Vzdělávání žáků v odborných školách ve spolupráci se zaměstnavateli

Vzdělávání žáků v odborných školách ve spolupráci se zaměstnavateli /Sborník ze závěrečné konference projektu Pospolu

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ V ODBORNÝCH ŠKOLÁCH VE SPOLUPRÁCI SE ZAMĚSTNAVATELI Sborník ze závěrečné konference projektu Pospolu pořádané pod záštitou ministra školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Marcela Chládka, MBA., a Ministerstva průmyslu a obchodu Praha, 14. května 2015 Tento sborník byl vytvořen a vydán v projektu POSPOLU – Podpora spolupráce škol a firem, který je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Více informací o projektu najdete na www.projektpospolu.cz Autor: kolektiv autorů Editace: Mgr. Aneta Stehlíková Jazyková korektura: Mgr. Petra Tonhauserová Grafická úprava: Michaela Houdková Redakce: Mgr. Lucie Šnajdrová a Ing. Milan Císař Vydal Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Weilova 1271/6, Praha 10, 102 00 Praha 2015 ISBN 978-80-7481-117-3

Obsah 3 5 7 7 8

OBSAH PŘEDMLUVA HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE Klíčové instituce projektu Pospolu Úvodní slovo za Národní ústav pro vzdělávání / Mgr. Václav Pícl, Národní ústav pro vzdělávání

9

Systémová podpora odborného vzdělávání / Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

14

Úvodní slovo za Ministerstvo průmyslu a obchodu / Ing. Eduard Muřický, Ministerstvo průmyslu a obchodu

16

Úvodní slovo za Svaz průmyslu a dopravy ČR / Ing. Pavel Juříček, Ph.D., Svaz průmyslu a dopravy České republiky

18 19

Co přinesl projekt POSPOLU Co přinesl projekt POSPOLU / Mgr. Petr Naske, Národní ústav pro vzdělávání

24

Systémová doporučení na podporu spolupráce škol a firem / PhDr. Olga Kofroňová, Ph.D., Národní ústav pro vzdělávání

29 35 35

Zhodnocení vazeb a vlivu navrhovaných opatření na aktéry v oblasti odborného vzdělávání / RNDr. Martina Hartlová, HOPE GROUP, s. r. o. Modely spolupráce a jejich pilotáž Modely spolupráce a jejich ověřování / Ing. Taťána Vencovská, Národní ústav pro vzdělávání

46

Spolupráce Masarykovy střední školy chemické s výzkumnými ústavy AV ČR / Ing. Zita Valentová, Masarykova střední škola chemická

47

Nastavení nových forem spolupráce mezi firmou a školami / Mgr. Libor Háček, Střední průmyslová škola Ostrov

49

Spolupráce Střední průmyslové školy dopravní a DP hlavního města Prahy / Bc. Michal Jiroušek, Střední průmyslová škola dopravní, a. s.

52

Již více než 20 let nás fascinuje excelentnost / PhDr. Kateřina Hudečková, PRO NORTH CZECH, a. s

55

Rozvoj spolupráce SOŠ J. Sousedíka s okolními firmami na Valašsku / Mgr. Josef Slovák, Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín

58 DISKUZNÍ SEKCE 1: SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ SMĚŘUJÍCÍ K PODPOŘE SPOLUPRÁCE ŠKOL A FIREM 60 Ve stavebnictví potřebujeme vzdělané a připravené absolventy / Mgr. Radek Cikl, Střední průmyslová škola stavební Liberec

62 Firmy se ochotně zapojí do konkrétní změny / Ing. Ladislav Glogar, Moravskoslezský automobilový klastr, o. s.

64 Očekávání versus odpovědnost v odborném vzdělávání / RNDr. Jana Krauseová, Ministerstvo průmyslu a obchodu

66 Závěry z panelové diskuze 68 DISKUZNÍ SEKCE 2: JAK DOSAHOVAT KVALITY PŘI VZDĚLÁVÁNÍ V REÁLNÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ 69 Jak dosahovat kvality v odborném vzdělávání / Ing. Taťána Vencovská, Národní ústav pro vzdělávání

71 Kvalita v odborném školství / Mgr. Ingrid Vavřínková, Krajský úřad Středočeského kraje 73 Jak dosahovat kvality při vzdělávání v reálném pracovním prostředí / Ing. Milan Vorel, Střední škola automobilní a informatiky

76 Jak dosahovat kvality při vzdělávání v reálném pracovním prostředí / Ing. Pavel Pěnička, Siemens, s. r. o., Okresní hospodářská komora Šumperk

78 Jak zlepšovat kvalitu ve vzdělávání ve středních odborných školách / Ing. Michal Winkler CSc., Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

80 Závěry z panelové diskuze 81 DISKUZNÍ SEKCE 3: ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Z ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 82 Inspirace pro zkvalitňování obsahu praktické přípravy žáků v reálném pracovním prostředí / Mgr. Martina Kaňáková, Národní ústav pro vzdělávání

86 Vyspělá Evropa: příprava žáků vždy v úzké spolupráci s firmami (ať s „duálem“, či bez) / Ing. Pavel Roman, Robert Bosch odbytová s. r. o., Česko-německá obchodní a průmyslová komora

89 Odborné vzdělávání u firmy DFH Deutsche Fertighaus Holding AG „Společně budujeme budoucnost“ / Daniel Krämer, DFH Haus CZ, s. r. o.

91 Duální vzdělávání v Sasku / Dr. David Michel, Kontaktní kancelář Svobodného státu Sasko

93 Kam kráčí odborné vzdělávání a příprava na Slovensku? / Doc. RNDr. Juraj Vantuch, CSc., Slovenské národné observatórium OVP, ReferNet Slovensko

97 Závěry z panelové diskuze 98 ZÁVĚR

PŘEDMLUVA / ING. TAŤÁNA VENCOVSKÁ

Ing. Taťána Vencovská manažerka projektu pro obsah

Projekt Pospolu se narodil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2012 z potřeb a iniciativy zaměstnavatelů. U jeho zrodu stál i Národní ústav pro vzdělávání, který se stal jeho realizátorem. Od té doby uplynulo dva a půl roku usilovné práce všech zainteresovaných stran. Podařilo se sladit představy o tom, jaké jsou reálné možnosti řešení požadavků zaměstnavatelů a připravit velké množství dalších výstupů zaměřených na podporu realizace spolupráce mezi školami a zaměstnavateli.

5 l

PŘEDMLUVA / ING. TAŤÁNA VENCOVSKÁ

Lidský faktor hraje ve vzdělávání obrovskou roli, v doporučeních Pospolu je věnována velká pozornost roli instruktora praktického vyučování Konference projektu se konala v jarním termínu, přestože projekt končí až v říjnu 2015, abychom mohli připravené výstupy zejména systémového charakteru ještě šířit mezi cílovou skupinu, kterou jsou zástupci škol a zaměstnavatelů. Je třeba, aby se o výstupy projektu zajímali také zástupci krajských úřadů a zřizovatelů škol. Jedině společnými silami je možné posouvat odborné vzdělávání kvalitativně dopředu. Při koncipování konference jsme se zaměřili na to, abychom poskytli nezainteresovanému člověku přehled o tom, čeho se projekt týkal, v jakých se pohyboval oblastech řešení a k jakým zásadním závěrům, opřeným o zkušenosti reálných škol a firem, dospěl. V příspěvcích úvodního bloku proto naleznete zásadní informace zástupců klíčových ministerstev a organizací, které s výsledky projektu nejen pracují, ale budou s nimi počítat i do budoucna. Jedná se o zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu, Svazu průmyslu a dopravy ČR i Národního ústavu pro vzdělávání v roli realizátora konference. Ve druhé části konference byly prezentovány příspěvky zástupců projektu, které se zabývaly jednak projektem a jeho výsledky, jednak vlastními systémovými návrhy včetně opatření k realizaci podpory spolupráce škol a firem v rovině legislativní, metodicko-pedagogické a finanční. Tyto příspěvky byly podpořeny i pohledem externím, který se zaměřil na využitelnost opatření podle různých cílových skupin, zahrnujících např. i rodiče žáků atd. V projektu sehrálo významnou roli ověřování modelů spolupráce škol a firem a proto i příspěvky, 6 l

které se věnovaly této problematice, se zaměřily na představení průběhu spolupráce demonstrované na konkrétních zkušenostech ze škol a zapojených firem, mile oživené zapojenými žáky. Lidský faktor hraje ve vzdělávání obrovskou roli, v doporučeních Pospolu je věnována velká pozornost roli instruktora praktického vyučování. Proto jsme vyhlásili možnost nominovat na ocenění instruktory ze zapojených, ale i dalších firem, kteří se příkladně věnují žákům ve firmách. Oceněným instruktorům byly předány zástupci MPO a SPD ČR pamětní plakety. Chtěli jsme umožnit účastníkům konference vyjádřit se k základním řešeným tématům. Proto jsme na odpolední práci v sekcích zvolili formu diskuzních panelů. Diskuzní sekce byly celkem tři – zaměřená na systémová řešení, na kvalitu a její dosahování ve školách/firmách. Protože projekt čerpal i ze zahraničních zkušeností a zdrojů, byla jedna ze sekcí koncipována jako zahraniční. Do panelu byli nominováni zástupci z Německa a ze Slovenska. Pro ty, kteří se účastnili jiné sekce, ale i pro ostatní jsou závěry z jednotlivých panelů i příspěvky panelistů uvedeny zde ve sborníku. Děkuji všem prezentujícím za jejich vystoupení, poskytnuté příspěvky i prezentace. Za všechny pracovníky projektu, kteří konferenci připravili, děkujeme za Vaši účast a doufáme, že se rádi při čtení sborníku na konferenci v duchu vrátíte. Těm, kteří na konferenci nemohli přijet, chceme alespoň touto cestou poděkovat za zájem a zprostředkovat hlavní myšlenky, které zde zazněly.

Hlavní blok závěrečné konference Klíčové instituce projektu Pospolu

7 l

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCEHLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ÚVODNÍ SLOVO MGR. VÁCLAVA PÍCLA / ÚVODNÍ SLOVO ZA NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ

Hlavním přínosem tohoto projektu je to, že zmapoval možnosti spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi MGR. VÁCLAV PÍCL pověřen řízením Národního ústavu pro vzdělávání

Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Pracoval jako učitel a ředitel základní školy. Byl místopředsedou sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a členem ústavně právního výboru. Od roku 2002 do roku 2006 působil na postu 1. náměstka ministryně školství. Poté se stal místopředsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství a v letech 2010–2014 1. místopředsedou Českomoravské konfederace odborových svazů. V květnu a červnu 2014 pracoval jako poradce ministra školství. 1. 7. 2014 byl jmenován ředitelem odboru správce rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Od března 2015 je pověřen řízením Národního ústavu pro vzdělávání. Mimo jiné se podílí na přípravě reformy financování regionálního školství. 8 l

ÚVODNÍ SLOVO ZA NÁRODNÍ ÚSTAV PRO VZDĚLÁVÁNÍ Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté! Projekt Pospolu − Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi realizovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s Národním ústavem pro vzdělávání. Nebylo by ho však možné uskutečnit bez účasti zaměstnavatelských svazů, pro které je spolupráce škol a firem nezbytností pro zlepšení přípravy a celkové úrovně absolventů. Hlavním přínosem tohoto projektu je to, že zmapoval možnosti spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi. Ukázal také cestu a svými dobrými příklady může inspirovat do budoucna a zatraktivnit odborné vzdělávání mladým lidem. Je rovněž důležité, že vznikl návrh systémových opatření, která by mohla zkvalitnit odborné školství a také prohloubit spolupráci mezi školami a firmami. Nalézá se zde množství inspirativních návrhů i pro oblast financování regionálního školství, například aby určujícím faktorem financování škol nebyly pouze počty žáků. Tento projekt není jediný, který Národní ústav pro vzdělávání realizuje. V současné době končí projekty jako Podpora procesů uznávání (UNIV 3), Rozvoj a implementace Národní soustavy kvalifikací (NSK 2), Nová závěrečná zkouška (NZZ 2). A připravujeme se na nové období, např. přípravou mistrovské zkoušky. Věřím, že v budoucnu bude Národní ústav pro vzdělávání dále rozvíjet oblast odborného vzdělávání – tzn. spolupracovat jak se školami, tak s podnikatelskou sférou. Všem bych chtěl srdečně poděkovat za aktivitu i projevenou odvahu. Věřím, že výstupy přednesené v průběhu závěrečné konference poslouží i ostatním a povedou k tomu, že se i další školy s firmami zapojí do spolupráce, která je tolik potřebná. l 8

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / SYSTÉMOVÁ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ING. BC. PETR BANNERT, PH.D. Ředitel odboru vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SYSTÉMOVÁ PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Anotace: Aby opatření navržená v projektu POSPOLU byla do budoucna funkční, je potřeba je provádět ve stabilním prostředí, které má vizi a citlivě spojuje jednotlivé oblasti vzdělávání a vzdělávací soustavy. V následujícím příspěvku Vám bude představeno prostředí, ve kterém jsou a budou opatření na podporu odborného vzdělávání realizována, a dále jaké další kroky MŠMT řešilo a zamýšlí. Klíčová slova: strategie, opatření, odborné vzdělávání, praktické vzdělávání, zaměstnavatelé

Petr Bannert se narodil 10. června 1974. V roce 2004 absolvoval Fakultu elektrotechnickou na ČVUT, obor Elektroenergetika. Za obhajobu své disertační práce v roce 2012 získal doktorský titul v oboru Elektroenergetika. V roce 2010 absolvoval Pedagogickou fakultu na UK, obor Specializace v pedagogice – Management vzdělávání; dále v roce 2012 absolvoval na Masarykově ústavu vyšších studií při ČVUT, obor Specializace v pedagogice – Učitelství odborných předmětů. Od roku 2011 pracuje na MŠMT, nyní jako ředitel odboru vzdělávání. Osmnáct let pracoval jako učitel odborných předmětů na VOŠ a SŠ ve Varnsdorfu, kde zároveň od roku 2004 zastával funkci zástupce ředitele; na této škole zároveň vyučoval v rámci detašovaného pracoviště UJEP Ústí nad Labem.

9 l

Závěrečná konference národního projektu POSPOLU je svým způsobem jakýmsi „svátkem“ v oblasti odborného vzdělávání. Projekt POSPOLU přináší řadu opatření, která vznikla v prostředí aktivní spolupráce škol a zaměstnavatelů a aktivního dialogu zapojených zaměstnavatelských svazů, odborového svazu a vybraných rezortů státní správy. Navržená opatření jsou pro MŠMT východiskem zejména pro reformní kroky v oblasti regionálního školství a projekty a výzvy v novém Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. V lednu 2013 byla vládou ČR přijata Nová opatření na podporu odborného vzdělávání, která navazují na Akční plán podpory odborného vzdělávání z roku 2009. V roce 2014 a 2015 vznikly na MŠMT zásadní koncepční dokumenty:


>S trategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 má tři nosné pilíře: 1. snižovat nerovnosti ve vzdělávání, 2. podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad, 3. odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systémy. Mezi vybraná opatření strategie směřující k podpoře odborného vzdělávání například patří: posilovat společné prvky v oborech středního vzdělávání, vytvářet podmínky pro snazší přechod absolventů na trh práce, podporovat dostupnost a kvalitu dalšího vzdělávání, individualizovat nabídku poradenských služeb. > Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy na období 2015–2020 analyzuje současný rozvoj společnosti a vzdělávání a podrobněji rozvíjí opatření Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Projekt POSPOLU je zde uveden jako jeden ze zdrojů opatření na podporu odborného vzdělávání. >S trategie digitálního vzdělávání do roku 2020, jejíž ústřední vizí je, aby vzdělávací systém zajišťoval výbavu každého jedince bez rozdílu takovými kompetencemi, které mu umožní se uplatnit v informační společnosti a využívat nabídky otevřeného vzdělávání v průběhu celého života. Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že používání informačních a komunikačních technologií by mělo být přirozené ve všech oblastech vzdělávání. >A ktuálně byl Evropskou komisí schválen Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání pro programové období 2014–2020, jehož alokace představuje 2,77 miliardy eur. Specifický cíl 3. prioritní osy, který se zaměřuje na zvyšování kvality odborného vzdělávání včetně posílení relevance pro trh práce, bude např. podporovat: rozšíření polytechnické výchovy v MŠ a ZŠ, zvýšení spolupráce škol a firem při realizaci vzdělávání, další vzdělávání pedago10 l

gických pracovníků v prostředí firem, zvýšení kapacity i kvality kariérového poradenství. >D ůraz je kladen i na jazykovou odbornou přípravu, jazykové vzdělávání. Z toho důvodu je připravován dokument Priority výuky cizích jazyků. Vedle výše uvedených koncepčních dokumentů vznikla i řada legislativních kroků, včetně finančních programů určených na podporu odborného vzdělávání: >M ŠMT se spolupodílelo na koncepci daňových úlev pro zaměstnavatele, kteří podporují odborné vzdělávání (daňové úlevy jsou platné od 1. ledna 2014). >V rámci aktuální novely školského zákona, která byla vyhlášena dne 17. dubna 2015 se povinně zavedla jednotná závěrečná zkouška (platí již pro tento školní rok), která zaručuje sjednocení výstupů absolventů jednotlivých oborů vzdělání s výučním listem. Koncept této zkoušky má velmi pozitivní ohlasy u škol a zaměstnavatelů, kteří je společně tvoří. > Novela zákona o pedagogických pracovnících v roce 2014 přinesla možnost, že odborníci z praxe působící ve školách do úvazku 0,5 nemusí mít pedagogické vzdělání. > Do vnějšího legislativního procesu vstoupila další novela školského zákona, která obsahuje zavedení povinných přijímacích zkoušek na střední školy a zavedení povinné zkoušky z matematiky v rámci společné části maturitní zkoušky. Od roku 2019 se předpokládá, že by měli maturovat z matematiky žáci, kteří se vzdělávají v oborech vzdělání, které mají v RVP min. časovou dotaci pro matematiku v rozsa-


hu 10 hodin a jejichž profil absolventa souvisí s matematikou. Od roku 2021 by po revizích RVP měli maturovat z matematiky i žáci z ostatních oborů vzdělání, s výjimkou oborů, které matematiku v RVP vůbec nemají nebo pouze v rozsahu do 4 hodin (např. umělecké obory). > V oblasti financování byl v roce 2015 (podobně jako v roce 2014) vyhlášen rozvojový program na podporu tzv. máločetných oborů vzdělání, a to ve výši 200 mil. Kč. Cílem programu je podpořit ty obory vzdělání, které lze z pohledu potřeb trhu práce, popřípadě i z pohledu unikátnosti a tradice považovat na daném území za nenahraditelné, avšak ve kterých ať již z důvodu nízkého zájmu o studium, nebo i z důvodu objektivně nižší potřeby takto specializovaných odborníků je nutné vzdělávat žáky ve třídách s nižším počtem žáků. > MŠMT v květnu 2015 vyhlásilo dotační program Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách, a to v souvislosti s vyhlášením roku 2015 Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Vyhlášením programu MŠMT podporuje polytechnické vzdělávání v mateřských a základních školách prostřednictvím vybavení škol polytechnickými stavebnicemi, vybavení nebo obnovy vybavení škol učebními pomůckami pro technické vzdělávání, zajištění metodických materiálů a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků přímo souvisejícího s používáním vybavení škol pořízeného v rámci projektu. MŠMT program podpoří částkou 42 mil. Kč (třetina rozpočtu programu), zbývající

11 l

třetiny budou podpořeny ze strany krajů, zaměstnavatelů a dalších sociálních partnerů. Mezi další realizované a připravované kroky patří například: >R eforma financování regionálního školství. V oblasti základního vzdělávání si klade dva cíle: podpořit dostupnost a kvalitu; v oblasti středního vzdělávání: podpořit kvalitu a potřebnost. Objeví se zde prvky, které by měly ovlivňovat oborovou strukturu. > Zákon o pedagogických pracovnících, který by měl v budoucnu upravovat specializace pozic v rámci základních a středních škol. Hlavními tématy jsou: oddělení kariérového poradce a výchovného poradce, pozice koordinátora ve škole pro spolupráci se sociálními partnery. > V rámci Národní soustavy kvalifikací je řešeno téma mistrovské zkoušky. > V řešení je také problematika vzorových smluv mezi firmou a žákem.


Střední vzdělávání s vyučním listem a maturitní zkouškou pro absolv. zákl. školy (E+H+M+L0) 2014 2013 2012 2011 2010 2009 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Obrázek 1 Počty žáků ve SOŠ přijatých do 1. r. (E+H+M+L0 denní) – zdroj: statistika NÚV Ekologie a ochrana životního prostředí Informatické obory Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví

Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinární obory Zemědělství a lesnictví Veterinářství a veterinární prevence Zdravotnictví Filozofie, teologie

Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Právo, právní a veřejnosprávní činnost Osobní a provozní služby Publicistika, knihovnictví a informatika Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava Umění a užité umění

I přesto, že zaměstnavatelé stále pociťují nedostatek absolventů zejména v tzv. technických oborech vzdělání, který je zejména způsoben výrazným demografickým poklesem (celkově jsou nízké absolutní počty absolventů), tak sledujeme pozitivní trend v zájmu o technické obory ze strany žáků základních škol. 12 l


K naplnění odborné složky vzdělání je nezbytná spolupráce se zaměstnavateli Například ve skupině oborů vzdělání 18 Informační technologie došlo od roku 2009 k nárůstu o 2,6 % přijatých žáků; rostoucí zájem je také ve skupině oborů vzdělání 23 Strojírenství a strojírenská výroba, kde pozorujeme nárůst od roku 2009 o 2,0 %; ve skupině oborů vzdělání 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika v roce 2010 zájem sice klesl o 0,9 %, nicméně do roku 2014 se tato úroveň udržela. Tyto trendy jsou pro vzdělávací systém pozitivní zpětnou vazbou a dokládají, že přijatá opatření jsou funkční. Významně k tomu také přispěli zaměstnavatelé a zřizovatelé škol.

Prostředí pro zavádění vybraných prvků duálního systému vzdělávání Velmi pozitivně hodnotím shodu vzdělavatelů a zaměstnavatelů na rámcovém profilu absolventa. „Z hlediska budoucích potřeb lepšího pracovního a společenského uplatnění absolventů je vhodné absolventy vybavit takovými kompetencemi, které jim umožní orientaci ve světě práce a jejich adaptaci na měnící se podmínky trhu práce. Současně je potřeba, aby jejich odborná složka vzdělání byla relevantní v reakci na potřeby zaměstnavatelů, tzn., aby odpovídala rozvoji technologií a dalších inovačních trendů a zároveň akcentovala potřebu většího podílu praktického vyučování v zájmu dostatečného osvojení profesně orientovaných vědomostí a dovedností žáků.“ Uvedený profil je výzvou pro obsahové revize RVP a rozvoj úzké spolupráce se zaměstnavateli. Revize RVP by měly zasáhnout i předškolní vzdělávání, kde se chceme mimo jiné zaměřit na rozvoj manuální zručnosti. V rámci základního vzdělávání ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce chceme na druhém stupni definovat vybírané tematické okruhy tak, aby vždy směřovaly k praktickým činnostem. Nesmíme zapomenout také na to, že v oblasti počátečního vzdělávání 13 l

odehrávajícího se ve středních školách se nalézá další velký potenciál, kterým je Národní soustava kvalifikací. Národní soustava kvalifikací z hlediska profesních kvalifikací dokáže daleko pružněji reagovat na potřeby zaměstnavatelů. Do budoucna by tak školní vzdělávací programy měly vycházet z RVP coby stabilního dlouhodobého dokumentu a z profesních kvalifikací, které dynamičtěji odrážejí potřeby trhu práce. K naplnění odborné složky vzdělání je nezbytná spolupráce se zaměstnavateli. V zemích, kde se uplatňuje tzv. duální systém vzdělávání, je zapojení zaměstnavatelů do vzdělávání ukotveno v legislativě a povinném členství v hospodářské komoře. V rámci ČR je potřeba se v oblasti zavádění vybraných prvků duálního systému vzdělávání zaměřit na vytvoření stabilní a vyvážené platformy zaměstnavatelů, která bude „podobná“ duálním principům a zastřeší vedle velkých firem také střední a malé firmy. Závěrem bych rád poděkoval odborným školám za budování jejich sítě partnerských firem, které se na vzdělávání a výchově žáků spolupodílejí. Děkujeme zaměstnavatelům, kteří vycházejí potřebám škol vstříc a sdílejí zkušenosti napříč platformami zaměstnavatelů, i konkrétním instruktorům. Vítáme závěry POSPOLU jako soubor doporučení a příkladů z praxe, kterými je vhodné inspirovat ostatní. Očekáváme nadále diskusi o nastavení minimálních standardů parametrů spolupráce a přejímání zajímavých modelů spolupráce mezi školami navzájem.

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE ÚVODNÍ SLOVO ZA MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

ING. EDUARD MUŘICKÝ Náměstek ministra průmyslu a obchodu

ÚVODNÍ SLOVO ZA MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Ing. Eduard Muřický, Ministerstvo průmyslu a obchodu Anotace: Prvky duálního systému vzdělávání lze u nás zavádět s ohledem na ekonomické a kulturní prostředí. Výuka ve firemním prostředí se i přes své náklady vyplatí. Jedna z nejdůležitějších vlastností projektu POSPOLU je, že s jeho vizí přišli samotní zaměstnavatelé. Klíčová slova: konkurenceschopnost, prvky duálního systému vzdělávání, instruktor praktického vyučování

V roce 1987 absolvoval Gymnázium Jana Keplera v Praze se specializací na ekonomii. Po zakončení studia na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze v roce 1992 působil do roku 1994 na Ministerstvu hospodářství v Agentuře pro rozvoj malého a středního podnikání, kde se věnoval programu Phare. Poté pracoval v manažerských a řídicích funkcích v privátní sféře především v oblasti obchodu. Nejprve ve společnosti Mediatel, kde zastával postupně funkce asistenta manažera marketingu, produktového manažera, ředitele marketingu a obchodního ředitele společnosti. V roce 2007 nastoupil do společnosti JPS na pozici produktového manažera. Roku 2008 se stal ředitelem odboru strategií a trendů na Ministerstvu průmyslu a obchodu, roku 2012 ředitelem sekce průmyslu a 1. 10. 2014 byl jmenován do funkce náměstka ministra, řídí sekci průmyslu.

14 l

Jednou z priorit Ministerstva průmyslu a obchodu je konkurenceschopnost našeho hospodářství. Devizami naší země v mezinárodním porovnání vždy byly strategická poloha v centru Evropy a kvalifikovaná pracovní síla schopná za často obtížných podmínek přicházet s efektivními řešeními a výrobky světové kvality. Abychom si tento věhlas, který k nám přiváděl a stále přivádí zahraniční investory, udrželi, je třeba udržet kvalitu technického školství a popularizovat přírodní vědy a techniku mezi dětmi a mládeží. I z tohoto důvodu se v posledních letech opět velmi akcentuje duální systém vzdělávání dobře známý z německy hovořících zemí. S ohledem na rozdílné ekonomické a kulturní prostředí u nás nelze tento systém zavést v ucelené podobě, přinejmenším ne najednou. To ovšem neznamená, že se jím nemůžeme inspirovat a vzít si z něj to, co v našich podmínkách implementovat lze. Proto je pro nás tak důležitý projekt POSPOLU, který zkoumá spolupráci škol a zaměstnavatelů s využitím prvků duálního systému, a to zejména při realizaci odborného výcviku a odborné praxe žáků v reálném pracovním prostředí. Jedna z nejdůležitějších vlastností projektu POSPOLU je, že s jeho vizí přišli samotní zaměst-

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ÚVODNÍ SLOVO ZA MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU

Stěžejní roli hrají zaměstnanci firmy, kteří se starají o odborný rozvoj žáků na pracovišti navatelé. Celá léta slýcháme, že zaměstnavatelé nejsou spokojení s kvalitou a kvantitou absolventů. Projekty, jako byly a jsou IQ Auto, IQ Industry, POSPOLU nebo aktivity sektorových rad, jsou důkazem toho, že nemalé procento firem je ochotno přejít od slov k činům a přispět nejen k uspokojení svých vlastních personálních potřeb, ale angažovat se i ve změnách vzdělávacího prostředí, ze kterých bude těžit celé naše hospodářství. Odborný výcvik a odborné praxe žáků ve firmách nejsou jediným tématem projektu, ale rozhodně patří k nejvýznamnějším. Firemní prostředí má oproti tomu školnímu tu výhodu, že se žáci připravují na právě aktuálních technologiích. Zavádění nového zařízení a postupů, které se promítá do odborného výcviku na pracovišti, probíhá podle firemních potřeb a je mnohem pružnější než změny vybavení škol. V posledních letech střední školy masivně využívají evropských fondů a investují do vybavení svých dílen a laboratoří. To je samozřejmě správně, neboť v tomto ohledu nabralo naše technické školství v průběhu let značný dluh. I v duálním vzdělávání vedle sebe funguje výuka ve firmách a ve školních dílnách. Dílny německých a rakouských škol, které jsme navštívili, se zásadně neliší od těch našich. Do budoucna však nelze na evropské fondy spoléhat a milionové investice do moderního vybavení školních dílen budou představovat větší problém, než je tomu dnes.

15 l

Domníváme se, že výuka ve firemním prostředí se i přes své náklady vyplatí. Absolventi budou lépe odpovídat požadavkům trhu práce, stát ušetří na politice zaměstnanosti a firmy si zajistí personál pro svou udržitelnost a rozvoj, v lepším případě budou i profitovat z produktivní práce žáků. Stěžejní roli hrají zaměstnanci firmy, kteří se starají o odborný rozvoj žáků na pracovišti. Často se argumentuje tím, že výrobky žáků nelze pro jejich nízkou kvalitu využívat. To je zpočátku pravda, ale v německých a rakouských firmách jsou na kvalitě finančně zainteresováni jak žáci, tak jejich mistři. Proto se díly vyrobené žáky stávají součástí špičkových výrobků a pro firmy není pobyt žáků na pracovišti obtíží, ale výhodou. Ministerstvo průmyslu a obchodu chápe význam odborníků z praxe, proto zaštítilo soutěž o toho nejlepšího, která v rámci projektu byla vyhlášena. Jsem rád, že se projekt pozici instruktorů praktického vyučování podrobně věnuje. Věřím, že projekt POSPOLU přinese pozitivní změny, naše ekonomika zůstane vyhledávaným cílem investorů a udrží si svoji pozici nejprůmyslovější země Evropy.

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ÚVODNÍ SLOVO ZA SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

ING. PAVEL JUŘÍČEK, PH.D. Člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy

vatelského sektoru), gesce za jednání s odbory (Odborový svaz KOVO). V roce 2007 získal 1. místo v soutěži Podnikatel roku 2006 a 2. místo v soutěži Manažer roku 2006. ÚVODNÍ SLOVO ZA SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR Ing. Pavel Juříček, Ph.D., Svaz průmyslu a dopravy České republiky Anotace: Není důležitý jen počet absolventů, ale také kvalita jejich znalostí a dovedností. Kvalitní příprava, provozovaná v reálném pracovním prostředí, má pro budoucí uplatnění žáků podstatnější vliv než jeho „simulace“ na školských zařízeních. Systém odborného vzdělávání je potřeba změnit tak, aby lépe odpovídal potřebám firem i lepšímu uplatnění žáků. Klíčová slova: reálné pracovní prostředí, technické obory odborného vzdělávání, uplatnění žáků

Vyučen v oboru frézař v KPS Brno, poté vystudoval SPŠS a VUT v Brně, fakultu strojní, a následně získal doktorát z ekonomických věd. Ty studoval částečně v Rotterdamu, ve Vídni a absolvoval je v Ostravě. V letech 1983 až 1991 pracoval v podniku BRANO postupně jako technolog, vedoucí cen a kalkulací, vedoucí projektů v automobilovém průmyslu, vedoucí technické přípravy výroby a hlavní výrobní inženýr. V roce 1991 přešel na katedru managementu Ekonomické fakulty VŠB, kde až do roku 1994 působil jako odborný asistent. Od roku 1994 do roku 1995 byl výrobním ředitelem společnosti BRANO, od roku 1995 potom generálním ředitelem stejné společnosti a od roku 1999 je generálním ředitelem BRANO GROUP. Od roku 2002 člen představenstva Sdružení automobilového průmyslu (za dodavatelský sektor); od roku 2004 zastává funkci viceprezidenta Sdružení automobilového průmyslu (reprezentant doda16 l

Vážené dámy a pánové, dovolte mi pozdravit Vás jménem Svazu průmyslu a dopravy ČR, který byl iniciátorem celého projektu POSPOLU. Když jsme v roce 2012 přišli s myšlenkou projektu, podporujícího a ověřujícího rozšířenou spolupráci škol a firem při realizaci praktického vzdělávání, seděl na ministerstvu školství úplně jiný ministr a samo ministerstvo nad vizí projektu kroutilo hlavou. Vždyť proč podporovat technické školství, ve kterém je absolventů dostatek a nastavení výuky je dlouhodobě zavedené a školám vyhovující? Nějaký čas nám tedy trvalo vysvětlit, že nenaplněné potřeby našich firem jsou reálné a konkrétně podložené, že není důležitý jen počet absolventů, ale také kvalita jejich znalostí a dovedností. Ze spolupráce se zahraničními partnery známe mnohé evropské vzdělávací systémy (a není to jen ten německý, duální), které počí-

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ÚVODNÍ SLOVO ZA SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR

Zapojení zástupci zaměstnavatelů navíc dokázali, že jim není osud vzdělávání lhostejný tají s tím, že pokud se žák připravuje na určitou kvalifikaci, je zcela běžné, že na výuku praktické části svého programu odchází pravidelně do firem, které mají uzavřenu smlouvu o spolupráci se školou, nebo přímo s konkrétním žákem. Také jsme se snažili vysvětlit ministerstvu, že námi požadované absolventy technických oborů nepokrývají všechny obory odborného vzdělávání, ale jen ty s technickým a přírodovědným základem, které by bylo potřeba podpořit na úkor ostatních odborných oborů, jejichž absolventi naopak nenacházejí uplatnění na trhu práce. Je třeba říci, že po nějaké době vyjasňování jsme našli víceméně společnou řeč nejen s ministerstvem školství, ale i s pracovníky Národního ústavu pro vzdělávání, kteří byli ministerstvem pověřeni, aby projekt POSPOLU realizovali. Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že kvalitní příprava provozovaná v reálném pracovním prostředí má pro budoucí uplatnění žáků podstatnější vliv než její „simulace“ ve školských zařízeních. Navíc firmy mohou garantovat to, že žáci uvidí tu nejaktuálnější techniku a technologie, ke kterým mají přístup právě firmy, a doplnit žákům navíc i ty novinky, které do učebnic ještě nepronikly a zároveň změní přístup a motivaci žáků k danému oboru, což můžeme doložit konkrétními příklady.

17 l

Za Svaz průmyslu a dopravy mohu říci, že jsme rádi, že se nám společně s Národním ústavem pro vzdělávání po počátečních potížích, daných principy zadávání veřejných zakázek, nakonec podařilo vybrat a podpořit 28 partnerství, spojujících celkem 38 škol a 100 zaměstnavatelů. Podstatné je, že tato partnerství po celou dobu pilotáže sbírala zkušenosti a návrhy na to, aby se systém odborného vzdělávání podařilo změnit tak, aby lépe odpovídal potřebám firem i lepšímu uplatnění žáků. Zapojení zástupci zaměstnavatelů navíc dokázali, že jim není osud vzdělávání lhostejný a přišli s celou řadou návrhů a námětů ke zlepšení současného systému. Tato doporučení (doplněná též o výstupy z analýz a studií) budou prezentována veřejnosti při příležitosti závěrečné konference projektu POSPOLU. Myslím, že projektem POSPOLU cesta propojování škol a firem za účelem intenzivního a kvalitního praktického vzdělávání nekončí, ale právě začíná. Teď je na všech aktérech, aby přenesli návrhy a doporučení do běžného života. Za zaměstnavatele sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy mohu konstatovat, že se o to budou ze všech svých sil snažit, jelikož udržení pozice ČR jako průmyslové a inovativní země je také naším cílem.

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / CO PŘINESL PROJEKT POSPOLU

Co přinesl projekt POSPOLU MGR. PETR NASKE Hlavní manažer projektu Pospolu

Působí v Národním ústavu pro vzdělávání od ledna 2013 jako hlavní manažer projektu POSPOLU. Vystudoval MFF UK, obor Učitelství matematiky a informatiky pro střední školy. V letech 2000 až 2010 působil jako aktivní učitel M/I, ICT metodik a lektor dospělých na více školách – SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví (Brno), ZŠ a MŠ Červený vrch (Praha 6), Gymnázium Nad Alejí (Praha 6). V letech 2010 až 2012 působil v Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání MŠMT jako metodik pro informatiku. Je předsedou Jednoty školských informatiků (spolek), která se mimo jiné věnuje tématice výuky digitálních technologií a informatiky na školách.

18 l

CO PŘINESL PROJEKT POSPOLU Mgr. Petr Naske, Národní ústav pro vzdělávání, projekt Pospolu Anotace: Příspěvek shrnuje rámec celého projektu, ve kterém vznikaly všechny jeho výstupy a byly naplňovány jednotlivé cíle. Projekt se věnoval na jednotkové úrovni konkrétním školám a firmám (zejména v síti pilotních škol a firem), a sice v aktivitách při vzdělávání, tvorbě modelů spolupráce a sběru dat u všech oborů středních škol kategorie dosaženého vzdělání H, M a L0. Na systémové úrovni se projekt zabýval analýzou stavu a přístupu u jednotlivých zřizovatelů škol, dále podporoval dialog zastřešujících zaměstnavatelských organizací a jednotlivých resortů v čele s MŠMT. Projekt postupně nabízí své výstupy na webech http://Pospolu. rvp.cz a www.projektPospolu.cz. Projekt ve všech svých aktivitách podporuje používání nového pojmu „prvky duálního vzdělávání“, který vznikl jako reakce na to, že v ČR nepřejímáme duální systém ze zahraničí v té podobě, že se žák primárně stává zaměstnancem kmenové firmy a tomu jsou podřízeny všechny procesy. V ČR respektují výstupy POSPOLU fakt, že mladý člověk je kmenovým žákem konkrétní školy, která za něj navazuje a prohlubuje spolupráci s konkrétními firmami v regionu. Klíčová slova: prvky duálního vzdělávání, modely spolupráce, dialog, inovace, sdílení Pokusím se Vám stručně popsat, co českému školství a jednotlivým školám i zaměstnavatelům přinesl a stále může přinést projekt POSPOLU. Projekt dostal vyhrazený čas 35 měsíců na realizaci všech aktivit, závěrečná konference se koná v měsíci 28. Část aktivit nás tedy stále ještě čeká.


Projekt otevřel zejména dialog škol, firem i ostatních o vzájemném nastavení spolupráce

Na úvod stojí za zmínku, že projekt cílil na mnoho skupin – školy, zaměstnavatele ve velmi širokém významu („každý, kdo je ochoten a připraven brát žáky středních škol na odbornou praxi či výcvik a uvolnit za tímto účelem své odborníky“), zřizovatele středních škol, zejména jednotlivé kraje, zastřešující zaměstnavatelské organizace, jednotlivé resorty v čele s MŠMT. Projekt dostal za úkol zmapovat spolupráci škol a firem v ČR, identifikovat modely spolupráce konkrétních škol, zobecnit je a najít jejich silné stránky a přenositelné prvky spolupráce mezi školami. Očekávání od projektu bylo ze všech stran velmi rozdílné, každý viděl hlavně svou optikou problémy, které mu přináší nedostatek kvalifikovaných absolventů středních škol a také celkový profil těchto žáků. Dá se tedy říci, že projekt témata a problémy otvíral a umožňoval všem zapojeným hledat „Pospolu“ různé pohledy na ožehavá témata a vytvářet systém v pohledu na aspekty českého odborného školství. Projekt se odehrával zejména ve dvou rovinách, které definují také úhel pohledu a podrobnost, jakou jsme se tématům věnovali. Na jednotkové úrovni jsme se zaměřili na konkrétní školy a jejich partnerství, identifikovali jsme jejich systém navazování a prohlubování spolupráce s konkrétními firmami. V systémové rovině jsme 19 l

se soustředili z pohledu stávajících rámcových vzdělávacích programů, stávající legislativy i platných pravidel financování na role jednotlivých aktérů, kteří mohou školám zjednodušit proces udržování spolupráce s firmami a také je konkrétně podpořit v jejich snažení. V průběhu projektu se pracovníci projektu potkávali se zástupci škol, řediteli, jejich zástupci pro praktické vyučování, učiteli praktického vyučování a dalšími osobami ve školách, které se tématu navazování spolupráce se zaměstnavateli intenzivně věnují. Za tímto účelem vznikla také síť pilotních škol a firem. Na druhé straně jsme v kontaktu se zástupci zaměstnavatelů, a to jak s konkrétními firmami či živnostníky, tak se zástupci svazů, cechů či profesních a hospodářských komor. Z obou pohledů byla na závěrečné konferenci představena níže uvedená tabulka. Věřím, že projekt otevřel zejména dialog škol, firem i ostatních o vzájemném nastavení spolupráce a o tom, nakolik jsou pod vlivem platných stereotypů z minulosti. Dále projekt vtahoval školy i firmy do inovací v jakémkoliv aspektu navázané spolupráce. Podporovali jsme také školy s firmami, aby maximálně sdílely své zkušenosti s navazováním spolupráce, zejména proto, že každý segment odborného školství se chová zcela jinak a vyžaduje speciální přístup.


CO PŘINESL PROJEKT POSPOLU

Škola/firma

Zřizovatelé/MŠMT/střešní zaměstnavatelské instituce

„jednotková úroveň“

„systémová úroveň“

DIALOG

Modely spolupráce Ověřování prvků duálního vzdělávání Případové studie Učební materiály a publikace

Konzultace v krajích Komise sociálních partnerů

INOVACE

Systematizace spolupráce Jednotky učení ECVET, rámec EQAVET Nová partnerství Ukončování vzdělávání s firmou Stáže učitelů a další

Duální vzdělávání jako inspirace Doporučení a hledání možností Koncepční studie a opatření

SDÍLENÍ

Semináře, koučování, workshopy Pilotní kurzy odborník z praxe a instruktor Komunikační platforma = BURZA a POSPOLU na RVP.CZ

Sběr dat, plošné šetření Informační semináře Kulaté stoly

Na jednom hypotetickém příkladu Vám ukáži, jak dialog, inovace i sdílení souvisí s příběhem konkrétního partnerství školy a firmy. Škola s firmou v regionu se zapojila do POSPOLU aktivně, zejména firma očekávala ve svém regionu vyřešení dlouhodobého problému s nedostatkem flexibilních odborníků na všech typech pozic ve svém provozu. Celý příběh spolupráce začíná již kdysi, když učiliště v regionu bylo přirozeně spjato se státním podnikem ještě před rokem 1989. Po privatizaci se osamostatnil podnik i škola, vazby se zpřetrhaly a podnik nějakou dobu nepotřeboval cíleně pracovat na vazbě s konkrétní školou. Složení pracovních týmů v podniku se pravidelně obnovuje, s odchodem pracovníků do důchodu se obnovují síly na jednotlivých pracovištích. I v nových podmínkách si podnik ke škole najde cestu, žáci chodí na praktické vyučování do provozu firmy, firma uvolňuje své pracovníky, kteří dohlížejí na práci instruktorů s žáky na dílnách, škola naplňuje svůj školní vzdělávací 20 l

program a posílá do firmy většinu svých žáků. I když ne vždy se dostane na každého žáka, pro některé je vhodnější zůstat v dílně ve škole a do podniku jít jen motivačně na exkurzi či jinou formu spolupráce. POSPOLU do tohoto již rozjetého vlaku a systému vstoupilo se stovkou otázek. Jak jste spolupráci navázali? Kolik času Vám to zabere? Kolik to stojí firmu a kolik školu? Co na to zřizovatel? Zdánlivě banální otázky, které se škole i firmě možná zdají zbytečné, protože se jich možná na to nikdy nikdo neptal. Samotný DIALOG obou stran vidím jako hlavní přínos pro všechny strany, protože díky tomuto dialogu se probíraná věc stává opravdu společným zájmem a cílem. POSPOLU jen přihlíží a jako aktér DIALOGU vstupuje s rámcem kvality odborného vzdělávání, s podporou čtení školních vzdělávacích programů ve světle možné INOVACE konkrétního modelu spolupráce školy a firmy. Tak si škola nově


Projekt měl popsat způsoby, jak prohlubovat spolupráci mezi odbornou školou a firmami sepisuje jednotky výsledků učení dle ECVET, organizuje nově přednášky odborníků z praxe, zařazuje nové volnočasové aktivity, hledá inovaci ve svém modelu profilové části maturitní zkoušky, pokouší se aktivněji vtáhnout odborníky z praxe do realizace závěrečných zkoušek. Právě změna přístupu a vložení nových prvků spolupráce (my jsme je nazvali „prvky duálního vzdělávání“) mezi konkrétní školu a firmu je dle mého největším přínosem pro všechny strany. Projekt spolu se školami a firmami vybírá zásadní principy spolupráce, které je možné popsat, zveřejnit, ukázat veřejnosti jako ukázkové. Proto SDÍLENÍ příkladů, příběhů i samotných modelů je součástí závěru projektu s respektem k různorodosti různých segmentů odborného vzdělávání. Příběh školy i podniku v rámci POSPOLU tedy končí konstatováním: „Ano, díky POSPOLU jsme se začali bavit o věcech, které nám dodnes přišly samozřejmé, vystoupili jsme ze svého stereotypu, začali jsme hledat řešení i jinde, než jsme je předtím očekávali. Zjistili jsme ale, že nás čeká ještě dlouhá cesta.“ VÝSTUPY PROJEKTU NA JEDNOTKOVÉ A SYSTÉMOVÉ ÚROVNI V následujícím textu zrekapitulujeme dosažené cíle projektu POSPOLU i podobu konkrétních výstupů. Pokud uznáte za vhodné, aby Vás naše výstupy doprovázely na Vaší cestě k dialogu, inovaci a sdílení, budeme nadmíru spokojeni.

Výstupy projektu na jednotkové úrovni: > Projekt měl popsat způsoby, jak prohlubovat spolupráci mezi odbornou školou a firmami v daném oboru. Tento popis najdete v publikaci Kráčíme POSPOLU. Specifika jednotlivých oborů jsou popsána v modelech spolupráce a případových studiích, respektovali jsme při tvorbě 27 skupin oborů středního odborné21 l

ho vzdělávání, pokoušeli jsme se identifikovat specifika i podle druhů zaměstnavatelů (malé/ velké firmy) i podle typů oborů (služby, technické, zemědělství apod.). Ukázky případových studií najdete již online na http://Pospolu. rvp.cz, modely spolupráce dokončujeme po připomínkách všech aktérů. Modely spolupráce Vám na konferenci představila Ing. Taťána Vencovská a vybraní zástupci pilotních škol a firem. >N áměty k uchopení konkrétních prvků spolupráce najdete také v metodických publikacích a učebních materiálech ze sítě pilotních škol a firem (vydáno ve více edičních řadách). > Po celou dobu projektu jsme organizovali vzdělávání učitelů i odborníků z praxe, školeními prošlo celkem 1 452 účastníků na 137 akcích v regionech. >V naší koncepční studii najdete mnoho inspirace, jak vyjednávat se zaměstnavateli a jakou podporu hledat u svého zřizovatele. Jsme si jistí, že nemálo věcí v nastavení spolupráce škol a firem jde v současném rámci řešit již nyní, a v závislosti na kraji či typu oboru je možné hledat další náměty na vylepšení Vašeho modelu spolupráce. > Spustili jsme na Metodickém portálu „komunikační platformu“, kde pomocí dvou nových modulů portálu (BURZA a POSPOLU) chceme ulehčit sdílení informací a probíhající dialog všech zapojených stran (viz POSPOLU.RVP. CZ).

Výstupy projektu na systémové úrovni: > Projekt měl zmapovat stávající stav spolupráce škol a firem v kategoriích dosaženého vzdělávání H, M a L0 a všech skupinách oborů − provedli jsme plošné šetření ve


školách a mezi zaměstnavateli, hovořili jsme se zástupci zřizovatelů. Výstupem jsou materiály vstupní analytické studie (dostupné online) a pracovní verze studie o nových prvcích duálního vzdělávání, kterou Vám na konferenci představila PhDr. Olga Kofroňová, Ph.D. a kterou najdete také mezi digitálními podklady ke konferenci. >P rojekt měl identifikovat možnosti podpory spolupráce škol a firem (co by jí napomohlo, co by ji zjednodušilo) zejména ve vztahu k pobytu žáků v reálném prostředí firem (jak dostat žáky do firem, jak dlouhá doba pobytu ve firmě by přinesla efekt, jak naplánovat konkrétní spolupráci mezi školou a firmou, jak ji vyhodnocovat, co z toho plyne pro žáky, firmy, školu, jaké změny chceme, co je přínosné a co je únosné). Na základě zjištění z různých zdrojů jsme také navrhli soubor opatření pro podporu spolupráce, který se zaměří na oblast legislativy, financování a pedagogické práce školy. Tato doporučení najdete v souhrnu opatření a doporučení, které Vám na konferenci představila rovněž PhDr. Olga Kofroňová, Ph.D. Ke všem zmíněným pohledům je nutné říci, že POSPOLU je jen kapkou v moři hledání léků a vizí pro české střední odborné školství. Na druhou stranu systematičnost naší práce snad napomohla zjistit, v čem je naše střední odborné školství v oblasti spolupráce dobré. Myslím si, že silnými stránkami je otevřenost českých rámcových vzdělávacích programů při implementaci do školních vzdělávacích programů, vstřícnost státu v podpoře firem při participaci na vzdělávání (např. daňové úlevy), silná síť profesních komor a svazů, pestrost regionální i oborová, která může inspirovat. Každý projekt končí pohledem do budoucna a reflexí toho, jak budeme zajišťovat v dalších letech udržitelnost aktivit projektu. Pilotním ško22 l

lám s firmami chceme poděkovat za to, že budou ochotné po dobu 5 let reportovat (jednou ročně) principy své spolupráce, které nadále fungují a které jsou podporovány nejen samotným partnerstvím, ale i zřizovatelem či státem. Každé partnerství (i když jsme je v INOVACI posunuli o kus dále), bude v dalších letech část aktivit spolupráce konat nadále. Možná to budou ty samé činnosti, které dělali před projektem POSPOLU, ale snad jsme Vás již přesvědčili, že pilotní škola dokázala uchopit svůj model spolupráce více inovativně, že našla cestu k podrobnějšímu dialogu se svými partnery a že bude ochotná s Vámi sdílet své zkušenosti. Na straně realizátorů projektu stojí zásadnější úkol − aby se alespoň část opatření a doporučení POSPOLU, které jsme spolu pojmenovali, stala realitou. V tomto ohledu oceňujeme příspěvek na konferenci od zástupců MŠMT a MPO. Uvítáme, pokud naše doporučení minimálně nabourají pohled škol a firem na to, že „něco nejde“ a změní to na pohled „aha, ono to jde“. Výzvou nejen pro MŠMT, ale i pro další resorty a vládu ČR je poskytnout takové prostředí a pravidla, ve kterých každá škola může růst, hledat svou profilaci a silné stránky a navazovat taková partnerství se sociálními partnery (firmy, živnostníci, neziskový sektor, VŠ, ale i jiné školy), která budou v důsledku přínosem hlavně pro každého žáka. Na tomto místě patří velký dík všem, kteří se věnují vzdělávání a výchově mladé generace, přípravě dívek a chlapců pro řemeslo a pro vstup do světa práce po střední škole, ve kterém žák


získá první sebejistotu, že je pro svou společnost prospěšný, realizuje si větší část svých snů, získá sebejistotu v tom, jaké místo a povolání může sám pro sebe i společnost zaujímat. Jsme si po celou dobu projektu vědomi, že spolupráce každé školy a jejích sociálních partnerů stojí na bázi důvěry, osobních vztahů a příběhů, které jsou vytvářeny měsíce a roky. POSPOLU má stále ambice vstoupit do dialogu, který mezi školou a sociálními partnery probíhá, a pomoci je posunout dál v jejich společné práci. Ocenění tedy patří každé firmě a dalším sociálním partnerům, kteří vystoupí ze svého světa obchodních modelů, fiskálních roků a dalších hybatelů jejich života a začnou se podílet na předávání know-how svého řemesla, odborné oblasti, svých dovedností, znalostí i postojů mladým lidem. I díky tomu jsme vyhlásili na této konferenci CENU

POSPOLU pro instruktora ve firmě, ve které najdete zhmotnění konkrétních příkladů odborníků z praxe, kteří za podpory svého zaměstnavatele pomáhají mladé generaci získat reálný obraz o světě jejich odbornosti, technologií, postupů ve firmě i celé firemní kultury. To jsou věci, které škola sama nikdy nenaučí, pokud žáky nepošle mezi reálné příběhy a osudy odborníků z praxe. Spolupráci škol a firem chce náš projekt umožnit co nejvíce školám a zároveň respektovat to, že mnoho procesů stojí na důvěře konkrétních lidí. Spolupráci nelze nařídit centrálně. Na druhou stranu projekt má řešení, jak hledat kompromisy na každé úrovni a jak i ta křehká partnerství škol a firem udržovat, pečovat o ně a vtahovat do nich další spojence.

Loučíme se s Vámi na dnešní konferenci i za celý projekt, i když nás čeká ještě 5 měsíců společné práce. Zajímavé příklady spolupráce jsme připraveni do konce projektu společně s Vámi popsat a pro odbornou veřejnost zveřejnit v rámci výstupů projektu. Celá dnešní konference proběhla pod značkou Roku průmyslu a technického vzdělávání, budeme rádi, když se do kampaně také aktivně zapojíte. Jelikož se projekt věnoval všem oborům a zaměřením středních škol, hodí se do dalších let přemýšlet o propagaci značky „Rok spolupráce ve vzdělávání“. Věřím, že z konference každý odcházíte alespoň s jednou inspirací, jakou změnu právě ve vaší škole/firmě provedete, abyste navázali či prohloubili spolupráci zaměřenou na kvalitní přípravu každého jednotlivého žáka. A sdílení zkušeností má velký smysl, protože vybrat divokou kartu (a míru detailu), kterou si jako škola/firma dovolíte sdílet, ale zároveň neprozradíte ty nejsilnější stránky své konkurenci, to je jedna z výzev pro odborné školství v ČR.

23 l

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / SYSTÉMOVÁ DOPORUČENÍ NA PODPORU SPOLUPRÁCE ŠKOL A FIREM

PHDR. OLGA KOFROŇOVÁ, PH.D. Metodička projektu Pospolu

SYSTÉMOVÁ DOPORUČENÍ NA PODPORU SPOLUPRÁCE ŠKOL A FIREM PhDr. Olga Kofroňová, Ph.D., Národní ústav pro vzdělávání, projekt Pospolu Anotace: Na základě zjištění projektu Pospolu je zřejmé, že spolupráce škol a firem musí probíhat nejenom při zajišťování odborného výcviku a odborné praxe, ale v celém spektru činností počínaje kariérovým poradenstvím až po závěrečné a maturitní zkoušky s nároky na personální zajištění na obou stranách. Příspěvek dále uvádí návrhy opatření projektu Pospolu na podporu spolupráce škol a firem, které jsou shrnuty do čtyř priorit. Scénáře možného vývoje navazující na uvedená opatření nastiňují možnosti, jež mohou v budoucnu nastat ve vztahu k přijetí nebo nepřijetí navrhovaných opatření. Klíčová slova: opatření na podporu spolupráce škol a firem, scénáře možného vývoje

Po studiu pedagogiky na Filozofické fakultě UK Praha se prakticky celý svůj dosavadní profesní život věnovala otázkám počátečního a dalšího odborného vzdělávání. V 90. letech vedla koncepční oddělení tehdejšího Výzkumného ústavu odborného školství, kde se zabývala především metodikou tvorby vzdělávacích programů pro odborné školství a tématu kurikula odborného vzdělávání v mezinárodním kontextu věnovala i disertační práci obhájenou v r. 2001 na PedF UK. Byla členkou týmu, který zpracoval v r. 2001 Bílou knihu – Národní program rozvoje vzdělávání a koordinátorkou týmu, který zpracoval v r. 2007 Strategii celoživotního učení ČR. V současné době pracuje v oddělení dalšího vzdělávání a uznávání NÚV, v letech 2009−13 byla obsahovou manažerkou projektu Koncept-koncepce dalšího vzdělávání.

24 l

Na základě zjištění projektu Pospolu je zřejmé, že spolupráce škol a firem musí probíhat nejenom při zajišťování odborného výcviku a odborné praxe, ale v celém spektru činností počínaje kariérovým poradenstvím až po závěrečné a maturitní zkoušky s nároky na personální zajištění na obou stranách (viz následující obrázek)


Personalista

Kariérové poradenství

Profesní kvalifikace NSK

Společný nábor žáků

ŠVP Kariérový poradce

Koordinátor spolupráce školy a firmy

Odborník z praxe Firemní zadání NZZ a praktické části MZ za účasti odborníka z praxe

Stáže učitelů ve firmě Odborník z praxe ve firmě

Instruktor

Odborný výcvik/ odborná praxe ve firmě

Učitel odborného výcviku / odborné praxe Učitel odborných (teoretických) předmětů

Návrhy opatření projektu Pospolu na podporu spolupráce škol a firem ve všech uvedených oblastech jsou shrnuty do čtyř níže uvedených priorit. Opatření přiřazená k prvním dvěma prioritám jsou jádrem podporujícím především rozsah a kvalitu konkrétní spolupráce škol a firem. Třetí priorita předpokládá významné změny v řízení systému odborného vzdělávání ve smyslu koordinace jeho struktury a rozvoje se sociálními partnery a je tedy podmíněna dohodou příslušných aktérů. Čtvrtá priorita pak předpokládá významnější změny školského systému ve směru větší flexibility tak, aby jeho reakce na potřeby žáků a jejich uplatnění na trhu práce mohla být adekvátnější.

25 l


POZITIVNÍ EFEKT PŘEDEVŠÍM PRO PRIORITA I Usnadnění přechodu absolventů ze školy do praxe zapojením do reálného pracovního prostředí již v průběhu studia Absolvent bude lépe hledat uplatnění, pokud již v průběhu vzdělávacího procesu získá dostatečně rozsáhlé a hluboké praktické zkušenosti s reálným pracovním prostředím. Nejde pouze o získání odborných kompetencí, ale i o získání zkušenosti s postupným zapojením do pracovního procesu včetně sociálních aspektů (režim pracovní doby, mezigenerační vztahy, pracovní hierarchie, jednání se zákazníkem apod.). Navázání bezprostředního kontaktu žáka s možným budoucím zaměstnavatelem umožní oběma stranám lépe se vzájemně poznat, sladit svá očekávání a sníží potřebnou délku zapracování nového zaměstnance. PRIORITA II Zvýšení kvalitativní úrovně kompetencí absolventů tak, aby odpovídaly potřebám zaměstnavatelů Předpokladem pro to, aby žáci získávali kompetence, které na trhu práce uplatní, je především to, aby se požadavky zaměstnavatelů promítly do vzdělávacích programů. K tomu lze využít již existujícího systému sektorových rad formulujících požadavky na profesní kvalifikace NSK a promítnout je i do počátečního odborného vzdělávání. Dále je potřeba nastavit systém zajišťování kvality praktické přípravy žáků ve všech fázích vzdělávacího procesu (od plánování přes realizaci až po hodnocení výsledků žáků a evaluaci firemních pracovišť) a podpořit kvalitu přípravy personálně (instruktoři, odborníci z praxe) i finančně. PRIORITA III Slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb na trhu práce Strukturální aspekty systému odborného vzdělávání, tzn. ovlivňování počtu absolventů v příslušných oborech podle požadavků trhu práce, úzce souvisí s fungováním poradních platforem pro odborné vzdělávání na národní a regionální úrovni. Z pohledu žáků a jejich rodičů souvisí s infomační podporou služeb kariérového poradenství postaveného na úzké spolupráci se zaměstnavateli – cílem je reálná představa o oborech odborného vzdělávání a odpovídajících profesích. Vznik centrální poradní platformy na tripartitní bázi je jeden z hlavních požadavků zaměstnavatelů, kteří v odborných orgánech POSPOLU působili. 26 l

ŽÁKY: • snížení nezaměstnanosti • zvýšení možností uplatnění v oboru studia • plynulejší přechod ze školy do praxe

ŽÁKY A FIRMY: • zlepšení nabídky kvalifikovaných pracovních sil • snížení nákladů na zapracování příp. rekvalifikace • lepší uplatnitelnost absolventů v oboru

SPOLEČNOST: • snížení nezaměstnanosti • prevence sociální exkluze • koordinace řízení OV na tripartitní bázi


PRIORITA IV Zvýšení atraktivity odborného vzdělávání pro mladé lidi Změny v systému odborného vzdělávání směřující k prohloubení spolupráce škol a firem mohou zvýšit zájem mladých lidí o tento druh vzdělávání, pokud nebude omezovat vertikální prostupnost k vyšším stupňům vzdělání a otevře alternativní cestu do terciárního sektoru vzdělávání. Žáci by měli být přijímáni do široce koncipovaných oborů na bázi společného odborného základu (např. strojírenství, elektrotechnika, stavebnictví), přičemž se po 1. roč. rozdělí na základě kariérového poradenství a ve vazbě na potřeby zaměstnavatelů v regionu do přípravy ke konkrétním výstupním profesním kvalifikacím NSK. Možnost postupné specializace a možnost ukončování studia po 2., 3. a 4. roč. s výstupním certifikátem – výučním listem (maturitní zkouškou) − v závislosti na úrovni získané kvalifikace umožní každému žákovi dosáhnout maxima dle jeho schopností a motivace.

Scénáře možného vývoje navazují na výše uvedená opatření a nastiňují možnosti, jež mohou v budoucnu nastat ve vztahu k přijetí nebo nepřijetí navrhovaných opatření.

27 l

ŽÁKY A ŠKOLY: • větší zájem žáků o studium v odborném školství • zvýšení celkové úrovně výuky i vyučujících • větší relevance poskytovaného vzdělávání

1. Koordinace státu a sociálních partnerů

Podaří se naplnit prioritu č. III Slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb na trhu práce a ustavit koordinační orgány státní správy a sociálních partnerů na tripartitní bázi s rozhodovacími pravomocemi a s dopady na financování středního školství. To umožní rozvoj středního odborného vzdělávání jako homogenní součásti vzdělávacího systému včetně provázanosti s dalším vzděláváním a poskytne vzdělávací příležitosti všem skupinám populace ve vazbě na potřeby hospodářství a možnosti uplatnění na trhu práce (naplnění dalších priorit). Střední odborné vzdělávání bude tak moci plnit nejen funkci přípravy mladých lidí pro uplatnění v pracovním životě, ale i další funkce přípravy na další vzdělávání a na život ve společnosti jako takové. Tato varianta vyžaduje aktivní roli státu při úpravě legislativního rámce vzdělávacího systému k větší flexibilitě – s vědomím, že se jedná o proces, jehož efekt se dostaví teprve dlouhodobě.


2. Aktivizace firemního sektoru

Snaha koordinovat prosazování zájmů hlavních aktérů ve středním odborném vzdělávání bude neúspěšná a vzdělávací systém se bude značně diferencovat. Veřejné školství nebude schopno nabízet odborné vzdělávání na úrovni odpovídající technologickému vývoji a bude se stále více omezovat na všeobecné, příp. pouze základy odborného vzdělávání. Rostoucí roli v nabídce odborného vzdělávání bude hrát soukromý firemní sektor, který bude mít eminentní zájem na kvalitním vzdělání svých zaměstnanců, pozice státu bude oslabena. Kvalitní odborné vzdělání budou tedy poskytovat především soukromé subjekty, buď firmy samotné, nebo subjekty firmami zřízené nebo v přímé vazbě na firemní sektor. Takové vzdělání se přesune z velké části na pracoviště firem, bude chápáno jako úzce utilitární příprava na konkrétní pracovní pozici. Vzdělávací příležitosti a tedy i možnost uplatnění na trhu práce se zlepší těm mobilním a bohatším. Těm, kteří zůstanou odkázáni na veřejný sektor, příp. podpůrná sociální opatření, se významně zhorší. Vůle měnit legislativní rámec bude omezená nebo budou změny natolik pomalé, že iniciativu převezme v rámci stávající legislativy soukromý sektor.

28 l

3. Stagnace až degradace veřejného školství

Pokud ani firemní sektor nebude dost silný a zaměstnavatelé nebudou mít dost prostředků a vůle podporovat odborné vzdělávání, aby si zajistili kvalifikované zaměstnance, dojde k petrifikaci negativních jevů veřejného odborného školství (malá efektivnost, odtrženost od praxe), k jeho uzavírání ve vlastní „věži ze slonové kosti“, a tím k jeho celkové degradaci. Finanční prostředky na veřejné školství budou nedostatečné a jeho výkony budou zaostávat za kvalitativními potřebami společnosti a hospodářské sféry zvlášť. Mladí lidé se stěží uplatní na trhu práce, nezaměstnanost poroste a bude chronická s dalšími důsledky pro výkonnost hospodářství. V tomto případě bude vůle měnit legislativní rámec také omezená nebo vůbec žádná. Další vývoj odborného vzdělávání bude tedy záležet na aktivitě všech zainteresovaných stan, tj. na vyjednávání změn na systémové úrovni mezi MŠMT, dalšími resorty, sociálními partnery, regiony a dalšími aktéry, na jednotkové úrovni na iniciativě konkrétních škol, zaměstnavatelů a jejich sdružení.

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ZHODNOCENÍ VAZEB A VLIVU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NA AKTÉRY V OBLASTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

RNDR. MARTINA HARTLOVÁ Partnerka ve společnosti HOPE GROUP, s. r. o.

ZHODNOCENÍ VAZEB A VLIVU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NA AKTÉRY V OBLASTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ RNDr. Martina Hartlová, HOPE GROUP, s. r. o., divize EUservis.cz Anotace: Příspěvek se zaměřuje na zhodnocení vazeb a potenciálního vlivu opatření navrhovaných v rámci projektu POSPOLU na jednotlivé aktéry v oblasti odborného vzdělávání. Sledovanými aktéry byli žáci SŠ, firmy, školy a jejich pedagogové, žáci ZŠ, rodiče žáků ZŠ i SŠ, kraje, MŠMT, absolventi škol/pracovníci, VŠ, veřejnost a média. Klíčová slova: systémová opatření, zainteresované strany, externí evaluace

Kontext

Evaluacím se věnuje od roku 2002 a má bohatou praxi s vedením projektových týmů evaluačních projektů a projektů technické pomoci. Zaměřuje se na evaluace v oblasti vzdělávání, trhu práce a sociální oblasti a dále na evaluace komplexních strategií (byla vedoucí projektů Ex–ante hodnocení návrhu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 či Ex-post evaluace Rámce podpory Společenství a jednotných programových dokumentů z programového období 2004-2006).

Součástí projektu POSPOLU byla externí evaluace, v rámci které byla hodnocena i opatření navrhovaná příjemcem projektu POSPOLU, která mají za cíl podpořit spolupráci škol a firem a přispět ke zkvalitnění odborného vzdělávání. V rámci hodnocení opatření se evaluátor zaměřil i na zhodnocení vazeb a vlivu navrhovaných opatření na jednotlivé aktéry v oblasti odborného vzdělávání. Evaluátor primárně pracoval se studií Návrh nových prvků odborného vzdělávání podporujících spolupráci škol a firem (verze z prosince 2014) a dále s aktualizovaným zněním opatření ze dne 18. 2. 2015. Hodnocená verze souboru opatření zahrnovala 4 priority (Priorita I až IV) a 18 opatření s detekovaným vlivem na žáky a firmy.

Metodologie

Evaluátor se zaměřil na identifikaci a zhodnocení dalších potenciálních vlivů navrhovaných opatření na další aktéry, kteří nejsou ve studii uvedeni. Mezi další sledované aktéry, na které mohou opatření potenciálně působit, byli zařazeni zejména školy a jejich pedagogové, rodiče žáků 29 l


ZŠ i SŠ, kraje, MŠMT, absolventi škol/pracovníci, VŠ, veřejnost a média. Potenciální vlivy opatření na jednotlivé aktéry byly hodnoceny kvalitativně expertním týmem, přičemž byly rozlišovány dopady v krátkodobém horizontu (tj. horizont aplikace opatření) a dlouhodobém horizontu (tj. v návaznosti na realizaci opatření − opatření je již zavedeno a funguje). Opatření byla hodnocena na šestistupňové škále od velmi silných pozitivních potenciálních dopadů po potenciálně velmi silné negativní dopady.

Výsledky A. Potenciální vlivy navrhovaných opatření na jednotlivé aktéry Z globálního pohledu, tzn. souhrnně za všechna opatření, byla nejvyšší pozitivní účinnost v dlouhodobém časovém horizontu zjištěna shodně pro cílovou skupinu žáků středních škol a pro firmy. Žáci středních škol by, zejména z pohledu svého budoucího uplatnění na trhu práce, mohli potenciálně nejvíce těžit z následujících opatření:

>o patření č. 13 (kariérové poradenství). U firem lze očekávat potenciálně pozitivní dopady zejména u opatření, která lépe připraví žáky a absolventy středních škol pro trh práce, a zároveň opatření, která umožní firmám oslovovat a získávat potenciální budoucí zájemce o zaměstnání již v průběhu studia žáků. Potenciálně nejvyšší pozitivní účinky tak lze očekávat u těchto opatření: >o patření č. 3 (kvantitativní rozšíření realizace odborného výcviku a odborné praxe ve firmách); >o patření č. 4 (podpořit systém zajišťování kvality odborného výcviku a odborné praxe nejen ve firmách);

>o patření č. 3 (kvantitativní rozšíření reali-

>o patření č. 8 (stupňovité ukončování vzdělávání pro obory H, L0; získání výučního listu u oborů L0);

>o patření č. 4 (podpořit systém zajišťování kvality odborného výcviku a odborné praxe nejen ve firmách);

> opatření č. 9 (provázat průběžné a závěrečné hodnocení žáků prostřednictvím portfolia kompetencí; portfolio jako součást hodnocení závěrečné zkoušky a profilové části maturitní zkoušky);

zace odborného výcviku a odborné praxe ve firmách);

>o patření č. 8 (stupňovité ukončování vzdělávání pro obory H, L0; získání výučního listu u oborů L0); >o patření č. 18 (doplnění normativního financování o kvalitativní i vybrané kvantitativní parametry; podpora fungování fondů pro sdílené financování OV na regionální nebo sektorové dimenzi); >o patření č. 11 (zejména část b, c: oddělit 30 l

získání stupně vzdělání − společná část MZ a kvalifikace − profilová část MZ; umožnit realizovat zkrácené studium s cílem získat úplnou profesní kvalifikaci);

>o patření č. 11 (zejména část b, c: oddělit získání stupně vzdělání − společná část MZ a kvalifikace − profilová část MZ; umožnit realizovat zkrácené studium s cílem získat úplnou profesní kvalifikaci); >o patření č. 18 (změna normativního fi-

nancování a podpora fungování fondů pro sdílené financování).


Pozitivní dopady lze očekávat v oblasti zvýšení kvality vzdělávání i zvýšení jeho atraktivity Velmi vysoké pozitivní dopady by aplikace navrhovaných opatření přinesla i pro střední školy (včetně jejich pedagogů), přestože v krátkodobém časové horizontu by realizace opatření přinesla školám i některé negativní dopady spjaté zejména s náklady nutnými na zavedení jednotlivých opatření do praxe (personálními, časovými, organizačními, finančními). Pozitivní dopady lze očekávat v oblasti zvýšení kvality vzdělávání i zvýšení jeho atraktivity. Střední školy by potenciálně mohly nejvíce získat z aplikace těchto opatření: >o patření č. 1 (společné 1. ročníky; multioborové třídy; šířeji koncipované obory); >o patření č. 3 (kvantitativní rozšíření realizace odborného výcviku a odborné praxe ve firmách); >o patření č. 7 (vytvořit ve škole pozici/roli koordinátora spolupráce školy a firem); >o patření č. 11 (zejména část b, c: oddělit získání stupně vzdělání − společná část MZ a kvalifikace − profilová část MZ; umožnit realizovat zkrácené studium s cílem získat úplnou profesní kvalifikaci); >o patření č. 18 (změna normativního financování a podpora fungování fondů pro sdílené financování).

Poslední skupinou aktérů, která by mohla být potenciálně realizací opatření pozitivně zasažena, jsou rodiče žáků ZŠ, a to zejména proto, že tato skupina je jedním z klíčových rozhodovacích článků ve volbě následné studijní dráhy u žáků ZŠ1. Zejména lze očekávat pozitivní přijetí výše uvedených opatření č. 1, 3, 8, 11 a dále opatření zaměřených na kariérové poradenství (č. 12, 13) a částečně č. 20 (vytvoření systémů predikcí potřeb trhu práce). Všechna tato opatření by měla rodičům žáků ZŠ usnadnit jejich poradní roli při volbě studijní dráhy jejich dětí i zatraktivnit střední odborné školství jako takové. U zbylých sledovaných aktérů lze očekávat pozitivní účinky spíše nižší. B. Souhrnné hodnocení potenciálních vlivů navrhovaných opatření Nejvyšší pozitivní potenciální účinky na všechny sledované aktéry byly vyhodnoceny u opatření č. 1 (společné 1. ročníky; multioborové třídy; šířeji koncipované obory) a opatření č. 13 (kariérové poradenství), ze systémových opatření pak u opatření č. 15 (ustavení koordinační/poradní platformy pro odborné vzdělávání na národní úrovni), opatření č. 18 (změna normativního financování a podpora fungování fondů pro sdílené financování) a opatření č. 20 (vytvoření systému predikcí potřeb trhu práce). U systémových opatření je jejich vysoký výsledný vliv způsoben širokou působností opatření, tj. působností na celou řadu aktérů, což je dáno jejich systémovou povahou.

1) Viz studie Rozhodování žáků základních a středních škol o dalším studiu a práci v pohledu žáků a jejich rodičů, NÚV, 2012. 31 l

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ZHODNOCENÍ VAZEB A VLIVU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NA AKTÉRY V OBLASTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NA JEDNOTLIVÉ AKTÉRY Priorita I

Opatření 3

2

4

5

6 II 7

9

10

11A 20

15

III

16

17

18 32 l

Čas*

Žáci ZŠ

Žáci SŠ

Rodiče žáků ZŠ

Rodiče žáků SŠ

Školy, pedag.

Krátk.

-

Dlouh.

+++

+

++

Krátk.

-

Dlouh.

+

+

+

+

Krátk.

-

Dlouh.

+

+++

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

+

Krátk.

-

Dlouh.

+

+

Krátk.

-

Dlouh.

+

++

Krátk.

-

Dlouh.

+

+

+

Krátk.

-

Dlouh.

+

+

+

Krátk.

-

-

-

Dlouh.

+

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

+

Krátk.

-

Dlouh.

+++

+

+++

pokračování na další straně

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ZHODNOCENÍ VAZEB A VLIVU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NA AKTÉRY V OBLASTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Priorita

Opatření

I

3 2 4 5 6

II 7 9 10 11A 20 15 III

16 17 18

33 l

Čas*

Firmy

Svazy (firem)

VŠ

Kraje

MŠMT

Veřejnost, média

Krátk.

-

Dlouh.

++

Krátk.

Dlouh.

+

Krátk.

-

Dlouh.

++

Krátk.

-

Dlouh.

+

Krátk.

Dlouh.

+

Krátk.

Dlouh.

+

-/+

Krátk.

Dlouh.

++

Krátk.

-

-

Dlouh.

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

Krátk.

-

Dlouh.

+

+

+

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

+

+

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

+

+

+

+

Krátk.

Dlouh.

+

+

+

+

Krátk.

-

-

Dlouh.

++

+

+

+

+

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ZHODNOCENÍ VAZEB A VLIVU NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ NA AKTÉRY V OBLASTI ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Priorita

Opatření 1

8

11B,C

IV 19

12

13

Priorita

Opatření 1

8

11B,C IV 19

12

13

Čas*

Žáci ZŠ

Žáci SŠ

Rodiče žáků ZŠ

Rodiče žáků SŠ

Krátk.

-

Dlouh.

+++

++

+

++

Krátk.

Dlouh.

+

+++

+

Krátk.

-

Dlouh.

++

+

++

Krátk.

Dlouh.

+

Krátk.

Dlouh.

++

+

+

+

Krátk.

Dlouh.

++

++

+

+

Čas*

Firmy

Svazy (firem)

Krátk.

Dlouh.

+

Krátk.

Dlouh.

++

Krátk.

Školy, pedag.

MŠMT

Veřejnost, média

-

+

+

+

Dlouh.

++

Krátk.

Dlouh.

+

Krátk.

Dlouh.

+

Krátk.

-

Dlouh.

+

+

+

+

VŠ

Kraje

*K rátkodobý horizont: horizont aplikace opatření; Dlouhodobý horizont: v návaznosti na realizaci opatření (opatření je již zavedeno a funguje) Škála hodnocení: +++ velmi silný pozitivní dopad, ++ silný pozitivní dopad, + slabší pozitivní dopad; --- velmi silný negativní dopad, -- silný negativní dopad, - slabší negativní dopad

34 l

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / MODELY SPOLUPRÁCE A JEJICH PILOTÁŽ

Modely spolupráce a jejich pilotáž ING. TAŤÁNA VENCOVSKÁ Manažerka projektu Pospolu pro obsah, zástupce vedoucího oddělení odborného vzdělávání NÚV

MODELY SPOLUPRÁCE A JEJICH OVĚŘOVÁNÍ Ing. Taťána Vencovská, Národní ústav pro vzdělávání, projekt Pospolu Anotace: Příspěvek je nedílnou součástí bloku příspěvků vztahujících se k ověřování modelů spolupráce. Zahrnuje informace o obecném modelu spolupráce, o aplikovaných modelech a o pilotovaných modelech v rámci partnerství. Klíčová slova: model spolupráce, aplikovaný model, případová studie, ověřování, monitoring, pilotáž MODELY SPOLUPRÁCE Na začátku projektu byly analyzovány oblasti, ve kterých je možné a žádoucí navazovat, rozvíjet a prohlubovat spolupráci mezi odbornými školami a zaměstnavateli. Jedná se zejména o pobyt žáků v reálném pracovním prostředí, stáže učitelů u zaměstnavatelů, působení odborníka z praxe ve výuce a účast zaměstnavatelů při ukončení vzdělávání žáků.

Zajišťuje obsahově průběh projektu Pospolu. Působí od roku 2002 jako odborný garant NÚV pro oblast gastronomie, hotelnictví, turismu, plní roli garantky v Sektorové radě pro pohostinství, gastronomii, cestovní ruch, pracuje jako editorka jednotného zadání závěrečných zkoušek. Pracuje ve vzdělávací sekci AHR ČR. Zastávala řadu pozic v projektech NÚV, např. hlavní manažerky projektu Kurikulum S, manažerky klíčových aktivit v dalších projektech (např. Kvalita, NSK). Při práci v NÚV zúročila řadu zkušeností z praxe v odborném vzdělávání z ISŠ v Příbrami, kde pracovala řadu let jako zástupce ředitelky i jako učitelka.

35 l

Na základě těchto obecných modelů spolupráce začaly pracovní týmy připravovat tzv. aplikované modely spolupráce škol a zaměstnavatelů, a to pro všechny skupiny oborů vzdělání pro kategorie dosaženého vzdělání H, M, L0. Do března 2014 tak byly připraveny pracovní verze všech 56 aplikovaných modelů a postupně byly zveřejňovány na portálu rvp.cz. Odborná veřejnost se seznamovala s jejich podobou po dobu téměř jednoho roku na workshopech, které se konaly pro jednotlivé skupiny oborů vzdělání v Praze a Brně. Vznikly oborové webové stránky, kde si mohli zájemci najít informace o plánovaných workshopech, jejich výsledcích i o aplikovaných modelech.


Modely spolupráce OBECNÝ MODEL SPOLUPRÁCE ŠKOL A FIREM (H)

odborný výcvik

využití odborníků z praxe ve výuce

stáže učitelů

OBECNÝ MODEL SPOLUPRÁCE ŠKOL A FIREM (M, K)

OBECNÝ MODEL SPOLUPRÁCE ŠKOL A FIREM (L0)

praktické vyučování / odborná praxe

praktické vyučování odborný výcvik/praxe

využití odborníků z praxe ve výuce

využití odborníků z praxe

profilová část maturitní zkoušky

profilová část maturitní zkoušky

stáže učitelů

stáže učitelů

Celkem bylo připraveno 56 aplikovaných modelů: >p ro kategorii dosaženého vzdělání H: 18; >p ro kategorii dosaženého vzdělání M: 25; >p ro kategorii dosaženého vzdělání L0: 12; >p ro kategorii dosaženého vzdělání K: 1; >w orkshopy celkem: 30 pro 315 účastníků. ROZPRACOVÁVÁNÍ ZÁKLADNÍCH VERZÍ MODELŮ Hlavní myšlenkou při sestavení modelů bylo, aby škola/firma mohla postupovat od obecných principů k těm, které jsou specifické právě pro jejich oblast, a mohla čerpat inspiraci pro spolupráci. Pro přípravu a rozvoj spolupráce je tedy dobré mít k dispozici obecné modely spolupráce, modely aplikované pro určitý obor vzdělání v dané skupině oborů, doplněné případovými studiemi, kde je možné přečíst si, jak konkrétní škola spolupracuje s určitou firmou. Na konci tohoto řetězu stojí vlastní plán spolupráce, který si může škola, například formou dodatku k ŠVP, připravit pro každoroční spolupráci s konkrétní firmou. 36 l

Obecný model spolupráce

Pro kategorie oborů vzdělání (H, M, L0)

Aplikovaný model pro skupinu oborů

Rozpracování pro skupinu oborů (podle RVP)

Případová studie

Příklad rozpracování konkrétní školou

Plán spolupráce / dodatek k ŠVP

K vlastnímu doplnění ŠVP


NÁHLED PUBLIKACE:

V rámci projektu v poslední fázi práce s aplikovanými modely (od podzimu 2014) probíhají další úpravy modelů spolupráce na základě akceptačních schůzek, kde jsou zapojeni zástupci škol, oborových skupin, MŠMT a další. Na závěr projektu byly aplikované modely doplněny o vybrané obory zapojené do pilotáže a byly upraveny i obecné modely o zkušenosti z ověřování, zejména o části nábor žáků, spolupráce se zaměstnavateli při závěrečné zkoušce podle jednotného zadání a volnočasové aktivity žáků. K doplnění těchto materiálů jsme připravili 37 l

publikaci Kráčíme Pospolu k efektivnější spolupráci škol a firem. Publikace je ke stažení na stránkách projektu. Jaký má výše uvedený přístup význam pro praxi ve školách? Uvědomíme si, co chceme dělat, jakým způsobem, s kým, jak to zajistíme, jak to budeme na obou stranách kontrolovat, jakou roli v tom bude mít žák, učitel, instruktor, kdo to bude platit atd. Stanovení svého vlastního modelu − plánu, pravidel a jejich kontroly přispívá nesporně ke kvalitě ve vzdělávání.


38 l

OVĚŘOVÁNÍ MODELŮ Zaměstnavatelé přicházeli s poznatky, že v řadě případů fungují dobré modely spolupráce v praxi. V projektu byla alokována téměř polovina rozpočtu k popsání těchto principů a ověření jejich fungování v praxi. Projekt se musel vypořádat s požadavky MŠMT: > realizovat výběrové řízení na pilotáž modelů v souladu s platnými předpisy, podle zákona o veřejných zakázkách; > v členit do zakázky potřeby definované projektem.

pojit další partnerství tak, aby byla pokryta celá Česká republika v rámci krajů a aby byl zapojen širší okruh oborů vzdělání. Proto byla vyjednána podstatná změna projektu, která umožnila zapojit dalších 10 partnerství formou tzv. monitoringu. >Z apojeno 149 subjektů; >3 6 škol, 110 firem, 3 jiné subjekty; > z apojeno 1 562 žáků (při ověřování odborného výcviku / odborné praxe); >2 5 oborů vzdělání (při ověřování odborného výcviku / odborné praxe); > realizováno 227 765 žákohodin v pilotáži.

Přes obrovskou snahu všech zúčastněných jak na straně projektu, tak na straně zájemců se nepodařilo v prvním výběrovém řízení získat dostatečný počet partnerství a od října 2013 byla pilotáž zahájena v 5 partnerstvích. Následovalo další výběrové řízení, ve kterém zakázku získalo dalších 16 partnerství. I přesto bylo nutné za-

Níže jsou uvedeny grafy, které znázorňují rozložení zapojených institucí podle krajů, další graf ukazuje na variabilitu zapojených oborů vzdělání a poslední ukazuje zapojené žáky (v rámci ověřování odborného výcviku a odborné praxe) podle oborů vzdělání.


OVĚŘOVÁNÍ MODELŮ - ŠKOLY, FIRMY A ORGANIZACE V KRAJÍCH Hl. m. Praha 7% Středočeský 5% Jihočeský 4% Plzeňský 5% Karlovarsky 3% Ústecký 5% Liberecký 1% Královehradecký 2% Pardubický 8% Vysočina 15% Jihomoravský 3% Olomoucký 3% Zlínský 29% Moravskoslezský 10%

VARIABILITA OBORŮ

39 l

Informační technologie 4% Mechanik seřizovač - OV 16% Mechanik seřizovač - OP 3% Strojní mechanik 9% Nástrojař 4% Obráběč kovů 10% Mechanik opravář motorových vozidel 22% Mechanik elektrotechnik 3% Elektrikář 3% Aplikovaná chemie 3% Tesař 5% Ostatní (Strojírenství 2%, Mechanik strojů a zařízení 1%, Dopravní prostředky 1%, Klempíř 2%, Karosář 1%, Autolakýrník 2%, Elektrotechnika 1%, Elektrikář - silnoproud 0%, Elektromechanik pro zařízení a přístroje 2%, Chemik 2%, Truhlář 2%)


ŽÁCI V OBORECH OVĚŘOVÁNÍ 64

Informační technologie Strojírenství

26 19

Mechanik strojů a zařízení Mechanik seřizovač - OV

251

Mechanik seřizovač - OP

41

Dopravní prostředky

21

Strojní mechanik

138

Nástrojař Klempíř Karosář Obráběč kovů

55 24 21 151

Autolakýrník

34

Mechanik opravář motorových vozidel

336

Mechanik elektrotechnik

51

Elektrotechnika

18

Elektrikář

40

Elektrikář - silnoproud Elektromechanik pro zařízení a přístroje

2 28

Aplikovaná chemie Chemik Truhlář

40 29 36

Tesař

76

Provoz a ekonomika dopravy

12

Stavebnictví

4

Autotronik

32

Opravář zemědělských strojů

13 0

40 l

50

100

150

200

250

300

350


MODELY SPOLUPRÁCE V OVĚŘOVÁNÍ Jaké modely spolupráce nám dodavatelé a spolupracující partnerství nabídli? Do ověřování bylo zapojeno několik typů spolupráce a vytvořených partnerství, která vyjadřují následující schémata.

1. typ: 1 škola a více firem – 7 partnerství

Nejčastěji v praxi fungující model. Škola si vyhledává ve svém okolí vhodné firmy, s nimiž navazuje spolupráci. Pro výuku žáků na odborném výcviku je menší problém domluvit zapojení žáků do prostředí firem. Větší problémy se projevují při umisťování žáků maturitních oborů na odbornou praxi. Zkušenost ze zapojené Masarykovy střední školy chemické ilustruje průběh monitoringu. Viz příspěvek Spolupráce Masarykovy střední školy chemické s výzkumnými ústavy AV ČR (Ing. Zita Valentová)

Škola

Praha MSŠCH Křemencova

Masarykova střední škola chemická, Praha 1, Křemencova 12 (http://www.mssch.cz)

4

České Budějovice

Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická, České Budějovice, Skuherského 3 (www.spsautocb.cz)

3

Žďár nad Sázavou

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Žďár nad Sázavou, Studentská 1 (www.spszr.cz)

16

Ostrava

VÍTKOVICKÁ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA (www.vitkovickastredni.cz)

4

Uherské Hradiště

Střední škola MESIT, o. p. s. (www.skolamesit.cz)

7

Kladno

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Kladno, Dubská (http://www.sou-dubska.cz)

2

Litvínov

Střední odborná škola, Litvínov – Hamr, příspěvková organizace (www.skolahamr.cz)

5

2) Kompletní výčet firem – viz brožura Odborné školy a firmy Pospolu. 41 l

Počet firem2

Partnerství


2. typ: 1 firma a více škol – 2 partnerství Zapojena byla firma Bosch ve dvou partnerstvích při ověřování odborného výcviku a odborné praxe. Další příklad partnerství, kde jedna silná firma − Witte Nejdek − dokáže spolupracovat se 4 školami v Karlovarském kraji, je rovněž velmi inspirující. Viz příspěvek Nastavení nových forem spolupráce mezi firmou a školami (Mgr. Libor Háček)

Škola

České Budějovice

Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická, České Budějovice, Skuherského 3 (www.spsautocb.cz); Střední odborná škola strojní a elektrotechnická, Velešín, U Hřiště 527 (www.sosvel.cz).

1

Ostrov, Nejdek, Sokolov, Dalovice

Střední průmyslová škola Ostrov (www.spsostrov.cz); Střední odborná škola a střední odborné učiliště Nejdek (www.sosnejdek.cz); Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov (www.isste.cz); Střední odborná škola logistická a střední odborné učiliště Dalovice (www.logistickaskola.cz).

1


Počet firem3

Partnerství


3. typ: 1 firma a 1 škola – 12 partnerství V našem projektu se vyskytuje celá řada partnerství, která se přihlásila do projektu s jednou firmou. Některé z těchto škol ale v praxi spolupracují s více firmami. Typickým příkladem toho, že může výborně fungovat vlastní firemní škola, je Střední průmyslová škola dopravní, a. s., jejímž generálním partnerem a zřizovatelem je Dopravní podnik hl. města Prahy. Viz příspěvek Spolupráce Střední průmyslové školy dopravní a DP hlavního města Prahy (Bc. Michal Jiroušek) Partnerství

Škola

Počet firem4

Brno

Integrovaná střední škola automobilní, Brno, Křižíkova 15 (www.issabrno.cz)

1

Znojmo

Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD, Znojmo, s. r. o. (www.sousoszn.cz)

1

Praha

Střední průmyslová škola dopravní, a. s. (http://www.sps-dopravni.cz)

1

Žákava

Střední odborné učiliště stavební, Plzeň, Borská 55 (www.souplzen.cz)

1

Otrokovice

Střední průmyslová škola Otrokovice (www.spsotrokovice.cz)

1

Mladá Boleslav

ŠKODA AUTO a. s., Střední odborné učiliště strojírenské, odštěpný závod (www.sou-skoda.cz)

1

Prostějov

Obchodní akademie, Prostějov, Palackého 18 (www.oapv.cz)

1

Mohelnice

Střední škola technická a zemědělská Mohelnice (www.sstzmoh.cz)

1

Dobruška

Střední škola – Podorlické vzdělávací centrum, Dobruška (www.sspvc.cz)

1

Varnsdorf

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace (www.vosassvdf.cz)

1

Praha Zelený pruh

Střední škola technická, Praha 4, Zelený pruh 1294 (http://www.zelenypruh.cz)

1

Liberec

Střední průmyslová škola stavební, Liberec 1, Sokolovské náměstí 14, příspěvková organizace (www.stavlib.cz)

1

Třinec

Střední odborní škola Třineckých železáren (http://e.sostrinec.cz)

1



4. typ: více škol a více firem zaštítěné dalším subjektem – 3 partnerství Zastřešujícími subjekty jsou např. Okresní hospodářská komora Jihlava, Moravskoslezský automobilový klastr, o. s. Zkušenosti z tohoto partnerství − společnost PRO NORTH CZECH, a. s. Viz příspěvek Již více než 20 let nás fascinuje excelentnost (PhDr. Kateřina Hudečková)

Partnerství

Škola

Počet firem5

Jihlava

Okresní hospodářská komora Jihlava (1 škola)

2

Ostrava

Moravskoslezský automobilový klastr, o. s. (4 školy)

4

Plzeň

Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje (2 školy)

2

5. typ: více škol a více firem – 2 partnerství V projektu byla v tomto typu partnerství zapojena 2 partnerství. SŠIE, ZŠ, MŠ Pardubice a SSOŠ Hranice. Velké partnerství vytvořily také 4 školy, SŠ – COP Kroměříž, SPŠ a OA Uherský Brod a SOŠ Vsetín. Viz příspěvek Rozvoj spolupráce SOŠ J. Sousedíka s okolními firmami na Valašsku (Mgr. Josef Slovák)



Počet firem6

Partnerství

Škola

Kroměříž, Uherský Brod, Vsetín

Střední škola – Centrum odborné přípravy technické Kroměříž (www.coptkm.cz); Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod (www.spsoa-ub.cz); Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín (www.sosvsetin.cz).

31

Pardubice, Hranice

DELTA - Střední škola informatiky a ekonomie, Základní škola a Mateřská škola, s. r. o. (http://www.delta-skola.cz/); Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola Pardubice (www.spse.cz); Soukromá střední odborná škola Hranice, s. r. o. (www.ssos.cz).

15

Zapojené školy a firmy naleznete v brožuře Odborné školy a firmy Pospolu. Podněty z ověřování modelů spolupráce se staly základem a jedním z užitečných zdrojů pro návrhy opatření a koncepční studii zpracovanou v rámci klíčové aktivity 3.


HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / SPOLUPRÁCE MASARYKOVY STŘEDNÍ ŠKOLY CHEMICKÉ S VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY AV ČR

Spolupráce s výzkumnými ústavy motivuje žáky tím, že se mohou stát vědeckými pracovníky SPOLUPRÁCE MASARYKOVY STŘEDNÍ ŠKOLY CHEMICKÉ S VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY AV ČR Ing. Zita Valentová, Masarykova střední škola chemická

tou odborností, takže nehrozí problém s kvalifikací instruktorů. Na několika ústavech vykonávají žáci odborné stáže a z nich pak vznikají podklady pro dlouhodobé maturitní práce s obhajobou. Mikrobiologický ústav AV ČR komplexně studuje vlastnosti mikroorganismů (bakterií, kvasinek, hub a řas) z hlediska základního výzkumu, ale věnuje se i jejich praktickému využití v průmyslu či medicíně, což vyústilo do mnoha biotechnologických aplikací. Spolupráce je zde již dlouhodobá. Stálým instruktorem je RNDr. David Biedermann, který zajišťuje celou spolupráci a komunikaci se školou. Kromě instruktorské práce jednou ročně chodí přednášet do školy a jeho přednášky jsou u žáků velmi oblíbené. V projektu Pospolu se ujal role garanta, na odborné stáže si často bere 1–2 žáky.

Anotace: Spolupráce Masarykovy střední školy chemické s výzkumnými ústavy AV ČR v rámci odborné praxe, odborných stáží žáků s možností dlouhodobé maturitní práce s obhajobou a využití odborníků z praxe pro přenášky a exkurze. Klíčová slova: odborná praxe, výzkumný ústav, kvalifikace instruktorů, odborné stáže, motivace žáků Masarykova střední škola chemická spolupracuje s několika ústavy Akademie věd ČR. Projektu Pospolu se účastnily 3 ústavy Akademie věd ČR (v. v. i.) a 1 ústav s. r. o. Všechny výzkumné ústavy mají perfektní moderní techniku, a proto jsou odborné praxe pro naše žáky velmi dobrou průpravou do budoucího pracovního života chemika. Dále samozřejmě disponují zaměstnanci s náleži46 l

Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., je vědeckou institucí, která soustředila významné badatele z oblasti makromolekulární vědy s cílem připravovat nové polymerní materiály a objevovat vztahy a zákonitosti mezi jejich molekulární strukturou a výslednými vlastnostmi. Polymerní materiály se již staly nedílnou součástí moderní lidské civilizace a jsou všude kolem nás. Trend v moderní makromolekulární vědě si klade za cíl přinést nové užitečné materiály. Žáci se zde dostanou k přímému výzkumu. V projektu Pospolu byl garantem za ústav Ing. Martin Studenovský, který je sám velmi zkušeným instruktorem. Zároveň dlouhodobě pomáhá s odbornými pracemi žáků, je již po několik let v odborné porotě a obvykle zajišťuje sál pro Studentskou konferenci, který poskytuje ústav zcela zdarma. Zde si žáci vyzkouší prezentovat svou práci před odbornou porotou i veřejností. Na Studentské konferenci také odborníci z ÚMCH přednáší o nových materiálech a novinkách z výzkumu. Výzkumný ústav maltovin je pro nás nováček, který se nabídl k možnosti zajistit odborné praxe

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / SPOLUPRÁCE MASARYKOVY STŘEDNÍ ŠKOLY CHEMICKÉ S VÝZKUMNÝMI ÚSTAVY AV ČR

v rámci projektu Pospolu. Navázání spolupráce, které zajistila Ing. Stanislava Rollová, je myslím velmi prospěšné pro obě strany, odborná praxe proběhla velmi dobře. Na květen již máme domluvenou exkurzi s přednáškou, pracujeme společně na novém zaměstnanci ve VÚMO, který půjde na praxi do firmy na konci června. Zde můžeme dobře sledovat společnost s. r. o., která musí hledět na finance více než státní ústavy. Zaplacení odborníků z praxe a instruktorů odborné praxe bylo motivací pro pracovníky ústavu. I přesto, že zatím není další financování těchto pozic možné, spolupráce bude pokračovat. Ústav fyzikální chemie – to je naše třešinka na dortu – vynikající spolupráce postavená na neúnavné práci Ing. Květoslavy Stejskalové, garanta za firmu v projektu Pospolu. Zde máme vyčerpávající možnosti podívat se zblízka mezi vědce, pracovat s nimi, konzultovat s nimi. Přijít na exkurzi, přednášku, workshop – domluva je velmi flexibilní a variabilní z hlediska příchozích žáků nebo pedagogů. Do ústavu chodí v současné době 2 žáci na odbornou stáž, připravují si možnost dlouhodobé maturitní práce s obhajobou a jsou nedílnou součástí vědeckého týmu. Spolupráci se studenty všech věkových kategorií, tj. výchově nových lidských zdrojů, se ústav věnuje již mnoho let a s velkou úspěšností. Ústav rozvíjí badatelskou činnost ve fyzikální chemii a chemické fyzice se zaměřením na vztahy mezi strukturou a reaktivitou látek. Soustřeďuje se zejména na teoretický a experimentální výzkum chemických a fyzikálně-chemických dějů na atomární a molekulární úrovni (struktura a dynamika látek, mechanismus reakcí) v plynné, kapalné a pevné fázi a na jejich rozhraních, a to především v systémech významných pro chemickou katalýzu a sorpční, elektrochemické a biologické procesy. Spolupráce s výzkumnými ústavy motivuje žáky tím, že se mohou stát vědeckými pracovníky. Pro některé je stát se členem výzkumného týmu 47 l

splněný sen. Žáci mohou při výzkumu pomáhat i v roli laborantů. Dobrý a pečlivý laborant je pro výzkum důležitým článkem. Ze strany vědců jsou stáže a odborné praxe možností setkávání s mladou generací a snahou žáků něco vytvořit i vymyslet. Často při odborné praxi podávají lepší výkony a zvýšenou snahu i zájem než při běžné výuce ve škole. Problémem bývá pouze zařazení žáků se slabým prospěchem. Tento problém snad do budoucna vyřeší zlepšení situace ve školství a zařazení přijímacích zkoušek na střední školy. Také je předpoklad zvýšení zájmu o technické obory, pokud zde bude dostatek pracovních míst s dostatečným finančním ohodnocením. NASTAVENÍ NOVÝCH FOREM SPOLUPRÁCE MEZI FIRMOU A ŠKOLAMI Mgr. Libor Háček, Střední průmyslová škola Ostrov

Anotace: Příspěvek hodnotí zapojení jednoho sociálního partnera a čtyř škol Karlovarského

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / NASTAVENÍ NOVÝCH FOREM SPOLUPRÁCE MEZI FIRMOU A ŠKOLAMI

Z druhé strany si firma jako potenciální zaměstnavatel mohla vyzkoušet své možné pracovníky, zapojit je do týmů kraje do monitoringu v rámci projektu Pospolu. Představuje obory, které byly do monitoringu vybrány, i možnosti efektivních forem spolupráce, jež byly v období trvání projektu realizovány (odborný výcvik, odborné praxe, stáže učitelů, zapojení odborníků z praxe a tvorba učebních materiálů), a vyjadřuje přesvědčení, že v nastavené spolupráci budou subjekty pokračovat i po skončení projektu. Klíčová slova: WITTE Automotive, SPŠ Ostrov, SOŠ a SOU Dalovice, SOŠ a SOU Nejdek, ISŠTE Sokolov, odborný výcvik, odborné praxe, stáže pedagogů, efektivní formy spolupráce Ani nejzápadnější a nejmenší kraj republiky, Karlovarský kraj, nezůstal stranou aktivit projektu POSPOLU. V rámci monitoringu se spojilo kvarteto škol a druhý nejvýznamnější zaměstnavatel kraje. Konkrétně šlo o čtyři technické školy – Střední průmyslovou školu Ostrov, Střední odbornou školu logistickou a střední odborné učiliště Dalovice, Střední odbornou školu a střední odborné učiliště Nejdek, Integrovanou střední škola technickou a ekonomickou Sokolov − a o sociálního partnera, Witte Nejdek, spol. s r. o. V rámci projektu uvedené subjekty popsaly a ověřily fungování různých modelů spolupráce několika oborů vzdělání. Z portfolia oborů vzdělání, které uvedené školy nabízejí, byly vybrány tři obory zakončené maturitní zkouškou − 2341-M/01 Strojírenství, 26-41-M/01 Elektrotechnika, 37-41-M/01 Provoz a ekonomika dopravy − a jeden obor zakončený výučním listem 2352-H/01 Nástrojař. Odborný výcvik oboru nástrojař probíhal kontinuálně ve školním roce během fungování projektu a účastnilo se jej celkem 9 žáků, odborné praxe zbývajících oborů zakončených maturitní zkouškou se odehrávaly formou čtrnáctidenních praxí ve firmě a absolvovalo je 7 strojařů, 48 l

8 elektrotechniků a 12 budoucích logistiků. Pro ně bylo setkání s běžným životem firmy zásadní. Seznámili se s problémy, které velká firma zaměstnávající dva tisíce pracovníků řeší, v reálných podmínkách měli možnost srovnat své ve škole získané znalosti s těmi, které jsou potřebné pro výkon jejich budoucího povolání v konkrétní firmě. Z druhé strany si firma jako potenciální zaměstnavatel mohla vyzkoušet své možné pracovníky, zapojit je do týmů a zjistit, jak jsou schopni vedle znalostí získaných ve škole uplatnit své představy o řešení jednotlivých zadání. Na průběh odborného výcviku a praxí dohlížel tým zkušených instruktorů. Jejich poznatky byly zapracovány do závěrečné zprávy a zobecněny. Zatímco žáci 2. ročníku se jevili v některých případech jako nedospělí a jejich znalosti nebyly na požadované úrovni, u žáků 3. ročníků došlo k výraznému posunu, což souvisí s posílením odborných předmětů v druhé části jejich středoškolského studia. Řada z nich se stala platnou součástí pracovního týmu a dostala nabídky na další brigády, popřípadě na budoucí uplatnění v oboru. Zároveň si všech 36 žáků zapojených do pilotáže uvědomilo důležitý fakt, že škola připravuje budoucí absolventy ve všeobecných znalostech. Ty konkrétní, odpovídající požadavkům konkrétního zaměstnavatele, si budou muset doplnit v okamžiku nástupu do zaměstnání. A pokud chtějí udržet krok s aktuálními trendy v oboru, půjde o celoživotní nutnost. Vedle odborného výcviku a odborných stáží pro žáky nabídl projekt i další vítané aktivity. Šlo o stáže učitelů – vesměs týdenní − připravené tak, aby se vyučující odborných předmětů seznámili s nejnovějšími trendy v oboru, který na školách vyučují. Proběhlo 8 stáží. Každá zainteresovaná škola vyslala do firmy dva pedagogy, po dohodě s nimi firma připravila návrh průběhu stáže a byl vypracován harmonogram, kdy se stáž pedagogů uskuteční. Zatímco učitelé za-

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / NASTAVENÍ NOVÝCH FOREM SPOLUPRÁCE MEZI FIRMOU A ŠKOLAMI

měření na strojírenství pronikli do tajů software Catia V5, učitelé elektro oborů objevili zákoutí měrového oddělení, učitelé zaměření na logistiku ocenili možnost v praxi si vyzkoušet všechny logistické toky využitelné v mezinárodní firmě. Jednoznačně pozitivní hodnocení ze strany účastníků a nezřídka i přání pokračovat ve stáži jen utvrdilo v potřebnosti takových aktivit pro učitele odborných předmětů a v nastavení trvalé spolupráce firma – škola v této oblasti. Velký dosah pro žáky měly rovněž přednášky uspořádané v rámci partnerství Pospolu pro žáky tří škol (ISŠTE Sokolov možnosti využití odborníků z praxe nevyužilo především kvůli delší vzdálenosti mezi firmou a touto školou). Odborníci z výroby − ať již v provozech firmy, nebo ve školách − přednášeli po dohodě s vyučujícími odborných předmětů problematiku, kterou bez názorných pomůcek nebo moderních metod lze vykládat jen s obtížemi. Celkem 11 přednášek se zaměřilo nejen na obecnější problematiku výrobní firmy (zajímavým nápadem byla JOB poradna poskytující ucelenou představu, jak by se měl absolvent technické školy připravit na pracovní pohovor), tak na konkrétní technické otázky (logistické toky ve firmě, příjem zboží a expedice, třískové obrábění, základy vstřikování plastů). Většina žáků hodnotila velice kladně fakt, že se jim dostalo nadstavby nad rámec běžné výuky. V prostorách firmy jim přednášel někdo, kdo se dané problematice věnuje v rámci své pracovní náplně a dokáže poznatky předat záživnou formou budoucím absolventům oboru. Celkově počet žáků, kteří měli možnost vyslechnout si přednášky odborníků z praxe, přesáhl počet 180. V rámci partnerství bylo vyučujícími školy vytvořeno během trvání projektu 8 jednotek výsledků učení (ECVET) a 19 metodických nebo učebních materiálů. Samotný projekt byl prezentován na řadě akcí, ať už se jednalo o výstavy škol zřizovaných Karlovarským krajem, školní akce typu 49 l

den otevřených dveří nebo o Noc techniků, kterou pro širokou veřejnost pořádá každým rokem WITTE Automotive. Z pohledu firmy WITTE Automotive projekt Pospolu ověřil dlouholeté formy spolupráce v podobě odborného výcviku a odborné praxe jako efektivní formy rozšiřování znalostí studentů technických oborů. V rámci projektu prohloubily školy a sociální partner vzdělávání jak studentů, tak pedagogů ve specializovaných oblastech: odborné přednášky a stáže učitelů přispěly k provázání potřeb praxe se současným obsahem školní výuky a její modifikaci. Současně projekt Pospolu napomohl rozvoji osobních i profesních vazeb mezi studenty, pedagogy a zaměstnanci firmy. V projektu spatřují zapojené subjekty jedinečnou možnost, jak nastavit mantinely spolupráce mezi firmou a školami na kvalitativně vyšší úrovni. V této nastavené cestě hodlají jak školy, tak sociální partner pokračovat i v dalším období. SPOLUPRÁCE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY DOPRAVNÍ A DP HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Bc. Michal Jiroušek, Střední průmyslová škola dopravní, a. s. Anotace: Rozvoj spolupráce s hlavním sociálním partnerem při vzdělávání. Plánování a ověřování této spolupráce vzhledem ke vzdělávací strategii firmy jak pro žáky školy, tak pro stávající zaměstnance. Novinkou je motivační a absolventský program DPP, do něhož může být žák zařazen při splnění podmínky řádné docházky a nulové neomluvené absence. Metodika postupu při organizaci odborného výcviku a odborné praxe žáků na pracovištích DPP. Školení instruktorů žáků. Výhody spolupráce pro všechny zúčastněné. Doporučení pro další období spolupráce.

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / SPOLUPRÁCE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY DOPRAVNÍ A DP HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Ověřování efektivnosti spolupráce je pravidelné, případně škola reaguje na aktuální změny a požadavky práce je pravidelné, případně škola reaguje na aktuální změny a požadavky. Škola má rozvíjení spolupráce s DPP vytyčen jako jeden z hlavních strategických cílů, tato snaha se promítá např. v přípravě projektů ESF. Při vzájemných jednáních akceptuje vedení školy požadavky DPP, zejména v oblasti zavádění nových oborů vzdělání. DPP je zároveň zřizovatelem školy a vlastníkem nemovitostí a jeho pracovníci jsou jmenováni do představenstva školy a do dozorčí rady školy. Jedná se o těsnou spolupráci na velmi dobré úrovni, která se uskutečňuje v mnoha oblastech: údržba budov, vybavování školních objektů učebními pomůckami, zajišťování exkurzí na pracovištích podniku, uskutečňování odborné praxe a odborného výcviku, využití odborníků z praxe při plánování a realizaci výuky, při zpracování témat profilové maturitní zkoušky a zajištění stáží učitelů. Klíčová slova: POSPOLU, spolupráce, SPŠD, DPP, program, strategie, metodika, škola Rozvoj spolupráce a sociálního partnerství mezi Střední průmyslovou školou dopravní, a. s., (SPŠD) a Dopravním podnikem hlavního města Prahy, akciová společnost, (DPP) je založen na uplatňování základních kroků PDCA čili „plánuj, udělej, zkontroluj, uskutečni“. Znamená to realizaci základních kroků vedoucích k neustálému zdokonalování spolupráce při vzdělávání a výchově žáků. Většina modelů zlepšování procesů je na tomto principu, který zavedl W. Edwards Deming, založena. Spolupráci s hlavním sociálním partnerem (DPP) škola systematicky plánuje v několika úrovních: příprava žáků pro zaměstnanecké pozice (praxe žáků přímo na pracovištích, projekty k přípravě konkrétních pozic dle požadavků DPP) a další vzdělávání zaměstnanců DPP (zvyšování kvalifikace, profesní nebo periodické kurzy, akreditované kurzy). Ověřování efektivnosti spolu50 l

Na pracovních poradách vedení školy jsou projednávány výsledky spolupráce, ve vzájemném kontaktu jsou pracovníci školy a instruktoři DPP, přímo na pracovištích probíhají hospitace a jednání s vedoucími pracovníky jednotek DPP. Zpracované informace jsou pak projednávány na jednáních představenstva společnosti, a to pětkrát ročně. Každoročně je vedením školy vypracovávána výroční zpráva. Studijním oddělením školy jsou též shromažďovány požadavky DPP (personálního oddělení) na obsazení volných pracovních pozic a následně předávány žákům školy. Škola se zúčastňuje dnů otevřených dveří (DOD) DPP, které se již dostaly do povědomí široké veřejnosti. Zároveň škola organizuje také své DOD, na nichž propaguje obory vzdělání potřebné pro pracovní pozice v DPP. Informace o spokojenosti absolventů škola zjišťuje především cílenými dotazníkovými akcemi, které průběžně vyhodnocuje a s jejichž výsledky seznamuje jak žáky, rodiče, zaměstnance školy, tak zástupce DPP.

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / SPOLUPRÁCE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÉ ŠKOLY DOPRAVNÍ A DP HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Škola spolupracuje na realizaci vzdělávací strategie firmy, a to zejména v oblasti dalšího vzdělávání vybraných profesí zaměstnanců DPP. Škola již tradičně zajišťuje toto vzdělávání formou nástavbového studia a zkrácené formy studia (zvyšování stupně vzdělání), formou nepravidelných odborně-technických kurzů, legislativních seminářů atp. (tzv. profesní vzdělávání zaměstnanců), případně akreditovanými kurzy MŠMT ČR pro pozice středního managementu. Tyto aktivity jsou realizovány jak v prostorách školy, tak přímo na pracovištích DPP, vždy dle harmonogramů předem připravených na základě požadavků DPP. Celou organizaci spolupráce při odborných praxích a odborném výcviku (OV) popisuje „Metodika postupu při organizaci odborného výcviku a odborné praxe žáků na pracovištích DPP“. Jedná se o interní dokument DPP, který zpracovali pracovníci oddělení Rozvoj a vzdělávání zaměstnanců na základě jednání s pracovníky SPŠD. Tento dokument obsahuje vše potřebné pro zdárný průběh výuky na pracovišti firmy. Jedná se zejména o personální zajištění organizace OV na straně školy a firmy, obsahuje časový harmonogram všech aktivit, zabývá se uzavíráním a úpravou smluvních vztahů, zjišťováním možnosti umístění žáků na pracovištích DPP a jejich přiřazováním na jednotlivá pracoviště, školením a činností instruktorů, průběhem nástupů žáků do DPP včetně informativního setkání, prací se žáky během školního roku, jejich docházkou a řeší případné změny během školního roku včetně ukončení odborného výcviku a ukončení školního roku. Na základě právního postavení obou partnerů poskytuje DPP podle uzavřené smlouvy škole finanční příspěvek a také zajišťuje rekonstrukce a opravy objektů školy na své náklady. Při uskutečňování odborného výcviku ve firmě je instruk51 l

torům žáků poskytován příplatek dle uzavřené kolektivní smlouvy DPP. Díky projektu POSPOLU bylo možné zapojit pedagogy do spolupráce s partnerskou organizací. Pět vyučujících absolvovalo odborné stáže, čímž jim bylo umožněno získat informace o aktuálních trendech v oboru a ve vyučovaných předmětech. Pedagogové měli možnost navázat spolupráci se zaměstnanci podniku i pro následující období. Zhodnocení absolvovaných stáží přináší inovaci školního vzdělávacího programu v oboru vzdělání elektromechanik v podobě zařazení nového předmětu – elektrotechnika v dopravě. Již byly zpracovány učební a metodické dokumenty, které přispějí ke zlepšení pedagogického procesu v rámci zacílených oblastí. Žáci mají možnost absolvovat praktické vyučování v prostředí reálného provozu. Tato zkušenost přináší řadu dovedností nejenom z oblasti vyučovaného oboru, ale současně z oblasti organizování a podnikové kultury. Inovace ŠVP a vznik metodických a učebních materiálů jsou přímou podporou pro další vzdělávací proces. Velmi dobře se také osvědčila stálá přítomnost učitele OV v průběhu OV ve firmě. Firma získává žáky, kteří nejsou ovlivněni podnikovou kulturou jiných provozoven. Je tedy možné předat praktické dovednosti v konkrétním provozu a nasměrovat žáky dle současných trendů a podnikových procesů. Rozšíření spolupráce může mít pozitivní dopad na získání nových zaměstnanců z řad absolventů, kteří se budou díky absolvování odborného vyučování přímo v provozu podniku v krátkém časovém horizontu snáze adaptovat na pracovní prostředí. V neposlední řadě je nutné zmínit možnost daňového zvýhodnění pro firmu v následujícím fiskálním období. Při společné výchově a vzdělávání žáků SPŠD v DPP se osvědčil motivační a absolventský

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / JIŽ VÍCE NEŽ 20 LET NÁS FASCINUJE EXCELENTNOST

program DPP, do něhož může být žák zařazen při splnění podmínky řádné docházky a nulové neomluvené absence. Žákům v posledních dvou ročnících denního studia technických oborů, kteří se chtějí seznámit s reálným pracovním prostředím a získat propojení teorie s praxí, je určen motivační program. Absolventský program je určen absolventům denního studia technických oborů, o které mají zájem konkrétní pracoviště. Absolventi zařazení do programu jsou přijímáni do pracovního poměru na dobu určitou na jeden rok s možností prodloužení až na dva roky. V rámci programu získají odbornou praxi, je jim umožněn profesní rozvoj a mají perspektivu dalšího pracovního uplatnění v DPP. Na základě poznatků z pilotáže POSPOLU doporučujeme pro zlepšení spolupráce definovat jednotnou smlouvu o konání OV či odborné praxe ve firmě, zajistit uznání lékařského potvrzení na přihlášce ke studiu pro celé období vzdělávání, prohlubovat osobní komunikaci mezi zástupci školy a firmy, pravidelně seznamovat pracoviště, kde se provádí OV, s aktuálním školním řádem, zahrnout pracovní pozici instruktor žáků do NSK, zvážit náhradní plnění praxe v období hlavních prázdnin při žákově vysoké absenci. Velmi dobře se osvědčila školení instruktorů žáků podle zpracované příručky, proto navrhujeme též možnost jednotného školení instruktorů žáků, a to včetně e-learningové formy.

JIŽ VÍCE NEŽ 20 LET NÁS FASCINUJE EXCELENTNOST PhDr. Kateřina Hudečková, PRO NORTH CZECH, a. s.

Anotace: Moravskoslezský automobilový klastr, o. s., svou aktivitou (zastřešení 4 firem a 4 škol v rámci pilotáže projektu Pospolu) umožnil MSP PRO NORTH CZECH, a. s., a menší škole SOŠ a SOU Jablunkov, p. o., zapojení do pilotáže. Firma i škola verifikovaly principy již dříve nastavené a několik let fungující spolupráce. Zapojily se společně nově do oblastí (modulů), které dříve zastřešovala pouze škola, průběžné závěry jsou i v těchto oblastech pozitivní. Klíčová slova: PRO NORTH CZECH, SOŠ a SOU Jablunkov, Moravskoslezský automobilový klastr, excelentnost, Pospolu Součástí partnerství Pospolu č. 7 Moravskoslezský automobilový klastr, o. s., se stalo i uskupení vzniklé již v roce 2008, fungující v euroregionu Těšínské Slezsko.

52 l


Dlouholetá spolupráce mezi menší střední školou a MSP (SOŠ a SOU Jablunkov, p. o., a PRO NORTH CZECH, a. s.) byla velmi vhodně doplněna a zastřešena Moravskoslezským automobilovým klastrem, o. s. KRÁTKÉ PŘEDSTAVENÍ ZÚČASTNĚNÝCH SUBJEKTŮ PRO NORTH CZECH, a. s. V dubnu 1993 byla založena společnost PRO NORTH CZECH, spol. s r. o. (právní předchůdce stávající PRO NORTH CZECH, a. s). V témže toku došlo k podpisu franšízové smlouvy s americkou společností BANDAG AG, dnes zastřešovanou firmou Bridgestone. V říjnu 1993 byla zahájena stavba protektorovacího závodu v Třinci a již v březnu 1994 byla v tomto závodě zahájena výroba – výrobní linku opustil první obnovený plášť (protektor) naší firmy. S ohledem na kvalitnější přístup k uspokojování potřeb našich zákazníků probíhala v naší společnosti transformace, v roce 1999 změnila naše společnost právní formu, stali jsme se akciovou společností. V roce 2007 byla zahájena výstavba TMC Logistic (logistické centrum řízené spotřeby pneu), následně otevřena maloobchodní prodejna, autoservis a pneuservis. S ohledem na dlouhodobou spolupráci s firmou Barum (a jejími právními nástupci) je provoz pneuservisu a autoservisu součástí prodejní a servisní sítě Best Drive evropského formátu Barum Continental. S ohledem na dlouhodobé zaměření naší společnosti jsme si uvědomovali význam odpovědnosti nás všech také k mladší generaci. Představitelé našeho podniku a SOŠ a SOU Jablunkov, p. o., se rozhodli vyzkoušet možnosti spolupráce.

53 l

Od roku 2013 jsme členem Moravskoslezského automobilového klastru, v témže roce jsme se stali signatáři Charty kvality. SOŠ a SOU Jablunkov, p. o. Historie SOŠ a SOU Jablunkov je bohatá, ve vztahu k našemu tématu zdůrazníme rok 1958 jako počátek středního odborného školství v Jablunkově. Rok 2004 lze nazvat zlomovým, škola získává současnou „podobu“ (obsahová nabídka, interní procesy), zabývá se přípravou mladé generace v těchto oblastech: Studijní obory 23-45-M/01 / Dopravní prostředky (doprava a logistika) 64-41-L/51 / Podnikání Učební obory 23-68-H/01 / M echanik opravář motorových vozidel (automechanik) 41-55-H/01 / O pravář zemědělských strojů (opravář-řidič-montér-svářeč) 65-51-H/01 / K uchař-číšník (gastronomické a cateringové služby) Začátek naší spolupráce se SOŠ a SOU Jablunkov, p. o., se datuje do roku 2005. Ve školním roce 2007/2008 jsme poprvé zajišťovali odborný výcvik pro učební obory mechanik opravář motorových vozidel (automechanik) a opravář zemědělských strojů (opravář-řidič-montér-svářeč), následovaly další aktivity, které byly z hlediska našeho podniku pro nás nové. Dnes, po sedmi letech intenzivní spolupráce, jsme s povděkem přivítali možnost účasti v pilotáži projektu Pospolu, který vhodně doplnil současný stav naší vzájemné spolupráce a potvrdil správnost a prospěšnost dřívějšího rozhodnutí. Od roku 2007 je SOŠ a SOU Jablunkov, p. o., členem Moravskoslezského automobilového klastru.


Moravskoslezský automobilový klastr, o. s. V roce 2006 byl založen Moravskoslezský automobilový klastr, který působí zejména v oblastech: měření hluku, pulzací a tepelných zařízení, podpora technických řešení, ergonomie pracovišť, informace z Automotive, společný nákup, centrum expertů a společné zapojení do projektů. Díky aktivitám Moravskoslezského automobilového klastru jsme měli možnost my (tedy malý a střední podnik a malá škola) být účastni na pilotáži. VZÁJEMNÁ SPOLUPRÁCE Vzájemná spolupráce podniku a školy se datuje od roku 2005, kdy stávající ředitelé, vědomi si nutnosti hledání nových cest pro školu i podnik a jejich možného vzájemného přispění k odborného růstu naší populace v oblasti technického vzdělávání, nastavili principy vzájemného fungování. Od roku 2008 absolvovalo odborný výcvik v naší firmě 68 žáků (z toho v rámci pilotáže projektu Pospolu 27, z nichž 20 bylo úspěšných), odbornou praxi 14 žáků (z toho v rámci pilotáže projektu Pospolu 7). Zmíněné aktivity s sebou pochopitelně nesly zvýšené nároky na podnik, zejména v oblasti zajištění personálního (instruktoři, mistři, HRSM), organizačního (plánování) a odpovídajícího sociálního, materiálního a dalšího vybavení. Průběh (harmonogram) odborného výcviku v našem podniku má několik základních etap: > v ýběr žáků (škola); > informování instruktorů; > v ytvoření plánu směn; >p říprava (nákup) – soc. prostory, pracovní vesty, vizitky, knihy zaškolení, studijní materiály; >ú vodní setkání žáků s „koordinátorem“ odborného výcviku za firmu – vysvětlení pravidel; > s eznámení s podnikem, orientace v prostředí, strojní vybavení podniku, školení BOZP, PO; > s amotný odborný výcvik; 54 l

>u končení praktického výcviku v podniku – slavnostní setkání s vedením společnosti; >p říležitost krátkodobých brigád, příp. pracovního poměru po vyučení. BEST PRACTICES Zavedení (a několikaleté fungování) tzv. knihy zaškolení (pracovní deník), jejímž cílem je: >d ůraz na celoživotní vzdělávání; >p odpora možnosti odborného výcviku v podniku; >p ravidelný týdenní report žáků, tedy skupinové setkání žáků s „koordinátorem“ v rámci podnikové školy, sebehodnocením žáků se sleduje jejich profesní růst; >p lánování aktivit a povinných výstupů; >p rezentace výstupů a hodnocení ve škole. ČEHO JSEM ZA TÝDEN DOSÁHL − CO JSEM SE NAUČIL − POJMENOVÁNÍ ÚSPĚCHU (pracoviště, datum, čas = jak dlouho mi daný úkon trvá, instruktor = kdo se mi věnoval nebo již pracuji samostatně, popis vykonaných činností, potvrzení skutečností instruktorem, poznámky − zejména motivačního charakteru + plán na další období, řešení případných problémů) SHRNUTÍ, DOPORUČENÍ Z POHLEDU PODNIKU >E xistence pozice koordinátora pro styk se školou (na straně podniku i školy); > „ vedoucí“ aktivit – různé úrovně (moduly) vyžadují různé přístupy, zejména vhodné personální zajištění na straně podniku i školy; >n utnost dlouhodobého působení na rozvíjení morálně volního profilu žáků (mj. disciplinovanost); >p rostor v rámci odborného výcviku pro přípravu žáků v orientaci na trhu práce;

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ROZVOJ SPOLUPRÁCE SOŠ J. SOUSEDÍKA S OKOLNÍMI FIRMAMI NA VALAŠSKU

Snaha o vzájemnou spolupráci středních škol technického zaměření s místními firmami má ve zlínském regionu dlouhodobější tradici > s jednocení „požadavků“ (představ, činností, jednotného přístupu) firem; > lepší informovanost podniků – systematizace. Zohlednění zvýšených nároků podniku, zejména v oblasti zajištění: >p ersonálního (instruktoři, mistři, HRSM); >o rganizačního (plánování); >o dpovídajícího sociálního, materiálního a dalšího vybavení. NUTNÁ LEPŠÍ (ÚČELNĚJŠÍ) PODPORA SPOLUPRÁCE MEZI ZÚČASTNĚNÝMI SUBJEKTY ROZVOJ SPOLUPRÁCE SOŠ J. SOUSEDÍKA S OKOLNÍMI FIRMAMI NA VALAŠSKU Mgr. Josef Slovák, Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín

žáků do reálného pracovního prostředí firem. Vedle zapojení do projektu Pospolu jsou uváděny i příklady aktivit školy nad rámec projektu Pospolu. Klíčová slova: formy spolupráce, nové technologie, problémy ve financování, pozitivní zkušenosti, technické vzdělávání Proč? Snaha o vzájemnou spolupráci středních škol technického zaměření s místními firmami má ve zlínském regionu dlouhodobější tradici. Proto jsme uvítali účast naší školy v projektu Pospolu jako další možnost inspirace pro spolupráci školy a okolních strojírenských firem, které pociťují nedostatek mladých kvalifikovaných odborníků v oboru. Právě těsnější spolupráce firem a školy je pro další rozvoj strojírenství v našem regionu nezastupitelná. Firma totiž umožňuje adaptaci žáků na reálné pracovní prostředí, poznání jejího provozu, organizaci a řízení práce. Žákům je umožněna spolupráce se zaměstnanci firmy, od kterých získávají pracovní zkušenosti. Žáci se seznamují s novými technologiemi ve výrobě, s novým strojním vybavením a měřicími přístroji. Škola také umožňuje firmě se podílet na výchově budoucích zaměstnanců. Naše škola v rámci projektu spolupracuje s těmito firmami: Autocentrum Lukáš Valašské Meziříčí, ČSAD Invest Vsetín (pro obor mechanik opravář motorových vozidel), TES Vsetín (pro obor elektrikář), M+V Vsetín, Luko strojírny Jablůnka, TES Vsetín, Trimill Vsetín, Vasmo Vsetín a ZV-Nástroje Vsetín (pro obor obráběč kovů).

Anotace: Příspěvek popisuje způsob spolupráce SOŠ J. Sousedíka s okolními firmami na Valašsku. Uvádí klady i možná rizika zapojení 55 l

Jaké jsou formy spolupráce? Spolupráce v rámci projektu se soustředí především na umístění žáků na pracovištích ve firmách a dále jde o exkurze žáků do firem. Rozšířenou formou spolupráce jsou stáže učitelů odborné-


Ověřování efektivnosti spolupráce je pravidelné, případně škola reaguje na aktuální změny a požadavky ho výcviku ve firmách a také využití odborníků z praxe pro výuku žáků. Nad rámec tohoto projektu škola dlouhodobě spolupracuje minimálně s dalšími 10 strojírenskými firmami v regionu s cílem vytvoření Aliance strojírenských firem vsetínského regionu pro podporu odborného školství. V posledních letech se podařilo zabezpečit zajímavé motivační stipendijní programy pro žáky strojírenských oborů, které jsou zabezpečovány z finančních darů firem. V době prázdnin firmy zajišťují pro naše žáky odborné praxe a po skončení studia mají naši žáci garantovanou nabídku perspektivního zaměstnání. Škola získává od firem formou daru nástroje a materiál pro výuku na odborném výcviku. Firmy zadávají škole subdodávky jednoduchých strojírenských součástek, na jejichž výrobě se podílejí žáci v rámci odborného výcviku ve školních dílnách. Odborníci z firem se pravidelně účastní společných prezentací v rámci propagace technického vzdělávání pro žáky základních škol regionu. Firmy také organizují stáže pro učitele odborných předmětů v rámci jejich studijního volna s cílem získání zkušeností a informací z oboru přímo ve výrobě. Naše škola provádí v rámci dalšího vzdělávání rekvalifikace nových zaměstnanců dle požadavků strojírenských firem. Přestože je spolupráce naší školy s okolními firmami poměrně obsáhlá, snažíme se získávat další podněty a hledat nové možnosti. Způsob organizace spolupráce V základním modulu pilotáže šlo nejprve o proškolení zaměstnanců firem s vykonáním instruktorské zkoušky a získáním pedagogického minima. Následovalo smluvní zajištění praktického vyučování a potom již pravidelná kontrolní a hospitační činnost zaměřená na činnost žáků a instruktorů z řad zaměstnanců firem. Jednalo se o tradiční kontroly − používání OOPP, tematických plánů výuky, dodržování BOZP, dále o kontrolu odměňování žáků 56 l

za odvedenou produktivní práci na smluvním pracovišti ve firmách či vedení pedagogické dokumentace. Žáci využívali strojní, měřicí a diagnostické vybavení firem. Učitelé odborného výcviku připravili a prováděli přezkoušení žáků z probraných témat, vedoucí učitel OV při návštěvách a kontrolách ve firmách konzultoval s instruktorem plnění tematických celků, absenci žáků a jejich chování. Kontrolní činnost vykonávali pověření učitelé odborného výcviku. Personální zajištění Personálně je spolupráce zajištěna instruktory ve firmách, které proškoluje a připravuje pro tuto funkci škola. Kontrolní činnost vykonávají pověření učitelé odborného výcviku školy. Největší problémy ve financování? Jednou z hlavních překážek ve spolupráci je dle nás problém financování mezd instruktorů. Tito pracovníci ve firmách vykonávají výchovnou činnost ve firmách dobrovolně při svém hlavním pracovním poměru. Proto je nezbytná finanční podpora z veřejných zdrojů na alespoň částečnou úhradu mzdy instruktorů, kteří se odborně věnují žákům. Jinak je tato činnost logicky pro firmu ztrátová a nedává to smysl. V této souvislosti jsme uvítali možnost ocenění v rámci projektu našeho nejlepšího instruktora pana Jaroslava Hrbáčka z firmy LUKO STROJÍRNY Jablůnka. Motivace žáků a pedagogických pracovníků Žáci jsou motivováni odměnami za produktivní práci, které jsou vypláceny měsíčně podle denního výkazu. Dále je to poznávání nových technologií a strojního zařízení a také práce v kolektivu dospělých v reálném pracovním prostředí. Někteří žáci na závěr výuky na smluvním pracovišti obdrželi mimořádné finanční odměny.


Učitelé se v rámci projektu seznámili s moderními technologiemi, pracovními postupy a organizací výroby. Nad rámec projektu je žákům naší školy, kteří dosahují dobrých učebních výsledků, poskytováno stipendium. V maximální výši jde až o 22 tis. Kč ročně, což je pro žáky velkou motivací. Dále jsou žáci motivováni možností letních brigád ve firmách a hlavně příslibem jistého a perspektivního zaměstnání v místních strojírenských podnicích. Co se osvědčilo a na co je třeba dát si pozor Pozitiva Překvapuje nás zájem firem o žáky naší školy a ochota instruktorů se jim odborně věnovat. Na smluvním pracovišti se žáci setkávají s novými stroji a zařízeními, se kterými se při běžné výuce nemají šanci seznámit, poznávají reálné prostředí, ve kterém v budoucnosti budou pracovat, a získávají osobní kontakty. Docházka a pracovní morálka žáků na smluvním pracovišti ve firmě je také mnohem lepší než ve školní vý-

57 l

uce. Prací žáků na smluvních pracovištích šetří škola nemalé náklady na materiál pro výuku ve vlastních provozech. Pozitivní zkušeností firem je bezproblémový přechod absolventů odborného výcviku na jejich pracovišti do regulérního zaměstnaneckého poměru. Učitelé v rámci předmětové a metodické komise seznamují ostatní pedagogy se svými poznatky a zkušenostmi ze stáže. Získané zkušenosti využívají učitelé průběžně k obohacení výuky žáků. Škola považuje za pozitivní vysokou odbornost přednášek odborníka z praxe a exkurze ve firmách za účelem seznámení se s moderními technologiemi a trendy ve strojírenství. Velmi podstatné je, že některé firmy na základě stáže projevují zvýšený zájem o výuku našich žáků. Možná rizika Poměrně velká administrativní zátěž v rámci projektu směrem k firmám. Do budoucna by bylo užitečné tuto překážku odstranit zjednodušením agendy. Je potřebné dát si pozor na možné využívání žáků ve firmách na neodborné práce a nedodržování stanovené pracovní doby.

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ÚVODNÍ SLOVO MGR. VÁCLAVA PÍCLA

Diskuzní sekce 1:

Systémová opatření směřující k podpoře spolupráce škol a firem

58 l

DISKUZNÍ SEKCE 1 / SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ SMĚŘUJÍCÍ K PODPOŘE SPOLUPRÁCE ŠKOL A FIREM

Spolupráce s firmami nad rámec projektu Pospolu

Vlivem pociťování silného personálního deficitu místních firem v oblasti strojírenství, v důsledku přirozené generační obměny či nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců v technických profesích, jsme od letošního školního roku 2014/2015 navázali velmi úzkou spolupráci s několika dalšími významnými firmami v našem regionu. Toto partnerství přináší našim žákům velké výhody jak v průběhu studia, tak také po jeho ukončení. V našem případě jsou to především firemní prospěchová stipendia pro žáky, spolupráce s firmami v propagaci technického vzdělávání na veřejnosti, získávání materiálu pro výuku, přístrojů a nástrojů od firem, realizace subdodávek jednoduchých výrob pro strojírenské firmy, stáže učitelů ve firmách, odborná školení odborníků z firem pro žáky, realizace prázdninových odborných brigád pro žáky ve firmě a nabídka zaměstnání po ukončení studia. Formy spolupráce naší školy s okolními firmami jsou velmi pestré a nadále společně s firmami usilujeme o jejich prohloubení. Tato diskusní sekce měla za cíl reflektovat poznatky a návrhy opatření uvedené v koncepční

studii projektu Pospolu, v níž autorský kolektiv pod vedením Olgy Kofroňové rozpracovává „nové prvky duálního odborného vzdělávání podporující spolupráci škol a firem7“�. Ve všech předchozích diskusích k návrhům opatření, jichž jsme byli v rámci projektu svědky, vždy zaznívaly také širší souvislosti středního odborného vzdělávání – zejména jeho přesahy do základního a vysokého školství a některé celospolečenské trendy. Z tohoto důvodu měli panelisté ve svých příspěvcích za úkol zamyslet se nad jedinou, široce formulovanou otázkou: JAKÉ ZMĚNY JSOU PRO STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLSTVÍ KLÍČOVÉ, PROČ TOMU TAK JE A KDO JE NOSITELEM TÉTO ZMĚNY? V panelové diskuzi zasedli: > Mgr. Radek Cikl, Střední průmyslová škola stavební Liberec > Ing. Ladislav Glogar, Moravskoslezský automobilový klastr, o. s. > PhDr. Olga Kofroňová, Ph.D., Národní ústav pro vzdělávání, projekt Pospolu

ŠKOLY*

ZAMĚSTNAVATELÉ

> vytvořit pozici koordinátora spolupráce (17) >u možnit stupňovité ukončování vzdělávání (16) >p ovinné stáže ve firmách pro učitele (14) >u možnit přijímání žáků do společného 1. ročníku (8) >u možnit v oborech L0 získat výuční list na úrovni EQF4 (8) >k oordinovat nábor ve vazbě na predikce trhu práce (7)

> vznik regionálních koordinačních orgánů a fondů pro spolupráci škol a firem (14) > koordinovat nábor ve vazbě na predikce trhu práce (13) > umožnit přijímání žáků do společného 1. ročníku (11) > kvantitativní rozšíření realizace OV a OP ve firmách (10) > vytvořit systém predikcí trhu práce (8)

59 l 7) To je zároveň plný název koncepční studie Pospolu, která je ke stažení na: http://www.nuv.cz/Pospolu/ke-stazeni.

DISKUZNÍ SEKCE 1 / VE STAVEBNICTVÍ POTŘEBUJEME VZDĚLANÉ A PŘIPRAVENÉ ABSOLVENTY

ZŘIZOVATELÉ (KRAJE)

ODBORNÁ VEŘEJNOST

> vytvořit systém predikcí trhu práce (7) > posílit kariérové poradenství (5) > umožnit stupňovité ukončování vzdělávání (4)

> vznik regionálních koordinačních orgánů a fondů pro spolupráci škol a firem (6) > vytvoření pozice koordinátora spolupráce (5) > umožnit přijímání žáků do společného 1. ročníku (5) > posílit kariérové poradenství (5) > povinné stáže ve firmách pro učitele (4)

* V závorkách jsou uvedeny počty prioritních hlasů, tučně jsou vyznačeny priority, na kterých je shoda alespoň dvou skupin.

> Ing. Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu > Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D., Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

VE STAVEBNICTVÍ POTŘEBUJEME VZDĚLANÉ A PŘIPRAVENÉ ABSOLVENTY Mgr. Radek Cikl, Střední průmyslová škola stavební Liberec

Moderátor: Petr Jansa Níže naleznete příspěvky panelistů Radka Cikla, Ladislava Glogara a Jany Krauseové, kterou v diskusi na závěrečné konferenci nahradil její kolega Eduard Muřický. Příspěvky Olgy Kofroňové, Petra Bannerta a Eduarda Muřického jsou zařazeny v kapitole Hlavní blok závěrečné konference. Moderátor uvedl diskusi konstatováním, že ač na většinu návrhů opatření vzešlých z Pospolu panuje principiální shoda, liší se představy o tom, jak tyto návrhy konkrétně realizovat, a také priority jednotlivých zájmových skupin, což dokládají mj. prioritní hlasy přidělené jednotlivým opatřením na dřívějších diskusních fórech:

Anotace: Autor odpovídá na diskusní otázku z pozice ředitele střední odborné školy, se zkušenostmi ze svého dřívějšího působení v roli náměstka hejtmana pro oblast školství. Za klíčovou pro kvalitu odborného školství považuje 60 l

DISKUZNÍ SEKCE 1 / VE STAVEBNICTVÍ POTŘEBUJEME VZDĚLANÉ A PŘIPRAVENÉ ABSOLVENTY

především kompetentnost, ochotu spolupracovat konkrétních lidí – učitelů, kteří by se měli průběžně vzdělávat na stážích, kariérových poradců, manažerů ve firmách i krajských politiků. Klíčová slova: predikce potřeb trhu práce, stáže učitelů, kariérové poradenství, koordinátor spolupráce, krajská politická reprezentace Pokud mám rámcově zhodnotit některá z návrhů opatření, které vzešly z projektu Pospolu, musím se zpočátku dotknout i současných okolností spolupráce odborných škol a firem. Podle mého názoru má ve společnosti odborné vzdělávání nezastupitelnou roli. Průmyslová výroba je zdrojem bohatství naší země a potřebuje proto odborně vzdělané lidi. Na námitku, že moderní společnost je tak dynamická, že je vhodné vzdělávat mládež všeobecně a v průběhu života se každý vždy jen podle aktuální potřeby zaučí, lze zase namítnout, že toto platí jen pro málo sofistikovaná povolání. Průmysl s vysokou přidanou hodnotou však potřebuje vysoce vzdělané odborníky. A zde platí, že odborně vzdělaný středoškolák a vysokoškolák si je v případě potřeby vždy schopen doplnit všeobecné kompetence. Obráceně to jde jen stěží. Vedu střední průmyslovou školu, v níž otevíráme pouze maturitní obory. Proto je u nás výuka zaměřena na vzdělávání budoucích středních a vyšších technicko-hospodářských pracovníků, případně projektantů ve stavebnictví. I přesto, že zhruba dvě třetiny našich žáků po maturitě pokračují ve studiu na vysokých školách, považujeme ve škole odbornou praxi za velmi důležitou součást přípravy, za podmínku schopnosti absolventů být co nejdříve plnohodnotnými odborníky. Je však velkou škodou, že ze základních škol přicházejí žáci do středních škol nepřipraveni i v těch nejjednodušších manuálních dovednostech, na něž by pak mohli rychle navázat 61 l

praktickým učením se primárních stavebních technik a postoupit dále. Také se v uplynulých letech hodně rozvolnila spolupráce se stavebními firmami. Nelze jistě paušalizovat a tvrdit, že spolupráce neexistuje, ale fragmentace podnikové sféry nutí vedení podniků za vysokého úsilí zajišťovat si zakázky a tím i práci pro sebe. Na hlubší ponoření se do problematiky a potřeb vzdělávání pak managementu stavebních firem nezbývá čas ani dostatek zdrojů. Žáci středních škol se v průběhu vzděláváni složitě dostávají na zkušenou do reálných provozů, aby se naučili chápat tento živý organismus, jeho zákonitosti nebo povinnosti − aby viděli, jak věci reálně vypadají a jak se co dělá. Stejně jako se díky inovacím neustále mění průmyslová odvětví, musí se průběžně přizpůsobovat i obsah a způsoby výuky na odborných školách. Jaké změny by pro české odborné střední školství v současnosti byly žádoucí? Jedním z velice důležitých navrhovaných opatření by bylo zpracování rámcové predikce budoucích potřeb trhu práce. Průběžně optimalizované údaje by školský sektor měl dostávat od autorit hospodářské sféry. Měli bychom znát, zda se naše země bude ubírat cestou rozvoje energetiky, strojírenství, chemického či jiného průmyslu a přibližně v jakých proporcích, na což bude i navázána zaměstnanost. Tomu bychom pak měli přizpůsobovat přijímání žáků do jednotlivých oborů. Ve školství je velice často opakován latinský citát: „Non scholae, sed vitae discimus.“ Čili že žáky neučíme pro samu školu, ale pro jejich budoucí život. Avšak odtrženost některých učitelů, především všeobecných škol, od všednodenní reality jiných odvětví je veliká. To se přirozeně musí projevit i při školní výchově a vzdělávání. Pokud mají být odborné školy potřebnou přípravou na osobní i profesní život, toto se našim vyučujícím stávat nesmí. Z toho důvodu vidím

DISKUZNÍ SEKCE 1 / FIRMY SE OCHOTNĚ ZAPOJÍ DO KONKRÉTNÍ ZMĚNY

Hlavní prioritou je posílení praktické složky vzdělávání jako další potřebné opatření, diskutované v projektu Pospolu, zavedení povinných stáží ve firmách pro učitele. Opakovaně, v nějaké rozumné periodě. Pro učitele odborných předmětů zcela určitě a dost možná i pro učitele předmětů všeobecně vzdělávacích. Připomenutím si nebo novým získáním povědomí o tom, jak to chodí na trhu práce, jak se vyrábí, jak se řídí provozy, získáme realističtější, praktičtější, erudovanější, a tedy modernější učitele pro naše žáky. Vhodné by také samozřejmě bylo, kdyby podobnou povinnost měli i kariéroví poradci na základních školách, protože i v tomto článku se skrývá potenciál dobré (a riziko nekompetentní) podpory odborného vzdělávání na středních školách. Za velmi dobrý nápad rovněž považuji návrh na vytvoření pozice koordinátora spolupráce mezi školami a průmyslovými podniky. Již jsem naznačil, že zejména vedení menších a středních firem ve stavebnictví nemá dostatek prostoru na potřebné pravidelné kontakty a spolupráci s odbornými školami. Dost podobné to je i v jiných odvětvích. Také vedení škol je v současnosti enormně vytíženo školskou a další administrativou, nezbytnou pro chod vzdělávacího procesu. Odborná praxe a praktické vyučování představují jen část agendy, na niž již nezbývá dostatek potřebného času. Zodpovědnost za zřízení koordinátora by mělo, podle mého názoru, mít ministerstvo školství a tato funkce by měla mít dostatečnou vážnost. Úkolem takového zaměstnance by bylo například zabývat se současnou složitou školskou i zaměstnavatelskou problematikou. Dojednávat a připravovat smluvní vztahy s podniky apod. Závěrem bych chtěl poznamenat, že je škoda, že aktivita hospodářských komor je v jednotlivých okresech a krajích velmi rozdílná. Školský sektor pak jen složitě hledá partnera, o kterého by se mohl opřít při plánování vzdělávacího procesu. Navíc některá potřebná řemesla, jako 62 l

pokrývači, klempíři a jiná, nemohou vytvářet velké podniky a živnostníci a menší firmy, kteří se jim věnují, by sami nějakého koordinátora ve své sféře potřebovali. Nebezpečím pro skutečnou a kvalitní odbornou přípravu na povolání v průmyslu je otevírání středoškolských oborů nazvaných zpravidla „podnikání v…“. Většinou se totiž jedná jen o marketingový tah, jak nalákat rodiče dětí na lehčí maturitní obor. Jen málokdo však viděl devatenáctiletého podnikatele. Podobné nebezpečí se skrývá v situaci, kdy regionální politické reprezentace začnou podléhat tradicionalismu a partikulárním zájmům některých škol na úkor skutečného vývoje společnosti a potřebám našeho průmyslu. Je ovšem velice dobře, že partneři českého průmyslu a školství jednají a spolupracují. V posledních letech sice stav není zdaleka ideální, ale situace odborného školství se rozhodně zlepšuje. A projekt Pospolu se svými výstupy i reálnou podporou spolupráce ke zlepšení přispěl. FIRMY SE OCHOTNĚ ZAPOJÍ DO KONKRÉTNÍ ZMĚNY Ing. Ladislav Glogar, Moravskoslezský automobilový klastr, o. s.

DISKUZNÍ SEKCE 1 / FIRMY SE OCHOTNĚ ZAPOJÍ DO KONKRÉTNÍ ZMĚNY

Anotace: Na diskuzní otázku autor odpovídá z pozice zaměstnavatelů. Dospívá k závěru, že ke změně systému nestačí dílčí změny, ale vzájemně provázaná opatření v rovině systémově-metodické, personální, legislativní a finanční, která jsou v článku uvedena. Klíčová slova: školní vzdělávací program, NSK, koordinátor, financování, daňové úlevy, fond, mobilita, praxe, predikce potřeb trhu práce Návrh nových prvků odborného vzdělávání podporujících spolupráci škol a firem, vzešlý z projektu Pospolu, obsahuje kvalitativní a kvantitativní aspekty. Jejich naplnění je odvislé od realizace systémově-metodických, personálních, legislativních a v neposlední řadě i finančních opatření. Z celé jejich škály chci vyzvednout ty změny, které jsou rozhodující, klíčové, pro posun v kvalitě i kvantitě odborného vzdělávání. Oblast systémová Hlavní prioritou je posílení praktické složky vzdělávání. To ale není možné kvalitně naplnit, pokud nedojde ke změně rámcových vzdělávacích programů a dalších podpůrných opatření pro podporu odborného vzdělávání. Je nutné, aby rámcové vzdělávací programy vycházely z NSK. Tím by zaměstnavatelé ovlivňovali odborné vzdělávání. Školní vzdělávací programy, které školy dělají na základě RVP, by pak již na obecný odborný základ naroubovaly potřeby, které dále mohou rozvíjet na základě spolupráce s konkrétními zaměstnavateli podílejícími se na vzdělávání žáků v daném regionu. Současný stav školních vzdělávacích programů je velmi žalostný. Jsou veřejným dokumentem, se kterým ale skoro nikdo nepracuje. Měl by v nich být promítnutý zákaznický přístup. Zákazníci školy by měli dostat informace o vzděláva63 l

cím programu, a to specificky po jednotlivých skupinách – jinak zpracované pro firmy, jinak pro rodiče a jinak pro žáky. V dnešním složitém dokumentu se nevyznají pedagogičtí odborníci, natož ostatní uživatelé. Existuje spousta letáků, ale solidní informace pro zákazníky nejsou k dispozici. Zákaznicky orientovaná informace by jistě výrazně přispěla k rozhodování žáků a jejich rodičů o výběru příslušného oboru vzdělání. Jedná se o dlouhodobý proces, a proto by měla začít jeho rychlá a systematická změna pod vedením MŠMT. Oblast personální Platí neoddiskutovatelné pravidlo, že „o všem rozhodují lidé“. Personální pokrytí role koordinátora spolupráce mezi školami a firmami je další účinný nástroj pro zkvalitnění spolupráce. Dnes se tato role různě „látá“ formou částečného úvazku pro učitele, tuto práci dělají zástupci ředitele pro OV apod. Koordinátor by měl být člověk, který obsáhne spolupráci s firmami v celé šíři, tzn. od zajištění odborného výcviku a odborné praxe až po stáže učitelů ve firmách a využití odborníků z praxe ve výuce. Nejde o jednoduchou administrativní činnost, ale o práci odborníka, který zná prostředí školy i firem. Vychovat si takového odborníka stojí obrovské úsilí, podporu vedení školy a samozřejmě také finance. Nemůže se jednat o drobnou odměnu a úlevu z úvazku, jako je tomu u výchovných poradců. S touto činností souvisí i plánování spolupráce a sledování kvality pod záštitou MŠMT. Oblast finanční Nastavit finanční podporu, aby byla účinná a vyhovovala všem, není snadné. Jsou nastavena určitá kritéria – daňové úlevy. Poprvé jsou uplatňovány za loňské zdaňovací období. Zkušenosti jsou zatím smíšené. Ne každé firmě nastavený systém vyhovuje. Zřejmá je administrativní ná-

DISKUZNÍ SEKCE 1 / OČEKÁVÁNÍ VERSUS ODPOVĚDNOST V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ

ročnost, která řadu společností odrazuje, zejména malé a střední podniky. Po určité době, cca 3 let, je potřeba situaci vyhodnotit. Důležité je určitě také placení instruktorů (zpravidla se jedná o práci navíc, která není placena vůbec, případně velmi symbolicky). A je známo, že na kvalitě jejich práce závisí kvalita odborného výcviku či praxe. Velmi důležitá je také finanční podpora mobility žáků. Pro žáky je finančně náročné dojíždět do firem, případně si v místě zajistit bydlení, stravování apod. Proto často jdou na „praxi“ v místě, i když tato praxe nemá nic společného s jejich odborným vzděláváním. Finanční systém je ale k tomu vede. Jistě by pomohl určitý finanční zdroj (fond) určený pro tyto případy. Dnes tuto významnou finanční oblast řeší každý po svém – chybí systémovost. Stejný problém se týká financování stáží učitelů a rovněž zapojení odborníků z praxe do výuky. Tam, kde to funguje, to funguje jen na bázi společenské odpovědnosti firmy, a to je málo. Je třeba systémového řešení na úrovni vlády ČR. Závěr Bez pravidelné a na solidní bázi zpracované predikce potřeb trhu práce, smysluplného obsahu vzdělávání, personálního zajištění (vybudování osobních vztahů) a zajištění financí dílčí změny posun vpřed nepřinesou. OČEKÁVÁNÍ VERSUS ODPOVĚDNOST V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ RNDr. Jana Krauseová, Ministerstvo průmyslu a obchodu Anotace: Na diskuzní otázku autorka odpovídá z pozice pracovníka oddělení technického vzdělávání MPO. Upozorňuje, že při reformě odborného školství by se nemělo zapomínat na malé a střední podniky a na fakt, že pro 64 l

kvalitu středního odborného školství je klíčové technické vzdělávání na základních školách. Zmiňuje nezastupitelnou roli daňových úlev při motivaci firem. Klíčová slova: malé a střední podniky, daňové úlevy, technické vzdělávání, monokultura, predikce trhu práce Rok technického vzdělávání a průmyslu medializuje snahu posledních několika let něco změnit v oblasti technického vzdělávání. Naše země je tradičně napojena na průmysl a tudíž se nelze divit, že je tak akcentována potřeba technicky vzdělaných lidí, a to všech úrovní. Nicméně technické vzdělávání nelze vytrhnout ze vzdělávacího systému, mělo by být nedílnou součástí všech jeho stupňů, od předškolního až po vysoké. Každý stupeň má svá specifika, projekt POSPOLU se zaměřil na středoškolský stupeň, který by již měl profitovat z výsledků předškolního i základního vzdělávání a současně je prvním milníkem pro profesní směřování žáků. V několika málo letech by žák měl mít možnost poznat, co ho baví a zda to, co ho baví, ho může i živit. To může ale poznat pouze tehdy, pokud bude mít možnost se seznámit s reálným pracovním světem, s jeho požadavky a možnostmi. Současný stav absolventů odborných škol v České republice je charakterizován nedostatečnými znalostmi a dovednostmi, a to zejména v technických oborech. Absolventi postrádají podle výpovědí zaměstnavatelů nejen praktické znalosti daného oboru, ale i znalosti reálného pracovního prostředí. Též jim schází obecné pracovní návyky i interpersonální dovednosti. Je otázkou, co vše způsobuje tento stav. Do jaké míry tuto skutečnost ovlivňuje nedostatečná odborná příprava v reálném pracovním prostředí, zastaralé metody výuky či neaktuální obsahy vzdělávání. Právě firmy by měly mít možnost ovlivňovat obsahy a formy vzdělávání.

DISKUZNÍ SEKCE 1 / OČEKÁVÁNÍ VERSUS ODPOVĚDNOST V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ

Mohou zprostředkovávat žákům i učitelům reálnou zkušenost, jak věci fungují a lidé spolupracují. Mohou motivovat, mohou umožnit mladému člověku zakusit pocit zodpovědnosti, nicméně by ho neměly příliš svazovat, neboť v našem současném světě je vývoj technologií tak dynamický, že odbornost mladých lidí se bude muset měnit za jejich profesní život několikrát. Školy jsou těmi, kdo poskytuje žákům přípravu pro aktivní život ve společnosti a jež mají zajistit příznivý start do dospělého života, a to nejen profesního, ale i osobního. Součástí školy jsou její učitelé, kteří mají předávat své znalosti, dovednosti a zkušenosti odpovídající současnému stavu poznání. V neposlední řadě tu máme žáky, kteří by měli pochopit jednoduchý princip: Když budou dobře odborně připraveni s ohledem na realitu, když budou přistupovat k životu aktivně, budou si moci vybírat. Pokud však ustrnou v přesvědčení, že všichni kolem nich jsou odpovědní za jejich životy, pak budou těmi, z kterých bude vybíráno. Žáci se musí naučit myslet, podnikat. Moje účast v komisi sociálních partnerů Pospolu mi přinesla příležitost být v centru všech aktivit projektu, všichni jsme byli jednotní v názoru, že pro úspěch projektu je třeba zvýšit motivaci zaměstnavatelů pro zapojení se do odborné přípravy žáků. Proto jako velmi důležitý krok pro rozvoj spolupráce vnímám daňové úlevy pro zaměstnavatele, kteří se podílejí na odborném vzdělávání. Myšlenka tyto úlevy zavést, která vznikla na Ministerstvu průmyslu a obchodu, došla realizace v poměrně krátké době. Od prvé myšlenky do nabytí platnosti zákona uběhlo pouhých 18 měsíců! To byl však jen začátek. Jednalo se především o snahu připoutat pozornost k tématu. Daňové úlevy považuji za malé, byť ne nevýznamné „popostrčení“ všech dalších aktivit projektu Pospolu. Vnímám je jako jistou 65 l

formu veřejného prohlášení, že stát bere rozvoj spolupráce mezi školami a firmami vážně. Projekt na základě popisu definuje jasná legislativní a další opatření pro odstranění bariér a zvýšení efektivity systému. Zlepšení očekávám nejen u velkých zaměstnavatelů. Věřím, že se při realizaci opatření nezapomene na malé a střední zaměstnavatele v různých oborech, a to zejména těch inovativních a kreativních. Tento aspekt by měl být respektován zejména při revizi vzdělávacích rámců. Musíme si uvědomit, že jedním z velkých ohrožení každého systému – živého organismu – je, když si pěstujeme tzv. monokultury. Neboť monokulturní systém hůře odolává změně vnějších faktorů a zužuje se možnost jeho adaptace na měnící se vnější vlivy. V našem případě se omezení adaptability rovná zhoršení uplatnitelnosti člověka na trhu práce. Proto jsem přesvědčena, že navrhovaná opatření musí být flexibilní pro konkrétní typy spolupráce. Nicméně je část opatření, která osobně vnímám jako klíčová. Za hlavního nositele změn považuji Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a doufám, že návrhy opatření projektu Pospolu budou kladně přijaty. Svoji úlohu zde hraje i Ministerstvo práce a sociálních věcí a kraje, a to zejména v oblasti predikcí na trhu práce. Velmi důležitým aspektem navrhovaných změn bude i metodická podpora zástupců zaměstnavatelů, ať Hospodářské a Agrární komory ČR, či Svazu průmyslu a dopravy ČR. Pro potřeby firem vnímám jako velmi důležité vytvořit takové prostředí, které umožní i malým firmám podílet se na odborné přípravě, respektive zpřístupnit žákům, ale i učitelům nejen reálné pracovní prostředí velkých firem, ale též i těch menších včetně živnostníků. Je třeba mít takové vzdělávací rámce, které nebudou připravovat žáka jen na jednu pozici ve firmě jedné velikosti

DISKUZNÍ SEKCE 1 / ZÁVĚRY Z PANELOVÉ DISKUZE

s jedním výrobním programem. Zde by svoji významnou roli měli hrát i zástupci zaměstnavatelů typu sektorových rad, kteří by se účastnili na tvorbě a revizích profesních kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací. Vnímám jako žádoucí sbližovat školní vzdělávací rámce s odpovídajícími profesními kvalifikacemi. Pro potřeby škol vnímám jako zásadní podmínku pro zlepšení kvality středních škol zlepšení kvality základního školství. Zejména se soustředit na nové proaktivní metody výuky, a to nejen matematiky. Současně je třeba nenavyšovat celkový počet hodin výuky, ale nalézt takové formy, které zvýší atraktivitu a efektivitu vyučování. Podporuji možnost změny časové dotace hodin odborné přípravy ve prospěch vyšších ročníků a možnost odborných praxí o prázdninách, a to nejen pro žáky, ale též pro učitele odborných předmětů. Též mi přijde velmi důležité umožnit přijímání žáků do společného prvního ročníku střední odborné školy, během kterého bude mít žák možnost si ujasnit, jaký obor chce studovat. Rovněž za velmi zásadní vnímám potřebu zaměřit výuku všeobecně vzdělávacích předmětů v odborných školách na praktické využití. To vše nebude mít většího úspěchu bez učitelů se skutečně současným stavem poznání. Cílem těchto aktivit je usnadnění přechodu absolventů ze školy do praxe a podpora jejich uplatnění v oboru, který studovali. Pro potřeby žáků vnímám jako zásadní podmínku zatraktivnění odborného vzdělávání, oddělit získání stupně vzdělání a kvalifikace např. prostřednictvím provázání rámcových vzdělávacích programů s Národní soustavou kvalifikací. Je bezpodmínečně nutné posílit kariérové poradenství už na základních školách. Z pozice veřejné správy vnímám jako nutné za-

66 l

jistit slaďování nabídky odborného vzdělávání se změnami kvalifikačních potřeb na trhu práce, ustavit koordinační orgány státu a sociálních partnerů na národní a krajské úrovni a doplnit normativní financování o kvalitativní parametry. Na závěr chci poukázat na skutečnost, že Ministerstvo průmyslu a obchodu si váží všech zaměstnavatelů, kteří se navzdory různým překážkám věnují vzdělávání žáků středních škol při odborném výcviku nebo odborných praxích. Proto ministerstvo uvítalo vypsání CENY POSPOLU pro instruktora ve firmě, která bude slavnostně vyhlášena na závěrečné konferenci projektu. A stejně jako celému projektu POSPOLU, tak i soutěži udělilo záštitu a připojilo se k propagaci mezi zaměstnavateli. Věříme, že vybrané nejzajímavější příklady toho, jak instruktor může ovlivnit vzdělávání a život mladých lidí, budou inspirativní pro zaměstnavatele, kteří se zapojením do spolupráce se školami zatím váhají. ZÁVĚRY Z PANELOVÉ DISKUZE Lapidárně lze vyznění diskusního panelu shrnout tak, že závěry projektu Pospolu v podobě návrhů opatření a systémových změn pro snazší spolupráci škol a firem jsou povedené a nyní je nutné přetavit je v realitu. A to postupnými kroky, s nimiž je třeba začít bezodkladně. Tato principiální shoda zástupců státu na jedné straně a lidí z vedení škol a podniků na straně druhé dává příslib, že se další vývoj středního odborného školství bude ubírat spíše cestou koordinace státu a sociálních partnerů než druhými dvěma scénáři nastíněnými v závěru koncepční studie.8 8) Viz podkapitola „Scénáře možného vývoje“ v závěrečné kapitole studie, str. 126.

DISKUZNÍ SEKCE 1 ZÁVĚRY Z PANELOVÉ DISKUZE

Zároveň je třeba vnímat i přetrvávající rozpory, které z příspěvků jednotlivých diskutujících vyplývají. Příkladem je už samotný postoj ke změnám, kde podnikatelská sféra jednoznačně akcentuje jejich bezodkladnost a zástupci státu spíš jejich postupnost. Dalším příkladem je způsob financování odborného školství, kde sice panuje shoda o nutnosti změny, ale představy o jejím provedení se značně různí. Podobně je tomu s celou řadou dalších konkrétních témat. Při realizaci opatření na systémové rovině bychom si proto měli vzít příklad z úspěšných partnerství konkrétních škol a firem, jimž se podobné rozpory daří překlenout. Jak? Pospolu.

67 l

DISKUZNÍ SEKCE 2 / JAK DOSAHOVAT KVALITY PŘI VZDĚLÁVÁNÍ V REÁLNÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

Diskuzní sekce 2:

Jak dosahovat kvality při vzdělávání v reálném pracovním prostředí

68 l


V současnosti není dosahování kvality v odborném vzdělávání nijak nastaveno a kontrolováno Diskuzní sekce měla za cíl odpovědět na otázku „Jak dosahovat kvality při vzdělávání v reálném pracovním prostředí“ za využití pohledu hned několika zainteresovaných stran. Panelisté v této diskuzní sekci: > Ing. Taťána Vencovská, obsahová manažerka projektu Pospolu, Národní ústav pro vzdělávání > Mgr. Ingrid Vavřínková, Krajský úřad Středočeského kraje > Ing. Milan Vorel, ředitel Střední školy automobilní a informatiky > Ing. Pavel Pěnička, Okresní hospodářská komora Šumperk > Ing. Michal Winkler, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Moderátorka: Helena Mittwalyová Na základě těchto příspěvků se rozproudila diskuze, z níž vyplynuly i další podněty pro řešení kvality ve středním odborném vzdělávání. Mimo jiné bylo konstatováno, že problém může začínat už na vstupu žáků do středních škol, protože jejich vstupní znalosti často nejsou na dobré úrovni.

JAK DOSAHOVAT KVALITY V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ Ing. Taťána Vencovská, Národní ústav pro vzdělávání, projekt Pospolu Anotace: Příspěvek analyzuje současnou situaci ve středním odborném školství. Shrnuje problémy, jejich příčiny a důvody nespokojenosti většiny aktérů. V závěru navrhuje nástroje, jak současný stav řešit. Klíčová slova: strategie, kontrola, plán spolupráce V současnosti není dosahování kvality v odborném vzdělávání nijak nastaveno a kontrolováno. V první řadě závisí na vedení školy, jakým způsobem se k této problematice postaví. V době, kdy je velká konkurence mezi školami, škol dostatek, spektrum nabízených oborů široké a žáků nastupujících do prvních ročníků málo, nastává logicky boj o žáka. Vedení škol se většinou vydává cestou, na kterou je posílá systém financování „na žáka“. Primární snahou je tedy mít co nejvíce žáků. Někteří z nich si zvykli, že není potřeba příliš velké úsilí na to, aby uspěli, do školy moc nechodí a prodlužují uměle svoji vzdělávací cestu. Ostatní se rychle přizpůsobí, často nakonec i učitelé. Výsledkem je, i přes původní snahu, stav, s nímž nejsou spokojeni ani zaměstnavatelé, ani samotní učitelé. A žák, o kterého by mělo v tomto procesu jít především, není připraven tak, jak by odpovídalo vynaloženému úsilí učitelů a vynaloženým prostředkům státu. Hledání cesty z tohoto kruhu vede přes financování, které je nyní řešeno centrálně. Zároveň je možné změnit strategii a dosahování kvality nabídnout jako motivační prvek rovnou těm žákům a jejich rodičům, kterým není jedno, jak kvalitní vzdělání budou mít. Rozhodnutí dosahovat kvality musí udělat v první řadě vedení školy. Je to proces, který je třeba nastavit a dlouhodobě

69 l


sledovat. Nastavení systému dosahování kvality by se měli společně s vedením účastnit i učitelé, zejména ti motivovaní, a také zaměstnavatelé. Praktické vyučování je v odborných školách klíčovou složkou vzdělávacího procesu. Rámcové vzdělávací programy už nyní dostatečně umožňují nastavení praktického vyučování ve všech fázích vzdělávacího cyklu formou odborného výcviku, cvičení (praktických, dílenských), učební praxe a odborné praxe. Každá tato forma praktického vyučování má své cíle, můžeme přizpůsobit délku, obsah i rozsah. Můžeme vytvářet předměty, moduly, propojovat praktickou a teoretickou výuku. To vše se zapojením zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé mohou přijít se svými představami a požadavky. Je třeba rozlišovat takové zaměstnavatele, kteří jsou ochotni při vzájemné spolupráci převzít část odpovědnosti za vzdělávání žáků. Uvědomují si, že například žák v oboru s výučním listem tráví polovinu své učební doby na odborném výcviku a v ideálním případě právě u nich na pracovišti. Takoví zaměstnavatelé mají vždy nastavený systém práce se žáky, jsou vybaveni personálně i materiálně. A co ostatní? Z našich šetření vyplývá, že problém je i v tom, že spolupráce funguje na osobních vazbách ředitelů nebo vedoucích pracovníků škol v regionu. Se změnou ředitele může dojít k upadání nastavených vztahů a ke snižování kvality výuky. Pokud by byl nastaven systém, byť jen interní, nemuselo by k takové situaci dojít. Jaké kroky je možné podniknout, pokud se chceme soustředit na kvalitní odbornou praktickou přípravu? Cíle: >Z aměřit se na praktické vyučování, zejména na odborný výcvik a odbornou praxi v reálném nebo modelovém pracovním prostředí. 70 l

Analýza: > Soustředit se na konkrétní možnosti spolupráce se zaměstnavateli v regionu, společně projednat konkrétní možnosti a cíle. Plán: >P řipravit konkrétní plán spolupráce, který bude veřejně přístupný všem zapojeným aktérům. Učitel, žák i instruktor, ale také rodiče žáka a další zájemci (např. zájemci o studium) by měli vědět, kde a jakým způsobem praktické vyučování probíhá. > Popsat způsob zabezpečení vzdělávání žáků ve firmě (např. personální, technické, finanční…) a očekávané kompetence žáků. Pokud je společně s firmou nastavena i jiná forma spolupráce než odborný výcvik nebo odborná praxe, doporučuji ji také naplánovat předem. Smluvní vztah: >U zavřít rámcovou smlouvu o zajištění praktického vyučování. Na ni pak mohou navazovat další společné dohody zahrnující např. jednotky výsledků učení (prvky ECVET) podle jednotlivých pracovišť zaměstnavatele, ročníků atd. Přínosné je to zejména u krátkodobých odborných praxí. Tak je vždy zajištěno, že odborná praxe žáka má jasně dané cíle i obsah − co se žák ve firmě naučí a jakým způsobem. Tím lze předcházet zklamání, které žáci zažívají z nepřipravených odborných praxí. Nastavit jasná pravidla pro všechny zúčastněné považuji za základ úspěchu. Jen obtížně lze dosáhnout kvality tam, kde si žáci odborné praxe zajišťují sami. Kontrola: > Kontrolu za strany školy provádět pravidelně, nikoliv jen na základě stížností žáků na problematický průběh praxí. Zvyšovat pocit odpovědnosti na straně zaměstnavatelů za průběh praktického vyučování ve firmách.

DISKUZNÍ SEKCE 2 / KVALITA V ODBORNÉM ŠKOLSTVÍ

Výrazné sepětí škol s praxí, jejich vzájemné propojení je klíčovým opatřením, které ovlivní školy, ovlivní společenské klima Hodnocení: >P ravidelně hodnotit průběh praktického vyučování u jednotlivých zaměstnavatelů (k tomu pomůže předem vytvořený plán). >Ú prava plánu pro další období na základě hodnocení. >H odnocení firem – firmy se mohou hodnotit i samy, což přispívá k jejich odpovědnosti za svěřené žáky (dotazník EQAVET). >V případě nalezených problémů je třeba soustředit se na jejich odstranění a přijmutí opatření k nápravě. Na tuto důležitou složku se často zapomíná. Stanovení svého vlastního modelu − plánu, pravidel a jejich kontroly a nastavení společných opatření přispívá nesporně ke kvalitě ve vzdělávání. KVALITA V ODBORNÉM ŠKOLSTVÍ Mgr. Ingrid Vavřínková, Krajský úřad Středočeského kraje

Anotace: Autor se zamýšlí nad problematikou regionálního školství, shrnuje přijatá opatření pro zvýšení kvality, podtrhuje nutnost realizovat praktické vyučování v reálném pracovním prostředí a doporučuje absolvování stáží učitelů odborných předmětů ve firmách. Zmiňuje problematiku odměňování učitelů a zapojení resortních ministerstev do systému odborného vzdělávání Klíčová slova: odborné školství, kvalita, opatření, praxe, firmy, odměňování, stáže Na problematiku odborného školství je třeba se dívat s určitým nadhledem a zejména s vědomím souvislostí. Ani odborné školství, ani jakýkoliv jiný segment regionálního školství nelze posuzovat izolovaně od ostatních. Proto hovoříme-li o nutnosti podpory odborného školství, a to zejména technických a přírodovědných oborů, musíme vnímat skutečnost, že zásadní řešení je skryté v odborném, politickém a společenském konsenzu. Opatření musí být systémová, aby přinesla dlouhodobý efekt. Je řada opatření, která lze přijmout. A je potěšitelné, že některá byla již připravena, či dokonce schválena, jiná se připravují a jsou postupně zakomponována do připravovaných právních norem, další jsou diskutována. Není možné vyjmenovávat všechna možná opatření, která by se mohla nebo měla přijmout. Zmíním se proto jen o několika zásadnějších. Jedním ze zásadních opatření, které dle mého názoru zlepší situaci, je povinné zavedení přijímacích zkoušek na střední školy. Toto opatření rovnoměrněji rozdělí uchazeče o určitý obor vzdělání podle jejich předpokladů, schopností a dovedností. Pokud pak žák při studiu na určitém typu školy zjistí, že mu obor vzdělání nevyhovuje z jakéhokoliv důvodu − ať je pro něj málo náročný a chtěl by dosáhnout více, nebo je naopak příliš náročný a chtěl by studium, které

71 l

DISKUZNÍ SEKCE 2 / KVALITA V ODBORNÉM ŠKOLSTVÍ

Kvalita! Všichni ji chceme, všichni ji chtějí

by lépe zvládnul, nebo si jenom zkrátka špatně vybral a po čase si to uvědomil − nic takovému žákovi nebrání v tom, aby horizontálně přešel na jiný obor vzdělání ať už na škole, kde studuje, pokud jde o multioborovou školu, nebo na školu jinou. Jako jedno z dalších klíčových opatření směřujících k posílení odborného vzdělávání vidím zásadní prohloubení spolupráce s firmami, a to prohloubení v několika směrech – například umožnění většího rozsahu praktického vyučování žáků odborných škol ve firmách, zejména škol technického zaměření. Žáci musí být seznamováni s moderními technologiemi, musí získávat pracovní dovednosti, pracovní návyky a zkušenosti, včas poznávat život firem, systém výroby, služeb a podnikání. Vždyť řada z nich bude v budoucnu zaměstnávat sama sebe jako samostatní řemeslníci a podnikatelé, jiní budou pracovat ve firmách jako zaměstnanci. Kromě většího rozsahu praktického vyučování žáků ve firmách bych navrhla vytvořit podmínky pro realizaci pravidelných stáží učitelů odborného výcviku a odborných předmětů ve firmách. Jen dobře připravený učitel, znalý moderních technologií, může žákům přinést vyšší kvalitu vzdělávání. Dalo by se diskutovat i o zavedení určité formy povinnosti odborných stáží pro tyto učitele, ta by ale musela samozřejmě být formulována a ukotvena v kontextu podmínek, které by umožnily firmy. Tím se samozřejmě dostávám k souvisejícímu zásadnímu opatření, a tím je zvýšení motivace firem k tomu, aby tento prostor pro žáky a učitele vytvořily. Je zřejmé, že bez hlubšího zásahu do daňového systému se to neobejde. Firma musí být motivována, nesmí jí být způsobovány ztráty. Pak firmy určitě, s vědomím důležitosti rozvoje lidských zdrojů, výchovy svých budoucích kvalitních zaměstnanců, prostor pro výše uvedené vytvoří. A jistě se pak vytvoří i možnosti pro přímou participaci fi72 l

remních odborníků přímo na výuce, což je jedno z dalších opatření, které by kvalitu odborného vzdělávání zvýšilo. Jedním z opatření, která jsou vyloženě dlouhodobého charakteru, ale na nichž je třeba stále intenzivně pracovat, je vytvoření prostoru pro ředitele škol v odměňování učitelů odborných předmětů a odborného výcviku nad rámec tarifních tabulek a stupňů, aby mohli přitáhnout do škol co nejlepší odborníky. Toto opatření by se dalo realizovat buď zvýšením disponibilních prostředků v nadtarifních složkách, nebo formou programového financování či využitím určitého spektra koeficientů v normativním financování posilujících vybrané oblasti odborného vzdělávání. Výrazné sepětí škol s praxí, jejich vzájemné propojení je klíčovým opatřením, které ovlivní školy, ovlivní společenské klima a vytvoří podmínky pro postupné zlepšení kvality odborného vzdělávání. Věřím, že v rámci tohoto procesu by bylo velmi užitečné pamatovat na vytvoření pozic středního managementu na školách, který by se staral o vyhledávání kontaktů s firmami, o vytváření podmínek pro spolupráci, o jednání s firmami, aktivně by vyhledával příležitosti pro praktické vyučování žáků a stáže učitelů, spolupracoval by s odděleními pro rozvoj lidských zdrojů ve firmách či jednotlivými pracovníky firem odpovědnými za tuto oblast apod. Při hledání finančních zdrojů pro vytvoření těchto pracovních pozic, včetně analogických pozic ve firmách, si dokáži představit širší využití prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti či další zdroje, včetně zdrojů Evropské unie, které by pomohly ke změně současného stavu a zároveň by pomohly k překlenutí období, během kterého by se muselo intenzivně pracovat na hledání a ukotvení vlastních zdrojů, které by postupně financování systému v rámci jeho udržitelnosti převzaly.


Jako neméně důležité opatření na podporu odborného vzdělávání bych doporučila určité formy zapojení rezortních ministerstev do procesu řízení a podpory odborných škol. Jednou z forem přímé podpory z jejich strany může být třeba konkrétní materiální podpora vybraným školám a vytváření, ve spolupráci s kraji jako zřizovateli středních škol, různě zaměřených center odborného vzdělávání, tedy systému, který je funkční a velmi efektivní. Tato centra, na jejichž vzniku by mohly participovat i firmy, by byla vybavena potřebnými technologiemi a kromě odborného výcviku žáků by plnila roli i vzdělávacích center obecně. Podobná centra již existují. Když budou centra dobře a kvalitně vybavena, budou dobře plnit roli i jakéhosi předstupně skutečné firemní praxe.

JAK DOSAHOVAT KVALITY PŘI VZDĚLÁVÁNÍ V REÁLNÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ Ing. Milan Vorel, Střední škola automobilní a informatiky

Restrukturalizace sítě oborů vzdělání a postupné úpravy vzdělávacích programů ať už na úrovni RVP, nebo přímo na školách je další z opatření, která musí probíhat neustále a pružně reagovat na potřeby trhu práce, na potřeby zaměstnavatelů a na vývoj situace v ekonomice a společnosti obecně. V přijetí a prosazení jednotlivých opatření a v jejich trpělivém vysvětlování jak odborné, tak laické veřejnosti mohou nesmírně pomoci média. Příklady dobré praxe, kterých je nemálo, jsou tím, co by mohla média velmi akcentovat. Zároveň by měla dávat maximální možný prostor co nejširší odborné diskusi, ale nejenom diskusi v akademické rovině, ale i diskusi, v níž se co nejvíce uplatňují názory a zkušenosti ze škol a z firemní praxe.

Anotace: Autor se zaměřuje na specifikaci kvality při vzdělávání v reálném pracovním prostředí. Nejprve specifikuje teoretická východiska a následně popisuje, jakým způsobem dosahují kvality v reálném pracovním prostředí na Střední škole automobilní a informatiky. Klíčová slova: kvalita, škola, vzdělání, pracovní prostředí Kvalita! Všichni ji chceme, všichni ji chtějí. Škola, kraj, ministerstvo, ČŠI, trh práce, rodiče, možná i někteří žáci. Dosáhnout kvality znamená dosáhnout shody u všech, co ji chceme, nastavit systém, který půjde za stejným cílem, s nastavenými jednotnými pravidly.

73 l


Dalším plusem je tradice školy a vazby na reálné pracovní prostředí KOMPETENCE UČITELŮ PODLE MODELU TPCK (TECHNOLOGICAL PEDAGOGICAL CONTENT KNOWLEDGE) Pedagogickopředmětové znalosti Znalost předmětu (Content)

P

C

Technologicko předmětové znalosti

Technologickopedagogickopředmětové znalosti

T

Znalost Technologií Diverzifikace je velká. RVP>ŠVP, didaktické, odborně-předmětové znalosti a ICT kompetence učitelů… Závazná, nepřekročitelná pravidla. Abychom dosáhli kvality, potřebujeme ji měřit na vstupu, v průběhu vzdělávání a na konci − zda máme to, čeho jsme chtěli dosáhnout. Hlídat PH – přidanou hodnotu pokroků žáka. Jak se měří na vstupu? Nijak. Odborné školy z 9. tříd berou vše, co je. U škol našeho typu, se zaměřením na autoopravárenství, kde musíme plnit kvalitu ve všeobecně vzdělávacích předmětech, a to není od věci vzhledem k sociálním a jiným kompetencím důležitým pro trh práce, je určitě min. o 1 % důležitější kvalita v odborné praxi. To samo o sobě nese rizika rychlosti technologických změn a přizpůsobení se vzděláváním potřebám pracovního prostředí ve školách, v dílnách, ale 74 l

Technologickopedagogické znalosti i firmách (servisech) nejen vybavením, materiálovými náklady, organizací a řízením vzdělávacích procesů, lidskými zdroji, ale i změnou myšlení, přesvědčováním a motivací maminek a žáků, že by měli jít do odborného vzdělávání, které se moc nenosí. Jak dosahujeme kvality my − Střední škola automobilní a informatiky? Při vší skromnosti těžce, složitě, lopotně. Narážíme na bariéry systému uvnitř i vně školy. Množství všech možných aktivit, nabídek, VŘ, projektů, žádostí a dotazníků, které nás… zatěžuje, odvádí od monitorování a hlídání kvality vlastního procesu a vzdělávání. Problémy nastávají hned na vstupu, a to v počtu a zájmu žáků 9. tříd, resp. rodičů o obory s praxí, s myšlením „přeci nebudu dělat rukama“. Prostě dřevo je dřevo a kov je kov. A každý materiál se jinak opracovává, jinak vydrží a jinak se dá použít. Stejné je to i s žáky. Ne každý se dá


naučit, ne každý se dá použít v reálném prostředí, ale to nakonec vědí lépe zaměstnavatelé. Velké školy nad 600 žáků mají lepší možnosti, skladbu oborů a tříd s možností vertikální a horizontální prostupnosti, a tak žák, který oborově, znalostně nebo činnostně nezvládá studijní obor, může přejít do učebního oboru a v systému odborného vzdělávání se neztratí. Pochopitelně jsou i žáci, kteří volili zcela mimo a odchází úplně jinam. Dalším plusem je tradice školy a vazby na reálné pracovní prostředí s autoservisy v Praze a Středočeském kraji. Proto máme 29 autoservisů, se kterými máme uzavřenu smlouvu o spolupráci v odborném výcviku, ale na tom se 25 let pracovalo, budovalo, pilovalo.

A musely chtít obě strany. Škola a firma. Často docházelo k situaci, že přání bylo otcem myšlenky, že představy se rozcházely, že žák nedocházel na pracoviště, že odměna za produktivní práci bude v tis., že žák bude hned znalostně a dovednostně kompetentní… Ale podařilo se. Snad až na výjimky, a ty potvrzují pravidlo, se nám společně daří žáky k jednotlivým servisům a instruktorům na základě smluv umisťovat a v líhni firem žáky sociálně, profesně adaptovat. Ti, kteří to zvládnou, dostávají nabídky k práci. V rámci úzké spolupráce se sociálními partnery, za účelem dodržení určité minimální kvality v oblasti BOZP, pedagogických zásad a psychohygienických požadavků při vzdělávání mládeže, jsme se společně dohodli, že všichni instruktoři

Obrázek 2 Příklady dosahování kvality v reálném pracovním prostředí

Praha

Vysoké n. Jizerou

Chomutov

Hradec Králové Ústí nad Orlicí Zábřeh

Ostrov

Ostrava Plzeň Čáslav České Budějovice

Kroměříž Jihlava

Brno

> Uvolnění zúčastněných odborných učitelů (lektorů) z výuky > Akreditace vzdělávacího programu (zvyšování kvalifikace DVPP) > Převzetí odpovídajících nákladů 75 l


servisů budou mít v této oblasti vzdělání ukončené testem. Za toto nesla odpovědnost naše škola pod vedením vedoucího praxe a odborného výcviku Jaroslava Růžičky. Počet proškolených instruktorů odborné praxe pro naši školu na rok 2014/15 je 153. Ano, jednotné zadání závěrečných zkoušek a kvalita výstupu, za kterou je odpovědná škola, nás vede k odbornému výcviku na modulech v posledním ročníku v našem školním servisu, protože všem žákům chceme umožnit stejné podmínky pro vykonání závěrečné zkoušky.

partnerství: Würth, spol. s r.o.; AD TECHNIK, s.r.o.; UNIVER, spol. s r.o.; SCANIA CZECH REPUBLIC s.r.o. > Svářecí kurzy, AŠ, Profesní školení řidičů. JAK DOSAHOVAT KVALITY PŘI VZDĚLÁVÁNÍ V REÁLNÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ Ing. Pavel Pěnička Siemens, s. r. o., Elektromotory Mohelnice, Okresní hospodářská komora Šumperk

Nedílnou součástí pro dosažení kvality při vzdělávání je partnerství s firmami v oblasti autoopravárenství, a to včetně DVPP. Od nich dostáváme k dispozici nejen materiální pomoc, ale i know-how, školení odborných učitelů. Příklady dosahování kvality v reálném pracovním prostředí: > Projekt vzdělávání učitelů firmou BOSCH − ŠKODA AUTO − SCANIA > Vzdělávání žáků v rámci nadstandardního programu pro žáky 3. ročníku firmou TOYOTA > Měření kvality vzdělávání a PH – přidané hodnoty Forma sledování a hodnocení kvality vzdělávání je interní, resp. externí, a to zkoušení, testování ve škole, v odborné praxi v reálném pracovním prostředí, v rámci odborných soutěží celostátní a mezinárodní úrovně, prostřednictvím testování ČŠI. Celostátní soutěž ve 4 oborech > Nedílnou součástí je sledování a vyhodnocování míry uplatnění absolventů školy ve spolupráci s NÚV a sociálními partnery. > Další příklady konkrétní spolupráce v rámci 76 l

Anotace: Autor se zamýšlí nad rolí firem při zlepšování kvality vzdělávání a uvádí příklady z Německa a výhody duálního systému např. v dopadech na míru nezaměstnanosti osob do 27 let. Uvádí pozitiva realizace odborného výcviku/praxe v reálném pracovním prostředí, a to z pohledu možnosti práce s moderními technologiemi a navázání sociálních kontaktů na pracovišti. Zdůrazňuje nutnost většího zapojení firem a jejich občanskou zodpovědnost za oblast kvality v odborném vzdělávání. Dále


upozorňuje na problém nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Klíčová slova: kvalita, vzdělávání, výcvik, technologie Celý systém vzdělávání chápu jako řetězec, který ve výsledku odráží kvalitu každého článku. Proto není možné z tohoto řetězce vytrhnout jeden tento článek a na základě něj posuzovat celý proces. Přesto mi dovolte, abych se na některé články podíval svým úhlem pohledu. Přitom chci na úvod poznamenat, že než jsem vstoupil do projektu Pospolu, procesy vzdělávání v naší zemi mi nebyly zcela jasné. Po více jak dvouleté zkušenosti bohužel nemohu říci, že by pro mne byl celý proces srozumitelnější. Mé názory tak vycházejí především z osobní zkušenosti studenta a ze zkušeností ze spolupráce se školami v Česku obohacených o poznání, které jsem nabyl v zahraničí, především v Německu. Pokud se bavíme o kvalitě středního odborného vzdělávání, je nutné se nejdříve podívat na kvalitu vstupu. Tím mám na mysli kvalitu žáků základních škol. Myslím si, že je to často opomíjený faktor. Kvalita žáků opouštějících základní školy není dnes měřena. Systém financování škol dle normativu na žáka nutí střední školy nabírat žáky bez ohledu na jejich školní výsledky. Škola musí nabrat žáky, aby přežila, a tomu se podřídí vše. V prvé řadě jde stranou kvalita. Proto se řadím do skupiny příznivců jednotného přijímacího řízení na střední školy. Ne proto, že by mělo být regulátorem počtu přijímaných studentů například na gymnázia, jak se často o tomto tématu hovoří, ale proto, že by mělo ukazovat právě kvalitu absolventů základních škol. Kvalita absolventů škol základních už na začátku zásadně ovlivňuje výsledek vzdělávání středního. Samotný proces středního odborného vzdělávání můžeme rozdělit na tři články – teoretickou 77 l

výuku, odborný výcvik a odbornou praxi. Přitom se zde vědomě dopouštím odchylky od zavedené terminologie. Pod odborným výcvikem mám na mysli výcvik na zvláštním pracovišti (obvykle školy), kde studenti realizují praktické úlohy. Kdežto odbornou praxi chápu jako práci ve firmě v reálném výrobním procesu na vybraných pracovištích. Možnosti zvýšení kvality teoretické výuky a odborného výcviku spatřuji především v aktuálnosti vyučované látky. Základy teorie zůstávají stejné, ale technika se neustále posouvá kupředu. Proto vidím velké rezervy v tvorbě učebních materiálů a dalším vzdělávání pedagogů, mimo jiné i formou stáží ve firmách. Na straně druhé vidím i velký potenciál ve využití odborníků z praxe pro teoretickou výuku a odborný výcvik. Ostatně výstupy projektu Pospolu ve svých doporučeních míří tímto směrem. Další potenciál ke zlepšení vyučování je samozřejmě v technickém vybavení dílen pro odborný výcvik. Až na výjimky je dnes propastný rozdíl ve vybavení dílen a tím, s jakou technikou se absolvent následně setká ve firmách. Zlepšení je jak na zřizovatelích středních škol, to znamená krajích, tak i na firmách, které se školami spolupracují. Zde cílím takříkajíc „do vlastních řad“, ale jinou cestu nevidím. Pokud chceme dostat do firem dobře připravené absolventy, musíme do této oblasti investovat. Pokud to neuděláme ve spolupráci se školou, stejně nás situace nakonec donutí investovat ve firmě do „doškolení“ absolventů. Co je výhodnější, nechť si každý spočítá sám. Problém spíše vidím v zapojení širokého spektra podniků. Zatím situace vypadá tak, že málo firem pochopilo a „táhne“, zatímco většina se veze. Největší potenciál ale spatřuji v praxi ve firmách, kde studenti pracují v reálném prostředí a procesech. Přínos vidím ve dvou rovinách. Jednak v možnosti pracovat na špičkových technologiích, poznat organizaci práce, ale i tlak na výkon

DISKUZNÍ SEKCE 2 / JAK ZLEPŠOVAT KVALITU VE VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ODBORNÝCH ŠKOLÁCH

Kvalita je úzce spojena s vyhodnocováním, se zastávanými hodnotami, posuzováním a klasifikací a termíny při dodržení špičkové kvality. Druhou rovinou je sociální kontakt, který student navazuje se zaměstnanci firmy a firmou samotnou. A tento kontakt považují například v Německu za vůbec nejdůležitější. Dle vyjádření německých firem přispívá právě toto k faktu, že v Německu je nejnižší nezaměstnanost věkové kategorie 18 až 27 let v Evropě. Proto je zde tak podporován duální systém vzdělávání, který je založen na úzké spolupráci školy a firem. Na druhou stranu je v Německu tento systém postaven na komerční bázi. To znamená, že firmy financují výchovu „svých“ studentů. A co víc, dokonce jim platí měsíční stipendium ve výši téměř 50 % měsíční mzdy dělníka. Proč? Protože si firmy uvědomily, že bez investic do svých budoucích zaměstnanců, stejně jako bez nových technologií, nedokážou do budoucna zajistit svou existenci. U nás toto povědomí bohužel zatím není, a to přesto, že se o tomto problému poslední léta nejen stále více mluví, ale v řadě regionů se již stal realitou. Často se hovoří o tom, že bychom měli zesílit investiční pobídky pro nové investory, ale klademe si zároveň otázku, zda tito investoři u nás najdou kvalifikovanou pracovní sílu? Umím si představit, že mnoho z nás odpoví, že se musí postarat stát. On je přece za školství odpovědný! Určitě ano, ale co pro to děláme my, zaměstnavatelé? Jsme dostatečně aktivní v naší roli? Co se týká kritiky, tak určitě ano. Ale já si myslím, že to rozhodně nestačí. Myslím si, že nové zájemce o technické obory získáme jedině tím, že obory uděláme atraktivnější. A to nejen z pohledu finančního formou stipendií, investic do vybavení škol nebo vlastních výcvikových středisek. Je třeba ukázat, že to, jak vypadaly české fabriky před dvaceti lety, rozhodně není stav srovnatelný s dneškem. Pravdou je, že výrobní závody v Česku dnes snesou srovnání se světovými standardy. A to jak pracovními podmínkami, tak používanými technologiemi. Už dávno nejsme jen montov78 l

nami! Většina závodů v Česku má dnes i vlastní vývoj, a nabízí tak i růst svým zaměstnancům, včetně dalšího studia až po vysokoškolské. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že ti pracovníci, kteří prošli celým systémem vzdělávání, mám na mysli řetěz „vyučení – maturita – bakalář – inženýr“, a doplňovali jej praxí ve firmě, se stávají „firemním pokladem“ a nejvíce ceněnými odborníky nejen pro výrobu, ale i technologii a vývoj. Prohloubení spolupráce škol a firem jak v teoretickém, tak praktickém vyučování je jedinou správnou cestou pro zvyšování kvality procesu odborného vzdělávání. Čím dříve a čím více subjektů to pochopí, tím dříve se situace na trhu práce obrátí k lepšímu. JAK ZLEPŠOVAT KVALITU VE VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ODBORNÝCH ŠKOLÁCH Ing. Michal Winkler CSc., Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

DISKUZNÍ SEKCE 2 / JAK ZLEPŠOVAT KVALITU VE VZDĚLÁVÁNÍ VE STŘEDNÍCH ODBORNÝCH ŠKOLÁCH

Anotace: Autor shrnuje kontext kvality ve vzdělávání v českém vzdělávacím systému, příčiny nedostatku kvality a naznačuje vývoj v této oblasti. Problematika zlepšování kvality v odborném vzdělávání se váže k hodnocení. Hodnocení a zlepšování kvality je přijatelné cestou postupných změn. Klíčová slova: kvalita, Pospolu, uplatnitelnost absolventů, hodnocení Jedním z cílů projektu POSPOLU je, aby se v rámci partnerství a spolupráce efektivněji zvyšovala kvalita odborného vzdělávání na středních školách. Do budoucna chceme, aby úroveň a orientace absolventů odpovídala potřebám trhu práce. Z pohledu nezasvěceného pozorovatele a platné legislativy můžeme snadno dojít k přesvědčení, že není třeba nic měnit. Samozřejmě pojem „kvalita ve vzdělávání a vzdělání“ se bude vždy podle úhlu pohledu definovat velmi široce. Obecně se uvádí, že ani v zemích, které jsou nám vzorem, nemají v definici kvality vzdělávání jasno. U nás určují požadovanou skladbu oborů vzdělání a materiální vybavení škol volení zástupci na úrovni krajů, v souladu s potřebami jednotlivce a společnosti. Taktéž v souladu s potřebami jednotlivce a společnosti vydává ředitel školy školní vzdělávací program a hodnocení výsledků vzdělávání je v pravomoci učitelů a ředitele. Celý proces kontroluje školní inspekce. Uchazeči se mohou svobodně orientovat ve volbě oboru vzdělání a rozhodovat o vlastní vzdělávací cestě. Vycházíme-li z premisy, že každý chce nejlepší vzdělání a vlastní úspěch je osobním cílem, problém s uplatnitelností absolventů a jejich odborností bude marginální. Opak je pravdou. Byť jsme si vědomi, že se osobnost každého žáka vyvíjí, že na středních školách mluvíme o počá79 l

tečním odborném vzdělávání, skutečností zůstává, že absolventi jsou často těžko uplatnitelní na trhu práce. Příčiny shledáváme především v odtržení žáků od reálného trhu práce, nedostatečné úrovni požadovaných dovedností a nevhodné skladbě kapacit a oborů vzdělání v daném regionu. Kvalita je úzce spojena s vyhodnocováním, se zastávanými hodnotami, posuzováním a klasifikací. Na zmíněné pojmy nemůžeme pohlížet bez odpovědi, zda máme stanovenou stupnici, zda víme, co a kdo hodnotí atp. V posledním období se problém kvality odborného vzdělávání a struktury oborů razantně změnil pod vlivem kvalitativních hospodářských změn a nutnosti zajistit ekonomické priority. Problematika systému hodnocení odborného vzdělávání a zkvalitňování praktického vyučování je v současné době diskutována na MŠMT, konkrétní opatření lze očekávat. Projekt POSPOLU ve zveřejněných a připravovaných výstupech velmi podrobně pojednává o možných cestách dalšího vývoje pro zlepšení kvality. Věříme, že hodnocení a zlepšování kvality v odborném vzdělávání je možné a přijatelné jen cestou postupných změn, nikoliv radikálních kroků, které umožňují identifikaci s přesnými kritérii a praktickými opatřeními.


ZÁVĚRY Z PANELOVÉ DISKUZE Účastníci panelové diskuze se vyjádřili k následující otázce: „Pokud byste měl/a označit jednu nebo dvě věci, které by podle Vás mohly zlepšit úroveň vzdělávání v odborných školách, co by to bylo?“ Účastníci na závěr označili, který z navržených problémových bodů považují za prioritní pro zvýšení kvality při vzdělávání v reálném pracovním prostředí. Níže uvádíme přehled priorit s počty dosažených hlasů.

80 l

Vyřešit financování odborného vzdělávání

(6)

Prostupnost systému vzdělávání

(6)

Více praxe ve firmách, bližší sociální kontakt s reálným životem

(5)

Hodnocení úrovně žáků při vstupu do středních škol

(5)

Stabilizovaný systém vzdělávání

(4)

Budovat u žáků vztah k práci

(3)

Motivovat žáky

(3)

Dobře plánovat, kontrolovat a hodnotit průběh

(2)

Jasně měřitelné vstupy a výstupy vzdělávání – jednotné přijímací zkoušky do 1. ročníků středních škol všech zřizovatelů

(2)

Nastavit jasná pravidla pro všechny zúčastněné při praktickém vyučování u zaměstnavatelů (učitele, žáka a instruktora ve firmě)

(1)

Účast odborníků z praxe na teoretické výuce

(1)

Finančně motivovat zaměstnavatele

(1)

Vytvářet dobrý pracovní tým a dobrou atmosféru ve škole

(0)

Motivovaný učitel, který uvidí užitnou hodnotu své práce

(0)

Zapojování sociálních partnerů do navrhování a organizace učňovské přípravy

(0)

Odměňování učitelů provázat s výsledky žáků

(0)

HLAVNÍ BLOK ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE / ÚVODNÍ SLOVO MGR. VÁCLAVA PÍCLA

Diskuzní sekce 3:

Zahraniční zkušenosti z odborného vzdělávání

81 l

DISKUZNÍ SEKCE 3 / INSPIRACE PRO ZKVALITŇOVÁNÍ OBSAHU PRAKTICKÉ PŘÍPRAVY ŽÁKŮ V REÁLNÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ

Často se jedná i o změnu přístupu, postojů a názorů, které jsou hluboce zakořeněné ve společnosti Cílem této diskuzní sekce bylo konfrontovat zkušenosti země, ve které má duální vzdělávání dlouholetou tradici, a zemí, které se o realizaci či resuscitaci duálního vzdělávání či jeho prvků teprve pokoušejí. Smyslem diskuze bylo nechat zaznít příklady dobré praxe, ale také si uvědomit, co s sebou některé změny přinášejí a že ne všechny systémy jsou na změny zásadního charakteru okamžitě připravené. Je potřeba vždy vycházet ze specifik daného vzdělávacího systému a vybrat pro aplikaci jen relevantní prvky. Často se jedná i o změnu přístupu, postojů a názorů, které jsou hluboce zakořeněné ve společnosti.

spěvcích, které obsahově nevycházejí z dotazů pro diskuzi, se zamýšlejí nad tím, jaká je v jejich mateřské zemi/firmě přikládána váha odbornému vzdělávání a přípravě žáků v prostředí reálné praxe, jaké mechanismy používají při zkvalitňování odborné přípravy žáků a v jaké oblasti vidí případný prostor pro zlepšení celkové situace. INSPIRACE PRO ZKVALITŇOVÁNÍ OBSAHU PRAKTICKÉ PŘÍPRAVY ŽÁKŮ V REÁLNÉM PRACOVNÍM PROSTŘEDÍ Mgr. Martina Kaňáková, Národní ústav pro vzdělávání, projekt Pospolu

Mezi panelisty usedli zástupci zaměstnavatelů z České republiky a Německa, ale také zástupci veřejného vzdělávacího sektoru ČR, Německa a Slovenska, jmenovitě: > Daniel Krämer z firmy DFH Haus CZ, s. r. o., v Žákavě na Plzeňsku, kde působí jako vedoucí oddělení financí a administrativy, prokurista firmy; > Dr. David Michel, pověřenec Svobodného státu Sasko z Kontaktní kanceláře Svobodného státu Sasko v Praze; > Ing. Pavel Roman, viceprezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory a vedoucí korporátní komunikace ve společnosti Robert Bosch odbytová s. r. o.; > Doc. RNDr. Juraj Vantuch, CSc., Národné observatorium zamestnanosti a ReferNet Slovensko; > Mgr. Martina Kaňáková – manažerka klíčové aktivity 2 projektu Pospolu, národní koordinátorka sítě ReferNet ČR a odborná pracovnice oddělení pro sociální partnerství a mezinárodní spolupráci Národního ústavu pro vzdělávání. Moderátorka: Lenka Crouchley Všichni panelisté zpracovali také příspěvky do sborníku ze závěrečné konference. Ve svých pří82 l

Anotace: Projekt Pospolu se inspiruje principy Evropského systému pro přenos kreditů v odborném vzdělávání (ECVET), jednoho z evropských nástrojů na podporu celoživotního učení, mobility žáků a učitelů a flexibility vzdělávacích cest k získání kvalifikace, a zavádí je do praxe. Aplikace některých prvků ECVET na národní úrovni má podpořit a zefektivnit spolupráci škol a podniků a zároveň přispět ke zvýšení transparentnosti, kvality, ale i atraktivity praktické-


V posledních letech doznalo zapojování zaměstnavatelů do přípravy žáků značného pokroku ho vyučování žáků středních odborných škol. ECVET nemá vlastní metodologii k zajišťování kvality. Využívá však principů evropského nástroje pro zajištění kvality (EQAVET), který je založen na velmi jednoduchém cyklu zajištění kvality: plánování, implementace, hodnocení, přezkoumání a je snadno využitelný při realizaci odborných stáží. Klíčová slova: kvalita, transparentnost, srozumitelnost, spolupráce škol a podniků, ECVET, EQAVET Odborné vzdělávání má v České republice dlouhou tradici a ve vzdělávacím systému je pevně ukotveno. V porovnání s evropským průměrem zůstává i přes určitý posun v trendech stále poměrně vysoký podíl osob, které dosáhly středního odborného vzdělání. ČR patří však k zemím s výrazným podílem vzdělávací složky ve vztahu k praktickému vyučování. Praktické vyučování se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických či právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. Délku odborného výcviku a odborné praxe, ale nikoliv místo, kde se budou realizovat, pak stanovuje rámcový vzdělávací program pro konkrétní obor vzdělání. Politické změny a ekonomická transformace měly po roce 1989 poměrně negativní dopad na systém odborného vzdělávání. Státní podniky, které byly dříve hlavními poskytovateli odborného výcviku žáků a zaměstnavateli absolventů, se během privatizace rozpadly na mnoho subjektů a praktické vyučování se přesunulo z velké části do školních dílen a laboratoří, jejichž materiální vybavení zdaleka neodpovídalo potřebám a vývoji. Kontakt žáků ani učitelů odborných předmětů s moderními technologiemi a pokrokem ve vývoji nebyl na odpovídající úrovni. 83 l

Přesto je potřeba říci, že v posledních letech doznalo zapojování zaměstnavatelů do přípravy žáků značného pokroku a na systémové i lokální úrovni bylo zahájeno mnoho iniciativ na podporu zapojování podniků do odborného vzdělávání a zkvalitňování přípravy žáků (např. oborové skupiny, krajské rady pro rozvoj lidských zdrojů, sektorové rady, sektorové dohody, Národní soustava kvalifikací). Projekt Pospolu pilotně ověřil možnost aplikace prvků Evropského systému pro přenos kreditů v odborném vzdělávání (ECVET). Je to jedna z cest, která směřuje k podpoře a zefektivnění spolupráce škol a podniků, ale zároveň i k transparentnosti, kvalitě a současně i k větší zodpovědnosti žáků za vlastní rozvoj a přípravu. Testování některých prvků ECVET vycházelo z možností, které určilo v dubnu 2012 MŠMT schválenou strategií Zavádění Evropského systému kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu (ECVET) v České republice. Podle tohoto dokumentu lze aktivity rozdělit do dvou oblastí – ECVET pro počáteční vzdělávání a ECVET pro další vzdělávání. Pro počáteční vzdělávání může být totiž potenciál tohoto evropského nástroje využit k zatraktivnění odborného vzdělávání (zejména technického zaměření), k podpoře jeho kvality i podpoře efektivního využívání materiálně technické základny. V projektu Pospolu byly testovány pouze prvky relevantní pro český vzdělávací systém a ECVET byl chápán především jako nástroj na zvýšení kvality odborné praxe a odborného výcviku (odborných stáží). V projektu Pospolu jsme během pilotáže prvků postupovali tak, že si škola s firmou předem definovaly, jaké znalosti, dovednosti a kompetence má žák během svého pobytu na pracovišti získat, tzn. že se dohodly na tom, co konkrétně se


má žák v podniku naučit a jaké hodnoticí úkoly vycházející z pracovních úkonů bude žák na závěr muset předvést kvůli hodnocení. Poté společně vytvořily tzv. jednotku výsledků učení a sepsaly o tom trojstrannou dohodu o učení, kterou kromě nich podepisoval také žák. Žákovi pak byl za úspěšné absolvování jednotky a ověření výsledků učení v hodnoticím protokolu vystaven tzv. osobní záznam, který stvrzuje dosažené výsledky učení. Smyslem bylo, aby také žák přebíral určitým způsobem spoluzodpovědnost za vlastní odbornou přípravu a byl do ní vtažen. V jednotce výsledků učení jsou srozumitelně popsány očekávané výsledky učení a příslušné hodnoticí úkoly, které prověří, zda žák danou dovednost nebo kompetenci získal, či nikoliv. Průběh výcviku (praxe, stáže) průběžně monitoruje vysílající organizace např. prostřednictvím učitele odborného výcviku. Pro popis výsledků učení jsou školám doporučovány hodnoticí standardy (jednotlivé odborné způsobilosti) profesních kvalifikací v Národní soustavě kvalifikací. Ty k popisu jednotlivých výsledků učení využívají činnostní slovesa a vážou se k praktickým úkonům, které pracovník (žák) v reálném provozu skutečně vykonává. Pro osobní záznam byl využit dokument Europass − doklad o národní mobilitě. Osobní záznam obsahuje název a adresu instituce, která ho vystavila, jméno a datum narození učícího se, výčet dosažených výsledků učení. Právě doklad o absolvovaném odborném výcviku nebo praxi obsahující výčet konkrétních dovedností, znalostí a kompetencí by mohl pomoci žákům, kteří studium střední školy nedokončí. Dále pak samozřejmě těm, kteří přestupují na jinou vzdělávací instituci nebo obor, těm, kteří po absolvování školy vstupují na trh práce, nebo v budoucnu při získání profesní kvalifikace v rámci Národní soustavy kvalifikací. Druhotný, ale nezanedbatelný význam spočívá také v tom, 84 l

že žák umí jasně a srozumitelně říci, co konkrétně se naučil a co dovede. V současné době již existuje možnost uvádět na formuláři vysvědčení o závěrečné zkoušce firmu, u které žák praxi či výcvik absolvoval – viz opatření dokumentu Nová opatření na podporu odborného vzdělávání, která byla připravena v lednu 2013. Je však vhodné, aby na takovémto osvědčení byly zaznamenány nejenom názvy a adresy firem, na jejichž pracovištích žáci praktické vyučování realizovali, ale aby zde byly uvedeny výsledky učení (prostřednictvím výčtu znalostí, dovedností a kompetencí), které si žák během praktického vyučování osvojil a které mu byly ohodnoceny. Právě pro tyto účely může sloužit osobní záznam, jehož podobu si určuje vždy jeho vystavovatel. V průběhu testování se ukázalo, že velký prostor pro zkvalitnění se otevírá u odborné praxe, kdy ECVET umožní praxi dobře a smysluplně rozplánovat, uspořádat do jednotky výsledků učení a díky ní následně kontrolovat to, co se žák naučil − tedy dát celé odborné praxi pevný řád. Dobré využití lze očekávat i u oborů kategorie E (např. typu zednické práce), které jsou určené především žákům se specifickými vzdělávacími potřebami, u kterých je vhodné jít cestou individuálního přístupu, jednotku vytvořit tzv. na míru jejich schopnostem a podpořit tak maximálně jejich vstup na trh práce. Jednotky výsledků učení jsou flexibilní v tom smyslu, že mohou pomoci reagovat na rychlé změny moderních technologií a vývoj v některých oborech. Jednotky lze upravovat a měnit v souladu s trendy a potřebami trhu práce a obohacovat si tak školní vzdělávací program. Právě provázání popisů v jednotkách výsledků


učení (vycházejících ze standardů NSK) s částí povinného obsahu RVP může zajistit automatickou přenositelnost a zároveň podpořit rozšíření praxí v reálném pracovním prostředí jako nedílné součásti studia. Vzhledem k tomu, že ECVET nemá vlastní metodologii k zajišťování kvality, využívá principů evropského nástroje pro zajištění kvality (EQAVET), který je založen na velmi jednoduchém cyklu zajištění kvality: plánování, implementace, hodnocení a přezkoumání. Důležité je, aby pak škola či firma učinily na základě vyhodnocení případná opatření směrem ke zvýšení kvality a efektivity spolupráce (úprava či změna obsahu, zapracování připomínek, změna poskytovatele atd.). V českém prostředí zatím ECVET není plošně a systémově zaveden. Mezi odbornou veřejností panuje navíc díky značnému množství evropských nástrojů i určitá nedůvěra k jejich používání. Proto, a ukázala to ostatně i pilotáž, je vhodnější se zaměřit spíše na konkrétní principy a jejich přidanou hodnotu, není nutné za každou cenu používat evropskou terminologii nebo bazírovat na vytvoření „ECVET dokumentů“, zejména pokud už škola používá podobné dokumenty pouze pod jiným názvem. Smysl má při přenesení na národní úroveň snižovat administrativní zátěž, která může být s implementací ECVET spojena. Ovšem i bez plošného celostátního „uzákonění“ může dojít k postupnému rozšiřování systému ECVET. To potvrzuje i velké procento

85 l

škol a podniků, které chtějí ECVET využívat i po skončení projektu POSPOLU. Na systému ECVET z hlediska využití v národním prostředí ocenily školy, které ho ve spolupráci s podnikem testovaly, zejména: > jasně definovaný obsah odborné praxe či výcviku prostřednictvím výsledků učení (spolu s vytvořením určitého standardu a jednotných hodnoticích kritérií); > lepší propojení se světem práce; > možnost pružně reagovat na novinky a trendy a jejich přenos do vzdělávací oblasti; > zajištění kontroly kvality; > doklad o absolvovaném odborném výcviku / odborné praxi (osobní záznam konkrétních znalostí, dovedností a kompetencí). Pilotující školy na základě svých zkušeností definovaly hlavní problémy spojené s využitím systému ECVET v národních podmínkách: > zvýšená administrativní zátěž; > nechuť sdílet jednotky (vlastní know-how) s jinými školami a podniky; > chybějící znalost práce s výsledky učení a jejich definováním; > neochota měnit zaběhnutý řád. Je tedy nasnadě, že systém díky výše uvedenému vychází vstříc potřebám škol i podniků. V neposlední řadě podporuje také vzájemnou komunikaci a otevírá cesty pro propojení dvou světů − práce a vzdělávání.

DISKUZNÍ SEKCE 3 / VYSPĚLÁ EVROPA: PŘÍPRAVA ŽÁKŮ VŽDY V ÚZKÉ SPOLUPRÁCI S FIRMAMI (AŤ S „DUÁLEM“, ČI BEZ)

Částečné řešení nedostatku techniků lze snad vidět v rekvalifikacích VYSPĚLÁ EVROPA: PŘÍPRAVA ŽÁKŮ VŽDY V ÚZKÉ SPOLUPRÁCI S FIRMAMI (AŤ S „DUÁLEM“, ČI BEZ) Ing. Pavel Roman, Robert Bosch odbytová s. r. o.

Anotace: Německý duální systém velmi důrazně dbá na to, aby vyučení absolventi opravdu ovládali všechny dovednosti a měli všechny odpovídající kompetence požadované pro dané povolání. Průmyslově více či méně rozvinuté země, které procházejí stejnými ekonomickými cykly jako Česko a většinou obdobnými demografickými křivkami, reagují v různých dobách překvapivě velmi podobně a přiklánějí se k systému vzdělávání buď duálnímu, nebo s výrazným zastoupením praktické výuky ve firmách. Je to výzva pro naši vadnoucí tradici české strojírenské a průmyslové velmoci, která dokázala v minulosti průběžně vychovávat kvalitní techniky − šikovné učně, precizní průmyslováky a zvídavé vysokoškoláky. Nyní nám ta elitní generace „zlatých českých hlav a ruči86 l

ček“ směřuje k důchodu a marně se ohlíží po svých nástupcích, kterým by svoje know-how předala. Klíčová slova: Bosch, průmysl, uplatnitelný absolvent Česká republika tvoří dlouhodobě a tradičně zhruba 40 % svého HDP v průmyslu, včetně chemie, elektrotechniky a logistiky. Tato pozice je silná a tradičně úspěšná. Investoři z Německa to potvrzují až do současnosti a v průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) z dubna 2015 opět ohodnotili Česko jako první zemi pro investice. Přesto není v Česku přes 15 let dostatek technicky vzdělaných lidí na trhu práce, s potřebnou kvalifikací, pro stávající potřeby průmyslu i pro nové projekty. Je potřeba zdůraznit, že chybí technicky vzdělaní, neboť termín „odborně“ skrývá příliš netechnických profesí a řemesel. Bylo by logické, kdyby české školství tomuto faktu přikládalo stejnou váhu, jaká je přikládána průmyslu a roli, kterou hraje v celkové ekonomice země. Statistiky k odbornému školství zastírají tu nesmírnou rozevírající se propast mezi množstvím absolventů odborných škol vzdělávaných takříkajíc „na sklad“ a těch, kteří jsou připraveni v žádaném oboru od prvního dne zastat svoje první kvalifikované místo. Letos snad poprvé za historii průzkumu ČNOPK vypadl parametr “kvalifikovaná pracovní síla“ ze silných stránek České republiky. Souběh poklesu demografické křivky, ztráta prestiže technických oborů a odchod zkušených techniků do důchodu je alarmující. Absolutně malý počet žáků v technických oborech přirozeně ohrožuje školy samotné díky financování na „hlavu žáka“. Motivaci samotných pedagogů v oboru setrvat to také nezvýší. Částečné řešení nedostatku techniků lze snad vidět v rekvalifikacích a potenciálu těch několika stovek tisíc nezaměstnaných na úřadech práce.


Národní soustava kvalifikací a povolání je v tomto ohledu krok správným směrem. Je však potřeba vytvářet systémová řešení i v počátečním odborném vzdělávání a věnovat se také většímu zapojení firem do systému vzdělávání. Proto jsou firmy po dvou letech realizace projektu Pospolu ve velkém očekávání příchozích změn, které nezůstanou jen na papíře v rovině analýz a návrhů, ale skutečně se promítnou do systému, včetně změn legislativy a financování. Zaměstnavatelé nepožadují povětšinou zavedení duálního systému, jak jej známe z německy mluvících zemí, nicméně očekávají, že stát zajistí, aby střední odborné školství nabízelo dostatečnou kapacitu v technických oborech a aby zapojení firem do všech fází vzdělávání zajistilo jeho kvalitu. Je zřejmé, že navrhované změny překračují rámec a možnosti MŠMT, zaměstnavatelé proto očekávají, že se k tématu odborného vzdělávání postaví čelem celá vláda a řešení problému se budou věnovat i další resorty. Za klíčové opatření považuje ČNOPK zřízení nadresortních koordinačních řídicích orgánů na celonárodní i regionální úrovni, na celostátní úrovni by tuto roli mohla převzít Rada hospodářské a sociální dohody ČR – na vytváření zcela nové struktury není ve stávající situaci čas. Podívejme se nejdříve okolo sebe na průmyslově více či méně rozvinuté země, které procházejí stejnými ekonomickými cykly jako Česko a většinou obdobnými demografickými křivkami. Ty totiž reagují v různých dobách překvapivě velmi podobně a přiklánějí se k systému vzdělávání buď duálnímu, nebo s výrazným zastoupením praktické výuky ve firmách. Je to výzva pro naši vadnoucí tradici české strojírenské a průmyslové velmoci, která dokázala v minulosti průběžně vychovávat kvalitní techniky − šikovné učně, precizní průmyslováky a zvídavé vysokoškoláky. Nyní nám směřuje k důchodu ta elitní generace 87 l

„zlatých českých hlav a ručiček“ a marně se ohlíží po svých nástupcích, kterým by svoje know-how předala. Ohlížejí se již také investoři a to by nám nemělo být lhostejné. V Německu, Švýcarsku nebo Rakousku průmysl tak vysoký podíl HDP nereprezentuje. Přesto tyto jmenované země a mnoho dalších v Evropě dělají pro úspěšné a dlouhodobé zajištění rozvoje průmyslových odvětví, co je třeba. Systematicky provazují budoucí potřeby firem se studiem a zajišťují v dostatečném množství a profilu uplatnitelné absolventy středního stupně vzdělávání. Odpovědnost a kompetence za výsledek vzdělávání – použitelného absolventa − jsou většinou jasně rozděleny mezi stát a firmy, resp. jejich asociace nebo obchodní komory. Prostupnost soustavy nebrání dalšímu studiu. Ovšem většina již v posledním ročníku má zajištěná pracovní místa u firem. Nezaměstnanost mladých je v těchto zemích nejnižší v Evropě. V porovnání s Českem jsou zhruba na polovičních hodnotách. Německý duální systém velmi důrazně dbá na to, aby vyučení absolventi opravdu ovládali všechny dovednosti a měli všechny odpovídající kompetence požadované pro dané povolání. Bosch a jeho firemní kultura předurčuje plné využívání duálního systému vzdělávání v zemích, kde to jde, neboť tento systém generuje stále stejný efekt – motivovaného, kvalifikovaného a již vyzkoušeného nového zaměstnance. Navíc silný důraz firmy Bosch na interní vzdělávání zaměstnanců a vnitrofiremní kariéru zaměstnanců umožňuje vyučeným nebo profesním bakalářům pokračovat ve studiu a dosahovat vyšších akademických hodností. Prestiž technických oborů Bosch podporuje svým zaměřením na technologie a řešení, která jsou přínosná a užitečná pro život a zlepšují jeho kvalitu. Zaměřuje se na propojování virtuálního a reálného světa a pod-


Zaměřuje se na propojování virtuálního a reálného světa a podporu start up firem poru start up firem. Používá udržitelné modely podnikání s plnou odpovědností za zaměstnance. Všechna školicí střediska Bosch pro zaměstnance současně slouží jako základna učňovství a duálního vzdělávání. Nová generace studentů a učňů může u firmy Bosch lépe rozlišovat, co ve svém výsledku světu svou prací poskytne – reálný výrobek. Něco, co má užitnou hodnotu nebo jasnou funkci pro ovládání výrobku. Cílem absolventa pak není titul sám o sobě. Ten nezaručí ani zaměstnání, ani uspokojení z práce. Bosch Group v České republice se snaží svým dílem přispět k řešení nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a propagaci technických studijních oborů. Spolupráci se školami zaměřuje na VŠ, střední a základní školy. A na rodiče. Všem nabízíme pohled do současného moderního strojírenského závodu. Organizujeme pravidelně dny otevřených dveří (pro veřejnost), Hi-Tech dny (pro VŠ) nebo exkurze škol. Personalisti a technici jdou za studenty s prezentacemi přímo do škol. Bosch se účastní cca 10 akcí na školách ročně, kde na JobFairs nabízí studentům témata diplomových prací, praktické stáže, zaměstnání. Bosch se zaměřuje také na pedagogy, kteří by měli být obeznámeni se současnými moderními trendy ve výrobě a opravárenství. Tím také roste možnost přenosu moderních znalostí na absolventy a jejich okamžité uplatnění v praxi. Své síly pod garancí firmy Bosch spojila ŠKODA AUTO, Scania a Ministerstvo školství a již 10 let úspěšně realizují Evropský projekt koordinovaného vzdělávání pedagogů ve středním odborném školství. V obou největších výrobních závodech Bosch v Česku (Jihlava a České Budějovice) máme moderně vybavené odborné učebny, ve kterých mimo jiné probíhá i výuka našich partnerských učilišť, např. ve Velešíně, ze kterého každoroč88 l

ně nastupuje do výrobního závodu v Českých Budějovicích cca 10 učňů. Vracejí se vlastně na známé místo, neboť po celou dobu studia probíhal odborný výcvik ve vybavené dílně přímo v závodě Robert Bosch, s. r. o. Po nástupu k firmě Bosch projdou určitým trainee programem − „kolečkem“ přes všechna oddělení (což bývá zvykem jen pro VŠ absolventy), a tudíž mají větší rozhled o firmě, pracovních možnostech a motivuje je to k dalšímu vnitrofiremnímu vzdělávání. V každoroční učňovské soutěži Vzdělání a řemeslo naši učni několikrát brali prvenství za nejlepší exponát. Budějovický závod navíc organizuje kurz nazvaný Nebojte se techniky, což je cyklus zábavného doučování pro nadané studenty středních škol, jehož cílem je připravit je na maturitu a ukázat jim možnosti studia na vysokých školách. Z dalších popularizačních akcí pro školáky zmíním Pohovor nanečisto (aneb jak uspět ve výběrovém řízení), Den žen u firmy Bosch, Den technologa, Den vývojáře, Den plastaře, Den kvalitáře, Den prváka, Bosch univerzita 2015. Jihlavský Bosch spolupracuje se Střední školou průmyslovou, technickou a automobilní v Jihlavě, jejíž studenti využívají během školního roku každodenně moderně vybavené školicí středisko přímo v areálu závodu na Pávově. Zájem o techniku podporuje Bosch v Jihlavě už u dětí školního věku. Společný projekt s Krajem Vysočina umožňuje žákům 13 škol na Vysočině využívat stavebnice Merkur při hodinách Člověk a svět práce. Mezi školy se tak dostalo celkem 130 nových stavebnicových sestav podporujících technickou představivost, vynalézavost a zručnost.

DISKUZNÍ SEKCE 3 / ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ U FIRMY DFH DEUTSCHE FERTIGHAUS HOLDING AG „SPOLEČNĚ BUDUJEME BUDOUCNOST“

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ U FIRMY DFH DEUTSCHE FERTIGHAUS HOLDING AG „SPOLEČNĚ BUDUJEME BUDOUCNOST“ Daniel Krämer, vedoucí oddělení financí a administrativy, prokurista − DFH Haus CZ, s. r. o.

graci systémů a vývoj aplikací, obchodník v oblasti průmyslu nebo tesař. Během jejich odborného vzdělávání chceme mladým lidem nabídnout kariérní příležitost. Velmi brzy u nás naši budoucí pracovníci přebírají zodpovědnost. Mnoho bývalých učňů se stalo vedoucími pracovníky s velkou mírou zodpovědnosti. Podíl těch, kteří zůstávají v naší firmě, dosáhl v minulých letech v průměru 90 %, což dokazuje, jak důležité pro nás je, aby naši učni získali dlouhodobou perspektivu. Úspěch potřebný k tomu, aby učni uspěli a získali kvalifikaci, tkví zejména v profesionálním a na praxi orientovaném týmu instruktorů v našich podnicích. Ve svém oboru jsme jedničkou na trhu a stále rosteme. V centru naší podnikové filosofie stojí spolupracovníci. Ti jsou základním předpokladem pro společný úspěch. Podniková kultura směrem k našim zaměstnancům opírající se o otevřenou komunikaci, respekt a uznání pro nás představuje rozhodující výhodu v soutěži o talentované a angažované pracovníky.

Anotace: Odborná příprava realizovaná v podniku má pro rozvoj firmy i učňů neocenitelný význam. Ne všechny podniky jsou však schopné zvládnout nároky spojené s duálním vzděláváním. Investice do lidských zdrojů a potenciálu je důležitá. Motto: „Společně jsme silní, základem našeho úspěchu jsou dobře vzdělaní a angažovaní spolupracovníci.“ Klíčová slova: kvalitní příprava, kariérní příležitost, instruktoři V současné době vzděláváme v rámci duálního vzdělávání více než 30 mladých lidí v oborech stavební projektant, IT specialista pro inte89 l

Důležitost odborného vzdělávání a přípravy učňů v našem podniku − v prostředí reálné praxe > Díky brzkému (1. a 2. ročník) seznámení se s naším prostředím, IT infrastrukturou a s nimi spojenými pracovními úkoly je každý učeň 3. ročníku začleněn do pracovního prostředí a je schopen se začít specializovat na různorodá témata. > Uvědomění si smyslu a hodnot. Příprava je smysluplná, neboť si učni díky ní mohou osvojit dovednosti blízké praxi. > Odborné vzdělávání/příprava učňů je velmi důležitá, neboť se díky ní učni plně zaučí a získají odpovídající kvalifikaci potřebnou v pozdějším pracovním prostředí.

DISKUZNÍ SEKCE 3 / ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ U FIRMY DFH DEUTSCHE FERTIGHAUS HOLDING AG „SPOLEČNĚ BUDUJEME BUDOUCNOST“

>K lademe velký důraz na vzdělávání našich učňů, neboť stále potřebujeme nové kvalifikované pracovníky. To je také patrné z velkého počtu učňů. V posledních letech se jednalo vždy o pět učňů v oboru tesař. >O dborného vzdělávání si v našem podniku velmi ceníme, neboť naší filosofií je zaujmout a přijmout co nejvíce spolupracovníků z našich vlastních řad. Výhodou je, že odpadá jakákoliv doba nutná k zapracování, neboť budoucí spolupracovníci náš podnik již důvěrně znají. Podíl těch, kteří zůstávají, je zhruba 90 %! Shrnutí Všichni instruktoři jsou přesvědčeni o tom, že odborná příprava realizovaná v podniku má zásadní význam a přispívá ke kontinuálnímu rozvoji a úspěchu firmy. Dále je díky vzdělávání a následnému přijímání učňů průběžně omlazován tým spolupracovníků. Mechanismy, které využíváme pro zkvalitnění odborného vzdělávání učňů v našem podniku >D íky pravidelnému hodnocení, se kterým je spojený i pohovor s učni, je možné v případě potřeby přímo řešit a odstranit problémy týkající se vzdělávání. >D íky integraci učňů do každodenního pracovního procesu jsou následně učni schopni samostatně plnit vybrané úkoly. >P ravidelně jsou vedeny osobní pohovory, při kterých jsou zjišťována negativa a pozitiva. Díky nim je možné zohlednit potřeby jednotlivců. Kromě toho je možné v rámci hodnocení a porovnání pracovních a školních výsledků rychle odhalit slabé stránky a nedostatky. >P raktické příklady (výstavba modelů střech) a také občasná teoretická výuka ve firmě. >U čni mají dvakrát ročně pohovory s personálním vedoucím a vedoucím zodpovědným za vzdělávání. V případě, že jsou v rámci tohoto pohovoru odhaleny nedostatky, jsou okamži90 l

tě nastolena potřebná opatření, např. doučování. Shrnutí Zkvalitnění vzdělávání je zajištěno přímou integrací učňů do běžného pracovního procesu. V případě, že jsou zjištěny nedostatky, nabídnou instruktoři učňům pomoc ve formě doučování v oblasti teorie nebo praxe. K zajištění kvality přispívají výraznou měrou právě instruktoři v podnicích. Některé negativní aspekty duálního vzdělávání a prostor pro zlepšení >P ři výkonu normální pracovní činnosti instruktora může být (ale nemusí) vlastní výuka (rámcový vzdělávací plán) upozaděna či zkrácena. >V 1. ročníku učni absolvují velký počet hodin ve škole. Nemáme tedy příliš mnoho příležitostí k osobnímu kontaktu. Je nutné zlepšit dovednosti spojené s prací na počítači, která by se měla stát povinným oborem v rámci školní výuky. >K valita školního vzdělávání se často vý-

razně liší od kvality praxe. Zde je prostor pro možná zlepšení. Často také odpadá vyučování. Náklady na duální vzdělávání, zejména v oblasti řemesel, jsou velké, což odstrašuje řadu podniků od toho, aby přijímaly učně.

DISKUZNÍ SEKCE 3 / DUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SASKU

Shrnutí Vzhledem k tomu, že instruktoři se musí věnovat učňům, ale i svým pracovním povinnostem, může docházet k nedostatečnému zajištění nutné péče o učně. Ne všechny podniky (zejména ty malé) jsou schopny zvládnout náklady spojené s duálním vzděláváním. Školní vzdělávání se musí neustále přizpůsobovat rychlému technickému vývoji v podnicích, tak aby bylo schopné žákům zprostředkovat látku odpovídající potřebám praxe. V některých oborech by mohl být podíl školního/teoretického vzdělávání nižší a naopak by se mohl zvýšit podíl praxe v podnicích. DUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SASKU Dr. David Michel, Kontaktní kancelář Svobodného státu Sasko

ekonomiky a díky podílu podniků na přípravě žáků napomáhá k lepší přípravě kvalifikované pracovní síly, která odpovídá potřebám a požadavkům trhu práce. Země, které aplikují duální systém vzdělávání, mívají obvykle nižší míru nezaměstnanosti mladých lidí. Klíčová slova: duální vzdělávání, zákon o odborném vzdělávání, učeň, komory, podniky, spoluzodpovědnost Duální vzdělávání je pevně ukotveno v německém, a tedy i saském vzdělávacím systému. Základem je zákon o odborném vzdělávání. Mezi hlavní cíle vzdělávání patří zejména osvojení si odborných dovedností, znalostí a kompetencí, ale také získání prvních pracovních zkušeností, podpora a rozvoj charakterových vlastností a vyvarování se zdravotním ohrožením a rizikům. Vzdělávání v odborných školách podléhá školním inspektorátům v jednotlivých spolkových zemích a platným učebním osnovám, které vychází z rámcových vzdělávacích plánů. Ty jsou vytvářeny stálou konferencí ministrů školství a kultury spolkových zemí (KMK) a je v nich možné zohlednit potřeby a podmínky jednotlivých spolkových zemí. Nařízení týkající se vzdělávání jsou jednotně platná pro všechny spolkové země. Zpravidla je vzdělávání v podnicích realizováno 3−4 dny v týdnu, 1−2 dny probíhá vzdělávání ve školách. V oblasti průmyslu a služeb jsou zkoušky organizovány řemeslnickými, průmyslovými a obchodními komorami. Jimi pověřené komise ověřují platnost realizovaných zkoušek.

Anotace: Duální vzdělávání v Německu má dlouhou tradici. Jeho hlavním principem je střídání učení ve škole a podniku. Duální vzdělávání přispívá ke konkurenceschopnosti 91 l

Duální vzdělávání je v Německu realizováno u zhruba 350 uznaných oborů. Délka vzdělávání se pohybuje od 2 či 3 let do 3,5 let.

DISKUZNÍ SEKCE 3 / DUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SASKU

Výuka realizovaná v odborné škole

Výuka realizovaná v podniku

Rámcové programy KMK

Nařízení o vzdělávání

Vzdělávací programy platné v dané zemi

Rámcový vzdělávací program

Povinné školní odborné vzdělávání

Smlouva o poskytnutém vzdělávání

Odborné a všeobecné vzdělávání

Vzdělávání realizované v pracovním procesu

Výhody duálního vzdělávání: >d obré možnosti uplatnění na evropském trhu práce; > uznávaný certifikát (výuční list); > blízkost k praxi; > finanční odměna za účast na vzdělávání; > další možnosti rozvoje. Výhody pro podniky: >n áklady na vzdělávání jsou pokryty pracovními výkony učňů; > v lastní odpovědnost k zajištění nástupnické generace pracovníků; >p rofesní princip přináší sebevědomí, motivaci, lepší porozumění procesům; > s chopnost vlastního jednání umožňuje mít v podniku plochou organizační strukturu s malým počtem úrovní, uvědomění si důležitosti kvality a zodpovědnosti. Výhody pro učně: > motivace díky úspěchu a osvědčení se v praxi; > sebevědomí, profesní hrdost; > fi nanční odměna (omezená finanční samostatnost); >c elosvětově uznávaný certifikát, který představuje neměnnou hodnotu na trhu práce. Výhody pro stát: > duální vzdělávání je efektivní; > v zdělávání v podnicích šetří drahé vybavení ve školách; >1 /3 odborné školy stojí méně než každodenní škola;

92 l

> k valifikovaní pracovníci tvoří páteř německého hospodářství (důraz na kvalitu, dobrý příjem, sociální spokojenost); > k onkurenceschopné a úspěšné podniky platí více daní. Saská kontaktní kancelář v Praze od svého otevření v roce 2012 podporuje výměnu informací mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou v oblasti odborného vzdělávání. Každoročně se koná sasko-česká konference na téma odborného vzdělávání, během níž jsou nejen představeny a porovnávány vzdělávací systémy, ale také jsou prezentovány příklady dlouholeté, ale i nově vzniklé spolupráce českých odborných škol a saských podniků/ svazů. Jsou zde řešeny otázky financování, pojištění, smluvního ošetření, ubytování, jazykového vzdělávání apod., ale i celková realizace na základě příkladů dobré praxe. Obsahem je také tvorba terminologických glosářů, zprostředkování kontaktů na ministerstva a úřady, ale také na komory a podnikatelské svazy. Dále jsou pro české zástupce ze vzdělávací oblasti organizovány exkurze do Saska, např. se jedná o návštěvu vzdělávacího veletrhu, který se každoročně koná v Drážďanech a nese název „Karriere Start“ (Start v kariéře), nebo o návštěvy organizací poskytujících odborné vzdělávání, odborných škol, průmyslových a obchodních komor a podniků, jež umožňují blíže představit praktickou část vzdělávání.

DISKUZNÍ SEKCE 3 / KAM KRÁČÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA NA SLOVENSKU?

KAM KRÁČÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A PŘÍPRAVA NA SLOVENSKU? Doc. RNDr. Juraj Vantuch, CSc., Slovenské národné observatórium OVP / ReferNet Slovensko

Klíčová slova: masifikace vzdělávání, zákon o odborném vzdělávání a přípravě, daňové úlevy, variabilita odborného vzdělávání a přípravy, partnerství Proud sekundárního odborného vzdělávání a přípravy (OVP) na Slovensku patří mezi nejsilnější v Evropské unii. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je naopak čtvrtý nejnižší v EU. Přesto zástupci zaměstnavatelů kritizují „příliš mnoho“ studentů na gymnáziích, „příliš mnoho“ studentů na vysokých školách a někdy dokonce i velký počet žáků v maturitním studiu OVP. Z pohledu statistiky9 je tato kritika sporná, i když pochopitelná vzhledem k mimořádně vysoké míře nezaměstnanosti mladých (20 % 20−29letých v roce 2014) a struktuře národního hospodářství, která postrádá zejména technicky orientované pracovní síly bez vysokoškolského vzdělání. Podíváme-li se na slepou „masifikaci“ maturitního a vysokoškolského vzdělávání a s tím související úpadek kvality absolventů, je však tato kritika plně opodstatněná. Kritizovaná honba za „papírem“ je důsledkem několika chyb, a to nejen chyb politiků.

Anotace: Na Slovensku byl v březnu 2015 přijat nový zákon o odborném vzdělávání a přípravě, kterým se od září příštího roku otvírá prostor pro poskytování praktického vyučování na pracovištích ve větší míře než doposud. Tento zákon sice nezavádí duální systém „německého“ typu, je však přelomový v tom, že ministerstvo financí akceptovalo daňové úlevy jako nástroj vzdělávací/sociální politiky, a tím tak bylo prolomeno dlouholeté tabu.

Chyby politiků souvisí se špatně zvládnutou transformací v 90. letech, ale i s polovičatými reformami v první dekádě milénia. Problémem je sporný přístup k decentralizaci (územní, fiskální, ale i kurikulární), který samosprávy slabě stimuluje k péči o rozvoj „lidských zdrojů“, neboť jejich rozpočet nezávisí na kvalifikovanosti a příjmech obyvatelstva v místě jejich působení. Systémově podobným a svým dopadem ještě větším problémem je zavedení modelu financování škol podle počtu žáků bez souběžného

9) Ve školním roce 2013/2014 bylo z absolventů denního studia 68 % z oborů OVP a 32 % ze všeobecného vzdělávání a při započtení všech absolventů to bylo dokonce 72 % oproti 28 %. V roce 2014 mělo terciární vzdělání 26,9 % 30−34letého obyvatelstva, přičemž národní ukazatel pro rok 2020 je dokonce až 40 %. 93 l


uplatnění opatření týkajícího se kontroly kvality absolventů, které bylo vyvolané jak netrpělivostí10, tak i pedagogickou naivitou lídrů reformace: „Také školy mají motivaci k poskytování kvalitního vzdělaní, neboť při zvýšeném zájmu o školu a vyšším počtu žáků budou mít více finančních prostředků“.11 Svůj díl „viny“ nesou i pragmaticky motivovaná vedení škol, která zradila svou vzdělávací misi a změnila školy v subjekty, jež prioritně konají ve vlastním zájmu, stejně tak jako samotní kritici z řad zaměstnavatelů. Dokud měli zaměstnavatelé k dispozici dostatek kvalifikované a levné pracovní síly z armády nezaměstnaných středního věku, ignorovali varovné signály úpadku školství, ale i hlasy expertů, kteří na krizový vývoj v OVP upozorňovali již s předstihem. Bohužel na rozdíl od tradičního duálního systému zaměstnavatelé nebyli připraveni plně převzít zodpovědnost za kvalitu praktického vyučování a přípravu učebních plánů a osnov ponechali na státě. Navíc představy některých lobbistů z podnikové sféry o tom, že stát a školy musí včas zabezpečit absolventy schopné vstoupit do pracovního procesu, aniž by byla nutná jakákoliv další investice, jsou nejen omylem, ale představují nebezpečí pro budoucnost této země. Mylné jsou zejména proto, že specializovaná odborná příprava nemůže být plně zabezpečena školami a efektivně financovaná pouze daňovými poplatníky. Nebezpečné jsou proto, že v případě, že poptávka po pracovní síle nebude odrážet i preference obyvatelstva, bude Slovensko muset počítat

s ještě silnější emigrační vlnou elit a kvalifikovaných pracovníků do zemí, které nabízejí lepší pracovní uplatnění, ale i příjem. Je příznačné, že zlepšení kvality i kvantitativního rozložení absolventů se očekává od: > z rušení financování podle počtu žáků, aniž by byl výrazně navýšen objem veřejných investicí do vzdělávání12; >p řísné regulace na vstupu (a omezení přístupu k maturitnímu a vyššímu vzdělání) namísto toho, aby byla dokončena původní finanční reforma s přísnější regulací týkající se výstupů školy (přísné explicitní požadavky na kvalitu absolventů); > z avedení „duálního vzdělávání“ do sekundárního OVP. 12. března 2015 byl parlamentem přijat nový zákon o odborném vzdělávání a přípravě (č. 61/2015 Z. z.), kterým se od září příštího roku otvírá prostor pro poskytování praktického vyučování na pracovištích ve větší míře, než tomu bylo dosud. Tento zákon sice hovoří o duálním systému, ale nezavádí duální systém „německého“ typu. Vliv sedmi profesních a stavovských organizací reprezentujících zaměstnavatele na programování a kontrolu kvality OVP je oproti tradičnímu duálnímu systému velmi malý a i po uzavření učební smlouvy mají zájemci o duální systém status žáka střední školy. Zákon je však přelomový v tom, že ministerstvo financí akceptovalo daňové úlevy jako nástroj vzdělávací/sociální politiky, a tím tak bylo prolomeno

10) Ministerstvo školství se podřídilo tlaku ministerstva financí a jeho úsilí o stabilizaci veřejného financování pomocí „zavedení tvrdého rozpočtového omezení“ a odmítlo „ztrácet čas“ diskuzí o kontrole kvality škol. 11) MIKLOŠ, Ivan a kol. 2005. Kniha reforiem. Bratislava: MF SR. Str. 35. 12) Slovensko dlouhodobě investuje do vzdělávání pod úrovní své ekonomické síly, v silném kontrastu např. s Estonskem: 3,85 % vs. 6,4 % HDP vládních výdajů na vzdělávání (2012) při podobně silné ekonomice 75 % vs. 73 % HDP EU28 na hlavu v paritě kupní síly (2014) a při neporovnatelně vyšším zadlužení 54,6 % vs. 10,1 % HDP (2013). 94 l


dlouholeté tabu. Podle dosavadního znění zákona sice mohly školy a podniky uzavírat smluvní partnerství na poskytování praktického vyučování ve spolupráci s podnikem, ale s výjimkou zákonem explicitně stanovených a svým objemem marginálních výdajů na „finanční a hmotné zabezpečení žáků“ mohly být daňově uznatelné pouze výdaje „nad rámec poskytnutých normativních finančních prostředků“. Tato podmínka měla zabránit dvojímu finančnímu plnění, ale v podstatě znemožňovala podnikům zkvalitnit praktické vyučování pomocí daňově uznatelných výdajů. Je nutné zmínit, že i přesto desítky progresivních podniků do smluvních vztahů se školami vstupovaly a v zájmu adekvátní přípravy svých budoucích pracovníků investovaly do zkvalitnění jejich pracovního vyučování i bez možnosti daňového odpočtu. I přesto, že nejsou k dispozici spolehlivé statistické údaje o poskytování praktického vyučování v podmínkách blízkých pracovním podmínkám13, smluvní partnerství škol a podniků se stávala dominantním rysem OVP a slovenský systém OVP přestával být klasickým systémem, ve kterém je odborné vzdělávání realizováno ve škole, neboť školy při snaze o zvýšení své atraktivity usilují o poskytování praktického vyučování v „prostředí reálné praxe“. Podle nového zákona je poskytování praktického vyučování na certifikovaném pracovišti praktického vyučování daňově uznatelným nákladem a snižuje tedy podniku náklady o 22 % (korporátní daň). Daňově uznatelný je i paušál 3 200 EUR na žáka v případě poskytnutí 400 hodin a 1 600 EUR na žáka v případě poskytnutí 200 hodin praktického vyučování ročně. Odměna vyplácená žákům za produktivní práci poskytovaná ve výšce 50 % až 100 % minimální mzdy je navíc osvobozená od odvodů. Podle

odhadů zákonodárců by při předpokládaných 18 000 žácích v duálním vzdělávání v roce 2018 představoval výpadek na daních 15,669 miliónů EUR. Tito „duální žáci“ mohou díky učební smlouvě s podnikem získat i solidní příjem: >P odnikové stipendium může dosáhnout maximálně čtyřnásobku životního minima (až 361,68 EUR měsíčně). >O dměna za produktivní práci může dosáhnout 50 % − 100 % minimální mzdy (aktuálně 1,09 – 2,18 EUR za hodinu). >M otivační stipendium je poskytováno při výběru oboru vzdělání, který je identifikován jako nedostatkový na trhu práce, ve třech úrovních, a to v hodnotě 65 %, 45 % a 25 % životního minima v závislosti na dosaženém průměru známek (1,8; 2,4 a 3,0), např. 58,77 EUR měsíčně v nejvyšší úrovni. Největší slabinou zákona je nedořešená podpora partnerství škol a podniků. V nově zavedeném duálním vzdělávání školy ztrácejí část finančního normativu, neboť praktické vyučování je financováno podnikem, a zároveň se školám komplikuje plánování a organizace školního roku. Pro školy je partnerství s podnikem v duálním modelu v porovnání se stávající alternativou smluvního partnerství (taktéž se zabezpečením praktického vyučování v „prostředí reálné praxe“) finančně i administrativně méně výhodné. Avšak v případě, že se v praxi osvědčí hladký průběh certifikace pracovišť praktického vyučování a uznání daňových výdajů, můžeme předpokládat, že dojde k poklesu zájmu ze strany podniků o dosavadní formu spolupráce a dojde k přechodu na duální systém, k němuž jsou podniky stimulované daňově.

13) Oficiální data jsou nižší než skutečné údaje a naznačují zkreslení jako důsledek obavy škol ze ztráty části státního normativního příspěvku z titulu pokrytí části „výkonu“ partnerským podnikem. 95 l


K 10. dubnu požádalo o certifikaci pracoviště praktického vyučování 128 podniků a v případě, že uspějí, budou tyto podniky v průběhu první poloviny května usilovat o uzavření učební smlouvy na celkový počet nabízených 1 515 míst14. Vážnou otázkou zůstává, jestli podniky dokážou získat a dlouhodobě udržet zájem o duální vzdělávání u žáků a jejich rodičů, kteří se zejména pod vlivem turbulentních 90. let obávají příliš časné specializace ve vzdělávání a upřednostňují odklad takovéhoto rozhodnutí na pozdější dobu. Bylo by nesporně užitečné pokračovat v systémových změnách zaměřených na: > variabilitu spolupráce školy a podniku: > z avedením grantů na podporu partnerství

na zabezpečení praktického vyučování; >p řiznáním obdobné daňové úlevy, kterou mají podniky v rámci „duálu“, i podnikům, které zabezpečují praktické vyučování na základě dosavadní smluvní spolupráce; > z ákonnou úpravu vzniku firemních škol s obdobnou daňovou úlevou jako při „duálu“; >p odporu vytyčení jasných pracovních a vzdělávacích perspektiv pro mladé, např.: > z avedení mistrovské kvalifikace na 6. úrovni Evropského rámce kvalifikací; > revizi bakalářského studia a zavedení terciárního neuniverzitního vzdělávání; > s egmentaci kvalifikačního systému pomocí vytvoření flexibilní Národní soustavy kvalifikací a uznávaní neformálního a informálního učení se na všech úrovních kvalifikačního rámce15.

14) Webová stránka ESF projektu „Rozvoj stredného odborného vzdelávania“ poskytuje zájemcům o duálním systém pomoc a asistenci na http://www.rsov.sk/system_dualneho_vzdelavania. 15) Doporučení pro tvorbu Národní soustavy kvalifikací a Národního kvalifikačního rámce jsou k dispozici ve dvou komparativních studiích „Analýza národných systémov kvalifikácií vo vybraných krajinách EÚ“ a „Analýza Európskeho kvalifikačného rámca a Národných kvalifikačných rámcov vo vybraných krajinách EÚ“, www.tvorbansk.sk/files/AnalyzaNSK.pdf a www.tvorbansk.sk/files/ Analyza_EKR_NKR_EU.pdf.

96 l


ZÁVĚRY Z PANELOVÉ DISKUZE Panelisté odpovídali na níže uvedené otázky:

1

Jaká je podle Vás role zaměstnavatelů/sociálních partnerů v odborném vzdělávání? Mají vzdělávat pouze školy, nebo je nezbytná spoluúčast zaměstnavatelů?

2 3

Jak zajistit vyrovnanou poptávku pracovního trhu a nabídku středních odborných škol? Jak lze předvídat potřeby a vývoje trhu?

Jakou roli by měly hrát různé instituce (hospodářské komory, kraje, svazy zaměstnavatelů, zaměstnavatelé)?

Shodli se na tom, že role firem při zapojení do odborné přípravy žáků je nezastupitelná. Ať už z pohledu technického či technologického vybavení firem, tak i některých dovedností i správných pracovních návyků, které žákům škola poskytnout nemůže. Rozdílně byla vnímána snad jen určitá míra zapojení firemního sektoru a jeho zodpovědnosti za odbornou přípravu, nikoliv za vzdělávání žáků. Jednoznačně zaznívala v této souvislosti také nutnost koordinovaného postupu prostřednictvím zastřešujících organizací, tedy svazů a komor. Soulad mezi panelisty byl patrný také v oblasti podpory a dalšího rozvoje systému kariérového poradenství a v tom, že počáteční i průběžná motivace je velmi důležitá – žáci i rodiče (jakožto velmi silná cílová skupina) by měli pochopit benefity, které jim odborné vzdělávání přináší, a měli by se naučit si jich 97 l

vážit. Stále ještě se nepodařilo zvýšit atraktivitu odborného vzdělávání na požadovanou úroveň. Je důležité, aby oni i jejich rodiče pochopili, že hodnotu má osobní rozvoj, loajalita, ochota se vzdělávat a nést zodpovědnost, ale také vytváření trvalých hodnot pro rozvoj a konkurenceschopnost ekonomiky. Právě kvalitní kariérové poradenství již na základní škole skýtá velký prostor pro zapojení zaměstnavatelů. Z úst německých panelistů zazněla také informace o významu společenské zodpovědnosti firem, která je možná právě díky jejich povinnému členství v komorách. Právě koordinovaný postup a nezbytné zapojení relevantních institucí (ministerstev, krajů, svazů a komor i školských asociací) umožní sladit poptávku trhu práce a vzdělávací nabídky škol.

ZÁVĚR / ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Z ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

Závěr

98 l

ZÁVĚR

Vážení čtenáři tohoto sborníku, jsme velice rádi, že jste se „pročetli“ až na toto místo, kde bychom se s Vámi chtěli rozloučit. Ať už jste byli osobně na závěrečné konferenci projektu s námi, nebo jste se s děním celého dne seznámili až ze stránek tohoto sborníku, jsme rádi, že jsme Vám na jednom místě mohli představit trochu více z problematiky spolupráce středních odborných škol se zaměstnavateli. Další podklady k závěrečné konferenci, zejména prezentace jednotlivých řečníků, najdete na webových stránkách www.projektPospolu.cz v záložce „Závěrečná konference“. V každém případě doufáme, že naše materiály ve Vás vzbudí inspiraci a potřebu zahájit spolupráci zástupců školy se sociálními partnery, podpoří jistotu Vašeho kroku na cestě podpory žáků za lepším poznáním reálného pracovního prostředí. za projektový tým POSPOLU, Petr Naske, hlavní manažer projektu

99 l

Vzdělávání žáků v odborných školách ve spolupráci se zaměstnavateli

Recommend Documents