Vzde lavacıprojekt S kola pro mentalne postiz enč

Vzde lavacıprojekt S kola pro mentalne postiz enč Zave rec na zprava pracovnıskupiny

Stav: 03.12.04

-1-

C lenovč pracovnıskupiny: Barbara Andreas, Bodelschwinghschule Nurtingen Elke Hamburger, Fachseminar fur Sonderpßdagogik Reutlingen Ulrike Hahn, Fachseminar fur Sonderpßdagogik Reutlingen Dr. Karlheinz Kleinbach, Fakultßt Sonderpßdagogik Pßdagogische Hochschule Ludwigsburg, Auůenstelle Reutlingen Ulrike Lo ffler, Fachseminar fur Sonderpßdagogik Reutlingen Christine Luczynski, Richard-Mittermaier-Schule, Freiburg Manuela Paternoster, Richard-Mittermaier-Schule, Freiburg Klaus Rosenfeldt, Christian-Hiller-Schule, Stuttgart Michaela Schmid, Fakultßt Sonderpßdagogik Pßdagogische Hochschule Ludwigsburg, Auůenstelle Reutlingen Prof. Dr. Ursula Stinkes, Fakultßt Sonderpßdagogik Pßdagogische Hochschule Ludwigsburg, Auůenstelle Reutlingen Petra Wendte, Gustav-Werner-Schule, Stuttgart

-2-

Prehled textu

Pracovnı skupina Vzdelavacı projekt G

Zakladnıteze k hranic nım (limitnım) bod˚m

S.

4

Hranic nı(limitnı) body

S.

8

Zp˚sob pohledu na z aky a z akyne s mentalnım postiz enım

S. 10

Organizac nıstruktury skolnıprace: C lene nına stupne a profily stupn ˚

S. 18

Organizac nıstruktury skolnıprace: Poskolnıperspektivy: otazky a impulzy k prechodnč mu stupni

S. 22

Organizac nıstruktury skolnıprace: Celodennıskola

S. 27

Vyuc ovanı: Vyuc ovanıorientovanč na z ivot

S. 28

Vyuc ovanı: Planovanıvyuc ovanı

S. 33

Vyuc ovanı: Teze a otazky k uc enı

S. 40

Spolec nč vyuc ovanı

S. 42

Vyuc ovanı: Kompetence a vyznam pro vyuc ovanıorientovanč na z ivot

S. 45

Spoluodpove dnost z ak˚

S. 47

Planovanıa dokumentace orientovana na z aky

S. 49

Profesionalita a spoluprace: Profesionalita spolupracovnık˚ skoly

S. 51

Profesionalita a spoluprace: Spoluprace s rodic i a opravne nymi osobami k vychove

S. 53

-3-

Zakladnı teze k hranicnım bodum

Pracovnı skupina Vzdelavacı projekt G

Od doby platnosti vzde lavacıho planu skoly pro mentalne postiz enč v roce 1982 lze konstatovat spolec enskou preme nu ve zp˚sobu pohledu na osoby s mentalnım postiz enım a zme nu ramcovych podmınek a struktur, ve kterych lidč z ijı. Pravnıramec pro pravo na vzde lanıosob s mentalnım postiz enım se dıky novele zakladnıho zakona, c lanek 3, socialnıho zakona, zemskč –stavy, skolskč ho zakona zeme Baden ‚ Wurttemberg a spravnıch predpis˚ nove chape a zabezpec uje. Vzde lanıa vychova de tıa mladez e s mentalnım postiz enım se stalo spolec nym –kolem vsech skol a typ˚ skol. Tyto zme ny nez˚stanou pro skoly pro mentalne postiz enč bez nasledk˚. Pracovnıskupinaóvzde lavacıprojekt S kola pro mentalne postiz enč predklada se zretelem na stanoveny –kol nasledujıcılimity pro dalsıvyvoj skol pro mentalne postiz enč . Navrhuje pri tom, aby tento dalsıvyvoj prispe l k zakladu novč ho vzde lavacıho planu. •

Pracovnıskupina vzde lavacıho projektu zpracovala sv˚j –kol ve dvojım ohledu : V tomto limitnım podkladu jsou navrz eny zaklady pro novy vzde lavacıplan. Diskusnıproces se skolami musıpokrac ovat i v budoucnu. Zde je treba vytvorit mısta, kde bude moz na diskuse se skolami o souc asnč a budoucıpraxi skoly pro mentalne postiz enč v sirokč m ramci. Diskuznıformu, kterč bylo mezitım zrızeno na servru zemskč ho vzde lanı, je vhodnym mıstem pro to.

•

Zpe tna vazba (hlasenı) skol pro mentalne postiz enč ke vzde lavacı reforme vykazuje velkou otevrenost. Mnoho skol reagovalo uz na zme ny a hledalo vlastnıresenı. Tento vyvoj je treba podporovat vyme nou mezi skolami a jejımi partnery a vytvorenım propojenıv regionech.

•

Vychodiskem prace na novč m vzde lavacım planu je popis okruhu osob s mentalnım postiz enım. Mentalnıpostiz enınenıurc eno jen samotnym postiz enım, nybrz je rovne z dano vztahy a ramcovymi podmınkami, ve kterych c love k z ije. Toto chapanımentalnıho postiz enıje orientovano kompetenc ne a je zame reno na potrebu podpory jednotlivych osob.

•

Na skolach pro mentalne postiz enč je treba vyvinout zprostredkovatelna kritč ria kvality pro dobrč vyuc ovanı. Zakladnou pro to je pojem kompetence, ktery logicky vychazız popisu okruhu osob s mentalnım postiz enım. Kompetencıse pri tom rozumı, kdyz zp˚sob vnımanı, orientace, tvorenıvovlava smysl. Avsak toto vyvolanıje nezavislč na individualnıch schopnostech.

-4-

•

Doporuc ujeme povinnč zavedenıspoluodpove dnosti z ak˚ na skole pro mentalne postiz enč na hlavnım a prechodnč m stupni.

•

Ve ve tsıorientaci z ak˚ a z akyn na z ivot spatrujeme sanci k dalsımu vyvoji kvality vyuc ovanı. K reforme vzde lavacıho planu posouvame proto do centra nasich –vah vyuc ovanıorientovanč na z ivot (z ivotnı sve t z aka). Vyuc ovanıpro z aky a z akyne s mentalnım postiz enım je treba stale orientovat na jejich z ivotnıprıbe hy, jejich souc asnou z ivotnı situaci, jejich z ivotnıpostavenıa na z ivotnıperspektivy.

•

K vzde lavacımu –kolu skoly pro mentalne postiz enč patrıtakč religioznız ivot a uc enı. Religioznıdimenze je pro z aky a z akyne vyznamna ve vsech oblastech zkusenostıv jejich z ivote , zvlaste v hranic nıch oblastech jejich z ivota. Jako dimenze lidskč ho bytıma religioznız ivot a uc enızahrnovat cely prostor skoly, nejen religioznı vyuc ovanı.

•

S kola pro mentalne postiz enč je celodennızarızenı, aby umoz nila z ak˚m a z akynım zaz ıt realistickč , pro z ivot vyznamnč situace be z nč ho dne. Mnoho skol kooperuje s partnery mimo skolu (napr. sportovnı svazy, hudebnıskoly, pracoviste atd.). To lze vyuz ıt pro diferencovanou nabıdku pro volny c as a pč c i.

•

Pracovnıskupina navrhuje, aby se skola pro mentalne postiz enč organizac ne vıce orientovala na zakladnıskolu. Ma se proto c lenit na tri skolnıstupne . Zakladnıstupen trva 4 roky , hlavnıskola 5 let a prechodny stupen 3 roky. Tımto c lene nım skoly pro mentalne postiz enč se ulehc uje kooperace se zakladnıskolou. Intenzivnıkolegialnı spoluprace na –rovni stupne a naprıc typ˚ skol m˚z e vč st k optimalizaci nabıdky ve vyuc ovanı. Specifickč potreby a poz adavky, kterč vychazejız de tstvı, ze z ivota mladez e popr. ze z ivota mladych dospe lych, musıbyt orientac nımi body pro profil stupne .

•

Dalsıvyvoj prechodnč ho stupne dostava –strednıvyznam. Zvlaste tam dojde k prezkousenıpredstav a pranız ak˚ a z akyn , jejich rodic ˚ a uc itel˚. Podne tnymi otazkami a impulzy mohou byt skoly vedeny k sebekritickč mu vyporadanıs jejich vzde lavacınabıdkou.

•

Z pedagogickč ho hlavnıho zame renına planovanıvyuc ovanıa profesionalitu spolupracovnık˚ si slibujeme impulzy (podne ty) pro dalsı vyvoj vyuc ovanıa profil skoly.

•

Vyzkum vyuc ovanıby me l byt vyrazne jsıv oblasti kooperace a integrativnıho vyuc ovanı. Nejve tsıpotrebu pri tom spatrujeme v dalsım vyvoji didaktickč koncepce.

•

Zivotnısve t de tıa mladez e s mentalnım postiz enım je ovlivne n a zme ne n novymi medii a poc ıtac i. Novy vzde lavacıplan musıtento problč m pedagogicky presve dc ive resit. To platıtakč o technickych pom˚ckach. Jsou souc astıvzde lavacınabıdky a jsou zakladnısouc astı individualnıpomoci.

-5-

•

O planovanıorientovanč m na z aka a formach dokumentace tykajıcıch se vyuc ovanıje treba premyslet a vyvıjet je z hlediska kvalitativnıch kritč riı s orientacına z ivotnısve t z aka. Pouz itıvhodnych postup˚ k individualnımu doprovodu z ivotem patrık povinnym –kol˚m skoly. Rodic e se tohoto procesu –c astnıv ramci pravidelnych rozhovor˚ o vyvoji (pokrocıch) z aka.

•

Zac ınajıcısiroka diskuse o novč m nazvu pro skolu pro mentalne postiz enč jeste nevedla k z adnč mu ve tsinovč mu navrhu. O novč m nazvu je vsak treba uvaz ovat. Navrhujeme proto nasledujıcınazev: S kola pro utvarenız ivota (Schule fu r Lebensgestaltung). Tento pojem zd˚razn uje aktivnımoz nost utvarenız ivota jednotlivych osob s postiz enım v ramci podp˚rnč ho spolec enstvı. Krome toho zd˚razn uje zadanı–kol˚ pro vsechny ty osoby, instituce, sıte atd., kterč se o c love ka s mentalnım postiz enım starajı, aby si mohl utvaret sv˚j z ivot za spolu–c asti a participace. Novy nazev by me l platit nejpozde ji s novym vzde lavacım planem.

Vzde lavacıplan obsahuje zasady pro pedagogicka rozhodnutı. Takova rozhodnutı potrebujıjasnč zadanı–kol˚, aby se tykaly vsech postiz enych (z ak˚ a z akyť, uc itel˚, rodic ˚) a byly srozumitelnč . Pracovnıskupina proto navrhuje, aby se vzajemne braly v –vahu hranic nı(limitnı) body vzde lavacıho planu a jejich forma. Pro nas vlastnıpostup v pracovnıskupine a pro usporadanılimitnıch (hranic nıch) bod˚ se ukazala jako zvlasöproduktivnımodel forma kostky. Tento model nema jen objasnit r˚znč perspektivy skoly, ma se takč nesporne stat vladnoucıhierarchiıv praxi. Dılc ıvysledky pracovnıskupiny se dajırozde lit do 6 oblastı. Kostka jako uzavrenč te leso predstavuje komplexnı–vahu o vsech hlediscıch. V idealnım prıpade jsou vsechny aspekty vzajemne vyvaz eny popr. mezi sebou propojeny. V procesu zme ny musıstanoviska a z toho plynoucıperspektivy pozorovatel˚ (z aci a z akyne , uc itelč , rodic e) byt schopny komunikace. Navrhujeme nasledujıcılimitnı(hranic nı) body (oblasti) : • Pedagogickč pove renıskoly • Zp˚sob pohledu na z aky a z akyne s mentalnım postiz enım • Organizac nıstruktury • Vyuc ovanı • Planovanıa dokumentace orientovana na z aky • Profesionalita a spoluprace Nasledujıcıpracovnıpodklad popisuje aspekty vzde lavacıprace k vyse jmenovanym oblastem ve forme prıklad˚. To je zaklad pro dalsıpraci na vzde lavacım planu.

-6-

Limitnı (hranicnı) body

Pracovnı skupina Vzdelavacı projekt G

•

Bildungsauftrag der Schule (Vzde lavacıpove renı skoly, Novellierung des Schulgesetzes, Empfehlungen zum F„ rderschwerpunkt geistige Entwicklung,1998)

•

Vzde lavacıpove renımusıpopisovat zakladnı–koly, do urc itč mıry ma pomoci obnovit profesionalnı“Common Sense’

•

Nazev typu skoly

•

Koncept ómentalnıho postiz enıÜ

Zpusob pohledu na z aky a z akynˇ s mentalnım postiz enım

Mentalnıpostiz enı •

• • • • •

•

• • • •

Pedagogicke povˇrenı skoly

C lene nına stupne a profily stupn ˚ Profil stupne - zakladnıstupen (Grundstufe) Profil stupne - hlavnıstupen (Hauptstufe) Profil stupne - prechodny stupen (Ubergangsstufe) Poskolnıperspektivy a otazky k prechodnč mu stupni Zme ny v poskolnım z ivotnım sve te Zakladnırysy vzde lavacıho konceptu v prechodnč m stupni Rana podpora; predskolnıoblast Prostor pro setkanı Celodennıskola Vyuc ovanıorientovanč na z ivotnısve t z aka Cıl vyuc ovanı ďkoly vyuc ovanı Obsahovč aspekty vyuc ovanıorientovanč ho na z ivot Planovanıvyuc ovanı Cıle Obsah vyuc ovanı Formy vyuc ovanı Souvislost mezi –rovnıjednanıa cıly Narys planovanı Kompetence a vyznam pro vyuc ovanıorientovanč ho na z ivotnısve t z aka Vztah vychovy, vzde lanı, vyuc ovanı, podpory, pč c e, osetrovanı, terapie Teze a otazky k uc enı

Planovanıa dokumentace orientovana na z aky

-7-

Organizacnı struktury skolnı prace

Vyucovanı

Panovanı a dokumentace orientovana na z aky

•

Profesionalita spolupracovnık˚ skoly

•

Spoluprace s rodic i a opravne nymi osobami k vychove

•

Vymezenı–kol˚ (poradenstvı, spoluprace v tymu)

Profesionalita a spoluprace

Legenda: K podtrzenč mu obsahu najdete v tč to zave rec nč zprave podrobny popis.

-8-

Zpusob pohledu na zaky a zakyne s mentalnım postizenım

Pracovnı askupina Vzdelavacı projekt G

U vahy o clove ku Kaz dy c love k je zaloz en a odkazan na vztah, na vztah k jinym lidem, k prırode a jejımu metafyzickč mu p˚vodu. Kaz dy c love k stojıpred –kolem uchopit mnohotvarnost a komplexnost (sloz itost) svč z ivotnı skutec nosti se zretelem na to, co se ho “bezpodmınec ne tyka’. Religioznıdimenze z ivota a uc enızıska zvlaste na vyznamu v lidskych hranic nıch oblastech, jak napr. •

Otazky tykajıcıse vykladu reality, smyslu z ivota a nesmyslnosti

•

Potreba spolec enstvıa zkusenosti samoty a vyc lene nı

•

Zkusenosti omezenosti v d˚sledku rozchodu, postiz enı, nemoci a smrti

•

Radost z prırody a z c love ka

•

Potreba svobody a zkusenost nesvobody a nasilı

Kaz dy clovˇk, take s tˇz kym kombinovanym postiz enım, je vˇrıcı

Kaz dy c love k, takč c love k s te z kym kombinovanym postiz enım, je ve rıcıa je ztvoren podle obrazu Boha. Tım je jedinec ny, nezame nitelny a je vybaven d˚stojnostı. Vlastnı(ma) nede litelnč pravo na z ivot. Lidsky z ivot je ve svč mnohotvarnosti a protikladnosti dıky svč mu boz skč mu p˚vodu svaty a chrane ny.

Koncepty o ’mentalnım postiz enı’ Predstavy, popisy nebo obrazy o osobach s mentalnım postiz enım se stale me nı. Popisy nebo definice se vzaemne nahrazujı. Prave na tom je vide t, z e si nem˚z eme ude lat nekonec ne platny obraz o c love ku s mentalnım postiz enım v pravč m slova smyslu. Koncept (navrh) o c love ku stlac eny do pojmu skryva v sobe nebezpec ı, z e Obrazy a predstavy jsou c love k se s tımto konceptem ztotoz nı. Koncepty, obrazy nebo subjektivnˇ zbarveny predstavy poskytujıorientaci a jistotu, namlouvajıd˚ve rnost. ty jsou Koncepty jsou relativnı spolec ensky podmıne nč a urc ujınase postoje a chopvanı, nas zaz itek, konanıa jednanı. Pomahajınajıt odpove § na z ivotnısituaci a z ivotnıotazky na budoucnost osob s mentalnım postiz enım. Vychovnč a pedagogickč oc ekavanı, poz adavky, pranı, touhy a nade je jsou formulovany s cılem, aby vedly k orientaci v z ivote dospe lych s mentalnım postiz enım.

-9-

Tyto koncepce vsak svade jık tomu, z e se upevnı, vytvorırad a polarizujıse. C love k s mentalnım postiz enım uz nenız obrazu propuste n, ktery o ne m mame. Nasledkem by mohlo byt, z e m˚z eme chapat chovanıjen jako deficitnı. Tyto koncepce mohou vč st k tomu, z e c love k je vsunut do obrazu jako s ’mentalne postiz ena pohlavne neutralnıbytost’.Neboönase predstavy a obrazy obsahujınormy, kterč rıdı, co je obvyklč . Vyznamnč je, z e tyto normy nechapeme jako strnulč a bez kotextu, ale jako pohyblivč a zme nitelnč . Pedagogickč jednanıse pohybuje prave u osob s mentalnım postiz enım na hranici mezi sebe a cizım zastoupenım. Prave kdyz se zda, z e cizızastoupenı(zastoupenıdruhym) prevaz ı, je vyznamnč vnımat, z e osoby s mentalnım postiz enım majıpranı, potreby, sny a predstavy o svč m vlastnım z ivote . Osoby s mentalnım postiz enım majısilnč a slabč stranky. Moci (byt schopen), jeste nemoci a nemoci je mezi sebou propojeno.

Jake nasledky vznikajı z deficitnıch konceptu Jake nasledky z toho vznikajıpro pedagogicke jednanı? Vlatnı koncepty jsou zavisle na normach

Kdyz se v zasade vyzkousıc love ka popsat, je nebezpec ızvlaste velkč , podlehnout podcen ovanı. To je naprıklad zvlaste zretelnč v souvislosti se syndromem autismus: v poslednıch letech se zıskaly pri podpore osob s autistickym zp˚sobem chovanım poznatky a zkusenosti, kterč podstatne zme nily nahled na tento syndrom. Tak se naprıklad ukazuje, z e ne kterız aci pri adekvatnıpodpore mohou disponovat pr˚me rnymi vykonovymi schopnostmi, takz e jejich vzde lanıa vychova je moz na takč v jinč forme skoly nez specialnı. Pro podporu te chto de tıa mladez e a poradenstvıpro rodic e nem˚z e byt prıslusna (kompetentnı) jen sama skola pro mentalne postiz enč , nybrz ta je odkazana na spoluopraci s kooperac nımi partnery. Zde je Pedagogicke jednanı je treba vysve tlit, jakou formou se ma spoluprace realizovat a dilema zajisöovat. Znamena to ale naopak, z e bychom se me li zrıci koncept˚ o c love ku s mentalnım postiz enım? To je sotva moz nč . Jednat bez predstavy, to by znamenalo byt bez normativnıho zakladu pro nase vychovnč a pedagogickč jednanı. Vsichni, kterıse –c astnıpedagogickč ho procesu, jsou v patovč (nouzovč ) situaci. Na jednč strane nemohou samy od sebe bez predstavy vyznamu vzde lavacıho obsahu vyvinout z ivotnıperspektivy, na druhč strane se dostavajıdo nebezpec ı podcen ovanı.

Lidč jsou socialnıbytosti. Byt c love kem znamena proto existenxci (bytı, biografie) uvnitrspolec enstvıa ve spolec nosti. Vzde lavanı jako vzde lavanıse o ve cech je proto spojenıc love ka a ve cı, kde se Vlastnı z ivotnı prıbˇh je predstavy krız ı, trou o sebe, narusujıse a dostavajıse do sporu se dulez ity zretelem na budoucnost dospe lych.

Z toho vyplyva v pedagogickč m kontextu, z e chapanıa porozume nı - 10 -

dospe lym s mentalnım postiz enım je moz nč na pozadıjejich z ivotnıho prıbe hu a z ivotnısituace. Spolec nč jednanıse zretelem na budoucnost c love ka obsahuje zahrnutıjeho individualnıminulosti a prıtomnosti. Individualnıprıbe h c love ka s mentalnım postiz enım je souc asne vyrazem spolec enskč ho zachazenıs ’postiz enım’. Zivotnı cestu a z ivotnıperspektivy dospe lč ho c love ka nelze zcela pochopit a naplanovat. Neboöc love k unika (vyhyba se) poznanıa zve nas proto, abychom byli trvale zve davi a vynalč zavık hledanıodpove di na otazky jeho vzde lavanı, vychovy, z ivotnıho tč matu a z ivotnıch perspektiv.

Otazka tedy nestojı: mam predstavu, obraz, koncept o mentalne postiz enč m c love ku, nybrz jaky obraz mam o c love ku s mentalnım postiz enım? Otazkou pro postiz enč , rodic e, vychovatele, pedagogy, terapeuty, poskolnısluz bu a instituce atd. je.:

M˚z eme takč vide t jinak c love ka s mentalnım postiz enım? Z–c astne nımusı zac ıt s reflexıa pochopenım svych predstav. Budeme-li se pohybovat pod jinym –hlem pohledu na mentalnı postiz enı, jsou pak moz nč i jinč odpove di na otazky tykajıcıse vzde lanıa budoucnosti? Presto nem˚z eme oc ekavat, z e jsme konec ne nasli spravnou predstavu, vhodny koncept mentalnıho postiz enı.

Jak dalece dovolujı vlastnı predstavy vyrovnanı se? Reflexe svych predstav

Porozumˇnı prostrednictvım svych predstav

Popis je obtız ny ale nutny

Neboönormy, kterč jsou obsaz eny v nasich predstavach a obrazech, z˚stanou urc ite v prıslusnych pravnıch, historickych, socialnıch a ekonomickych kontextech. Kdyz tedy nasledne se ope t pokousıme o popis pojmu mentalnı postiz enı, musıme popsat ne co, coz je v podstatne nepopsatelnč , ale popis je presto potreba, abychom mohli bezprostredne jednat. . Funkce popisu je myslena jako vyzva, vlastnıobraz, predstava, Odhalenı a formulace abychom premysleli o konceptu mentalnıho postiz enı. Mame uz pripravenč vsechny odpove di pro osoby s mentalnım postiz enım nebo se pohybujeme mezi jejich svč hlavym, subjektivne smysluplnym, pro nas vyzyvavym z ivotnım sve tem a z ivotnısituacı? Trochu se pohybujıcıc love k je pohybujıcıse c love k, jehoz stanoviska

- 11 -

a nazory (zp˚soby nahledu) se strıdajı, ktery se angaz uje a zve dave z˚stava, ne proto, z e je bez predstav, nybrz proto, z e o svč predstave premyslıa je schopen ji korigovat. Profesionalnıjednanıznamena, nedisponovat z adnym jistou predstavou (obrazem), nybrz byt pripraven a schopen, predstavy (obrazy) verejne prezentovat, reflektovat a korigovat. K tomu je napomocny nasledujıcıpopis, ktery se kriticky opıra o ICF-navrz enou definici. Je zde doplne na o komponenty vlastnıho zaz itku omezenı, aby mohl byt dan prostor existencionalnıdimenzi lidskč ho zaz itku utrpenı, bolesti, smrtelnosti a zranitelnosti.

Mentalnı postiz enı Jsme vsichni velmi r˚znı. Neboöjsme se narodili s r˚znymi predpoklady a do r˚znych z ivotnıch situacı, vyr˚stame ve velmi r˚znych pome rech, mame vztahy k jinym lidem, zakousıme lasku a bezpec ınebo odmıtnutıa ned˚ve ru, zaz ıvame podporu a pomoc. Uc ıme se uz ıvat nas hlas pro nase prosby nebo poznavame, z e nas hlas nic neplatı. Nakladame r˚zne s te mito zkusenostmi, ty urc ujı nase z ivotnıutvarenıve velkč m rozsahu. Tak zame rujeme nas –hel pohledu na vztahy, ve kterych lidč z ijı. Pri Vlastnı utvarenı z ivota tom je nam jasnč , z e kaz dy c love k ma svoje vlastnımoz nosti je zavisle na vztazıch, vyjadrovanıa utvarenı. Ale z adny nem˚z e z ıt bez prıjm˚ a vztah˚ k ve kterych z ijeme jinym lidem, bez systč m˚ a struktur. Sami se definujeme predevsım takč vztahy, kterč zaz ıvame, ve kterych z ijeme a jedname. Ty urc ujı c asto oc ekavanıa poz adavky, kterč k nam sme rujı. Protoz e se vztahy mohou me nit, me nıse takč moz nosti k z ivotu, jednanıa vytvarenısvč ho z ivota. Na tom takč zavisı, jak jsme spokojeni s nasım z ivotem. Jestliz e prijmeme tento zp˚sob pohledu na vztah c love ka ke svč mu sve tu, pak je patrnč , z e pojem mentalnıpostiz enınevyjadruje to, co c love k ma nebo co je. Spıse vyjadruje relaci (pome r), strıdavy vztah p˚sobenıc love ka k oc ekavanı, poz adavk˚m, systč m˚m, a strukturam, normam a jinym lidem. Mentalnıpostiz enıje proto stav, ktery je zavisly na vsech te chto komponentach a ne na vlastnostech osoby jako jsou modrč oc i nebo tmavč vlasy.

- 12 -

Pojem mentalnı postiz enıvyjadruje vztah

Stav zavisına faktorech a m˚z e byt proto mırne ji nebo vyrazne ji vyjadren. Pojem stav vyslovne na tuto zavislost poukazuje, aniz by se souc asne vzdal indiviualnıho prıbe hu jako vyrazu spolec enskč ho. Zda a jakym zp˚sobem ma byt c love k s postiz enım podporovan ve svych vztazıch k institucım, k systč m˚m, k jinym lidem a k sobe ’Mentalnı postiz enıň samotnč mu, charakterizuje stav jeho omezenı. Zıt ve vztazıch a oznacuje stav, ne bytı souvislostech znamena, byt odkazany popr. zavisly na te chto clovˇka kontextech a vztazıch. Prime renou podporou mohou osoby s mentalnım postiz enım aktivne spolup˚sobit na svoje prostredı(okolı) a vyvıjet vlastnıaktivitu.

Mentalnıpostiz enıje spojeno s omezenım intelektovych nebo kognitivnıch funkcı, kterč mohou ztız it ovladanısituac nıch poz adavk˚ a oc ekavanı. Ale jak a zda m˚z e c love k s mentalnım postiz enım aktivne utvaret sv˚j z ivot, zavisına tom, zda angaz ovana pomoc, asistenti a podp˚rnč systč my umoz n ujıodpovıdajıcıprostredı podne cujıcızve davost a pedagogickou kreativitu.

Vztahy vytvarejıvzajemne p˚sobıcıvztah mezi nami a sve tem. Ne kterč z te chto souvislotılze pojmenovat a navrhnout (predloz it), abychom mohli blız e popsat jejich vliv na proz ıvanıa z ivot osob s mentalnım postiz enım. Aby toto mohlo byt zretelnč , pouz ıvame nove obraz kostky. Predstavme si, z e bychom stali pred jednou stranou kostky a ‚ ac koliv druhou stranu kostky nevidıme ‚ p˚sobına tuto stranu. Dalo by se rıci, z e prijımame perspektivu, z kterč bychom pozorovali mentalnıpostiz enı:

- 13 -

Mentalnı postiz enı je spojeno s omezenım kognitivnıch funkcı Podpora umoz nuje spolu cast

Jake vztahy podminujıj z ivotnı utvarenı?

(Obr.: Vıceperspektivnıschč ma k pochopenıstavu ’mentalnıho postiz enı’)

Pozorujeme-li napr. faktory prostredı, tak se v konkrč tnım prıpade m˚z eme ptat na moz nosti podpory pro z aky a z akyne s mentalnım postiz enım. Moz nosti podpory v r˚znych oblastech z ivota (bydlenı, prace, partnerstvıatd.) spoc ıvajımimo osoby a mohou vykon tohoto c love ka jako c lena spolec nstvı, realizacı–kol˚ a jednanı, pozitivne nebo negativne ovlivnit. Jestliz e se tedy v d˚sledky perspektivy faktor˚ prostredızme nımoz nosti –c asti tohoto c love ka na spolec enstvı, tak se to citelne projevına toleranci aktivit, subjektivnım proz ıvanıvlastnıho omezenıap.

Popisme moz nč perspektivy pomocıotazek, kterč dostavame nebo m˚z eme klast (viz obr.): Participace / Moz nost ucasti Jakč problč my nebo moz nosti ma c love k se zretelem na svoje zac lene nıdo z ivotnısituace a do spolec enstvı, napr. kdyz se –c astnı spolec enskych, kulturnıch, religioznıch, volnoc asovych, profesnıch nebo partnerskych nabıdek? Faktory prostredı nebo faktory kontextu Jakou socialnısıtıdisponuje tento c love k? Ma pratele, Peer-group? Jak se chova ve skole? Kde bude tento c love k pracovat a m˚z e

- 14 -

zakusit asistenc nıpodporu? Jak m˚z e c love k resit nadme rnou podporu? Jakč je spolec nč pozadı? Sem spadajıtakč socialnı struktury a sluz by spolec enstvı, kterč majıvliv na osobu. K tomu se poc ıtajıorganizace, sluz by sve ta prace, komunalnı(obecnı) aktivity, zakony, pravidla, postoje, sve tovy nazor, socialnısıöa jejı dosaz itelnost nebo nedosaz itelnost.

Osobnı faktory Co vım o biografii tohoto c love ka? Ke kterč mu naboz enstvıprıslusı, jakč ma pohlavı, z jakč kulturnıspolec nosti pochazıa jakč jsou kulturnısouvislosti se strategiemi nebo vzory chovanı, kterč slouz ı c love ku? V jakč ekonomickč , psychosiocialnı, pravnıa socialnız ivotnı situaci se nachazı? Zaz itı omezenı Jakymi komptenecemi disponuje, aby se mohl vyporadat s poz adavky a oc ekavanımi be z nč ho dne? Jak zaz ıva, jakou ma zkusenost a jak zpracovava omezenıpres poprv d˚sledku asistenc nıpodpory? Zakousısvoji z ivotnız ivotnısituaci jako usporadany a konsistentnı celek nebo jako nestrukturovany, nesmyslne jevıcıse, rozkouskovany z ivot? Dokaz e prekonat poz adavky, se kterymi se setka, te z kosti s pomocı?

Te lesn funkce S jakymi zdravotnımi problč my, jakymi zrane nımi, nemocemi, traumaty, napadnosti v chovanı, jakymi intelektualnımi omezenımi, s jakym postiz enım ‚ te lesnym, zrakovym, sluchovym nebo s poskozenım mozku z ije tento c love k trvale, s progresemi nebo regresemi, staticky, obc as nebo nepretrz ite ?

Aktivity Lze umnoz nit a podporovat vnımanı, komunikaci, mobilitu, sebeobsluhu, interpersonalnıinterakce atd. pomocıpodpory a pomoci? M˚z eme tedy rıci, z e vsechny tyto perspektivy jsou ve vzajemnč m vztahu (pome ru) k sobe navzajem. Charakterizujıstav omezenı. Toto vıce dimenzionalnıa relativnıchapanımentalnıho postiz enıje orientovanč jak kompetenc ne nebo na zdroje, tak se takč orientuje na podporu. Neboözde jde o pokud moz no o optimalne se hodıcı (vhodny, prizp˚sobeny) vztah mezi moz nostmi, kterč c love k se svym omezenım ma a poz adavky a oc ekavanımi jeho okolı. Popıra slabč stranky, ne-moci nebo jeste ne-moci (nebyt schopen). Ale velmi zretelne vystupujıkompetence a silnč stranky, kterč c love k s mentalnım postiz enım ve specialnıch oblastech ma. Vyjdeme-li ze silnych stranek a z toho postavenych cıl˚, pak lze pouz ıt a umoz nit specialnıformy pedagogickč , psychosocialnı, medicınskč a pravnı

- 15 -

podpory.

- 16 -

Pracovnı skupina

Organizacnı struktury skolnı prace

Vzdelavacı projekt G

C lene nı na stupne a profily stupnu S kola pro mentalne postiz enč se c lenına tri skolnıstupne : zakladnıstupen , hlavnıstupen , prechodny stupen . Zakladnıstupen trva 4 roky, hlavnıstupen 5 let a prechodny stupen 3 roky. Navste va (nebo doba trvanı) stupne m˚z e byt v jednotlivych prıpadech prodlouz ena vedenım skoly. Podkladem pro toto rozhodnutıjsou rozhovory s postiz enymi z aky a z akyne mi, rodic i a mimoskolnımi a poskolnımi partnery. Pri tom je zvlaste treba vyvıjet v prechodnč m stupni perspektivy pro ukonc enıskolnıdochazky, a tım i prechod do sve ta dospe lych. Zaci a z akyne prochazejınezavisle na svych predpokladech k uc enıvsemi skolnımi stupni. Nemohou z d˚vod˚ urc itych znak˚, kterč jsou jim pripisovany, jako napr. vysoka potreba podpory nebo podobny syndrom, setrvavat ve stejnč trıde . Obsah vzde lavacınabıdky a vyuc ovacıpostupy (metody) se orientujına z ivotnısve t z ak˚ a z akyn a na jejich vyvojovč predpoklady a kompetence. Zaci a z akyne ve skole pro mentalne postiz enč se mohou –c astnit v urc itych prıpadech vzde lavanıv be z nč skole. Pro z aky a z akyne s mentalnım postiz enım mohou byt uc ebnıplany jinych typ˚ a druh˚ skol velkou pomocı.To platıpredevsım pro z aky a z akyne , kterıse vzde lavajı v kooperativnım vyuc ovanıspolec ne se z aky jinč ho druhu skoly. Organizac nıforma “stupen ’poz aduje od uc itel˚ a ostatnıch pedagogickych spolupracovnık˚ na skole –zkou spolupraci. V rozhovoru mezi sebou a pri hledanıspolec ne vznesenč dohody a ujednanıvznikajıpredpoklady pro diferencovanou, podle ve ku prime renou nabıdku. Profil stupne skoly, ktery je vyvıjen uc iteli ve spolupraci s rodic i, je postaven na tom, aby se prosadilo spolec nč prizp˚sobenıaktualnım dannostem, vytvarıatmosfč ru d˚ve ru, coz je zakladnısouc ast procesu vyvoje skoly. Nasledujıcıpopisy stupn ˚ mohou byt pro to orientac nım ramcem. Slouz ı vlastnıa tymove vztaz enč reflexi a vytvarıtransparentnost o pedagogickč m de nıve skole. O prıslusnč m profilu stupne jsou rodic e informovanıse vstupem jejich dıte te do tohoto stupne . Vybe r obsahu vyuc ovanıse orientuje podle individualnıch dannostı (schopnostı) jednotlivych z ak˚ a z akyn . Orientace na z ivotnısve t z aka jako princip vyuc ovanıpoz aduje zohledne nınapr.: • • • •

ve ku z akyn a z ak˚, pohlavı, vyvojovych predpoklad˚, vyrazovych forem,

- 17 -

• • •

jejich te lesnosti ve smyslu potreb, bolesti, pocitu dobra (blaz enosti), nemoci spanku, atd. jejich kulturnıa religioznıprıslusnosti, regionalnıch ramcovych podmınek

S koly pro mentalne postiz enč musıpremyslet o tom, jak zrealizuje, aby religioznız ivot a uc enıse stalo souc astıjejich skolnıkultury. To obsahuje takč toleranci v˚c i jinak ve recım. Religioznıuc enıma v religioznım vyuc ovanı pevnč mısto. Z toho plyne, z e naboz enstvıspooluvytvarıskolnıkulturu v mnoha ohledech. V zasade musıbyt moz na velka variabilita pri vybe ru vyukovč nabıdky pro jednotlivč trıdy, z aky a z akyne . Zd˚vodne nıvybe ru by me lo byt pro vsechny z–c astne nč , tzn. rodic e, z aky a z akyne a uc itele dostatec nč . Nasledujıcı profily stupn ˚ jsou mysleny jako podne ty a popisujımoz na pedagogicka te z iste vzde lavanıve vyuc ovanıa pri vychove be hem skolnıho vzde lavacıho procesu. Referenc nısystč m nenıpevne stanoven a nema predstavovat z adnč ohranic enıjednotlivych stupn ˚ mezi sebou. Obsah se diskutuje na r˚znych skolach, na pozadıkonkrč tnıch mıstnıch pome r˚ se dale zvaz uje d˚lez itost, doplťuje se a pokrac uje ve psanı. Profil stupne : zakladnı stupen •

Nabıdky k vybudovanısocialnıch vztah˚ prime renych k ve ku

•

Instrukce, aby co moz na samostatne jedinec mohl zvladnout c innosti sebeobsluhy jako prıjem potravy, oblč ct se a vysvlč ct se, hygienu a otazky tykajıcıse zdravı

•

Vybudovanıa upevne nıte lesnč ho schč matu, nalezenısebe sama, z ıt s druhymi

•

Vybudovanıritual˚, pomoc pri prostorovč a c asovč orientaci, rytmus dne, tydne, roc nıho obdobıa roku

•

Setkanıs ve cnymi tč maty prime renymi ve ku, napr. ve hre

•

Utvorenıvhodnych komunikac nıch forem pro moz nost vybe ru a rozhodovanı

•

Uvedenıdo oblasti hudebne -estetickych

•

Uvedenıdo oblasti kulturnıch technik: prostor, c as, poc ıtanıa mnoz stvı (matematika), psanı(ne mecky), nova media

•

Otevrenıvyuc ovanıpro nabıdky v me stskč c tvrti a obci

•

Spolec nč uc enıse skupinou de tız materskč skoly a trıd zakladnıskoly

•

Orientace prevaz ne na princip uc enıve trıde ‚ Team-teaching

- 18 -

Profil stupne : hlavnı s kola •

Zabezpec enısamostatnosti pri kaz dodenne se opakujıcıch aktivitach

•

Vedenık samostatne utvarenč mu uc enıa ke schopnosti rozhodovat se pomocıformy otevrenč ho uc enı

•

Zachazenıs vlastnımi silnymi a slabymi strankami

•

Upevne nıpravidel spolec nč ho z ivota ve trıde , skole a v kontaktu s lidmi mimo mısto skoly

•

Vnımanıpocit˚, zachazenıs konflikty

•

Vnımanızme n vlastnıho te la

•

Rozsırenız ivotnıho prostoru skoly, vyuz itıvolnoc asovych zarızenı,

•

Realizace dlouhodobych vyukovych –kol˚, cizıjazyky

•

Prıprava blızka realite r˚znych forem bydlenıpomocıprenocovanıve skole, pobyt˚ ve skolnıch internatech, volnč ho c asu, trč ninkovč ho bydlenıa bydlenına zkousku

•

Naplanovat diferencovanč cvic enıke kulturnım technikam, nabızet a dodavat odvahu k samostatnč mu uc enı

•

Cvic it orientaci v c ase s pomocıc asovych –daj˚ u z ak˚ a z akyn

•

Pouz itıpoc ıtac ˚ jako cvic nč a komunikac nımedium

•

Pokrac ovanı ve vedenızapoc atč komunikac nıpodpory

•

Akceptovat a vyuz ıvat vıce uc itel˚ v odbornč m vyuc ovanı

•

Realizace –kol˚ v projektovč m vyuc ovanı

•

Realizace diferencovanych opatrenıpresahujıcıch trıdu

•

Moz nosti spolup˚sobenıv ramci spoluodpove dnosti z ak˚

•

Prevzetısluz eb pro skolnıspolc enstvı

•

Umoz nit, usporadat a planovat spolec nč uc enız ak˚ a z akyn be z nych skol v oblasti sekundarnıho stupne a z ak˚ v zakladnıskole specialnı

Profil stupne : prechodny stupen •

Vyporadat se s postiz enım na pozadıvlastnıbiografie a vyvinout strategie managmentu

•

Planovanıa prıprava vlastnıch z ivotnıch a profesnıch cest

- 19 -

•

Rozsırenıpoznatk˚ v oblasti kulturnıch technik na zaklade obsah˚ blızkych realite

•

Spolup˚sobenı, spoluurc enıa sebeurc enıpri vybe ru skolnıch vzde lavacıch obsah˚

•

Prevzetıodpove dnosti na –radech, napr. ve spoluodpove dnosti z ak˚

•

Prijetıa vyuz ıvanıkulturnıch a integrativnıch volnoc asovych nabıdek

•

Vytvarenı kontakt˚ a dohoda s osobami z poskolnıch oblastı(pracovnı mısta, bydlenı, volnoc asova zarızenı, byvalız aci a z akyne )

•

Planovanıhospodarenıa jednanıv be z nych z ivotnıch situacıch

•

Utvarenırez imu dne, pč c e o byt a trč nink bydlenı

•

Realizace pracovnıch projekt˚, podnikovč dokumenty a podnikova praktika r˚znč dč lky

•

Vyrovnat se s pratelstvım, partnerstvım, rodinou, sexualitou, osvojenısi socialnıkompetencıtykajıcıse partnerstvı

•

Vyuz itıuc ebnıch mıst mimo skolu, trč nink mobility

•

Pouz itınauc enych komunikac nıch pom˚cek

•

ďc ast z ak˚ a rodic ˚ na planovanıvyvoje

•

Vybudovanıregionalnıch struktur kooperace

•

Urc it zp˚soby kvalifikace s vyuz itım praktik a nabıdek k uc enı

- 20 -

Organizacnı struktury skolnı prace

Pracovnı skupina vzdelavacı projekt G

Pos kolnı perspektivy: Otazky a impulzy k prechodnŽmu stupni Po pe tiletč m hlavnım stupni je prechodny stupen mostem, orientac nım prostorem a prostorem k presvedc ova nı a prıprave na z ivot dospe lych. Pojem “prechodny stupen ’vybızı, aby se –zce propojil skolnız ivotnısve t z aka s oblastmi poskolnıch moz nostı. Co ma mlady muz nebo z ena za sebou? A co ma pred sebou? Mnohč z toho, co je dosud jednoznac nč , opravne nč a predevsım, na co byli zvyklı, se stava nynıspornč . Treba se uc itelč jednč skoly ptajı: Vıme dnes tak presne , nac jsou z aci pripraveni? Rodic e jsou na jednč strane radi, z e je skola u konce, a z e jejich dcera, jejich syn vyrostli, na druhč strane jsou konfrontovani s predstavami a pranımi svych de tı. S tım je spojena takč otazka, zda dosavadnıformy spolec nč ho z ivota umoz n ujıstat se dospe lym. Predstavy a pranız ak˚ a z akyn se v prechodnč m stupni v jistč m smyslu prezkusujı(prezkoumavajı): co je myslitelnč , co je moz nč ? Vyuc ovanı v zakladnım a hlavnım stupni se orientuje spıse na oc ekavany vyznam v souc asnosti, te§ hned. V prechodnč m stupni jde o mısta, vztahy, zarızenı, kterč se nachazejımimo skolu a odpove dnost. Pro prechodny stupen to pri tom predstavuje ve zvlastnımıre problč m zprostredkovanımezi podmınkami s r˚znou dispozicı: • • •

Konec nost skolnıvychovy a vzde lavanı Zame renına uc enıpo cely z ivot jako predstava spolec enskč hodnoty pod tlakem spolec enskč , ekonomickč a technologickč preme ny Zvlastnıodpove dnost skoly za osoby s postiz enım a znevyhodne nım

Pri tom nejde jen o otazku, jak skoly, kolegia a tymy tuto problematiku resı. Jakč d˚sledky to ma pro be z ny vyuc ovacıden (vyuc ovanı)? Najdeme k tomu prime renč vyuc ovacıformy a spolec enskč zp˚soby? Jak je vyjedname, a jak m˚z eme stave t na jejich dč lce trvanı? Jsme zodpove dni nejen za tento didakticko-metodicky aspkekt. Spoluprace s mimoskolnımi partnery, vybudovanı, pč c e a vytvarenıkooperace se m˚z e podarit zme nou r˚znych moz nych definic prace, pla nova nı, zabezpec enı jistoty, sebeurc enınebo z ivotnısve ta z aka. To se stava zvlasözretelnč a nalč havč pro ty z aky a z akyne , kterınemajız adnč nebo jen malč sance na profesnızac lene nıv ramci SGB IX. Je treba upozornit na to, z e WHO-ICF a SGB IX od sebe rozlisuje pochopenıa definici. Tento rozdıl a moz nč d˚sledky jsou v budoucım vzde lavacım planu otevrenč . Protoz e nase spoluodpove dnost za z aky a z akyne konc ı, je v dobe jejich pobytu v prechodnč m stupni nase zasahovanıa spoluutvarenıjejich budoucız ivotnısituace nutnč . - 21 -

Jak se m˚z e podarit vyvoj individualnız ivotnıperspektivy ? Jaka oc ekavanı se od nas poz adujı, od z ak˚ a z akyn , jejixchz rodic e a rodinnıč prıslusnıci, mimoskolnıpartne ri? Z ve ku se odvozujına vsechy osoby urc itč poz adavky, v neposlednırade takč z prabnıho hlediska. Takovč poz adavky existujınezavisle na tom, zda si jsou postiz enıve domi a jsou jım akceptovany nebo ne. Prechodny stupen se s tım musıbezpochyby vyrovnat. M˚z eme nalč zt vychodisko a sance realizace prostrednictvım vyuc ovacıch tč mat. Pomocıosobnıch, pravidelnych rozhovor˚ o vyvoji s z aky a z akyne mi, s jejich rodic i se o te chto poz adavcıch (narocıch) m˚z eme ne co dozve de t a pri tom spolec ne hledat realistickč resenı. Formy a obsah vyuc ovanıv prechodnč m stupni se majıproto orientovat na vyjasne nı te chto otazek: pojmenovat pranıa predstavy o obdobıpo skonc enıskoly, poznat nabıdky a moz nosti a vyzkouset je. Pri tom platı, z e kaz dy navrh z ivota ‚ i kdyz ho nehodnotıme jako realny ‚ je subjektivne opravne ny a vyznamny. Pranıa predstavy z ak˚ a z akyn o budoucnosti je treba tedy brat vaz ne a proto je didakticky relevantnı, z e se zde jedna o jejich prıprave na z ivot. Zme ny v pos kolnım sve te z ivota Poskolnırealizace z ivota takč pro osoby s postiz enım se v poslednıch letech po mnoha strankach zme nila. Spolec ne s pravnımi zme nami se vyvinuly novč pravnıformy bydlenı. Nase predstavy o pratelstvıa partnerstvıse zme nily. S naroky a poz adavky v oblasti volnč ho c asu, rekreace a dalsıho vzde lavanıse poc ıta k d˚lez itym faktor˚m mobilita. Oblast zıskanıvyde lku se zme nila. Stale vıce a zretelne ji poz adujız aci a z akyne a jejich rodic e alternativy k praci v chrane nych dılnach. Integrac nı odbornč sluz by (Integrationsfachdienste) zahajujıv ramci SGB IX svoji c innost. Oblast profesnıprıpravy (pracovnıho vzde lavanı) se stava r˚znorode jsıa prehledne jsı. Souc asne s tım se stava stale nalč have hsıa palc ive jsıotazka po smysluplnč m stanovenı(urc enı) prace pro ty, co ji nezıskajı. Jak na to m˚z eme odpove de t z didakticko-metodickč ho zretele (ohledu)? Zakladnı rysy vzde lavacıho konceptu prechodnŽho stupne Prechodny stupen je souc astıvzde lavanıa z˚stava proto svazan s celou koncepcıskolnıho vzde lavanıa vychovy. Takova kontinuita je zaloz ena na pochopenıa odpove dnosti sebe sama a vsech z–c astne nych a je popsana jako katalog –kol˚. Takovy katalog by me l obsahovat vypove di o tom, jaka je predstava o odpove dnosti zprostredkovanısocialnıch kompetencı, kompetencıpro prakticky z ivot a kompetencıpro povolanı. Pri tom se m˚z e kolegium orientovat na tyto otazky: • •

Co znamena pro nas podpora, posılenıidentity, vlastnıbezpec ıa schopnost k sebeurc ujıcımu jednanıpri vytvarenıvlastnıho z ivota? Jakč struktury, prostor k jednanıa organizac nıformy se pro to nabızejı? Pro personalnıoblast (identita) se stava nejd˚lez ite jsım –kolem odde lit od sebe roli v de tstvıa v dospe losti. Jak podporujeme odpove dnost a prevzetı

- 22 -

povinnostı? Jak prispıvame k tomu, aby z aci a z akyne byli schopni se rozhodovat? Je nam jasnč , jak mnoho odpove dnosti pri tom takč z˚stava na nas a musına nas z˚stat? • Realisticky sebeobraz se buduje poznanım vlastnıch schopnostı, ale takč vlastnıch slabych stranek. Pri tom nem˚z e z˚stat mimo pozornost vyrovnanıse s postiz enım popr. omezenım mladč ho dospe lč ho, spojenč s eventualnıbolestnou zkusenostı. • Tam, kde jde o mimoskolnıuc ebnımısta, budoucıbydlenıa z ivot nasich z ak˚ a z akyn , mame jako uc itelč c asto malo konkrč tnıch poznatk˚ a c asto malo zkusenostı. Co musıme ude lat pro to, abychom mohli presve dc ive vnımat u prechodnč ho stupne funkci mostu? • Nabıdky prechodnč ho stupne se orientujına sebeurc enıa spolu–c ast, komunikaci a mobilitu, zachazenıs mnoz stvım a velikostı, stejne jako s c asem. Jak se vyskytujıtato tč mata jako napr. orientace v c ase ve vyuc ovacım procesu? • Zivot a bydlenı, prace a povolanı, volny c as, z ivotnıprostredı, verejnost a politicka –c ast, mobilita, nabıdky podpory, pratelstvı, partnerstvı, sexualita: existujıc etnč oblasti pro jednanı, kterč povaz ujeme jako uc itelč za d˚lez itč . V nasem chapanıorientovanč m na z ivotnısve t z aka se rozpadajı tyto oblasti ovsem ne do katalog˚, zpracovavanych tč mat, ktera prijdou na radu nebo je budeme probırat. Spıse bychom me li byt odpove dnıza to, jak napln ujeme v nasem vyuc ovanıjejich smysluplnost. Podle cıle, obsahu a struktury podmıne nč realitou se realizuje vyuc ovanı prevaz ne ve forme projekt˚, zame r˚ (plan˚), navste vou podnik˚ a praktikami na zavodech v r˚znych oblastech. Zaci a z akyne pri tom zıskavajızkusenosti v r˚znych oborech a c innostech. •

• • •

•

Pracovnıprojekty a zame ry jsou hlavnımi formami vyuc ovanı orientovanč ho na profesnıprıpravu. U vsech zame r˚ a projekt˚ musıuc itel zame rit pozornost na zvladnutızakladnıch technik (Grundtechniken). U zame r˚ orientovanych na zhotovovanıvyrobk˚ stojıv popredıjednotlivč nebo sč riovč produkty. Technickč zme ny postup˚ ve vyrobe vyz adujıod skoly a mimoskolnıch kooperac nıch partner˚ velkou pozornost. Zame ry mohou byt takč v oblastech sluz eb, zeme de lstvı, lesnictvıa zahradnictvı. Navste vy v podnicıch a praktika na zavodech, ktera vedle dılen pro postiz enč by se me la takč realizovat na volnč m trhu prace. Zme na trhu prace, vznik novych profesnıch oblastı(naprıklad v oblastech z ivotnıprostredı& prıroda, sluz by). Pro to jsou zvlasö d˚lez itč odpovıdajıcımıstnıa regionalnıznalosti a kontakty. Vyde lec na prace nenıjedinou smysluplnou c innostı; proto se nemohou vyuc ovacınabıdky na to omezovat. Jakč poskolnınabıdky umoz n ujı z ivotnost, orientaci, –c ast, blaho a zdravı, hledanısmyslu a zve davost? Existujıpresve dc ivč formy z ivota plnč fantazie eines Lebens ze strany prace pro vyde lek (Erwerbsarbeit)? Jakym zp˚sobem k tomu prispıva skola, kolegovč , spoluvytvarıje a zasahuje do nich? Pro takovč vyuc ovacıformy jsou potreba vedle be z ne planovanych dennıch a tydennıch c innostıtakč jinč c asove rozde lenč c innosti, naprıklad jejich adaptace (prizp˚sobenı) na pracovnıdobu podniku be hem praktika, prizp˚sobenık rez imu dne blızkč mu realite pri trč novanıbydlenı a pri volnoc asovych nabıdkach. Na strane uc itel˚ to znamena odpovıdajıcı - 23 -

flexibilnırızenıpracovnıdoby popr. jejıc asti s odpovıdajıcım prime renym planovanım c asu. Od metod, mediıa forem jednanıse vyz aduje, aby se jejich obsah dal adekvatne prepracovat k pouz itıve vyuc ovanı, kterč je prime renč k pedagogickym princ˚m pouz ıvanych pri vyuce dospe lych. Protoz e mnozız aci a z akyne skolu navste vujıjiz od niz sıho stupne a mnoho rok˚ se vsichni vzajemne znajı, pripada to uc itel˚m c asto obtız nč . Jak ude lat zme nu z hlavnıho stupne do prechodnč ho (pokrac ujıcıho) stupne pro z aky smysluplnou ? Pri tom jde vedle prime renych forem oslovovanıa jednanıtakč o zme nu uc ebnıch mıstnostı, kterč odpovıdajıdospe lym, a o zme nu strukturu dne. Pak bude snaz sı(se ulehc ı) vlastnıodpove dnost, schopnost kritiky a sebehodnocenı. V prechodnč m stupni budou spolurozhodovat z aci a z akyne pri vybe ru a planovanıvyuc ovacıch projekt˚. Prostrednictvım spoluprace ve zvolenč m svazu z ak˚ (Schulervertretung - SMV) se z aci uc ıpraci grč mia a prevzetı spoluodpove dnosti. Zaci a z akyne musımıt prılez itost projednat svoje vlastnı zalez itosti, predstavy a pranıs partnerem, kterč ho si vyberou. Dobra, otevrena spoluprace skoly a rodiny m˚z e podstatne prispe t k tomu, abychom poznali te z kosti a prekonali je, mladez a mladč dospe lč achom podporovali a doprovazeli dale k samostatnosti a na jejich ceste v poskolnım z ivotnım sve te . Protoz e vsichni z aci a z akyne navste vujıprechodny (pokrac ujıcı) stupen tri roky, musıse takč dlouhodobe zajistit planovanıv ramci individualnıho vyvoje doprovodu a prıpravy na z ivot. Toto platıpro mimoskolnıuc ebnıoblasti jako praktika, navste vy podnik˚, stejne jako pro trč nink bydlenıa volnoc asovč aktivity. Prechodny (pokrac ujıcı) stupen vyz aduje nejen partnery, ale takč nase porozume nı, znalosti o jejich –loze a ramcovych podmınkach jejich jednanı (c innosti). Znalosti zakonnych ramcovych podmınek, zrizovatele a financovanı, mıstnıch a regionalnıch infrastruktur jsou predpokladem pro zdarilou spolupraci. Spolec nč vytvarenı prechodnč ho (pokrac ujıcıho) stupne ze skoly do poskolnıch c innostıse musıstat samozrejmou oblastı–kol˚ vsech z–c astne nych. Pomocıspoluprace v multiprofesnım tymu je treba zajistit takč –c ast z ak˚ se zvysenou potrebou pomoci na nabıdkach prechodnč ho (pokrac ujıcıho) stuopne . Z popsanych –kol˚ vyplyva takč potreba specifickč ho prostoru, ktery musı obsahovat predevsım trıdy a dılny, prostory pro domacıprace a trč ninkovč bydlenı. Jak ma vypadat –c ast a pokud moz no samostatny z ivot po opuste nıskoly? S kola doprovazı, podporuje a dodava odvahu z ak˚m a z akynım k tomu, aby nalezli odpove § na tuto otazku. Toto stavına uc itele prechodnč ho (pokrac ujıcıho) stupne co se tyc e planovanı, kooperace s mimoskolnımi partnery velkč naroky, vyz aduje to od nich pedagogicky takt a kompetence v poradenstvı. D˚lez itym predpokladem a pomocıpro to jsou pravidelnč rozhovory o vyvoji, dokumentace nabıdek, realizovanych praktik, uc ebnıho kurzu ap. Pokud je to moz nč jsou z aci a z akyne vtahovani do takovych dokumentac nıch forem.

- 24 -

Sebehodnocenıa cizıhodnopcenıjejich vykon˚, pranı, jejich prime reny rozbor m˚z e z ak˚m pomoci pri tom, aby zretelne ji vyslovili vlastnıpredstavy a oc ekavanı, ale takč aby je korigovali. K tomu patrı, z aky a z akyne vz dy kdyz je to moz nč vtahovat do kontextu vyuz ıbvanıtakovč dokumentace (rozhodovanına pracovnım –rade , integrac nı odbornč sluz by, zame stnavatel, medicınskč sluz by, socialnı–rady a –rady pro pč c i). Takova dokumentace proto neobsahuje jen kvalifikac nıdoklady, nybrz takč zkusenosti z ak˚ a z akyn , jejich zajmy a jejich potrebu pomoci. Takovč formy dokumentace jsou vyvinuty a vyzkouseny dosud jen v jednotlivych prıpadech.

- 25 -

Organizacnı struktury skolnı prace

Pracovnı skupina vzdelavacı projekt G

Celodennı s kola S kola pro mentalne postiz enč je vedena jako celodennızarızenı. Dany pedagogicky c asovy prostor, ktery zahrnuje obe d a odpoledne, umoz n uje uc enıv realistickych z ivotne d˚lez itych kaz dodennıch situacıch. Faze uvolne nı(relaxace) se mohou strıdat s dobou vyuc ovanı, ve kterč m se z ak˚m prodlouz ıkoncentrace, –silıa vytrvalost. Prodlouz enıvyuc ovacıdoby na odpoledne umoz n uje mnoha z ak˚m teprve bez c asovč ho tlaku, v uvolne nč uc ebnıatmosfč re zıskavat c i si prohlubovat zkusenosti d˚lez itč pro z ivot, poznatky a kvalifikaci. Ve tsırozsah vyuc ovacıdoby otvıra prostor pro prohloubenıvyuc ovacıch obsah˚, pro kooperaci, uc ebnıpostupy, volnoc asovou vychovu, mimoskolnıprojekty a celodennıpraktika. Nabıdka celodennıskoly vede na druhč strane ke zkracenıvolnč ho c asu. C ast rodic ˚ si preje pro svoje dıte vıc c asu odpoledne doma, aby si uz ilo spolec ny pobyt s jinymi de tmi, mladez ıa dospe lymi v mıste bydliste nebo ve spolku. V uz sıkooperaci se spolkem, sluz bami pro rodinu a jinymi partnery pro pomoc postiz enym by me ly skoly nabıdnout diferencovanou volnoc asovou nabıdku, aby se tak umoz nilo spolec nč bytız ak˚m a z akynım s jinymi de tmi a mladez ı. K tomu je treba posunout vyuc ovacıdobu do pozdnıho odpoledne nebo na vec er. Flexibilita vyuc ovacıdoby je nutna takč z hlediska praktika blızkč ho realite nebo trč nink bydlenı. Jestliz e se realizuje vyuc ovanız ak˚ a z akyn ve skole skoly pro mentalne postiz enč ve trıdach be z nč zakladnıskoly (Auůenklasse), potom platı zpravidla organizac nıformy odpovıdajıcıho skolnıho druhu.

- 26 -

Pracovnı skupina vzdelavacı projekt

Vyucovanı

G

Vyucovanı orientovanŽ na z ivotnı sve t Jako rozhodujıcıpomoc pro usporadanıvyuc ovanıbude predstaveno vyuc ovanıorientovanč na z ivotnısve t. Pojem z ivotnısve t (Lebenswel) vyjadruje, z e lidš vetsinou majı konkrštnı vztah k sobe, jinym lidem, vecem a institucım. •

Mame vztah nejen k minulosti, jsme takč ve vztahu k souc asnosti. To znamena, z e naprıklad minulč zkusenosti ovlivn ujınase souc asnč objevy, nase potreby, nase pranıa zaliby, nase chovanı(= z ivotnı prıbe h z aka, z akyne )

•

Prave tak reagujeme v nasem souc asnč m z ivote : jsme takč ve vztahu k situaci, ve kterč z ijeme: ten vyjadruje nase chovanı, nase zkusenosti, pranı, atd. (= z ivotnısituace)

•

Pro vlastnız ivot z ak˚ a z akyn , jejich proz ıvanıvztah˚ k jinym lidem, okolı, institucım atd. je nutna podpora (= z ivotnısituace)

•

Nase budoucnost je urc itym zp˚sobem pripravena jiz nynı, protoz e perspektivy, sance, kterč mame a prilis je nevnımame, mohou velmi rozhodovat (spoluurc ovat) o nasem konkrč tnım z ivote , nasich z ivotnıch pocitech, nasıidentite (= z ivotnıperspektivy)

Pojem z ivotnısve t vyjadruje tuto individualnısituaci, ale souc asne takč obecnou socialnısituaci. Neboös individualnım z ivotnım sve tem minulym, souc asnym i budoucım jsou vz dy spojeni jinılidč , instituce, ve ci, spolec nost, normy, pravidla, zakony atd. Do tč mıry (potud) vyjadruje pojem z ivotnısve t zp˚sob, ktery je dan nasemu z ivotu, jak jsme schopni se orientovat a presve dc it se v z ivote . Pri tom vnımanırelativnıch vztah˚ k nasıspolec nosti ma zvlastnıvyznam. K tomu patrıpredevsım opatrenı, ktera odraz ınormalitu. Zp˚sob, jak se orientujeme a realizujeme je proto individualnıa souc asne spolec ny. Proto vyuc ovanıorientovanč na z ivotnısve t nem˚z e byt svou obsahovou vychovnou a podp˚rnou nabıdkou zame renč jen na individualnıpotreby orientovanč na z aky, na potreby uc enı a na vyvojovč opotreby. Tyto obsahovč vychovnč a podp˚rnč nabıdky vz dy odraz ejıtakč zakladnı/ elementarnıvzde lavacıfundament spolec nosti (Bildungsguter). Vyuc ovanı - 27 -

orientovanč na z ivot se vztahuje na konkrč tnıpodmınky jednotlivych z ak˚ a z akyn , kterč jsou souc asne zakladnım vzorem obecne lidskč existence. Jsou urc eny spolec ensky, historicky a kulturne . Vzde lavacıobsahy odraz ıproto zakladnısituaci lidskč existence. •

Bydlenı

•

jıdlo

•

odpoc inek

•

nechat o sebe pec ovat

•

prace

•

slavenı

•

hra

•

sve t a ve ci

•

nemoc a zdravı

•

hudba

•

divadlo

•

obraz

•

psanıa poc ıtanı

•

laska

•

de jiny a prıbe hy

•

smrt

•

utrpenıa bolest

•

mč dia

•

pohyb a mobilita

•

pohlavıa generace

•

rostliny

•

zvırata

•

prırodnız ivly (prvky)

•

instituce

•

formy jednanı(penıze, vyme na, pravidla pri kaz dč m druhu jednanı)

•

jazyky a rec

•

kultura (y)

•

naboz enstvı

•

tvar, barva a poc et

- 28 -

•

utvarenıidentity

•

pohyb, te lesna kultura

•

metody a strategie uc enı.

Vsichni jsme ovlivn ovanıv nasem vnımanı, spontannım chovanıa jednanı, mnohotvarnymi, strıdavymi na sebe navzajem vztaz enymi faktory a podmınkami. K te mto patrınaprıklad nase biografie, nase z ivotnısituace, kultura (nebo kultury), ke kterč patrıme, naboz enstvı, ke kterč mu prıslusıme, nase te lesnč funkce, nase proz ıvanıvlastnıexistence, nase bytıprojevovanč v predstave hodnoty a pravu spolec nosti a jejıch institucı. Zıskavame urc itč porozume nıc love ku, podle toho, kterč z te chto faktor˚ nebo podmınek povaz ujeme za svoji z ivotnısituaci. O co vıce o ne m vıme a o co je r˚zne jsı, o to vıce musıme me nit perspektivy. Pri tom platı, z e si rozsirujeme nas vlastnıobzor (prostor), moz nosti spontannıho chovanıa jednanı, pokud chceme pojmout ve tsıperspektivu. Vyuc ovanıorientovanč na z ivotnısve t se orientuje proto na z ivotnıpostavenı, z ivotnıprıbe h, z ivotnıperspektivy a z ivotnıstav z ak˚ a z akyn . Tyto perspektivy jsou vyznamnč , protoz e urc ujıa ovlivn ujı, jak ne co vnımame a vykladame a de lame si nazor. Co to znamena pro vyuc ovanı? Cıl vyucovanı Cılem vyuc ovanıje vytvorit takovč vyuc ovacıpredme ty, kterč jsou potrebnč pro nas z ivot co se tyc e co nejve tsısamostatnosti a sobe stac nosti iv ramci nasıspolec nosti. Vyuc ovanım orientovanym na z ivotnısve t se rozumıtakovč usporadanı uc ebnısituace, ve kterč dochazıke konfrontaci z ivotnıho prıbe hu, z ivotnıho stavu, aktualnız ivotnısituace a predjımanč , pravde podobnč a budoucız ivotnı perspektivy z ak˚ a z akyn . Zivotnıperspektivy se zakladajına predstavach, kterč majıpedagogovč o osobach s (te z kym) mentalnım postiz enım a o vedenıjejich z ivota. Zivotnıcesty nejsou nutne urc eny vysokou potrebou pč c e. Tak m˚z e byt naprıklad moz na s podporou prace na volnč m trhu prace, vlastnıbyt, proz ıvanč partnerstvıa rodic ovstvı. Tento moz ny z ivotnı styl ma vyuc ovanıreflektovat tım, z e bude moz nč poskytnout z ak˚m a z akynım pripravenost v obdobıskolnıdochazky pomocıindividualnıch moz nostıpodle uc ebnıch predpoklad˚ se zretelem na budoucınaroky v existenc nıdimenzi jejich z ivota (bydlenı, partnerstvı, prace, volny c as). U koly vyucovanı Vyuc ovanıma za –kol pomoci z ak˚m a z akynım k tomu, aby se spontanne chovali ve sve te , aby to ve spolec enstvı, ve kterč m z ijı, davali to smysluplne najevo a ume li v ne m jednat. K tomu je treba diferencovanč a didaktickč zpracovanıvyuc ovacılatky, aby se nerozpadla souvislost ve cı, obecny vyznam a personalnısmysl

- 29 -

vyuc ovacıho predme tu, nybrz aby se probırana latka z ak˚m a z akynım priblız ila. Podstatnč je proto iniciovanısymbolickych proces˚ ve skole. Symbolickč procesy se darıv tč to souvislosti ve vyuc ovanı, kde se pojednava o ve cech a uc ebnıch predme tech, kterč majı spolec ensky vyznam. Pro pedagogy vznika otazka, co je treba, aby se ve vyuc ovanıa za jakym –c elem proz ıvalo, ukazalo, o c em by se pojednavalo, co by se iniciovalo a co by se me lo doprovazet. Nac se orientujıuc itelč pokud jde o obsah, cıl a metody vyuc ovanı, kdyz vychazıme z heterogennıskupiny z ak˚? Pedagogovč se musısetkat s rozhodovanım o vybranych a omezenych vyrezech z ivotnıho sve ta z ak˚ a z akyn . Ty jsou analyzovany, rozde leny do krok˚ (element˚, prvk˚) a zprıstupne ny z ak˚m a z akynım prostrednictvım vhodnč vyuc ovacıformy. Pri tom ma byt jednotlivym z ak˚m a z akynım zrejmč , co je treba, aby se mohli chovat a jednat v dimenzıch svych a svč ho z ivota (vlastnıexistence, vztah, kamaradstvı, rodina, skola, prace, bydlenı, pratelstvıa rodic ovstvıatd.) V zasade platı, z e vyuc ovanınezobrazuje naivne skutec nost, nybrz hleda, aby zprostredkovalo obecny vyznam tak, aby byly moz nč realizovat individualnı symbolickč procesy (Sinnbildungsprozesse) na r˚znč m stupni jednanı.

- 30 -

ObsahovŽ aspekty vyucovanı orientovanŽho na z ivot Obsahem vyuc ovanıje naprıklad vybrany vyrez rekonstruovanč kaz dodennı skutec nosti. Naprıklad jsou to obsahy, kterč se orientujına otazky vyznamnč pro z ivot z ak˚ a z akyn . To znamena, z e pedagogovč se musızajımat o z ivotnısve t z ak˚ a z akyn , musıho chtıt poznat a byt pripraveni ude lat na zaklade te chto poznatk˚ tozhodnutı. Neboöexistuje tak malo uprednostn ovanych perspektiv chovanı, vnımanıa vyvojovych perspektiv, jako je navrz ena z ivotnıcesta. Obsahy jsou zprostredkovavny spolec ensky a podlč hajıpravidl˚, hodnotam, normam. Kdo se uc ı, uc ıse v ramci spolec enskych a historicky danych urc itych vyznam˚. V takovych vyznamech se souc asne komprimujı spolec enskč zkusenosti c love ka. Ale toto lze resit diferencovanym didaktickym zpracovanım symbolickych proces˚ se zretelem na individualne rozdılnou c innost z ak˚ a z akyn . Proto platı, z e osobnınebo subjektivnınazor (smysl, vyznam) predstavuje vzajemnč p˚sobenımezi osobou a prostredım za danych podmınek. Subjektivnınebo osobnınazor nelze nauc it, nybrz se utvarıprostrednictvım c innosti (konanı) z ak˚ a z akyn prostrednictvım vyporadanıse “s ve cı’. Ve vyuc ovanıorientovanč m na vyuc ovanıse ukazujı spolec enskč vyznamy ve cıjen v a pomocısubjektivnıho nazoru (smyslu). Takovč vyporadanıse je moz nč ve spolec ne se uc ıcıch predme tech, kdyz jsou zohledne ny –rovn ovč stupne jednanı. Primlouvame se za vyuc ovanıorientovanč na z ivotnısve t, protoz e je schopnč pomoci z ak˚m, aby byli schopni jednanıv konkrč tnıch a pro z ivot d˚lez itych oblastech, a pri tom neignoruje ani spolec ensko-historicky vzniklč vyznamy ve cıani subjektivnısmybolickč procesy (Sinnbildungsprozesse). Pro pedagogy, kterırealizujıvyuc ovanı, to znamena, z e obsahy a ve ci zformulujına –rovni otazek ne vz dy nutne typickych pro z ivot, zpracujı varianty jednanı, strategie chovanı, vyvojovč a uc ebnımoz nosti, aöuz ve forme individualnınebo vhodnč pro skupinu. Prime renou formou k tomu mohou byt individualnıpodp˚rnč plany.

- 31 -

Pracovnı skupina vzdelavacı projekt

Vyucovanı

G

Planovanı vyucovanı Vyuc ovanıorientovanč na z ivot vychazıze zdroj˚ a kompetencız ak˚, ve kterč m lze s prıslusnou podporou vyuz ıvat objevovanısve ta. Pri prıprave vyuc ovanı, pri planovanıvyuc ovanımohou pedagogovč a tymy pro pomoc vyuz ıvat nasledujıcıotazky. Otazky majıorientac nıfunkci a mohou byt rozsıreny. Zivotnı vyznamnost •

Jakč z ivotne vyznamnč souvislosti by se me ly ve vyuc ovanırealizovat, aby z aci a z akyne mohli jednat pokud moz no samostatne ?

•

Jakč souc asnč vyvojovč moz nosti, moz nosti jednanıa proz ıvanız ak˚ a z akyn by se me ly popsat v podmınkach jejich z ivotnısituace, z ivotnıho prıbe hu, z ivotnıperspektivy a z ivotnıho postoje?

•

Jakč z ivotne vyznamnč otazky, motivace, potreby, pranı, podne ty, kompetence, existenc nıjistoty lze ve vyuc ovanızachytit?

•

Beru moz nč z ivotnıperspektivy dostatec ne vaz ne (siroce)?

•

Budou se vyuc ovacıpredme tytım sme rem orientovat?

•

O jakych d˚lez itych vyrezech skutec nosti by se me li z aci dozve de t, aby se stali(byli) schopni jednat (osvojili si kompetence jednanı)?

- 32 -

Vlastnı perspektivy •

S jakym vyznamem (–c elem, smyslem) spojım jako uc itelka vyuc ovacıpredme t?

•

Jakč vyznamnč souvislosti jsou pro mne zajımavč ?

•

S kterymi body svč biografie bych konfrontovala vyuc ovacıpredme t, s kterym bych chte la seznamit z aky a z akyne ?

Ve de nı a strukturovanı vyucovacıch predme tu ú Poznanı jejich z ivotnıho vyznamu •

Co vım o vyuc ovacım predme tu (ve cne analyticky aspekt)?

•

Jaky spolec ensky vyznam ma vyuc ovacıpredme t?

•

V jakych souvislostech se objevuje vyuc ovacıpredme t v kaz dodennı skutec nosti z ak˚ a z akyn ?

•

Jakč dalsıvyvojovč kroky mohou z aci a z akyne dosahnout v pr˚be hu vyuc ovacıho predme tu?

•

Jakč vyznamy jsou z ak˚m a z akynım znamy nebo se o ne zvlasö zajımajıpopr. je c asto v urc itych situacıch a kontextech opakujı?

•

Jakč zme ny doznal vyuc ovacıpredme t v pr˚be hu historie?

•

Jakč reprezentac nıformy a –rovn ovč stupne jednanıexistujı, jejichz prostrednictvım se stava pochopenıa chovanılidık vyuc ovacımu predme tu zretelnym?

•

Jakč zme ny a protiklady spoc ıvajıve vyuc ovacım predme tu a jak ho me nı?

- 33 -

Vyvıjet perspektivy •

Z jakych perspektiv je treba se zabyvat prijetım vyrezu ze skutec nosti ve vyuc ovanı, aby to neztratilo u z ak˚ a z akyn na srozumitelnosti a prehlednosti?

•

Jak lze rozsırit prostor zaz itku, chovanı, myslenıa jednanıpro z aky a z akyne sme rem k realite ?

•

Jsou vyuc ovacıpredme ty vybrany i s ohledem na budoucırelevanci v centralnıch dimenzıch z ivota (partnerstvı, bydlenı, prace, volny c as atd..)?

Vytvorit smysluplnŽ vztahy mezi vyucovacım predme tem a z aky a z akyne mi •

Jakč smysluplnč osobnıvztahy se dajızıskat pro z aky a z akyne z vyuc ovacıch predme t˚ pro jejich z ivot?

•

Na jakč aktualnıkonflikty se da pri tom poukazat?

•

Jak mohou pranı, potreby a motivace z ak˚ nalč zt motiv ve spolec nč m jednanı?

•

Vybral jsem si vyuc ovacıpredme t tak, abych byl schopen dat odpove § na z ivotnısituaci z ak˚ a z akyn popr. je provokovat, davat otazky a hledat na ne odpove §?

•

Je vyuc ovacıpredme t schopen reagovat na Vasi aktualnız ivotnı situaci tım, z e je jeho vyznam zretelny pro z ivot za danych podmınek?

•

Jsem si ve dom, z e vyuc ovacıpredme t m˚z e vytvorit z ak˚m a z akynım vztah k jejich biografii, kterou mohu zachytit a uchopit?

Najıt a obme novat formy inscenace nebo aranz ma •

Jakč formy inscenace a reprezentace vyuc ovacıch obsah˚ bych si vybral?

•

Mohou se r˚znč formy insencenace obme n ovat?

•

Je zajiste no spolec nč uc enıve spolec nč m predme tu obme nami –rovn ovych stupn ˚ jednanı?

U koly a cıle vyucovanı •

Jakč –koly a cıle se spojuji s vyuc ovacım predme tem?

•

Jsou –koly a cıle formulovany tak, aby vsichni z aci a z akyne mohli jednat na svoji –rovni?

- 34 -

•

Je problč m postaven dost otevrene , aby byl ponechan prostor pro nalezenč resenı, kterč je takč pro mne nepredvıdanč a prekvapujıcı?

•

Co ude lam, kdyz planovana realizace jednanıztroskota?

•

Mohu nabıdnout malč alternativy zme nou –kolu, reprezentovanych forem nebo –rovn ovych stupn ˚ jednanı?

•

Jak lze individualnıcesty resenıa uc enıkomunikovat a nasledne dokumentovat ?

Zde je treba uvaz ovat, z e • Tšmata vyuc ova nı je treba uka zat a zprıstupnit v c etnych perspektiva ch tzn. majıbyt modifikovatelnč (dajıse obme n ovat) Tč mata je treba vztahnout na potreby, motivaci a predevsım kompetence z ak˚ a z akyn a tak je takč formulovat. • Je nutnč urc itč perspektivy realizovat urc itymi formami vyuc ovanı. • Tč mata je treba ume t realizovat, ukazat a diskutovat podle spolec nych, ale diferencovanych a individualizovanych cıl˚, zajm˚ a motivacı.

Cıle Cıle ve vyuc ovanıse orientujına zajiste nı, rozsırenı, zme nu exisujıcıch kompetencıc love ka. Cıle jsou se zretelem na z ivotnısve t z ak˚ a z akyn individualizovany a diferencovany a vztahujıse na vytvorenıa formulovanı subjektivne -smysluplnč ho z ivotnıho stylu z ak˚ a z akyn . Nasledujıcıoblasti cıl˚ se vztahujına zajiste nı, rozsırenıa zme nu existujıcıch kompetencı: a) Zaci a z akyne by se me li motivovat tak, aby si osvojili zajmy, poznatky a ve ddomosti prostrednictvım vyrovnanıse s ve cnym sve tem, a tım si mohli rozsırit prostor pro svoje zaz itky, chovanıa jednanıve spolec nosti. b) Zaci a z akyne by se me li motivovat tak, aby si byli ve domi svč osoby, svych silnych stranek a vybudovali si vıru (d˚ve ru) v z ivot, a tım s vyuz itım pomoci si umoz nili smysluplny z ivonıstyl ve spolec nosti c) Zaci a z akyne by se me li motivovat tak, aby v kaz dodennım z ivote nesli (starost) plnou odpove dnost za svoji existenci a byli samostatnı, popr. s vyuz itım pomoci

- 35 -

d) Zaci a z akyne by se me li motivovat tak, aby si ume li vybrat mezi r˚znymi nabıdkami, sami sebe se zastupovat ve spolec nosti, tzn. orientovat se v sobe , hajit sebe a utvaret se. e) Zaci a z akyne by se me li motivovat tak, aby si vyvıjeli (s pomocı) v hlavnıdimenzi svč ho z ivota pokud moz no realisticky prime renč z ivotnı perspektivy a mohli je prosazovat. Sme rovanıcıl˚ je zme na ve smyslu zajiste nıpopr. rozsırenıkompetencı. Specifickč kompetence se k sobe chovajıve vzajemnč m strıdavč m vztahu. •

Vlastnıaktivity proz ıvat, diferencovat a rıdit

•

v oblasti komunikac nıch kompetencı: prijımat informace a komunikaci tykajıcıse te la a ume t ji sde lit (tč mata: ume t si opatrit informace z internetu, zkusenosti s krč my po koupeli ...)

•

v oblasti osobnıch kompetencı: zaz ıt vlastnısilnč stranky a hranice a ohodnotit, byt si ve dom svych zalib a sklon˚, poznat zavislost a ume t ji akceptovat (prijmout)

•

v oblasti socialnıch kompetencı: vyzkouset pomocc a ume t ji prijmout, ume t se obratit na jinč a svoje chovanıvysve tlit (interpretovat)

•

v oblasti religioznıch kompetencı: vysve tlit si religioznız ivotnı skutec nost pokud moz no samostatne a potvrdit ji. Prijımat svobodne formy religioznıho vyjadrovanıa rec ovč formy (napr. symboly, ritualy, znaky a svatost) a spolupodılet se na nich.

Vyucovacı obsahy Vyuc ovanıorientovanč na z ivotnısve t zaznamenava nape tımezi individualnımi predpoklady (z ivotnımi prıbe hy) z ak˚ a z akyn a obecnymi podmınkami, oc ekavanımi a poz adavky. Obsahy vyuc ovanıjsou proto prıbe hy a souc asne prıklady obecnych podmınek lidskč existence. K tomu se poc ıta bydlenı, prace, volny c as, pč c e o sebe, pohyb, hudba, tanec, rec (jazyky) atd. Jsou zpracovany ekonomicky, socialne , politicky, historicky a naboz ensky a mohou se rozsirovat nebo zuz ovat spolec enskou zme nou nebo poz adavky a potrebami. Proto jsou vzde lavacıobsahy zobrazeny jako otevreny katalog (viz s. 29). Tyto obsahy prispıvajık tomu, abychom se ne co dozve de li o kompetencıch, osvojili si je, vyzkouseli je, nacvic ili je a obme n ovali je. Formy inscenace vyucovanı Vyuc ovanılze realizovat v r˚znych formach, pric emz je treba dbat na to, aby neprevaz ovala jen jedna forma, pokud to umoz n ujıvyvojovč a podmınky tykajıcıse stupne naroc nosti, institucionalnıa organizac nıpodmınky:

- 36 -

•

Projektovš vyuc ova nı, volna prace (Freie Arbeit), tydennı pla nova nı vyuc ova nı atd. (= r˚znč perspektivy/pohledy a jejich variace)

•

vyuc ova nı orientovanš na pšc i a vztahy (= iniciovanč pedagogickymi pracovnıky a spolupracujıcımi nadac nımi a jinymi strukturami)

•

Vyuc ova nı ve forme uc ebnıho kurzu (= cvic ıse postupy a metody spojenč s ve cmi; osvojujıse techniky uc enıjako obstaranısi informacı, organizace uc enıa prace, zachazemnıs medii, osvsojenısi zp˚sob˚ chovanıa pracovnıtechniky atd.)

•

Volnš proz ıva nı, hra, experimentovanıa vytvarenı (= te z iste v estetickč m proz ıvanı)

Souvislost s Ürovnı jednanı a cıli Kaz dy z ak a kaz da z akyne disponuje urc itou –rovnıschopnostıv jednanıpri vyporadanıse (v interakci) se sve tem. Jednanım˚z e byt prevaz ne na –rovni •

smyslovč ho vnımanı

•

aktivnıho jednanı

•

obrazovč ho znazorne nı(predstav)

•

a pojmove abstraktnı

ďrovne jednanıprekrac ujıve k a nedovolujıvracenına ve k z ak˚ a z akyn . Diferenciace cıl˚ co se tyka moz nosti jednanız aka nebo z akyne se orientuje na –rovn ovč stupne jednanı. Tak je zajiste no, z e spolec ny vyuc ovacıpredme t z jednč problematiky se bude vyuc it individualizovane a diferencovane na r˚znych –rovn ovych stupnıch. Tım bude spojen vyuc ovacıpredme t s –rovnı jednacıch kompetencı(v jednanı) z ak˚ a z akyť. Narys planovanı Zaci a z akyne si majıvyrezy skutec nosti sestavit pokud moz no sami nebo s pomocıa majıje ume t je modifikovat. Vyuc ovacıpredme ty musıbyt sestaveny tak, aby navazovaly na silnč stranky, kompetence –rovn ovč stupne jednanıa cıle vztaz enč k z ivotnımu sve tu popr. aby je podne covaly. Jen tak se pozna, jak je vyuc ovacıpredme t spojen s jejich z ivotnım sve tem. Individualnısymbolickč procesy (Sinnbildungsprozesse) a spolec ensky vyznam jsou v tomto usporadanıvzajemne propojeny. Usporadanıvzde lavacıch proces˚ potrebuje podne t nebo popud. Proto pedagogovč zpracovavajıplany, ve kterych didakticky zd˚vodťujıkonkrč tnı cıle, vybrana media a vyuc ovacıformy, problč movč situace vztaz enč k z ivotnımu sve tu a –rovn ovč stupne jednanı. Planovanıa inscenace (usporadanı) nejsou vz dy jednoduse srovnatelnč s tım, co si prejız aci. Planovanıvyuc ovanıpoc ıta s produktivnınejistotou, se vzajemnymi zlomy, ztroskotanım –myslu, protoz e osobnızame r vznika ze vzajemnč ho p˚sobenı mezi osobami, prostredım (okolım) a ve cmi.

- 37 -

Jednoznac ne postavenč otazky vztahujıcıse na stupen a rozhodnutı, kdo co bude kdy a k jakč mu tč matu de lat, jsou nutna ve smyslu utvarenıprofilu (Profilbildung, viz Stufenprofile). Slouz ıpedagog˚m jak orientac nıpomoc pri vybe ru cıl˚ a obsah˚. Ovsem jsou relativnız pohledu heterogenity a individuality z ak˚. V zasade spoc ıvajına utvarenıprofilu stupne v odpove dnč m rozhodnutıskoly, tzn. v dokumentaci ramcovč ho planu, v individualnıch podp˚rnych planech v jednotlivych trıdach. Vyuc ovanıkonanı poz aduje proto co se tyc e vybe ru obsah˚, cıl˚, metod a perspektiv (vyhled˚) jasnč rozhodovanı, kterč je dokumentovanč a je verejne k dispozici. Zaci a z akyne s mentalnım postiz enım dostavajıd˚ve ru v to, z e jim nejsou jejich kompetence vnuceny ( per se in Frage stellt) , ale z e si je mohou rozloz it, vytvorit a pedagogicky se na ne navaz e. To nutne zahrnuje, aby pedagogovč p˚sobili na to, aby z aci a z akyne byli schopni si vybrat cıle, tč mata a metody jako postupy a podle toho takč jednat.

- 38 -

Pracovnı skupina vzdelavacı projekt

Vyucovanı

G

Teze a otazky k ucenı Vyznam pojmu uc enıje mnostranny (r˚znorody): uc enıse m˚z e chapat jako proces osvojovanı, jako jev uc enı, jako rozsırenıkompetencı, jako zve tsenı poznatk˚ atd. Pri uc enıjde o zme nu sebe, naseho chovanıa vztahu k jinym lidem a ve cem a prostor˚m / situacım / kontextu, o stav ve cı, ve kterč m se nachazıme spolu s jinymi lidmi. S kolnı/ (vyuc ovanč ) uc enıje intersubjektivnı vykon, tzn. z e se zde krız ı nebo potkavajır˚znč moz nosti zkusenostı(z aci a z akyne kontra pedagogovč ). Co (obsah) se ma nauc it nenıv rozhodnutıpedagog˚ nebo z ak˚. Proto hovorıme o spolec nč m vyznamu ve ci a o tom, z e se pedagogovč a z aci v tomto procesu me nı. Ve vychovnč m setkavanı / interakci jsou pak pedagogovč se svymi zkusenostmi a znalosmi k dispozici. Vytvarenısymbol˚ (Sinnbildung) je motivem uc enı: z aci a z akyne majınajıt odpove di na otazky ze svč ho z ivotnıho sve ta. Otazky a odpove di se formulujı v rec i, obrazcıch, prıbe zıch, gestech, normach a figurach v pohybu, sl\senych, cıte nych, dozykanych nebo v tabulkach, diaggramech, algoritnechm ve tach a pravidlech atd. Proto hovorıme o skolnım uc enı (formou vyuc ovanı) jako osvojenısi kultury (Kulturaneignung).

Pri uc enıjde o prevahu (ßberschuss) smysl˚, o mnohoznac nost (Mehrdeutigkeit) jednanı, rec i, pohybu, vnımanıa takč poznatk˚ (ve de nı). Zaci / pedagogovč zachycujıtento previs a pretvarıho na rec nebo do te lesnč ho zaz itku. Proto hovorıme o tom, z e nam ne co prinasejıjinılidč a / nebo ve ci. Nejen odpove di se odvolavajına ve ci nebo schopnosti. Uc enıse realizuje v inscenovanč / aranz ovanč situaci, kde to, co bylo dusud z ak˚m d˚ve rne znamč , davame v sazku, aby se umoz nil dalsıvyvoj. Tyto situace jsou charakterizovanč orientacına z ivotnısve t (Lebensweltorientierung), pomocıprovokace (Provokation) a vyzvy (Herausforderung), prekroc ujeme dosavadnımoz nosti / kompetence nebo je lameme (bourame). Zaci se musısnaz it (usilovat), aby si osvojili novy pohyb, poznatky nebo zkusenost. Uc ebnısituace (Lernsituationen) podporujık orientaci, stabilizaci, pretvarenı, komunikaci, k otazkam a odpove dım. Osoby s mentalnım postiz enım jsou konfrontovany v mnoha situacıch s poruchou v uc enı: je jim davano c asto malo prılez itostı, aby se mohli orientovat, stabilizovat, o ne c em se presve dc it. Je pro ne problematickč byt (existovat), nalč zt na to odpove di a formulovat, o co v jejich z ivote jde. Uc enınevychazız nulovč ho bodu (Nullpunkt). Kaz dy z ak a kaz da z akyne ma vz dy uz ne jakč pove domı, drıve jsızkusenost, kterč utvarejıuc ebnı

- 39 -

proces (Um-Orientierung, preorientovanıse). To je nutnč , aby v˚bec ne co, ne jaka rozsırena moz nost ume nı, ve de nı, schopnosti ap. se mohla hledat. Uc enıpotom znamena: inscenovanıuc ebnıch situacı, ve kterych se z aci setkavajı(dostavajıdo) s konfliktem (zkusenostnı, poznatkovy, dovednostnı), takz e jejich drıve jsıpoznatky, zkusenost ap. se nabouravajı, ab se usnadlo vytvarenınovych pozbťatk˚. Uc enıse tak stava pedagogickym –kolem. Tento –kol ma dve dimenze prime renosti, kterč je treba od˚vodnit: etickou a estetickou.

- 40 -

Pracovnı skupina Vzdelavacı projekt G

Vyucovanı

Spolecn

vyucovanı

Vychodiska Hlavnıspolec ensky vyvoj vedl v minulych letech k rozsırenıvyznamu integrace a spolu–c asti osob s postiz enım a k posılenıotevrenosti vsech z ivotnıch oblastıpro tyto osoby. Tento vyvoj se tyka takč skolnıho vzde lavanı a vychovy a je vyjadren ve vyznamnych aktualizacıch zakladnıho zakona (c lanek 2, odst. 2), zemskč –stavy (c lanekl 2a), skolskč ho zakona (zvlaste 15) a prıslusnych vyhlasek. Zde se vzaly do –vahy i podne ty formulovanč rodic i a posılilo se zohledne nıv˚le rodic ˚ pri vyjasne nıoptimalnıskolnı podpory pro individualnıdıte (srov. 82 SchG). V d˚sledku tohoto vyvoje je nynıdano zavazne , z e se bude nabızet, vytvaret a dale rozvıjet vhodnč moz nosti spolec nč ho vyuc ovanıs intaktnıpopulacı takč pro z aky s mentalnım postiz enım. Tyto formy jsou aktualnıpredevsım v ramci r˚znorodych opatrenıpro setkavanı, v ramci vne jsıch trıd (Auůenklassen podle 15, odst. 6 SchG) a v ramci integrativnıch projekt˚ vyvoje skoly (“Integrativen Schulentwicklungsprojekten IESP)’, kterč nabıdlo ministerstvo kultury (Kultusministerium) na zaklade pranız jednanı Landestagu (Mitte des Landtages podle 22 SchG) k realizaci. Je pravde podobnč , z e se tyto formy integrativnıho vzde lavanıa vychovy pro z aky s mentalnım postiz enım mohou v budoucnu zme nit. Ve spojenıs odpove dnostıvsech druh˚ skol za vzde lavanıa vychovu de tıs postiz enım vyplyva pro vzde lavacıplan skol pro mentalne postiz enč –kol integrovat spolec nč vyuc ovanıjako –c innou formu skolnıpodpory pro z aky a z akyne s mentalnım postiz enım. Zaci a z akyne ve spolecnŽm vyucovanı Zaci a z akyne s mentalnım postiz enım jsou takč zohledne ni ve spolec nč m vyuc ovanıde tıa mladez e se specialnımi potrebami, pokud jde o ramcovč podmınky, obsahy, cıle a metody skolnıpodpory. Z toho vyplyva, z e spolec nč vyuc ovanıvedle vzde lavacıho planu be z nč skoly zohlednuje stejnym zp˚sobem vzde lavacıplan skoly pro mentalne postiz enč jako zaklad.(Fundament). Novy vzde lavacıplan skoly pro mentalne postiz enč se stane proto souc astıstruktury (Strukturelemente) be z nč skoly a jejıch vzde lavacıch plan˚ a vhodnym zp˚sobem je zohlednı. Navrhovanč novč c lene nıstupn ˚ skoly pro mentalne postiz enč zverejne nč v tomto dokumentu to jenom potvrzuje. Prijetıdıte te do skoly pro mentalne postiz enč nasleduje zpravidla se souhlasem rodic ˚. Tento souhlas je souc asne stejnym zp˚sobem dan a je treba pro –c ast dıte te na formach spolec nč ho vyuc ovanı. Nezavisle na tom, zda z aci pri tom formalne prıslusık be z nč skole nebo ke skole pro z aky s mentalnım postiz enım, zıskavajıskolnıpodporu podle vzde lavacıho planu pro

- 41 -

pro z aky s mentalnım postiz enım podle predepsanych cıl˚, obsah˚ a –kol˚. Takč pro de ti ve spolec nč m vyuc ovanıplatıdokumenty popisujızp˚sob pohledu a z toho vyplyvajıcıd˚sledky. SpolecnŽ vyucovanı Spolec nč vyuc ovanıje moz nč jen jako –kol tymu uc itel˚. Tento tym bude domlouvat, planovat, provade t a reflektovat spolec nč vyuc ovanıv e stalč vyme ne v zavislosti na konkrč tnıch tč matech a uc ebnıch cılech prıslusnych predme t˚. Nutnč pro to je jak zakladnıvyjasne nıv tymu, tak konkrč tnı domluva (rozhovor) k individualizaci a diferennciaci, k de lenıprace a –kol˚ v prıslusnč m vyuc ovanı. Zvlastnıvyzva spolec nč ho vyuc ovanıspoc ıva ve vytvarenıtakovych uc ebnıch situacı, kterč zohledn ujı individualnıuc ebnımoz nosti a potreby uc enıvsech z–c astne nych de tı a vkladajı(zasazujı) je do spolec nč ho uc ebnıho procesu. vyuc ovanıorientovanč na z ivotnısve t znamena takč ve spolec nč m vyuc ovanı, z e kaz dy z ak podle svych kompetencım˚z e vyuz ıvat smysluplny prıstup k jednacım oblastem svč ho z ivotnıho sve ta. Zvlastnıpotreby z ak˚ s mentalnım postiz enım m˚z eme zohlednit tak, z e se naplanujıtakč faze vne jsıdiferenciace. Mısto a rozsah bude stanoven a od˚vodne n takč prıslusnym tymem. Podle zkusenostızretelne pri tom variujı (se obme n ujı) moz nosti a hranice spolec nč ho vyuc ovanı, a to v zavislosti na druhu skoly, stupni trıdy a podle obsah˚ popr. predme t˚. Vne js ı trıdy (Au enklassen) Od roku 1991 se zac aly vne jsıtrıdy (Auůenklassen podle 15, odst. 6 SchG) zvlasödynamicky rozvıjet. Tato forma resenıse vytvarıtakč pro spolec nč vyuc ovanıve spolupraci skol pro mentalne postiz enč s r˚znym druhem be z nych skol takč v sekundarnıoblasti. S vne jsımi trıdami jsou dany nosnč ramcovč programy ke zrızenı, vybavenıa realizaci spolec nč ho vyuc ovanı, kterč se musıkonkretizovat podle odpovıdajıcıch mıstnıch pome r˚ ve spolec nč m procesu vyjasne nı–kol˚. Vne jsıtrıdy jsou ‚ jako jinč formy spolec nč ho vyuc ovanı‚ vytvareny pro z–c astne nč skoly jako celek a obsahujızvlastnıelementy vnitrnıho vyvoje skoly. Kvalita a dals ı vyvoj De ti majır˚znč potreby uc enıa r˚znč moz nosti. Spolec nč uc enıpostiz enych a nepostiz enych de tıje spolec nym –kolem vsech skol. Spolec nč vyuc ovanıje zakotveno v pracovnıch podkladech a skolnıch profilech vsech z ak˚. Spolec nč vyuc ovanınenıpri tom opac nym polem nebo struktualnı alternativou k existenci specialnıch skol, nybrz integralnısouc astıskolnıho profilu. Vıce nez ve skole pro mentalne postiz enč stejne tak podporovanč , je bezpochyby kvalita vytvarenıspolec nč ho vyuc ovanızavisla na tymovč praci z–c astne nych uc itel˚. Souc asne jsou dosud k dispozici pome rne v mensımıre zkusenosti k metodice a didaktice pro spolec nč vyuc ovanı. Proto je treba, aby

- 42 -

prace na spolec nč m vyuc ovanıbyla zvlastnım zp˚sobem podporovana poradenstvım, reflexıa dalsım vzde lanım.

- 43 -

Pracovnı skupinae Vzdelavacı projekt G

Vyucovanı

Kompetence a jejich vyznam pro vyucovanı orientovanŽ na z ivotnı sve t Kaz dy c love k ma schopnosti se vzde lavat, nezavisle na vzde lavacım obsahu a nezavisle na obecne stanovenych vzde lavacıch cılech. Ve sve te rychle se me nıcım je vzde lanı d˚lez itym zakladem pro vyvoj. Vzde lanım rozumıme nepretrz itč –silı jednotlivč ho c love ka, aby si ude lal subjektivnısmysluplny obraz (predstavu) sve ta. Osoby s mentalnım postiz enım jsou pri tom c asto odkazany na velmi individualnıpomoc, aby si mohly rozsırit svoji predstavu o sve te . Vzde lanım˚z e byt proto navazano nejen na obecnč standardy, kterč se majıdosahnout. V prvnırade musı skola otevrıt konkrč tnız ivotnısve t z ak˚m a z akynım, aby mohli smysluplne proz ıt souvislosti svč ho z ivota a vyvinout si perspektivy Vzdela nı, z ivotnı svet, kompetence pro sv˚j budoucız ivot.Je samozrejmč , z e pri tom vychazıme z nutnosti uc enıpo cely z ivot (ein lebenslanges Lernen). V vymezenı obecnych vzde lavacıch standard˚ vychazıme z pojmu kompetence, kterč se orientujına schopnosti jednotlivce a jeho potrebu podpory. Kompetence cha peme jako vlastnı zp˚sob, pri kteršm docha zı k vnıma nı, orientaci a vytva renı a ktery je spojen se smysluplnostı ( s nec ım, co da va smysl). Toto smysluplnč jednanınenıvz dy plne autonomne zıskano jednotlivcem, nybrz prostrednictvım podpory, rodinou, v be z nč m z ivote a –c astına spolec enskč m z ivote ap. ďkolem vyuc ovanıje vybrat a usporadat vyrezy sve ta, aby se umoz nilo kaz dč mu jednotlivč mu dıte ti c innostnı, jednajıcıa uc ıcıse vyrovnanıse. Pri tom si osvojujıjednotlivız aci a z akyne inventar kompetencı, ktery si be hem svč skolnıdochazky rozsırı, aby se mohli pohybovat v konkrč tnım kaz dodennım z ivote a v budoucıch z ivotnıch situacıch s nebo bez podpory. To mohou byt naprıklad nasledujıcıschopnosti: • • •

prijımat nebo sde lovat informace pomocısymbolickč nebo nesymbolickč komunikace (komunikac nı kompetence) zaz ıt svoje silnč stranky a hranice a nauc it se je odhadnout, byt si ve dmo svych zalib a sklon˚, zavislosti a ume t poznat a prijmout vlastnıpotrebu podpory (osobnı kompetence) oblč ci se, najıst se, uskutec nit nakupy pro kaz dodennıbe z ny Kommunikac nı z ivot, domacıprace, pč c e o ode v, prıprava jıdla (kompetence kompetence, osobnı

- 44 -

• •

k osvojenısi kaz dodennız ivotnıreality) vyvıjet vlastnızajmy, prohlubovat si poznatky a dovednosti v urc itych oblastech ( napr. sve t poc ıtanı, hudba) (obecnš vzdela nı , vecnš kompetence) Nauc it se postupy a metody k opatrenısi infomacı, nacvic it formy organizace prace a rozsırit si je (metodickš kompetence)

kompetence, kompetence k osvojenısi kazdodennız ivotnı reality, ve cnč kompetence, metodickč kompetence

U vsech lidıjsou jejich kompetence r˚zne vyjadreny se zretelem na jednotlivč oblasti. Kompetence samy o sobe neexistujı, nybrz kaz dy c love k ma zdroje v sobe , kterymi ve svč z ivotnısituaci disponuje. Kompetencemi nemıme jen schopnosti, nybrz souhru zdroj˚, kterč c love k ma podle poz adavku situace. Jakč moz nosti ma c love k, aby mohl na poz advky situace reagovat a s nıse vyrovnat, zavisıtedy na specifickč situaci a na poz adavcıch, kterč z nıvyplyvajı. Diferencovana analyza a popis schopnostınebo silnych stranek, kterč c love k s mentalnım postiz enım ma (nabızı) v oblastech kaz dodennıho z ivota (naprıklad komunikace, sebeobsluha, bydlenı, socialnıchovanı, pouz ıvanıinfrastruktury, pč c e o sebe, zdravıa Souhra zdroj˚, bezpec nost, prace, volny c as atd.) dovoluje proto planovat druh a pla nova nı intenzitu pedagogickč pomoci. pedagogickš Jestliz e rozsırıme tento zp˚sob pohledu, lze rıci, z e z ak nebo z akyne s mentalnım postiz enım majıvlastnızp˚sob, jak reagujına poz adavkysituace. Tato kompetence je smysluplna. Obsahuje vnımanıpoz adavk˚, orientaci v situaci a utvarenısebe sama. Kompetencıse rozumınejen schopnost a silnč stranky, nybrz predevsım vyvoj sensoria (Sensorium). Toto sensorium vnımanı, pohybu, rec i, myslenı, pranıa vzpomınek pom˚z e zprıstupnit (otevrıt) sve t a subjektivne ho smysluplne objasnit.

- 45 -

podpory

Spoluodpovednost zaku

Pracovnı skupina Vzdelavacı projekt G

Spoluodpove dnost z aku ve s kole pro mentalne postiz enŽ Politickč vzde lanım˚z e prispe t k tomu, z e c love k s mentalnım postiz enım se bude aktivne podılet na spolec enskč m z ivote , bude se angaz ovat ve vlastnı ve ci a tu se nauc ızastupovat. Podstatny podıl na tomto –kolu lze dosahnout prosazenım z akovskč spoluodpove dnosti (SMV-Verordnung) ve skolach pro mentalne postiz enč . Proto doporuc ujeme povinnč zavedenız akovskč spoluodpove dnosti ve skolach pro mentalne postiz enč z aky a z akyne hlavnıho a prechodnč ho (pokrac ujıcıho) stupne . Zaci a z akyne na zakladnım stupni se mohou na spoluodpove dnost a spolec nou spravu pripravovat prevzetım prime renych –kol˚ spolec enstvı. Vyhlaska ministerstva kultury o zrızenıa –kolech spoluodpove dnosti z ak˚ z 19.10.1995 bude odpovıdajıcım zp˚sobem zme ne na. Zavedenıspoluodpove dnosti z ak˚ je d˚lez ita –loha pro rozvoj skoly. Zaci a z akyne , rodic e, uc itelč a vedenıskoly se musıpripravit na hledanımoz nostı spolup˚sobenız ak˚ v z ivote skoly. Je treba vysve tlit, kterč zalez itosti mohou z aci a z akyne ve skole pro mentalne postiz enč sami rıdit. S kola musı premyslet o tom, jak si jejich z aci mohou vyvinout schopnosti, kterč budou potrebovat pro z ivot v demokratickč spolec nosti. A konec ne platıotazka, na kterou je treba odpove de t, jak se m˚z e podarit, aby z aci povaz ovali spolec ny z ivot ve skole za svoji ve c, vyvinuli pro to pravidla a dbali na jejich realizaci. Prevzetım spoluodpove dnosti z ak˚ mohou z aci a z akyne s mentalnım postiz enım v zasade zıskat politickou zkusenost. Toto slouz ıtakč prıprave na politickč volby a na moz nost spolup˚sobenıv domovech a chrane nych dılnach. S koly pro to musızpracovat potrebnč obsahy a postupy. Pri tom mohou byt vodıtkem tyto otazky: • • • • • • •

Co znamena volit? Jak se volı? Pro koho je tady mluvc ıtrıdy? Jakč naroky by me l splnit mluvc ıtrıdy? Jakč –koly ma skolnırada? Cıtım se, z e jsem schopen plnit –koly –radu? Jakou pomoc potrebuji pro –koly svč ho –radu?

Kontaktnımu uc iteli ve skole pro mentalne postiz enč prıslusıpodp˚rny –kol, ktery jde v jednotlivych prıpadech nad obvykly ramec v be z nych skolach. Proces voleb ma byt naprıklad pripraven tak, aby se jich mohlo samostatne

- 46 -

–c astnit pokud moz no hodne z ak˚. Zkusenosti skol pro mentalne postiz enč , kterč uz majıspoluodpove dnost z ak˚ zavedenou, ukazujı, z e mluvc ıskoly je zpravidla schopen zastoupit spolec enstvız ak˚ s urc itou podporou i mimo skolu (naprıklad pri oficialnıch prılez itostech). Doporuc ujeme proto takč zastoupenımluvc ıho na konferenci skoly.

- 47 -

Pracovnı skupina

Planovanı a dokumentace orientovana na zaka

Vzdelavacı projekt G

Planovanı a dokumentace orientovana na z aka Zaklad kaz dč pedagogickč prace ve skole lze spatrovat v otazce tykajıcıse pomoci a podne t˚, kterč potrebujız aci, aby se smysluplne zmocnili (ovladli) svč ho z ivota. Diferencovana analyza a popis konkrč tnıho z ivotnıho sve ta z ak˚ a jejich schopnostıje vychodiskem pro pedagogickč jednanıve skole. Pri tom je treba dbat i na podmınky, kterč omezujıa zte z ujız ivot a uc enıde tı, mladez e a mladych dospe lych a vyz adujızvlastnıpedagogicka opatrenı. Prıkladem pro to m˚z e byt: • • • • •

Navazanıkontaktu u de tıs autismem (autistickym chovanım) Znaky pro nemluvıcız aky Podpora ve tsısamostatnosti v oblasti pouz ıvanıtoalety Kurs c tenıpro mladez Nacvik samostatnč ho pouz ıvanıverejnych dopravnıch prostredk˚.

Spolec na vychovna skutec nost, vychozısituace jednotlivych z ak˚ a z tohoto odvozerna doprovodna pedagogicka opatrenıjsou spolec ne se vsemi z–c astne nymi stanovena v podp˚rnč m planu. Pri tom je proces planovanı, rozhovor o vyvoji, do kterč ho vstupujıvsechny zastoupenč osoby jako tym do dialogu, stejne tak d˚lez ity jako vysledek sam. Zavaznost a transparence jsou vedle objasne nıkompetencı(pravomoce) a realnosti d˚lez itymi kategoriemi v procesu planovanıorientovanč ho na z aka. Zavaznost vznika tım, z e jsme o vsech d˚lez itych obsazıch informovani. Transparentnost tım, z e kaz dy vıo predstave druhych a je informovan o cılech, kterč platıve skole i momo skolu. Rozhodujıcıpro urc enıcıl˚ a obsah˚ jsou kompetence, kterč chte jı jednotlivız aci dosahnout. Pri tom je treba zahrnout i situaci z ak˚ mimo skolu. Do podpr˚nč ho planovanımajıbyt zahrnuti rodic e, z aci, moz nımimoskolnı partneri ad., aby byla zajiste na realita vychovy a perspektivy z aka. Podp˚rny plan se nede la pro ne ho, ale s nım. Tım zıska z ak moz nost zaz ıvat sebeurc enıa vlastnıodpove dnost, coz se jeste prohloubıve forme planovanı orientovanč ho na z aka jako “planovanıpersonalnıbudoucnosti a podp˚rnč kruhy’, protoz e tak m˚z e aktivne vstoupit do planovanı. Pri tom je moz nč , z e cıle rodic ˚ a uc itel˚ se budou r˚znit, popr. popr. budou nerealnč . To nesmı byt d˚vodem, vyrazovat z aky z podp˚rnč ho planovanı, nybrz jim ma byt dodana odvaha k tomu, aby z–c astne nč osoby flexibilne a s fantaziıs tım zachazeli a formulovali novč predstavy, zcela ve smyslu individualnı doprovodu vyvoje a prıpravy na z ivot. S kola m˚z e tento pokrac ujıcıdiagnosticky proces –c inne iniciovat a realizovat prostrednictvım spolec ne vyvinutč dohody ke zjiste nıvychozısituace z ak˚, k procesu planovanıa k vytvorenıpodp˚rnč ho planu. Spolec na struktura, pr˚be z nč pokrac ovanıv dalsım popisu je smysluplnč , aby se ulehc ila

- 48 -

navaznost pro uc itele. Pri tom je treba, aby skola pravidelne prezkoumavala –spe ch jednotlivych opatrenı. V existujıcıch planech se pokrac uje nebo se pri potrebe zme nı. Spolec na reflexe o chovanı, schopnostech a individualnı potrebe pomoci jednotlivych z ak˚ v tymu (uc itel, z ak, rodic ) je prınosna. Tyto pravidelnč rozhovory o vyvoji jsou d˚lez itou zakladnou pro d˚ve rnou spolupraci rodic ˚ a skoly. Aby prace na podp˚rnč m planovanıse utvarela prakticky a ekonomicky, ma byt podp˚rny plan zpracovan tak, z e ulehc uje vyuc ovanıa predevsım planovanıvyuc ovanıa ne ho zte z uje, napr. z e jsou formulovany konkrč tnı podp˚rnč cıle. V prechodnč m stupni je podp˚rny plan zvlasövyznamny pro profesnıplanovanıa kruh pomoci. Posouzenı–spe chu z aka se de je ve skole pro mentalne postiz enč v predpsanč forme . Ve zpravach nenıhodnocenıc ıslicemi. Roc nızprava obsahuje diferencovanou vypove § o danych schopnostech a dovednostech a o potrebnč pomoci. Je takč moz nč , aby z aci doplnili sami o sobe posudek (hodnocenı), aby lč pe pochopili obsah hodnocenı. ďhrnem je treba usilovat o prime renč formy a formulace (srozumitelnost, jasnost, moz nost prezkoumanı) prave vzhledem k z ak˚m. Je treba dbat na to, aby pokroky vyvoje z aka byly zrejmč . Ve zprave je popsana takč oblast socialne -emotivnıho chovanız aka. Vzniklč vysve dc enıse z ak˚m, popr. rodic ˚m prime renou formou objasnı, popr. rozhovorem o vyvoji.

- 49 -

Pracovnı skupina

Profesionalita a spoluprace

Vzdelavacı projekt G

Profesionalita a spoluprace spolupracovnıku ve s kole Od uc itel˚ ve skolach pro mentalne postiz enč se oc ekava, z e se informujıo konkrč tnıch z ivotnıch pome rech a o z ivotnısituaci svych z ak˚. Na zaklade z ivotnısituace svych z ak˚ a jejich moz nych z ivotnıch perspektivach planujı uc itelč svč vyuc ovanı. Vyuc ovanıorientovanč na z ivotnısve t se m˚z e naplanovat a uskutec nit jen tehdy, kdyz uc itelč mohou vnımat a reflektovat jejich vlastnız ivotnısituaci. Vlastnıvnımanıa vnımanıdruhych podmin uje vzajemnč ovlivn ovanı. Uc itelč musıproto disponovat schopnostmi, aby ve de li o co z aci usilujı: napr. vnımat sebe a druhč , poznat silnč a slabč stranky a ume t s nimi zachazet, prokazat vlastnıhodnocenıa hodnocenıdruhych, vytvaret komunikac nısituace s r˚znymi partnery a ume t je reflektovat a vyvıjet spolec ne vytvorenč dohody a prosadit je. K tomu pristupujıspecialnı dovednosti a schopnosti ve vztahu k vyuc ovanı, ve kterč m se vyvıjejıa jsou popsany r˚znč perspektivy cıl˚ na zaklade individualnıch uc ebnıch situacı z ak˚. Uc itelč potrebujıkrome toho mıt kompetence v oblasti poradenstvı, doprovazenıBegleitung) a pč c e o de ti a mladez se specialnımi podp˚rnymi potrebami. Terapie a pč c e umoz n uje a ulehc uje –c ast na vyuc ovanıa obsahuje vsechny podstatnč prvky specialne pedagogickč podpory. Takč poznatky o strukturach a –kolech mimoskolnıpomoci pro postiz enč k tomu patrı. Tyto kompetence lze zıskat, reflektovat a dale rozvıjet vzde lanım, v praxi a dalsım vzde lavanım. Jednanıuc itel˚, vybe r metod a utvarenımedii ve vyuc ovanımusıbyt zd˚vodne no a me lo by bat otevrenč . Rozdılnč individualnıpotreby podpory z ak˚ a z akyn z adajıod uc itel˚, aby zıskavali stale novč dovednosti, schopnosti, poznatky v r˚znych ve cnych a z ivotnıch oblastech a tyto mezi sebou provazali. Ve vyuc ovanımusıuc itelč ve skole pro mentalne postiz enč c asto –zce a kooperativne spolupracovat. Pripravenost a schopnost k tymovč praci proto neode litelne k profesionalite uc itel˚ ve specialnıch skolach. Jasnymi rozhovory, jednoznac nym rozde lenım –kol˚ a nacvic enymi formami dorozumıvanımohou uc itelč v diferencovanč m vyuc ovanı dat z ak˚m potrebnou orientaci a pomoc. Uc itelč se tak uc ıvzajemne jeden od druhč ho a dopln ujıse tak ve svych silnych a slabych strankach. Spolec ne prinasejı vykony, kterč nelze c ekat od jednotlivce. K tomu musıtymy ve trıde , stupni, skole stale vyvıjet zadanıcıl˚, s kterymi se jednotlivıc lenovč ztotoz nı. Pro tymovou praci je tedy d˚lez itč , z e obsahovč a vychovnč –koly se ve skupinach pravidelne prıslusnymi uc iteli projednavajı(diskutujı, probırajı). Aby pedagogika, obsahy a postupy skoly byly otevrenč (offen zu legen), je treba rovne z intenzivnıkolegialnıspoluprace vsech profesnıch skupin, kterč ve specialnıskole pro mentalne postiz enč /te lesne postiz enč pracujı. To jsou v souc asnč dobe specialnıpedagogovč , uc itelč odbornych a technickych

- 50 -

predme t˚, terapeuti, asistenti (pec ovatelč , civilnısluz ba) a praktikanti. Dale je to zdravotnicky personal ve skolach pro te lesne postiz enč . Pravidelnč prezkousenı(prezkoumanı) shody v cılech patrık povinnostem skoly. Pro kvalitativnıvyvoj skolnıprace jsou d˚lez itymi nastroji vzajemnč hospitace, rozhovory prekrac ujıcıoblast skoly, a supervize. S kolenıa nabıdky dalsıho vzde lavanımimo skolu rovne z prispıvajık rozvoji prace.

- 51 -

Pracovnı skupina

Profesionalita a spoluprace

Vzdelavacı projekt G

Spoluprace s rodici a osobami opravne nych k vychove Pravo (poz adavek) na vzde lanıosob s mentalnım postiz enım lze splnit jenom tehdy, kdyz jsou pedagogickč cıle, obsahy a metody zame reny na individualnıuc ebnıa vykonovč potreby jednotlivych z ak˚. To predpoklada –zkou spolupraci s rodic i a znalost jejich oc ekavanı. Rodic e pozorujıvyvoj, schopnosti a uc ebnıpotreby svych de tızptavidla z jinych –hl˚ pohledu nez uc itelč . Nechajıse pri tom vč st osobnımi z ivotnımi postoji a hodnotovymi orientacemi a zıskavajısvč cıle ze svych pranıa cıl˚ z kaz dodennıch zkusenostıs dıte tem v domacım spoluz itı. Sice se predstavy ridic ˚ c astec ne zretelne lisıod nazor˚ a pozice uc itel˚, ale to nenı neprekonatelnč . Ve tsinou se mohou rodic ovskč a skolnızp˚soby pohledu dopln ovat a tım obohatit vychovnou a vzde lavacıpraci. Zvlaste intenzivnı potreba rozhovor˚ existuje zpravidla pri zac atku skolnıdochazky a pri strıdanıstupn ˚ skoly. Z toho plynoucıaspekty je treba zohlednit v pravidelnych rozhovorech o vyvoji. Spoluprace s rodic i je pro uc itele velmi naroc na. Zivotnısituace rodic ˚ a osob opravne nych k vychove de tıa mladez e s mentalnım postiz enım je velmi rozdılna. Mnozırodic e jsou v situaci domacıvychovy vystaveny velkč zate z i. Poznatek o tom, uznanıkompetencırodic ˚ a rovne z angaz pvanısourozenc˚ a dalsıch osob, kterč se starajıo dıte jsou zakladnım predpokladem pro –spe snou spolupraci mezi rodic i a skolou. Mnozırodic e jsou potom schopni se angaz ovat v c asove naroc nč spolupraci se skolou. Od uc itel˚ se oc ekava, z e pro pravidelnč rozhovory s rodic i vytvorıotevrenou a kooperativnıatmosfč ru. K tomu patrıtakč vhodny c asovy a prostorovy ramec. Vzajemnč informovanıo hodnocenı, naslouchanı, empatie, chapajıcı postoj, realisticky pohled na to, co se de la a akceptance hranic a od˚vodne nč kritiky jsou kompetence, kterč jsou pro spolupraci rodic ˚ a uc itel˚ nedocenitelnč . Odpove dna spoluprace s rodic i zahrnuje pri rozdılnč m –hlu pohledu takč iniciovanıa zprostredkovanıporadenstvıa podpory. Rodic e oc ekavajıod skoly takč poradenstvı. K tomu patrıinformace o alternativnıch vzde lavacıch cestach, o dalsıpomoci pro zvladnutıspecifickych problč m˚, o moz nostech odejmutızate z e a podpore pri vyvoji z ivotnıch perspektiv. Pro skolu mohou vzejıt z potreb a nazor˚ rodic ˚ r˚znč –koly tykajıcıse kooperace a dalsıho vyvoje. S pribyvajıcım ve kem z ak˚ je treba brat vaz ne otazky tykajıcıse rozhodovanıo skolnım vzde lavanıve sme ru prechodu do dospe lč ho z ivota. Proto je sensibilnıa povzbuzujıcıporadenstvı pro rodic e zvlasöd˚lez itč . Usilovanč spoluurc enıa sebeurc enısvych

- 52 -

dospe lych de tıa nutnost postupnč ho óuvolne nıÜm˚z e byt pro ne te z kou vyzvou. Rodic e majıoproti skole rozsahlč pravo na informace. ďc astnıse vsech otazek tykajıcıch se skolnıdrahy jejich de tı, zvlaste co se tyka individualnıho doprovodu vyvoje a prıpravy na z ivot. Ve tsina z ak˚ s mentalnım postiz enım umısvoje rodic e jen je nedostatec ne informovat (nebo v˚bec ne) o tom, co ve skole zaz ili. Mnoho rodic ˚ ma pranı, aby byli o usporadanıa cılech vyuc ovanı pravidelne a pokud moz no precizne informovani. Rozde lenıskolnıch plan˚, rozvrh hodin, tydennızpravy, z akovskč knız ky, podp˚rnč plany, informac nı sesity a zpravy o vysve dc enımohou pro to byt d˚lez itym komunikac nım prostredkem. Podle potreby mohou byt uc ebnıobsahy a uc ebnıcesty takč znazorne ny pri hospitacıch rodic ˚ nebo obrazkove dokumentovanymi vyuc ovacımi sekvencemi. Spolehlivy informac nıtok mezi rodic i a skolou je d˚lez itym garantem pro d˚ve rnou spolupraci. Pri tom musıdavat uc itelč pozor na rec , aby ji partneri rozhovoru rozume li. Spoluprace s rodic i z jinych kultur se usnadn uje vzajemnym poznanım cizıho zp˚sobu z ivota, a tım jeho respektovanı. Ve skolach s internatem (domovem) berou spolupracovnıci skupiny bydlıcıch zastupujıcı–koly rodic ˚ vaz ne . Rodic e jsou takč d˚lez itym kontaktnım partnerem a je treba poukazat na to, z e se pravidelne od uc itel˚ informujı o vyuc ovacıpraci. Aktualnıvlastnıskolnıkoncept pro spolupraci s rodic i patrık zakladnım a trvalym –kol˚m skoly v procesu skolnıho vyvoje kaz dč skoly pro mentalne postiz enč . Shoda o formach spoluprace jako napr. pısemnč kontaktnıformy, pravidelnč rozhovory o vyvoji a poradenstvı, rodic ovskč a informac nıvec ery, navste vy doma nebo jinč pravidelnč rozhovory s jednotlivci, pravidelnč setkanıu stolu, diskuznıkruh, spolup˚sobenırodic ˚ pri skolnıch predstavenıch, atd. se musıspolec ne rozvıjet v kontinualnıspolupraci s rodic i nebo jejich reprezentanty, reflektovat je a aktualizovat. Krome toho je treba pamatovat na spolupraci a spolu–c ast rodic ˚ takč pri vyvoji skolnıkoncepce, pri –vahach a uc ebnınabıdce a pri predstavenıskoly navenek.

- 53 -