Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová
Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www.
european-agency.org
Česká republika řádným členem od roku 2004 se vstupem do Evropské unie
Charakteristika vzdělávací politiky v evropských zemích
Vývoj směrem k inkluzi, podpora učitelů, žáků Rovný přístup ke vzdělávání Škola pro všechny Důraz na vzdělávací potřeby jednotlivce Názor rodičů je respektován - partnerství Přístup ke školským službám Celoživotní učení a vzdělávání
Koncept inkluzivního vzdělávání „ŠKOLA PRO VŠECHNY“ sdílená filosofie evropských zemí
V lidské společnosti je normální, že jsme různí - Co je výhodné pro podporu úspěšnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, je výhodné pro všechny žáky ve třídě
Co je smyslem „ŠKOLY PRO VŠECHNY“
Děti cítí, že: - mohou být úspěšné - mohou se zapojit do třídních činností - jsou respektovány - jsou součástí většinové společnosti - učíme se vzájemně respektovat, učíme se žít spolu
Mezinárodní dokumenty Standardní pravidla vyrovnání příležitostí osob se zdravotním postižením - OSN 1993 „Osoby se zdravotním postižením mají právo účastnit se a mít rovné příležitosti ke vzdělávání“ Deklarace ze Salamanky- 1994 „Od integrace k inkluzi“
Mezinárodní dokumenty Úmluva o ochraně práv osob se zdravotním postižením - OSN 2006 (13.12.) Platnost pro ČR 28.10.2009 Článek 24 – Vzdělávání 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy uznávají právo osob se zdravotním postižením na vzdělání. S cílem zajistit toto právo bez diskriminace a na základě rovných příležitostí, smluvní státy zajistí začleňující vzdělávací systém na všech úrovních a celoživotní vzdělávání.
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením 2. Při uskutečňování tohoto práva státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy zajistí, aby..... b) Osoby se zdravotním postižením měly na rovnoprávném základě s ostatními přístup k inkluzivnímu, kvalitnímu a bezplatnému základnímu vzdělávání a střednímu vzdělávání v místě, kde žijí,
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
c) byla jim poskytována přiměřená úprava podle individuálních potřeb,
d) osobám se zdravotním postižením byla v rámci všeobecné vzdělávací soustavy poskytována nezbytná podpora umožňující jejich účinné vzdělávání....
Modely vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Historický vývoj speciálního školství Tradice speciálních škol Geografická specifika
Základní modely vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě
1. Jednokolejný systém - inkluzivní systém Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se vzdělávají ve školách hlavního vzdělávacího proudu s pomocí podpůrných opatření např: Portugalsko, Španělsko, Itálie, Švédsko, Island, Norsko
2. Vícekolejný systém - variantní řešení podpůrných služeb v rámci škol hlavního vzdělávacího proudu a systému speciálního školství Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko, Spojené království, ČR
3. Dvoukolejný systém Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zpravidla vzděláváni ve speciálních školách nebo třídách např. některé země Spolkové republiky Německo, Švýcarsko
Zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb/postižení
Velké rozdíly v jednotlivých zemích (1 – 10 kategorií žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) Rozdíly v % identifikovaných žáků se speciálními potřebami Administrativní, finanční, procesní důvody, diagnostická kritéria
Zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb/postižení
Jednoznačně roste:
Význam pedagogické diagnostiky a úlohy samotných škol určit vzdělávací potřeby žáků a realizovat pedagogická opatření
Profesionální autonomie a odpovědnost školy za odpovídající průběh vzdělávání
Statistické databáze
www.european-agency.org
Problém: Různé definice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v jednotlivých zemích
Nová úloha speciálních škol: „Centra integrované podpory“
Vzdělávání žáků, podpora integrovaným žákům Metodická podpora a další vzdělávání učitelů Tvorba a šíření metodických materiálů Nové pedagogické postupy, metody Nabídka kursů, zájmového vzdělávání Aktivační, komunitní vzdělávací centra, podpora uplatnění na trhu práce „Škola bez žáků“
Norsko
Od roku 1975 neexistuje specifická legislativa týkající se oblasti speciálního školství. Povinnost škol vzdělávat všechny žáky Speciální vzdělávání se poskytuje na principu inkluze, dostupnost služby pedagogicko psychologického poradenství speciální školy se staly „podpůrnými centry“ (do r. 1992 existovalo 40 speciálních škol, 20 přeměněno na podpůrná centra)
Norsko
Základní paradigma: „Kvalitní vzdělávání pro všechny“ - odklon od „neschopnosti“ k popisu silných stránek Včasné zjištění speciálních vzdělávacích potřeb Souhlas rodičů s vyšetřením v pedagogickopsychologickém centru Vzdělávání podle IVP Vzdělávání v malých skupinách
Portugalsko
Politika inkluze: systémově zahájena po roce 1970 Zákon z r. 1991- garance vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, na školách učitelé specialisté podpora ze strany speciálních škol od r. 1990 povinné vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Speciální školy byly zřizovány nestátními
Portugalsko
Počínaje rokem 2007/2008 jednoznačná podpora inkluze, odklon od vzdělávání ve speciálních školách
Dánsko
Speciální vzdělávání se poskytuje žákům, jejichž potřeby nemohou být plně uspokojeny v rámci hlavního vzdělávacího proudu
„speciální“ třídy se zřizují pro žáky s: MP, ZP, SP, TP, žáky s dyslexií
Dánsko
Formy speciálního vzdělávání:
1. V hlavním vzdělávacím proudu 2. Výuku 1 nebo více předmětů zajišťuje speciální učitel mimo třídu 3. Vzdělávání ve speciální třídě/škole po celou dobu výuky 4. Kombinace- inkluze/speciální škola
Anglie
ZJIŠŤOVÁNÍ SPECIÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB:
1. Škola 2. Specializované pracoviště „Žák má speciální vzdělávací potřeby, pokud: - má významně větší problémy v učení než většina žáků, -má postižení, které mu brání využívat služeb místně příslušné školy
Anglie
Pokud má dítě mimořádně významnou potřebu speciálního vzdělávání, žádají rodiče příslušný školský odbor místní správy o vyšetření multidisciplinárním týmem. Žák pak může získat tzv. „statut žáka se speciálními potřebami“ Jde cca o 3% všech žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a z nich 30% se vzdělává v samostatných speciálních školách
Anglie Základní oblasti podpory: Komunikace, kognitivní schopnosti a učení, emocionální a sociální rozvoj, smyslové a tělesné postižení Za poskytování podpory odpovídá škola, učitel ve třídě Školy hlavního vzdělávacího proudu zpravidla mají určeného pedagoga - koordinátora speciálního vzdělávání
Anglie Odpovědnost školního koordinátora: sleduje školní politiku vzdělávání žáků se speciálními potřebami koordinuje poskytování podpory spolupracuje s ostatními učiteli poskytuje konzultace, školení propojuje externí podporu .- logopedie, fyzioterapie, psychologie, dobrovolníky
Skotsko převaha inkluze Autonomie vzdělávací politiky Zákon a doplňkové podpoře při vzdělávání2004 Cílová skupina: „Děti a mládež, které z některého důvodu a bez příslušné podpory podle tohoto zákona nemohou naplnit cíle vzdělávání v rámci běžného vzdělávání“
Skotský zákon o doplňkové podpoře při vzdělávání -propojuje participaci ostatních resortů v poskytování péče o osoby s postižením -významná koordinační úloha školských orgánů při sestavování koordinovaného plánu podpory -Existence „Tribunálu pro doplňkovou podporu“ rozhodčí pro poskytování komplexní péče (komplexní rehabilitace- vzdělávání, sociální péče, léčebná rehabilitace, pracovní)
Holandsko V Holandsku existuje rozvinutý systém - speciálních škol
Podpora integrace a inkluze je předmětem politických jednání, rostou požadavky rodičů dětí s postižením
Holandsko
Zákon z r. 1985: Všechny základní školy musejí poskytnout odpovídající vzdělávání všem dětem ve věku 4 – 12 let
Finsko
Zákon o základním vzdělávání - novela č. 642/2010 - zaručuje všem žákům výuku podle platného kurikula, poskytování poradenství a potřebné podpory při vzdělávání a školní docházce okamžitě, kdy se potřeba ukáže.
Finský model podpory 1.
Všeobecná podpora vzdělávání Odpovědnost školy zajistit individuální podporu každému žákovi, diverzifikace metod, postupů, spolupráce s rodiči, dalšími odborníky jako povinnost každého učitele
Finský model podpory 2. Rozšířená podpora při vzdělávání Založena na pedagogické diagnostice v případě, kdy všeobecná podpora nestačí – opatření k prevenci eskalalce problémů, individuálně navržena v rámci individuálního vzdělávacího plánu konkrétního žáka
Finský model podpory 2. Rozšířená podpora při vzdělávání Všechny dostupné formy podpory. Standardní kurikulum, obsah předmětů. Částečné speciální vzdělávání – malé skupiny, poradenství, spolupráce škola-rodina
Finský model podpory 3. Speciální podpora při vzdělávání
Určena žákům, kteří nemohou naplnit své potřeby v rámci předchozích opatření. Speciální podporu lze zajistit v rámci standardního nebo rozšířeného základního vzdělávání. Speciální podpora zahrnuje speciální vzdělávání a všechna ostatní dostupná podpůrná opatření
Finský model podpory 3. Speciální podpora při vzdělávání
Podpora poskytována na základě rozhodnutí, které se reviduje za 2 roky, nejpozději při přechodu žáka do 7.ročníku školy.
Obecné trendy vývoje v Evropě
Odklon od dvoukolejného systému, rozvoj spolupráce mezi oběma typy škol, legislativní posun – právní předpisy podporují inkluzi Modely financování - zajištění kvality vzdělávání Volba rodičů ohledně vzdělávací cesty Proměna úlohy speciálních škol Význam individuálních vzdělávacích plánů, personalizované učení Odklon od medicínského pojetí postižení
Obecné evropské principy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jako jedna z priorit národních strategických dokumentů Odpovědnost školy za vzdělávání všech žáků Spolupráce s rodiči Práce v týmu Další vzdělávání pedagogických pracovníků Finanční zabezpečení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Problémy
Požadavky rodičů – profesionální výuka Srovnávání výsledků škol x pestrá škála žáků Monitoring podpůrných opatření a jejich účinnosti, kvality Finanční podpora vzdělávání x zjišťování speciálních vzdělávacích potřeb Hranice inkluze – střední vzdělávání Nedostatky v decentralizaci rozhodování, autonomii škol
Je jedno řešení vhodné řešení pro všechny?
Děkuji Vám za pozornost
Zuzana Kaprová
[email protected]
