Vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů v Jihomoravském kraji

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Brno 2016

Vedoucí práce:

Autor práce:

doc. JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, Ph.D.

Aneta Ševčíková

Bibliografický záznam ŠEVČÍKOVÁ, Aneta. Vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra chemie, fyziky a odborného vzdělání, 2016. 73 s. Vedoucí bakalářské práce doc. JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce na téma "Vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů v Jihomoravském kraji" pojednává o moţnostech vzdělávání dobrovolných hasičů, kteří jsou ve výjezdové jednotce. Kaţdý člen vstupující do jednotky musí projít základní odbornou přípravou, na kterou poté následuje odborná příprava pravidelná. V práci jsou uvedeny základní informace o poţárních jednotkách a jednotlivých vzdělávacích kurzech. Na základě analýzy moţnosti vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů Jihomoravského kraje je identifikována aktuálnost a vhodnost vybraných výcvikových kurzů, ze kterých vychází návrhy dílčích změn, které reagují na aktuální hrozby. Doporučení vycházející z této bakalářské práce by měla vést k zefektivnění a zkvalitnění vzdělávání dobrovolných hasičů v Jihomoravském kraji, případně v celé České republice.

Annotation This thesis with the topic "The education of firefighter volunteers in South Moravia" deals with the education opportunities of firefighting volunteers in the fire unit. Every new member in the unit must go through basic training which is then followed by regular training. The work presents basic information about fire units and individual education courses. Based on the analysis of the education opportunities of firefighting volunteers in South Moravia the topicality and appropriateness of selected training courses is identified on which the proposals of partial changes are based. These changes then respond to current threats. The recommendations resulting from this thesis should lead to streamlining and improving the education of firefighting volunteers in South Moravia, possibly in the Czech Republic.

Klíčová slova Poţární jednotka, dobrovolnická činnost, výcvikový kurz, vzdělávání, člen, dobrovolník

Keywords Fire unit, volunteer work, training course, education, member, volunteer

Prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“ V Brně dne 28. března 2016

Aneta Ševčíková ………………

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. JUDr. PhDr. Ivo Svobodovi, Ph.D. za cenné rady, odborné vedení, trpělivost a ochotu, kterou mi v průběhu vypracování bakalářské práce věnoval.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................................ 7 1

JEDNOTKY PO ........................................................................................................................... 9 1.1

DRUHY JEDNOTEK PO .................................................................................................................... 10

1.2

KATEGORIE JEDNOTEK PO ............................................................................................................... 11

1.3

OPERAČNÍ HODNOTA JEDNOTEK PO DLE KATEGORIÍ .............................................................................. 12

1.4

UVOLŇOVÁNÍ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ZE ZAMĚSTNÁNÍ ........................................................................ 13

1.5

DÍLČÍ SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 14

2

ZŘIZOVATEL JEDNOTKY PO .............................................................................................. 15 2.1

ZÁKLADNÍ POČETNÍ STAVY ČLENŮ JEDNOTKY ........................................................................................ 15

2.2

VYBAVENÍ TECHNIKY A VĚCNÝMI PROSTŘEDKY...................................................................................... 16

2.3

JMENOVÁNÍ VELITELE JEDNOTKY PO .................................................................................................. 17

2.4

SPECIÁLNÍ FUNKCE U JEDNOTKY SDH OBCE ......................................................................................... 18

2.5

DÍLČÍ SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 19

3

MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST ....................................................................................................... 20 3.1

MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI ZPŮSOBENÉ PŘÍRODNÍMI VLIVY ........................................................................ 20

3.2

KRIZOVÉ SITUACE........................................................................................................................... 22

3.3

DÍLČÍ SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 23

4

TEORIE VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................................................................... 24 4.1

TEORIE VZDĚLÁVÁNÍ PODLE YVASA BERTNARDA ................................................................................... 25

4.2

DÍLČÍ SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 26

5

VZDĚLÁVÁNÍ ČLENŮ JEDNOTEK PO ............................................................................... 27 5.1

ZÁKLADNÍ ODBORNÁ PŘÍPRAVA ........................................................................................................ 28

5.2

PRAVIDELNÁ ODBORNÁ PŘÍPRAVA ..................................................................................................... 29

5.3

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST VELITELŮ A STROJNÍKŮ V JEDNOTCE PO ............................................................. 30

5.4

ODBORNÁ PŘÍPRAVA K ZÍSKÁNÍ NEBO PRODLOUŽENÍ ZPŮSOBILOSTI .......................................................... 30

5.5

DÍLČÍ SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 31

6

KURZY POSKYTOVANÉ PRO JSDH.................................................................................... 32 6.1

VÝCVIKOVÉ ZAŘÍZENÍ ...................................................................................................................... 44

6.2

DÍLČÍ SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 45

7

8

PRŮZKUM.................................................................................................................................. 46 7.1

VÝZKUMNÁ OTÁZKA ....................................................................................................................... 46

7.2

DÍLČÍ SHRNUTÍ .............................................................................................................................. 62 NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................................... 63

ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 65 LITERATURA ......................................................................................................................................... 67 PŘÍLOHA................................................................................................................................................. 73

Úvod Téma vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů jsem si vybrala proto, ţe sama působím jako dobrovolná hasička v obci Senetářov v Jihomoravském kraji (dále jako JMK). Kdyţ jsem začínala s touto dobrovolnickou činností v roce 2006, tato aktivita nebyla tolik populární, jako je nyní. V současnosti aktivita sborů dobrovolných hasičů (dále jako SDH) má vzrůstající tendenci především v některých obcích Jihomoravského kraje. Je modernizováno jak prostředí, tak technika za účelem bezpečnosti a posílení nelehké práce. V současném dění dochází také k rozvoji činnosti mladých dobrovolných hasičů a jedná se o jeden z nejpopulárnějších volnočasových aktivit, i kdyţ tato aktivita není příliš medializována. Otázkou je, proč si dobrovolní hasiči nezaslouţí, ať uţ se jedná o ty nejmenší nebo aţ po ty, kteří působí ve výjezdové jednotce více obdivu od veřejnosti a více uznání. Je potřeba zmínit, ţe se jedná o dobrovolníky, kteří plní své činnosti většinou bez nějakého finančního ohodnocení a i přes tak uspěchanou dobu, jako je nyní se do dobrovolné jednotky přihlásí zaměstnáni, s rodinou, koníčky a chtějí pomáhat. Dobrovolnická činnost hasičů bývá často podceňována, ale podle mého názoru by tato činnost mohla leckdy navyšovat i práce ohodnocované. Vţdyť i dobrovolní hasiči musí při poţárech obětovat i své vlastní ţivoty a ocitnou se v nebezpečí, stejně jako hasiči profesionální. Nejen, ţe nasazují své vlastní ţivoty a pomáhají druhým při nebezpečných a mimořádných událostí, ale také se musí neustále zdokonalovat a vzdělání patří k nezbytné části jejich dobrovolnické činnosti. Do jejich vzdělávacího systému se řadí odborné přípravy, ale také provádění výcvikových kurzů, které poskytuje ministerstvo vnitra – generální ředitelství hasičského záchranného sboru. Na kaţdý výcvikový kurz jsou kladeny jiné nároky, obsahy a i časové dotace kurzů jsou odlišné. Cílem práce je popsat možnosti vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů Jihomoravského kraje, poukázat na aktuálnost a vhodnost vybraných výcvikových kurzů v relaci na predikovatelná rizika a potřeby obcí a navrhnout dílčí změny, které budou reagovat na aktuální hrozby.

7

Moje práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Pro pochopení celé problematiky vzdělávání členů jednotek jsou v teoretické části uvedeny jednotlivé obecné informace o poţárních jednotkách, jejich rozdělení a kategorie jednotek. Dále je v práci zmíněno, kdo zřizuje jednotky a poukázáno na povinnosti velitele, který celou jednotku řídí. Poté následuje rozbor teorie vzdělávání, na který navazuje uţ samotné vzdělávání členů v jednotce a čím vším si jednotliví členové musí projít a v jakých školních výcvikových zařízení se mohou dobrovolní hasiči z Jihomoravského kraje vzdělávat. Je zde ukázán i fakt o problémech s uvolňováním dobrovolných hasičů. V praktické části jsem si pro svoji práci stanovila výzkumnou otázku, která mi napomůţe ke splnění cíle, a dále jsem zvolila kvalitativní formu dotazníkového šetření, kde jsem se snaţila získat údaje, o existencích jednotek, zda kurzy na odd. JMK poskytují vzdělání aktivně či neaktivně, či jsou obsahy a doby kurzů odpovídající, které formy dobrovolníci preferují, u jakých kurzů posílit či zkrátit dobu, zda vyuţívají vhodné didaktické pomůcky, popřípadě o co by chtěli výcvikové kurzy doplnit oproti uţívání, zda jsou pro ně jednotlivé kurzy uţitečné, kterých kurzů se tázaný člen zúčastnil a jak je řešena otázka zapojení sboru dobrovolných hasičů do poměru sucha a jak by tuto situaci řešili. Dotazníky byly předány především osobní formou, to znamená, ţe jsem navštívila jednotlivé obce v Jihomoravském kraji, některé dotazníky byly rozdány na hasičských závodech pořádaných v okolí mého bydliště v okresu Blansko. Předpokládám, ţe tato práce bude dále vyuţita pro další rozvoj jednotek dobrovolných hasičů v jednotlivých obcích Jihomoravského kraje a poukáţe na rozvíjení a úpravy aktuálních vybraných výcvikových kurzů s predikovatelnými riziky.

8

1 Jednotky PO „Jednotkou poţární ochrany se rozumí organizovaný systém tvořený odborně vyškolenými osobami, poţární technikou a věcnými prostředky poţární ochrany.“1 Jednotka PO zasahuje při poţárech v základním druţstvu, kde je velitel, strojník a čtyři hasiči. Tedy druţstvo 1+5. Můţe plnit své zásahy v druţstvu i o zmenšeném početním stavu, které je pak sloţeno z velitele, strojníka a dvou hasičů.2 „Jednotky poţární ochrany musí plnit tyto základní úkoly: Provádět poţární zásah podle příslušné dokumentace poţární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků. Provádět záchranné práce při ţivelných pohromách a jiných mimořádných událostech. Podávat neprodleně zprávy o svém výjezdu a zásahu územně příslušnému hasičskému záchranného sboru kraje.“3 Jednotky poţární ochrany působí jak v organizačním tak i operačním řízení. Organizačním řízením rozumíme činnosti, které se váţou k samotné organizaci, technice a odborné způsobilosti sil a prostředků poţární ochrany k plnění úkolů. Souvisí s tím především udrţování a zvyšování odborné a fyzické způsobilosti hasičů. „Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků poţární ochrany, provedení poţárního zásahu, záchranných prací při ţivelních pohromách a jiných mimořádných událostech“.4

1

Hasičský záchranný sbor České republiky. Jednotky požární ochrany. [online]. 2015. [cit. 2016-01-20]. Dostupné na

2

Poţární

ochrana

v

ČR.

[online]

[cit.

2016-02-05].

Dostupné

na

3 4

Zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů SDH Velké Němčice. Výkon sluţby, organizační a operační řízení. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na

9

1.1 Druhy jednotek PO „Dle zřizovatele jednotky PO a vztahu osob, vykonávajících činnost v těchto jednotkách, ke zřizovateli jednotky PO se jednotky poţární ochrany dělí následovně:“5 1) Jednotky hasičského záchranného sboru kraje (HZS kraje), jedná se o jednotky, které zřizuje stát, a jsou součástí záchranných hasičských sborů krajů. Členové v těchto jednotkách vykonávají tuto činnost jako své povolání, tedy ve sluţebním poměru. 2) Jednotky sborů dobrovolných hasičů obce (SDH obce), tyto jednotky dobrovolníků zřizuje obec a činnosti v těchto sborech vykonávání dobrovolníci zcela dobrovolně. V ojedinělých případech se v těchto jednotkách najdou členové, kteří vykonávají činnosti v pracovním poměru k obci nebo i k záchrannému hasičskému sboru kraje. 3) Jednotky hasičského záchranného sboru podniku (HZS podniku), jedná se o jednotky, které zřizují právnické osoby nebo fyzické osoby, které podnikají a provozují činnosti, které jsou v prostředí se zvýšeným a poţárním nebezpečím, v těchto jednotkách vykonávají činnosti zaměstnanci právnických osob nebo osoby podnikajících fyzických osob, jako svoje povolání v pracovním poměru. 4) Jednotky sborů dobrovolných hasičů podniku (SDH podniku), tyto jednotky zřizují osoby, které vykonávají činnosti se zvýšeným a vysokým poţárním nebezpečím, jedná se o osoby právnické a podnikající fyzické osoby. Členové těchto jednotek jsou zaměstnanci právnických osob nebo podnikající fyzické osoby, které tyto činnosti provozují zcela dobrovolně. Je jasné a také ţádoucí, aby na kaţdou jednotku byl kladen jiný důraz a jiné nároky, kdyţ se jednotky od sebe liší a kaţdá je svým způsobem specifická.6 5

Hasičský záchranný sbor České republiky. Jednotky poţární ochrany. [online]. 2015. [cit. 2016-01-20]. Dostupné na

6

tamtéţ

10

1.2 Kategorie jednotek PO „Dle plošného pokrytí území ČR jednotkami poţární ochrany se dle operační hodnoty dělí jednotky do šesti kategorií JPO I aţ JPO VI.“7 JPO I – jedná se o jednotku Hasičského záchranného sboru, která zajišťuje výjezd jednoho aţ tří druţstev (1+3), nebo druţstev (1+5), moţná je i jejich kombinace. JPO II/1 – jedná se o jednotku SDH, kategorie JPO II, která zabezpečuje výjezdy o zmenšeném početním stavu a zřizuje se v obcích nad 1 000 obyvatel. JPO II/2 – jednotka SDH, kategorie JPO II, zabezpečující výjezdy dvou druţstev o zmenšeném stavu s počtem nad 1 000 obyvatel v obci JPO III/1 – jednotka SDH, kategorie JPO III, zabezpečuje výjezd o zmenšeném početním stavu a zřizuje se zpravidla s počtem nad 1 000 obyvatel. JPO III/2 – jednotka SDH, kategorie JPO III, zabezpečující výjezd dvou druţstev o zmenšeném stavu, která se zřizuje ve vybrané obci s počtem obyvatel nad 1 000. JPO IV – jednotka hasičského záchranného sboru podniku, kterou zřizuje fyzická nebo právnická podnikající osoba, tato jednotka poskytuje speciální techniku zpravidla na základě písemné dohody. JPO V – jednotka SDH, obce kategorie JPO V, zabezpečující výjezd druţstva o zmenšeném početním stavu. JPO VI – jednotka SDH, zřizovaná právnickou nebo fyzickou osobou, poskytující speciální techniku. Nezařazené – jednotky poţární ochrany, které nejsou zařazené do plošného pokrytí. Tato jednotka SDH má základní početní stav jako jednotka kategorie JPO V.8 7 8

SDH Kojetín. Výjezdová jednotka. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na Hasičský záchranný sbor České republiky – Liberecký kraj. Jednotky PO. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na

11

1.3 Operační hodnota jednotek PO dle kategorií Kaţdá jednotka PO má dle operačního řízení svou hodnotu. Tato hodnota značí schopnosti poţární jednotky zahájit a provést úkoly v operačním řízení na místě zásahu. Patří sem územní působnost jednotky poţární ochrany, kterou můţeme charakterizovat jako optimální vzdálenost pro dojezd dané jednotky k místu zásahu jejího standardního působení, tzv. „hasební obvod“.

Doba výjezdu jednotky poţární ochrany, pokud auto jede rychlostí 45 – 60 km/h dle místních podmínek je maximálně: 2 minuty pro jednotky, které jsou sloţené z hasičů z povolání, 10 minut pro jednotky, které jsou sloţené z hasičů, kteří nevykonávají sluţbu v jednotce jako své povolání, 5 minut pro jednotky poţární ochrany, které jsou uvedeny v předchozích bodech nebo hasičům, kterým byla určena pohotovost mimo pracoviště.9

Tabulka 1 Operační hodnota jednotek PO dle kategorií 10

9

Kategorie JPO

Doba výjezdu (min)

Územní působnost (min)

Druh jednotky PO

JPO I

2

20

HZS kraje

JPO II

5

10

SDH obce

JPO III

10

10

SDH obce

JPO IV

2

Není

HZS podniku

JPO V

10

Není

SDH obce

JPO VI

10

Není

SDH podniku

SDH Pacov. Co je to JPO. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na
jpo/> 10

Hasičský záchranný sbor České republiky. Jednotky požární ochrany. [online]. 2015. [cit. 2016-01-20]. Dostupné na

12

1.4 Uvolňování dobrovolných hasičů ze zaměstnání Jak uţ jsem zmínila, kaţdý dobrovolný hasič má při dobrovolnické činnosti své zaměstnání a tak někdy nastává problém s jeho uvolněním z práce. Zaměstnavateli je ukládaná povinnost poskytnout svému zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném časovém rozsahu k výkonu veřejných funkcí a jiných úkonů v zájmu obce. Pokud je tedy dobrovolník krátkodobě uvolněn, přísluší mu náhrada mzdy od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel má právo poţadovat potvrzení o době nutné k vykonání zásahu, které vydá orgán, který poţaduje uvolnění.11Účastníkům, kterým náleţí příjmy z podnikání nebo i z jiné výdělečné samostatné činnosti, náleţí za započtenou hodinu v době zásahu ušlý výdělek v podobě náhrady. Tato náhrada ušlého výdělku se poté vypočte “jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a počtu pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem připadajících na kalendářní měsíc, v němţ došlo ke ztrátě na výdělku.“Náhrada se uplatňuje do jednoho měsíce od vzniku nároku, pokud se tak neučiní, tak tento nárok zaniká. I kdyţ je zaměstnavatel povinen podle zmíněného paragrafu zákoníku práce udělit svému zaměstnanci volno, stává se, ţe zaměstnavatel toto zařízení neakceptuje a dobrovolníkům neumoţní prostor k potřebnému výkonu v zásahu.12 Proč se tomu tak stává je skutečnost, ţe někteří zaměstnavatelé myslí především na správný chod své firmy a při poskytnutí volna by mohlo například dojít k zpomalení výroby, nedodrţování časového harmonogramu, ztrátou zisku apod., záleţí, na jaké pozici se dobrovolník nachází. Podle mě je ţádoucí dobrovolníky naopak v této činnosti podporovat a ne jim dodávat strach ze ztráty zaměstnání.

11 12

§ 200 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů KLEMENT, R. Pracuje u mě dobrovolný hasič, jak ho mám uvolňovat? [online] [cit. 2016-01-16]. Dostupné na

13

1.5 Dílčí shrnutí V této kapitole jsou vysvětleny základní informace o jednotce poţární ochrany a její základní úkoly, které musí kaţdá jednotka plnit. Jedná se o úkoly, kdy jednotka poţární ochrany musí své zásahy provádět dle příslušné dokumentace, uskutečňovat záchranné práce při ţivelných a mimořádných událostech, neprodleně podávat zprávy, jak o samotném výjezdu jednotky, tak informovat o zásahu hasičskému záchrannému sboru kraje, ve kterém jednotka působí. Dále jsou definovány druhy jednotek, kde kaţdá poţární jednotka zaujímá své specifické vlastnosti a kategorie jednotek, tedy kategorie JPO I aţ JPO V. Nesmíme ani zapomenout na jednotky, které nejsou zařazené do plošného pokrytí, a proto také nemají ţádné specifické označení. Tuto kapitolu uzavírá operační hodnota jednotek dle kategorií, kde jsou určeny doby výjezdové jednotky, u JPO I činí doba výjezdu 2 minuty, u JPO II 5 minut, u JPO III 10 minut, u JPO IV 2 minuty a u kategorií JPO V a JPO VI doba výjezdu je 10 minut. Pro přehlednost je k zobrazení tabulka, která obsahuje hlavní údaje o operačních hodnotách u rozdílných typů jednotek. Dále je zde poukázán problém s uvolňováním dobrovolných hasičů ze zaměstnání a to i přes to, ţe to zákoník práce ukládá zaměstnavateli jako povinnost. Dále je popsáno, co se stane, pokud je dobrovolný hasič uvolněn a jaké má práva zaměstnavatel. Poukázáno bylo i na účastníky, kterým plynou příjmy z podnikání a do jaké doby lze náhradu ušlého výdělku uplatnit. Na konci této kapitoly je stručně popsáno, proč zaměstnavatelé mají problém s tímto uvolňováním, kde jsem vloţila i svůj vlastní dodatek na danou problematiku.

14

2 Zřizovatel jednotky PO Zřizovatelem výjezdové jednotky je obec. Obec můţe poţadovat od krajského úřadu, který určil územní působnost jednotky v plošném pokrytí o příspěvek na výdaje, konkrétně: odbornou přípravu velitelů a strojníků, zásahy, které jsou uskutečněné mimo územní obvod obce, věcné vybavení jednotek.13

2.1 Základní početní stavy členů jednotky Aby výjezdová jednotka poţární ochrany fungovala, je nutné dodrţet také základní početní stavy členů jednotky SDH obce. V tomto případě je vhodná spolupráce s HZS kraje a sdruţeními občanskými působícími na úseku poţární ochrany. Lze zvolit různé varianty na nábor členů pro jednotku, například vyhlášením období, kdy se zájemci mohou na konkrétním místě přihlásit nebo vyhlášením jednoho aţ dvou termínů, kdy se uchazeči mohou dostavit na určené místo. Při náborů členů do jednotky je nutné členy seznámit se vstupními podmínkami, s fungováním jednotky, jejími úkoly a s otázkami řízení financování ze strany obce.14 Tabulka 2 Základní početní stavy členů jednotky SDH obce 15 Kategorie jednotky (JPO)

Funkce v jednotce

13

II/1

II/2

III/1

III/2

V

N

Velitel jednotky

1

1

1

1

1

1

Velitel družstva

2

5

2

5

2

2

Strojník (řidič)

3

6

4

6

2

2

Hasič

6

12

5

12

4

4

Celkem

12

24

12

24

9

9

Poţární

ochrana

v

ČR.

[online]

[cit.

2016-02-05].

Dostupné

na

14

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Metodika pro zřizování jednotek sborů

dobrovolných hasičů obcí. Praha. 2009. 15

tamtéţ

15

2.2 Vybavení techniky a věcnými prostředky Stejně tak, jako je udán minimální početní stav jednotek, je nutné také dodrţet minimální poţadavky na vybavení jednotek. Poţadavky se odvíjí od kategorií jednotek a dalšího vybavení z předurčenosti jednotky obce pro záchranné práce. Kaţdá jednotka je předurčená například pro záchranné práce při silničních dopravních nehodách, na havárie spojené s únikem nebezpečných látek a dále na ochranu obyvatelstva.16 Tabulka 3 Minimální vybavení jednotky SDH obce 17 Požární technika a věcné prostředky požární ochrany

JPO II/1

JPO II/2

JPO III/1

JPO III/2

JPO V

Cisternová automobilová stříkačka v základním provedení

1

1

1

1

1

Dopravní automobil s požární stříkačkou

1

1

1

1

1

Automobilový žebřík do 30 m

1

1

1

1

-

Automobilová plošina do 30 m

1

1

-

-

-

Odsavač kouře

1

1

1

1

1

Motorová stříkačka

1

1

1

1

1

Izolační dýchací přístroj

4

8

4

8

4

Vozidlová radiostanice požární ochrany

2

2

2

2

-

Přenosná radiostanice požární ochrany

2

4

2

4

1

Mobilní telefon

1

1

1

1

1

16



tamtéţ

16

2.3 Jmenování velitele jednotky PO Nejdůleţitější funkci u dobrovolných hasičů zastává velitel. Velitele jednotky jmenuje a odvolává starosta obce. Ještě, neţ tak starosta učiní, musí územně příslušný HZS kraje poţádat o vyjádření ke způsobilosti navrţeného člena jednotky vykonávat funkci velitele jednotky. Starosta obce také musí dohlíţet na návrh občanského sdruţení působícího v obci na úseku poţární ochrany. Velitel jednotky by měl mít mezi ostatními členy přirozenou autoritu a zároveň by měl být schopen řídit kolektiv i ve vypjatých situacích. Doporučuje se, aby měl velitel jednotky předchozí zkušenosti, jak s děním činností jednotky, tak se zájmem o dění v obci.18 Povinnosti velitele jednotky PO: Kontroluje poţární techniku, výzbroje a výstroje. Řídí veškerou činnost jednotky poţární ochrany, dle ustanovených zákonů a vyhlášek. Vede veškerou dokumentaci o školení a výcviku. Zpracovává zprávy pro obecní úřad. Školí své členy a řídí odbornou přípravu. Odpovídá za akceschopnost své jednotky a na svěřenou poţární techniku. Navrhuje opatření k odstranění nedostatků. Nese zodpovědnost za naplnění stavu jednotky a vytváří potřebné zálohy.19

18



SDH Lhenice. Povinnosti velitele. [online][cit. 2016-02-05]. Dostupné na
velitele.html>

17

2.4 Speciální funkce u jednotky SDH obce Jelikoţ velitel jednotky SDH obce nemůţe zvládat několik funkcí sám, proto musí pověřit své kolegy ve výjezdové jednotce k plnění dílčích úkolů. Tito členové tedy mají na starosti činnosti spojené s odbornou přípravou, výcvikem, přípravou na plnění ochrany obyvatelstva, technikou a kontrolou věcných prostředků. U jednotek dobrovolných hasičů se jedná především o sluţbu strojní, chemickou, technickou a spojovou. „Strojní služba - udrţuje provozuschopnost poţární techniky a poţární ochrany vybavených pohonnou částí včetně jejich základního příslušenství a hydraulických vyprošťovacích zařízení a zajišťuje údrţbu v opravenských, diagnostických a dalších obdobných zařízení. Chemická služba - udrţuje správné provozování věcných prostředků poţární ochrany, zabývá se odbornou podporou v prostředí s nebezpečnými látkami v okolí zásahu, prací pod hladinou, skrze hasiva a jejich prostředky, dále pak detekcí plynů a látek nebezpečných pro ochranu obyvatelstva. Technická služba – tato sluţba napomůţe k záchranným a vyprošťovacích zařízení bez motorového pohonu, udrţí schopnost prostředků poţární ochrany, jako jsou hadice, poţární armatury, prostředky pro práci ve výškách, nad volnou hloubkou a činnost na vodní hladině. Spojová služba - udrţuje v provozu linkové a rádiové přenosové prostředky včetně zařízení systému varování a vyrozumění, včetně jejich koncových zařízení a provádí dohled rádiové sítě poţární ochrany.“20

20


dobrovolných hasičů obcí. Praha. 2009.

18

2.5 Dílčí shrnutí V této kapitole jsem poukázala na zřizovatele jednotky, tedy na obec, která má své povinnosti vůči jednotce dobrovolných hasičů. Jako nejdůleţitější se jeví jmenování velitele, bez kterého by zásahová jednotka nemohla fungovat, proto byly také v této kapitole uvedeny povinnosti velitele, které musí ve své dobrovolnické činnosti plnit. Na pozici velitele musí být zvolen člověk, který je v kolektivu členů dobrovolných hasičů přirozenou autoritou, ale především člověk, který umí řídit a řešit nelehké napjaté situace, ať uţ na stanicích nebo při samotných zásahách. Nejen, ţe obec musí jmenovat velitele, ale musí také dodrţet i základní početní stavy jednotky. Tato jednotka musí mít pro svou činnost příslušené vybavení. Minimální vybavení se určuje podle kategorií jednotek, které byly vysvětleny v předešlé kapitole. Pro přehlednost je k zobrazení tabulka, která ukazuje minimální vybavení jednotky poţární technikou a věcnými prostředky. Tuto kapitolu uzavírají speciální funkce v jednotce, na které musí velitel jednotky jmenovat vybrané členy, protoţe nemůţe zvládat několik funkcí zcela sám, musí být funkce ostatních členů náleţitě rozděleny. Jedná se o strojní, chemickou, technickou a spojovou sluţbu. Pokud tedy velitel jednotky určí člena do strojní sluţby, tak tento člen bude mít na starosti v jednotce údrţbu zařízení v jednotce, pokud bude člen vyslán do chemické sluţby, bude se věnovat manipulaci s nebezpečnými látkami na zásahu, v technické sluţbě bude vybraný člen kontrolovat především provozuschopnost hadic, které jsou pro hasiče nezbytné k uhašení poţárů, ve spojové sluţbě, která tedy není tak častá, ale přece jen se u dobrovolníků vyskytuje se člen věnuje rádiovými sítěmi poţární ochrany.

19

3 Mimořádná událost Dobrovolníkům stojí v cestě i nezkrotná příroda, ve které se neustále vše mění a změny probíhají velmi pomalu a náhle, tento fakt zapříčiňují jak přírodní vlivy, tak i mimořádné události.21Mimořádnou událost můţeme charakterizovat jako škodlivé síly a jevy, které jsou vyvolané člověkem, ale i přírodními vlivy. Tyto mimořádné události ohroţují ţivoty lidí a jejich zdraví, ale i jejich majetek. Zcela jistě způsobují škodu i ţivotnímu prostředí. Proti boji mimořádných událostí je nutná likvidační práce a provedení záchranných operací.22 „Jedná se o neplánový, nenadálý, časově i prostorově ojedinělý děj, který vznikl v souvislosti s provozem technickým řízením, působením ţivelných pohrom, neopatrným zacházením s nebezpečnými látkami nebo v souvislosti s epidemiemi a dalšími negativními vlivy.“23

3.1 Mimořádné události způsobené přírodními vlivy Sesuvy a svahové pohyby Pohyb hornin, bahna, zemin, či jiného materiálu, který se řídí po svahu do niţší nadmořské výšky. Vznik této mimořádné události je ovlivněn především charakterem terénu, kde spouštěcím faktorem jsou dlouhodobé nebo přívalové deště. Extrémní sucho Jedná se o přírodní katastrofu, která se projevuje, pokud je nedostatek sráţkové vody, ale také i vody podzemní. Nejen, ţe dochází k odumírání rostlin, k odumírání ţivočichů, ale také ke zhroucení veškerého ekosystému. Důsledkem je zvýšení počtu poţárů, ztráty v zemědělské produkci, desertifikace krajiny, migrace obyvatel a mnohé další. Nejvíce je ohroţen kraj Jihomoravský, protoţe leţí v místě působení závětrného efektu Českomoravské vrchoviny. 21

HERINK, Josef a Václav BALEK. Ochrana člověka za mimořádných událostí: živelní pohromy : pro zeměpis a přírodopis

na ZŠ. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2002, s. 5 22

SVOBODA, I., VIČAR, R. Právo bezpečnosti a ochrany člověka. Určeno pro studenty oboru Učitelství praktického

vyučování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, s. 30 23

Asociace

"Záchranný

kruh"

Co

jsou

to

mimořádné

události?

[online]

[cit.

2016-02-25].

Dostupné

na

20

Sněhová kalamita Katastrofa, která vzniká v důsledku dlouhodobého intenzivního sněţení, kde dochází k vícedennímu přerušení dopravní obsluţnosti území, k přerušení zásobování potravinami a elektrickou energií. Tato událost se vyskytuje jen s nízkou pravděpodobností. Požáry v krajině K poţárům v krajině dochází obzvláště v letních měsících, kdy jsou příčinou vzniku poţáru přírodní vlivy, jako jsou blesky v bouřce, výbuchy plynů, pády hořících těles a především vliv lidské populace, kdy dochází k nedbalosti zacházení s ohněm, úmyslnému zapálení a kouření v lese. Bouřky Jedná se o soubor elektrických, akustických a optických jevů, který vzniká mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí. Jako největší riziko se jeví blesky, a to z důvodu, ţe při přímém zásahu mohou způsobit smrt, nebo těţké zranění či popálení. Vichřice/tornádo Nejdlouhodobější atmosférický jev, který se jeví na rozsáhlém území, obvykle spojený se změnou tlaku a přechodem atmosférické fronty. Jeho intenzita se udává v metrech za sekundu. Nebezpečí spočívá ve výpadku elektrické energie, pádu stromů, létajících předmětů apod. Přívalové deště Nepředvídatelný intenzivní déšť s následkem zaplavení sklepů v obytných domech, komunikací, ucpanou kanalizací, erozí na nezpevněných cestách, sesuvy půdy, apod. Tento jev se neustále zvětšuje a lze stěţí specifikovat jeho přesnější vymezení ohroţených událostí.

21

Přirozené povodně Vznik této katastrofy je vysoce rizikový, díky vlivu geomorfologických terénů a z toho vyplývajících hydrologických poměrů. Míra rizika se dá povaţovat za střední, k vzhledu časové prodlevě mezi vznikem této mimořádné události a počátkem působení. Epidemie Epidemií rozumíme výskyt infekčního onemocnění, kdy se v časové a místní souvislosti zvýší počet nemocných nad hranici obvyklou pro danou lokalitu a v daném období. Epidemie má za následek ohroţení lidských ţivotů a osob, ale velmi závisí na druhu infekce a její rychlosti šíření. Epizootie Epizootií rozumíme nákazy zvířat, jako je například ptačí chřipka, slinivka a další, kde rychlost vzniku šíření nákazy závisí na vlastnostech původce, na určení správné diagnostiky, rychlosti přijetí a plnění mimořádných opatření.24

3.2 Krizové situace Mimořádná událost, při níţ je vyhlášen krizový stav, je definována jako krizová situace: Stav nebezpečí – tento stav v hrozbě nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje, nejvýše však na dobu 30 dní, kdy se jedná o závaţnou a mimořádnou událost, kterou nelze řešit prostředky a běţně dostupnými silami, a které nejdou odvrátit od ohroţení činností správních úřadů a sloţek Integrovaného záchranného systému. Nouzový stav – jedná se o stav, který vyhlašuje vláda ČR, nejvýše na dobu 30 dní, kdy se jedná o mimořádné události, které ohroţují zdraví, ţivoty, majetkové hodnoty, pořádek v ČR a vnitřní bezpečnost.

24

Portál

krizového

řízení

pro

JMK.

Mimořádné

22

události.

[online]

[cit.

2016-02-05].

Dostupné

na

Stav ohrožení státu - tento stav vyhlašuje vţdy Parlament ČR, kdy je ohroţen stát, územní celistvost a demokratické základy státu. Válečný stav – Parlament ČR můţe vyhlásit tento válečný stav, pokud se jedná o napadení agresorem a také v případě obrany společného charakteru proti napadení v plnění mezinárodních smluvních závazků. Tyto stavy jsou nebezpečné a neodvratné, způsobující hrozby pro obsáhlé území, kdy tyto následky nelze odstranit běţnou činností, kterou plní správní orgány a sloţky Integrovaného záchranného systému.25

3.3 Dílčí shrnutí Tato kapitola se zabývá mimořádnými události, které přináší bohuţel nepříjemné chvíle, ne jen pro hasiče, ale i pro kaţdého z nás. A protoţe se většinou jedná o děj, který je neplánový, nenadálý a ojedinělý, nelze se na něj vůbec připravit a nezbývá nám nic jiného, neţ se s mimořádnými událostmi vypořádat. V kapitole jsou stručně charakterizovány mimořádné události, které jsou způsobené přírodními vlivy. Jedná se tedy o události, jako jsou sněhová kalamita, extrémní sucho, sesuvy a svahové pohyby, poţáry v krajině, bouřky, vichřice a tornáda, přívalové deště, přirozené povodně, epidemie a epizootie. Extrémním suchem je ohroţen nejvíce kraj Jihomoravský, protoţe leţí v místě působení závětrného efektu Českomoravské vrchoviny. Kapitolu uzavírají krizové situace, kdy se jedná také o mimořádné události, avšak u těchto situací je vyhlášen uţ krizový stav. Jedná se o situace, jako jsou válečné stavy, nouzové stavy, stavy ohroţení státu a stavy nebezpečí.

25

Asociace "Záchranný kruh" Co jsou to mimořádné události? [online] [cit. 2016-02-25]. Dostupné na
kruh.cz/pro-verejnost/mimoradne-udalosti/zakladni-informace/co-jsou-to-mimoradne-udalosti.html>

23

4 Teorie vzdělávání „Nejlepší část vzdělání je ta, kterou člověk získal sám.“(Walter Scott) Aktuální poţadavky na vzdělání vycházejí z charakteru současného světa, který ţádá jedince vzdělaného, informovaného, vybaveného dovedností tvoření a změn, schopností se rozhodovat a řešit problémy a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. Analýzou jevů, které představuje vzdělání, se zabývá celá řada disciplín. Ze svých hledisek je studuje filozofie, ekonomie, sociologie, psychologie a pedagogika. Je také významnou součástí pojmového systému didaktiky. V pedagogice i didaktice má pojem vzdělání dlouhou tradici. Obecně lze říci, ţe jádro problematiky vzdělání se vztahuje k celistvosti osobnosti člověka. Výraz vzdělaný člověk vyjadřuje kvalitu osobnosti odpovídající kultuře daní epochy. Dnes za vzdělaného nepokládáme toho, kdo si osvojil pamětně sumy encyklopedických poznatků. Předpokládáme, ţe spolu s osvojením systému určitých vědomostí a dovedností chápe vzdělaný člověk vztahy mezi poznatky, získal dovednosti pouţívat svých vědomostí při řešení úkolů, dovedností dalšího sebevzdělávání. Vzdělání zahrnuje i osvojení hodnot estetických a morálních, vytváření určitého postoje ke světu, společnosti i sobě samému. Tyto postoje nalézají svůj odraz ve schopnosti kritického uvaţování, v praktických ţivotních názorech a jednání. V didaktických souvislostech chápeme vzdělání jako výsledek procesů, které se záměrně, soustavně a organizovaně rozvíjejí při vyučování. Tím ovšem nelze popírat význam vzdělávacích procesů mimo vyučování, jejichţ specifickou problematikou se daná učebnice nezabývá. Výraz vzdělávání v těchto didaktických souvislostech je pouţíván tehdy, chce-li se zdůraznit právě procesuální stránka. V obecném cíli vzdělání jsou vyjádřeny potřeby společnosti i jednotlivce. Vzdělání přispívá k zajišťování kontinuity společenského vývoje. Předpokládá vţdy určitý výběr z kultury dané epochy. Vytváří předpoklady pro to, aby se jednotlivec mohl úspěšně začleňovat do společenského a kulturního ţivota i do pracovního procesu.

24

Při tom konkrétní funkce vzdělání jsou těsně spjaty se sociální i strukturou společností.26 Moderní vzdělání je poněkud povrchní, komerční, pokleslé, a pokud by se současné vzdělávání mělo srovnávat se vzděláním před padesáti, sedmdesáti lety, které poskytovalo školství, bylo by jasné, ţe se nároky na vzdělání mění a nejsou srovnatelné.27

4.1 Teorie vzdělávání podle Yvasa Bertnarda „Kaţdá teorie vzdělávání vţdy zahrnuje subjektivní moment – úhel pohledu toho, kdo ji vytvořil.“28Teorie vzdělání má podle jeho názoru především základ v autorově představě, kterou si ve své realitě vzdělávání vytvořil a kterou je nutné interpretovat. „Kategorie vzdělání rozděluje na čtyři sloţky: 1) Subjekt (ţák) 2) Obsah (předměty, disciplíny) 3) Společnost (druzí lidé, svět, okolí, univerzum) 4) Pedagogické interakce mezi těmito třemi póly (učitel, média a technologie komunikace)“29

Obrázek 1 Kategorie vzdělání30

Obsah (učivo)

Interakce (učitel, média, komunikace) Subjekt (žák)

Společnost

26

SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. Vyd. 1. Praha: ISV, 1999, 292 s. Pedagogika (ISV), s. 27 - 28

27

FEŘTEK, Tomáš. Co je nového ve vzdělávání. 1. vydání. Praha: Nová beseda, 2015. Co je nového, s. 47

28

BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998. Studium, s. 12

29

tamtéţ, s. 13

30

tamtéţ, s. 14

25

4.2 Dílčí shrnutí V této kapitole zaměřené na teorii vzdělání jsme nahlédli na aktuální poţadavky současného světa, který ţádá jedince o vzdělanost, informovanost, vybavenost, schopnost se rozhodovat a především o to, aby nesl za svá rozhodnutí zodpovědnost. Jevy představující vzdělání se vyskytují také v disciplínách jako je filozofie, ekonomie, psychologie, sociologie a pedagogika. Ovšem vzdělání je i významnou součástí systému celé didaktiky. Vzdělaného člověka lze tedy charakterizovat jako bytost, která si osvojuje určité vědomosti a dovednosti, vztahy mezi poznatky a má chuť do dalšího sebevzdělání. V kapitole bylo dále popsáno, jaké má vzdělání význam v pedagogice a didaktice a jak lze chápat vzdělání v didaktických souvislostech. Pro obecný podklad vzdělaného člověka bylo podotknuto, ţe je potřeba vyjádřit, jak potřeby společnosti, tak i potřeby jednotlivce. Na konci této kapitoly bylo definováno, jak teorii vzdělání popisuje Yvas Bertnard ve své knize Soudobé teorie vzdělávání.

26

5 Vzdělávání členů jednotek PO Proto, aby členové jednotek dobrovolných hasičů mohli provádět svoje činnosti při výjezdech, musí mít také odpovídající vzdělání, které jim umoţní zvládat jednotlivé zásahy bez velkých potíţí. Staré heslo říká: „Těţko na cvičišti, lehko na bojišti.“ Kde cvičištěm je právě samotné vzdělávání a příprava a bojištěm se rozumí konkrétní ostré výjezdy. Nejprve musí kaţdý člen projít základní odbornou přípravou, na kterou navazuje odborná příprava pravidelná a poté výcvikové kurzy. Kdo jakého výcvikového kurzu se zúčastní, o tom rozhoduje vţdy velitel dané jednotky. Ke vzdělávání dobrovolníků ve výjezdových jednotkách vydalo Ministerstvo vnitra Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky cvičební a bojový řád. Do cvičebního řádu je zařazen pořadový výcvik, technický výcvik, technický výcvik druţstva 1+3, technický výcvik druţstva 1+5, technický výcvik čety a technický výcvik pro práci ve výškách.31Naopak v bojovém řádu se jednotky seznámí s obecnými zásadami, nebezpečím, řízením, poţárním zásahem, součinností, technickým zásahem, nebezpečnými látkami a dopravními nehodami.32V obou řádech jsou dané kapitoly podrobně popsány a nejen, ţe tyto řády nalezneme na webových stránkách, ale byly vydány i v kniţní podobě. Tyto řády slouţí pro všechny členy ve výjezdových jednotkách, ale především pro velitelé jednotek, kteří pomocí těchto řádů vedou školení na svých stanicích. Ke vzdělávání slouţí i hasičský portál, který je společným projektem Ministerstva vnitra - Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru a Střední odborné školy poţární ochrany a Vyšší odborné školy poţární ochrany. Cílem tohoto portálu je vytvořit zdroj informací, aby byl přínosem pro oblast odborné přípravy jednotek poţární ochrany. Materiály na tomto webu obsahují různé podoby, od textů, obrázků, videozáznamů, prezentacím aţ po tzv. elektronické přednášky.33

31

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR. Cvičební řád jednotek poţární ochrany. 1. vyd.

V Ostravě: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2007. ISBN 978-80-7385-010-4. 32

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR. Bojový řád jednotek poţární ochrany. 1. vyd. V

Ostravě: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2007. ISBN 978-80-7385-026-5. 33

Hasiči vzdělávání. [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné na .

27

5.1 Základní odborná příprava Kaţdý člen, který se řadí do výjezdové jednotky PO je povinen absolvovat základní odbornou přípravu při vstupu do jednotky nebo nejpozději do jednoho roku od řazení do jednotky v rozsahu 40 hodin. Obsah základní odborné přípravy člena dobrovolné jednotky poţární ochrany se skládá z kapitol, jako je: 1) Organizace požární ochrany – dobrovolníci se zde zaměří především na význam integrovaného systému a na jeho sloţky, seznámí se s komunikací ve výjezdové jednotce, musí podstoupit úkolem, který se plní ve vztahu ke speciálním potřebám, povinností v jednotce a při poţárním zásahu. 2) Ochrana zdraví a života hasiče – v dané kapitole se členové jednotek zaměří na jednotlivé činnosti, které se týkají vystupování z vozidla, s manipulací nebezpečných látek, s pouţíváním ochranných prostředků, které jsou jim určené, ale především se musí naučit dodrţovat základní principy na místě poţárního zásahu, tedy dbát na hrozící nebezpečí a na ochranu jejich zdraví. 3) První pomoc – všichni členové se samozřejmě musí seznámit i s první pomocí v podobě zásahových cest a poţárních výtahů, také ale musí plnit zásady ochrany stop a prověřit důkazy o vzniku poţárů. Dále se členové seznámí s poţární prevencí, poţární taktikou a technickým výcvikem, který se zdá být pro dobrovolníky nejvíce atraktivní, jelikoţ se zapojí do činností, jako je pouţití ţebříků ve výškách, jak správně jistit a zopakují si vázání uzlů.34

34

Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele hasičského záchranného sboru České republiky, Praha: 2014, č. 3

28

5.2 Pravidelná odborná příprava „Členové dobrovolných jednotek jsou povinni se zúčastňovat v určeném rozsahu pravidelné odborné přípravy, kterou organizují velitelé dobrovolných jednotek a vedou o ni dokumentaci.“35 Pravidelná odborná příprava probíhá v minimálním rozsahu 40 hodin a organizuje ji vţdy velitel dobrovolných jednotek. Musí o ní vést veškerou dokumentaci. Také stanovuje téma pravidelné odborné přípravy na daný rok dobrovolné jednotky. Jedná se o témata, jako jsou např.: „obsluha, údrţba a kontrola prostředků technické sluţby v jednotce, podle návodů k obsluze a vnitřních předpisů, pouţití prostředků pro záchyt a sběr nebezpečných látek ve výbavě jednotky, údrţba osobních ochranných prostředků ve vybavení jednotky, rozbory příčin vzniku poţárů z pohledu důleţitosti zachování stop vedoucích k zjištění příčiny vzniku poţáru či k vyšetření trestného činu ze strany Policie ČR; DVD Stopy poţáru, obsluha přidělených spojových prostředků, nastupování do vozidla při výjezdu jednotky PO a připojování přívěsů, vystupování z vozidla.“36 U jednotek, které spadají do kategorií JPO II a JPO III činí rozsah vykonání pravidelné odborné přípravy pouze 40 %, tj. 16 hodin. Tato pravidelná odborná příprava se vykonává ve spolupráci s HZS kraje na stanicích HZS kraje, v jejichţ obvodu se výjezdová jednotka nachází. Obvykle to pobíhá formou stáţe nebo za účasti všech členů jednotky poţární ochrany dané obce. Obsah stáţe můţou být také účasti na zásahu jednotky HZS kraje u mimořádných událostí, které jsou stručně popsány v kapitole třetí.37

35

tamtéţ

36

Poţáry.cz Povinná témata odborné přípravy dobrovolných hasičů na rok 2015. [online]. 2015 [cit. 2016-01-20]. Dostupné na

37


29

5.3 Odborná způsobilost velitelů a strojníků v jednotce PO Velitelé a strojníci jednotek poţární ochrany jsou povinni vykonávat tyto funkce pouze s poţadovanou odbornou způsobilostí. Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a po úspěšném absolvování uchazeč obdrţí osvědčení. Ověřování této odborné způsobilosti, její vydávání a odnímání osvědčení má na starosti: 1) Ministerstvo Pokud se jedná o příslušníky, velitelé, strojníky a techniky, které plní speciální sluţby v jednotkách hasičských záchranných sborů podniků a o členy, které vykonávají v jednotkách SDH obcí a v jednotkách SDH podniků jako svoje zaměstnání. 2) Hasičský záchranný sbor kraje Pokud se jedná o velitele, strojníky jednotek dobrovolných v poţární ochraně a o velitele hasičských záchranných sborů, jak podniků, tak zaměstnanců podniku.38

5.4 Odborná příprava k získání nebo prodloužení způsobilosti Odborná příprava se člení na odbornou přípravu a to buď k získání, nebo prodlouţení její způsobilosti. Velitelé druţstev a velitelé výjezdových a dobrovolných jednotek vykonávají přípravu, aby ji získali v rozsahu 40 hodin a to buď prezenční formou nebo V-40 e-learningovou formou, tuto způsobilost musí absolvovat v kurzu V-40 velitelů druţstev a velitelů jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků. Jejich odborná příprava k prodlouţení způsobilosti pak činí 8 hodin a absolvují ji všichni velitelé kaţdoročně nebo v minimálním rozsahu třikrát v průběhu pěti let. Slouţí jim k tomu kurz V-8

příprava k prodlouţení odborných způsobilostí velitelů

v druţstvech a velitelů jednotek SDH velitelů obcí a jednotek SDH podniků. Po absolvování této odborné přípravě, po uplynutí pěti let se pouze podrobí zkoušce o odborné způsobilosti k prodlouţení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti.

38

tamtéţ

30

Strojníci jednotek SDH obcí v kategorii JPO II a JPO III plní odbornou přípravu k získání způsobilosti v rozsahu čtyřiceti hodin formou prezenční nebo v rozsahu 24 hodin prezenční formou osnovami kurzu určené pro S-40 e-learningovou formou absolvují v kurzu S-40 strojníků jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků. Jejich odborná příprava k prodlouţení způsobilosti nastává aţ po uplynutí pěti let, kdy sloţili tuto způsobilost nebo od prodlouţení o odborné způsobilosti v kurzu S-16 strojníků jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků.39 Tabulka 4 Odborná příprava velitelů a strojníků40 Odborná příprava k získání způsobilosti

Odborná příprava k prodloužení způsobilosti

Velitelé družstev a velitelé jednotek SDH obcí a jednotek SDH podniků

40 hodin

8 hodin minimálně 3 krát v průběhu pěti let nebo znovu 40 po pěti letech

Strojníci jednotek SDH obcí kategorie JPO II a JPO III

40 hodin

16 hodin po pěti letech

Funkce

5.5 Dílčí shrnutí Daná kapitola rozebírá, jak se dobrovolníci v jednotkách poţární ochrany musí vzdělávat. Lidé si moţná myslí, ţe dobrovolnická činnost nic neobnáší a člověk nemá kromě uhašení poţárů ţádné vzdělávací povinnosti, ale to se mýlí. Kaţdý člen, který zcela dobrovolně vstupuje do výjezdové jednotky, musí absolvovat základní odbornou přípravu, kterou vykonává v rozsahu 40 hodin za rok. Základní odborná příprava začíná organizací poţární ochrany a končí aţ samotným technickým výcvikem. Poté si člen musí projít pravidelnou odbornou přípravou a to ve stejném časovém intervalu, kde jsem uvedla i témata, kterými velitel dobrovolné jednotky zaškoluje své členy. Hasič se v pravidelné odborné přípravě seznámí s obsluhou, údrţbou a kontrolou technických prostředků, s obsluhou přidělených spojových prostředků, naučí se jak správně nastupovat do vozidla při výjezdu a jak bezpečně připojit k vozidlu přívěsy. Dále je uvedena odborná způsobilost strojníků a velitelů, protoţe tyto funkce lze plnit jen s danou odbornou způsobilostí.

39


40

tamtéţ

31

6 Kurzy poskytované pro JSDH Pro svoji práci jsem si zvolila výcvikové kurzy, které jsou pro jednotky dobrovolných hasičů momentálně aktuální. Kurzy určené pro jednotky SDH obcí a jednotek SDH podniků vydává Ministerstvo vnitra – generální zařízení hasičského záchranného sboru a schvaluje je brig gen. Ing. Drahoslav Ryba generální ředitel HZS ČR. Členové jednotky musí absolvovat tedy příslušnou základní odbornou přípravu a příslušný kurz odborné způsobilosti. Druhy a délky kurzů zveřejňuje hasičský záchranný sbor na svých internetových stránkách.

Výuku kurzů postihují i etapy vyučovacího procesu a to následujícím způsobem, fáze: • Motivační – příprava hasičů k osvojení učiva, získání jejich zájmu. • Expoziční - zaměřena na vytváření a osvojování nových vědomostí a dovedností. • Fixační etapa - upevňování a prohlubování osvojeného učiva. • Verifikační etapa - ověřování vědomostí a dovedností.41

Nyní kaţdý výcvikový kurz stručně charakterizuji, popíšu cíle vzdělávání, rozsah znalostí absolventa, časovou dotaci kurzu, podmínky pro zařazení do kurzu a jak se jednotlivé kurzy ukončují.

41

FRIEDMANN, Zdeněk a PECINA Pavel. Didaktika odborných předmětů technického charakteru. 1. vyd. Brno: Masarykova

univerzita, 2013, s. 28

32

 V-40 velitel družstev a velitel jednotek SDH obcí a SDH podniků Charakteristika kurzu Kurz: V-40 velitelů druţstev a velitelů jednotek SDH obcí a SDH podniků určen pro velitelé jednotek a velitelé druţstev. Cíle vzdělávání Samotný kurz je určen pro velitele druţstev a velitele dobrovolných jednotek poţární ochrany. Kurz především poskytne, jak správně plnit standardní úkoly v době organizačního i operačního řízení, a to jak po teoretické stránce, kde se účastník kurzu seznámí, jak s legislativou, tak s metodickými listy Bojového řádu, s pokyny GŘ HZS ČR, apod. V praktické části se seznámí především s prací s věcnými prostředky spojové sluţby, s prácemi ve výškách a nad volnou hloubkou. Rozsah znalostí absolventa Získání potřebných znalostí pro funkci velitele a velitele dobrovolné jednotky poţární ochrany. Absolvent je schopen řídit činnosti jednotky při mimořádných událostí a to v době operačního i organizačního řízení. Časová dotace kurzu Kurz V-40 velitelů druţstev a velitelů jednotek SDH obcí a SDH podniků se plní v rozsahu 40 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Uchazeč musí být členem dobrovolné jednotky, který absolvoval základní odbornou přípravu, musí mít minimálně tři roky praxe v jednotce poţární ochrany. Ukončení kurzu Ukončení kurzu je formou závěrečné zkoušky před zkušební komisí a to buď ústní zkouškou, nebo písemným testem. Po úspěšném absolvování uchazeč obdrţí osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu funkce velitele druţstva a velitele dobrovolné jednotky, toto osvědčení získává na dobu pěti let.42 42

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.V-40 velitelů družstev a velitelů jednotek SDH

obcí a SDH podniků. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na

33

 S-40 strojníci jednotek SDH obcí Charakteristika kurzu Kurz S-40 strojníci jednotek SDH obcí je určen k získání odborné způsobilosti funkce strojníka jednotky SDH obce. Cíle vzdělávání Hlavním cílem kurzu je zvládnout řízení poţární techniky při normálních i ztíţených podmínkách, nasazení určených prostředků a zásobování poţární vodou, dále se naučí, jak pouţívat, obsluhovat a udrţovat prostředky strojní sluţby své jednotky poţární ochrany. Rozsah znalostí absolventa Seznámení se s právními předpisy k činnosti strojníka dobrovolné jednotky poţární ochrany. Absolvent je připraven pro řízení poţární techniky, pro pouţívání a udrţování prostředků, pro hlavní postupy na úseku strojní sluţby své jednotky. Časová dotace kurzu Kurz S-40 strojníků jednotek SDH obcí se plní v rozsahu 40 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Pouze členové, kteří absolvovali základní odbornou přípravu, řidičský průkaz skupiny C a dvouroční praxi v řízení automobilů ve své jednotce. Ukončení kurzu Ukončení kurzu je závěrečnou zkouškou před zkušební komisí. A to buď v kombinaci praktická zkouška + ústní zkouška, nebo praktická zkouška + písemný test. Po úspěšném ukončení kurzu je vydáno uchazeči osvědčení o odborné způsobilosti nebo prodlouţení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu funkce strojníka dobrovolné jednotky na dobu pěti let.43

43

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. S-40 Strojníků jednotek SDH obcí. [online]

Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na

34

 TCH -16 Technici jednotek SDH obcí Charakteristika kurzu Kurz: TCH-16 Technik dobrovolné jednotky PO je určen pro členy dobrovolných jednotek na úseku technické a chemické sluţby. Cíle vzdělávání Cílem kurzu je připravit účastníka kurzu pro výkon funkce technika dobrovolné jednotky poţární ochrany. Při technické stránce se bude účastník zabývat organizací poţární ochrany, technickou i chemickou sluţbou, sorbenty hasiva a podpoře při zásahu jednotek. V praktické stránce se naopak bude zabývat ochrannými oděvy a jejich pouţití v praxi. Rozsah znalostí absolventa Získání znalostí pro funkci technik dobrovolné jednotky pro obsluhu, udrţování, ošetřování prostředků technické a chemické sluţby ve své jednotce. Časová dotace kurzu Kurz TCH-16 Technik dobrovolné jednotky poţární ochrany se plní v rozsahu 16 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Musí být členem dobrovolné jednotky, který absolvoval základní odbornou přípravu a má tříletou praxi v jednotce poţární ochrany. Ukončení kurzu Ukončení kurzu je ústní ověření znalostí nebo písemným ověřením před tříčlennou komisí. Po úspěšném absolvování je uchazeči vydáno potvrzení o absolvování kurzu.44

44

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. TCH-16 Technik dobrovolné jednotky PO.

[online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na

35

 NDT-16 Nositel dýchací techniky Charakteristika kurzu Kurz: NDT-16 Nositelů dýchací techniky je určen pro členy dobrovolných jednotek. Cíle vzdělávání Cílem kurzu je připravit absolventa pro pouţívání izolačního dýchacího přístroje po teoretické stránce, kde se seznámí s právními předpisy na úseku PO, s konstrukcí izolačního dýchacího přístroje včetně ochranných masek, tak i po stránce praktické, kde si vyzkouší samostatný výcvik s tímto přístrojem. Rozsah znalostí absolventa Získání potřebných znalostí pro pouţívání izolačního dýchacího přístroje. Uchazeč se naučí vše o dýchacím přístroji, jak po teoretické stránce, ale i po praktické, kde bude schopen provádět výcvik. Časová dotace kurzu Kurz NDT-16 Nositelé dýchací techniky se plní v rozsahu 16 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Uchazeč musí být členem dobrovolné jednotky a absolvoval základní odbornou přípravu. Také musí mít zdravotní způsobilost k pouţití dýchací techniky. Ukončení kurzu Kurz je ukončen před zkušební komisí, a to buď praktickým, ústním nebo písemným ověřením znalostí. Dokladem o ukončení kurzu je vydání potvrzení o absolvování kurzu.45

45

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. NDT-16 Nositel dýchací techniky. [online]


36

 T OOB – 16 Technik ochrany obyvatelstva Charakteristika kurzu Kurz Technik ochrany obyvatelstva T OOB-16 je určen pro členy dobrovolných jednotek, nebo pro velitele druţstev na ochranu obyvatelstva. Cíle vzdělávání Cílem kurzu je připravit účastníka na funkci technika ochrany obyvatelstva nebo velitele druţstva pro ochranu obyvatelstva v jednotce SDH obce provádějících odbornou přípravu na těchto úsecích, popřípadě pro členy krizového štábu obce k řešení mimořádných událostí v obci, který se podílí na dokumentaci vztahující se k realizaci ochrany obyvatelstva a krizového opatření. Jedná se například o povodňový plán a výpisy z krizových plánů. Rozsah znalostí absolventa Absolvent získá potřebné znalosti pro úsek ochrany obyvatelstva. Časová dotace Kurz TOOB-16 technik ochrany obyvatelstva se plní v rozsahu 16 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Pouze absolvování základní odborné přípravy členů ve své jednotce poţární ochrany. Ukončení kurzu Kurz je ukončen formou závěrečné zkoušky před zkušební zkouškou a to z praktické části a závěrečným testem. Dokladem o ukončení kurzu je potvrzení o absolvování kurzu vydané HZS kraje.46

46

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. T OOB – 16 Technik ochrany obyvatelstva.


37

 Rozhodčí – instruktor požárního sportu Charakteristika kurzu Kurz: Rozhodčí-instruktor v poţárním sportu je určen pro příslušníky nebo zaměstnance HZS ČR, zaměstnance nebo členy jednotek PO nebo pro členy občanského sdruţení. Cíle vzdělávání Cílem kurzu je, ţe absolvent bude moci posuzovat a měřit výkony ve všech disciplínách, soutěţích a funkcích podle pravidel poţárního sportu. Dále pak bude moct ověřovat a potvrzovat rekordní výkony, vystavovat kvalifikační průkazy a být komisařem soutěţe. Rozsah znalostí absolventa Absolvent se naučí pravidla poţárního sportu, práva a povinnosti pracovníků soutěţe i soutěţících, bude spjat s technickými podmínkami k provedení disciplín a hodnocení samotných výkonů v poţárním sportu. Časová dotace kurzu Kurz Rozhodčí-instruktor poţárního sportu se plní v rozsahu 24 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Je nutné mít kvalifikaci a aktivní výkon v poţárním sportu po dobu pěti let. Ukončení kurzu Dokladem o ukončení kurzu je prodlouţení platnosti průkazu pro rozhodčíhoinstruktora v poţárním sportu.47

47 Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Rozhodčí – instruktor požárního sportu. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na

38

 Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek Charakteristika kurzu Kurz: Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek je určen pro doplnění odborné způsobilosti příslušníků HZS ČR zařazených k výkonu sluţby na stanicích předurčených k likvidaci havárií nebezpečných látek. Cíle vzdělávání Cílem kurzu je zabezpečení chemického průzkumu, správné odběry vzorků při zásahu v místech s nebezpečnými látkami a provádění detekce nebezpečných chemických látek. Rozsah znalostí absolventa Absolvent bude umět provádět chemický průzkum ve vazbě na vymezování zón v místě zásahu, bude znát pravidla označování chemických látek, zásady určování vlastností a účinků nebezpečných látek, naučí se správný odběr pevných, kapalných a plynných vzorků. Bude seznámen s právními předpisy, normami a pokyny s danou problematikou. Časová dotace kurzu Kurz Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek se plní v rozsahu 32 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Uchazeč musí být ve výjezdové jednotce předurčen k likvidaci havárií a nebezpečných látek. Ukončení kurzu Ukončení kurzu je formou praktického prokázání znalostí tématiky a úspěšném splnění závěrečného úkolu. Závěrečným úkolem je zpracování návrhu opatření na základě zjištěných skutečností a jeho verbálním vysvětlením.48 48

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Detekce, monitorování a odběr vzorků

nebezpečných chemických látek. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na

39

 Vyprošťování osob z havarovaných vozidel Charakteristika kurzu Kurz: Vyprošťování osob z havarovaných vozidel je určen pro jednotky SDH, které jsou předurčeny k zásahům při silničních dopravních nehodách. Cíle vzdělávání Cílem kurzu je získání kompletnosti základních znalostí a dovedností v technice vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel a taktice řešení zásahů při dopravních nehodách. Rozsah znalostí absolventa Absolvent bude znát taktické postupy při řešení situací s dopravní nehodou, rizika spojené se zásadami bezpečnosti práce, ochrany zdraví a ţivotního prostředí, základy psychologie jednání se zraněnými osobami při jejich vyprošťování z havarovaných vozidel a poskytování prostředků k první pomoci. Časová dotace kurzu Kurz Vyprošťování zraněných osob z havarovaných vozidel pro jednotky SDH se plní v rozsahu 40 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Úspěšné absolvování základní odborné přípravy a členství v jednotce sboru dobrovolných hasičů předurčené k zásahům při dopravních nehodách. Ukončení kurzu Ukončení kurzu se ověřuje ústní zkouškou z odborných znalostí nebo formou testu a praktickou zkouškou před komisí. Po úspěšném absolvování kurzu je účastníkovi vydáno potvrzení o absolvování kurzu, které vydává a eviduje organizátor kurzu.49

49

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Vyprošťování osob z havarovaných vozidel.


40

 Obsluha motorových pil Charakteristika kurzu Kurz: Obsluha motorových pil v jednotce PO je určen pro příslušníky HZS ČR, zaměstnance HZS podniků a pro členy dobrovolných jednotek poţární ochrany. Cíle vzdělávání Hlavním cílem kurzu je získání základních znalostí a dovedností potřebné k bezpečné obsluze motorových pil a jejich kontrole, údrţbě pří výkonu sluţby v jednotce poţární ochrany. Rozsah znalostí absolventa Absolvent se seznámí se základními riziky při práci s motorovou pilou, s poţadavky právních předpisů, jak správně manipulovat s motorovou pilou a umět tyto poţadavky aplikovat také v praxi. Časová dotace kurzu Kurz Obsluha motorových pil v jednotce poţární ochrany se plní v rozsahu 64 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Úspěšné absolvování základní odborné přípravy, navíc ještě úspěšné absolvování e-learningového programu. Ukončení kurzu Ukončení kurzu se provádí ústní zkouškou nebo formou testu a praktickou zkouškou před zkušební komisí. Dokladem o ukončení kurzu je potvrzení o absolvování kurzu.50

50

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Obsluha motorových pil. [online] Praha. 2014

[cit. 2016-02-16]. Dostupné na

41

 Radiační ochrana A Charakteristika kurzu Kurz: Radiační ochrana A je určen k doplnění odborné způsobilosti příslušníků HZS ČR, zaměstnanců jednotek HZS podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů, kteří jsou předurčeni k likvidaci havárií nebezpečných látek zaměřené na ionizující záření. Cíle vzdělávání Cílem kurzu je, aby uchazeči byli schopni provádět zabezpečení ochrany při provádění zásahů v místech nebezpečného ozáření. Rozsah znalostí absolventa Absolvent se seznámí se zásadami radiační ochrany osob, radiačního průzkumu, vymezení zón v místě zásahu, regulací pohybu v jednotlivých nebezpečných zónách, také je seznámen s právními předpisy, normami a pokyny související s danou problematikou. Časová dotace kurzu Kurz Radiační ochrana A se plní v rozsahu 40 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Tento kurzu můţe absolvovat pouze člen, který je předurčený k likvidaci havárií nebezpečných látek se zaměřením na ionizující záření. Ukončení kurzu Po úspěšném absolvování kurzu, kdy absolvent musí splnit písemný test a praktickou zkoušku na šetření radiační události je vydáno potvrzení o absolvování kurzu.51

51

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Radiační ochrana A. [online] Praha. 2014 [cit.

2016-02-16]. Dostupné na

42

 Základy zdravotnických znalostí Charakteristika kurzu Kurz: Základy zdravotnických znalostí pro členy jednotek SDH je určen pro členy jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí a jednotek SDH podniků. ¨ Cíle vzdělávání Cílem kurzu je získat základní znalosti a dovednosti v poskytování pomoci u jednotek sboru dobrovolných hasičů. Rozsah znalostí absolventa Absolvent zná práva a povinnosti člena jednotky, kdy mu náleţí poskytnout první pomoc a je si vědom své úlohy zdravotnické záchranné sluţby. Umí rozpoznat a ošetřit zraněného pomocí úkonů první pomoci. Dokáţe tyto poznatky a vědomosti vyuţít v praxi, kdyţ například bude provádět obvazovou techniku, transport a polohování. Časová dotace kurzu Kurz Základy zdravotnických znalostí pro členy jednotek SDH se plní v rozsahu 16 hodin. Podmínky pro zařazení do kurzu Pouze úspěšné absolvování základní odborné přípravy. Ukončení kurzu Ukončení kurzu je ústní formou ověřením odborných znalostí nebo formou testu a praktickou zkouškou. Dokladem o ukončení kurzu je potvrzení o absolvování kurzu základy zdravotnických znalostí pro členy jednotek SDH.52

52

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Základy zdravotnických znalostí. [online]


43

6.1 Výcvikové zařízení Pro členy dobrovolných hasičů v Jihomoravském kraji je určeno a nejblíţe v dosahu vzdělávací zařízení v Tišnově a odborné učiliště v Brně.

Zařízení v Tišnově Je vzdělávacím zařízením, jehoţ zřizovatelem je HZS Jihomoravského kraje. Jeho úkolem je především: „zajistit vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva, krizového řízení, integrovaného záchranného systému, územních orgánů státní správy, samosprávy, právnických a podnikajících fyzických osob, zabezpečit výuky a praktické výcviky v kurzech pro získání a prodlouţení odborné způsobilosti a ve specializačních kurzech pro jednotky poţární ochrany, koordinovat, spolupracovat, komunikovat s orgány státní správy, samosprávy a s představiteli vybraných právnických a podnikajících fyzických osob za účelem zabezpečení vzdělávání, metodické a odborné činnosti.“53 Odborné učiliště v Brně Bylo zřízeno roku 1985 Ministerstvem vnitra České republiky Brno. Začátek tohoto zařízení byl velmi skromný, byly zde vybudovány pouze 2 učebny, 4 garáţová stání a kapacita lůţek činila 30 lůţek. Pozemek o 2 ha dával tomuto zařízení velmi dobrou budoucnost a všichni doufali v budoucí rozvoj. Koncem osmdesátých let a na začátku let devadesátých bylo největším přínosem pro toto zařízení vedení kurzů strojníků, obsluh motorových pil a odborný výcvik. V dalších letech nastávalo rozšiřování a zkvalitňování celého objektu. Postupně se navýšila kapacita lůţek aţ na číslo 230, přibyly všeobecné a speciální učebny, kde se mohlo potkat aţ 110 osob. Největší pozornost byla věnována především praktickému výcviku, díky kterému bylo zřízeno velké mnoţství speciálních trenaţérů, které lze zařadit do laboratorní

53

Hasičský záchranný sbor České republiky – ÚO Brno-venkov. [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné na

44

formy vyučování, protoţe se nejedná o skutečné výrobní zařízení.54Dále pak výcvikové haly, které nastínily účastníkům kurzů co nejvíce ke skutečným podmínkám zásahu. Jako nejúčinnější se jeví trenaţéry, které jsou provozované na bázi hoření plynu. V současnosti je vzdělávacím a výcvikovým zařízením v moderním stylu, které svým personálním, materiálních a technickým vybavením umoţňuje kvalitní přípravu, jak hasičům profesionálním, tak dobrovolným.55

6.2 Dílčí shrnutí Tato kapitola je zaměřena na výcvikové kurzy, které jsou poskytovány pro jednotky dobrovolných hasičů. Výcvikové kurzy poskytuje Ministerstvo vnitra – generální ředitelství hasičského záchranného sboru. Jednotlivé nabízené kurzy jsou poté dále popsány, kde jsem se soustředila na danou charakteristiku kurzu, protoţe ne kaţdý kurz v nabídce je určen pouze pro dobrovolníky, poté jsem uvedla cíle vzdělávání, tedy s čím se uchazeč v kurzu seznámí, dále je definován rozsah znalostí absolventa, zda získá potřebné znalosti a dovednosti a jaké bude jeho další vyuţití. Nesmíme zapomenout ani na časovou dotaci kurzu, protoţe kaţdý výcvikový kurz je autentický a kladou se na něj jiné nároky. Pokud se člen chce zúčastnit kurzu, musí nejen vyplnit přihlášku, ale také musí splňovat podmínky pro zařazení. Opět je to u kaţdého výcvikového kurzu jiné, ale vţdy musí mít člen, jako jednu z podmínek úspěšné absolvování základní odborné přípravy. Kaţdý kurz uzavírá jeho ukončení, kde se většinou sloţí zkouška buď písemným testem, nebo ústní zkouškou před zkušební komisí. Dále je uvedeno výcvikové zařízení, které navštěvují členové dobrovolných jednotek JMK, tedy zařízení v Tišnově a v Brně. Zařízení v Tišnově se spíše specializuje na zajištění vzdělání v oblasti ochrany obyvatelstva, na zabezpečení výuky a praktických výcviků. V Brně je především více prostoru a modernější vybavení, takţe se zde uchazeči setkají i s nejnovějšími trenaţéry, s výcvikovými prostory, které nastiňují účastníkům co nejvíce ke skutečným poţárům. Jako nejúčinnější se jeví provozování trenaţérů na bázi hoření plynu. Zařízení oplývá také velkým mnoţstvím speciálních a všeobecných učeben, okolo

54

KRUŠPÁN, Ivan Didaktika odborného výcviku. Zvolen: Ústav pre výchovu a vzdělávanie pracovnikov LVH SR, 1994 ,

s .69. 55

Hasičský záchranný sbor České republiky – ŠVZ HZS ČR středisko Brno [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné na <

http://www.hzscr.cz/clanek/svz-hzs-cr-stredisko-brno.aspx >

45

230 lůţek, které mají pro hasiče k dispozici. Celý objekt je v moderním stylu, aby se hasiči cítili dobře a aby je i samotné výcvikové prostředí motivovalo k dobrovolným činnostem.

7 Průzkum Pro zjištění, jak je to ve skutečnosti se vzděláváním členů jednotek dobrovolných hasičů v Jihomoravském kraji, byl vytvořen stručný dotazník. Dotazník byl předán osobní formou po obcích Jihomoravského kraje, některé dotazníky byly rozeslány na hasičských závodech v blízkosti mého bydliště okresu Blansko. Celkem bylo předáno 50 dotazníků v období měsíce června roku 2015 a návratnost byla 30 dotazníků, coţ je 60 % z celkového počtu. Takové nadpoloviční procento zapříčinil především fakt, ţe došlo na osobní kontakt mezi autorem dotazníku s jednotlivými členy jednotek dobrovolných hasičů. Dotazník byl volen s ohledem na vytyčený cíl práce, a proto je sestaven, jak z uzavřených, tak i polootevřených a otevřených otázek s moţností kvalitativního zkoumání a hodnocení respondentů. Odpovědi a výsledky jednotlivých členů jednotek dobrovolných hasičů z 30 obcí v Jihomoravském kraji jsou zpracovány do následujících přehledů a grafů.

7.1 Výzkumná otázka K dosaţení splnění cíle jsem si dále stanovila výzkumnou otázku a to zda souvisí tradice a délka existence jednotky s aktivitou a úrovní vzdělání, která napomůţe operacionalizovat a vyhodnotit její relevanci ke vztahu k deklarovanému cíli tak, jak jsem uvedla v úvodu své práce.  Souvisí tradice a délka existence jednotky s aktivitou a úrovní vzdělání? Kdyţ si poloţím tuto výzkumnou otázku, tak se nejdříve zaměřím na vztah tradice a vzdělání. Je jasné, ţe tyto dva pojmy spolu souvisí, protoţe v latinském významu tradice značí slovo “traditio“, coţ znamená předávání a to stejné má za cíl i vzdělávání. Tedy předávat poznatky, dovednosti, schopnosti lidem dál, z generace na generaci. U dobrovolných hasičů mají jednotky bohatou historii a plno tradic, které dodrţují. Tradici, kterou dodrţují všechny dobrovolné jednotky, ale i hasiči 46

profesionální, je bez pochyby den Svatého Floriána, tedy den hasičského patrona. Tento patron je zobrazován ve zbroji římského vojáka s mečem a korouhví, který vylévá vodu z vědra na hořící dům v ojedinělých případech i na hořící chrám, kde je důkazem toho, ţe v minulosti svou modlitbou odvrátil plamennou zkázu.56 Kaţdoročně si tedy hasiči dne 4. května připomínají tento svátek svého patrona a připravují preventivně výchovné akce a dny otevřených dveří ve svých poţárních stanicích.57 I u nás v Senetářově se tento den svatého patrona slaví. Pořádá se zábavný hasičský den, který je přístupný pro všechny obyvatele obce, ale i pro veřejnost a kaţdým rokem zájem lidí stoupá. Jak jsem zmínila v úvodu své práce, kolektiv mladých hasičů neustále narůstá, a proto právě oni v tento den ukazují přihlíţejícím, co se jako mladí dobrovolníci naučí. Předvedou jak poţární útoky, které simulují hašení poţárů s vodou, tak různé štafety, kde musí zdolat několik nelehkých překáţek, kdy se nejnáročnější jeví zdolání kladiny. Vţdy také obecenstvo přihlédne k tomu, jak se váţou uzly, jaké topografické značky se musí hasiči učit, seznámí se s vyuţitím hasicích přístrojů, zkrátka se všemi prostředky, které jsou pro dobrovolnické činnosti zcela nezbytné. Poté členové výjezdových jednotek aktivně seznámí všechny přítomné se svou hasičskou technikou, kde si lidé mohou také vlézt po ţebříku úplně nahoru hasičského vozidla a vyzkoušet si poţární stříkačku. Tato činnost je především u dětí velice oblíbená. Dále se promítají fotografie z hasičských závodů, kde hasičské závody jsou také zařazovány mezi hasičské tradice. Nejen, ţe slouţí k upevňování vztahů mezi dobrovolníky z okolních vesnic a měst, ale především k rozvoji a boje sám nad sebou, protoţe kaţdý se chce zlepšovat, a pokud si ještě dobrovolníci donesou na své poţární stanice nemalé dary k zaslouţenému vítězství, to je potom ta upřímná radost. Vţdy, ať uţ se jedná o dny, kdy se slaví, nebo o dny, kdy se bojuje o nejlepší umístění, vládne všude příjemná atmosféra, jelikoţ se všichni dobrovolníci ve své práci podporují, a proto se také tak oslovují, jako bratři a sestry. Tedy jedna velká rodina.

56

Sdruţení dobrovolných hasičů Ţďárná [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné na < http://sdh.zdarna.eu/svat-florin-a-hasisk-

desatero/svat-florin> 57

HORÁKOVÁ, V. Patron hasičů svatý Florián slaví dnes 4. května svůj svátek [online] [cit. 2016-01-16]. Dostupné na

47

I délka existence zcela jistě na úroveň vzdělání navazuje. Čím delší činnost člen v jednotce zastává, tím má samozřejmě větší a větší zkušenosti a stává se vzdělanějším tvorem. Nejen, ţe tedy zaţil několik různorodých zásahů, při kterých se něčemu přiučil, ale tento člen je pak schopný opět předávat své rady a zkušenosti dále svým mladším kolegům. Jako velké plus vidím skutečnost, ţe se kaţdý rok, ihned na začátku roku v měsíci leden, pořádá v kaţdé obci hasičská schůze. Tato schůze se jeví, jako valná hromada obce, kde se projednává zpráva o činnosti sboru za uplynulý rok, představí se sportovní činnosti dětí, muţů a ţen, jak se jim vedlo, co je potřeba vylepšit, udělí se také ocenění zaslouţilým členů sboru. Je nutné zhodnotit i finance obce, a zda je nutné pořídit nějaké nové hasičské vybavení. Podle mého názoru tato zaběhlá tradice ve formě schůzí je zcela na místě a pro všechny sbory neodmyslitelně potřebná. Kaţdý člen můţe vyjádřit své připomínky, navrhnout, co by se dalo vylepšit, kde naopak nastaly při poţárech nějaké nedostatky apod. Tudíţ kaţdý člen má moţnost své myšlenky a názory nahlas na hasičské schůzi vyjádřit. Nejenom schůze a den Svatého Floriána je u nás v obci zaběhlou tradicí. Kaţdý rok obec pořádá hasičský bál, který je u místních a pro celé okolí velice oblíbenou akcí. Dobrovolní hasiči předvádí před velkým publikem své taneční vystoupení, které jsou nadmíru vtipná a ţádaná. Celý večer provází skvělá atmosféra a dobrovolní hasiči, tak mohou nabírat síly, a to jak do dalších akcí, tak na samotné výjezdy, které bohuţel patří ke kaţdodenním starostem.

48

Otázka č. 1: Jak dlouho existuje vaše jednotka?

Graf 1 – Otázka 1

Z grafu jednoznačně vyplývá, ţe nejvíce jednotek v Jihomoravském kraji jsou dlouhodobé jednotky zaloţené jiţ více neţ před 120 lety. Tedy ještě koncem 19 století, kdy byl největší rozmach zaloţení sborů dobrovolných hasičů. Tyto jednotky oplývají bohatou historií a velkými zkušenostmi, které se předávají z generace na generaci aţ do současnosti. Dále pak jsou nejvíce zaloţeny jednotky, které mají existenci od sta let do sto dvaceti s číslem 26,67 %. Pouze 3,33 % respondentů uvedlo, ţe jejich jednotka byla zaloţena mezi 160 -200 lety.

49

Otázka č. 2: Kolik máte členů (mužů a žen), kteří musí absolvovat školení dle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně?


Jak je známo, ve výjezdové jednotce obvykle zastává pozici muţ, který je zdatnější a má fyzické předpoklady pro tuto dobrovolnickou činnosti. Je vidět, ţe ţeny jsou zastoupeny v jednotkách jen v minimálním počtu, i kdyţ pro fungování kolektivu je to podle mého názoru škoda. Více schopných ţen by přispělo k utuţení kolektivu.

50

Otázka č. 3: Kurzy na odd. JMK, které poskytují vzdělávání, vystupují vůči jednotkám dobrovolných hasičů aktivně či neaktivně?


Jak lze vidět na grafu, kurzy, které nabízí odd. JMK vystupují podle respondentů velikým počtem 80 % aktivně. Tento údaj tedy vyplouvá s příznivým trendem pro odd. JMK, které tímto aktivním přístupem přispívají k dalšímu rozvíjení výjezdových jednotek sboru dobrovolných hasičů a chutí se zdokonalovat.

51

Otázka č. 4: Obsahy vzdělávacích kurzů poskytovaných odd. JMK jsou odpovídající k vašim praktickým potřebám? Popřípadě o co doplnit?


Velké procento respondentů uvedlo, ţe obsahy vzdělávacích kurzů, které poskytuje odd. JMK jsou odpovídající, ale také respondenti uvedli v počtu 13, 33 %, ţe si přejí doplnit obsahy vzdělávacích kurzů o více praktických výcviků. Toto je podle mého názoru jeden z bodů, který by se měl v budoucích letech napravit.

52

Otázka č. 5: Doba trvání vzdělávacích kurzů poskytovaných odd. JMK je odpovídající k vašim praktickým potřebám?


Jak vidíme na grafu, doba trvání výcvikových kurzů je kladně hodnocena velkým procentuálním počtem 83,33 %. Jen 16,67 % si naopak myslí, ţe doba trvání výcvikových kurzů je neodpovídající.

53

Otázka č. 6: Jaké formy kurzů jsou vámi preferovány?


Na tuto otázku mohli respondenti vybírat i z více moţností, kde mě překvapila skutečnost, ţe ani jednou nebyla vyuţita moţná forma výuky v podobě e-learningu a samostudia. Naopak z výzkumu vyplývá, ţe nadpoloviční většina preferuje zmiňovaný praktický výcvik a menší procento uvedlo formu školení. Praktická forma výuky je zmiňovaná také v grafu č. 4.

54

Otázka č. 7: U jakých kurzů posílit (prodloužit) či zkrátit dobu?


U kurzu V-40 Velitelé druţstev a jednotek SDH obcí si dobrovolníci přejí tento kurz prodlouţit a to z důvodu toho, ţe tento kurz je nejvíce navštěvován, jak je uvedeno níţe v grafu č. 11, protoţe kaţdý velitel nese největší zodpovědnost za svoje podřízené ve výjezdové jednotce, proto aby mohl tuto vedoucí funkci zastávat, nutně potřebuje být vyškolen. Zároveň velitel jednotky spolupracuje se statutárními orgány obce. Devět respondentů si přeje zkrátit kurz S-40 Strojníci jednotek SDH obcí, dále pak jeden z respondentů uvedl zkrátit kurz Obsluha motorových pil. Podle mého názoru je tento ukazatel zanedbatelný, jak v případě kurzu S-40, tak i v kurzu Obsluha motorových pil, k tomu odpovídá především vysoké procentu ponechání kurzů ve stávajících časových intervalech.

55

Otázka č. 8: Využívají se v kurzech vhodné didaktické pomůcky a formy výuky?


Tři respondenti uvedli, ţe na kurzu V-40 Velitelé druţstva a velitelé jednotek SDH obcí a SDH podniků je chybějící technika, která tedy zapříčiňuje, ţe tento kurz má své nedostatky. Naopak 27 dobrovolníků ze 30 tázaných odpovědělo, ţe se v kurzech vhodné didaktické pomůcky a formy výuky zcela vyuţívají.

56

Otázka č. 9: Jaké formy výuky a didaktické pomůcky byste preferovali oproti užíváním?


Graf znázorňuje, ţe zcela jistě by hasiči preferovali praktický výcvik, který jim ve vzdělávacím systému očividně chybí. Dále z grafu vyplývá, ţe malé procento by uvítalo praxe venku nebo praxi týkající se simulovaných havárií. Jako pomůcky, které by dobrovolníci chtěli pouţívat ve svých kurzech, byly zmíněny detekční technika, infra kamera a video z praxe.

57

Otázka č. 10: Zhodnoťte kurzy poskytované odd. JMK podle jejich prospěšnosti a užitečnosti v praxi dobrovolných hasičů.


Jednotlivé kurzy poskytované odd. JMK byly uvedeny podle prospěšnosti a uţitečnosti v praxi v tomto pořadí. Jako nejprospěšnější a nejuţitečnější byl určen kurz Motorové pily, dále navazuje kurz Rozhodčí poţárního sportu, v dalším pořadí následují kurzy na stejné úrovni Základy zdravotnických znalostí a kurz Nositelé dýchací techniky. Nejhůře jsou hodnoceny kurzy Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek a také kurz Radiační ochrana A. Na samém chvostu obliby se překvapivě nachází nejnavštěvovanější kurz V-40 Velitelé druţstva jednotek SDH obcí.

58

Otázka č. 11: Kterých kurzů jste se zúčastnil?


Na otázku, kterých kurzů jste se zúčastnil/a, nejvíce tazatelů uvedlo kurz V-40 Velitelé druţstev a jednotek SDH obcí, který zároveň poţadují respondenti prodlouţit. Další nejnavštěvovanější kurz je S-40 Strojníci jednotek SDH obcí, v pořadí se dále shodně umístily kurzy Rozhodčí poţárního sportu a Nositelé dýchací techniky. Nejméně navštěvované kurzy jsou Radiační ochrana A, TCH-16 technici jednotek SDH obcí a Vyprošťování osob z havarovaných vozidel. Dokonce kurz Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek nebyl vůbec zmíněn u ţádného člena z 30 dotazovaných.

59

Otázka č. 12: Jak je řešena otázka zapojení SDH do současného poměru – sucha a jak byste to řešili vy? Většina respondentů na tuto otázku odpověděla, ţe na tyto případy jim slouţí pouze velkokapacitní cisterny, avšak sami uvedli, ţe tyto cisterny nezaručí tolik vody, kolik je potřeba například pro uhašení velkých poţárů, které jsou nejčastější příčinou při extrémním suchu, kde statistická ročenka JMK 2015 uvádí, ţe došlo k nárůstu počtu poţárů o 62 oproti roku 2014, celkově tedy bylo v JMK 1 759 poţárů. Poţáry tak tvoří 18 % z celkového počtu událostí, které za rok 2015 byly evidovány na 9 719, coţ není nemalý ukazatel. Jak lze vidět na mapě, nejvíce poţárů v roce 2015 zasáhlo Brno-město.58

Obrázek 2 Počet poţárů v JMK v roce 2015

58

Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje. Statistická ročenka 2015. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na

60

Dále respondenti uvedli, ţe v takových případech je především potřeba dodrţovat pravidla a dbát důraz na lidskou populaci, jak omezit při vysokých teplotách riziko vzniku poţáru. Zde uvedu několik rad od hasičů, jak nezpůsobit vznik poţárů a neohrozit tak sebe ani jiné: Při suchém počasí je ţádoucí v lese ani v přírodě oheň za takových okolností vůbec nerozdělávat Nutné se také vyhnout pouţití zdrojů otevřeného ohně, jako jsou sirky, cigarety, zapalovače apod., protoţe stačí málo, kdy nenápadně jiskra spadne do jehličí a díky takové neopatrnosti se způsobí nemalý poţár. Pokud dojde k rozdělávání ohně je moţné tento oheň rozdělat jen na místě vzdáleném minimálně 50 m od okraje lesa. Nikdy nezapalujte trávy a porosty, jelikoţ je tato činnost nelegální a hrozí za ní pokuta aţ ve výši 25 000 Kč.59 A jak by tuto situaci řešili? 90 % respondentů se shodla na tom, ţe je nedostatek zdrojů vody a proto navrhují vytváření nových přírodních vodních toků, jako jsou například výstavba poldrů a přehradních nádrţí, které by dokázali dotovat zdroje podzemní vody a vytvářet zásoby na kritická období sucha v případě přebytku povrchové vody. Dále bylo v dotaznících uvedeno, ţe by dobrovolníci přivítali více pomoci od letecké sluţby, jejichţ letadla jsou pro ně nejefektivnější formou hašení, kdyţ poţáry

59

KOPÁČEK, P. Teplé počasí v ČR zvýšilo počet požárů. [online] 2008 [cit. 2016-02-05]. Dostupné na

61

zasáhnou postiţené oblasti, které jsou nepřístupné hasičské technice. Avšak je zapotřebí také zmínit, ţe tato pomoc je velice finančně náročná. Nemalé procento, avšak zcela na místě uvedlo neplýtvat vodou, kdyţ víme, ţe je vody nedostatek, tak se dle toho také musíme řídit, tudíţ by bylo ţádoucí vodu pouţívat v období vysokých tropech jen pro osobní potřebu.

7.2 Dílčí shrnutí Poloţení výzkumné otázky k deklarovanému cíli mě pomohlo operacionalizovat cíl k jeho splnění. Nejen, ţe otázka zapříčiňuje propojení získaných informací z dotazníkového šetření, ale především splňuje moji domněnku, ţe délka i tradice existence jednotky úzce souvisí se vzděláním. Dotazníkové šetření, které jsem provedla, zaznamenalo, ţe odd. JMK odvádí svoji práci pro dobrovolníky velmi příznivě, ovšem, tak jako kaţdá profese má své plusy i mínusy, najde se i zde několik nepatrných nedostatků. Jednoznačně z grafů vyplývá, ţe dobrovolníci touţí po doplnění kurzů o praktický výcvik, který jim očividně ve výcvikových kurzech chybí. S dobou trvání kurzů jsou spokojeni a tvrdí, ţe je odpovídající. Také pomůcky a formy výuky jsou vhodné. Sice nemalé procento, ale dle mého názoru zcela na místě uvedlo moderní vybavení, které by oţivilo výcvikové kurzy o detekční techniku, infrakameru a videa z praxe. Nejvíce mě zajímalo, jak ohodnotí jednotlivé členy výcvikové kurzy podle jejich prospěšnosti a uţitečnosti v praxi. Jako nejuţitečnější a nejprospěšnější byl zvolen kurz Obsluha motorových pil. Ovšem velmi překvapivý byl kurz V-40 velitelé druţstva jednotek SDH obcí, který je dle grafu č. 11 nejnavštěvovanější, ale zároveň tedy nejhůře hodnocen.

62

8 Návrhová část Dle zjištěných informací z dotazníkového šetření od 30 obcí v Jihomoravském kraji navrhuji tyto změny, které se jeví jako ţádoucí: 1. Doplnit kurzy o více praktických činností Jednoznačně z grafů vyplývá, ţe je nutné doplnit výcvikové kurzy o praktické činnosti, tedy rozdělit výuku na část teoretickou a praktickou. Ne kaţdý kurz je sestaven z obou částí a to tedy zapříčiňuje dobrovolníkům omezení ve svých činnostech, protoţe není nic lepšího, neţ se s činností seznámit teoreticky a prakticky to uskutečnit. Myslím, že by bylo vhodné posílat tedy dobrovolníky na stáže k profesionálním hasičům, kde by se přidali k jejich celodennímu provozu a tím získali praktické činnosti, o které ţádají. 2. Moderní vybavení Jako další vidím nedostatek ve vybavení jednotek dobrovolných hasičů. I kdyţ jen malé procento uvedlo, ţe si přejí modernější vybavení, dle mého názoru je toto přání zcela na místě. Nejen, ţe by moderní technika mohla pomoct k rychlejším postupům, leckdy by mohla zachránit i několik ţivotů. V dotaznících byla uvedena detekční technika, infrakamera a videa z praxe. Detekční technika byla uvedena proto, ţe hasiči se často u zásahů setkávají s nebezpečnými látkami, které je ohroţují na ţivotě a právě pro tyto případy jim slouţí speciální detekční přístroje, jako jsou například detekční trubičky, kterými se za pomoci ruční pumpy prosává vzduch.60Výsledek se pak odečítá dle zabarvení obsahu a stupnice trubičky. Infra kamera zase nabízí hasičům vidět skrz kouř a tím určit ohnisko poţáru. Videa z praxe chtějí proto, ţe se chtějí vzdělávat aktivní formou. 3. Změna kurzu V-40 – Velitel družstev a jednotek SDH obcí a SDH podniků Tento kurz je nezbytně nutné na přání dobrovolníků prodloužit. Časová dotace kurzu je 40 hodin, ale i tak je to tedy pro dobrovolníky málo, protoţe je tento kurz ze všech nabízených kurzů nejnavštěvovanější, ţádají o jeho vylepšení. Z dotazníků 60

Poţáry.cz. Detekční technika. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na
technika/>

63

vyplynulo, ţe i kdyţ je tento výcvikový kurz nejnavštěvovanější je také i nejhůře hodnocen. 4. Možné

zrušení

kurzu

Detekce,

monitorování

a

odběr

vzorků

nebezpečných látek Sice na tento kurz nebyl uveden ţádný nedostatek, ale díky grafu č. 11, kde jsem se ptala členů dobrovolných jednotek, jaké kurzy navštívili, se ani jeden člen ze 30 obcí v JMK tohoto kurzu nezúčastnil. Tudíţ považuji na zváženou, zda tento výcvikový kurz v nabídce ponechat či uvažovat o jeho dalším trvání. 5. Nový kurz Na splnění cíle mé práce a poukázání na predikovatelná rizika, kterými rozumíme rizika, které jsou předvídatelné je nutné s ohledem na současnou politickou situaci uvaţovat s moţnostmi vyuţití hasičských jednotek pro moţné zamezení uprchlické krize. Nevíme, jaký bude další vývoj, ale uvaţuje se o zesílených kontrolách na hranicích naší republiky případně státu Evropské Unie, pravděpodobně tak bude nutné po vojácích a policistech vyuţít také sbory dobrovolných hasičů. Dále je s ohledem na situaci moţné vyuţít členy dobrovolných jednotek pro ostrahu moţných uprchlických táborů. Jihomoravský kraj je nejvíce ohroţen, jelikoţ se nachází na cestě emigrantů putující z Balkánu do západní a severní Evropy. Všem je známo, ţe ozbrojené sloţky nedisponují nekonečným počtem příslušníků, kteří by mohli zajistit ochranu našeho státu, proto navrhuji nový výcvikový kurz pro členy ve výjezdových jednotkách, který by se zaměřil na činnosti spojené s emigrační krizí. Tento kurz bych nazvala Protiemigrační kurz, kde by nebylo cílem bojovat proti emigrantům, ale ochránit především území našeho státu. Na návaznost bodu 1, tedy přání dobrovolníků o více praktických činností bych toto přání tímto kurzem splnila, dobrovolníci by nejen chránili naše území, ale mohli by také dohlíţet na uprchlické tábory. 6. Boj proti suchu Otázka č. 12 se ptala dotazníků, jaké je jejich zapojení v období sucha a jak by tyto situace řešili. Většina se shodla na tom, ţe je v České republice nedostatek vodních zdrojů, pro poměry extrémního sucha, proto navrhuji obnovu zaniklých rybníků a přehrad, které by slouţili pro dobrovolníky jako nezbytný zdroj vody k jejich činnostem. 64

Závěr Předloţená bakalářská práce pojednává o moţnostech vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů, popisuje jak základní informace o poţárních jednotkách, tak odborné přípravy, které musí členové splnit při vstupu do jednotky. Práce především charakterizuje jednotlivé výcvikové kurzy, které nabízí ministerstvo vnitra – generální ředitelství hasičského záchranného sboru. Opírá se o dotazníkové šetření, které je především zaměřeno na vyuţitelnost nabízených kurzů, o případné doplnění vybraných výcvikových kurzů nebo naopak zrušení či poupravení stávajících a řeší otázku zapojení sboru dobrovolných hasičů do poměru sucha. V úvodu jsem si zvolila jako cíl práce popsat možnosti vzdělávání členů sboru dobrovolných hasičů a poukázat na aktuálnost a vhodnost vybraných výcvikových kurzů v relaci na predikovatelná rizika a potřeby obcí a navrhnout dílčí změny, které budou reagovat na aktuální hrozby. Tento cíl byl naplněn, kdyţ jsem v kapitole vzdělávání členů jednotek poţární ochrany analyzovala moţnosti vzdělávání dobrovolníků a poté vyhodnotila získané informace z dotazníkového šetření a tím poukázala na současné vzdělávací koncepce a nastínila moţné doplnění a úpravy výcvikových kurzů. Reagovala jsem na aktuální hrozby s ohledem na současnost, a proto jsem navrhla nový kurz, který by vedl k ochraně našeho státu proti emigrantům. Zjistila jsem, ţe dobrovolní členové výjezdových jednotek postrádají v nabízených výcvikových kurzech především více praktických činností, které by lépe navodili atmosféru skutečných zásahů. Dále je ţádoucí výcvikové kurzy doplnit o moderní vybavení, jako je infra kamera, detekční technika a videa z praxe. Je zcela na místě upravit kurz V-40 Velitelé druţstev a jednotek SDH obcí, jak uţ jsem zmínila, tento kurz je nejnavštěvovanější, ale zároveň nejhůře hodnocen. Tudíţ navrhuji tento kurz na přání dobrovolníků prodlouţit, ale především doplnit o praktické činnosti. Je na zváţenou zda ponechat kurz Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek, který nebyl ani jednou v dotaznících zmíněn, jako navštěvovaný. Jako zásadní se jeví nedostatek vodních zdrojů, které by dobrovolníkům napomohly k boji proti suchu.

65

Poloţením výzkumné otázky mi také napomohlo ke splnění cíle, kdyţ tato otázka potvrdila moji domněnku týkající se vztahu tradici a délky se vzděláváním dobrovolných hasičů a poukázala, ţe vzdělání ve sborech dobrovolných hasičů úzce souvisí s tradicí a délkou existence jednotky, která byla promítnuta v grafu č. 1. Většina kurzů zdá se být pro dobrovolné hasiče odpovídající, jak svým obsahem, dobou trvání, tak i vhodnými pomůckami a formy výuky. Jedná se tedy pouze jen o malé nedostatky, které je nutné ohledně výcvikových kurzů poskytovanými pro jednotky dobrovolných hasičů napravit. Zcela závěrem mé práce konstatuji, ţe je na místě dobrovolným hasičům aktivně pomáhat a více je uznávat za činnosti, které dobrovolně plní a napomáhají tak k odstranění hrozeb, ať uţ v podobě uhašení poţárů, nebo i při jiných mimořádných událostech. Jelikoţ povaţuji celou moji práci za velice přínosnou, poskytla jsem ji i krajskému ředitelství hasičského záchranného sboru, aby se seznámili se skutečností, co členům dobrovolných jednotek ve vzdělávacím systému chybí a o co ţádají

66

Literatura BERTRAND, Yves. Soudobé teorie vzdělávání. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 248 s. Studium. ISBN 80-7178-216-5. FEŘTEK, Tomáš. Co je nového ve vzdělávání. 1. vydání. Praha: Nová beseda, 2015. ISBN 978-80-906089-2-4. FRIEDMANN,

Zdeněk

a

Pavel

PECINA. Didaktika

odborných

předmětů

technického charakteru. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80210-6300-6. HERINK, Josef a BALEK Václav. Ochrana člověka za mimořádných událostí: živelní pohromy:pro zeměpis a přírodopis na ZŠ. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2002. ISBN 80-7168-830-4. KRUŠPÁN, Ivan Didaktika odborného výcviku. Zvolen: Ústav pre výchovu a vzdělávanie pracovnikov LVH SR, 1994. ISBN: 80-88677-21-1. Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR. Bojový řád jednotek poţární ochrany. 1. vyd. V Ostravě: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2007. ISBN 978-80-7385-026-5. Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského záchranného sboru ČR. Cvičební řád jednotek poţární ochrany. 1. vyd. V Ostravě: Sdruţení poţárního a bezpečnostního inţenýrství, 2007. ISBN 978-80-7385-010-4. SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika. Vyd. 1. Praha: ISV, 1999, 292 s. Pedagogika (ISV). ISBN 80-85866-33-1. SVOBODA, I., VIČAR, R. Právo bezpečnosti a ochrany člověka. Určeno pro studenty oboru Učitelství praktického vyučování. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 104 s. ISBN 978-80-210-6004-3.

67

Internetové zdroje Asociace "Záchranný kruh" Co jsou to mimořádné události? [online] [cit. 2016-0225].

Dostupné

na

udalosti/zakladni-informace/co-jsou-to-mimoradne-udalosti.html> Hasiči vzdělávání. [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné na Hasičský záchranný sbor České republiky. Jednotky poţární ochrany. [online]. 2015. [cit. 2016-01-20]. Dostupné na Hasičský záchranný sbor České republiky – Liberecký kraj. Jednotky PO. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na Hasičský záchranný sbor České republiky – ÚO Brno-venkov. [online]. [cit. 201601-05]. Dostupné na Hasičský záchranný sbor České republiky – ŠVZ HZS ČR středisko Brno [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné na < http://www.hzscr.cz/clanek/svz-hzs-cr-strediskobrno.aspx> HORÁKOVÁ, V. Patron hasičů svatý Florián slaví dnes 4. května svůj svátek [online] [cit. 2016-01-16]. Dostupné na KLEMENT, R. Pracuje u mě dobrovolný hasič, jak ho mám uvolňovat? [online] [cit. 2016-01-16]. Dostupné na KOPÁČEK, P. Teplé počasí v ČR zvýšilo počet poţárů. [online] 2008 [cit. 2016-0205].

Dostupné

na

pozaru.aspx>

68

Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Detekce, monitorování a odběr vzorků nebezpečných chemických látek. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. NDT16 Nositel dýchací techniky. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Obsluha motorových pil. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Radiační ochrana A. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Rozhodčí – instruktor požárního sportu. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné

na

jednotky-sdh-obci-a-jednotky-sdh-podniku.aspx> Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. S-40 Strojníků jednotek SDH obcí. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. T OOB – 16 Technik ochrany obyvatelstva. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné

na

jednotky-sdh-obci-a-jednotky-sdh-podniku.aspx> Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. TCH16 Technik dobrovolné jednotky PO. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. 69

Dostupné

na

jednotky-sdh-obci-a-jednotky-sdh-podniku.aspx> Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Vyprošťování osob z havarovaných vozidel. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné

na

jednotky-sdh-obci-a-jednotky-sdh-podniku.aspx> Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.V-40 velitelů družstev a velitelů jednotek SDH obcí a SDH podniků. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Základy zdravotnických znalostí. [online] Praha. 2014 [cit. 2016-02-16]. Dostupné na Portál krizového řízení pro JMK. Mimořádné události. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na Poţární

ochrana

v

ČR.

[online]

[cit.

2016-02-05].

Dostupné

na

Poţáry.cz Povinná témata odborné přípravy dobrovolných hasičů na rok 2015. [online]. 2015 [cit. 2016-01-20]. Dostupné na Poţáry.cz.

Detekční

technika.

[online]

[cit.

2016-02-05].

Dostupné

na

SDH Kojetín. Výjezdová jednotka. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na SDH Lhenice. Povinnosti velitele. [online][cit. 2016-02-05]. Dostupné na SDH

Pacov.

Co

je

to

JPO.

[online]

[cit.

2016-02-05].

70

Dostupné

na

SDH Velké Němčice. Výkon sluţby, organizační a operační řízení. [online] [cit. 2016-02-05]. Dostupné na Sdruţení dobrovolných hasičů Ţďárná [online]. [cit. 2016-01-05]. Dostupné na < http://sdh.zdarna.eu/svat-florin-a-hasisk-desatero/svat-florin>

71

Další prameny Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Metodika pro zřizování jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí. Praha. 2009 Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele hasičského záchranného sboru České republiky, Praha: 2014, č. 3 Zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů § 200 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

72

Příloha

73

Vzdělávání členů jednotek dobrovolných hasičů v Jihomoravském kraji

Recommend Documents