Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 odloučené pracoviště Mateřská škola Na Vyhaslém 3197, Kladno
Vzdělávací program Mateřské školy
Název programu:
Vzdělávací program Montessori Motivační název:
Pomoz mi, abych to dokázal sám
Motto: „Pomoz mi, abych to dokázal sám“
Maria Montessori 1870 – 1956
„Lidská osobnost, ne výchovná metoda, musí být brána v úvahu“ Maria Montessori
[Zadejte text.]
Stránka 1
Obsah: I.Identifikační údaje………………………………………………………………………………..3 II.Charakteristika školy, budova, historie………………………………………………4 III.Podmínky vzdělávání Personální zajištění…………………………………………………………………………4-5 Věcné a materiální podmínky………………………………………………………..5-6 Psychosociální podmínky…………………………………………………………………..7 Ţivotospráva a stravování dětí………………………………………………………….7 Organizace chodu a přijímání dětí…………………………………………………8-9 Řízení mateřské školy………………………………………………………………….9-13 Spolupráce rodičů a školy………………………………………………………….13-14 IV.Organizace vzdělávání Uspořádání a charakteristika tříd……………………………………………….14-15 V.Charakteristika vzdělávacího programu Vzdělávací cíle, záměry a filozofie školy………………………………………15-17 Formy, metody a prostředky plnění cílů, osobnost učitele…………17-25 Návaznost na ZŠ Montessori………………………………………………………..26-27 VI.Vzdělávací obsah Oblasti vzdělávání v MŠ……………………………………………………………….27-34 Integrované bloky - tematické celky………………………………………….34-36 Myšlenková mapa……………………………………………………………………………..37 Další dílčí programy……………………………………………………………………..38-39 VII.Evaluační systém…………………………………………………………………………40-41 Supervize………………………………………………………………………………………………..42
Přílohy: I. EVVO II.Rozpracovaný TC „Voda“ III.100 let pedagogiky Montessori IV.Třída MŠ a ZŠ Montessori – uznaný minimální standard v ČR V. Průvodní kniha „Svět v jedné zahradě“ VI.Obrazová příloha
[Zadejte text.]
Stránka 2
I.Identifikační údaje Č.j. MŠ 90/ 2009 Platnost:od 1.9.2009 do další aktualizace Název vzdělávacího programu: Vzdělávací program Montessori Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Motivační název: Pomoz mi, abych to dokázal sám Předkladatel: název školy Základní škola a Mateřská škola Kladno, Norská 2633 REDIZO 600044556 IČ 70567981 adresa školy Norská 2633, 272 01 Kladno ředitel Mgr. Daniela Vlčková kontakty 312 686 329 Koordinátor ŠVP Jana Smolková telefon 312 276 049 e-mail
[email protected] www www.4zskladno.cz fax 312 686 329
Odloučené pracoviště: Mateřská škola Montessori adresa Na Vyhaslém 3197, 272 01 Kladno zástupkyně ředitelky Jana Smolková telefon 312 276 049 e-mail
[email protected] www www.montessori-kladno.cz
Zřizovatel: zřizovatel adresa zřizovatele kontakt
[Zadejte text.]
Statutární město Kladno nám. Starosty Pavla 44, 272 01 Kladno tel. 312 604 111, www.mestokladno.cz
Stránka 3
II.Charakteristika školy, budova, historie
Mateřská škola Kladno, Na Vyhaslém 3197 je mateřská škola, která pracuje podle výchovně vzdělávacího programu M. Montessori od roku 1998, kdy začínala jako pilotní škola s tímto programem ve dvou ze svých tříd. Postupně se tento způsob práce, na základě velkého zájmu ze strany rodičovské veřejnosti, rozšířil i do ostatních tříd. V současné době pracují tímto způsobem všechny třídy MŠ a zájem rodičů o tento typ vzdělávání několikanásobně převyšuje kapacitu mateřské školy. MŠ je čtyřtřídní, počet dětí v kaţdé třídě je 28, ve všech třídách je skupina dětí ve věku od 3 do 6 let. Výchovně vzdělávací program školy je zaloţen na metodách pedagogiky Marie Montessori. Všechny třídy jsou vybaveny Montessori pomůckami. Ve všech čtyřech třídách probíhá výuka Montessori metodou, ve třídě B s rozšířenou angličtinou. Výuka anglického jazyka je zařazena přirozenou formou do průběhu dne. Zkušenosti z minulých dvou let nám ukázaly, ţe takovéto seznámení s cizím jazykem je pro děti nenásilné, příjemné, mají moţnost postupně naslouchat, vstřebávat, potom reagovat a kdyţ se cítí jisté, tak začít i mluvit. Při výuce angličtiny pouţíváme Montessori metody a postupy, vyrábíme pro děti pomůcky, s kterými mohou pracovat samostatně, s kamarádem i s učitelkou. Nově zrekonstruovaná budova mateřské školy se nachází na okraji průmyslového města Kladna v těsné blízkosti lesa, v atraktivní lokalitě rodinných domů. Budova je přízemní pavilónová. Leţí mimo hlavní komunikaci a součástí školy je rozsáhlá zahrada. Okolí vybízí k pozorování přírody a k vycházkám do okolí. Škola má přímo na dosah les, který je po celý školní rok zdrojem nápadů a námětů. Součástí školní zahrady jsou vyvýšené záhonky s bylinkami, léčivkami a uţitkovými rostlinami, okrasná kvetoucí zákoutí keře a stromy. V roce 2006 vznikl projekt „Svět v jedné zahradě“, na němţ pracovali učitelé společně s dětmi a rodiči. Jak tento projekt vznikl je zpracováno v Průvodní knize „Svět v jedné zahradě“- viz příloha + www.montessori-kladno.cz III.Podmínky vzdělávání Personální a zajištění. Učitelský sbor včetně zástupkyně ředitelky pro MŠ tvoří skupina 9 učitelek, mladšího věkového průměru, které spojuje společný zájem o pohodu a radost dětí. Osm z nich je plně kvalifikováno, devátá v současnosti studuje VOŠ, šest učitelek absolvovalo Diplomový kurz M.Montessori, zakončený zkouškou a diplomovou prací, jedna začíná studium, jedna absolvovala Informační kurz M.Montessori. V osobnostním
[Zadejte text.]
Stránka 4
ţivotě učitelek se projevuje aktivně zájem o zdravý ţivotní styl, vlastní osobnostní a profesní růst a pozitivní ladění. Na provozu školy se dále podílí školnice, dvě uklízečky, vedoucí stravování, dvě kuchařky a údrţbář. Všechny pedagogické pracovnice mají ukončené středoškolské vzdělání. Odbornou způsobilost si rozšiřují studiem odborné literatury (zvláště knihy vydávané nakladatelstvím Portál) a účastí na vzdělávacích kurzů nejen pro předškolní výchovu, ale i výchovu jako takovou. Učitelky samy sebe začaly systematicky studovat, aby se postupně mohly samy zbavit všech zakořeněných defektů, které stojí v cestě ke zdravým vztahům k dítěti. Jde o vnitřní přípravu učitele, tak jak jiţ bylo uvedeno: M. Montessori: „Napřed vyjmi břevno z oka svého a pak jasně uvidíš, jak vyjmout smítko z oka dítěte.“ Stejně jako dítě, je i kaţdý pracovník naší školy vnímán jako svébytná individualita, která přispívá do práce školy svým specifickým způsobem. Učitelka můţe při práci postupovat podle vlastní úvahy, limitujícím faktorem však musí zůstat pohled na dítě, to znamená, ţe všechny děti potřebují dospělé, kterým na nich záleţí. Většina pedagogů si uvědomuje nutnost vlastního osobnostního růstu tak, jak je popsán v kapitole „Osobnost učitele“. Postupná realizace je moţná v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Vzdělávání učitelek vychází se zájmu jedinců a potřeb školy. I kdyţ co se týká Montessori vzdělávání, musí vţdy vycházet ze zájmu jednotlivce, protoţe skutečná příprava ve vzdělávání je studium sebe samého. Příprava učitele je mnohem víc neţ učení idejí. Je to příprava charakteru, je to příprava ducha (viz filozofie Montessori vzdělávání). Učitelé a všichni zaměstnanci však potřebují zaţít pocit vzájemné důvěry, otevřenosti, radosti, pocitu sounáleţitosti a společného směřování. Uvědomění si, ţe prosperující fungování celku – školy, závisí na odvedené práci kaţdého jednotlivce. Od toho jsme začali, tento proţitek povaţujeme za zcela zásadní. Věcné a materiální podmínky Popis současného stavu
Klady
Zápory
Okolí MŠ MŠ je na okraji města za sídlištní zástavbou u lesa
[Zadejte text.]
bezprostřední blízkost přírody
špatná dostupnost hromadnými dopravními prostředky
Stránka 5
Rozlehlá zahrada zpracovávaná podle projektu „Svět v jedné zahradě“.
Rozloha a tématické zpracování a vybavení zahrady.
Rozlehlá přízemní budova, oddělené pavilony tříd, hospodářský pavilon, 70m dlouhá spojovací chodba
Prostory v MŠ Vyuţití chodby k dalším aktivitám – zřízené Informační centrum včetně knihovny pro děti i dospělé a koutku EVVO.
Společná tělocvična a keramická dílna
Po dohodě moţnost vyuţití všemi třídami
Čtyři třídy vybavené speciálními Montessori pomůckami.
Z důvodů potřebných financí jsou realizační práce rozděleny do 4 etap, které realizujeme postupně
Velká rozlehlost pavilonové stavby, která svým charakterem neumoţňuje dobře setkávání všech dětí a dospělých při společných akcích Neustálá potřeba finančních prostředků pro rekonstrukci a obměňování zařízení
Hračky a pomůcky Smysluplné, specifické Vysoké finanční náklady moţnosti práce s tímto materiálem
Centrální sklad hraček. Průběţná výměna Laminovačky, řezačky, v jednotlivých třídách. stroj na výrobu vazeb. Ve sborovně zařízení na Zásobník zpracovaných výrobu did. pomůcek . tematických celků.
Postupné obnovování vzhledem k nákladným finančním prostředkům
Audiovizuální technika,PC V kaţdé třídě je magnetofon s CD
Moţnost vyuţití kdykoliv během dne
Televize,video a DVD přehrávač. 2x digitální fotoaparát . 2x počítačová sestava
Vyuţití k doplnění výukových programů. Vyuţití k dokumentaci akcí školy. Sborovna+tř.B, vyuţití učitelkami na přípravu a tvorbu pomůcek pro děti.
2x kopírovací stroj
[Zadejte text.]
Televize je zastaralá.
Stránka 6
Psychosociální podmínky V obsahu a realizaci našeho vzdělávacího programu chceme vyuţívat také sloţky mozkově kompatibilního prostředí, které děti potřebují pro svou pohodu a bezpečí. Také tyto sloţky, které odpovídají moderním výzkumům fungování lidského mozku, se objevují v principech a pedagogickém systému, který vypracovala Marie Montessori. Sloţky mozkově kompatibilního prostředí: nepřítomnost ohroţení pocit bezpečí smysluplný obsah moţnost výběru přiměřený čas obohacené prostředí spolupráce okamţitá zpětná vazba dokonalé zvládnutí Se všemi dalšími podmínkami, tak jak jsou uvedeny v RVP, se plně ztotoţňujeme a respektujeme je, jsou pro nás prioritou vycházející z našeho vnitřního přesvědčení. Jsou podrobněji zpracovány v charakteristice našeho Vzdělávacího programu Montessori.
Ţivotospráva a stravování dětí v MŠ -
-
vyváţená strava z hlediska hygienických předpisů a dodrţování intervalů dle předpisů nenucení dětí do jídla učitelkami, moţnost výběru a času, u svačin podle dokončených činností dětí, děti se částečně podílí na přípravě svačin, při přípravě oběda se podílí na prostírání stolů zařazování racionálních potravin, méně tradičních, některé v biokvalitě respektování individuálních stravovacích návyků např.vegetariánství pouze do určité míry tzn.moţnost výběru dítěte z dané stravy (viz.spotřební koš ) řád ţivotosprávy je vytvářen dobou podávání jídla, při akcích školy je nutný návrat do oběda Pitný reţim: skleněné dţbánky ( velikostí přizpůsobené dětem ) s vodou buď zcela čistá nebo obohacená např.citronem, čerstvými lístky máty apod., běţné nápoje – různé čaje s omezeným oslazením, dţusy moţnost výběru dětí pití kdykoliv během dne a moţnost sebeobsluhy dítěte jsou samozřejmostí Organizace a přijímání dětí
[Zadejte text.]
Stránka 7
A/Organizace Při vlastní organizaci prosazujeme osobní odpovědnost a vytváření podmínek pro fungování vnitřní motivace, která vychází z osobních a profesionálních kvalit kaţdého pedagoga. Uspořádání dne vychází z potřeb dětí a rodičů (scházení a rozcházení dětí po dohodě moţné kdykoli během dne). Řízenou programovou činnost nebo elipsu zařazujeme kdykoli během dopoledne, zároveň dětem umoţňujeme spontánní činnosti. Vlastní práce s dětmi respektuje osobní dispozice dítěte, coţ znamená, ţe s dětmi pracujeme převáţně individuálně nebo ve skupinách. Děti se mohou volně pohybovat po své třídě, po dohodě s učitelkou i v dalších částech MŠ. Kaţdodenně je zařazen pobyt a volný pohyb dětí venku; při nevhodném počasí je moţné vyuţít k pohybu dětí chodbu a tělocvičnu. Pobyt venku je přizpůsoben potřebám dětí, počasí a čistotě ovzduší, náplň vycházek směřuje k návratu k přírodě. Vyuţíváme různých námětů k poznávání přírody v jednotlivých ročních obdobích, a tím umoţňujeme dětem rozvíjet schopnost vnímat svět pomocí smyslů, hledat a objevovat taje a krásy přírody, abychom vzbuzovali zájem o přírodu a probouzeli úctu k ţivotu. V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku. Potřeba spánku není u všech dětí stejná. Odpolední relaxace probíhá poslechem tiché relaxační hudby nebo čtením příběhů. Děti podle své potřeby mají moţnost spánku nebo jen relaxace s moţností prohlíţení kníţek. Platí pouze pravidlo nerušit v tomto čase ty děti, které potřebu spánku mají. Děti, které neusnou po určité době odpočinku v tichosti odcházejí do vedlejší herny, ostatní mohou nerušeně dospat. Adaptace dětí probíhá postupně s moţnou přítomností rodičů podle individuálních potřeb dětí tak, aby děti měly pocit bezpečí, nebyly stresovány novým prostředím, našly klid, zázemí i soukromí. Způsob organizace her, aktivit, experimentování, skupinové, individuální a frontální činnosti je přímo zakotven v systému Montessori. Dětem umoţňuje vlastní tempo, dostatek času, podnětné prostředí, orientaci v prostředí, coţ napomáhá získat samostatnost a nezávislost. Spojování dětí do tříd probíhá pouze v nutných případech a to na odpolední odpočívání, pokud to počty odpočívajících dětí dovolí (při vzdělávání a jiné nepřítomnosti pedagogů), protoţe chybí dostatek finančních prostředků a hlavně dostatečně aprobovaný zástup ( znalost předškolní a Montessori pedagogiky). Ve většině případů z těchto důvodů zajišťuje suplování zástupkyně ředitelky, tyto zástupy ji zároveň umoţňují hlubší vhled do atmosféry ve třídách.
[Zadejte text.]
Stránka 8
B/Podmínky pro přijímání dětí do MŠ Rodiče se dostavují k zápisu dětí do MŠ v termínu vyhlášeném zřizovatelem, kterým je Statutární město Kladno. Termín zápisu je vţdy v dostatečném časovém předstihu zveřejněn ve vývěsce MŠ, na webových stránkách školy www.montessori-kladno.cz V období před zápisem pořádáme tzv. „Dny otevřených dveří“, kdy mají rodiče moţnost vstupovat do tříd, pozorovat dění ve třídě a poté získat veškeré informace týkající se výchovně-vzdělávacího programu školy a organizace školy. Zápis dětí provádí zástupkyně ředitelky školy. O umístění dětí do MŠ rozhoduje ředitelka školy. Při rozhodování o přijetí se ředitelka školy opírá o kritéria přijímání do MŠ, která vydává zřizovatel a jsou doplněna o kritéria vycházející z potřebného souladu rodiny a výchovně–vzdělávacího procesu v MŠ. Při zápisu rodiče vyplňují dotazník, který se týká potřeb, zájmů a individualit jejich dítěte, zároveň zde vyjadřují pokud mají zájem o zařazení do třídy s rozšířenou výukou angličtiny. Do měsíce obdrţí rodiče rozhodnutí o přijetí či nepřijetí k předškolnímu vzdělávání. Při uvolnění některých míst v průběhu roku jsou následně obsazovány dle poţadavků rodičů. Písemná dokumentace o přijímacím řízení je zakládána. Děti, které byly do MŠ přijaty, dochází do MŠ podle potřeb rodičů, docházka není povinná. Dítě, které by však do MŠ nedocházelo po dobu 4 týdnů bez omluvy, můţe být z MŠ po upozornění vyloučeno. Před nástupem dítěte do zařízení přinesou rodiče vyplněný evidenční list. Po zápisu pak rodiče zveme na informativní schůzku, kde se rodiče blíţe seznámí s principy pedagogiky Montessori, s koncepcí školy a organizačními záleţitostmi. Řízení mateřské školy Body nejsou uvedeny zcela kompletně, podrobněji jsou rozpracovány v dalších dokumentech ( Viz.Pracovní řád, Pracovní náplň apod.). A/Povinnosti zaměstnanců školy Zástupkyně ředitelky pro MŠ: zodpovídá za plynulý chod školy, rozděluje úkoly podle popisu práce tvoří ŠVP pro MŠ, spolupracuje na něm s učitelkami, provádí kontrolu výchovné práce pečuje o dodrţování finanční a evidenční kázně na škole odpovídá za vedení předepsané dokumentace na škole společně s ředitelkou školy schvaluje pracovní dobu zaměstnanců účastní se porad, které svolává Magistrát města Kladna společně s ředitelkou školy řídí jednání pedagogické rady společně s ředitelkou školy na schůzkách s rodiči podává informace o dění ve škole Všeobecné povinnosti zaměstnanců školy
[Zadejte text.]
Stránka 9
dodrţovat pracovní kázeň a plně vyuţívat pracovní dobu dodrţovat předpisy bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a předpisy o poţární o bezpečnosti, dodrţovat pracovní řád školy řídit se při práci platnými předpisy a směrnicemi, chránit majetek školy, řádně zacházet s inventářem školy v případě onemocnění oznámit pracovní neschopnost zástupkyni ředitelky školy a nejpozději do tří dnů poslat potvrzení o PN hospodářce školy, ostatní nepřítomnost v zaměstnání projednávat předem Pedagogické pracovnice denně se připravují na výchovnou práci s dětmi, zapisují do úředních knih, vedou záznamy o dětech, spolupracují úzce se zástupkyní ředitelky školy dbají na úklid hraček, pomůcek, připravují informace pro rodiče, podílejí se na výzdobě školy v době mimořádné nepřítomnosti zástupkyně ředitelky školy, jedná jejím jménem pověřený pedagog a plní samostatné úkoly stanovené popisem práce Provozní zaměstnanci školnice: organizuje a řídí práci uklízeček je zodpovědná za čistotu, pořádek a dodrţování hygienických pravidel je odpovědná za otvírání a uzamykání školy obstarává pochůzky pro školu uklízečky: společně vykonávají práce spojené s úklidem místností a příslušenství školy pomáhají při svlékání a oblékání dětí vedoucí ŠJ: organizuje a řídí práci kuchařek zodpovídá za dodrţování stravovacích norem a za správnost finančních norem kuchařky: zodpovídají za kvalitní přípravu a podávání jídla ve stanovené době dbají na správné uloţení potravin pracoviště udrţují v pořádku a čistotě, dodrţují hygienické zásady Zastupitelnost zaměstnanců vzájemná zastupitelnost zástupkyně ředitelky školy (případně pověřený pedagog)
[Zadejte text.]
Stránka 10
vzájemná zastupitelnost učitelek na třídě vzájemná zastupitelnost školnice a uklízeček vzájemná zastupitelnost kuchařek B/Kontrolní systém školy Zástupkyně ředitelky pro MŠ odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň výchovně vzdělávací práce předškolního zařízení a za efektivní vyuţívání svěřených prostředků. Kontrolní činnost obsahuje sloţku kontrolní, tak i sloţku instruktivní a formativní. Z toho důvodu se větší či menší měrou podílí na usměrňování činnosti kontrolovaného pracovníka a tím odstranění jeho nedostatků a přispívá k celkovému efektivnímu chodu školy. Odpovědnou povinnost provádět kontrolní činnost má zástupkyně ředitelky pro MŠ, stanovenou ředitelkou školy. Kontroluje práci pedagogických pracovníků a ostatních pracovníků a výsledky práce dětí. Výsledky kontrolní činnosti by měly přinášet informace nezbytné pro další spolupráci všech zúčastněných, zejména pak napomáhat zkvalitnění výchovně vzdělávací práce a celkové péče o děti. Snaţí se o vytvoření prostoru pro vysvětlení významu kontrol a potřeby zpětné vazby. Kontrola je nedílnou součástí řízení, přináší informace k dalšímu rozhodování, napomáhá k tvorbě zdravého klimatu školy a pomáhá předcházet konfliktům a problémům. Kontrolní činnost zástupkyně ředitelky pro MŠ je zaměřena na uspokojování přirozených potřeb u dětí a to nejen fyziologických, ale především vnitřních, na vytváření pocitu bezpečí, jistoty, sounáleţitosti, lásky, náklonnosti, uznání, úcty, přijetí. Těţiště této práce spatřuje u všech zaměstnanců v diagnostikování, to znamená, ţe pracovník dokáţe situaci rozebrat, uvědomuje si zlepšování a výsledky své práce, plně si uvědomuje své působení, dokáţe se nad svým postupem zamyslet, coţ přispívá nejen ke stále lepším výsledkům, ale i ke zrání osobnosti. Při kontrolní činnosti uplatňuje různé druhy kontrol na škole, především orientační vstupy, výsledky práce zaměstnanců, výsledky činnosti dětí, hospitace, dále pak různé kontroly: třídní dokumentace, dodrţování vnitřních norem školy. V hospitační činnosti (viz. Plán hospitační činnosti) je omezená forma hospitací na nejniţší moţnou mez, ale fungují další moţnosti kontrol, především osvědčené a plně vyhovující orientační vstupy. Při orientačním vstupu nemá učitelka pocit kontroly, ale tento krátký pobyt vypovídá o celkovém klimatu, vytvoření atmosféry ve třídě, zda tam vládne pohoda, přirozenost, zda jsou děti spokojené a radostné, i o náplni jednotlivého dne. Zástupkyně ředitelky pro MŠ
[Zadejte text.]
Stránka 11
sleduje, jakým způsobem učitelka realizuje individuální přístup k dítěti a jak naplňuje jeho potřeby a zároveň vnímá celou skupinu se svými právy a zároveň odpovědností. Samotné děti pak ukazují, zda se cítí v pohodě a bezpečí, zda byl vytvořen pocit jistoty, lásky, náklonnosti, sounáleţitosti, přijetí, a zda je tedy splněn základní předpoklad efektivního učení. Mnohonásobné, ale krátké vstupy hovoří o celkovém, ale i individuálním přístupu k dětem, a i o výsledcích systémové práce. Zároveň zástupkyně ředitelky sleduje vytváření prostředí pro děti, estetickou úroveň tříd a přilehlých prostor, nástěnky pro rodiče, webové stránky apod. Hospitace má především slouţit problémy, se kterými se ve své práci kvality a o rozvoj směřující k dalšímu zaměřuji se na vytváření podmínek pro
učiteli k tomu, aby lépe překlenul setkává. Jde o kontrolu prokázání zdokonalení pedagogické činnosti, profesní růst učitelek.
Kontrola dodrţování vnitřních norem školy a kontrola třídní dokumentace je prováděna průběţně. Rovněţ tak kontrola školnice a vedoucí školní jídelny, které řídí další pracovníky. V souvislosti se zaváděním alternativní výchovy vznikají téměř kaţdodenně nové podněty k zamyšlení a k operativnímu řešení, kde sleduji iniciativu a zapojení jednotlivých pracovníků. C/Informační systém školy V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, poskytuje ředitelka školy a zástupkyně ředitelky informace, které jsou uvedeny a jsou volně přístupné v šatnách dětí, v kanceláři zástupkyně ředitelky pro MŠ a zároveň na webových stránkách školy. Pracovníci školy mají zajištěn přístup ke všem informacím – materiály jsou vyvěšeny na nástěnce v jídelně a ve sborovně. Zaměstnanci potvrzují svým podpisem, ţe s nimi byli seznámeni. K dispozici je pedagogický a odborný tisk uloţený v informačním centru na spojovací chodbě, součástí je nově zřízená knihovna pro děti, učitele i rodiče. Učitelkám jsou nabízeny moţnosti a podmínky dalšího vzdělávání dle nabídky DVPP i dalších vzdělávacích organizací. Zástupkyně ředitelky pro MŠ se snaţí o to, aby vzdělávání učitelek korespondovalo se zájmem jedinců, ale i potřebami školy. Vytváří organizační podmínky pro účast učitelek na vzdělávání a zároveň sleduje vyuţití získaných poznatků pro práci školy, uplatňuje i zpětnou vazbu a výsledky dalšího vzdělávání jsou zakomponovány do zkvalitňování činnosti školy. Pedagogické rady přispívají k vytváření prostoru k rozvíjení samostatnosti, odpovědnosti a tvořivosti učitelek. Dávají prostor ke kvalifikované odborné
[Zadejte text.]
Stránka 12
diskuzi, konfrontaci odborných názorů, představuje zdroj poučení a dává moţnost naslouchat spolupracovníkům. Konají se pravidelně se všemi učitelkami, minimálně 5 x do roka, podle potřeby i častěji. Pracovní porady řeší nejenom určité problémy, návrhy, změny apod., ale přispívají i ke stmelení kolektivu a vytváření přátelského ovzduší. Důleţitým aspektem je i pochopení programu školy a z toho se odvíjející přístup k dětem – vytváření vstřícného, laskavého vztahu k dětem. Konají se podle potřeby, minimálně jedenkrát do roka před zahájením školního roku. Na škole je zajištěno výchovné poradenství, a to jak ve formě pravidelných schůzek učitelek s rodiči, tak v individuálních rozhovorech. Škola dobře spolupracuje s PPP, zvláště při posuzování školní zralosti a vyhraněnosti pravolevé orientace. V rámci projektu RŠPP-VIP II, který je financován z Evropských sociálních fondů, působí na ZŠ a MŠ Kladno, Norská psycholog, který je k dispozici nejen dětem, ale i jejich rodičům a učitelům. Rodiče dětí navštěvujících mateřskou školu mají moţnost konzultací o dětech kdykoli podle potřeby, a to buď s učitelkami ve třídě nebo se zástupkyní ředitelky pro MŠ, protoţe se nám nejvíce osvědčily právě individuální rozhovory. Při zhoršené adaptaci dítěte v MŠ mohou rodiče těchto dětí pobývat s dítětem v MŠ. Dále se konají pravidelná večerní setkání rodičů dětí, která jsou orientována na určité výchovné oblast, zveme na přednášky i odborníky z oblasti výchovy, a dále se rodiče blíţe seznamují s pedagogikou M. Montessori. Další jsou pak společná setkání rodičů ve spojení s oslavou významných svátků.
Spolupráce rodičů a školy
A/Společná setkání Na pravidelných společných setkáních jsou rodiče informováni o dění ve škole, o výzkumech v oblasti psychologie a pedagogiky. Představujeme a ukazujeme práci s materiály a pomůckami k jednotlivým tématům. Doporučujeme a půjčujeme literaturu o výchově (viz. školní knihovna), vzdělávání, zdravém ţivotním stylu a duševní hygieně. Nabízíme poradenství a kontaktujeme rodiče s odborníky v pedagogické, sociální a psychické oblasti. Několikrát za školní rok připravují učitelky v rámci jednotlivých tříd program se společným setkáním rodičů a dětí (vánoce, Den Země, velikonoce, slavnostní rozloučení s dětmi, které odchází do ZŠ…..). B/Sdruţení rodičů S MŠ úzce spolupracuje Sdruţení rodičů, které je zaregistrováno pod Ministerstvem vnitra - viz www.montessori-kladno.cz – sekce Sdruţení rodičů Sdruţení má voleného předsedu, zástupce jednotlivých tříd, pokladníka a revizory. Kaţdý rok v průběhu listopadu předseda sdruţení
[Zadejte text.]
Stránka 13
svolává Valnou hromadu, kde výbor podává informace o rozpočtu, hospodaření, volí se noví členové, společně se diskutuje. Ve výboru sdruţení jsou i zástupci z řad vedení MŠ a učitelek. C/Účast rodičů Snaţíme se o navázání oboustranné důvěry, otevřenosti, vstřícnosti, porozumění, respektu a ochoty spolupracovat. Rodiče se mohou účastnit programu v mateřské škole se svými dětmi, po domluvě s učitelkou, kdykoliv během dne. Učitelky vyuţívají jejich nabídky při zajišťování např. zajímavé přednášky z oboru nebo pomoci při výtvarných a pracovních dílnách, společné pečení v předvánočním čase, společné pracovní dílny v zahradě apod.
IV.Organizace vzdělávání
Charakteristika tříd
A/Označení a obecné výchovné zaměření v jednotlivých třídách Ve všech čtyřech třídách (třídy jsou označeny písmeny A,B,C,D) probíhá výuka Montessori metodou. Všechny třídy jsou vybaveny Montessori pomůckami. Výchovné zaměření jednotlivých tříd pro rok 2009/10 Třída „A“ Vést děti k zdravému ţivotnímu stylu v rámci projektu Zdravá ABECEDA. Podporovat děti k samostatnému řešení tzv. „svých situací“/ při hře …/ Třída „B“ Vést děti k samostatnému a zodpovědnému jednání a rozhodování samo za sebe. Seznamovat děti s cizím jazykem pomocí písniček, básniček a hlavně pouţívání jazyka v běţném denním ţivotě. Třída „C“ Podporovat u dětí přirozenou zvídavost a zájem poznávat nové. Rozvíjet poznávání sebe samotného / umět vyjádřit své pocity, potřeby a
[Zadejte text.]
Stránka 14
získávat zdravou sebedůvěru /, zároveň umět respektovat kamaráda a ohleduplně se k němu Třída „D“ Klást důraz na sociální vztahy v kolektivu dětí / tolerance, vzájemná pomoc, ohleduplnost, slušnost ……/ Zaměřit se na posílení pozitivních vztahů mezi staršími a mladšími dětmi, kdy se starší dítě stává oporou, průvodcem a rádcem mladšímu kamarádovi. B/Koutky ţivé přírody Součástí Montessoriovského prostředí jsou koutky s ţivým zvířátkem. Ve třídě A pečují děti společně s učitelkami o suchozemskou ţelvu. Ve třídách B a C o zakrslého králíčka. Ve třídě D je koutek s rostlinami – kaktusy, kapradiny, masoţravé rostliny a akvárium s vodními rostlinami a rybkami. C/Rozšířená výuka angličtiny Ve třídě B probíhá výuka s rozšířenou angličtinou. Výuka anglického jazyka je zařazena přirozenou formou do průběhu dne. Zkušenosti z minulých dvou let nám ukázaly, ţe takovéto seznámení s cizím jazykem je pro děti nenásilné, příjemné, mají moţnost postupně naslouchat, vstřebávat, potom reagovat a kdyţ se cítí jisté, tak začít i mluvit. Při výuce angličtiny pouţíváme Montessori metody a postupy, vyrábíme pro děti pomůcky, s kterými mohou pracovat samostatně, s kamarádem i s učitelkou. V.Charakteristika vzdělávacího programu . A/ Vzdělávací cíle, záměry a filozofie školy Obecné vzdělávací cíle na školní rok 2009/10 Na společných akcích v průběhu roku / rodiče, děti, pedagogové / navázat bliţší komunikaci mezi sebou a pokusit se rodičům více představit prostředí mateřské školy a metody naší práce. V oblasti environmentální výchovy nadále hlouběji zapojovat děti do péče o školní zahradu, upevňovat kladný vztah k přírodě, k planetě Zemi. V souvislosti s oslavami „Dne Země“ uspořádat týdenní projekt s pracovními dílnami, výukovými programy a exkurzemi, zapojit rodiče – připravit akci pro rodiče s dětmi.
[Zadejte text.]
Stránka 15
Dokončit infrastrukturu třídění odpadu v celé MŠ, prohloubit povědomí o třídění odpadu u dětí, učitelů, zaměstnanců MŠ i rodičů, vybudovat v informačním centru koutek EVVO. Zapojit se do projektu Bioškoly, jehoţ zadavatelem je Ministerstvo zemědělství České republiky, realizátor projektu Country Life s.r.o. viz. www.countrylife.cz V rámci tohoto projektu vyuţít informační materiály exkurze, semináře, biojarmarky k hlubšímu seznámení s touto tématikou pro děti, učitele, rodiče, vedoucí stravování a kuchařky. Průběţné cíle Od počátku školního roku je také důleţité dbát na vytváření správných vztahů mezi dětmi a mezi dětmi a pedagogy. Vysvětlovat a stále připomínat dětem „pravidla souţití“ je třeba na konkrétních způsobech chování a jednání dětí. Velmi důleţité je upozorňovat a společně se všemi dětmi si všímat a pojmenovávat kladné projevy, chování a jednání dětí, ocenit pouţívání pravidel v denním ţivotě. Pravidla souţití: Důvěra – dělat vše tak, abych byl příkladem pro druhé; můţete mně důvěřovat Pravdivost – mluvit pravdu Aktivně naslouchat – naslouchat druhým, poslouchat odpověď na svou otázku Vnímat rovnocennost ostatních – kaţdý můţe v něčem uspět Osobní maximum – dělat vše naplno, tak, jak já to nejlépe dovedu, sebehodnocení Záměry a filozofie školy V mateřské škole vytváříme prostředí, které je pro děti zdrojem úspěšnosti a uspokojení. Děti tak získávají návyk pracovat s plným nasazením, trpělivě, tvořivě a s iniciativou. Toto vše je učíme na činnostech, které děti baví, protoţe mají smysl a dávají jim prostor pro vlastní rozhodování. Od roku 1998 jsme začínaly postupně realizovat pedagogické a výchovné postupy a principy, které nás oslovily v pedagogice Marie Montessori. Od roku 2005 výuka Montessori metodou ve všech čtyřech třídách Neoddělitelnou součástí vzdělávacího programu je oblast EVVO viz. příloha. Od roku 2007 jsme členy Podblanického ekocentra -
[Zadejte text.]
Stránka 16
středočeská Mrkvička. Součástí uceleného vzdělávací program EVVO se stala tradice oslav Dne Země. Od roku 2008 spolupracujeme na novém vzdělávacím projektu Zdravá ABECEDA, který je zaměřený na podporu zdravého ţivotního stylu u dětí předškolního věku a je akreditován MŠMT. Program je vytvářen ve spolupráci s předními odborníky na zdravou výţivu, pohybové aktivity a psychohygienu. Viz. www.zdrava-abeceda.cz Staly jsme zároveň jedním z metodických center, ve kterém se konají vzdělávací semináře pro učitelky mateřských škol. V roce 2009 jsme vstoupli do projektu Bio do škol, jehoţ zadavatelem je Ministerstvo zemědělství České republiky, realizátor projektu Country Life s.r.o. viz. www.countrylife.cz V rámci tohoto projektu chceme ve zkušební dvouleté fázi vyuţít informačních materiálů, exkurzí, seminářů, biojarmarků k hlubšímu seznámení s touto tématikou pro děti, učitele, vedoucí stravování, kuchařky a rodiče. Školní vzdělávací program je připraven podle principů pedagogiky M. Montessori, zároveň je doplněn o moderní poznatky, teorie a je plně v souladu s „Rámcově vzdělávacím programem“. Vzdělávací systém Montessori vychází z potřeb malého dítěte, učí ho rozvíjet jeho přirozené schopnosti a smyslové vnímání. Je výsledkem dlouholetého hledání a ověřování metod vzdělávání malých dětí v předškolních zařízeních a školách, ale také v rodině. Rodiče upozorňuje na závaţnost jejich poslání, připomíná, ţe láskyplným a nerepresivním přístupem k dítěti mohou kladně ovlivnit ţivot celé společnosti i budoucnosti lidstva. Italská lékařka Maria Montessori se začala ihned po studiu zabývat problémy výchovy a vzdělávání dětí. Dospěla k překvapivému zjištění – dítě se naučí chodit, mluvit, manipulovat s předměty skrze svou vlastní tvořivost – nikoli proto, ţe ho to dospělí učí. Na základě toho vypracovala autorka tzv. Metodu Montessori, která pomocí speciálních učebních pomůcek a vytvořením vhodného prostředí podporuje přirozený zájem dítěte, pomáhá mu zafixovat si správné pracovní návyky i vytvářet svůj vlastní úsudek. B/Formy, metody a prostředky plnění cílů, osobnost učitele Metody a principy: 1.Trojstupňová výuka Tato metoda je vhodná zejména pro předškolní věk, případně pro plynulý přechod některých dětí do základní školy a pouze při některé učební látce.
[Zadejte text.]
Stránka 17
1. Pojmenování učitelem - označení předmětů, jevů … . 2. Znovupoznání - procvičení s dítětem (nejdůleţitější etapa); dítě dává k pojmu předmět, obrázek, slovo, číslice apod.; učitel uplatňuje různorodost nápadů k procvičení. 3. Aktivní ovládání - je vlastně kontrola, zda dítě vše pochopilo a problému rozumí. Pojem přichází od dítěte. Učitel dítě nezkouší a nehodnotí, ale klade autentické otázky. 2.Izolace jedné vlastnosti Základní didaktický princip pedagogiky M. Montessori. Izolovaná vlastnost musí být zřetelně vyjádřená. Vzniká tak výrazný, a tím snadno postiţitelný rozdíl (např. jasně červená). V dalších úkolech je tatáţ kvalita odstupňována (např. osm odstínů červené barvy). Výrazný rozdíl se postupně zmenšuje, úkoly jsou stále obtíţnější, dítě při jejich plnění dosahuje větší vnímavosti a pozornosti. 3.Práce s chybou Základním postupem při činnosti v předškolním vývojovém období je pokus a omyl. Dítě se učí v obou případech – v situaci omylu i v situaci správného řešení. „NE“ mu poskytuje právě tolik informací jako „ANO“. Chyba je chápána jako běţný, přirozený projev v procesu učení, jako uţitečná součást řešení problémů a jako bohatý zdroj nových poznatků. Materiály a pomůcky mají být připraveny tak, aby si dítě vţdy samo mohlo zkontrolovat správnost řešení, najít a opravit chybu. Různé formy kontroly chyb: mechanická kontrola chyb pomocí smyslového materiálu kontrola chyby pomocí zdokonalené činnosti opakujícím cvičením kontrola chyb porovnáním vlastní práce s předlohami. Děti nejsou za chyby trestány nebo záporně hodnoceny. Učitel by neměl pouţívat negativní hodnocení, ale například nabídnout dítěti znovu tentýţ materiál, aby mělo moţnost si samo všimnout svých chyb a opravit je. Jaký druh opravy chyby je zvolen, závisí na dítěti, na materiálu, na druhu cvičení a na celkové situaci ve skupině. 4. Práce s pochvalou
[Zadejte text.]
Stránka 18
Vztah dospělého a dítěte v Montessori pedagogice a výchově předpokládá láskyplný přístup učitele ke kaţdému dítěti. Učitel se snaţí pouţívat diferencovaně jazyk tak, aby nehodnotil a neposuzoval, ale dával přitom najevo, ţe dítě získalo novou dovednost nebo mu projeví náklonnost, účast. Kaţdé dítě potřebuje pocit jistoty, bezpečí, úspěšnosti, aby si ho někdo všímal a aby mělo radost a cítilo sebeuspokojení ze své práce; ale neustálé kladné či záporné hodnocení ze strany dospělých potom omezuje jeho svobodnou volbu činnosti a sebevědomí. Ocenění jako vyšší forma pochvaly je vyuţíváno zejména u nových a nejistých dětí k navození pocitu bezpečí a jistoty. S oceněním se zachází přiměřeně proto, aby se na něm dítě nestalo závislé. Dítě má cítit sebeuspokojení z práce, kterou dělá; nedělat práci pro uspokojování představ dospělého, pro pochvalu nebo známky. Předškolní děti mají největší radost ze samotné práce, pro školní děti je pak výsledek největší odměnou. A celkový láskyplný vztah a přístup dospělého k dítěti je vlastně sám o chvále. Při této metodě se probouzí u dětí smysl pro vlastní důstojnost a vede je k odmítání pochvaly. Jejich pocit sebeodpovědnosti, sebedůvěry a rovnocennosti pak sniţuje pojem chvály. Cílem je, aby děti dělaly to, co je vnitřně uspokojuje. Principy vzdělávací činnosti Klíčový je princip vlastního objevování poznatků samotným dítětem. Východiskem je nový, komunikativní a partnerský postoj učitele k dítěti, zaloţený na pochopení a porozumění, respektu, úctě, toleranci, lásce a trpělivosti. -
utváření nového vztahu dospělého k dítěti, respekt k jeho individualitě; pojetí učitele jako rádce a partnera, který pomáhá, iniciuje, organizuje, nabízí a inspiruje
-
individuální přístup k dítěti, podporování jeho potřeb a zájmů, rozvoj jeho osobnosti a sebeutváření
-
svoboda dítěte a podpora jeho iniciativy, pohybu a volby činnosti; současně s výchovou k zodpovědnosti za vlastní jednání vedení dětí k aktivnímu, samostatnému a efektivnímu vzdělávání, získávání zkušeností kontaktem se světem
-
-
respektování senzitivních období, polarizace pozornosti, tempa a časové potřeby kaţdého dítěte
[Zadejte text.]
Stránka 19
-
připravené prostředí – speciální výukový program a materiály, proces osvojování poznatků
-
celostní učení
-
respektování, spolupráce a pomoc mezi dětmi vedení dětí k sebeuspokojení z práce a uvědomování si svých moţností
-
aktivní partnerství s rodiči, otevřenost školy vůči širokému okolí
Utváření nového vztahu dospělého k dítěti
Chování učitele k dítěti je vţdy plné respektu k jeho individualitě jako k hotovému člověku
Dospělý nemá ţádné právo dítě formovat a manipulovat, zaměřuje se na vlastní záporné povahové rysy namísto pozorování záporných vlastností dětí. Děti vede k poznání skrze vlastní zkušenost
Učitel je rádce a rovnocenný partner, který dítěti pomáhá na jeho cestě objevování a učení se, projevuje maximální vstřícnost, otevřenost, trpělivost k dítěti
Vlastní objevování poznatků samotným dítětem Vlastní objevování poznatků samotným dítětem – to je klíčový princip výchovně vzdělávací činnosti Montessori pedagogiky. Potřeba učit se, porozumět okolí, vyznat se souvislostech je v nás zakódována přímo geneticky. Při výchově a učení stačí respektovat individuální vývoj a vyuţít senzitivní fáze kaţdého dítěte.
Senzitivní fáze jsou zvláštní období vnímavosti k získávání určitých schopností. Trvají jen určitou dobu a nenávratně se zakončí, ať uţ jsou vyuţity nebo ne. Člověk se nikdy jisté věci tak jednoduše nenaučí, jako v odpovídající citlivé fázi.
Polarita pozornosti je maximální koncentrace na určitou práci. Pokud je dítě takto zaujato, nemá být vyrušováno a má mu být poskytnut dostatek času, aby práci samo dokončilo.
Samostatná práce jednotlivce
[Zadejte text.]
Stránka 20
Pouţívá se také označení volná nebo svobodná práce, protoţe dítě si můţe zvolit: -
-
-
co = jaký materiál si vybere, jakou oblast, s čím bude pracovat, v čem se chce zdokonalit a co se chce učit, o čem chce získat další informace…. kde = vybírá si místo, kde bude ve třídě pracovat kdy = dítě nepracuje na povel či podle ostatních, ale motivuje ho jeho polarita pozornosti; kaţdé dítě je na určitou věc „naladěno“ v jinou dobu s kým = můţe pracovat samo, ve dvojici, ve skupině, s učitelem
Volná – svobodná práce však neznamená, ţe dítě střídá činnosti bez ukončení nebo nedělá nic. Svoboda nespočívá v tom, ţe dítě zůstane ponecháno samo sobě. Učitel děti pozoruje, reaguje na jejich chování, koordinuje činnost dětí a musí vyuţít své pedagogické dovednosti, aby bez příkazů pomohl najít dítěti činnost, která ho zaujme. Pokud chce dítě pracovat s určitým materiálem, který ho zajímá – samo se svobodně rozhodne – je jeho povinností dodrţet daná pravidla. Učitelky vedou děti k sebedisciplíně – kompetenci potřebné nejen pro praktický ţivot, ale pro ţivot jako takový.
Připravené prostředí
Věcné prostředí připravené pro aktuální senzitivní období jednotlivých dětí (speciální výukový program a materiály, proces osvojování poznatků)
Osobnost učitele
Láska dítěte: a)k dospělým (zpětná vazba pro učitele) b)k druhým dětem (respektování, spolupráce a pomoc mezi dětmi) c)k prostředí (vlastní uspokojení a radost dětí) Osobnost učitele Motto: „Napřed vyjmi břevno z oka svého a pak jasně uvidíš, jak vyjmout smítko z oka dítěte.“ Připravenost učitelky na práci s dětmi povaţovala Marie Montessori za tak důleţitý a rozhodující moment ve výchově, ţe během svého ţivota připravovala učitelky ve svých školách sama. Ve svých pedagogických
[Zadejte text.]
Stránka 21
dílech úlohu učitelky nespočetněkrát potvrzuje a zdůrazňuje. Učitelka zaujímá v průběhu dne různé role a očekává se od ní aktivita zvláštního druhu, vţdy podmíněná aktuálním stupněm psychického vývoje jednotlivého dítěte. Příprava pedagoga Učitel, který by se snad domníval, ţe se na svou práci můţe připravit pouhým studiem, by se velmi mýlil. Nejdůleţitějším poţadavkem na učitele je správná skladba jeho vnitřních dispozic. Velmi důleţitý je jeho vztah k dítěti. M. Montessori trvala na tom, ţe učitel se musí vnitřně připravovat tak, ţe sám sebe systematicky studuje, aby se mohl postupně zbavit všech zakořeněných defektů, které stojí v cestě jeho zdravým vztahům k dítěti. Je to totéţ, jako bychom řekli, ţe učitel musí být zasvěcen. Musí začít studiem svých vlastních nedostatků, svých vlastních špatných vlastností, a ne se zaměstnávat pátráním po nedostatcích dětí a způsobem jejich napravování. Citát M. Montessori: „Musíme se učit a musíme být ochotni nechat se vést, jestliže se chceme stát dobrými učiteli.“ Děti se neumí bránit, jsou otevřené všemu, s čím se setkávají. Nerozumí nám a přijímají vše, co jim řekneme. Nejenţe přijímají nespravedlnost, ale ještě se cítí provinile, kdyţ svalujeme vinu na ně. Učitel by si měl postavení dítěte neustále připomínat. Dítě nechápe nespravedlnost rozumově, ale brzy cítí, ţe něco není v pořádku, začne upadat do depresí a jeho psychika se začíná deformovat. Jeho podvědomá reakce na zlobu nebo bezohlednost dospělých nachází svůj výraz v ustrašenosti, bázlivosti, lţích, nevhodném chování, bezdůvodném pláči, nespavosti a nočních děsech, neboť nedokáţe svým rozumem pochopit pravou příčinu svých depresí. Učitel v Montessori systému musí poznat sám sebe a zbavit se sklonů k posuzování a manipulaci dětí. Očistit své srdce od zloby a mrzutosti, naplnit sebe pokorou a své srdce dobročinností a láskou. Jen taková příprava mu dodá duševní rovnováhu a vyrovnanost, bez níţ se ve své práci neobejde. Postavení učitelky ve školách Montessori
Přizpůsobení dítěti
Učitelka musí v průběhu dne správně chápat a hodnotit kaţdou situaci s pedagogickou představivostí a předvídavostí, protoţe je tu rozdíl od tradiční školy, kde má učitel při dosavadním způsobu výchovy jistý,
[Zadejte text.]
Stránka 22
zaţitý způsob k dětem, kdy určuje co mají dělat a dává pozor, aby postupovaly podle jeho pokynů. Zatím co Montessori učitelka má před sebou dítě, které takříkajíc neexistuje. Toto je principiální rozdíl. Učitelka musí věřit, ţe dítě se projeví prostřednictvím práce, ţe ukáţe svou pravou přirozenost, kdyţ najde práci, která ho přitahuje. Učitelka se tedy stará o to, aby se kaţdé jednotlivé dítě mohlo postupně koncentrovat. Aby toho dosáhla musí vynaloţit svojí vlastní energii. Její činnost se bude od prvního stádia k dalším měnit podle toho, jak se bude měnit duševní vývoj dítěte.
Příprava prostředí učitelkou
Učitelka má být „stráţcem i pozorovatelem“ okolí. Zaměřuje se na prostředí, jeho dokonalou přípravu a nenechává se zmást, odradit či popudit stálým pohybem dětí, jejich manipulaci s předměty, zdánlivým rozhazováním či mařením té krásy, kterou ona starostlivě vytvořila. Tuto činnost provádí kaţdý den vţdy znovu. Koncentruje se tedy na prostředí, které obklopuje děti, protoţe z něho musí vycházet uzdravení a síla přitaţlivosti, která bude polarizovat volbu dětí. Kaţdá ţena se snaţí vytvářet svou domácnost přitaţlivou, pohodlnou, zajímavou, čistou a v pořádku, kde všechno patří na své místo. Ale i ve škole musí být toto prvořadým zájmem učitelky. Pořádek a péče o didaktický materiál, který je vţdy v pěkném, zářícím a perfektním stavu bez chyby, aby dítě vţdy znovu okouzlil, kompletně připravený na pouţití. Učitelka musí být ta, která dítě přitahuje, její vnější projevy mají být důsledné, slušné, sympatické, přitaţlivé, klidné a plné důstojnosti. Tento ideál můţe uskutečnit kaţdá učitelka, pokud chce. Musíme se mít stále pod kontrolou a chovat se přitom přirozeně, kdyţ předstupujeme před děti. Vnější projevy jsou prvním krokem k porozumění a pozornosti dítěte, učitelka má proto své pohyby pozorovat a utvářet tak srdečně a graciózně, jak jen můţe. Úprava učitelky tedy patří k připravenému prostředí. To je přímá práce, protoţe, kdyţ nebude prostředí výchovně účinné, nebudou vznikat ţádoucí a trvalé výsledky jak ve fyzickém, tak v psychickém vývoji dítěte.
Aktivizace dětí
Další aspekt úlohy učitelky se váţe k chování dětí. Co můţeme udělat s touto neucelenou bytostí, která má zatím nerozvinuté rozumové schopnosti a které chceme zaměřit na práci a koordinaci? V začátečním stádiu, kdy ještě nenastala první koncentrace, musí být učitelka jako plamen, který aktivizuje teplo, oţivuje a vyhlazuje. Před tím, neţ nastane u dítěte cenný moment koncentrace, můţe učitelka postupovat podle
[Zadejte text.]
Stránka 23
vlastní úvahy, dělat s dětmi pro co se rozhodne, a kdyţ je to potřebné, pak i zasahovat do činnosti dětí. Praxe ukazuje, ţe ţivá, zapálená učitelka přitahuje dříve, ale zapálené mohou být všechny, pakliţe budou chtít. Kaţdý čin učitelky můţe být pro dítě výzvou či pozváním. Kdyţ během této doby některé děti vyrušují, bude nejlepší činnost přerušit. (Nesmí se však zasahovat, kdyţ uţ se dítě soustředí na práci). Přerušení můţe být opět ve výzvě k jiné činnosti nebo tím, ţe ţivějšímu dítěti věnujeme zvláště milou pozornost, navrhneme mu zajímavou činnost, pověříme ho důleţitou úlohou apod.
Pozorování a přístup učitelky k práci dětí
S důleţitým aspektem výchovné práce učitelky se potkáváme ve chvíli, kdy konečně přijde čas, kdy se dítě samo od sebe začne o něco zajímat. Ve všeobecnosti jsou to cvičení praktického ţivota, protoţe zkušenost ukazuje, ţe je škodlivé a bezúčelné dávat dětem materiál k smyslovému vývoji dříve, neţ na to mají vytvořené podmínky. Aby se mohl didaktický materiál M. Montessori dát dítěti, je potřeba vyčkat časového bodu, ve kterém se dítě začne koncentrovat. Učitelka musí být v této souvislosti velmi bdělá a pozorná. Nezasahovat znamená: nezasahovat v ţádné formě! Tady dělají učitelky často chybu. Dítě, které do tohoto času vyrušovalo, se konečně soustředí na práci, a kdyţ jde učitelka okolo něj a řekne jen: „dobře“, stačí to, aby se začalo vše od začátku. Moţná se dítě další dva týdny nebude zajímat o ţádnou práci. Zájem dítěte se koncentruje nejen na práci, ale i na přání překonávat těţkosti. Pochvala, pomoc nebo jen pohled mohou stačit, aby se přerušila nastávající aktivita. Dítě totiţ slyší specificky, vnímá, i kdyţ si myslíme, ţe neposlouchá a častokrát přeruší svojí činnost, kdyţ se cítí pozorované. Princip, který učitelce pomáhá k výsledku, je následující: jakmile se dítě začne koncentrovat, musí se učitelka chovat, jakoby dítě neexistovalo. Přirozeně, ţe vidí, co dítě dělá, ale rychlým pohledem a bez toho, aby to dítě zjistilo. Teprve potom bude dítě vedené vnitřním motivem a začne si svou práci vybírat samo.
Učitel jako pomocník dítěte
Skutečná pomoc, kterou učitelka můţe poskytnout nevyplývá z důsledku impulzivního citu, ale z disciplinované lásky, která se uplatňuje s rozumem, neboť láska je větším zadostiučiněním tomu, kdo ji dává, neţ tomu, kdo ji přijímá. Skutečná láska poskytuje pomoc bez nároků na odměnu, navenek se jeví přirozeně a spontánně. Kdyţ tedy dítě dospěje
[Zadejte text.]
Stránka 24
ve své práci ke koncentraci, necháme ho pracovat, nevnucujeme se mu, ale kdyţ je zjevné, ţe si ţádá pochvalu, velkoryse mu ji dáme. Toto vše je v oblasti výchovy nové. Výchovou formujeme nezávislost jeho vůle, a to na základě jeho vlastní svobodné volby. Nezávislost myšlenek prostřednictvím práce, ve které bude bez přerušování vedené sebou samým, svými duchovními potřebami. Poznatek, ţe vývoj probíhá cestou postupné nezávislosti, nás ve výchově povede správným směrem. Je potřeba dítěti pomáhat v tom, aby bylo samostatně činné, aby chtělo a myslelo. To je umění, které nachází své mistrovské uplatnění v období dětství. Působení pedagoga na sociální klima třídy Kdyţ chování učitelky koresponduje s aktivitou dětí, bude zakrátko ve své třídě objevovat překvapující nárůst jejich sociálních vlastností a s potěšením pozorovat vnější projevy dětí. Děti nejsou unavené, protoţe je od nadšené činnosti nikdo neodhání, neustále zkoumají a s radostí překonávají těţkosti. Svobodně zvolená činnost a koncentrace poskytuje dítěti radost a harmonii. Objevuje se něco, co nebylo dosud zpozorované, a to je spontánní disciplína. Narůstá vnitřní stabilita dítěte, jeho sociální cítění, porozumění pro jiné. Pro výchovu zde platí důleţité poznání: osobnost se vyvíjí v pracovní činnosti, která je zajímavá, svobodně zvolená, která umoţňuje sílu koncentrace, rozvíjí samostatnost a sociální konsensus. Aby mohla učitelka vniknout do tohoto tajemství, vyţaduje to společně s hlubokými a odbornými znalostmi také vztah a lásku k dítěti. Časem učitelka cítí, ţe se jí v práci daří, ţe je „autoritou,“ které děti důvěřují, ţe je bytostí, po které děti touţí, a kterou následují. Při práci s dětmi ve třídě pociťuje mnohé věci jinak a intenzivněji, vidí, ţe se dětí stávají hodnotnými bytostmi, ţe je přivedla z niţšího stupně na vyšší, a to je skutečné zadostiučinění a skutečně naplňující pocit Talentované a integrované děti Mateřská škola vytváří podmínky a prostor pro vzdělávání všech dětí. Právě při realizaci individuálního přístupu k dětem, který vychází z principů pedagogiky Montessori - respektování senzitivních fází ve vývoji dítěte, polarita pozornosti, moţnosti výběru, volná práce dětí a připravené prostředí - je zajištěno, ţe vhodné a přiměřené podmínky jsou zajištěny všem dětem s individuálními moţnostmi a hranicemi. Při práci s nadanými dětmi dbáme na uspokojování zájmů a potřeb těchto dětí, jedině pak se bude jejich poznání rozvíjet na úrovni odpovídající jejich moţnostem. Zároveň tyto děti vedeme k tomu, aby se naučily pomáhat kamarádům, aby to, co dokáţí navíc věnovaly ve
[Zadejte text.]
Stránka 25
prospěch ostatních a přivykaly nejen větší samostatnosti, ale i větší odpovědnosti. Při práci s integrovanými dětmi spolupracujeme s rodiči a je potřeba postupovat podle doporučení odborníků, kteří se dítěti věnují. Jako nejdůleţitější se nám opět jeví oslovit dítě na tom místě, na kterém právě je a postupně přecházet od zvládnutého a pro dítě jednoduchého k náročnějšímu. Logopedickou péči škola zajistí prostřednictvím logopedických pracovišť ve zdravotnictví na okrese Kladno. Návaznost na ZŠ Montessori V průběhu celého pobytu v mateřské škole se děti připravují na svou budoucí roli školáka a v programu jsou zahrnuty dovednosti, znalosti i kompetence, které ve škole budou potřebovat a kaţdé dítě si je osvojí podle svých vlastních moţností a schopností. V mateřské škole například pracují děti se speciálními smyslovými materiály – pro vývoj a tříbení smyslů je nejvhodnější věkové období právě 3 – 6 let. Smyslové zkušenosti jim následně pomohou lépe poznávat a chápat práci s materiálem matematickým, jazykovým a z oblasti kosmické výchovy, na které bezprostředně navazují materiály a pomůcky v základní škole. V mateřské škole Montessori probíhá také nejlepší příprava na systém práce v Montessori základní škole. Velmi důleţité je osvojení způsobů práce, jednání a chování dětí, potřebných pro fungování vzdělávacího systému touto metodou uţ v jejich předškolním věku. Ideální tedy je, aby rodiče, kteří mají zájem o vzdělávání svého dítěte v Montessori základní škole, přihlásili dítě také do mateřské školy Montessori nebo, aby ji navštěvovalo alespoň poslední rok před školní docházkou. Pokud děti v předškolním zařízení proţijí a svou vlastní aktivitou a přičiněním získají jiţ při svých prvních sociálních kontaktech s vrstevníky specifické způsoby jednání, chování, učení se, zacházení s materiály apod., bude jejich přechod do základní školy a zapojení do školní práce v montessoriovském systému bezproblémový, bez velkých zlomů a obtíţí. Děti, které odejdou z naší MŠ mají moţnost pokračovat v Montessori systému na odloučeném pracovišti v ulici Bulharská v 1. – 5. ročníku ZŠ. Návaznost na druhý stupeň zatím nemáme. Přestoţe není zachována propojenost prostor mateřské a základní školy, zůstává pro děti připravené prostředí, organizace, způsob výuky a ţivot ve škole stejný. Přeměna „na školáka“ je daleko méně stresující a zatěţující. U začínajících školáků existuje propojenost vybavení a pomůcek mezi mateřskou a základní školou, proto je potřeba, aby mohly mít děti, které to potřebují, k dispozici i toto vybavení. Učitelky ZŠ mají moţnost
[Zadejte text.]
Stránka 26
konzultovat dosaţené znalosti a dovednosti začínajících školáků s jejich učitelkami v MŠ. Vytváření specifických didaktických a výukový materiálů a pomůcek vyţaduje značnou práci. Tvořivý sehraný kolektiv pedagogů, který dobře zná principy připraveného prostředí vyţaduje spolupráci učitelek mateřské i základní školy při spolupráci na nových materiálech pro MŠ i ZŠ. VI.Vzdělávací obsah Oblasti vzdělávání v MŠ 1.Praktický ţivot Cíl = získání praxe v daných oblastech: -
-
-
péče o vlastní osobu a své tělo (např. rámy se zapínáním, zavazování tkaniček, mytí rukou, čištění bot, cvičení se lţičkami) péče o okolí a společnost (prostírání stolu, zametání, leštění kovu, péče o květiny) cvičení sociálních vztahů + zdvořilostní formy chování - přijetí zodpovědnosti ve skupině (potřeba sociálního kontaktu – prosba, poděkování, zdravení, naslouchání, pomoc, slavnost a cvičení ticha) cvičení kontroly pohybu + cvičení ticha (rovnováţná cvičení a chůze po čáře – po elipse, rozvoj motoriky, koordinace ruka – oko, ztišení se)
V těchto komplexních činnostech i ve všech ostatních jsou plněny přímé cíle - postarat se o sebe (naučit se jíst, pít, oblékat) - ty souvisejí se základními lidskými potřebami. Mnohem důleţitější jsou nepřímé cíle, kdy dítě získává senzorickou zkušenost – hmatovou, vizuální a zvukovou. Při cvičení přesýpání a přelévání pracují děti nejdříve se sypkým materiálem, s přírodninami – různá semínka, fazole, hrách, čočka, rýţe, atd., později s vodou. Přelévání se zpočátku provádí v průhledných skleněných nádobách, aby bylo vidět, ţe se jedna z nádob skutečně vyprázdní a druhá naplní. Jedná se o vědomé a záměrné přelévání – cvičení s vodou má jinou podstatu neţ experimentování s vodou. Dítě si vyzkouší zacházet s objemy vody, rozlévá vodu do různých nádob (široká a úzká hrdla), plní nádoby pomocí pipety nebo trychtýře, později i nádoby z neprůhledných materiálů. Při těchto cvičeních se u dítěte rozvíjí koncentrace, výdrţ, přesnost, pořádek, schopnost řídit sama sebe.
[Zadejte text.]
Stránka 27
Sypání a přelévání: 3 roviny práce s materiálem. Didaktické postupy jsou pro učitele, musíme vţdy hledět kde je dítě, (nevyvíjí se podle didaktických předpisů). 1. ROVINA Pouţití dvou stejně velkých nádob zaměření na koordinaci oko – ruka ruka – ruka dítě nepřemýšlí, zda se obsah vejde do druhé nádoby důraz: koordinace, rytmus 2. ROVINA Z velké nádoby do více (2-5) menších, stejných nádob je to mnohem komplexnější musí vidět, ţe nádoba je plná + reakce (neumí- li, tak vodu přelije – to je OK – vidí následek matematika – jde o přesnost rozdělování – stejně, více, méně vytváří se pocit pro rytmus 3. ROVINA Z jedné větší do více menších - různé více různých - oko - ruka precizněji ve velké je tolik vody, aby se to vešlo do malých (pouţití rysek) stupeň obtíţnosti lze změnit, přihlíţet vţdy k tomu co potřebuje dítě Varianty: Průhledné Vidím i ze strany
Neprůhledné vidím jen shora – těţší
Cylindrická nádoba Kónická Tempo je stejné tempo se zpomaluje či zrychluje Jde o výdrţ, svalovou koordinaci Koordinace ruka – oko Nádoba bez ucha s uchem Práce zápěstí je zapojeno více svalů (rameno) Nádoba s hubičkou bez hubičky ouško + hubička ještě obtíţnější Nádoba s pokličkou – buď při přelévání drţet nebo umět odšroubovat Přelévání s trychtýřem Volba obsahu: suché mat. - jednodušší (velká zrna, malá jsou obtíţnější)
[Zadejte text.]
Stránka 28
mokré - obtíţnější (obarvení potravinářským barvivem, další stupeň = voda čirá Ukázky se provádí bez mluvení, pouze komentář učitele: podívej se. Většina dospělých má potřebu svoji činnost neustále komentovat, přidávat vysvětlující řeč. Chceme, aby se dítě dívalo, poslouchalo, přemýšlelo a akceptovalo – vše najednou nelze. Pokud dítě něco v materiálu zaujme, pak nezačínat s ukázkou, dokud se tím neuspokojí, nepřestane klást otázky. Nepřímým cílem praktického ţivota jsou základní matematické poznatky více - méně a předzkušenost pro sčítání, odčítání a dělení. Dále rozvoj emocionality, schopnost vnímat, rozvoj náklonnosti k nějaké činnosti a vnímání radosti z činnosti, schopnost brát váţně své vlastní schopnosti, schopnost odhadnout sebe sama, coţ vede k sebejistotě, zdravému sebevědomí a ke spokojenosti sama se sebou. Cvičení vedou k vývoji samostatnosti a nezávislosti a je tak naplňováno krédo Montessori metody: „POMOZ MI, ABYCH TO DOKÁZAL SÁM.“ 2.Smyslová výchova Jak smyslově vnímáme svět, tak si vytváříme svoji skutečnost. Čím lépe pracují naše smyslové orgány, tím lepší a diferencovanější je naše vnímání. Čím je naše vnímání různorodější, tím pestřejší je obraz naší reality. Různorodé vnímání nás vede k toleranci a k pozitivním ţivotním pocitům. Ke cvičení a prohlubování vnímání vyvinula Montessori pro různé smysly pestrý smyslový materiál, s jehoţ pomocí lze procvičovat rozlišování, srovnávání, třídění a pojmenování. Smyslový materiál nemá a nesmí nikdy nahrazovat předměty ze ţivota, má slouţit jen jako klíč k diferenciaci. Se smyslovým materiálem pracují děti od chvíle, kdy jsou schopny koncentrace a schopnosti třídit různé předměty. Procvičování a zdokonalování smyslů vede k prohlubování smyslového vnímání a vytváří pevné základy pro intelektuální růst. Intelekt se formuje na základě konkrétních představ, pomocí kontaktu s prostředím a podrobným zkoumáním tohoto prostředí. Dítě prochází cestou „ od uchopení k pochopení“ a čím je mladší, tím má důkladněji a aktivně poznávat materiální svět a mezilidské vtahy. Dítě si získané zkušenosti ukládá a uchovává v paměti, nové vjemy přiřazuje k uloţeným. Kolem 2,5 roku dítěte vzniká potřeba třídění poznaného, neboť dítě touţí podrobněji prozkoumávat své prostředí. Je
[Zadejte text.]
Stránka 29
nezbytné vnést do myšlení řád a jasnost, rozvíjet umění odlišit podstatné od nepodstatného. MATERIÁL. Uspořádání: v otevřených policích, od shora dolů, od nejjednoduššího ke sloţitějšímu, zleva doprava. Vlastnosti: Izolace vlastnosti (výška, šířka, délka), ohraničení (omezení), estetické kvality, podněcování aktivity, kontrola chyb. Principy vyuţívané při práci se smyslovým materiálem: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
izolace jedné vlastnosti práce s chybou trojstupňová výuka limity – hranice práce s kontrastem práce s páry estetika materiálu
DRUHY POMŮCEK VÝVOJ ZÁKLADNÍCH SMYSLŮ: Zrak Poznávání dimenzí Válečky s úchyty Růţová věţ Hnědé schody Červené tyče Poznávání barev Barevné destičky - základní - doplňkové - odstíny Poznávání tvarů geometrická komoda Hmat Vnímání povrchů hmatové desky hmatové destičky krabice s.látkami Vnímání hmotnosti hmotnostní destičky Vnímání teploty termické lahvičky termické destičky Vnímání tlaku tlakové válečky Sluch
[Zadejte text.]
Stránka 30
zvukové válečky zvonky Čich čichové dózy Chuť chuťové lahvičky Prostorové vnímání geometrická tělesa stereognostické sáčky (tajemné sáčky) POKROČILÝ MATERIÁL: Konstruktivní trojúhelníky: - krabice ve tvaru trojúhelníku - velká krabice ve tvaru šestiúhelníku - malá krabice ve tvaru šestiúhelníku - obdélníková krabice s barevnými trojúhelníky - obdélníková krabice s modrými trojúhelníky Binomická krychle Trinomická krychle Barevné válečky bez úchytů MATERIÁL PRO PŘÍPRAVNÁ CVIČENÍ KE KOSM. VÝCHOVĚ Zoologická komoda Botanická komoda 3.Jazyková výchova Pro rozvoj slovní zásoby dětí, kulturu mluveného projevu, cvičení schopnosti vypravovat a popisovat lze vyuţívat různé jazykové a hry a cvičení, které jsou běţně pouţívány v mateřských školách. Za nejdůleţitější cvičení v komunikaci povaţujeme kultivovat a rozvíjet praktickou kaţdodenní komunikaci mezi dětmi navzájem, mezi dětmi a dospělými. Vzorem je také komunikace dospělých mezi sebou a směrem k dítěti. Pro nácvik čtení pouţíváme genetickou metodu. Děti se v mateřské škole seznamují s písmeny. Pracují s pomůckami a materiály, při kterých mohou vnímat rozdíly mezi písmeny více smysly, ke slovům přiřazují konkrétní předměty. Výuka jazyka slouţí od počátku také k poznávání světa, proto jsou pro děti jiţ v mateřské škole připraveny slova a texty se zajímavými tématy, které dětem dávají smysl. Pro začátek psaní je nejlépe vystihnout „explozi psaní“ – kdy dítě chce samo psát. Zdokonalování jemné motoriky ruky probíhá v mateřské škole při práci se specifickými materiály. Materiály podporující rozvoj řeči a materiály k výuce čtení a psaní souvisí s materiálem ke kosmické výchově a navzájem se doplňují. Se čtením, psaním a výukou jazyka začínají děti v mateřské škole a plynule pokračují ve škole základní.
[Zadejte text.]
Stránka 31
VÝVOJ JAZYKA
▪ pochopení jazyka ▪ porozumění jazyku ▪ radost z jazyka
[Zadejte text.]
strom je zasazen do určité kultury, na jejímž základě dítě rozvíjí jazyk
Stránka 32
4.Matematika Uspořádání: v otevřených policích, od shora dolů, od nejjednoduššího ke sloţitějšímu, zleva doprava. Matematické aspekty: 1. Rozlišení sebe a ostatního 2. Vnímání délky, šířky a výšky 3. Vnímání dimenzí 4. Porovnávání velikostí a forem 5. Experimentování Rozpoznat vztahy matematických zákonů a pouţít je,jsou vlastnosti, které odlišují člověka od jiných tvorů. Podle M.M. je lidský duch duchem matematickým. Lidský duch má schopnost abstrahovat, něco si představit a argumentovat. Matematický rozvoj začíná jiţ v prenatálním období, působí od narození - ne aţ ve škole. Matematický materiál v montessoriovských školách pomáhá tento matematický duch u dítěte včas podporovat. Předstupeň matematiky – smyslové a konkrétní matematické pomůcky a materiály – vedou děti k „materializované abstrakci“ a pracují s nimi uţ v mateřské škole. Úkolem tohoto materiálu je převádět nevědomou a nestrukturovanou informaci do strukturovaného systému.
Materiálu k matematice je nejvíce, protoţe M. M. bylo matematické myšlení vzhledem k jejímu studiu velice blízké. Tvrdila, ţe celý svět je na základě matematiky (pojetí času, počet věcí, které dítě obklopují, časové údaje…). Vše je vyjádřeno čísly – délka, šířka, objem... Matematika je pro M.M. smyslovým záţitkem. M.M. klade velký důraz na smyslový proţitek dítěte, na jeho experimentování a hlavně na samostatné objevování, porozumění a pochopení. To jak dítě vnímá své tělo, prostorové vztahy s okolím, dimenze ve svém okolí, to vše patří k matematice. Matematika začíná nestrukturovaně aţ později můţeme začít strukturovat a dávat matematický řád.
[Zadejte text.]
Stránka 33
5.Kosmická výchova Kosmická výchova v našem pojetí představuje integraci témat z biologie, zoologie, botaniky, zeměpisu, čas a historie, informace o vědě, technice a umění. Součástí jsou také dovednosti pohybové, hudební, pracovní a výtvarné, patří sem témata společenská.
Motto: „Pravým kosmickým posláním člověka je vítězství lásky a spravedlnosti mezi lidmi, utvoření světa přátelství.“ Kosmická výchova je integrujícím prvkem pedagogiky M.M., její teorie i praxe. Pojem „Kosmická výchova“ je obdobou toho, jak chápal svět Jan Ámos Komenský, tedy souvislost všech věcí, mezi sebou vytvářející jednotný celek. Není důleţité, aby se děti naučily vše, co existuje, ale mají mít tolik času, aby se mohly do jednotlivých oblastí ponořit. „Musíme dát dětem detail jako prostředek, aby mohly poznat celek.“ Odpovídání na otázky dětí vychází z celku a vysvětluje se na základě jednotlivých částí, aby děti pochopily souvislosti. Integrace oblastí a témat zahrnutých v kosmické výchově pomáhá dítěti pochopit řád světa, vţít se a existovat v něm, najít své místo a naučit se zacházet se sebou i s okolím. Tematické celky / projekty /dále jen TC Tematické celky jsou zpracovány formou myšlenkové mapy, která je součástí tohoto materiálu a také viditelně a přístupně umístěná všem pedagogům i rodičům v MŠ. Realizace TC V samotné realizaci témat, se pak promítá přirozený vývoj a ţivot dítěte a umoţňuje postupné naplňování dílčích cílů stanovených v pěti oblastech: dítě a jeho tělo dítě a jeho psychika dítě a ten druhý dítě a společnost dítě a svět
[Zadejte text.]
Stránka 34
TC tedy zahrnují vzdělávací aktivity z oblasti praktického ţivota, smyslové výchovy, jazykové výchovy, matematiky a kosmické výchovy. Učitelka si můţe zvolit libovolný TC podle potřeb a zájmů dětí, vzniklých situací ve třídě nebo svých záměrů, na výběru se mohou podílet i děti. TC se plánují minimálně na dobu jednoho týdne, podle obsahu či zaměření i na několik týdnů. Na zpracování a realizaci TC se podílejí a spolupracují obě učitelky ve třídě. Součástí kaţdého TC jsou také aktivity z EVVO, aktivity zapojující rodiče a nedílnou součástí je zajímavá přednáška, exkurze či výlet. Před řízenými činnostmi pro všechny děti mají přednost nabídkové aktivity pro jednotlivce /individuální/, pro menší či větší skupinku dětí. Myšlenková mapa je rozdělena do pěti tématických bloků/ dále jen TB /: -
Sluneční soustava planeta Země příroda kontinenty etapa člověka
Myšlenková mapa je ucelený, systematicky, přehledně a logicky na sebe navazující soubor jednotlivých témat, která zahrnují vše, co děti v praktickém ţivotě vlastně obklopuje, co je zajímá, na co se ptají, co je obsahem vzdělávání. Tematické celky jednotlivých tematických bloků se navzájem prolínají. Myšlenková mapa je sestavena tak, aby umoţnila pedagogovi navázat na poznatky, které jsou dítěti uţ známé a pomohla mu dál rozvíjet tu oblast, která ho zaujala. Kaţdý TB je dále rozpracován do několika dalších tematických celků. (TB a TC jsou pro lepší orientaci barevně odlišena.) Na myšlenkovou mapu navazují programy ve třídách, které rozpracovávají jednotlivé TC do dalších podrobností. Učitelky mohou vyuţít jiţ zpracované TC / viz. zásobník zpracovaných TC ve sborovně /, případně je doplnit, obohatit a rozšířit svými dalšími nápady a způsoby realizace. Konkrétní materiály k TC obsahují popis různých způsobů práce, praktické zkušenosti, vyuţití manipulace s předměty, hry, písničky, básně, výtvarné činnosti, případně seznam knih, obrazové soubory - většinou vytvořené učitelkami přesně k danému tématu, pracovní listy ke kopírování s kontrolou, skládanky, texty s informacemi, které k TC patří a další nápady a náměty, jak obsah prakticky s dětmi realizovat. Tyto materiály jsou uloţeny v papírovém boxu - zásobníku ve sborovně. Obecná struktura tvorby TC: 1. Téma TC, které vychází z Myšlenkové mapy. 2. Obecné vzdělávací cíle / 1-3 /, které si stanoví učitel dle RVP.
[Zadejte text.]
Stránka 35
3. Náplň vzdělávacích činností a aktivit na kaţdý celý den včetně pobytu venku, / řízená i nabídková činnost / ze všech 5 vzdělávacích oblastí dle RVP – s označením propojení Montessori vzdělávacích oblastí / praktický ţivot, smyslová výchova, jazyk, matematika, kosmická výchova /. Součástí kaţdého TC jsou aktivity z oblasti EVVO, exkurze, výlet či zajímavá přednáška a aktivity na zapojení rodičů. 4. Získané kompetence dětí. 5. Evaluace TC. Konkrétní rozpracovaný TC „Voda“: viz příloha. V tématech myšlenkové mapy je zpracován obsah, který můţeme přirovnat k obsahu učiva, jak je známe ze základních škol. Cílem vzdělávání v mateřské škole nejsou encyklopedické znalosti, poučky, osvojení nějakého mnoţství učiva. Jiţ nyní – v mateřské škole – můţeme děti prostřednictvím praktické práce a realizace uvedených témat připravovat na získávání těchto ţivotních dovedností:
čestnost smysl pro humor řešení problému odpovědnost trpělivost přátelství zvídavost spolupráce starostlivost vytrvalost iniciativa úsilí zdravý rozum pruţnost organizování
[Zadejte text.]
Stránka 36
[Zadejte text.]
Stránka 37
Další dílčí programy Aktivity nad rámec běţného programu napomáhají k vytváření ucelené kulturní osobnosti, to znamená, ţe nesmí převaţovat klidný průběh ţivota dětí v MŠ, prvořadý je zájem a spontánní aktivity dětí. Keramika: děti ze všech tříd se pravidelně seznamují s keramickou hlínou, jakoţto dalším přírodním materiálem. Práce s keramickou hlínou je zařazována postupně od října, kdy uţ by všechny děti měly být zadaptované. Děti se prostřídávají ve třídě po malých skupinkách, poznávání dětí je postupně obohacováno o plastické a prostorové vytváření z hlíny. V ţádném případě nejsou děti k této práci nuceny, snaţíme se podněcovat jejich tvůrčí aktivitu bez zásahů učitele. Stejným způsobem je potřeba působit i na rodiče, objasňovat jim principy při práci s hlínou, neposuzovat počet, či dokonce kvalitu a dokonalost výrobků. Pro děti je důleţitý proces tvoření a ne výsledek. Sportovní vyţití: podle zájmu rodičů se děti jiţ pravidelně zúčastňují předškolní výuky plavání organizovanou plaveckou školou Plaváček. Ve škole je zaveden pohybově rekreační program, máme netradiční vybavení tělocvičny, koloběţky, odstrkovala pro nácvik jízdy na kole, trampolíny, které vyuţívají děti kdykoli během dne. Ranní cvičení je přizpůsobováno zájmu a potřebám dětí, důraz je kladen na dostatek volného pohybu při pobytu venku. Význam pohybové aktivity nespatřujeme pouze v oblasti rozvoje a upevňování zdraví, ale vhodně zvolený obsah pohybové aktivity povaţujeme za prostředek k rozvoji a upevňování dovedností, vědomostí, sociální interakce a formování ţivotního stylu. Relaxace: uvědomujeme si, ţe kaţdé dítě má potřebu pocitu bezpečí. Vytváříme ho mimo jiné i poslechem relaxační hudby, děti se při této hudbě uvolňují, zbavují se agresivity, dochází k rozvoji kreativního učení, k posilování sebedůvěry a zvyšování citlivosti. Hudba vede děti k harmonickému souznění s přírodou a okolním světem. Umění „uvolnit se“, a ve vyšší formě relaxovat, je jeden z důleţitých vkladů, které předáváme dětem. S jeho pomocí se naučí dosáhnout uspokojivého stavu, při němţ dochází k regeneraci psychických a fyzických sil. Kultura: kulturní akce jsou zařazovány podle nabídky divadel a ostatních moţností. Pravidelně se zúčastňujeme výstav v Kladenském zámku, divadelních představení v Praze, v Kladně a některé programy zveme k realizaci přímo do mateřské školy. Prioritní je pro nás kvalita.
[Zadejte text.]
Stránka 38
Ostatní: další mimoškolní aktivity vycházejí přímo z tématických okruhů, učitelé vybírají vhodné exkurze a výlety do blízkého i vzdáleného okolí. Akce s rodiči: s dětmi připravujeme pro rodiče společná posezení u příleţitosti různých svátků, která jsou zaměřena na jejich společné aktivity, ale i navozování pocitů sounáleţitosti a pocitů úcty a uznání dětí. Na začátku školního roku seznamovací táborák s tvořivou dílnou pro rodiče s dětmi pomáhá k počátečnímu vzájemnému seznámení dětí, rodičů a učitelů. V průběhu roku se staly pravidelnými a oblíbenými pracovní dílny ve školní zahradě, kdy rodiče s dětmi společně pečují o rostliny a stromy, sklízí úrodu, dělají oheň apod. V posledním školním roce se staly velmi oblíbenými i společné víkendové výlety v rámci tematických celků v jednotlivých třídách. Tradicí se staly slavnostní rozloučení s dětmi, které odcházejí do základní školy.
[Zadejte text.]
Stránka 39
VII.Evaluační systém Evaluace je proces průběţného vyhodnocování vzdělávacích činností, situací a podmínek vzdělávání, realizovaný uvnitř mateřské školy. Na základě zjištěných poznatků můţeme navrhovat a provádět úpravy. Evaluací vlastně porovnáváme napsaný školní program s tím, jak vzdělávání probíhá v praxi. Informace potřebné k evaluaci sbíráme a zpracováváme pravidelně a systematicky viz tabulka Evaluační systém. V montessoriovských školách je kaţdodenní pozorování dětí a jejich činností nezbytnou a neoddělitelnou součástí pedagogického procesu. Tato kaţdodenní a systematická pozorování učitelkám umoţňují také zachytit u dítěte případné problémy či nedostatky a včas zajistit další odbornou pomoc. Veškeré písemné záznamy o dětech jsou důvěrné a přístupné pouze pedagogům, popřípadě rodičům. Tato pozorování, záznamy vyuţívají učitelky při své kaţdodenní práci, při tvorbě individuálního vzdělávacího programu, pro komunikaci s dítětem, pro informaci rodičům a neformální spolupráci s nimi. Obecné cíle. Cílem evaluace v mateřské škole je zjistit, zda škola plní své úkoly a funkce podle vzdělávacího programu školy a RVP. Nejdůleţitějším kritériem je pak to, zda se děti cítí ve škole bezpečně a mají plnohodnotný program, zda rodiče jsou s fungováním školy spokojeni a zda pedagogičtí pracovníci mají radost ze své práce. Zpětnou vazbou pro celou mateřskou školu je to, zda mají rodiče a naši školu zájem.
[Zadejte text.]
Stránka 40
Evaluační systém OBLASTI 1.
2.
PODMÍNKY
PROCES
ZPŮSOBY FORMY
4.
PRÁCE PEDAGOGŮ
VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ
Dotazník
1x za dva roky
Hodnocení podmínek - analýza
Rozbor vyplněných dotazníků
1x za dva roky
Sloţení třídy, vývojové fáze dětí, zvykání nových dětí Hodnocení TC Závěrečná zpráva o třídě a rozvoji předškoláků
Zpráva – pozorování, rozhovor, diagnostika Formulář - analýza Zpráva – pozorování,rozhovor, diagnostika, kompetence Analýza
ODPOVĚDNOST - ředitelka ZŠ a MŠ - zástupkyně ředitelky pro MŠ - všichni pedagogové zástupkyně ředitelky pro MŠ
začátek školního roku na konci kaţdého TC
učitelky učitelky
na konci školního roku na konci školního roku
učitelky zástupkyně ředitelky pro MŠ
1x za dva roky
učitelky
průběţně
zástupkyně ředitelky pro MŠ
Kritéria hodnocení učitelů tabulka Hodnocení zást. ředitelky pro MŠ
Sebereflexe – vyplňuje učitel Hospitace, náhodné vstupy, pozorování, rozhovor
Vstupní dotazník + evidenční list
Dotazník, rozhovor se zákonnými zástupci dítěte
před nástupem do MŠ
zástupkyně ředitelky pro MŠ
Diagnostická karta dítěte
Formulář – pozorování, diagnostika, získané kompetence
průběţně/denně
učitelky
Formulář, pozorování
průběţně/denně
učitelky
Rozbor produktů
1x za čtvrt roku
učitelky
Záznamy o práci s Montessori materiály Portfolio dítěte – pracovní listy, kresby, výtvarné práce, grafomotorické práce
[Zadejte text.]
ČASOVÝ PLÁN
Hodnocení podmínek
Analýza Závěrečných zpráv
3.
METODY
Stránka 41
Supervize Pracovat s chutí, nadšením a optimismem, uplatňovat v praxi myšlenku J. A. Komenského: „Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení. Jestliže ponecháme, aby se žáci učili něčemu pracně a s odporem, je to výsměch dokonalé metodě… Zábavnosti je potřeba proto, aby se nevloudila do mysli omrzelost nebo nechuť, jež jsou zhoubami pro učení. …to musí dobře znáti ten, kdo chce vyučovati. Tomu se však musí naučiti ze samého uspořádání lidské povahy, která sama od sebe dává najevo, co na ni působí lichotivě, a co se jí nemile dotýká.“ Víme, ţe ne nucení, ale vnitřní touha vede k cíli. Potřeba seberealizace předpokládá setkávání se s mnoha podněty a moţnosti si vybrat, a moţnost volby je právě to, co povaţujeme za nejdůleţitější. Centrem pozornosti naší školy a všech učitelů je dítě - kaţdé dítě jako osobnost. Jsme tady proto, abychom dětem pomáhali v jejich rozvoji. Uvědomujeme si, ţe dětskou osobnost zdaleka nerozvíjí jenom vědomosti. A tak se více chceme zaměřit na to, aby se děti naučily mnohým dovednostem, naučit se ţít a pracovat s ostatními. Jejich učení ţivotem a pro ţivot se odehrává v prostředí vztahů a vnitřního klimatu školy, kterou prochází. Vztahů k učitelkám, k ostatním dětem i dospělým, vztahů mezi všemi navzájem. Jde nám o hlubší a hlubší ozdravování klimatu školy, zvyšování úrovně mezilidských vztahů, aby na škole panovalo tvořivé a přátelské ovzduší a vzájemný respekt, aby učitelky skutečně pomáhaly dětem rozvíjet jejich osobnost a byly dohromady skutečným týmem. Aby všichni zaměstnanci naší školy pochopili, ţe škola můţe být příjemným místem nejen pro děti, ale i učitele, ostatní zaměstnance a rodiče. Místem, kde je vzájemná důvěra a respekt, kde jeden druhému skutečně naslouchá. Kde se všichni učí a zaţívají dobrodruţství při poznávání a skutečném konání. Čím více pronikáme do Montessori pedagogiky, tím více si uvědomujeme, ţe nejde tak o předškolní výchovu jako takovou, ale ţe se jedná o přípravu člověka na celý jeho další ţivot. A ţe to, co zdůrazňuje filozofie Montessori či jiné alternativní pedagogiky, by se mělo v kaţdé škole objevovat jako samozřejmost. Ţe by se kaţdému dítěti mělo dostávat přijetí, lásky, úcty a uznání. Kaţdý člověk má přirozenou potřebu cítit se pro druhé potřebným a ţe především záleţí na vztazích mezi lidmi. A ţe záleţí především na nás, zda se děti od vzdělávání na celý ţivot neodradí nebo zda budou s nadšením a zájmem vnímat vše nové a nepoznané.
[Zadejte text.]
Jsme přesvědčeny a zkušenosti naše i rodičů dětí to dokazují, ţe i v základní škole můţe být učení radostné, přirozené a spontánní. Kdyţ vidíme výsledky naší práce v podobě krásně zařízených tříd, rozzářených očí dětí a jejich rodičů, zaţíváme opravdové uspokojení z naší práce a víme, ţe stojí za to věnovat úsilí pro dosaţení vyššího vzdělání, i kdyţ cesta to nebyla jednoduchá. Platí zde Waltherovo: „Kdo se bojí trnu, neutrhne růţi.“ Škola se mění a musí měnit. Nutí nás k tomu právě děti. Kaţdé dítě chce být ostatními respektováno, a to jak vrstevníky, tak dospělými. Všichni bychom měli hledat cesty, jak dětem školu více přiblíţit. Nadále se budeme vzdělávat, a to nejen v oblasti Montessori pedagogiky, ale i v poznávání dalších alternativ a vzdělávacích programů pro osobnostní rozvoj. Velká část naší práce bude věnována spolupráci s rodiči, nadále budeme pořádat večerní setkání se zajímavými tématy. Tak, jak prochází svým vývojem škola, potřebuje jím projít i rodina. Myslíme si, ţe je důleţité přibliţovat rodičům poznatky o duševním vývoji dětí, o tom, jak můţe dospělý proniknout do světa dítěte. U mnohých rodičů převládá potřeba své děti dobře materiálně zajistit. Lepší kvalita ţivota kaţdého člověka ale není jen v lepších ekonomických podmínkách, ale spočívá v tom, jak smysluplně umí svůj ţivot proţít, jak chápe souvislosti a celistvost světa, jak aktivně reaguje na přicházející změny, jaké vztahy umí navazovat, jak dovede uplatnit své schopnosti, jak umí být uţitečný pro druhé. Jedno čínské přísloví praví: „Myslíš li na rok, zasej rýži. Myslíš li na deset let, zasaď strom. Myslíš li na sto let, vzdělávej lidi.“
Tak, jak si to přál J. A. Komenský, chceme, aby naše škola byla opravdovou dílnou lidskosti. Aby se děti vedle dovedností a znalostí naučily i celostnímu chápání, aby ve výchově a vzdělání zakotvila tolerance, smysl pro spravedlnost a obecné dobro. Abychom se všichni společně naučili novým ţivotním i pracovním dovednostem a dokázali realizovat další vize.
[Zadejte text.]
Stránka 43
