů o méně běžné jazyky v posledních letech skokově roste. Klademe vždy důraz na to, aby výuka cizího jazyka měla pro studenty jasný a hmatatelný význam. U exotických jazyků, kde studenti většinou chtějí jazyk zvládnout za určitým účelem, jako je například dlouhodobý pracovní pobyt, je to ještě důležitější. Plnění hmatatelných cílů považujeme za jednu z největších inz:230x80-inz

i n ze rce

A110000477

Vysoká škola hotelová v Praze je zavedenou, prestižní a třetí nejstarší soukromou školou nabízející uchazečům o studium balakářské a magisterské studijní obory a studium MBA. □ Hotelnictví (Bc.) – prezenční, kombinované □ Hotelnictví (Bc.) – prezenční, výuka v anglickém jazyce □ Management destinace cestovního ruchu (Bc.) prezenční, kombinované □ Marketingové komunikace ve službách (Bc.) prezenční, kombinované □ Management volného času (Bc.) – prezenční

Dny otevřených dveří □ 17.2., 17.3., 14.4., 19.5. a 23.6. 2011 nebo kdykoliv po dohodě

□ Management hotelnictví a lázeňství (Ing.) – prezenční, kombinované □ Marketingové komunikace (Ing.) – prezenční, kombinované □ Management destinace cestovního ruchu (Ing.) prezenční, kombinované □ Studium MBA se zaměřením na hotelnictví, gastronomii a cestovní ruch

WWW.VSH.CZ

Tel.: 283 101 121 / E-mail: [email protected], [email protected]

A110000377

23.1.2011

17:55

přidaných hodnot. Navíc je zřejmé, že jazyky typu čínština a japonština může vyučovat jen skutečný odborník, i proto jsme velmi rádi, že součást našeho lektorského týmu tvoří i zkušený japanista a sinolog,“ upozorňuje Bican. Vybrat však dobrý jazykový kurz může být oříškem. Na českém trhu fungují stovky jazykových škol a jejich úroveň je často proměnlivá. Vybrat tu kvalitní nemusí být právě jednoduché a ohodnotit ji před tím, než její služby vyzkoušíte, může být velmi náročné. Vodítkem může být členství v Asociaci certifikovaných jazykových škol (ACERT). Každá členská škola totiž prochází pravidelně náročnou inspekcí, která ověřuje plnění kritérií zaměřených na kvalitu poskytovaných služeb. Členské školy musí mimo jiné pracovat s kvalitními výukovými programy, prokázat vysokou kvalifikaci lektorského sboru a disponovat dostatečným odborným i technickým zázemím pro učitele i studenty. Pokud se tedy škola prokazuje logem ACERT, máte jistotu, že má akademické vedení včetně metodika splňujícího náročná kvalifikační kritéria a výuka je vedena profesionály.  >Josef Pojsl

Foto profimedia.cz

To proto, že je to Advanced level zkouška, která se v nižší úrovni skládá v patnácti letech. Podstatný rozdíl mezi Českem a Anglií je v tom, že předmětů, z kterých je možné skládat A-level, je celá řada a občas existují v různých úrovních. Je tomu tak proto, aby se výsledek A-level zkoušky dal použít jako kritérium (často jediné) pro příjem na univerzitu. Student si volně vybere, kterou A-level chce složit (obvykle tak čtyři) a to tak, aby byla v předmětech, jež jsou pro ten či onen obor studia potřebná. Neexistuje žádný předmět, který je povinný. Na příklad student uvažující o studiu fyzikálních věd si vybere A-level z matematiky (pravděpodobně dvě) a po jedné z fyziky a chemie. Budoucí historik si pochopitelně zvolí úplně jiné předměty. Takže zpět k vaší otázce. Správný krok to je, ale nemyslím si, že bude snadné používat maturitní výsledky jako hlavní kritérium k výběru na vysokou školu ve formě, v jaké jsou dnes státní maturity připravovány. Pokud bude například zkouška z matematiky povinná, jak je plánováno, tak musí být úroveň nastavena tak, aby ji řekněme 80 procent studentů úspěšně složilo. No a taková zkouška je prakticky bezcenná, když půjde o výběr na matematicko-fyzikální fakultu. Takže maturita bude jakési celkové ohodnocení studenta, ale bohužel to asi bude mít malou váhu, když půjde o skutečný výběr těch nadaných.  Vlastimil Poliačik

Poslech výslovnosti. Ke studiu jazyka dnes již neodmyslitelně patří sluchátka.

Page 1 i n ze rce

VOŠ - školy zaměřené na praxi >

Obliba vyšších

odborných škol (VOŠ) mezi studenty v posledních letech stoupá. Jen letos jich takto studuje kolem 25 tisíc. Nejpočetněji jsou z pohledu nově

>

Vysoká škola finanční a správní

Tradice. Vyšší odborné školy mají u nás tradici sahající až do první republiky. Na snímku výuka ve Vyšší obchodní škole v Praze XII.

oboru vzdělání 2 500 až pět tisíc korun ročně. Škola může školné snížit nebo ho i prominout například z důvodů sociálních nebo výborného prospěchu. Na soukromých školách je školné obvykle vyšší a pohybuje se mezi 10-20 tisíci korunami ročně. Dalším důležitým kritériem je i uplatnění absolventů na trhu práce. Ze statistik vyplývá, že je relativně vysoké. „Míra nezaměstnanosti absolventů vyššího odborného vzdělávání v roce po absolvování

1. soukromá ekonomická univerzita v ČR

v posledních několika letech klesala, ze 13,6 procenta z dubna 2004 až na 5,5 procenta v dubnu 2008. O rok později došlo k jejímu mírnému zvýšení, ale podle posledních údajů zveřejněných v publikaci Národního ústavu odborného vzdělávání bylo v září 2010 v evidenci úřadů práce pouze 868 nezaměstnaných absolventů VOŠ, což je o devět procent méně než v roce předešlém,“ říká Markéta Pražmová  >Renata Alánová

● ● ● ● ●

Aplikovaná informatika Bankovnictví Finance a finanční služby Marketingová komunikace Pojišťovnictví

● ● ● ●

Právo ve veřejné správě Řízení podniku a podnikové finance Veřejné finance Veřejná správa

i n ze rce

bakalářské studium

in zerce 100052464

A110000125

nické, umělecké, zdravotnické, ale třeba i zemědělské. Důležité ovšem je vybrat školu, kde je studium kvalitní. „Kvalitní VOŠ vytváří studentům dobré materiální zázemí. Výuka probíhá v posluchárnách vybavených moderní didaktickou a výpočetní technikou, má specializované jazykové učebny, eventuálně laboratoře, je vybavena studovnou, knihovnou, poskytuje studentům připojení na internet,“ tvrdí Markéta Pražmová. Škola by měla také sledovat uplatnitelnost svých absolventů na trhu práce. „Ty nejlepší spolupracují s  vysokými školami, a to včetně zahraniční spolupráce v rámci programu ERASMUS. Vyučovací předměty mají v modulovém uspořádání, které umožňuje hodnocení znalostí studentů s využitím kreditního systému,“ dodává Pražmová. Studovat VOŠ je možné jak prezenčně, tak distančně. Studium je stejně jako na VŠ rozloženo do semestrů, které jsou zakončeny zkouškovým obdobím. I na VOŠ je nutné zvládnout přijímací zkoušky. Ty probíhají na naprosté většině škol v srpnu a v září. Důležité je i to, že na VOŠ se platí školné. Jeho výše je na veřejných, státních a církevních školách dána vyhláškou a činí dle



V

ýhodou studia na VOŠ je praktické zaměření akreditovaných vzdělávacích programů. Ty jsou na rozdíl od bakalářských programů vysokých škol orientovány pro okamžité uplatnění absolventa v praxi. „U většiny škol je úzké spojení s požadavky zaměstnavatelů, kde studenti zároveň vykonávají praxi. Ta připravuje studenta na výkon konkrétních odborných činností. Tím se zásadně liší od studia na vysokých školách. Studium má charakter terciárního vzdělávání a jeho absolventi získávají označení diplomovaný specialista – DiS,“ říká předsedkyně Asociace vyšších odborných škol Markéta Pražmová. Mnohé VOŠ také podle ní dlouhodobě spolupracují s vysokými školami v České republice na základě uzavřených dvoustranných smluv. Některé spolupracují i se zahraničními školami, například na Slovensku. Absolventům se tak rozšiřuje možnost uznání části dosaženého vzdělání při případném dalším studiu. Nabídka VOŠ je opravdu veliká a zahrnuje téměř veškeré obory. Na 185 akreditovaných školách je možné studovat obory humanitní, ekonomické, tech-

Foto čtk

přijímaných žáků zastoupeny zdravotnické obory, dále obory ekonomické, sociální a pedagogické.

magisterské studium

BSBA studium

MBA studium

doktorské studium

www.vsfs.cz

A110000204

Jaroslav Kuba: Řada výzev bude zaměřena na spolupráci vysoký ch škol s praxí >

Dvě miliardy z evropských fondů míří do vysokých škol

Doplňkové aktivity: » Tvorba, zavádění, realizace a vyhodnocování systémů zajišťování kvality. » Zavádění a inovace systémů monitoringu potřeb trhu práce pro absolventy studijních oborů. » Podpora mobility akademických pracovníků. » Zvyšování manažerských dovedností v oblasti řízení vysokých škol. » Zdokonalování gramotnosti v oblasti ICT u akademických pracovníků a ostatních pracovníků VŠ. » Zvyšování jazykových kompetencí u akademických pracovníků a ostatních pracovníků VŠ. » Zvyšování odborných kompetencí akademických a ostatních pracovníků VŠ. Výzva potrvá do 25. listopadu 2011, první kolo výzvy končí již 11. února 2011. Více informací naleznete na internetových stránkách MŠMT.  >par

inzerce

A110000121

University of Economics, Prague, Czech Republic opens for the ninth consecutive academic year 2011/2012 INTERNATIONAL BUSINESS - CENTRAL EUROPEAN BUSINESS REALITIES a two-year full-time Master’s Program taught in English with a possibility to study part of the program at one of our partner universities in Lyon-France, Mainz-Germany, Innsbruck-Austria or Geneva-Switzerland and to graduate with diplomas (Double Degree) from both universities. Application deadline: 30 April 2011 Tuition fee: 1.800 euros / per semester

vse.indd 1

Learn more at: http://ib.vse.cz

13.1.2011 10:12:21

předpokládá, že letošní rok by mohl být v oblasti školství přelomový a to hl avně u vysokých škol. Shodou okolností ministerstvo školství rok 2011 vyhlásilo jako Rok vysokých škol. „Již běží jedna velká výzva pro vysoké ško

ly za dvě miliardy korun a máme připravenu řadu dalších výzev speciálně

pro vysoké školy,“ říká Jaroslav Kuba, vrchní ředitel Sekce řízení operačních

programů Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. E15: Proč ministerstvo školství vyhlásilo zrovna na letošek Rok vysokých škol Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost? V čem bude jiný či výjimečný? V  roce 2010 se Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost zaměřoval více na jiné typy vzdělávání, například jsme vloni rozjeli takzvané šablony – to je jednoduchý typ projektů pro základní školy. Rok 2011 bude tedy zaměřen zejména na vysoké školy. Již běží jedna velká výzva pro vysoké školy za dvě miliardy korun a máme připravenu řadu dalších výzev speciálně pro vysoké školy.

až devět miliard korun pro vysoké školy. V tomto roce však nebudeme investovat pouze do vysokých škol, ale také do středních škol pomocí zjednodušených projektů – šablon, které nově zavádíme, apodobně. E15: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) už nějakou dobu existuje. Kdy vznikl a proč? Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je jedním z operačních programů Evropské unie pro období 2007unyp_bachelors_104x136_E15.indd 2013. Ministerstvo školství spravuje dva operační programy, the z nichž Vzdělávání pro konkurenceschopnost má rozvíjet konkurenceschopnost České republiky prostřednictvím vzdělávání na všech stupních i celoživotního vzdělávání, zatímco druhý operační program – Výzkum a vývoj pro inovace - je zaměřen zejména na investice do vybudování výzkumných zařízení, ale také třeba popularizaci výzkumu ve veřejnosti.

> Celkem v roce 2011

MBAmakes

zřejmě uvolníme až devět miliard korun pro vysoké školy

E15: Co tedy celkově pro Rok vysokých škol připravujete? Řada výzev bude zaměřena na spolupráci vysokých škol s praxí. Zde již v nejbližších týdnech začneme posílat prostředky až do výše 1,3 miliardy na jednotlivé projekty. Připravujeme také výzvy na v České republice nový systém podpory výzkumu prostřednictvím post-doktorandských míst. Takto pomůžeme začínajícím výzkumníkům v rozjezdu jejich odborné kariéry. Systém je obvyklý v západní Evropě nebo USA, kde skutečný výzkum často spoléhá zejména na doktorandy a právě začínající výzkumníky, tedy postdoky, kteří také výsledky publikují v odborných časopisech. Máme také připravené prostředky na zlepšení managementu ve vysokém školství. Celkem v roce 2011 zřejmě uvolníme

E15: OPVK mohou využívat všechny vysoké školy v České republice, respektive kdo může o podporu přes OPVK žádat? OPVK mohou využívat všechny vysoké školy - stejně jako ostatní školy v podobných výzev – včetně soukromých v České republice mimo Prahu. V aktuální výzvě na podporu vzdělávání mládeže také třeba mládežnické organizace a podobně.

1

18.1.11 9:37

difference

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská Brno Business School ■ titul od špičkové britské Nottingham Trent University ■ široká škála výukových metod, včetně špičkové manažerské simulace „The Marketplace“ ■ vyvážený mix lektorů z univerzit a z praxe ■ výborný poměr ceny a kvality za studium ■ zahajujeme v dubnu 2011 e-mail: [email protected], tel: + 420 541 149 603-4

www.uk-mba.cz

A110000448

Povinné aktivity projektu: A) Inovace studijních programů dle požadavků znalostní ekonomiky a potřeb trhu práce, zkvalitňování nabídky kombinovaného a distančního studia, realizace výuky v cizích jazycích, podpora podnikatelského přístupu a tak dále.

B) Inovace, které přesahují rámec jednoho studijního programu a které zvyšují možnosti mezioborových studií. C) Zapojení odborníků z praxe a zahraničí při vytváření a realizaci inovovaných studijních programů. D) Podpora praxí a stáží studentů VŠ u budoucích zaměstnavatelů.

i nze rce

Ministerstvo školství vyhlásilo novou výzvu v oblasti podpory „Vysokoškolské vzdělávání“ Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). České vysoké školy tak mohou získat další dvě miliardy korun z fondů EU. Touto výzvou zahajuje ministerstvo školství „Rok vysokých škol“ v rámci OP VK. Předkládané projekty mohou žádat o poskytnutí dotace ve výši 10 až 100 milionů korun, přičemž každá univerzita může předložit libovolný počet těchto projektů. Dotace se poskytne ve výši 100 procent metodou zálohového financování (od vysokých škol tedy nebude požadováno spolufinancování). O dotace mohou žádat i soukromé vysoké školy. Výzva je zaměřena především na podporu inovace studijních programů a oborů. Výzva obsahuje povinné a doplňkové aktivity. Žadatelé si musejí zvolit minimálně jednu z povinných aktivit, kterou mohou následně kombinovat s doplňkovými.

Všeobecně se

E15: Co znamená bohatý region a jak se liší podpory pro Prahu od ostatních regionů? Je to tak, že regiony, které mají více než 75 procent průměrného hrubého domácího produktu na osobu v Evropské unii, jsou považovány za bohatší. V České republice je to pouze Praha. A podpory pro bohatší regiony od ostatních se liší pouze tím, že se jedná o méně peněz. E15: Organizuje MŠMT školení či semináře pro zájemce o OPVK? Ano, organizujeme pravidelné semináře a školení pro každou vypisovanou výzvu, termíny a kurzy jsou vždy na webových stránkách programu: http://www.msmt.cz/ strukturalni-fondy/op-vpk-obdobi2007-2013 E15: Kdo hodnotí, respektive doporučuje projekty? Projekty posuzují externí hodnotitelé mimo MŠMT, ministerstvo hodnocení pouze organizuje. E15: Kdo je to konkrétněji? Ministerstvo školství vytvořilo poměrně velkou databázi odborníků ze kterých se na konkrétní výzvy vybírá. Výběr se provádí losem. E15: Může se jedna škola zúčastnit všech výzev? Ano, každá škola se může zúčastnit libovolného počtu výzev, navíc v případě třeba aktuálních výzev pro rok vysokých škol může každá vysoká škola předložit libovolný počet projektů do každé výzvy. E15: A mohou být úspěšní ve všech projektech? Ano. Všechny projekty, které předloží k jedné výzvě, můžou být úspěšné. Samozřejmě že se od sebe musí lišit.  > Vlastimil Poliačik

MBA jako klíč k získání mana žerského úspěchu Prvotřídní vzdělání dnes pro mnoho manažerů znamená vstupenku do světa businessu. Jedna z možností, na lidí dosud absolvovala, ať už se to týče předmětů, způsobu výuky, vzájemné návaznosti kurzů i konečn

S

tudenti programů MBA věří, že rozvoj jejich vědomostní základny jim umožní chopit se příležitostí, na které by jinak museli dlouho čekat. Věří rovněž, že vzestup v kariéře, který titul MBA přináší, ospravedlní namáhavou práci, dlouhé hodiny a stohy přečtených knih a vyřešených úloh. Ve většině případů je tomu skutečně tak. Mnoho lidí pracuje v oboru, který nemá moc společného s jejich původním směrem studií. Nebo se titul, který získali, hodí jen pro některé oblasti jejich zaměstnání, ale ne pro všechny. MBA člověku umožňuje přesunout se do jiné kategorie práce a profesních příležitostí. Pomůže člověku vyniknout, a to způsobem, kterého si mnohé firmy povšimnou. Většina vedoucích manažerů si je vědoma, že titul MBA znamená, že jeho držitel má alespoň základní povědomí o financích, účetnictví, personalistice, marketingu, řízení rizik, strategiích, řízení dodavatelského řetězce, transakcích a tak dále. A že titul MBA okamžitě prozrazuje o člověku víc než jeho předešlé tituly ze studií jazyka, historie, ekonomie, politických věd či jakýkoli jiný univerzitní titul. Pochází-li MBA titul navíc z kvalitní, akreditované školy, tím lépe, protože stejný standard kvality lze předpokládat i u studenta samotného.

Rozdíly >

Ovšem ne každý MBA program se hodí pro každého a případný zájemce o studium by měl zvážit, zda kromě prestiže přináší zvolený směr, i to, co od něj uchazeč očekává. Některé programy se zaměřují na získání všestranných znalostí studenta, aby po absolvování studia mohl nastoupit na pozici, kde se od něj bude vyžadovat všeobecný rozhled. Jiné se soustřeďují na konkrétní oblasti – jako například marketing či informatika. Pro výběr školy by měl

jak získat komplexní vědomosti, je studium programu MBA (Master of Business Administration). Ale ten se dost liší od vzdělání, které většiého cíle vzdělání. spolehlivému obchodnímu partnerovi nebo investorovi. Studium MBA ovšem znamená také tvrdou práci a nemalé investice jak časové, tak finanční. Časový plán kurzů může být hlavním rozhodovacím faktorem při výběru programu, protože ne každý zaměstnavatel je ochotný tolerovat opakované absence. Výuka obvykle spadá do všeobecných kategorií: denní studium (většina kurzů probíhá během týdne), externí (večery a víkendy) a modulární (kurzy probíhají v určených obdobích měsíce nebo ob měsíc). Jsou i specifické kurzy, které probíhají od středy do neděle jednou 100064365

měsíčně na rozdíl od typického formátu pravidelných víkendů. Každý zájemce o titul MBA musí zvážit také finanční stránku studia. Přestože kvalitní MBA vzdělání není levnou záležitostí, nelze ho považovat jen za omezení životního stylu. Jde především o zásadní investici do budoucna. Společnosti vnímají své zaměstnance jako lidský kapitál, tudíž ten, kdo se rozhodne investovat peníze do vzdělání, má po získání titulu MBA výrazně vyšší hodnotu na trhu práce. Z opačného pohledu vyšší školné obvykle znamená kvalitnější obsah výuky a především profesory. Ti nejlepší a nejchytřejší

pracují pro ty školy, které si mohou dovolit poskytnout nejen odpovídající plat, ale též zázemí a zdroje pro výzkum v jejich oboru. Proto by cena za kurz neměla být hlavním kritériem pro výběr programu. Je třeba přihlédnout k faktu, že školné není určené jen pro zisk školy, ale má přitáhnout nejlepší kapacity – což se studentům vrací zpátky ve formě skvělých učebních postupů, posledních případových studií, aktuálních informací a používaných podkladů.

Dřina >

Ať už si uchazeč o titul MBA zvolí jakýkoli program, musí být připraven

na pořádnou dřinu. Tak jako se vším; každý z programu MBA získá to, co do něj vloží. Jediný správný přístup je studovat učebnice, plnit domácí úkoly, pročítat své zápisky a účastnit se skupinových projektů. Obětovat svůj čas vytváření vztahů se spolužáky. Co s nabytými znalostmi pak čerstvý MBA manažer udělá, je jen na něm. Ale je jasné, že přehled o všech hlavních oblastech obchodu ho posouvá o míle napřed před konkurenci. Stačí se jen připravit na nové kariérní či obchodní příležitosti, a když se objeví, není důvod obávat se neúspěchu. >Belinda Whittakerová, University of Pittsburgh

A110000422

i n ze rce

MEZINÁRODNÍ INSTITUT PODNIKATELSTVÍ A PRÁVA V PRAZE Organizační složka ZSU, Ohradní 1366/49 140 00 Praha 4 – Michle

Foto profimedia.cz

 >>> E15: Proč ne Praha? Oba programy jsou zaměřeny na mimopražské školy a to z toho důvodu, že Praha je považována za relativně bohatý region a tak získává jiné typy podpory. Ty však nejdou přes ministerstvo školství, ale přes pražský magistrát.

>

Kontakt. Při studiu programu MBA nejde jen o výuku, ale i o navazování nových užitečných kontaktů.

být důležitý i profesorský sbor a jeho kvalita. Naprosto specifický je pak elitní program Executive MBA, který je určen pro studenty, jež získali ve svých firmách už určité postavení a mohou si dovolit i několikadenní absenci v kanceláři. V průměru mají manažeři v EMBA programu za sebou desetiletou profesní praxi, a i to přináší do výuky určitou jedinečnost, protože díky těmto zkušenostem vznikají na přednáškách velmi přínosné diskuze z praxe.

Čas, místo a peníze >

Při hledání nejvhodnějšího MBA programu asi zájemci nejdříve zohlední základní věci – čas, peníze a lokalitu. Rozhodnutí kde studovat, i když se to nemusí zdát, je poměrně důležité. Zvolit program ve svém byd-

lišti, nebo takový, za nímž je nutné dojíždět? Existují i mnohé vzdělávací možnosti on-line, které lze studovat z domova. Jednou z výhod lokálního studia je, že umožňuje napojit se na další aktivity ve stejné oblasti, což může absolventovi pomoci mnoha způsoby: hlavním užitkem pak jsou obchodní kontakty a nové obchodní příležitosti. Nicméně možnost za titulem cestovat, může znamenat pro adepta MBA nezaměnitelné zkušenosti, které mu do budoucna pomohou zajistit si opěrné body v regionu či městě, kde je dosud neměl. Nalezení nových přátel a vytvoření dobrých vztahů s lidmi z různých profesí pak přináší další zásadní rozměr. Vytvoření sítě kontaktů může v budoucnu znamenat otevřené dveře k podnikatelským příležitostem,

PRÁVO ✓ OBOR PRÁVO Tříleté bakalářské studium ✓ OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA Navazující dvouleté magisterské studium Forma studia: Prezenční a kombinovaná

EKONOMIKA ✓ OBOR ÚČETNICTVÍ A AUDIT Tříleté bakalářské studium a navazující dvouleté magisterské studium Forma studia: Prezenční a kombinovaná

Přijďte na den otevřených dveří a získejte slevu až 7 %* z ceny studia. * Bližší informace při dnech otevřených dveří

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ 16. února, 14. března, 11. dubna, 12. května, 6. a 20. června, 29. srpna, 12. a 21. září 2011 od 13.00 – 17.00 hodin